MLÉČNÁ PLEMENA OVCÍ. - Řízení chovu a výživy

MLÉČNÁ PLEMENA OVCÍ - Řízení chovu a výživy

Produkční cyklus Zasušení Začátek dojení - laktace 200 dnů

Porod 30 dnů kojení 4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

2

3

měsíce udrţovací příprava flushing

k. dávka

ovčín

na porod zimní k. dávka

pastva

 page 2

Standardní křivka laktace bahnic Bílkovina (g/l)

Tuk (g/l)

90

Mléko (g/l)

3

85 2.5

Složky (g/l)

75

2

70 65

1.5

60 55

1

50 45

0.5

40

Množství mléka (l/d)

80

měsíce

Křivka laktace:  Vrchol 2.-3. týden  Trvání dle úrovně výživy

Zvýšení složek na konci laktace  page 3

Strategie krmení dojných ovcí Na začátku laktace 25 % bahnic vyprodukuje více neţ 35 %. Strategie krmení spočívá v pokrytí potřeb v rozmezí 120 - 150 % potřeb stáda.

Příklad strategie krmení na 115 %

V daném stádě: čím více je mléčná produkce nevyrovnaná, je potřeba dosáhnout průměrného pokrytí tělesných rezerv (%PP) tak, aby vysokoprodukční bahnice nebyly podvyživovány. Strategie krmení se zaměřuje na:  - buď na hladinu krytí potřeb: 110 - 160 % průměrných potřeb  - nebo podle hodnocení tělesného rámce podvyživených bahnic: 30 % - 10 % ze stáda Chorus vyuţívá strategie průměru 120 % potřeb  page 4

Produkce mléka a tuku - Neprojevuje se negativní účinek v případě dodání - 100g/d saponifikovaných tuků (vápenatých) nebo 3,5 % tuků v krmné dávce - Negativní účinek se projeví v případě dodání + 150g/d saponifikovaných tuků (vápenatých) nebo + 6 % tuků v krmné dávce ==> snížená spotřeba energie zvířaty (Gargouri et al., 2006)

 page 5

Faktory změn mléčného tuku  Příjem stravitelné vlákniny  Zachování fibrózní struktury krmné dávky  Řízený příjem tuků

Vliv přijaté hladiny saponifikovaných tuků na mléčný tuk a produkci tuku v mléce

Množství saponifikovaných tuků (vápenatých) (g/d) P SCHMIDELY et al, 2001  page 6

Shrnutí pro mléčný tuk (MT)  Slabší reakce při vysoce energetickém příjmu nebo změnách hmotnosti • Pozitivní účinek na MT při použití saponifikovaných tuků (vápenatých), kde max. hladina příjmu 250 g/d • Energetická bilance mění účinnost využití tuků

 Max. účinek na MT je v případě, že chráněné tuky obsahují 10% z dodané energie

 page 8

Faktory změn mléčné bílkoviny (MB) MB se mění v závislosti na objemném krmivu -2pt

-0.5

bez změny

+1

+2

senáž

pastva

seno

dobré seno dobrá pastva

kukuřičná siláž

MB se mění v závislosti na dodané energii

Standardní křivka laktace dojných ovcí MB (g/l)

složky (g/l)

kojení

Krmná dávka – vrchol 3L: - 3.5 kg přijaté suš. - 0.90 UFL/kg suš.

40 pros led

3 2.5

Vyhnání na pastvu

2 1.5

1 0.5 únorbřez. dub

květ čer

mléko (l/d)

90 85 80 75 70 65 60 55 50 45

červ

- 120 g PDI/kg suš. -PDI limitant/UF = 135  page 9

Faktory změn MB Doporučení

 dodatek energie  příjem bachorového proteinu: min. 50 g/kg suš.  hladina PDIA (nedegradovatelného proteinu): min.70 g PDIA/kg suš.  druh objemného krmiva

 MB je v pozitivní korelaci s energetickou bilancí bahnic:  Negativní účinek na MB se projevuje na vrcholu laktace

 page 10

Mléčná bílkovina (MB) a příjem NL  Mnoţství bílkovin v mléce se zvyšuje s příjmem NL  Produkce mléka se zvyšuje aţ do 19% NL/1 kg suš.  Hladina sloţek klesá z 14% na 19% NL díky „efektu ředění“

(1) B = 1.55 Mcal EN1/kg suš. (tj. 0.91 UFL/kg suš.), H = 1.65 Mcal EN1/kg suš. (tj.0.97 UFL/kg suš.)

