Rovnost mužů a žen ve všech rovinách života

Rovnost mužů a žen ve všech rovinách života

Celosvazová diskuse rok 2007

V souvislosti se sjezdem ČSŽ v listopadu roku 2007 a jeho ústředním mottem „Den rovných příležitostí očima členek ČSŽ“ vykrystalizovala myšlenka oslovit s dotazy členskou základnu a zjistit její názorový ohlas na tématiku rovných šancí mužů a žen. Cílem tohoto záměru získat informace pro další nasměrování činnosti ČSŽ v nových, často velmi radikálně změněných podmínkách - celospolečenských i vnitrosvazových. Hlavním účelem této diskuse bylo identifikovat kladné i problematické stránky vyrovnávání šancí mužů a žen v celé řadě oblastí týkajících se pracovního, rodinného i osobního života a vytvořit tak podkladový materiál, který bude využíván při formování strategie činnosti ČSŽ v příštích pěti letech. Tematika určená k diskusi byla rozdělena do okruhů - Partnerství a rodinné vztahy, Vzdělávání, Trh práce, Veřejná život a politika, Volný čas a vzdělávání, Senioři, stárnutí populace, Služby pro rodinu, Postavení rodiny ve společnosti, Propagace a medializace. U každého bylo popisováno co je dobré, funguje a osvědčuje se, na straně druhé, co je problematické, nefunguje nebo schází. Diskutující byly vyzvány :“ Nezdráhejte se otevřeně říci, co je v naší činnosti dobré, co by se mělo rozvíjet i nadále - a naopak - co se přežilo a vyžaduje nový pohled i hodnocení… Teď je ten pravý čas!“ Z metodického hlediska byl zvolen typ dotazníku, který je obvykle používán v tzv. kvalitativních typech průzkumů a který svým charakterem nabízel dostatečný prostor pro záznam diskuse nad zvoleným tématem. Umožnil vytipovat pozitivní a negativní aspekty jednotlivých rovin života, související s rovnými příležitostmi mužů a žen. Záznamové rastry byly předávány členským základnám prostřednictvím krajských důvěrnic. Vyplněné archy měly dvojí charakter. Buď se jednalo o náhled jednotlivé členky nebo šlo o stručný záznam diskuse úzkého kolektivu příslušné základní organizace.1 Vyplněné rastry byly zasílány buď na ústředí ČSŽ, odkud byly poslány zpracovatelské agentuře, nebo agentuře přímo. Celkem bylo obdrženo 246 vyplněných rastrů, obsahujících odpovědi ve spontánním vyjádření, tj. formulované vlastními slovy respondentek. Celkem bylo utříděno 6 096 odpovědí.

1

Z technického hlediska a pro účely statistického zpracování a analýzy odpovědí vyplněný rastr = respondentka (bez ohledu na to, kolik osob přispělo svými názory).

DEMA a. s. / A*07-11

strana 2

e-mail [email protected] www www.dema-praha.cz DEMA a. s. dům „U zlatého melounu“ Michalská 12 110 00 Praha 1

telefon 224 225 659 224 229 464 fax 224 230 129

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN VE VŠECH ROVINÁCH ŽIVOTA

ČSŽ – celosvazová diskuse

zpráva byla vydána 5. 11. 2007

DEMA a. s. / A*07-11

strana 3

Obsah ÚVODEM........................................................................................................................................2 Schéma analýzy diskuse............................................................................................................................................. 3

PARTNERSTVÍ A RODINNÉ VZTAHY ...................................................................................4 ☺ Pozitivní změny ..................................................................................................................................................... 5 Mýty a stereotypy .................................................................................................................................................. 7

VZDĚLÁNÍ.....................................................................................................................................9 ☺ Pozitiva ................................................................................................................................................................ 10 Bariéry ................................................................................................................................................................. 12

TRH PRÁCE ................................................................................................................................14 ☺ Vyrovnání rozdílů................................................................................................................................................ 15 Nerovný přístup ................................................................................................................................................... 17 Diskriminace žen ................................................................................................................................................. 19

VEŘEJNÝ ŽIVOT A POLITIKA ..............................................................................................21 ☺ Důvody angažovanosti......................................................................................................................................... 22 Překážky .............................................................................................................................................................. 24

VOLNÝ ČAS ................................................................................................................................26 ☺ Možnosti .............................................................................................................................................................. 27 Překážky .............................................................................................................................................................. 29

SENIOŘI, STÁRNUTÍ POPULACE .........................................................................................31 ☺ Co se osvědčuje ................................................................................................................................................... 32 Co je problém ...................................................................................................................................................... 34

SLUŽBY PRO RODINU .............................................................................................................36 ☺ Co funguje ........................................................................................................................................................... 37 Co je žádoucí ....................................................................................................................................................... 38

POSTAVENÍ RODINY VE SPOLEČNOSTI ...........................................................................40 ☺ Co pomáhá........................................................................................................................................................... 41 Co brzdí ............................................................................................................................................................... 43

PROPAGACE A MEDIALIZACE ............................................................................................45 ☺ Příkladná medializace .......................................................................................................................................... 46 Kritika médií........................................................................................................................................................ 48

DEMA a. s. / A*07-11

strana 4

www.dema-praha.cz

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Úvodem

a. s.

ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007

Michalská 12 Dům „U zlatého melounu“ 110 00 Praha 1

Schéma analýzy diskuse → partnerství a rodinné vztahy → vzdělání

→ trh práce → veřejný život a politika

základní výsledky výzkumu

→ volný čas → senioři, stárnutí populace → služby pro rodinu → postavení rodiny ve společnosti → propagace a medializace

kde dochází k pozitivním změnám, v čem se mění pohled na roli matky a otce v rodině?

jaké mýty je nutno bořit, jaké stereotypy je nutno překonávat? jakou roli hraje vzdělání žen, co motivuje ochotu se vzdělávat? v čem u žen spočívají bariéry možností se vzdělávat, rekvalifikovat? co napomáhá k vyrovnávání rozdílů mezi zaměstnáváním mužů a žen? kde jsou nejprokazatelnější rozdíly, v čem spočívá diskriminace? co vede ženy k veřejné angažovanosti, v čem a proč jsou úspěšné? co brání ženám v širším vstupu do politiky, jejich větší angažovanosti? co pomáhá ženám k tomu, aby mohly trávit více volného času dle svých potřeb a přání? proč nemohou ženy trávit volný čas tak, jak by si přály?

jaká opatření fungují nebo jsou třeba? co to vyvolá, kde se projevuje nebo projeví? které fungují, osvědčují se, k čemu pomáhají, kdo je poskytuje?

které chybí, proč nefungují, v čem je nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou? jaká opatření nejvíce napomáhají zvyšovat společenské postavení rodiny? co brání tomu, aby rodina měla ve společnosti vyšší postavení, v čem se to projevuje? jaké způsoby informací o rovných šancích jsou žádoucí? jaké způsoby jsou neúčinné, o čem média informují nedostatečně nebo špatně?

resumé

DEMA a. s. / A*07-11

závěrečné poznámky

strana 5

Partnerství a rodinné vztahy

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Partnerství a rodinné vztahy ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


☺

Pozitivní změny

„Kde dochází k pozitivním změnám, v čem se mění pohled na roli matky a otce v rodině?“ Vypovídací schopnost

Z 246 respondentek odpovědělo konkrétně 208, tj. 85%. Neví nebo neuvedlo žádnou odpověď 38, tj. 15%.

neuvedla, neví 38 15%

uvedla 208 85%

Pozitivní změny

Celkem se objevilo odpovědí.

256

konkrétních

možnost otců být na MD/RD

31%

rovnocennost postavení

27%

přístup otců k výchově

23%

stejné šance na trhu práce

7%

nic

7%

jiné 0%

5% 10%

20%

30%

Ke spektru názorů na pozitivní změny K tematice pozitivních změn ohledně plnění rodičovských rolí se vyjádřila naprostá většina respondentek (85%). Každá sedmá (15%) neví, neuvedla odpověď. Konkrétní odpovědi byly nejčastěji reflexí na změny v rovnocenném postavení matek a otců v rodině na základě možnosti čerpání rodičovské dovolené, včetně pozitivního posunu v přístupu otců k výchově dětí. I když většina odpovědí popisovala různé aspekty uvedené společenské změny, našly se i takové (7%, tj. každý čtrnáctý názor), v nichž respondentky sdělovaly, že nevidí žádné pozitivní změny a že situaci hodnotí spíše opačně. Svou odpověď odůvodňují tím, že jsou na matky kladeny stále větší nároky, ženy jsou stále tzv. na druhé koleji, mají nižší platy, zaměstnání vykonávají na úkor rodiny, jsou tudíž ve stresu, nevědí, kam dřív skočit a muži jim nepomáhají, chovají se nezúčastněně. DEMA a. s. / A*07-11

strana 7

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Partnerství a rodinné vztahy



