Náš slad, chmel, travičkářství, cukrovarnictví, lihovarnictví,

Svět podnikatelek a manažerek

(str. 26-29)

Pojištění ADP 50 Plus se přibližuje širšímu okruhu zájemců

ročník 8 (2 / 2006) www.prosperita.info

www. premium.prosperita.info

Allianz pojiöùovna od 1. ˙nora 2006 snÌûila vÏkovou hranici pro sjedn·nÌ jednor·zovÈho pojiötÏnÌ ADP 50 Plus na 40 let. Doposud si toto pojiötÏnÌ mohli sjednat z·jemci staröÌ 50 let. Jednor·zovÈ pojiötÏnÌ ADP 50 Plus Allianz pojiöùovna uvedla na trh v kvÏtnu 2005. Do konce roku 2005 si klienti sjednali pojistnÈ smlouvy za tÈmÏ¯ 40 milion˘ KË, p¯iËemû pr˘mÏrnÈ pojistnÈ na jednu smlouvu dosahuje v˝öe 170 tisÌc KË. "ADP 50 Plus nabÌzÌ klient˘m moûnost zajÌmavÏ zhodnotit prost¯edky, kterÈ mÏli uloûeny nap¯Ìklad na stavebnÌm spo¯enÌ nebo termÌnovan˝ch vkladech. pokraËov·nÌ na stranÏ 5

Náš slad, chmel, travičkářství, cukrovarnictví, lihovarnictví, škrobárenství, rybníkářství, odborné školství apod. jsou obory, které budily ve světě respekt... Prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba o českém zemědělství

M

ůj děda byl noblesní hospodář. Uměl řídit tým lidí i pracovat vlastníma rukama. Byl také vzdělaný pěstitel brambor, lépe řečeno, něco o bramborářství věděl, něco mu dal a něco mne naučil. Přinejmenším to, jak má vypadat a chutnat zdravá česká brambora. Jak se musí ošetřovat, aby dobře sloužila člověku. Nedělal však jen to. Zúrodnil kus půdy, bývalé rumiště osázel krásnými švestkami, které dlouho poté, co už nemusely, přinášely naší rodině užitek. Na té zahradě bylo nespočet odrůd - lišily se stavbou a velikostí stromů, dobou dozrávání, velikostí, chutí, tvarem i barvou plodů, vůní i šťavnatostí. Jedny byly na knedlíky, na buchty a koláče, jiné na povidla, nebo na kompoty, další na slivovici. Byl jedním z prvních, kteří dokázali, že i v Jeseníkách se dají pěstovat broskvoně obsypané ovocem s vynikajícím buketem. Naučil mne vnímat vůni lučních žlutě sametových petrklíčů, hladit králičí kožíšek, mít úctu k domácí zabíjačce stejně tak jako k tečkovaným pstruhům v potoce. Vodil mne za srnkami do lesů kolem Rychlebských hor a prosil mne, ať nemluvím, když stromy zpívají. Naučil mne rozeznávat vůni půdy v ročních obdobích, šikovně se dívat do slunce a nebát se mraků. Nejsem odborníkem na zemědělství. Ale až se nachýlí léta, budu pěstovat jahody. Několik záhonů, každý v jiné červené, každý sebevědomý a jistý svým výsledkem. Budu se radovat z toho, že to má smysl.

Agr·rnÌ komora »eskÈ republiky reprezentuje know how Ëesk˝ch zemÏdÏlc˘, podnikatelsk˝ch subjekt˘, vysok˝ch ökol, institucÌ. A bojuje takÈ o to, aby moudrost staletÌ, kultivovan· nejnovÏjöÌmi vÏdeck˝mi poznatky, nejen z˘stala zachov·na, ale rozvÌjela se, koöatÏla. Aby se celospoleËensk· zodpovÏdnost k lidem, kte¯Ì peËujÌ o ûaludek n·roda, dostala na ˙roveÚ, kterou si zaslouûÌ. VÌce vöak prezident Agr·rnÌ komory »R Ing. Jan Veleba v rozhovoru pro n·ö Ëasopis:

struktury Agr·rnÌ komory. Je t¯eba vytyËit srozumitelnÈ cÌle, namotivovat lidi a d·t se do pr·ce. Pokud vÌm, chcete s·zet na otev¯enou komunikaci s mÈdii. NebojÌte se? ProË bych se mÏl b·t? P¯i tÈto p¯Ìleûitosti si vûdy vzpomenu na neboûtÌka ministra Josefa Luxe, kter˝ jednou odpovÏdÏl jednÈ dotÏrnÈ novin·¯ce na ot·zku, zda klidnÏ spÌ. Tehdy jÌ povÏdÏl: "Moje babiËka mnÏ Ëasto ¯Ìk·: PepÌku, buÔ sluön˝ a poctiv˝, abys mohl klidnÏ sp·t. VÌte, panÌ redaktorko, a j· klidnÏ spÌm." pokraËov·nÌ na stranÏ 23

RozhodujÌcÌ cÌle vidÌm t¯i. Nejd˘leûitÏjöÌ je, aby se koneËnÏ zastavilo sniûov·nÌ rozmÏru ËeskÈho zemÏdÏlstvÌ. S tÌm souvisÌ naöe aktivity zamÏ¯enÈ na ËeskÈ spot¯ebitele, kte¯Ì by mÏli d·t p¯ednost potravin·m vyroben˝m ze surovin dom·cÌch zemÏdÏlc˘. NemÈnÏ d˘leûit˝m cÌlem je obh·jenÌ z·jm˘ Ëlen˘ Agr·rnÌ komory p¯i rozdÏlov·nÌ dotacÌ od roku 2007, kterÈ se bude dÌt zcela nov˝m zp˘sobem v kontextu reformy SpoleËnÈ zemÏdÏlskÈ politiky. Jak toho hodl·te dos·hnout? Nechù to neznÌ jako fr·ze, ale kaûdodennÌ a systematickou pracÌ, do kterÈ se zapojÌ vöechny

● prodej valiv˝ch loûisek z produkce »R a SR (ZVL - ZKL) Strategie Agr·rnÌ komory ● autorizovan˝ prodejce SKF »R se up¯esÚuje. OË v·m p˘jde v sou● ostatnÌ loûiska na objedn·vku ËasnÈ dobÏ nejvÌce? ● technicko-konzultaËnÌ sluûby ● v¯etenov· loûiska ● loûiska NN30 K

Karel Dvo¯·k Lidick· 301 258 34 Vlaöim

tel./fax: 317 844 979 mobil: 602 297 483 e-mail: [email protected]

únor 2006

ZRCADLO

Z obsahu Str. 3 Na internetu všichni chtějí být vidět Str. 6 Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí již posedmé řešila obtíže podnikatelů Str. 9 Počet konkurzů v Česku loni klesl, platební morálka se však nezlepšila Str. 16-17 Liška - symbol dobrého finančního podnikání Str. 26-29 Svět podnikatelek a manažerek Str. 30 Naplňování etických principů je pro české pivovary nutností

Dobrá rada nad zlato Hypoteční banka zavádí šest novinek äestici novinek v ˙vÏrov˝ch produktech uvedla na trh od 1. ˙nora HypoteËnÌ banka. "Provedli jsme ˙pravu tak, abychom maxim·lnÏ vyöli vst¯Ìc poûadavk˘m klient˘ i aktu·lnÌ nabÌdce souËasnÈho realitnÌho trhu. NynÌ bude jeötÏ snadnÏjöÌ vzÌt si hypotÈku t¯eba na druûstevnÌ byt nebo zkombinovat ˙vÏr s dalöÌmi finanËnÌmi produkty," vysvÏtlila Radka Papouökov·, ¯editelka ¯ÌzenÌ produkt˘ HypoteËnÌ banky. PrvnÌ t¯i novinky zvyöujÌ procento z hodnoty nemovitosti, do kterÈho banka ûadateli p˘jËÌ. HypoteËnÌ ˙vÏr na druûstevnÌ bydlenÌ tak banka

Nejhezčí pozvánka na tiskovku Renault si zase tvořivě vymýšlel Slyöela jsem, ûe si Renault »esk· republika d· letos z·leûet, aby zase zabodoval v naöÌ "prosperiù·ckÈ" soutÏûi o NejhezËÌ pozv·nku na tiskovkuÖ NevÌm, zda to bylo mÌnÏno v legraci Ëi alespoÚ v nads·zce, ale prvnÌ letoönÌ pozv·nka, kterou jsme dostali, byla toho, aù chceme Ëi ne, d˘kazem. Dostali jsme ob·lku form·tu A4 "na jmÈno" pojatou jako retro foto mont·û stÏûejnÌch ud·lostÌ uplynulÈho roku, roku 2005. N·pad elegantnÌ a vÏcn˝, provedenÌ takÈ. NenÌ co dodat. Ta pozv·nka byla doopravdy noblesnÌ a z˘stane nadlouho v redakËnÌ pamÏti. Tiskov· konference se uskuteËnila 31. ledna 2006 v Praze a rozhodnÏ mÏla co ¯Ìci. Eva Brixi

Kdo se stane Podnikatelem roku 2005? NejlepöÌ Ëesk˝ podnikatel roku 2005 bude jiû brzy vyhl·öen. Kdo se jÌm stane? O tom rozhodla porota soutÏûe na svÈm zased·nÌ 2. ˙nora. Pr˘mÏrn˝ p¯ihl·öen˝ podnikatel je muû ve vÏku 44 let a je dvout¯etinov˝m vlastnÌkem firmy, kter· sÌdlÌ v Praze, m· obrat 207 milion˘ KË, 102 zamÏstnanc˘ a p˘sobÌ na trhu 12 let. JmÈno vÌtÏze bude zn·mo po slavnostnÌm vyhl·öenÌ vÌtÏze 22. ˙nora 2006. Kaûd˝ Ëtvrtek o ˙spÏön˝ch firm·ch Business Party, radio DEEJAY (Bonton)

Na frekvenci 99,7 FM www.businessparty.cz

Prosperita

je mÏsÌËnÌ periodikum o podnik·nÌ a vz·jemnÈ komunikaci mezi firmami a jejich velk˝mi skupinami, mezi profesnÌmi uskupenÌmi a navz·jem v prost¯edÌ ËeskÈho trhu. P¯ednostnÏ informuje svÈ Ëten·¯e o dÏnÌ v ËeskÈ ekonomice p¯edevöÌm oËima jednotliv˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘ a svaz˘, asociacÌ, sdruûenÌ, uniÌ, komor a Konfederace zamÏstnavatelsk˝ch a podnikatelsk˝ch svaz˘ »R. Velk˝ prostor je vÏnov·n prezentacÌm formou Ël·nk˘ a rozhovor˘ anebo klasickÈ reklamÏ, kter· je jedin˝m zdrojem financov·nÌ tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokÈ spektrum podnikatel˘ a manaûer˘ s tÌm, ûe p¯ednost majÌ informace o aktivnÌm postoji k podnik·nÌ a vytv·¯enÌ trval˝ch hodnot.

Najdete nás Doba je drav·, svÏt glob·lnÌ a informace znaËnÏ promÏnnÈ. »asopis p¯en·öÌme i na internet. K tomu n·m pom·hajÌ nÌûe uveden· mÌsta. MonitoringovÈ firmy ● Newton IT ● Anopress ● EkoInfo.cz V˝bÏr z partnersk˝ch webov˝ch str·nek ● Servery spoleËnosti iNET Solutions s.r.o. - www.inetprint.cz, www.itop.cz ● Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R - www.sps.cz ● Asociace mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ a ûivnostnÌk˘ »R - www.amsp.cz ● RozhodËÌ soud p¯i HK »R a AK »R www.abcourt.cz ● N·rodnÌ politika podpory jakosti www.npj.cz KatalogovÈ a fulltextovÈ vyhled·vaËe

2

NejstaröÌmu podnikateli p¯ihl·öenÈmu do letoönÌho roËnÌku soutÏûe Podnikatel roku je 77 let, naopak nejmladöÌmu je teprve 18 let. Pr˘mÏrn˝ vÏk p¯ihl·öen˝ch je necel˝ch 44 let; 88 procent p¯ihl·öen˝ch tvo¯Ì muûi a pouze 12 procent p¯edstavujÌ ûeny ñ podnikatelky. P¯ihl·öenÌ podnikatelÈ drûÌ ve sv˝ch firm·ch pr˘mÏrnÏ dvout¯etinov˝ podÌl. NejvÌce p¯ihl·öen˝ch firem m· sÌdlo v Praze, regionem s druh˝m nejvÏtöÌm poËtem p¯ihl·öen˝ch je Moravskoslezsk˝ kraj. Pr˘mÏrn· firma, v nÌû pracujÌ p¯ihl·öenÌ podnikatelÈ, p˘sobÌ na trhu 12 let a m· 102 zamÏstnanc˘. NejËastÏji takov· firma podnik· jako spoleËnost s ruËenÌm omezen˝m. Pr˘mÏrn˝ roËnÌ obrat tÏchto firem ËinÌ 207 milion˘ korun roËnÏ. Oborem Ëinnosti firem je ve 43 procentech v˝roba, 19 procent firem p˘sobÌ v oblasti technologiÌ a 13 procent firem nabÌzÌ ubytovacÌ nebo dopravnÌ sluûby nebo sluûby cestovnÌho ruchu. Zb˝vajÌcÌ spoleËnosti se zab˝vajÌ obchodem, ekonomick˝mi sluûbami nebo jin˝mi typy sluûeb. (tz)

Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenÌ jednoduchÈho i podvojnÈho ˙ËetnictvÌ zpracov·nÌ ˙ËetnictvÌ za cel˝ rok mzdy, DPH, daÚov· p¯izn·nÌ vöeho druhu a ¯adu dalöÌch sluûeb ekonomick˝ch a daÚov˝ch (podnikatelskÈ pl·ny, ˙vÏry, ekonomickÈ vedenÌ firem, krizovÈ ¯ÌzenÌ apod.)

Kontakt: Gorazdova 16, 120 00 Praha 2 tel.: 224 917 584, 224 922 420 fax: 224 918 293, e-mail: [email protected]

RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenÌ:

Našimi stálými partnery jsou: novÏ nabÌzÌ aû do 100 % hodnoty zastavenÈ nemovitosti, ˙vÏry kombinovanÈ se ûivotnÌm pojiötÏnÌm nebo stavebnÌm spo¯enÌm majÌ limit 85 % (d¯Ìve 70 %) a takÈ hypotÈka pro cizince byla upravena ze 70 na 85 %. DruhÈ t¯i novinky pak rozöi¯ujÌ poËet kombinacÌ, kterÈ banka klient˘m nabÌzÌ. HypotÈku na druûstevnÌ bydlenÌ je novÏ moûnÈ kombinovat i se ûivotnÌm pojiötÏnÌm a stavebnÌm spo¯enÌm a stejnÏ tak je moûnÈ si k tÈto hypotÈce vzÌt ne˙Ëelovou Ë·st. Tu lze sjednat i k hypoteËnÌmu ˙vÏru do 100 % hodnoty nemovitosti, zatÌmco d¯Ìve to bylo moûnÈ jen u ˙vÏr˘ do 85 %. Ne˙Ëelovou Ë·st je moûnost pouûÌt na cokoliv, nap¯. na vybavenÌ novÈ dom·cnosti, a to aû do v˝öe 20 % klasickÈ (˙ËelovÈ) hypotÈky. U hypotÈky od 85 do 100 % hodnoty ji lze sjednat maxim·lnÏ do v˝öe 300 tisÌc korun, u ostatnÌch typ˘ ˙vÏr˘ nenÌ hornÌ hranice omezena. (tz)

S

tužkou za uchem

Jiné ráno Bylo to bÏûnÈ st¯edeËnÌ r·no. JeötÏ neû jsem dorazila do kancel·¯e, vy¯Ìdila jsem p·r telefon·t˘ a domluvila nÏkolik sch˘zek. Cestou do pr·ce jsem zajela k BenzÌnce, ûe si koupÌm noviny. Rychle jsem zaparkovala, rychle popadla kabelku a uû jsem p·dila do samootvÌracÌch dve¯Ì. Jen neztr·cet Ëas. Jakmile jsem vöak vpadla do prosklenÈ mÌstnosti benzÌnky, snesl se nade mnou absolutnÌ klid. Pokojn·, ˙tuln· atmosfÈra mne naprosto ohromila. VonÏly tu ËerstvÈ kol·Ëe a k·va. Na vysok˝ch ûidliËk·ch posed·vali muûi a ûeny, popÌjeli tu k·vu a Ëetli noviny. Jako by je sem nÏkdo vsadil z jinÈ dimenze. Oni si vychutn·vali r·no. Ne to ˙zkostnÏ uspÏchanÈ r·no plnÈ ˙kol˘ a nabitÈho di·¯e, ale konejöivÈ, nÏûnÈ r·no. St·la jsem uprost¯ed reg·l˘ s bagetami a cocacolami a pozorovala, jak se znehybnil Ëas. AlespoÚ tady, alespoÚ v tuhle chvÌli, alespoÚ pro mÏ. A uvÏdomila jsem si, jak m·lo staËÌ k tomu, abychom obËas zaËali den bez bl·znÏnÌ. Na okamûik se zastavit a vydechnout. ZamÌ¯ila jsem k voÚavÈmu baru. PÏknÏ pomaliËku. Bylo to trochu jinÈ st¯edeËnÌ r·no. MarkÈta BartÌkov·

Internetový obchod pro vás

Vyd·v·: RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvÌ V·clavskÈ n·mÏstÌ 21, 110 00 Praha 1 I»: 25763164 DI»: CZ25763164 PracoviötÏ redakce: Ocel·¯sk· 1, 190 00 Praha 9 tel., fax: 266 312 413 tel.: 266 312 418, 266 312 420 e-mail: [email protected] [email protected] Datum tisku 16. 2. 2006 Datum distribuce: 17. 2. 2006 äÈfredaktorka PhDr. Eva Brixi-äimkov· mobil: 602 618 008 e-mail: [email protected] MarkÈta BartÌkov·, redaktorka, internetov· komunikace mobil:602 139 128 e-mail:[email protected] Martin äimek, konzultant IT, autor internetov˝ch projekt˘ www.prosperita.info mobil: 606 615 609 [email protected] Petra »ervenkov·, marketingov· komunikace, inzerce mobil: 724 117 071 e-mail: [email protected] Miroslav Mikula, inzerce mobil: 724 501 791 e-mail: [email protected] InternetovÈ str·nky: www.prosperita.info www.premium.prosperita.info P¯Ìjem inzerce: Ocel·¯sk· 1, 190 00 Praha 9 PlacenÈ textovÈ materi·ly jsou na str·nk·ch Ëasopisu oznaËenÈ grafick˝m symbolem . Bez oznaËenÌ jsou publikov·ny materi·ly poskytnutÈ redakci d˘vÏryhodn˝mi zdroji. Materi·ly oznaËenÈ (tz) jsou p¯evzatÈ, p¯ÌpadnÏ redakËnÏ upravenÈ tiskovÈ zpr·vy. Scan, grafickÈ ˙pravy: Ëep, mobil: 737 724 133 e-mail: [email protected] Tisk a distribuce: Moravsk· typografie Heröpick· 6, 658 17 Brno (zak·zkov· kancel·¯ T: 532 163 300) Miloö Krm·öek, spolupracovnÌk redakce - ilustr·tor e-mail: [email protected] mobil: 723 613 330 »asopis je v roce 2006 rozöi¯ov·n dle vlastnÌho adres·¯e redakce. Registrace MK »R E 8255 Mezin·rodnÌ standardnÌ ËÌslo seriov˝ch publikacÌ ISSN 1213-6492

⁄loha webov˝ch str·nek nenÌ uû zdaleka jen informativnÌ, ale takÈ prodejnÌ. Podpo¯it/realizovat svÈ obchody m˘ûete vhodn˝m umÌstÏnÌm formul·¯˘. PoËÌnaje kontaktnÌm formul·¯em, soustavou prvk˘ (i formul·¯˘) internetovÈho obchodu a konËe elektronickou platbou. Formul·¯e tvo¯Ì zpÏtnou vazbu. Je dok·zanÈ, ûe webovÈ str·nky jsou ide·lnÌm mÌstem k prov·dÏnÌ n·kup˘, proto se jevÌ jako jednoznaËnÏ v˝hodnÈ nabÌdnout n·vötÏvnÌk˘m elektronick˝ obchod nebo alespoÚ popt·vkov˝ formul·¯. P¯i pl·nov·nÌ elektronickÈ komunikace nesmÌte vöak zapomenout na nÏkter· pravidla, jako informovat uûivatele, pouûÌv·nÌ transparentnÌ politiky nebo na to, ûe starat se o bezpeËÌ vz·jemnÈ komunikace se jednoznaËnÏ vypl·cÌ atp. Chcete-li se dozvÏdÏt vÌce o v˝hod·ch prodeje p¯es internet, kontaktujte n·s. NabÌzÌme v·m v˝robu internetov˝ch obchod˘ i zabudov·nÌ obchodu do vaöeho souËasnÈho webu. Martin äimek, konzultant IT 606 615 609 [email protected] Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia Mgr. Václav Kolombo, ředitel marketingu Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s.

Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí

Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA

Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev

Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s.

Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s.

1. N·rodnÌ politika podpory jakosti 2. Akce »eskÈ manaûerskÈ asociace a ManaûerskÈho svazovÈho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ 4. VybranÈ konference a semin·¯e VzdÏl·vacÌ agentury 1. VOX a.s. 5. Business Party Aleöe VyskoËila (Radio DEEJAY) 6. Akce spoleËnosti Point Consulting 7. 1. mezin·rodnÌ konference Hled·nÌ novÈ Evropy 2006 8. Veletrh Pragooffice - veletrh kancel·¯skÈho n·bytku a vybavenÌ 9. VybranÈ semin·¯e CzechTrade 10. Port·l BusinessInfo 11. Znojemsk˝ hrozen 2006

Prosperita

Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s.

Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s.

Mediální partnerství v roce 2006

Vítejte na www.

Ing. Irena Vlčková, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s.

● Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ● Unie zaměstnavatelských svazů ČR ● Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR ● Družstevní Asociace ČR ● Zemědělský svaz ČR ● Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ● Sdružení podnikatelů ČR ● Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu ● Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství ● Česká manažerská asociace ● Manažerský svazový fond ● Český svaz zaměstnavatelů v energetice ● Svaz českých a moravských výrobních družstev ● Svaz českých a moravských spotřebních družstev ● Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky ● Sdružení automobilového průmyslu ● Svaz dovozců automobilů ● Svaz průmyslu a dopravy ČR ● Unie podnikových právníků ČR ● Česká společnost pro jakost ● Sdružení pro cenu ČR za jakost – Czech Made ● Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska ● Asociace podnikatelek a manažerek ČR ● Asociace inovačního podnikání ČR ● Euro Info Centrum Praha ● Sdružení pro informační společnost ● Svaz zdravotních pojišťoven ČR ● Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ● Asociace českých pojišťovacích makléřů ● Svaz průmyslu papíru a celulózy ● Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade ● Česká leasingová a finanční asociace ● Hospodářská komora České republiky ● Český svaz pivovarů a sladoven ● Sdružení Korektní podnikání ● Komora auditorů ČR ● Sdružení CZECH TOP 100 ● Gender Studies ● Česká asociace pro soutěžní právo ● Agrární komora ČR

Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o.

✑

www.prosperita.info

únor 2006

ASOCIACE PRO ELEKTRONICKOU KOMERCI

Na internetu všichni chtějí být vidět, protože internet je jeden velký a úžasný marketingový nástroj s obrovskými možnostmi Přečtěte si pozorně odpovědi Josefa Suchánka, předsedy APEK

I

nternet - médium, kanál, platforma, svět sám pro sebe? Možná od každého něco, rozhodně však cosi, co posunulo lidstvo nejen v komunikaci, ale třeba i v pohodlí a úspoře času dál k vlastní dokonalosti. Internetu se také říká fenomén doby, představuje technologii, bez níž by se dnes již zhroutil náš společný život. Bez elektronické komunikace dnes neumíme mít doma teplo, světlo, ani platit na poště. A ve světě obchodování bychom byli bez internetu, jak se říká, namydlení, ať si to připouštíme nebo ne. Ti konzervativnější možná kroutí hlavou a říkají nahlas, že internet nepotřebují, protože si pod tímto termínem nedokáží představit probíhající procesy. Natož přes něj třeba nakupovat! Ti znalí věci však vědí, je to právě internet, který umožňuje rozesílání nejcennějších informací, jež posléze posunou do obchodů to, co tam má být, co si jdeme vložit do vozíků. A do firem a k nám domů se díky internetu a elektronickému obchodu dostane zboží, které jsme ještě nedávno museli složitě shánět po celém městě, pak v tom kterém obchodě vyhledat a odvézt. NenÌ divu, ûe po takov˝chto ˙trap·ch lidstvo touûÌ po nÏËem p¯ÌhodnÏjöÌm. Po tom, aby si ûivot usnadÚovalo a aby Ëas, str·ven˝ neproduktivnÏ Ëi nez·bavnÏ, postupnÏ vymaz·valo z moûnostÌ dÏlenÌ Ëasu. NenÌ nic p¯ÌjemnÏjöÌho neû objednat velk˝ t˝dennÌ n·kup potravin p¯es dobrÈ webovÈ str·nky stejnÏ tak jako knihy Ëi dom·cÌ spot¯ebiËe pod v·noËnÌ stromeËek. A Ëas i penÌze, kterÈ se tak uöet¯Ì, se p¯ece dajÌ vyuûÌt lÈpe a jinak. ÿekla bych, ûe na internetu p¯edbÌh· doba sama sebe. A to je motivujÌcÌ. Za p·r let se budeme dneönÌm zaË·tk˘m jen usmÌvat. Nejen pokud jde o nakupov·nÌ. Ale i pokud jde o pr·ci, dejme tomu, s informacemi. Internet je totiû jedinÈ mÈdium, kterÈ n·m dalo prostor pro systÈm od kaûdÈho ke kaûdÈmu a skrze Ëas v Ëase a v pravÈm slova smyslu. Slovo m· p¯edseda Asociace pro elektronickou komerci Josef Such·nek:

tÏmi, co nabÌzejÌ zboûÌ nebo sluûby. Na internetu vöichni chtÏjÌ b˝t vidÏt, protoûe internet je jeden velk˝ a ˙ûasn˝ marketingov˝ n·stroj s obrovsk˝mi moûnostmi. TÌm je ¯eËeno, ûe uûivatelÈ budou vÌce a vÌce s internetem v dobrÈm konfrontov·ni, budou se na nÏm cÌtit lÈpe a komfortnÏji, no a budou vÌce a vÌce p¯ich·zet na chuù "e-nakupov·nÌ".

APEK - Asociace pro elektronickou komerci si dala pr·vÏ jako jeden ze stÏûejnÌch cÌl˘ propagovat nakupov·nÌ po internetu. Co dnes vaöe strategie obn·öÌ? Jak uû bylo ¯eËeno, internet (vËetnÏ n·kup˘) se hodnÏ propaguje s·m. My se snaûÌme k tomuto p¯ispÌvat Ël·nky, refer·ty na konferencÌch, tiskovkami, podporou akcÌ typu B¯ezen - mÏsÌc internetu apod. V mÈdiÌch chceme ukazovat norm·lnÏjöÌ tv·¯ nakupov·nÌ na internetu. Abych byl konkrÈtnÏjöÌ - pro noviny a televizi (i ty seriÛznÌ) je velmi atraktivnÌ ps·t a ¯Ìkat, ûe se na Pamatujete se, kdy jste vy osobnÏ nakoupil internetu prod·v· nez·konnÏ dÏtsk· pornograpoprvÈ p¯es internet? Jak˝ jste z toho mÏl fie, nez·konnÏ lÈky na p¯edpis (Viagra) nebo pocit? Bylo to trochu paöovan· zvÌ¯ata. Nikde dobrodruûstvÌ, byly to jsem nevidÏl, ûe by se Vždyť největší kamenní obavy, bylo to zkouöenÌ psalo o tom, ûe internetoobchodníci nakupují dnes již nÏËeho, od Ëeho jste v· aukce pomohla p¯i draûvětšinou elektronicky. hodnÏ oËek·val? bÏ v˝robk˘ pro UNICEF Ano, pamatuji si, ûe jsem nebo ûe nÏkterÈ obchody öel do toho "zostra", netestoval jsem si prvnÌ d·vajÌ urËitou Ë·st sv˝ch trûeb na charitu. TÌm n·kup na nÏËem levnÏjöÌm za sto korun. Bylo to se pro laiky m˘ûe deformovat obraz o svÏtÏ p¯ed cca 2 lety, kdy jsem si pot¯eboval koupit internetovÈho nakupov·nÌ. S tÌm se samoz¯ejmÏ televizi s vÏtöÌ obrazovkou (82 cm), a protoûe to nemÌnÌme smÌ¯it. bylo draûöÌ, chtÏl jsem si dob¯e vybrat. "DobrodruûstvÌm" pro mÏ bylo spr·vnÈ vyplnÏnÌ p¯ihlaM· APEK velkou Ëlenskou z·kladnu? Poroste öovacÌho a n·slednÏ n·kupnÌho formul·¯e, projeötÏ? toûe jsem to dÏlal poprvÈ. O spolehlivosti systÈNaöe z·kladna m· nÏco p¯es 80 Ëlen˘, ale mu jako takovÈho jsem nijak nepochyboval û·dosti o nov· ËlenstvÌ vy¯izujeme prakticky a nezklamal jsem se. kaûd˝ t˝den. PoËet p¯ib˝vajÌcÌch Ëlen˘ je a bude p¯Ìm˝m indik·torem ˙spÏchu naöeho snaûenÌ Ty tam jsou doby, kdy se lidÈ ptali: no a jak mi o vÏtöÌ v·ûnost a v˝znam APEKu jako takovÈho. to zboûÌ po internetu p¯ijde? Zkr·tka - v˘bec si to neumÏli p¯edstavit stejnÏ tak jako t¯eba to, Na jak· pravidla hry musÌ uchazeË o ËlenstvÌ jak m· vypadat elektronick˝ podpis "jak se p¯istoupit? budu do toho poËÌtaËe podepisovat, ËÌm, Na vstupu û·dn· zvl·ötnÌ. Chceme, aby byly dodrkam?"Ö »as a zkuöenosti vöe vy¯eöily. Jak· je ûov·ny regule vypl˝vajÌcÌ z obËanskÈho z·konÌku dnes chuù v »R nakupovat tÌmto zp˘sobem? o distanËnÌm prodeji zboûÌ a z·kona na ochranu N·kupy p¯es internet dos·hly v roce 2005 ve spot¯ebitele. D·le zevrubnÏ zkoum·me, zda-li m· srovn·nÌ s rokem 2004 cca 40 % n·r˘stu. Je to nov˝ uchazeË povÏst korektnÌho obchodnÌka, resp. ˙ctyhodnÈ ËÌslo, p¯esto ale neoËek·v·m, ûe se nem·-li na nÏj nÏkter˝ ze Ëlen˘ APEKu nÏjakou v p¯ÌötÌch nÏkolika letech bude zmenöovat. negativnÌ referenci. DalöÌ nadstavbovÈ poûadavky Dynamika internetovÈho nakupov·nÌ souvisÌ m·me p¯i udÏlov·nÌ naöich certifikacÌ, to ale nem· jednak s dynamikou penetrace internetu se vstupem do APEKu nic spoleËnÈho. VÌce se v republice a jednak s p˘sobenÌm internetu o cerifikacÌch APEK m˘ûete doËÌst na str·nk·ch jako takovÈho na z·kaznÌka. PodÌvejte se t¯eba www.apek.cz v z·loûce Informace o obchodech. na to, jak velk˝ z·jem je o prezentaci na internetu mezi firmami a institucemi, a to nejen Vaöe asociace se stala Ëlenem Svazu obchodu

Program Profese je na školení zaměstnanců V poslednÌ lednov˝ den skonËilo druhÈ kolo p¯ijÌm·nÌ û·dostÌ do programu Profese, ze kterÈho mohou malÌ a st¯ednÌ podnikatelÈ Ëerpat dotace na ökolenÌ sv˝ch zamÏstnanc˘. Region·lnÌ kancel·¯e CzechInvestu p¯ijaly celkem 115 û·dostÌ, vÌc neû polovinu z nich p¯itom podali podnikatelÈ z Moravy. "Region·lnÌ kancel·¯e CzechInvestu v OlomouckÈm, ZlÌnskÈm, MoravskoslezskÈm a JihomoravskÈm kraji dohromady evidujÌ 64 projekt˘, kterÈ se uch·zejÌ o finanËnÌ podporu. Je vidÏt, ûe si tamnÌ podnikatelÈ uvÏdomujÌ, jakou cenu pro nÏ majÌ kvalitnÌ a vzdÏlanÌ zamÏstnanci. Firmy zatÌm investovaly spÌö do n·kupu stroj˘ nebo v˝stavby budov," uvedl gener·lnÌ ¯editel CzechInvestu Tom·ö Hruda a doplnil: "Na druhÈ kolo v˝zvy v programu Profese bylo uvolnÏno 100 milion˘ korun. JeötÏ letos ale vyhl·sÌme i t¯etÌ kolo, a celkem tak podnikatel˘m v tomto roce rozdÏlÌme 175 milion˘." PenÌze jsou urËeny na specifickÈ vzdÏl·v·nÌ smÏ¯ujÌcÌ k r˘stu kvalifikace, rozöi¯ov·nÌ specifick˝ch znalostÌ a dovednostÌ zamÏstnanc˘ v technick˝ch profesÌch, pracovnÌk˘ odpovÏdn˝ch za ¯ÌzenÌ a rozvoj lidsk˝ch zdroj˘ a takÈ na vzdÏl·v·nÌ zamÏstnanc˘ v oblasti ûivotnÌho prost¯edÌ. "NejvÏtöÌ z·jem o dotaci majÌ podnikatelÈ z jiûnÌ Moravy, kte¯Ì podali 23 û·dostÌ. Radost m·me z toho, ûe p¯ev·ûn· Ë·st ûadatel˘ jsou tradiËnÌ ËeskÈ spoleËnosti," komentoval enormnÌ z·jem moravsk˝ch firem ¯editel region·lnÌ kancel·¯e CzechInvestu v BrnÏ Patrik Reichl. Program Profese je souË·stÌ OperaËnÌho programu Rozvoj lidsk˝ch zdroj˘ a na vöechna t¯i kola bylo alokov·no 256 milion˘. O dotace se mohou uch·zet podnikatelskÈ subjekty ze sektoru pr˘myslu a navazujÌcÌch sluûeb. Podpora ve v˝öi 80 tisÌc aû 3 miliony korun je poskytov·na aû do v˝öe 70 % uznateln˝ch n·klad˘ projektu. (tz)

www.premium.prosperita.info

a cestovnÌho ruchu »R a vy osobnÏ Ëlenem ˙zkÈho vedenÌ jmenovanÈho svazu. JakÈ byly p¯edevöÌm d˘vody? ⁄zk· spolupr·ce SOCRu a APEKu bude velice uûiteËn· pro obÏ strany. APEK bude moci vyuûÌt cesty, kterou SOCR jakoûto podobnÏ profilujÌcÌ se subjekt s vÏtöÌ z·bÏrem proöl·pnul jiû v minulosti a naopak SOCRu internetov˝ segment do urËitÈ mÌry chybÏl a bude nynÌ moci vyuûÌt znalostnÌho potenci·lu APEKu. SOCR a APEK po sobÏ "poöilh·valy" uû delöÌ dobu, ale k nav·z·nÌ spolupr·ce doölo aû nynÌ. J· osobnÏ SOCR »R zn·m, p˘sobil jsem v nÏm v minulosti "v barv·ch" jednoho velkÈho obchodnÌho ¯etÏzce a moûn· i tato m· zkuöenost napomohla k rychlejöÌ realizaci vstupu APEKu do SOCRu jako kolektivnÌho Ëlena. Bojujete s nÏkter˝mi z·kony, kterÈ lze nap¯Ìklad vykl·dat nejednoznaËnÏ, p¯ipomÌnkujete novou legislativu? ZatÌm jen okrajovÏ - p¯ipomÌnkovali jsme nÏkterÈ smÏrnice EU, k vÏtöÌ aktivitÏ se APEK teprve chyst·. Zde je jeden z p¯Ìklad˘ moûnÈ v˝hodnÈ spolupr·ce se SOCRem, protoûe ten je v tom mnohem d·le a sv˘j vliv na proces tvorby legistalivy re·lnÏ uplatÚuje. vat selektivnÏ vybranÈ skladby ve form·tu WMA Elektronick˝ obchod zÌsk·v· na celospoleËen(MP3 spÌö ne) - to se t˝k· ËeskÈho trhu, na skÈ pot¯ebnosti. äet¯Ì se jÌm zejmÈna Ëas, uchoz·pad od naöich hranic to jiû "frËÌ". Druhou bude v·v· a n·sobÌ pohodlÌ z·kaznÌka. Kdo vyuûÌv· prodej volnÏ prodejn˝ch lÈËiv na internetu - to tÈto moûnosti vÌce - firmy nebo koneËn˝ spot¯ep¯ijde po schv·lenÌ novÈho z·kona o lÈcÌch bitel? A jak˝ bude trend pro firemnÌ z·kaznÌky nÏkdy v polovinÏ roku. bude objem prost¯edk˘ vloûen˝ch do n·kup˘ po internetu st·le vyööÌ a mnoûstvÌ po¯ÌzenÈho A naopak - co se nikdy p¯es internet prod·vat zboûÌ r˘st? Anebo se budou generovat vyööÌ p¯Ìnebude? jmy z internetovÈho obchodov·nÌ dÌky drobn˝m Jestli byste oËek·vala odpovÏÔ typu Ëerstv· kupujÌcÌm? zelenina nebo masnÈ v˝robky, tak v·s zklamu To je dobr· ot·zka - srovn·nÌ obchodov·nÌ na takov˝ odhad bych si nedovolil udÏlat. O rozv·˙rovni podnikatel-koncov˝ z·kaznÌk a podnikaûenÌ Ëerstv˝ch steak˘ v USA do 24 hodin od tel-podnikatel nebo-li B to C a B to B (z anglicobdrûenÌ objedn·vky jsem slyöel uû p¯ed 6 lety kÈho business to customer a business to busidokonce se objedn·vka tenkr·t dala udÏlat ness) nÏkdy m˘ûete vidÏt i oznaËenÌ B2C p¯es fax! P¯es internet v·s nikdo neost¯Ìh·, ale a B2B. R˘st budou jistÏ oba dva segmenty, a to nenÌ vylouËeno, ûe prodej ˙konu se v budoucnu nejen dÌky faktickÈmu r˘stu (cca 30-40 % p¯es internet uskuteËnit m˘ûe (objedn·te se, roËnÏ), ale takÈ dÌky zp¯esÚov·nÌ statistik, co domluvÌte si st¯ih, barvu, apod. - uvidÌte to vöechno zahrnout do e-businessu. Pokud dnes samoz¯ejmÏ namodelovanÈ na vaöem portrÈtu, APEK hovo¯Ì o cca desetimiliardovÈm internetozaplatÌte z·lohu Ö). MyslÌm, ûe tady se meze vÈm trhu, myslÌme tÌm B2C. DomnÌv·m se, ûe fantazii nedajÌ kl·st. B2B je vÏtöÌ neû B2C, ale B2B statistiku v ËÌslech zatÌm nem·me. Vûdyù nejvÏtöÌ kamennÌ Etika podnik·nÌ - sloûit˝ pojem. Jak˝ma oËima obchodnÌci nakupujÌ dnes jiû vÏtöinou elektroho vidÌ asociace? nicky. Definice a kategorizace B2B na interneEtika podnik·nÌ je hlavnÏ tu nenÌ jednoduchou z·leöirok˝ pojem. Pokud hovoûitostÌ a teprve n·s Ëek·. …uživatelé budou více a více ¯Ìme o cenotvorbÏ, pop¯. Spolupracujeme na tomto s internetem v dobrém konvytv·¯enÌ tlaku na v˝robce s GfK. ZÌskat relevantnÌ (coû jsou v p¯ÌpadÏ zejmÈfrontováni, budou se na něm data bude obtÌûnÈ uû jen na kamenn˝ch ¯etÏzc˘ pro samotnou dynamiku ecítit lépe a komfortněji, no pomÏrnÏ diskutovanÈ ot·zbusinessu. a budou více a více přicházet ky), internetovÌ hr·Ëi ZmÌnÏnÈ zp¯esÚov·nÌ stana chuť "e-nakupování". s tÌmto problÈm nemajÌ (etistik (tj. "p¯izn·v·nÌ" obchody jsou trvale a konv˝sledk˘ prodej˘ do stantnÏ levnÏjöÌ - bez v˝razn˝ch ËasovÏ omezeoblasti e-businessu) je komplikovanÈ i bez dÏlen˝ch trh·k˘ na p¯il·k·nÌ z·kaznÌka) a APEK tyto nÌ na B2B a B2C. Uvedu v·m jeden konkrÈtnÌ vÏci zatÌm ne¯eöÌ. Pokud jde o etiku prodeje, pak p¯Ìklad, on-line n·kup jÌzdenek »D. JÌzdenku si APEK vytvo¯il sv˘j systÈm certifikacÌ, a snaûÌ se rezervujete on-line a 1. zaplatÌte a vyzvednete tak sv˝m Ëlen˘m pom·hat v orientaci v korektu pokladny, 2. zaplatÌte on-line a vyzvednete nÌch postupech, neboù internetov˝ prodej p¯ece u pokladny, 3. zaplatÌte on-line a vytisknete si jen zahrnuje urËit· specifika, kter· je nutnÈ doma nebo v pr·ci. Kter˝ zp˘sob je jiû e-busiv r·mci nutnÈho z·kaznickÈho servisu dodrûoness? Uv·dÌ »D jakoukoliv Ë·st do statistik evat. TÌm ne¯Ìk·m, ûe certifikovan˝ Ëlen APEKu businessu? MyslÌm si, ûe ne. se nem˘ûe dopustit chyby ve vztahu k z·kaznÌD· se dnes odhadnout, kter· komodita vstoupÌ kovi. Jde o to, ûe takov· chyba neb˝v· systÈmov nejbliûöÌ dobÏ jako nov· do elektronickÈho v· a APEK v takov˝chto p¯Ìpadech "pouze" sleobchodu nebo kter· nabyde na v˝znamu? duje, jak dan˝ obchod problÈm ¯eöÌ, p¯ÌpadnÏ Asi jich bude vÌce, ale jako p¯Ìklad bych uvedl 2 pom˘ûe n·zorem, radou. oblasti - stahovan· digit·lnÌ hudba (Digital dÏkuji za v˝stiûnÈ a inspirujÌcÌ odpovÏdi Download Music), kdy si budou z·kaznÌci kupo-

Do vývoje směřují tři miliardy ze státního rozpočtu Od letoönÌho ledna aû do 28. ˙nora mohou podnikatelÈ, v˝zkumnÈ instituce a vysokÈ ökoly û·dat o finanËnÌ podporu z novÈho tÈmatickÈho programu Trval· prosperita. ZÌskat mohou dotaci aû do v˝öe 70 % uznateln˝ch n·klad˘ na projekty v oblasti v˝zkumu a v˝voje. V˝zvu k pod·nÌ p¯ihl·öek do ve¯ejnÈ soutÏûe vyhl·silo Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R v r·mci N·rodnÌho programu v˝zkumu II. é·dosti p¯ijÌm· agentura CzechInvest. "FinanËnÌ prost¯edky na podporu projekt˘ p˘jdou ze st·tnÌho rozpoËtu, na lÈta 2006 aû 2011 poËÌt·me s Ë·stkou p¯evyöujÌcÌ 2,9 miliardy korun. Subjekty, kterÈ budou chtÌt dotaci zÌskat, musejÌ samoz¯ejmÏ Ë·st n·klad˘ spojen˝ch s projektem zaplatit ze svÈho. Dohromady by tedy v p¯ÌötÌch öesti letech mÏlo do v˝zkumu a v˝voje dÌky tomuto programu p¯ijÌt asi 4,2 miliardy korun," sdÏlil ministr pr˘myslu a obchodu Milan Urban. P¯i posuzov·nÌ û·dostÌ bude hr·t velkou roli vyu-

ûitelnost n·padu v praxi. PenÌze jsou urËeny nap¯Ìklad na zv˝öenÌ spolehlivosti elektrick˝ch sÌtÌ a rozvoden vysokÈho napÏtÌ, v˝voj nekonvenËnÌch struktur a konstrukcÌ stroj˘ nebo na zvyöov·nÌ bezpeËnosti chemik·liÌ. PodrobnÈ informace najdou z·jemci na webov˝ch str·nk·ch www.mpo.cz, www.vyzkum.cz nebo www.czechinvest.org. "V˝voj nov˝ch technologiÌ a materi·l˘ je z·kladnÌm p¯edpokladem dalöÌho rozvoje ekonomiky. O tom, ûe »esk· republika m· v tÈto oblasti dostateËn˝ potenci·l, svÏdËÌ i fakt, ûe st·le vÌce zahraniËnÌch firem u n·s buduje technologick· centra a zamÏstn·v· v nich naöe odbornÌky. Loni jich velcÌ investo¯i vytvo¯ili hned 14. Dom·cÌ firmy a v˝zkumnÈ instituce na to zatÌm nemajÌ dost vlastnÌch prost¯edk˘, proto se je snaûÌme dotacemi podpo¯it a motivovat," dodal gener·lnÌ ¯editel CzechInvestu Tom·ö Hruda. (tz)

3

únor 2006

TRH INFORMACÍ

Ve factoringu opět nejlepší Transfinance Factoringové společnosti v České republice profinancovaly ve 4. čtvrtletí 2005 pohledávky za 24,306 miliardy korun

PROGRAM: ● ZAD¡V¡NÕ VEÿEJN›CH ZAK¡ZEK DLE NOV… PR¡VNÕ ⁄PRAVY Z POHLEDU UCHAZE»Ÿ ● VYBRAN¡ PROBLEMATIKA OBCHODNÕHO Z¡KONÕKU ● PROBLEMATICK… BODY NOV…HO Z¡KONÕKU PR¡CE Z POHLEDU ZAMÃSTNAVATELŸ ● POSTIH KORUPCE V OBCHODNÕCH VZTAZÕCH

Asertivita jako souË·st soci·lnÌ a profesnÌ kompetence TERMÕN: 8.-9. 3. 2006; 09:00-16:00 MÕSTO: K CENTRUM, Senov·ûnÈ n·mÏstÌ 23, Praha 1 UR»ENO: PracovnÌk˘m, kte¯Ì se p¯i v˝konu pr·ce pot¯ebujÌ p¯imÏ¯enÏ prosazovat a zvl·dat z·tÏûovÈ situace v r·mci soci·lnÌ interakce. CÕL: Objasnit podstatu asertivnÌho jedn·nÌ. Umoûnit zmapov·nÌ vlastnÌho asertivnÌho stylu jedn·nÌ. Orientovat se v adekv·tnÌ sebepercepci a obrann˝ch reakcÌch. Sezn·mit se se z·kladnÌmi asertivnÌmi

IntuitivnÌ marketing TERMÕN: 20.-21. 3. 2006; 09:00-16:00 MÕSTO: K CENTRUM, Senov·ûnÈ n·mÏstÌ 23, Praha 1 UR»ENO: Manaûer˘m, obchodnÌk˘m menöÌch a st¯ednÌch firem. CÕL: IntuitivnÌ marketing nabÌzÌ alternativu ke klasickÈmu marketingu, kter˝ je vÏtöinÏ mal˝ch a st¯ednÌch firem finanËnÏ, person·lnÏ i organizaËnÏ nedostupn˝. IntuitivnÌ marketing stavÌ na tom, co velkÈ firmy naopak nedovedou - na individu·lnÌ pÈËi o z·kaznÌka, uspokojov·nÌ jeho osobnÌch pot¯eb a budov·nÌ up¯ÌmnÈho partnerstvÌ s nÌm. MilionovÈ rozpoËty nahrazuje tv˘rËÌ p¯Ìstup, podpora myölenÌ a nov˝ch podnikatelsk˝ch n·pad˘. PÿEDN¡äÕ: Ing. Miloö Toman PROGRAM: Z·klady marketingu ⁄spÏch a vytrvalost Z·sady ˙spÏönÈho vztahu k z·kaznÌkovi PÈËe o z·kaznÌka: Jak zÌskat d˘vÏru z·kaznÌka a jak ji neztratit Tv˘rËÌ p¯Ìstup Reklama a jak na ni Nebojte se konkurence K”D: 676600 CENA: 6 790 KË (vËetnÏ 19 % DPH) bliûöÌ informace naleznete na www.vox.cz nebo na informaËnÌ lince 224 142 044-5

NLB Factoring 11,8%

Obrat AFS za rok 2005

Obrat 2005 1-12 25 000

22 770

22 036

20 000 16 604 13 738

15 000

10 257

10 000 5 000

1 426

Karta je urËena klient˘m Winterthur, kte¯Ì majÌ sjednanÈ penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ nebo ûivotnÌ pojiötÏnÌ. KromÏ osvobozenÌ od mÏsÌËnÌho poplatku za vedenÌ karty a roËnÌho poplatku m˘ûe klient zÌskat speci·lnÌ bonus p¯i vyd·nÌ karty ve v˝öi 300 KË a p¯edschv·len˝ limit - aû 40 000 KË bez nutnosti doloûenÌ p¯Ìjmu. ➡

4

p¯ednÌho distributora kancel·¯sk˝ch pot¯eb na ËeskÈm trhu. Podle aktu·lnÌch ˙daj˘ zv˝öila ACTIVA za poslednÌch pÏt let sv˘j obrat na dvojn·sobek. V letoönÌm roce oËek·v· jeho dalöÌ n·r˘st na hranici deseti procent. Nejv˝znamnÏjöÌmi komoditami z hlediska obratu jsou nap¯. papÌr (30 %) a archivaËnÌ pot¯eby (15 %).

D. S. Fa ct or in g

Tr an sf in an ce

Co můžeme dát Evropě Chystá se velká konference nejen pro podnikatele Ve dnech 4. - 5. kvÏtna 2006 probÏhne v prostor·ch NovÈ radnice mÏsta Prahy 1. roËnÌk mezin·rodnÌ konference "Hled·nÌ novÈ Evropy". Za cÌl si klade v˝mÏnu zkuöenostÌ z oblastÌ podnik·nÌ, vzdÏl·v·nÌ a ve¯ejn˝ch z·jm˘ tak, aby jejich synergie vedla k efektivnÌmu a trvalÈmu zvyöov·nÌ autonomie, sebevÏdomÌ a konkurenceschopnosti vöech obËan˘ v prostoru EvropskÈ unie.

Organizace konference Konferenci organizuje D˘m techniky Ostrava, spol. s r.o. ve spolupr·ci se spoleËnostÌ VIDEOBOARD a s »esk˝m centrem produktivity. Z·ötitu p¯evzal p¯edseda vl·dy »eskÈ republiky. MÌsto programovÈho ¯editele zast·v· profesor Milan Zelen˝, kter˝ p˘sobÌ na FordhamovÏ univerzitÏ v New Yorku a na FakultÏ managementu a ekonomiky Univerzity Tom·öe Bati ve ZlÌnÏ, kde je profesorem podnikovÈ ekonomiky a ¯ÌzenÌ. SouËasnÏ vyuËuje na UniverzitÏ Xidian v Xi¥an v »ÌnÏ. Je p¯ednÌm odbornÌkem v oblasti multikriteri·lnÌho rozhodov·nÌ, ¯ÌzenÌ znalostÌ, produktivity pr·ce, podnikov˝ch systÈm˘ ¯ÌzenÌ a strategie. Autorsky stojÌ za celou ¯adou knih, mezi nimi Human Systems Management, Multiple Criteria Decision Making, Cesty k ˙spÏchu: TrvalÈ hodnoty Soustavy Baùa a dalöÌch. V roli prezidenta konference se p¯edstavÌ profesorka R˘ûena Pet¯Ìkov·, p˘sobÌcÌ jako ¯·dn·

Nové webové stránky MPO ČR HVB Bank a kreditka VISA Obrat společnosti ACTIVA O vÌce neû sedm procent na 1 087 milion˘ KË Winterthur stoupl v roce 2005 obrat spoleËnosti ACTIVA,

O. B. HE LL ER

0 Fa ct or in g

TERMÕN: 14. 3. 2006; 09:00-17:30 MÕSTO: Hotel Olympik - TRISTAR, U SluncovÈ 14, Praha 8 UR»ENO: Majitel˘m spoleËnostÌ, spoleËnÌk˘m a jednatel˘m, ¯editel˘m, manaûer˘m a vedoucÌm zamÏstnanc˘m, pracovnÌk˘m pr·vnÌch a poradensk˝ch spoleËnostÌ, kte¯Ì jsou zodpovÏdnÌ za sv· rozhodnutÌ a kte¯Ì se pot¯ebujÌ rychl˝m a efektivnÌm zp˘sobem sezn·mit s nejd˘leûitÏjöÌmi zmÏnami v pr·vnÌch ˙prav·ch. Vzhledem k cÌl˘m p¯edn·öek nejsou tyto doporuËeny tÏm, kte¯Ì se na jednotliv· tÈmata specializujÌ. CÕL: CÌlem konference je srozumiteln˝m zp˘sobem shrnout oËek·vanÈ zmÏny roku 2006 v oblasti zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek, obchodnÌho z·konÌku a z·konÌku pr·ce se z¯etelem na manaûerskou odpovÏdnost, korupËnÌ jedn·nÌ a dalöÌ tÈmata a dopady do manaûerskÈho rozhodov·nÌ a do kaûdodennÌ praxe spoleËnostÌ. PÿEDN¡äÕ: JUDr. Kate¯ina »ern·, JUDr. Radim K¯Ìû, JUDr. Nataöa Randlov·, Mgr. Jaroslav äkubal, JUDr. Ji¯Ì Teryngel

pr·vy a vytvo¯it p¯edpoklady pro jejich uplatnÏnÌ. RozvÌjet asertivnÌ dovednosti a techniky jejich n·cviku. Vytvo¯it prost¯ednictvÌm n·cviku p¯edpoklady pro uplatÚov·nÌ adekv·tnÌch vzorc˘ jedn·nÌ. PÿEDN¡äÕ: Doc. PhDr. Alena Valiöov·, CSc. PROGRAM: AsertivnÌ chov·nÌ a jeho projevy Z·kladnÌ asertivnÌ pr·va a etika kaûdodennÌho ûivota RozvÌjenÌ asertivnÌch dovednostÌ a techniky jejich n·cviku Asertivita jako souË·st soci·lnÌ kompetence pracovnÌka. K”D: 676100 CENA: 6 790 KË (vËetnÏ 19 % DPH)

O. B. HELLER 18,9%

NL B

Novinka VOX 2006 1. manaûerskÈ setk·nÌ - legislativnÌ v˝voj a jeho vliv na manaûerskÈ rozhodov·nÌ

Factoring KB 15,8%

KB

1. VOX a.s. Vás srdečně zve

Factoring »S 25,6%

Transfinance 26,3%

Fa ct or in g

v hodnotÏ 22,770 miliardy korun. V loÚskÈm roce profinancovaly firmy sdruûenÈ v Asociaci factoringov˝ch spoleËnostÌ nejvÌce tuzemsk˝ch pohled·vek (68,255 miliardy korun, 78,61 % celkov˝ch obchod˘), exportnÌ factoring se na obchodech podÌlel 15 % (13,113 miliardy korun) a zak·zky importnÌho factoringu dos·hly hodnoty 2,45 miliardy korun (2,82 % celkov˝ch obchod˘). Akciov· spoleËnost Transfinance je jednÌm z nejvÏtöÌch nebankovnÌch poskytovatel˘ provoznÌho financov·nÌ pro malÈ a st¯ednÌ podniky formou factoringu tuzemsk˝ch a zahraniËnÌch pohled·vek. SpoleËnost financuje, inkasuje a zajiöùuje pohled·vky klient˘ z nejr˘znÏjöÌch oblastÌ pr˘myslu. Transfinance a.s. byla zaloûena v roce 1991 jako prvnÌ specializovan· spoleËnost na provoznÌ financov·nÌ podnik˘ (factoring a forfaiting) ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ. Akcion·¯i spoleËnosti jsou BRE BANK S.A., Varöava (50 %), dce¯in· spoleËnost Commerzbank AG, a Intermarket Bank A.G., VÌdeÚ (50 %). (tz)

D. S. Factoring 1,7%

Podíl na trhu 2005 4Q

»S

NejvÏtöÌ podÌl na celkovÈm objemu zak·zek factoringov˝ch spoleËnostÌ ve 4. ËtvrtletÌ 2005 opÏt vyk·zal tuzemsk˝ factoring (tÈmÏ¯ 80 %, 20,052 miliardy korun). ExportnÌ factoring dos·hl celkovÈho objemu obchod˘ 3,573 miliardy korun. ImportnÌ factoring se financov·nÌm pohled·vek za 0,681 miliardy korun podÌlel 2,7 % na celkovÈm objemu obchod˘ factoringov˝ch spoleËnostÌ. Podle nejnovÏjöÌch v˝sledk˘ za cel˝ rok 2005 profinancovaly factoringovÈ spoleËnosti v »eskÈ republice pohled·vky za 86,831 miliardy korun, coû je o 4,564 miliardy korun vÌce neû v roce 2004. MeziroËnÌ n·r˘st factoringov˝ch obchod˘ nenÌ jiû tak dramatick˝, jako tomu bylo p¯ed dvÏma lety. "ZatÌmco v roce 2005 zaznamenal factoring raketov˝ n·r˘st obchod˘ o 29 %, loni to bylo "jen" 5 %, uvedl Ji¯Ì Matula. Transfinance obsadily v celoroËnÌm hodnocenÌ i p¯es vynikajÌcÌ v˝sledky ve 2. pololetÌ 2005 druhou p¯ÌËku. S profinancovan˝mi pohled·vkami za 22,036 miliardy korun se objevily tÏsnÏ za spoleËnostÌ Factoring CS, kter· provedla obchody

PodÌl factoringov˝ch spoleËnostÌ na ËeskÈm trhu ve 4. ËtvrtletÌ 2005

Fa ct or in g

N

ejlepších výsledků dosáhla opět společnost Transfinance a.s., která od října do prosince loňského roku odkoupila pohledávky v hodnotě 6,617 miliardy korun. "To je o více než miliardu více než ve 3. čtvrtletí 2005," komentoval čerstvé výsledky ing. Jiří Matula, předseda Asociace factoringových společností a ředitel Transfinance a.s. Transfinance si stále drží bezkonkurenční prvenství i na poli exportního (1,802 miliardy korun) a importního (472 milionů korun) factoringu.

DesetitisÌce n·vötÏvnÌk˘, kte¯Ì navötÏvujÌ webovou adresu ministerstva, se doËkali nynÌ p¯ÌjemnÈ zmÏny. Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R p¯edstavilo sv˝m uûivatel˘m novou podobu internetov˝ch str·nek. Na adrese www.mpo.cz jde nynÌ o modernÌ design, snadnÏjöÌ orientaci a rozöÌ¯enou nabÌdku informacÌ. "Nov˝ web bude jistÏ dobr˝m zrcadlem pr·ce na Ministerstvu pr˘myslu a obchodu a efektivnÌm n·strojem komunikace s öirokou ve¯ejnostÌ," uvedl Miloslav MarËan, ¯editel odboru informatiky MPO. ➡

2. profesorka VäB-TU Ostrava, Univerzity Tom·öe Bati ve ZlÌnÏ a souËasnÏ jako ¯editelka a jednatelka Domu techniky Ostrava, spol. s r.o. »estn˝m prezidentem konference je Tom·ö J. Baùa, syn Tom·öe Bati, zakladatele svÏtovÈho koncernu Baùa a zakladatel Bata Shoe Organisation v Torontu.

