Rostislav Peška (1903-1991)
VÝVOJ MĚSTSKÉ sPRÁVY OPOČNA Až do roku 1603 mělo Opočno rychtáře jako venkovské obce.'! Teprve privilegia výročních trhů císařem Rudolfem II. se dostalo městu Opočnu městské samosprávy odpovídající charakteru města. Opočnu bylo nařízeno vésti knihu rychtářských protokolů a o 7 let později - r. 1610 - také knihy gruntovní a pravděpodobně i knihy sirotčí a knihy svatebních smluv a udělením
kšaftů.
Správu města řídilo tehdy 12 .spoluradmich" nazývaných také konšelé, kteří se ve čtyřdenních obdobích ve funkci purkmístra. Konšel, který se stal prvním purkmistrem po obnovení čili renovaci městské rady - tuto renovaci prováděla vrchnost jmenováním nových konšelů - se nazýval po celé období primátorem nebo též primasem. Konšel, který se stal druhý purkmistrem, nesl po celé období městské rady čestný titul "starší konšel". Celá tato městská správa se nazývala magistrátem. Tento latinský název pro městský úřad pocházel z dob antického Ríma, stejně jako název konšel byl odvozen od starých římských consulú, kteří se ve správě starého Říma střídali právě tak, jako se střídali konšelé v purkmistrově úřadě. Poradní složkou městské rady byli obecní starší - v počtu 3-5. Význačnou složkou byli obecní rychtáři (z německého Richter =:: soudce). Za Trčků byl v Opočně toliko jeden rychtář, za Colloredú byli v Opočně rychtáři dva - starší a mladší. Počet konšelů se za Colloredú snížil z 12 na 7. Jediným placeným úředníkem magistrátubyl "písm< radní", nazývaný též "písařem městskym ". později nazývaný též "syndicus" nebo "kancelista". Za Colloredú byl při každé renovaci městské rady jmenován pomocník kontribučního, který měl dohlížet na odvádění kontribuce a 4-5 výběrčích, kteří měli v jednotlivých čtvrtích vybírat berni. V druhé polovině 18. století byli při renovaci jmenováni i 4 kostelníci a městský hajný. K další změně došlo v roce 1784, kdy měla městská rada jen 6 členu a místo titulu "konšel" bylo zavedeno označení "radní". V této době se objevila nová funkce "městshý serbus" (z latinského servus =:: sluha). Spojovacím článkem mezi vrchností a magistrátem byl .,actuarius Jeho Excelence", též nazývaný vrchnostenským rychtářem, který byl vybírán ze středu opočenských měštanů a byl ustanovován současně s magistrátem. V roce 1651 byla vydána vrchnostenská instrukce, která formulovala povinnosti úře d n íků a ře mesln íků na celém panství opočenskérn.V Povinnosti městských úředníkú v Opočně byly vymezeny takto: "Vrchnostensk.V rychtář - aktuarius: první osoba ve městě, která prosazuje a luiji zdj nIJ' Jeho Excelence. Zastupuje panstui, kd)'ž se mu něco špatného připisuje. Primátor: jako hospoddti ýměsta mu jsou předán)' klíče, pečeti a městské klenoty (jmění, cennosti, privilegia apod. - pozn. autora), na které mrl dáti dobrý pozor. Md říditi obec, b.vfi ve. všem vzorem a b.Vti sprauedliuem, 'má kldst počet z obecního jmění. Purkmistr: má býti primátoru ku pomoci a jej zastupovati. Ma usilovat o prospěch urclinosti a té o dobro města. Rychtdtoue a obecni starší: mají pečovat o bezpečnost obecního majetku, aby nebyl rozkrddtin, mají poslouchati primátora a purhmistra, nemaji dovolit, aby se děly podvody střídali
173
a jiné neptistojnosti, mají dát pozor, aby lidé byli opatrní na oheň a aby nevznikal požár, maji dbát, aby lenoši konali své povinnosti a maji být ptthladem obci a dělat jen věci spravedlivé. ":~/ Městský magistrát se obnovoval renovací, kterou nařizoval v zastoupení vrchnosti vrchnostenský hejtman, nazývaný od správních reforem Marie Terezie direktorem panství. Funkční období magistrátu bylo velmi kolísavé - 30 až 160 měsíců , asi podle toho jak magistrát vyhovoval vrchnosti. Přípravami pro renovaci býval pověřen panský důchodní, který sestavil návrh na nový magistrát a předložil jej hejtmanovi ke schválení. Oficiální předání úřadu se začínalo slavnostními bonoslužbami, po kterých členové nového magistrátu skládali služební