(Bocquier et al., 2001)  page 11

Vláknina v krmné dávce Dávkování objemného krmiva

 Upřednostňuje se ruční dávkování objemného krmiva: zachování vláknité struktury krmné dávky  Dávkování objemného krmiva v mixu: pozor, aby nedošlo k přemíchání v TMR

 page 12

Vláknina krmné dávky Přežvykování a index vlákniny Přežvykování představuje několik mechanismů důležitých k účinnému trávení:  ţvýkání umožňuje zmenšit části řezanky,  míchání obsahu bachoru zajišťuje pravidelnou mikrobiální fermentaci,  slinění je původcem obnovení tekutého obsahu bachoru nezbytného pro růst mikroorganismů. Nejlepším ukazatelem pro charakteristiku mechanické aktivity přežvykování je index vlákniny (I.F). Odpovídá času žvýkání (příjem + přežvykování) vyvolaném kg suš. krmiva.

Je třeba hlídat poměr doplňkové směsi v krmné dávce: - Pokud je + 60% suš. Koncentrátu v krmné dávce   pH bachoru   MT a MB během prvních měsíců laktace (účinky mohou být sníženy podáním pufrů typu: DELTA

PH  page 13

Vláknina krmné dávky Stupnice indexu vlákniny 150

 sláma  seno (46.1% ADF)

 Pozor: Krmná dávka ze 100% složená ze sena může způsobit nižší MT v souvislosti s acidózou:

 senáž 100  seno (40.7% ADF)  seno (38.2% ADF)  seno (35.2% ADF)

Krmná dávka bohatá na vlákninu 50 Krmná dávka vysoce stravitelná

 SUDWEEKS et coll. 1979  INRA (DULPHY, REMOND et coll.) ● jiné údaje z literatury

 Kukuřičná siláž (hrubá řezanka)  Dlouhé vojtěškové seno

● seno trávy ● seno vojtěška ● kuk. siláž

● raná píce

● dávkování 80% konc. 20% sena  Vojtěškové seno řezanka  kukuřičná siláž (jemná řezanka)  Řepné řízky  Výlisky z citrusových plodů  oves  ječmen  «koncentrovaná krmiva»

Bahnice separují a konzumují výhradně slabé a velice chutné stonky . Zvýšené riziko acidózy.

Doporučení  optimální hladina indexu vlákniny je 70 - 75 minut/kg suš.  při < 65: MT se zhoršuje a zvířata trpí chronickými acidózami.

koncentrát

 při > 85-90: Krmná dávka bohatá na vlákninu a pravděpodobně málo energetická.

 kukuřice  melasa, močovina, CMV

 page 14

VODA Některé znaky  při 15°C je spotřeba vody následující:  Rostoucí ovce a výkrm: 2L  Bahnice s udržovací krmnou dávkou nebo na začátku březosti: 2.5 L  Bahnice na konci březosti:  1 jehně: 3.0 - 3.5 L  2 nebo 3 jehňata: 3.5 - 4.5 L  Bahnice v laktaci: 7 - 10 L  Potřeby se mění také v závislosti na vnější teplotě: 28,6 26,6 24,6

L/j/brebis

22,6

Se zvyšující se vnější teplotou jsou potřeby vody důleţitější (krmivo + napájení)