TematickÈ zamÏ¯enÌ konference VzdÏl·v·nÌ podnikatelsk· univerzita, management jako profese, kustomizovanÈ vzdÏl·v·nÌ, podnikovÈ univerzity, od informacÌ ke znalostem, od znalostÌ k moudrosti Podnik·nÌ evropsk˝ p¯Ìstup k podnikovÈmu ¯ÌzenÌ, soustava ¯ÌzenÌ Baùa, region·lnÌ a glob·lnÌ rozvoj, trvale udrûiteln˝ rozvoj, strategie diferenciace, od v˝konnosti ke strategii, sÌtÏ mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ a podnikovÈ aliance, kooperace a konkurence, "outsourcing" sÌtÏ v EvropÏ Ve¯ejnÈ z·jmy role a instituce d˘vÏry a d˘vÏryhodnosti, systÈmy evropsk˝ch hodnot, nov˝ regionalismus a jeho v˝hledy, spoleËensko-kulturnÌ zmÏna role spoleËensk˝ch institucÌ v novÈ EvropÏ, Evropa jako partner v glob·lnÌm spoleËenstvÌ SpoleËensko-kulturnÌ prost¯edÌ politika jako podp˘rn˝, zmocÚujÌcÌ faktor, region·lnÌ politika, integrace versus regionalizace, strategie "mal˝ch st·t˘", politickÈ versus podnikatelskÈ modely, role n·rodnÌho st·tu v novÈ EvropÏ. vÌce informacÌ lze zÌskat na www.neweurope.cz (rix)

BAWAG Bank nabízí americkou hypotéku BAWAG Bank nabÌzÌ hypoteËnÌ ˙vÏr s jednor·zov˝m Ëerp·nÌm a hypotÈku americkÈho typu (d·le jen americk· hypotÈka) jiû od Ë·stky 250 000 KË, se splatnostÌ aû t¯icet let, maxim·lnÌ fixacÌ na dvacet let a ˙rokem jiû od 3,29 % p.a. BAWAG Bank p¯edstavuje jednoduch˝ a pro klienta velmi p¯ehledn˝ produkt, v˝hodnÈ cenovÈ podmÌnky a zejmÈna i moûnost vyuûitÌ pro klienta daÚovÏ v˝hodnÈ varianty hypotÈky zcela bez poplatk˘. ➡

www.prosperita.info

únor 2006

ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ČR, TRH INFORMACÍ

Stanovisko ZS ČR k návrhu Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013 ZemÏdÏlsk˝ svaz »R schv·lil na svÈm zased·nÌ V˝boru dne 13.9.05 stanovisko k n·vrhu Programu Rozvoje venkova »R na obdobÌ 2007 2013, kterÈ n·slednÏ bylo zasl·no na Mze »R. Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ dnes navrhuje na rozdÌl od svÈho "podzimnÌho n·vrhu" v Programu rozvoje venkova »R na obdobÌ 2007 - 2013 rozdÏlenÌ finanËnÌch prost¯edk˘ na jednotlivÈ osy EAFRD takto: I. osa 22,3 %, II. osa 57,9 %, III. osa 13,6 %, Leader 5 % a technick· pomoc 2 %. Toto rozdÏlenÌ nerespektuje poûadavky a z·vÏry, kterÈ vyplynuly z ve¯ejn˝ch diskusÌ, kterÈ MZe ve spolupr·ci s AK »R organizovalo. Jako hlavnÌ priorita pro rozvoj venkova pro obdobÌ 2007 - 2013 byla jasnÏ definov·na pot¯eba podpora modernizace zemÏdÏlsk˝ch podnik˘. Dlouhodob· podfinancovanost tÏchto podnik˘ vedoucÌ k vysokÈ zadluûenosti a zastaralosti v˝robnÌch technologiÌ zemÏdÏlc˘ vytv·¯Ì zcela z·sadnÌ bariÈru v konkurenceschopnosti tÏchto podnik˘. Z·mÏr Mze podpo¯it I. osu pouze 22,3 % a vlastnÌ opat¯enÌ "Modernizace zem. podnik˘" pouze 25,9 % prost¯edk˘ z osy I. znamen·, ûe v r·mci celÈho PRV je na toto opat¯enÌ zamÏ¯eno pouze 801 mil. KË. Tato Ë·stka je s ohledem na pot¯eby investic do ËeskÈho zemÏdÏlstvÌ naprosto nedostaËujÌcÌ. Doch·zÌ tak razantnÌmu poklesu objemu podpor, kdy v roce 2006 je na toto opat¯enÌ alokov·no 1,7 mld KË. CelkovÈ snÌûenÌ podpor na rozvoj venkova (p¯edpokl·dan· n·rodnÌ ob·lku ve v˝öi 10,4 mld KË a celkov˝ rozsah podpor ve v˝öi 13,3 mld KË) tak bylo vedeno z velkÈ Ë·sti na ˙kor I. osy, a to p¯edevöÌm u podpor, kterÈ majÌ b˝t smÏ¯oOsy

v·ny do zemÏdÏlskÈ prvov˝roby, zatÌmco II. osa z˘stala zachov·na, a tak se jejÌ podÌl radik·lnÏ zv˝öil. V r·mci I. osy je z·roveÚ kladen d˘raz na velk˝ poËet opat¯enÌ urËen˝ ne prim·rnÏ pro zemÏdÏlce. Z·sadnÌ problÈm poddimenzovanÈho objemu financÌ na opat¯enÌ "Modernizace zem. podnik˘" spoËÌv· v tom, ûe legislativa »R a EU vyûaduje plnÏnÌ ¯ady investiËnÏ n·roËn˝ch poûadavk˘ na welfare, ûivotnÌ prost¯edÌ, zdravotnÌ nez·vadnost surovin a potravin apod. Tyto poûadavky se budou stupÚovat a vy˙stÌ v soubor opat¯enÌ "Cross Compliance", jejichû splnÏnÌ bude podmiÚov·no poskytov·nÌm dotacÌ. ZemÏdÏlci se tak dost·vajÌ do "pasti", kdy na jednÈ stranÏ je naprosto nedostaËujÌcÌ objem ve¯ejn˝ch podpor a na stranÏ druhÈ stupÚujÌcÌ se agro-environment·lnÌ a jinÈ poûadavky. Tuto skuteËnost si uvÏdomujÌ i ostatnÌ novÈ ËlenskÈ st·ty (viz p¯Ìloha 1) a d·vajÌ d˘raz p¯edevöÌm na pot¯ebu zajiötÏnÌ investic pro zv˝öenÌ konkurenceschopnosti sv˝ch zemÏdÏlc˘ p¯i splnÏnÌ vöech souËasn˝ch i budoucÌch poûadavk˘ opat¯enÌ "Cross Compliance". ZemÏdÏlsk˝ svaz »R proto doporuËuje: 1. RozdÏlit prost¯edky p¯edevöÌm s d˘razem na konkurenceschopnost Ëesk˝ch zemÏdÏlc˘ a rozvoj venkova n·sledovnÏ: 2. Vzhledem k administrativnÌ n·roËnosti (a na administrativu pouûit˝ch finanËnÌch prost¯edk˘) a snÌûenÌ p¯edpokl·dan˝ch prost¯edk˘ z EU, snÌûit poËet jednotliv˝ch opat¯enÌ, kter· budou opravdu administrov·na

Min. finanËnÌ limity z EAFRD

Stanovisko ZS »R

(%)

(%)

I.

10

35

4,67

II.

25

48

6,40

III.

10

10

1,33

Leader

pr˘mÏr 2,5 se zvyöov·nÌm na 5 % na konci obdobÌ

5

0,67

Technick· pomoc

Max 4 %

2

0,27

100

13,337

Celkem

mld KË

Zákon o rozhodčím řízení se nezměnil V˝znamn· zpr·va: Dne 3.2.2006 poslaneck· snÏmovna neschv·lila poslaneck˝ n·vrh zmÏny z·kona Ë.216/1994 Sb., o rozhodËÌm ¯ÌzenÌ a v˝konu rozhodËÌch n·lez˘. Znamen· to, ûe rozhodËÌ ¯ÌzenÌ jako alternativnÌ zp˘sob ¯eöenÌ spor˘ mohou vyuûÌvat fyzickÈ i pr·vnickÈ osoby, st·t i st·tnÌ organizace nebo spoleËnosti, v nichû je st·t spolupodÌlnÌkem (akcion·¯em). Jak si moûn· pamatujete, uve¯ejnili jsme v z·vÏru loÚskÈho roku informaci z tiskovÈ konference po¯·danÈ v Praze RozhodËÌm soudem p¯i HK »R a AK »R o tom, ûe se v ¯Ìjnu v PoslaneckÈ snÏmovnÏ jednalo o n·vrhu ZdeÚka Koudelky (»SSD) na zmÏny t˝kajÌcÌ se rozhodËÌho ¯ÌzenÌ v »R. ⁄daje o zmÏn·ch byly p¯ipojeny k novele Z·kona o platebnÌm styku. Podle novely "st·t nesmÌ uzav¯Ìt rozhodËÌ smlouvu a nesmÌ b˝t stranou rozhodËÌho ¯ÌzenÌ, a to ani jako pr·vnÌ n·stupce. RozhodËÌ smlouvy nelze pouûÌt, pokud m· b˝t stranou rozhodËÌho ¯ÌzenÌ st·t." Jedno se o toto: Pokud podle navrhovanÈ z·kon-

nÈ ˙pravy m· b˝t st·t jako pr·vnÌ n·stupce stranou rozhodËÌho ¯ÌzenÌ, "p¯evezme a dokonËÌ ¯ÌzenÌ soud, kter˝ je jako soud prvnÌho stupnÏ p¯Ìsluön˝ k ¯ÌzenÌ o ûalobÏ podanÈ podle obËanskÈho soudnÌho ¯·du. Toto ¯ÌzenÌ nepodlÈh· soudnÌmu poplatku v prvnÌm stupni. Soud tÈû rozhodne o n·hradÏ n·klad˘ neskonËenÈho rozhodËÌho ¯ÌzenÌ." V p¯ÌpadÏ p¯ijetÌ novely z·kona o rozhodËÌm ¯ÌzenÌ by se pr·vnÌ ˙prava t˝kala i pr·vÏ probÌhajÌcÌch rozhodËÌch ¯ÌzenÌ, jak vypl˝v· z »l·nku XII: "Dosud neskonËen· rozhodËÌ ¯ÌzenÌ vËetnÏ p¯ezkoum·nÌ, v nichû je stranou rozhodËÌho ¯ÌzenÌ st·t, p¯evezme a dokonËÌ soud, kter˝ je jako soud prvnÌho stupnÏ p¯Ìsluön˝ k ¯ÌzenÌ o ûalobÏ podanÈ podle obËanskÈho soudnÌho ¯·du. Toto ¯ÌzenÌ nepodlÈh· soudnÌmu poplatku v prvnÌm stupni. Soud tÈû rozhodne o n·hradÏ n·klad˘ neskonËenÈho rozhodËÌho ¯ÌzenÌ. Proti rozhodnutÌ soudu jsou p¯ÌpustnÈ opravnÈ prost¯edky podle obËanskÈho soudnÌho ¯·du."

a v prvnÌch dvou os·ch se soust¯edit p¯edevöÌm na tato opat¯enÌ: Osa I. ● Modernizace zem. hospod·¯stvÌ, ● pomoc zemÏdÏlc˘m p¯i plnÏnÌ norem spoleËenstvÌ, ● finalizace a trûnÌ zhodnocenÌ produktu, ● seskupenÌ producent˘ a jejich sdruûenÌ. Osa II. ● Platby za p¯ÌrodnÌ znev˝hodnÏnÌ,

● pÏstov·nÌ meziplodin, ● louky, ● pastviny, ● platby souvisejÌcÌ se smÏrnicÌ 2000/ 60/ ES, ● integr. systÈmy pÏstov·nÌ ovoce, zeleniny a rÈvy vinnÈ. Ing. Miroslav Jirovsk˝, p¯edseda

Dílčí informace z jednání představitelů AK zemí V-4 v Budapešti 30. a 31.1.2005 N·vrhy A zemÌ V-4 na rozdÏlenÌ finanËnÌch prost¯edk˘ z EAFRD do jednotliv˝ch os v % I.

II.

III.

IV.

Tech. pomoc

»R

26

57

10

5

2

MaÔarsko

45

40

10

5

Polsko

50

26

20

4

SR

50

36-38

7-8

2,5

2

Zpracoval: Ing. Jan Z·horka tajemnÌk AK »R

V Praze dne 6. ˙nora 2006 V·ûen˝ pane minist¯e, vzhledem k informacÌm a diskusÌm z pr·vÏ probÌhajÌcÌch pracovnÌch workshop˘ v regionech v gesci Mze »R se na V·s obracÌm s n·sledujÌcÌ z·leûitostÌ. P¯edchozÌ diskuse po¯·danÈ ministerstvem zemÏdÏlstvÌ i Podv˝borem pro rozvoj venkova PSP »R vy˙stily v n·vrh Programu rozvoje venkova, kter˝ odr·ûel tyto diskuse i stanoviska nevl·dnÌch organizacÌ, potaûmo ZemÏdÏlskÈho svazu »R. SouËasn˝ n·vrh v˝raznÏ oslabuje finanËnÌ alokaci na ta opat¯enÌ, kterÈ majÌ zajistit konkurenceschopnost zemÏdÏlc˘ a plnÏnÌ environment·lnÌch a jin˝ch poûadavk˘ na zemÏdÏlskÈ hospoda¯enÌ. N·vrh takÈ poËÌt· s vysok˝m poËtem opat¯enÌ, kter· v souËasnosti nejsou vyuûÌv·na, p¯in·öejÌ mal˝ efekt a zvyöujÌ n·rok na administrativu a s nÌ spojenÈ finanËnÌ zabezpeËenÌ. Z tÏchto d˘vod˘ projednalo p¯edstavenstvo naöeho svazu tuto situaci a v p¯Ìloze p¯ikl·d·me stanovisko, kterÈ bychom s V·mi r·di osobnÏ projednali. Z·roveÚ si dovoluji poû·dat, aby na zmÌnÏnÈ pracovnÌ workshopy byl i p¯izv·v·ni p¯edstavitelÈ naöeho svazu v p¯Ìsluön˝ch regionech. S pozdravem Ing. Miroslav Jirovsk˝, v.r. p¯edseda

NÏkte¯Ì odbornÌci na legislativu se ozvali okamûitÏ se stanoviskem, ûe z·kon p¯ijat˝ podle n·vrhu poslance Koudelky by zp˘sobil vÌce ökody neû uûitku a z¯ejmÏ by znevÏrohodnil »R jako zemi, kter· je bezpeËn· z hlediska investov·nÌ. NegativnÌ dopady by byly zejmÈna ekonomickÈ. TakÈ z ˙stavnÏpr·vnÌho hlediska je podle nich nep¯ÌpustnÈ, aby jedna strana jiû uzav¯enÈ smlouvy zneuûila svÈ postavenÌ suverÈna (tedy st·tu) a zpÏtnÏ tuto sjednanou rozhodËÌ smlouvu sama zruöila. V û·dnÈm civilizovanÈm pr·vnÌm a procesnÌm systÈmu neexistuje pr·vnÌ moûnost, aby v ¯ÌzenÌ probÌhajÌcÌm p¯ed rozhodci na z·kladÏ p¯edchozÌ dohody sporn˝ch stran rozhodl st·t jako jedna ze stran sporu, ûe jej p¯evezme k do¯eöenÌ jin˝ subjekt, tÌm spÌö, kdyû soud, kter˝ by mÏl novÏ rozhodovat, je org·nem st·tu. V rozhodËÌm ¯ÌzenÌ nesmÌ mÌt st·t v d˘sledku svÈho vlastnÌho rozhodnutÌ procesnÏ lepöÌ postavenÌ neû soukrom· fyzick· nebo pr·vnick· osoba. NemÈnÏ Ëastou ot·zkou bylo, jak˝ by byl finanËnÌ dopad na ekonomiku »R po p¯ijetÌ novely z·kona. Legislativci se shodovali na tom, ûe v˝sledkem

p¯ijetÌ z·kona v navrhovanÈm znÏnÌ by byly pravdÏpodobnÏ investiËnÌ spory vedenÈ v zahraniËÌ, protoûe ¯ada Ëesk˝ch firem je vlastnÏna cizÌmi investory. St·t by se nadto s·m vzd·val moûnosti prosadit svÈ pr·vnÌ n·roky ve vÏcech, kde nenÌ d·na vz·jemnost Ëi jin˝ z·vazek pro uzn·v·nÌ soudnÌch rozhodnutÌ. PatrnÏ by to znamenalo i riziko snÌûenÌ ratingu »R, moûn˝ nesouhlas OECD a dopad na zastavenÌ financov·nÌ projekt˘ ze strany mezin·rodnÌch finanËnÌch institucÌ. Jak dodal tehdy nap¯. dr.VladimÌr Balaö, b˝val˝ ¯editel ⁄stavu st·tu a pr·va: "»eskou republiku by p¯ijetÌ z·kona v navrûenÈm znÏnÌ posunulo o 621 let zp·tky do oblasti St¯ednÌho v˝chodu." Letos v ˙noru se tedy ti, kte¯Ì diskutovali nad smyslem novely, zaradovali. ZvÌtÏzil zdrav˝ rozum nad snahou mÏnit nÏco, co nadÏl· vÌce neplechy neû skuteËnÈho uûitku. (rix)

EUROGAS se zúčastnil plynárenské koordinační skupiny zorganizované Evropskou komisí V lednu 2006 se EUROGAS z˙Ëastnil jedn·nÌ plyn·renskÈ koordinaËnÌ skupiny zorganizovanÈ Evropskou komisÌ k dopad˘m na bezpeËnost dod·vek zemnÌho plynu pro Evropu. EUROGAS, sdruûenÌ evropskÈho plyn·renskÈho pr˘myslu, se z˙Ëastnil druhÈho kola rozhovor˘ se z·stupci komise a delegacemi 25 Ëlensk˝ch zemÌ EU a p¯istupujÌcÌch zemÌ Rumunska a Bulharska o bezpeËnosti dod·vek. Delegace EUROGASu se skl·dala ze z·stupc˘ podnik˘ E.ON Ruhrgas, Gaz de France a deleg·t˘ sekre-

tari·tu EUROGASu. EUROGAS uvÌtal vËasnÈ svol·nÌ tohoto jedn·nÌ. K v˝sledk˘m jedn·nÌ vydal Eurogas d·le uvedenÈ stanovisko: EUROGAS podporuje d˘raz na poûadavek nÏkolika Ëlensk˝ch st·t˘ na zajiötÏnÌ diverzifikace dod·vek plynu a jeho p¯epravnÌch a tranzitnÌch cest. EUROGAS vidÌ ve smÏrnici 2004/67 o opat¯enÌch k zabezpeËenÌ dod·vek zemnÌho plynu (jeû m· b˝t zapracov·na do n·rodnÌho pr·va do kvÏtna 2006) vhodn˝ r·mec, jenû EU umoûÚuje do

Pojištění ADP 50 Plus se přibližuje širšímu okruhu zájemců pokraËov·nÌ ze strany 1 PotÏöil n·s velk˝ z·jem o toto jednor·zovÈ pojiötÏnÌ, a proto jsme se rozhodli posunout hranici pro jeho sjedn·nÌ na 40 let. DÌky niûöÌmu vstupnÌmu vÏku m˘ûe zhodnocenÌ vloûen˝ch prost¯edk˘ dos·hnout vÌce neû 40 %," vysvÏtlil d˘vody posunu vÏkovÈ hranice Marek B·rtek, ¯editel ˙seku pojiötÏnÌ osob. ADP 50 Plus p¯edstavuje bezpeËnou investici s garantovan˝m v˝nosem. Minim·lnÌ zhodnocenÌ za 15 let je garantov·no aû ve v˝öi 27 %, v z·vislosti na v˝öi vloûen˝ch prost¯edk˘, ale m˘ûe dos·hnout vÌce neû 40 % podle v˝öe podÌlu na zisku.


Jedn· se o jednor·zovÏ placenÈ pojiötÏnÌ s minim·lnÏ pÏtilet˝m odkladem v˝platy. ZamÏ¯uje se na klientelu, kter· m· naspo¯enÈ nÏjakÈ finanËnÌ prost¯edky (nap¯. ze stavebnÌho spo¯enÌ, termÌnovanÈho vkladu) a chce si zajistit odpovÌdajÌcÌ doûivotnÌ penzi. JedineËnostÌ produktu je, ûe v pr˘bÏhu prvnÌho roku trv·nÌ pojiötÏnÌ m· klient moûnost vloûit dalöÌ jednor·zovÈ pojistnÈ a zÌsk·v· stejnÈ v˝hody, jako kdyby celÈ pojistnÈ vloûil jiû na zaË·tku pojiötÏnÌ. V˝hodou pojiötÏnÌ je moûnost vyuûÌt daÚov˝ch odpoËt˘ a p¯ÌspÏvk˘ zamÏstnavatele. Cena pojiötÏnÌ je stejn· pro muûe i ûeny. (tz)

budoucna zareagovat na jakÈkoli naruöenÌ v z·sobov·nÌ plynem. EUROGAS vÌt· zah·jenÌ diskuse k zabezpeËenÌ dod·vek plynu v souvislosti s ohl·öenou Zelenou knihou (Program "InteligentnÌ Energie - Evropa 2003-2006). "SouhlasÌme s konstatov·nÌm, ûe je t¯eba pro evropsk˝ trh s plynem vytvo¯it p¯ÌznivÈ klima, tzn. podmÌnky pro nezbytnÈ investice do infrastruktury umoûÚujÌcÌ zajistit diversifikaci dod·vek a p¯epravnÌch cest plynu. JedinÏ takovÈ podmÌnky mohou p¯il·kat investory ochotnÈ investovat do infrastruktury na konkurenËnÌm glob·lnÌm trhu s plynem v dlouhÈm ËasovÈm ˙seku. Tak se zv˝öÌ flexibilita na stranÏ zdroj˘, a tÌm se d·le posÌlÌ bezpeËnost a spolehlivost z·sobov·nÌ plynem," sdÏlil Josef Kastl, gener·lnÌ sekret·¯ »eskÈ plyn·renskÈ unie, kter· zastupuje ËeskÈ plyn·renstvÌ v tÈto mezin·rodnÌ organizaci. EUROGAS je mezin·rodnÌ nev˝dÏleËn· organizace se sÌdlem v Bruselu. JejÌm cÌlem je p¯ispÌvat ke spolupr·ci plyn·rensk˝ch sdruûenÌ v EvropÏ. Zastupuje svÈ Ëleny v˘Ëi org·n˘m EvropskÈ unie a dalöÌch mezin·rodnÌch organizacÌ a reprezentuje jejich z·jmy v˘Ëi nejöiröÌ ve¯ejnosti. ZemnÌ plyn je jednÌm z nejd˘leûitÏjöÌch zdroj˘ energie v zemÌch EvropskÈ unie. V souËasnosti pokr˝v· 23 % prim·rnÌch energetick˝ch pot¯eb a podle

ekonomick˝ch odhad˘ podÌl zemnÌho plynu na prim·rnÌch energetick˝ch zdrojÌch stoupne na 28 % do roku 2020. Tak jako byl pr˘myslov˝ rozvoj v 19. a 20. stoletÌ zaloûen na uhlÌ a ropÏ, perspektivou pro pokrytÌ energetick˝ch pot¯eb v 21. stoletÌ je bezesporu zemnÌ plyn. »esk· plyn·rensk· unie (»PU) byla zaloûena plyn·rensk˝mi distribuËnÌmi spoleËnostmi a st·tnÌm podnikem »esk˝ plyn·rensk˝ podnik, o. z. Transgas, v roce 1994 jako nez·visl· a dobrovoln· profesnÌ organizace pr·vnick˝ch osob. Po 12 let svÈ existence se »PU vÏnuje v˝znamn˝m tÈmat˘m ovlivÚujÌcÌm plyn·renstvÌ v »eskÈ republice - dnes zejmÈna ekologickÈ daÚovÈ reformÏ, novele energetickÈho z·kona, novele Pravidel trhu s plynem, podpo¯e vyuûitÌ zemnÌho plynu v dopravÏ a dalöÌm. CÌlem »PU je pom·hat rozvoji podnikatelskÈho prost¯edÌ v oblasti zemnÌho plynu. »PU dnes sdruûuje nejv˝znamnÏjöÌ hr·Ëe plyn·renskÈho pr˘myslu: RWE Transgas, distribuËnÌ spoleËnosti a majitele z·sobnÌk˘ zemnÌho plynu SPP Bohemia. »eskÈ plyn·renstvÌ zastupuje v mezin·rodnÌ organizaci EUROGAS. Pro vÌce informacÌ kontaktujte »PU, pana ing. Old¯icha Petrûilku na adrese Novodvorsk· 82, 142 01 Praha 4, Tel: +420 241 027 876, E-mail: [email protected], www.cpu.cz (tz)

5

únor 2006

PRO VAŠE PODNIKÁNÍ

Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí již posedmé řešila obtíže podnikatelů

Ž

e existují stále spousty drobností, které otravují podnikatelům život? Určitě ano. Stačí třeba jediný telefonát - voláte na příslušný živnostenský odbor a rádi byste se informovali, co vlastně musíte a nemusíte udělat (co se změnilo a co zůstalo při starém), chcete-li přidat do spektra vašich živnostenských listů další, chcete-li změnit sídlo podnikání atd. Od pracovnice, která má na starost podávat příslušné informace, se vám jich sice dostane, ale je to něco jako ledová sprcha. Je to palba slov a termínů, takže z toho jste úplně mimo. Ani zkušený pak nemá tušení, co vám žena znalá a rutinní vlastně říká. Nestačíte si to ani poznamenat, natož abyste z toho byli moudří. Jdete si pro v˝pis z obchodnÌho rejst¯Ìku, kde jste byli naposled v z·¯Ì. M·te s sebou sedmdes·tikorunov˝ kolek, vyËek·te si povinnou chvÌli, neû na v·s p¯ijde ¯ada, a ejhle! V·ö v˝pis, kter˝ byl minule jednostr·nkov˝, uû je o p·r ¯·dek delöÌ, aniû se na nÏm cokoli zmÏnilo. Tedy musÌte zaplatit 2x 70 KË! Coû o to, penÌze vem Ëert! Naötve v·s, ûe musÌte uh·nÏt pro druh˝ kolek! Ne vûdy je v blÌzkosti a k okamûitÈmu zakoupenÌÖ A napadlo by v·s kupovat rovnou dva? TeÔ uû anoÖ Tiöe chvÌlemi zu¯Ìte nad takov˝mi pitomostmi, protoûe kdo by takÈ vÏdÏl vûdy a st·le dop¯edu vöechno, i kdyû musÌ. A takovÈ vÏci praktickÈ rozumnÈho ËlovÏka prostÏ ani nenapadajÌÖ Zato v˝pis z rejst¯Ìku trest˘ si jiû m˘ûete obstarat prost¯ednictvÌm not·¯e a t¯eba v Praze v·m p¯ijde do t˝dne, i kdyû je lh˘ta o p·r t˝dn˘ delöÌ. AlespoÚ nÏco, ¯eknete siÖ Rada pro rozvoj podnikatelskÈho prost¯edÌ na lednovÈm zased·nÌ projednala öest z·sadnÌch tÈmat a z·roveÚ potvrdila priority Ëinnosti Rady pro rok 2006. ● PrioritnÌm ˙kolem se pro nejbliûöÌ obdobÌ stalo vytvo¯enÌ celost·tnÌ evidence dluûnÌk˘. Nov˝ registr dluûnÌk˘ st·tu by mÏl mapovat provinilce z daÚovÈ oblasti a takÈ soci·lnÌho a zdravotnÌho pojiötÏnÌ. V souËasnÈ dobÏ je evidence nedoplatk˘ t˝kajÌcÌ se povinn˝ch

plateb odv·dÏn˝ch st·tu rozt¯ÌötÏn· mezi vÌce institucÌ (finanËnÌ ˙¯ady, spr·vy soci·lnÌho zabezpeËenÌ, zdravotnÌ pojiöùovny a celnÌ ˙¯ady) a ani v r·mci jednotliv˝ch institucÌ nenÌ systÈm centralizov·n. Chce-li nap¯. finanËnÌ ˙¯ad vystavit doklad o bezdluûnosti, musÌ vznÈst dotaz na dalöÌ finanËnÌ ˙¯ady, kde by mohl b˝t podnikatel registrov·n k jin˝m danÌm. Jistota, ûe zÌsk· poûadovanÈ informace ovöem nenÌ stoprocentnÌ. Vinou zdlouhavÈ a komplikovanÈ komunikace mezi ˙¯ady m˘ûe b˝t vystaven˝ doklad zaloûen na ne˙pln˝ch informacÌch, jeho vypovÌdacÌ hodnota nemusÌ odpovÌdat skuteËnosti, z·roveÚ se tÏûko zjiöùuje p¯esn˝ stav v okamûiku, ke kterÈmu je dokument vystaven. "Nov˝ registr by mÏl hlavnÏ usnadnit vyd·v·nÌ osvÏdËenÌ pro podnikatelskÈ subjekty. Je to velmi d˘leûitÈ, nap¯Ìklad p¯i pod·nÌ û·dosti o za¯azenÌ do projekt˘ vypsan˝ch EU. Z·roveÚ to bude d˘leûit˝ n·stroj v boji proti öedÈ ekonomice,"uvedl k tomu ministr pr˘myslu a obchodu Ing. Milan Urban. P¯itom je doklad o bezdluûnosti poûadov·n nejen od podnikatel˘, ale takÈ nap¯. od obËan˘, kte¯Ì teprve chtÏjÌ zah·jit podnikatelskou Ëinnost. SnÌûenÌ administrativnÌ z·tÏûe by se tedy dotklo nejen podnikatel˘, ale takÈ ostatnÌch obËan˘.

Aby bylo více zaměstnaných Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Hospodářská komora ČR spolupracují na projektu s názvem Institut trhu práce Ministerstvo pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ »R a Hospod·¯sk· komora »R 26. ledna podepsaly smlouvu o partnerstvÌ a vz·jemnÈ spolupr·ci. ObÏ strany se tak zav·zaly k p¯ÌpravÏ a realizaci systÈmovÈho projektu s n·zvem Institut trhu pr·ce (ITP) v r·mci OperaËnÌho programu Rozvoj lidsk˝ch zdroj˘. Projekt bude dopracov·n a odevzd·n k posouzenÌ, do poloviny b¯ezna pak bude rozhodnuto, zda dojde k jeho realizaci. CÌlem projektu je sniûov·nÌ a prevence nezamÏstnanosti v »eskÈ republice prost¯ednictvÌm zefektivnÏnÌ spolupr·ce ˙¯ad˘ pr·ce, zamÏstnavatelsk˝ch subjekt˘ a vzdÏl·vacÌmi za¯ÌzenÌmi. Po analytickÈ a strategickÈ f·zi, kdy bude p¯ipraven n·vrh systÈmu Ëinnosti Institutu trhu pr·ce, dojde ve Ëty¯ech krajÌch (ZlÌnskÈm, MoravskoslezskÈm, ⁄steckÈm a Kr·lovehradeckÈm) k realizaci pilotnÌ f·ze, kter· by mÏla ovÏ¯it fungov·nÌ systÈmu. "Komunikace mezi ˙¯ady pr·ce, zamÏstnavateli a vzdÏl·vacÌmi institucemi m· znaËnÈ rezervy, coû v praxi znamen·, ûe nenÌ jiû v samotnÈm vzdÏl·vacÌm systÈmu zohlednÏna re·ln· popt·vka po kvalifikovanÈ pracovnÌ sÌle v konkrÈtnÌch oborech. TotÈû platÌ o nabÌzen˝ch moûnostech rekvalifikace a zvyöov·nÌ kvalifikace nezamÏstnan˝m. Projekt si klade za cÌl tyto nedostatky odstranit," ¯ekl prezident Hospod·¯skÈ komory »R JaromÌr Dr·bek. Ministerstvo pr·ce realizacÌ Institutu trhu pr·ce hodl· ve spolupr·ci s Hospod·¯skou komorou »R posÌlit person·lnÌ a technickou kapacitu sluûeb zamÏstnanosti a p¯ipravit systÈm na efektivnÌ ¯eöenÌ disproporcÌ na trhu pr·ce s pozitivnÌmi dopady na zv˝öenÌ zamÏstnanosti absol-

vent˘ ökol a ostatnÌch skupin obyvatel ohroûen˝ch soci·lnÌm vylouËenÌm v d˘sledku nezamÏstnanosti. N·stroji ¯eöenÌ tÏchto problÈm˘ by mÏlo b˝t propojenÌ a d˘kladn· anal˝za dosaûiteln˝ch informacÌ o nabÌdce a popt·vce na trhu pr·ce zlepöenÌm komunikace mezi ˙¯ady pr·ce a zamÏstnavateli, p¯ÌmÈ poskytov·nÌ poradensk˝ch a zprost¯edkovatelsk˝ch sluûeb z·jemc˘m o pr·ci a rekvalifikace, zlepöenÌ koncepËnÌ a prognostickÈ pr·ce, marketing trhu pr·ce a dalöÌ aktivity. "Samoz¯ejmÏ oËek·v·me intenzivnÏjöÌ spolupr·ci i s ostatnÌmi institucemi a organizacemi, jejichû Ëinnosti se situacÌ na trhu pr·ce v »R ˙zce souvisejÌ. Sekund·rnÌm efektem vytvo¯enÌ institutu trhu pr·ce bude i vytvo¯enÌ nejmÈnÏ pÏti set nov˝ch pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ na ˙zemÌ celÈ »R podporovan˝ch z ESF vËetnÏ podpory zv˝öenÌ odbornÈ kvality pracovnÌk˘ sluûeb zamÏstnanosti prost¯ednictvÌm vzdÏl·vacÌch program˘," sdÏlila Eva ämejkalov·, n·mÏstkynÏ ministra pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ. Institut trhu pr·ce bude mÌt pracoviötÏ po celÈm ˙zemÌ »R, tzv. centra trhu pr·ce, kter· budou vytvo¯ena v r·mci st·vajÌcÌ sÌtÏ okresnÌch a krajsk˝ch hospod·¯sk˝ch komor. DÌky novÏ vytvo¯enÈmu informaËnÌmu systÈmu se zde budou sbÌhat informace z ˙¯ad˘ pr·ce a od zamÏstnavatelsk˝ch subjekt˘. Role Hospod·¯skÈ komory »R v projektu bude zejmÈna ve zpracov·v·nÌ tÏchto dat, jejich vyhodnocenÌ a poskytnutÌ n·vrh˘ na nabÌdky rekvalifikacÌ, na moûnosti zvyöov·nÌ kvalifikace a zah·jenÌ vlastnÌ podnikatelskÈ Ëinnosti. "PracoviötÏ Hospod·¯skÈ komory budou takÈ prov·dÏt servis pro malÈ a st¯ednÌ podnikatele, a to formou

● DalöÌm tÈmatem na jedn·nÌ RRPP se stala podpora spolupr·ce vzdÏl·vacÌch institucÌ a podnik˘ z hlediska rozvoje lidsk˝ch zdroj˘. Rada identifikovala dva z·kladnÌ cÌle: a) zlepöenÌ st·vajÌcÌho stavu spolupr·ce mezi podnikatelsk˝mi subjekty a sfÈrou odbornÈho vzdÏl·v·nÌ b) odstranÏnÌ bariÈr a vytvo¯enÌ ˙ËinnÈ motivace pro dalöÌ vzdÏl·v·nÌ zamÏstnanc˘ RRPP navrhla prohloubenÌ spolupr·ce podnik˘ a ökol, a to zejmÈna v oblastech odbornÈ praxe student˘ a komunikace vzdÏl·vacÌch institucÌ s podnikatelskou sfÈrou. D˘leûit˝m krokem bude zavedenÌ daÚovÈho zv˝hodnÏnÌ t˝kajÌcÌho se dar˘ vzdÏl·vacÌm institucÌm ze strany podnikatelsk˝ch subjekt˘. ● SedmÈ zased·nÌ RRPP se takÈ vr·tilo k tÈmatu zv˝öenÌ ˙Ëasti soukrom˝ch zdroj˘ na financov·nÌ MSP. MalÈ a st¯ednÌ podniky vyuûÌvajÌ k financov·nÌ podnikatelsk˝ch projekt˘ a provozu vlastnÌ zdroje, bankovnÌ ˙vÏry, finanËnÌ prost¯edky soukrom˝ch investor˘ a zdroje ve¯ejnÈ podpory poskytovanÈ v r·mci program˘ podpory MSP. P¯estoûe v roce 2004 dos·hlo meziroËnÌ zv˝öenÌ investiËnÌch n·klad˘ z MSP 6,25 %, st·le existujÌ moûnosti intenzivnÏjöÌho zapojenÌ soukrom˝ch zdroj˘ do financov·nÌ MSP pro zvyöov·nÌ jejich konkurenceschopnosti. T˝k· se to p¯edevöÌm lepöÌ dostupnosti informacÌ o sektoru MSP, legislativnÌch podmÌnek pro soukromÈ investory a v neposlednÌ ¯adÏ ve¯ejnÈ podpory investic vËetnÏ rozvojovÈho kapit·lu. ● Nov˝m ˙kolem se oproti tomu stala problematika Start-up a Spin-off. V tomto p¯ÌpadÏ se jedn· p¯edevöÌm o firmy s vysok˝m r˘stov˝m potenci·lem, kterÈ majÌ svÈ "knowhow", ale nemajÌ dostateËnÈ prost¯edky pro realizaci v˝robnÌch program˘. Proto se mohou velmi snadno dostat k hranici pouhÈ-

ho p¯eûitÌ na trhu. Investice rizikovÈho kapit·lu, kterÈ by mohly pot¯eby zaËÌnajÌcÌch MSP pokr˝t, se v souËasnÈ dobÏ zamÏ¯ujÌ p¯edevöÌm na f·ze expanze podnik˘. Zaplnit mezeru na trhu rizikovÈho kapit·lu a podpo¯it inovaËnÌ aktivity MSP typu start-up a spinoff by tak mÏl fond rizikovÈho kapit·lu s ˙ËastÌ st·tu. ● Rada se zab˝vala takÈ potenci·lem v oblasti sluûeb pro trh pr·ce a pro podporu v˝vozu sluûeb a takÈ ekonomick˝mi dopady n·vrhu smÏrnice o sluûb·ch na vnit¯nÌm trhu. V souvislosti s projedn·nÌm SmÏrnice o sluûb·ch na vnit¯nÌm trhu byly zpracov·ny dvÏ studie - anal˝za sluûeb pro pr˘mysl a anal˝za ekonomick˝ch dopad˘ n·vrhu smÏrnice. V˝sledky anal˝z budou vyuûity v programovacÌm obdobÌ 2007 - 2013 OperaËnÌho programu pr˘mysl a podnik·nÌ. PrvnÌ dokument zmapoval souËasnou situaci v sektoru vybran˝ch sluûeb, vyhodnotil celkovou v˝konnost a konkurenceschopnost jednotliv˝ch skupin sluûeb a n·slednÏ vypracoval r·mcov· doporuËenÌ podpory jednotliv˝ch sluûeb, a to vËetnÏ specifickÈho posouzenÌ vhodnosti podpory exportnÌch aktivit. Druh˝ materi·l analyzoval vliv novÈ smÏrnice na uplatnÏnÌ podnikatelsk˝ch subjekt˘ v »R v mezin·rodnÌm prost¯edÌ. PozitivnÌ dopad smÏrnice by se mÏl nejv˝raznÏji projevit v oblasti stavebnictvÌ, v oblasti pr·vnÌch a ˙ËetnÌch sluûeb, velkoobchodu a zdravotnÌch a soci·lnÌch sluûeb. UrËit˝ negativnÌ dopad je oproti tomu oËek·v·n u rekreaËnÌ, kulturnÌ a sportovnÌ Ëinnosti, v oblasti ubytov·nÌ a stravov·nÌ, pron·jmu stroj˘ a za¯ÌzenÌ a ËinnostÌ v oblasti v˝poËetnÌ techniky. ● Rada konstatovala, ûe jednotn˝ informaËnÌ port·l pro podnikatele a exportÈrywww.businessinfo.cz - se stal nejv˝znamnÏjöÌm internetov˝m informaËnÌm kan·lem pro komunikaci vöech sluûeb st·tu pro podnikatelskou sfÈru. Proto jsou p¯ipravov·ny dalöÌ kroky k jeho rozvoji. (rix, tz)

tzv. externÌho person·lnÌho oddÏlenÌ. PoËÌt·me takÈ s tÌm, ûe nav·ûeme ˙zkou spolupr·ci s velk˝mi zamÏstnavateli a jejich person·lnÌmi ˙tvary, na z·kladÏ zjiötÏnÌ re·ln˝ch pot¯eb region·lnÌho trhu pr·ce poslÈze navrhneme zp˘sob p¯Ìpravy mladÈ generace na budoucÌ

povol·nÌ," vysvÏtlil tajemnÌk ˙¯adu Hospod·¯skÈ komory »R VladimÌr äiöka. Hospod·¯sk· komora bude takÈ ve spolupr·ci s odborn˝m ökolstvÌm navrhovat opat¯enÌ ke zvyöov·nÌ ˙rovnÏ odbornÈho ökolstvÌ v »R se zamÏ¯enÌm na poûadavky praxe. (tz)

Kancelářská budova Nile House v Praze 8 už slouží Kancel·¯sk· budova Nile House, druh· z budov zrealizovan· v r·mci projektu River City Prague, jeû zÌskala v minulÈm roce hned dvÏ prestiûnÌ ocenÏnÌ v soutÏûÌch Best of Realty a Construction & Investment Journal Awards 2005, byla v lednu slavnostnÏ otev¯ena. SlavnostnÌho gala veËera, jehoû moderov·nÌ se skvÏle ujal Marek Eben, se z˙Ëastnilo na öest set p¯edstavitel˘ st·tnÌ spr·vy a samospr·vy, odbornÌk˘ z nemovitostnÌho trhu a dalöÌch v˝znamn˝ch host˘. ⁄spÏch budovy Nile House se dostavil v podobÏ uzav¯en˝ch n·jemnÌch smluv jiû bÏhem nÏkolika mÏsÌc˘ po jejÌm dokonËenÌ. Jde o budovu, kter· p¯esnÏ splÚuje n·roky na pracovnÌ prost¯edÌ, odpovÌdajÌcÌ ekonomick˝m a soci·lnÌm poûadavk˘m 21. stoletÌ. Tento fakt potvrzuje p¯edevöÌm vysokÈ procento pronajat˝ch prostor, kterÈ tvo¯Ì kolem 55 %. PrvnÌm v˝znamn˝m n·jemcem, jenû si jiû v loÚskÈm roce pronajal 47 % kancel·¯sk˝ch ploch v Nile House, byla spoleËnost Deloitte Czech Republic B.V. DalöÌm prestiûnÌm n·jemcem, kter˝ uzav¯el smlouvu o pron·jmu kancel·¯sk˝ch ploch o rozloze tÈmÏ¯ 1400m2, je spoleËnost Procter & Gamble Czech Republic s.r.o. O prestiûnÌm vnÌm·nÌ Nile House svÏdËÌ, jak jiû bylo uvedeno, rovnÏû dvÏ v˝znamn· ocenÏnÌ, kter· v pr˘bÏhu minulÈho roku zÌskal. Hned dva mÏsÌce po kolaudaci to bylo nejvyööÌ ocenÏnÌ v soutÏûi NejlepöÌ z realit v kategorii "NovÈ administrativnÌ projekty" a v prosinci roku 2005 bylo dÌlo ocenÏno prvnÌ cenou soutÏûe Con-

Klienti ČSOB Pojišťovny ušetří Téma: Zelená energie StavebnÌ veletrhy Brno 2006 a Urbis Invest se nezadrûitelnÏ p¯ibliûujÌ. S nimi se p¯ibliûuje takÈ tÈma Zelen· energie, kterÈ bude cel˝ komplex veletrh˘ propojovat. JednÌm z hlavnÌch stavebnÌch tÈmat ve spojenÌ se zelenou energiÌ jsou tzv. nÌzkoenergetickÈ budovy a technologie, kterÈ budÌ obrovsk˝ z·jem nejenom mezi vystavovateli. ➡

6

Aquasoft dokončil zakázku pro veřejný sektor Firma Aquasoft, kter· se zab˝v· v˝vojem a dod·vkami informaËnÌch systÈm˘ pro st·tnÌ spr·vu i soukrom˝ sektor, vyvinula informaËnÌ systÈm pro v˝bÏr pokut ve ve¯ejnÈ spr·vÏ. Nov˝ informaËnÌ systÈm, vyvinut˝ Aquasoftem, byl uveden do provozu 1. ledna 2006.

➡

Stovky milion˘ korun uöet¯Ì dohromady na danÌch lidÈ, kte¯Ì majÌ u »SOB Pojiöùovny sjednanÈ soukromÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ. »SOB Pojiöùovna jim v uplynul˝ch dnech rozeslala potvrzenÌ o v˝öi zaplacenÈho pojistnÈho, na jehoû z·kladÏ mohou uplatnit n·rok na snÌûenÌ danÏ z p¯Ìjmu za rok 2005. Celkem »SOB Pojiöùovna vystavila sv˝m klient˘m vÌce neû 350 tisÌc potvrzenÌ. Pokud by se p¯i doruËenÌ tohoto dokladu vyskytl nÏjak˝ problÈm nebo pokud by klient potvrzenÌ ztratil, m˘ûe »SOB Pojiöùovnu kdykoli poû·dat o vystavenÌ n·hradnÌho dokumentu. ➡

Petr Urbánek, Managing Director společnosti Europolis Real Estate Asset Management s.r.o. s panem Michalem Petrmanem, Managing Partnerem společnosti Deloitte Czech Republic B.V. a premiérem ČR, Jiřím Paroubkem struction & Investment Journal Awards 2005 v kategorii "NejlepöÌ kancel·¯sk· v˝stavba". "Uzav¯enÌ smluv o pron·jmu se spoleËnostmi Deloitte a Procter & Gamble jasnÏ poukazuje na kvality kancel·¯skÈ budovy Nile House. DÌky projektu River City Prague tak v praûskÈ Ë·sti Prahy 8 vznik· jedna z nejprestiûnÏjöÌch obchodnÌch adres v Praze," ¯ekl Petr Urb·nek, ¯editel spoleËnosti Europolis Real Estate Asset Management s.r.o. (tz)

Hospodaření společnosti LINDE TECHNOPLYN v roce 2005 Trûby za prodej zboûÌ, sluûeb a vlastnÌch v˝robk˘ spoleËnostÌ skupiny LINDE TECHNOPLYN dos·hly v roce 2005 tÈmÏ¯ 4,329 miliardy KË, coû je o 5 % vÌce neû v p¯edchozÌm roce. V˝sledek hospoda¯enÌ p¯ed zapoËtenÌm ˙rok˘, danÌ a amortizacÌ (EBITA) za rok 2005 se p¯edpokl·d· kolem 1,208 miliardy KË, coû p¯edstavuje n·r˘st o necel˝ch 10 % oproti roku 2004.

➡ www.prosperita.info

únor 2006

ASOCIACE ZAMĚSTNAVATELŮ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH ČR

Nebojte se toho, ptejte se, radu dostanete V lednovém čísle našeho časopisu jsme přinesli informace o tom, jak plnit povinnosti zaměstnavatele dané zákonem, které se vztahují na odběr výrobků a služeb těch firem, které zaměstnávají více než polovinu lidí zdravotně postižených. Uváděli jsme také, že ne všichni podnikatelé či reprezentanti institucí tento zákon znají, anebo sice znají, ale nerespektují. V tomto únorovém vydání bychom vás rádi navigovali blíže k praxi:

Ve¯ejn· instituce, zdravotnickÈ za¯ÌzenÌ, ökola Z person·lnÌho hlediska jsou tyto instituce typickÈ vysok˝m podÌlem vysokoökolsky a st¯edoökolsky kvalifikovan˝ch pozic, vÏtöÌ roli p¯i hled·nÌ uplatnÏnÌ pro handicapovanÈho obËana neû bariÈry a pracovnÌ podmÌnky zde hraje pr·vÏ p¯evaûujÌcÌ nÌzk· kvalifikace, kter· je pr˘vodnÌm jevem handicapu vöude na svÏtÏ, nejen u n·s (a takÈ nejvÏtöÌ v˝zvou pro t¯etÌ tisÌciletÌ). JistÏ jiû existuje ¯ada v˝jimek, pozitivnÌch p¯Ìklad˘ (a bude jich p¯ib˝vat), realita je vöak takov·, ûe vÏtöina institucÌ poËÌnaje ministerstvem a konËe nap¯. z·kladnÌ ökolou nebo mÏstsk˝m ˙¯adem m· problÈmy - povinn˝ podÌl osob se ZP neplnÌ. Zd·nlivÏ nejsnadnÏjöÌ metodou "n·hradnÌho plnÏnÌ" je objednat kancel·¯sk˝ materi·l, pot¯eby, ËistÌcÌ prost¯edky a podobnÏ. RozpoËty takov˝ch institucÌ vöak ned·vajÌ mnoho prostoru, Ë·stka okolo 120 tis. KË jako ekvivalent jednoho zamÏstnanÈho ËlovÏka se ZP je pomÏrnÏ vysok·. Zkuöenosti (nejen tuzemskÈ) ¯ÌkajÌ, ûe mnohem ˙ËinnÏjöÌ (aË zpoË·tku pomalejöÌ a obtÌûnÏjöÌ) je zÌsk·nÌ st·lÈho dodavatele z ¯ad zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch osob, aù jiû se jedn· o opakovanÈ dod·vky spot¯ebnÌho zboûÌ, materi·lu nebo podnikovÈ sluûby (˙klid, ostraha, provoz, ale nap¯. i servis RTG p¯Ìstroj˘). V kaûdÈ takovÈ instituci se jistÏ najde ¯ada ËinnostÌ, rutinnÌch, opakovan˝ch, kterÈ nevyûadujÌ kvalifikaci - p¯itom je Ëasto vykon·vajÌ kvalifikovanÌ kmenovÌ zamÏstnanci (ekonomicky nev˝hodnÈ). P¯Ìkladem m˘ûe b˝t t¯ÌdÏnÌ, archivov·nÌ nebo kopÌrov·nÌ pÌsemnostÌ, dokumentace, kompletace propagaËnÌch materi·l˘, firemnÌ distribuce. Takov˝mi Ëinnostmi je po urËitÈ p¯ÌpravÏ moûno povÏ¯it externÌho zamÏstnavatele zdravotnÏ postiûen˝ch osob nebo dokonce k tomu ˙Ëelu nechat vzniknout malou "soci·lnÌ" firmu Ëi druûstvo, specializujÌcÌ se na takov˝ typ Ëinnosti. DobrÈ a dlouholetÈ zkuöenosti majÌ s tÏmito "mikroprojekty" nap¯Ìklad v It·lii, u n·s je moûno uvÈst

p¯Ìklad druûstva Obzor ZlÌn, kterÈ jako zamÏstnavatel vÌce neû 60 % osob se ZP provozuje ve¯ejnou spisovnu pro podnikatele ve ZlÌnÏ, nebo jinÈ druûstvo, kterÈ pro zahraniËnÌho partnera jiû nÏkolik let po¯izuje fotoarchiv dokumentace. S klasickou popt·vkou po kancel·¯skÈm materi·lu je moûno se obr·tit nap¯Ìklad na ¯adu druûstev a spoleËnostÌ uveden˝ch v seznamu organizacÌ, na zmÌnÏn˝ch serverech, informace nebo p¯Ìm˝ kontakt poskytne ochotnÏ vÏtöina ˙¯ad˘ pr·ce, Svaz Ëesk˝ch a moravsk˝ch v˝robnÌch druûstev nebo Asociace zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch. M˘ûe se jednat nap¯. o razÌtka, informaËnÌ systÈmy, reklamnÌ a propagaËnÌ p¯edmÏty, kniha¯skÈ sluûby (vazba firemnÌ dokumentace nebo Ëasopis˘, sbÌrek apod.).

Hotel, restaurace, cestovnÌ kancel·¯, menöÌ obchodnÌ firma P¯estoûe i u n·s jiû existujÌ p¯Ìklady kav·rny Ëi bistra, kde obsluhu tvo¯Ì person·l s urËit˝m typem zdravotnÌho postiûenÌ, a jsou to jistÏ kroky spr·vn˝m smÏrem k integraci zdravotnÏ postiûen˝ch, tÏûko si lze v re·lu p¯edstavit ËÌönÌky, kucha¯e, ˙drûb·¯e nebo provoznÌ hotelu nebo ¯etÏzu restauracÌ, kte¯Ì by mohli b˝t v·ûnÏji zdravotnÏ handicapovanÌ. Kaûd˝ takov˝ provoz urËitÏ pot¯ebuje pro sv˘j person·l a svou pr·ci kvalitnÌ pracovnÌ obleËenÌ vË. ochrann˝ch a drobn˝ch pracovnÌch pom˘cek, loûnÌ pr·dlo nebo ubrusy, pranÌ a ûehlenÌ pr·dla, ËistÌcÌ prost¯edky, ˙klidovÈ sluûby nebo ostrahu majetku. PravidelnÏ, trvale, byù v mal˝ch mnoûstvÌch. DrobnÈ d¯evÏnÈ kuchyÚskÈ vybavenÌ, etuje, ûÌnky Ëi nap¯. obaly na jÌdelnÌ lÌstky . Kaûd˝ pot¯ebuje jednou za Ëas propagaËnÌ p¯edmÏty pro svoji prezentaci, d·rky pro svÈ obchodnÌ partnery, z·kaznÌky nebo zamÏstnance. ZejmÈna zde je p¯Ìleûitost oslovit soci·lnÏ orientovanÈ chr·nÏnÈ dÌlny tÏûce zdravotnÏ postiûen˝ch, obËansk˝ch sdruûenÌ Ëi charit. UûiteËnÈ mohou b˝t i sluûby

Co je potřeba znát od roku 2005? Z·kon Ë. 435/2004Sb., o zamÏstnanosti, p¯inesl s ˙ËinnostÌ od 1.10.2004 zmÏny v pr·vnÌ ˙pravÏ povinnostÌ zamÏstnavatel˘ zamÏstn·vat osoby se ZP ve v˝öi povinnÈho podÌlu na celkovÈm poËtu zamÏstnanc˘ zamÏstnavatele. Je zachov·na povinnost splnit celkov˝ podÌl (kvÛtu 4 %) zamÏstnanc˘ se zdravotnÌm postiûenÌm, p¯i limitu poËtu zamÏstnanc˘, na nÏû se povinnost vztahuje, 25 osob, doch·zÌ ke zv˝öenÌ odvodu p¯i jeho neplnÏnÌ na 2,5 n·sobek pr˘mÏrnÈ mzdy. Z˘st·v· zachov·n jednoduch˝ zp˘sob v˝poËtu ekvivalentu odebranÈ produkce (v˝robk˘, sluûeb), kter˝ je moûno povaûovat za tzv. "n·hradnÌ plnÏnÌ". Prov·dÏcÌ vyhl·öka 518/2004Sb. vöak novÏ uplatÚuje zv˝öenÌ ekvivalentu trûeb z p˘vodnÌho trojn·sobku na sedmin·sobek pr˘mÏrnÈ mzdy a navÌc umoûÚuje zapoËÌtat do plnÏnÌ povinnÈho podÌlu pouze takov˝ poËet osob se ZP, kterÈ dodavatel (zamÏstnavatel vÌce neû 50 % postiûen˝ch osob) skuteËnÏ zamÏstn·val. Povinnost zamÏstn·vat osoby se ZP Jiû od 1.1.2002 je povinnostÌ zamÏstnavatele s vÌce neû 25 zamÏstnanci zamÏstn·vat osoby se ZP ve v˝öi povinnÈho podÌlu. PoËÌt· se z celkovÈho poËtu zamÏstnanc˘ organizace, ne tedy na jednotliv˝ch pracoviötÌch. V˝poËet povinnÈho podÌlu RozhodujÌcÌ je pr˘mÏrn˝ roËnÌ p¯epoËten˝ poËet zamÏstnanc˘ ve sledovanÈm roce. Podrobn· metodika, urËujÌcÌ doby zapoËÌt·vanÈ a nezapoËÌt·vanÈ, resp. v˝poËet celkovÈho roËnÌho fondu pracovnÌ doby je upravena vyhl·ökou 518/2004Sb. Zp˘soby plnÏnÌ povinnÈho podÌlu Z·kon d·v· podle ß 81 zamÏstnavateli t¯i moûnosti plnÏnÌ povinnÈho podÌlu, kterÈ jsou navz·jem rovnocennÈ: ● p¯Ìm˝m zamÏstn·v·nÌm osoby se ZP s tÌm, ûe osoba se ZP s TZP se zapoËÌt·v· 3x (statut osoby se ZP je d·n rozhodnutÌm »SSZ, nelze zamÏÚovat s pr˘kazkami ZTP vydan˝mi pro jinÈ ˙Ëely) ● odebÌr·nÌm v˝robk˘ nebo sluûeb (event. zad·nÌm v˝robnÌho programu) - od zamÏstnavatel˘ s vÌce neû 50 % zamÏstnanc˘ se ZP - od chr·nÏn˝ch dÌlen obËansk˝ch sdruûenÌ a charit (st·tem reg.cÌrkvÌ nebo cÌrkevnÌch pr·v. osob nebo obecnÏ prospÏön˝ch spoleËnostÌ s vÌce neû 60 % zamÏstnanc˘ se ZP - od osob samostatnÏ v˝dÏleËnÏ Ëinn˝ch, kterÈ jsou osobami se ZP a nezamÏstn·vajÌ dalöÌ osoby. PoËet osob, kterÈ si takto zamÏstnavatel zapoËte do plnÏnÌ povinnÈho podÌlu, se rovn· podÌlu objemu trûeb za odebranÈ (a zaplacenÈ) v˝robky Ëi sluûby ve sledovanÈm roce a hodnoty 7 n·sobku pr˘mÏrnÈ mÏsÌËnÌ mzdy za 1.-3.ËtvrtletÌ sledovanÈho roku do st·tnÌho rozpoËtu ve v˝öi 2,5 n·sobku pr˘mÏrnÈ mÏsÌËnÌ mzdy dle pÌsm.b). ● odvodem do st·tnÌho rozpoËtu, kter˝ ËinÌ za dan˝ rok 2,5 n·sobek pr˘mÏrnÈ mÏsÌËnÌ mzdy (za rok 2005 je to Ë·stka 46 052 KË) za jednoho zamÏstnance

www.nahradniplneni.cz - webovÈ str·nky identickÈ s touto prezentacÌ www.scmvd.cz - Svaz Ëesk˝ch a moravsk˝ch v˝robnÌch druûstev www.hkcr.cz - Poradensk· sÌù informaËnÌch mÌst pro podnikatele HK »R www.azzpcr.cz - Asociace zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch »R www.mpsv.cz - Ministerstvo pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ »R a ˙¯ady pr·ce Katalog organizacÌ p¯ev·ûnÏ zamÏstn·vajÌcÌch osoby se zdravotnÌm postiûenÌm (MPSV »R) S»MVD ve spolupr·ci s HK »R (sÌtÌ InMP HK »R) a AZZP »R p¯ipravuje novÈ vyd·nÌ CD ROM "N·hradnÌ plnÏnÌ 2006" a aktualizaci webov˝ch str·nek. z·jemci mohou zÌskat informace na www.azzpcr.cz , nebo na E-mailu: [email protected], Tel. 224109257, termÌn uz·vÏrky je 31. 3. 2006 ✑


kniha¯skÈ, stejnÏ jako v kaûdÈm podniku pot¯ebuje i takov· firma "svÈ" kancel·¯skÈ pot¯eby. P¯i troöe z·jmu se m˘ûe nÏkter˝ ze zamÏstnavatel˘ st·t subdodavatelem hygienicky Ëi odbornÏtechnicky mÈnÏ n·roËn˝ch polotovar˘, pom˘cek pro bÏûnou (opakovanou) spot¯ebu apod.

ObecnÌ, mÏstsk˝ nebo krajsk˝ ˙¯ad vËetnÏ st·tnÌch institucÌ Ve vÏtöinÏ projev˘ se provoz takovÈ instituce neliöÌ od prvnÌ uv·dÏnÈ skupiny p¯Ìklad˘. P¯esto je tu odliönost zcela v˝znamn· - tyto instituce se podÌlejÌ nebo jsou zmocnÏny zad·vat pomÏrnÏ v˝znamnÈ zak·zky souvisejÌcÌ s rozvojem a provozem celÈ obce, mÏsta, regionu i st·tu. Existuje zde velk˝ prostor pro v˝robu, sluûby, servis v tÏch mÈnÏ v˝znamn˝ch zak·zk·ch, kterÈ nepodlÈhajÌ reûimu ve¯ejnÈ soutÏûe podle naöich a novÏ i evropsk˝ch p¯edpis˘. Ve vÏtöinÏ civilizovan˝ch zemÌ je zcela bÏûnÈ, ûe obecnÌ, mÏstskÈ zastupitelstvo zad· drobnou nebo opakovanou zak·zku nebo sluûbu mÌstnÌ nebo region·lnÌ firmÏ soci·lnÌho typu. ÿeöÌ tÌm totiû mÌstnÌ nebo region·lnÌ problÈm zamÏstnanosti znev˝hodnÏn˝ch osob, kter˝ je vûdy nej˙ËinnÏji ¯eöiteln˝ tam, kde vznik·. Ot·zku, proË tomu tak nenÌ bÏûnÏ u n·s, nech·v·me otev¯enou. ZatÌm nevyuûitou z˘st·v· moûnost zadat i Ë·st mÈnÏ odbornÏ n·roËn˝ch administrativnÌch ËinnostÌ externÌmu dodavateli takovÈho soci·lnÌho typu. P¯Ìkladem m˘ûe b˝t t¯ÌdÏnÌ, kopÌrov·nÌ, archivov·nÌ apod.