K úvahám o pozitivních změnách v oblasti partnerství a rodinných vztahů Pozitivní změny v oblasti partnerství jsou vnímány již v oblasti zákonodárství, které umožnilo, aby se rodiče mohli před narozením dítěte anebo i později rozhodnout, kdo s ním zůstane doma a bude o něj pečovat. Muž tak může přebírat roli rodiče-pečovatele už od časného věku dítěte a umožnit ženě, zejména tehdy, má-li vyšší platové ohodnocení než on, pokračovat v pracovní kariéře. Přístup otců k výchově dětí se mění. Muži si více uvědomují svou otcovskou roli při výchově a starostech o děti a z jejich strany dochází k probuzení zájmu, větší pomoci a spolupráci. Snaží se přebírat i ty práce spojené s péčí o děti, které byly dříve vnímány jako vyloženě ženské. Dokazují, že se umí o děti plnohodnotně postarat. Důležité je, že se za roli otce nestydí, nemají pocit, že by péčí o dítě utrpěla jejich mužnost. V komentářích však zaznívá, že tato změna postojů neplatí univerzálně, ale je typická převážně pro generaci mladých otců a také spíše pro muže ve městech než na venkově. Značnou roli hraje vzdělání. V případě ochoty jít na rodičovskou dovolenou také výše platu v porovnání s partnerkou. Největší změny v postavení matky a otce jsou dány větší účastí mužů, kteří se stále aktivněji podílejí nejen na výchově svých potomků, ale i na chodu domácnosti. Oproti dřívějšku se role obou pohlaví k sobě více přibližují, až prolínají. Dochází k dělbě prací v domácnosti. Příspěvek obou partnerů je stejně důležitý nejen v rovině reálného konání, ale i zodpovědnosti za výchovu dětí, rodinu a budované zázemí. Navenek je tento proces nejčastěji viditelný v rovnoměrnějším přímém opatrování dítěte a věnování se mu ve volném čase. Partnerství a rodinné vztahy se však dostávají i do vlivu vnějších podmínek, prvořadě změn na trhu práce. Některé ženy dostávají stejnou šanci na trhu práce. Využívají své kvalifikace a dosaženého vzdělání. Dokazují, že mohou práci vykonávat stejně dobře, ne-li lépe než muži. Mohou podnikat, dobře se pracovně uplatnit, stát se ekonomicky nezávislými, vydělat více než jejich partneři a uživit rodinu. Tím bourají mýtus o tom, že živitelem rodiny může být výhradně muž. Modernost doby, dynamika společnosti a tím vyvstalé změny neovlivňují pouze úzké rodinné vztahy nebo trh práce, ale jsou viditelné například i ve větší míře informovanosti, snaze otevřeně mluvit o problematice rovných šancí mužů a žen, ve změně přístupu společnosti k instituci rodiny, výchovy dětí a rodičovství či v úloze zodpovědnosti obou rodičů při výkonu rodičovské funkce a podobně.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 8

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Partnerství a rodinné vztahy ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


Mýty a stereotypy

„Jaké mýty je nutno bořit, jaké stereotypy je nutno překonávat?“ Vypovídací schopnost

Z 246 respondentek odpovědělo konkrétně 187, tj. 76%.


Neví nebo neuvedlo žádnou odpověď 59, tj. 24%.

uvedla 187 76%

Mýty a stereotypy


249

konkrétních

o ženách

53% 28%

o mužích 9%

o dělení prací o trhu práce jiné 0%

6% 4% 10%

20%

30%

40%

50%

60%

Ke spektru názorů na mýty a stereotypy K problematice mýtů a stereotypů ohledně partnerství a rodinných vztahů se vyjádřily tři čtvrtiny respondentek (76%). Každá čtvrtá (24%) neví, neuvedla odpověď. Konkrétní odpovědi se dominantně týkaly mýtů a stereotypů vytvářených v souvislosti s péčí o děti, rodinu a domácnost. Dvojnásobně častěji byly zaměřeny na ženy (54%) než muže (28%). K úvahám o mýtech a stereotypech v oblasti partnerství a rodinných vztahů Ukazuje se, že vytváření rovných příležitostí není jednoduchou záležitostí a v rámci procesu nápravy je nutno počítat s tím, že zde existuje řada zakořeněných názorů. Podle respondentek se jedná hlavně o mýty, týkající se: Žen: Starost o domácnost, rodinu a děti je pouze záležitostí žen. Žena patří k plotně. O dítě se dokáže kvalitně postarat jen žena – matka. DEMA a. s. / A*07-11

strana 9

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Partnerství a rodinné vztahy



Uvedené stereotypy jsou syceny tím, že žena je brána nejen jako rodička, ale automaticky i jako vychovatelka a hospodyňka. Toto předurčené postavení bývá ve zkratce konstatováno jako: „žena – matka – kuchařka – služka – milenka“. Je vnímána jako obhájkyně rodinného krbu s pocitem, že se má o všechno postarat (nejen o domácnost a děti, ale např. i o vyřizování záležitostí na úřadech apod.) a vytvářet pro ostatní členy rodiny ideální prostředí, („aby mohl muž po práci odpočívat“). Je na ní nahlíženo nikoliv komplexně, ale jen dle toho, co dokáže zvládnout v rámci své domácnosti a rodiny. Na její osobní požadavky, hlavně v oblasti trávení volného času a pracovní kariéry, je brán minimální zřetel. Zmíněné mýty je nutno překonávat proto, že vyrovnanější podíl obou partnerů na chodu domácnosti a výchově je prospěšný nejen dětem, ale i partnerskému vztahu. Mužů: Muž je hlava rodiny. Muž je pán tvorstva. Muž je živitel rodiny – muž dostává vyšší plat, protože živí rodinu. K těmto mýtům je podotýkáno, že vycházejí z tradičního dělení rolí mezi mužem a ženou, které má kořeny v ekonomické sféře. Muž je brán jako prioritní činitel materiálního blahobytu a záruka finančního zajištění rodiny a v důsledku toho vnímán jako „nadčlověk“, „vládce“, kterému je žena podřízena. Míra podřízení je přitom různá, od samozřejmostí, očekávaných v souvislosti s běžným chodem rodiny až po diktovanou pozici služky nebo dokonce i omlouvané použití násilí. Domácnosti: V domácnosti existují mužské a ženské práce. Muž, který dělá běžné domácí práce, není chlap. Mýtus vychází ze skálopevného přesvědčení, že některé práce jsou typicky ženské nebo mužské. Nepřipouští, byť alespoň částečně, převzetí prací druhým pohlavím. Trhu práce: Žena se nehodí na vedoucí funkci. Žena nedokáže v práci to, co muž. Uvedené mýty jsou odrazem praxe na trhu práce, nedostatku pozitivních příkladů a neochoty vnímat ženu ve všech rovinách ekonomického i politického působení. Něčeho jiného: Dítě po rozvodu patří matce. Nelze žít jen vedle sebe, je nutno uzavřít manželství. Jedná se o mýty, vztahující se k řešení partnerských vztahů v důsledku rozvodu partnerů nebo jiného než mimomanželského soužití.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 10

Vzdělání

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Vzdělání ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


☺

Pozitiva

„Jakou roli hraje vzdělání žen, co motivuje jejich ochotu se vzdělávat?“ Vypovídací schopnost



uvedla 210 85%

Pozitiva


315

konkrétních

uplatnění na trhu práce

34%

vyšší plat, finanční nezávislost

23%

rozšíření obzorů

12%

sebevědomí, seberealizace

12%

společenské postavení

11%

rovnocennost postavení 0%

8% 10% 20% 30% 40%

Ke spektru názorů na pozitiva podmiňující ochotu se vzdělávat K pozitivní roli vzdělání a k ochotě žen se vzdělávat se vyjádřila naprostá většina respondentek (85%). Každá sedmá (15%) neví, neuvedla odpověď. Konkrétní odpovědi byly prioritně dávány do souvislosti s uplatněním na trhu práce, a tím i možností dosažení lepšího výdělku. V menší míře pak na sebeuplatnění, rozšířením obzorů a zvýšením společenské prestiže.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 12