20,6 18,6 16,6 14,6 12,6 10,6 8,6 15

20

25 C°

30

35

 page 15

VODA Rady pro dávkování

 Neomezený přístup k vodě.  Předpokládá se 1 napajedlo na 40 - 50 zvířat.  Musí být zajištěn snadný přístup k napajedlu (ideální místo: východ z dojírny)  Teplota vody nesmí být příliš nízká, jinak může mít negativní vliv na reprodukci.  Pro vedení vody vhodná pumpa, která umožní snadné dávkování vitaminů a minerálních látek

 page 16

Pokrytí potřeb minerálních látek Účinky na užitkovost a zdraví zvířat Vliv na mléčnou bílkovinu: Stimulují mikrobiální aktivitu v bachoru a zlepšují vyuţití krmiva: - fosfor, sodík, síra - zinek, kobalt - vitamin D3, vitamin B

Podporují příjem krmiva: - fosfor, sodík, síra - zinek - vitamin D3 a vitamin A chráněný proti degradaci v bachoru

- síra - kobalt - vitamin B

Zlepšují pevnost kostí a paznehtů : - vápník, fosfor, síra - zinek - biotin

Podporují imunitu a aktivují obranyschopnost: - zinek, měď, selen

Zvyšují produkci mléka: - vápník, hořčík, sodík - měď, zinek, jod - vitamin D3, biotin

- vitamin A chráněný proti degradaci v bachoru a vitamin E

 page 17

Pokrytí potřeb minerálních látek Ověření pokrytí základních potřeb Mikroprvky (mg/kg suš.)

Vitaminy ( UI/kg suš.)

měď 15

zinek 75

mangan 75

vitamin A* 6000

vitamin D3 1200

vitamin E 20

kobalt 0.35

jod 0.75

selen 0.20

*Chráněný proti degradaci v bachoru

 page 18

Tělesná kondice Hodnocení tělesné kondice?

> Tlakem prsty na úrovni páteře a žeber, v bederní oblasti > Následující body jsou kontrolovány ve 4 bodech: 1- trnový výběžek obratle (apofýzy vystupující na povrch zad více nebo méně vyčnívají nebo jsou zaoblené). 2- výběžek a míra krytí výběžku každého žebra nebo páteře. 3- svaly a tuky pod příčným výběžkem (posuzuje se na základě míry snadnosti, se kterou prsty mohou projít pod okraj apofýzy). 4- hodnocení vývoje ořechu.

 page 19

Tělesná kondice Stupnice známek pro hodnocení tělesné kondice Známka 0: Extrémně vyhublé, hrozí: nemožné detekovat svalové či tukové tkáně mezi kůží a kostmi.

Známka 1: Trnové výběžky jsou vystouplé a ostré. Příčné výběžky jsou rovněž ostré, prsty prochází lehce pod jejich okraj a je možné je vsunout mezi ně. Ořech není moc silný a není detekovatelné pokrytí tukem.

Známka 2: Trnové výběžky také vyčnívají ale bez « hrbolu ». Každý výběžek je jednoduše hmatatelný jako vlnění. Příčné výběžky jsou také zaoblené a bez hrbolu a je možné působením slabého tlaku vsunout prsty pod jejich okraj. Ořech svalu je středně silný se slabým pokrytím tukem.

 page 20

Tělesná kondice Známka 3: Trnové výběžky tvoří pouze velice lehké a pružné vlnění; Tlakem prsty nemůže být rozlišena každá z kostí. Příčné výběžky jsou velice dobře pokryty a okraje jsou cítit pouze na základě silného tlaku. Ořech svalu je « plný » a je průměrně pokrytý tukem.

Známka 4: Pouze tlak umožňuje detekovat trnové výběžky ve tvaru tvrdé mezi dvěma svaly (pokryty tukem) které vytváří souvislý povrch. Není možné cítit okraje příčné výběžky. Ořech noix svalu je « plný» se silným pokrytím tuku.