StrojÌrensk˝, elektrotechnick˝, zpracovatelsk˝ podnik Tzv. v˝robnÌ firma m· relativnÏ neomezenÈ moû-

nosti, nepoËÌt·me-li v to tÏch nÏkolik podnik˘ tÏûkÈho pr˘myslu, kterÈ v »R jeötÏ pracujÌ. Pro takov˝to podnik je zcela bÏûnÈ (a st·le pot¯ebnÏjöÌ) soust¯edit se na hlavnÌ - tj. fin·lnÌ v˝robu, komponenty nakupovat od specialist˘ nebo subdodavatel˘ s niûöÌ reûiÌ. Aû na v˝jimky nejsou zamÏstnavatelÈ zdravotnÏ postiûen˝ch osob subdodavateli vysoce technologicky n·roËn˝ch dÌl˘, speci·lnÌch komponent˘. TÏch je vöak vûdy menöina, zb˝vajÌ jednoduchÈ prvky z kovu, plast˘, gumy, textilu apod., jejichû v˝robci mohou b˝t zamÏstnavatelÈ zdravotnÏ postiûen˝ch osob. St·le rostoucÌ poËet zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch osob se nap¯. st·v· pravideln˝mi ˙spÏön˝mi subdodavateli automobilovÈho pr˘myslu, dodavateli kabelov˝ch svazk˘, plastov˝ch dÌl˘ a sestav, cel˝ch souË·stÌ. Na konci technologickÈho procesu b˝v· Ëasto f·ze dokonËov·nÌ, individu·lnÌho balenÌ a adjustace, t¯ÌdÏnÌ, oznaËov·nÌ apod. Cel· ¯ada jednÈ z luxusnÌch evropsk˝ch znaËek automobil˘ je jiû Ëtvrt˝m rokem vybavena zpÏtn˝mi zrc·tky vyroben˝mi v chr·nÏnÈ dÌlnÏ jednoho v˝robnÌho druûstva v »R. NejvÏtöÌ Ëesk· automobilka montuje do sv˝ch voz˘ ¯adu hotov˝ch dÌl˘ vyroben˝ch u zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch osob v˝znamn˝ podÌl kl·vesnic dvou p¯ednÌch evropsk˝ch dodavatel˘ poËÌtaË˘ poch·zÌ z v˝roby progresivnÌho zamÏstnavatele zdravotnÏ postiûen˝ch osob na MoravÏ apod. Vöichni tito pravidelnÌ odbÏratelÈ se ¯Ìdili osvÏdËen˝m postupem: "najdi si svÈ subdodavatele a vychovej si je k obrazu svÈmu". ProË by jednÌm z nich nemohl b˝t zamÏstnavatel zdravotnÏ postiûen˝ch? V ostatnÌch aspektech se p¯Ìliö neliöÌ v˝robnÌ podnik od ostatnÌch subjekt˘. TakÈ on pot¯ebuje propagaci, spoustu drobn˝ch sluûeb i pravidelnÏ se opakujÌcÌch, kancel·¯skÈ pot¯eby, navÌc takÈ ochrannÈ pracovnÌ pom˘cky, ËistÌcÌ prost¯edky. pokraËov·nÌ na stranÏ 13

vyhlašují program "Ocenění podnikatelských aktivit subjektů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením" za rok 2005 DosaûenÌ rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ pro obËany se zdravotnÌm postiûenÌm vyûaduje ¯eöenÌ v mnoha oblastech. Jednou z tÏchto oblastÌ je i obtÌûnÈ hled·nÌ uplatnÏnÌ v r·mci pracovnÌho procesu. Z tohoto d˘vodu bylo v r·mci "N·rodnÌho pl·nu podpory integrace obËan˘ se zdravotnÌm postiûenÌm na obdobÌ let 2006 - 2009", kter˝ byl schv·len UsnesenÌm vl·dy »eskÈ republiky Ë. 1004 ze dne 17.8. 2005, uloûeno: "Ministerstvu pr˘myslu a obchodu »R ve spolupr·ci s AsociacÌ zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch »R kaûdoroËnÏ vyhlaöovat a oceÚovat vynikajÌcÌ v˝sledky u p¯Ìleûitosti Mezin·rodnÌho dne zdravotnÏ postiûen˝ch". Do programu se m˘ûe p¯ihl·sit nebo b˝t t¯etÌ osobou navrûen, kaûd˝ podnikatel se sÌdlem v celÈ »R p¯i splnÏnÌ kritÈriÌ programu, kter· jsou specifikov·na v û·dosti o za¯azenÌ do programu v n·sledujÌcÌch kategoriÌch: ● Osoby se zdravotnÌm postiûenÌm (fyzickÈ osoby), kterÈ jsou podnikateli, p¯ÌpadnÏ zamÏstn·vajÌ dalöÌ osoby se ZP ● Pr·vnickÈ osoby, podnikatelÈ - zamÏstn·vajÌcÌ vÌce neû 50 % osob se ZP z celkovÈho poËtu sv˝ch zamÏstnanc˘ (v pr˘mÏrnÈm p¯epoËtenÈm poËtu za hodnocen˝ rok). ● Pr·vnickÈ osoby, podnikatelÈ, kte¯Ì v hodnocenÈm roce mimo¯·dn˝m a p¯Ìkladn˝m zp˘sobem p¯ispÏli k ekonomickÈmu uplatnÏnÌ osob se ZP, p¯ÌpadnÏ ke vzniku a rozvoji dalöÌch podnikatelsk˝ch p¯ÌleûitostÌ osob se ZP. PodmÌnkou je, ûe tito podnikatelÈ splnili v hodnocenÈm roce povinn˝ podÌl zamÏstnan˝ch OZP dle ß 81 z·kona 435/2004Sb. Lh˘ta pro pod·v·nÌ û·dostÌ zaËÌn· dnem 1.3.2006 a konËÌ dnem 31.5.2006 N·vrhy a p¯ihl·öky p¯ijÌm· sekretari·t Asociace zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch »R. Adresa: V·clavskÈ n·mÏstÌ 21 110 00 Praha 1, www.azzpcr.cz, [email protected] Tel. 224109257, 254, 255, Fax 224109348 Datum vyhl·öenÌ: 26. 1. 2006

Sociální ekonomika Je velmi öirok˝ pojem, ale st·le ËastÏji skloÚovan˝ na vöech ˙rovnÌch. Zahrnuje ekonomickou aktivitu - chov·nÌ jednotlivc˘, jejich sdruûenÌ i podnikatel˘, u kterÈ zisk (hmotn˝ prospÏch) obecnÏ nenÌ prioritou, ale prost¯edkem (k udrûitelnÈmu ûivotu, k rozvoji). Nositeli jsou zejmÈna druûstva, nadace, sdruûenÌ (obËansk˝ sektor) a vz·jemnÈ spoleËnosti. Podnikatelsky orientovanÈ subjekty soci·lnÌ ekonomie jsou pro soci·lnÌ integraci (cÌlov· skupina) i makroekonomicky tÌm nejvyööÌm stupnÏm zaËleÚov·nÌ znev˝hodnÏn˝ch osob do st·le tvrdöÌho a n·roËnÏjöÌho trhu pr·ce, p¯ÌpadnÏ do podnik·nÌ. Podnik·nÌ se soci·lnÌ prioritou nem˘ûe b˝t rozhodujÌcÌm faktorem pro vöeobecnou zamÏstnanost a ekonomick˝ rozvoj v glob·lnÌm svÏtÏ, ale je v˝znamnou a d˘stojnou p¯ÌleûitostÌ pro osoby a skupiny, kterÈ jsou z r˘zn˝ch d˘vod˘ ohroûeny nebo vylouËeny z hlavnÌho proudu. EU hovo¯Ì o 8 - 10 % populace. PoËÌnaje absolventem, matkou po mate¯skÈ dovolenÈ p¯es skupiny lidÌ v odlehlÈm regionu aû po seniora, kterÈmu

se nechce do d˘chodu. ZdravotnÏ postiûenÌ lidÈ jsou jen jednou skupinou, kter· je relativnÏ p¯esnÏ vymezena. Vöichni tito lidÈ vöak majÌ nevyuûit˝ potenci·l (v podobÏ ekonomickÈho v˝konu - pr·ce, podnik·nÌ, v podobÏ odvodu danÏ z p¯Ìjmu i v podobÏ spot¯eby, tvorby HDP). Vöichni mohou v p¯ÌpadÏ solid·rnÌho p¯izp˘sobenÌ (vnit¯nÌch) podmÌnek a za p¯edpokladu (vnÏjöÌ) podpory - niûöÌ, neû je ˙roveÚ soci·lnÌ podpory - tento potenci·l uplatnit. DlouhodobÏ spolupracujeme s partnery, aù jiû v r·mci projekt˘ EU Ëi v r·mci spolupr·ce se st·tnÌm i obËansk˝m sektorem, odbory a dalöÌmi. SnaûÌme se a usilujeme o konkrÈtnÌ vymezenÌ jednotliv˝ch forem soci·lnÌ ekonomiky a soci·lnÌho podnik·nÌ vËetnÏ legislativnÌho zakotvenÌ a vymezenÌ zp˘sob˘ podpory a preference jednotliv˝ch konkrÈtnÌch projev˘. O tomhle vöem je zahajovan˝ projekt SOCI¡LNÕ DRUéSTVO a PODNIK na tÈma praktickÈ podpory vzniku a rozvoje soci·lnÌch druûstev zdravotnÏ postiûen˝ch www.scmvd.cz (EQUAL). Projekt v r·mci Iniciativy spoleËenstvÌ EQUAL ESF je podporov·n ze zdroj˘ ESF EU a MPSV »R.

7

únor 2006


Pro světovou ekonomiku bude letošní rok poměrně příznivý Hospodářský růst potrvá, ale zisky firem budou pod tlakem a udrží se četná rizika

R

ok 2006 bude pro světovou ekonomiku poměrně příznivý. Po určitém zpomalení v roce 2005 by podle předpovědi společnosti Coface měla světová průmyslová produkce letos vzrůst o 3,4 % a světový obchod o 7,4 %. Hlavním motorem růstu přitom bude zvyšující se poptávka v Číně a Spojených státech. Coface očekává, že solidní růst letos vykáže i česká ekonomika. I p¯es celkovÏ optimistickou prognÛzu spat¯uje Coface v letoönÌm v˝voji svÏtovÈ ekonomiky ¯adu rizik. ● TrvajÌ silnÈ tlaky na ziskovost firem, zvl·ötÏ v pr˘myslovÏ vyspÏl˝ch zemÌch a Asii, ● v d˘sledku silnÈ konkurence je obtÌûnÈ promÌtat r˘st v˝robnÌch n·klad˘ do cen zboûÌ, ● r˘st ˙rokov˝ch sazeb z¯ejmÏ zv˝öÌ cenu finanËnÌch zdroj˘, ● v ¯adÏ nov˝ch ekonomik vËetnÏ »Ìny m˘ûe p¯Ìliv investic vyvolat nadbytek kapacit, ● p¯ÌsnÏjöÌ regulace, zvl·ötÏ v oblasti zdravotnictvÌ a ekologie, bude pro ¯adu odvÏtvÌ znamenat r˘st n·klad˘, ● geopolitick· nestabilita v ¯adÏ zemÌ, jejichû ekonomiky tÏûÌ z vysok˝ch cen ropy, neumoûÚuje zv˝öit jejich rating i p¯es celkovÏ p¯ÌznivÈ ekonomickÈ klima.

I. EkonomickÈ vyhlÌdky vybran˝ch st·t˘ a oblastÌ 1) Z·padnÌ Evropa SpoleËnosti v z·padnÌ EvropÏ se loni dok·zaly vyrovnat s mÈnÏ p¯Ìzniv˝mi ekonomick˝mi podmÌnkami a siln˝mi tlaky na ziskovost ovlivnÏn˝mi r˘stem cen surovin a energiÌ. Coface na poË·tku roku 2006 zv˝öil rating NÏmecka ze stupnÏ A2 na A1; tento krok souvisel se zlepöenÌm solventnosti nÏmeck˝ch podnik˘ a zlepöujÌcÌmi se vyhlÌdkami nÏmeckÈ ekonomiky pro rok 2006. Pr˘mÏrnÈ riziko neplacenÌ pohled·vek se v z·padnÌ EvropÏ snÌûilo, st·le vöak p¯evyöuje pr˘mÏr za vöechny vyspÏlÈ pr˘myslovÈ st·ty, zejmÈna v d˘sledku platebnÌch potÌûÌ ¯ady podnik˘ v It·lii. Coface proto snÌûil rating It·lie (pro exportujÌcÌ spoleËnosti) na A3. Ekonomick˝ r˘st v z·padnÌ EvropÏ bude v roce 2006 poh·nÏn exportem tÏûÌcÌm z oslabenÌ eura v˘Ëi dolaru a lze oËek·vat i mÌrn˝ r˘st spot¯eby dom·cnostÌ. NejvÏtöÌm rizik˘m budou Ëelit spoleËnosti ze sektor˘, kterÈ jsou vystaveny konkurenci ze strany nov˝ch ekonomik, a podniky, kterÈ majÌ velkou spot¯ebu ropy. 2) USA ⁄vÏrovÈ riziko ve Spojen˝ch st·tech se v roce 2006 udrûÌ na nÌzkÈ ˙rovni, nÏkterÈ sektory vöak budou Ëelit zv˝öen˝m problÈm˘m. R˘st ve¯ejnÈ spot¯eby, ovlivnÏn˝ nutnou obnovou infrastruktury ve st·tech kolem MexickÈho z·livu a blÌûÌcÌmi se volbami, by mÏl vÌce neû kompenzovat negativnÌ vliv r˘stu ˙rokov˝ch sazeb. SouËasn· pevn· mÏnov· politika by mÏla b˝t koncem roku 2006 uvolnÏna, coû spolu s vysok˝m deficitem zahraniËnÌho obchodu i rozpoËtu m˘ûe vÈst k oslabenÌ dolaru. Coface neoËek·v· n·hl˝ p·d jeho kurzu, toto riziko vöak je t¯eba monitorovat. Spot¯eba dom·cnostÌ bude vykazovat i nad·le siln˝ r˘st i p¯es r˘st ˙rokov˝ch sazeb, solidnÌ r˘st lze oËek·vat takÈ v sektoru IT a tÏûebnÌm pr˘myslu. Naproti tomu str·dajÌcÌ automobilov˝ pr˘mysl bude postiûen silnou konkurencÌ z nov˝ch ekonomik a vysok˝mi cenami pohonn˝ch hmot. TradiËnÌ leteËtÌ p¯epravci, ¯ada z nichû ned·vno poû·dala o ochranu p¯ed vÏ¯iteli, zaznamenali zlepöenÌ. 3) Japonsko PodobnÏ jako v p¯ÌpadÏ NÏmecka jsou i ekonomickÈ vyhlÌdky Japonska nynÌ v˝raznÏ p¯ÌznivÏjöÌ neû v minul˝ch letech. Podniky podstoupily ¯adu Ëasto drastick˝ch reforem, kterÈ byly ˙spÏönÈ. Zlepöila se solventnost podnik˘, zvl·ötÏ ve strojÌrenskÈm, elektronickÈm a automobilovÈm pr˘myslu, poËet bankrot˘ se snÌûil hluboko pod svÏtov˝ pr˘mÏr. 4) »Ìna »Ìnsk· ekonomika vyk·zala loni velmi siln˝ r˘st

a Coface neoËek·v·, ûe by letos mÏlo dojÌt k jeho zpomalenÌ. I p¯esto ale Coface ponech·v· rating »Ìny na stupni A3, protoûe na podnikovÈ ˙rovni zaznamenal n·r˘st ˙vÏrovÈho rizika. Zisky ËÌnsk˝ch spoleËnostÌ jsou pod tlakem v d˘sledku silnÈ konkurence na dom·cÌm trhu a r˘stu cen surovin, podniky takÈ ËÌm d·l tÌm vÌc musÌ financovat investice z vlastnÌho cash flow, protoûe kles· nabÌdka bankovnÌch ˙vÏr˘. 5) St¯ednÌ Evropa Podniky ve st¯ednÌ EvropÏ se bez vÏtöÌch problÈm˘ vyrovnaly se zpomalenÌm svÏtovÈ ekonomiky a r˘stem cen ropy v roce 2005. FinanËnÌ situace v sektorech, jako jsou ocel·¯sk˝, chemick˝, farmaceutick˝ Ëi automobilov˝ pr˘mysl a telekomunikace, z˘stala na dobrÈ ˙rovni nebo se zlepöila. FinanËnÌ situace sektor˘ vystaven˝ch siln˝m konkurenËnÌm tlak˘m (nap¯. obchod, textilnÌ pr˘mysl) nebo tÏch, kterÈ proch·zejÌ restrukturalizacÌ (zemÏdÏlstvÌ), je vöak st·le slab·, o Ëemû svÏdËÌ i mÌrn˝ vzestup insolvencÌ v odvÏtvÌ obchodu. CelkovÏ se vöak platebnÌ mor·lka firem v uplynul˝ch letech zlepöila. V roce 2006 by se tempo hospod·¯skÈho r˘stu mÏlo d·le zv˝öit ruku v ruce se zotavenÌm popt·vky v z·padnÌ EvropÏ. St¯ednÌ Evropa si udrûÌ stabilnÌ r˘st i dÌky p¯Ìlivu investic a n·r˘stu produktivity. Stabilitu oblasti zv˝öila skuteËnost, ûe sedm z deseti nov˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ EU jiû p¯ijalo Evropsk˝ kurzov˝ mechanismus (ERM2) a mÏlo by zavÈst euro v letech 20072009. MÈnÏ jasn˝ je naopak v˝hled pro nejvÏtöÌ ekonomiky regionu - Polsko (rating A3), »eskou republiku (A2) a Madarsko (A2), kterÈ tvo¯Ì 60 % region·lnÌho HDP a bojujÌ o snÌûenÌ deficitu ve¯ejn˝ch financÌ. PozdÏjöÌ p¯ijetÌ eura m˘ûe pro tyto st·ty znamenat zv˝öenÈ kurzovÈ riziko. MaÔarsko, kterÈ m· navÌc vysok˝ deficit bÏûnÈho ˙Ëtu platebnÌ bilance, je jednou z ekonomik, kterÈ mohou b˝t nejvÌce ohroûeny zmÏnou d˘vÏry trhu. Coface proto ratingu MaÔarska p¯i¯adil negativnÌ v˝hled. PozitivnÌ zmÏnu naopak v souvislosti s vyhlÌdkou na ËlenstvÌ v EU zaznamenalo Rumunsko, kterÈmu Coface zv˝öil rating ze stupnÏ B na A4. 6) »esk· republika V »eskÈ republice bude podle p¯edpovÏdi Coface v roce 2006 pokraËovat ekonomick˝ r˘st, podporovan˝ v˝vozem a fisk·lnÌmi opat¯enÌmi p¯ed parlamentnÌmi volbami. DÌky dobr˝m v˝sledk˘m exportu se zlepöila bilance zahraniËnÌho obchodu, na druhÈ stranÏ repatriace zisk˘ ze strany zahraniËnÌch firem i nad·le vyvol·v· tlak na deficit bÏûnÈho ˙Ëtu. DalöÌm slab˝m mÌstem je vysok˝ rozpoËtov˝ deficit, ve¯ejn˝ dluh nicmÈnÏ z˘st·v· v p¯ijateln˝ch mezÌch. Na mikroekonomickÈ ˙rovni se zlepöila konkurenceschopnost podnik˘, zejmÈna v d˘sledku p¯Ìm˝ch zahraniËnÌch investic. PlatebnÌ mor·lka firem by proto mÏla z˘stat uspokojiv·.

II. EkonomickÈ vyhlÌdky vybran˝ch odvÏtvÌ ZpomalenÌ tempa hospod·¯skÈho r˘stu, rostoucÌ ceny surovin a energiÌ a silnÈ konkurenËnÌ tlaky - vöechny tyto faktory v roce 2005 zhoröily podmÌnky v ¯adÏ odvÏtvÌ a ovlivnily solventnost nejslaböÌch hr·Ë˘ na trhu. V d˘sledku toho Coface snÌûil jiû loni ratingy nÏkolika odvÏtvÌ: leteckÈ dopravy, textilnÌho, chemickÈho, automobilovÈho a farmaceutickÈho pr˘myslu. Pro rok 2006 lze oËek·vat, ûe pozitivnÌ vliv na celkovou situaci budou mÌt ponÏkud niûöÌ ceny surovin a rostoucÌ svÏtov· popt·vka. V˝konnost nÏkter˝ch odvÏtvÌ bude navÌc posÌlena technick˝mi inovacemi. I p¯esto ale zisky spoleËnostÌ budou pod vysok˝m tlakem:

Holcim v Indii

Zaleťte si zalyžovat s easyJet

SvÏtov˝ koncern Holcim, kter˝ je v »ech·ch jednÌm z nejv˝znamnÏjöÌch dodavatel˘ cementu a betonu (Holcim (»esko) a.s.), vlastnÌ v souËasnosti kapit·lov˝ podÌl ve dvou v˝znamn˝ch indick˝ch cement·¯sk˝ch spoleËnostech a pat¯Ì na tomto trhu ke t¯em nejvÏtöÌm v˝robc˘m cementu. Minul˝ rok vstoupil koncern Holcim do strategickÈ aliance s Gujarat Ambuja Cements Ltd (GACL). ➡

T¯pytÌcÌ se prachov˝ snÌh, azurovÏ modrÈ nebe, zasnÏûenÈ vrcholky modrajÌcÌch se gigant˘ öv˝carsk˝ch Alp, s˝rovÈ fondue a k·va s pravou öv˝carskou ko¯alkou "schnaps". DÌky novÈ p¯ÌmÈ leteckÈ lince easyJet Praha-Basilej (fungujÌcÌ od 10. b¯ezna 2006), je tento zimnÌ r·j vzd·len˝ t¯i hodiny cesty, z nichû let samotn˝ trv· pouhou hodinu a Ëtvrt. ➡

8

● Siln· konkurence omezuje moûnost p¯en·öet vysokÈ v˝robnÌ n·klady na spot¯ebitele. Vede takÈ k tomu, ûe se podniky zaËÌnajÌ vÌce soust¯eÔovat na sv˘j hlavnÌ obor Ëinnosti a zbavujÌ se vedlejöÌch aktivit, ● rostoucÌ ˙rokovÈ sazby zvyöujÌ n·klady na financov·nÌ, ● rozpoËtovÈ restrikce omezujÌ zvl·ötÏ v EvropÏ a Japonsku moûnosti odvÏtvÌ z·visl˝ch na zak·zk·ch z ve¯ejnÈho sektoru, ● p¯ÌsnÏjöÌ regulace v oblasti ochrany zdravÌ a p¯Ìrody vedou k r˘stu n·klad˘, ● mnohÈ novÈ ekonomiky s rostoucÌ dom·cÌ popt·vkou a/nebo hojn˝mi zdroji surovin, jako nap¯Ìklad »Ìna, p¯itahujÌ zahraniËnÌ investice, coû ale m˘ûe vyvolat nadbytek kapacit. Ocel·¯sk˝ pr˘mysl: rating A I p¯es pokles cen v prvnÌ Ë·sti roku vystoupily pr˘mÏrnÈ svÏtovÈ ceny oceli v roce 2005 na historickÈ maximum. V roce 2006 by ceny nÏkter˝ch produkt˘ mohly klesnout v d˘sledku zv˝öenÌ v˝robnÌ kapacity v »ÌnÏ a Indii. I p¯esto lze oËek·vat, ûe v˝robci oceli a jejich distributo¯i vyk·ûou solidnÌ zisky. Insolvence by proto v tomto odvÏtvÌ mÏly b˝t vz·cnÈ. Farmaceutick˝ pr˘mysl: rating A Tempo r˘stu farmaceutickÈho pr˘myslu podle p¯edpovÏdi Coface letos mÌrnÏ zpomalÌ na 6 %. DosavadnÌ vysokÈ zisky spoleËnostÌ budou vystaveny urËitÈmu tlaku v d˘sledku rychlÈho v˝voje generick˝ch lÈk˘, snahy o sniûov·nÌ n·klad˘ ve¯ejn˝ch zdravotnÌch systÈm˘ a rostoucÌch v˝daj˘ na zdravotnÌ prevenci. I p¯es

mÈnÏ p¯ÌznivÈ prost¯edÌ z˘stane platebnÌ pozice podnik˘ uspokojiv·. Elektronick˝ pr˘mysl: rating A Po roce stagnace se popt·vka po v˝robcÌch odvÏtvÌ ve druhÈ polovinÏ roku 2005 zv˝öila a zotavenÌ by mÏlo pokraËovat i v roce 2006, coû d·v· celÈmu odvÏtvÌ a p¯edevöÌm pak v˝robc˘m spot¯ebnÌ elektroniky jasnÏjöÌ vyhlÌdky. FinanËnÌ pozice vÏtöiny v˝robc˘ se zlepöila. StrojÌrensk˝ pr˘mysl: rating ATrh loni vykazoval pomÏrnÏ siln˝ r˘st, zvl·ötÏ v nov˝ch ekonomik·ch, Japonsku a SevernÌ Americe. V roce 2006 lze oËek·vat jeötÏ vyööÌ p¯Ìr˘stky poh·nÏnÈ tradiËnÏ Spojen˝mi st·ty a AsiÌ, ale takÈ zotavenÌm popt·vky v EvropÏ. Solventnost podnik˘ by mÏla z˘stat na dobrÈ ˙rovni i p¯es riziko v˝kyv˘ cen oceli. Maloobchod: rating ARostoucÌ ceny dopravy a balenÌ p¯enesli dodavatelÈ Ë·steËnÏ na spot¯ebitele. Sektor jako celek vykazuje uspokojivou finanËnÌ v˝konnost i p¯es nÏkolik v˝jimek v NÏmecku, It·lii, Nizozemsku a Japonsku. Na trhu existujÌ i nad·le velkÈ region·lnÌ rozdÌly. Hegemonie nÏkolika glob·lnÌch nebo lok·lnÌch gigant˘ nutÌ obchodnÌky hledat novÈ trhy a konsolidovat svÈ pozice r˘stem na dom·cÌch i zahraniËnÌch trzÌch. Chemick˝ pr˘mysl: rating B+ V chemickÈm pr˘myslu doölo v roce 2005 ke zpomalenÌ r˘stu z 5,3 na 3,4 % i p¯es prudk˝ n·r˘st produkce v nov˝ch ekonomik·ch. V roce 2006 poroste trh podle odhadu zhruba stejn˝m tempem (3,6 %). pokraËov·nÌ na stranÏ 9

NejvyööÌ riziko

COUNTRY@TATING - äK¡LA

NovÈ ekonomiky

SNS Subsaharsk· Afrika Latinsk· Amerika BlÌzk˝ a St¯ednÌ V˝chod

»R SVÃT

St¯ednÌ Evropa

VyspÏlÈ pr˘myslovÈ st·ty

Asie - novÈ ekonomiky Asia Evropsk· unie (15) Japonsko SevernÌ Amerika

NejniûöÌ riziko

@rating region·lnÌho rizika zemÌ p¯edstavuje pr˘mÏr @rating˘ zemÌ v·ûen˝ podle jejich p¯ÌspÏvku k produkci danÈho regionu. @rating zemÌ mÏ¯Ì pr˘mÏrnou hodnotu rizika neplacenÌ kr·tkodob˝ch pohled·vek spoleËnostmi v danÈ zemi

Hospodářský růst a riziko platební neschopnosti ve střední a východní Evropě Hospod·¯sk˝ r˘st

Payment incident index

7% 6% 5,4% 5% 4,3% 4,5% 4,0% 4,0% 4% 2,9% 2,9% 3% 2,5% 2,5% 2,3% 2% 1% 0%

300 250 200 150 100 50 0

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 (p)

Makro-Incoma Index se za čtvrtletí zlepšil

Hotovka pro klienty GE Money Multiservis

Propad nez·vislÈho maloobchodnÌho trhu s rychloobr·tkov˝m zboûÌm v »eskÈ republice se po osmi letech tÈmÏ¯ zastavil. V˝voj tohoto sektoru mapuje Makro-Incoma Index, jehoû aktu·lnÌ hodnota je - 0,15%. Tato hodnota vyjad¯uje, ûe v meziroËnÌm srovn·nÌ poslednÌch dvan·cti mÏsÌc˘ se pokles celkovÈho obratu nez·vislÈho maloobchodu v »R d·le zpomalil o tak¯ka jedno procento oproti v˝sledk˘m z p¯edchozÌho ËtvrtletÌ. ➡

GE Money Multiservis, vedoucÌ spoleËnost ËeskÈho trhu spl·tkovÈho prodeje, p¯iöel s nov˝m ˙vÏrem Hotovka, kter˝ mohou vyuûÌt vybranÌ st·vajÌcÌ klienti. Ti, kte¯Ì obdrûÌ pÌsemnou nabÌdku ˙vÏru, jej mohou zÌskat v hotovosti bÏhem jedinÈ n·vötÏvy poboËky GE Money Bank. Mohou p¯itom volit v˝öi ˙vÏru od deseti do sto tisÌc korun a dobu spl·cenÌ od jednoho do pÏti let.

➡ www.prosperita.info

únor 2006


Počet konkurzů v Česku loni klesl, platební morálka se však nezlepšila P očet prohlášených konkurzních řízení se loni v České republice opět snížil. Podle údajů společnosti Coface Czech prohlásily loni soudy 1 205 konkurzů, což proti roku 2004 představuje pokles téměř o 18 procent. I když tento pokles může souviset s růstem české ekonomiky v posledních letech, neznamená, že by se současně zlepšovala i platební morálka českých firem.

"ObecnÏ platÌ, ûe pokud ekonomika roste, s urËit˝m zpoûdÏnÌm se to projevÌ i ve snÌûenÌ poËtu konkurz˘, protoûe zlepöenÈ ekonomickÈ klima podporuje zdravÌ podnik˘," sdÏlil ¯editel Coface Czech Ji¯Ì Hylmar. "Bohuûel, z naöich datab·zÌ je vöak z¯ejmÈ, ûe sniûov·nÌ poËtu konkurz˘ v ËeskÈ ekonomice neznamen·, ûe by se zlepöovala platebnÌ mor·lka ekonomick˝ch subjekt˘. Ta pat¯Ì st·le k nejhoröÌm v EvropÏ," dodal. PoËty prohl·öen˝ch konkurz˘ klesajÌ v »esku kaûdoroËnÏ jiû od roku 2000, kdy bylo registrov·no maximum - 2 529 konkurz˘. Podle anal˝zy Coface Czech za roky 1999-2005 je p¯itom pozitivnÌ, ûe od roku 2002 kles· i poËet otev¯en˝ch konkurznÌch ¯ÌzenÌ, tedy rozdÌl mezi prohl·öen˝mi a zruöen˝mi (ukonËen˝mi) konkurzy.

a rozdÏlenÌ ekonomick˝ch subjekt˘ za rok 2005. Z region·lnÌho pohledu bylo loni, stejnÏ jako v minul˝ch letech, nejvÌce konkurz˘ pro-

hl·öeno v Praze (341), na dalöÌch mÌstech n·sleduje naöe hlavnÌ mÏsto Brno (192) a Ostrava (169). (tz)

Konkurzy prohlášené v r. 2005 podle právní formy

TÈmÏ¯ dvÏ t¯etiny konkurznÌch ¯ÌzenÌ se loni t˝kaly spoleËnostÌ s ruËenÌm omezen˝m, jejich podÌl na celkovÈm poËtu registrovan˝ch ekonomick˝ch subjekt˘ p¯itom nedosahuje ani 10 procent. Naproti tomu ûivnostnÌci, kte¯Ì tvo¯Ì naprostou vÏtöinu (p¯es t¯i Ëtvrtiny) ekonomick˝ch subjekt˘, se na poËtu prohl·öen˝ch konkurznÌch ¯ÌzenÌ podÌleli jen jednou pÏtinou. Z odvÏtvovÈho hlediska p¯ipadalo nejvÌce prohl·öen˝ch konkurz˘ na podniky zab˝vajÌcÌ se obchodem a opravami (vÌce neû 30 %) a zpracovatelsk˝m pr˘myslem (21 %). Tyto podÌly vöak nevypovÌdajÌ o skuteËnÈ rizikovosti tÏchto odvÏtvÌ, protoûe neodr·ûejÌ jejich celkovou v·hu v ekonomice. Anal˝zu rizikovosti jednotliv˝ch sektor˘ p¯edloûÌ Coface Czech potÈ, co budou zn·my ˙daje o poËtech

20 2%

30 2%

122 10%

Celkem: 1 205

766 65%

257 21%

SpoleËnost s ruËenÌm omezen˝m

éivnostnÌk

Akciov· spoleËnost

ZemÏdÏlskÈ druûstvo

JinÈ druûstvo

Ve¯ejn· obchodnÌ spoleËnost

St·tnÌ podnik

Data o úpadkových řízení Podíly odvětví na prohlášených konkurzech 3 000 Zpracovatelsk˝ pr˘mysl 2 500

ZemÏdÏlstvÌ, myslivost, lesnictvÌ Ve¯ejnÈ soc. a osobnÌ sluûby

2 000

Prohl·öenÈ konkurzy ZruöenÈ Zruö. pro nedost. majetku ZamÌtnutÌ (form·lnÌ) Zam. pro nedost. majetku Vyrovn·nÌ Ochrann· lh˘ta

1 500

1 000

Ubytov·nÌ a stravov·nÌ

2003

2004

2005

TÏûba nerost. surovin StavebnictvÌ Obchod, opr. mot. vozidel a v˝r. pro osob. pot¯ebu FinanËnÌ zprost¯edkov·nÌ Doprava, zpracov·nÌ a spoje »inn. v oblasti nemovitostÌ a pron·jmu ost. podnik. Ëinn

500

0

5

10

15

20

25

30

35

40

% 0

1999

2000

2001

2002

2003 2004

2005

Data o úpadkových řízení Vývoj počtu konkurzních řízení v období 1999 až 2005 800 16 000

700

14 000

600

12 000

500

PoËet

10 000

400

8 000

300

6 000 4 000

3 895

4 266

4 095

3 009

3 525

200

3 146

100

1 395

2 000 0 0

1999

2000

2001

Celkem prohl·öen˝ch konkurznÌch ¯ÌzenÌ Celkem otev¯en˝ch konkurznÌch ¯ÌzenÌ

2002

2003

2004

2005

1999 Praha

Celkem zruöen˝ch/ukonËen˝ch konkurznÌch ¯ÌzenÌ

2000 Brno

2001 Ostrava

2002 ». BudÏjov.

Pro světovou ekonomiku bude letošní rok poměrně příznivý pokraËov·nÌ ze strany 8 Ve snaze sniûovat n·klady spoleËnosti ËÌm d·l tÌm vÌce p¯emisùujÌ v˝robu do region˘ bohat˝ch na suroviny a do oblastÌ s rychle rostoucÌ popt·vkou. Telekomunikace: rating B OdvÏtvÌ loni vyk·zalo mÌrn˝ r˘st, jehoû motorem byly mobilnÌ komunikace a internet. VyspÏlÈ trhy sice poskytujÌ mÈnÏ moûnostÌ r˘stu neû novÈ ekonomiky, st·le vöak jsou nejd˘leûitÏjöÌ a p¯in·öejÌ spoleËnostem nejvÌc zisku. V˝robci telefonnÌch p¯Ìstroj˘ ËelÌ znaËnÈmu tlaku na zisky, zatÌmco oper·to¯i se vr·tili k uspokojivÈ v˝konnosti a takÈ v˝robc˘m za¯ÌzenÌ se po letech zaËÌn· da¯it zase lÈpe. Automobilov˝ pr˘mysl: rating B s negativnÌm v˝hledem V roce 2006 by svÏtov˝ trh mÏl vzr˘st o 4 % zejmÈna v d˘sledku vyööÌ popt·vky v nov˝ch ekonomik·ch, na zral˝ch trzÌch nelze oËek·vat vÏtöÌ zmÏny. Dva nejvÏtöÌ ameriËtÌ v˝robci (GM a Ford) ztr·cejÌ trûnÌ podÌl a ËelÌ v·ûn˝m finanËnÌm problÈm˘m. To zhoröuje vyhlÌdky sektoru


jako celku, zvl·ötÏ kdyû ostatnÌ v˝robci vykazujÌ velmi nestejnorodou v˝konnost, kter· se mÏnÌ podle mÌsta a produktu. InformaËnÌ technologie: rating BOdvÏtvÌ IT vyk·zalo v roce 2005 uspokojiv˝ r˘st, kter˝ by vöak v roce 2006 mohl zpomalit. Obchody rostou rychleji v nov˝ch ekonomik·ch neû ve vyspÏl˝ch pr˘myslov˝ch zemÌch, kterÈ majÌ nejvÏtöÌ trûnÌ podÌl. V˝robci poËÌtaË˘ a jejich subdodavatelÈ ËelÌ st·le tlaku na ceny, coû je nutÌ diverzifikovat, outsourcovat a pronikat na novÈ trhy. Zisky spoleËnostÌ jsou st·le pod siln˝m tlakem. Naproti tomu v˝robc˘m softwaru a poskytovatel˘m sluûeb se da¯Ì zÌsk·vat urËitou kontrolu nad cenami potÈ, co se jim vracejÌ z·kaznÌci. TextilnÌ a odÏvnÌ pr˘mysl: rating C, resp. CZruöenÌ kvÛt posÌlilo pozici »Ìny p¯i v˝vozu na severoamerickÈ a evropskÈ trhy. OdvÏtvÌ Ëek· nevyhnuteln· restrukturalizace a outsourcing. Na pozadÌ toho je finanËnÌ pozice podnik˘ ot¯esen·, zvl·ötÏ v EvropÏ. Leteck· doprava: rating CSektor byl obzvl·öù postiûen rostoucÌmi cenami

2003

ropy v letech 2004 a 2005. R˘st leteckÈ p¯epravy o 7 % v roce 2005 tento negativnÌ vliv nedok·zal kompenzovat. Pro rok 2006 je navÌc oËek·v·n pokles poËtu p¯epraven˝ch osob o 3 %. Pro mnoho p¯epravc˘ se k tÏmto tÏûkostem p¯id·vajÌ jeötÏ extrÈmnÏ vysokÈ provoznÌ a finanËnÌ n·klady a tÏûk· konkurence ze strany nÌzkon·kladov˝ch aerolinek. Mnoho americk˝ch p¯epravc˘ vyk·zalo rekordnÌ ztr·ty a muselo poû·dat o ochranu p¯ed vÏ¯iteli. CelkovÏ toto odvÏtvÌ vykazuje vysokÈ riziko, kterÈ je vöak v r˘zn˝ch regionech r˘znÈ. SpoleËnost Coface, zaloûen· v roce 1946, je dce¯inou spoleËnostÌ francouzsk˝ch finanËnÌch institucÌ Natexis Banques Populaires a Banque Populaire Groupe, jejichû z·kladnÌ kapit·l na konci roku 2004 Ëinil 13,4 miliardy eur. Coface m· ratingovÈ hodnocenÌ AA od agentury Fitch a Aa3 od Moody's. Posl·nÌm spoleËnosti Coface je napom·hat rozvoji glob·lnÌho B2B obchodu. Sv˝m klient˘m nabÌzÌ Ëty¯i produktovÈ linie, kterÈ jim umoûÚujÌ ˙plnÏ nebo Ë·steËnÏ outsourcovat ¯ÌzenÌ

Hr. Kr·l.

2004 PlzeÚ

2005 ⁄stÌ n/L

obchodnÌch vztah˘ a financovat a chr·nit jejich ˙Ëty pohled·vek: ˙vÏrovÈ pojiötÏnÌ, obchodnÌ informace o podnicÌch a rating firem, ¯ÌzenÌ pohled·vek a factoring. Coface d·le nabÌzÌ pojiötÏnÌ z·ruk, odborn· ökolenÌ v oblasti ˙Ët˘ pohled·vek a ve Francii rovnÏû spr·vu st·tnÌch exportnÌch z·ruk. Coface m· p¯ÌmÈ zastoupenÌ v 58 zemÌch, lok·lnÌ servis pro 85 000 klient˘ zajiöùuje 4 600 zamÏstnanc˘ spoleËnosti. Prost¯ednictvÌm sv˝ch partner˘ v celosvÏtovÈ sÌti CreditAlliance, vyuûÌvajÌcÌch spoleËn˝ integrovan˝ systÈm ¯ÌzenÌ ˙vÏrovÈho rizika zvan˝ Common Risk System, nabÌzÌ Coface sluûby celkem v 93 zemÌch. Coface Czech Credit Management Services, spol. s r. o., je stoprocentnÌ dce¯inou spoleËnostÌ rakouskÈho holdingu Coface Central Europe Holding AG se sÌdlem ve VÌdni, jehoû prost¯ednictvÌm je souË·stÌ francouzskÈ skupiny Coface. * tato tiskov· zpr·va je zkr·cenou verzÌ rozs·hlÈ informace, kterou Coface zve¯ejnil 24. ledna 2006 v Pa¯Ìûi v r·mci v˝roËnÌ konference Country Risk Coface Conference 2006. Plnou verzi tÈto zpr·vy v angliËtinÏ bude dostupn· na www.coface.cz.

9

únor 2006

TRH INFORMACÍ

Co představí naši vinaři V

letošním roce se již podvanácté otevřou brány Mezinárodního vinařského veletrhu - VINEX v areálu Veletrhů Brno, a.s.. Svojí kvalitou si tento veletržní projekt získal pevnou pozici nejen mezi vinaři z České republiky, ale stává se místem setkání vinařských odborníků z celého světa. V letošním roce se přestaví producenti vína z Rakouska, Německa, Itálie, Španělska, Portugalska,Chile, Argentiny, Austrálie, JAR, Moldávie, Slovinska atd., moravští a čeští výrobci za nimi také nezaostávají. K tradičním vystavovatelům patří například společnosti Znovín Znojmo, Soaré Sekt, Patria Kobylí, Templářské sklepy Čejkovice, Vinné sklepy Roztoky, České vinařské závody a mnoho dalších.

Mezi vystavovateli se objevujÌ v˝znamem moûn· menöÌ, ale kvalitou minim·lnÏ srovnatelnÌ producenti vÌna reprezentujÌcÌ vina¯skÈ podoblasti Znojemskou, Mikulovskou i Velkopavlovickou. V poslednÌch letech proöla vÌna z Moravy a »ech velk˝m kvalitativnÌm v˝vojem. Moravsk· a Ëesk· vÌna jsou charakteristick· harmonick˝m spojenÌm plnÈ chuti se svÏûÌmi kyselinami, kterÈ obzvl·ötÏ vyniknou u bÌl˝ch vÌn.

NesmÌme takÈ zapomenout na velmi zajÌmavou Ë·st veletrhu, kter· postihuje to nejmodernÏjöÌ z vybavenÌ vinohradnickÈho oboru, sklepnÌch hospod·¯stvÌ, obalov˝ch trend˘, marketingu a vina¯sk˝ch technologiÌ. Velmi l·kavou novinkou bude zcela urËitÏ "Cenov· srovn·vacÌ degustaËnÌ zÛna" Projekt podporovan˝ Vina¯sk˝m fondem »R poskytne reprezentativnÌ pohled na kvalitu moravsk˝ch,

Aby se na loukách neválely staré počítače Novelou z·kona o odpadech, ˙Ëinnou od 13. srpna 2005, byla v˝robc˘m elektrick˝ch a elektronick˝ch za¯ÌzenÌ stanovena povinnost zajistit zpÏtn˝ odbÏr, oddÏlen˝ sbÏr, zpracov·nÌ a recyklaci vy¯azen˝ch elektroza¯ÌzenÌ. Pro plnÏnÌ tÈto povinnosti v kategorii velk˝ch a mal˝ch dom·cÌch spot¯ebiË˘, n·¯adÌ a n·stroj˘ zaloûili v˝robci spoleËnost ELEKTROWIN a.s., na kterou plnÏnÌ sv˝ch povinnostÌ v souladu se z·konem p¯enesli. ELEKTROWIN a.s. jako provozovatel kolektivnÌho systÈmu pro spoleËnÈ plnÏnÌ povinnostÌ v˝robc˘, podala 21. z·¯Ì loÚskÈho roku n·vrh na z·pis do Seznamu v˝robc˘ na Ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ »R. RozhodnutÌ o z·pisu do tohoto Seznamu, kterÈ nabylo pr·vnÌ moci 5. prosince 2005, obdrûela spoleËnost ELEKTROWIN a.s. jako prvnÌ kolektivnÌ systÈm v »R. Na z·kladÏ tohoto rozhodnutÌ tedy m˘ûe plnÏ realizovat kolektivnÌ systÈm pro zpÏtn˝ odbÏr, oddÏlen˝ sbÏr, zpracov·nÌ a recyklaci tÏch elektroza¯ÌzenÌ, pro nÏû je v Seznamu v˝robc˘ zaps·na. P¯esto, ûe spoleËnost ELEKTROWIN a.s. byla zaps·na v Seznamu aû v prosinci, plnila povinnosti za vöechny v˝robce, registrovanÈ v jejÌm systÈmu, a to prost¯ednictvÌm poslednÌch prodejc˘. Do konce roku 2005 bylo registrov·no p¯es 400 prodejc˘, od kter˝ch bylo do systÈmu zpÏtnÈho odbÏ-

Nové vzdělávací programy pro hoteliéry * OdbornÈ minimum pro zaËÌnajÌcÌ podnikatele v oblasti hotelov˝ch a restauraËnÌch sluûeb * Legislativa EU pro podnikatele v hotelnictvÌ a novÈ formy vzdÏl·v·nÌ äkola hotelnictvÌ a gastronomie Hotelu International, s.r.o. zÌskala v r·mci podpory z Evropsk˝ch soci·lnÌch program˘ (ESF) pro pracovnÌky cestovnÌho ruchu dva granty na vytvo¯enÌ dvou nov˝ch vzdÏl·vacÌch program˘ a jejich pilotnÌ realizaci. Tyto programy uskuteËÚuje ve spolupr·ci s partnery N·rodnÌ federace hotel˘ a restauracÌ »R, Svazem obchodu a cestovnÌho ruchu »R a se spoleËnostÌ RENTEL a.s. Tyto dva vzdÏl·vacÌ projekty jsou zamÏ¯enÈ nejenom na vytvo¯enÌ a ovÏ¯enÌ specifick˝ch vzdÏl·vacÌch program˘ celoûivotnÌho vzdÏl·vanÌ, ale i na implementaci a ovÏ¯enÌ modernÌch vzdÏl·vacÌch metod a forem distanËnÌho a kombinovanÈho vzdÏl·vanÌ, tzv. eLearningu a Blended Learningu. Oba programy jsou urËeny zaËÌnajÌcÌcÌm podnikatel˘m v hotelnictvÌ a gastronomie z regionu Prahy. V jejich r·mci budou vyvinuty a pilotnÏ ovÏ¯eny n·sledujÌcÌ vzdÏl·vacÌ moduly: ● Z·klady ICT v hotelnictvÌ a restaur·torstvÌ -

Aplikace smÏrnice EU - HACCP, ● marketingovÈ ¯ÌzenÌ - AutorskÈ pr·vo v hotelnictvÌ, ● ¯ÌzenÌ stravovacÌho ˙seku - Pravidla EU pro kategorizaci, ● ¯ÌzenÌ hotelovÈho ˙seku a housekeepingu a klasifikaci v hotelnictvÌ, ● pÈËe o lidskÈ zdroje a trÈnink - EkologickÈ z·sady v˝stavby a provozu ubytovacÌch za¯ÌzenÌ. Vytvo¯enÈ vzdÏl·vacÌ moduly budou ˙ËastnÌk˘m projektu nabÌdnuty v kombinovanÈ formÏ, tedy formou kombinace samostudia z materi·l˘ v podobÏ tiötÏn˝ch skript, v˝ukovÈho CD a on.line studia s podporou tutor˘ na internetu (jedin˝m nutn˝m poûadavkem pro vyuûÌv·nÌ tÈto formy distanËnÌho vzdÏl·v·nÌ je, aby ˙ËastnÌk disponoval poËÌtaËem p¯ipojen˝m k internetu s Internet Explorer 5.0 a vyööÌm) a prezenËnÌch semin·¯˘ a workshop˘. CÌlem projekt˘ je nabÌdnout st·vajÌcÌm i budoucÌm

Creditinfo pro vaše rozhodování

Kde hledat informace o solidnosti firem? SpoleËnost Creditinfo Czech Republic, s.r.o. provozuje internetovou aplikaci Creditinfo - FiremnÌ Lustr·tor soust¯eÔujÌcÌ na jednom mÌstÏ v p¯ehlednÈ podobÏ mnoho ˙daj˘ o Ëesk˝ch firm·ch s cÌlem poskytnout ˙Ëinn˝ n·stroj pro ovÏ¯ov·nÌ spolehlivosti Ëesk˝ch firem. Creditinfo - FiremnÌ Lustr·tor (CFL) kumuluje z·kladnÌ registraËnÌ a identifikaËnÌ ˙daje z ¯ady ve¯ejn˝ch registr˘, zpracov·v· a analyzuje ˙ËetnÌ z·vÏrky, shromaûÔuje sign·ly o evidovan˝ch dluzÌch jak z ve¯ej-

10

tivnÌ postoje k tuzemsk˝m vÌn˘m, s ohledem k internacionalizaci prost¯edÌ a mnohdy i uniformitÏ zahraniËnÌch vÌn. M˘ûeme Ëerpat ze zkuöenostÌ vyspÏl˝ch vina¯sk˝ch st·t˘ a p¯it·hnout klientelu spojenÌm krajiny s vÌnem, turistikou, pouËenÌm i z·bavou. TradiËnÌm doprovodn˝m programem je takÈ mezin·rodnÌ soutÏû Grand Prix VINEX 2006 po¯·dan· ve spolupr·ci se Svazem vina¯˘ »R. Vöechna ocenÏn· vÌna budou moci n·vötÏvnÌci veletrhu posoudit p¯Ìmo na st·nku GP Vinex 2006. (tz)

Gastro Junior Brno 2006 - Nowaco Cup - soutěž těch nejlepších Na atraktivnÌ podÌvanou do pavilonu G2 brnÏnskÈho v˝staviötÏ zve 12. roËnÌk mezin·rodnÌ soutÏûe mlad˝ch odbornÌk˘ v gastronomii - Gastro Junior Brno 2006 - Nowaco Cup, kter˝ po¯·dajÌ Veletrhy Brno, a. s., ve spolupr·ci s AsociacÌ kucha¯˘ a cukr·¯˘ »R. Fin·le tÈto kaûdoroËnÌ soutÏûe se uskuteËnÌ v r·mci mezin·rodnÌho potravin·¯skÈho veletrhu SALIMA na brnÏnskÈm v˝staviöti od 7. - 9. 3. 2006 v pavilonu G2. SoutÏû student˘ odborn˝ch ökol v oborech kucha¯, ËÌönÌk a cukr·¯ probÏhla nejprve ve dvou

region·lnÌch kolech, z nichû do brnÏnskÈho fin·le postoupilo v kaûdÈm oboru pouze 30 nejlepöÌch. Ti potom ve dvoudennÌm napÌnavÈm kl·nÌ zmÏ¯Ì sÌly se studenty z okolnÌch zemÌ, jako je Slovensko, Polsko a Rakousko. Ovöem z v˝sledk˘ minul˝ch roËnÌk˘ je z¯ejmÈ, ûe se tÈto konkurence nemusejÌ p¯Ìliö ob·vat. SoutÏû se kon· pod z·ötitou Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »R a pod z·ötitou prim·tora Statut·rnÌho mÏsta Brna. Bude probÌhat od ˙ter˝ 7. b¯ezna do Ëtvrtka 9. b¯ezna v pavilonu G2. (tz)

ru a recyklace p¯ed·no tÈmÏ¯ 12 000 kus˘ chladniËek, 2 500 velk˝ch a 4 000 mal˝ch dom·cÌch spot¯ebiË˘. N·klady na svoz a zpracov·nÌ nesli v tomto obdobÌ pouze akcion·¯i tÈto spoleËnosti, protoûe teprve po z·pisu do Seznamu v˝robc˘ mohla spoleËnost uzavÌrat smlouvy o kolektivnÌm plnÏnÌ povinnostÌ s v˝robci a ˙Ëtovat jim jejich podÌl na n·kladech spojen˝ch s touto ËinnostÌ. SpoleËnost ELEKTROWIN se takÈ s nabÌdkou spolupr·ce obr·tila na obce jiû v srpnu 2005, p¯iËemû dvÏma st˘m obcÌ byly rozesl·ny typovÈ smlouvy na vytvo¯enÌ mÌst zpÏtnÈho odbÏru. P¯ipomÌnky obcÌ byly do tÏchto smluv zapracov·ny jeötÏ p¯ed uzav¯enÌm ¯ÌzenÌ o z·pisu do Seznamu v˝robc˘. Do konce prvnÌho ËtvrtletÌ letoönÌho roku chce spoleËnost vytvo¯it na 200 mÌst zpÏtnÈho odbÏru a do konce letoönÌho roku tuto sÌù doplnit na 350 mÌst zpÏtnÈho odbÏru v r·mci obecnÌch systÈm˘ nakl·d·nÌ s odpady. SÌù zpracovatelsk˝ch za¯ÌzenÌ je na z·kladÏ provedenÈho v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ tvo¯ena 15 provozovnami. Tato sÌù je otev¯ena i pro dalöÌ z·jemce, pokud splnÌ n·roËnÈ podmÌnky systÈmu ELEKTROWIN. Vöechny kontrakty jsou uskuteËÚov·ny na z·kladÏ v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌ tak, aby byly d˘slednÏ zachov·ny principy trûnÌ soutÏûe a aby byl vyvÌjen neust·l˝ tlak na sniûov·nÌ n·klad˘ spojen˝ch s ËinnostÌ kolektivnÌho systÈmu ELEKTROWIN. (tz)

pracovnÌk˘m cestovnÌho ruchu flexibilnÌ a akceptovatelnou formu celoûivotnÌho vzdÏl·vanÌ a z·klad profesnÌ p¯Ìpravy, kterÈ lze realizovat p¯i zamÏstn·nÌ s vyuûitÌm modernÌch informaËnÌch a komunikaËnÌch technologiÌ. ⁄Ëast v pilotnÌm ovÏ¯enÌ vzdÏl·vacÌch program˘,

kterÈ bude probÌhat v 1. pololetÌ roku 2006, je bezplatn·. V p¯ÌpadÏ z·jmu o ˙Ëast kontaktujte äkolu hotelnictvÌ a gastronomie Hotelu International, s.r.o, Koulova 15, 160 00 Praha 6 nebo vyuûijte internetovÈ str·nky http://hotelstart.rentel.cz nebo http://hoteleu.rentel.cz.

Jak je to s cenami? DiskusnÌ semin·¯ na st·le ûhavÈ tÈma: "ProblÈm aplikace podn·kladov˝ch a podn·kupnÌch cen na ËeskÈm trhu" - tento semin·¯ po¯·d· Svaz obchodu a cestovnÌho ruchu »R ve spolupr·ci s Ëasopisem ModernÌ obchod a Veletrhy Brno a.s. v r·mci doprovodnÈho programu mezin·rodnÌho potravin·¯skÈho veletrhu Salima 2006 konanÈho v BrnÏ ve dnech 7. 3. - 10. 3. 2006. ⁄Ëast na tomto doprovodnÈm programu jiû p¯islÌbili: Ing. Martin Pecina, MBA - p¯edseda ⁄¯adu pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe, Ing. Karel Goldemund - n·mÏstek ministra financÌ, JUDr. Ing. Robert Szurman - n·mÏstek ministra pr˘myslu a obchodu, Ing. ZdenÏk JuraËka - viceprezident Svazu obchodu a cestovnÌho ruchu »R. P¯Ìtomni budou i z·stupci potravin·¯skÈ komory (Ing. Jaroslav CamplÌk) a ZemÏdÏlskÈho svazu »R (Ing. Miroslav JÌrovsk˝) a Zvazu obchodu

a cestovnÈho ruchu SK (Ing. Adri·n œurËek). MÌsto kon·nÌ: Business centrum - pavilon E s·l Ë. II TermÌn kon·nÌ: 9. 3. 2006, 10-12 hod. ⁄Ëastnick˝ poplatek: 300,- KË (vËetnÏ DPH) P¯ÌpadnÈ dotazy zodpovÌ: panÌ Zdena Lazarov·, tel. 227 018 403, e-mail: [email protected] nebo Hana Michovsk·, tel.: 224 805 159, e-mail: [email protected] KompletnÌ informace a p¯ihl·öku naleznete na www.mobchod.cz Ëi www.socr.cz. R·di V·s p¯ivÌt·me i na st·nku Svazu obchodu a cestovnÌho ruchu »R v pavilonu D - zv˝öenÈ p¯ÌzemÌ st·nek ËÌslo 56.

2.

Proč jsou důležitá zahraniční data? V podnikatelskÈm prost¯edÌ vÏ¯itel nem· pr·vÏ z·vidÏnÌhodnou roli. S kaûdou vystavenou fakturou aby se zam˝ölel i nad tÌm, zda a kdy dostane zaplaceno, jak snÌûit problematickÈ a nedobytnÈ pohled·vky. Na jeho stranÏ sice stojÌ z·kon, ale legislativnÌ ml˝ny melou obËas pomalu. V mnoha zemÌch se v obchodnÌm styku a nejen p¯i nÏm osvÏdËila d˘sledn· pr·ce s informacemi, s varovn˝mi sign·ly, se zkuöenostmi jin˝ch. Informace o platebnÌm chov·nÌ firem, o jejich kredibilitÏ a spolehlivosti pot¯ebujete i tam, kde vybÌr·te firmy do v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ, kde provÏ¯ujete odbÏratele p¯ed pojiötÏnÌm obchodnÌ transakce nebo tam, kde si vytipov·v·te potenci·lnÌ solventnÌ z·kaznÌky.

Ëesk˝ch a zahraniËnÌch vÌn, a to vËetnÏ cenovÈho rozpÏtÌ pro velkoobchod a gastronomii! DegustaËnÌ zÛna nabÌdne kvalitativnÌ srovn·nÌ s dov·ûen˝mi vÌny. Srovn·nÌ s vina¯sk˝mi velmocemi dopad· pro »eskou republiku st·le lÈpe. Nad·le se zvyöuje jak spot¯eba, tak i kultura pitÌ vÌna, produkuje se vÌce kvalitnÌch a uölechtil˝ch vÌn. Spot¯ebitelÈ si tyto produkty st·le vÌce vybÌrajÌ a jsou ochotni za nÏ zaplatit i odpovÌdajÌcÌ cenu. Je ovöem t¯eba st·le budovat orientaci spot¯ebitele na tuzemskÈ znaËky a odr˘dy, rozvÌjet pozi-

n˝ch server˘, nap¯. zdravotnÌch pojiöùoven, tak p¯Ìmo od smluvnÌch partner˘ zab˝vajÌcÌch se inkasem pohled·vek. Statisticky vyhodnocuje platebnÌ chov·nÌ z vÌce neû 2 000 000 faktur. Nezanedbateln˝m prvkem ve v˝stupech CFL je hodnocenÌ bonity firem (scoring) vËetnÏ v˝öe doporuËovanÈho kreditu. Vöechna klÌËov· data jsou aktualizov·na ihned po jejich zÌsk·nÌ, monitoring ˙padc˘ stejnÏ tak jako shromaûÔov·nÌ a zpracov·nÌ ˙ËetnÌch z·vÏrek probÌh· dennÏ.

Co kdyû pot¯ebnÈ ˙daje nejsou k dispozici? V internetovÈ aplikaci CFL nemusÌte vyuûÌvat jen ty ˙daje, kterÈ zde najdete. CFL slouûÌ z·roveÚ jako n·stroj k jednoduchÈmu objedn·nÌ doplÚujÌcÌch ˙daj˘ a podklad˘. Pot¯ebujete-li ˙ËetnÌ z·vÏrku firmy, u nÌû moment·lnÏ nenÌ k dispozici, zÌsk·me a do elektronickÈ strukturovanÈ podoby ji pro v·s p¯evedeme i v expresnÌm termÌnu. Pro hluböÌ anal˝zy partnersk˝ch nebo konkurenËnÌch firem se vyplatÌ objednat kreditnÌ zpr·vu, kter· shrom·ûdÌ a provÏ¯Ì maximum dostupn˝ch dat a zpracuje je do souhrnnÈho materi·lu. Jsou-li pro v·s d˘leûitÈ zejmÈna sign·ly o dluzÌch, m˘ûete si objednat automatick˝ monitoring zadan˝ch firem.