přísahu,jejíž text byl vypracován pro každou funkci zvlášť. "Pro poučení" jim byly přečteny" artikulouě práv'ní aneb uejklad ptisah» ", kde bylo též uvedeno, že podle městského práva .sub 7.1. pag. 39 jazyk tejlem uyiezdn býti má" každému, kdo tuto přísahu poruší. Po přísaze následovala "trachtace" (hostina) pro odstupující i nové členy magistrátu. Na své si přišli i ostatní opočenští sousedé, protože všichni v minulém funkčním období nově přijatí měšťané podle starodávného zvyku zaplatili "p'řijatné" ve formě opočenské chmeloviny. Bývalo tedy v den renovace na Op očně veselo. Clenové magistrátu se příliš neměnili, spíše se v rúzných funkcích střídali. Byli jmenováni převážně z řad nejzámožnějších řemeslníkú a zemědělců nebo i z panských úředníků, pokud byli ovšem opočenskými sousedy. Po 1-2 členech v magistrátu měli chalupníci; nejpočetnější sodální vrstvu zahradníků (nejdrobnější zemědělce, kteří místo polí měli jen " zahrádky " zastupoval v magistrátu jen jediný člen. Konšelé byli současně inspektory cechů a měli proto za povinnost kontrolovat hospodaření s cechovním jměním. Protože počet cechů byl vyšší než počet konšelů, byli inspektory cechů jmenováni i někteří vrchnostenští úředníci. Povinností magistrátu bylo zastupovat město před vrchností a ostatními úřady, vést pozemkové a sirotčí knihy, projednávat pozůstalostí a schvalovat svatební smlouvy, přijímat nové sousedy, vybírat daně, sprav-ovat ',městský majetek, starat se o pořádek ve městě, udržovat některé cesty a mosty. Velmi důležitou funkcí magistrátu a rychtářů byla funkce soudcovská. Magistrát ve městě rozsuzoval pouze drobné spory mezi sousedy, rychtářům byly vrchnostenským úřadem přidělovány i těžké případy z celého panství, "zločin)' hrdelní" jako krádež, smilstvo, cizoložství a čarodějníctvt.V Pro tyto zločiny obžalovaní opočenští sousedé se předopočenským magistrátem nebo rychtářem neobjevovali. Vrchnost je pravděpodobně předávala do Dobrušky, kde bylo útrpné právo a kde měl sídlo i kat. fi / Málo záviděníhodná byla funkce magistrátu - zejména primátora a purkmistra - za válek. Museli zajišťovat ubytování a někdy i stravování vojákům. Na rozkaz velitele museli obstarávat chléb i jiné potraviny a jatečný dobytek pro VOjáky, pokud se nestravovali po jednotlivých domech, krme nf pro koně, .JurberkJ" (přípřeže) a nejednou i peníze, a to za každou cenu, aby uchránili sousedstvo a město před sankcemi ze strany vojáků. Velmi těžkou pozici jim způsoboval poměr k vrchnosti, jestliže jí chtěli vyhovět a přitom hájit práva a zájmy svých spolu měšťanů. Přes veškeré tyto nesnáze a nepřijemnosti byli opočenští sousedé velmi hrdi na své funkce v městské správě. Viděli v ní určitou společenskou nadřazenost. Primátorovi a purkrnistrovi byla projevována veliká úcta a byli označováni jako
174
"slovútni muži", stejně tedy, jako byli titulováni vyšší vrchnostenští úředníci, pokud nebyli šlechtici. V úředních zápisech nazývali Opočenští svůj magistrát "l!zácn.V, slavný, opatrný", tak, jak to vídali u nadřízených úřadů. Když se stal v roce 1763 hrabě Colloredo knížetem, vztahovali Opočenštíjeho knížecí titul i na svůj magistrát. Gl Pravou pohromou pro opočenské sousedy bylo vydání gu berniálního výnosu z 16. 4. 1789, kterým byly zrušeny dosavadní městské správy a zřízeny nové. podle velikosti měst byly stanoveny 4 typy magistrátů. Pro město Opočno odpovídal magistrát 4. stupně. Pro tento stupeň magistrátu však byla systemizována tato místa: právníka s ročním platem 300 zl., kancelisty 80 zl., exekutora 50 zl., policejního sluhy 20 zl. Celkový náklad na placené zaměstnance činil 450 zl. Naproti tomu byl roční přijem města: od mlynáře broumarského 40 zl., z obecních rolí 55 zl. 54 kr., z luk 12 zl. 30 kr., od krupařů a pekařů 6 zl., z valů, zahrad a rozličných plácků 12 zl., z domů na obecní půdě stojících 40 zl. Celkový roční příjem města tak činil 166 zl. 24 kl'. Pro naprostý nedostatek finančních