Tomáš Babáček specialista na komunitární právo o normách chystaných v EU
Rozhovor, str. 5
Martin Hric a Zdeněk Velíšek evropské události z pohledu domácích komentátorů
Evropské horizonty, str. 2 a 3
Jiří František Potužník tiskový mluvčí premiéra pro předsednictví komentuje první měsíc
Předsednictví v Radě EU, str. 8
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 01/ 2009
ročník 6
cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83
Opona se otevřela, Češi (s)ladí Evropu
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu České republiky Plynová krize ukázala, že zařazení energetické bezpečnosti mezi priority českého předsednictví v Radě EU bylo prozíravé. Zastavení dodávek ruského plynu do EU přes Ukrajinu prověřila naši akceschopnost. Jsem přesvědčen, že jsme v této zkoušce obstáli na výbornou. Od začátku krize jsme vedli jménem Evropské unie téměř nepřetržitou řadu jednání s oběma stranami sporu. Během nich se podařilo vytvořit podmínky pro politické odblokování situace. Vysláním monitorovací mise vyšla Evropská unie vstříc podmínkám obou aktérů sporu. Následoval slib, že dodávky budou obnoveny. Nesplnění tohoto slibu velice vážně poškodilo důvěryhodnost Ukrajiny a Ruska. Plynová krize nemá v dosavadní historii dodávek plynu do Evropy obdoby. Kvůli vážné situaci v řadě členských zemí jsem proto na 12. ledna svolal mimořádnou Radu ministrů pro energetiku. Na tomto fóru zazněl jednotný a sebevědomý hlas Evropské unie. Rada zdůraznila směr, kterým se má Evropská unie vydat, abychom se vyhnuli možnému opakování současné situace. Naši energetickou bezpečnost můžeme posílit především: diverzifikací zdrojů a přepravních tras, posílením propojení mezi členskými státy a zvýšením transparentnosti dodávek a solidarity mezi členskými státy. Rada proto vyzvala k mobilizaci potenciálních finančních zdrojů na posílení investic do energetické infrastruktury. Musí však také dojít k výraznému pokroku v rámci Plánu na ekonomickou obnovu z prosince 2008. Důležité bude také identifikovat ekonomické a sociální důsledky krize a připravit detailní mapu konkrétních nápravných opatření. Plynová krize má své konsekvence i pro Českou republiku. Plyn byl dlouhou dobu neproblematický zdroj, nicméně krize jeho spolehlivost zpochybnila. Proto by pro českou energetiku měly být klíčovými především zdroje, které můžeme vytěžit doma. Tedy především hnědé a černé uhlí a uran.
Předsednictví v Radě EU, str. 8
Entropa zaujala Určitě víc než se čekalo, zaujalo výtvarné dílo Davida Černého a jeho spolupracovníků instalované ve vstupní hale Rady Evropy. Zavádějící stereotypy při vnímání evropských zemí někoho pobavily, jiného urazily. V protestech, omluvách či odplatách umělců dílo žije dál. Na slavnostním večeru k zahájení českého předsednictví v Radě EU v Národním divadle promluvili český premiér Mirek Topolánek a předseda Evropské komise Juan Manuel Barroso, ale hlavní roli mělo umění a umělecká nadsázka. foto: eu2009.cz
Servis, str. 13
Aby se energetická krize neopakovala… Energetická bezpečnost, ekonomika a mezinárodní vztahy EU. To jsou klíčové priority předsednictví České republiky v Evropské unii. Prvně jmenované téma se stalo ještě podstatnějším na přelomu let 2008 a 2009, kdy přestal do Evropy proudit plyn z Ruska. Podobnou nejistotu, která ovládla sedmadvacítku, starý kontinent dlouho nepamatuje. Existují přitom cesty, jak se mohou země Unie stát více soběstačnými. Ne všechna řešení jsou však optimální – slunečná či větrná energie potřebám Unie nestačí, biopaliva se ukazují jako nedomyšlené řešení a velké množství odpůrců mají stále i jaderné elektrárny. Český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman vyzval v polovině ledna Evropskou unii k tomu, aby investovala do posílení energetické infrastruktury. Důvod je jednoduchý – strach z nevyzpytatelného Ruska, které přestalo dodávat plyn do Evropy. Odstávka významně poškodila hospodářství některých členských států sedmadvacítky – především Bulharska, prázdný plynovod ohrozil také fungování továren na Slovensku. „Apelujeme na mobilizaci případných zdrojů z rozpočtu Evropské unie, které by byly investovány do projektů na posílení evropské
energetické bezpečnosti,“ uvedl ministr Martin Říman. Evropa se podle něj může podobným problémům vyhnout pouze tehdy, pokud zlepší energetickou propojenost mezi jednotlivými členskými státy. To potvrdil i premiér Turecka Recep Erdogan. V lednu letošního roku navštívil Brusel, aby loboval za přijetí své země do evropského společenství. Premiér však vůbec poprvé připustil, že Turecko by mohlo přehodnotit svoji podporu plánovanému plynovodu Nabucco. Jedná se o projekt, který by měl od roku 2014 přivádět do Evropy plyn od
Kaspického moře přes střední Asii a Turecko, významnou alternativu plynovodu z Ruska. Recep Erdogan má podmínku – Brusel nesmí nadále blokovat kapitolu o energetice, která je součástí jednání o vstupu země do Evropské unie. Brusel totiž před třemi lety zmrazil některá témata kvůli tomu, že stát nechtěl otevřít letiště a přístavy strojům mířícím z řecké části Kypru. ELEKTRÁRNY: JADERNÉ ČI SLUNEČNÍ? Existují i další cesty, jak posílit energetickou soběstačnost
sedmadvacítky. Vodní, větrné a sluneční elektrárny. Limitují je však prostředí jednotlivých států. A stojí proti nim masa kritiků – budovat nová vodní díla znamená likvidaci půdy, případně celých obcí, větrné elektrárny zase znamenají zářez do krajiny. Mezi nejhlasitější odpůrce takových staveb v České republice patří bývalý hejtman Moravskoslezského kraje a expředseda Asociace krajů Evžen Tošenovský, kterého teď navrhuje krajská ODS jako vhodného kandidáta do Evropského parlamentu. (pokračování na straně 3)
Je treba pripraviť „scenár solidarity“
Laibach a Bachovy algoritmy Slovinská kontroverzní skupina Laibach přijíždí do Prahy s projektem Umění fugy, ve kterém po svém přepracovala dílo Johanna Sebastiana Bacha. Podle ní jsou Bachovy fugy založeny z větší části na matematických algoritmech a proto se stal základním nástrojem počítačový program.
Ekonomika, str. 11
Slovensko pekne v teplúčku žilo práve končiacimi sa Vianocami a zimnými prázdninami, keď spoločnosť Slovenský plynárenský priemysel (SPP) – Distribúcia vyhlásila v poobedňajších hodinách na sviatok Troch kráľov stav núdze. Slovensko sa tak stalo rukojemníkom nezhôd Ruska a Ukrajiny. Oznámenia o odberovom stupni a vykurovacej krivke mnohým pripomínali správy spred niekoľkých desiatok rokov. Odberový stupeň č. 8 znamenal pre veľkých odberateľov znížiť jeho odber na bezpečné minimum. Objavujú sa informácie, že toto nariadenie nie každý dodržiava. Minister hospodárstva Ľubomír Jahnátek varoval, že ak podniky nebudú rešpektovať tento stav, systém skolabuje. „My budeme denne zbierať tieto informácie a budeme posielať energetickú inšpekciu a tá vám môže udeľovať pokuty od 166 tisíc do 1,66 milióna eur (5
až 50 miliónov korún),“ odkázal firmám. Premiér Robert Fico o deň neskôr začal otvorene hovoriť o opätovnom naštartovaní jadrovej elektrárne v Jaslovských Bohuniciach. Tú Slovensko na základe prístupovej zmluvy k EÚ odstavilo len na Silvestra. O sankciách zo strany EÚ sa v súvislosti s týmto krokom v danom momente nehovorí. Hľadajú sa ďalšie alternatívy, napr. v podobe nórskeho plynu. Dennodenne zasadá krízový štáb a informácie o plynovej kríze vládnu vo všetkých médiách. 13. januára o 8.00 hod. SEČ Európa čaká, že
Moskva otočí kohútikom a pustí plyn cez Ukrajinu do Európy. Žiaľ, plynovod ostáva prázdny a preto sa o spustení Bohuníc hovorí o niečo hlasnejšie. VYJEDNÁVAJÚ NAJVYŠŠÍ PREDSTAVITELIA Do Ruska a Ukrajiny cestujú najvyšší nielen slovenskí politickí predstavitelia, ale aj špičky EÚ. Na Slovensku zatiaľ dopad krízy pociťujú len veľké podniky na rozdiel od Bulharska. Ruský Gazprom 14.1. 2009 súhlasil s návrhom Roberta Fica na dodávky zemného plynu
na Slovensko prostredníctvom tzv. swapovej operácie medzi Ukrajinou a Ruskom. Ukrajinská strana by zo svojich zásobníkov ležiacich pri slovensko-ukrajinskej hranici dodávala Slovensku potrebný objem plynu, za čo by Gazprom v rovnakom množstve dodal Ukrajine plyn pre jej vnútorný trh, ktorý by platila slovenská strana. Ukrajina túto možnosť odmieta. O dva dni neskôr sa stretávajú premiéri Českej a Slovenskej republiky Mirek Topolánek a Robert Fico a dohodli sa na dodávkach plynu z plynovodu Jamal. (pokračovanie na strane 2)
Automobilky v krizi Nejen americké, ale i evropské automobilky jsou jedním z nejvíce postižených odvětví, a proto vzhlížejí ke svým vládám i Evropské unii, zda je podpoří. O to více se v tomto období brání proti navrženým lhůtám ke snížení emisí. Na světových autosalonech však už teď hrají prim úsporné vozy.
2
EN č. 1 / 2009
SR A EVROPSKÁ UNIE
Európské horizonty Martina Hrica Vľavooo bok! Aspoň trošku Neviem, či sme už dôsledne stihli vyhádzať z knižníc Marxa ako neaktuálne haraburdie. A na západe sa stáva bestsellerom. Niečo ako Danielle Steelová. Česi by povedali - „nouze naučila Dalibora housti.“ Marx tvrdil, že periodické krízy sú imanentnou vlastnosťou kapitalizmu. My, liberáli, hayekovci sme tvrdili – blbosť. Moderný kapitalizmus sa poučil z krízy v roku 1929 a vie chytiť krízu zavčasu pod krkom. Súčasný stav vysvetľuje, prečo sa Marx stáva „cool“. Na východiská z krízy, ktorú sme akosi nedokázali zavčasu podchytiť, existujú dva názory. Treba nechať trh, aby sa s tým vysporiadal po svojom. Nech padnú banky, automobilky. Nech padnú sporitelia, ktorí si nesprávne vybrali nevhodné banky. Nech zahynú dôchodcovia, ktorí si slabomyseľne vybrali Enron a iné akcie, ktoré sa zosypali. O desať, pätnásť rokov vyrastie nový les. Nové banky, nové automobilky, noví sporitelia, noví dôchodcovia. A tí už budú múdrejší, poučenejší. Pravda, 10-15 rokov je v histórii ľudstva sekunda, ale v živote človeka dosť krutá prestávka. A tak existuje iný návrh – riešenie, ktoré ruský miliardár a súčasný basista Chodorkovskij nazval riešením neosocialistickým. Európou (ale aj svetom) obchádza strašidlo neosocializmu. To nevravím ja, to som len akosi skrížil Marxa a Chodorkovského. Ten druhý nedávno poslal zo sibírskeho väzenia list, posolstvo ľudstvu. Stručný obsah – bez ohľadu na jeho osobný vzťah k Putinovi posilnenie funkcie štátu v Rusku bolo nevyhnutné, ak sa nemala bývalá veľmoc tak po jelcinovsky zlikvidovať. A celý svet na na 10-20 rokov obráti trochu doľava. Sám to nazýva – neosocializmom. Neoliberáli tvrdia, že neskrachoval trh, zlyhali manažéri. No tak v tom neosocializme štáty, ktoré boli doteraz proti globálnym manažérom bezmocné, začnú kontrolovať pre istotu aj trh – aj manažérov. Otázkou je, čo ak zlyhá štátny manažment? Tak ten možno po štyroch či ôsmich rokoch jednoducho vymeniť. Ale nič nového pod slnkom. V demokraciách je predsa normálne, že vo voľbách medzi sebou súťaží umiernená ľavica (sociálni demokrati, labouristi) a pravica, ktorej symbolom bol Reagan a Thatcherová. Výmena garnitúr neznamená žiadnu revolúciu. Ani krvavú, ba ani zamatovú. Ide len o malé zmeny v percentách daní, väčšiu alebo menšiu mieru solidarity, väčšiu alebo menšiu kontrolu strategických podnikov. Ak sa to deje demokraticky, v súlade s vôľou väčšiny obyvateľstva, v nezmanipulovaných voľbách, Pánboh daj veľa zdravia neoliberálom aj neosocialistom.
Solidarita a vzájomné prepojenie Vo vzťahu ku kríze v dodávkach ruského plynu tranzitom cez Ukrajinu a k obsahu zasadania Rady ministrov pre energetiku v Bruseli (12. 1. 2009), minister hospodárstva SR osobitne zdôrazňuje potrebu prehlbovania mechanizmov solidarity v rámci EÚ. Podobný dôraz prisudzuje zlepšovaniu mechanizmov včasného varovania a vývoja relevantnej legislatívy. V tomto zmysle je dôležité, čo najskôr definovať strednodobé a dlhodobé riešenia. Tie by v budúcnosti zabezpečili možnosť plnohodnotnej diverzifikácie zdrojov ale i transportných trás všetkých členských štátov Únie, s dôrazom na štáty, ktoré sú vo významnej miere závislé od jedného dodávatela. To je podmienené aj vyčlenením dostatočných finančných prostriedkov na európskej úrovni pre projekty vzájomného prepojenia infraštruktúry tak, aby sa v maximálne možnej miere zabezpečilo zodpovedajúce prepojenie transeurópskych trás v smeroch sever - juh a východ- západ. Branislav Zvara, hovorca ministra hospodárstva SR
Je treba pripraviť „scenár solidarity“ (pokračovanie zo strany 1) Medzi tým Moskva a Kyjev rokujú ďalej. Tesne po polnoci 18.1.2009 po rokovaniach s ukrajinskou premiérkou Juliou Tymošenko v Moskve vyhlásil ruský premiér Vladimir Putin, že dodávky ruského plynu cez Ukrajinu do Európy sa zakrátko obnovia. Tým sa skončili aj dohady o prípadnom spustení reaktora jadrovej elektrárne v Jaslovských Bohuniciach. Krátko po dvanástej hodine 20.1.2009 oznámil minister Jahnátek, že ruský plyn dorazil do Veľkých Kapušian na východe Slovenska. Všetko sa vracia do normálu. Stav núdze však Slovensko odvolalo až 23.1.2009. OBETE PLYNOVEJ KRÍZY
Premiéri Českej a Slovenskej republiky Mirek Topolánek a Robert Fico sa dohodli na dodávkach plynu z plynovodu Jamal. foto: archiv Úrad vlády SR
EÚ dováža štvrtinu spotrebovaného plynu z Ruska. Väčšina prechádza cez Ukrajinu. Krajiny západnej Európy majú vo všeobecnosti diverzifikované zdroje a túto energetickú surovinu získavajú z Nórska, Alžírska, Líbye, Nigérie a Strednej Ázie, prípadne z vlastných zásob. Ukrajinsko-ruský konflikt nechal bez plynu najmä strednú a juhovýchodnú Európu. V predchádzajúcich rokoch sa naši susedia Česká republika a Maďarsko už dokázali napojiť na plynárenskú infraštruktúru v Západnej Európe. Slovensko je závislé od jedného zdroja a jednej cesty a na rozdiel od našich susedov nie sme napojení na alternatívne trasy. Plynová kríza bude mať značný do-
pad na slovenskú ekonomiku. K tomu treba pripočítať negatívny vplyv globálnej finančnej krízy. Prvé odhady hovoria o spomalení tohtoročného rastu o 1 - 1,5% hrubého domáceho produktu (HDP). Uviedol to v Bruseli na zasadnutí Rady EÚ pre ekonomické a menové otázky (ECOFIN) slovenský minister financií Ján Počiatek. EK zverejnila predbežné ekonomické odhady pre krajiny EÚ. Rast slovenskej ekonomiky by mal podľa týchto prognóz tento rok klesnúť z minuloročných 7,1% na 2,7%. Podľa slovenského ministra sú tieto odhady veľmi chmúrne. Nové odhady zverejní ministerstvo vo februári. Plynová kríza má aj ľudské obete. Ešte v polovici decembra minis-
ter zahraničných vecí Ján Kubiš ohlásil odchod z funkcie kvôli postu z OSN. Po prehodnotení tento krok odložil. KTO DRŽÍ ČIERNEHO PETRA? EK zvažuje právne kroky v súvislosti s prerušením dodávok ruského plynu cez Ukrajinu. Slovenskí odberatelia si môžu uplatniť odškodnenie u SPP a ten následne u dodávateľa. Kríza spojila politikov opozície a koalície. Podľa ministra hospodárstva Jahnátka teraz treba pripraviť „scenár solidarity“, aby sme sa podobným krízam vyhli. Má sa tak zabezpečiť, aby štáty EÚ neboli závislé na jednom zdroji plynu. Podľa bývalého premiéra Mikuláša Dzurin-
POHĽAD ZA HRANICE
du nastal čas, aby Slovensko iniciovalo zasadnutie EÚ, aby sme vyriešili odškodnenie Slovenska a záruku bezpečnosti do budúcnosti. SPP môže za krízu žalovať len Gazprom, lebo je to jeho jediný partner, tvrdí Jahnátek. Na politickej strane sa však bude skúmať, či je za krízu zodpovedné Rusko alebo Ukrajina. Zatiaľ nie je jasné, ako sa poškodené strany zachovajú. O diverzifikácii energetických zdrojov z hľadiska energetickej bezpečnosti sa na Slovensku zatiaľ iba viac hovorilo. Pre túto chvíľu zažehnaná plynová kríza snáď pomôže prejsť od slov k činom, i keď tento prechod bude veľmi náročný, najmä finančne. Alžbeta Havrillová
MAĎARSKO
Solidárnosť, Nabucco áno, vodné dielo nie Plynová kríza podnietila aj v Maďarsku úvahy o diverzifikácii zdrojov energie. Nie je však vylúčené, že tentoraz dôjde aj k činom, hoci všetky podobné snahy vyšli doteraz nazmar, odumreli v začiatkoch či sa na ne nenašli finančné zdroje... Solidárnosť – to je pre Maďarsko najväčšie ponaučenie z poslednej krízy, krajiny strednej Európy, alebo aj kompletnej Európskej únie musia navzájom súcítiť, lebo jedine tak možno čeliť vydieraniu z Moskvy či Kyjeva. To je názor ministerky zahraničných vecí Kingy Göncz. Táto solidárnosť sa prejavila počas krízy naplno, zo strany Maďarska jednoznačne. Veď Maďarsko dodávalo Srbsku, Bosne a Hercegovine, aj Chorvátsku denne po 1,5-2 milióny kubických metrov zemného plynu, pričom z Ukrajiny ani do Maďarska neprúdil žiadny plyn. Budapešť ponúkla aj Bratislave poldruha milióna
kubíkov denne, čo brali na druhej strane trocha rozpačito, no podobná bratská pomoc nakoniec nebola potrebná, lebo kríza sa medzitým zažehnala. Ale práve tu je jedna z možností, ako „spestriť“ trasy plynu. Maďarsko je rozhodne za dobudovanie spojenia v smere sever-juh, napríklad aj medzi Slovenskom a Maďarskom. Maďarsko mohlo byť pomerne veľkorysé vďaka obrovským zásobám plynu: v štyroch podzemných zásobníkoch uskladňujú vyše 3 miliardy kubických metrov plynu, čo by bez pomoci iným krajinám bolo stačilo do konca marca. Podobné rezervy okolité
krajiny nemajú, takže zdokonaľovanie tohto systému bude takisto jednou z možností upevnenia „plynovej istoty“. Ďalšiu možnosť znamenajú zásobníky tekutého plynu v chorvátskych prístavoch, do vybudovania ktorých by sa finančne zapojilo aj Maďarsko, no tieto terminály sú zatiaľ „vo vzduchu“. Elektrická energia nateraz nespôsobuje v Maďarsku problémy, vyrába sa v dostatočnom množstve v uhoľných a plynových elektrárňach a v jedinej jadrovej elektrárni v Maďarsku v meste Paks pri Dunaji (zhruba štvrtina energie, ktorú Maďarsko potrebuje, pochádza z jadra), v ktorej sa neplánujú žiadne obmedzenia, ani rozšírenie výroby. Maďarsko by mohlo získať energiu aj z ďalšieho zdroja, ktorý je však považovaný za akési tabu:
je to energia z vody, konkrétne zo sústavy vodných diel na Dunaji, keby to bola naozaj sústava a keby sa ku Gabčíkovu priraďoval aj Nagymaros. Ale dobudovať tento systém – ako by to na slovenskej strane privítali – maďarská strana nemieni v žiadnom prípade, pretože tento „betónový kolos“, presnejšie masové vystúpenie proti nemu, je stále symbolom boja proti totalite z konca 80. rokov. Zostáva pracovať intenzívne na prísune plynu z južných smerov. Plynovod Južný prúd (plyn z Ruska, ale mimo Ukrajinu) a najmä Nabucco stojí v popredí záujmu Budapešti, kde sa usporiada koncom januára aj Nabucco-summit... Gregor Martin Papucsek, Budapešť
Španielsko: Náplasť na finančnú ranu - návrat do rodičovského hniezda Španielska mládež je v Európe povestná svojím neskorým odletom spod ochranných rodičovských krídel. Koná tak krátko pred dovŕšením tridsiateho roku života, čo krajinu posúva na jedno z posledných miest v rebríčku emancipácie mladých Európanov. Štatistiky svedčia o tom, že situácia sa v blízkej budúcnosti nezmení. Práve naopak. V porovnaní s minulosťou v krajine zúri vysoká nezamestnanosť. Tá si vyberá svoje obete rovnako z radov strednej, ako i mladšej generácie. Zamestnanie však finančnú situáciu smerom ku spokojnosti neposúva. Osem z desiatich Španielov vo veku 18 až 29 rokov tvrdí, že nie sú schopní odložiť do pomyselného prasiatka ani minimálnu sumu. 57 percent má ťažkosti s vyžitím zo zarobených
prostriedkov do konca mesiaca. Približne polovica z opýtaných sa situáciu rozhodla riešiť po svojom: návratom do hniezda, ktoré pred krátkym časom opustili. Španielski rodičia tak dostali vianočný darček v podobe „navrátenej“ ratolesti. Práve Vianoce sa stali vhodným motívom na návštevu a zotrvanie v pohodlí maminej kuchyne a otcovej obývačky. Či sa rodičia s podobnou skutočnosťou vyrovnajú a
aký bude mať dopad tento jav na celú spoločnosť, ukáže budúcnosť. Z radov rodičov však už teraz počuť zúfalé volanie o pomoc a ochranu pred vlastným potomkom. Návrat čerstvo osamostatnenej dcéry či syna totiž nepôsobí ako balzam na dušu, ale ako facka osudu. Mladí uprednostňujú stabilitu pred samostatnosťou a príliš dobre poznajú odpoveď na otázku: čo je stabilnejšie ako mamina kuchyňa? Sformované úslovie: „Ži zo svojich rodičov, pokým nebudeš môcť žiť zo svojich detí“ podáva nelichotivé svedectvo. Z domáceho pohodlia sa vďaka finančným výhodám a poskytovaným službám jednoducho
nechce. Španielskym rodičom tak nezostáva nič iné ako prehodnotiť predstavu o dome plnom detí a vnúčat, ktorá zatiaľ vysokými percentami napĺňa tunajšie štatistiky. Našťastie, medzi mladými Španielmi sú i takí, ktorí sa rozhodli popasovať s neľahkým údelom pracujúceho človeka sami. Tým, ktorým východisko z finančnej suchoty v podobe rodičovskej ochrannej, ale predsa len kontrolnej ruky nevyhovuje, štát poskytuje podporu. Žiaľ, tak ako mnoho podporných opatrení, ani finančná injekcia vo výške 210 eur ako príspevok na prenajímanie obydlia, situáciu komplexne nerieši.