Jak zajistit informov·nÌ o vlastnÌch z·kaznÌcÌch? PlatebnÌ chov·nÌ je jedna z informaËnÌch souË·stÌ CFL. ZajÌm·-li v·s p¯edevöÌm to, jakÈ trendy se projevujÌ u vaöich vlastnÌch z·kaznÌk˘, m˘ûete se aktivnÏ zapojit do systÈmu monitorov·nÌ platebnÌ mor·lky. SystÈm zpracov·v· ˙daje o vystaven˝ch a zaplacen˝ch faktur·ch odbÏratel˘. Tato data do systÈmu poskytujÌ r˘znÈ spoleËnosti z r˘zn˝ch branûÌ. SystÈm pracuje na principu anonymity poskytovatele a je zabezpeËen proti ˙niku neagregovan˝ch dat. DÌky tomu je moûnÈ se dozvÏdÏt o platebnÌch zkuöenostech jin˝ch dodavatel˘ d¯Ìve, neû uËinÌte - mnohdy nep¯ÌjemnÈ - zkuöenosti vlastnÌ. Kaûd˝, kdo se zapojÌ do systÈmu platebnÌch informacÌ, dost·v· automatick˝ p¯ehled o platebnÌm chov·nÌ vöech sv˝ch odbÏratel˘, tak jak se jevÌ vöem ostatnÌm p¯ispÌvajÌcÌm Ëlen˘m. A nejen to. Kaûd· dodan· vstupnÌ informace - ˙daj o vystavenÈ a zaplacenÈ faktu¯e - vytv·¯Ì jak˝si bonus, za nÏjû m˘ûete pak Ëerpat r˘znÈ informaËnÌ sluûby.

Co kdyû pohled·vky stejnÏ vzniknou? CÌlem CFL je poskytovat takovÈ informace, kterÈ usnadnÌ rozhodov·nÌ o zp˘sobu zajiötÏnÌ obchod˘. Je ale pochopitelnÈ, ûe stoprocentnÏ se problematick˝m pohled·vk·m vyhnout ned·. Creditinfo Czech Republic nabÌzÌ proto i n·vaznou sluûbu jejich ¯eöenÌ. ⁄spÏönost vy¯eöen˝ch pohled·vek

se v dlouhodobÈm pr˘mÏru pohybuje okolo 50 %, p¯iËemû systÈm, na rozdÌl od klasick˝ch inkasnÌch spoleËnostÌ, umoûÚuje ¯eöit i relativnÏ malÈ pohled·vky. Ty v pr˘bÏhu ¯eöenÌ nejsou blokov·ny a m˘ûete s nimi libovolnÏ nakl·dat.

Kdo za tÌm stojÌ a kam se obr·tit? SpoleËnost Creditinfo Czech Republic, s.r.o. nezaËÌn· na zelenÈ louce. Naopak firmy, kterÈ stojÌ za tÌmto projektem, nejsou v oboru nov·Ëky a jejich zkuöenosti a vz·jemn· prov·zanost poskytujÌ z·ruky kvalitnÌch informaËnÌch sluûeb. Ve spoleËnosti Creditinfo Czech Republic se kapit·lovÏ ˙ËastnÌ Creditinfo Group, kterÈ intenzivnÏ rozvÌjÌ sluûby kreditnÌch informacÌ po celÈ EvropÏ, a Albertina data, s.r.o. angaûujÌcÌ se v oblasti firemnÌch informacÌ jiû od roku 1991. Aplikaci Creditinfo - FiremnÌ Lustr·tor a dalöÌ pot¯ebnÈ informace najdete na adrese www.cicr.cz nebo na nÌûe uveden˝ch kontaktech. Zde v·m takÈ poskytneme bliûöÌ podklady pro aktivnÌ spolupr·ci v oblasti monitorov·nÌ platebnÌho chov·nÌ nebo pro ¯eöenÌ vaöich pohled·vek. Creditinfo Czech Republic, s.r.o., Nad BotiËem 593/8, 102 00 Praha 10, Tel.: 271 960 166-9, fax 271 960 161, [email protected], www.cicr.cz

www.prosperita.info

únor 2006

SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ

Nový Ford Transit: nejlepší bude ještě lepší ● Nový Transit zahajuje letošní modelovou ofenzívu společnosti Ford of ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

Europe Změny nového Transitu reagují na aktuální požadavky zákazníků Nabídku obohatí nová verze se středním rozvorem a nízkou střechou Ještě lepší jízdní vlastnosti díky změnám na zavěšení kol Celkem sedm motorů Euro IV Výrazná "tvář" a další vylepšení vnějšího designu Nově řešená palubní deska a ovladače Řadicí páka integrovaná do palubní desky umožňuje snadný průchod do zadní části vozu Premiéra: Samonabíjecí klíč dálkového ovládání centrálního zamykání Vyšší míra bezpečnosti a ochrany Více než 5 milionů Transitů během 40 let Uvedení na trh v polovině roku 2006

Ford Transit, nejpopul·rnÏjöÌ uûitkov˝ v˘z Evropy, otevÌr· novou kapitolu svÈ ˙spÏönÈ historie celou ¯adou vylepöenÌ, dÌky kter˝m bude v oËÌch z·kaznÌk˘ jeötÏ l·kavÏjöÌ. Nov˝ Transit je souË·stÌ dalöÌ vlny nov˝ch model˘, kterÈ Ford of Europe uvede na trh v roce 2006. KromÏ uûitkovÈho bestselleru Ford letos p¯edstavÌ jeötÏ nap¯. nov˝ model Galaxy a p¯edevöÌm origin·lnÌ model S-MAX, kter˝ vych·zÌ ze studie crossoveru SAV Concept, jenû Ford p¯edstavoval na evropsk˝ch autosalonech v roce 2005.

Nov˝ Transit: Vylepöen kaûd˝ detail RobustnÌ design novÈho Transitu zv˝razÚuje individualitu a stoprocentnÌ funkËnost tohoto popul·rnÌho uûitkovÈho modelu. InteriÈr i exteriÈr, odp¯edu dozadu, na povrchu i hluboko ve struktu¯e - kaûd˝ dÌl a komponent novÈho Fordu Transit proöly d˘kladnou revizÌ a optimalizacÌ. Vöechna vylepöenÌ jsou zaloûena na mnohaletÈm pr˘bÏûnÈm v˝voji ¯ady Transit v reûii specialist˘ automobilky Ford. Aktu·lnÌ zmÏny na nastupujÌcÌm modelu jsou nejz·sadnÏjöÌmi zmÏnami tÈto modelovÈ ¯ady za poslednÌch öest let. Nov· standardnÌ v˝bava, novÈ karos·¯skÈ verze, vyspÏlejöÌ motory a öiröÌ ök·la komfortnÌch prvk˘ dÏlajÌ z novÈho Transitu perfektnÌ "pojÌzdnou kancel·¯" i vytrvalÈho pracanta pro nejr˘znÏjöÌ druhy podnik·nÌ.

ZmÏny podle poûadavk˘ z·kaznÌk˘ ZmÏny, kterÈ konstruktÈ¯i Fordu na novÈm Transitu udÏlali, nebyly samo˙ËelnÈ - naprost· vÏtöina z nich stojÌ na peËliv˝ch anal˝z·ch poûadavk˘ a p¯edstav z·kaznÌk˘. Designe¯i a technici automobilky Ford tvrdÏ pracovali, aby dok·zali maximum z nejËastÏji zmiÚovan˝ch p¯ipomÌnek provozovatel˘ uûitkov˝ch voz˘ vtÏlit do novÈho modelu. Nap¯Ìklad bezpeËnostnÌ v˝bava nebo vylepöenÈ z·mky jsou v˝sledkem anal˝z detailnÌch dealersk˝ch pr˘zkum˘ spokojenosti z·kaznÌk˘, takÈ cel· ¯ada komfortnÌch interiÈrov˝ch prvk˘ se v novÈm Transitu objevila v reakci na postoje uûivatel˘ uûitkov˝ch voz˘ tÈto kategorie. Jako odezva na poûadavky klient˘ se v modelovÈ ¯adÏ Transit objevila i zcela nov· verze s nÌzkou st¯echou a st¯ednÌm rozvorem. "Kdyû jsme se zam˝öleli nad podobou a vlastnostmi novÈho Transitu, vÏnovali jsme maxim·lnÌ pozornost st·le se rozöi¯ujÌcÌ rodinÏ uûivatel˘ tÏchto voz˘, bez ohledu na to, zda jde o majitele celÈ automobilovÈ flotily nebo samostatnÏ podnikajÌcÌho ¯emeslnÌka," vysvÏtlil Barry Gale, öÈfkonstruktÈr uûitkov˝ch model˘ Ford. "Poznali jsme, ûe pro tyto uûivatele je jejich van prost¯edkem, kter˝ vypovÌd· nejenom o jejich firmÏ, ale i o nich samotn˝ch - pochopili jsme tedy, ûe u novÈho modelu nem˘ûe jÌt jenom o maxim·lnÌ funkËnost a stoprocentnÌ spolehlivost po dlou-

FORD CREDIT: stále na vzestupu SpoleËnost FCE Credit, s.r.o., dce¯in· spoleËnost FORD MOTOR COMPANY, s.r.o., kter· v »R zajiöùuje znaËkov˝ leasing pro vozy Ford, dos·hla v minulÈm roce vynikajÌcÌch v˝sledk˘. Uzav¯ela 2 231 smluv na novÈ vozy, coû je proti roku 2004 o 7,5 % vÌce. A vzestup FCE pokraËujeÖ Velkou v˝hodou FCE Credit, s.r.o., je neobyËejn· variabilita sluûeb nabÌzen˝ch pod hlaviËkou FordLeasing, coû jsou finanËnÌ produkty doslova öitÈ na mÌru z·jemc˘m o novÈ i ojetÈ vozy Ford. SpoleËnost tak na konci loÚskÈho roku dÌky jiû zmÌnÏn˝m 2 231 uzav¯en˝m kontrakt˘m obhospoda¯ovala portfolio vÌce neû 6 800 aktivnÌch smluv, coû je o 6,3 % vÌce neû v roce 2004. FCE Credit pr˘bÏûnÏ zvyöuje i sv˘j podÌl na financov·nÌ novÏ zakoupen˝ch voz˘ Ford, kter˝ dnes ËinÌ 21,7 % z celkov˝ch prodej˘. PodÌl soukrom˝ch z·kaznÌk˘ tvo¯Ì 26 %. Z·kaznÌci mimochodem d·vajÌ FCE velmi dobrÈ vysvÏdËenÌ: s jejich sluûbami je jich totiû absolutnÏ spokojeno 75,55 % a takÈ toto ËÌslo st·le roste.

hou ¯adu let provozu, ale velk˝ v˝znam bude mÌt i efektnÌ styling. A z pr˘zkumu mezi tÏmito podnikateli jsme zjistili, ûe naprost· vÏtöina z nich hled· v˘z, kter˝ se p¯ÌjemnÏ ovl·d· a kter˝ dok·ûe nabÌdnout podobn˝ uûivatelsk˝ komfort jako modernÌ osobnÌ automobily. Transit ve svÈ podobÏ pro rok 2006 dok·ûe rychle p¯esvÏdËit i p¯ÌsnÈ kritiky, ûe p¯ipomÌnky z·kaznÌk˘ padly na ˙rodnou p˘du!"

SvÏûÌ styling interiÈru i exteriÈru DÌky pozmÏnÏnÈmu vnÏjöÌmu designu p˘sobÌ nov˝ Transit sebevÏdomÏji, p¯i pohledu z boku upout· jeho modernÌ profil, zep¯edu zase vynik· nezamÏniteln· grafika svÏtlomet˘, kapoty motoru a ËelnÌho okna. Nejv˝raznÏjöÌ zmÏnou vnÏjöÌho designu je nov· maska chladiËe s trojicÌ ûeber mezi zcela nov˝mi z¯etelnÏ vertik·lnÏ stylizovan˝mi svÏtlomety. Uprost¯ed masky chladiËe naöel svÈ mÌsto charakteristick˝ modrobÌl˝ ov·l firemnÌho znaku automobilky Ford, kter˝ je se sv˝mi 23,5 centimetry nejvÏtöÌm znakem z celÈ modelovÈ ök·ly evropskÈho Fordu. PouûitÌ takto velkÈho znaku demonstruje hrdost automobilky Ford na sv˘j vele˙spÏön˝ uûitkov˝ model. Z·jemci o nov˝ Ford Transit mohou vybÌrat z pestrÈ palety atraktivnÌch lak˘, rozöÌ¯ila se i nabÌdka novÏ stylizovan˝ch kol a exteriÈrov˝ch dekorativnÌch prvk˘. Spousta zmÏn se odehr·la i v interiÈru novÈho Transitu - a takÈ tyto inovace reflektujÌ p¯·nÌ provozovatel˘, kte¯Ì poûadujÌ, aby jejich uûitkov˝ v˘z byl uvnit¯ stejnÏ p¯Ìjemn˝ a uûivatelsky vst¯Ìcn˝ jako modernÌ osobnÌ automobil. Zcela novÏ ¯eöen· je palubnÌ deska, p¯Ìstroje, spÌnaËe a ovladaËe, volant je odvozen od modelovÈ ¯ady Focus C-MAX, spousta odkl·dacÌch schr·nek a prostor˘ dÏl· z kabiny novÈho Transitu jeötÏ p¯ÌjemnÏjöÌ "pracoviötÏ". PatrnÏ nejv˝raznÏjöÌ zmÏnou v kabinÏ novÈho Transitu je p¯esunutÌ ¯adicÌ p·ky do ergonomicky lepöÌ polohy p¯Ìmo do palubnÌ desky - v tomto mÌstÏ ji m· ¯idiË dob¯e p¯i ruce, asi jako v osobnÌm automobilu. DÌky ¯adicÌ p·ce zasazenÈ do palubnÌ desky se mezi p¯ednÌmi sedadly vytv·¯Ì niËÌm neruöen˝ pr˘chod do zadnÌ Ë·sti vozu. Obr·zek interiÈru novÈho Transitu dokresluje dvoutÛnovÈ barevnÈ ladÏnÌ p¯ÌstrojovÈho ötÌtu a kvalitnÏjöÌ textilnÌ ËalounÏnÌ.

NovÈ v˝konnÈ, spolehlivÈ a hospod·rnÈ motory Pro nov˝ Ford Transit je p¯ipraveno öest vznÏtov˝ch motor˘ a jeden z·ûehov˝ agreg·t. äk·la vznÏtov˝ch jednotek zahrnuje novÈ motory Duratorq TDCi o objemech 2,2 l a 2,4 l, kterÈ jsou propojeny s pÏti- nebo öestistupÚov˝mi manu·lnÌmi p¯evodovkami Durashift (v z·vislosti na zvolenÈm motoru). Motory Duratorq TDCi o objemech 2,2 l a 2,4 l tvo¯Ì p·te¯ novÏ koncipovanÈ nabÌdky motor˘ pro modely Ford Transit. Jde o nejnovÏjöÌ v˝sledky dob¯e fungujÌcÌ spolupr·ce p¯i v˝robÏ öpiËkov˝ch vznÏtov˝ch agreg·t˘ mezi spoleËnostÌ Ford Motor Company a firmou PSA Peugeot CitroÎn.

Motory 2.2 Duratorq TDCi a 2.4 Duratorq TDCi jsou prvnÌmi pohonn˝mi jednotkami konstruovan˝mi speci·lnÏ pro pouûitÌ v lehk˝ch a st¯ednÌch uûitkov˝ch modelech. Vöechny vznÏtovÈ motory pro modely Transit, kterÈ jsou vybaveny technologiÌ p¯ÌmÈho vst¯ikov·nÌ nafty do v·lc˘ "common-rail", vyhovujÌ emisnÌm limit˘m normy Euro IV. NovÈ agreg·ty byly konstruov·ny tak, aby dok·zaly splnit poûadavky i teprve p¯ipravovan˝ch emisnÌch norem a aby vedle svÈ vitality a v˝kon˘ vynikaly takÈ hospod·rnostÌ, dlouhou ûivotnostÌ a nÌzk˝mi servisnÌmi n·roky.

NabÌdka pro kaûdÈho Modelov· ¯ada Ford Transit si zÌskala svÈ renomÈ p¯edevöÌm dÌky tomu, ûe dok·zala p¯esnÏ reagovat na poûadavky z·kaznÌk˘ a s pomocÌ öirokÈ ök·ly provedenÌ a motor˘ byla schopn· nabÌdnout optim·lnÌ ¯eöenÌ pro nejrozmanitÏjöÌ druhy podnik·nÌ. Aù uû jde o drobnÈho ¯emeslnÌka, kter˝ m·lokdy zabloudÌ za hranice svÈho mÏsta nebo podnikatele, kter˝ provozuje celou flotilu rychl˝ch kur˝rnÌch voz˘, ¯ada Transit uspokojÌ kaûdÈho klienta. K velk˝m p¯ednostem Fordu Transit pat¯Ì nap¯Ìklad: ● Kr·tk˝, st¯ednÌ a dlouh˝ rozvor a nabÌdka prodlouûenÈho r·mu, ● nÌzk·, st¯ednÌ a vysok· st¯echa sk¯ÌnÏ, ● podvozek s jednoduchou nebo zdvojenou kabinou, ● nÌzk· nebo st¯ednÌ st¯echa pro minibus, ● p¯ednÌ n·prava se zv˝öenou nosnostÌ, ● verze Kombi a Kombi Van, ● novÈ provedenÌ: NÌzk· st¯echa, st¯ednÌ rozvor, t¯i ¯ady sedadel, velk˝ prostor pro zavazadla.

Mil·Ëek ¯idiË˘ SpecialistÈ automobilky Ford, jak jiû bylo uvedeno, pozornÏ naslouchali z·kaznÌk˘m a p¯ipravili pro nov˝ Transit jeötÏ p¯ÌjemnÏjöÌ interiÈr s mnoha komfortnÌmi prvky. Mezi nÏ pat¯Ì nap¯. t¯ÌstupÚov· regulace vyt·pÏnÌ a ventilace, Ëty¯i druhy ËalounÏnÌ (vËetnÏ k˘ûe), deset verzÌ uspo¯·d·nÌ sedadel, moûnost doplnÏnÌ v˝bavy o tempomat nebo nov˝ p¯Ìstrojov˝ ötÌt. Nov˝ Transit si jako prvnÌ p¯edstavitel svÈ t¯Ìdy p¯iv·ûÌ takÈ unik·tnÌ vodÏodoln˝ klÌËek s d·lkov˝m ovl·d·nÌm centr·lnÌho zamyk·nÌ, kter˝ si po vloûenÌ do spÌnacÌ sk¯ÌÚky automaticky dobÌjÌ integrovan˝ miniaturnÌ akumul·tor. NovÈ ¯eöenÌ dve¯nÌch z·mk˘ zvyöuje ochranu vozu p¯ed zneuûitÌm. KonstruktÈ¯i automobilky Ford zapracovali i na podvozku a zavÏöenÌ kol tak, aby se nov˝ Transit sv˝m ovl·d·nÌm a jÌzdnÌmi vlastnostmi jeötÏ vÌce p¯iblÌûil osobnÌm voz˘m. Z·kladnÌ koncept podvozku se nezmÏnil, i nov˝ Transit m· tedy vp¯edu kombinovanÈ vzpÏry McPherson a zadnÌ pevnou n·pravu Hotchkiss, vöe je ovöem jeötÏ preciznÏji sladÏno. KromÏ lepöÌch jÌzdnÌch vlastnostÌ se zmÏny na podvozku a ve struktu¯e karoserie projevily snÌûenÌm hluku, vibracÌ a sk¯Ìp·nÌ o cel˝ch 20 %. Do bezpeËnostnÌ v˝bavy pat¯Ì mj. Ëty¯i kotouËovÈ brzdy a protiblokovacÌ systÈm brzd ABS pro vöechny verze, elektronick˝ dÏliË brzdn˝ch sil EBD, protiprokluzovÈ za¯ÌzenÌ aktivujÌcÌ brzdy BTCS a elektronick˝ stabilizaËnÌ systÈm ESP. pokraËov·nÌ na stranÏ 13

K ˙spÏchu FCE v˝znamnÏ p¯ispÏlo i spuötÏnÌ operativnÌho leasingu s oznaËenÌm Ford Business Partner, kter˝ vych·zÌ vst¯Ìc st·le oblÌbenÏjöÌmu operativnÌmu n·jmu, popul·rnÌmu zejmÈna mezi spoleËnostmi s vÏtöÌmi vozov˝mi parky. DÌky velmi intenzivnÌmu kontaktu s klienty si FCE takÈ dok·ûe udrûet podÌl tzv. "problematick˝ch - neplatÌcÌch" z·kaznÌk˘ hluboko pod jednÌm procentem, coû je v automobilovÈm leasingu vynikajÌcÌ hodnota. FCE Credit, s.r.o., dos·hla v roce 2005 zisku 80 mil. KË a hodnota jejÌch leasingov˝ch aktiv p¯itom p¯es·hla 1,5 miliardy korun. FCE z·roveÚ financuje skladovÈ z·soby dealerskÈ sÌtÏ Ford a Volvo, a to v hodnotÏ p¯es 1,2 mld KË. V souËasnÈ dobÏ tak FCE nabÌzÌ n·sledujÌcÌ produkty: Leasing s nulov˝m nav˝öenÌm, Premium a Transit Plus Leasing, Fiesta/Fusion, Focus/C-Max Leasing, SuperKa Leasing, StandardnÌ leasing pro novÈ a ojetÈ vozy a FordBusinesPartner - operativnÌ leasing. Ke dneönÌmu dni uû FCE Credit, s.r.o., pat¯Ì mezi pÏt nejvÏtöÌch znaËkov˝ch automobilov˝ch leasingov˝ch spoleËnostÌ v »R. dalöÌ informace jsou k dispozici na www.ford.cz a www.fordleasing.cz

V souvislosti s uvedenými informacemi jsme pro vás připravili ještě bleskový rozhovor s operačním ředitelem Vladanem Rojíčkem: Kter˝ v·ö produkt bude letos jedniËkou a proË? Co jeho prost¯ednictvÌm nabÌzÌte z·kaznÌkovi zejmÈna? P¯edpokl·d·me, ûe i v letoönÌm roce zabodujÌ u z·kaznÌk˘ naöe produkty kombinovanÈ s nabÌdkou v˝hodnÈho pojiötÏnÌ. Mezi nejoblÌbenÏjöÌ bude bezpochyby pat¯it "Leasing s nulov˝m nav˝öenÌm", "Transit Plus Leasing" s nulovou mimo¯·dnou spl·tkou a "Fiesta Leasing". Roste poËet firemnÌch klient˘, kte¯Ì po¯izujÌ auta na leasing? M˘ûeme ¯Ìci, ûe absolutnÌ poËet firemnÌch klient˘ st·le roste, nicmÈnÏ je z¯ejmÈ zv˝öenÌ z·jmu priv·tnÌch z·kaznÌk˘ o financov·nÌ formou finanËnÌho leasingu. ZejmÈna v n·vaznosti na velmi silnou nabÌdku voz˘ Ford v niû-


öÌch segmentech, reprezentovanou typy Ford Ka, Ford Fiesta, Ford Fusion a Ford Focus. Jak˝ nejvyööÌ poËet vozidel - jakÈho modelu jste loni "prodali" jednomu klientovi v r·mci jednÈ smlouvy? V r·mci jednÈ smlouvy to bylo nepochybnÏ 30 voz˘ Ford Transit. Ford Transit dlouhodobÏ pat¯Ì mezi naöe "nejfinancovanÏjöÌ" vozy Ford. Podle nÏkter˝ch odbornÌk˘ bude p¯ib˝vat ûen, kterÈ vstupujÌ do podnik·nÌ. Jak˝ postup byste doporuËil ûenÏ podnikatelce, kter· rozjÌûdÌ svoji firmu na menöÌm mÏstÏ, a hodl· si koupit dvÏ novÈ Fiesty? S leasingem zatÌm nem· zkuöenosti a se znaËkou Ford vlastnÏ takÈ ne. Samoz¯ejmÏ kaûd˝ zaË·tek podnik·nÌ je nelehk˝. Ale p¯i vyuûitÌ kombinovanÈ nabÌdky kvalit-

nÌho vozu Ford Fiesta a znaËkovÈho finanËnÌho leasingu "Fiesta Leasing" m˘ûe naöe podnikatelka zaËÌt se svou ËinnostÌ p¯i vynaloûenÌ velmi nÌzk˝ch ˙vodnÌch investic. Jiû p¯i sloûenÌ 20% mimo¯·dnÈ spl·tky m˘ûe odjet s vozem Ford Fiesta, kter˝ bude plnÏ havarijnÏ i odpovÏdnostnÏ pojiötÏn. NavÌc zÌsk· asistenËnÌ sluûbu Ford Euroservice na 36 mÏsÌc˘ a rozöÌ¯enou z·ruku Ford Protect aû na 48 mÏsÌc˘. MyslÌm, ûe to jsou atributy, kterÈ dodajÌ vÌce jistoty a pohody v zaË·tcÌch podnik·nÌ. Na trh p¯ijdou novÈ modely a s nimi jistÏ i zajÌmavÈ financov·nÌ. NaË byste r·d jiû nynÌ upozornil? Ford Leasing samoz¯ejmÏ p¯ipravuje akËnÌ nabÌdky u p¯Ìleûitosti uvedenÌ nov˝ch model˘

Ford na trh ve spolupr·ci s Ford Motor Company. DetailnÌmi podmÌnkami bychom vöak naöe z·kaznÌky chtÏli p¯ekvapit, aû nadejde ten spr·vn˝ okamûik. D· se zmÌnit p¯Ìklad toho, ûe je administrativa spojen· s vybavenÌm leasingu pro z·kaznÌka dnes jednoduööÌ neû t¯eba p¯ed sedmi lety? Samoz¯ejmÏ za tÏch sedm let se administrativa velmi zjednoduöila a z·kaznÌk m· moûnost zajistit si financov·nÌ Ford Leasing bÏhem jedinÈ n·vötÏvy autorizovanÈho prodejce Ford. Vöichni prodejci Ford jsou p¯ipraveni p¯ipravit nabÌdku financov·nÌ dle specifick˝ch pot¯eb z·kaznÌka a po schv·lenÌ takÈ p¯ipravit samotnou leasingovou smlouvu. dÏkuji za rozhovor, Eva Brixi

11

únor 2006

EXPORT

Ve společné obchodní politice EU hraje ČR aktivní roli V Praze se 7. února uskutečnilo jednání náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy a komisaře EU pro obchod Petera Mandelsona. Hlavními tématy setkání se stala obchodní politika EU, vývoj mnohostranných jednání o liberalizaci obchodu ve Světové obchodní organizaci (WTO), směrnice o službách na vnitřním trhu a také téma rozvoje obchodu a posílení konkurenceschopnosti evropské rodiny na světových trzích. »esk· republika je p¯esvÏdËen˝m zast·ncem dalöÌ liberalizace svÏtovÈho obchodu p¯i jedn·nÌch ve WTO o RozvojovÈ agendÏ z Doh·. V org·nech EU, kterÈ jednajÌ o obchodnÌ politice, tento cÌl velmi aktivnÏ prosazuje. NaöÌ prioritou je zlepöit p¯Ìstup v oblasti pr˘myslov˝ch v˝robk˘ a sluûeb na svÏtovÈ trhy a d·le sniûovat bariÈry ve svÏtovÈm obchodÏ. Postoj »R od˘vodÚuje fakt, ûe pat¯Ì k zemÌm, jejÌû trh byl v d˘sledku politicko-ekonomickÈ transformace velmi rychle otev¯en - a to jak pro pr˘myslovÈ a potravin·¯skÈ zboûÌ, tak pro nejr˘znÏjöÌ druhy sluûeb. NavÌc se podÌl zahraniËnÌho obchodu na HDP neust·le zvyöuje - u dovozu i v˝vozu (zboûÌ i sluûeb) ËinÌ v souËasnosti kolem 65 %. »esk· republika podporuje st·vajÌcÌ nabÌdku EU pro vyjedn·v·nÌ o agr·rnÌ reformÏ WTO. Povaûujeme za rozumnÈ otev¯Ìt p¯Ìstup rozvojov˝ch zemÌ na vyspÏlÈ trhy. Naöe hodnoty p¯i jedn·nÌ o liberalizaci obchodu jsou blÌzkÈ p¯Ìstupu skandin·vsk˝ch zemÌ, VelkÈ Brit·nie Ëi NÏmecka, tedy zemÌ, kterÈ vÏ¯Ì, ûe r˘st ekonomiky je spojen s r˘stem obchodu, sniûov·nÌm administrativnÌch bariÈr spÌöe neû v ochran·¯skÈm p¯Ìstupu. KlÌËovÈ pro »eskou republiku je snÌûit celnÌ bariÈry pro pr˘myslovÈ v˝vozy a sluûby.

Konference ministr˘ v Hongkongu zachovala prestiû WTO Sloûit· jedn·nÌ v Hongkongu, vstupnÌ br·nÏ do "zemÏ draka", p¯inesla z naöeho pohledu ¯adu pozitivnÌch v˝sledk˘. P¯edevöÌm nedoölo k zablokov·nÌ dalöÌch jedn·nÌ o RozvojovÈ agendÏ z Doh· (DDA) a p¯ijat· ministersk· deklarace umoûÚuje pokraËovat v dalöÌm jedn·nÌ. Evropsk· unie takÈ dok·zala prosadit öirok˝ p¯Ìstup na trhy pro nejmÈnÏ rozvinutÈ zemÏ a dos·hla z·vazku zruöit vöechny formy exportnÌch subvencÌ do roku 2013 - nejen ze strany EU, ale vöech Ëlen˘ WTO, zejmÈna tak v˝znamn˝ch, jako jsou USA, Kanada a Austr·lie. Jasn˝m kladem je takÈ dosaûen˝ pokrok v agr·rnÌ reformÏ WTO a moûnost d·le jednat o liberalizaci obchodu se sluûbami. VÌt·me, ûe se poËÌt· s pokraËov·nÌm konzultacÌ o rozöÌ¯enÌ ochrany zemÏpisn˝ch oznaËenÌ a pravidel obchodov·nÌ. Naopak, za nedostateËn˝ povaûujeme v˝sledek jedn·nÌ o liberalizaci obchodu s nezemÏdÏlsk˝mi v˝robky, kter˝ je jednou z priorit »eskÈ republiky. I kdyû deklarace uznala tzv. "öv˝carsk˝ vzorec" pro sniûov·nÌ celnÌch sazeb, jedn·nÌ o koeficientech, p¯Ìp. citliv˝ch v˝robcÌch bude jeötÏ velmi sloûitÈ. Ambice v tÈto oblasti musÌ z˘stat vysokÈ a nemohou b˝t sniûov·ny. Evropsk· unie i jednotlivÈ ËlenskÈ zemÏ musÌ takÈ v˝raznÏ zlepöit vnÌm·nÌ EvropskÈ unie. »R m· z·jem podpo¯it budov·nÌ kvalitnÌ "znaËky"

EU a vystupovat navenek jednotnÏ i spoleËnÏ s Evropskou komisÌ, pokud jde o deklaraci spoleËn˝ch cÌl˘ a ambicÌ.

»esk· republika bude v dalöÌch jedn·nÌch pokraËovat s otev¯en˝mi kartami ● »R jako vnitrozemsk˝ st·t bez velk˝ch zdroj˘ surovin je historicky velmi z·visl· na dosahov·nÌ dobr˝ch v˝sledk˘ v oblasti obchodu - z toho vych·zÌ naöe liber·lnÌ, proti ochran·¯stvÌ zamÏ¯en·, pozice; ● prioritnÌm z·jmem »R je dosaûenÌ dalöÌch exportnÌch moûnostÌ pro pr˘myslovÈ v˝robky, proto bude podporovat orientaci EU na jedn·nÌ o liberalizaci tohoto obchodu; ● mezi naöe dalöÌ priority pat¯Ì sjedn·nÌ p¯Ìzniv˝ch podmÌnek pro rozvoj mezin·rodnÌho obchodu se sluûbami - n·ö z·jem se soust¯edÌ na sluûby profesnÌ (pr·vnÌ, architektonickÈ...), stavebnÌ, turistickÈ a poËÌtaËovÈ; ● jsme velice zainteresovanÌ na rozöÌ¯enÌ mezin·rodnÌ smluvnÌ ochrany zemÏpisn˝ch oznaËenÌ na dalöÌ v˝robky, p¯edevöÌm ËeskobudÏjovick· piva; ● zemÏdÏlstvÌ a potravin·¯stvÌ netvo¯Ì velk˝ segment ËeskÈ ekonomiky a je na pomÏrnÏ vysokÈ ˙rovni. Proto chceme podpo¯it takov· jedn·nÌ ve WTO, kter· by re·lnÏ otev¯ela trhy t¯etÌch zemÌ - bude-li jejich podmÌnkou snÌûenÌ ochrany pro agr·rnÌ trh EU, jsme p¯ipraveni o nÏm jednat; ● moûnosti pro dalöÌ otev¯enÌ trhu EU vidÌme v oblasti dovozu surovin, nap¯Ìklad dokonËenÌm liberalizace dovozu u tÏch poloûek, kde dosud existujÌ tarifnÌ nebo netarifnÌ bariÈry. Jsme p¯esvÏdËeni, ûe tato oblast ˙zce souvisÌ se zvyöov·nÌm konkurenceschopnosti evropsk˝ch v˝robk˘ na svÏtov˝ch trzÌch. Pokud jde o dalöÌ liberalizaci obchodu, je pozice »R charakterizov·na siln˝m liber·lnÌm postojem vypl˝vajÌcÌm z historick˝ch i geografick˝ch podmÌnek. P¯estoûe »R pat¯Ì mezi ËlenskÈ st·ty, kterÈ podpo¯ily ochrann· opat¯enÌ proti dovoz˘m ËÌnskÈho textilu (v d˘sledku extrÈmnÏ rychlÈho tempa n·r˘stu dovoz˘ z »Ìny), a podpo¯ila û·dost ËeskÈho v˝robce Tesla Ecimex o zah·jenÌ antidumpingovÈho ¯ÌzenÌ proti dovozu televiznÌch obrazovek (z »Ìny, Malajsie, Koreje a Thajska), nenÌ principi·lnÏ zast·ncem obchod naruöujÌcÌch protekcionistick˝ch opat¯enÌ.

Dve¯e na svÏtovÈ trhy otev¯e pouze konkurenceschopnost naöÌ nabÌdky »esk· republika dlouhodobÏ poukazuje na skuteËnost, ûe role obchodnÌ politiky je v r·mci

LisabonskÈ agendy opomÌjen·, proto vl·da »R v prosinci p¯ijala strategii prosazov·nÌ z·jm˘ »R v org·nech EU pro oblast spoleËnÈ obchodnÌ politiky. JednÌm z jejÌch strategick˝ch cÌl˘ je pr·vÏ zvyöov·nÌ vnÏjöÌ konkurenceschopnosti Ëesk˝ch firem prost¯ednictvÌm aktivnÌ politiky »R v Bruselu. HlavnÌm cÌlem je p¯edevöÌm ¯eöenÌ ot·zky lepöÌho p¯Ìstupu Ëesk˝ch firem zejmÈna k v˝robnÌm surovin·m (coû platÌ pro aktu·lnÌ tÈma surovÈho hlinÌku, stejnÏ jako pro ostatnÌ suroviny). TakÈ odstranÏnÌ vöech existujÌcÌch administrativnÌch p¯ek·ûek v r·mci EU, zejmÈna u sluûeb, musÌ b˝t z·sadnÌm p¯ÌspÏvkem pro vytvo¯enÌ rovn˝ch podmÌnek pro vöechny podnikatele na trhu EU. Pokud jde o vnÏjöÌ aspekty, souhlasÌme s cÌli, kterÈ jsou v˘Ëi t¯etÌm zemÌm identifikov·ny v oblasti zlepöenÌ p¯Ìstupu na jejich trhy pro zboûÌ, sluûby i investice. P¯Ìklad, kter˝ zatÌm Evropskou komisi nep¯it·hl - surovÈho hlinÌku je nedostatek, p¯esto jeho vysok· celnÌ sazba z˘st·v· P¯ed vstupem do EU uplatÚovala »R p¯i dovozu tÈto suroviny celnÌ sazbu ve v˝öi 0 %, p¯evzetÌm celnÌho sazebnÌku EU jsou dnes tyto dovozy zatÏûov·ny celnÌ sazbou 6 %. V EU existuje re·ln˝ nedostatek surovÈho hlinÌku, nicmÈnÏ vÏtöinÏ zpracovatel˘ ze zemÌ EU 15 se da¯Ì pokr˝t rozdÌl dovozy v r·mci dlouhodob˝ch tradiËnÌch kontrakt˘ z preferenËnÌch oblastÌ, pro novÈ st·ty prakticky nedostupn˝ch. NeintegrovanÌ zpracovatelÈ tak musÌ nakupovat vstupnÌ surovinu za vyööÌ ceny, coû velmi silnÏ sniûuje jejich konkurenceschopnost na trhu s fin·lnÌmi v˝robky.

Z iniciativy »R byl proto vypracov·n spoleËn˝ n·vrh »R, Polska a Slovinska (podporovan˝ It·liÌ, MaÔarskem a Rakouskem) obsahujÌcÌ kompromisnÌ ¯eöenÌ. P¯estoûe se pro n·vrh poda¯ilo zÌskat vÏtöinu Ëlensk˝ch st·t˘ EU, ¯eöenÌ v·zne na pr˘tazÌch ze strany EvropskÈ komise. Ta na jednÈ stranÏ nutnost ¯eöenÌ problÈmu uzn·v·, ale argumentuje tÌm, ûe snÌûenÌm celnÌch sazeb by byla oslabena pozice EU p¯i vyjedn·v·nÌ preferenËnÌ dohody se zemÏmi PerskÈho z·livu a v DDA WTO. Tento argument jednoznaËnÏ nesdÌlÌme. »R ch·pe argument EvropskÈ komise ohlednÏ ËasovÈ kolize s negociacemi se zemÏmi PerskÈho z·livu, nicmÈnÏ se domnÌv·, ûe doËasnÈ snÌûenÌ cel by vyjedn·vacÌ pozici EU podstatnÏ neovlivnilo. »R vede jedn·nÌ o snÌûenÌ celnÌch sazeb jiû od svÈho vstupu do EU. Vzhledem k rostoucÌm tÏûkostem, kterÈ situace vyvol·v· u Ëesk˝ch zpracovatel˘, se domnÌv·me, ûe problematiku je zapot¯ebÌ ¯eöit okamûitÏ.

Kontakt: CzechTrade »esk· agentura na podporu obchodu Dittrichova 21 128 01 Praha 28 T: 224 907 500, F: 224 907 503 E-mail: [email protected] www.czechtrade.cz www.euroservis.cz

"»esk· republika svou aktivnÌ obchodnÌ politikou p¯ispÌv· k omezov·nÌ bariÈr v mezin·rodnÌm obchodÏ. Jsme p¯esvÏdËeni, ûe sniûov·nÌ obchodnÌch p¯ek·ûek a prosazov·nÌ myölenek volnÈho obchodu pom˘ûe r˘stu konkurenceschopnosti a prosperity EvropskÈ unie a jejÌch Ëlensk˝ch zemÌ." Milan Urban, ministr pr˘myslu a obchodu "Do Prahy jsem p¯ijel ze t¯Ì hlavnÌch d˘vod˘. PrvnÌm je ocenÏnÌ ekonomick˝ch v˝sledk˘ »R, hlavnÏ co se t˝k· hospod·¯skÈho r˘stu, relativnÏ nÌzkÈ nezamÏstnanosti a nÌzkÈho ve¯ejnÈho dluhu. Pr·vÏ kombinace hospod·¯skÈho liberalismu a soci·lnÌ solidarity je nejlepöÌm mixem, kter˝ m˘ûeme doporuËit. »eskou republiku jsem zvolil jako cÌl svÈ prvnÌ letoönÌ n·vötÏvy, neboù bych chtÏl podÏkovat tÈto vl·dÏ a p¯edevöÌm Ministerstvu pr˘myslu a obchodu »R za to, jak aktivnÏ a viditelnÏ se ˙ËastnÌ jedn·nÌ v Bruselu, zejmÈna v oblasti obchodu a vnÏjöÌ konkurenceschopnosti." Peter Mandelson, komisa¯ EU pro obchod "Liberalizace p¯ispÌv· k r˘stu exportnÌch p¯ÌleûitostÌ pro ËeskÈ i evropskÈ firmy, sniûuje n·klady firem p¯i vstupu na zahraniËnÌ trh, vede k r˘stu kvality v˝roby a vÏtöÌ spokojenosti spot¯ebitel˘. Export je u n·s v˝znamn˝m faktorem r˘stu ekonomiky, m·me tedy z·jem o vytv·¯enÌ dobr˝ch podmÌnek k dalöÌ expanzi Ëesk˝ch firem." Martin Tlapa, n·mÏstek ministra pr˘myslu a obchodu "Jako v˝raznÏ otev¯en· ekonomika »R podporujme dalöÌ liberalizaci svÏtovÈho obchodu jako z·klad pro zÌsk·v·nÌ co nejlevnÏjöÌch zdroj˘ a jako n·stroj pro zlepöenÌ podmÌnek pronik·nÌ ËeskÈho zboûÌ na zahraniËnÌ trhy." Milan Urban, ministr pr˘myslu a obchodu

Portál BusinessInfo.cz přichystal pro podnikatele speciální přílohy

Autor: Miloš Krmášek

Od letoönÌho roku si podnikatelÈ musejÌ d·vat pozor na mnoho zmÏn. Proto se na port·lu BusinessInfo.cz objevuje souhrn, kter˝ podnikatel˘m v˝raznÏ usnadnÌ orientaci v novÏ platn˝ch pr·vnÌch norm·ch Ëi nov˝ch z·konn˝ch povinnostech. Mimo jinÈ zde podnikatelÈ naleznou p¯ehlednÏ vyznaËenÈ daÚovÈ povinnosti, p¯ehled zmÏn Ë·stek pro ˙Ëely d˘chodovÈho a nemocenskÈho pojiötÏnÌ Ëi informace o zmÏn·ch v programech na podporu malÈho a st¯ednÌho podnik·nÌ. P¯Ìloha je k dispozici na str·nce: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/zmeny-od-roku2006/1001505/. Redakce port·lu BusinessInfo.cz se rovnÏû pilnÏ p¯ipravuje na danÏ z p¯Ìjm˘. PodnikatelÈ budou mÌt na port·lu od 19. ˙nora k dispozici v p¯ehlednÈ podobÏ komplexnÌ p¯ehled informacÌ k dani z p¯Ìjm˘. KromÏ daÚov˝ch tiskopis˘, n·vod˘ a postup˘ zde podnikatelÈ naleznou takÈ interaktivnÌ daÚov˝ formul·¯ umoûÚujÌcÌ on-line vyplnÏnÌ.

DalöÌ popt·vky na www.premium.prosperita.info

servis CzechTrade

ID

N·zev

44935

Klobouky a Ëepice

Japonsko (Japan)

KOBE SANADA TRADING CO., LTD.

44936

MÌsta pro st·ûisty z RF

Rusko (Russian Federation)

AIESEC in Moscow

44937

Klobouky a Ëepice

Japonsko (Japan)

WEAVE TOSHI CO.

44938

VzduchovÈ filtry

Norsko (Norway)

Nils Skogeng

44939

OcelovÈ potravin·¯skÈ kontejnery

Norsko (Norway)

TyCons

44940

SluneËnicov· semÌnka pro ptactvo

Norsko (Norway)

Harlem Food AS

44941

Tisk knih

Norsko (Norway)

Notis Konsult

12

ZemÏ urËenÌ

ZahraniËnÌ podnikatelsk˝ subjekt

www.prosperita.info

únor 2006

PRO VAŠI INSPIRACI

Podpora malých a středních podnikatelů nabírá na intenzitě T éměř 4,2 miliardy korun bylo v loňském roce rozděleno malým a středním podnikatelům (MSP) a dalším žadatelům o peníze z programů na podporu zpracovatelského průmyslu a s ním souvisejících služeb. Fyzicky vyplacena byla zatím jen část, protože podle pravidel Evropské unie jsou veřejné prostředky uvolněny až po dokončení projektu. Celkem bude díky těmto penězům podpořeno přes 3 000 firem.

"NejvÌce penÏz uû bylo rozdÏleno v r·mci OperaËnÌho programu Pr˘mysl a podnik·nÌ (OPPP). K mal˝m a st¯ednÌm firm·m se prozatÌm poda¯ilo nasmÏrovat vÌce neû 3,6 miliardy korun," zhodnotil Ëerp·nÌ penÏz ministr pr˘myslu a obchodu Milan Urban, a dodal: "OperaËnÌ program Pr˘mysl a podnik·nÌ se tak stal jednÌm z nej˙spÏönÏjöÌch operaËnÌch program˘ v zemi." RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace z OPPP obdrûelo do konce loÚskÈho roku 356 projekt˘, coû v ˙hrnu p¯esahuje Ë·stku 2,6 miliardy korun. DalöÌ miliardu zÌskalo 976 podnikatel˘ formou zv˝hodnÏn˝ch ˙vÏr˘. PodnikatelÈ hojnÏ vyuûÌvali takÈ jinÈ programy financovanÈ z fond˘ EU i ze st·tnÌho rozpoËtu. Velk˝ z·jem byl nap¯Ìklad o programy PoradenstvÌ, Technologie nebo Standard rozvoje a ¯ÌzenÌ lidsk˝ch zdroj˘. "NejlepöÌ projekty Ëesk˝ch podnik˘ budou letos na ja¯e vyhodnoceny v r·mci zcela novÈho ocenÏnÌ s n·zvem Podnikatelsk˝ projekt roku," ¯ekl

Tom·ö Hruda, gener·lnÌ ¯editel CzechInvestu. "Vyhlaöovat budeme nap¯Ìklad Klastr roku, Projekt s nejvÏtöÌm inovaËnÌm potenci·lem nebo Podnikatelsk˝ inkub·tor roku," up¯esnil. KlÌËov˝m poËinem v podpo¯e MSP bylo v loÚskÈm roce vytvo¯enÌ N·rodnÌho registru poradc˘. Ten umoûÚuje firm·m p¯Ìstup k velkÈmu poËtu vysoce kvalifikovan˝ch a provÏ¯en˝ch konzultant˘. Registr se pr˘bÏûnÏ aktualizuje a pr·ce poradc˘ je neust·le sledov·na a hodnocena. MalÈ a st¯ednÌ firmy mohou navÌc na jejich sluûby zÌskat aû pades·tiprocentnÌ dotaci z novÈho programu Konkurenceschopnost. EU na nÏj uvolnila p˘l milionu eur a jen bÏhem prvnÌch dvou mÏsÌc˘ poû·dalo jeho prost¯ednictvÌm o podporu 38 firem.

NOVINKY V PODPOÿE MAL›CH A STÿEDNÕCH PODNIKŸ N·rodnÌ registr poradc˘ - datab·ze kvalifikovan˝ch a provÏ¯en˝ch poradc˘, kter· ke konci roku 2005 obsahovala kontakty na 171 odbornÌk˘. Funguje

Nový Ford Transit: nejlepší bude ještě lepší pokraËov·nÌ ze strany 11

Ochrana a bezpeËnost VybÌhajÌcÌ Ford Transit zÌskal mnoho mezin·rodnÌch cen za svoji öpiËkovou bezpeËnostnÌ v˝bavu. Nov˝ Transit navazuje na skvÏlou povÏst svÈho p¯edch˘dce a do soupisu bezpeËnostnÌch prvk˘ p¯id·v· dalöÌ poloûky. OchrannÈ systÈmy novÈho modelu ˙ËinnÏ br·nÌ jeho zneuûitÌ Ëi odcizenÌ a pojiöùovny na tuto skuteËnost reagujÌ velmi v˝hodn˝mi pojiöùovacÌmi sazbami. V nabÌdce jsou dva druhy alarm˘, z nichû jeden plnÌ poûadavky pojiöùovacÌ agentury Thatcham pro ochrannÈ systÈmy kategorie 1. Transit je vybaven takÈ pasivnÌm systÈmem zabraÚujÌcÌm odcizenÌ PATS (Passive Anti-Theft System), kapota motoru je uzamykateln·, dve¯nÌ z·mky nemajÌ problematickÈ lanovody. V˘bec poprvÈ se v segmentu lehk˝ch uûitkov˝ch voz˘ objevuje programovatelnÈ centr·lnÌ zamyk·nÌ - dÌky jemu si m˘ûe majitel vozu zvolit, kterÈ dve¯e a na jak˝ pokyn se odemknou, ök·la moûnostÌ zahrnuje celkem öest r˘zn˝ch kombinacÌ. Z·kaznÌk si p¯i p¯ebÌr·nÌ vozu m˘ûe nechat nastavit konfiguraci, kter· mu nejvÌce vyhovuje. P¯i p¯ÌpadnÈ hav·rii chr·nÌ pos·dku model˘ Transit velmi pevn· struktura karoserie vozu, do standardnÌ v˝bavy vozu pat¯Ì airbag ve

volantu, airbag p¯ed spolujezdcem (o objemu 120 litr˘) se dod·v· za p¯Ìplatek. V˘bec poprvÈ se na p¯·nÌ dod·vajÌ i boËnÌ airbagy montovanÈ do bok˘ opÏradel p¯ednÌch sedadel, kterÈ chr·nÌ hlavy a hruÔ vp¯edu sedÌcÌch osob. KonstrukËnÏ pozmÏnÏn· p¯ednÌ Ë·st chr·nÌ nosnou strukturu vozu p¯i kolizÌch v mal˝ch rychlostech.

40 let - a st·le svÏûÌ a pln˝ n·pad˘ Transit vloni oslavil Ëty¯ic·tiny - od roku 1968 se po celÈm svÏtÏ prodalo vÌce neû pÏt milion˘ Ford˘ Transit. Ford si je jist˝, ûe nov˝ Transit nav·ûe na skvÏlÈ renomÈ sv˝ch p¯edch˘dc˘, mezi kterÈ pat¯Ì mj. nositel titulu "Van roku 2001", a v mnoha ohledech je jeötÏ p¯ekon·. "VÌme, ûe Transit je uû ¯adu let skuteËn˝m fenomÈnem sektoru lehk˝ch a st¯ednÌch uûitkov˝ch automobil˘, ale rozhodnÏ neusÌn·me na vav¯Ìnech," potvrdil Peter Fleet, odpovÏdn˝ ve spoleËnosti Ford of Europe za marketing uûitkov˝ch voz˘. "UdÏl·me vöe pro dalöÌ posÌlenÌ ¯ady Transit jako modelovÈ ¯ady, kter· vyhovÌ nejrozmanitÏjöÌm druh˘m podnik·nÌ, aù uû jde o firmu jednoho ¯emeslnÌka nebo flotilu stovek rozv·ûkov˝ch voz˘. Jsme p¯esvÏdËeni, ûe vöechny zmÏny provedenÈ na novÈm Transitu p¯ispÏjÌ k jeötÏ vÏtöÌ popularitÏ tÏchto model˘."

Vyjádření prezidenta Hospodářské komory ČR Jaromíra Drábka k situaci v LG. Philips v Hranicích na Moravě: Postup˘m ¯eöenÌ situace v LG Philips v HranicÌch, kterÈ navrhuje ministerstvo pr˘myslu a obchodu, p¯Ìliö nerozumÌm a rozhodnÏ je nepovaûuji za öùastnÈ. Podle mÈho n·zoru je zcela absurdnÌ snaûit se umÏle zachovat p¯i ûivotÏ v˝robu, kter· je neperspektivnÌ. NavÌc zp˘sobem, kter˝ by ËeskÈ v˝robce mohl zcela opr·vnÏnÏ pobou¯it. Pokud se do nesn·zÌ dostane Ëesk· firma podobnÈ velikosti, rozhodnÏ to nebude st·t, kter˝ jÌ nabÌdne pomocnou ruku, byù by ölo o v˝znamnÈho zamÏstnavatele. V˝znam zahraniËnÌch investor˘ je neoddiskutovateln˝, na druhou stranu bychom mÏli v·ûit

na misk·ch lÈk·rnick˝ch vah, nakolik vyjdeme tÏmto subjekt˘m vst¯Ìc. Jak se ukazuje, investo¯i r·di vyuûijÌ benefit˘, kter˝ch se jim ze strany »R dostane, potÈ ale jejich snaha o zachov·nÌ provozu upad·. Nejinak je tomu v tomto p¯ÌpadÏ. RozhodnÏ nejsem zast·ncem toho, aby v tÈto situaci byl firmÏ poskytnut dalöÌ ˙vÏr, p¯ÌpadnÏ se situace ¯eöila prost¯ednictvÌm t¯etÌho subjektu. St·t nem· zasahovat do ¯ÌzenÌ soukrom˝ch subjekt˘. TrûnÌ ekonomika m· svÈ mechanismy. UrËovat smÏr, kter˝m by se mÏly podniky ubÌrat, je podle mne neomluvitelnÈ. (tz)

od konce z·¯Ì 2005 a z·jem o zaps·nÌ dosud projevilo 779 poradc˘. Konkurenceschopnost -- tento dotaËnÌ program umoûÚuje MSP zÌskat aû pades·tiprocentnÌ dotaci na sluûby poradc˘ z N·rodnÌho registru poradc˘. SpuötÏn byl v ¯Ìjnu 2005. EU na nÏj vyËlenila p¯es 15 milion˘ korun. O dotaci jiû poû·dalo 38 firem, z toho 30 û·dostÌ bylo po ovÏ¯enÌ zp˘sobilosti pro vstup do programu za¯azeno do schvalovacÌho procesu. DÌky novÈmu zp˘sobu hodnocenÌ je moûnÈ penÌze zÌskat do jednoho mÏsÌce od pod·nÌ û·dosti. »esk˝ benchmarkingov˝ index (»BI) - v prosinci 2005 byla zah·jena pilotnÌ f·ze projektu »BI, kterÈ se ˙ËastnÌ zhruba 30 Ëesk˝ch, zejmÈna mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘. SamotnÈ spuötÏnÌ plnÏ funkËnÌho systÈmu »BI je napl·nov·no na zaË·tek dubna 2006. Podstatou benchmarkingu je neust·lÈ porovn·v·nÌ dom·cÌch firem mezi sebou a s jejich zahraniËnÌmi protÏjöky. Firmy tak mohou na z·kladÏ zjiötÏnÌ siln˝ch a slab˝ch str·nek stanovit vhodn· opat¯enÌ ke zv˝öenÌ svÈ v˝konnosti. Investov·nÌ formou venture (rizikovÈho) kapit·lu z tohoto programu by mÏly zÌskat kapit·l na sv˘j rozvoj firmy s kr·tkou historiÌ, kterÈ nedos·hnou na klasickÈ ˙vÏry. Na z·kladÏ p¯ipravovanÈho programu budou kromÏ ve¯ejn˝ch prost¯edk˘ (Obr·tkov˝ fond Phare) investov·ny takÈ finanËnÌ zdroje priv·tnÌch subjekt˘ a institucion·lnÌch investor˘. Program podpory mal˝ch a st¯ednÌch podnikatel˘, kte¯Ì se aktivnÏ ˙ËastnÌ 6. r·mcovÈho programu EU pro v˝zkum a technologick˝ rozvoj - podpo¯eno bylo 6 projekt˘ v celkovÈ v˝öi 1,1 milionu korun. PodnikatelÈ mohou poû·dat o pokrytÌ Ë·sti n·klad˘ spojen˝ch s p¯Ìpravou n·vrhu ¯eöenÌ projektu bez ohledu na to, zda byly jejich projekty podpo¯eny z EU Ëi nikoli (jedn· se o dotaci na n·klady spojenÈ nap¯. s p¯Ìpravou studie proveditelnosti, mzdovÈ a reûijnÌ n·klady nebo v˝daje za poradenstvÌ). Program m· Ëesk˝m firm·m usnadnit vstup na pole mezin·rodnÌ technologickÈ spolupr·ce. N·rodnÌ program v˝zkumu II. - Trval· prosperita nov˝ dotaËnÌ program, ze kterÈho mohou podnikatelÈ, v˝zkumnÈ instituce a vysokÈ ökoly û·dat o finanËnÌ podporu aû do v˝öe 70 % uznateln˝ch n·klad˘ na projekty v oblasti vÏdy a v˝zkumu. SpuötÏn byl 18. ledna 2006. FinanËnÌ fÛra pro malÈ a st¯ednÌ podniky - cyklus semin·¯˘ o alternativnÌch zdrojÌch financov·nÌ a speci·lnÌch ˙vÏrov˝ch programech komerËnÌch bank pro malÈ a st¯ednÌ podnikatele. V roce 2006 budou fÛra pokraËovat a podnikatelÈ dostanou p¯Ìleûitost prezentovat svÈ projekty p¯ed z·stupci finanËnÌch institucÌ, kte¯Ì jim hned na mÌstÏ poskytnou uûiteËnou zpÏtnou vazbu. Jak napsat podnikatelsk˝ pl·n - p¯ÌruËka pro malÈ a st¯ednÌ podnikatele mapujÌcÌ obvyklÈ i mÈnÏ zn·mÈ finanËnÌ n·stroje a zp˘soby zÌsk·v·nÌ kapit·lu obecnÏ. K dispozici je zdarma ve vöech poboËk·ch CzechInvestu. Podnikatelsk˝ projekt roku - novÈ ocenÏnÌ pro kvalitnÌ, konkurenceschopnÈ projekty Ëesk˝ch podnik˘ (vÏtöinou MSP), podpo¯enÈ ze struktur·lnÌch fond˘ EU a ze st·tnÌho rozpoËtu (zejmÈna OPPP, SROP a souvisejÌcÌ programy). PrvnÌ ocenÏnÌ za rok 2005 budou p¯ed·na letos v b¯eznu.

PÿEHLED PROGRAMŸ A AKCÕ NA PODPORU PODNIK¡NÕ OperaËnÌ program Pr˘mysl a podnik·nÌ - celkem

Nebojte se toho, ptejte se, radu dostanete pokraËov·nÌ ze strany 7

StavebnÌ, mont·ûnÌ nebo dopravnÌ firma P¯evl·d· vöeobecnÏ vûit˝ n·zor, ûe v tÏchto oborech je tÈmÏ¯ vylouËenÈ najÌt pracovnÌ p¯Ìleûitost pro handicapovanÈho ËlovÏka. Aû na v˝jimky to platÌ u klasick˝ch stavebnÌch a mont·ûnÌch profesÌ, u ¯idiË˘. P¯esto vöak existuje ¯ada doprovodn˝ch profesÌ a pozic, kterÈ vhodnÈ jsou, a to jak kvalifikovan˝ch (technik, ˙ËetnÌ, dispeËer, kalkulant, p¯Ìprav·¯ apodÖ), tak i nekvalifikovan˝ch (pomocn˝ dÏlnÌk u nÏkter˝ch stroj˘, uklÌzeËka, hlÌdaË, recepËnÌ, Ö). Za tÈto situace je moûnÈ vyuûÌt jak "n·hradnÌ plnÏnÌ" n·kupu sluûeb od zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch osob, jako jsou nap¯Ìklad hlÌdacÌ sluûby a ostraha, ˙klid, n·kup nÏkter˝ch speci·lnÌch nebo firemnÏ oznaËen˝ch ochrann˝ch pracovnÌch pom˘cek, ËistÌcÌch prost¯edk˘, kancel·¯sk˝ch pot¯eb, propagace a dalöÌch podobn˝ch jako u kaûdÈ firmy. Existuje vöak ¯ada v˝robc˘ strojÌrensk˝ch (nap¯. kompresory, manometry, tÏsnÏnÌ a filtry), stavebnÌho materi·lu (vË. nap¯. oken a port·l˘, fas·dnÌch n·tÏrov˝ch hmot apod.),


silniËnÌch plastov˝ch sloupk˘, bezbariÈrovÈho vybavenÌ budov, jejichû spolupr·ce lze vyuûÌt.