Známka 5: Apofýzy není možné detekovat, dokonce ani silným tlakem. 2 svaly pokryté tukem. Příčné výběžky nemohou být detekovány. Ořech valu je velice « plný » s velice silným pokrytím tuku. Důležitá hmota tuku je uložena na hřbetě a na ocase.

 page 21

Tělesná kondice Křivka tělesné kondice

V praxi je vhodné sledovat křivku „tělesné kondice“, které napomáhá stanovit energetickou hladinu krmiva. Pro dojné ovce, známka < 3 v měsíci předcházejícím kritickou fázi, FLUSHING flushing pro přípravu na porod a vyhnání na pastvu. Pro ovce ve výkrmu, známka by měla být <2.5. Po říji nebo inseminaci by mělo množství koncentrátu být takové, aby se neměnila tělesná kondice.  page 22

Reprodukce Znaky a cíle - % nezabřezlých: < 3%

Pozor: 5% a +

- po 2 inseminacích: > 85%

Pozor : < 80%

- po 1 inseminaci: > 65%

Pozor : < = 55%

- % potratů: < 1%

Pozor : > 2%

V momentě připouštění musí být stádo v optimální tělesné kondici

Reprodukční ukazatele se mění podle přijatého krmiva skupina

Fertilita (%)

Prolificita

Oplození (%)

1

93

2,23

207

2

58

1,43

83

3

73

1,38

100

4

92

2,27

208 R PAQUAY et all. 2004

1= kvalitní KD před a během připouštění 2= Kvalitní KD ale nekvalitní před připouštěním 3= nízká kvalita KD 4= snížená hladina krmení až do 3 týdnů před připuštěním, pak kvalitní KD  page 23

Odchov jehnic: Budoucnost stáda Cíle:

1. 2.

Míra úspěšnosti na 1 inseminaci. > 80 % Fertilita na první říji > 90 %

Před odstavem: Volný pohyb (ohrada pro jehňata) od narození do 40 d (10 dnů po odstavu) Pozor na rizika kokcidiózy! Upřednosnit růst: krmení ad-libitum Přechod 6-10 dní Odstav: Ve skutečnosti odstav v několika skupinách, zvláště pokud jsou to jehnice prvorodiček, udržet oddělené skupiny až do připouštění Příprava na připouštění: Průměrné dávkování kompletního krmiva 600 g/d Příprava připouštění: Nejlepší výsledky plodnosti jsou získány při vylepšování průměrného tělesného stavu > 0.2 bodů, 65 jours představuje kritickou fázi (15 d před a 50 po). Během tohoto období je nezbytný příjem nejméně 0.2 dodatečného UF (zahrnutí siláže nebo lepšího koncentrátu).

Příprava na porod: Krmení: Příprava začíná nejméně 45 d před porodem. Cíl UFL: 1,5 a PDI/UF: 100 - 110. Prevence výhřezu: • nepodávat luskoviny (hrách) • snížit siláž na 1 kg brutto a podávat seno trav 1. seče nebo 1. seče vojtěška-srha. • Rozdělit dávkování objemného krmiva a koncentrátu: 2 dávky min., 3. • Vyhýbat se plesnivému krmivu.

 page 24

Odchov jehnic: Budoucnost stáda Naše rady pro úspěch Vašich jehnic: • Mineralizace: Upřednostnit dobrou osifikaci a kvalitu paznehtů. Podávat krmivo dodávající minerální látky a vitaminy pro zajištění růstu jehnic. • Seno. Pro jehnice používat seno dobré kvality a především dávkování ad-libitum. (Nutno, aby zůstávaly zbytky). • Pastva. Doporučována pro získání optimální tělesné kondice, aktivitu vaječníků a budoucí schopnost tvorby mléka (méně tuku na úrovni mléčné žlázy). Na druhou stranu je nutné zvládnout nápor parazitů.

 page 25

Reprodukce Doporučení  zvýšit energetickou hladinu 0.3 UFL/d/bahnici množstvím koncentrátu a kvalitou objemného krmiva.

 Dělat flushnig během 6 týdnů. Začátek: 3 týdny před připuštěním.  Dobře připravit berany 2 měsíce před říjí.