Čiastočne však pomáha riešiť problém samostatnosti mladého Španiela. Napriek mnohým výhodám našej doby ani súčasná mládež nemá vždy na ružiach ustlané. Vízie do budúcnosti často zatieňuje práve bytová otázka a v porovnaní s výplatou astronomické výšky, v ktorých sa vznášajú ceny nehnuteľností. Štatistiky sú totiž čoraz nevyčerpateľnejším zdrojom smutno-zábavných informácií. Jednou z nich je nasledujúca: ak by si mladý Španiel chce kúpiť podobný byt, v akom v tom istom veku bývali jeho rodičia, musel by zarábať o 180 percent viac ako je tomu v súčasnosti. Cena bytu a bankové úroky
nie sú úmerné vo vzťahu k reálnemu platu pracujúceho človeka. Nepomer týchto troch veličín, prepletený sklonom k pohodlnosti, sa stal hlavným dôvodom nielen neskorého odchodu z rodičovského hniezda, ale i sociálnej anomálie v podobe opätovného návratu k „maminej sukni“. Rodičom tak zostáva viera v neotrasiteľné rodinné väzby alebo vydanie sa na neľahkú cestu vysvetľovania, že s nástrahami vlastnej peňaženky musí vedieť dospelý jedinec zápasiť sám. Hlavne ak dosiahnuté vzdelanie získal za finančnej i morálnej podpory rodičov. Dana Miháliková , Valladolid
EN č. 1 / 2009
3
ČR A EVROPSKÁ UNIE
Aby se energetická krize neopakovala…
Evropské horizonty Zdeňka Velíška Evropa - Amerika - Rusko
foto: Miloš Kolesár (pokračování ze strany 1) „Nemáme na postavení stametrové obludy v horách jakýkoliv vliv. Nemůžeme jakkoliv zabránit účelovým a brutálním vstupům do životního prostředí. Protože to je posvátný zájem. Jenže já neznám posvátné zájmy. Po sněhu mi v horách spadla stodola. Povolení pro stavbu nové je problém. Ale když si budete chtít zřídit větrnou elektrárnu, do hor je vám cesta otevřená. Dokonce se vás nikdo nebude ptát, jak tam postavíte cestu, jak budete odvádět elektřinu. Českou touhou prostě je, aby na každém pahorku stála jedna megalomanská obluda,“ prohlásil například Tošenovský. Energetickou samostatnost nezaručí ani elektrárny sluneční. Odborníci se shodují, že mají malou výkonnost. „U obnovitel-
ných zdrojů, jako jsou voda, vítr a slunce, narážíme nejen na přírodní meze, ale i na jejich nespolehlivost a nestálost v důsledku klimatu v Evropě,“ popsala Zuzana Krejčiříková, manažerka útvaru Evropská agenda společnosti ČEZ. Jako nejlepší cestu tak řada specialistů na energetiku, ale i čelní představitelé států, vidí atomové elektrárny. Příčin je několik. Jaderná energetika nemá v objemu výroby konkurenci. Navíc neprodukuje téměř žádné emise skleníkových plynů, což je i důvod, proč má tak silnou podporu Bruselu, který chce naučit Evropany žít ekologicky. Proti tomu však stojí několik argumentů – ve společnosti přetrvává strach z možnosti obrovské havárie, nejasné je také skladování použitého paliva.
„Využívání atomu je citlivá otázka. Na druhé straně stále více zemí v něm vidí přinejmenším krátkodobé řešení, jak zastavit klimatické změny a snížit naši závislost na ropě a plynu,“ naznačil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Německo v čele s kancléřskou Angelou Merkel v současné době uvažuje o prodloužení činnosti jaderných elektráren i po roce 2022, kdy tam podle původních plánů taková zařízení už fungovat neměla. K atomové energii se hlásí Itálie, Slovensko i Česká republika, která v současné době řeší rozšíření elektráren Temelín a Dukovany. Plynová krize zase otevřela otázku otevření slovenských Jaslovských Bohunic. Důvodem je opět energetická bezpečnost, snaha zemí získat co největší energetickou samo-
statnost. SLEPÁ CESTA BIOPALIV S podobným záměrem přijímala Evropská unie také biopaliva. Podle původního plánu Evropské komise z ledna loňského roku měla do roku 2020 jedna desetina všech paliv v silniční dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů. Tedy například ze solární energie, především pak právě z biopaliv. Prvotní euforie je pryč. Jejich význam začínají zpochybňovat čísla. Ukazuje se totiž, že biopaliva jsou až čtyřistakrát méně ekologická než ropa. A to není vše. Producenti významně poškozují životní prostředí. Kácejí lesy, vysoušejí mokřady. Biopaliva z obilí a olejných semen navíc zvedají ceny potravin. Jan Štifter
RWE už hledá nové cesty Domníváme se, že letošní rusko-ukrajinská plynová krize především posílí odbornou a politickou debatu na téma energetické bezpečnosti v Evropě a podpoří mnohá jednání, například v rámci českého předsednictví EU. Právě energetická bezpečnost v Evropě je jedním z prioritních témat, které si české předsednictví vybralo k projednávání. V RWE přistupujeme k otázce
energetické bezpečnosti a spolehlivých dodávek velmi zodpovědně. Dlouhodobě přijatelným řešením je pouze diverzifikace zdrojů a přepravních cest. Celý koncern RWE disponuje širokým portfoliem nákupních smluv zemního plynu. Také Česká republika má od devadesátých let výhodu diverzifikovaných dodávek - RWE Transgas nakupuje kromě ruského zemního plynu také plyn od
norských producentů. V našich podmínkách je však nereálné se rychle zbavit závislosti na ruských dodávkách. RWE však podniká kroky, které by do budoucna mohly závislost na ruském plynu snižovat. Jedním z nich je zapojení do přípravy tranzitního plynovodu Nabucco, který má do Evropy přivést plyn z kaspické oblasti. RWE počítá s napojením Nabucca na českou tranzitní soustavu.
RWE také velmi aktivně působí na perspektivním trhu LNG – tzv. zkapalněného zemního plynu, který je přepravován na tankerech. V loňském roce RWE koupilo poloviční podíl ve společnosti Excelerate Energy. Její LNG tankery jsou vybaveny technologií zplyňování přímo na palubě – loď tak může vtláčet plyn přímo do sítě. Martin Chalupský, tiskový mluvčí RWE Transgas, a.s.
Eurofon 800 200 200 odpovídá Jaké množství alkoholu a cigaret si mohu vézt do jiných zemí EU?
Jako spotřebitel si na svou cestu můžete vzít a zpět dovézt pro osobní spotřebu zboží v libovolném množství. Výjimkou z volného režimu je zboží podléhající spotřební dani, tedy tabákové
výrobky, alkoholické nápoje a pohonné hmoty. Minimální výše spotřební daně je stanovena právem EU, ale jednotlivé státy mohou vcelku libovolně navýšit daň nad tuto hodnotu. Napříč státy pak může mít daň značně odlišnou úroveň. Každá země může pro dovoz daného zboží pro osobní potřebu stanovit maximální množství, jež nemá být nižší než obecně platný limit, který je u tabákových výrobků: 800 cigaret, 400 doutníčků, 200 doutníků, 1 kg tabáku, u alkoholu: 10 litrů destilátu, 20 litrů alkoholizovaného vína (např. portské nebo sherry), 90 litrů vína (z
toho max. 60 litrů šumivého), 110 litrů piva a u pohonných hmot: množství dopravované v běžných nádržích zvýšené o 20 l. U tabákových výrobků a alkoholu platí uvedená množství na osobu a je třeba si mezi jednotlivými údaji představit slůvko „nebo“. Zboží pak lze kombinovat do výše jednotlivých limitů. Najednou tedy mohu vézt např. 400 cigaret a 100 doutníků; u alkoholu třeba kombinaci - 5 litrů destilátu, 5 litrů portského a 27,5 litru piva. Jen v případě dovozu ze zemí, které dosud nesplňují podmínku minimální výše daně u tabákových produktů (ještě ně-
které nové státy), lze uplatňovat určitá omezení. ČR však již mezi takové země nepatří. Přesto se od roku 2008 objevují případy, kdy při cestě do Rakouska je při namátkové kontrole prezentováno jako maximum 200 kusů cigaret. Rakousko by toto omezení nemělo mít. Pokud by se vám to také stalo a museli jste např. zaplatit pokutu, doporučujeme následně využít služeb centra SOLVIT (mimosoudní cestou pomáhá v řešení případů, kdy jsou občané poškozeni nesprávnou aplikací evropského práva úřady jiné členské země): solvit@mpo. cz , tel. 224 221 701.
Ještě dřív než stačil nový americký prezident po své inauguraci seznámit Ameriku a svět se svými představami o partnerství s Evropskou unií a o vztazích Ameriky s Ruskem, ozvaly se z Evropy hlasy, podle nichž je žádoucí, aby se v tomto mocenském trojúhelníku napětí spíš uvolnilo, než aby se na všech třech stranách pozice nějak vyhraňovaly. Přitom dobře víme, že v minulém roce se vztah mezi Amerikou a Ruskem postupně čím dál víc zostřoval a také se čím dál víc odlišoval od vztahu mezi Evropskou unií a Ruskem. Ale i uvnitř Evropské unie byl vztah k Rusku u jednotlivých zemí rozdílný, je třeba dodat. Katalyzátorem této „diverzifikace“ postojů k Putinovu a později i Medveděvovu způsobu vládnutí doma a k jejich nárokům na respektování ruských zájmů v zahraničí, byl kavkazský konflikt, v němž Gruzie přišla o část svého suverénního, i když autonomního území. Byla to sice Evropská unie -nebo spíš jejím jménem francouzský prezident - kdo zjednal klid zbraní mezi Gruzínci a Rusy, byla to ale také Evropa - opět především Sarkozy - kdo reagoval dodnes trvajícím mlčením na vytržení Abcházie a Jižní Osetie z gruzínské svrchovanosti. Ve Spojených státech se končící Bushova administrativa postavila za Saakašviliho Gruzii, ale rozhodla se čekat na výsledek voleb a na nového prezidenta, takže i ona už nadále jen mlčela. Další krize vyvolaná Ruskem (a Ukrajinou) - plynová krize - se Ameriky tolik netýkala, takže vyvodit z ní závěry pro další vztahy s Ruskem bylo jen na Evropě, na Evropské unii. A ta dospěla k závěru, že už opravdu potřebuje diverzifikovat zdroje energetických surovin a stavět plánovaný plynovod Nabucco. Zcela čerstvé rozhodnutí EU jednat s Ruskem o tzv. strategickém partnerství ani jedna z těch varovných krizí nezvrátila. Naopak, ještě dřív než mohl nový americký prezident zaujmout stanovisko jednak k ruské zahraniční politice, jednak k plánům svého předchůdce na instalaci dvou základen amerického protiraketového štítu ve střední Evropě - v Česku a v Polsku - prohlásila jedna z nejvlivnějších evropských politických osobností, Angela Merkel, že Rusko by mělo být zapojeno do systému protiraketové obrany, že by to napomohlo zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem a že to bude podporovat. Vzápětí prohlásil ministr zahraničí ČR, Karel Schwarzenberg, že by byl šťastný, kdyby se do tohoto systému Rusko nějak smysluplně zapojilo. A premiér ČR Topolánek tvrdí: „my to říkáme dlouhodobě“. Je velmi nešťastné, že to všichni říkají, aniž by brali v potaz mínění české veřejnosti o umístění radarové základny na českém území a aniž by se zajímali o to, jaký postoj zaujme česká veřejnost k nečekané perspektivě ruské účasti v projektu, v němž se už opakovaně diskutovalo - k úžasu české veřejnosti - o možné přítomnosti ruských vojenských expertů na radarové základě na českém území. V obecné rovině, je právě tak nešťastné nepřímo nutit nového muže v Bílém domě k tomu, aby vztah Ameriky k současnému Rusku upravoval pomocí dohody, která by zahrnovala rozhodnutí o politické a vojenské situaci na území třetích zemí, tedy na území České republiky a Polska. Nová perspektiva vstřícného řešení jednoho z hlavních rusko-amerických sporů minulých dvou let se může leckomu zdát nepravděpodobná. Ale mně zní v uších slova z Obamova inauguračního projevu: „...podáme vám ruku, když povolíte zaťatou pěst“. Nebylo to řečeno přímo na něčí adresu, ale z těch slov i z celého Obamova projevu vyplývalo, že nový prezident má zájem na uvolnění současného křečovitého napětí ve světě. „Obama chce znovu zahájit tažení za svět bez jaderných zbraní a Putin prý tomu je nakloněn“, píše 25.1. Frankfurter Allgemeine. Takže o sblížení stanovisek mezi velmocenskými rivaly, se zřejmě jednat bude. Washington má k takovým jednáním s Moskvou jeden čerstvý, velmi pragmatický důvod: musí hledat novou zásobovací cestu do Afghánistánu, protože ta pákistánská je ohrožena tálibánem. Novou zásobovací trasu musí americká zahraniční politika vyjednat s postsovětskými republikami, a k tomu potřebuje ne-li přímo pomoc Ruska, tedy alespoň jeho neutralitu. Co se Evropy týká, projekt Nabucco asi nedokáže zmírnit potřebu evropských zemí usilovat o nekonfrontační vztahy s Ruskem. Medveděv s Putinem velmi cílevědomě pracují na tom, aby energetické suroviny ze středoasijských postsovětských republik skončily v ruských potrubích za ruské peníze. Německo Angely Merkel vidí svou energetickou bezpečnost dokonce v přímé účasti na ruském projektu výstavby Nord Streamu, severní trasy plynovodu. V jiné rovině usiluje o sblížení Evropy s Ruskem francouzský prezident. Ve chvíli, kdy mluvil za Evropskou unii, navrhl - téměř bezprostředně po ruském kavkazském „blitzkriegu“ - uspořádat evropsko-americko-ruskou konferenci o novém systému bezpečnosti. V té chvíli neuspěl, ale i jeho iniciativa stvrdila, že o „détente“ je na všech stranách zájem. Obecně řečeno, kdyby se podařilo uvolnění dojednat, nebyl by to zas tak špatný vývoj v globální politice. Ovšem ani Obama v Bílém domě, ani Sarkozy, Merkel či kdokoli jiný v Evropě, tedy ani Topolánek, který si s Putinem porozuměl podobně jako kdysi Bush, by se v záměrech Kremlu neměli mýlit. A my bychom měli vědět, že kdyby se mýlili, kdyby třeba Putin s Medveděvem měli už teď vymyšleno, co za to povolení zaťaté pěsti mají chtít, mohli bychom být my spolu s dalšími národy střední a východní Evropy jediní, kdo by toho kýženého „partnerství“ Evropy a Ameriky s Ruskem litoval.
4
EN č. 1 / 2009
TÉMA MĚSÍCE
Německo: Ani Rusko nemůže přijít o své odběratele Evropský komisař pro podnikání a průmysl Günter Verheugen chce i po dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou změny v systému zásobení Evropy plynem. „Jak se ukázalo, obě země nejsou spolehlivými partnery,“ řekl Verheugen v rozhovoru pro stanici Deutsche Rundfunk. „Krize nám ukázala, že snaha EU dosáhnout větší nezávislosti při dodávkách plynu a ropy je důležitá. Také je potřeba se přednostně zabývat plánovanými projekty plynovodů, jakým je baltský plynovod Nord Stream. Jeho realizace má prioritní důležitost. Jedná se o plynovod, který má být přímo spojeno Německo s Ruskem tzv. podmořskou cestou bez dalších tranzitních států.“ Obvinění, že EU byla bezmocná a nereagovala dostatečně při řešení krize v dodávkách plynu, Verheugen neakceptuje. „Snažili jsme se o co nejrychlejší vyřešení vzniklých problémů. EU se ale stala obětí bizarní, dvojstranné hádky.“ Pro Ukrajinu, která se snaží o vstup do EU, byl tento konflikt podle Verheugena doslova nešťastnou záležitostí. K tématu následné žaloby proti smluvním partnerům z Ruska a Ukrajiny, tak jak ji požaduje předseda Evropské komise José
Manuel Barroso, řekl Verheugen: „Jedná se o krok, který ještě nikdy EU neudělala. Je to pro nás neznámé teritorium. Nejsem schopen v této chvíli říct, jaké opatření a jakými kroky se bude EU bránit, ale v každém případě si tuto záležitost nenecháme jen tak líbit.“ Německo je v dodávkách energie závislé na jiných zemích. Importuje 97 % potřebných minerálních olejů, 83 % dodávek plynu a 61% potřeby uhlí. Největším dodavatelem je pro Německo
společenství GUS včetně Ruska. Dodávají 41% potřeby zemního plynu, 37 % potřeby plynu, 19% potřeby uranu a 8% potřeby uhlí. Dále se zemní plyn dováží především z Norska, a to v objemu 18,8% potřeby. Podle studie světového hospodářského institutu (HWWI) v
Hamburku bude Německo i nadále po mnoho let závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska. Důvodem je podle experta Klause Matthiese to, že alternativní dodavatelé jakým by byl např. Irán jsou od Německa příliš vzdáleni a chybí potřebné plynovodné sítě. „Také chybí infrastruktura, napří-
klad pro odběry většího množství tekutého plynu ze severní Afriky. K tomu by bylo nutné zřídit loďstvo a k tomu příslušné vybavení v přístavech. A zřízení takovéto alternativní infrastruktury je drahé a trvá velice dlouho,“ řekl Klaus Matthies. Expert dále také varoval před vznikem paniky,
které doprovází debatu o přerušení dodávek plynu. „Rusko má ty samé problémy, nemůže jen tak změnit své odběratele, protože k tomu také nemá potřebnou infrastrukturu. Kromě toho je závislé na příjmech, které má ze svých odběratelů.“ Jana Lochmanová
Polsko: Ukrajině a Rusku to nezapomeneme Pokud se jedná o dopad omezení dodávek zemního plynu, tak tyto problémy nejsou Poláky chápany jako krize. Větší mediální zájem vzbuzují proto samotné rusko-ukrajinské vztahy, týkající se dodávek a jejich výsledný vliv na Evropskou unii jako celek. Přesto, že se už v loňském roce objevovaly komentáře předpovídající pravděpodobný dlouhodobý problém s východními sousedy, úplné přerušení dodávek mají polští odběratelé za sebou. Koncem ledna tak objem plynu proudícího z východu opět vzrůstal. Průběžné informace o tom poskytují hlavní odběratelé ruského plynu v Polsku OGP GAZ-SYSTEM S.A. a PGNiG S.A. Už začátkem roku dodávky putující polsko-ukrajinským hraničním bodem v Drozdovicích byly sníženy na pouhých 15% původně plánovaného množství. Společnost RosUkrEnergo AG přitom polskou stranu informovala, že
realizace uzavřených kontraktů nebude do odvolání možná. Výsledkem této situace bylo snížení další distribuce plynu polskými velkoodběrateli klientským společnostem, zvýšení dodávek na polsko-běloruské hranici v obci
Wysokoje, a také zvýšené využití plynových zásob. Kulminačním bodem celé situace byl den 7. ledna, když byly dodávky v Drozdovicích zcela zastaveny. Poláci opět regulovali stavy plynu pomocí zásob a běloruského zdroje. Takové řešení dokáže podle expertů udržet stabilní úroveň spotřeby po dobu několika týdnů. Tato situace se ovšem koncem měsíce výrazně zlepšila. Po dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem byly známy už i přibližné ceny, jaké budou pro Polsko platit v letošním roce. Polsko zaplatí podle ukrajinské předsedkyně vlády Julie Tymošenko průměrně 339 dolarů za
tisíc kubických metrů. Přitom dohoda hlavních aktérů plynové krize vyústila cenou 229 dolarů pro Ukrajinu. Skutečnost, že Polsko je oproti jiným sousedním státům poměrně dobře připravené na eventuální utažení kohoutků, v budoucnu však negarantuje stabilní politické vztahy, které byly narušeny už minulými ruskými reakcemi na stavbu protiraketového systému. Polská média ráda citují předsedu Evropské Komise José Manuela Barrosa, který pronesl, že Unie se do budoucna poučila a postoj Ruska a Ukrajiny „…jim nikdy nezapomene“. Tomasz Rylko
Evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs jednal se šéfem Gazpromu Alexejem Millerem. foto: archiv EK
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Co vyplynulo z plynové krize v EU Přístup k bezpečnosti zásobování zemním plynem se musí změnit zásadním způsobem, i když úplné zastavení dodávek plynu z Ruska je zcela novou situací, která nenastala za více než třicet let. Zvýšení bezpečnosti zásobování plynem může být dosaženo realizací několika opatření. Jedná se zejména o diverzifikaci doprav-
ních cest (stavbou nových tranzitních plynovodů) a zajištění dalších zdrojů plynu (mimo Ruskou federaci, ale také Norsko), rychlejší rozvoj systému LNG (doprava zkapalněného plynu včetně příslušné infrastruktury), rozšiřování stávajících a výstavbu nových kapacit podzemních zásobníků plynu.
Již v současnosti jsou v pokročilém stadiu příprav plynovody Nord Stream (z Ruska do Německa na dně Baltského moře), Nabucco (ze střední Asie přes Turecko a Balkán do střední Evropy) a South Stream (z Ruska přes Černé moře do Bulharska a dále do střední Evropy). Uvažuje se také o výstavbě dalších termi-
nálů na zplyňování zkapalněného plynu prakticky po celé Evropě s možností dovozu plynu z dalších produkčních oblastí. Jenom v České republice by se měla do pěti let zvýšit skladovací kapacita plynu o 1 mld. m³ na úroveň asi 4 mld. m³ (to představuje současnou spotřebu ČR za pět měsíců). Všechna tato opatření však bu-
dou vyžadovat vyšší úroveň spolupráce evropských zemí při jednání s producentskými zeměmi i při stavbě páteřních tranzitních plynovodů. Zvýšení energetické bezpečnosti nemůže být záležitostí pouze jedné země nebo plynárenské společnosti. Evropa se o tom již drastickým způsobem přesvědčila.
Novoroční plynová krize znamenala pro Evropskou unii tvrdou lekci. Poté, co se vládám a energetickým podnikům podařilo zajistit obnovení toku plynu do Evropy, mělo by jako druhý krok následovat kritické zhodnocení schopnosti Unie zvládat a řešit energetické krize a z toho vyplývající závěry pro rodící se systémy energetické bezpečnosti, diverzifikace zdrojů a mechanismus solidarity.