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Vzdělání



K úvahám o roli vzdělání a motivaci dále se vzdělávat Poměrně značná názorová shoda se objevuje v náhledu na možnosti vzdělaných žen uplatnit se na trhu práce. Panuje přesvědčení: čím lepší má žena vzdělání, tím snazší je její pozice na pracovním trhu. Má nejen větší šanci práci získat, ale také si ji udržet a nespadnout mezi nezaměstnané občany. Má větší možnost výběru, nemusí brát jakoukoliv práci, která je k mání. Vzdělání jí umožňuje lepší uplatnění v rámci oboru, kariérní růst, profesní postup. Má možnost prosadit se na zajímavých pracovních postech. Vzdělání je předpokladem dobrého pracovního uplatnění a tím i možnosti dosáhnout vyššího výdělku. Nabízí možnost vyžadovat adekvátní nebo vyšší než stávající finanční ohodnocení. Pro ženu to znamená i způsob, jak se stát finančně nezávislou a tudíž lépe přispívat do rodinného rozpočtu a zlepšovat ekonomickou situaci rodiny. Vyšší vzdělání nebo kvalifikace usnadňuje ženě vyjednávání jak se stávajícím, tak s potenciálním zaměstnavatelem. Nejde jen o platové, ale o celkové pracovní podmínky umožňující harmonizaci práce a péče o rodinu v určitých etapách života (např. využívání flexibilních typů práce při znalosti určitého oboru a počítačové gramotnosti v době, kdy je na mateřské či rodičovské dovolené; má nějaký zdravotní handicap; potřebuje z různých důvodů jinak než standardně organizovat čas apod.) Vzdělání povzbuzuje chuť se dále něco učit, získávat vědomosti a něco nového poznávat. Vzdělaná žena může „jít dopředu“, má rozhled v aktuálních informacích, nových trendech a poznatcích, a tím také impuls pro zdokonalování a přizpůsobování se duchu doby (má zájem používat moderní technologie, počítače, internet). Naplňuje trend 21. století - celoživotní vzdělávání. Znalost cizích jazyků, řidičský průkaz apod. jsou výhodou například tehdy, jsou-li vyžadovány zaměstnavatelem. Ženy se chtějí vyrovnat finančně i profesně mužům, získávat stejné pozice na trhu práce i ve společnosti. Projevují ctižádost, nechtějí být na mužích zcela závislé, nýbrž svobodnější, ukázat jim, že nejsou zcela nepostradatelní a že se jim v řadě věcí vyrovnají. Podceňování schopností žen je v řadě oblastí neopodstatněné a vzdělání pomáhá šance na uplatnění ve společnosti, která je nakloněna mužům, vyrovnat. Partnerská rovnost dává rovněž pozitivní příklad při výchově dětí, zejména chlapců. Vyšší vzdělání nese s sebou větší sebevědomí žen. Ženy jsou sebejistější, chtějí se seberealizovat, dokázat, že „na to mají“. Nechtějí být podceňovány a stát v pozadí. Mají reálnější pohled na život. Vzděláváním nabývají také možnost odreagovat se od starostí všedního dne. Nebojí se kontaktu s lidmi, žijí v realitě, jsou motivovány k tomu, aby na sobě pracovaly a dále se vzdělávaly. Vzdělaná žena se může snáze uplatnit ve společnosti, v různých jejích sférách, má vyšší společenský kredit. Může zastávat i vedoucí místa, působit v politice, být veřejně známá a společensky prospěšná. Vzdělání jí umožní stoupat po společenském žebříčku.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 13

www.dema-praha.cz

a. s.



Bariéry

„V čem u žen spočívají bariéry možností se vzdělávat, rekvalifikovat?“ Vypovídací schopnost



uvedla 219 89%

Bariéry


323

konkrétních

41%

děti, rodina, domácnost 16%

nedostatek času lhostejnost partnera

11%

nedostatek motivace

11%

skepse

6%

problém s dopravou

5%

finanční náročnost

5%

jiné

5%

0%

10%

20%

30%

40%

Ke spektru názorů na bariéry podmiňující možnost se vzdělávat K bariérám vzdělávání a k neochotě žen se vzdělávat se vyjádřila naprostá většina respondentek (89%). Každá devátá (11%) neví, neuvedla odpověď. Překážky, které brání ženám vzdělávat se a rekvalifikovat, byly převážně dávány do souvislosti s péčí o děti, rodinu a domácnost. K úvahám o bariérách možností se vzdělávat a rekvalifikovat Obecným problémem žen je to, že čas dělí mezi rodinu, práci a osobní život. Žena ke svému zaměstnání vykonává ještě tzv. druhou směnu v domácnosti (výchova dětí, praní, žehlení, vaření, úklid, zařizování věcí atd.) Její volný čas je omezený. Tato skutečnost se negativně promítá do celkového pocitu, že se díky nedostatku času již nic dalšího zvládnout nedá. Žena bere větší ohledy na rodinu než na své potřeby, které staví do pozadí. To je dáno vnitřním DEMA a. s. / A*07-11

strana 14

www.dema-praha.cz

a. s. Michalská 12 Dům „U zlatého melounu“ 110 00 Praha 1


přesvědčením o její zodpovědnosti až nepostradatelnosti (a to nejen v době, kdy jsou děti malé a žena je s nimi doma na mateřské/rodičovské dovolené; jde o ženu samoživitelku; s více dětmi apod., tedy opodstatněné situace, ale i později, když děti odrůstají). Je přesvědčena, že zvládnout práci, rodinu a k tomu navíc ještě něco dalšího, co není nezbytně nutné, je jen pro bezdětné či silné jedince, nikoliv pro „normální“ ženu. Nutno podotknout, že pokud mají ženy děti, jsou jejich možnosti se vzdělávat v některých směrech skutečně značně ztížené. Není doposud zvykem, aby vzdělávací kurzy byly doprovázeny programem pro děti, které si studující vezmou s sebou. Také nedostatečně fungující služby v oblasti hlídání dětí vytvářejí bariéru pro možnost žen uvolnit se a docházet či dojíždět do nějakého kurzu (zvlášť na venkově), pokud není někdo z rodiny po ruce. Problémy (a to nejen žen s dětmi) vznikají zejména na venkově, kde je velká vzdálenost z míst bydliště do vzdělávacího střediska. Ženy na venkově jsou tím pádem znevýhodněny a to nejen v možnosti vzdělávat se po pracovní době, v podvečerních a večerních hodinách (kdy je větší šance, že může děti pohlídat partner apod.), ale i v možnosti přímé komunikace se školicím střediskem nebo poradnou v momentě, kdy to potřebují. Negativní úlohu může sehrávat i zaměstnavatel, pokud není ochoten se přizpůsobit skutečnosti, že si žena zvyšuje kvalifikaci (tzn. nenabízí jí pomoc např. ve formě flexibilní pracovní doby, není ochoten ji uvolnit ze zaměstnání pro potřeby studia, morálně ji nepodporuje, nevytváří jí příznivé podmínky). Chuť se vzdělávat může být oslabována ze strany partnera jeho netolerancí, nepochopením a malou podporou, obavou, aby ho žena vzděláním nepřevýšila a také z toho, že by musel zajišťovat chod domácnosti, ať už by žena studovala doma nebo za vzděláním někam dojížděla. Partnera v jeho reakcích leckdy utvrzuje závistivé a nepřející okolí, negativní a konzervativní postoje prarodičů, příbuzných, kamarádů a známých, a to svým přesvědčením, že pro ženu jsou důležitější jiné věci než vzdělávání a také, že žena by neměla inteligenčně převyšovat muže. Vzdělávání a rekvalifikace mohou být finančně náročné, vyžadují vynakládání finančních prostředků, což může být problémem zejména pro ženy, které disponují omezenými finančními prostředky, jsou samoživitelky a rekrutují se ze skupin sociálně slabých. Výše zmiňované překážky vedou některé ženy k tomu, že předem vzdávají možnost se vzdělávat. Jsou vnitřně přesvědčeny, že je to zbytečné. Říkají si např. „pracovních příležitostí je málo“, „práci stejně neseženu“, „osvědčení o rekvalifikaci mi nebude nic platné, protože pracovní místo, na které budu mít kvalifikaci, bude obsazené“, „zaměstnavatel upřednostní někoho mladšího, bezdětného nebo muže“, apod. Kromě obav z uplatnění na pracovním trhu zápasí některé ženy i s vnitřní nejistotou a nízkým sebevědomím. Napadá je např. „nezvládnu to“, „vlastně to ani nepotřebuji (řidičský průkaz má manžel, s počítačem poradí děti)“, „už jsem na to stará“, „nemám na to“, „co když se mi budou smát“, „kdoví, jestli z toho něco budu mít“, „bude lepší, když se nikam nepohrnu a všechno zůstane tak, jak je“.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 15

Trh práce

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Trh práce ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


☺

Vyrovnání rozdílů

„Co napomáhá k vyrovnávání rozdílů mezi zaměstnáváním mužů a žen?“ Vypovídací schopnost




uvedla 196 80%

Vyrovnání rozdílů


238

konkrétních

32%

vzdělanostní úroveň žen schopnost žen se prosadit

14%

přístup zaměstnava telů

14% 12%

mzdová politika 8%

rovnost příležitostí

7%

osvěta a informovanost

10%

nic jiné 0%

3% 10%

20%

30%

Ke spektru názorů na vyrovnávání rozdílů na trhu práce K problematice vyrovnávání rozdílů při zaměstnávání mužů a žen se vyslovila naprostá většina respondentek (80%). Každá pátá (20%) neví, neuvedla odpověď. Konkrétní odpovědi byly směrovány dvojnásobně častěji k vlivu vzdělání a schopnosti žen se prosadit než k přístupu zaměstnavatelů a mzdové politice. I když většina odpovědí popisovala různé aspekty, které napomáhají vyrovnávat rozdíly na trhu práce z hlediska pohlaví, našly se i takové (10%, tj. každý desátý názor), v nichž respondentky sdělovaly, že nevidí žádné pozitivní změny. Svou odpověď odůvodňovaly tím, že DEMA a. s. / A*07-11