Velkoobchod nebo sÌù maloobchod˘ Jedn· se o klasickÈ firmy se stejn˝mi pot¯ebami jako u vÏtöiny podnik˘ (kancel·¯e, ˙klid, ostraha, ¯ada moûnostÌ se vyskytuje i v r·mci bÏûnÏ obchodovanÈho sortimentu (jde o to zadat spr·vn˝ ˙kol n·kupËÌm). To, co charakterizuje vÏtöinu velk˝ch firem, jsou n·roky na logistiku (skladov·nÌ a p¯epravu), podÌl manipulace (p¯Ìleûitost nap¯. zad·nÌ p¯ebalov·nÌ z p¯epravek do prodejnÌho balenÌ, opat¯ov·nÌ v˝robk˘ etiketami a merkantilnÌmi doplÚky apod). Dosud opomÌjenou sluûbou je nap¯. z·silkov· Ëinnost, kterou povaûujeme nap¯. ve spojenÌ s internetov˝m obchodov·nÌm za v˝znamnou p¯Ìleûitost pro vznik mal˝ch soci·lnÌch firem po vzoru zahraniËnÌch zkuöenostÌ. Karel Rycht·¯, ¯editel odboru VDI Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch v˝robnÌch druûstev a mÌstop¯edseda Asociace zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch »R

L·znÏ PodÏbrady, a.s. Ji¯Ìho n·m. 39/I 290 33 PodÏbrady

bylo do konce roku 2005 pod·no tÈmÏ¯ 3 tisÌce û·dostÌ o dotace a zv˝hodnÏnÈ ˙vÏry. Podpora byla zatÌm p¯islÌbena 1 332 projekt˘m v celkovÈ v˝öi p¯es 3,6 miliardy korun. V programech st·le jeötÏ z˘st·v· nerozdÏleno tÈmÏ¯ 7 miliard korun, o kterÈ se mohou podnikatelÈ, mÏsta a jinÈ subjekty uch·zet do ¯Ìjna letoönÌho roku. SamotnÈ projekty pak musÌ b˝t dokonËeny nejpozdÏji na ja¯e 2008. Program PoradenstvÌ - cÌlem programu je umoûnit mal˝m a st¯ednÌm podnikatel˘m i osob·m, kterÈ se na podnik·nÌ teprve p¯ipravujÌ, zÌskat prost¯ednictvÌm externÌch poradc˘ (RPIC a BIC) cenovÏ zv˝hodnÏnÈ vzdÏl·v·nÌ a poradenskÈ sluûby. Dotace ze st·tnÌho rozpoËtu mohou dos·hnout aû 50 % uznateln˝ch n·klad˘ na poradenskÈ sluûby a 50 aû 70 % uznateln˝ch n·klad˘ na sluûby vzdÏl·vacÌ v z·vislosti na jejich typu. V roce 2005 bylo sÌtÌ externÌch poradc˘ poskytnuto 1 590 podnikatel˘m a osob·m p¯ipravujÌcÌm se na podnik·nÌ 2 335 podpor v celkovÈ hodnotÏ bezm·la 26 milion˘ korun. Profese (OPRLZ) - v prvnÌm kole v˝zvy bylo podpo¯eno 80 projekt˘ v celkovÈ v˝öi 83 milion˘ korun. é·dosti do druhÈho kola bylo moûnÈ pod·vat do 31. 1. 2006. Program zast¯eöuje ministerstvo pr˘myslu a obchodu, implementaËnÌ agenturou je agentura CzechInvest. Podpora je urËena jak MSP, tak ostatnÌm podnik˘m. PodnikatelskÈ subjekty z vymezen˝ch OKE» mohou zÌskat dotaci aû do v˝öe 70 % uznateln˝ch n·klad˘ na odbornÈ vzdÏl·v·nÌ zamÏstnanc˘. Phare 2002 - Standard rozvoje a ¯ÌzenÌ lidsk˝ch zdroj˘ v podnicÌch - loni byla ukonËena pilotnÌ f·ze programu, ve kterÈ bylo rozdÏleno p¯es 5,5 milionu korun. Podporu dostala desÌtka MSP z v˝robnÌho sektoru nebo sektoru pr˘myslov˝ch sluûeb. Na tuto pilotnÌ f·zi bude navazovat program Standard rozvoje lidsk˝ch zdroj˘ (OPRLZ), kter˝ bude spuötÏn v prvnÌm ËtvrtletÌ roku 2006 a bude financov·n ze struktur·lnÌch fond˘ EU. Pro obdobÌ 2006 - 2008 je na nÏj vyËlenÏno 31 mil. KË. Phare 2003 - Technologie - celkem bylo p¯ijato 333 projekt˘. V souËasnosti je podeps·no 93 grantov˝ch smluv, v r·mci kter˝ch bude poskytnuto p¯Ìjemc˘m vÌce neû 539 milion˘ korun. V pr˘bÏhu roku 2005 byla realizov·na v˝bÏrov· ¯ÌzenÌ na dodavatele technologiÌ pro vybranÈ ûadatele a zhruba 132 milion˘ je jiû vyplaceno. Vöechny dalöÌ p¯iznanÈ prost¯edky budou vyplaceny nejpozdÏji do 30. 11. 2006. Projekt rozvoje dodavatel˘ - celkovÏ bylo v loÚskÈm roce z projektu podpo¯eno 48 firem. Provedeno bylo 37 hodnocenÌ modelem excelence EFQM, coû p¯edstavuje 222 poradensk˝ch dnÌ str·ven˝ch ve firm·ch. CzechInvest uspo¯·dal 4 semin·¯e a 2 dodavatelskÈ dny pro japonskÈ investory ve spolupr·ci s JETRO (organizace na podporu japonskÈho exportu) a pro dodavatele firmy Honeywell. DodavatelskÈ kontrakty - CzechInvest p¯edal nadn·rodnÌm spoleËnostem 695 profil˘ Ëesk˝ch dodavatelsk˝ch firem a podÌlel se na uzav¯enÌ kontrakt˘ za tÈmÏ¯ dvÏ miliardy korun. Datab·zi dodavatel˘ na webov˝ch str·nk·ch CzechInvestu navötÌvilo bÏhem roku 9 486 z·jemc˘. Bezplatn· informaËnÌ telefonnÌ linka CzechInvestu - v loÚskÈm roce bylo prost¯ednictvÌm informaËnÌ linky zodpovÏzeno p¯es 5 400 dotaz˘. (tz)

V letoönÌm roce V·m L·znÏ PodÏbrady, a.s. nabÌzÌ nov˝ kompletnÌ program urËen˝ pro rekondice zamÏstnanc˘ firem, spoleËnostÌ a organizacÌ. V pobytu je zahrnuto ubytov·nÌ, stravov·nÌ, l·zeÚskÈ procedury a kultura. Program je zamÏ¯en na obnovu sil, uvolnÏnÌ sebe sama, relaxaci a odpoËinek. CÌlem rekondiËnÌho programu je navr·cenÌ fyzickÈ a duöevnÌ pohody zamÏstnanc˘, aby i nad·le mohli vyd·vat ty nejlepöÌ pracovnÌ v˝kony. ● UBYTOV¡NÕ: v 1 nebo 2 l˘ûkov˝ch pokojÌch (moûnost apartm·) ● STRAVOV¡NÕ: pln· penze/ polopenze (v˝bÏr ze 3 pokrm˘ a 1 diety) ● REVITAL: l·zeÚskÈ procedury zamÏ¯enÈ na vylepöenÌ kondice, odpoËinek a revitalizaci tÏla i duöe ● SPOLE»ENSK› A KULTURNÕ PROGRAM: vych·zka za historiÌ a kr·sami mÏsta s pr˘vodkynÌ, v˝let lodÌ po ¯ece Labi a taneËnÌ veËery ● CENA: od 6 330,- osoba/t˝den Zprost¯edkujeme V·m i moûnost sportovnÌho vyûitÌ v podobÏ: jÌzda na konÌch, golf, sportovnÌ st¯elba, p˘jËovna jÌzdnÌch kol, tenis, bowling a squash. StaÚte se firmou 21. stoletÌ. Firmou, kter· peËuje o svÈ zamÏstnance. My V·m to umoûnÌme! Kontaktujte n·s na tel.: 325 606 500 nebo e-mail: [email protected]

13

MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ

14

únor 2006

www.prosperita.info

únor 2006


MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ

15

únor 2006

ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ

Liška je úspěšná rekordmanka čísla, která jednoznačně dokládají významný podnikatelský úspěch Českomoravské stavební spořitelny

O

d vstupu na český trh v roce 1993 do současnosti podpořila Českomoravská stavební spořitelna své klienty úvěry na bydlení ve výši téměř 100 miliard korun.

Prakticky Ëtvrtinu vöech ˙vÏrov˝ch prost¯edk˘ na bydlenÌ si obyvatelÈ »eskÈ republiky p˘jËili u »MSS. Od roku 1993 do 31. 12. 2005 investovali obyvatelÈ »R do bydlenÌ ˙vÏry v celkovÈ v˝öi 422 miliard korun. Za stejnou dobu Ëerpali klienti »MSS p¯eklenovacÌ ˙vÏry a ˙vÏry ze stavebnÌho spo¯enÌ v celkovÈm objemu, jak˝ p¯edstavuje podÌl vÏtöÌ neû 23 %. V roce 2003 zaznamenala »MSS rekordnÌho n·r˘st objemu poskytnut˝ch ˙vÏr˘ a v n·sledujÌcÌch letech k tomuto v˝sledku trvale p¯id·v· dalöÌ nav˝öenÌ. Rok 2003 p¯inesl v meziroËnÌm srovn·nÌ v obje-

mu poskytnut˝ch p¯eklenovacÌch ˙vÏr˘ a ˙vÏr˘ ze stavebnÌho spo¯enÌ neuvÏ¯iteln˝ch 100 %. V kaûdÈm dalöÌm roce dok·zala »MSS tento rekordnÌ objem jeötÏ nav˝öit. Na po¯ÌzenÌ novÈho bydlenÌ se ˙vÏrovÈ prost¯edky od »MSS podÌlejÌ 44 procenty. Od roku 1993 do prosince 2005 bylo p¯eklenovacÌmi ˙vÏry a ˙vÏry ze stavebnÌho spo¯enÌ spolufinancov·no po¯ÌzenÌ 405 tisÌc byt˘ a rodinn˝ch dom˘. Celkem 253 tisÌc byt˘ a rodinn˝ch dom˘ (177 500 novÈ byty a RD, 75 500 staröÌ byty a RD) bylo po¯Ìzeno za p¯ispÏnÌ ˙vÏr˘ od »MSS, coû p¯edstavuje 44% podÌl. Od vstupu »MSS na Ëesk˝ trh do konce roku 2005 inve-

Nový obchod - suma CČ v mld Kč 80 70 60

69,5 54,6

50 40 30 20 10

+ 27,2%

0 2004

2005

Rok

Objem*

MeziroËnÌ n·r˘st

2002

8 800 380

O

2003

17 625 654

+ 100 %

2004

19 467 926

+ 10 %

2005

20 629 727

+6%

⁄Ëel

Podle poËtu

Podle objemu

15,0 %

22,7 %

NovÈ byty a rodinnÈ domy

*v tisÌcÌch KË

stovali jejÌ klienti do nov˝ch byt˘ a rodinn˝ch dom˘ Ëi koupÏ staröÌch ˙vÏry od »MSS ve v˝öi 60 miliard korun. U modernizace bydlenÌ dosahuje podÌl ˙vÏrov˝ch prost¯edk˘ od »MSS 48 procent. Od roku 1993 do prosince 2005 se p¯eklenovacÌ ˙vÏry a ˙vÏry ze stavebnÌho spo¯enÌ podÌlely na modernizaci 470 tisÌc byt˘ a rodinn˝ch dom˘. Celkem 225 tisÌc byt˘ a rodinn˝ch dom˘ bylo zmodernizov·no za p¯ispÏnÌ ˙vÏr˘ od »MSS, coû p¯edstavuje 48% podÌl. Od vstupu »MSS na Ëesk˝ trh do konce roku 2005 investovali jejÌ klienti do modernizace byt˘ a rodinn˝ch dom˘ ˙vÏry od »MSS ve v˝öi 29,8 miliardy korun. Financov·nÌ projekt˘ ve v˝öi 1 milionu korun a vÌce. Od roku 1993 do konce roku 2005 tvo¯Ì tÈmÏ¯ jednu pÏtinu (19 %) objemu poskytnut˝ch ˙vÏrov˝ch prost¯edk˘ »MSS na bytovÈ pot¯eby pr·vÏ ˙vÏrovÈ p¯Ìpady s celkov˝m objemem p˘jËek rovn˝m 1 milionu korun nebo i vyööÌm. V obdobÌ 2003 aû 2005 je tento podÌl 24 %. Jako prvnÌ stavebnÌ spo¯itelna v »R zahrnula »MSS do svÈ nabÌdky p¯eklenovacÌ ˙vÏr hypoteËnÌho typu. Od listopadu 2002, kdy uvedla na trh p¯eklenovacÌ ˙vÏr Topkredit, do konce roku 2005 tvo¯Ì podÌl p¯eklenovacÌch ˙vÏr˘ hypoteËnÌho typu s moûnostÌ nulovÈ akontace na celkovÈm poËtu v uvedenÈ dobÏ poskytnut˝ch ˙vÏr˘ 25 %. Ve struktu¯e pouûitÌ poskytnut˝ch p¯eklenovacÌch ˙vÏr˘ a ˙vÏr˘ ze stavebnÌho spo¯enÌ dominuje po¯ÌzenÌ bytu nebo rodinnÈho domu. Ze statistiky za lÈta 1997 aû 2005 vypl˝v·, ûe p¯ev·ûnou Ë·st, vÌce neû dvÏ pÏtiny, ˙vÏrov˝ch prost¯edk˘ Ëerpan˝ch v tomto obdobÌ klienti »MSS smÏ¯ovali do ¯eöenÌ z·kladnÌ ot·zky bydlenÌ.

KoupÏ bytu a rodinnÈho domu

33,8 %

38,7 %

Modernizace

44,2 %

30,7 %

OstatnÌ ˙Ëely

7,0 %

7,9 %

100 miliard korun v ˙vÏrech na bytovÈ pot¯eby od »MSS znamen·: ● ZajiötÏnÈ nebo vylepöenÈ bydlenÌ pro cca 1 250 000 lidÌ, tj. pro stejn˝ poËet obyvatel, jako m· hlavnÌ mÏsto Praha, ● novÈ bydlenÌ v souËasn˝ch cen·ch pro cca 160 000 lidÌ, tj. pro stejn˝ poËet obyvatel, jako m· nap¯Ìklad PlzeÚ, ● zabezpeËenÌ pr·ce na jeden rok pro 41 000 lidÌ, tj. pro stejn˝ poËet obyvatel v produktivnÌm vÏku, jako majÌ nap¯Ìklad Pardubice. Zdroje: »NB, »S⁄, MMR, »MSS

ČMSS JIŽ POSKYTLA 100 MILIARD KČ V ÚVĚRECH NA BYDLENÍ

Penzijní připojištění - počet smluv plnění plánu v roce 2005 80 70 60 50 40 30 20 10

000 000 000 000 000 000 000 000 0

10 200 pl·n

skuteËnost

1. - 12. 2004/1, - 12. 2005

19,5

20

20,6

17,6

120 100

15 + 6%

8,8

10 5 4,9

6,5

6,3 5,8

6,1

+ 10%

99,74 73,51

80 +35,7 %

60 40

+ 100%

0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

20 0 Nov˝ obchod

16

670,5 %

Odbytový výkon - objem v mld Kč

Výše úvěrů v mld Kč

25

68 395

2004 Mezi˙vÏry

2005 Penz. p¯ipojiötÏnÌ

Fondy

Celkem

www.prosperita.info

únor 2006

SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB

Obchodní výsledky za rok 2005 potvrzují vedoucí pozici ČMSS na trhu ● ČMSS poskytla v roce 2005 úvěry na bydlení v rekordní částce. ● Nové smlouvy o stavebním spoření vykazují velký nárůst zejména v cílo-

vých částkách. ● ČMSS je největší bankou pro bydlení v České republice. ● Produkty z nabídky ČMSS využívá na dva miliony obyvatel České republiky. Na vynikajÌcÌ obchodnÌ v˝sledky loÚskÈho roku dok·zala »eskomoravsk· stavebnÌ spo¯itelna nav·zat jejich dalöÌm podstatn˝m nav˝öenÌm. RekordnÌ v˝sledek si p¯ipsala v objemu poskytnut˝ch ˙vÏr˘ na bytovÈ pot¯eby, a to Ë·stkou 20,6 miliardy korun. NovÈ smlouvy o stavebnÌm spo¯enÌ vykazujÌ n·r˘sty jak v poËtu, tak v cÌlov˝ch Ë·stk·ch. VynikajÌcÌch v˝sledk˘ dos·hla »MSS tÈû v oblasti penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ a podÌlov˝ch fond˘, jejichû prodej zprost¯edkov·v·.

⁄vÏrov˝ obchod ● V roce 2005 zaznamenala »MSS dosud nejlepöÌ v˝sledky ˙vÏrovÈho obchodu za svÈho p˘sobenÌ na ËeskÈm trhu, ● Ë·stka, kterou jako p¯eklenovacÌ ˙vÏry a ˙vÏry ze stavebnÌho spo¯enÌ investovali klienti »MSS do ¯eöenÌ sv˝ch bytov˝ch pot¯eb, dos·hla rekordnÌ v˝öe 20,6 miliardy korun,

PenzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ a podÌlovÈ fondy ● Do roku 2005 vstupovala »MSS jako prvnÌ stavebnÌ spo¯itelna v »R, kter· svou nabÌdku rozöÌ¯ila o prodej penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ a podÌlov˝ch fond˘. I tady si p¯ipsala vynikajÌcÌ v˝sledky. CelkovÏ zprost¯edkovala za rok 2005 prodej vÌce neû 91 tisÌc penzijnÌch p¯ipojiötÏnÌ a podÌlov˝ch fond˘,

● ilustrativnÏ lze tento v˝sledek vyj·d¯it dennÌm Ëerp·nÌm vÌce neû 56,5 milionu korun 365 dn˘ v roce, ● rekordnÌ v˝sledek z roku 2004 dok·zala »MSS nav˝öit o 1,1 miliardy korun.

NovÈ smlouvy o stavebnÌm spo¯enÌ ● Statistika »MSS vykazuje v roce 2005 n·r˘st z·jmu o uzav¯enÌ smlouvy o stavebnÌm spo¯enÌ, ● za rok 2005 uzav¯ela »MSS celkem 286 068 smluv o stavebnÌm spo¯enÌ v celkovÈ cÌlovÈ Ë·stce 69,5 miliardy korun, ● v poËtu smluv dos·hla v meziroËnÌm srovn·nÌ n·r˘stu 12,9 % a v celkovÈm objemu cÌlov˝ch Ë·stek dokonce n·r˘stu 27,2 %, ● jen za prosinec 2005 uzav¯ela 48 699 smluv o stavebnÌm spo¯enÌ s cÌlovou Ë·stkou 12,4 miliardy korun.

● poËtem uskuteËnÏn˝ch obchod˘, tj. 68 365 uzav¯en˝ch smluv, zaujÌm· pravdÏpodobnÏ pozici nejvÏtöÌho prodejce penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ na ËeskÈm trhu. V podÌlov˝ch fondech dos·hly investice realizovanÈ obchodnÌ sÌtÌ »MSS za loÚsk˝ rok objemu 1,8 miliardy korun. Do budoucna tak m· »MSS vöechny p¯edpoklady st·t se jejich v˝znamn˝m zprost¯edkovatelem.

Překlenovací úvěr nebo úvěr od Lišky nejen řeší bydlení, ale může přinést i výhru Objem ˙vÏr˘ na bydlenÌ, kterÈ »eskomoravsk· stavebnÌ spo¯itelna poskytla za vÌce neû 12 let sv˝m klient˘m, se p¯iblÌûil rekordnÌ hranici 100 miliard korun. P¯i tÈto p¯Ìleûitosti vypsala »MSS klientskou losovacÌ soutÏû o deset pouk·zek na odbÏr zboûÌ v obchodnÌm domÏ IKEA, kaûd· v hodnotÏ 20 000 KË. äanci dos·hnout na v˝hru majÌ ti klienti »MSS a z·jemci o optim·lnÌ financov·nÌ bydlenÌ a dalöÌch bytov˝ch pot¯eb, kte¯Ì v obdobÌ od 1. ˙nora 2006 do 31. b¯ezna 2006 podajÌ u »MSS û·dost o p¯eklenovacÌ ˙vÏr nebo ˙vÏr ze stavebnÌho spo¯enÌ. Samoz¯ejmostÌ je pln· asistence klientova osobnÌho finanËnÌho poradce p¯i zpracov·nÌ û·dosti. Ze vöech doöl˝ch û·dostÌ bude za pr·vnÌho dozoru 2. kvÏtna 2006 vylosov·no deset öùastn˝ch v˝herc˘ poukazu na odbÏr zboûÌ u spoleËnosti IKEA v hodnotÏ 20 000 KË. Poukaz lze uplatnit ve vöech poboËk·ch IKEA v »eskÈ republice. V˝herci budou o svÈ v˝h¯e pÌsemnÏ vyrozumÏni do 31. kvÏtna 2006 a jejich seznam bude uve¯ejnÏn takÈ na webov˝ch str·nk·ch »MSS, tj. na adrese www.cmss.cz. Zde najdou vöichni z·jemci takÈ ˙pln· soutÏûnÌ pravidla. ✑

Výše úvěrů na bydlení poskytnutých ČMSS

Koupě bytu nebo rodinného domu (orientační hodnoty k 31. 12. 2005)

100 000 000

600 000

577 000

»MSS p¯ispÏla v celÈ historii ke koupi 253 000 byt˘, tedy cca 44 %. ✖

90 000 000 500 000

80 000 000 70 000 000

400 000

60 000 000 50 000 000 40 000 000

253 000

300 000

Z toho p¯ipad· 177 500 na koupi novÈ nemovitosti a 75 500 na koupi staröÌ nemovitosti.

200 000

30 000 000 20 000 000

100 000

10 000 000 0 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

StavebnÌ spo¯enÌ celkem

✖

»MSS

✖

odhad »MSS

Rekonstrukce a modernizace

Jak bylo 100 mld Kč investováno?

(orientační hodnoty k 31. 12. 2005) OstatnÌ 7,8 mld KË

NovÈ byty a RD 22,1 mld KË

600 000

470 000 500 000

Rekonstrukce 29,8 mld KË

400 000 300 000

225 000

200 000

KoupÏ bytu a RD 37,9 mld KË

100 000 0

StavebnÌ spo¯enÌ celkem

1,8 mld Kč


✖

»MSS

✖

odhad »MSS

100 mld Kč poskytnutých ČMSS na financování bydlení znamená:

Podílové fondy v roce 2005 Celkový objem investic:

PomocÌ ˙vÏr˘ ze stavebnÌhospo¯enÌ, poskytnut˝ch »MSS se zrekonstruovalo cca 225 000 byt˘ nebo RD, coû je cca 48 %. ✖

●

100 mld Kč = cca 1 250 000 obyvatel (tj. jako Praha), kterým se zlepšilo bydlení

●

100 mld Kč = nové bydlení pro 160 000 obyvatel

●

100 mld Kč = práce pro 41 000 lidí na jeden rok

17

únor 2006

ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE

Užitečná čísla a barvy - vývoj leasingu za posledních 10 let N a konci listopadu se uskutečnila v Praze tisková konference k desetiletému výročí vzniku společnosti ČSOB Leasing. Na toto téma jsme v Prosperitě přinesli rozhovor s jeho předsedou představenstva a generálním ředitelem Ing. Karlem Boučkem. Posléze spíše na téma podnikatelky a manažerky zase povídání s obchodní ředitelkou Ing. Andreou Kupkovou. Dnes otiskujeme pouze s drobnými redakčními úpravami (krácení, aktualizace apod.) souhrnný materiál, který byl v té době novinářům poskytnut. Věříme, že se pro mnohé z vás stane užitečným zdrojem informací.

4. BNP Paribas Lease Europe (Francie), obrat v roce 2004: 6,3 mld. eur, vlastnÌk: BNP Paribas 5. KG Algemeine Leasing GmbH, obrat v roce 2004: 5,8 mld eur, vlastnÌci: Dresdner Bank AG, Bayerische Landesbank, Hamburger Sparkasse a dalöÌ PodÌl leasingu na HDP TOP 5 nejvÏtöÌch leasingov˝ch trh˘ je v zemÌch s nejsilnÏjöÌ ekonomikou. PodÌl leasingu na HDP se v jednotliv˝ch zemÌch liöÌ, coû souvisÌ s legislativou, celkov˝m ekonomick˝m prost¯edÌm a zvyklostmi z·kaznÌk˘ v kaûdÈ zemi. »R m· nejvyööÌ podÌl leasingu na HDP (3,91 %), coû je d˘kazem d˘vÏryhodnosti leasingu a potvrzenÌm, ûe leasing v˝znamn˝m zp˘sobem p¯ispÌv· k tvorbÏ HDP.

Objem v mld eur

I. Produkty leasingovÈho financov·nÌ

Historie leasingov˝ch produkt˘ v »R FinanËnÌ leasing byl vyuûÌv·n v »R jiû p¯ed rokem 1989, k jeho masovÈmu vyuûÌv·nÌ doölo v pr˘bÏhu 90. let. N·stup operativnÌho leasingu a full service leasingu zaËal v roce 1996 a jeho objem v˝raznÏ roste od roku 2004. Spl·tkov˝ prodej byl uveden na trh v roce 2000, v roce 2005 zaËal b˝t tento produkt nahrazov·n spot¯ebitelsk˝mi ˙vÏry. Jako prvnÌ nabÌdla tento produkt spoleËnost »SOB Leasing. Spot¯ebitelskÈ ˙vÏry byly nabÌzeny bez vÏtöÌho z·jmu z·kaznÌk˘ jiû od roku 2000, k v˝raznÏjöÌmu n·stupu doölo od kvÏtna 2004 v souvislosti s p¯ijetÌm novÈho z·kona o DPH.

S⁄ SP

60

2 500

50

2 000

40 1 500

Objem HDP

30

1 000 20 500

10 0 »R Po ls ko D· ns ko M aÔ ar sk o

Br it· NÏ nie m ec ko It· lie Fr an ci äp e an Ïl sk Ra o ko us ko äv Èd sk äv o ˝c ar sk o Ni zo Po zem Ì rtu ga ls ko Be lg ie

0

Ve lk ·

FinanËnÌ leasing FinanËnÌ leasing je nejrozöÌ¯enÏjöÌm leasingov˝m produktem. Jedn· se o pron·jem movitÈ vÏci (automobilu, stroje, za¯ÌzenÌ), po jehoû skonËenÌ p¯ech·zÌ p¯edmÏt leasingu za kupnÌ cenu do vlastnictvÌ n·jemce. Spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr Spot¯ebitelsk˝m ˙vÏrem je v tomto materi·lu myölen ˙Ëelov˝ ˙vÏr pro financov·nÌ nov˝ch a ojet˝ch osobnÌch a uûitkov˝ch automobil˘, mikrobus˘ i motocykl˘ nebo jinÈ dopravnÌ techniky. »SOB Leasing nabÌzÌ spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr i pro financov·nÌ stroj˘ a za¯ÌzenÌ. OperativnÌ leasing OperativnÌ leasing je pron·jem movitÈ vÏci, po jehoû skonËenÌ se p¯edmÏt leasingu zpravidla vracÌ pronajÌmateli. Full service leasing Full service leasing je operativnÌ leasing, p¯i kterÈm jsou z·kaznÌkovi poskytnuty takÈ doprovodnÈ volitelnÈ sluûby. Spl·tkov˝ prodej Spl·tkov˝ prodej umoûÚuje z·kaznÌkovi vlastnit a trvale uûÌvat automobil, stroj Ëi za¯ÌzenÌ na z·kladÏ kupnÌ smlouvy s ˙hradou kupnÌ ceny ve spl·tk·ch.

HDP v mld eur

rok 2004

leasing (mld eur)

HDP (mld eur)

leasing/HDP

Velk· Brit·nie

53,651

1715,059

3,13%

NÏmecko

44,41

2215,65

2,00%

It·lie

38,04

1351,328

2,82%

Francie

26,915

1648,369

1,63%

äpanÏlsko

13,98

837,557

1,67%

Rakousko

6,117

237,038

2,58%

ävÈdsko

4,673

279,007

1,67%

äv˝carsko

4,635

288,853

1,60%

NizozemÌ

4,387

488,642

0,90%

Portugalsko

4,227

142,433

2,97%

OL

Belgie

3,501

288,089

1,22%

FL

»R

3,397

86,787

3,91%

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Polsko

3,116

195,206

1,60%

D·nsko

3,085

196,3

1,57%

MaÔarsko

3,076

81,115

3,79%

II. Evropsk˝ leasing Stav v roce 2004 V roce 2004 objem evropskÈho leasingovÈho trhu vË. spl·tkovÈho financov·nÌ dos·hl v˝öe 229 mld eur, coû p¯edstavuje meziroËnÌ r˘st o 7,2 %. Evropsk˝ leasingov˝ trh dlouhodobÏ kontinu·lnÏ roste a tempo r˘stu se p¯es pokraËujÌcÌ ekonomickou stagnaci v ¯adÏ z·padoevropsk˝ch zemÌch opÏt zv˝öilo. Evropsk˝ leasing tvo¯Ì 45 % svÏtovÈho leasingovÈho trhu a zamÏstn·v· cca 48 000 zamÏstnanc˘.

PodÌl leasingu na investicÌch Po¯adÌ leasingov˝ch trh˘ jednotliv˝ch evropsk˝ch zemÌ se neshoduje s po¯adÌm dle velikosti trhu. »R m· 6. nejvyööÌ podÌl leasingu na investicÌch (16,23 %). Investice jsou v tomto materi·lu definov·ny jako hrub˝ fixnÌ kapit·l minus investice soukrom˝ch osob do bydlenÌ (dle Eurostat).

30%

Vývoj evropského leasingového a neleasingového trhu

25% 20%

mld eur

15%

250

10% 5%

200

Ni zo ze m Ì

Be lg ie

Fr an ci e D· ns ko äv ˝c ar sk äp o an Ïl sk o

»R Ra ko us ko äv Èd sk o Po ls ko

150

It· lie NÏ m ec ko

Po rtu ga Ve ls ko lk · Br it· ni e M aÔ ar sk o

0%

100 podÌl na investicÌch

50

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

V˝voj evropskÈho leasingovÈho a neleasingovÈho trhu v ËÌslech (mld eur): 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

95

107

119

137

160

174

192

198

214

229,5

TOP 5 evropsk˝ch leasingov˝ch spoleËnostÌ V evropskÈm mÏ¯Ìtku jsou za nejv˝znamnÏjöÌ povaûov·ny bankovnÌ leasingovÈ spoleËnosti. 1. Lombard Business Finance (VB), obrat v roce 2004:13,3 mld eur, vlastnÌk: The Royal Bank of Scotland Group 2. Lloyds TSB (VB), obrat v roce 2004:7,8 mld eur, vlastnÌk: Lloyds TSB Group 3. SG Equipment Finance (Francie), obrat v roce 2004: 6,6 mld eur, vlastnÌk: Societe Generale

18

Portugalsko Velk· Brit·nie MaÔarsko It·lie NÏmecko »R Rakousko ävÈdsko Polsko Francie D·nsko äv˝carsko äpanÏlsko Belgie NizozemÌ

24,86% 24,49% 21,99% 19,36% 17,14% 16,23% 14,93% 12,49% 10,93% 10,86% 10,39% 9,47% 8,83% 8,83% 6,56%

leasingov˝ trh (mld eur) 4 53 3 38 44 3 6 4 3 26 3 4 13 3 4

227 651 076 040 410 397 117 673 116 915 085 635 980 501 387

objem investic (mld eur) 1 21 1 19 25 2 4 3 2 24 2 4 15 3 6

700 907 398 648 910 093 097 741 850 783 969 894 832 964 687

322 309 818 760 152 038 120 393 869 610 201 403 390 892 500

pokraËov·nÌ na stranÏ 19

www.prosperita.info

únor 2006


Užitečná čísla a barvy - vývoj leasingu za posledních 10 let

KomoditnÌ struktura evropskÈho leasingu v roce 2004 v ËÌslech (mil. eur): strojnÌ poËÌtaËe, n·kladnÌ za¯ÌzenÌ kancel. stroje a uûit. vozidla NÏmecko

pokraËov·nÌ ze strany 18 KomoditnÌ struktura evropskÈho leasingu v roce 2004 Z komoditnÌ struktury jednotliv˝ch evropsk˝ch trh˘ nelze vysledovat û·dnÈ podobnosti ani jednotn˝ evropsk˝ trend. Odliönosti jsou zp˘sobeny ekonomick˝m a legislativnÌm r·mcem jednotliv˝ch zemÌ a zvyky a chov·nÌm z·kaznÌk˘ a dodavatel˘. V »R je podÌl leasingu osobnÌch vozidel 37 %, v MaÔarsku 74 %, v Polsku 10 %. PodÌl leasingu poËÌtaË˘ a vybavenÌ kancel·¯Ì v »R je kolem 1 %, pro srovn·nÌ v NizozemÌ 29 %, Belgii 24,5 %. V »R ËinÌ leasing nemovitostÌ 11 %, v It·lii vÌce neû 44 %.

It·lie

osobnÌ automobily

lodÏ, letadla, lokomotivy, vagÛny

ostatnÌ movitosti

nemovitosti

celkem

3 700

4 900

44 410 38 040

5 100

3 790

4 790

20 230

1 900

10 000

1 025

3 890

4 685

1 645

0

16 795

Francie

6 641

3 501

6 250

5 224

0

270

5 029

26 915

Velk· Brit·nie

6 156

5 102

5 804

26 219

4 843

4 176

1 351

53 651

äpanÏlsko

4 063

350

3 914

1 929

0

610

3 113

13 979

Rakousko

568

234

732

2 189

541

604

1 248

6 116

äv˝carsko

482

180

509

3 007

238

200

18

4 634

Belgie

937

861

542

677

3

83

398

3 501

»R

651

35

1 106

1 116

18

100

369

3 397

Polsko

619

62

1 635

320

31

23

426

3 116

MaÔarsko

246

52

400

2 276

10

0

92

3 076

NizozemÌ

753

1 287

1 042

616

19

219

451

4 387

V˝voj komoditnÌ struktury ËeskÈho leasingovÈho trhu

100 % nemovitosti ostatnÌ movitosti

80 %

120

lodÏ, letadla, lokomotivy, vagÛny osobnÌ automobily

60 %

40 % 20 %

nemovitosti

100

ostatnÌ movitosti lodÏ, letadla, lokomotivy, vagÛny osobnÌ automobily n·kladnÌ a uûitkov· vozidla

80

n·kladnÌ a uûitkov· vozidla

60

poËÌtaËe, kancel. stroje

40

strojnÌ za¯ÌzenÌ

poËÌtaËe, kancel. stroje strojnÌ za¯ÌzenÌ

20

éivotnÌ cyklus produkt˘ Graf zn·zorÚuje srovn·nÌ ûivotnÌho cyklu leasingov˝ch produkt˘ na st¯edoevropsk˝ch a z·padoevropsk˝ch trzÌch. Z pr˘bÏhu k¯ivky zisku a obratu je patrnÈ, ûe maxim·lnÌho zisku leasingov· spoleËnost dosahuje p¯ed kulminacÌ obratu, kdy doch·zÌ ke zv˝öenÌ konkurence na trhu a poklesu marûÌ.

M aÔ ar sk o Ni zo ze m Ì

»R Po ls ko

Be lg ie

Fr an Ve ci lk e · Br it· ni e äp an Ïl sk o Ra ko us ko äv ˝c ar sk o

It· lie

NÏ m ec ko

0%

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

KomoditnÌ struktura ËeskÈho leasingu v roce 2004 v ËÌslech (mld KË):

JednotlivÈ skupiny produkt˘ ve st¯ednÌ EvropÏ jsou oproti z·padnÌ EvropÏ zpoûdÏny. ZatÌmco finanËnÌ leasing a operativnÌ leasing jsou v rozvinut˝ch z·padoevropsk˝ch zemÌch jiû za zenitem svÈho rozkvÏtu, ve st¯edoevropsk˝ch zemÌch je finanËnÌ leasing na vrcholu a operativnÌ leasing m· sv· nejlepöÌ lÈta jeötÏ p¯ed

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

strojnÌ za¯ÌzenÌ

5,81

7,34

11,06

10,17

13,22

14,35

16,97

17,86

19,49

20,79

18,68

poËÌtaËe, kancel·¯skÈ stroje

1,74

2,29

2,48

1,91

1,95

1,98

2,31

1,41

1,32

1,14

2,00

n·kladnÌ a uûitkov· vozidla

4,51

9,17

13,96

14,93

18,90

23,73

28,42

28,64

26,90

35,30

41,75

osobnÌ automobily

17,12

25,22

31,02

29,86

37,52

41,16

45,26

46,10

48,38

35,58

26,59

lodÏ, letadla, lokomotivy, vagÛny

0,17

0,23

0,41

0,32

0,34

0,41

0,18

0,36

0,07

0,58

0,13

ostatnÌ

1,31

1,61

4,16

6,35

2,76

2,85

2,84

2,61

3,13

3,18

7,41

nemovitosti

0,34

0,39

1,23

4,37

5,64

4,40

5,82

9,12

9,40

11,80

12,50

Prodeje nov˝ch vozidel (dle SDA) OLO

FSCL FLC

EVF

novÈ osobnÌ

FLO FLC

lehk· uûitkov·

Obrat

FLO

celkem os. a uûitkov· n·kladnÌ

Zisk

OLO

autobusy

UvedenÌ

R˘st

Zralost

Pokles

- 4,74%

7 767

6 547

1 220

18,63% -3,07% 5,12%

1-9 2004

rozdÌl ks

rozdÌl %

novÈ osobnÌ

96 361

94 542

1 819

1,92%

lehk· uûitkov·

26 299

20 062

6 237

31,09%

122 660

114 604

8 056

7,03%

6 106

5 443

663

12,18%

celkem os. a uûitkov· autobusy motocykly

EVF

EvropskÈ dodavatelskÈ financov·nÌ (Vendor)

FLO

FinanËnÌ leasing - ostatnÌ movitosti

FLC

FinanËnÌ leasing - automobily


8 623 -7 950

1-9 2005

OperativnÌ leasing - ostatnÌ movitosti

Stav v roce 2004 V roce 2004 objem ËeskÈho leasingovÈho trhu (movitostÌ) dos·hl v˝öe 99,5 mld KË. Leasingov˝ trh v »R je velmi stabilnÌ a nevykazuje v˝znamnÈ v˝kyvy. Dle odhadu »SOB Leasing na z·kladÏ pr˘bÏûnÈho v˝voje roku bude objem leasingovÈho trhu v loÚskÈm roce zhruba stejn˝, jako v roce 2004. »esk˝ leasing tvo¯Ì 1,5 % evropskÈho leasingovÈho trhu a zamÏstn·v· cca 2 500 zamÏstnanc˘. V roce 2004 doölo ke zmÏnÏ registrace mnoha model˘ osobnÌch voz˘ (z d˘vodu moûnosti odpoËtu DPH) na uûitkovÈ vozy (N1). Tato skuteËnost m· vliv i na strukturu leasingovÈho trhu v p¯edloÚskÈm a loÚskÈm roce.

18 111 167 657

-30

Full service leasing - automobily

III. Leasing v »R

47,61%

26 734 159 707

724

OLO

sebou, stejnÏ jako full service leasing a dodavatelskÈ financov·nÌ. Tato skuteËnost je zp˘sobena rozdÌlnou dÈlkou v˝voje obou trh˘. St¯edoevropsk˝ trh se vyvÌjÌ cca 15 let, zatÌmco z·padoevropsk˝ m· za sebou zhruba pades·tiletou historiÌ.

-11,08%

977

FSCL

St¯edoevropskÈ trhy

rozdÌl %

-16 573

14 137

n·kladnÌ

Z·padoevropskÈ trhy

rozdÌl ks

947

EVF

»as

2003 149 546

14 861

motocykly

FSCL

2004 132 973

510

596

-86

-14,43%

13 450

9 296

4 154

44,69%

Produktov· struktura DominantnÌm produktem na ËeskÈm leasingovÈm trhu je dlouhodobÏ finanËnÌ leasing. Od roku 2004 doölo k v˝znamnÈmu r˘stu spot¯ebitelsk˝ch ˙vÏr˘ dopravnÌ techniky, rostl i operativnÌ leasing. Pokud seËteme realizovan˝ objem leasingov˝ch a neleasingov˝ch produkt˘, celkov˝ trh trvale roste. V grafu na stranÏ 24 jsou pro srovn·nÌ uvedeny i spot¯ebitelskÈ ˙vÏry poskytnutÈ spl·tkov˝mi spoleËnostmi na spot¯ebnÌ zboûÌ. pokraËov·nÌ na stranÏ 24

V˝voj ËeskÈho leasingovÈho a neleasingovÈho trhu v ËÌslech (mld KË): finanËnÌ leasing operativnÌ leasing spl·tkov˝ prodej spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr dopravnÌ technika spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr spot¯ebnÌ zboûÌ

2000 86,00 3,00 0,30

2001 97,00 4,00 1,18

2002 98,00 4,00 1,69

2003 98,00 5,00 3,80

2004 92,00 7,73 5,80

2005* 90,00 9,00 3,20

0,88

1,03

0,84

0,80

2,73

7,30

10,62

11,97

14,16

16,80

20,78

25,00

19

únor 2006

KOMORA AUDITORŮ ČR, ETIKA PODNIKÁNÍ

Auditoři pro vaši jistotu

Jednoduchá definice nezávislosti auditora neexistuje V lednovém čísle se v této rubrice objevil první příspěvek k tématu "Etika auditora". Rád bych na tento úvodní článek navázal a věnoval se podrobněji otázce nezávislosti auditora. Jednoduchá definice nezávislosti auditora neexistuje, obecně lze říci, že svoji nezávislost auditor dokazuje jednak svojí činností (má vlastní názor a nenechá se ovlivnit při tvorbě odborného úsudku, jedná poctivě, objektivně a je profesionálně obezřetný) a souběžně i svým vystupováním (z jeho jednání musí vyplývat, že jeho bezúhonnost a objektivita není jakýmkoliv způsobem ohrožena). Je velmi důležité, aby za všech okolností byl auditor při provádění auditorské činnosti nezávislým ve vztahu ke klientovi. Rizik ohrožující nezávislost auditora je řada a v dalším textu zmíním některá z nich.

P¯Ìkladem takovÈho rizika je nap¯Ìklad tzv. "Hrozba vlastnÌ zainteresovanosti". Ta m˘ûe nastat v r˘zn˝ch p¯Ìpadech, nap¯. prost¯ednictvÌm finanËnÌho podÌlu (pat¯Ì mezi nÏ i vlastnictvÌ akciÌ) na podnik·nÌ klienta, obavou z moûnosti ztr·ty zak·zky, zvl·öù pokud je v˝öe honor·¯˘ od klienta v˝znamn· z hlediska celkov˝ch p¯Ìjm˘ auditora. "Hrozba vlastnÌ zainteresovanosti" vznik· i v p¯ÌpadÏ existence tÏsnÈho obchodnÌho vztahu (nad r·mec auditu) s klientem, potencion·lnÌ moûnostÌ zÌskat u klienta zamÏstn·nÌ, p¯ÌpadnÏ v situaci, kdy v˝öe honor·¯e je podmÌnÏna oËek·van˝m v˝sledkem pr·ce auditora. KromÏ toho, ûe v takÈm p¯ÌpadÏ auditor p¯est·v· b˝t nez·visl˝m, m˘ûe to pro nÏho i pro jeho klienta mÌt dalekos·hlÈ n·sledky. Praxe minul˝ch 15 let

i v »eskÈ republice uk·zala, ûe zastÌrat trvale nap¯. öpatnÈ hospod·¯skÈ v˝sledky nelze a obecnÏ lze ¯Ìci, ûe ËÌm pozdÏji skuteËn˝ stav vyjde najevo, tÌm vÏtöÌ je i zp˘soben· ökoda. O tom, ûe k odpovÏdnosti pak kromÏ vedoucÌch p¯edstavitel˘ takov˝ch firem m˘ûe b˝t vol·n i auditor, asi nikdo nepochybuje. V »eskÈ republice je poËet ve¯ejnÏ obchodovan˝ch spoleËnostÌ podstatnÏ niûöÌ neû ve vyspÏl˝ch ekonomik·ch a auditor se proto i velmi Ëasto setk·v· s klienty, kde nejvyööÌ p¯edstavitel firmy, kter˝ uzavÌr· smluvnÌ vztah s auditorem, je z·roveÚ vlastnÌkem spoleËnosti. Bohuûel, jsou zn·my p¯Ìpady, kdy auditor pod hrozbou ztr·ty zak·zky vyöel svÈmu klientovi vst¯Ìc a netrval na spr·vnÈm zobrazenÌ finanËnÌ situace

Dopady neetického podnikání na malé a střední výrobce Na zmÌnÏnÈ konferenci o etice podnik·nÌ vystoupil takÈ vedoucÌ podnikatelskÈho odboru Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch v˝robnÌch druûstev, svaz je Ëlenem sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ, Ing. Ji¯Ì ätastn˝: O etice podnik·nÌ se mluvÌ v poslednÌ dobÏ p¯edevöÌm v souvislosti s obchodem a obchodnÌmi ¯etÏzci. K poruöov·nÌ etiky podnik·nÌ vöak doch·zÌ vûdy v p¯Ìpadech, kdy podnikatelsk˝ subjekt zÌsk·v· v jinak volnÈm trûnÌm prost¯edÌ monopolnÌ postavenÌ. MluvÌm za malÈ a st¯ednÌ podniky, kterÈ se nemohou dostat do situace, kdy by se v˘Ëi sv˝m partner˘m nechovali eticky, riskovali by tÌm svou existenci. DominantnÌ hr·Ëi na trhu si to dovolit mohou. Uvedu z·sadnÌ p¯Ìpad, kde na n·s pr·vÏ neetickÈ chov·nÌ monopolnÌch gigant˘ k ostatnÌm podnikatel˘m dopad·. Nechci se zab˝vat neetick˝m podnik·nÌm klÌËo-

v˝ch bank ovl·dajÌcÌch trh, kterÈ svÈ nep¯imÏ¯enÈ zisky st·le navyöujÌ, ne vlastnÌ podnikatelskou ËinnostÌ, to je poskytov·nÌm ˙vÏr˘, ale jednostrann˝m zav·dÏnÌm a zvyöov·nÌm poplatk˘, na ˙kor klient˘, podnikatel˘. OceÚujeme poslednÌ iniciativy Ministerstva financÌ »R, jsme ale p¯esvÏdËeni, ûe mohly p¯ijÌt d¯Ìve a ûe mohou b˝t razantnÏjöÌ. Nechci ani hovo¯it o neetickÈm chov·nÌ nadn·rodnÌch obchodnÌch ¯etÏzc˘, ovl·dajÌcÌch dnes tÈmÏ¯ 80 % maloobchodnÌho obratu. O jejich zp˘sobu podnik·nÌ, kter˝ je v z·sadnÌm rozporu se systÈmem Corporate Social Responsibility, a je postaven˝ na likvidaci dodavatel˘ i slaböÌ konkurence, zde bude hovo¯eno ËastÏji. ChtÏl bych zareagovat na dvÏ zpr·vy, kterÈ se souËasnÏ objevily ve sdÏlovacÌch prost¯edÌch. PrvnÌ zpr·vou byly zve¯ejnÏnÈ hospod·¯skÈ v˝sledky naöich ekonomick˝ch gigant˘ za 3/4

Co přinesla 4. konference o etice v podnikání Pod z·ötitou p¯edsedy PoslaneckÈ snÏmovny Parlamentu »R LubomÌra Zaor·lka a za ¯ÌzenÌ poslance PSP Stanislava Fischera ze ZahraniËnÌho v˝boru PS a rektora VysokÈ ökoly hotelovÈ v Praze 8 Ji¯Ìho Jindry se 10. listopadu minulÈho roku uskuteËnila 4. konference o etice v podnik·nÌ. Konference byla uspo¯·d·na z podnÏtu a za souËinnosti Ministerstva pr˘myslu a obchodu »R, Ministerstva pro mÌstnÌ rozvoj »R, Hospod·¯skÈ komory »R, Svazu pr˘myslu a dopravy »R, Svazu obchodu a cestovnÌho ruchu »R, SpoleËnosti pro etiku v podnik·nÌ, SdruûenÌ na obranu spot¯ebitel˘ a dalöÌch institucÌ, kter˝m z·leûÌ na mor·lnÌ str·nce v˝konu st·tnÌ spr·vy a podnik·nÌ. Na konferenci se z podnÏtu MPO a dalöÌch podnikatelsk˝ch a st·tnÌch organizacÌ prezentovalo ned·vno zaloûenÈ sruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ, kterÈ si jako z·kladnÌ cÌl vytyËilo soustavnÈ ˙silÌ o zlepöov·nÌ etickÈ str·nky podnikatelsk˝ch podmÌnek v »R. Za aktivnÌho p¯ispÏnÌ nÏkolika desÌtek p¯edstavitel˘ hospod·¯skÈ praxe, st·tnÌ spr·vy, v˝zkumnÈ a pedagogickÈ fronty soust¯edila konference - podobnÏ jako jejÌ p¯edchozÌ roËnÌky v letech 2001 aû 2004 - hodnÏ cenn˝ch a pouËn˝ch informacÌ a stejnÏ tak hodnocenÌ a n·zor˘ na velice citlivou oblast mor·lky p¯i podnikatelskÈ Ëinnosti v trûnÌch podmÌnk·ch a otev¯enÈho, ne vûdy korektnÌho, prosazov·nÌ konkurenceschopnosti. V pr˘bÏhu konference p¯ev·ûil kritick˝ pohled na etickou str·nku podnikatelsk˝ch aktivit a p¯Ìstup˘ org·n˘ st·tnÌ spr·vy p¯i vytv·¯enÌ podnikatelskÈho, zamÏstnavatelskÈho, zamÏstnaneckÈho i spot¯ebitelskÈho prost¯edÌ. HodnocenÌ bylo na konferenci doloûeno mnoha p¯ev·ûnÏ negativnÌmi post¯ehy a p¯Ìklady - se zd˘raznÏnÌm ned·vno mezin·rodnÏ nelichotivÈ, dokonce zhoröenÈ pozice »R v korupËnÌm po¯adÌ zemÌ. V tÈ souvislosti ¯ada referujÌcÌch a diskutujÌcÌch ˙ËastnÌk˘ vedle kritick˝ch slov potvrdila nutnost dalöÌho ˙silÌ v oblasti podnikatelskÈ a spr·vnÌ etiky, proti korupci a jin˝m neû·doucÌm praktik·m s tÌm, ûe se vstupem do EU i tato oblast dost·v· novÈ spoleËnÈ dimenze a jejÌ ¯eöenÌ je tÈû nezbytn˝m p¯edpokladem naplÚov·nÌ z·kladnÌch atribut˘ evropskÈ integrace. P¯es kritick˝ tÛn jedn·nÌ uk·zala 4. konference o etice v podnik·nÌ, ûe oproti poË·tk˘m svÈho jed-

Kulturu podnikání zvýšíme dobrovolnou autoregulací dopis prezidenta sdružení Korektní podnikání Jana Wiesnera V·ûenÌ podnikatelÈ, principy Ëinnosti sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ vych·zejÌ ze zahraniËnÌch zkuöenostÌ, kterÈ kladou velk˝ d˘raz na korektnÌ podnik·nÌ a na SpoleËenskou odpovÏdnost organizacÌ (CSR Corporate Social Responsibility). SpoleËnosti vyuûÌvajÌ jako konkurenËnÌ v˝hodu nejen kvalitu a dobrou povÏst sv˝ch v˝robk˘ a sluûeb, ale i sv˘j vztah ke spoleËnosti, ûivotnÌmu prost¯edÌ, zamÏstnanc˘m a obËan˘m. Firmy, kterÈ standardy CSR nedodrûujÌ, majÌ na trhu ztÌûenou pozici a v koneËnÈm d˘sledku ztr·cejÌ konkurenceschopnost. SpoleËensk· odpovÏdnost proto pat¯Ì k nejvÌce akcentovan˝m prio-

20

rit·m komerËnÌch organizacÌ ve vyspÏl˝ch zemÌch. CÌlem sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ je ochrana rovn˝ch podmÌnek obchodnÌho podnik·nÌ, konkurenËnÌho prost¯edÌ a regulÈrnÌho trûnÌho jedn·nÌ. Za nedÌlnou souË·st tohoto ˙silÌ povaûuje sdruûenÌ soustavnou kultivaci vztah˘ jak mezi podnikateli, tak i mezi podnikateli a z·kaznÌky, zaloûenou na prosazov·nÌ etick˝ch poûadavk˘ a princip˘ autoregulace. V˝znamn˝m argumentem pro prosazov·nÌ autoregulaËnÌch n·stroj˘ a princip˘ etiky jsou osvÏdËenÈ zkuöenosti z jin˝ch zemÌ i ËlenstvÌ »eskÈ republiky v EvropskÈ unii.

klienta v roËnÌ ˙ËetnÌ z·vÏrce. Je nutnÈ si uvÏdomit, ûe takov˝ postup je z hlediska nez·vislosti auditora neakceptovateln˝, neboù na auditovan· ËÌsla se mohou spolÈhat r˘znÈ t¯etÌ strany, nap¯. dodavatelÈ a odbÏratelÈ, a v koneËnÈm efektu m˘ûe u nich vzniknout ökoda i z titulu nekvalitnÌ pr·ce auditora. Naprosto neakceptovatelnÈ je tÈû vlastnictvÌ akciÌ ovÏ¯ovanÈ spoleËnosti auditorem. Vöichni si jistÏ umÌme p¯edstavit, co by mohl auditor p¯ed koncem roku s akciemi udÏlat (prodej/n·kup), kdyû by mÏl moûnost se s p¯edstihem sezn·mit s oËek·van˝mi v˝sledky spoleËnosti, v nÌû vlastnÌ akcie. JakÈkoliv vlastnictvÌ akciÌ u ovÏ¯ovan˝ch subjekt˘ je proto etick˝m kodexem zak·zanÈ, neboù by se jednalo o hrubÈ poruöenÌ etickÈho chov·nÌ i nez·vislosti auditora. DalöÌm v˝znamn˝m rizikem, kterÈ ohroûuje nez·vislost auditora, je tzv. "Hrozba kontroly po sobÏ samÈm". P¯edstavme si situaci, kdy auditor jednak zajiöùuje vedenÌ ˙ËetnictvÌ u klienta a z·roveÚ tomuto klientovi prov·dÌ audit. Jak˝ asi bude mÌt jako auditor z·jem objevit a odstranit chybu v ˙ËetnictvÌ, kterou s·m zp˘sobil? ÿada menöÌch firem p¯itom prov·dÏnÌ obou tÏchto ËinnostÌ po jednom auditorovi û·dajÌ, neboù je to vyjde levnÏji a nemusÌ s auditorem tr·vit Ëas vysvÏtlov·nÌm firemnÌch postup˘. Postup tÏchto firem vöak v sobÏ skr˝v· i dalöÌ rizika (pomineme-li ot·zku nez·vislosti audito-

ra) a tÌm je skuteËnost, ûe v takovÈm p¯ÌpadÏ vÏtöinou chyba v ˙ËetnictvÌ z˘stane neodhalen· a to m˘ûe ve sv˝ch d˘sledcÌch zp˘sobit v˝znamnÈ ökody, kter˝m by se dalo p¯edejÌt, kdyby se firma rozhodla najmout si nez·vislÈho auditora. PoslednÌm rizikem, kterÈ bych chtÏl v tomto Ël·nku zmÌnit, je tzv. "Hrozba protekËnÌho vztahu". Tato hrozba vznik·, kdyû auditor podporuje postoj nebo n·zor klienta tak vehementnÏ, ûe tÌm m˘ûe ohroûovat vlastnÌ nez·vislost. Typick˝m p¯Ìkladem takovÈho stavu je nap¯. situace, kdy auditor na û·dost klienta, kde prov·dÌ audit, se ujme obhajov·nÌ klienta v soudnÌm ¯ÌzenÌ nebo p¯i ¯eöenÌ spor˘ s t¯etÌmi stranami. I kdyû veden dobr˝m ˙myslem, nemÏl by auditor takovÈ aktivity vyvÌjet, neboù v danÈ situaci jiû nenÌ vnÌm·n jako nez·visl˝ ovÏ¯ovatel. PokraËov·nÌ v p¯ÌötÌm ËÌsle. Ing. Petr äobotnÌk Ëlen v˝boru pro ot·zky profese a etiky Komory auditor˘ »eskÈ republiky

roku. NaöÌ souËasnou nej˙spÏönÏjöÌ firmou je spoleËnost »EZ, ta dos·hla za devÏt mÏsÌc˘ historicky nejvyööÌho zisku, 13,4 mld KË. SpoleËnost se na sv˝ch webov˝ch str·nk·ch chlubÌ, ûe ziskovost Skupiny »EZ v roce 2004 Ëinila 37,5 % a je nejvyööÌ ze vöech velk˝ch evropsk˝ch energetick˝ch spoleËnostÌ, kdyû pr˘mÏrn· hodnota hrubÈho zisku v odvÏtvÌ dosahuje u evropskÈ konkurence 24 %. V roce 2005 bude na z·kladÏ zve¯ejnÏn˝ch v˝sledk˘ ziskovost jeötÏ vyööÌ. Druh· publikovan· informace byla, ûe od ledna 2006 musÌ ceny elektrickÈ energie stoupnout o dalöÌch 10 % a jedin˝ podp˘rn˝ argument pro to byl, ûe v jin˝ch zemÌch ceny elekt¯iny takÈ stoupajÌ. Jako podnikatelÈ r·di ocenÌme podnikatelskou ˙spÏönost, pokud je docÌlena ve skuteËnÏ trûnÌm prost¯edÌ. Nejenom »EZ, ale i dalöÌ dodavatelÈ energiÌ majÌ vöak st·le jeötÏ praktick˝ monopol. Bez energiÌ nem˘ûe û·dn˝ ûivnostnÌk ani firma

podnikat, musÌ je proto odebÌrat a nem˘ûe si vybÌrat. Pokud ceny stoupajÌ, nem˘ûe je automaticky p¯enÈst do sv˝ch n·klad˘ a zvyöovat koneËnÈ ceny. O takovÈm hospoda¯enÌ i takto dosahovan˝ch ziscÌch si podnikatelÈ v ostatnÌch odvÏtvÌch mohou nechat pouze zd·t. Bohuûel k tomuto chov·nÌ doch·zÌ s poûehn·nÌm st·tu, kter˝ ceny energie reguluje. V z·vÏru bych chtÏl p¯ipomenout, ûe podnik·me v naprosto volnÈm trûnÌm prost¯edÌ, kde je jedin˝m hnacÌm motivem dosaûenÌ maxim·lnÌho zisku. Tento systÈm vöak m˘ûe fungovat ˙spÏönÏ pouze v konkurenËnÌm prost¯edÌ. ZÌsk·-li jeden nebo nÏkolik subjekt˘ dominantnÌ postavenÌ, je povinnostÌ st·tu zas·hnout. Jinak dojde k rozpadu celÈho podnikatelskÈho prost¯edÌ. Apelujeme proto na p¯edstavitele vl·dy, aby zas·hli ve prospÏch vöech ostatnÌch podnikatel˘, protoûe jedinÏ oni zas·hnout mohou.

n·nÌ v roce 2001 doch·zÌ k postupnÈmu prosazov·nÌ etick˝ch prvk˘. V mnoha institucÌch a firm·ch se nastolily etickÈ kodexy, prosazujÌ se a uplatÚujÌ novÈ ˙ËinnÏjöÌ n·stroje vöestrannÈ kvality, jako ISO normy, akreditace - podnikatelskÈ subjekty samy p¯ijÌmajÌ vlastnÌ systÈmov· kritÈria pro vöechny oblasti manaûerskÈho a i provoznÌho p˘sobenÌ. Za kladn˝ jev konference lze povaûovat hodnocenÌ z oblasti vzdÏl·vacÌ a pedagogickÈ s tÌm, ûe v poslednÌch letech se jiû do znaËnÈ mÌry poda¯ilo profilovat etiku ve studijnÌch programech vysok˝ch a dalöÌch ökol. Ovöem jde o to, aby to byl nejen p¯edmÏt, ale hlavnÏ princip chov·nÌ a jedn·nÌ. Etika dost·v· i sv· kontrolnÌ kritÈria, v tÈ souvislosti byl na 4. konferenci prezentov·n pojem a obsah etickÈho a soci·lnÌho auditu. ⁄ËastnÌci konference se rozch·zeli s odhodl·nÌm d·le pokraËovat ve svÈm ˙silÌ. Vyj·d¯ili z·mÏr znovu se v p¯ÌötÌm roce sejÌt, opÏt konkrÈtnÏji a za vyööÌ ˙Ëasti manaûer˘ z praxe situaci v etice podnik·nÌ hodnotit a p¯ipomÌnat pot¯ebu jejÌho prosazov·nÌ. Institucion·lnÏ je p¯ÌleûitostÌ pro kaûdÈho spolutv˘rce lepöÌ podnikatelskÈ mor·lky moûnost souËinnosti se sdruûenÌm KorektnÌ podnik·nÌ, kterÈ si klade za cÌl spoleËn˝mi silami pozitivnÏ ovlivÚovat celkovÈ podnikatelskÈ prost¯edÌ. (tz) Podnik·nÌ = odvaha + poctivost

˙spÏch

TÈze jedn·nÌ 4. konference o etice v podnik·nÌ ● NovÈ dom·cÌ a mezin·rodnÌ impulsy k prosazov·nÌ podnikatelskÈ etiky v kontextu se vstupem na jednotn˝ evropsk˝ trh, "etick· pozice" »R v evropsk˝ch podnikatelsk˝ch pomÏrech a struktur·ch, ● etika v podnikatelskÈ praxi, jejÌ kriteria a problÈmy v souËasnÈm procesu utv·¯enÌ

P¯edmÏtem Ëinnosti sdruûenÌ je podpora a vytv·¯enÌ partnerstvÌ mezi podniky, nevl·dnÌmi i vl·dnÌmi organizacemi s cÌlem zv˝öenÌ d˘vÏry spot¯ebitel˘ ve vztahu k dodavatel˘m, obchodu i reklamÏ. K realizaci p¯edmÏtu Ëinnosti vyhl·silo sdruûenÌ tzv. Kodex korektnÌho podnik·nÌ (d·le jen Kodex) a vytv·¯Ì p¯ÌsluönÈ autoregulaËnÌ mechanismy, kterÈ umoûnÌ p¯edch·zet problÈm˘m a p¯ÌpadnÏ je ¯eöit bez z·sahu org·n˘ st·tu v souladu s pr·vnÌmi p¯edpisy »eskÈ republiky. Co p¯in·öÌ ËlenstvÌ ve sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ? ● PosÌlenÌ dobrÈho jmÈna organizace, ● prezentaci kvalitnÌho p¯Ìstupu k z·kaznÌkovi/spot¯ebiteli, ● zÌsk·nÌ preferencÌ p¯i rozhodov·nÌ z·kaznÌka/spot¯ebitele,

podnikatelskÈho prost¯edÌ, jejÌ souvislosti v podmÌnk·ch ekonomickÈho r˘stu, jejÌ realita v kaûdodennÌm hospod·¯skÈm ûivotÏ firem, mÌra uplatÚov·nÌ a vlivu samoregulaËnÌch prvk˘ na prost¯edÌ; p¯Ìklady z praxe, ● podÌl institucÌ zab˝vajÌcÌch se prosazov·nÌm etick˝ch princip˘ v podnik·nÌ v pedagogicko-vÏdnÌch a v˝chovn˝ch aktivit·ch na celkovÈm v˝voji etiky v podnik·nÌ v »R a mezin·rodnÌch komparacÌch.