prostředků na úhradu magistrátu 4. stupně byl tento magistrát v Opočně zrušen. Proti jeho zrušení podalo město odvolání ke krajskému a pak k apelačnímu úřadu, který však roku 1803 opočenská odvolání zamítl a Opočno přidělil pod pravomoc magistrátu královského věnného města Jaroměře. Opočenští sousedé se nernohl! smířit se zrušením svého magistrátu, zvláště když sousední města, Dobruška a Solnice, mag:istrát měla. Radili se tedy, jak opatřit peníze, aby mohli vydržovat vlastní magistrát. Když všichni sousedé svorně slíbili, že přispějí ku pomoci, dohodli se na následujícím: obětovat městské válečné obligace, prodat 14 a půl korce obecních pozemků, které· dosud byly v dědičném nájmu, vypsat městské obligace, aby se získal nezbytný kapitál 21.400 zl, který by dal úrok 297 zl., takže by s dosavadním příjmem města - 166 zl. činil roční příjem města 463 zl. Plní naděje, když se jim všeobecnou obětavostí podařilo opatřit si potřebný obnos, podali odvolání a žádost o zřízení magistrátu dvorní komoře do Vídně. Aby příznivě ovlivnili vyřízení žádosti, chtěli si získat přímluvu panujícího císaře Františka. Jako vítanou příležitost k tomu použili slavnosti převezení colloredských ostatků do nově zřízené hrobky pod bývalým farnfrn kostelem P. Marie v roce 1810. Tehdejší purkmistr si k této slavnostní příležitosti připravil nejen lichotivý proslov, ale dokonce sám složil oslavnou báseň o 15 slokách, kterou vytištěnou na krásném papíře předal knížeti. Báseň měla při vší poddanské uctivosti vlastenecký ráz a Opočno v ní bylo zaměňováno za horu Říp.7/ Knížeti to tolik zalichotilo, že prostřednictvím ředitele panství Vokurky purkmistrovi poděkoval a ochotně přislíbil svou přímluvu u císaře. Opočenští byli tedy přesvědčeni, že mají vyhráno, avšak kníže u císaře nepochodil. "Dopadlo to jako vžd)'cky", zklamaně si povzdechl purkmistr Skuček, když se ocl knížete dozvěděli, že nepochodil. 8/ V březnu 1812jim pak vrchnostenský úřad oznámil, že jejich žádost byla dekretem ze dne 29. února t. r. ne odvolatelně zamítnuta. Spis mimo podrobného zdůvodnění zamítavého stanoviska dvorní komory jim sdělil, že protože je Jaroměř od Opočna vzdálena 3 míle, což pro strany znamená velkou ztrátu času a peněžní náklady, přiděluje se město Opočno pod vrchní dozor a pravomoc vrchnostenského úřadu. Po ustanovení schopného
175
městského rychtáře
a
řádného městského písaře
se ponechává v kompetenci
města Opočna:
1/ pokusy o urovnání sporů mezi sousedy 2/ projednávání pozůstalostí 3/ vrchní dozor nad sirotky 4/ vedení pozemkových knih tak, jako je to ponecháno všem městům, která mívala vlastní jurisdikci (soudní pravomoc) a nyní nemají vlastní magistrát. Opočenští již v roce 1810 se dozvěděli od knížete, že nemají ani jiskřičky naděje na příznivé vyřízení jejich rekursu. Přfkladnrí svornost a obětavost, s jakou se město postavilo za získání magistrátu, byla ta tam. Když v roce 1811 přišel ještě státní bankrot, který snížil hodnotu papírových a měděných peněz na 1:5, přičemž mince od 6 krejcarů dolů byly zcela znehodnoceny, byli někteří opočenští sousedé poškozeni více než ostatní, protože měli připraveny hotové peníze na zaplacení obecních dluhopisů. Došlo proto k všeobecnému rozladění a vzájemnému osočování a udávánf II státních i vrchnostenských úřadů. " Vládnoucí strana" byla udána, že protizákonně udržovala magistrát i po jeho zrušení a obětavý purkmistr Skuček byl dokonce obviněn z defraudace kontribučních peněz, ale revize dokázala, že obvinění bylo naprosto neopodstatněné. Od roku 1812 mělo tedy Opočno v čele města městského rychtáře jako představeného města. Opočenští "p'ředstaven[ města" (Stadtvorsteher) však i nadále užívali titulu purkmistra, což jim vrchnost benevolentně trpěla. Tento stav trval až do roku 1850,\kdy hyl dekretem ze dne 30. prosince zrušen dohled vrchnosti na správu obecního majetku, za správu města nadále odpovídal řádně volený purkmistr a měštští radn í.