Součástí těchto závěrů by nepochybně měla být úprava 3. energetického balíčku, který v současnosti leží na stole Evropského parlamentu (EP). Ten by rozhodně neměl dávat zelenou prohlubování vlastnického oddělení výroby a přenosových soustav u plynu. Rozumným kompromisem se jeví být navrhovaná certifikační procedura ve vztahu k třetím zemím. Je to vůbec poprvé, co Unie bere v potaz otázku
energetické bezpečnosti v kontextu liberalizace trhu s plynem. V odpovědi na proběhlou plynovou krizi je třeba rovněž urychlit výstavbu alternativních, na Rusku nezávislých plynovodů do Evropy. Hlavní infrastrukturní projekty jako je plynovod Nabucco, který má propojit kaspickou oblast s Evropou, se neobejdou bez rozsáhlých investic vertikálně integrovaných energetických podniků. Ty se však do nich stěží
pohrnou, bude-li nad nimi viset Damoklův meč vlastnického oddělení, a tedy ekonomického oslabení. Řešením, které má ve svých rukou EP, je stanovení výjimky z vlastnického oddělení pro novou infrastrukturu na dobu zajišťující návratnost investic. Riziko z hlediska energetické bezpečnosti představuje rovněž nevyvážené ustanovení společného postoje Rady umožňující národním regulátorům přijmout
opatření na podporu soutěže a na zajištění fungování trhu s plynem. Vystavení takového „bianco šeku“ národním regulátorům by mělo za následek vytvoření právní nejistoty a snížení ochoty energetických podniků uzavírat dlouhodobé smlouvy na dodávky a vytváření zásob plynu. Na tahu je nyní Evropský parlament a záleží jen na něm, zda se chopí příležitosti vtisknout 3. energetickému balíčku tako-
Události minulých dní nás dostatečně varovaly před hrozbou energetické krize. Jak všichni víme, spor mezi Ruskem a Ukrajinou znemožnil dodávky plynu do mnoha zemí zejména střední a východní Evropy a způsobil těmto státům nenahraditelné ekonomickém škody. Největší problém má stále Bulharsko a Slovensko. Právě na tomto příkladu se také v plném
rozsahu ukázala potřeba společné energetické politiky v rámci Evropské unie. Energetická bezpečnost je naprosto nezbytnou a prioritní záležitostí pro naše předsednictví v Radě Evropské unie. Zde se zaměřujeme na tři dimenze této problematiky: za prvé na dokončení druhého strategického energetického přehledu, jehož součástí je analýza střednědobé poptávky a
nabídky energie v EU. Za druhé, na přijetí směrnice o udržování minimálních zásob ropy a ropných produktů, kde podporujeme navýšení povinných minimálních zásob z 90 na 120 dní. Za třetí pak, na revizi transevropských energetických sítí (TENs-E), kde je součástí balíku legislativy k energetické bezpečnosti také Zelená kniha o evropských energetických sítích. Evropský
parlament je v tomto procesu hráčem, který se podílí na schvalování legislativy, jeho schopnosti urovnávat aktuální spory jsou však omezené. Evropský parlament by však měl opakovaně upozorňovat na to, že energetická krize se může opakovat a že se problém bude spíše zhoršovat. Evropská unie totiž v současnosti dováží 50 % energie, přičemž tento podíl by mohl
dosáhnout v roce 2030 až 70 %. Ohrožení dodávek energie přitom souvisí s nedostatečnými investicemi, podle odhadů bude zapotřebí investovat do obnovy elektráren do roku 2030 přibližně 900 miliard eur. V této souvislosti je nezbytné také posílení infrastruktury na území naší republiky. Je nutné usilovat o diverzifikaci energetického mixu včetně rehabilitace jádra.
Pavel Brychta, Bilanční centrum
vou podobu, která zvýší bezpečnost dodávek energie evropským spotřebitelům.
Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL
Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu
EN č. 1 / 2009
5
ROZHOVOR
„Krize může ovlivnit podobu mnoha předpisů EU,“ říká specialista na komunitární právo Tomáš Babáček Přestože byl rok 2008 plný dílčích změn, z hlediska komunitárního práva nepřinesl nic převratného. České předsednictví však může mnohé změnit. „Doufejme, že nás výsledky českého předsednictví aspoň v některých oblastech posunou někam dál,“ podotýká v rozhovoru pro Evropské noviny Tomáš Babáček z advokátní kanceláře Ambruz & Dark. Jak byste hodnotil rok 2008 z hlediska práva Evropské unie? Domnívám se, že to byl rok zcela standardní. Nedošlo k přijetí žádných převratných předpisů typu směrnice o vnitřním trhu, nařízení REACH z roku 2006 nebo nařízení Řím II o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy z 2007. Přesto vzniklo několik důležitých předpisů, které budou mít svůj vliv. Byla schválena například nová rámcová směrnice o odpadech a zajímavou zatěžkávací zkouškou nyní prochází předpisy regulující státní podporu kvůli státní pomoci bankám nejvíce zasaženým finanční krizí. Z koncepčních kroků je asi nejzajímavější dohoda o boji proti klimatickým změnám, která byla před několika dny na Evropské radě dosažena, a pak také samozřejmě nekončící bolestný zápas o Lisabonskou smlouvu. Daří se nám obecně implementace směrnic? Od našeho vstupu do EU podala Evropská komise několik žalob na ČR. Jaký je současný stav? Tradičně se Češi, tedy čeští zákonodárci a politici, řadí spíše mezi ty problematické partnery při uvádění komunitárního práva v život. Podle zatím posledního, červencového přehledu stavu implementace předpisů vnitřního trhu jsme spolu s Portugalskem, Polskem, Lucemburskem a Kyprem na chvostu Sedmadvacítky. Jsme pozadu s více jak 1,5 procentem směrnic v této oblasti, zatímco jiné státy jsou i hluboko pod 1 procentem. Jen pro představu, ona procenta se počítají ze zhruba 1700 směrnic, které jsou jen v této oblasti k implementaci. Rozdíl v implementaci je tak řádově 10 – 20 směrnic, což se někomu může zdát málo, někomu (třeba Komisi) příliš. Naopak, pokud jde o formálně zahájená řízení o nedostatcích v implementaci, v květnu tohoto roku jich bylo proti Česku zahájeno 31, což nás řadí do té lepší poloviny Unie (Španělům a Italům se 120 řízeními se opravdu obtížně konkuruje).
Obecně nejproblematičtější oblastí jsou předpisy týkající se volného pohybu osob. Například směrnici o pohybu a pobytu občanů v rámci Unie podle nedávného prohlášení Komise správně neimplementoval ani jeden členský stát. Z těchto čísel ovšem nečiňme příliš velké závěry. Spíše než počet implementovaných směrnic je pro život lidí a podniků důležitější způsob, jakým státní orgány každodenně aplikují již implementované směrnice a přímo účinná nařízení. Co nás čeká v roce 2009 z hlediska komunitárního práva? Záleží na tom, co koho zajímá a ovlivní. Evropské společenství už není tím, čím bývalo třeba v sedmdesátých letech. Od čistě ekonomického a navíc ne dobře fungujícího klubu jsme se posunuli ke kvazi-federálnímu subjektu, který přijímá právní předpisy snad ve všech oblastech, včetně harmonizace trestněprávních předpisů. Obecně bude i nadále asi největší pozornost přitahovat osud Lisabonské smlouvy. Její úspěch nebo neúspěch se zřejmě nepromítne do každodenních životů občanů a firem hned, ale jako důležitý projekt reformy ústavního práva EU ovlivní akceschopnost Unie jako takové. Tím i počet a kvalitu předpisů, které později přímo ovlivní i nás všechny. Z hlediska materiálního, tedy předpisů, které občanům a firmám stanovují práva a povinnosti, bude určitě zajímavé sledovat vývoj předpisů ohledně šetrnosti nově vyráběných automobilů k životnímu prostředí, dále také ohledně snah Komise snížit telefonní a bankovní poplatky nebo třeba osud směrnice o přeshraniční zdravotní péči. Předpokládám ale, že do popředí zájmu se ještě více dostane finanční a následná hospodářská krize. Ta může ovlivnit podobu mnoha přijímaných předpisů, ať už to budou zmiňované podmínky fungování automobilového průmyslu, pokračování reformy společné zemědělské politiky či snahy o regulaci fungování ratingových agentur a podobně.
Tomáš Babáček. V advokátní kanceláři Ambruz & Dark působí jako specialista v oblasti komunitárního práva. Obecné právní vzdělání získal na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Université d’Auvergne v Clermont-Ferrand ve Francii. V roce 2004 získal též postgraduální titul LL. M. Je členem České advokátní komory. Jaké možnosti dává v tomto směru české předsednictví? Zcela zásadní. Česko bude mít pro příští půlrok roli koordinátora a nepřímo i iniciátora legislativní činnosti Unie. Bude to navíc v době řešení finanční a hospodářské krize, otázek energetické závislosti Unie a další
podoby boje se změnou klimatu. Česko tedy rozhodně bude mít příležitost ukázat svoje vize a schopnosti. Doufejme, že nás výsledky českého předsednictví aspoň v právě zmíněných oblastech posunou někam dál. S Tomášem Babáčkem hovořil Vlastimil Růžička
Česká republika pokulhává za EU v oblasti úspor energií V Evropské unii se stále častěji hovoří o ekologii, o úspoře energií, v roce 2008 schválil europarlament novou rámcovou směrnici o odpadech, z koncepčních kroků je asi nejzajímavější dohoda o boji proti klimatickým změnám. Přesto existuje podle názoru Marka Bláhy ze společnosti Tepelná čerpadla IVT celá řada věcí, které jsou nedořešené. O hlavních rezervách se zmiňuje v rozhovoru pro Evropské noviny. Ekologie je častým tématem debat europoslanců. Jaké aktivity byste v tomto směru nejvíce ocenil?
součástí vybavení nového rodinného domu a u nás se o potřebě masového zavedení této technologie stále oficiálně mlčí.
Asi nejvíce očekávanou novinkou z Bruselu je zavedení energetického štítkování u tepelných čerpadel. V současné době jsou na trhu velmi kvalitní a úsporné výrobky současně s různými zařízeními pochybných kvalit. Pro zákazníka i montážní firmu je v podstatě nemožné odlišit energetickou náročnost tepelných čerpadel jednotlivých dodavatelů. Systém štítků a energetických tříd zavedený například u ledniček spolehlivě vytlačil z trhu levné výrobky s vysokou spotřebou energie. To samé je potřebné udělat na trhu tepelných čerpadel. Energetické štítkování se připravuje, ale pokud by to šlo rychleji, uvítají to jak výrobci kvalitních zařízení, tak hlavně jejich uživatelé.
Jaká je vaše zkušenost s vnímáním ekologie u vašich zákazníků. Zajímají se o dotace ze státního fondu životního prostředí, o dotace z Bruselu? O dotace se zajímá samozřejmě kde kdo. Majitelé rodinných domů mají ale smůlu, na tepelná čerpadla dotace z Bruselu dostat nemohou – a ze SFŽP jen velmi omezeně. Jiná situace je u obcí, kde se tepelná čerpadla instalují v podstatě pouze s dotacemi. Zákazníci v ČR ale nevnímají alternativní zdroje energie jako ekologickou investici, ale hlavně jako finanční investici, která jim sníží provozní náklady budovy. Kde jsou podle vašeho názoru největší rezervy?
V čem podle vás Česká republika nejvíce pokulhává za ostatními státy EU? V oblasti úspor energií je to asi nejvíce v osvětě. To se projevuje například v zateplování budov, které – s výjimkou paneláků – nebylo nikdy výrazněji podporováno. Přitom je to základ jakýchkoliv úspor, ať už peněz, nebo emisí CO2. Mnoho majitelů domů si myslí, že po zateplení dům přestane „dýchat“ a že se zateplení stejně nikdy nezaplatí. Podobně je na tom i řízené větrání, které je v mnoha zemích povinnou
Jednoznačně v rychlosti a pružnosti vyřizování žádostí o dotaci. Říkám tomu „odbahnění rybníka“. Pokud chcete například odbahnit rybník, zpracujete projekt, dáte ho do šuplíku a čekáte, až budete moci podat žádost o dotaci. Pokud to nevyjde, podáte žádost za tři roky znovu. Když ale stavíte novou školu, nebo potřebujete rekonstruovat topení, nemůžete čekat tři roky, až se budou vypisovat na tuto akci nějaké dotace. Potřebujete podporu hned, rybník počkat může, děti ve škole bez topení zmrznou. S
tímto dnešní systém dotací vůbec nepočítá. Proto se dějí takové věci, kdy se do školy v časové tísni instaluje klasický zdroj tepla a pak, když náhodou vyjde dotace, se instaluje alternativní zdroj. To je samozřejmě velmi špatné a drahé řešení problému.
náklady na administrativu a čas strávený přípravou projektu příliš vysoké a podle mého názoru se příliš nevyplatí. Který rok je podle všeho názoru reálný pro zavedení eura v ČR a jak se to projeví konkrétně ve vaší branži?
Máte vy osobní zkušenost s evropskými fondy? Ano, připravovali jsme v naší firmě projekt s názvem Školící centrum tepelných čerpadel. Projekt byl schválen a zahájen, ale v jeho průběhu narostla administrativa do takových rozměrů, že jsme se ho rozhodli zrušit. U menších projektů jsou
Pro nás, jako dovozce z EU, není zavedení eura nějakou zásadní změnou. Z mého pohledu to může být zítra stejně jako za 10 let. Děkuji za rozhovor, Vlastimil Růžička
6 Měsíc v Evropské unii
Mezinárodní rok astronomie Evropská unie slavnostně zahájila Mezinárodní rok astronomie 2009. Stalo se tak v Praze na Staroměstském náměstí k připomenutí 400. výročí od prvního pozorování oblohy dalekohledem, které tehdy provedl Ital Galileo Galilei. Chodítka mrzačí děti 13. ledna byla v Úředním věstníku zveřejněna evropská bezpečnostní norma pro dětská chodítka, která má zabránit mnoha úrazům dětí. Normu přijala Evropská komise. Z údajů shromážděných za posledních dvacet let na nemocničních pohotovostech v EU a USA totiž vyplývá, jak jsou dětská chodítka nebezpečná – každý rok se kvůli nim zraní několik tisíc nezletilých. 3 miliony domén .eu Zaregistrováním německého uživatele dosáhl 11. ledna počet internetových názvů na doméně .eu tří milionů. Jedná se o čtvrtou nejoblíbenější internetovou doménu v evropských zemích a o devátou nejoblíbenější v celosvětovém měřítku. Doménu .eu si zvolily mezinárodní společnosti, malé a střední podniky, nevládní organizace a skupiny odborníků, ale i jednotliví evropští uživatelé. Představili české priority Mezi hlavní témata letošního prvního plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku patřilo představení priorit českého předsednictví, které začalo 1. ledna 2009. Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg diskutoval s poslanci o situaci v Gaze a vicepremiér Vondra je seznámil se stavem jednání ohledně rusko-ukrajinského konfliktu v oblasti dodávek plynu. Euro slavilo deset let Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering připomněl deset let od zavedení eura. Slavnostního vystoupení se zúčastnily osobnosti, které stály u vzniku společné měny a významně se zasadily o její zavedení. K vidění byl Jean-Claude Trichet, Jean-Claude Juncker, Joaquín Almunia a Valéry Giscard D‘Estaing. Biometrické prvky do pasů Evropský parlament podpořil změnu nařízení z roku 2004, které stanoví biometrické prvky, jež se mají začleňovat do cestovních pasů a dalších cestovních dokladů, včetně otisků prstů. Podle dohody, kterou podepsal parlament s radou, by děti do dvanácti let neměly mít ve svých pasech otisky prstů, měly by však mít své vlastní doklady, aby se tak zabránilo únosům a obchodování s nimi. Biometrické pasy budou zavedeny v celé Unii, na Islandu, v Norsku a ve Švýcarsku 29. června letošního roku. ČNB vydala pamětní minci Česká národní banka vydala 7. ledna pamětní stříbrnou dvousetkorunu u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Mince má průměr 31 milimetr. hmotnost 13 gramů a vydává se ve dvojím provedení, běžném a zvláštním (proof) s leštěným polem a matovým reliéfem. Na líci je 12 hvězd symbolizujících EU, kompozice heraldických zvířat, název státu, označení nominální hodnoty a značka mincovny. Nezaměstnanost opět stoupla Míra nezaměstnanosti v eurozóně dosáhla v listopadu 2008 7,8 %, zatímco v říjnu 2008 činila 7,7 % a v listopadu 2007 7,2 %. Počet lidí bez práce v sedmadvacítce v listopadu 2008 stoupl na 7,2 % ze 7,1 % v říjnu 2008 a 6,9 % v listopadu 2007. Nejnižší míru nezaměstnanosti z členských států EU zaznamenalo Nizozemsko (2,7 %), Rakousko (3,8 %) a Kypr (3,9 %), nejvyšší mělo naopak Španělsko (13,4 %), Slovensko (9,1 %) a Lotyšsko (9 %). Průzkum potvrdil rozdíly v Unii Průzkum, který provedla Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), odhalil velké rozdíly mezi starými a novými členskými státy Evropské unie a také mezi severem a jihem. Kupní síla v nových členských a kandidátských státech dosahuje necelých pětapadesáti procent evropského průměru. Podíl občanů, kteří se musí obejít bez základních věcí, jako je například kvalitní vytápění či nové oblečení, je v těchto zemích mnohem vyšší než ve zbývajících státech EU. Rozdíly jsou rovněž patrné ve kvalitě bydlení. Většina občanů v nových zemích Unie vlastní byt či dům (oproti tomu jen čtyřicet procent lidí ve starých členských státech). Parlament udělí cenu za žurnalistiku V říjnu 2009 bude podruhé udělena Cena Evropského parlamentu za žurnalistiku. Získají ji ti novináři, kteří se zabývali „významnými celoevropskými tématy či svou prací přispěli k většímu povědomí o Evropské unii a evropských institucích“. Ceny budou uděleny ve čtyřech různých kategoriích: tištěný článek, rozhlas, televize a internet. Vítěz každé kategorie získá i finanční odměnu ve výši pěti tisíc eur. Evropský parlament o tom informoval na začátku ledna letošního roku. (stf )
EN č. 1 / 2009
EVROPSKÁ UNIE
EU na horké půdě Blízkého východu Po třech týdnech skončil vojenský konflikt mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hamas. Nejprve ohlásil ukončení bojů Izrael a o několik hodin později vyhlásil příměří Hamas. Mezitím jednali v Egyptě představitelé mezinárodního společenství o udržitelném míru v této oblasti. Evropská unie byla aktivní ve snahách řešení nastalé situace od prvního dne. Mise ve složení Trojky vedené českým ministrem zahraničí, která do regionu odcestovala ihned po Novém roce, byla doplněna aktivitami francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Cílem bylo především okamžité a bezpodmínečné zastavení bojů. O možnostech trvalého míru v regionu jednali ve druhé polovině ledna představitelé mezinárodního společenství v egyptském Šarm aš-Šajchu. Summit hostil egyptský prezident Husní Mubarak spolu s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Jednání se zúčastnili i předseda Evropské rady a český premiér Mirek Topolánek spolu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. České předsednictví uzavření příměří uvítalo a zdůraznilo, že nyní je velmi důležité okamžité řešení humanitární krize v pásmu Gazy. Všichni účastníci se shodli na tom, že pro ukončení blízkovýchodního konfliktu je nezbytný vznik samostatného palestinského státu. Solidaritu s civilním obyvatelstvem postiženým násilím v Gaze a jižním Izraeli vyjádřili také poslanci Evropského parlamentu. A byli to členové zahraničního výboru, např. Elmar Brok a Jana Hybášková, kdo sjednali vyvážené usnesení EP. To žádalo udržitelné, nikoliv nerealistické okamžité příměří. Poslanci žádali okamžité zastavení ostřelování ze
Jednání v Šarm aš-Šajchu. strany Hamasu a následné zastavení vojenských aktivit ze strany Izraele. Usnesení kladlo důraz na humanitární akci. Poslanci neodsoudili jednostranně Izrael, naopak, velkou roli a odpovědnost přiřkli Egyptu a Palestinské autonomní vládě, Mahmúdu Abbásovi. Usnesení potvrdilo evropskou politickou vůli pomoci s monitorováním přechodů do Gazy, rozšířením evropské přítomnosti na přechodu Rafah, která by také měla přispět k zastavení činnosti pašeráckých tunelů. Poslanci nespojili zlepšení vztahů EU a Izraele se stávající situací. Výsledkem jednání výboru za přítomnosti Karla Schwarzenberga bylo jasné ne kontaktům s Hamasem, dokud neuzná právo Izraele na bezpečnou existenci, nezřekne se násilí a nevstoupí do dřívějších dohod OOP. Podle poslankyně EP Jany Hybáškové, která se vztahům mezi EU a Izraelem věnuje celé volební období, bude výbor tvrdě požadovat co nejpřísnější kontrolu financování humanitární operace, evropské donorské
foto: eu2009.cz konference. Komisařka pro vnější vztahy a evropskou politiku sousedství Benita Ferrer-Waldner vyjádřila dík všem humanitárním organizacím, které v regionu pracují a potvrdila připravenost Evropské komise posílit jejich financování. „V dlouhodobém horizontu musí jít o obnovení důvěry mezi Izraelci a Palestinci, která byla konfliktem narušena, důležitý je proto konstruktivní dialog a hledání společného postupu s novou americkou administrativou,“ prohlásila komisařka. Připomněla, že Hamas nebude tímto konfliktem poražen, bude vojensky oslaben ale politicky posílen. Italská europoslankyně Christiana Muscardini zdůraznila posvátné právo Palestinců žít svobodně, stejně jako právo Izraele na samostatný stát. Odsoudila chování, kdy v rámci propagandy některé státy svévolně mažou Izrael z mapy. Německý europoslanec Daniel Cohn-Bendit vyzval Radu, aby přestala přemýšlet o zlepšení vztahů s Izraelem, po-
kud bude současná situace trvat. Zároveň také varoval před naivitou v dialogu s Hamasem, pro který jsou mrtví v Gaze cennou devizou v propagandě proti Izraeli. Český poslanec Vladimír Železný kritizoval dosavadní finanční podporu proudící do Gazy ze strany Evropské unie, která dle jeho vyjádření z velké části skončila v rukou Hamasu a napomáhala tak k útokům proti Izraeli. Krize na Blízkém východě trvala tři týdny. Izrael zaútočil na pozice Hamasu v pásmu Gazy 27. prosince letecky a později došlo i na pozemní vojenské akce. Cílem bylo zamezit raketovým útokům ozbrojenců Hamasu na izraelské území a také zničit stovky pašeráckých tunelů pod gazansko-egyptskou hranicí – to se podařilo asi z devadesáti procent. Konflikt si vyžádal na palestinské straně přes 1 300 životů. Izrael oznámil, že v souvislosti s konfliktem zemřelo 10 izraelských vojáků a tři civilisté.
Pesticidy pod dozorem Evropský parlament podpořil legislativní balíček, který má omezit využívání pesticidů a snížit jejich škodlivý dopad na lidské zdraví a životní prostředí. To vše při současném zachování konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Nařízení o uvádění pesticidů na trh aktualizuje stávající evropské předpisy a zavádí povinné schvalování licencí, kterému budou podléhat nové pesticidy. Základem bude seznam aktivních látek, který bude schvalován na úrovni EU a teprve poté na vnitrostátní úrovni. Chemické látky mají být schvalovány na různá časová období, v závislosti na toxicitě. Kompromisní text zakazuje genotoxické a karcinogenní látky či látky, které jsou škodlivé pro reprodukci nebo narušují endokrinní systém. Nebezpečné výrobky, k nimž existuje bezpečnější alternativa, budou na-
hrazovány. Evropský parlament prosadil zkrácení doby substituce z 5 let na 3 roky. Členské státy budou moci schválit pesticidy buď na základě vnitrostátních postupů nebo podle systému vzájemného uznávání. EU bude rozdělena do tří geografických zón (sever, střed a jih), přičemž v rámci každé z těchto zón bude platit systém vzájemného uznávání. To výrobcům umožní získat snadněji provolení pro jejich výrobky za hranicemi státu (avšak v rámci dané zóny). Na žádost Parlamentu budou mít členské státy možnost určitý produkt na svém území zakázat.