● pozitivnÏ vnÌmanou aktivitu v podnikatelskÈm i trûnÌm prost¯edÌ, ● moûnost uplatÚov·nÌ nejlepöÌch praktik v tÈto oblasti, ● zkvalitnÏnÌ podmÌnek pro rozvoj elektronickÈ komerce, ● p¯Ìstup k relevantnÌm informacÌm. Z·kladnÌ podmÌnkou je p¯ihl·öenÌ se k dodrûov·nÌ Kodexu korektnÌho podnik·nÌ a souhlas se Stanovami sdruûenÌ. Ve velikosti nebo typu organizacÌ nejsou û·dn· omezenÌ ani priority. P¯i splnÏnÌ vöech podmÌnek Kodexu m˘ûe Ëlen sdruûenÌ pouûÌvat logo sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ a d·t tak najevo sv˝m partner˘m a spot¯ebitel˘m, ûe je seriÛznÌm a d˘vÏryhodn˝m subjektem. DalöÌ informace lze zÌskat na internetu (www.korektnipodnikani.cz), p¯ÌpadnÏ p¯Ìm˝m kontaktem na tam uvedenÈ adresy.

www.prosperita.info

únor 2006


Pojistný trh zaznamenal růst i v roce 2005 Rychlá statistika členů ČAP v roce 2005*

Z

předběžných výsledků za rok 2005, které Česká asociace pojišťoven (ČAP) shromáždila od svých členů koncem ledna 2006, vyplývá, že se předepsané pojistné členů ČAP zvýšilo proti roku 2004 o 3,5 % a dosáhlo úrovně 115,5 mld Kč. Pojistný trh tedy nadále roste, i když nižším tempem než v předchozích letech. Zachování růstu je pozitivní výsledek, neboť ještě v 1. pololetí 2005 byl zaznamenán pokles celkového pojistného o 0,6 %. VyööÌ r˘st zaznamenalo v loÚskÈm roce neûivotnÌ pojiötÏnÌ. P¯edepsanÈ pojistnÈ vzrostlo o 4,8 % na 70,6 mld KË. Jeho podÌl na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm tak Ëinil 60,4 %. U ûivotnÌho pojiötÏnÌ byl ve stejnÈm obdobÌ docÌlen meziroËnÌ r˘st o 1,5 % na 44,9 mld KË. P¯itom bÏûnÏ placenÈ pojistnÈ, kterÈ dos·hlo v˝öe 32,5 mld KË, zaznamenalo meziroËnÌ n·r˘st

o 7,1 %, coû je vÌce neû v p¯edchozÌm roce (index 2004/2003 byl 106,7). S podrobnÏjöÌmi v˝sledky pojiöùoven »AP a jejich hodnocenÌm sezn·mÌ asociace novin·¯e na tiskovÈ konferenci na zaË·tku b¯ezna. *Jde o data z tzv. rychlÈ statistiky, kdy se zpracov·vajÌ pouze z·kladnÌ ˙daje o ûivotnÌm a neûivotnÌm pojiötÏnÌ. DetailnÏjöÌ statistiky budou

DVD přehrávač a CCS karta za pět miliard SpoleËnost GE Money Auto, lÌdr ËeskÈho trhu financov·nÌ ojet˝ch voz˘, v roce 2005 poprvÈ p¯ekonala hranici profinancovan˝ch pÏti miliard korun bÏhem jednoho roku. TransakcÌ, kter· zavröila dosaûenÌ pÏtimiliardovÈ hranice, byl n·kup ojetÈho automobilu Volkswagen Polo prost¯ednictvÌm ˙vÏru autoCREDIT, ke kterÈmu doölo 19. prosince 2005. Jeho novÈho majitele spoleËnost GE Money Auto odmÏnila CCS kartou a DVD p¯ehr·vaËem do automobilu. Hranici pÏti miliard profinancovanÈ Ë·stky se poda¯ilo p¯ekroËit dÌky n·kupu ojetÈho automobilu Volkswagen Polo v praûskÈm autobazaru Hrdina - Voj·Ëek. N·kup probÏhl 19. prosince 2005, nov˝m majitelem vozu je Jan Opelt z Prahy. SpoleËnost GE Money Auto mu 17. ledna 2006 p¯edala DVD p¯ehr·vaË do automobilu Lenco MES-208 se dvÏma obrazovkami a CCS kartu nabitou Ë·stkou 12 000 korun. "DÌky flexibilitÏ a dostupnosti naöich produkt˘ je moûnÈ jejich prost¯ednictvÌm nakupovat automobily u vÌce neû 1 600 prodejc˘. K tomu jsme v loÚskÈm roce p¯idali ¯adu inovativnÌch produkt˘, kterÈ motorist˘m usnadÚujÌ ûivot - aù jiû se jedn· nap¯Ìklad o slevovou kartu Benzin Plus opravÚujÌcÌ k Ëerp·nÌ pohonn˝ch hmot se slevou 2,2 % u ËerpacÌch stanic Benzina nebo pojiötÏnÌ autoPROTECT, kterÈ zajiöùuje krytÌ rozdÌlu mezi po¯izovacÌ cenou vozidla a Ëasovou cenou, jiû stanovuje pojiöùovna v okamûiku pojistnÈ ud·losti," ¯ekl Petr äaötinsk˝, gener·lnÌ ¯editel a p¯edseda p¯edstavenstva GE Money Auto. Na hranici pÏti miliard se celkov· profinancovan· Ë·stka samoz¯ejmÏ nezastavila, rekordnÌ z·jem o automobily financovanÈ prost¯ednictvÌm GE Money Auto pokraËoval aû do ˙plnÈho konce prosince. JeötÏ v sobotu 31. prosince bylo prost¯ednictvÌm ˙vÏru autoCREDIT prod·no öest ojet˝ch automobil˘ o pr˘mÏrnÈ cenÏ 150 tisÌc korun. PÏt z nich bylo p¯itom zakoupeno v sÌti autobazar˘ AAA Auto. Eva Chaloupkov·, manaûerka externÌ komunikace GE Money Auto


zpracov·ny v b¯eznu 2006. »esk· asociace pojiöùoven je z·jmov˝m sdruûenÌm 27 komerËnÌch pojiöùoven, jejichû podÌl na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v »R je zhruba 99 %. Posl·nÌm asociace je zastupovat, h·jit a prosazovat

z·jmy pojiöùoven i jejich klient˘ ve vztahu k org·n˘m st·tnÌ spr·vy, dalöÌm pr·vnÌm subjekt˘m i ve vztahu k zahraniËÌ, a podporovat tak rozvoj pojiöùovnictvÌ a pojistnÈho trhu v »eskÈ republice. (tz)

Cenový hit pro dobré řidiče Novou alternativu ke standardnÌmu havarijnÌmu pojiötÏnÌ automobil˘ od 1. ledna 2006 nabÌzÌ Generali Pojiöùovna a.s. Jako prvnÌ pojistitel na ËeskÈm trhu za¯adila do svÈ nabÌdky cenovÏ i obsahovÏ atraktivnÌ produkt - Minikasko, kter˝ ve svÈ z·kladnÌ podobÏ poskytuje ochranu p¯ed neodvratiteln˝mi riziky, jako je st¯et se zvÏ¯Ì, poökozenÌ hlodavci, poökozenÌ ûivelnÌmi ud·lostmi, poû·rem, v˝buchem i vandalismem. Z·kladnÌ pojiötÏnÌ lze doplÚkovÏ rozöÌ¯it o riziko odcizenÌ. Tento typ pojiötÏnÌ vozidla je velmi oblÌben v z·padnÌ EvropÏ a zejmÈna u majitel˘ ojet˝ch vozidel p¯edstavuje prakticky nejrozöÌ¯enÏjöÌ pojiötÏnÌ. "Minikasko zaujme zejmÈna individu·lnÌ klienty, kte¯Ì vÏ¯Ì, ûe ze svÈ viny nebourajÌ a ökody zavinÏnÈ druh˝m ˙ËastnÌkem nehody jim pokryje povinnÈ ruËenÌ vinÌka. HledajÌ vöak pojistnou ochranu p¯ed riziky, kter· sv˝m stylem jÌzdy sami ovlivnit nemohou jako je nap¯Ìklad st¯et se zvÏ¯Ì, poökozenÌ ûivly Ëi vandaly," vysvÏtloval Ivan StaroviË, vedoucÌ odboru pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel. KlasickÈ havarijnÌ pojiötÏnÌ se vyznaËuje vyööÌ cenou a povinnou finanËnÌ spolu˙ËastÌ pojistnÌka na vzniklÈ ökodÏ. P¯esto p¯i koupi novÈho motorovÈho vozidla v·h· se sjedn·nÌm pojistnÈ smlouvy jen m·lokdo: riziko poökozenÌ vozidla v provozu nebo dokonce jeho odcizenÌ je v »eskÈ republice znaËnÈ. U ojetÈho vozidla je rozhodov·nÌ dÌky nÌzkÈ pojistnÈ Ë·stce, nezbytnÈ spolu˙Ëasti a relativnÏ vyööÌmu pojistnÈmu, sloûitÏjöÌ. »asto se nov˝ majitel radÏji rozhodne uöet¯it a tiöe douf·, ûe ho û·dn· nehoda nepotk·. Rodina vlastnÌk˘ ojet˝ch vozidel v »esku se st·le rozr˘st·: jen v loÚskÈm roce bylo poprvÈ zaregistrov·no do provozu tÈmÏ¯ 141 tisÌc

dovezen˝ch ojet˝ch automobil˘ (tedy historicky nejvÌce). P¯edevöÌm pro nÏ p¯ipravila pojiöùovna Generali svou speci·lnÌ nabÌdku havarijnÌho pojiötÏnÌ Minikasko s touto z·kladnÌ charakteristikou: ● PojiötÏnÌ se sjedn·v· na aktu·lnÌ cenu vozidla, ● jedn· se o pojiötÏnÌ na vybran· rizika bez odpoËtu spolu˙Ëasti (ökody zp˘sobenÈ ûivelnÌmi ud·lostmi, poû·rem, v˝buchem a st¯etem se zvÏ¯Ì), ● na ökod·ch zp˘soben˝ch vandaly se pojistnÌk podÌlÌ 5 %, min. 5 000 KË, ● za p¯Ìplatek lze rozöÌ¯it i o riziko odcizenÌ ● v kombinaci s povinn˝m ruËenÌm poskytuje zdarma i technickou pomoc v p¯ÌpadÏ poruchy vozidla, ● p¯Ìklad: cena Minikaska pro äkodu Felicii 1,3 LXi z roku 2001 ËinÌ 944 KË/rok, pro Renault ScÈnic 1,6 RT z roku 1997: 1.197 KË/rok. VeökerÈ podrobnosti o pojistn˝ch produktech pojiöùovny Generali naleznete na www.generali.cz. (tz)

21

únor 2006

KOMUNIKACE A INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

2.

Komunikace ve vašich barvách

Nová organizační struktura v Canon CZ O dpovědnost za obchodní aktivity v segmentu osobní kancelářská technika (OPP - Office Personal Products) & Foto Video (Photo Video) v Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku přešla s platností od 1. ledna 2006 z Canon Central and Eastern Europe GmbH se sídlem ve Vídni na obchodní jednotku Canon Consumer Imaging (CCI) Canonu Europe N.V. se sídlem v Amsterdamu.

Od ofici·lnÌho zah·jenÌ sv˝ch aktivit v dubnu 1994 mÏla organizace Canon Central and Eastern Europe GmbH za ˙kol zastupovat z·jmy spoleËnosti Canon a podporovat a rozvÌjet jejÌ aktivity na trzÌch ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ. Tato odpovÏdnost Canon Central and Eastern Europe GmbH se pak v roce 2002 rozöÌ¯ila o 4 st¯edomo¯skÈ zemÏ na celkem 16 zemÌ. V pr˘bÏhu 12 let se v »eskÈ republice, na Slovensku, v Polsku a MaÔarsku poda¯ilo vybudovat silnÈ poboËky Canon. Z·roveÚ se trhy v tÏchto zemÌch vyvinuly do takovÈ mÌry, ûe zde existujÌ dob¯e rozvinutÈ a zavedenÈ distribuËnÌ kan·ly. Ve vöech Ëty¯ech zemÌch je sÌù mezin·rodnÌch distributor˘, maloobchodnÌk˘ i obchodnÌch ¯etÏzc˘ plnÏ aktivnÌ a d·le se rozöi¯uje. RozhodnutÌ integrovat »esko, Slovensko, MaÔarsko a Polsko do obchodnÌ jednotky CCI CENV vypl˝v· p¯edevöÌm z n·sledujÌcÌch skuteËnostÌ: ● RostoucÌ podobnost aktivit mezin·rodnÌch z·kaznÌk˘ a prodejnÌch kan·l˘ mezi tÏmito Ëty¯mi zemÏmi a evropskou strukturou Canonu, vedoucÌ ke st·le vÏtöÌ pot¯ebÏ harmonizovat obchodnÌ politiku,

● rozhodujÌcÌ Ë·st obchodnÌch aktivit v regionu »eska, Slovenska, Polska a MaÔarska odpovÌd· obchodnÌmu modelu CCI orientovanÈmu na prodejnÌ kan·ly. V˝znamn˝ moment, kter˝m byl vstup tÏchto zemÌ do EU v kvÏtnu 2004, se stal dalöÌm klÌËov˝m faktorem, kter˝ p¯ispÏl k tomuto rozhodnutÌ. DÌky uveden˝m zmÏn·m a dosaûenÈmu rozvoji v uveden˝ch Ëty¯ech zemÌch pro tyto zemÏ nastal Ëas st·t se souË·stÌ hlavnÌho obchodnÌho modelu Canon v EvropÏ - Canon Consumer Imaging.

CCI 4CE Skupina tÏchto Ëty¯ zemÌ vstupuje do struktury CCI jako region, a to pod n·zvem CCI 4CE coû znamen· 4 Central European countries (4 st¯edoevropskÈ zemÏ). Jako skupina bude CCI 4CE v roce 2006 p¯edstavovat ˙roveÚ obratu, kter· v "ligovÈ tabulce" CCI stavÌ tento region na 7. mÌsto z celkovÈho poËtu 17 evropsk˝ch spoleËnostÌ. V˝hodou faktu, ûe CCI 4CE vstupuje do CCI jako region je, ûe p¯i zastupov·nÌ naöich partner˘

budeme mÌt v organizaci CCI v˝znamn˝ hlas a budeme moci dos·hnout nejvyööÌ ˙rovnÏ souËinnosti, jejÌû z·klady jiû v r·mci spolupr·ce a n·kladovÈ efektivity v tÏchto Ëty¯ech zemÌch existujÌ. P¯Ìnosem pro naöe obchodnÌ partnery bude, ûe jim budeme moci nabÌzet ˙ËinnÈ celoevropsky platnÈ marketingovÈ a prodejnÌ programy. Skupinu CCI 4CE povede mal˝ region·lnÌ t˝m tvo¯en˝ managery ze vöech z˙ËastnÏn˝ch zemÌch, jehoû ˙kolem bude - vedle organizace aktivit v regionu - budovat pevnÈ vztahy mezi ˙st¯edÌm v Amsterdamu, dan˝mi zemÏmi a partnery, a vytv·¯et tak co nejlepöÌ podmÌnky vöem z·kaznÌk˘m Canon. V lednu 2006 se n·rodnÌ prodejnÌ organizace (NSO - National Sales Organization) p¯etransformujÌ na organizace orientovanÈ na prodejnÌ kan·ly a marketing. PodrobnÈ informace o tÏchto zmÏn·ch budou poskytnuty lok·lnÌmi managery spoleËnosti Canon. SdÌlenÈ funkce, nap¯. Sales Administration, Financial Controlling and Accounting, Logistics atd., z˘stanou v roce 2006 z p¯ev·ûnÈ Ë·sti nezmÏnÏny z d˘vodu zajiötÏnÌ maxim·lnÌ ˙Ëinnosti tÏchto proces˘. Prodej ve zb˝vajÌcÌch 12 zemÌch z˘stane i nad·le v kompetenci Canon Central and Eastern Europe GmbH.

Management CCI 4CE David Beckett, nynÌ ¯editel OPP v Canon CEE, byl jmenov·n do funkce Director CCI 4CE. Je takÈ povÏ¯en vedenÌm marketingovÈho t˝mu. Ladislav PaleËek, nynÌ Country Manager spoleËnostÌ Canon CZ a Canon Slovakia, byl jmenov·n do funkce Sales Director CCI 4CE. Bude rovnÏû nad·le zast·vat funkci Managing Director spoleËnostÌ Canon Czech a Canon Slovakia.

LCS Helios zajišťuje výrobu telekomunikačních rozvaděčů ProstÏjovsk· spoleËnost MICOS, kter· produkuje v˝robky z oblasti telekomunikaËnÌ a slaboproudÈ elektrotechniky, si z nabÌdky od dvan·cti dodavatel˘ vybrala informaËnÌ systÈm LCS Helios ËeskÈ jedniËky v oblasti ERP systÈm˘ LCS International. Nov˝ systÈm p¯in·öÌ spoleËnosti MICOS lepöÌ kontrolu nad v˝robou, pruûnÏjöÌ reagov·nÌ na poûadavky trhu a transparentnÌ pohled na informace ve firmÏ. SpoleËnost MICOS a jejÌ stÏûejnÌ divize TELECOM produkuje v˝robky z oblasti telekomunikaËnÌ a slaboproudÈ elektrotechniky, z nichû zejmÈna kovovÈ a plastovÈ rozvadÏËovÈ sk¯ÌnÏ se staly standardnÌm vybavenÌm telekomunikaËnÌch a datov˝ch sÌtÌ na ˙zemÌ celÈ »eskÈ republiky. "Rozvoj divize TELECOM n·s nutil rychle se poohlÈdnout po novÈm informaËnÌm systÈmu, protoûe st·vajÌcÌ systÈm pracoval na platformÏ MSDOS, byl zastaral˝ a m·lo p¯izp˘sobiv˝ zmÏn·m," uvedl Jakub H·jek, zodpovÏdn˝ za mar-

keting divize TELECOM, a dodal: "Pot¯ebovali jsme systÈm, kter˝ bude vyhovovat naöÌ malosÈriovÈ a zak·zkovÈ v˝robÏ a z·roveÚ bude schopen poskytnout dostateËn˝ prostor pro n·ö budoucÌ rozvoj." "ERP systÈm LCS Helios, kter˝ je urËen˝ pro st¯ednÏ velkÈ a menöÌ podniky, se na oblast v˝roby dlouhodobÏ zamÏ¯uje. V dneönÌ dobÏ je tak schopen poskytnout funkce pro kompletnÌ zajiötÏnÌ efektivnÌho v˝robnÌho procesu - od kompletnÌ technickÈ p¯Ìpravy v˝roby (TPV), p¯es ¯ÌzenÌ v˝roby, varianty v˝robk˘ aû po kapacitnÌ pl·nov·nÌ," ¯ekl Michal FronÏk, manaûer znaËky LCS Helios. Ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ trvajÌcÌm zhruba t¯i mÏsÌce bylo osloveno celkem dvan·ct dodavatel˘, z nichû byli vybr·ni Ëty¯i finalistÈ. "D˘vod˘ pro v˝bÏr systÈmu LCS Helios bylo hned nÏkolik, zejmÈna vöak v˝born˝ pomÏr v˝kon/cena a dobr· p¯izp˘sobivost, kter· je nutn· pro naöi v˝robu," vypoËÌtal Jakub H·jek. Smlouva byla

2N otevírá specializovaný kurz IP Telefonie Specializovan˝ kurz IP Telefonie, kter˝ se zab˝v· technick˝mi aspekty i aplikaËnÌmi moûnostmi IP telefonie, p¯ipravila 2N TELEKOMUNIKACE (2N) spoleËnÏ se SPä SdÏlovacÌ techniky Pansk· v Praze. PoËÌnaje z·¯Ìm bude mÌt kurz certifikaci Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »R. Dne 23. ledna absolvovalo prvnÌch 12 posluchaË˘ ˙vodnÌ lekci. Cel˝ kurz, kter˝ pr·vÏ zaËÌn·, p¯ipravovali nÏkolik mÏsÌc˘ zkuöenÌ pedagogovÈ SPäST Pansk· ve spolupr·ci s odbornÌky z v˝vojovÈho oddÏlenÌ v Ëele s technick˝m ¯editelem Janem MaötalÌ¯em. 2N i ökola do kurzu zvou techniky i obchodnÌ i aplikaËnÌ konzultanty z firem, kterÈ se pohybujÌ v oblasti IT a telekomunikacÌ. "CÌlem kurzu je p¯ipravit ˙ËastnÌky na aplikaci IP telefonie v praxi. VoIP a konvergentnÌ komunikaËnÌ technologie vyûadujÌ p¯i implementaci ˙zkou spolupr·ci specialist˘ na telekomunikace a poËÌtaËovÈ sÌtÏ. Absolventi budou schopni tuto spolupr·ci koordinovat i ¯eöit p¯ÌpadnÈ problÈmy," ¯ekl Old¯ich Stejskal, gener·lnÌ ¯editel 2N. K p¯ÌpravÏ kurzu p¯ivedla 2N pot¯eba kvalitnÌho vzdÏl·vacÌho programu v oblasti VoIP, kter˝ u n·s dosud chybÏl. Kurz v rozsahu 48 vyuËovacÌch hodin je rozdÏlen do t¯Ì Ë·stÌ. ZaËÌn· teoretick˝m ˙vodem do paketov˝ch sÌtÌ a jejich architektury, pokraËuje praktick˝mi cviËenÌmi v konfiguraci a diagnostice VoIP sÌtÌ a v z·vÏru se vÏnuje implementaci konkrÈtnÌch produkt˘ z ¯ady ATEUS. Na tÏchto p¯Ìkladech si ˙ËastnÌci kurzu vyzkouöÌ ¯adu situacÌ, se kter˝mi se setkajÌ v praxi. JednotlivÈ Ë·sti budou konËit testy a praktick˝mi zkouökami, kterÈ podmiÚujÌ zÌsk·nÌ z·vÏreËnÈho certifik·tu. Ten by mÏl absolvent˘m dokumentovat kvalifikaËnÌ v˝hodu u odborn˝ch firem. "Hodnotu certifik·tu nepochybnÏ zv˝öÌ i skuteËnost, ûe od z·¯Ì bude mÌt kurz certifikaci ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy jako vzdÏl·vacÌ program pro dospÏlÈ," dodal Old¯ich Stejskal. PrvnÌ bÏh kurzu navötÏvujÌ takÈ specialistÈ a technici ze spoleËnosti 2N. CÌlem jejich ˙Ëasti je doladit spolu s lektory obsah kurzu a cviËenÌ tak, aby maxim·lnÏ pokryl celou problematiku a reagoval na aktu·lnÌ trendy v oblasti VoIP. Do konce ökolnÌho roku v˝ukov˝ program absolvuje celkem 25 ˙ËastnÌk˘.

O spoleËnosti 2N 2N v souËasnosti exportuje do vÌce neû 100 zemÌ celÈho svÏta, mezi klÌËovÈ z·kaznÌky pat¯Ì GSM a alternativnÌ oper·to¯i po celÈ EvropÏ. DlouhodobÏ se ¯adÌ mezi »esk˝ch 100 nejlepöÌch firem v hodnocenÌ spoleËnosti Comenius. HlavnÌ produktovÈ ¯ady obsahujÌ komunikaËnÌ servery, digit·lnÌ a hybridnÌ poboËkovÈ ˙st¯edny, GSM br·ny s rozhranÌmi ISDN PRI/BRI, GPRS Ëi analogov˝mi linkami a dve¯nÌ komunik·tory. (tz) Kontakt: 2N TELEKOMUNIKACE a.s. Mod¯ansk· 621, 143 01 Praha 4 Tel.: 261 301 400, E-mail: [email protected] www.2n.cz

22

podeps·na v Ëervenci 2005. Implementaci zajiöùovala brnÏnsk· poboËka LCS a probÌhala ve dvou f·zÌch. EkonomickÈ a obchodnÌ moduly byly nastaveny do t¯Ì mÏsÌc˘ a moduly pro ¯ÌzenÌ v˝roby a TPV pak do konce roku 2005. P¯estoûe jeötÏ neskonËil testovacÌ provoz, jiû teÔ je moûnÈ sledovat pozitivnÌ dopady novÈho systÈmu. "M·me lepöÌ kontrolu nad v˝robou a m˘ûeme pruûnÏji reagovat na poûadavky trhu, a to vöe za transparentnÌch podmÌnek," dodal Jakub H·jek.

O spoleËnosti MICOS SpoleËnost MICOS byla zaloûena v roce 1990. SÌdlem spoleËnosti je ProstÏjov, obchodnÌ kancel·¯e m· firma v BrnÏ a v Praze. Od p˘vodnÌho obchodu s v˝poËetnÌ technikou se od roku 1994 zmÏnilo uspo¯·d·nÌ organizaËnÌ struktury se zamÏ¯enÌm na z·kladnÌ Ëinnosti: divize OFFICE SYSTEM - pro obchod s kancel·¯skou technikou a pot¯ebami, divize TELECOM - pro v˝voj a v˝robu pasivnÌch prvk˘ pro telekomunikaËnÌ sÌtÏ, divize DANET - pro dod·vky a mont·ûe elektronick˝ch komunikaËnÌch systÈm˘ a d·le pak divize ITS - pro ¯eöenÌ, dod·vky a servisnÌ Ëinnost v oblasti informaËnÌch technologiÌ.

O systÈmu LCS Helios ModernÌ informaËnÌ systÈm LCS Helios je urËen˝ st¯ednÏ velk˝m a menöÌm firm·m. Na trhu p˘so-

Michal Petro, nynÌ Sales and Marketing Manager OPP spoleËnostÌ Canon CZ a Canon Slovakia, byl jmenov·n do funkce Head of Distribution CCI 4CE. Csaba Wolf, nynÌ Sales and Marketing Manager Photo-Video spoleËnosti Canon Hungary, byl jmenov·n do funkce Head of Mass Retail CCI 4CE. Przemyslaw Przybysz, nynÌ Country Manager spoleËnosti Canon Poland, byl jmenov·n do funkce Head of Special Retail CCI 4CE a p¯evezme takÈ odpovÏdnost za Trade Marketing CCI 4CE. Pan Przybysz bude nad·le zast·vat funkci Managing Director spoleËnosti Canon Poland. V tuto chvÌli m· tato zmÏna pro region velk˝ v˝znam a my jsme p¯esvÏdËeni, ûe v budoucnosti p¯inese partner˘m a z·kaznÌk˘m spoleËnosti Canon skuteËn˝ prospÏch. Jsme p¯ipraveni projednat s v·mi veökerÈ z·leûitosti souvisejÌcÌ s tÏmito zmÏnami a tÏöÌme se na dalöÌ posilov·nÌ naöich vztah˘ v r·mci dalöÌho rozvoje naöÌ obchodnÌ spolupr·ce. David Beckett Director CCI 4 CE

ZnaËka - Ëiny, ne jen slova Na veletrhu IPEX, kter˝ se uskuteËnÌ v Birminghamu v dubnu 2006, spoleËnost Canon uvede na trh svÈ novÈ a prvot¯ÌdnÌ technologie, kterÈ p¯edstavujÌ hmatatelnÈ v˝sledky jejÌch investic vynaloûen˝ch do v˝zkumu a v˝voje v poslednÌch letech. Na tomto veletrhu bude zastoupena doposud nejpoËetnÏjöÌ ¯ada v˝robk˘. Zvl·ötnÌ d˘raz bude kladen na jejÌ novÈ portfolio digit·lnÌch barevn˝ch produkËnÌch tisk·ren a ¯eöenÌ. bÌ jiû 15 let a zÌskal si p¯es 3 500 z·kaznÌk˘. Je vystavÏn na b·zi vÌcevrstvÈ architektury client/server, kter· zajiöùuje maxim·lnÌ bezpeËnost dat, stabilitu a rychlost. Vedle ekonomickÈ agendy zahrnuje i ¯ÌzenÌ obchodu a sluûeb, ¯ÌzenÌ proces˘ ve v˝robnÌch firm·ch, problematiku dopravy a spedice, zemÏdÏlstvÌ, CRM a ¯adu dalöÌch specifick˝ch oblastÌ. V anketÏ ERP Czech 2004 byl informaËnÌ systÈm LCS Helios odbornou porotou vyhl·öen za absolutnÌho vÌtÏze v kategorii "Podnikov˝ informaËnÌ systÈm roku 2004 pro st¯ednÏ velkÈ podniky".

O spoleËnosti LCS SpoleËnost LCS je nejv˝znamnÏjöÌm Ëesk˝m producentem podnikov˝ch aplikacÌ (ERP). Zab˝v· se v˝vojem, implementacÌ a podporou specializovan˝ch informaËnÌch systÈm˘ pro v˝robu, sluûby a obchod. SpoleËnost LCS je producentem podnikov˝ch informaËnÌch systÈm˘ LCS SIS, LCS Helios a LCS Noris, pokr˝vajÌcÌch nejöiröÌ spektrum pot¯eb podnik˘. Vöechny produkty jsou doplnÏnÈ öirok˝m spektrem sluûeb a partnersk˝ch program˘. V souËasnosti spoleËnost zamÏstn·v· tÈmÏ¯ 200 pracovnÌk˘. Obrat skupiny LCS v roce 2004 Ëinil 233 mil. KË. bliûöÌ informace lze nalÈzt na www.lcs.cz (tz)

LCS SIS elektronicky komunikuje s Komerční bankou KomerËnÌ banka umoûÚuje od prosince 2005 sv˝m klient˘m elektronicky zasÌlat pohled·vky k zajiötÏnÌ ˙vÏr˘ z informaËnÌho systÈmu LCS SIS z dÌlny LCS International. Od zavedenÌ sluûby si KB slibuje vÏtöÌ komfort, flexibilitu a spokojenost sv˝ch klient˘. "KomerËnÌ banka se neust·le snaûÌ p¯in·öet sv˝m z·kaznÌk˘m novÈ sluûby a moûnost st·le vÌce vÏcÌ ¯eöit elektronicky, tedy bez nutnosti fyzickÈ n·vötÏvy banky," ¯ekl Filip Kotora, vedoucÌ segmentu St¯ednÌ podniky. "Od prosince 2005 tak majÌ naöi klienti moûnost dÌky informaËnÌmu systÈmu LCS SIS zÌsk·vat pohled·vky k zajiötÏnÌ ˙vÏr˘ v elektronickÈ podobÏ." Tato nov· moûnost komunikace s bankou znamen· zjednoduöenÌ a zrychlenÌ celÈho procesu. Elektronick· z·stava pohled·vek je velmi jednoduch˝ a flexibilnÌ zp˘sob zajiötÏnÌ ˙vÏrov˝ch obchod˘. Klient jiû nemusÌ doruËovat seznamy pohled·vek do banky v papÌrovÈ podobÏ, ale automaticky tyto ˙daje vygeneruje p¯Ìmo z ekonomickÈho systÈmu LCS SIS a zaöle je elektronicky do banky, podobnÏ jako soubory platebnÌch p¯Ìkaz˘. Vyexportovan˝ seznam pohled·vek z modulu ⁄ËetnictvÌ klient odesÌl· p¯es internetovÈ bankovnictvÌ KB prost¯ednictvÌm sluûby Mojebanka nebo Profibanka.

"Kdyû n·s KB oslovila s moûnostÌ spolupr·ce na projektu elektronickÈho zasÌl·nÌ informacÌ, r·di jsme nabÌdku akceptovali, protoûe komunikace naöich z·kaznÌk˘ s bankou, ale i ˙¯ady prost¯ednictvÌm internetu naplÚuje naöi vizi o postupnÈm zjednoduöov·nÌ, zrychlov·nÌ a zefektivÚov·nÌ pr·ce naöich uûivatel˘," sdÏlil Pavel ätÏp·n, manaûer znaËky LCS SIS. "Nov· verze informaËnÌho systÈm LCS SIS jiû samoz¯ejmÏ obsahuje p¯edp¯ipravenÈ funkce, kterÈ p¯esnÏ takovÈto moûnosti podporujÌ. Proto jsme pro KB nemuseli vyvÌjet nov˝ modul a doölo pouze k ˙pravÏ toho st·vajÌcÌho." Z·stava pohled·vek v ˙ËetnÌm systÈmu LCS SIS je p¯Ìstupn· z modulu ⁄ËetnictvÌ od verze 6.00.0005 a je souË·stÌ z·kladnÌ verze. Z·kaznÌk tedy nemusÌ nic p¯ikupovat nebo instalovat. PodmÌnkou je pouze mÌt aktivov·nu sluûbu Mojebanka nebo Profibanka u KomerËnÌ banky. Postup exportu ze systÈmu LCS SIS je velmi jednoduch˝, v modulu ⁄ËetnictvÌ systÈmu LCS SIS staËÌ v Konfiguraci ˙lohy zaökrtnout "Z·stavnÌ smlouva" a zadat ËÌslo smlouvy. Ve volbÏ Export dat spustit "Z·stava pohled·vek", zadat filtraËnÌ parametry a vybranÈ pohled·vky podle pot¯eby upravit. Pak jiû staËÌ spustit InternetovÈ bankovnictvÌ Mojebanka nebo Profibanka a informace odeslat do KB. (tz)

www.prosperita.info

únor 2006

INSPIRACE PRO VÁS

Náš slad, chmel, travičkářství, cukrovarnictví, lihovarnictví, škrobárenství, rybníkářství, odborné školství apod. jsou obory, které budily ve světě respekt... pokraËov·nÌ ze strany 1 Prezident Osvoboditel T.G.Masaryk zase ¯Ìkal "neb·t se a nekr·st". Nejsem ani Josef Lux, ani prezident Masaryk, ale principy, kterÈ sdÌlÌm, jsou stejnÈ. NÏco jinÈho jsou ale novin·¯i, kte¯Ì pÌöÌ s urËit˝m z·mÏrem. Aù jim ¯eknete cokoliv, napÌöÌ to podle p¯edem danÈho scÈn·¯e. TÏch ale zase nenÌ moc a navÌc Ëesk˝ Ëten·¯ nenÌ hloup˝ a po Ëase to prokoukne a z·vÏry si udÏl· s·m. Rozhodli jste se zv˝öit ˙silÌ k rozöÌ¯enÌ ËlenskÈ z·kladny. Kdo se vlastnÏ dnes m˘ûe st·t Ëlenem AK »R? Na ned·vnÈm setk·nÌ s novin·¯i jste mluvil o tom, ûe p˘jde nap¯Ìklad o kolektivnÌ ËlenstvÌ profesnÌch uskupenÌ nebo o ËlenstvÌ zpracovatel˘ zemÏdÏlsk˝ch produkt˘. »lenem Agr·rnÌ komory »R se m˘ûe st·t v podstatÏ jak˝koliv podnikatelsk˝ subjekt pracujÌcÌ v resortu. To znamen· soukromÏ hospoda¯ÌcÌ rolnÌk stejnÏ jako spoleËnost s.r.o. Ëi akciov· spoleËnost, zemÏdÏlskÈ druûstvo atd. Pokud se t˝k· profesnÌch uskupenÌ, nap¯Ìklad bych jmenoval »eskomoravsk˝ cukrovarnick˝ spolek, mohou se rovnÏû st·t naöimi Ëleny. RozdÌl je pouze v tom, ûe jednotlivci a jednotlivÈ firmy jsou Ëleny snÏmovny vöeobecnÈ a uskupenÌ snÏmovJe třeba vytyčit ny spoleËenstev.

rativou, kter· si mnohdy jeötÏ p¯id·v· ve jmÈnu "papeûtÏjöÌ papeûe". V p¯ÌhraniËnÌch oblastech h˝bou lidem ûluËÌ praktiky, kterÈ se lÈta dÏly kolem p˘dy. J· osobnÏ a svaz, ze kterÈho jsem vzeöel (»eskomoravsk˝ svaz zemÏdÏlsk˝ch podnikatel˘), jsme ¯adu let na tyto skuteËnosti upozorÚovali. UpozorÚoval na to nÏkolik let i v pravidelnÈ v˝roËnÌ zpr·vÏ ombudsman Motejl. Bylo to ale, jako kdyû hr·ch na stÏnu h·zÌte. Za velk˝ handicap povaûuji tak¯ka sterilnÌ politiku st·tu v oblasti biopaliv. OkolnÌ z·padnÌ zemÏ vyr·bÌ naplno biolog, kter˝ se p¯imÌch·v· do benzÌnu, a my nem·me tuto z·leûitost jeötÏ notifikovanou v Bruselu! V tomto p¯ÌpadÏ se vl·da p¯Ìmo podÌlÌ na propadu trûeb naöich zemÏdÏlc˘ za obilÌ v ¯·du cca 3 miliardy korun roËnÏ. Za hluböÌ z·leûitost povaûuji nÌzkÈ ohodnocenÌ zemÏdÏlstvÌ dneönÌ spoleËnostÌ. NemyslÌm si, ûe je v po¯·dku, kdyû naöi lidÈ berou o 6 000 KË mÏsÌËnÏ mÈnÏ neû vÏtöina ostatnÌch. ée jsme vykreslov·ni jako p¯ÌtÏû daÚov˝ch poplatnÌk˘ apod. V tÈto atmosfÈ¯e se n·m tÏûko pracuje. V takovÈ Francii, Rakousku Ëi NÏmecku je nÏco takovÈho nemyslitelnÈ. Farm·¯i jsou zde ve v·ûnosti.

A co naopak v poslednÌ dobÏ pomohlo? St·t p¯ece srozumitelné nenÌ jen reprezentantem "zla"Ö cíle, namotivovat lidi a dát Kdyû posÌlÌ Ëlensk· z·kladJ· osobnÏ nem·m ËernobÌse do práce. na, jsou nadÏje i na vÏtöÌ lÈ vidÏnÌ a nevnÌm·m tedy ˙spÏch p¯i vyjedn·v·nÌ se st·t a jeho vl·du jako soust·tem, p¯i obhajov·nÌ n·rok˘ firemÖ pe¯e. Do znaËnÈ mÌry platÌ, ûe se k v·m ostatnÌ Ano, tak to nespornÏ je. Agr·rnÌ komora je ustachovajÌ tak, jak se vy chov·te k nim. VÏ¯Ìm na vena ze z·kona a jako takov· je platformou pro korektnÌ a sluönÈ jedn·nÌ a tÌm se snaûÌm sebe vöechny subjekty, kterÈ podnikajÌ v resortu i kolegy ¯Ìdit. V˝sledek tohoto p¯Ìstupu je, ûe zemÏdÏlstvÌ. TÏöÌ mnÏ, ûe se n·m da¯Ì Ëlenskou letos budeme mÌt poprvÈ dotace (p¯ÌmÈ platby) z·kladnu posilovat. Za dobu, kdy vykon·v·m na plnÈ ˙rovni, kterou m˘ûeme podle KodaÚsv˘j mand·t, vstoupila do Agr·rnÌ komory ¯ada sk˝ch vstupnÌch dohod dostat. Tedy 65 %. Ne nov˝ch v˝znamn˝ch Ëlen˘. Mohu jmenovat vûdy ale tento princip funguje, takûe je t¯eba odbytovÈ organizace Centroodbyt a Mlecoop, jednat podle situace. V naöich pomÏrech se Konop·¯sk˝ svaz a na cestÏ jsou dalöÌ subjekty. sluönost nÏkdy bere jako slabost. Co h˝be n·zorovou hladinou vaöich Ëlen˘ nynÌ nejvÌce? Co se v·m zd· jako brzda podnik·nÌ? Za velkou brzdu podnik·nÌ povaûujeme p¯edevöÌm nesmÌrn˝ n·r˘st byrokracie. Je to d·no jednak Bruselem, ale takÈ dom·cÌ st·tnÌ administ-

Pokuste se jednoznaËnÏ definovat, co chcete dÏlat k tomu, aby se ËeskÈmu zemÏdÏlci prosperovalo lÈpe. Na to nenÌ û·dn˝ podrobn˝ recept, a proto musÌm zopakovat: Na z·kladÏ dobrÈ anal˝zy sta-

Co nemusíte dělat, svěřte jinému

novit jasnÈ cÌle, d·t dohromady lidi, pospojovat nitky a tvrdÏ pracovat. A jeötÏ nÏco. MusÌte sobÏ a lidem vÏ¯it, b˝t o svÈ vÏci sk·lopevnÏ p¯esvÏdËen. Pak m·te urËitou p¯evahu a svÈ vÏci prosadÌte a dok·ûete. Ze vöech stran totiû slyöÌme, ûe v porovn·nÌ s ostatnÌmi zemÏmi EU majÌ naöe firmy, tedy firmy aù s Ëesk˝m Ëi zahraniËnÌm kapit·lem, ale podnikajÌcÌ na ˙zemÌ naöÌ republiky, spÌöe nev˝hody. ZmÏnÌ se to nÏkdy? Ano, v roce 2013! Takto n·m to naöi vyjednavaËi v Ëele s TeliËkou vyjednali a tehdejöÌ premiÈr äpidla v prosinci 2003 v Kodani podepsal. To ale mluvÌm jenom o polovinÏ problÈmu, dotacÌch. Vedle toho jsou jeötÏ v˝robnÌ kvÛty. Ty jsou vyjednanÈ podobnÏ, u nich ovöem k û·dnÈ konvergenci nedojde. NynÌ je naprosto jasnÈ, ûe naöi p¯edstavitelÈ zakonzervovali ËeskÈ zemÏdÏlstvÌ v malÈm nevyhovujÌcÌm r·mci. To je fakt, kter˝ nelze p¯ekr˝t û·dn˝mi slogany.

Komora se bude urËitÏ snaûit tento zkreslujÌcÌ pohled ve vnÌm·nÌ ve¯ejnosti zlepöit. Ko¯eny tohoto problÈmu vnÌm·m v minulÈm reûimu, kter˝ pouûÌval zemÏdÏlstvÌ jako svoji v˝kladnÌ sk¯ÌÚ. Jsou politickÈ sÌly, kterÈ svoji V ¯adÏ vaöich vystoupenÌ zaznÏl urËit˝ patriotisoptiku doposud nezmÏnily. »·steËnÏ jsme si mus v souvislosti s Ëesk˝mi produkty - potravito ale zavinili sami. Sv˝m neust·l˝m na¯Ìk·nami. NenÌ to zcela urËitÏ jen osobnÌ z·leûitost, nÌm, nÌzkou sebed˘vÏrou, netaktick˝m vystun˝brû m· svÈ opodstatnÏnÌ ekonomickÈ, a to pov·nÌm. Pak je tu obecn˝ fenomÈn podceÚov ¯adÏ souvislostÌ. OË vlastnÏ tedy jde? v·nÌ vöeho, co je ËeskÈ, a nadhodnocov·nÌ P¯edevöÌm jde o to, ûe naöe potraviny jsou vÏtzahraniËnÌch firem, zboûÌ, technologiÌ apod. öinou kvalitnÏjöÌ neû dov·ûenÈ. Z·kladem jsou N·ö zemÏdÏlec je p¯esnÏ opaËn˝. Je na velmi suroviny naöich zemÏdÏlc˘, kterÈ jsou vyr·bÏdobrÈ ˙rovni, a pokud dostane srovnatelnÈ ny ve velk˝ch öarûÌch na st¯ednÌch nebo velpodmÌnky, nenÌ se t¯eba ob·vat, ûe neobstojÌ. k˝ch farm·ch. Vyr·bÌ je kvalifikovanÌ a vzdÏlaNem˘ûe to ani b˝t jinÈ. nÌ pracovnÌci, kterÈ konNaöe ko¯eny jsou velmi troluje naöe velmi kvalitnÌ Za velkou brzdu podnikání hlubokÈ. N·ö slad, chmel, a dob¯e organizovan· traviËk·¯stvÌ, cukrovarpovažujeme především veterin·rnÌ sluûba. Normy, nictvÌ, lihovarnictvÌ, ökrokterÈ musÌme dodrûet, nesmírný nárůst byrokracie. b·renstvÌ, rybnÌk·¯stvÌ, jsou p¯ÌsnÏjöÌ neû v souodbornÈ ökolstvÌ apod. sednÌch zemÌch. Zkuste jsou obory, kterÈ budily ve svÏtÏ respekt. se zamyslet se mnou. Jak chcete zkontrolovat Agr·rnÌ v˘dce AntonÌn ävehla byl evropsk˝ suroviny na desetitisÌcÌch mal˝ch farem t¯eba a svÏtov˝ pojem. NeklaÚme se tedy nikomu, v Anglii? V tomto jsme jedineËnÌ, ale zatÌm to nenÌ n·m to t¯eba. neumÌme marketingovÏ vyuûÌt. Abych svoje slova dokladoval, d·m jeden p¯Ìklad - srovn·V Ëem ËeskÈ firmy v porovn·nÌ se zahraniËnÌmi nÌ: kolik se na jatk·ch u n·s a v NÏmecku vynikajÌ? V Ëem jsou jinÈ a v Ëem majÌ perspekvy¯azuje (konfiskuje) veterin·rnÌ sluûbou tivu? z poraûen˝ch prasat masa. V NÏmecku to je MajÌ objektivnÏ komparativnÌ v˝hody velkÈ kon0,017 % z celkovÈ hmotnosti, u n·s 0,33 %. centrace v˝roby a v˝mÏry obhospoda¯ovanÈ Tedy 19x vÌce! A co naöe ovoce? OchrannÈ p˘dy. MajÌ st·le jeötÏ lepöÌ vzdÏlanostnÌ struklh˘ty po aplikaci chemick˝ch ochrann˝ch proturu a hlavnÏ jsou daleko plastiËtÏjöÌ a p¯izp˘st¯edk˘ jsou u naöich jablek Ëasto o t˝dny sobivÏjöÌ. Pokud se t˝k· jednotliv˝ch obor˘, tak delöÌ neû t¯eba u polsk˝ch. A tak bych mohl umÌme dÏlat na sluönÈ ˙rovni mlÈko, dr˘beû, pokraËovat. vejce, prasata a defacto skoro vöechny komodity rostlinnÈ produkce. Pot¯ebujeme jedinÈ Komora se rozhodla, ûe spustÌ medi·lnÌ kampaÚ, srovnatelnÈ podmÌnky s farm·¯i b˝valÈ evropskÈ kterou chce podporovat Ëeskou zemÏdÏlskou patn·ctky. v˝robu a potraviny - mohl byste k tomu ¯Ìci nÏco vÌce? Neuvaûujete nap¯Ìklad takÈ o spojenÌ sil Ot·zka poslednÌ - Ëeho si na podnikajÌcÌch spose znaËkou Klasa nebo s aktivitami SdruûenÌ leËnostech v zemÏdÏlstvÌ vy s·m osobnÏ nejvÌpro cenu »R za jakost - Czech Made? Jakou ce v·ûÌte? cestou se budete ubÌrat? Nechù to neznÌ jako fr·ze, ale jako urËitÈ Budeme to dÏlat podle svÈho "selskÈho rozuvyzn·nÌ. ZemÏdÏlstvÌ je kr·snÈ povol·nÌ. Je mu". Za tÌm ˙Ëelem jsme zaËali vyd·vat Ëtvrtto nejstaröÌ povol·nÌ na svÏtÏ, na nÏmû bylo letnÌk AGRObase, kter˝ se za nÏjak˝ Ëas zmÏnÌ a je lidstvo bytostnÏ z·vislÈ. Je to pr·ce v mÏsÌËnÌk. Samoz¯ejmÏ, ûe budeme d·l vyuûÌs ûivou p¯Ìrodou, kter· se st·le reprodukuje. vat st·vajÌcÌ tisk, pokud v nÏm dostaneme proSt·le se zde rodÌ nov˝ ûivot, roste nov· ˙roda. stor. V druhÈ f·zi m·me v pl·nu zpracovat s vyuJe to vzruöujÌcÌ pr·ce, kterou nezvl·dne û·dn˝ ûitÌm podpor z penÏz EU marketingov˝ profesiohlup·k. LidÌ, kte¯Ì toto povol·nÌ dÏlajÌ, si n·lnÌ projekt, p¯es kter˝ bychom oslovili ve¯ejv·ûÌm. Jsou to lidÈ pracovitÌ, houûevnatÌ, nost. »ili jakÈsi spojenÌ srdce a odbornosti. Je skromnÌ a ËestnÌ. Ne nadarmo n·ö nejvÏtöÌ to bÏh na dlouhou traù, ale je ho t¯eba odstarmeziv·leËn˝ sociolog, brnÏnsk˝ profesor Inotovat. cenc Arnoöt Bl·ha ve svÈm dÌle Sociologie sedl·ka pÌöe: "Na venkovÏ je mravnÌ zdravÌ Ned·vno jste takÈ hovo¯il o tom, ûe Ëesk˝ zemÏnaöeho n·roda." dÏlec je vnÌm·n jako ten, kter˝ m· nÌzkou produktivitu pr·ce, jenom na¯Ìk· a nepere se o sv· za slova plynoucÌ nejen od srdce podÏkovala vÌtÏzstvÌ. ProË takov˝ obr·zek vznikl? Eva Brixi

5. díl

TNT Express má nový věrnostní program pro zákazníky "äùastn· pÌsmenka" - takov˝ je n·zev vÏrnostnÌho programu, kter˝ spoleËnost TNT Express od ledna 2006 nabÌzÌ sv˝m z·kaznÌk˘m. Kladete si ot·zku, jak spolu souvisÌ "äùastn· pÌsmenka" a jeden z lÌdr˘ na trhu expresnÌ p¯epravy z·silek, jak˝m TNT Express bezesporu je? OdpovÏÔ nenÌ p¯Ìliö sloûit· - za kaûdou exportnÌ z·silku poslanou sÌtÌ TNT Express zÌsk· ˙ËastnÌk programu stÌracÌ los, kter˝ skr˝v· jedno pÌsmenko. Program vych·zÌ z principu celosvÏtovÏ oblÌbenÈ hry scrabble - ˙Ëelem je z pÌsmenek poskl·dat v˝hernÌ slova, kter· jsou uve¯ejÚena na internetov˝ch str·nk·ch TNT Express - www.tnt.cz. Pokud z·kaznÌk sloûÌ celÈ v˝hernÌ slovo, obdrûÌ jednu z mnoha l·kav˝ch cen. »Ìm vÌce exportnÌch z·silek sÌtÌ TNT Express z·kaznÌci poölou, tÌm vÏtöÌ je pravdÏpodobnost jejich v˝hry. Kdo se m˘ûe "äùastn˝ch pÌsmenek" z˙Ëastnit? SoutÏû je urËena pro malÈ a st¯ednÌ z·kaznÌky


TNT Express. P¯ihl·sit se m˘ûete vyplnÏnÌm registraËnÌho formul·¯e zve¯ejnÏnÈho na internetu - www.tnt.cz. V˝her je p¯ipraveno mnoho, jen nam·tkou uv·dÌme n·sledujÌcÌ - kapesnÌ mp3 p¯ehr·vaË, usb flash port, cestovnÌ taöka, p·nskÈ i d·mskÈ parfÈmy, cestovnÌ pouk·zky atd. TNT Express si velmi v·ûÌ sv˝ch klient˘, a proto se jim snaûÌ p¯in·öet co nejvÌce benefit˘, a motivovat je tak k dalöÌ vz·jemnÈ spolupr·ci. Na ËeskÈm trhu mezin·rodnÌ expresnÌ p¯epravy je TNT Express jedinou spoleËnostÌ, kter· pro svÈ z·kaznÌky podobn˝ dlouhodob˝ projekt p¯ipravila. (rix)

Ing. Petr Chvátal, generální ředitel společnosti TNT Express v České republice

23

únor 2006


Užitečná čísla a barvy - vývoj leasingu za posledních 10 let pokraËov·nÌ ze strany 19

Vývoj podílu ČSOB Leasing na trhu leasingu movitostí 18 %

2

16 %

140

14 %

120

12 %

3

10 %

100

4%

spot¯eb. ˙vÏr - dopr. technika

60

8,10 %

6%

spot¯eb. ˙vÏr - spot¯ebnÌ zboûÌ

1 1

1

2002

2003

1

16,30 % 14,42 % 13,48 % 13,31 % 13,26 % 13,82 %

2

10,10 %

8%

80

1

9,10 %

5,20 %

2% spl·tkov˝ prodej

40

operativnÌ leasing

20

finanËnÌ leasing

0% 1996

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Produktov· struktura TOP 10 leasingov˝ch spoleËnostÌ S v˝jimkou GE Money Auto vöech TOP 10 leasingov˝ch spoleËnostÌ na trhu dosahuje sv˝ch obchodnÌch v˝sledk˘ (v grafu za rok 2004) pr·vÏ dÌky finanËnÌmu leasingu, kter˝ m· st·le vysokou oblÌbenost a je vyhled·vanou formou financov·nÌ investic.

mld KË

a. s. Le as in g. a. s. äk oF I VB N, s. Le r. as o. in g C SG Z. s. Eq r. ui o. pm en t CR Fin GE s. anc M r. e on o. e Da y Au im to le ,a rC hr .s ys . Bo le r he S m erv ia ic ,a e »P .s s Le . Le a as si ng in g .a »e .s sk . È De sp ut o ch ¯it el e Le a. ny. as s. in g »R a. s.

spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr spl·tkov˝ prodej operativnÌ leasing finanËnÌ leasing

CA C

»S OB

Le as in g

16 14 12 10 8 6 4 2 0

Koncentrace leasingovÈho trhu »esk˝ leasingov˝ trh je dlouhodobÏ koncentrov·n na nÏkolik nejvÏtöÌch hr·Ë˘. PodÌl deseti nejvÏtöÌch leasingov˝ch spoleËnostÌ v roce 2004 Ëinil vÌce neû 70 % leasingovÈho trhu.

Tržní podíly jednotlivých typů leasingových společností 11,40 % 21,60 % bankovnÌ

captivnÌ Na ËeskÈm leasingovÈm trhu p˘sobÌ nÏkolik nebankovnÌ z·kladnÌch typ˘ leasingov˝ch spoleËnostÌ: ● BankovnÌ: vlastnÌkem 67 % je banka nebo bankovÌ skupina - univerz·lnÌ (»SOB Leasing, CAC Leasing a jinÈ) - specializovanÈ (SG Equipment Finance, GE Money Auto a jinÈ), ● captivnÌ: je souË·stÌ skupiny nebo dce¯inou spoleËnostÌ v˝robce automobil˘ (äkoFIN, DaimlerChrysler Services Bohemia, PSA Finance, Renault Leasing a jinÈ), 160 ● nebankovnÌ (D.S. LeanefinanËnÌ subjekty sing a jinÈ).