-,
Poznámky: 1/ Okresní archiv Rychnov nad
Kněžnou, archiv města Opočna, městské privilegium z roku 1603. 2/ Státní archiv v Zámrsku, archiv velkostatku Opočno, st. sigu. 14.
3/ Tamže. 4/ Okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, archiv města Opočna, rychtářské protokoly: ,,/,élo Ptiuě 1780 dueřitl. Marly u.a poručen.i pana ltejtnuin« [aua Karla Tgl/oluse Fili/Jj}i. tml/a ltejllllalul/Hluslví opočeuskěh», tak jakoi h1/.Zfll/.a dcerajitilu: 5\lolÍ/w z III/slys Hrádku piestou jJi7lši jJři/(rízrín í Boží. ,~eslp, smilsttia s« dopusttla. Za lim po/uru/ ajtc se 71 lila uželsln! [a.novi Dojiuooi, kotuiii truooskemu, jJO potnrzeui jejicli siiatku 1IIII/Ižr/s/(ého7'/olll.vyjelwllo jistou. jJl'íi:iIlOIl. dooezena /111 prdin: oj)()('enskplIIlI vzala by/a. T uem ohl« sobě z těh oi uězeu] [unnoci, aby bez drdWw
II
lnuloucilio
jJodezřel/í ujíti
mohla, rukojJllí [u«! [mdesiit {o/liru
Nl:sk.frh. lol ižjiří/II/Sla ůka, otce S71f/IO,.Ji lid nt Čančaru ojo.nr: Z/o lýlka. sousedy nol:lIi,~o7!lkf
jest zaurdla. Na 11'1110 způsob: / / Žl" žioota soělu: j}o/ejJ.l:ili a žrid-uěho jil/f/UI uei: tuanže!« svého se j;řidrže/i 1I jej do smrti Ujd'ÍIIIII; milovati bude. 2/ Že od S71dw manžela bez oědomi o uiile je/w nilanu oodcluizejtce s n itn .Iolllj/ll se sprtroooati, dlrjelio slušuělto rozkazu (Je 71,\:1'111 posloucluui rhre.)/ Žf. Vf.1111' pouin.nosti uiauželsk« uptimně lfhož manžela suělu) oso/mě sob; odžiti a k němu ,IP věrně dum II ti, aniž. by prot: Ptin.u. Bolu: o slibu nuniželskeutu r:e/wi do smrti ,IP otce doj}l)u.Í'{ěli jJfij)()víd ala. Pokarlž by ošnk 1010 ujJsríu í odllí !}{eslouju-:l/o bylo a oui nwhjJsauí 1'1I/(I!jIl101IP 5() tolarů ří.\:sk}ch do důcliodu], Msti Ptiu« sloiiti budou, jisui jHlk Zuzana hrdla svého d olnonolně se odsuzuje, Najmili 1011111 dOlyčný [an. Dojioo, /((J71dř Iruov,lkj, se zaiutzuje o
176
jJřijJovldd,
jl manželce soě toto její jJroviuěuíotce lIejJřijJomínali, s níjako na dobrého manžela sluš! a ruileži zacluizeti, do smrti uejJřesldvajíce neopouštěti. V tom ale se znamenitě od orclmosu ohmžuje, aby mu toto od ždduěha vytejkdno ani na cli utr/uiní dobré pověsti a pociiuostijelio, m'/whemjJak tněněji k nějakému ztenčotuini (I, jJroj}(ldení jJři jJOlddku v poctioěm. městě Dobrušce užívajícího jJrdva cechotmiho od ždduěho spolumistra za zlé vykldddno nebylo, jJoněvadž na něm nic uepoctiuěho nebo proti attikulůn; cechoonim oztaliujictho se jJři něm seznáno ueni aniž slušuojest, aby on polnuu cizího jmminění na sobě nésti měl. Stalo se loto u!Jsánf v městě Opočně za 1)'chtdřeJana Lorce léta a dne snrcliupsaněho." .Reoers hrdelníJití/w ,.~kojJa, slouhy ze vsi Boleltoště. Léta Piině 1707 d. 9. [unJ' tak jako já, [iii .