Druhým návrhem je směrnice o udržitelném využívání pesticidů. Parlament se kvůli dohodě s Radou vzdal požadavku na jejich 50 procentní snížení do roku 2013. Kompromisní text zakazuje používání leteckých postřiků. Kvůli ochraně vodních toků, zdrojů pitné vody a vodních organismů zavádí tzv. „nárazníková pásma”, v nichž nebudou moci být pesticidy používány ani skladovány. Pesticidy budou zakázány či výrazně omezeny na všech veřejných prostranstvích, v obytných oblastech, parcích, veřejných zahradách, na sportovištích a rekreačních plochách, ve školních areálech a na dětských hřištích a v blízkosti veřejných zdravotnických zařízení (kliniky, nemocnice, rehabilitační centra, lázně).
„Dohoda je dvojím úspěchem, nejen pro životní prostředí, veřejné zdraví a ochranu spotřebitelů, ale i pro evropské hospodářství, neboť přispěje k posílení inovací v této oblasti”, řekla k nařízení o uvádění pesticidů na trh Hiltrud Breyer z frakce Zelených. Z českých europoslanců vystoupila v rozpravě Zuzana Roithová. „Je naší povinností vůči evropským spotřebitelům eliminovat takové rostlinné lékařské látky, které jsou nebezpečné,“ tvrdí lékařka. Členské státy a Komise podle ní musí také důsledně a nekompromisně kontrolovat, že i potraviny a květiny k nám dovážené ze zemí mimo Evropskou unii nebyly ošetřeny zakázanými pesticidy a fungicidy. Balíček musí ještě schválit Rada ministrů, ta je ale stále rozdělena na dva tábory – proti je Velká Británie, Irsko, Španělsko a Maďarsko. Podle nich povedou návrhy k růstu cen potravin. Tyto čtyři země ale nemají v Radě dostatečnou blokující menšinu pro kvalifikované hlasování.
Stránku připravila Eva Kunertová Potužníková foto: archiv EK
EN č. 1 / 2009
PREZENTACE
7
Jak je to s čerpáním fondů EU V poslední době se v médiích objevují snahy o hodnocení čerpání fondů EU v České republice. Články vyznívají obvykle dosti kriticky a orientují se zpravidla výhradně na hodnocení rychlosti čerpání fondů. Pomineme-li fakt, že rychlost čerpání fondů zdaleka nevypovídá o kvalitativní stránce věci, většina článků navíc trpí neobratným zacházením s odbornými pojmy a naprostou neznalostí systému finančních toků v oblasti strukturálních fondů. Tento článek přináší informace o skutečném stavu čerpání prostředků z fondů EU v minulém a současném programovém období – z tolik oblíbeného hlediska „rychlosti“ čerpání. jejichž finanční objem činí cca 140,1 miliardy korun. Tato suma představuje 66,2 procenta alokace na rok 2007 a rok 2008. Téměř 41 procento všech předložených žádostí v hodnotě 160,5 miliardy korun prochází procesem schvalování. Ke konci roku 2008 bylo příjemcům pomoci vyplaceno cca 1,8 miliardy korun, což je podíl cca 0,9 procenta na alokacích
PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2004–2006 Ke konci roku 2008 bylo z celkové alokace na období 2004–2006 vyčerpáno, tedy certifikováno Platebním a certifikačním orgánem, cca 36,5 miliardy korun1). Tato částka představuje 79 % celkové alokace. Certifikace probíhá u jednotlivých programů průměrně třikrát do roka a až následně je zažádáno do Evropské komise o zpětné proplacení vyčerpaných prostředků. Pokud k již certifikovaným prostředkům připočítáme částku, která je v současné době již připravena pro příští certifikaci, byla ke konci roku 2008 využita 92 % z celkové alokace určené na operační programy, jednotné programové dokumenty a iniciativy Společenství. Do konce programového období tak zbý-
Blatnička Hodonín – Středisko školy lidové tvořivosti, příspěvek EU 7,9 milionu korun. n+3 - 2007
350 000
Podané projektové žádosti Schválené projekty
300 000
Trend schválených projekt
Podané projektové žádosti 380 532,2
Miliony CZK
250 000 Alokace 2007+2008 211 636,7
200 000
150 000
Schválené projekty 140 061,5 Alokace 2007 95 297,2
100 000
50 000
0 I. 2007
II. 2007
I. 2008
II. 2008
I.2009
II.2009
pro rok 2007 a 2008. Předložené žádosti svým objemem dosahují téměř poloviny
70
%
60 50 40 30 20
listopad
prosinec
záí
íjen
srpen
erven
ervenec
duben
kvten
únor
leden
bezen
10
2008 Pipraveno k certifikaci od poátku období
II.2010
I.2011
II.2011
I.2012
II.2012
projektů s roční alokací 2007, kterou je nutné vyčerpat do konce roku 2010, a současně naznačuje další vývojové tendence. Jestliže rok 2008 byl ve znamení příjmu žádostí o podporu a jejich administrace, v dalších letech lze očekávat (kromě dalšího nárůstu žádostí o podporu) významný posun v realizaci schválených projektů, které budou následně průběžně propláceny. Porostou objemy prostředků připravených k certifikaci, tedy prostředků, které jsou proplaceny z fondů EU 4), a následně převáděny na účty žadatelů.
Frýdek Místek – Investice do high tech centra pro ortotiku a protetiku, příspěvek EU 3,9 milionu korun.
Certifikováno z alokace 2004-2006
O SYSTÉMU FINANČNÍCH TOKŮ SF
Zdroj: MSSF, NF MF - 7.1.2009
celkové alokace pro ČR na období 2007-13! Z výše uvedených údajů vyplývá, že po pozvolném rozjezdu čerpání finančních prostředků z EU v roce 2007, zapříčiněným zdlouhavým procesem schvalování operačních programů, vykazuje rok 2008 silný nárůst poptávky po dotacích z EU a následně nárůst počtu i objemu schválených projektů, které budou postupně realizovány. TAJEMNÉ PRAVIDLO N+3
Do konce roku 2008 žadatelé předložili celkem 14 005 projektových žádostí v celkové výši cca 380,5 miliardy korun. Tyto podané žádosti převyšují o 79,5 procent finanční prostředky vyhrazené na alokace roku 2007 a 2008 2). V evidenci se nyní nachází na 4 013 schválených projektů3),
I.2010
Sledované období - pololetí
Zdroj: MSC2007 - 7.1.2009
80
PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2007–2013
n+3 - 2008
400 000
90
vá využít pouze 8 % alokace. Česká republika zaslala do EK žádost o posunutí konečného data způsobilosti výdajů programového období 2000-2006 o 6 měsíců (tj. do 30. června 2009). Do žádosti byly zařazeny všechny operační programy kromě OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, oba Jednotné programové dokumenty a Iniciativa Equal. Tím bude umožněno vyčerpání ještě většího objemu alokovaných finančních prostředků.
Graf níže znázorňuje vývoj čerpání s ohledem na plnění pravidla N+3 za celý Národní strategický referenční rámec. Umožňuje přehledně porovnat objem podaných projektových žádostí a objem schválených
NSRR
100
Alokace 2004 - 2006
Nyní jsou schváleny a postupně realizovány projekty v celkovém objemu 2/3 alokace určené na roky 2007 a 2008, což vytváří předpoklad naplnění pravidla N+3 a tedy vyčerpání alokace 2007 v řádném termínu!
Plnění pravidla N+3 za NSRR
Vývoj čerpání strukturálních fondů programového období 2004–2006 v průběhu roku 2008
0
né vyčerpat do konce roku 2010. Celkový objem schválených projektů nyní přesahuje limit roční alokace 2007 a zasahuje již do alokace vyhrazené na rok 2008. Za předpokladu kvalitního řízení projektů bude roční alokace 2007 řádně a včas vyčerpána.
Klíčovým prvkem při vyhodnocování úspěšnosti čerpání fondů EU je pohled na plnění pravidla N+3. Pravidlo N+3 představuje administrativní nástroj pro zlepšení čerpání finančních prostředků z fondů EU. Podle pravidla N+3 musí být alokace podpory na konkrétní rok (tzv. roční závazek) vyčerpána během následujících tří let. Tak například Alokaci na rok 2007 je proto nut-
Prostředky z fondů Evropské unie jsou konečným příjemcům předfinancovávány ze státního rozpočtu v CZK po splnění stanovených kritérií. Pro současné programové období 20072013 jsou smlouvy uzavírány výhradně v Kč (s výjimkou OP Přeshraniční spolupráce ČRPolsko, kde jsou platby prováděny v eurech). Co je předfinancování ze státního rozpočtu Příjemci žádají o finanční prostředky na realizaci projektů financovaných z fondů EU řídící orgány, které uvolňují prostředky na národní spolufinancování a předfinancování ze státního rozpočtu v Kč. Řídící orgány následně žádají o refundaci prostředků vyplacených ze státního rozpočtu Národní fond (Platební a certifikační orgán), který spravuje prostředky EU. (mmr)
Žireč – Chráněné dílny při domově sv. Josefa, příspěvek EU 9,5 milionu korun.
1) což je 1,314 mld. eur. Celková částka alokovaná na programy ze strukturálních fondů (tj. z Evropské unie) dosahuje 1,671 mld. eur, což je 44,5 mld. Kč (25,180 Kč/euro). 2) Alokace na rok 2007 a 2008 činí 211 636,7 mil Kč při kurzu 26,630 Kč za eur. 3) Schválený projekt je takový projekt, k němuž bylo příslušným odpovědným orgánem vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo Smlouva o financování. Takové prostředky již považujeme za prostředky vázané právním aktem, tzv. závazek. 4) Česká republika zvolila tzv. systém předfinancování prostředků ze státního rozpočtu. Teprve po proplacení dotace žadateli je následně po řádné certifikaci výdajů prostřednictvím Platebního a certifikačního orgánu převedena příslušná částka z rozpočtu EU do rozpočtové kapitoly řídícího orgánu příslušného operačního programu.
8
EN č. 1 / 2009
ČESKÉ PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU
EU navazuje i na dobu Karla IV Předseda Evropské rady a český premiér Mirek Topolánek představil priority českého předsednictví poslancům Evropského parlamentu. Následná debata s europoslanci se také dotkla rusko-ukrajinského sporu o dodávky zemního plynu, situace v Gaze, ekonomické krize a Lisabonské smlouvy. Předseda EP Hans-Gert Pöttering zdůraznil, že Česká republika má během předsednictví plnou podporu Evropského parlamentu. Česko převzalo vedení Unie po Francii, což český premiér pokládá za „více než symbolické”. V této souvislosti připomněl Karla IV., který vyrůstal na francouzském dvoře a musel posléze integrovat celou říši. „S Francií nás tedy pojí jak naplnění našich národních tužeb, tak prosazování univerzálních evropských hodnot,” zdůraznil Topolánek. Evropská unie tedy v jistém smyslu navazuje na středověký univerzalismus a „nadřazuje společný mravní kodex a společný právní základ lokálním mocenským zájmům”. České předsednictví symbolicky rámuje několik významných výročí, které si Evropa v roce 2009 připomíná: pět let od velkého rozšíření, deset let od vzniku eura, dvacet let od pádu železné opony, třicet let od prvních voleb do Evropského parlamentu a šedesát let od vzniku NATO.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso upozornil, že „první dny roku 2009 jsou předzvěstí toho, že to bude pro EU velká zkouška”. Unie proto musí prokázat odhodlání pomáhat občanům čelit hospodářské krizi, a uvést v praxi skutečnou solidaritu mezi členskými státy. Jako země závislá na dovozu plynu a ropy a bývalý stát východního bloku ČR velice dobře rozumí významu energetické bezpečnosti, jako podmínky nejen ekonomického blahobytu, ale i svobodné a nezávislé zahraniční politiky. České předsednictví také považuje za svou morální povinnost posilovat spolupráci se zeměmi, které zatím k EU nepřistoupily. Má proto v úmyslu „přesvědčit Unii o významu Východního partnerství”. Třetím příspěvkem by mohly být zkušenosti z bankovního sektoru,
který v ČR prošel vážnou krizí na konci 90. let. „Díky stabilizaci finančních institucí jsme dnes jednou z velmi mála zemí, které nemusely pumpovat peníze daňových poplatníků do záchrany bank postižených finanční krizí,” připomněl předseda v tomto ohledu. Priority českého předsednictví lze shrnout do tří hlavních oblastí - Ekonomika, Energetika a Evropa a svět. V ekonomické oblasti bude české předsednictví klást důraz na implementaci závěrů listopadového summitu G20 a dále na zakotvení Evropského plánu hospodářské obnovy do rámce Lisabonské strategie. V souvislosti s nynější krizí ohledně dodávek zemního plynu do Evropy zapříčiněnou rusko-ukrajinským sporem bude české předsednictví usilovat o zajištění bezpečných dodávek energetických surovin a diverzifikaci dodavatelů i tranzitních cest (Česko připravuje Southern Corridor Summit, jehož by se měly zúčastnit státy z okolí Kaspického moře – ty budou důležitými strategickými partnery v souvislosti s plánovaným projektem plynovodu Na-
Premiér Mirek Topolánek a předseda EP Hans-Gert Pöttering. bucco). Zároveň zváží možnost rozvoje bezpečné jaderné energetiky. Oblast energetiky bude pro Česko během předsednictví neoddělitelně spjata s ochranou životního prostředí. Bude usilovat o aktivní přístup EU k oblasti vnějších vztahů v souvislosti se současnou vyhrocenou situací
na Blízkém východě. Topolánek zdůraznil nutnost koordinovat kroky s důležitými mezinárodními i regionálními partnery. Po skončení debaty s europoslanci pak premiér vyjádřil přesvědčení, že pro trvalé řešení konfliktu na Blízkém východě je nezbytné ustavit palestinský stát se silnou
foto: eu2009.cz administrativou, který by byl současně ekonomicky stabilní. Vzhledem k tomu, že závěr předsednictví bude poznamenán volbami do Evropského parlamentu, bude předsednictví usilovat o dokončení významných legislativních návrhů ještě před koncem volebního období.
Entropa rozvířila klidné úřednické vody Budovu Evropské rady má následujících šest měsíců zdobit dílo s názvem Entropa. Projekt nicméně vzbuzuje rozporuplné reakce, některé velmi bouřlivé – takové možná nečekali ani zástupci českého předsednictví, kteří se účastnili i slavnostního odhalení plastiky v Bruselu. Den po instalaci se rozplynula i aureola 27násobného tvůrčího propojení, když se ukázalo, že se na plastice nepodíleli autoři ze všech členských zemí, ale jen David Černý se svými spolupracovníky. Každá členská země zobrazená na skládačce zobrazuje provokativně stereotyp, který o ní panuje. Například Polsko je představováno čtyřmi katolickými kněžími, kteří vztyčují duhovou vlajku. Je to narážka na postoj polského prezidenta Lecha Kaczynského a katolických ultrakonzervativních kruhů vůči homosexuálům. Bulharsko představuje zase „turecký“ záchod. Právě Bulharsko bylo pobouřeno nejvíc, ihned po odhalení podalo oficiální protest proti zobrazení země jako tureckého záchodu a požadovalo okamžité stažení vyobrazení. Po pěti dnech se na “bulharské” části plastiky objevilo černé plátno. Tradiční britskou rezervovanost má ilustrovat prázdné místo, vyhrazené na skládačce Velké Británii. Na mapě České republiky se zobrazují výroky prezidenta Václava Klause
o evropské integraci. Vicepremiér Alexandr Vondra dílo víceméně obhajuje, podle něj upozorňuje právě na mnohdy zavádějící stereotypy. „Předsudky nejlépe odstraníme tak, že si je uvědomíme,“ prohlásil. “Je to umělecké dílo, nic víc, nic míň… Nemá to být nic, co vytváří image české republiky nebo vlády a nereprezentuje ani náš pohled na evropské země.“ Vicepremiér se zároveň omluvil za to, že dílo mohlo některé pohoršit. „Entropa je svým způsobem provokací a chápu, že někdo se jí může cítit uražen. Rád bych se těmto lidem omluvil.“ Po zjištění, že plastika je dílem jednoho autora, prohlásil: „Dohoda Úřadu vlády s umělcem jasně stanovila, že dílo bude společným projektem umělců z 27 zemí EU. Plná odpovědnost za nedodržení tohoto zadání a slibu je
na umělci Davidovi Černém.“ Autor Entropy se rovněž omluvil vládě i evropským zemím: „Úmyslně jsem je (vládu ČR) uvedl v omyl. Nešlo nám ale o to urazit někoho jiného než sebe. Vážně jsme předpokládali, že to bude bráno jako vtip, umělecký předmět, pěkná instalace a nic víc.“ Černý také řekl, že vládě vrátí 1,9 milionu korun, které od ní dostal a omluvil se za mystifikaci, která dílo provázela (jména umělců z ostatních zemí EU, kteří měli být do projektu zapojeni, si Černý vymyslel a vypracoval i fiktivní životopisy, které v oficiální informační brožuře vydala vláda). Pohoršení nad Entropou vyjádřil i český prezident Václav Klaus, který poslal omluvný dopis svému bulharskému protějšku Georgi Parvanovi. „Plně sdílím rozhořčení bulharských představitelů a mnohých občanů, kteří proti tomuto „uměleckému dílu“ protestují,“ napsal. Druhý dopis adresoval prezident premiérovi Mirku Topolánkovi a vládu v něm vyzval, aby se od díla Davida Černého distancovala, protože podle prezidenta poškozuje plastika mezinárodní pověst ČR. Klaus, jehož
euroskeptické výroky se zobrazují na mapě ČR na Entropě, dále vyslovil své překvapení nad tím, že „vůbec mohl nastat případ, kdy se za oficiální postoj naší země vydává dílo, které vzniklo jako soukromý vztah mezi umělcem a privátním investorem“. Entropa vyprovokovala živou debatu v evropských médiích. Britský deník The Times soudí, že tato provokace oslabila pozici české vlády v čele EU. BBC označila Černého za „zlobivé dítě“ českého umění. Deník International Herald Tribune tvrdí, že úmysl, kterým bylo vyprovokovat schopnost sebeironie mezi členskými státy, se nezdařil, nicméně ocenil stejně jako Daily Telegraph český smysl pro humor. Je zvykem, že každá předsednická země vyzdobí budovu Evropské rady v Bruselu svou originální prezentací. Ovšem většina zemí volí spíše konzervativní přístup. Francie například zvolila vznášející se balón v národních barvách. Současná instalace láká do budovy Rady Evropy řadu návštěvníků jak z řad obyvatel Bruselu, tak i turistů a úřednickou budovu tak nečekaně oživila.
.
foto: eu2009.cz
ZÁPISNÍK J. F. POTUŽNÍKA
První měsíc českého předsednictví České předsednictví začalo ve chvíli, kdy Rusko přerušilo kvůli neshodám s Ukrajinou dodávky zemního plynu do Evropské unie a vzápětí izraelská armáda zahájila pozemní operace v pásmu Gazy. Pokud se někdo domníval, že první polovina roku 2009 bude poklidná, protože sedmadvacítku sjednocuje řešení dopadů finanční krize a legislativní disputace tichnou kvůli nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu, musel vystřízlivět již v prvních hodinách nového roku. Evropské instituce i členské stá-
ty Unie podpořily priority českého předsednictví „3E“ – tedy Ekonomiku, Energetiku a Evropu a svět – již na prosincovém summitu. Přesto se v zahraničních (především francouzských) médiích spekulovalo o tom, zda Česko jako mladá a nevelká země, navíc bez eura a bez Lisabonské smlouvy, dokáže vést společnou agendu úspěšně. Ani jedna z výtek sice přímo nesouvisí s kvalifikací pro řešení aktuálních problémů, například hrozícího růstu nezaměstnanosti nebo naplňování dlouhodobých cílů jako například zvyšování
konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ale jejich autoři se většinou spokojili s argumentem, že „Češi jsou euroskeptici, což potvrzuje i jejich prezident, tak jakápak očekávání …“ Dvě krize, které česká vláda ve zjevné zálibě ve zkratkách pojmenovala jako zatížení „2G“ (Gas a Gaza), jí paradoxně pomohly kritiky většinou umlčet. Jednak proto, že podtrhly význam předsednických priorit – přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu dokázalo, že energetická bezpečnost Evropy je naprosto nedostatečná;
ostřelování židovského státu teroristy Hamasu a následné operace izraelské armády na území Gazy pak to, že by se Unie měla ve svém bezprostředním sousedství angažovat víc. Za druhé pak oba konflikty vyzkoušely připravenost českého předsednictví reagovat na nečekané události – diplomatické mise na Blízký Východ i do Ruska a Ukrajiny sklidily uznání Evropské komise i dalších zemí. Jistě: těžko se domnívat, že by Izrael zastavil vojenské operace, kdyby nedosáhl alespoň částečně svých cílů, tedy oslabení
Hamasu, nebo že by Moskva obnovila dodávky plynu, kdyby Kyjevu neuštědřila lekci z poslušnosti. Ale oba konflikty se odehrály mimo Evropskou unii a ta mohla udělat jediné – hlasitě se ozvat, což české předsednictví učinilo. Pochybovačné titulky nahradily v zahraničních denících pochvalné. Ovšem jen do času. Respektive do okamžiku, kdy se v bruselské budově Rady EU objevila plastika Entropa. Ironické zpodobnění členských států Unie některé pobavilo, jiné pobouřilo (především Bulharsko, které jako země zá-
vislá na dodávkách plynu z Ruska přes Ukrajinu, ještě pár dní před tím oceňovalo roli Česka v jednáních mezi Moskvou a Kyjevem). V médiích opět převládly symboly. České předsednictví má za sebou první měsíc. Jeho výkon je zatím přijímán s uznáním, podání s rozpaky. Bohužel v konečném hodnocení vždy nehraje hlavní roli jen obsah, ale i forma. A ta je na rozdíl od složitých a často nezveřejnitelných vztahů mezinárodní politiky a obchodu daleko stravitelnější a zajímavější i pro média.