 Parazité: přeléčit strongylidy před říjí v celém stádě, stejně tak i tasemnice (Taenia).  Prevence potratů: před říjí vakcinovat identifikované případy ve stádě. Minimálně proti chlamydióze živou vakcínou, nejpozději 1 měsíc před říjí.

 page 26

Zasušení Cíle

 Sníţení produkce mléka.  Prevence somatických buněk v příštím období.

Zajištění reprodukce - Neodstřihnout od vody a energetického krmiva - Vyhnout se pastvě bohaté na dusík (vojtěška) Minerální výživa - Pokračovat v mineralizaci ad-libitum na 70% s vyuţitím soli nebo NATUMIXu.

 page 27

Zasušení Doporučení

Somatické buňky

< 350.000

350 à 600.000

> 600.000

Antibiotické zasušení

Cílené zasušení: opožděné bahnice

Cílené zasušení nebo antibiotika v celém stádě

Antibiotika nutná v celém stádě

Pozor, vyuţití antibiotik vyţaduje perfektní hygienu a organizaci stáda. pokud ne, raději vynechat.

 page 28

Konec březosti

(-2 měsíce až do porodu) Cíle Dobrá tělesná stavba při porodu: Známka > 3 lépe 3.5 (pro laktaci + 3 litry).

POTŘEBY Příprava na porod

Charakteristika bahnic: Ţivá hmotnost: 80 kg Prolificita: 1.70

U.F.L

P.D.I

P

Ca

Ztráta kondice

1.80

175

7

18

< 0.20 bodů

Pro znovuzískání 0.5 bodu tělesné kondice, příjem 400 g dodatečného ječmene na den nejméně 6 týdnů před porodem.

 page 29

Konec březosti

(-2 měsíce až do porodu) Doporučení  Kvalita objemného krmiva: Sláma není vhodná ve fázi přípravy na porod, protože je málo energetická. Výběr dobrého objemného krmiva (trávy). Bez plísní.  Pozor na acidózy: max. 17% škrobu.  Deficit PDIN max 15g/ kg (PDIN-PDIE/UF> - 8).  Podpořit příjem a bojovat s toxémií v březosti: RUMICOR HP 30g/d počínajíce 3 týdny před porodem.  Speciální minerální látky pro porod: OVIPACK, NATUMIX, FEDATONIC ; 20 g/d během 3 týdnů před porodem (bohaté na vitaminy a chelátové formy mikroprvků).  page 30

Porod 15 prvních dnů kojení: Cíle  Příprava na vzrůstající tvorbu mléka  Řídit kojení a nemoci jehňat

 Pokles body skóre o min. 0.5 bodů

POTŘEBY porod  min. hladina UFL (NEL) závisí na mnoţství mléka na dojení > 2.0 UFL  PDIE/UF > 110 v prvním týdnu

 page 31

Porod Doporučení  Kaţdé objemné krmivo krmné dávky na začátku dojení musí už být zahrnuto alespoň v malém množství při porodu, aby si bachor zvykl, postupně pak zvyšovat dávku až do 3 týdnů kojení = krmná dávka na začátku dojení. Dávku správně vyvážit tak, aby nevyvolávala průjmy u jehňat.  Podpořit přechod s RUMICOR HP: 30g/d/bahnici v průběhu 15 dnů kojení.

 Přizpůsobit minerální výţivu základní krmné dávce: Prevence příměti pyskové (Ecthyma): AD3E v tekuté formě (10cc) nebo granule (20g) nebo MAXIREPRO 1 x během kojení

 page 32

Metabolická onemocnění

Toxémie v březosti

Několik vysvětlení Toxémie v březosti, jinak nazývaná « nemoc z dvojčat » je metabolické onemocnění, které se objevuje na konci březosti u bahnic následkem špatného dávkování krmiva – nadbytek u bahnic tlustých nebo nedostatek u bahnic hubených. Je spojena se 30 - 40% zvýšením energetických potřeb kvůli přítomnosti plodu. Tyto potřeby jsou důležité především na konci březosti (2-4 týdny před porodem) a zvláště při výskytu vícečetných porodů.