~ko!J, slouha ze vsi Bolehoště, jsouce ptedesldn k své jJředstavené vrchnosti. že bych jmJli jJfi/wzu Božůuu. na své službě pti dobytku nějaké kouzla nebo jJovlhy užívali, téžjiným dobrým lidem škoditi měl. Z té jJNčiny od své milé vrchnosti i arest nařízený jsem jJfijal, v kterěmžjsem 6 těhodnů zůstal. Což urozený j}{/nJan Karel 19nali Philip-p! (titul) zřízený a mně představe'llý jHIII hejtman, jakožto milosrdný [uin, vidouce /II0U chsulobu fl mou pouťženou a doblýdt lidí [nosbu, mně z tohoto arestu propustití naříditi jest ničil, ušak na zjJ1J,sob lento, že na panstv[ své dědičně urchmosti zůstan-u a suou spraoedlioo« prdci se obžioooaii chci. Suid.a do své smrti na jmuství soě vrchnosti více jHisti, ani jiněnuipastuduroispraoooati to se otlpouiddm. Pakli hy se čeho takového zlěho Panem Bohem zapooěxeneho buď JJI'OU své dědičné trrcliuosti, nebo komukoli» jinému dopustil, neb vymstíti lnuť skrze oheii, krddež, zraněni nebo čimholi, hned beze všeho vysly.fení jJrrivního na hrdle tresuin byl. Tonnt já na stranu místo dávám, že se čeho zlého do mé smrti dopustiti nechci, skrze duši jJ1ijímajíc ruku jJOddní, jJřúahrim. Stalo se za 'Jehlriře Va';í,ka. " 5/ Smolná kniha města Dobrušky: "Zá/Jis Martina Va vři u ce, urdtněho z Opočna. Léta Páně J605 v pondělí jJr-unív postě ja/wž jest se do oězenišatlaimiho dostal Martin, s)"n. tmitněho od brdu)' ztimlcu. OjJočna, pro tu jJf[ó,//u, že jsouce u pana [ana Zddolsi{ýho za pachole, i nevěrně se choval, jJenfze,~eriÍJnJý (k čemuž se dobrovolně jJřiznal) kradl, bral a utrácel. Kde by se jemu dobře oidělo.pro kteroužto příčinu měl na hrdle trestdn. býti. Ale j){)'něvadž měl za sebou velké jJhmluvy, jakož J. M. P. jJón nd.f milostivý a dědičný tolikéž urozený Aud.mš Neuuumn z Ryglie, oufednfk v ty časy na O/Jočně, uhlidajici se ještě na jeho mladost, jemu tu-milost učiniti a z lakový!lo vězení jmizdua učiniliporučiti ničili, na tento níže /Jsaný zjnIsob,je,~tliže by se kd)' co nejmeušiho zlodťjstvídopustil, nebo kontu v čem zjeouěnebo tajně jakou jJo/mlžku nčiuil a lo naJí shledduo by bylo, ab)' ihned bez 'milosti na hrdle trestán byl. Stalo se v jJondělí ul supra za [nukmistr« Mikulriše Kaliny v Dobrušce. « : "ZdjJi.\' Káči Voddkovy. Tak jako že se jest do vězení dostala Káča, dcera ooddrnikooa z Opočna, pro své zlé a nešlechetně choudni, že jest se pted ně jJ'řed Ptinem Bohem svým a nad SVOll pocuoosti zapomněla a skutku smilného dopustilo, JHO kterýžto skutelt měla jest katem tresuiu.a býti, však uJelřujíc o tom [elio Milosti Piiu: naši milostiví ci dědi/nf. jJřímluv)' a jJ/'Osby dobrejch. lidí ono i šedin otcejejiho a mladosti jejf tu milost ji učinili rtiči. že tolik» ab)' biiicem z města vyvedena o lfruntt'l Je/to Milosti v.felikJIII obsčejem prdulu«: byla. Přesto byla-li by kdy na gruauecli J. M. jJosližena. co jí mělo pr-uf katem tresuiui potkatt, to jí potom minouti moci nebude. A dum v jJOn.dělí po jJrvn( neděli j)()slní Léta 1592/10 • " 6/ Okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, archiv města Opočna, pamětní kniha města Opočna z roku 1719. " Léta Páně 1767 d. 26 MrUe pted vzricný malfistrrit.fe/w \!y.