EN č. 1 / 2009
9
EUROFONDY
Česká republika a zlatá doba eurofondů V Evropských novinách zavádíme od letošního roku novou rubriku: Eurofondy. Mnozí si už vyzkoušeli, jak je obtížné přijít s nápadem, který obstojí, sehnat na něj domácí zdroje a v neposlední řadě se prokousat složitou administrativou k dotacím z fondů EU. Rádi bychom uveřejňovali zajímavé příklady využití fondů a třeba i diskutovali o případech sporných. Pro začátek si však udělejme jasno v jednotlivých pojmech. Co pod sebou skrývá termín fondy EU? Fondy EU fungují v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) Evropské unie. Představují širokou škálu finanční a technické pomoci. Jejich cílem je zejména podpora hospodářského růstu, snižování sociálních nerovností a zlepšování vzdělanosti jednotlivých členských států. Některé z fondů jsou také určeny pro kandidátské země, mají jim pomoci při přípravě vstupu do EU. Jaké typy fondů jsou dosažitelné pro Českou republiku? Stručný přehled fondů EU aneb pro koho jsou určeny a jaké oblasti pokrývají: Strukturální fondy ( Structural Funds, SF) Strukturální fondy tvoří jádro regionální a strukturální politiky EU. Finance ze SF směřují k chudším nebo jinak znevýhodněným regionům (např. venkovské oblasti, upadající průmyslové oblasti nebo také pohraniční regiony). V dnešní době využívá Česká republika dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Regionální politika stojí na třech cílech V nynějším programovém období je regionální politika postavena na třech cílech – konvergence, regionální konkurenceschopnost a evropská územní spolupráce. Smyslem prvního z cílů je podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů, ve kterých je HDP nižší než 75% průměru Evropské unie. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS. Pod cíl konvergence spadá celá ČR kromě regionu hl. m. Prahy. Z druhého cíle plynou finanční prostředky na podporu v posilování konkurenceschopnosti a přitažlivosti regionů, které nesplňují podmínky pro první cíl. Financovaný je z ERDF a ESF a do jeho oblasti patří regiony, jejichž HDP převyšuje 75% průměru EU – v ČR se jedná pouze o region hl.m. Praha. Cíl evropská územní spolupráce je zaměřen na podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce. Spadá sem také podpora výzkumu a výměny zkušeností mezi jednotlivými regiony a členskými zeměmi. Finančním zdrojem je ERDF a cíl pokrývá všechny regiony ČR. Evropský fond pro regionální rozvoj ( European Regional Development Fund,ERDF) ERDF disponuje největším ob-
jemem financí a díky tomu je největším ze strukturálních fondů. Protože pokrývá všechny tři cíle, zasahuje do mnoha oblastí. Peníze z ERDF jdou na podporu projektů, které jsou zaměřeny např. na: výstavbu silnic a železnic, budování stokových systémů, rekonstrukci kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, podporu inovačního potenciálu podnikatelů či na podporu začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnovu sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch a mnoho dalších. Evropský sociální fond ( European Social Fund, ESF) ESF je zaměřen na podporu aktivit v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Finance jsou určeny na projekty, jako např. rekvalifikaci nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti atd. Fond soudržnosti (Cohesion Fund, CF) Fond soudržnosti nepatří do skupiny strukturálních fondů, a proto je jeho pomoc zaměřena na financování velkých projektů v oblasti životního prostředí, rozvoje dopravy (transevropské dopravní sítě i veřejné dopravy), v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a má také zajistit posun podporovaných států k rozpočtové stabilitě, vyžadované EMU (hospodářská a měnová unie), aniž by se omezovaly rozsáhlé investice, jež jsou v těchto oblastech nutné. Z hlediska objemu finančních prostředků z EU tvoří cca 1/3 z celé pomoci. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development, EAFRD) EEAFRD je finanční nástroj na podporu rozvoje venkova. Tento fond byl vytvořen jako součást společné zemědělské politiky EU. Peněžní zdroje vynakládá na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství, lesnictví a k rozvoji venkovských oblastí. Podporovány jsou enviromentální projekty, nově vznikající podniky na venkově apod. Evropský rybářský fond (European Fisheries Fund,EFF) EFF je nástrojem společné rybářské politiky EU. Hlavním posláním fondu je zajištění trvale udržitelného rozvoje
Graf znázorňuje výčet fondů, které měla Česká republika k dispozici ve zkráceném období 2004-2006 a fondů, které jsou pro náš stát k dispozici v současném období 2007 – 2013. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že v nynějším období otevřela možnost většího čerpání evropských finančních zdrojů.
evropského rybolovu a akvakultury. Podporovány jsou projekty, které vedou ke zvýšení konkurenceschopnosti na jedné straně a k ochraně a zlepšování životního prostředí na straně druhé. Fond poskytuje finance také na aktivity týkající se mořského i vnitrozemského rybolovu. Komunitární programy Komunitární programy představují specificky zaměřenou skupinu programů, které slouží k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských zemí EU v oblasti konkrétních politik Společenství (nebo EU). Finanční prostředky z těchto programů lze získat na aktivity např. v oblasti vzdělání, výzkumu a technologického vývoje, podnikání, životního prostředí, kultury a mnoha dalších. Fondy předvstupní pomoci – nástroj IPA ( Instrument for Pre-accesion Assistance) Fondy předvstupní pomoci jsou zacíleny na kandidátské země s cílem napomáhat jim při řešení konkrétních úkolů spojených s plněním podmínek pro vstup do EU. IPA se zaměřuje na pět nejdůležitějších oblastí: přechodová pomoc, regionální a přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova. České veřejné a soukromé subjekty se mohou do realizace IPA zapojit v přijímacích zemích. Fond solidarity (European Union Solidartiy Fund,EUSF)
Finanční zdroje z tohoto fondu jsou určeny pro členské i přistupující státy, které jsou zasaženy velkou přírodní katastrofou, jestliže jsou způsobené škody vyšší než 0,6% HDP postiženého státu. Cílem EUSF je poskytnout nejen rychlou a flexibilní pomoc např. v podobě provizorní opravy dopravních tepen apod., ale také zajišťování preventivních opatření proti těmto přírodním katastrofám. Finanční nástroje regionální politiky Finanční nástroje regionální politiky mají především pomoci členským státům a regionům zavádět řádné a účinné řízení fondů. Dále se také snaží pomoci státům lépe využívat nástroje finančního inženýrství. Tyto nástroje představují užší spolupráci mezi Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou (EIB) a jinými finančními institucemi. ČR má v tomto období k dispozici tři zdroje : JASPERS, JEREMIE a JESSICA. JASPERS je Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech. Cílem tohoto zdroje je pomoci členským státům a regionům při realizaci významných projektů. Snaží se také rozvíjet spolupráci mezi Evropskou komisí, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a EIB za účelem shromáždění odborných zkušeností. JEREMIE je název pro Společné evropské zdroje pro mikropodniky a střední podniky. Představuje společnou snahu Evropské komise, EIB a Evropského investičního fondu
o zlepšení přístupu k financování rozvoje mikropodniků, malých a středních podniků v regionech EU. JESSICA – Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí – je iniciativa Evropské komise, EIB a Rozvojové banky Rady Evropy, která podporuje investice s dlouhodobým přínosem do městských oblastí. Jak velké jsou finanční prostředky pro Českou republiku? Česká republika patří mezi chudší státy Evropské unie, a proto může v nynějším programovém období 2007-2013 ke zlepšení životní úrovně svých obyvatel čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard €. Protože Evropská unie poskytuje maximálně 85% způsobilých výdajů, musí náš stát na spolufinancování projektů přidat navíc přibližně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů. Jak se dostanou peníze z EU do konkrétního státu? Peněžní vklad ze státního rozpočtu zdaleka není jediným předpokladem pro zisk evropských peněz. Chce-li stát získat peníze, musí připravit soustavu programových dokumentů a nezbytné je i jejich institucionální zajištění. Nejdůležitější je však to, aby ve státě existovalo dostatečné množství kvalitních projektů, bez nichž by ani při splnění výše zmíněných podmínek stát z nabízené částky nemohl vyčerpat ani jedno euro. Čerpání financí z fondů se
řídí principem programování. Projekty k financování nejsou vybírány nahodile, ale podle toho, jestli pomáhají odstraňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech. V politice HSS hrají klíčovou roli strategické programové dokumenty Nejvyšším strategickým dokumentem pro realizaci politiky HSS jsou na evropské úrovni Strategické obecné zásady Společenství (SOZS). SOZS definují hlavní priority politiky HSS v období 2007-2013. Každý členský stát dále musí definovat svůj Národní rozvojový plán (NRP), ve kterém jsou popsány hlavní rozvojové problémy země. Může nastat situace, že priority rozvoje státu neodpovídají prioritám politiky HSS dohodnutým všemi členskými státy na nadnárodní úrovni, v tomto případě se musím najít společný průnik NRP a SOZS. Dokumentem, který představuje soulad NRP a SOZS a vymezuje podobu realizace HSS na území daného státu, je potom Národní strategický referenční rámec (NSRR). NSRR obsahuje priority a opatření, na která by členská země chtěla využít finanční prostředky z fondů EU. Je zde také popsán celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU, který zahrnuje i popis jednotlivých operačních programů. Zdroje: www.strukturalni-fondy.cz, publikace – Abeceda fondů EU. Magdalena Hándlová
10
EN č. 1 / 2009
PREZENTACE/INZERCE
VOLBY DO EP
Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák (53) se narodil v Hradci Králové, kde žije doposud. Je ženatý a má tři děti. K jeho zálibám patřil a stále patří sport, více než patnáct let byl dobrovolným členem Horské služby. Oldřich Vlasák vystudoval ČVUT, pracoval v oblasti výzkumu, stavebnictví, letectví a ochrany životního prostředí. V roce 1994 byl zvolen zastupitelem a v roce 1998 primátorem Hradce Králové. V roce 2001 se stal předsedou Svazu měst a obcí ČR. Zájmy samospráv prosazuje také ve světě, je výkonným prezidentem Rady evropských municipalit a regionů (CEMR) a členem Světové rady Spojených měst a místních samospráv (UCLG). Po zvolení do Evropského parlamentu v roce 2004 (za ODS) byl zařazen do politické frakce Evropské lidové strany a Evropských demokratů (EPP - ED), v rámci klubu ODS se stal rezortním mluvčím pro otázky politiky soudržnosti a pro problematiku vnitřního trhu. Je členem Výboru pro regionální rozvoj a náhradníkem ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Pro vnější činnost parlamentu je členem Delegace pro vztahy se zeměmi Andského společenství a náhradníkem Delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU – Chorvatsko. Funkce předsedy Svazu měst a obcí ČR a výkonného předsedy Rady evropských obcí a regionů (CEMR) mu umožňuje účinně hájit zájmy samospráv na půdě Evropského parlamentu. Podílí se na vytváření pozice ČR pro kohezní politiku a spolupracoval na přípravě našeho předsednictví. V regionálním výboru se Oldřich Vlasák zaměřil na prosazování zájmů ČR a zohlednění problematiky měst a obcí při tvorbě a implementaci evropské politiky. Prosadil několik pozměňujících
návrhů umožňujících využití evropských peněz v oblasti bydlení, uznatelnosti soukromých zdrojů pro spolufinancování či zařazení DPH mezi uznatelné náklady. Získal například také zpravodajství k Zelené knize ke konkurenceschopné, bezpečné, dostupné energii. V současné době je Oldřich Vlasák v EP zpravodajem důležité zprávy týkající se urbánní dimenze v budoucí politice soudržnosti, která výrazně ovlivní čerpání evropských peněz zvláště pro nové členské státy. Podílel se na organizaci semináře o využívání evropských peněz v programovacím období po roce 2013, kde za účasti zástupců z Výboru regionů proběhlo první veřejné slyšení v Evropském parlamentu. Významným úspěchem bylo posílení postavení ve frakci EPP-ED, kde díky své aktivní činnosti získal klíčovou funkci vicekoordinátora ve Výboru pro regionální rozvoj. K jeho významným aktivitám patří také interpelace na Evropskou komisi v souvislosti s posílením postavení měst ve strukturální politice a ve věci zajištění financování vodárenských projektů v České republice. Oldřich Vlasák také ve vztahu k Evropské komisi úspěšně loboval pro Český svaz pivovarů a sladoven na podporu prosazení ochranné značky České pivo, čímž se po tříletém vyjednávání podařilo pro naše pivovarnictví prosadit přidělení ochranné známky. Osobně se angažoval také pro uspořádání Evropského jaderného fóra pod patronací ČR a Slovenska, čímž přispěl k racionálnějšímu pohledu na jadernou energii a její roli v energetickém mixu členských států. Ve výčtu aktivit tohoto europoslance by rozhodně neměly chybět pracovní návštěvy evropských institucí ve Štrasburku a Bruselu, které zorganizoval pro několik stovek občanů. V Evropském parlamentu uskutečnil mnoho debat s českými úředníky připravujícími předsednictví, zástupci krajských a místních samospráv
Centrum evropského projektování a.s. jako žadatel projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity (PAAK) ve spolupráci s Agenturou regionálního rozvoje Liberec, Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje a dále s partnery projektu Libereckým, Královéhradeckým a Pardubickým krajem
vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o poskytnutí asistence pilotním projektům při realizaci a administraci v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod (ROP SV), cílenou do oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst.
a s pracovníky působícími ve výzkumu a vědecké sféře. S cílem podpořit propojení vzdělávání a praxe umožnil ve své kanceláři ve Štrasburku a v Bruselu měsíční stáže pro jednotlivé studenty českých vysokých škol. V rámci projektové činnosti uspořádal Oldřich Vlasák několik významných konferencí, seminářů a řadu přednášek. Podílel se na uspořádání výstav v Evropském parlamentu: III. Odboj v Československu a 100 let mezinárodního ledního hokeje. K činnosti poslance EP patří také publikační činnost, Oldřich Vlasák vydal za svého působení v Evropském parlamentu sedm titulů: Evropská unie očima studentů, Evropská unie očima podnikatelů a Evropská unie očima občanů ČR. Dále je autorem publikací -Naše obce a města v Evropské unii, 15 let ODS ve Východočeském a Královéhradeckém regionu, Budoucnost kohezní politiky a je spoluautorem knihy Evropská parlamentní demokracie. Oldřich Vlasák vydává pravidelný newsletter s názvem INFO. Jedná se o souhrn nejdůležitějších událostí z Evropského parlamentu, včetně jeho komentářů a aktivit v Evropském parlamentu i v České republice.
Termín výzvy: Vyhlášení výzvy: 12. 01. 2009 Ukončení příjmu žádostí: 27. 02. 2009, 12.00 hodin Předmětem výzvy je předkládání žádostí o poskytnutí asistence pilotním projektům ve fázi jejich realizace a administrace. Asistence vybraným pilotním projektům bude poskytována bezplatně, formou individuálních osobních konzultací a dále skupinově prostřednictvím seminářů, workshopů a vzdělávacích akcí zaměřených na realizaci a administraci konkrétních pilotních projektů. Cílem výzvy je vybrat typové (pilotní) projekty, kterým bude poskytována asistence při realizaci, a které se tak stanou inspirací a vzorem pro projekty ostatních příjemců finanční podpory z ROP SV zaměřené do oblasti podpory 2.2. Kontaktní údaje vyhlašovatele: Centrum evropského projektování a.s., Regiocentrum Nový pivovar, Evropský dům, Soukenická 54, 500 03 Hradec Králové Kontaktní osoby: Ing. Iva Krunčíková +420724540542, +420495817803,
[email protected] Ing. Petra Černá +420725724293, +420495817815,
[email protected] Podrobné informace k výzvě naleznete na internetových stránkách projektu PAAK - www.cep-rra.cz/paak.
Krajská města dostala příslib evropských dotací Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod zasedal 23. ledna v Pardubicích. Schvalovaly se integrované plány rozvoje měst, došlo také na aktualizaci Příručky pro žadatele a příjemce i Prováděcího dokumentu. Předseda Regionální rady Radko Martínek byl pověřen vyhlášením jedenáctého kola výzvy, zaměřeného na dílčí projekty regionálních center. Krajská města ležící na severovýchodě Čech předložila v rámci osmého kola výzvy, vyhlášeného v polovině loňského roku, plány zaměřené na svůj ekonomický a společenský rozvoj. Požádala tak o celkovou dotaci z Regionálního operačního programu Severovýchod ve výši 1 498 270 189 korun, kterou
Výbor na zasedání schválil. Hradec Králové tak získal na „Centrum města = pól růstu a rozvoje“ bezmála 468 milionů korun. Na libereckou zónu „Lidové sady“ byly vyčleněny více než 643 miliony korun a Pardubice coby „Přitažlivé město“ dostaly dotační příslib převyšující 387 milionů korun. Vý-
bor současně pověřil hejtmana Pardubického kraje a předsedu Regionální rady Radko Martínka, aby 9. února vyhlásil kontinuální výzvu platnou do konce roku 2013, která svým zaměřením integrované plány přímo rozvíjí. „V rámci jedenáctého kola výzvy budou krajská města předkládat dílčí projekty, odpovídající koncepci integrovaných plánů, spojené s regenerací a revitalizací měst, rozvojem infrastruktury ve školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcech,“ vysvětlil Radko Martínek. Výbor Regionální rady dále schválil
aktualizaci dvou stěžejních dokumentů ROP Severovýchod - Prováděcího dokumentu i Příručky pro žadatele a příjemce. „Nejde o zásadní změny, spíš okrajové záležitosti,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Usnesení z lednového zasedání naleznete na www.rada-severovychod.cz/ Regionální rada/Výbor Regionální rady/Zasedání a usnesení. Další jednání Výboru proběhne 20. března v Liberci. Očekává se zejména schválení projektů zaměřených na rozvoj měst z 9. kola výzvy či aktualizovaný plán letošních výzev. (ej)
Pozvánka na výstavu
III. odboj v Československu v Senátu Parlamentu České republiky
Vernisáž výstavy se koná v úterý 24. února 2009 ve 13 hodin v historických prostorách Senátu P ČR v Praze, Valdštejnský palác – předsálí Jednacího sálu Senátu P ČR
Pod záštitou předsedy Senátu P ČR Přemysla Sobotky pořádá poslanec EP Oldřich Vlasák. Výstava se uskuteční v rámci mezinárodního festivalu proti totalitě MENE TEKEL a potrvá do 3. března 2009.
EN č. 1 / 2009
11
EKONOMIKA
BYZNYS
Automobilky na celém světě zažívají krušné časy
PERSONÁLIE
Ceny mléka opět klesly, EU bude vykupovat
Jako téměř každé odvětví, i automobilový průmysl má problémy, a to poměrně velké. Klesá poptávka a prodeje, dochází k omezování výroby. Pro Českou a Slovenskou republiku jde o věc zásadního významu. Automobilový průmysl má v těchto zemích významné postavení a na automobilky je navázána celá řada dodavatelů, kteří zde otevřeli své závody. Omezení provozu automobilek je tak pouze prvopočátek celého řetězce snižování výroby a propouštění.
Novým personálním a právním ředitelem skupiny AXA se stal Ludvík Bohman (35). Kariéru v pojišťovnictví zahájil v roce 1998 v Allianz pojišťovně jako právník společnosti. Do AXA ČR přišel po pětiletém působení v České pojišťovně na pozici ředitele právního úseku. Ludvík Bohman je absolventem právnické fakulty Univerzity Karlovy, je ženatý a má dvě děti.
Po zvýšení cen mléka a mléčných výrobků v roce 2007 a na počátku roku 2008 je situace zcela opačná. Mléka je více a nakupuje se ho méně. Výkupní ceny mléka výrazně klesly. Od 1. března znovu začne výkup másla a sušeného odstředěného mléka. Prvních 30 000 tun másla a 109 000 tun sušeného odstředěného mléka bude nakoupeno za předem stanovenou cenu. Očekává se rychlé vyčerpání tohoto množství a podpoření trhu dalšími výkupy. Chystá se také obnovení vývozních náhrad. Ty byly kvůli vysokým světovým cenám zastaveny v červnu 2007. Letiště Ostrava-oběť poplatků? Evropská komise schválila státní podporu pro letiště Ostrava ve výši přes jedenáct milionů eur. Peníze jsou určeny na pořízení strojů a zařízení nezbytných pro provoz letiště. Podpora bude vyplácena do konce roku 2013. Budou se nakupovat tahače letadel, dopravníky zavazadel, vozidla pro odmrazování letadel a další. Prostředky pocházejí od Evropského fondu pro regionální rozvoj i ze zdrojů letiště, které je vlastněno krajem. Kraj se také chystal finančně podporovat nové linky, vyčleněné prostředky však hejtman Moravskoslezského kraje hodlá použít na uhrazení zdravotnických poplatků. Evropské zbrojní firmy by měly mít lepší přístup ke státním zakázkám Nová pravidla, která mají přinést více volnosti do odvětví obrany a bezpečnosti, schválil v půlce ledna Evropský parlament. Cílem je otevřít tyto trhy v jednotlivých zemích všem evropským výrobcům. Novou směrnici letos ještě čeká schválení Radou, členské státy pak budou mít dva roky na přizpůsobení svých zákonů. Už letos se začne platit bezdotykově Dva největší vydavatelé platebních karet v Evropě chystají bezdotykové platby. V současnosti provádějí investice do potřebné infrastruktury, a to především terminálů u prodejců. Podle společnosti Visa se do konce roku počet jejich karet, se kterými lze platit bezdotykově, zvýší na 7 milionů. O možnost plateb se zajímají také mobilní operátoři a usilují o zavedení jednotného standardu. Už se ví, kde dálnice do Vídně protne hranici Ve Vídni byla podepsána mezivládní dohoda o dálničním spojení mezi Brnem a Vídní. Problémy byly dlouhá léta především na české straně, kde trvají spory mezi ekology a Ředitelstvím silnic a dálnic. Problém představuje úsek, který má vést kolem novomlýnských nádrží a Mikulova, místo toho chtějí variantu vedoucí přes Břeclav. Pro rakouskou stranu bylo důležité určit místo, kde se rakouská a česká dálnice setkají.
EVROPA NEKLESALA STEJNĚ Česká republika je svědkem toho, jak nebezpečný může být větší důraz na jedno odvětví. Odstávky ve výrobě musela provést Škoda a dokonce i nový závod Hyundai v Moravskoslezském kraji. Doba, kdy se ukáže, jak velký bude pokles odvětví, nastává právě v těchto měsících na začátku roku. Proti roku 2007 klesl prodej automobilů loni v západní Evropě o více než 8 procent. To je nejvíce od roku 1993. V nových členských státech byla situace nevyrovnaná. Polsko i Česká republika zaznamenaly nárůst prodeje nových vozů o více než 8 procent, v Maďarsku a Rumunsku prodeje naopak podobně klesly. EU: AUTOMOBILKY PODPOŘÍME Automobilový průmysl je důležitým odvětvím ekonomiky všude na světě a vždy se na něj upírají zraky veřejnosti a politiků. V polovině ledna se sešli ministři průmyslu zemí EU, aby jednali o koordinovaném postupu při podpoře tohoto odvětví. Plány minist-
rů v jednotlivých zemích jsou podobné: podpořit poptávku po autech, aby automobilky opět zvýšily odbyt a obnovily původní úroveň výroby. Podle Komisaře pro průmysl Günthera Verheugena krize tohoto odvětví „může postihnout další sektory ekonomiky.“ Komise zastává postoj, že hlavní tíha leží na bedrech průmyslu, ale veřejný sektor může projevit rozhodnost. To znamená, že jakákoliv podpora musí být průhledná a měla by respektovat soutěžní pravidla EU a jednotlivých států. Má se zabránit „závodům o dotace“. Otázkou je, jestli to ospravedlní pokřivení tržních podmínek. Odvětví by se také mělo snažit vyřešit problém nadbytečných výrobních kapacit a investovat do nových technologií. Od ministrů průmyslu jednotlivých států také zazněla volání po snadnějším přístupu k půjčkám od Evropské investiční banky. Podle nich by se také měl domluvit společný postup s USA, jejichž automobilky skomírají delší dobu hlavně kvůli tomu, že nedokázaly odpovědět na vyspělejší auta z Asie, ale také proto, že v určitých věcech suplují stát.