strana 17

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Trh práce



vyrovnávání rozdílů není v praxi znát, ženy jsou stále v nevýhodě, rozdíly jsou veliké, viditelné, a to i v případě srovnatelného vzdělání a pracovního zařazení. K úvahám o pozitivních změnách ve vyrovnávání rozdílů na trhu práce Dosahování rovnosti na trhu práce připisují respondentky nejčastěji celkové vzdělanostní úrovni žen, tj. vyššímu stupni vzdělání, kvalifikace, odborné způsobilosti a v posledních letech i rekvalifikacím. K lepšímu uplatňování na trhu práce pomáhá ženám jejich lepší schopnost se prosadit, naučit se práci stejně dobře, ne-li lépe než muži, mít vyšší ambice, nebát se použít tzv. ostré lokty, pronikat do mužských profesí, zvyšovat si sebevědomí, být důsledná, průbojná, ctižádostivá, být ochotná zastávat vedoucí funkce a pracovat i na odpovědných místech. K řešení problematiky přispívá i nový pohled některých zaměstnavatelů, respektování diskriminačního zákona - nepreferování mužů; přijímání a posuzování ženské pracovní síly podle vykonané práce, nikoliv podle věku, a toho, zda má či nemá malé děti; vyhlašování konkurzů na uvolněná místa a jejich spravedlivé rozhodování ve prospěch kvalitnější pracovní síly bez přítelíčkování, korupce a podplácení. Vyrovnávání šancí na trhu práce je výrazně pod vlivem mzdové politiky a praktických příkladů zaměstnávání mužů a žen na stejných pozicích při dodržování zásad stejného finančního ohodnocení, které je veřejností vnímáno jako hodnocení spravedlivé. Tato spravedlnost má širší základnu a to v uplatňování rovnosti v celé řadě dalších oblastí: vzdělání, veřejná angažovanost, partnerství (včetně dělby práce a výchovy dětí, hmotného zabezpečení rodiny a využívání volného času). Nezastupitelnou roli při vyrovnávání rozdílů při zaměstnávání mužů a žen hraje informovanost. Na jedné straně jde o poukazování na existující rozdíly a diskriminaci (např. ve finančním ohodnocení), na straně druhé zveřejňování příkladů dobré praxe, pozitivních zkušeností firem, které mohou být vzorem pro ostatní, šíření osvěty a informací o principu rovných šancí pro obě pohlaví v médiích i ostatními způsoby formální a neformální komunikace.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 18

www.dema-praha.cz

a. s.



Nerovný přístup

„Kde jsou nejprokazatelnější rozdíly?“ Vypovídací schopnost



uvedla 207 84%

Nerovný přístup


288

konkrétních

platová nerovnost

29%

nezájem o ženy s dětmi

25%

výběrová řízení

22%

řídící funkce

13%

nezájem o starší generaci jiné 0%

8% 3% 10%

20%

30%

Ke spektru názorů na nejprokazatelnější rozdíly při zaměstnávání mužů a žen K otázce nejprokazatelnějších rozdílů při zaměstnávání mužů a žen se vyslovila naprostá většina respondentek (84%). Každá šestá (16%) neví, neuvedla odpověď. Konkrétní odpovědi byly směrovány poměrně vyrovnaně do několika oblastí, z nichž se na první místo řadí platová nerovnost.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 19

www.dema-praha.cz

a. s.




K úvahám o rozdílech při zaměstnávání mužů a žen Nerovný přístup na trhu práce se projevuje jak v obecné rovině, tak zejména vůči některým cílovým skupinám žen. Platová nerovnost Za stejnou práci není nabízena stejná mzda. Muži dostávají vyšší plat než ženy. Nastoupí-li na pracovní místo muž, automaticky dostává vyšší plat než žena. Výběrová řízení Přednost je dávána mužům a to i tehdy, pokud má žena stejné vzdělání a kvalifikaci. Mužům nejsou kladeny otázky ohledně rodinného zázemí, resp. počtu dětí a zajištění péče o ně. Ženy mají menší šanci získat uvolněné pracovní místo tam, kde byl předtím zaměstnán muž. Žena se těžko prosazuje, panuje nedůvěra v její schopnosti. Muži mají ostřejší lokty. Řídící funkce Je málo žen ve vedoucích funkcích. Není zájem ženy do těchto funkcí prosazovat. Panuje názor, že na vedoucí funkci se lépe hodí muži. Nezájem o ženy s dětmi Ženy s vazbou na rodinu jsou často považovány za neperspektivní a nestabilní pracovní sílu (obvykle z důvodu obav zajišťování péče o děti - nemoc, prázdniny - a omezené možnosti zaměstnávání formou směn, přesčasů, služebních cest apod.) Nezájem o starší generaci žen Hranice, od níž je žena považována za neperspektivní z hlediska věku, neustále klesá. Šance najít práci v případě, že je ženám více než 50 let, jsou velmi zúžené. Zaměstnavatelé sice požadují praxi, ale preferují ženy mladé a bez závazků. Odpovědi byly doprovázeny dovětky, ve kterých bylo konstatováno, že otázky rovného přístupu k mužům a ženám na trhu práce nejsou řešeny systémově a důsledně, odvíjí se mimo jiné od zaběhnuté praxe a zvyklostí v zaměstnavatelské sféře (což se výrazně negativně promítá do obtíží, které souvisejí se zaměstnáváním žen samoživitelek, cizinek, Romek atp.)

DEMA a. s. / A*07-11

strana 20

www.dema-praha.cz

a. s.



Diskriminace žen

„Příklady diskriminace (kde, v čem) a dvojího pohledu na muže a ženy.“ Vypovídací schopnost



uvedla 139 57%

Diskriminace žen


213

konkrétních

20%

při výběrových řízeních

19%

při odměňování 12%

v řídících funkcích

11%

v některých resortech v politice

3% 22%

v případě žen s dětmi 9%

v případě starší generace všude 0%

4% 10%

20%

30%

Ke spektru názorů na diskriminaci a dvojí pohled na muže a ženy K otázce diskriminace a dvojího pohledu na muže a ženy se vyslovila zhruba polovina respondentek (57%). Téměř každá druhá (43%) neví, neuvedla odpověď. Konkrétní odpovědi byly ze dvou třetin směrovány k obecnému výskytu diskriminace, jedna třetina se vztahovala k specifickým cílovým skupinám.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 21

www.dema-praha.cz

a. s.




K úvahám o diskriminaci žen Odpovědi respondentek na otázku diskriminace žen se v zásadě nelišily od jejich názorů na rozdíly v zaměstnávání mužů a žen. To znamená, že byly vztahovány ke stejným praktikám a cílovým skupinám (vyjma politiky). Diskriminace žen se nejvíce objevuje: Při výběrových řízeních Firmy dávají přednost mužům, protože nemají tolik závazků jako ženy. Na ženu se pohlíží jako na méně spolehlivého a neperspektivního pracovníka (vyjma žen mladých, svobodných a bezdětných), přítěží je starost o rodinu. Už v inzerátech, a následně u výběrových řízení se jednostranně přiklání k preferenci mužů nebo osob bez závazků. Ani vzdělaná žena v případě, že má děti školního věku, si nemůže být jista svými šancemi. Ženám jsou u výběrových řízení kladeny otázky na jejich rodinné zázemí (hlavně děti, jejich stáří, hlídání), ačkoliv to zákon zakazuje. Tyto otázky se mužům obvykle nekladou. Při odměňování Praxe nerovného odměňování při vykonávání stejné práce je běžná. Stále se lze setkat s tím, že muž obdrží za odvedenou práci stejného objemu a kvality více peněz než žena. V řídících funkcích Diskriminace žen má základ v jejich kariérním růstu, což se ve svém důsledku objevuje v menším početním zastoupení na manažerských postech a ve vrcholovém vedení organizací a firem. Při uvolnění funkce je tato automaticky (někdy i na základě nestandardních postupů při výběrových řízeních) doplněna mužem, i kdyby byla k dispozici stejně schopná žena (což platí zejména v případech, má-li tato nezletilé děti). V některých resortech Diskriminační praktiky jsou uplatňovány průřezově resorty v soukromé i státní sféře. Navíc se počítá s tím, že některé práce, které vykonávají ženy, by muži vůbec nedělali (kvůli charakteru práce, pracovním a finančním podmínkám). V politice Zde není zájem, zejména ze strany vrcholové politiky, aby ženy pronikaly do této oblasti. U žen s dětmi Podniky nerady zaměstnávají ženy s malými dětmi. Pokud ano, tak jim nabízejí místa neadekvátní jejich vzdělání a kvalifikaci za nižší plat než mužům, nenabízejí kariérní růst, další vzdělání apod. U starší generace Ženy po padesátce už zaměstnavatel nerad přijímá s přesvědčením, že pro něj nejsou dostatečně atraktivní, produktivní a perspektivní (na rovinu to neřekne, využívá zástupné důvody.)