 page 33

Toxémie Skryté příznaky

Toxémie se jen zřídka dá rozpoznat (skryté příznaky, nevyskytuje se zvýšená teplota) :  Pokles chuti (koncentrát),  pokles produkce mléka,  hubnutí,  zácpa,  acetonový zápach (moč, mléko, dech, …),   oplozeníschopnosti.

 page 35

Toxémie v březosti Prostředky prevence - Začátek zasušení: -Krmit záchovnou dávku, aby nedošlo ke ztučnění bahnic - Uprostřed březosti: - vyvarovat se nadváhy,

- stimulovat příjem krmiva a funkci bachoru vlákninou, - 4 - 6 týdnů před porodem: postupně dávkovat koncentát 250 g/d/bahnici až na 1 kg, - krmit 11-12 % dusíkatých látek, - připravit odpovídající minerální výživu, 4 - 5.5 g Ca/d a 3.5 - 4 g P/d - Na konci březosti (poslední měsíc): - správné krmení bahnic - zajistit kompletní výživu dle potřeb - zvýšit energetickou hodnotu krmné dávky - připravit odpovídající minerální výživu Ca (13 - 15 g/d) a P (6.5 - 7.5 g/d)  page 36

La toxémie de gestation Les suppléments nutritionnels recommandés  PROPISTAR : 20 à 50 g par jour et par brebis, les 15 derniers jours de la gestation. Pour réduire les risques de cétose et augmenter l’apport d’énergie.

 DELTAPASS FL : 25 à 50 g par jour pendant 5 jours. Pour réduire les risques de stéatose hépatique.

Notre plan nutritionnel A donner de préférence 4 semaines avant la mise-bas DELTAPASS FL : 25 à 50 g par jour pendant 5 jours. Pour réduire les risques de stéatose hépatique.

PROPISTAR 30 gr pendant 15 jours autour de la misebas

 page 38

Řízený přechod na pastvu Charakteristika mladé pastvy

- Krmivo bohaté na cukry a rozpustný dusík. - Velmi deficitní na obsah Selenu a Hořčíku. Cíl

. Udržení hladiny somatických buněk (SB)  Snížit riziko průjmů a poklesu užitkovosti = pastevní tetanie

 page 39

Řízený přechod na pastvu Doporučení  Dostatek kvalitního sena nebo slámy v noci a před přechodem na pastvu pro snížení rizika acidóz z důvodu nízkého obsahu vlákniny. Ad libitum sůl v podobě solných lizů nebo kamenné soli.

Zhodnocení cukrů a rozpustného dusíku použitím doplňkových směsí s nižší degradací NL(chráněné NL) RUMIVIV, AMIVIV, PROTEIDOR, které umožní lepší využití kompletní krmné dávky.

 Doplnění Mg: Natumix Mg: 20g/ovce/den od 3 týdne před přechodem na pastvu . Na pastvě melasovaný liz UNIMEL .

 page 40

VÝŽIVA BAHNIC A A JEHŇAT MLÉČNÝCH PLEMEN OVCÍ

Systém PDI Každé krmivo obsahuje dvě hodnoty vyjádřené v g nebo v %:

PDIN = PDIA+PDIMN PDIE = PDIA+PDIME Obě dosažené hodnoty porovnáme:  Vyšší hodnota určuje potenciální hodnota krmiva  Niţší hodnota je skutečnou hodnotou krmiva

 page 42

Systém (protein Recmmandations

PDI

skutečně stravitelný v tenkém střevě)

je sumou dvou frakcí

- PDIA - protein krmiva nedegradovaný v bachoru, ale skutečně stravitelný v tenkém střevě

- PDIM - mikrobiální protein, který je skutečně stravitelný v tenkém střevě

 page 43

Systém PDI Mikrobiální protein Recommandations

(PDIM) je v každém krmivu charakterizován

dvěma složkami

 PDIMN -množství

mikrobiálního proteinu, které může být syntetizováno v bachoru z degradovaného dusíku krmiva, jestliže energie a další živiny nejsou limitující (mám jich dostatek) PDIME je takové množství mikrobiálního proteinu, které může být syntetizováno v bachoru za daného množství využitelné energie, jestliže degradovaný dusík a další živiny nejsou limitující  page 44