Na prvním velkém autosalonu letošního roku v americkém Detroitu představily i evropské automobilky především ekologické a úsporné modely aut jako například Mini convertible concept. foto: archiv NEZVLÁDNEME SNÍŽIT EMISE, ŘÍKAJÍ VÝROBCI Evropské automobilky se také obávají stanoveného limitu pro emise. Do roku 2012 mají auta vypouštět 130 gramů CO2 na kilometr, do roku 2020 má být tato hodnota u každého nového vozu 95 gramů CO2 na kilometr. Pro příklad, nová Škoda Octavia s benzinovým motorem 1,8 TSI dosahuje hodnoty 163 g/km a nejslabší dieselový motor 1,9 TDI 130 g/km. Nářky automobilového průmyslu se při pohledu na tato čísla nezdají natolik opodstatněné. Podle nich však dosažení limitu do roku 2012 nejde stihnout. Za každý gram nad limit na jedno vyrobené auto se má platit pokuta 95 eur. Na místě je obava, aby ji výrobci nepřenášeli na zákazníky. Asociace evropských automobilek ústy svého českého předsedy Ivana Hodače v prosinci znovu prohlásila, že požaduje půjčky
s nízkým úrokem v celkové výši 40 miliard eur na výzkum a vývoj, aby byly schopny nové limity splnit. Na ostatních světových trzích je také znát zpomalení. V Rusku loni vzrostl prodej aut o 26 procent. Podle analytiků by se v roce 2009 mohl propadnout až o polovinu. V Číně se loni prodalo o 13 procent zahraničních aut více než v předchozím roce. Předtím byl běžný růst nejméně o pětinu. Firmy na celém světě omezují výrobu, protože se jim nedaří prodávat. V listopadu se začaly americké přístavy plnit auty, protože je nebylo komu rozvézt. V Americe už automobilky obdržely první část státem poskytnuté pomoci. V EU se uvidí, jestli nad rámec běžných půjček dostanou prostředky na snižování emisí a k tomu další půjčky. V rámci nového trendu státních zásahů do ekonomiky v době krize je něco takového pravděpodobné. Tomáš Fridrich
EU uvažuje o vydání dluhopisů Evropská komise upravila svou předpověď hospodářského vývoje. Stav veřejných financí evropských ekonomik se zhoršuje a financování plánovaných balíčků na zotavení ekonomik bude obtížnější, než se čekalo. Komise proto začala opět uvažovat o vydávání evropských dluhopisů. SHRNUTÍ VÝVOJE Na počátku byla úvěrová krize hypoték v USA s kořeny v roce 2007. Vývoj pokračoval tak, že centrální banky musely do systému dodat množství peněz, aby fungoval dál a byl dostatek dostupných peněz. Krize později zasáhla také vysoce hodnocené instituce na newyorské burze. O rok později se krize přelila do Evropy a z čistě finančního problému se stává krize hospodářská. Ideu evropských dluhopisů poprvé přinesl předseda Evropské komise Delors v roce 1993. NĚMECKO EU NESPASÍ V roce 2009 se očekává pokles hospodářství eurozóny o 1,9 procenta. Před koncem loňského roku se očekávala stagnace. Byly zde určité naděje, že by k oživení mohlo pomoci Německo. Začíná se ukazovat, že k tomu Německo nemá podmínky. Vypovídá o tom 6 procentní pokles průmyslových objednávek a desetiprocentní pokles vývozu, který je nejvyšší od znovusjednocení země v roce 1990. Vládní strany připravily druhý balíček určený na stimulaci ekonomiky v hodnotě 50 miliard eur. Jedná se o kombinaci podpor, da-
ňových úlev pro domácnosti a investic do staveb. Předchozí balíček opatření měl hodnotu 32 miliard eur. SITUACE V ČR V České republice se dosud očekávalo výrazné zpomalení růstu, nikoliv pokles. Tyto odhady se nyní mění a ozývají se hlasy, že ekonomika téměř jistě upadne do recese. Kromě poklesu poptávky mají české podniky problémy také s financováním, úvěry jsou pro ně v dnešní době hůře dostupné. Úvěry jsou špatně dostupné jak pro výrobce, tak i pro jeho zákazníky, kteří si například nemohou koupit jeho stroje pro vlastní závod. Jde o zajímavou situaci, protože krizi způsobily banky, které neopatrně půjčovaly rizikovým klientům a jsou to opět banky, které teď způsobují problémy podnikům, které by jinak mohly víceméně normálně fungovat. Firmy žádající o úvěr musí počítat s delšími lhůtami a důkladnějším prověřováním ze strany bank. Zajímavé je, že navzdory klesajícím úrokovým sazbám centrální banky se úvěry zdražují. Je to jednak tím, že se banky bojí rizika a také nelze očekávat, že by se snížení úrokových sazeb projevilo tak rychle, zpoždění naopak může být i více než půlroční.
Prezident ECB Jean Caude Trichet. ECB OPĚT SNÍŽILA SAZBY Ke drastickému snížení úrokových sazeb přistoupila eurozóna. V půlce ledna snížila Evropská centrální banka úrokové míry o půl procentního bodu na dvě procenta, což je historicky nejnižší hodnota. V říjnu byla sazba na úrovni 3,75 procenta. Centrální banka se zaměřuje hlavně na cenovou stabilitu. Nehrozí její zvyšování, ale naopak pokles cen. Inflace v eurozóně se snížila především v důsledku poklesu cen ropy a dalších surovin na světových trzích. V tomto roce se očekává pokles inflace zhruba do jeho poloviny, poté by mohla opět vzrůst. Zároveň mohou nastat prudké inflační výkyvy. Prezident banky Jean Claude Trichet řekl, že je nakloněn spolupráci mezi orgány bankovního dohledu z celého světa. V tuto chvíli se více diskutuje o vytvoření centrálního evropského bankovního dohledu, samotná rada Evropské centrální banky by se k tomu měla vyjádřit na konci února.
foto: archiv EK KORUNA PO SILNÉM ROCE ZAČALA VÝRAZNĚ KLESAT Vývoj kurzu české koruny se dostává daleko před loňské léto, kdy dosáhla rekordní úrovně k dolaru. Česká měna se dostala nad 21 Kč k dolaru a vůči euru je na hodnotě přes 28 Kč, nákupy v zahraničí tak zdraží. Pro české vývozce to znamená určité ulehčení, ale propad poptávky to pravděpodobně nevyrovná. Britská libra si také polepšila po svém posledním dramatickém poklesu k úrovním pod 28 Kč a opět stoupla nad úroveň 30 Kč za jednu libru. Podle předpovědí bude koruna vůči dvěma hlavním světovým měnám, euru a dolaru, nadále klesat. Hlavním důvodem bude pokles zahraničních investic. Spolu s korunou mají klesat i ostatní středoevropské měny, polský zlotý i maďarský forint. Buďme však rádi, že máme funkční měnu. Na Ukrajině už si několikrát vyzkoušeli výměnný obchod, čili barter a díky krizi o něm někteří Ukrajinci začínají žertovat. Tomáš Fridrich
Finanční skupina Atlantik má od začátku roku jednotné vedení. Jejím generálním ředitelem se stal Pavel Němec (39), dosavadní ředitel pro obchod a marketing. Zároveň také zastává pozici v představenstvu finanční skupiny. Do ATLANTIKU přišel v roce 2007 ze společnosti Penzijní fond České pojišťovny, kde působil jako výkonný ředitel pro obchod a marketing. Předtím zastával funkci generálního ředitele a předsedy představenstva ABN AMRO Penzijní fond. Pavel Němec vystudoval Fakultu informatiky a Přírodovědeckou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně. Ve volném čase rád poslouchá rockovou hudbu, lyžuje a hraje tenis. Kandidát na hejtmana Libereckého kraje Radim Zika (38) se stal předsedou výkonného výboru Pozemkového fondu ČR. Politickou kariéru začal jako asistent 1. místopředsedy senátu PČR a v roce 2000 se stal zastupitelem Libereckého kraje. Absolvoval střední průmyslovou školu textilní, obor technologie. Je ženatý a má tři děti. Ve volném čase s rodinou jezdí na kole nebo na lyžích. Bývalý hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek (52) se stal ředitelem brněnské pobočky Státního zemědělského intervenčního fondu. Chce zůstat v kraji, aby zůstal v kontaktu s krajským zastupitelstvem a mohl plnit roli opozičního politika. Další krajský politik, Vilém Žák, který byl náměstkem středočeského hejtmana Petra Bendla, nyní působí jako šéf poradců ministra Gandaloviče. Ministr zemědělství Petr Gandalovič jmenoval od ledna Svatopluka Sýkoru (54) novým ředitelem státního podniku Lesy ČR. Ten byl jejich dosavadním správním ředitelem. Svatopluk Sýkora vystudoval ČVUT. Působil na ředitelských pozicích například ve společnostech ČS reality, BENZINA, ALIACHEM, AGROPOL a dalších. Národní památkový ústav zažil obměnu na postu ředitele. Na toto místo usedla Naděžda Goryczková. Předtím byla ředitelkou ostravského pracoviště. Dosavadní ředitel Pavel Jerie odešel proto, že nemohl provést organizační změny. Goryczková vystudovala VUT v Brně, Fakultu architektury. V památkové péči pracuje od roku 1987. Zabývá se moderní architekturou, spolupracovala například na publikacích o moderní a současné architektuře z různých regionů ČR. Ze státem ovládané firmy Čepro odchází po tříletém působení na pozici generálního ředitele a předsedy představenstva Pavel Švarc (52). Přechází ke skupině KKCG, kde bude řídit projekty v oblasti zpracování ropy v Rusku a dalších východoevropských zemích. V minulosti Švarc vystřídal několik vedoucích pozic, například v Unipetrolu, Lovochemii nebo francouzské cementárenské společnosti Lafarge.
12
EN č. 1 / 2009
PUBLICISTIKA
Mezi politiky sílí odpor vůči Lisabonské smlouvě V Evropě a zvláště v České republice, která je dnes její výkladní skříní, sílí hlasy, které kritizují Lisabonskou smlouvu. Zdá se, že brzy by problémem nemuselo být Irsko, ale Česká republika. Byl to nejprve český prezident, kdo ukázal, že se o Lisabonské smlouvě dá i pochybovat. Když Irové dokument odmítli, označil výsledek za „vítězství svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií.“ Irsko se přitom ještě před referendem stalo terčem kritiky a vyhrožování z řad některých evropských politiků, když oznámilo, že budou Lisabonskou smlouvu schvalovat občané. „Irsko profitovalo z členství v EU více než jiné země. Proto by bylo velmi nepříjemné, kdybychom se nemohli
na Irsko spolehnout stejně, jako se mohlo spolehnout na peníze z Bruselu.“ vyhrožoval netakticky irské vládě francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. To však byla voda na mlýn euroskeptikům a je možné, že i tyto výroky proti „hrdým Irům“ mohly přispět k neschválení smlouvy. Irům se však nakonec odmítnutí Lisabonské smlouvy bezpochyby vyplatilo. Dalo jim totiž velmi silnou vyjednávací pozici v dalších měsících. Zatímco ostatní státy, včetně České republiky, se pouze smířily se snížením jejich faktic-
kého vlivu v Unii, který smlouva přináší, Irsko si mohlo klást podmínky a argumentovat tím, že pokud se zelené zemi vyhoví, voliči to v dalším referendu jistě ocení. Proto nikoho nepřekvapilo, když na prosincovém summitu dali vrcholní představitelé členských zemí EU Irsku záruky, že některé aspekty smlouvy budou pozměněny. Jde hlavně o zachování principu jedna země – jeden komisař a minimální omezení suverenity v daňové oblasti, rodinné politice a také o vojenskou neutralitu. „Dostalo se nám od našich kolegů ujištění, že si každá členská země bude moci svého komisaře ponechat. To je důležitý aspekt, který některé lidi naposledy vedl
k tomu, že řekli ne. Rádi bychom také dosáhli právně závazných dodatků v dalších oblastech, které občany znepokojují.“ Oznámil Irský premiér Brian Cowen. Proti Lisabonské smlouvě stále častěji vystupují i čeští politici z řad ODS. Někteří z nich se už dokonce nechali slyšet, že pokud ji parlament ratifikuje, odejdou ze strany. Velmi nenápadně svou nevoli proti smlouvě dává najevo například předseda senátu Přemysl Sobotka, který v loňském roce inicioval podání částí smlouvy k Ústavnímu soudu a už po irském ne mluvil o tom, že ratifikace skončila. „Reakce části evropských politických elit, které usilují o byrokra-
tické urychlení procesu evropské integrace za každou cenu, však připomíná socialistický direktivní způsob myšlení, který se již dříve snažil ignorovat vůli občanů Francie a Nizozemí při odmítnutí tzv. euroústavy, která se přesto, přes své zásadní nedostatky, stala základem textu Lisabonské smlouvy,“ prohlásil Sobotka. Jasno evidentně nemá ani předseda vlády Topolánek, který smlouvu podepsal, ale rozhodně ne z přesvědčení. „Lisabonská smlouva je průměrná, horší než předchozí smlouva z Nice,“ řekl Topolánek na půdě Evropského parlamentu, kde se mimo jiné zastával i prezidenta Klause. „A ta další bude ještě horší,“ dodal s úsměvem. Tomu,
že pouze vtipkoval, později uvěřil už málokdo. Kritici smlouvy jsou přitom i v Evropském parlamentu. S kritickým projevem vystoupila například česká europoslankyně Jana Bobošíková, která vyzvala Topolánka, aby nebyl zbabělec a konečně pohřbil Lisabonskou smlouvu. S blížícím se novým irským referendem se objevuje stále víc kritiků Lisabonské smlouvy. Navíc se zdá, že by dokument mohl jít v Česku znovu před ústavní soud. Vážně to zvažují členové ODS, pro které je dokument nepřijatelný. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to další mnohaměsíční odložení ratifikace v České republice. Filip Appl
Pražský studentský summit vkročil do nového roku Sobota 17. ledna byla dnem, kdy Pražský studentský summit úspěšně vkročil do nového roku přípravným setkáním. To další proběhne 14. února a vrcholem několikaměsíční přípravy bude čtyřdenní závěrečná konference, jejíž slavnostní zahájení se uskuteční 6. března v Obecním domě. Pokračovat bude až do 9. března v hotelu Hilton Prague. Ke středoškolským studentům se v lednu letošního roku přidali také posluchači vysokých škol, kteří zasedli k jednacímu stolu v rámci Modelu Evropské unie v tomto ročníku poprvé. Summit přivítal i tentokrát mnoho zajímavých hostů – panelové diskuze s aktuální tématikou finanční krize se zúčastnili například Jan Mühlfeit, prezident Microsoftu pro Evropu, dále ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a člen Národní ekonomické rady vlády Michal Mejstřík a ředitel vnějších vztahů firmy Škoda Auto Radek Špicar. Diskuzi moderoval Jan Bubeník. AKTUÁLNÍ OTÁZKY, BYSTRÉ ODPOVĚDI
Hosté zastupující soukromý sektor i akademickou sféru se shodli na tom, že finanční krize může mít na českou ekonomiku velký dopad. „O tom, že bychom byli nějakým ostrůvkem, který krize nezasáhne, nemá smysl vůbec uvažovat,“ předeslal hned v úvodu Michal Mejstřík a naznačil, že takovéto jevy se nevyplácí podceňovat. Východisko z krize vidí společně s Janem Mühlfeitem mimo jiné i v důsledných reformách. „Je třeba především investovat do vzdělání,“ dodal Mühlfeit. V odpolední části se mladí diplomaté věnovali jednání v Modelu NATO, Modelu Evropské unie i v jednotlivých orgánech Modelu OSN. V simulované
Radě bezpečnosti se delegáti shodli na potřebě okamžitého zastavení bojů v palestinském pásmu Gazy. Šimon Ehrlich, zástupce Spojených států amerických, kritizoval Hamas za vyprovokování konfliktu. „Gaza nadále nesmí být odpalovacím střediskem raket na Izrael,“ řekl důrazně. VZDĚLÁNÍ, POUČENÍ I ZÁBAVA Podstatou Pražského studentského summitu, pořádaného předním českým think-tankem Asociací pro mezinárodní otázky, je simulace jednání tří klíčových mezinárodních organizací: OSN, NATO a Evropské unie. Zatímco Modelů OSN a NATO se účastní středoškoláci již od podzimu loňského roku, účastníci Modelu EU vzešli až z prosincového výběrového řízení a jsou jimi pouze posluchači vysokých škol z celé České republiky.
foto: archiv EN „Interaktivní vzdělávání mladých lidí s důrazem na rozvoj osobnosti je to, co české školství zatím nenabízí. My chceme tuto mezeru vyplnit.
Summit je dynamickým projektem a snaží se odpovídat narůstajícím požadavkům jeho účastníků. Například panelové diskuze, které jsou v letošním
ročníku novinkou, sklidily u studentů velký úspěch,“ vysvětluje hlavní koordinátor projektu Jan Pýcha. (vru)
ná situace Švédska v rovnosti žen a mužů nevznikla ze dne na den. Změny v myšlení a ruku v ruce s tím praktické změny ve společnosti byly odstartovány v 70. letech minulého století jedním z daňových zákonů, kdy ženy a muži začali podávat daňové přiznání každý zvlášť, do té doby existovalo pouze společné zdanění manželů. Žena se tak stala samostatným ekonomickým subjektem a další změny pak následovaly rychle za sebou. Dnes si potřebu rovnosti šancí uvědomují i švédští muži, kteří chápou, že rovné postavení žen ve všech oblastech jde k duhu i jim. Ve Švédsku dnes neexistuje politik, který by si do-
volil jakýmkoli způsobem tuto problematiku zlehčovat, neboť si je vědom, že by se tím v další politické kariéře znemožnil. U příležitosti projektu „Prosazování genderové rovnosti v období českého předsednictví EU“ bylo otevřeno mediální centrum v knihovně Gender Studies v Gorazdově ulici 20 v Praze 2, které bude zájemcům otevřeno každé úterý od 10.00 do 16.00. Další informace k tématu rovných šancí žen a mužů a k činnosti České ženské lobby lze vyhledat na www.czlobby.cz, ke kampani 50/50 na www.5050democracy. eu. a www.pulnapul.cz. K problematice genderu na www.genderstudies.cz. Anna Tkáčová
Ženy za rovnost šancí pro všechny Za účasti ministryně vlády ČR pro lidská práva a menšiny Džamily Stehlíkové a švédské viceprezidentky EK a evropské komisařky pro institucionální vztahy a komunikační strategii Margot Wallström se 8. ledna 2009 v pražském Evropském domě v Jungmannově ulici představila zainteresované veřejnosti a médiím Česká ženská lobby. Je to sdružení jednadvaceti neziskových organizací, převážně genderového charakteru, finančně podporované nadacemi Open Society Fund Praha a Slovak-Czech Wommen‘s Fund v rámci projektu „Prosazování genderové rovnosti v období českého předsednictví EU“. Neziskové organizace chtějí upozornit na to, že naše vláda v porovnání s vládami většiny evropských zemí se prosazování
rovných příležitostí věnuje nedostatečně. Svědčí o tom mimo jiné i to, že jsme jedinou evropskou zemí, která dosud nemá tzv. Antidiskriminační zákon. K „osvětě“ mají přispět nejrůznější „stínové aktivity“ poukazující na problémy s prosazováním rovnosti žen a mužů v české společnosti jako tiskové konference, happeningy, kulaté stoly s tématy Ženy v politice, Dětské násilí, Antidiskriminační legis-
lativa, Postavení migrantek ve společnosti, Práva žen ve spojení s mateřstvím. Ze samotných názvů kulatých stolů vyplývá, že organizace sdružené v České ženské lobby se zdaleka nevěnují jen prosazování rovných příležitostí žen a mužů, ale diskriminací obecně, včetně diskriminace menšin. Z diskuze vyplynulo, že neexistence Antidiskriminačního zákona komplikuje obětem jakékoli diskriminace možnost případné obrany svých práv u soudu, protože jim chybí odpovídající legislativní nástroj, z něhož by ve vzniklých sporech mohli jak soudci, tak oběti vycházet.
V souvislosti s letošními volbami do Evropského parlamentu se hovořilo zejména o kampani 50/50, na níž se s European Women‘s Lobby podílí i její česká odnož. Má upozorňovat na to, že bez většího zastoupení žen v politice se věci jen stěží pohnou dopředu. Vždyť ženy tvoří více než polovinu obyvatelstva EU a v evropských politických institucích, které vytvářejí podmínky pro jejich život, jsou zastoupeny jen minimálně. Osvěžením tiskové konference bylo vystoupení švédské eurokomisařky Margot Wallström, která se s přítomnými podělila o zkušenosti s rovností šancí ve své zemi. Současná příklad-
Jak zachránit SIS II? Ministr Langer oznámil svůj plán Česká republika se úlohy předsednické země zhostila bez ostychu a naplno se začala věnovat problémům a tématům, které v současné době hýbou Evropou. Jedním z důležitých rozebíraných témat je i stav informačního systému schengenského prostoru. Od posledního rozšíření Evropské unie používají členské země tzv. informační systém SISone4all místo původně plánovaného nového systému SIS II (schengenský informační systém druhé generace). Kvůli stále nedokončené přípravě SIS II dokonce hrozilo i odložení připojení nových členských zemí EU do schengenského
prostoru. To se však nestalo, přestože ani dnes SIS II stále není spuštěn. A to by chtěla ČR změnit. „Na neformálním zasedání Rady jsme se spolu se všemi ministry ostatních členských států EU a Schengenu zabývali současnou situací ve vývoji SIS II a shodli jsme se, že projekt se skutečně nachází v krizi, kterou je třeba okamžitě
řešit. Zároveň jsme uvedli, že české předsednictví si vyvedení projektu z krize stanovilo jako jednu ze svých priorit a učiní pro tento projekt maximum tak, aby ho oživilo a mohlo jej předat švédskému předsednictví ve zdravém stavu,“ prohlásil ministr vnitra Ivan Langer po setkání ministrů vnitra, které se konalo v půlce ledna v Praze. Souhlasí s ním i další účastníci setkání, kteří se vyjádřili na tiskové konferenci po zasedání: francouzská ministryně vnitra Michele Alliot-Marie či komisař pro spravedlnost,
svobodu a bezpečnost Jacques Barrot. „Musíme nutně napravit omyly, které v rámci SIS II, zaznamenáme,“ řekl Barrot. Z plánu, se kterým přišla Česká republika, však byli někteří novináři a odborníci rozpačití. Český ministr totiž místo konkrétních kroků ohlásil, že jde spíše o opatření, které je nutné ihned udělat, aby se mohlo na konci českého předsednictví rozhodnout, co s SIS II dál. Vypadá to tak, že spíše než konkrétní plán, jde o posunutí skutečných opatření na později. Mi-
nistr svůj plán příliš nerozvedl ani po otázce, která mu byla položena ohledně konkrétnější podoby kroků. „Plán je postaven na vytvoření dvou cest,“ řekl. „Tou první je velmi detailní analýza příčin přetrvávajících problémů, které znamenají opakované odkládání spuštění SIS II. Tou druhou, která musí probíhat současně, je realizace alternativního plánu, pro případ, kdyby výsledky analýz řekly, že tudy cesta nevede, a je potřeba proto mít jinou alternativu v záloze.“. Obě dvě části českého plánu na vyřešení situace
SIS II by měly přinést výsledky do konce českého předsednictví. Jisté dnes je, že poslední záměr, podle kterého měl být SIS II spuštěn na podzim tohoto roku, je dnes rozhodně nereálný. Problém projektu SIS II je o to palčivější, že náklady na něj se pohybují kolem šedesáti milionů eur. Podle Langera další finanční prostředky vynakládají členské země. Česká republika tak, podle ministra, dala na rozvoj schengenského informačního systému už sto milionů korun. Filip Appl
EN č. 1 / 2009
13
SERVIS
Laibach je slovo německé
Tipy EVROPSKÝCH NOVIN Institut Cervantes zahájil volné pokračování filmového cyklu „Cine en construcción“, cyklus, který příznivci španělského centra znají již z minulého roku. Je to společná iniciativa Mezinárodního festivalu Donostia-San Sebastián a Přehlídky filmů z Latinské Ameriky v Toulouse, která pomáhá vybraným celovečerním latinskoamerickým snímkům, které jsou již natočeny, ale potýkají se s problémy ve fázi postprodukce. Filmy jsou uváděny v původním znění s anglickými titulky. Promítání začíná vždy v 19 hodin a vstup je volný. 5. února je uváděn film La demolición, o dělníkovi, který brání budovu svého pracoviště, kde strávil čtyřicet let a emočně labilním člověku, který je demolicí pověřen. Na Rybníčku 6, Praha 2.