DEMA a. s. / A*07-11

strana 22

Veřejný život a politika

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Veřejný život a politika ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


☺

Důvody angažovanosti

„Co vede ženy k veřejné angažovanosti, v čem a proč jsou úspěšné?“ Vypovídací schopnost



uvedla 211 86%

Důvody angažovanosti


263

konkrétních

snaha něco změnit

28% 24%

vlastnosti, schopnosti

23%

snaha o ženský pohled 15%

seberealizace snaha konkurovat mužům 0%

10% 10%

20%

30%

Ke spektru názorů na veřejnou angažovanost žen K otázce, co hlavně vede ženy k tomu, aby byly veřejně činné, se vyslovila naprostá většina respondentek (86%). Každá sedmá (14%) neví, neuvedla odpověď. Konkrétní odpovědi byly směrovány poměrně vyrovnaně do několika oblastí, z nichž první stupeň pomyslného žebříčku obsadila snaha být prospěšná ostatním a skutečně řešit to, co je potřebné.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 24

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Veřejný život a politika



K úvahám o veřejné angažovanosti žen a okolnostem jejich úspěšnosti: Důvody, proč se ženy viditelněji prosazují, veřejně angažují anebo vstupují do komunální politiky, spočívají hlavně v tom, že: Mají zájem o dění ve společnosti. Jsou nespokojené se současným stavem. Chtějí řešit nedostatky, které se jich a jejich okolí bezprostředně dotýkají, pomoci ostatním. Snaží se o lepší budoucnost. Sebevědomé a průbojné ženy se nemohou dívat na liknavost mužské politiky, kdy muži hájí jen své zájmy, zapomínají na rodiny, děti, sociální oblast a běžný život. Vzaly si za cíl prosadit ženský pohled na svět, změnit to, že muži v politice řeší problémy složitě, zdlouhavě, neprakticky, odtrženě od reálného života. Ženy mají oproti mužům lepší sociální cítění, dovedou se vžít do řady situací, které mají muži tendenci bagatelizovat. Vidí problémy z jiného úhlu než muži. Jsou objektivnější. Vyznávají zásadu méně diskutovat, ale rychleji jednat. Domnívají se, že je nutné ovlivnit často nekompetentní rozhodování mužů v politice, zejména v oblasti sociální, kulturní, životního prostředí, školství a zdravotnictví. Jejich úsilí není vedeno touhou po planém politikaření. Chtějí uplatnit své vzdělání, zkušenosti a kompetence. Veřejně přesvědčit, že jsou stejně schopné jako muži. Spolurozhodovat o společenském dění a poukázat na význam role ženy ve společnosti. Svou úspěšnost staví na mnohých vlastnostech, které si prověřily jinde a v jiných situacích (při vedení domácnosti, výchově dětí a péči o osoby na nich závislých, výkonu povolání, aktivním trávení volného času ap.). Mezi takové vlastnosti patří prvořadě cílevědomost, důslednost, vytrvalost, houževnatost, svědomitost, pracovitost, spolehlivost, zodpovědnost, obětavost, trpělivost, smysl pro praktičnost, kreativita, ale i ctižádostivost, ambice a uspokojení z dobře vykonané práce.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 25

www.dema-praha.cz


a. s.



Překážky

„Co brání ženám angažovanosti?“

v

širším

vstupu

do

politiky,

jejich

větší

Vypovídací schopnost




uvedla 225 91%

Překážky


343

konkrétních

28%


nedostatek času nepochopení partnera

13%

málo odvahy

13%

odpor mužů politiků

13% 5%

odraz vrcholové politiky konzervativní myšlení

4%

nezájem o veřejné dění

4%

jiné 0%

1% 10%

20%

30%

Ke spektru názorů na bariéry veřejné angažovanosti žen K otázce, co hlavně brání ženám, aby mohly být veřejně činné a vstupovat do politiky, se vyslovila naprostá většina respondentek (91%). Každá jedenáctá (9%) neví, neuvedla odpověď. Konkrétní odpovědi se nejčastěji týkaly různých aspektů časové vytíženosti žen, jejich pracovní zátěže a malé podpory jak ze strany partnera a rodiny, tak obecně „mužského světa“.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 26

www.dema-praha.cz

a. s.




K úvahám, co brání ženám vstupovat do politiky a veřejně se angažovat: Hlavním problémem žen je, že jsou velice vytížené. Svazuje je stálá starost o rodinu a výchovu dětí, vžitá odpovědnost, někdy až přílišná, za chod celé domácnosti. Zaměstnání pro ně znamená plné nasazení s vědomím, že je poté ještě čeká práce v domácnosti. Je těžké skloubit dohromady všechny běžné věci a povinnosti a ještě navíc přijímat další aktivity a závazky, což angažovanost v politice neodmyslitelně přináší. Chybí jim širší podpora rodiny, manžela, silnější zázemí. Partneři nemají zájem na tom, aby se jejich žena angažovala v politice. Nevidí smysl v tom, že by jejich žena měla dělat něco mimo vlastní rodinu ve prospěch jiných. Nejsou ochotni převzít určité pensum domácích prací a povinností, když se žena stará o jiné. Ve svém negativním postoji jsou často podporováni nejbližším okolím, kamarády a spolupracovníky anebo dokonce prarodiči a příbuznými. Kromě nedostatku času a problémů rodinného rázu brání širšímu vstupu žen do politiky také mužský šovinismus, rivalita a obecné podceňování schopností žen ze strany mužů. Muži se chovají nadřazeně, ješitně. Jsou neprůstřelní v přesvědčení, že jen oni jsou tvůrci věcí veřejných. Neuznávají ženy ve vyšších funkcích, nechtějí se vzdát svých pozic. Souhlasí s tím, aby jim ženy pomáhaly, ale rozhodovací slovo jim postoupit nechtějí. Své sehrává i současné politické klima a praxe. Ženy jsou málo voleny do vyšších i vládních funkcí, je tudíž nedostatek příkladů hodných následování. Na kandidátky se ženy dostávají tzv. do počtu, kdy se již předem kalkuluje s tím, že se na prvořadá místa stejně nedostanou. Samotné hlasy voličů nestačí. Proto to někde ženy praktikují tak, že sestavují kandidátky pouze z řad žen a tím zaručují, že při dostatečnosti hlasů vstoupí do politiky i ženy. Když se ženy dostanou do politiky, přesto nemají vyhráno. Musí prakticky permanentně přesvědčovat, že jsou dobré, že byly zvoleny právem. Veřejné mínění není vždy na jejich straně. Protože zažitá tradice velí, že politika je doménou mužů a povinností ženy je pečovat o rodinný krb, je na ženy političky někdy pohlíženo jako na bílé vrány – s nedůvěrou, odtažitostí, despektem. K tomu, aby ženy překonaly předsudky a vstoupily do politiky, jim obvykle chybí pořádná dávka odvahy. V porovnání s muži jsou citlivější, méně drzé a průbojné, nesnáší podrazy, korupci a faleš. Mají zájem řešit úkoly konstruktivně, slušně a tak nevypadá současná politika. Mají obavy z neúspěchu. Z nezvládnutí tlaku, agrese, tvrdosti, pomluv, medializace a propírání soukromí v médiích. Z toho, že budou muset svůj dobrý úmysl, dělat něco pro věci veřejné, vysvětlovat v rodině a svému partnerovi. Jejich aktivitu nebrzdí pouze strach z toho, že jsou na politickém poli nezkušené, ale také, že nenajdou pomocnou ruku, dostatek potřebné podpory a povzbuzení do boje s mužským světem a konzervativním myšlením. Aby předešly případným potížím, své záměry ohledně politické angažovanosti radši eliminují anebo se jich úplně vzdávají.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 27

Volný čas

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Volný čas ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


☺

Možnosti

„Co pomáhá ženám k tomu, aby mohly trávit více volného času dle svých potřeb a přání?“ Vypovídací schopnost




uvedla 213 87%

Možnosti


304

konkrétních

54%

dobré rodinné zázemí 11%

dostatek vzdělávacích agentur vybavenost domácnosti

8%

lepší organizace času

8%

dostatek financí

8% 6%

nabídka aktivit pro volný čas nic

2%

jiné

3%

0%

20%

40%

60%

Ke spektru názorů na možnosti žen využívat volný čas K otázce, co hlavně pomáhá ženám, aby mohly trávit více volného času podle svých představ, se vyslovila naprostá většina respondentek (87%). Každá osmá (13%) neví, neuvedla odpověď. Konkrétní odpovědi se dominantně týkaly příznivého a nápomocného rodinného klimatu.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 29

www.dema-praha.cz



K úvahám, co pomáhá ženám, aby mohly trávit volný čas dle svých potřeb a představ K tomu, aby ženy mohly trávit více volného času podle svých přání a představ, potřebují určitou dávku pomoci od nejbližšího okolí. Jde o podporu, pochopení a toleranci celé rodiny, rovnoměrnější rozdělení prací mezi jednotlivé členy, včetně vyšší míry jejich samostatnosti. Pomoc při každodenním shonu. Větší zodpovědnost mužů vůči rodině, angažovanost při výchově a péči o děti a schopnost převzít některé běžné domácí práce. Je třeba, aby partner víc vycházel ženě vstříc a nemyslel jen na sebe, aby pochopil, že žena má právo a potřebuje mít chvíli pro sebe. Významnou pomoc poskytují ženám ti, kteří se ujímají hlídání a péče o děti v době, kdy se ženy věnují svým aktivitám a zálibám. Prvořadě se jedná, kromě partnerů, o prarodiče (častěji babičky než dědečky), příbuzné, sousedy nebo kamarády. Tam, kde je to dostupné (lokálně, časově nebo finančně) lze využívat institucionálních služeb péče o děti (jesle, školky, družiny, kluby) nebo neinstitucionálních forem hlídání dětí. Příznivě nakloněné rodinné zázemí, fungující prorodinné služby ani nabídka volnočasových aktivit není nic platná, pokud hlavní impuls nevzniká u ženy samotné. Ta musí vnitřně dozrát k přesvědčení o nároku na svůj osobní volný čas, k potřebě ho aktivně a podle svých představ prožívat, k nutnosti stanovit si životní priority a vůli jít za svým cílem. Toto však předpokládá, aby si žena uměla zorganizovat a lépe si uspořádat čas, vymanila se z pocitu nepostradatelnosti, přílišné pečlivosti až důležitosti (např. se naučila v některých situacích říkat “ne” nebo pověřila určitou činností v rodině někoho jiného, i kdyby ji nezabezpečil na sto procent) a také, aby měla k dispozici dostatek informací.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 30

www.dema-praha.cz

a. s.