Systém PDI  Vyšší hodnota je potenciální hodnota krmiva  Niţší hodnota je skutečnou hodnotou krmiva Příklad: hodnoty PDI u TRAVNÍ SENÁŽE

Potřeba PDI pro bahnici 70 kg

85 80 75 70 65 60 55 50 45 40

Záchova: PDIN (g) PDIE (g)

60 g PDI Potřeba na 1 litr mléka: 50 g PDI

PDIN (g) PDIE (g)

 page 45

Vivactiv’ Cíle : - Lepší využití objemných krmiv - Lepší využití potenciálu místních plemen - Zvýšení užitkovosti ovcí a lepší produkce sýrů Přímá ochrana: Chrání výživné složky v bachoru před degradací bakteriemi díky spojení jádra „VIV“ s živinami

Dvojí působení Součinnost přírodních aktivních principů, jejichţ původ a souhra jsou základem úspěchu -Rostlinné výtaţky (esenciální oleje, třísloviny, sacharidy) - Soli mikroprvků - Minerály - Vitamíny

Mikrobiálního proteinu Úprava profilu TMK

Protein by-pass, Škrob by-pass

Nepřímá ochrana: Ovlivňuje mikroflóru díky rostlinným výtažkům tak, aby snížila degradaci proteinů a škrobů.

 page 46

Potřeby bahnic a výživa Konec březosti: Kontrolovat hladinu energie a NL v krmné dávce Kontrolovat tělesnou kondici bahnic

Období laktace: Optimální růst jehňat: - jedináčci: 250 à 300 g/den - dvojčata: 200 à 250 g/jden - trojčata: 200 à 250 g/jden 1 litr vyprodukovaného mléka pokryje v průměru180 g PDP na vrh/den Od jednoho měsíce věku, podáváme starter pro jehňata.

 page 47

Potřeby bahnic a výživa Vliv krmné dávky na konci březosti na váhu jehňat

Kvalita KD na konci březosti Váha při narození (kg) Váha při odstavu (kg)

4,05 18,4

3,25 15,7

Kvalita výživy na konci březosti určuje hmotnost jehňat při narození a následně při odstavu.

 page 48

Potřeby bahnic a výživa Potřeba NL pro březí bahnice 160 140

Potřeba PDI v g

120 100

Pokrytí doplňkovými krmivy

Potřeba jehňat Záchova

80 60 40 20

Pokrytí objemnými krmivy

0 6-5 týdnů před porodem

4-3 týdny před porodem

2-1 týden před porodem

 page 49

Potřeby bahnic a výživa Vliv mléčné produkce na růst jehňat Více mléka = vyšší přírůstek PDP v g/jehně/den 600 500 400 300 200 100 0 0,9

1,4

1,9

2,6

3

Uţitkovost bahnice

Optimální krmná dávka na začátku laktace, znamená 30% v růstu navíc.  page 50

Hodnocení tělesné kondice bahnic Fyziologické stadium bahnice

Doporučené hodnocení

Poznámka

Říje

3 à 3,5

Účinný flushing za předpokladu > 3

90 den březosti

3 à 3,5

V případš kondice < 3, zvýšit o 10% doporučení pro konec březosti

3,5

Velmi důležité pro plodné bahnice

Porod

42 den laktace

Odstav

2,5 à 3,5

2 à 2,5

Nepřekročit změnu tělesné kondice max. o 1 bod na jednu nebo druhou stranu Nikdy nedopustit nižší hodnocení tělesné kondice v následujících 8 týdnech laktace.

 page 51

Podmínky ustájení bahnic a jehňat Plocha

Bahnice

Jehňata

Objem

Výživa a napájení

Bahnice: 1m² Na konci březosti : 1,2m² Po porodu: 1,4m²

Bahnice + jehně: 7-10m3 / zvíře

Žlab : - 2,5 bahnice /m(výška 60 cm) - 1 jesle pro 50 bahnic - 1 napaječka pro 40 bahnic (výška 60 cm)