Slovinská kontroverzní skupina míří do Prahy Když se na konci osmdesátých let hudebníci soustředění kolem Dejana Kneze rozhodovali, jak pojmenovat svou novou formaci, rozhodli se pro název Laibach. V němčině je to jméno pro slovinské hlavní město, Ljubljanu. Od té doby se složení kapely mnohokrát proměnilo, avšak původní myšlenky za její tvorbou jsou stále patrné. Avantgardní skupina je často obviňována z příslušnosti k ultrapravici, ale i ultralevici. K této kontroverzi přispívá jejich užívání uniforem či ovlivnění hudební – Richardem Wagnerem. Podle britského hudebníka a novináře Richarda Wolfsona je však poměrně těžké snažit se o interpretaci jejich děl: „Laibach rád používá symboly moci, politická témata a hlavně parodii. Nebojí se horkých témat jako imigrace východních národů na Západ nebo naznačování analogie totalitních systémů se západními mocnostmi.“ Zajímavá je skupina i z pohledu recepčních studií: jejich remixy známých písní dodávají původním dílům zcela jiný kontext a nechávají na posluchači, aby si celkový význam interpretoval sám. Takto si bere na paškál původní díla skupin jako Beatles, Rolling Stones či Queen. EXPERIMENT MĚL BÝT POD STŘECHOU KOSTELA Hudební skupina známá i svými kontroverzními multimediálními experimenty i výtvar-
Italský institut zve na koncert Quartetta di Venezia a Stamicova kvarteta. V rámci Festivalu EuroArt Prague spolu s kvartety vystoupí Jan Pěruška (viola) a Petr Hejný (violoncello), kteří budou hrát díla L. Cherubiniho, G. Sollimy a J. Brahmse. Lichtenštejnský palác, sál Martinů, Malostranské náměstí 13, Praha 1, 10. února v 19.30 hodin. Více informací na: www.euroart.cz „Někdy zatoužím po Praze“, tak se jmenuje tematický literární večer, který hostí Goethe-Institut v Praze. A následován je dalším, s názvem „Jak sklíčené jsou ty hvězdy“. Tím, čím je „česká vesnice“ pro Němce, je „španělská vesnice“ pro Čecha: vyjádřením cizosti, živnou půdou pro předsudky a netoleranci. Kolik toho Němci a Češi o sobě vědí? V duchu této otázky se neslo v říjnu 2004 pražské fórum Společnosti Else Lasker Schülerové. Almanach dokumentuje tehdejší setkání bývalých prezidentů Václava Havla, Lecha Walesy a Lennarta Meri a německých, českých a izraelských autorů. 2. patro Goethe-Institutu, Masarykovo nábřeží 32, Praha 1, 11. února od 17 resp. 19 hodin.
Skupina, jejíž německý název byl svého času jugoslávskou vládou zakázán, vzbuzuje kontroverzní reakce jak svou tvorbou, tak svou vizáží. foto: archiv skupiny nou tvorbou měla původně představit svou industriální elektronickou produkci v kontrastu prostředí pražského kostela sv. Šimona a Judy. „V průběhu přípravy koncertu se ukázalo, že některé náročné technické prvky není v prostoru kostela možné realizovat. Proto jsme zvolili osvědčený prostor Divadla Archa, který svým špičkovým vybavením
dovolí dotáhnout tento unikátní projekt do dokonalosti,“ říká Borek Jiřík, pořadatel koncertu. Nový multimediální projekt se jmenuje Umění fugy a skupina v něm po svém přepracovala stejnojmenné dílo Johanna Sebastiana Bacha. „Jelikož jsou Bachovy fugy založeny z větší části na matematických algoritmech, rozhodli jsme se použít počítačový program
jako základní nástroj. Nakonec může být Johann Sebastian Bach považován za průkopníka elektronické hudby či techna,“ tvrdí skupina na svých internetových stránkách. Díla si skupina vybrala proto, že skrývají velkou energii a inspiraci. Koncert se uskuteční 22.února od 20.30 hodin. Pavel Farkaš
První měsíc českého předsednictví v Radě EU Česká republika má úspěšně za sebou svůj historicky první měsíc, kdy stojí v čele Evropské unie. Za tuto krátkou dobu se stala řada významných událostí, které bychom rádi shrnuli. Na úvod českého předsednictví, 6. ledna, byly oficiálně představeny jeho klíčové priority, tzv. tři „E“ – Ekonomika, Energetika a Evropa ve světě, které bezprostředně korespondují mimo jiné s aktuální situací – s důsledky finanční krize,
které budou kulminovat v polovině tohoto roku, s rusko-ukrajinským sporem o plyn, který způsobil výpadek dodávek plynu do Evropy a krizí na Blízkém východě. Především v posledních dvou jmenovaných krizích působila České republika prostřednictvím svých nejvyšších politických reprezentantů jako vyjednavač a smírce sporu hledající řešení problému ke spokojenosti zájmu států Evropské
Slavnostní zahájení předsednictví v Národním divadle
foto: eu2009.cz
unie a zainteresovaných stran. Česká diplomacie v čele s premiérem Mirkem Topolánkem sklidila pochvalu především za aktivitu v rusko-ukrajinském sporu, kde významně přispěla při hledání řešení a obnovení dodávek plynu do Evropy. Krize však poukázala především na to, jak naléhavé je řešit energetickou bezpečnost Evropské unie, prostřednictvím větší diverzifikace dodavatelů energie, pestřejší palety využívaných zdrojů a posílení obnovitelných zdrojů energie. Priorita Evropa ve světě akcentuje především snahu českého předsednictví urychlit přípravu Východního partnerství a zintenzivnění spolupráce s regiony východní Evropy. České předsednictví má ambice podpořit urychlení přístupových jednání se zeměmi západního Balkánu, především pak s Chorvatskem, které je nejžhavějším adeptem na vstup do Evropské unie. Snahy Evropské unie v čele s Českou republikou zaměřené na vypořádání se s důsledky finanční krize budou směřovat k
posílení transparentnosti a stability finančních trhů proti dalším otřesům. Na mezinárodním jednání o reformě finančního systému na dubnovém summitu G-20 v Londýně bude Česká republika usilovat o koordinovaný příspěvek EU při hledání řešení na evropské i globální úrovni. Od počátku deklarovaný akcent na liberalizaci evropského trhu a odbourávání všech bariér bude Česká republika prosazovat napříč všemi řešeními. V uplynulých dnech poukázalo na české předsednictví odhalení výtvarného díla „Entropa“ v hale budovy Justus Lipsius Rady EU v Bruselu (více na str. 8). Šestiměsíční program českého předsednictví doplňuje kulturní program, který čítá více než 600 kulturních událostí v České republice i v zahraničí. Výčet vybraných kulturních akcí obsahuje brožura Culture – Kulturní akce českého předsednictví, která je ke stažení na předsednických stránkách www.eu2009. cz v sekci České předsednictví – Tiskoviny a publikace.
V Českém muzeu hudby pokračuje výstava Joseph Haydn: Univerzální hudební génius, na niž upozorňuje Rakouské kulturní fórum. Dokumentární výstava o rakouském skladateli Josephu Haydnovi (17321809), která vznikla u příležitosti 200. výročí jeho úmrtí, se soustředí na život a dílo tohoto umělce. Kromě toho jsou na časové ose prezentovány velké historické události Haydnovy doby, aby bylo možné si představit Haydnův život i jeho působení v historickém kontextu. Karmelitská 2, Praha 1, denně do 16. února. Polský institut otevřel výstavu Zygmunta Januszewskiho, který se zabývá kresbou, grafikou, knižní a časopiseckou ilustrací, fotografií i poezií. Navrhoval plakáty pro divadla v Bielefeldu, Bonnu a St. Gallen. Je držitelem mnoha ocenění (například Nejkrásnější kniha roku 2006 v Polsku) a pravidelně vystavuje jak samostatně, tak i na kolektivních výstavách v Polsku a v zahraničí. Výstava představuje jeho kresby a grafiku a je otevřena do konce března. Malé náměstí 1 (vchod z Karlovy 27), Praha 1. Prvním umělcem představeným v letošním roce v pražské galerii Leica bude významný nizozemský fotograf Ruud van Empel. Portréty autora inspirovaného naivním realismem působí na diváka jako sny o ráji. Van Empel tvoří z nejrůznějších obrazových pramenů fotomontáže stromů, listů, květin, zvířat a lidí, které nechává ve smyslu koláže srůst do uměleckých krajin. Tyto magické scenérie pak vytváří působivé napětí mezi realitou a fantazií. Výstavu můžete navštívit do 18. dubna. Školská 28, Praha 1. Slovenský institut zve na 14. divadelní festival, 14. a 22. února v Divadle Bez zábradlí. 14. února v 19 hodin představí Slovenské národní divaldo z Bratislavy hru Ivety Horváthové Fetišistky. Love story o mediální hvězdě s celosvětovou image. Co je víc? Fetiš nebo láska? Následně 22. února představí Divadlo Astorka Korzo ´90 vášnivou lásku v překrásném prostředí bohatého vesnického sídla ve hře I. S. Turgeneva Měsíc na dedine. Divadlo Bez zábradlí, Jungmannova 31, Praha 1.
Energetika na Euroskopu Energetice se dlouhodobě věnuje i portál EUROSKOP.CZ. Informace o energetice najdete na webu, podobně jako v případě jiných témat, logicky rozdělené do několika oblastí. V rubrice Aktuality čtenáři dostávají každodenní zpravodajský servis, rubrika Zaujalo nás obsahuje výběr z komentářů, analýz a rozhovorů. Vše doplňuje monitoring legislativy rozdělený podle jednotlivých politik EU a obecnější texty v rubrice Evropská unie. V případě energetiky konkrétně v sekci Politiky EU. Pro dokreslení několik čísel. Od vypuknutí plynové krize věnoval Euroskop sporu Ruska a Ukrajiny, reakcím Evropské unie a českých politiků či úvahám o případných alternativách (např. plynovod Nabucco) téměř třicet článků v rubrice Aktuality. Kromě konfliktu v Gaze a finanční krize patřila energetika i k hlavním tématům rubriky Zaujalo nás (např. rozhovor s velvyslancem ČR pro energetickou bezpečnost Václavem Bartuškou). Redakce také sleduje důležité konference a publikuje analýzy svých externích spolupracovníků. Již v říjnu minulého roku vedly redaktorky Euroskopu na Pražském energetickém fóru rozhovor s ředitelem odboru Strategie, koordinace a analýz při Evropské komisi Gerhardem Sabathilem. Podle něj je společná energetická politika pro EU nezbytná. Stejný postoj zastává také Česká republika.
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: 15,- Kč/25 SKK vč./vr. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 6, číslo 1, vychází 30. 1. 2009 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
14
EN č. 1 / 2009
ČR A EVROPSKÁ UNIE
Petr Gandalovič řídil radu pro zemědělství a rybářství Poprvé v roli předsedy rady pro zemědělství a rybářství ministr Petr Gandalovič otevřel diskuzi o zásadách legálního obchodu se dřevem na trhu Společenství, členské státy se vyjadřovaly k mandátu pro Komisi ke zjišťování, za jakých podmínek by se EU mohla stát členem Mezinárodní organizace pro víno a révu vinnou, dostalo se i na aktuální situaci na trhu s mlékem. Resortním kolegům ministr zemědělství představil program předsednictví a oblasti, ve kterých chce CZ PRES nejvýrazněji posunout celoevropskou agendu. Prioritními oblastmi jsou: budoucnost Společné zemědělské politiky, především systém přímých plateb, politika kvality a zjednodušení legislativy EU. Kompromisní závěr tzv. Health Checku, kontroly zdravotního stavu Společné zemědělské politiky (SZP) obsahoval závazek Komise i Rady důkladně se zabývat systémem přímých plateb a rozdíly v jejich výši v jednotlivých členských státech. Systému přímých plateb se chce předsednictví věnovat primárně a zvolilo ho tématem neformální Rady plánované na přelom května a června do Brna. Jako jedna z nejstarších společných politik je SZP svázána obrovským množstvím legislativních aktů a
regulativů. Jejich zjednodušení – pro zemědělce, EK i další subjekty – a odstranění zastaralé a nepotřebné legislativy si předsednictví vytklo za další prioritu. Své odhodlání může osvědčit hned v případě novelizace předpisů pro společný trh s vínem. Pro revizi politiky kvality bude předsednictví vycházet z právě uzavřené veřejné debaty založené na Zelené knize, kterou EK zveřejnila v říjnu 2008. Diskuzi shrne na konferenci na ministerské úrovni a za účasti eurokomisařky Mariann Fis-
cher Boel v březnu v Praze. K aktuálním úkolům patří finalizace nařízení na ochranu zvířat při porážce nebo implementace balíčku přípravků na ochranu rostlin. V souladu s prioritou „revize politiky kvality“ potravin a zemědělských výrobků bude předsednictví řešit standardy pro drůbeží maso. Nově se dostává na stůl návrh stanovující povinnosti hospodářských subjektů, které uvádějí na trh Společenství dřevo a dřevařské výrobky, jež má za cíl bojovat proti ilegální těžbě. Na žádost Slovenska, Polska a Lotyšska a za podpory řady dalších členských států byla projednávána aktuální situace na trhu s mlékem. Eurokomisařka Mariann Fischer Boel potvrdila, že Evropská komise už má rozmyšlené nástroje, které by mohly zastavit propad v cenách syrového mléka. K nástrojům patří intervenční nákupy másla a sušeného odstředěného mléka,
Eurokomisařka Mariann Fischer Boel, ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič a eurokomisař Stavros Dimas. které budou spuštěny 1. března a potrvají do konce srpna. Už teď je ale zřejmé, že navržených 30 tisíc tun másla a 109 tisíc tun sušeného mléka se brzy naplní,
a komisařka proto už teď deklarovala připravenost podpořit trh s mlékem i nad tyto kvóty. Exportní subvence formou tendrů budou znovu zavedeny nejen
pro máslo a sušené odstředěné mléko, ale pro všechny produkty, pro které platily v minulosti, pro sušené plnotučné mléko a pro sýry. (mze)
Martin Bursík představil environmentální priority spotřebitelů o kvalitě výrobků. Jde především o revizi nařízení k systému environmentálního managementu a auditu (EMAS) a zlepšení systému ekoznačení tak, aby měli evropští zákazníci na trhu výrazně bohatší výběr ekologicky šetrných alternativ.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík jako aktuální předseda Rady EU pro životní prostředí představil poslancům Evropského parlamentu – členům Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a potravinovou bezpečnost priority českého předsednictví. Ministr se sešel také s představiteli deseti nejvýznamnějších evropských nevládních ekologických organizací. Ministr připomněl dosavadní vynikající spolupráci s poslanci Evropského parlamentu. „Vidím tu v sále několik známých tváří a jsem tedy rád, že vím, že budu nejen během příštího půl roku pracovat s fundovanými odborníky a zároveň se zkušenými politiky. Vím, že nás spojuje společný cíl,“ řekl Martin Bursík ve svém vystoupení ve výboru. Jak zdůraznil, české předsednictví v Radě EU si v oblasti životního prostředí určilo čtyři základní prioritní okruhy, kterými jsou změna klimatu, ochrana lidského zdraví a životního prostředí, udržitelná spotřeba a výroba a ochrana přírodní rozmanitosti (biodiverzity). Ochrana klimatu V oblasti ochrany klimatu povede předsednictví především jménem Unie jednání s ostatními partne-
ry ve světě s cílem dosáhnout na klimatickém summitu OSN v prosinci letošního roku v Kodani efektivní světové dohody o ochraně klimatu a adaptacích na klimatické změny, která po roce 2013 nahradí dosavadní Kjótský protokol. Ochrana lidského zdraví a životního prostředí Předsednictví se zaměří především na výrazný posun v projednávání návrhu směrnice o průmyslových emisích (IPPC) a dokončení jednání o revizi nařízení o látkách poškozujících ozónovou vrstvu. České předsednictví chce také zahájit debatu o návrhu revize směrnice o národních emisních stropech. „Spolu se švédským ministrem Andreasem Carlgrenem jsme společně Komisi napsali, aby návrh co nejrychleji předložila,
Předseda Výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a potravinovou bezpečnost Miroslav Ouzký a předseda Rady EU pro životní prostředí Martin Bursík. abychom mohli začít co nejdříve diskuzi nad konkrétním textem. Znečištěné ovzduší je zásadním problémem celé Unie,“ říká Martin Bursík. Zahájit také chceme projednávání návrhů, které mění nakládání s elektroodpady. Předsednictví bude diskutovat také problematiku nakládání s
bioodpady v návaznosti na Evropskou komisí zveřejněnou Zelenou knihu. České předsednictví bude také zastupovat EU na řadě významných mezinárodních aktivit v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví, například při jednání o snižování výroby a spotřeby rtuti na zasedání Řídící
rady Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v únoru 2009 v Nairobi či jednání o nakládání s chemickými látkami v květnu v Ženevě. Udržitelná spotřeba a výroba Předsednictví podpoří aktivity, vedoucí k vyšší informovanosti
Ochrana přírodní rozmanitosti (biodiverzity) Předsednictví se zaměří na balíček Komise k biodiverzitě, především na sdělení o invazních druzích. Cílem českého předsednictví je také výrazně pokročit v debatě o evropské směrnici o půdě. Budeme rovněž moderovat projednávání návrhu nařízení o zákazu obchodování s výrobky z tuleňů, které bychom chtěli dovést do úspěšného konce. K ochraně biodiverzity chce předsednictví přispět konferencí „Conference on Wilderness and Large Natural Habitat Areas“, kterou ve spolupráci s Komisí uspořádá v Praze. Prostřednictvím této konference bude odstartován projekt Wilderness zaměřený na podporu diskuze o ochraně primárních, přírodních a přírodě blízkých oblastí. (mžp)
Jihočeský projekt bude součástí programu českého předsednictví V souvislosti s předsednictvím České republiky Radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2009, realizuje Jihočeský kraj ve spolupráci s RERA a.s. a dalšími institucemi projekt, jehož cílem je prezentovat Českou republiku a Jihočeský kraj a propagovat myšlenku vzniku jednotné Evropy. Projekt s názvem Z jižních ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA se opírá o historickou událost z 15. století.
„Projekt vznikl s myšlenkou podpořit prestižní událost českého předsednictví Radě Evropské
unie. Chceme na evropské úrovni vyzdvihnout významné české osobnosti a události a zvýšit tak obecné povědomí o České republice a Jihočeském kraji a vyvolat zájem zahraničních turistů a médií. Hned v počátečních přípravách nás nadchla myšlenka, že projektem přispějeme k rozvoji vzájemných vztahů mezi evropskými městy a regiony, ke vzniku nových partnerství a tradic. Zároveň chceme předat novodobé poselství o tom, že Česká republika, ač nováček v EU, je pevnou součástí evropské historie a kultury,“ řekl Petr Še-
bek, ředitel Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu. Projekt Z jižních ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA se opírá o historickou událost z 15. století, kdy český král Jiří z Poděbrad, ve snaze iniciovat podporu vytvoření unie, vyslal do evropských zemí poselstvo vedené jeho švagrem, jihočeským velmožem Lvem z Rožmitálu a z Blatné. Poselstvo tehdy vyrazilo z Blatné a prošlo Německem, Nizozemím, Belgií, Francií, Anglií, Španělskem, Portugalskem, Itálií a Rakouskem zpět do Čech. „V rámci slavnostního zahájení novodobého pochodu (29. 3. 2009), kdy členové Klubu českých turistů se svými partnery z klubů v Německu, Nizozemí a Belgii skutečně projdou cestu z Blatné do Bruselu, připravujeme propojení našeho projektu s po-
liticky velice významným jednáním ministrů zahraničí EU, tedy Rady pro všeobecné záležitosti. To se uskuteční na konci března (28. 3.) 2009 v Hluboké nad Vltavou. Nejvyšší představitelé evropské diplomacie přislíbili, že jako připomenutí historických událostí stvrdí svými podpisy doporučující listiny, podobně jako pro cestu Evropou v 15. století získal glejty Lev z Rožmitálu a Blatné,“ sdělil Jiří Vlach, ředitel Regionální rozvojové agentury jižních Čech RERA a.s. Pochod po stopách historického poselstva bude poté zahájen na jihočeském zámku Blatná, který je rovněž místem posledního odpočinku hlavního hrdiny příběhu Lva z Rožmitálu a z Blatné. Po dobu tři měsíce trvající cesty se uskuteční celá řada kul-
turních akcí a oficiálních setkání s představiteli měst a zemí Německa, Nizozemí a Belgie. „Jako jakousi pomyslnou zlatou nitku, která se vine územím z jižních Čech až do Bruselu a tvoří jednotnou linii celého pochodu, jsme zvolili řadu pouličních happeningů, jejichž součástí budou divadelní představení na téma historického příběhu. Tak například v Norimberku, Kolíně nad Rýnem, Bruselu a dalších městech, ztvární čeští umělci herecké, loutkové a hudební etudy, které připomenou cestu poselstva za ideálem sjednocené Evropy a pozoruhodnou českou iniciativu na samém sklonku středověku. Vyvrcholením událostí bude příchod novodobého poselstva v posledním červnovém týdnu do Bruselu, sídelního města unijních institucí. Tam se
projekt Z jižních ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA stane součástí programu Street Party, konané v rámci slavnostního ukončení českého předsednictví,“ dodal Jiří Vlach. Projekt, na jehož realizaci spolupracují Jihočeský kraj, Regionální rozvojová agentura jižních Čech RERA a.s., Nebe s.r.o., Klub českých turistů, Zámek Blatná, Město Blatná a další partneři, získal záštity od Hanse-Gerta Pötteringa, prezidenta Evropského parlamentu, Alexandra Vondry, místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, Jána Figeľa, člena Evropské komise odpovědného za výchovu, vzdělávání, kulturu a mládež, Jana Havelky, prezidenta Evropské asociace turistických klubů a Jana Stráského, předsedy Klubu českých turistů. (kp)
EN č. 1 / 2009
ZUSAMMENFASSUNG Laut dem tschechischen Minister für Geschäft und Industrie Martin Říman zeigte die Gaskrise, dass Einordnung der energetischen Sicherheit unter die Prioritäten der tschechischen EU-Ratspräsidentschaft umsichtig war. Einstellung der Gaslieferungen aus Russland über die Ukraine überprüfte die Handlungsfähigkeit des vorsitzenden Landes. Seit dem Anfang der Krise führten tschechische Politiker im Namen der EU eine fast andauernde Reihe von Handlung mit beiden Streitpartnern. Während dessen gelang es, Bedingungen für politische Deblockierung zu schaffen. Durch Aussendung der Monitoring-Mission kam EU den Bedingungen beider Streitpartner entgegen. Es folgte das Versprechen, dass die Lieferungen wieder aufgenommen werden. Nichteinhalten dieses Versprechens hat ernsthaft die Glaubwürdigkeit Russlands und der Ukraine beschädigt. Gaskrise hat seine Konsequenzen auch für die Tschechische Republik. Gas war lange eine problemlose Quelle. Die Krise hat seine Verlässlichkeit infrage gestellt. Deswegen sollten laut Ministerium für Industrie für die tschechische Energetik die im Inland zu gewinnenden Quellen die Schlüsselquellen sein. Also vor allem Braunkohle, Steinkohle und Uran.