Překážky

„Proč nemohou ženy trávit volný čas tak, jak by si přály?“ Vypovídací schopnost



uvedla 229 93%

Překážky


317

konkrétních

37%


nedostatek času zaměstnanost žen

11%

nedostatek financí

11%

nepochopení partnera

10% 9%

absence prorodinných služeb

5%

málo aktivit pro volný čas neschopnost organizace času 0%

3% 20%

40%

Ke spektru názorů na bariéry využívání volného času žen K otázce, co hlavně znemožňuje ženám, aby mohly trávit více volného času podle svých představ, se vyslovila naprostá většina respondentek (93%). Každá čtrnáctá (7%) neví, neuvedla odpověď. Konkrétní odpovědi se nejčastěji týkaly velké časové a pracovní vytíženosti žen, respektive nedostatečné pomoci ze strany jejich rodiny a okolí.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 31

www.dema-praha.cz



K úvahám, co brání ženám, aby mohly trávit volný čas dle svých potřeb a představ Dlouhá pracovní doba, náročné zaměstnání, dojíždění do práce a poté velké břemeno rodinných povinností, neustálé vytížení při péče o rodinu a ohledy na potřeby ostatních jsou považovány na hlavní příčiny toho, proč ženy nemohou trávit volný čas tak, jak by si přály. Svazuje je (někdy až nezdravě) odpovědnost za chod domácnosti. Vymanit se z tohoto kolotoče jim znemožňuje zajišťování běžných věcí nutných k životu, které za ně buď nemá kdo, nebo není ochoten někdo jiný udělat. Než by ztrácely síly dohadováním, přesvědčováním a měněním chování svého okolí, radši vše udělají samy. Časem se z jejich činnosti stane zvyk, který neumějí nebo ani nechtějí měnit. Tradiční náhled na dělení partnerských rolí, podle něhož se žena stará o děti a domácnost a muž je jejím živitelem, se promítá nejen do názorových střetů, ale i reálného chování některých mužů. Řada žen je na chod domácnosti sama, muž jen přihlíží a kritizuje. Přetrvává mínění, že manžel víc vydělá a tak také organizuje i volný čas celé rodiny. Muži ženám nejenže nepomáhají, ale ani je nenapadá, že ženy mají právo trávit osobní čas po svém. Když si chce žena dělat něco podle sebe ve volném čase, stává se, že manžel její počínání nechápe, není ohleduplný, někdy i žárlí. Je sobecký, pohodlný, má strach, aby ho žena nevyzvala k aktivitě a tím k nutnosti měnit své ustálené zvyky a stereotypy v rodině. Nelíbí se mu, když žena dělá něco, co on neschválí. Je příznačné, že zatímco muži ve volném čase většinou dělají jen to, co je baví, ženy ve volném čase často dělají věci, které je sice baví, ale které stejně slouží rodině. Nezáleží pouze na partnerovi. Některé ženy se bojí prosadit svoji vůli, jsou málo průbojné, neumí si stanovit priority. Aniž si to připouštějí, bojí se změn ve svém životě. Nedovedou se zbavit pocitu, že je vždy něco důležitějšího než ony samy. Ve výčtu překážek se nacházejí i takové, které pramení z nedostatku financí na trávení volnočasových aktivit, nedostupnosti anebo malé kapacity prorodinných služeb nebo omezené nabídky. Je podotýkáno, že zejména na venkově chybí kulturní a sportovní zařízení, je nutno dojíždět jinam nebo do města, čemuž brání špatná dopravní obslužnost, problémy s hlídáním dětí anebo finanční situace rodiny (případně finanční závislost na muži, který je v pozici živitele a není ochoten investovat do volnočasových aktivit své partnerky). Nezřídka se objevují výroky typu:„oproti spoustě hospod určených mužům je velmi málo míst, kde by se mohly scházet ženy”.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 32

Senioři, stárnutí populace

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Senioři, stárnutí populace ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


☺

Co se osvědčuje

„Jaká opatření fungují nebo jsou třeba?“ Vypovídací schopnost




uvedla 182 74%

Co se osvě dčuje


289

konkrétních

30%

domovy důchodců, penziony

29%

pečovatelská služba 15%

kluby a programy pro seniory 9%

hospice, denní stacionáře vyplácení důchodů

6%

odchod do důchodu

4%

přístup rodiny

4%

osvěta, výchova 0%

3% 10%

20%

30%

Ke spektru názorů na fungování služeb pro seniory K otázce služeb určených pro seniory se vyslovily tři čtvrtiny respondentek (74%). Každá čtvrtá (26%) neví, neuvedla odpověď. Paleta odpovědí obsahovala výčet různých typů zařízení. Nejčastěji se jednalo o penziony, domovy důchodců a pečovatelskou službu.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 34

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Senioři, stárnutí populace



K úvahám o službách pro seniory Pro většinu respondentek bylo typické, že sice zkonstatovaly a pozitivně kvitovaly to, že existují služby pro rodinu, ale častěji než na posuzování jejich funkčnosti a prvků, které se osvědčují, se soustředily na nedostatečnost nabídky a širší dostupnost. Fungují domovy důchodců, ale je jich málo – poptávka stále převyšuje nabídku. Je třeba podporovat jejich výstavbu tak, aby senioři měli zajištěno důstojné bydlení. Aby se zkrátily čekací lhůty a nedůstojné pořadníky. Fungují pečovatelské služby, které pomáhají seniorům zvládat jejich běžný život. Je zapotřebí, aby tyto služby byly rozšiřovány, staly se dostupnějšími, nejen lokálně, ale i cenově, a disponovaly dostatečným počtem pracovníků. Existují i hospice, denní stacionáře, individuálně poskytovaný servis péče o seniory. Je třeba zvýšit počet těchto zařízení tak, aby lépe uspokojily poptávku, sloužily většímu počtu klientů. Existují možnosti sdružování seniorů. Je třeba zabezpečovat dostatek prostor, klubů, kde se mohou scházet. Nabízet jim zájmové aktivity, programy, přijatelnou kulturu a vzdělávání adekvátní jejich věku a možnostem. Zapojovat je do veřejného života. Obdobně jako u služeb, i o podmínkách bylo diskutováno spíše v rovině budoucích potřeb než reálné existence: Existuje důchodový systém. Objevuje se apelace potřeby pravidelného zvyšování důchodů tak, aby důchodci disponovali dostatečnými finančními zdroji. Současná věková hranice odchodu do důchodu umožňuje seniorům prožít své stáří ještě relativně ve zdraví a s chutí do života. Je žádoucí, aby i budoucí senioři neodcházeli do důchodu zcela vyčerpaní, anebo aby nepracovali jenom z ekonomických důvodů. Řada rodin pečuje o seniory a má zájem tak činit i do budoucna. Je nutné umožnit těmto rodinám, aby mohly pečovat o seniory, zainteresovat je do pečovatelských služeb tak, aby na to ekonomicky nedoplácely, dělat vše proto, aby senioři měli ve své rodině zázemí, mohli prožívat stáří v rámci svých blízkých a násilně neodcházeli nebo nebyli přemisťováni do domovů důchodců. Začíná se rozvíjet poradenství a osvěta cílená na problematiku seniorů. Je třeba vytvářet poradny pro seniory, vychovávat občany k úctě k seniorům, věnovat pozornost kladům seniorského věku a nezdravě neprosazovat idoly mládí, ukazovat pozitivní příklady a více učit, jak se seniory žít, vícegenerační soužití – pozitivní příklady.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 35

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Senioři, stárnutí populace ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


Co je problém

„Co to vyvolá, kde se projevuje nebo projeví?“ Vypovídací schopnost



uvedla 135 55%

Co je problém


180

konkrétních

financování důchodů

22%

náklady na péči o důchodce

21%

péče o seniory v rodinách

19%

obavy, psychické problémy

18%

pozdější odchod do důchodu náklady na zdravotní péči 0%

12% 8% 10%

20%

30%

Ke spektru názorů na důsledky stárnutí populace K otázce se vyslovila více než polovina respondentek (55%). Téměř každá druhá (45%) neví, neuvedla odpověď. Odpovědi se týkaly několika aspektů. Prioritně dostatečnosti finančních zdrojů na financování důchodů a nákladů na služby pro seniory. Upozorňovaly však i na doprovodné sociální jevy.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 36