Před odstavem: 0,3 m² / jehně Po odstavu : 0,6 m² / jehně

3-5 m3 / jehně

žlab : - Ad libitum12 odstavených jehňat/m (výš. 30 cm) - Limitovaná KD na 4 odst. jehňata/ m² (výška 50 cm) - 1 napaječka pro 50 jehňat (výška 40 cm)

 page 52

Užitkovost a kvalita opracovaného trupu u jehňat Genetika

Chov a výživa Výživa jehňat bahnic

Váha trupu

++

++

++

Osvalení

++

+

+

Výkrmový stav

++

++

+

Barva masa

?

+

+++

Struktura masa

?

+

+++

Přidávejte kvalitní starter pro vyšší přírůstek po narození. Optimalizovat příjem NL pro vyšší přírůstek a limitaci ztučnění

Omezit příjem rychle fermentovatelné energie v KD = nižší obsah tuku. Kontrolovat příjem vlákniny. Krmit celá zrna obilovin.

 page 53

Dokrm jehňat Oplodnění

Měs.

1

Narození

2

3

4

5

Poráţka

Odstav

6

7

8

9

Etapy Váha v (kg)

0

4

28

40

Pozor na soulad: Konec výkrmu je podmíněn parametry krmení počátkem života jehňat.  page 54

Jehničky : od narození do 6 ti měsíců věku Narození

Odstav

6 měsíců

3-4 kg

10-15 kg

30-35 kg

Sláma/seno dobré kvality + čistá voda ad libitum  Mlezivo/mateřské mléko Prestarter ad libitum od 2-3

týdne stáří Jíly (Argivo)

 Krmná směs ad libitum,

max. 1 kg Následně restrikce na 700 g

doplňkové směsi na ks/den

Prevence kokcidióz a

dietetických průjmů (Rumiherb, Pectolit, Mistral)

 Odstav podle váhy Odstav v jednom dni Postupný přechod KD  page 55

Jehničky: od 6 ti měsíců do prvního porodu měsíc

1 připuštění

1 porod

30-35 kg

35-45 kg

60-65 kg

Sláma/seno dobré kvality + čistá voda ad libitum Cíl: udržet optimální vývoj  Kondice v období říje: 2,5 – 3  Vyhnout se ztučnění jehnic

 Zabezpečit odpovídající

tělesný rámec  Předpoklad: 90% váhy v

dospělosti  Prevence toxemie v březosti

 Flushing (60 dnech)  Předpoklad 2/3 hmotnosti

při první říji  Nezapomeňte na beránky

 page 56

Minerální výživa: vliv na růst a dokrm Vliv vitamínů a minerálních látek na růst a dokrm

Zvýšení podílu svaloviny

Rozvoj kostry

Jód Kobalt Zinek Měď Vitamín D3 Vitamín A

Síra Mangan Zinek Jód Vitamín D3 Vitamín A

Stimuluje chuť Sodík Síra Zinek Vitamín D3 Vitamín A

Vliv na zdraví Měď Mangan Zinek Selen Vitamín E Vitamín A  page 57

Vivactiv’ Cíle : - Lepší využití objemných krmiv - Lepší využití potenciálu místních plemen - Zvýšení užitkovosti ovcí a lepší produkce sýrů Přímá ochrana: Chrání výživné složky v bachoru před degradací bakteriemi díky spojení jádra „VIV“ s živinami

Dvojí působení Součinnost přírodních aktivních principů, jejichţ původ a souhra jsou základem úspěchu -Rostlinné výtaţky (esenciální oleje, třísloviny, sacharidy) - Soli mikroprvků - Minerály - Vitamíny

Mikrobiálního proteinu Úprava profilu TMK

Protein by-pass, Škrob by-pass

Nepřímá ochrana: Ovlivňuje mikroflóru díky rostlinným výtažkům tak, aby snížila degradaci proteinů a škrobů.

 page 58

DĚKUJI ZA POZORNOST