Damit sich die energetische Krise nicht wiederholt… PRAG – Europa kann solche Probleme vermeiden, nur wenn es die Energieleitungen zwischen einzelnen Ländern verbessert. Das hat auch Ministerpräsident der Türkei Recep Erdogan bestätigt. Im Januar dieses Jahres besuchte er Brüssel, um sich für den EU-Beitritt seines Landes einzusetzen. Zum ersten Mal hat er zugelassen, dass die Türkei seine Unterstützung der geplanten Gasleitung Nabucco umdenken könnte. Es handelt sich um ein Projekt, das spätestens ab dem Jahre 2014 Gas vom Kaspischen Meer über Mittelasien und die Türkei zuführen sollte. Eine bedeutungsvolle Alternative zur Gasleitung aus Russland. Recep Erdogan hat eine Bedingung – Brüssel darf nicht mehr das Kapitel über die Energetik, die Teil der Beitrittsverhandlungen ist, blockieren. BRATISLAVA – Die Slowakei ist von einer Quelle und einem Weg abhängig und im Unterschied zu ihren Nachbarn nicht an alternativen Trassen angeschlossen. Die Gaskrise wird erheblich die slowakische Ökonomik beeinflussen. Dazu trägt noch der Einfluss der globalen Krise bei. Ersten Schätzungen nach sollte das Wachstum um 1 – 1,5 % BIP verlangsamen. An Sitzung von ECOFIN (Rat für Wirtschaft und Finanzen) in Brüssel sagte es der slowakische Finanzminister Ján Počiatek.
Laut Spezialist auf Komunitarrecht Tomáš Babáček wird im Jahre 2009 das Schicksal des Vertrages von Lissabon die Aufmerksamkeit ziehen. Sein Erfolg oder Misserfolg wird nicht gleich den Alltag der Bürger und Firmen beeinflussen, aber als ein wichtiges Projekt der Reform des EU-Verfassungsrechts beeinflusst es die Handlungsfähigkeit der EU an sich. Was die Vorschriften angeht, wird es interessant sein, Entwicklung der Öko-Vorschriften über die neu erzeugten Autos und weiter noch Bemühungen der Kommission die Telefon- und Bank-Gebühren zu senken. Und dann noch zum Beispiel Schicksal der Richtlinie über die grenzübergreifende Gesundheitspflege. Mehr Aufmerksamkeit wird der Finanzkrise und der Wirtschaftskrise gewidmet. Die kann die Vorschriften beeinflussen. Egal ob es die Automobilindustrie, Reform der Landwirtschaftpolitik oder Regulierung der Rating-Agenturen betrifft.
15
ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ
Word: Martin Říman, Minister of Industry and Trade of the Czech Republic The gas crisis showed that including energetic safety among priorities of the Czech EU Council presidency was forward-looking. Our fighting power was tested when distribution of Russian gas into EU via Ukraine was stopped. I am convinced we passed this exam with an A. On behalf of the European Union, we were constantly leading numerous negotiations with both sides of the dispute from the very begining of the crisis. We managed to create conditions to politically unblock the situation. By sending out a monitoring mission, the European Union satisfied conditions of both countries. A promise followed that supplies would be renewed. As the promise was not fulfilled, it very seriously damaged the
credibility of Ukraine and Russia. The gas crisis is the worst in the history of gas supplies into Europe. Because of a serious situation in many member countries, I decided to arrange a special meeting of EU Council of Energy Ministers on January 12. At this forum, a uniform and self-confident voice of the European Union was heard. The Council emphasized a direction the European Union should take to avoid possible similar situation in the future. Above all, our energetic safety can be boosted by diversification of sources and transportation routes, strengthening connections among member states and increasing transparency of supplies and solidarity among
member states. Therefore, the Council demanded a mobilization of potential finantial sources to strengthen investments in energy infrastructure. However, a strong improvement aslo has to be made within the European Economic Recovery Plan from December 2008. It will also be important to identify economic and social consequences of the crisis and prepare a detailed map of actual corrective actions. The gas crisis has consequences also for the Czech Republic. Gas had been an unproblematic source, but the crisis impeached its dependability. Therefore, mainly sources that can be exploited at home, i.e. brown and black coal and uranium, should be crucial for Czech energetics.
The crisis not to repeat...
PRAGUE – Czech Minister of Industry and Trade Martin Říman called upon the European Union in the middle of January to invest in strengthening energy infrastructure. The reason is simple – fear of enigmatic Russia, which stopped supplying gas into Europe. The disconnection markedly damaged economies of some member states, especially Bulgaria. The empty pipeline also endangered operation of factories in
Slovakia. „We appeal to mobilize prospective sources from the budget of the European Union, which would be invested to projects strengthening European energetic safety,“ stated Minister Martin Říman. According to him, Europe can avoid similar problems only if it improves energetic connections among individual member states. This was also confirmed by Turkish Prime Minister Re-
cep Erdogan. This January, he visited Brussels to lobby for his country to be taken into the European partnership.¨ However, the Prime Minister admitted for the first time that Turkey could reevaluate its support of the planned Nabucco Pipeline. It involves a project, which should supply Europe by gas from the Caspian Sea via Central Asia and Turkey by 2014 – a significant alternative to a pipeline from Russia. Recep Erdogan has a condition – Brussels must stop blocking a chapter on energy, which is a part of negotiations about the entry of Turkey into the European Union. Three years ago, Brussels froze some topics because the state did not want to open airports and harbours to machines heading towards the Greek part of Cyprus. (js)
BRATISLAVA – EU imports one fourth of used gas from Russia. Most of it goes through Ukraine. Generally, Western European countries have diversified sources and obtain this energy raw material from Norway, Algeria, Libya, Nigeria and Central Asia, perhaps even from their own resources. The Ukraine-Russia conflict left mainly Central and South-Eastern Europe without gas. In the previous years, our neighbours – the Czech Republic and Hungary – managed to connect themselves to pipeline infrastructure in Western Europe. Slo-
vakia is dependent on one source and one way and unlike our neighbours we are not connected to alternative routes. The gas crisis will have a considerable impact on Slovakian economy. We also need to take into account effects of the global financial crisis. First estimates talk about a slowdown of this year’s growth by 1 – 1.5 percent of GDP. It was stated by Slovakian Minister of Finance Ján Počiatek at the Meeting of the Economic and Financial Affairs Council (ECOFIN) in Brussels. The European Commission published anticipatory economic
estimates for EU countries. According to these assumptions, Slovakian economic growth should drop this year from last year’s 7.1 percent to 2.7 percent. According to the Slovakian Minister, these estimates are very gloomy. New estimates will be published by the Ministry in February. The gas crisis has also human victims. Minister of Foreign Affairs Ján Kubiš announced in mid-December his retirement from the function owing to a position in the UN. He put this move off after reevaluation. (ah)
Energetic safety, economics and international relations of EU. These are key priorities of Czech Presidency of the European Union. The first topic became even more elemental at the turn of 2009, when gas from Russia stopped flowing into Europe. An uneasiness similar to the one that possessed EU27 had not been experienced on the Old Continent for a long time. Nevertheless, there are ways for EU countries to become more self-sufficient. However, not all solutions are optimal – solar or wind energy is not sufficient for EU needs, biofuels prove to be an immature solution and also nuclear power plants still have large numbers of opposers.
Interview with Tomáš Babáček, expert in acquis communnautaire
What can we expect in this area in 2009? Generally, most eyes will remain focused on the fate of the Treaty of Lisbon. Apparently, its success or failure will not be evident in everyday lives of citizens and companies immediately, but as an important project of a reform of EU constitutional law, it will influence fighting power of the Union as such. Thereby also a number and quality of regulations, which would later influence all of us. From the material point of view, meaning regulations that set discretions and duties to citizens and com-
panies, it will definitely be interesting to observe development of regulations about newly produced cars being environment friendly, next also efforst of the Commission to decrease telephone and banking charges or for example the fate of the directive on cross-border health care. However, I suppose that the financial and the resulting economic crisis will get more into the light of interest. It can influence the form of many accepted regulations, whether these are the mentioned terms for operation of
car industry, pursuit of a reform of common agricultural policy, or efforts to control operation of rating agencies, etc. (vru)
RÉSUMÉ Selon Martin Říman, le ministre de l‘industrie et du commerce de la République tchèque , la crise de gaz a montré que l‘intégration de la sécurité énergétique dans les priorités de la présidence tchèque au Conseil de l‘Union Européenne était providentielle. L‘arrêt de la fourniture de gaz russe à l‘Union Européenne par l‘Ukraine a éprouvé la capacité d‘agir du pays présidentiel. Depuis le début de la crise, les politiciens ont mené au nom de l‘Union Européenne des négociations incessantes avec les deux parties du conflit. Afin de débloquer cette situation, certaines conditions ont été mise en place. S’en est suivi une promesse de rétablissement de la fourniture de gaz. Mais malheureusement cette promesse n’a pas été tenue, ce qui a très gravement atteint à la crédibilité de l‘Ukraine et de la Russie. La crise du gaz a des conséquences aussi pour la République tchèque. Le gaz a longtemps été une ressource non problématique cependant cette crise a remis en question sa fiabilité. C‘est la raison pour laquelle, selon le Ministère de l‘Industrie et du commerce, des ressources clés doivent exister pour l‘industrie énergétique tchèque et produites en République tchèque. Précisément il s‘agit du charbon noir et brun et de l‘uranium.
Afin d‘éviter la répétition de la crise de l‘énergie PRAHA - Selon le ministre tchèque de l‘industrie et du commerce Martin Říman, l‘Europe peut éviter des problèmes similaires en améliorant l‘interconnexion énergétique entre chaque état membre de l‘UE. Le premier ministre turc, Recep Erdogan était aussi du même avis. Il s’est rendu à Bruxelles en janvier pour faire du lobbying concernant l‘acceptation de son pays dans la communauté européenne. Pour la première fois, il a admis que la Turquie pourrait revaloriser son soutien du gazoduc Nabucco. Il s‘agit d‘un projet qui, à partir de 2014, devrait permettre de livrer en Europe le gaz de la mer Caspienne à travers l‘Asie centrale et la Turquie. Recep Erdogan a une condition – Bruxelles ne doit pas fermer le chapitre sur l‘énergie qui fait partie des négociations sur l‘intégration du pays à l‘UE.
BRATISLAVA - Contrairement à ses voisins, la Slovaquie est dépendante d‘une source et d‘un chemin et elle n‘est pas connectée à un itinéraire alternatif. La crise du gaz aura un impact significatif sur l‘économie slovaque sans compter la crise globale financière. Selon le ministre slovaque des finances Jan Pociatek, la croissance du produit intérieur brut (PIB) sera cette année ralentie de 1 à 1,5%. Il a annoncé son estimation au Conseil européen dans les questions économiques et monétaires à Bruxelles (ECOFIN).
Selon le spécialiste du droit communautaire Tomáš Babáček le destin du Traité de Lisbonne va attirer cette année le plus grande attention. Son succès ou son échec ne va probablement pas influer tout de suite dans la vie quotidienne des citoyens et des entreprises, mais il sera plutôt considéré comme un projet important de la reforme du droit constitutionnel de l‘UE qui va influencer la manière d‘agir de l‘Union en tant que telle. D‘un point de vue matériel – il sera intéressant d‘observer les réglementations qui déterminent les droits et obligations des citoyens et des entreprises, en particulier l‘évolution des réglementations concernant la protection de l‘environnement vis à vis de la production de nouvelles voitures mais aussi l‘effort de la Commission pour baisser les frais bancaires et téléphoniques. Les crises financière et économique peuvent influencer la forme d‘un grand nombre de réglementations - les conditions de l‘existence de l‘industrie automobile ou la réforme de la politique agricole commune
16
SFDI v roce 2008 vynaložil na dopravní infrastrukturu rekordní částku Výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI) v roce 2008 dosáhly rekordních 87,71 miliardy korun oproti 69,53 miliardy korun v roce 2007 a 55,81 miliardy korun v roce 2006.
Z toho 32,87 miliardy korun bylo vynaloženo na železniční infrastrukturu, 28,34 miliardy korun na rychlostní silnice včetně silnic I. třídy a 17,70 miliardy korun na dálnice. Největších meziročních nárůstů bylo dosaženo u výdajů do železniční infrastruktury (o 9,94 miliardy korun), do rychlostních silnic a silnic I. třídy (o 5,84 miliardy korun). Významného nárůstu výdajů bylo dosaženo také u silnic II. a III. třídy formou dotace krajům z 0,93 miliardy korun v roce 2007 na 4,54 miliardy korun v roce 2008. Příspěvek poskytovaný SFDI na průzkumné a projektové práce, na zvyšování bezpečnosti dopravy a na výstavbu a údržbu cyklistických stezek dosáhl téměř 0,5 miliardy korun. Výsledky roku 2008 považuje SFDI za úspěšné i v oblasti příjmů z daní a mýtného, které byly překročeny ve srovnání s plánem celkem o 1,5 miliardy korun. Nejvýrazněji se na této skutečnosti podílelo překročení plánovaného výběru z elektronického mýtného (o 1,16 miliardy korun), a dálničních kuponů (o 0,46 miliardy korun). Naopak se nepodařilo
dosáhnout plánovaných daňových příjmů v oblasti výnosů ze spotřební daně a z výnosů ze silniční daně, kde byl zaznamenán výpadek příjmů ve výši 0,12 miliardy korun. Významným zdrojem pro financování dopravní infrastruktury v České republice jsou také fondy EU, zejména Operační program Doprava (dále jen OPD). Z OPD je možné v období 2007 – 2015 čerpat na dopravní infrastrukturu zhruba 150 miliard korun. Do konce roku 2008 pak bylo do OPD žadateli (Ředitelství silnic a dálnic, Správa železniční dopravní cesty a Ředitelství vodních cest) předloženo celkem 81 žádostí na projekty, které jsou či budou financovány prostřednictvím SFDI. Celkový finanční nárok těchto projektů byl více než 90 miliard korun. Projekty jsou postupně schvalovány, a to podle jejich velikosti buď přímo Ministerstvem dopravy ČR, nebo Evropskou komisí (tzv. velké projekty). Z uvedených 81 projektů bylo do konce roku 2008 schváleno celkem 40. Většina dalších projektů prochází v současné době schvalováním v Evropské komisi. V roce 2008 bylo proplaceno na dopravní projekty financované z fondů EU prostřednictvím SFDI více než 20 miliard korun. Dále SFDI poskyt-
lo formou předfinancování další 5,1 miliardy korun na akce spolufinancované z ostatních fondů Evropské unie. Na kofinancovaní národního podílu u akcí financovaných z fondů EU byl v roce 2008 použit úvěr od Evropské investiční banky ve výši 5,03 miliardy korun z celkového schváleného úvěrového rámce 34 miliardy korun. Příjemcem úvěru je Česká republika a SFDI působí jako finanční manažer. Mezi nejvýznamnější projekty z pohledu čerpání finančních prostředků v roce 2008 v oblasti pozemních komunikací patřila zejména dálnice D47 včetně přivaděčů (8,6 miliardy korun), silniční okruh kolem Prahy (4,3 miliardy korun), dálnice D1 (3,8 miliardy korun), rychlostní silnice R6 (3,3 miliardy korun), dálnice D8 (2,3 miliardy korun) a silnice I. třídy I/42 (1,9 miliardy korun). V oblasti železnice se
jednalo o III. a IV. tranzitní koridor (9,1 miliardy korun), Nové spojení Praha hl. n. – Masarykovo nádraží – Libeň – Vysočany – Holešovice (1,7 miliardy korun), Brno – 1. část odstavného nádraží, 1. etapa (1,7 miliardy korun), Optimalizace tratě státní hranice se Slovenskou republikou – Mosty u Jablunkova – Bystřice nad Olší (1,2 miliardy korun), Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 1. stavba (1,1 miliardy korun), Modernizace západní části Praha hl. n., 2. část nástupiště I. – IV. (1,1 miliardy korun). V regionálním členění bylo ze SFDI vynaloženo v roce 2008 nejvíce prostředků do Moravskoslezského kraje (10,1 miliardy korun), a to především díky stavbě dálnice D47 včetně budování jejích přivaděčů, dále pak do hlavního města Prahy (8,9 miliardy korun) a Jihomoravského kraje (7,6 miliardy korun). (kp)
Uvažuje dva scénáře Deset členů Národní ekonomické rady vlády se sešlo s ekonomickými ministry a jednali šest hodin. držení rozpočtové disciplíny. Dlouhé jednání bylo dáno nejen naléhavostí úkolu dané světovou ekonomickou krizí a jejími dopady na ČR, ale také tím, že NERV probírala 250 různých opatření. Jednání NERV spolu s ekonomickými ministry řídil předseda vlády Mirek Topolánek. Výsledkem jednání jsou návrhy a doporučení sad opatření vůči vládě. Ta mají reagovat na jednotlivé scénáře aktuálního vývoje a předpovědí, jakkoliv se nyní jeví, že jako pravděpodobný bude muset být aplikován scénář krizový. Ten má být aktivován v případě, že růst české ekonomiky bude predikován pro rok 2009 pod 2% HDP. Rada rozhodla, že bude praco-
vat se dvěma základními scénáři – ekonomika letos ještě poroste nebo je nutné počítat s poklesem výkonnosti našeho hospodářství. Opatření byla též diskutována z pohledu jejich časových efektů, tzn. zda jde o opatření dočasná, krátkodobá, střednědobá či dlouhodobá, stejně jako z pohledu jejich časové aplikovatelnosti, tedy zda jsou legislativní nebo exekutivní, a zda jejich institucionální architektura je dostatečná či potřebuje nějakou inovaci. „Vláda nechce předkládat soubor velmi populistických a nákladných opatření tak, jak jsme tomu svědky z některých opozičních lavic. Shodli jsme se, že na příjmové straně rozpočtu jsou prioritami našeho snažení zaměstnanost a posílení domácí poptávky, těmi nástroji bude nástroj zrychlených
Česká republika je pro Brity letos druhou nejlevnější destinací Podle průzkumu Worldwide Holiday Costs Barometer, který zpracovala britská poštovní společnost Post Office® Travel Services, je Česká republika pro turisty z britských ostrovů druhou nejlevnější destinací roku 2009. V průzkumu byly posuzovány náklady na běžné turistické položky ve 27 zemích světa. Nejmenší obnos za šálek kávy, láhev piva, plechovku coly, láhev minerální vody, krém na opalování, repelent, krabičku cigaret a večeři o třech chodech s vínem v místní restauraci zaplatí turista v přepočtu na britskou libru v Maďarsku. Jen o £1,50 dráž ho vyjde stejný nákup v České republice, která obsadila druhou příčku, třetí skončilo Thajsko. Až na desátém místě se umístila první země eurozóny, a sice Španělsko. „Ačkoliv meziročně libra oslabila vůči maďarskému forintu o 10 % a k české koruně o 15 %, její relativní síla vůči těmto měnám v kombinaci s nízkými cenami dělají z Maďarska a Česka dvě nejvýhodnější destinace roku 2009,“ uvedl Gordon Gourlay, ředitel společnosti First Rate, jež je dodavatelem valut pro poštu Spojeného království. First Rate také předpovídá, že britští cestovatelé budou více než v předchozích letech studovat směnné kurzy a snažit se využít pro ně příznivých výkyvů měn. Zdá se tedy, že by se Česká republika mohla stát letos pro Brity cestující mimo ostrovy hitem. Hovoří pro to kromě zmíněné cenové výhodnosti také snadná dostupnost daná malou vzdáleností a množstvím low-costových leteckých spojů.
TOP TEN nejvýhodnějších turistických destinací
1.
Maarsko
£35.72
2.
eská republika
£37.32
3.
Thajsko
£39.27
4.
JAR
£43.18
5.
Malajsie
£45.19
6.
Turecko
£52.32
7.
Bulharsko
£52.52
8.
Kea
£52.60
9.
Chorvatsko
£61.58
10.
Španlsko
£64.18
Zdroje: ftp://ftp.royalmail.com/Downloads/public/ctf/po/holiday_money_report_2008_FINAL.pdf, www.travelmole.com Lenka Šindelářová, CzechTourism
Poprvé jednal NERV
Hlavním bodem společného jednání Národní ekonomické rady vlády a porady ekonomických ministrů byla diskuze o možnostech státních rozpočtů na roky 2009 až 2011. Rozpočty mají zajistit dostatečné zdroje k uskutečnění doporučených opatření. Všichni účastníci jednání se shodli, že k dosažení tohoto cíle je nutné do-
EN č. 1 / 2009
ČESKÁ REPUBLIKA
odpisů a chceme se zaměřit na usnadnění zaměstnávání pracovní síly, která poprvé nastupuje do pracovního procesu. Budeme hledat nástroj v odečitatelné položce ze základu sociálního pojištění,“ řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Podle slov ministra financí Miroslava Kalouska by stát měl především investovat do vědy a vzdělání, dále do krajské infrastruktury a do dopravní obslužnosti. „U věcí, které mohou mít dopad na státní rozpočet, chceme udělat krátkodobá opatření a dopadové studie,“ uvedl mimo jiné Miroslav Kalousek. „Rozhodli jsme se jít cestou spíše zlevňování české pracovní, protože 81 % českého HDP je tvořeno zahraniční poptávkou, nikoli tou českou. Spíše jsme diskutovali o tom, jak zlevnit český vývoz pro naše zahraniční partnery,“ řekl jeden ze členů NERV Tomáš Sedláček. Základní smyslem společného jednání PEM a NERV byla analýza rizik a potenciálních dopadů světové finanční a hospodářské krize na Českou republiku, a diskuze o návrzích opatření, kroků a nástrojů, které by měly potenciální dopady světové krize na Českou republiku eliminovat a zmírňovat. I přes poskytnutí krátkodobých stimulů ekonomiky nechce vláda upustit od dlouhodobých úkolů, jako jsou reformy zdravotního a penzijního systému. (vcr)
S Lucemburskem nás spojuje dávná historie Proto má mnoho jeho obyvatel zájem se do naší země podívat Na lucemburské turisty se ve dnech 9. až 11. ledna zaměřilo zahraniční zastoupení CzechTourism v Bruselu, které se účastnilo největšího tamního veletrhu cestovního ruchu Vakanz 2009. Českou republiku reprezentovala agentura CzechTourism spolu s ČSA a hotelem Aqua Palace Praha na společném stánku. „O naši zemi byl nevídaný zájem. Měli jsme příležitost porovnat požadavky belgických turistů, se kterými jsme v kontaktu permanentně, s požadavky turistů z Lucemburska,“ řekla Karin Šeligová, ředitelka zastoupení CzechTourism v Bruselu a dodala: „Asi 70 % dotazů směřovalo na Prahu, stejně jako v Belgii, a to převážně s využitím letecké dopravy. Lázeňským pobytům by dalo přednost 10 % návštěvníků českého stánku a první místo na pomyslném lázeňském žebříčku překvapivě suverénně zaujaly Mariánské lázně před Belgičany preferovanými Karlovými Vary. Posledních 20 % otázek se týkalo převážně individuální prázdninové turistiky do jednotlivých regionů ČR. Lucemburčané upřednostňují pobyt v hotelích střední a vyšší kategorie. Dotazy na ubytování v kempech a cestování karavany byly ojedinělé, což je naopak trendem belgických turistů.“
Na ploše 11 000 m² se představili zástupci větších i menších cestovních kanceláří, touroperátorů i jednotlivých hotelů, dopravců a turistických resortů. Hostitelskou zemí již 18. ročníku veletrhu bylo Řecko. Návštěvníci měli možnost získat inspiraci pro letošní dovolenou u 220 stánků rozmístěných ve 3 halách výstaviště Kirchberg. Věra Vágnerová, CzechTourism