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Senioři, stárnutí populace



K úvahám o souvislostech ohledně stárnutí populace Stárnutí populace je vnímáno převážně jako záležitost značně problematická a společensky zátěžová. Podle názorového ohlasu: Bude nedostatek lidí v produktivním věku. Vyšší počet důchodců vyvolá zvýšené výdaje na vyplácení důchodů. Finanční zdroje budou nedostatečné, rozpočet státu bude napnutý. Klesne životní úroveň nejen důchodců. Hranice odchodu do důchodu se bude prodlužovat. Starší generace bude blokovat místa mladým, což může vyvolat nejen nezaměstnanost, ale i neochotu zaměstnávat seniory anebo řevnivost mezi mladými a staršími pracovníky. Opatření vedoucí k narovnání tohoto stavu (např. daňové) budou, vzhledem ke skutečnému efektu, značně nákladná. Je také otázkou, zda budou účinná. Problémy lze předpokládat i poté, co občané odejdou z pracovního procesu. Pokud nebude postaven dostatek domovů důchodců, prohloubí se množství problémů, které jsou v tomto směru nyní. Ještě více se prodlouží doba čekání na umístění. Nedostatek míst může vést ke zdražování. Kromě řešení bytových problémů bude nutno přesměrovat řadu služeb a aktivit pro důchodce, především pro občany starších věkových kategorií (po 80 letech věku), kteří již nejsou tak činorodí a vzhledem ke svému věku vyžadují intenzivnější lékařskou péči. To opět vyvolá značné nároky na financování: na léky; pobyty v nemocnici; pohotovostní lékařské služby; pečovatelství; hospice apod. Problematika zabezpečení seniorů bude přenášena na rodiny, a pokud tyto nebudou mít podmínky (bytové, finanční, sociální, v rámci vztahů), nebudou se moci vždy o seniora postarat (např. kvůli ztrátě zaměstnání). V konečném důsledku nastane obava ze stárnutí. Řada seniorů pocítí nezájem o svou generaci, zejména v případě, kdy se nebudou umět o sebe postarat a budou potřebovat pomoc okolí. Tito lidé se budou se uzavírat do sebe, izolovat se od veřejného dění, žít s pocitem, že jsou na obtíž, v nejistotě, stresu, zklamání, bezmoci.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 37

Služby pro rodinu

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Služby pro rodinu ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


☺

Co funguje

„Které fungují, osvědčují se, k čemu pomáhají, kdo je poskytuje?“ Vypovídací schopnost



uvedla 168 68%

Co funguje


281

konkrétních

služby péče o děti

66%

služby pro seniory

14%

služby pro domácnost

13%

služby kulturně informační 0%

7% 20%

40%

60%

Ke spektru názorů na fungování služeb pro rodiny K otázce služeb určených pro rodiny se vyslovily dvě třetiny respondentek (68%). Každá třetí (32%) neví, neuvedla odpověď. Odpovědi se dominantně točily okolo služeb péče o děti. K úvahám o prorodinných službách Naprostá většina odpovědí byla věcná a stručná, v podobě uvedení typu služby, která se nejlépe osvědčuje, funguje a poskytuje rodinám skutečnou pomoc: Služby péče o děti: ve větší míře institucionální služby jako jsou jesle, družiny, kluby, zájmové kroužky, sportovní oddíly, letní dětské tábory apod. a v menší míře neinstitucionální služby péče o dítě (hlídání) zabezpečované soukromými subjekty, au-pair, paní na hlídání apod. Služby pro seniory: pečovatelské služby, domovy důchodců, denní stacionáře. Služby pro domácnost: opravny, kadeřnictví, úklidové firmy, prodejny. Služby kulturně informační: mateřská centra, poradny, aktivity různých sdružení a organizací včetně osvěty, poskytování informací. DEMA a. s. / A*07-11

strana 39

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Služby pro rodinu ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


Co je žádoucí

„Které chybí, proč nefungují, v čem je nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou?“ Vypovídací schopnost




uvedla 163 66%

Co je žádoucí


275

konkrétních

služby péče o děti služby pro seniory

35% 9%

služby pro domácnost

8%

služby kulturně informační

10%

služby jsou likvidovány

23%

služby jsou drahé

15% 0%

10%

20%

30%

40%

Ke spektru názorů na nerovnováhy nabídky a poptávky K otázce nedostatečného fungování prorodinných služeb se vyslovily dvě třetiny respondentek (66%). Každá třetí (34%) neví, neuvedla odpověď. Odpovědi se nejčastěji točily okolo nedostatečné nabídky služeb péče o děti a také o nedostupnosti služeb pro určité skupiny obyvatel.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 40

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Služby pro rodinu



K úvahám o nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou Vyskytovaly se dva typy odpovědí. V prvním případě respondentky jen vyjmenovávaly služby, které by bylo žádoucí rozšířit, udržet nebo zavést: Jsou zapotřebí služby péče o děti: jesle, družiny, kluby, zájmové kroužky, sportovní oddíly, možnosti dětí aktivně trávit čas zejména o prázdninách a je žádoucí větší nabídka neinstitucionálních služeb péče o dítě (hlídání) zabezpečovaných soukromými subjekty. Jsou zapotřebí služby pro seniory: pečovatelské služby, domovy důchodců, denní stacionáře, hospice. Jsou zapotřebí služby pro domácnost: opravny, kadeřnictví, úklidové firmy, prodejny. Jsou zapotřebí služby kulturně informační služby: mateřská centra, kluby maminek, zájmové aktivity pro seniory, kulturně-společenské akce pro rodiny, poradny, aktivity různých sdružení a organizací, včetně osvěty, poskytování informací. Ve druhém případě respondentky reagovaly na situaci nebo změny, ke kterým dochází v oblasti služeb nabídky a poskytování služeb: Neprozíravost a nekoncepčnost vládní politiky, nedomyšlené zavírání mateřských a základních škol má za následek nynější (a stále se zvyšující) nedostatek volných míst v mateřských školách a nedostupnost základní školní výchovy v řadě míst bydliště. Obce nemají dostatek prostředků, aby tato zařízení znovu zprovoznily. Některá zařízení totiž byla nejen zrušena, ale budovy, ve kterých se nalézala, byly prodány nebo rekonstruovány pro jiný účel. Návrat zpět je tudíž fakticky nemožný a najít nové prostory je pro obce neúnosné. Zrušení základních škol má za následek i to, že je nedostatek školních družin v místě bydliště dětí. Dojíždění a využívání služeb pro rodinu mimo místo bydliště je pro rodiny komplikované a ekonomicky náročné. Řada služeb, které usnadňují rodinám život, je považována za nedostupné z cenového hlediska, což se týká především sociálně slabších skupin obyvatel, samoživitelek, důchodců, osob pečujících o osobu vyžadující trvalou péči, rodin s více dětmi apod. Nevyrovnanost mezi nabídkou a poptávkou se projevuje i z hlediska lokalit. Problémy nastávají především na venkově a v místech, která jsou vzdálená od měst a větších vesnic nebo jsou špatně dopravně dostupná.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 41

Postavení rodiny ve společnosti

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Postavení rodiny ve společnosti ZO ČSŽ 246 respondentek květen – srpen 2007


☺

Co pomáhá

„Jaká opatření nejvíce napomáhají zvyšovat společenské postavení rodiny?“ Vypovídací schopnost




uvedla 157 64%

Co pomáhá


251

konkrétních

29%

ekonomická situace rodiny 16%

sociální podpora rodin

15%

zaměstnanost

11%

vzdělání partnerské vztahy

8%

akce pro rodiny s dětmi

8%

pozitivní osvěta přístup státu 0%

7% 6% 10%

20%

30%

Ke spektru názorů na společenské postavení rodiny K otázce se vyslovily dvě třetiny respondentek (64%). Každá třetí (36%) neví, neuvedla odpověď. Nejčastěji byla zmiňována ekonomická situace a finanční zabezpečení rodiny.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 43

www.dema-praha.cz

a. s.

ROVNOST MUŽŮ A ŽEN Postavení rodiny ve společnosti



K úvahám o tom, co napomáhá zvýšit společenské postavení rodiny Odpovědi na tuto otázku byly poměrně stručné a málo obsažné. Převažovaly názory, podle kterých je společenské postavení rodiny pod značným vlivem její finanční a materiální situace. Aby se společenské postavení rodiny mohlo zvyšovat, je tudíž nutno prvořadě rodinu zabezpečit finančně, a to jak na základě vlastního úsilí, tak státní pomoci: Mít dostatek peněz, dobré materiální a finanční zázemí. Zajistit si dobré a perspektivní zaměstnání se slušnými výdělky. Využívat cílené státní podpory (sociálních dávek, přídavků, společného zdanění příjmů manželů apod.) Mít peníze sice důležité, ale podle některých respondentek toto samo o sobě nestačí. Společenské postavení se totiž odvíjí i od celé řady dalších věcí. Podstatnou roli hraje výše dosaženého vzdělání, kvalifikace a odborná způsobilost, které jsou jak podmínkou lepšího uplatnění na trhu práce, tak společenského uznání a prestiže. Kromě materiálních a vzdělanostních předpokladů se společenská uznávanost odvíjí také od kvality rodinných a mezilidských vztahů. V této souvislosti jsou vyzdvihovány hlavně aktivity určené pro rodiče s dětmi z různých společenských vrstev a vícegenerační rodiny. V této souvislosti je poukazováno na význam instituce manželství, rovnocennost postavení mezi mužem a ženou, dostatek času na výchovu dětí a vytváření vzorů chování pro děti. Společenskou prestiž nelze budovat uzavřeně a pouze v úzkých komunitách. Nezastupitelnou úlohu má informovanost, propagace dobře fungující rodiny, včetně příkladů z běžného života. Vše musí být rámcováno vládní politikou, zákony, prorodinnými opatřeními ekonomického i mimoekonomického charakteru tak, aby místo společenského vzestupu nedocházelo k společenskému úpadku (jednotlivců i rodin).