Vývoj počtu členů asociace

140

»esk· leasingov· a finanËnÌ asociace PodÌl Ëlen˘ »LFA je cca 97 % objemu vöech tuzemsk˝ch leasingov˝ch obchod˘ a vÏtöinu nebankovnÌch ˙vÏr˘ i prodej˘ na spl·tky pro spot¯ebitele. P¯ibliûnÏ od roku 2000 jsou Ëleny i auditorskÈ spoleËnosti a od roku 2005 p¯ibyly i factoringovÈ spoleËnosti.

factoringovÈ spoleËnosti

120 100

1998

1999

2000

Profil spoleËnosti »SOB Leasing poskytuje komplexnÌ finanËnÌ sluûby v oblasti financov·nÌ investic, zejmÈna financov·nÌ hmotnÈho investiËnÌho majetku. »SOB Leasing je univers·lnÌ leasingov· spoleËnost a nabÌzÌ svÈ sluûby podnikatelsk˝m i nepodnikatelsk˝m subjekt˘m ve vöech regionech »eskÈ republiky prost¯ednictvÌm sv˝ch 14 poboËek. »SOB Leasing je stoprocentnÌ dce¯in· spoleËnost »eskoslovenskÈ obchodnÌ banky, a. s., a je Ëlenem KBC Group. »SOB Leasing nabÌzÌ kompletnÌ ök·lu finanËnÌch produkt˘, kter· zahrnuje finanËnÌ leasing, ˙vÏr pro spot¯ebitele a podnikatele HitKredit, spl·tkov˝ prodej, operativnÌ leasing vËetnÏ jeho nejkomplexnÏjöÌ podoby full service leasing a fleet management. HlavnÌ z·kaznick˝m segmentem jsou malÈ a st¯ednÌ firmy (74 %). StruËn· historie spoleËnosti ¯Ìjen 1995 zaloûenÌ OB Leasing, a.s. prosinec 1996 zaloûenÌ OB Leasing na Slovensku Ëerven 1999 »SOB je privatizov·na KBC Group Ëerven 2001 zmÏna n·zvu na »SOB Leasing, a.s. Ëerven 2001 »SOB Leasing se stal jedniËkou na leasingovÈm trhu Ëervenec 2004 p¯estÏhov·nÌ do novÈho sÌdla spoleËnosti leden 2005 nav˝öenÌ z·kladnÌho kapit·lu o 2,3 mld na 2,9 mld KË ¯Ìjen 2005 10. v˝roËÌ zaloûenÌ »SOB Leasing Nav˝öenÌ z·kladnÌho kapit·lu Z·kladnÌ kapit·l spoleËnosti byl v lednu 2005 nav˝öen o 2,3 mld na celkovou hodnotu 2,9 mld KË. »SOB Leasing tak dos·hl nejvyööÌ kapit·lovÈ vybavenosti z leasingov˝ch spoleËnostÌ na ËeskÈm trhu. Nav˝öenÌm kapit·lu zÌskal »SOB Leasing moûnost Ëerpat refinanËnÌ prost¯edky pot¯ebnÈ k leasingov˝m operacÌm v plnÈ v˝öi od mate¯skÈ spoleËnosti »SOB a od skupiny KBC Group. Ke dni 31. 10. 2005 Ëinil vlastnÌ kapit·l 5,3 mld KË. FinancovanÈ komodity ● OsobnÌ a uûitkovÈ automobily, ● n·kladnÌ automobily, ● motocykly, ● stroje a za¯ÌzenÌ, ● informaËnÌ technologie, ● kompletnÌ technologickÈ celky. NejlevnÏjöÌm profinancovan˝m osobnÌm vozem je äkoda 120 LS v cenÏ 15 tis. KË, nejdraûöÌm Lamborghini Murcielago v cenÏ 6,5 mil. KË. NejlevnÏjöÌm za¯ÌzenÌm je fotoapar·t Lumix za 12 700 KË, nejdraûöÌ profinancovanou technologiÌ je zdravotnickÈ za¯ÌzenÌ Biograph Duo LSO v cenÏ 106 mil. KË. Ve spolupr·ci s importÈry a v˝robci znaËek Hyun-

2001

2004

2005

dai, Mazda, Kia, Suzuki, Mitsubishi a Avia exkluzivnÏ nabÌzÌ »SOB Leasing znaËkovÈ financov·nÌ. ⁄zce spolupracuje s importÈry a v˝robci n·kladnÌch voz˘ DAF, MAN, TATRA a Renault Trucks a v oblasti stroj˘ a za¯ÌzenÌ se spoleËnostmi Zetor, Kverneland Czech, Linde Material Handling, Jungheinrich, Phoenix-Zeppelin a Terramet. Od roku 2003 »SOB Leasing prov·dÌ spr·vu leasingovÈho portfolia pro spoleËnost PSA Finance »esk· republika, s.r.o. PojiötÏnÌ »SOB Leasing spolupracuje s pojiöùovnami: ● »SOB pojiöùovna, a.s., Ëlen holdingu »SOB ● Allianz pojiöùovna, a.s. ● »esk· pojiöùovna, a.s. ● Generali Pojiöùovna, a.s. ● Kooperativa, pojiöùovna a.s. ● Uniqa pojiöùovna, a.s. ● ServisnÌ pojiöùovna, a.s. »SOB Leasing nabÌzÌ ke sv˝m finanËnÌm produkt˘m moûnost v˝bÏru komplexnÌho pojiötÏnÌ vozidla, stroje Ëi za¯ÌzenÌ. Prost¯ednictvÌm spoleËnosti »SOB Leasing z·kaznÌk zÌsk· velmi v˝hodnÈ sazby pojiötÏnÌ, rozöÌ¯enÈ pojistnÈ krytÌ a dalöÌ bonusy. S pojiöùovnami m· nastaveny standardy pro likvidaci pojistn˝ch ud·lostÌ, kterÈ v˝raznÏ urychlujÌ a usnadÚujÌ likvidaci pojistn˝ch ud·lostÌ. Z·kaznÌk˘m nabÌzÌ moûnost pojiötÏnÌ po ¯·dnÈm ukonËenÌ se zachov·nÌm stejnÏ v˝hodn˝ch pojistn˝ch sazeb, jako mÏl v pr˘bÏhu z·kaznickÈ smlouvy. »SOB Leasing v ËÌslech »SOB Leasing za cel˝ch deset let svÈho fungov·nÌ dos·hl objemu obchod˘ ve v˝öi 109 miliard korun, vytvo¯il zisk 2,33 miliardy korun (dle IFRS) a zÌskal vÌce neû 110 tisÌc z·kaznÌk˘, se kter˝mi uzav¯el 170 tisÌc smluv. »SOB Leasing m· v souËasnosti 414 zamÏstnanc˘, z toho 58 % ûen a 42 % muû˘. VÏkov˝ pr˘mÏr zamÏstnanc˘ je 33 let. Do call centra »SOB Leasing zavol· v pr˘mÏru mÏsÌËnÏ 12 400 z·kaznÌk˘. InternetovÈ str·nky »SOB Leasing navötÌvÌ mÏsÌËnÏ vÌce neû 10 tisÌc unik·tnÌch n·vötÏvnÌk˘. Ö kam jdeme? »SOB Leasing vyvÌjÌ nov˝ informaËnÌ systÈm jako IT podporu sv˝ch internÌch proces˘. »SOB Leasing jiû rok pouûÌv· elektronick˝ archiv a smÏ¯uje k bezpapÌrovÈ firmÏ, kdy veökerÈ dokumenty budou v digit·lnÌ podobÏ. »SOB Leasing p¯ipravuje a postupnÏ implementuje on-line systÈm pro dodavatele smÏ¯ujÌcÌ ke zkr·cenÌ doby schv·lenÌ smlouvy na minimum (dnes schv·lenÌ smlouvy o ˙vÏru do 15 minut). P¯ipravuje takÈ on-line systÈm pro z·kaznÌky umoûÚujÌcÌ z·kaznÌkovi okamûitÈ ovÏ¯enÌ stavu spl·cenÌ jeho smlouvy a rychlÈ zÌsk·nÌ dalöÌch informacÌ t˝kajÌcÌch se jeho smlouvy. Trvale a systematicky posiluje spolupr·ci s »SOB, jejÌmû cÌlem je komplexnÌ obsluha z·kaznÌka

leasingovÈ a spl·tkovÈ spoleËnosti

Objem obchodu ČSOB Leasing přesáhl 18 miliard

80 60 40 20 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Pozice na trhu Od roku 2001 je »SOB Leasing leasingovou jedniËkou SpoleËnost byla zaloûena v ¯Ìjnu 1995, ale pln· obchodnÌ Ëinnost spoleËnosti zaËala v roce 1996. Velmi rychle doölo k n·r˘stu obchodnÌho obratu a poËtu uzav¯en˝ch obchod˘. Jiû v roce 1998 byl »SOB Leasing t¯etÌ nejvÏtöÌ leasingovou spoleËnostÌ na trhu, v n·sledujÌcÌm roce druhou a od roku 2001 je jedniËkou leasingovÈho trhu. P¯ÌËinou poklesu podÌlu na trhu v letech 2002 a 2003 byly systÈmovÈ zmÏny a vliv p¯enech·nÌ obchod˘ v oblasti financov·nÌ voz˘ znaËky Peugeot a CitroÎn spoleËnosti PSA finance, se kterou »SOB Leasing ˙zce spolupracuje.

24

1997

NejvÏtöÌ Ëesk· leasingov· spoleËnost, »SOB Leasing, uzav¯ela v roce 2005 obchody v historicky rekordnÌ v˝öi 18,24 miliardy korun. Objem obchod˘ meziroËnÏ stoupl o 3,5 miliardy korun, coû p¯edstavuje r˘st o vÌce neû 24 procent. »SOB Leasing je univerz·lnÌ bankovnÌ leasingov· spoleËnost a poskytuje finanËnÌ sluûby obËan˘m a podnikatelsk˝m subjekt˘m. Z·kaznÌci »SOB Leasing uzav¯eli celkem 25 655 smluv, jejichû poËet meziroËnÏ vzrostl o 4 526. K v˝raznÈmu r˘stu objemu obchodu doölo ve vöech financovan˝ch komodit·ch. Obrat v komoditÏ stroj˘ a za¯ÌzenÌ vzrostl o vÌce neû 37 procent, v oblasti dopravnÌ techniky vzrostl obrat o tÈmÏ¯ 20 %. I v roce 2005 byl dominantnÌm produktem finanËnÌ leasing, jehoû prost¯ednictvÌm byl profinancov·n majetek v hodnotÏ p¯esahujÌcÌ 16 miliard korun bez DPH. "DosaûenÈ v˝sledky svÏdËÌ o nezpochybniteln˝ch kvalit·ch a vysokÈ popularitÏ finanËnÌho leasingu. DaÚovÈ v˝hody, dostupnost, rychlost uzav¯enÌ smlouvy a flexibilita finanËnÌho leasingu jsou trval˝mi p¯ednostmi leasingu, kter˝ lze pr·vem povaûovat za spr·vnou volbu financov·nÌ investiËnÌch i spot¯ebitelsk˝ch pot¯eb," ¯ekl gener·lnÌ ¯editel »SOB Leasing Karel BouËek. SpoleËnost »SOB Leasing si p¯ipomenula v roce 2005 desetiletÈ v˝roËÌ svÈho vzniku. "Naöe rekordnÌ obchodnÌ v˝sledky roku 2005 jsou nejlepöÌm zp˘sobem, jak oslavit des·tÈ v˝roËÌ p˘sobenÌ na trhu. Naöe spoleËnost nep¯etrûitÏ roste od svÈho zaloûenÌ v roce 1995. Zvl·ötÏ cennÈ je, ûe se n·m v roce 2005 poda¯ilo r˘st ve vöech komodit·ch i produktech, a to tempem v˝znamnÏ vyööÌm, neû rostl trh," uvedl gener·lnÌ ¯editel »SOB Leasing Karel BouËek. (tz)

www.prosperita.info

únor 2006

TRH INFORMACÍ

Obrat českých agentur výzkumu trhu v roce 2005 S IMAR zpracovává každoročně tzv. Industry Statistics, podávající velmi podrobný přehled o obratu agentur výzkumu trhu v ČR i jeho struktuře. V říjnu jsme zveřejnili odhad celkového obratu 2005 za členské agentury SIMARu a před nedávnem předběžná čísla (tedy ne zcela oficiální čísla) za 14 členských agentur SIMARu a TNS AISA.

V »R p˘sobÌ cca 50 subjekt˘, zab˝vajÌcÌch se v˝zkumem trhu. P¯estoûe ne vöechny subjekty jsou ochotny sdÏlit svÈ obraty, p¯ipravuje kaûdoroËnÏ SIMAR (jako garant) spoleËnÏ s n·rodnÌm reprezentantem ESOMARu

kvalifikovan˝ odhad za celou republiku. Vzhledem k tomu, ûe podÌl SIMARu je cca 45 % a ¯ada dalöÌch agentur se SIMARem spolupracuje a poskytuje pro tyto souhrny pot¯ebnÈ podklady (jedinou v˝jimkou z vel-

Česká marketingová společnost a SIMAR uzavřely dohodu o spolupráci P¯edstavitelÈ »MS a SIMAR potvrdili podeps·nÌm dohody ˙zkou spolupr·ci obou organizacÌ zamÏ¯enou na zvyöov·nÌ ˙rovnÏ marketingovÈho ¯ÌzenÌ ve vöech oblastech p˘sobenÌ obou smluvnÌch stran. P˘jde o v˝mÏnu z·stup-

c˘ na jedn·nÌch a odborn˝ch akcÌch, v˝mÏnu materi·l˘ o Ëinnosti a informace Ëlen˘m spoleËnostÌ o odborn˝ch semin·¯Ìch, konferencÌch a dalöÌch akcÌch, kterÈ obÏ organizace po¯·dajÌ.

Jitka Vysekalová, předsedkyně ČMS a Stanislav Zahradníček, výkonný ředitel SIMAR při podpisu dohody

Rekordní nárůst financování nových vozů SpoleËnost CCB Finance, kter· v »esku reprezentuje Grupo Santander - nejvÏtöÌ finanËnÌ skupinu EurozÛny a kter· pat¯Ì mezi deset nejvÏtöÌch leasingov˝ch a ˙vÏrov˝ch spoleËnostÌ u n·s, dok·zala v roce 2005 razantnÏ realizovat svÈ obchodnÌ pl·ny ve financov·nÌ nov˝ch i ojet˝ch automobil˘ - kdyû zprost¯edkovala po¯ÌzenÌ tÈmÏ¯ 21 000 voz˘, coû u financov·nÌ nov˝ch aut znamenalo meziroËnÌ n·r˘st o 658 %. RekordnÌ n·r˘st financovanÈ Ë·stky je podporov·n programem velkoobchodnÌho financov·nÌ dealer˘ s n·zvem "Partner Plus". Tento program financov·nÌ skladov˝ch voz˘ platÌ pro novÈ i ojetÈ vozy a m· pro dealery vysok˝ motivaËnÌ charakter. V souËasnÈ dobÏ je vyuûÌv·n u vÌce neû 100 dealer˘. DÌky tomuto programu se r˘st velkoobchodnÌho financov·nÌ meziroËnÏ zv˝öil o 22 %. "Jsem r·d, ûe se n·m poda¯ilo prosadit se v tak konkurenËnÌm prost¯edÌ. I dÌky ˙spÏchu ve financov·nÌ nov˝ch automobil˘ jsme splnili zad·nÌ akcion·¯˘ a p¯ekroËili stanoven˝ pl·n zisku," zhodnotil uplynul˝ rok gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti CCB Finance Michal NÏmec. SpoleËnost CCB Finance p˘sobÌ takÈ ˙spÏönÏ na poli poskytov·nÌ hotovostnÌch ˙vÏr˘. "V roce 2005 jsme u hotovostnÌch ˙vÏr˘ zaznamenali

n·r˘st o 5 %. Tento typ ˙vÏru umoûÚuje klientovi Ëerpat finanËnÌ prost¯edky na jak˝koliv ˙Ëel bez dokladov·nÌ jejich pouûitÌ. StandardnÌ v˝öe ˙vÏru se pohybuje v rozmezÌ od 5 do 200 tisÌc korun. St·vajÌcÌ klienti CCB Finance vöak mohou Ëerpat p˘jËku aû do v˝öe 300 tisÌc korun. Doba splatnosti je 6 - 60 mÏsÌc˘. StandardnÏ nenÌ vyûadov·n ruËitel ani jin· forma ruËenÌ. HotovostnÌ p˘jËku lze zÌskat na kterÈmkoliv klientskÈm centru spoleËnosti CCB Finance po celÈ »R. Vöechny poboËky jsou on-line propojeny a umoûÚujÌ velmi rychle posoudit û·dost. VlastnÌ proces schv·lenÌ û·dosti o p˘jËku tak trv· pr˘mÏrnÏ pouze 8 - 9 minut. SouË·stÌ nabÌdky je i v˝hodnÈ pojiötÏnÌ schopnosti spl·cet ˙vÏrovÈ spl·tky. Celkov˝ objem financovanÈ Ë·stky dos·hl v roce 2005 hranice 4,1 miliardy korun a poËet smluvnÌch prodejc˘ nov˝ch i ojet˝ch voz˘ p¯ekroËil 600. ZatÌmco p¯edloni p¯edstavovalo ËlenÏnÌ na financov·nÌ formou leasingu a ˙vÏru prakticky podÌl 50/50, v loÚskÈm roce to bylo v pomÏru 93/7 ve prospÏch ˙vÏr˘," komentoval v˝sledky obchodnÌ ¯editel CCB Finance Marek Mucha, kter˝ do spoleËnosti nastoupil v listopadu loÚskÈho roku.

Nová organizační struktura v Canon CZ pokraËov·nÌ ze strany 22 SpoleËnost Canon na veletrhu p¯edvede svou vlajkovou loÔ - digit·lnÌ barevnou produkËnÌ tisk·rnu imagePRESS 'X' - kter· byla navrûena tak, aby splÚovala n·roky na digit·lnÌ barevn˝ tisk v sektoru komerËnÌho tisku, profesion·lnÌ grafiky a podnik˘. V r·mci uk·zek produkt˘ bude p¯edvedena zcela nov· technologie, kter· z·kaznÌk˘m nabÌzÌ trvale vysokou kvalitu, odolnost a st·lost v˝stupu. P¯edstaveno bude takÈ netrpÏlivÏ oËek·vanÈ za¯ÌzenÌ imagePRESS 'Y', kterÈ je vybaveno motorem za¯ÌzenÌ urËen˝ch pro obor profesion·lnÌ grafiky a poskytuje vysokou kvalitu barev a koneËnÏ flexibilitu, jeû z·kaznÌk˘m Canon umoûnÌ p¯izp˘sobenÌ a rozöÌ¯enÌ jejich p˘sobnosti na r˘znÈ trhy. P¯edstavenÌ produkt˘ imagePRESS 'X' +'Y', kterÈ disponujÌ novou produktovou platformou a technologiÌ, znamen· netrpÏlivÏ oËek·van˝ vstup spoleËnosti Canon na trh s prvot¯ÌdnÌmi, vysoce kvalitnÌmi barevn˝mi digit·lnÌmi tiskov˝mi za¯ÌzenÌmi. Tisk·rny imagePRESS budou doplnÏny neb˝vale


˙spÏön˝mi ËernobÌl˝mi velkon·kladov˝mi produkËnÌmi tisk·rnami, kterÈ jsou ztÏlesnÏnÌm p¯Ìstupu spoleËnosti Canon k profesion·lnÌmu tiska¯skÈmu pr˘myslu v EvropÏ, spoËÌvajÌcÌho v poskytov·nÌ kompletnÌch sluûeb. NejnovÏjöÌ za¯ÌzenÌ budou p¯edvedena spoleËnÏ s peËlivÏ vybran˝mi ¯eöenÌmi, jeû tisk·rn·m poskytujÌ rozöÌ¯enÌ funkËnosti a zv˝öenÌ produktivity. SouË·stÌ expozice budou rovnÏû nejnovÏjöÌ velkoform·tovÈ tisk·rny Canon urËenÈ pro oblast profesion·lnÌ grafiky a aplikacÌ CAD, kterÈ p¯edvedou vysokou kvalitu a rychlost neust·le se rozöi¯ujÌcÌ produktovÈ ¯ady uvedenÈ znaËky. Vöechny produkty Canon, ¯eöenÌ a odbornÈ znalosti a zkuöenosti majÌ z·kaznÌk˘m zajistit zv˝öenÌ efektivity a moûnosti r˘stu. Konzultanti jsou p¯ipraveni p¯edat svÈ odbornÈ znalosti a p¯edvÈst ˙zk˝ vztah spoleËnosti Canon nejen k tiskovÈmu pr˘myslu, ale i k jejÌm tisk·rn·m. VeökerÈ technologie spoleËnosti Canon jsou koncipov·ny tak, aby naöim z·kaznÌk˘m zajistily ˙spÏön˝ rozvoj jejich podnik˘. (tz)

k˝ch agentur je A.C.Nielsen), domnÌv·me se, ûe n·mi zpracovanÈ p¯ehledy jsou velmi blÌzkÈ skuteËnosti. Proto je m˘ûeme nejen publikovat, ale takÈ p¯ed·vat mezin·rodnÌm asociacÌm, jmenovitÏ jak ESOMARu, tak EFAMRO. V n·sledujÌcÌ tabulce je uveden podrobnÏjöÌ p¯ehled obrat˘ (v˝kon˘ agentur) 16 p¯ednÌch agentur, p˘sobÌcÌch na ËeskÈm trhu vËetnÏ dodateËnÏ zaslan˝ch podklad˘ od Mediaresearch: Ing. JUDr. Stanislav ZahradnÌËek v˝konn˝ ¯editel SIMARu

obrat v mil. KË 2004 do 10

(poËet agentur) 2005 odhad 2006

3

5

2

10 - 25

2

1

4

25 - 50

1

1

1

50 - 75

6

5

5

75 - 100

1

-

-

100 - 125

-

1

1

125 - 150

-

1

1

225 - 250

1

1

1

325 - 350

1

1

-

350 - 375

-

-

1

Vztahy mezi SIMARem a ÚOOÚ se dále vyjasňují Jiû zaË·tkem loÚskÈho roku se snaûil SIMAR o vyjasnÏnÌ nÏkter˝ch problÈmov˝ch ot·zek v souvislosti se z·kony Ë.101/2001 Sb. a Ë.480/2004 Sb. s ⁄¯adem pro ochranu osobnÌch ˙daj˘. Sch˘zka s tehdejöÌm p¯edsedou Dr.Neuwirtem byla sice ˙spÏön·, bohuûel, pÌsemnÈ potvrzenÌ z·vÏr˘ jedn·nÌ nebylo moûno zÌskat. S n·stupem novÈho p¯edsedy RNDr. Igora NÏmce a za pomoci ministrynÏ informatiky Ing. Dany BÈrovÈ "se ledy hnuly". Na sch˘zce s n·mÏstkynÌ ⁄OO⁄ JUDr. Alenou KuËerovou jsme p¯edali ¯adu mezin·rodnÌch kodex˘ a n·rodnÌch standard˘, podrobnÏ formulujÌcÌch postupy a pouûÌvanÈ metody ve v˝zkumu trhu a ve¯ejnÈho mÌnÏnÌ. Tyto podklady dokumentujÌ odliönosti v cÌlech v˝zkum˘ a vyuûitÌ jejich v˝sledk˘ zejmÈna v porovn·nÌ s direkt marketingem. DalöÌ zahraniËnÌ materi·ly pak dokumentovaly, jak se k tÏmto problÈm˘m stavÌ nap¯. v NizozemÌ a jak· je pozice v˝zkumu trhu a ve¯ejnÈho mÌnÏnÌ ve vyspÏl˝ch zemÌch EU. To mj. jen podtrhne p¯ipravovanÈ vyd·nÌ speci·lnÌ ISO normy 20252 "Market, opinion a social research - Terms, definitions and service requirements". N·mÏstkynÏ Dr.KuËerov· n·slednÏ zaslala SIMARu svÈ vyj·d¯enÌ, v nÏmû oceÚuje, ûe jeho prost¯ednictvÌm jsou v »R uplatÚov·ny z·kladnÌ principy mezin·rodnÌho kodexu pro marketingov˝ a soci·lnÌ v˝zkum zejmÈna s ohledem na ˙pl-

nou anonymitu respondent˘ a takÈ "utajenÌ konkrÈtnÌch poznatk˘" p¯ed t¯etÌmi stranami. V tomto smÏru byl zd˘raznÏn poûadavek naprostÈ d˘vÏry a dobrovolnosti spolupr·ce respondenta, a to vËetnÏ ochrany soukromÌ v odvÏtvÌ elektronick˝ch komunikacÌ ve shodÏ se SmÏrnicÌ 2002/58 ES. SpoleËnost ⁄OO⁄ by p¯ivÌtala, kdyby vöechny tyto kodexy a standardy byly dodrûov·ny nejen Ëlensk˝mi agenturami SIMARu, ale takÈ ostatnÌmi subjekty v »R (tedy neËlensk˝mi agenturami) p˘sobÌcÌmi v tÈto oblasti. Ve vztahu k internetovÈmu v˝zkumu povaûuje ⁄OO⁄ zÌsk·v·nÌ e-mailov˝ch adres prost¯ednictvÌm tazatel˘ i prost¯ednictvÌm webov˝ch str·nek za spr·vnÈ za p¯edpokladu, ûe je p¯i nÏm dodrûov·na z·sada kvalifikovanÈho souhlasu. ObdobnÏ telefonickÈ oslovov·nÌ respondent˘ - pokud je ve shodÏ s ustanovenÌmi kvalitativnÌho standardu SIMARu pro telefonickÈ dotazov·nÌ - povaûuje Dr.KuËerov· za bezproblÈmovÈ. V˝zkumnÈ agentury tedy mohou ve shodÏ s platn˝mi mezin·rodnÌmi kodexy a n·rodnÌmi standardy d·le pokraËovat ve svÈ Ëinnosti a nemÏly by b˝t nijak postihov·ny z d˘vod˘ naruöov·nÌ ochrany soukromÌ Ëi z d˘vod˘ nevyû·danÈ elektronickÈ komunikace. Ing. JUDr. Stanislav ZahradnÌËek v˝konn˝ ¯editel SIMAR

SpoleËnost CCB Finance, kter· je dce¯inou spoleËnostÌ nejlepöÌ svÏtovÈ banky pro rok 2005 (World¥s Best Bank 2005), öpanÏlskÈ Grupo Santander, se zamÏ¯uje na poskytov·nÌ ˙vÏr˘ na dopravnÌ techniku, leasingov˝ch sluûeb a hotovostnÌch p˘jËek s parametry bankovnÌch ˙vÏr˘. V oblasti financov·nÌ dopravnÌ techniky je jednou z vedoucÌch spoleËnostÌ ve financov·nÌ osobnÌch automobil˘ v »esku. Pod znaËkou CCB Finance fungujÌ v Praze, BrnÏ, Ostra-

vÏ, Plzni, ⁄stÌ nad Labem, Hradci Kr·lovÈ, ZlÌnÏ, Olomouci a »esk˝ch BudÏjovicÌch klientsk· centra, kde mohou ûadatelÈ o p˘jËku zÌskat volnÈ finanËnÌ prost¯edky prost¯ednictvÌm hotovostnÌ p˘jËky, u smluvnÌch partner˘ po celÈ »eskÈ republice pak leasing Ëi ˙vÏr na dopravnÌ techniku. SpoleËnost CCB Finance je Ëlenem »eskÈ leasingovÈ asociace a zakl·dajÌcÌm Ëlenem nebankovnÌho registru klientsk˝ch informacÌ LLCB. (tz)

Omezování kamionů odporuje proexportní politice Poslanci opÏt odmÌtli zruöit z·kaz p¯edjÌûdÏnÌ pro n·kladnÌ vozidla na silnicÌch se dvÏma pruhy v jednom smÏru, a dali tÌm jasnÏ najevo, ûe p¯ed volbami d·vajÌ p¯ednost populistick˝m gest˘m p¯ed hospod·¯sk˝mi z·jmy zemÏ a bezpeËnostÌ na silnicÌch. »ESMAD BOHEMIA jiû d¯Ìve upozorÚoval, ûe zmÌnÏn˝ z·kaz povede ke zpomalenÌ jÌzdy v pravÈm pruhu, kde se bez moûnosti p¯edjÌûdÏnÌ vytvo¯Ì dlouhÈ kolony za pomalu jedoucÌmi vozidly, p¯iËemû i lev˝ pruh bude znaËnÏ zpomalen, neboù mnoho ¯idiË˘ jedoucÌch v˝raznÏ niûöÌ rychlostÌ neû povolen˝ch 130 km/h si mezi kolonu kamion˘ buÔ netroufne, nebo se prostÏ do nÌ pro jejÌ nÌzkou rychlost odmÌtne za¯adit. V˝sledkem bude dalöÌ zpomalenÌ dopravy s n·r˘stem krizov˝ch situacÌ. Je zar·ûejÌcÌ, ûe û·dn˝ z politik˘ neopomnÏl j·sat nad ËÌsly potvrzujÌcÌmi dramatick˝ n·r˘st naöeho exportu, ale vÏtöina souËasnÏ halasnÏ podporuje restriktivnÌ kroky v˘Ëi silniËnÌ n·kladnÌ dopravÏ, kter· tento export z 80 % realizuje. Stejnou mÌrou pokrytectvÌ trpÌ i oh·nÏnÌ se z·sluhami za budov·nÌ pr˘myslov˝ch zÛn a l·k·nÌ zahraniËnÌch investor˘. Bylo by na mÌstÏ budoucÌm investor˘m nebo st·vajÌcÌm, kte¯Ì p¯em˝ölejÌ o odchodu, ËestnÏ p¯iznat, ûe st·t pro jejich udrûenÌ hodl· investovat znaËnÈ finanËnÌ Ë·stky, ale rozhodnÏ nehodl· zaruËit dopravnÌ obsluûnost jejich podnik˘. Naopak je rozhodnut ve svÏtÏ unik·tnÌm opat¯enÌm silniËnÌ dopravu v˝raznÏ zpomalit a omezit, a to bez ohledu na to, ûe vÏtöina modernÌch podnik˘ je na nÌ zcela z·visl·. SdruûenÌ automobilov˝ch dopravc˘ »ESMAD BOHEMIA reprezentuje cca 1 800 podnikatel˘ v mezin·rodnÌ i vnitrost·tnÌ n·kladnÌ a osobnÌ silniËnÌ dopravÏ. Historie SdruûenÌ sah· aû do roku 1966 a jako jedinÈ zastupuje »eskou republiku v Mezin·rodnÌ unii silniËnÌ dopravy (IRU) se sÌdlem v éenevÏ. V souladu se smlouvou s Gener·lnÌm ¯editelstvÌm cel plnÌ funkci z·ruËnÌho sdruûenÌ ve smyslu CelnÌ ˙mluvy o mezin·rodnÌ p¯epravÏ zboûÌ na podkladÏ karnetu TIR.

CAC LEASING VYDAL TŘÍLETÉ DLUHOPISY CAC LEASING, a.s. vydal t¯ÌletÈ dluhopisy (ISIN CZ0003501470) v celkovÈm objemu 1 mld KË. Tato emise dluhopis˘ s pevn˝m ˙rokov˝m v˝nosem ve v˝öi 3,1 % p.a. je prvnÌ emisÌ v r·mci novÏ z¯ÌzenÈho dluhopisovÈho programu, kter˝ spoleËnosti CAC LEASING, a.s. umoûÚuje vyd·vat dluhopisy po dobu 30 let, a to do maxim·lnÌho objemu vydan˝ch a nesplacen˝ch dluhopis˘ ve v˝öi 15 mld KË EmisnÌ kurz tÈto ˙vodnÌ emise byl stanoven ve v˝öi 99,887 %. Aranûerem dluhopisovÈho programu a jedin˝m manaûerem emise dluhopis˘ je HVB Bank Czech republic a.s. Dluhopisy jsou

kÛtov·ny na volnÈm trhu Burzy cenn˝ch papÌr˘ Praha, a.s. "Vyd·nÌ obligacÌ je dalöÌ rozhodn˝ krok v r·mci naöeho t¯ÌletÈho pl·nu. Tato ˙vodnÌ emise n·m pom˘ûe diversifikovat sloûenÌ naöich refinanËnÌch zdroj˘ a zajistÌ n·s proti moûn˝m budoucÌm n·r˘st˘m ˙rokov˝ch mÏr," uvedl Christoph Greussing, gener·lnÌ ¯editel a p¯edseda p¯edstavenstva CAC LEASING, a.s. "⁄spÏön· emise s ohledem na silnou popt·vku po nÌ jasnÏ ukazuje, ûe Ëesk˝ trh m· d˘vÏru v sÌlu spoleËnosti CAC LEASING, a.s.", pokraËoval Christoph Greussing. (tz)

25

únor 2006

SVĚT PODNIKATELEK A MANAŽEREK

Říká se, že přejídání už zabilo víc lidí než všechny války dohromady S edíte si u televize, za okny mrzne, popíjíte kávičku nebo voňavý čaj, a jste přece jen tak trochu nervózní… Cosi vám chybí. Co to je? Inu, něco k zakousnutí! Koláč, bábovka, chlebíček, sušenky, jak se říká, honí vás mlsná. Dříve se to řešívalo prostě - na stole nechyběla jablka, křížaly, pomeranč. A to muselo stačit. Nyní jsme rozmlsanější. Přesto i sortiment dobrot zařazených v kategorii zdravá výživa už dnes umí ledascos zajímavého nabídnout. I těm, kteří, zkláceni stresem všedního dne, padnou pozdě večer do křesla a oči upnou k televizní obrazovce. Chcete-li se dobře zorientovat, jak vsedě nepřibrat, jeďte se podívat na brněnský veletrh Salima a veletrhy další, které s ním souvisejí. Více však již v odpovědích na otázky našeho časopisu Věra Menšíková, vedoucí manažerka projektu:

Veletrh Salima nenÌ na ËeskÈ veletrûnÌ scÈnÏ nov·Ëkem, slavÌ uû svÈ 25. narozeniny. NavÌc informace t˝kajÌcÌ se potravin, stravov·nÌ, diet, zdravÈ v˝ûivy i mls·nÌ a popÌjenÌ soubÏûnÏ s ochutn·vkami jsou samy o sobÏ vÌce neû velk˝m l·kadlem snad pro kaûdÈho. Jak· skupina n·vötÏvnÌk˘ p¯evaûuje? Z·stupci firem nebo bÏûnÌ spot¯ebitelÈ? éeny nebo muûi? Dom·cÌ Ëi zahraniËnÌ hostÈ? Od roku 2004 jsme vyslyöeli hlasy naöich vystavovatel˘ a rozdÏlili jsme dny veletrhu na dny pro odbornÌky, dny pro odbornÈ ökoly a den pro öirokou ve¯ejnost. Pro vöechny odbornÈ n·vötÏvnÌky jsou urËeny prvnÌ t¯i dny kon·nÌ veletrh˘. T¯etÌ den je pak pro st¯ednÌ a vysokÈ ökoly. N·vötÏvnÌk˘m z ¯ad öirokÈ ve¯ejnosti je urËen˝ pouze poslednÌ den kon·nÌ veletrh˘. Potravin·¯skÈ veletrhy jsou p¯edevöÌm o jÌdle a pitÌ a o technologiÌch, kter˝mi jednotlivÈ produkty vznikajÌ. A pr·vÏ vöeobecn˝ z·jem o tuto v˝znamnou oblast kaûdo-

dennÌho ûivota je d˘vodem pro n·vötÏvu Salimy laick˝mi n·vötÏvnÌky. Ti jsou synonymem pro koneËnÈho spot¯ebitele, kter˝ m· klÌËovou ˙lohu pro mnohÈ vystavovatele. Pro odbornou ve¯ejnost bude zamÏ¯ena i cel· ¯ada doprovodn˝ch akcÌ. V roce 2004 navötÌvilo veletrh tÈmÏ¯ 42 000 odbornÌk˘ z 53 zemÌ svÏta, coû jasnÏ dokazuje mezin·rodnost tÏchto veletrh˘. JakÈ tÈma veletrhu byste nabÌdla k zamyölenÌ? JednÌm ze z¯eteln˝ch trend˘, na kterÈ potravin·¯sk˝ pr˘mysl pruûnÏ reaguje, je p¯Ìklon ke zdravÈmu ûivotnÌmu stylu. Na letoönÌ SalimÏ na nÏj reagujeme nov˝m projektem Trendy 2006, kter˝ se stane p¯ehlÌdkou v˝robk˘ modernÌho stravov·nÌ pro zdrav˝ ûivotnÌ styl. Pro n·vötÏvnÌky to m· jednu velkou v˝hodu - s novinkami v klÌËovÈ oblasti souËasnÈho potravin·¯skÈho trhu se budou moci sezn·mit na jedinÈm mÌstÏ. Zdaleka p¯itom nep˘jde jen o produkty, kterÈ zn·me

z prodejen zdravÈ v˝ûivy. Projekt Trendy m· daleko öiröÌ z·bÏr, p¯edstavÌ se takÈ funkËnÌ potraviny, mezin·rodnÌ kulin·¯skÈ speciality, v˝robky pro dÏtskou v˝ûivu nebo dietnÌ potraviny.

MyslÌm, ûe toho nap¯Ìklad o stravovacÌch n·vycÌch ËeskÈ populace vÌte jiû hodnÏ, ale takÈ t¯eba o trendech racion·lnÌ v˝ûivy. Jak˝ je n·zor odbornÈ ve¯ejnosti - co vlastnÏ jÌst, abychom byli v kondici? V souËasnÈ dobÏ je obezita naz˝v·na jako epidemie 3. tisÌciletÌ. ÿÌk· se, ûe p¯ejÌd·nÌ uû zabilo vÌc lidÌ neû vöechny v·lky dohromady. V roce 1995 se poËet obÈznÌch lidÌ na celÈm svÏtÏ odhadoval na 200 milion˘. V roce 2000 vöak toto ËÌslo stouplo na 300 milion˘ obÈznÌch lidÌ. »esk· republika se v poËtu obÈznÌch propracovala na p¯ednÌ mÌsto v celÈ EvropÏ. Tento problÈm skuteËnÏ nar˘st·. Kolem 21 % muû˘ a 31 % ûen je obÈznÌch. Kdyû seËteme nadv·hu a obezitu, vyjde n·m u ûen alarmujÌcÌ ËÌslo 68 % a u muû˘ dokonce 72 %. V˝skyt obezity a nadv·hy je u n·s vyööÌ neû v evropskÈm pr˘mÏru. V d·vn˝ch dob·ch, kdy jeötÏ bylo bÏûnÈ pravidelnÈ st¯Ìd·nÌ obdobÌ dostatku potravy s t˝dny a mÏsÌci str·d·nÌ a kdy hlad a podv˝ûiva byly Ëastou p¯ÌËinou ˙mrtÌ, staly se symbolem hojnosti, zdravÌ a plodnosti uölechtilÈ tvary VÏstonickÈ Venuöe. Od tÏch Ëas˘ se ale mnohÈ zmÏnilo. TÈmÏ¯ na kaûdÈm kroku n·s l·kajÌ nejr˘znÏjöÌ potraviny a pochutiny. »asto se st·v·, ûe jÌme, aniû bychom v˘bec mÏli pocit hladu. Naöe tÏlo si ale st·le udrûelo zvyk veöker˝ p¯ebytek ukl·dat na horöÌ Ëasy, a tak jej hromadÌ ve formÏ z·sobnÌho tuku. NavÌc dneönÌ modernÌ doba m·lokoho nutÌ k fyzickÈ aktivitÏ a pohybu v˘bec. K tomu, abychom byli v kondici, je t¯eba zlepöit stravovacÌ n·vyky a zaËÌt s odpovÌdajÌcÌ pohybovou aktivitou. NaË bychom mÏli zamÏ¯it pozornost, pokud jde o zkoum·nÌ novinek Ëesk˝ch v˝robc˘? Na veletrhu Salima se ve spoleËnÈ expozici St·tnÌho zemÏdÏlskÈho intervenËnÌho fondu p¯edstavÌ na 30 Ëesk˝ch firem, kterÈ budou propagovat svÈ v˝robky ocenÏnÈ n·rodnÌ znaËkou kvality KLASA. Tyto v˝robky, kterÈ jsou vyrobeny z ryze Ëesk˝ch surovin, svojÌ cenou p¯edËÌ konkurenËnÌ potraviny, ale jejich kvalita je na stejnÈ, nÏkdy i vyööÌ ˙rovni. Potravin·¯sk· komora ËeskÈ republiky p¯ipravuje pr·vÏ v kon·nÌ veletrhu Salima p¯edstavenÌ projektu, jehoû cÌlem je pomoc spot¯ebiteli k orientaci na trhu a informovat ho o kvalitÏ a p˘vodu dom·cÌch v˝robk˘: "Kupujte ËeskÈ v˝robky, u kter˝ch m·te zaruËen˝ jejich p˘vod a kvalitu a vracejte se k nim." Kdo bude mÌt nejrozs·hlejöÌ expozici? Mezi nejrozs·hlejöÌ expozice bude pat¯it jiû zmÌnÏn˝ St·tnÌ zemÏdÏlsk˝ intervenËnÌ fond. Jeho

Upozornění na ojedinělou publikaci PapÌrovÈ penÌze 1759 - 1918 Od Marie Terezie po Karla I. Dipl. Ing. Filip V.: PapÌrovÈ penÌze 1759 - 1918, Brno, NakladatelstvÌ "Josef Filip zal. 1938", 2005, cena: 1 199,- KË 26x30,5 cm, v·z., 320 s., 1. vyd·nÌ, edice Mundus Nummorum, n·kl. 3 000 kus˘, ProvedenÌm i zamÏ¯enÌm v˝jimeËn· publikace pokr˝v· Ëasov˝ ˙sek od prvÈho pouûitÌ papÌrov˝ch platidel v Rakousku aû po rozpad Rakousko - Uherska. V Ëesko - nÏmeckÈ jazykovÈ mutaci jsou s n·leûit˝m koment·¯em vyobrazena veöker· st·tnÌ platidla tÈ doby. SouËasnÏ s nimi takÈ uk·zky z öirokÈho spektra papÌrov˝ch platidel nouzov˝ch, vojensk˝ch, platidel zajateck˝ch t·bor˘ i platidel padÏlan˝ch s uk·zkami vybran˝ch cenn˝ch papÌr˘. ●●● NakladatelstvÌ "Josef Filip zal. 1938" je obnovenÈ rodinnÈ nakladatelstvÌ navazujÌcÌ na prvorepublikovÈ tradice. Orientuje se p¯ev·ûnÏ na historii jihomoravskÈho regionu, vyd·v· jen nÏkolik titul˘ roËnÏ, ale o to peËlivÏji zpracovanÈ. Edice MN zahajuje tÌmto titulem svoji Ëinnost. N·sledovat bude p¯ÌmÈ pokraËov·nÌ "PapÌrov˝ch penÏz" po roce 1918. TÈmaty dalöÌch p¯ipravovan˝ch titul˘ budou nap¯. padÏlky, nevydanÈ bankovky, nouzovÈ penÌze atd. (tz)

expozici najdete v pavilonu D, kde je takÈ umÌstÏna p¯ehlÌdka trendov˝ch potravin·¯sk˝ch v˝robk˘ TRENDY. Za n·vötÏvu zajistÈ stojÌ i opravdu velkÈ a kr·snÈ expozice firem Winterhalter, p¯ednÌho svÏtovÈho v˝robce mycÌch stroj˘, specialistu na mytÌ n·dobÌ, anebo Velteko v pavilonu V. Dokonce ve t¯ech rozs·hl˝ch expozicÌch se p¯edstavÌ Frujo, a.s., dce¯in· spoleËnost RPJ Internacion·l s.,r.o. Tato spoleËnost p¯edstavÌ mlÈËnÈ v˝robky, hotov· jÌdla, polÈvky, om·Ëky, ale takÈ pek·renskÈ a cukr·¯skÈ suroviny a p¯Ìsady. R·da bych pozvala n·vötÏvnÌky i do pavilonu F, kde se poprvÈ v historii veletrhu SALIMA p¯edstavÌ nÏmeck· poboËka holandskÈ skupiny Vion - svÏtovÈ dvojky na trhu s masem, spoleËnost Agropol Food - souË·st Divize zpracov·nÌ dr˘beûe holdingu Agropol Group - jejÌû v˝robnÌ z·zemÌ je tvo¯eno dalöÌmi samostatn˝mi dr˘beû·¯sk˝mi spoleËnostmi (MoravskoslezskÈ dr˘beû·¯skÈ z·vody PROMT, a. s., Intergal Vrchovina, a. s., JihoËesk· dr˘beû, a. s., VodÚany a JihoËesk· dr˘beû Mirovice, a. s.). UrËitÏ p¯ijedou s ¯adou zajÌmav˝ch informacÌ takÈ profesnÌ uskupenÌ - aù je to Svaz obchodu a cestovnÌho ruchu »R, Svaz Ëesk˝ch a moravsk˝ch spot¯ebnÌch druûstev, N·rodnÌ federace hotel˘ a restauracÌ »R, »esk˝ svaz pivovar˘ a sladoven a dalöÌ. StÏûejnÌm bodem doprovodnÈho programu veletrhu Salima bude konference BezpeËnÈ potraviny na spoleËnÈm trhu EU. Jedn· se o konferenci ministr˘ zemÏdÏlstvÌ Ëlensk˝ch zemÌ EU. Nad po¯·d·nÌm tÈto akce nese z·ötitu Markos Kyprianou, komisa¯ EU pro zdravÌ a ochranu spot¯ebitele. Tato konference se uskuteËnÌ prvnÌ den veletrhu v RotundÏ pavilonu A od 15 hodin. Po¯adatelem je Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ »R a Potravin·¯sk· komora »R. I dalöÌ akce se konajÌ za p¯ispÏnÌ profesnÌch uskupenÌ. Aù uû se jedn· o mezin·rodnÌ konferenci DÏti a zdravÌ nebo workshop TRENDY BALENÕ POTRAVIN. Vöem svaz˘m, asociacÌm a federacÌm bych chtÏla i touto cestou podÏkovat za spolupr·ci p¯i realizaci veletrhu Salima. Sama jsem zvÏdav· na p¯ehlÌdku nabÌdky ThajskÈho kr·lovstvÌÖ V r·mci ofici·lnÌ ˙Ëasti ThajskÈho kr·lovstvÌ se p¯edstavÌ 14 spoleËnostÌ, kterÈ chtÏjÌ prost¯ednictvÌm mezin·rodnÌch potravin·¯sk˝ch veletrh˘ Salima proniknout na Ëesk˝ trh. ThajskÈ firmy nabÌdnou na svÈ expozici mj. exotickÈ konzervovanÈ ovoce a zeleninu, plody mo¯e, r˝ûi, potravinovÈ p¯Ìsady, kari, om·Ëky, rychle zpracovatelnÈ potravy, ko¯enÌ, o¯echy a suöenÈ plody. UrËitÏ se bude na co koukat. A co je na SalimÏ ˙plnou novinkou? O nejvÏtöÌ novince, a to projektu TRENDY jsem se jiû zmÌnila, ale Salima nabÌdne i dalöÌ inovace, kterÈ jistÏ p¯ivÌtajÌ jak vystavovatelÈ, tak n·vötÏvnÌci. Velmi l·kavou novinkou bude v r·mci veletrhu VINEX zcela urËitÏ "Cenov· srovn·vacÌ degustaËnÌ zÛna"; Projekt podporovan˝ Vina¯sk˝m fondem »R poskytne reprezentativnÌ pohled na kvalitu moravsk˝ch, Ëesk˝ch a zahraniËnÌch vÌn, a to vËetnÏ cenovÈho rozpÏtÌ pro velkoobchod a gastronomii! ZajÌmavÈ bude takÈ navötÌvit i ofici·lnÌ ˙Ëasti ze zahraniËÌ. V pavilonu C se p¯edstavÌ »esk· republika, »Ìnsk· lidov· republika, Belgie - region Vl·msko, BrazÌlie, Francie, NÏmecko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, SrÌ Lanka a Thajsko a v neposlednÌ ¯adÏ i vöechny zahraniËnÌ vystavovatelÈ z vÌce jak 30 zemÌ svÏta. dÏkuji za rozhovor Eva Brixi

26

www.prosperita.info

únor 2006


Ženy a muži ve vedoucím managementu firem 1:5 P rogramy podporující slaďování rodinného a pracovního života a rozvoj zaměstnanců se začínají stávat významným tématem i v České republice. Fakt, že je umožněno dostatečné vzdělávání, rozvoj osobnosti a také prostor pro soukromý život, přináší řadu výhod jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele. Rovné příležitosti pro ženy a muže se stávají tématem především pro zahraniční investory v ČR, kteří si vědomi jejich výhod přinášejí určité prvky této problematiky již promítnuté do praxe ze svých zemí. Stále se však jedná spíše o okrajové téma.

Pro ËeskÈ zamÏstnavatele jsou Ëasto podobnÈ programy spojenÈ s p¯edstavou p¯Ìliö velk˝ch n·klad˘. D˘raz kladen˝ na rovnÈ p¯Ìleûitosti a diverzitu zamÏstnanc˘ vöak prokazatelnÏ p¯in·öÌ firm·m zisk.

RovnÈ p¯Ìleûitosti v Ëesk˝ch podnicÌch VÌce o rovn˝ch p¯Ìleûitostech v prost¯edÌ Ëesk˝ch podnik˘ vypovÌd· v˝zkum, kter˝ provedlo Gender centrum Masarykovy univerzity. V˝zkum byl proveden v letech 2000 - 2001 mezi zamÏstnavateli a zamÏstnanci öesti Ëesk˝ch podnik˘ a byl zjiöùov·n obraz o rovn˝ch p¯Ìleûitostech ûen a muû˘. Dotazov·ni byli zamÏstnanci a zamÏstnavatelÈ firem z oblasti textilnÌ, strojÌrenskÈ, medi·lnÌ, dopravnÌ, potravin·¯skÈ a projektantskÈ. Obecn˝m zjiötÏnÌm bylo, ûe zamÏstnavatelÈ, ale i zamÏstnanci projevujÌ v n·zorech na problematiku rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ na trhu pr·ce urËit˝ rozpor. Na jednÈ stranÏ p¯izn·vajÌ d˘leûitost rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ, ale na druhou stranu konkrÈtnÌ p¯Ìklady nech·pou jako p¯Ìklady diskriminace Ëi nerovnosti. ObÏ skupiny jsou takÈ velmi zatÌûeny stereotypnÌm obrazem ûeny typick˝m pro Ëeskou spoleËnost. I kdyû zamÏstnavatelÈ deklarujÌ, ûe hodnocenÌ prov·dÏjÌ striktnÏ individu·lnÏ a na b·zi dosahovanÈho v˝konu, vyslovujÌ bez ohledu na zvl·ötnosti jednotlivc˘ stereotypnÌ soudy, kterÈ jsou v rozporu s jejich rÈtorikou rovn˝ch individu·lnÌch öancÌ. Jinakost ûen je nejËastÏji spojov·na s jejich schopnostÌ rodit dÏti, a to i v oblastech, kde tato skuteËnost nehraje û·dnou roli. S p¯edstavou odliönosti se pak podle t˝mu, kter˝ v˝zkum prov·dÏl, pojÌ ËernobÌlÈ vidÏnÌ svÏta, jehoû d˘sledkem je v p¯ÌpadÏ ûen niûöÌ, pod¯adnÏjöÌ hodnocenÌ nebo oËek·v·nÌ v profesnÌ sfÈ¯e: "S jednÌm z biologick˝ch rozdÌl˘, totiû schopnostÌ rodit dÏti, se ale pojÌ dalöÌ problÈmy ûen na trhu pr·ce. ProblematickÈ je samo v˝hradnÌ spojenÌ ûen s rodiËovskou rolÌ, z nÏhoû pak pramenÌ dalöÌ potÌûe. ParadoxnÌ je, ûe p¯estoûe je mate¯stvÌ i nad·le jak˝msi "kultem", dost·v· se rozenÌ dÏtÌ a pÈËi o nÏ tÈmÏ¯ nulovÈho spoleËenskÈho ohodnocenÌ a poËÌt· se

s nimi jako se samoz¯ejmostÌ, stejnÏ jako je samoz¯ejmostÌ i pr·ce a plat ûen." Faktem na trhu pr·ce je velmi v˝raznÈ oddÏlenÌ muûsk˝ch a ûensk˝ch sfÈr ve vzdÏl·v·nÌ i v nabÌdce pracovnÌch mÌst. To v d˘sledku zp˘sobuje nespravedlivÏ niûöÌ odmÏÚov·nÌ ûen v nÏkter˝ch profesÌch. Diskriminace ûen Ëi up¯ednostÚov·nÌ muûskÈ pracovnÌ sÌly, se vyskytuje v nÏkolika oblastech: p¯i p¯ijÌmacÌm ¯ÌzenÌ, v kariÈrnÌm postupu v zamÏstn·nÌ, v platovÈm ohodnocenÌ, postavenÌ ûen ve vedoucÌch pozicÌch Ëi v celkovÈ otev¯enosti ûenskÈ pracovnÌ sÌle.

ProblÈmy jiû p¯i p¯ijÌmacÌm ¯ÌzenÌ Muûsk· pracovnÌ sÌla b˝v· preferov·na jiû p¯i p¯ijÌm·nÌ do zamÏstn·nÌ. Trh pr·ce v »R je totiû v˝raznÏ segregov·n podle pohlavÌ. éen·m jsou tak Ëasto nabÌzena nam·hav· a m·lo placen· mÌsta. K tomu vöak v˝raznÏ p¯ispÌv· i vzdÏl·vacÌ systÈm - ûeny volÌ nejËastÏji studium humanitnÌch vÏd a pedagogick˝ch obor˘, zatÌmco muûi p¯evaûujÌ v technick˝ch oborech. V˝zkum z·roveÚ uk·zal, ûe existuje i ¯ada stereotyp˘, kterÈ se na konkrÈtnÌ kvalifikace uchazeË˘ nijak nev·ûÌ: muûi jsou "techniËtÏjöÌ", muû - ûivitel, muûi jako ambiciÛznÏjöÌ osoby. Tyto stereotypy samoz¯ejmÏ znamenajÌ i ¯adu omezenÌ pro muûe, p¯estoûe to tak spoleËnost Ëasto nech·pe. NenÌ zkr·tka lehkÈ b˝t muûem splÚujÌcÌm poûadavky modernÌho trhu pr·ce a ne kaûd˝ muû se s nimi ztotoûÚuje. I kdyû zamÏstnavatelÈ Ëasto deklarujÌ, ûe se p¯i posuzov·nÌ uchazeË˘ ¯ÌdÌ zcela individu·lnÌm a neutr·lnÌm p¯Ìstupem, jejich ˙sudek je ¯Ìzen urËit˝mi spoleËensk˝mi snadno odhaliteln˝mi stereotypy v·ûÌcÌmi se k pohlavÌ.

Pozice v zamÏstn·nÌ JednÌm z ukazatel˘ rovnosti ûen a muû˘ v zamÏstn·nÌ je kariÈrnÌ postup. Ve vÏtöinÏ podnik˘ se ûeny nach·zejÌ na niûöÌch ˙rovnÌch ¯ÌzenÌ s menöÌ odpovÏdnostÌ. éeny, kterÈ majÌ z·jem se vÏnovat kariÈ¯e, musÌ b˝t (podle slov

Evropa uznává prvenství společnosti RYOR Aneb Krása z amarantového oleje Renomovan˝ Ëasopis Kosmetik International v Ë. 1/2006 uzn·v· prvenstvÌ ËeskÈ spoleËnosti RYOR, kter· p¯edstihla zahraniËnÌ firmy a jako prvnÌ v EvropÏ zaËala v kosmetice pouûÌvat amarantov˝ olej. Amarantov˝ olej zÌskan˝ ze zrna rostliny amarant je mimo¯·dnÏ ˙Ëinn· aktivnÌ l·tka. Obsahuje aû 70 % nenasycen˝ch mastn˝ch kyselin a p¯edevöÌm velkÈ mnoûstvÌ skvalenu, kter˝ je nejd˘leûitÏjöÌ p¯irozenou souË·stÌ bunÏËn˝ch membr·n a ochrannÈho tukovÈho koûnÌho filmu. Skvalen je siln˝m p¯ÌrodnÌm antioxidantem, dok·ûe likvidovat volnÈ radik·ly, kterÈ niËÌ kolagen a elastin. Jeho nedostatek v buÚk·ch je nejËastÏjöÌ p¯ÌËinou zhoröenÌ kvality pleti, koûnÌch onemocnÏnÌ a p¯edËasnÈho st·rnutÌ pleti. Kosmetick· spoleËnost RYOR vyuûÌv· amarantov˝ olej v kosmetickÈ ¯adÏ RYAMAR klinicky testovanÈ pro velmi citlivou pleù a v novÈ kolekci RYOR LUXURY CARE, kde vedle amarantovÈho oleje vyuûÌv· i speci·lnÏ upraven˝ amarantov˝ extraktze ze zelenÈ byliny. RYOR zaËal vyuûÌvat amarantov˝ olej v p¯ÌpravcÌch kosmetickÈ ¯ady RYAMAR - jsou to ● KrÈm s amarantov˝m olejem pro velmi citlivou pleù ● DennÌ krÈm s amarantov˝m olejem a hedv·bÌm pro velmi citlivou pleù ● Amarantov˝ pleùov˝ olej ● TÏlovÈ mlÈko s amarantov˝m olejem pro citlivou, norm·lnÌ aû suchou pokoûku ● GlycerinovÈ m˝dlo s amarantov˝m olejem pro velmi citlivou pkoûku ● Sprchov· pÏna s tÏlov˝m mlÈkem a amarantov˝m olejem V kosmetickÈ ¯adÏ RYOR LUXURY CARE je amarantov˝ olej v tÏchto v˝robcÌch:


● ● ● ●

PleùovÈ mlÈko ËisticÌ s amarantov˝m olejem V˝ûivn˝ krÈm s amarantov˝m olejem KrÈm s hedv·bÌm a amarantov˝m olejem TÏlovÈ mlÈko s amarantov˝m olejem

Speci·lnÏ zÌskan˝ extrakt ze zelenÈ byliny je obsaûen v p¯Ìpravku: ● PleùovÈ tonikum s amarantov˝m extraktem. (tz)

respondent˘ v˝zkumu) "hvÏzdy", aby mohly b˝t vnÌm·ny jako rovnocennÈ partnerky muû˘. Jednou z p¯ÌËin, kterÈ zp˘sobujÌ nerovnÈ postavenÌ ûen v pracovnÌm procesu, jsou obavy zamÏstnavatele z konfliktu pracovnÌ a rodinnÈ role. DalöÌm a nemÈnÏ d˘leûit˝m ukazatelem postavenÌ ûen v zamÏstn·nÌ je v˝öe platu. Pr˘mÏrn˝ plat ûen je o 26 % (2002, cel˝ ˙vazek) niûöÌ neû pr˘mÏrn˝ plat muû˘. Faktem takÈ z˘st·v·, ûe samy ûeny û·dajÌ jiû p¯i n·stupnÌch pohovorech niûöÌ platy neû muûi uch·zejÌcÌ se o stejnou pr·ci. I kdyû podÌl pracujÌcÌch ûen v »R je pomÏrnÏ vysok˝, nejsou p¯Ìliö zastoupeny na vedoucÌch pozicÌch. éeny tvo¯Ì 43,3 % zamÏstnan˝ch na ËeskÈm trhu pr·ce (»S⁄ 2003). V roce 1989 vöak »R vyk·zala v oblasti zamÏstnanosti ûen urËit˝ posun, dvÏ veliËiny - lepöÌ moûnost uchytit se na vyööÌch mÌstech a poËet ûen s vyööÌmi p¯Ìjmy neû muûi, jiû nejsou zcela bezv˝znamnÈ. Pr˘zkum Gender t˝mu FSS MU uk·zal, ûe ûeny byly ve vedoucÌm managementu firem zastoupeny v nejlepöÌm p¯ÌpadÏ 1:5. Ve srovn·nÌ s poËtem zamÏstnan˝ch ûen v tÏchto podnicÌch jsou ûeny ve zjevnÏ nerovnopr·vnÈm postavenÌ, neboù mezi jejich celkov˝m zastoupenÌm ve firmÏ a obsazenÌm vedoucÌch mÌst je obtÌûnÏ p¯ekonateln· propast. K tomuto stavu Ëasto p¯ispÌvajÌ stereotypnÌ p¯edstavy o ûenskÈ pracovnÌ sÌle (menöÌ z·jem o kariÈrnÌ postup, menöÌ pracovnÌ schopnosti). PoslednÌ v˝zkumy vöak prokazujÌ vysokÈ pracovnÌ nasazenÌ ûenskÈ populace a nÌzkÈ rozdÌly v p¯Ìstupu ûen a muû˘ k pr·ci. Priority ûen a muû˘ ve "zlepöenÌ postavenÌ v souËasnÈm zamÏstn·nÌ" a v "dosaûenÌ zv˝öenÌ platu" jsou tÈmÏ¯ identickÈ. V˝zkumn˝ t˝m vypracoval takÈ nÏkolik doporuËenÌ zamÏstnavatel˘m, kter· mohou pomoci p¯i prosazov·nÌ rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe. JednÌm ze z·kladnÌch p¯edpoklad˘ je dobr· informovanost o tÈto problematice a z·konn˝ch norm·ch, kterÈ ji ¯eöÌ. Je takÈ d˘leûitÈ neztr·cet kontakt se zamÏstnanci. Ten mohou zprost¯edkovat nap¯. personalistÈ.