~oké knížecí Ocuicenosti (tit.] Rudol] Colloredskěho města Opočna ptedstoupil j/octivýmužJan Telátko z obce Nepasické žádostiv jsouce zde ti 'městě Opočně sousedem býti. Za lo nás zdvoNle jJožridal, aby od nds jelI/U jJrávo městské jJrojnljčeno bylo a jJoněvadž on od vysoce urozeného vlad)'ky a jHina JHI/Ul A nlonína Herziga, v ten /as představeného direktora jJaustvf ojJočenského z obce Nejmsické z roboty projmštěný a k městu pNjm.flěný býti jJovolenomá, tak takéjemu žádosti za dost Nníme, že lotižto jem.u, JanOVi TeldtkorJi, jJři měslě veJkerou volnost, tak jako jedno/l/.1l
177
sousedooi se povoluje a tak proti tomu věrnost a poslušnost ve ošem splsuti rukou jJodrin11/1 fJřítom:nosti plného ouřadu, za kntžectho lydttriře pana Františka Hrub.!:!'!, pana Ignáce Potůčka, jJ1lrkmistm,. pana Václava Strejčka, primátora a ošecli jJrin-ihJ spoluradnich, léta dne .wrdmjJsaHýlto. " 7/ Tamže: 8. Na to slovo suila hradba 2. Nepohodli staré olasti jmenovaná Opočen Slovany když jJo/luulo jJokojlII,nohým naurátila jiné obydlí hledati v bouii světa utracen. je až do Čech onutilo Co ušal:ještě chybovalo To JJO krutý bitvě mnohý O.HI,d Sldml splsuti JJO nesmirně tuisile to zůstalo vyhraženo uši svý síly rlokolí Rudolfovi knížeti zdejštcl:jsou fJřivedené 14. V.!:těpte v srdce Vašich synll 7. Zdeje stánek, jJ1-atlÍ inidce opočeušti vlastenci po kterém jsme dychtili jJamritku Rudolfa skutk'll odpočuem od naši [mice držme cojsme dobyli. jeho lrisky synovský, oaše prosba každodenní Vrižit sobě svého stánku bud' trůsuc Nejvyš.\:ílto, každý z tuis je naučen. zachovej na dlouhý časy Že uzdial koněmnoho jJotu jmenuje se Opočen, Rudolfa pFedobrý/w, 15. Slávu oůdce překřtil tnfně zdejši město Opočen knížata odpočívajízde my si také odpočuem. 8/ Tamže slibil. Stalo se za
Přehled
rok
o vývoji
poč.
poč.
domů
obyv.
1542 1598 1651 1726
27 32 57 141
1748
145
1805 1833 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1961 1967
212 232 253 285 312 374 395 457 558
517
města Opočna
a jeho obyvatel
/v počtu obyvateljsou zahrnuti i panští zaměstnanci; / použitý doklad "Majitelé dOTII:/1 V Opačně v roce 1726" uvádí pouze 117+2 domů, k tomuto počtu jsme připočedi22domúpanských; / použitý doklad "Rol1al Extract aus dem neuen. Lasules-CatastraA U '1/.0 1748" (SObA Zámrsk) uvádí 123 dornů sousedských s poznámkou že je v Opo čně ještě 22 domů panských;
1436 2202 2262 2346 2620 2597 2380 2973 3171
178