DEMA a. s. / A*07-11

strana 44

www.dema-praha.cz

a. s.



Co brzdí

„Co brání tomu, aby rodina měla ve společnosti vyšší postavení, v čem se to projevuje?“ Vypovídací schopnost



uvedla 179 73%

Co brzdí


239

konkrétních

36%

nedostatek financí 16%

přístup státu

13%

nedostatek času

10%

zaměstnanost malá sociální podpora

7%

rozvodovost, neúplné rodiny

7%

negativní osvěta

5%

jiné

6%

0%

10%

20%

30%

40%

Ke spektru názorů na bariéry růstu společenského postavení rodiny K otázce se vyslovily tři čtvrtiny respondentek (73%). Každá čtvrtá (27%) neví, neuvedla odpověď. Odpovědi se nejčastěji týkaly ekonomické situace a zabezpečení rodiny.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 45

www.dema-praha.cz

a. s.




K úvahám o tom, co napomáhá zvýšit společenské postavení rodiny Odpovědi na tuto otázku byly již obsažnější a věcnější. Brzdou k dosažení vyššího stupně společenského postavení rodin je především: Nedostatek peněz, stálá honba za penězi, ekonomická náročnost, konzumní život. Nedostatečná nabídka na trhu práce tak, aby nemuseli například kvalifikovaní lidé brát podřadnou práci a ti, co chtějí pracovat, skutečně našli práci ap. Nechuť zaměstnavatelů řešit potřeby zaměstnanců, zaměstnávat některé skupiny osob (ženy s malými dětmi, osoby staršího věku), aby byly dodržovány stejné pracovní podmínky pro muže i ženy, aby se rozšířila nabídka flexibilních typů a režimů práce. Neprovázanost vzdělávání, jeho dostupnosti a účelnosti, na skutečné uplatnění na trhu práce, aby se eliminoval nezájem zvyšovat si kvalifikaci, hledat místo na trhu práce a nepreferovat využívání sociální podpory. Nedůslednost vládní politiky a vize postavení rodiny, aby se rodina stala základem státu nejen na papíře, ale i ve skutečnosti. Špatná sociální politika, aby se nesnižovaly příspěvky a sociální dávky pro rodiny s dětmi. Malá podpora vícegenerační rodiny Velké množství volných partnerských vztahů, časté rozvody, aby se tím snížila nutnost podpory osamoceně se starajících rodičů o děti, což vyvolává i situace, kdy samoživitelé jsou na tom jako rodina lépe finančně než úplná rodina (s čímž některé páry kalkulují dopředu). Málo společně tráveného času, přetěžování žen, špatná komunikace v rodinách, zanedbávání rodiny, aby honba za existencí nerozdělovala rodinu a nezpůsobovala časové zaneprázdnění a tím i malé množství společně strávených chvil (rodiče, kteří tráví mnoho času v zaměstnání nebo v rámci svého podnikání, nemají čas na děti, a ty potom nevidí běžný provoz v rodině a nepovažují rodinu za důležitou). Nedostatečný důraz na výchovu k rodičovství a odpovědnosti za děti (neboť jsou i rodiče, kteří se o děti špatně starají a řádně je nevychovávají). Rovněž nedostatečný důraz na povinnost dětí postarat se o své rodiče. Špatná bytová politika pro mladé rodiny. Nefungující nebo nedostupné prorodinné služby. Negativní společenské jevy, alkohol, drogy. Špatná práce médií, která dávají přednost celebritám, obdivují několikanásobně rozvedené herce, zpěváky a podnikatele. Üplná a normálně fungující rodina s běžnými problémy je nezajímá. Neprezentují ji jako společenský příklad a vzor. Pokud jde o rodinu, extrémně využívají mýtus, že se jedná o přežitek a nebo naopak tuto instituci přeceňují.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 46

www.dema-praha.cz



Propagace a medializace

DEMA a. s. / A*07-11

strana 47

www.dema-praha.cz

a. s.



☺

Příkladná medializace

„Jaké způsoby informací o rovných šancích jsou účinné, o čem média informují dostatečně nebo dobře?“ Vypovídací schopnost



uvedla 15 6%

Celkem se objevilo 28 konkrétních odpovědí.

Ke spektru odpovědí na příkladné typy pořadů Vzhledem k tomu, že odpovědi byly příliš povšechné a tudíž vykazovaly nízkou užitnou hodnotu, byly za adekvátní považovány jen takové výroky, které obsahovaly konkrétní typ zpracovávaných informací nebo název, pod kterým lze informace najít či sledovat. Takto definovanou podmínku splnilo 6% respondentek, které jmenovaly celkem 19 způsobů informovanosti o rovných šancích. K výčtu žádoucích konkrétních způsobů informovanosti o rovných šancích mužů a žen Souhrny informací Inzerce o volných pracovních místech Informace o mobbingu a bossingu Informace o poradenství Tematika muži na MD, rovnost partnerů v rodině Informace o soudních sporech ve věci pracovního práva Příklady rozhovorů s konkrétními zaměstnavateli Informace v televizních pořadech Fenomén Na vlastní oči DEMA a. s. / A*07-11

strana 48

www.dema-praha.cz

a. s.




Sama doma Černé ovce Barvy života POKR Nemám práci

Informace v rozhlase Rozhlas – rozhovory s úspěšnými ženami Publicistika – Český rozhlas II. Praha Informace jiným způsobem Tematické brožury Oceňování firem, které nabízejí ženám dobré podmínky pro návrat do zaměstnání po MD Semináře Vyhlášení konkurzů a možnosti se jich účastnit

DEMA a. s. / A*07-11

strana 49

www.dema-praha.cz

a. s.



Kritika médií

„Jaké způsoby jsou neúčinné, o čem média informují nedostatečně nebo špatně?“ Vypovídací schopnost



uvedla 106 43%

Kritika médií


132

konkrétních

informace jsou zavádějící

40%

informace jsou nedostatečné

23%

informace zcela scházejí

23%

informace jsou neúčinné 0%

14% 10% 20% 30% 40%

Ke spektru kritických názorů na práci médií K práci médií se vyslovila necelá polovina respondentek (43%). Více než každá druhá neví, neuvedla odpověď (57%). Konkrétní odpovědi směřovaly do čtyř oblastí. Terčem kritiky byla nejčastěji jednostrannost, selekce a nevyváženost informací.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 50

www.dema-praha.cz



Ke kritice práce médií Základním problémem medializace tematiky rovných šancí a rodiny je to, že informace nebývají zpracovány jako celek. Média (především bulvární) si vybírají jen něco. Často jde o honbu za senzacemi se zájmem o informace, které jsou skandální nebo o kauzy dohnané až k soudu, případně s kriminálním podtextem. Objevují se však také informace, které jsou neobjektivní, jednostranné, lživé, necitlivě podané, přehánějící, klamoucí diváky, posluchače či čtenáře. Přehánějí, jdou do extrému. Fakta jsou vyjímána z kontextu. Média nejsou nestranná a informují hlavně o známých osobnostech. Vyzdvihovány jsou pouze ženy ze showbusinessu, často s erotickým podtextem, které nic pro společnost nevykonaly a mnohdy žijí nemorálním způsobem života. Chybí popularizace kladných příkladů, učiněných „obyčejnými“ lidmi. Osobnost ženy jako takové je stále zlehčována, reklamou na krásu, sexuální přitažlivost. V pořadech se stále vyskytuje násilí. Tematika rovnosti šancí mužů a žen je v médiích zastoupena nedostatečně. Informace jsou prezentovány tak, že nemají pozitivní účinek, jsou zpracovány nesrozumitelně, chaoticky, nenávodně, nepojednávají o podstatných, ale pouze o okrajových věcech, všeobecně záležitost naznačí, ale konkrétní návod postrádají. Informace nejsou pozitivně naladěné, nedokáží pomáhat předcházet problémům, ale informují až poté, co problém vznikl. Nepůsobí systematicky, stávají se bublinou, která poté co praskne, vyšumí. Vyhlašují hesla, která nikdo nedodržuje. Témat, která přímo vyzývají k tomu, aby se jim věnovalo v médiích více prostoru a bylo o nich pojednáváno neskandálně a vyváženě, je celá řada. Podle respondentek by se mělo pojednávat hlavně o: Práci žen v řídících funkcích, o zastupitelkách; starostkách; o podnikatelkách; úspěšných ženách v oblasti vědy, vzdělávání a kultury (ale ne o herečkách a zpěvačkách) Výběrových řízeních; platových rozdílech; sankcích, udílených za diskriminaci žen Problematice ve městě i na venkově; o rušení škol; o službách péče o dítě Významu rodiny pro společnost; vícegeneračních rodinách; odpovědnosti za výchovu dětí Vztazích mezi lidmi; generačních problémech, odlišnostech a představách.

DEMA a. s. / A*07-11

strana 51

Rovnost mužů a žen ve všech rovinách života

Recommend Documents