V r·mci v˝zkumnÈ zpr·vy se takÈ doporuËuje zahrnout problematiku rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ do vnitropodnikov˝ch norem, kterÈ by mÏly sledovat aktu·lnÌ trendy. ZamÏstnavatelÈ by se takÈ mÏli vyh˝bat genderovÏ nerovn˝m p¯Ìstup˘m p¯i n·boru zamÏstnanc˘, ale takÈ v jejich odmÏÚov·nÌ Ëi podmÌnk·ch pro kariÈrnÌ postup. Jednou z d˘leûit˝ch cÌlov˝ch skupin by se mÏli st·t rodiËe. CÌlem by nemÏlo b˝t p¯ijÌmat konkrÈtnÌ opat¯enÌ v oblasti skloubenÌ pr·ce a rodiny pouze pro ûeny. PodobnÈ programy by takÈ mÏly b˝t nabÌzeny muû˘m. I to je jeden ze zp˘sob˘, jak˝m posilovat roli muû˘ v rodinÏ. Pro skloubenÌ pracovnÌho a soukromÈho ûivota jsou vhodnÈ r˘znÈ programy, kterÈ podporujÌ flexibilnÌ pracovnÌ uplatnÏnÌ. Linda SokaËov·, Gender Studies

Autor: Miloš Krmášek

Who is who…? (v České republice), 4. vydání Encyklopedie osobnostÌ V oblÌbenÈ a velice û·danÈ encyklopedii biografiÌ najdete p¯es dvacet tisÌc v˝znamn˝ch individualit »eskÈ republiky z oblasti ekonomiky, vÏdy, politiky, sportu, kultury, cÌrkve. Aù uû jsou to umÏlci, vÏdci, vrcholovÌ manaûe¯i nebo politici, zkr·tka lidÈ, kte¯Ì se objevujÌ v televizi a v novin·ch; mimo klasick˝ch informacÌ, jako je datum, mÌsto narozenÌ Ëi povol·nÌ, se dozvÌte takÈ o jejich zvl·ötnÌch v˝konech, vyznamen·nÌch nebo ËlenstvÌch ve spolcÌch. A nejen to. Encyklopedie nabÌzÌ rovnÏû z·kulisnÌ pohled do ûivota osobnostÌ, do jejich z·jm˘ a konÌËk˘, ale takÈ nap¯Ìklad firemnÌ profily öpiËkov˝ch podnik˘ naöÌ zemÏ. Who is whoÖ? (v »eskÈ republice) je p¯ÌruËkou pro celou rodinu, pro ¯adu profesÌ, novin·¯e, vÏdce, velvyslance, uËitele, ale je takÈ inspiracÌ pro ml·deû. Vûdyù ûivotopisy ˙spÏön˝ch lidÌ jsou podnÏtem ke vzdÏl·v·nÌ a jsou öancÌ na postup a ˙spÏch. Encyklopedie osobnostÌ je bezesporu nezbytn˝m pomocnÌkem ve vöech sfÈr·ch komunikace. »ÌselnÈ ˙daje Who is WhoÖ? (v »eskÈ republice) ● asi 20 300 za¯azenÌ (Ë·steËnÏ s fotografiÌ), z toho ● asi 3 600 nov˝ch za¯azenÌ, ● asi 6 200 zmÏn/aktualizacÌ, ● asi 10 500 uveden˝ch jmen, z toho ● 17,57 % ûen a ● 82,43 % muû˘. VydavatelstvÌ Who is who V devades·t˝ch letech zjistil zakladatel öv˝carskÈ ¯ady Who is Who, Ralph H¸bner, ûe encyklopedie prominent˘, v nÌû se nach·zÌ jen hornÌch deset tisÌc danÈ zemÏ, je p¯eûitkem z minulosti. Dostal n·pad vytvo¯it obs·hlÈ slovnÌkovÈ dÌlo s ûivotopisy osobnostÌ, kterÈ dos·hly urËit˝ch ˙spÏch˘ v˝kony na mezin·rodnÌ, n·rodnÌ a region·lnÌ ˙rovni v r˘zn˝ch oblastech ve¯ejnÈho ûivota. VydavatelstvÌ Who is Who Vinohradsk· 184 130 52 Praha 3 Tel.: 267 132 679 Fax: 267 132 681 E-mail: [email protected] http://www.whoiswho-verlag.cz

Česká premiéra: první tuňák na těstoviny Rio Mare, jedniËka na ËeskÈm trhu s tuÚ·ky, novÏ p¯edstavuje produkt, kter˝ je na pultech Ëesk˝ch obchod˘ s potravinami ojedinÏl˝: je jÌm "TuÚ·k na tÏstoviny". Ochucen˝ tuÚ·k vznikl speci·lnÏ pr·vÏ pro tÏstoviny. Tereza Kopetkov·, brand manaûerka spoleËnosti Bolton Czechia, kter· na Ëesk˝ a slovensk˝ trh dod·v· znaËku Rio Mare, ho charakterizuje n·sledovnÏ: "V˝robek je jedineËn˝ tÌm, ûe s jeho pomocÌ p¯ipravÌme hotovÈ jÌdlo velice snadno a rychle. StaËÌ, kdyû ho zamÌch·me do uva¯en˝ch tÏstovin." K novÈ produktovÈ kategorii d·l uv·dÌ: "NabÌdka v oblasti hotov˝ch smÏsÌ a om·Ëek na tÏstoviny je pomÏrnÏ r˘znorod·. P¯esto aû doposud chybÏl produkt z tuÚ·kovÈho masa, kter˝ by byl urËen p¯Ìmo na p¯Ìpravu tepl˝ch jÌdel." Produktov· ¯ada tuÚ·k˘ na tÏstoviny existuje ve t¯ech st¯edomo¯sk˝ch p¯ÌchutÌch - TuÚ·k s

Ëesnekem a feferonkami, TuÚ·k s rajËaty a bazalkou a TuÚ·k alla puttanesca s Ëern˝mi olivami a kapary. ZnaËka Rio Mare se dlouhodobÏ orientuje na vysokou kvalitu sv˝ch produkt˘. TuÚ·kem na tÏstoviny podle T. KopetkovÈ tak vych·zÌ vst¯Ìc p¯edevöÌm n·roËnÏjöÌm spot¯ebitel˘m, kte¯Ì preferujÌ öpiËkovou kvalitu v kombinaci se snadnou a rychlou p¯Ìpravou. Produkt urËen˝ pro p¯Ìpravu teplÈho jÌdla, kter˝ by splÚoval vöechny tyto poûadavky, dosud podle jejÌch slov na trhu chybÏl. SpoleËnost Bolton Czechia, kter· je v˝hradnÌm dodavatelem tuÚ·ka Rio Mare do »eska a na Slovensko, pat¯Ì do skupiny nejvÏtöÌho zpracovatele tuÚ·kovÈho masa v EvropÏ. KromÏ tuÚ·k˘ na tÏstoviny znaËka nabÌzÌ takÈ tuÚ·ky v olivovÈm oleji, ve vlastnÌ öù·vÏ a tuÚ·kovÈ sal·ty Insalatissime Rio Mare. (tz)

27

únor 2006


Někdy mám pocit, že se úspěch neodpouští P odnikají ženy jinak než muži? Asi je to hloupá otázka. Mně se však zdá, že ženské podnikání s sebou nese osobitější styl, více citu, jasnější názor na věc. Když jsem oslovila Miloslavu Procházkovou, majitelku společnosti AVANTI, která se zabývá prodejem podlahových krytin a službami, jež s tímto sortimentem zboží souvisejí, bylo mi jasné, že rozhovor v našem časopise neodmítne. Tak nějak jsem to prostě vycítila. Že si s námi ráda popovídá o firmě, o tom, čemu zasvětila velkou část své životní energie. Ostatně AVANTI není společnost k přehlédnutí. Je za ní hodně úsilí, které se zúročilo v komunikaci se stále větším počtem zákazníků. Nahlédněte s námi do její duše:

zakl·dala na kvalitnÌm zboûÌ a prvot¯ÌdnÌm servisu. Za tu dobu jsme vybudovali nejen dobrÈ jmÈbo, ale i vlastnÌ are·l, na kter˝ jsem opravdu hrd·. Naöe nabÌdka uspokojÌ nejen majitele luxusnÌch hotel˘, rezidencÌ apod., ale i soukromÈ investory. VÏtöina z·kaznÌk˘ p¯ijde na doporuËenÌ. Jelikoû ve firmÏ pracuje cel· moje rodina, tak û·dn· z operacÌ na cestÏ k z·kaznÌk˘m neprojde bez d˘kladnÈ kontroly a dohledu. To se brzy rozk¯iklo a dodnes n·m to p¯iv·dÌ dalöÌ z·jemce o naöi pr·ci.

let. Po¯·d vÏ¯Ì svÈmu snu a i p¯es nep¯ÌzeÚ nÏkter˝ch org·n˘ a institucÌ prostÏ tvrdÏ pracuje a st·le douf·, ûe dobr· vÏc se prosadÌ. Co v·m v podnik·nÌ pom·h·? Pocit z dob¯e vykonanÈho dÌla. St·le vÏ¯Ìm, ûe politick· situace i situace ve spoleËnosti bude lepöÌ. NÏkdy m·m pocit, ûe se ˙spÏch neodpouötÌ a je po z·sluze potrest·n. Ale snad bude lÈpe, vÏ¯Ìm tomu! M·te nÏjakÈ svoje pravidlo, jak uöet¯it Ëas, jak s nÌm dob¯e hospoda¯it? Bohuûel, nem·m, ale kontrolky jiû obËas v˝straûnÏ blikajÌ. MusÌm s tÌm nÏco dÏlat. OdbornÌci tvrdÌ, ûe prod·vat zboûÌ nevytv·¯Ì cestu k vyööÌm zisk˘m. ée je pot¯eba rozvÌjet sluûby. Vy se o to snaûÌte. Chyst·te jeötÏ nÏco dalöÌho, aniû byste p¯edËasnÏ vyzradila, oË jde? NynÌ m·m vÌce Ëasu a prostoru k d˘slednÏjöÌ vnit¯nÌ kontrole a rozbor˘m ve firmÏ. OËek·v·m od toho ˙spory a efektivitu. Jinak st·le hled·me na evropskÈm trhu kvalitnÌ zboûÌ v naöem oboru, kterÈ prosadÌme i u n·s.

UrËitÏ i v·m osobnÏ na ËeskÈm trhu nÏjak· sluûba chybÌ - dok·ûete ji pojmenovat? Aù jiû by ölo o tu, kterou m˘ûe vyuûÌt firma nebo bÏûn˝ nepodnikajÌcÌ obËanÖ Dlouho jsem hledala övadlenu, zkusila jsem i praûskÈ renomovanÈ salony, sluûba v nich dopadla katastrof·lnÏ, nebyla to jen ztr·ta Ëasu vÏnovanÈho na zkouöky, nekvalitnÌ materi·ly, vracenÌ k opravÏ jiû odvedenÈ odÏvy, ale i kyselÈ obliËeje s v˝razem Co vlastnÏ chci. NynÌ jsem naöla mal˝ krejËovsk˝ atelier v Praze na SmÌchovÏ. Kdyû jsem si p¯ebÌrala perfektnÏ odvedenou pr·ci, byla jsem mile p¯ekvapena cenou, zabalenÌm, ale i tÌm, ûe majitelka naöila etiketu se sv˝m jmÈnem. RozhodnÏ se nem· za co stydÏt oproti renomovan˝m "cedulk·m". Kontakt: Na Sadech 246 Zbuzany, Praha Z·pad 252 25, www.avanti-koberce.cz [email protected] za up¯Ìmn· slova podÏkovala Eva Brixi

Na co jste myslela, kdyû jste firmu zakl·dala? Tak teÔ, co si udÏl·m, to budu mÌt. NaötÏstÌ jsem vÏtöinou narazila na velmi sluönÈ partnery a solidnÌ z·kaznÌky. RozhodnÏ jsem si p¯edstavovala to, co nynÌ m·m. Zkr·tka se splnil m˘j sen.

Vaöe spoleËnost m· zajÌmavÈ reference - podlahov˝mi krytinami vybavovala t¯eba T˝nsk˝ chr·m, ¯adu hotel˘, VelvyslanectvÌ PolskÈ republikyÖ Jak se takovÌ atraktivnÌ z·kaznÌci hledajÌ? Jsme na trhu od roku 1993. Naöe firma si vûdy

Intimní průmysl Historie pot¯eb, kterÈ ûeny pouûÌvaly p¯i menstruaci, nenÌ ˙plnÏ jasn·, protoûe toto tÈma bylo odjakûiva tabu. Ve starovÏku ûeny za ûivot porodily mnohem vÌce dÏtÌ a menstruovaly podstatnÏ mÈnÏ Ëasto, protoûe se zpravidla nedoûÌvaly vÏku nad 30 let. JeötÏ na zaË·tku 20. stoletÌ ûeny v nÏkter˝ch oblastech uûÌvaly k zachycenÌ menstruaËnÌ krve such˝ mech. Historie pr˘myslovÈ v˝roby vloûek v podobÏ, v jakÈ je vÌcemÈnÏ zn·me dnes, se pÌöe od roku 1920. Stalo se tak ve Spojen˝ch st·tech americk˝ch a spoleËnost, kter· se vrhla do novÈho oboru, se jmenovala The Kimberly-Clark Company.

V roce 2003 jste obdrûela titul Lady Pro. Bylo to do dalöÌch let motivaËnÌ? RozhodnÏ! Ve svÏtlech äpanÏlskÈho s·lu na HradÏ jsem si uvÏdomila, ûe i tzv. norm·lnÌ ûensk· si uûije sl·vu. Chce to jen jÌt za svou p¯edstavou a nedÏlat ˙stupky a kompromisy. Ocitla jsem se ve spoleËnosti ûen, kterÈ jsem jiû znala nap¯. z tisku a televize, a takÈ öly stejnou cestou. Jiû dvakr·t byla ocenÏna JUDr. Marie VodiËkov· - p¯edsedkynÏ Fondu ohroûen˝ch dÏtÌ, to je m˘j vzor LADY PRO. Spolupracujeme jiû nÏkolik U n·s je intimnÌ pr˘mysl spojuje velice Ëasto se jmÈnem Lidie.To je ¯eckÈho p˘vodu a znamen· "poch·zejÌcÌ z L˝die" (oblast v MalÈ Asii). V cÌrkevnÌm kalend·¯i mÏla tato dÌvka jmeniny 4. srpna. Je uctÌv·na jako patronka barvÌ¯˘. Podle tradice se pr˝ L˝die, kter· obchodovala s purpurem, nechala s celou rodinou pok¯tÌt ve Filippech (ÿecko) od samotnÈho sv. Pavla. Byla to pr˝ ˙plnÏ prvnÌ k¯esùanka v ÿecku a kaûd˝ mision·¯, kter˝ sem zavÌtal, mohl uûÌvat jejÌho pohostinstvÌ. Historie vloûek Lidie sah· aû k p¯elomu öedes·t˝ch a sedmdes·t˝ch let. NejstaröÌ balenÌ vloûek Lidie v novodobÈ historii Kimberly-Clark bylo vyrobeno v tov·rnÏ v Litovli, a to p¯ed vÌce neû 10 lety. Vloûky Lidie jsou v povÏdomÌ spot¯ebitelek jiû po

t¯i generace. ZnaËce se poda¯ilo udrûet si stabilnÌ pozici na ËeskÈm trhu. D˘vody jsou prostÈ. Lidie se p¯izp˘sobujÌ moment·lnÌm poûadavk˘m a trend˘m, jsou pohodlnÈ a snaûÌ se zÌskat si spot¯ebitelky atraktivnÌm designem. SpoleËnost Kimberly-Clark byla zaloûena jiû v roce 1872 a dnes pat¯Ì mezi nejvÏtöÌ v˝robce papÌrovÈho spot¯ebnÌho zboûÌ na svÏtÏ. SpoleËnost se celosvÏtovÏ rozdÏluje na t¯i divize: Divize spot¯ebnÌch v˝robk˘ (papÌrov· hygiena a v˝robky osobnÌ pÈËe), divize K-C Professional a divize Health Care. Mise spoleËnosti je dennÏ zlepöovat zdravÌ, hygienu a kvalitu ûivota lidÌ kdekoliv na svÏtÏ. TÈmÏ¯ Ëtvrtina vöech lidÌ na zemÏkouli, coû je 1,3 miliard obyvatel, kaûdoroËnÏ pouûÌv· v˝robky Kimberly-Clark. SpoleËnost svÈ v˝robky vyr·bÌ ve vÌce neû 35

a prod·v· ve vÌce neû 150 zemÌch svÏta. V EvropÏ mu pat¯Ì p¯ednÌ pozice v prodeji papÌrov˝ch v˝robk˘ HuggiesÆ, KleenexÆ, AndrexÆ, ScottexÆ, HakleÆ, KotexÆ a CameliaÆ. V souËasnÈ dobÏ m· v r·mci St¯ednÌ Evropy zastoupenÌ v Bulharsku, MaÔarsku, UkrajinÏ, ÿecku, Estonsku, LitvÏ, Polsku, Slovinsku, SlovenskÈ Republice, BosnÏ, Makedonii, Srbsku a Mold·vii. V roce 1995 vstoupila americk· spoleËnost Kimberly-Clark na Ëesk˝ trh. ZakoupenÌm v˝robnÌho z·vodu na produkty d·mskÈ hygieny v Litovli zaËala novodob· historie znaËky Lidie. O rok pozdÏji Kimberly-Clark d·le expandovala a zakoupila z·vod na v˝robu dÏtsk˝ch plen BobiZisoft v JaromÏ¯i, kde se zaËaly vyr·bÏt oblÌbenÈ plenky HuggiesÆ produkt˘ na inkontinenci znaËky Bobi Absorba a Poise/Depend. (tz)

Práce a zábava - ideální kombinace v InGardenu Po¯·d·te pr·vÏ konferenci, workshop nebo Ëek·te zahraniËnÌ hosty a r·di byste se setkali na pÏknÈm mÌstÏ, v p¯ÌjemnÈm prost¯edÌ, kde v·s nebude nikdo ruöit a budete se cÌtit pohodlnÏ? A co se jeötÏ k tomu pobavit, zahr·t si golf, poslechnout pÏknÈ pÌsniËky nebo si spoleËnÏ posedÏt u grilovanÈ lah˘dky? Vûdyù setkat se na pracovnÌ sch˘zce a pak si neform·lnÏ popovÌdat, proËistit hlavu, uvolnit se - to je ide·lnÌ kombinace. Ale t¯eba budete mÌt chuù zajÌt jen tak s p¯·teli na koncert nebo na v˝stavu, utÈci od vöednÌch starostÌ. KulturnÌ a konferenËnÌ centrum InGarden splnÌ vaöe p¯·nÌ. KulturnÌ a konferenËnÌ centrum InGarden je zasazeno do zelenÏ udrûovanÈ zahrady, kter· v·s velmi p¯ÌjemnÏ p¯ekvapÌ svou inspirativnÌ atmosfÈrou. SpojenÌm atraktivnÌch prostor interiÈru a exteriÈru vznik· jedineËnÈ a interaktivnÌ ¯eöenÌ vaöeho eventu. Centrum nabÌzÌ alternativu ke konferenËnÌm za¯ÌzenÌm hotelovÈho typu p¯i zachov·nÌ kvalitnÌho standartu sluûeb. ModernÌ, ËistÈ a niËÌm neruöenÈ mÌsto zcela p¯izp˘sobenÈ vaöim pot¯eb·m. KulturnÌ centrum nabÌzÌ ● PravidelnÈ mÏsÌËnÌ koncerty, ● pravidelnÈ v˝stavy a floristickÈ pracovnÌ semin·¯e. plocha

KonferenËnÌ centrum nabÌzÌ ● ModernÌ a funkËnÌ prost¯edÌ, ● WiFi internet zdarma pro ˙ËastnÌky, ● variabilnÌ plochy mÌstnostÌ od 24 do 160 m2 s n·vaznostÌ na zahradu, ● 15 parkovacÌch mÌst a vÌce neû 130 hlÌdan˝ch mÌst 200 m vzd·len˝ch, ● pron·jem prostor nenÌ podmÌnÏn odbÏrem dalöÌch sluûeb (catering, AV technika, Ö). Snadno dostupnÈ pomocÌ MHD (metro, bus, tram), vöude bezbariÈrov˝ p¯Ìstup. InGarden poskytuje obËerstvenÌ bÏhem akce ● ObÏd a veËe¯e formou teplÈho a studenÈho bufetu - varianty i tematicky zamÏ¯enÈ, gastronomickÈ speciality, ● studenÈ obËerstvenÌ - öirok˝ sortiment, ● sendviËe - v˝bÏr z nÏkolika druh˘ sendviË˘ a baget, ● sal·ty - ovocnÈ i zeleninovÈ, alternativa lehkÈho obËerstvenÌ, ● ovoce - je moûnÈ objednat takÈ samostatnÈ ovoce, ● coffee break - k·va, Ëaj, miner·lka, z·kusek ● opÈk·nÌ selete Ëi piknik v zahradÏ, ● n·poje dle vaöÌ objedn·vky.

uspo¯·d·nÌ - divadelnÌ

uspo¯·d·nÌ - ökolnÌ 48 osob

Foyer

121 m2

S·l A

88 m2

80 osob

S·l B

72 m2

75

42

160 m2

200

70-90

S·l C

40 m2

30

25

S·l D

24 m2

20

16

S·l A+B

28

AktivnÌ Ë·st zahrady a jejÌ moûnosti ● Golf - putting green a odpaliötÏ (indoor, outdoor), ● petanque, ● h·zenÌ podkov, kroket, lukost¯elba, ● grilovacÌ kout, t¯eba pro opÈk·nÌ sel·tka, ● jedineËn· moûnost letnÌho podveËernÌho promÌt·nÌ, ● koncert.

KonferenËnÌ s·ly ProsvÏtlen˝ centr·lnÌ konferenËnÌ s·l A+B sk˝t· spoustu moûnostÌ rozestavÏnÌ stol˘ a upravenÌ prostor podle druhu p¯Ìleûitosti. S·l lze rozdÏlit na dva menöÌ. S·ly C a D jsou vhodnÈ pro akce menöÌho charakteru, sekce, porady, pohovory, workshopy, pravidelnÈ pr·ce ve skupin·ch. Foyer m˘ûe slouûit jak k pod·v·nÌ obËerstvenÌ, tak k prezentaci produkt˘ a sluûeb. SouË·stÌ nabÌdky je bohatÈ vybavenÌ centra, projekËnÌ plocha, flip chart, liöty kolem mÌstnosti pro vyvÏöenÌ logotyp˘, magnetick· tabule, moûnost zajistit bloky, tuûky a n·stÏnnÈ hodiny. S celodennÌm pron·jmem s·l˘ A+B navÌc zÌsk·-

v·te foyer a odpoËinkovou Ë·st zahrady, otev¯enou terasu s moûnostÌ pod·v·nÌ k·vy, petanque - h¯iötÏ dle ofici·lnÌch rozmÏr˘ »eskÈ asociace petaque klub˘. Podle p¯·nÌ a rozsahu vaöÌ popt·vky zajistÌme AV techniku, tlumoËenÌ. V p¯ÌpadÏ pot¯eby pro v·s a vaöe klienty zajistÌme ubytov·nÌ v hotelech v blÌzkÈm okolÌ. P¯i provozov·nÌ konferenËnÌho centra InGarden nabÌzÌme zajÌmavÈ ceny pro rok 2006. Z·roveÚ poskytujeme atraktivnÌ slevy p¯i opakovan˝ch akcÌch. Kontakty: www.ingarden.cz, Email: [email protected], Telefon: +420 274 780 575, +420 603 485 193, +420 777 079 612, provozovatel: SHOCK, s.r.o. I»O 26189020

www.prosperita.info

únor 2006


Největší radost mám z toho, že všech mých 5 restaurací bezvadně funguje …uklízela jsem, pracovala v kuchyni, obsluhovala zákazníky u pokladny a naučila jsem se všechny činnosti, které v restauraci existují…

N

a tento rozhovor jsem se dlouho těšila. Upřímně jsem byla zvědavá na ženu, která je v očích McDonald´s v České republice váženou dámou, výtečným partnerem, ženou, která rozumí své práci, která je odvážná, ale zároveň si uvědomuje výši rizika, které s sebou podnikání nese. Mít totiž zodpovědnost za tolik restaurací, tedy být také stále na očích, to není zas až tak lehké. K tomu dvě malé děti a sem tam nějaká ta starost navíc… Vede si však tak dokonale, že byla vyhodnocena jako Franšízant roku 2005 v celé České republice. Tedy určitě boří mýty o tom, že žena, děti, rodina a podnikání jsou pojmy, které se těžko slaďují v praxi dohromady. Více se však již dozvíte ze samotných odpovědí Renaty Roubínkové-Baierové, podnikatelky, která provozuje v Brně pět restaurací McDonald´s:

SpoleËnost McDonald¥s m· pr˝ na ûeny podnikatelky ötÏstÌ - jsou öikovnÈ, peËlivÈ, starostlivÈ a je na nÏ spolehnutÌ, prostÏ jsou to dobrÈ obchodnice. Kdy jste se rozhodla ke spolupr·ci? NÏjakou dobu jsem ûila v NÏmecku. ZaËala jsem tam od pÌky pracovat v McDonald¥s - uklÌzela jsem, pracovala v kuchyni, obsluhovala z·kaznÌky u pokladny a nauËila jsem se vöechny Ëinnosti, kterÈ v restauraci existujÌ. Kdyû jsem vöe zvl·dla, dostala jsem se aû na mÌsto vedoucÌ restaurace McDonald¥s. Franchising tady tehdy skoro nikdo neznal. Moûn· i pro v·s byl model podnik·nÌ tohoto typu zcela nov˝. »Ìm si v·s zÌskal? Povaûuji jej za velice dobr˝ podnikatelsk˝ systÈm. M· u McDonald¥s dlouholetou tradici s velmi dob¯e propracovan˝mi principy. Podnik·nÌ na z·kladÏ franöÌzy poskytuje urËitou jistotu a podporu velkÈ znaËky, nech·v· prostor pro samostatnost a je zaloûen na sdÌlenÌ ˙spÏch˘ i rizik. Neb·la jste se vstoupit do hry se svÏtozn·mou znaËkou? UrËitÏ ne. Znala jsem znaËku McDonald¥s, jak jsem jiû uvedla, ze zahraniËÌ. Koncept McDonald¥s je jednÌm z nej˙spÏönÏjöÌch podnikatelsk˝ch koncept˘ na svÏtÏ. Kdyû jsem p˘sobila v NÏmecku, byla jsem zamÏstn·na pr·vÏ u franöÌzanta, kter˝ svou restauraci McDonald¥s provozoval na z·kladÏ licence McDonald¥s, a to vzorovÏ. NaË jste se tÏöila zprvu nejvÌce? Na to, aû budu moci zamÏstnat svÈ prvnÌ zamÏstnance a budu moci otev¯Ìt svoji prvnÌ restauraci McDonald¥s. Z Ëeho m·te radost dnes? Pokud vÌm, vaöe "kr·lovstvÌ" se postupnÏ rozrostloÖ NejvÏtöÌ radost m·m z toho, ûe vöech m˝ch 5 restauracÌ McDonald¥s bezvadnÏ funguje. M·m radost z toho, ûe moji zamÏstnanci jsou spokojeni. Za rok v m˝ch restauracÌch obslouûÌme p¯es jeden milion z·kaznÌk˘. Jsem takÈ potÏöena, ûe mohu aktivnÏ podpo¯it ¯adu charitativnÌch a sponzorsk˝ch akcÌ zejmÈna ve mÏstÏ BrnÏ. Jsem kup¯. Ëlenkou dozorËÌ rady Donald Macdonald Charity o.p.s., kter· pom·h· ve FN Motol klinice dÏtskÈ onkologie a hematologie a financuje provozov·nÌ ubytovacÌho za¯ÌzenÌ pro rodiny

Chvíle s rodinou

S generálním ředitelem McDonald´s ČR/SR Arnaudem Burlinem mal˝ch pacient˘, coû je velk· pomoc lidem ve svÌzelnÈ situaci. TakÈ jsem podpo¯ila sbÌrku na hrad Veve¯Ì a tradiËnÏ pom·h·m organizovat ökolnÌ turnaj v minifotbalu pro û·ky z·kladnÌch ökol od 6 11 let. Tohoto turnaje se z˙ËastÚuje p¯es 82 % z·kladnÌch ökol z celÈ republiky. AktivnÏ hr·lo v poslednÌm roËnÌku 81 056 dÏtÌ. Je to skvÏlÈ, kdyû m˘ûete udÏlat nÏco dobrÈho pro prost¯edÌ, ve kterÈm podnik·te.


Je moûnÈ, aby si u v·s v restauraci nap¯. firma pronajala po zavÌracÌ dobÏ prostory pro podnikov˝ veËÌrek ve stylu hamburger˘? Samoz¯ejmÏ, je to moûnÈ. Jiû jsme podobnÈ akce nÏkolikr·t realizovali. Je t¯eba pouze zavolat a domluvit se. »Ìm zÌskal a ËÌm utrpÏl v·ö rodinn˝ ûivot? CtÌ

vaöi nejbliûöÌ ambice, kterÈ jste do svÈ seberealizace vloûila? M˘j rodinn˝ ûivot jen zÌskal. M·m dvÏ dÏti: osmiletÈho Dominika a Ëty¯letou Liu. M˘j manûel Michal pracuje ve firmÏ a v mÈm podnik·nÌ mÏ vöestrannÏ podporuje. SnaûÌm se vÏnovat naplno jak pr·ci, tak rodinÏ. M·me spoleËnÈ z·liby, kter˝mi je lyûov·nÌ, tenis, cestov·nÌ a podobnÏ. Co byste doporuËila ûen·m, kterÈ by r·dy podnikaly, ale bojÌ se riskovat? Riskovat se musÌ, je t¯eba ovöem zv·ûit mÌru rizika a mÌt plnou podporu sv˝ch nejbliûöÌch. za up¯Ìmn· slova podÏkovala Eva Brixi ✑

DocÌlila jste pÏkn˝ch v˝sledk˘, ËÌm to, ûe jsou lepöÌ neû u nÏkter˝ch koleg˘? MusÌte do svÈ pr·ce d·vat asi vÌce neû svoje vlastnÌ srdceÖ SnaûÌm se dÏlat vöe naplno, ale souËasnÏ vÌm, ûe bez mÈho t˝mu skvÏl˝ch spolupracovnÌk˘ by to neölo. M˘ûete uplatÚovat svÈ osobitÈ n·pady, necÌtÌte se nÏkdy p¯Ìliö v "uniformÏ" pravidel a firemnÌch zvyklostÌ? V˘bec ne, McDonald¥s naopak podporuje mÈ vlastnÌ aktivity. SpoleËnÏ n·m jde o jedno a tÌm je spokojen˝ z·kaznÌk, kter˝ se k n·m r·d vracÌ. Jak· je vlastnÏ vaöe klientela? S nÏkter˝mi hosty se urËitÏ osobnÏ dob¯e zn·te. Naöe klientela je r˘znorod·. Od mal˝ch z·kaznÌk˘ ve vÏku m˝ch dÏtÌ aû po z·kaznÌky v d˘chodovÈm vÏku. Spoustu z·kaznÌk˘ samoz¯ejmÏ osobnÏ zn·m, jsou to ti, kte¯Ì

Popcorn v kabátě Lupeto Lupeto, to jsou lehkÈ, kr·snÏ nad˝chanÈ a b·jeËnÏ k¯upavÈ snacky zajÌmav˝ch tvar˘, barev a p¯ÌchutÌ pod znaËkou Bohemia. Jsou vyrobenÈ z tÏch nejlepöÌch brambor, pöenice Ëi kuku¯ice. Lupeto jsou mezi dom·cÌmi spot¯ebiteli oblÌbenÈ zejmÈna pro svou v˝raznou a nevöednÌ chuù. StaËÌ jen vloûit do ˙st a samy se rozplynou na jazyku. Tyto snacky mezi sebou nynÌ p¯ivÌtajÌ l·kavou novinku Lupeto Popcorn solen˝. Tentokr·t se snacky Lupeto nerozöi¯ujÌ o novou p¯Ìchuù, ale m˘ûeme se tÏöit na ˙plnou novinku v ¯adÏ, tedy chutn˝ slan˝ popcorn. Mezi r˘zn˝mi pochoutkami m· popcorn jistÏ svÈ nezastupitelnÈ mÌsto a tÏöÌ se pr·vem velkÈ oblibÏ mezi spot¯ebiteli. A nynÌ ho takÈ Lupeto za¯azuje mezi svÈ lah˘dky. Aby tento nov˝ v˝robek dob¯e zapadl mezi ostatnÌ snacky, je nabÌzen ve slanÈ variantÏ. "VÏ¯Ìme, ûe Lupeto Popcorn solen˝ si najde svÈ p¯Ìznivce, stejnÏ tak jako naöe ostatnÌ produkty," ¯ekla Lenka Poöarov·, Marketing Manager spoleËnosti Intersnack, a. s. Jiû obal n·s p¯esvÏdËÌ o tom, jak l·kavou a kvalitnÌ pochoutku obsahuje. Lupeto Popcorn solen˝ je ukryt v s·Ëku s velk˝m pr˘hledem. JeötÏ p¯ed zaplacenÌm m˘ûeme zkontrolovat to, co kupujeme. ZnaËka Lupeto tak nabÌzÌ vöe jen v tÈ nejlepöÌ kvalitÏ, kter· je vidÏt jiû na prvnÌ pohled. Kaûd˝ milovnÌk popcornu m· jistotu, ûe

k n·m chodÌ pravidelnÏ. Je to v˝hoda, protoûe se od nich dozvÌd·m r˘znÈ p¯ipomÌnky, ohlasy kup¯. na novÈ v˝robky a akce a velice vÌt·m jejich n·pady. KaûdÈho kontaktu se z·kaznÌkem si v·ûÌm, jen pokud m·te zpÏtnou vazbu, m˘ûete b˝t relevantnÌ a st·le se zlepöovat.

Restaurace Renaty Roubínkové-Baierové v Galerii Vaňkovka v Brně

si svou oblÌbenou nad˝chanou a k¯upavou pochoutku opravdu vychutn·. NynÌ nabÌzÌ Lupeto tyto varianty: Lupeto SolenÈ, Lupeto Uzen· öunka, Lupeto Uher·k, Lupeto äpÌz a Lupeto K¯upky. Jako malÈ i milÈ pohoötÏnÌ pro p¯·telskÈ posezenÌ ve vaöÌ kancel·¯i - proË ne?

29

únor 2006

ČESKÝ SVAZ PIVOVARŮ A SLADOVEN, TRH INFORMACÍ

Naplňování etických principů je pro české pivovary nutností R ozhodnutí prosincové valné hromady Českého svazu pivovarů a sladoven přistoupit do The Brewers of Europe, lobbistické organizace evropských pivovarníků, znamená vedle možnosti aktivněji promlouvat do problematiky evropského pivovarství i nutnost naplňovat etický kodex této instituce. To je jedna z nejvýznamnějších podmínek členství v této významné instituci. Původně byl Etický kodex jako součást Iniciativy zodpovědných pivovarů přijat 5 českými pivovary již v lednu 2003 a tehdy pokrýval přibližně 75 % pivního trhu u nás.

P¯ijetÌ EtickÈho kodexu rozhodujÌcÌ vÏtöinou Ëlen˘ »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven na uvedenÈ valnÈ hromadÏ znamen·, ûe naöe pivovary budou etick· pravidla, kter· se t˝kajÌ p¯edevöÌm reklamy a dalöÌch zp˘sob˘ marketingovÈ podpory prodeje piva, dodrûovat; z·roveÚ se tÌm naplÚuje i nezbytn· podmÌnka pro vstup do evropskÈ pivovarskÈ organizace, kter· nejen zastupuje jejich z·jmy, ale takÈ aktivnÏ spolup˘sobÌ na vytv·¯enÌ odpovÌdajÌcÌch podnikatel-

sk˝ch podmÌnek v r·mci EU. »esk· verze vych·zÌ - kromÏ obdobn˝ch etick˝ch norem v zahraniËÌ - i z kodexu Rady pro reklamu »eskÈ republiky a jde nad r·mec ËeskÈ legislativy. "P¯ijetÌm princip˘ etickÈho chov·nÌ ËeötÌ pivovarnÌci sledujÌ naplÚov·nÌ etickÈho, samoregulaËnÌho prost¯edÌ v naöem pivovarnictvÌ, coû v praxi znamen· p¯ispÌvat ke vzdÏl·v·nÌ ve¯ejnosti v oblasti pivnÌ kultury u n·s," uvedl Ing. Jan Vesel˝, v˝konn˝ ¯editel »eskÈho svazu pivovar˘ a sla-

Čeští pivovarníci vstupují do The Brewers of Europe - z·kladnÌ fakta Z·kony, na¯ÌzenÌ a podnikatelsk˝ prostor v »R, kterÈ vymezujÌ oblast p˘sobenÌ pivovarnÌk˘, »esk˝ svaz pivovar˘ a sladoven monitoruje a z·roveÚ komunikuje se z·konod·rci, exekutivou, regul·tory a dalöÌmi institucemi, kterÈ majÌ co ¯Ìct k vytv·¯enÌ podnikatelskÈho prost¯edÌ v r·mci »eskÈ republiky. V EU vznikajÌ rozhodnutÌ, kter· bezprost¯ednÏ ovlivÚujÌ podnikatelskÈ prost¯edÌ pro pivovary v r·mci unie a samoz¯ejmÏ i u n·s. Proto je nutnÈ tvorbu tÏchto rozhodnutÌ monitorovat, spolupracovat na jejich vytv·¯enÌ a v neposlednÌ ¯adÏ ovlivÚovat jejich p¯ijÌm·nÌ.

SystÈm fungov·nÌ byrokratick˝ struktur v EU je nastaven tak, ûe profesnÌ z·jmy lze h·jit nejlÈpe pr·vÏ prost¯ednictvÌm celoevropsk˝ch profesnÌch sdruûenÌ, jako je nap¯. The Brewers of Europe, a takÈ nejefektivnÏji prosazovat. Spolupr·ce »SPS s The Brewers of Europe (www.brewersofeurope.org) bude mÌt formu oboustrannÈ spolupr·ce. »esk˝ svaz pivovar˘ a sladoven bude mÌt svÈ zastoupenÌ jak ve vöech reprezentativnÌch org·nech BofE, tak se rovnÏû bude podÌlet na Ëinnosti nejv˝znamnÏjöÌch v˝konn˝ch org·n˘ sdruûenÌ. Bude mÌt zastoupenÌ v pracovnÌ komisi Pivo a spoleËnost, d·le v komisi Trh a technologie a ad hoc bude participovat na Ëinnosti zb˝-

Chtějí být aktivnější a být více slyšet v Bruselu RozhodnutÌ prosincovÈ valnÈ hromady »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven vstoupit do The Brewers of Europe znamen· posÌlenÌ hlasu ËeskÈho pivovarnickÈho pr˘myslu - pro n·s prestiûnÌho odvÏtvÌ - v evropsk˝ch struktur·ch a v EvropskÈ unii. HlavnÌm cÌlem Ëesk˝ch pivovarnÌk˘ je podrobnÏji monitorovat, co se v Bruselu dÏje, a vÏdÏt vÌce o tom, kter˝m smÏrem se ubÌr· evropsk· legislativa ovlivÚujÌcÌ jejich z·jmy. Je to krok, kter˝ vöak p¯edevöÌm umoûnÌ na toto dÏnÌ aktivnÏ p˘sobit. Pr·vÏ moûnost aktivnÌ spolupr·ce na vzniku stanovisek ovlivÚujÌcÌch tvorbu evropskÈ legislativy je to, co p¯imÏlo ËeskÈ pivovarnÌky vstoupit do The Brewers of Europe a pr·vÏ v tÈto dobÏ. V neposlednÌ ¯adÏ bylo rozhodnutÌ iniciov·no skuteËnostÌ, ûe neschv·lenÌm evropskÈ ˙stavy se zvyöuje v·ha hlasu kaûdÈho n·rodnÌho subjektu EU. "V˝znam ËeskÈho pivovarstvÌ i vÏhlas ËeskÈho piva znamen· nutnost i z·vazek naöe z·jmy nejen ochraÚovat, ale i h·jit a prosazovat kroky, kterÈ povedou k dalöÌmu rozvoji pivovarskÈho pr˘myslu u n·s," ¯ekl Ing. Jan Vesel˝, v˝konn˝ ¯editel »SPS. "A toho lze efektivnÏ dos·hnout jen prost¯ednictvÌm takovÈ instituce, jako je The Brewers of Europe," doplnil Jan Vesel˝. "Velmi vÌt·me vstup Ëesk˝ch pivovarnÌk˘ do naöÌ organizace a ch·peme to jako d˘leûit˝ krok, neboù v˝znamnÏ posÌlÌ hlas pivovarskÈho pr˘mysl v evropsk˝ch struktur·ch," uvedl Rodolphe de Looz-Corswarem, gener·lnÌ tajemnÌk The Brewers of Europe. "Tradice ËeskÈho pivovarnictvÌ, jeho dlouh· historie i souËasn· rostoucÌ pozice ËeskÈho piva na svÏtovÈm a evropskÈm trhu podtrhuje v˝znam toho ËlenstvÌ a zv˝öÌ naöi prestiû p¯i prosazov·nÌ pot¯eb evropsk˝ch pivovarnÌk˘," dodal de Looz-Corswarem. Mezi v˝znamnÈ ˙koly, kterÈ si ËlenovÈ BofE kladou za cÌl, je propagace odpovÏdnosti pivovar˘ p¯i dodrûov·nÌ etick˝ch princip˘ komerËnÌ komunikace, kam pat¯Ì reklama, balenÌ v˝robk˘, podpora prodeje, sponzoring, v˝zkum apod. D·le sem pat¯Ì dodrûov·nÌ etiky v oblasti ûivotnÌho prost¯edÌ, bezpeËnosti potravin, rozvoje technologiÌ a podpory zdravotnÌ osvÏty kolem odpovÏdnÈ konzumace piva apod. BofE klade takÈ d˘raz na odpovÏdnou konzumaci piva a zdrav˝ a soci·lnÏ prospÏön˝ ûivotnÌ styl. Podporuje a organizuje kampanÏ, kterÈ informujÌ o p¯Ìnosech umÌrnÏnÈ konzumace piva, ale takÈ o nebezpeËÌch nadmÏrnÈ konzumace alkoholu. S tÌm souvisÌ i podpora nez·visl˝ch v˝zkum˘ zkoumajÌcÌch vztah mezi konzumacÌ piva a zdravÌm a chov·nÌm. V neposlednÌ ¯adÏ propaguje sebekontrolu jako efektivnÏjöÌ a prospÏönÏjöÌ alternativu neû systÈm kontroly spot¯eby. (tz csps)

Controlling a řízení podniku v praxi Základní nástroje a metody controllingu Z minulÈ Ë·sti seri·lu jiû vÌme, ûe controlling je jednÌm z modernÌch n·stroj˘ ¯ÌzenÌ, kter˝ slouûÌ k podpo¯e podnikovÈho vedenÌ, pom·h· vËas rozpoznat chybn˝ v˝voj a navrhnout n·pravn· opat¯enÌ. JakÈ n·stroje jsou p¯itom v controllingu nejËastÏji vyuûÌv·ny?

ControllingovÈ n·stroje m˘ûeme rozdÏlit do pÏti skupin. 1. Kalkulace n·klad˘ a v˝kon˘ podniku vych·zÌ prim·rnÏ z ˙daj˘ finanËnÌho ˙ËetnictvÌ a soust¯edÌ se na p¯ÌËinnÈ p¯i¯azenÌ n·klad˘ jednotk·m a divizÌm podniku, ale takÈ produkt˘m, region˘m Ëi z·kaznÌk˘m, kterÈ jejich pot¯ebu vyvolali. Kalkulace n·klad˘ a v˝kon˘ se snaûÌ pracovat s n·klady projekt˘, proces˘ a zlepöovat hospod·rnost vnitropodnikovÈ tvorby hodnoty. N·stroje tÈto oblasti controllingu se soust¯edÌ takÈ na hodnocenÌ ziskovosti jednotliv˝ch produkt˘, sluûeb, region˘ Ëi z·kaznÌk˘ tÌm, ûe definovan˝m entit·m

30

doven. "Chceme rovnÏû, aby se zlepöilo povÏdomÌ spoleËnosti o tom, ûe st¯Ìdm· konzumace piva akcentuje jeho pozitivnÌ spoleËenskÈ aspekty i jeho zdravotnÌ ˙Ëinky, avöak pouze tehdy, konzumujeme-li jej s mÌrou," dodal Jan Vesel˝. Iniciativa zodpovÏdn˝ch pivovar˘ kromÏ samoregulace marketingov˝ch aktivit sleduje p¯ijetÌm EtickÈho kodexu p¯edevöÌm to, Ëeho je pot¯eba se v komerËnÌ komunikaci vyvarovat. é·dn· reklama nesmÌ b˝t zamÏ¯ena na osoby mladöÌ 18 let, reklama piva nesmÌ b˝t v po¯adech pro dÏti atd. Pat¯Ì sem i jasn· negativnÌ stanoviska k nezodpovÏdnÈ konzumaci piva p¯edevöÌm v souvislosti s ¯ÌzenÌm vozidel a p¯i nebezpeËn˝ch aktivit·ch, k nesluËitelnosti konzumace piva a alkoholu tÏhotn˝mi ûenami, d·le jde o to, aby se nespojovalo pitÌ piva se spoleËensk˝m ˙spÏchem Ëi posÌlenÌm fyzick˝ch schopnostÌ. NenÌ moûnÈ kritizovat abstinenci, ale je t¯eba zd˘razÚovat pr·vo kaûdÈho dospÏlÈho jedince konzumovat pivo v rozumnÈ

mÌ¯e. SouË·stÌ programu je hluböÌ spolupr·ce s prodejci p¯i prosazov·nÌ etick˝ch princip˘ a realizace mnoha podp˘rn˝ch projekt˘ s dalöÌmi institucemi, jako je BESIP atp. DalöÌ informace naleznete na internetov˝ch str·nk·ch »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven www.cspas.cz a takÈ na www.iniciativapivovaru.cz. Ing. Jan Vesel˝ »esk˝ svaz pivovar˘ a sladoven Tel.: 224 914 566, Fax: 224 914 542 E-mail: [email protected]

vajÌcÌch t¯Ì, tedy pracovnÌ komisi pro komunikaci, d·le finanËnÌ komisi a komisi pro legislativu. Z·stupci »SPS se kromÏ toho budou ˙Ëastnit pr·ce v novÏ vznikajÌcÌch ¯ÌdÌcÌch a strategick˝ch org·nech BofE, neboù The Brewers of Europe se v souËasnosti organizaËnÏ promÏÚuje, aby sdruûenÌ lÈpe a efektivnÏji reagovalo na mÏnÌcÌ se podmÌnky a na novÈ ˙koly, kterÈ mu ukl·dajÌ ËlenovÈ. The Brewers of Europe na druhÈ stranÏ nezbytnÏ pot¯ebuje mnoho dat a informacÌ od n·rodnÌch asociacÌ, aby mohlo odpovÌdajÌcÌm zp˘sobem informovat administrativnÌ struktury EU a p¯ispÌvat tak k lepöÌmu pochopenÌ stanovisek a poûadavk˘ Ëlen˘ BofE. Podle informacÌ z centr·ly BofE je vstup »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven nejen vÌt·n, ale byla opakovanÏ vyj·d¯ena nadÏje, ûe vzhledem k postavenÌ, historii, tradici i rostoucÌmu objemu produkce pivovar˘ v »eskÈ republice ËeötÌ pivovarnÌci v˝raznÏ p¯ispÏjÌ k Ëinnosti BofE a obohatÌ ji o svÈ znalosti a zkuöenosti. The Brewers of Europe jako profesnÌ sdruûenÌ p¯edstavujÌcÌ hlas evropsk˝ch pivovarnÌk˘ vzniklo v p¯edch˘dkyni dneönÌ EU v roce 1958 a sÌdlÌ v Bruselu. JejÌmi Ëleny je 15 "star˝ch" Ëlensk˝ch zemÌ EU. DalöÌmi Ëleny jsou Lotyösko, Malta a Polsko, kterÈ se ned·vno staly Ëlensk˝mi zemÏmi EU, a d·le Norsko, äv˝carsko a Turecko. Tato z·jmov· organizace evropsk˝ch pivovarnÌk˘ si klade za cÌl p¯edevöÌm podporovat otev¯en˝ dialog mezi Ëlensk˝mi organizacemi, podporovat z·jmy

sv˝ch Ëlen˘ a informov·nÌ institucÌ EU v oblastech, kterÈ ovlivÚujÌ pivovarsk˝ pr˘mysl. H·jÌ z·jmy pivovarnÌk˘ v oblasti legislativnÌho procesu tak, aby v˝sledky odpovÌdaly jejich pot¯eb·m. Mezi v˝znamnÈ ˙koly, kterÈ si ËlenovÈ BofE kladou za cÌl, je propagace odpovÏdnosti pivovar˘ v oblasti ûivotnÌho prost¯edÌ, bezpeËnosti potravin, rozvoje technologiÌ a podpory zdravotnÌ osvÏty kolem odpovÏdnÈ konzumace piva apod. Klade takÈ d˘raz na odpovÏdnou konzumaci piva a zdrav˝ a soci·lnÏ prospÏön˝ ûivotnÌ styl. Podporuje a organizuje kampanÏ, kterÈ informujÌ o p¯Ìnosech umÌrnÏnÈ konzumace piva, ale takÈ o nebezpeËÌch nadmÏrnÈ konzumace alkoholu. S tÌm souvisÌ i podpora nez·visl˝ch v˝zkum˘ zkoumajÌcÌch vztah mezi konzumacÌ piva a zdravÌm a chov·nÌm. V neposlednÌ ¯adÏ propaguje sebekontrolu jako efektivnÏjöÌ a prospÏönÏjöÌ alternativu neû systÈm kontroly spot¯eby. Za dobu svÈ existence si BofE zÌskala povÏst solidnÌ, odpovÏdnÈ instituce schopnÈ poskytovat spolehliv· data a hodnovÏrnÈ informace o celÈm pivovarnickÈm pr˘myslu v öirokÈm spektru jeho ËinnostÌ. Komunikace probÌh· jak smÏrem k institucÌm org·n˘m EU, tak i dovnit¯ sdruûenÌ samÈho s cÌlem sjednotit ˙silÌ n·rodnÌch pivovarsk˝ch organizacÌ k dosaûenÌ spoleËn˝ch cÌl˘ v Bruselu. »esk˝ svaz pivovar˘ a sladoven bude i nad·le ˙zce spolupracovat se St·lou misÌ »R p¯i EU; naöe z·jmy a Ëinnost majÌ z jejich strany plnou podporu. (tz)

ČPU najdete od ledna na nové adrese Od ledna 2006 najdete sÌdlo »eskÈ plyn·renskÈ unie na novÈ adrese v budovÏ administrativnÌho are·lu Novodvorsk· 803/82 v Praze 4 KrËi (zn·mÈ jako sÌdlo St¯edoËeskÈ plyn·renskÈ a.s.). TÏöÌme se na Vaöi n·vötÏvu. Dostanete se k n·m: Autem: z jiûnÌ spojky sjeÔte smÏrem na KrË, na k¯iûovatce u Thomayerovy nemocnice odboËÌte doprava do kopce smÏr Lhotka, ulicÌ Z·lesÌ se dostanete aû k n·m. MHD: ze stanice metra KaËerov (trasa C), bus Ë. 106, 139, 170, 196, 203, 205 (stanice Novodvorsk·),

ze stanice metra SmÌchovskÈ n·draûÌ (trasa B), bus Ë. 196, 198, 199 (stanice Novodvorsk·). Nov˝ kontakt: »esk· plyn·rensk· unie Novodvorsk· 803/82, 142 01 Praha 4 Tel.: +420 241 027 873 Fax: +420 241 027 879 http://www.cpu.cz e-mail: [email protected]

management. Proto obzvl·ötÏ zde platÌ, ûe "mÈnÏ je nÏkdy vÌce". 4. InvestiËnÌ kalkulace podporujÌ dlouhodobÈ rozhodov·nÌ o rozvoji Ëi naopak utlumenÌ Ëinnosti podniku. Nov˝ z·vod, hala Ëi stroj, ale takÈ marketingov· kampaÚ Ëi n·bor nov˝ch pracovnÌk˘, to vöe jsou rozhodnutÌ, kter· ovlivÚujÌ organizaci, procesy i v˝sledky podniku na nÏkolik let dop¯edu. ⁄lohou controllingu je podpo¯it takov· rozhodnutÌ ekonomick˝m pohledem - zhodnocenÌm budoucÌch ˙spor i zisk˘. 5. Benchmarking - pokud chceme lÈpe ¯Ìdit procesy a v˝sledky podniku, pot¯ebujeme srovn·nÌ. A to nejen z ËasovÈho hlediska (pl·n x skuteËnost), ale takÈ nap¯ÌË divizemi Ëi dokonce odvÏtvÌm, ve kterÈm podnik p˘sobÌ. Porovn·nÌ ukazatel˘ je cenn˝m v˝chodiskem pro dalöÌ projekty zlepöov·nÌ. VÌce o controllingu naleznete na www.point-consulting.cz - nejrozs·hlejöÌ Ëesk˝ informaËnÌ zdroj pro podnikovÈ ¯ÌzenÌ a controlling, kde si m˘ûete tÈû objednat literaturu k uvedenÈ problematice. CennÈ zkuöenosti a rady pro praktickÈ vyuûitÌ jednotliv˝ch n·stroj˘ m˘ûete zÌskat i na odborn˝ch semin·¯Ìch POINT Consulting, na nichû

vystupujÌ na slovo vzatÌ experti z praxe v˝znamn˝ch podnik˘ v »R a SR. Aktu·lnÌ nabÌdka semin·¯˘ - viz. www.point-consulting.cz nebo volejte +420 225 096 445 (ing. Petra Tritov·). P¯ÌötÏ: KaûdodennÌ chlÈb controller˘ pro navigaci k lepöÌm v˝sledk˘m. Ing. Petra Tritov·

2.

p¯i¯azujÌ kromÏ n·klad˘ i jimi vyvolanÈ trûby. 2. PodnikovÈ pl·nov·nÌ je nedÌlnou souË·stÌ controllingu. KolobÏh stanovov·nÌ cÌl˘ na vöech ˙rovnÌch podniku, kontrola jejich plnÏnÌ anal˝zou odchylek a p¯ijetÌ n·pravn˝ch opat¯enÌ je klÌËovou ËinnostÌ controllera. Controller tedy nejen analyzuje a kontroluje, ale p¯edevöÌm navrhuje jak d·l. P¯es roËnÌ rozpoËty, t¯ÌletÈ st¯ednÏdobÈ pl·ny aû po strategii na pÏt a vÌce let se firmy snaûÌ definovat realistickÈ cÌle a sledovat jejich pr˘bÏûnÈ "meziroËnÌ"plnÏnÌ. 3. Podnikov˝ reporting nebo-li v˝kaznictvÌ Ëi zpravodajsk˝ systÈm je zrdcadlem dÏnÌ v podniku. S jeho pomocÌ jsme schopni pr˘bÏûnÏ hodnotit v˝voj v˝sledk˘ a dosahov·nÌ stanoven˝ch cÌl˘. "Informace V»AS na ˙kor p¯esnosti "na halÌ¯" - to je mottem controllingu a jeho v˝razn˝m odliöenÌm od finanËnÌho ˙ËetnictvÌ. Prost¯ednictvÌm systÈm˘ ukazatel˘ motivujeme manaûery nejen k lepöÌm v˝kon˘m, ale p¯edevöÌm ke snaze pochopit finanËnÌ dopady jejich kaûdodennÌch rozhodnutÌ. Controlling sice vytv·¯Ì podobu "report˘" (tabulek, graf˘ apod.), ale ten, kdo s nimi pracuje, je

www.prosperita.info

únor 2006

MEZI VÁMI A NÁMI

Knížka před spaním NÏmecko-Ëesk˝, Ëesko-nÏmeck˝ slovnÌk managementu Martina Imider, MojmÌr VavreËka, V·clav Lednick˝ SlovnÌk je urËen vöem, kte¯Ì se pohybujÌ v oblasti managementu, odbornÌk˘m i student˘m, ale i öirokÈ ve¯ejnosti. Obsahuje 1 303 pojm˘ managementu doplnÏn˝ch odborn˝m koment·¯em. »esko-nÏmeck˝, nÏmecko-Ëesk˝ slovnÌk managementu vych·zÌ spoleËnÏ s anglickou a ruskou verzÌ tohoto slovnÌku. Jednotliv· slovnÌkov· hesla jsou oËÌslov·na a se¯azena podle v˝chozÌ ËeskÈ varianty, za jednotliv˝mi hesly n·sleduje p¯eklad v p¯ÌsluönÈm cizÌm jazyce. Vyhled·v·nÌ cizojazyËn˝ch ekvivalent˘ umoûÚujÌ jejich indexy - abecednÌ seznamy se¯azenÈ podle abecedy danÈho cizÌho jazyka a opat¯enÈ ËÌslem hesla v ËeskÈ verzi. PomocÌ index˘ lze porovn·vat nejen ËeskÈ a cizojazyËnÈ texty, ale i cizojazyËnÈ mezi sebou. PapÌrovÈ n·pady - Tvo¯Ìme z papÌru, kartonu a lepenky Zdena SitarËÌkov· N·pady na uûiteËnÈ a hezkÈ v˝robky z r˘zn˝ch druh˘ papÌru pro v·s p¯ipravila lektorka kurz˘ pro dÏti i dospÏlÈ. Jako v˝chozÌ materi·l budete pouûÌvat obyËejn˝ papÌr, karton a lepenku a k vÏtöinÏ projekt˘ vyuûijete to, co najdete doma, p¯ÌpadnÏ po¯ÌdÌte za p·r korun v nejbliûöÌm papÌrnictvÌ. Postupy jsou sestaveny tak, aby si je mohl vyzkouöet i naprost˝ zaË·teËnÌk, navÌc zde naleznete i bonusy pro malÈ tvo¯ivÈ pomocnÌky. Vytvo¯Ìte si kaöÌrovanÈ masky, svÏtla i misky, z obyËejnÈho papÌru udÏl·te origin·lnÌ se suöen˝mi kvÏtinami Ëi barevn˝ lihov˝, d·rky zabalÌte do vlastoruËnÏ zhotoven˝ch krabiËek a taötiËek. Pohled·vky Pr·vnÌ p¯ÌruËka vÏ¯itele Dalibor Vaigert, Tom·ö Philippi, Pavol Riöko V publikaci a na CD naleznete: ● Vznik, druhy, uplatnÏnÌ pohled·vek, ● pr·va a povinnosti vÏ¯itele, ● promlËecÌ doby, z·nik pohled·vky, ● ˙ËetnÌ a daÚovou charakteristiku, ● prolinkovan˝ text knihy se z·kony, ● vybran· souvisejÌcÌ legislativa, ● vzory smluv a ostatnÌch pÌsemnostÌ, p¯ipraven˝ch k tisku. Publikace je urËena vöem, kte¯Ì pot¯ebujÌ nebo majÌ z·jem zÌskat ucelen˝ p¯ehled o pohled·vk·ch a takÈ z·vazcÌch, jejich v˝hod·ch i rizicÌch. Auto¯i p¯ibliûujÌ problematiku zejmÈna vzniku, zajiötÏnÌ, z·niku a realizace pohled·vek nejen z hlediska obËanskÈho a obchodnÌho z·konÌku, ale i dalöÌch odvÏtvÌ soukromÈho pr·va, nap¯. rodinnÈho a pracovnÌho. Auto¯i zvolili takovou systematiku a skladbu informacÌ, kter· odpovÌd· n·rok˘m jak odbornÈ, tak öirokÈ ve¯ejnosti. CP Books, a.s. [email protected] 800 555 513 www.knihy.cpress.cz

Sponzoring, charita, partnerství, pomoc Přestavba vozu CITROËN JUMPER na sanitku SpoleËnost CitroÎn »esk· republika s.r.o. ve spolupr·ci s brnÏnskou spoleËnostÌ Techsport s.r.o. nabÌzÌ kompletnÌ p¯estavbu uûitkovÈho vozu CitroÎnu JUMPER 2,0 HDi 33M na plnohodnotnÈ sanitnÌ vozidlo v kategorii DNR. V prvnÌ f·zi doch·zÌ k ˙pravÏ interiÈru (loûnÈ plochy), kdy jsou upravov·ny stÏny vozidla a podlaha tak, aby bylo vyhovÏno z·roveÚ poûadavk˘m z·kaznÌka sanitnÌ sluûby, tak i p¯edpis˘m EN, DIN apod. V dalöÌ f·zi jsou instalov·ny jednotlivÈ prvky p¯estavby. V maxim·lnÌ moûnÈ mÌ¯e je vyuûÌv·no technologick˝ch otvor˘ ve vozidle. SpoleËnosti TECHSPORT, s.r.o. ˙spÏönÏ prov·dÌ tyto p¯estavby jak pro Ëesk˝, tak i pro evropsk˝ trh pod znaËkou MedilevelÆ. U tÈto p¯estavby je ˙spÏönost docÌlena kvalitou zpracov·nÌ a p¯edevöÌm cenou, kter· je v˝raznÏ niûöÌ neû u ostatnÌch spoleËnostÌ prov·dÏjÌcÌch podobnÈ p¯estavby. Je to p¯edevöÌm z·sluhou doprovodnÈho v˝robnÌho programu MEDILEVEL, ve kterÈm spoleËnost TECHSPORT,s.r.o. vyr·bÌ jednotlivÈ souË·sti p¯estaveb na sanitnÌ vozidla, a to: skl·dacÌ nosÌtka (loading stretcher), skl·dacÌ pojezdovÈ k¯eslo (folding chair), infarktovÈ k¯eslo (infarct chair), nosÌtka skl·dacÌ (folding stretcher) a nosÌtka nabÌracÌ (scoop stretcher). Uveden· p¯estavba sanitnÌho vozidla dok·ûe vyhovÏt i tÏm nejn·roËnÏjöÌm poûadavk˘m. (tz)


Strategick· anal˝za Helena Sedl·Ëkov·, Karel Buchta 2. p¯epracovanÈ a rozöÌ¯enÈ vyd·nÌ

8. N·vyk Od efektivnosti k v˝jimeËnosti Stephen R. Dovez

Podniky v souËasnÈ dobÏ nalÈhavÏ pot¯ebujÌ mÌt jasnÈ strategie. StrategickÈ ¯ÌzenÌ, zahrnujÌcÌ formulaci strategick˝ch cÌl˘ a strategie, ch·peme st·le vÌce jako snahu o sladÏnÌ aktivit podniku s probÌhajÌcÌmi zmÏnami. Jedn· se o proces, kter˝ by mÏl smÏ¯ovat k v˝raznÏjöÌmu vnÌm·nÌ potenci·lnÌch p¯ÌleûitostÌ. V˝znamnou roli v tomto procesu hraje strategick· anal˝za, kter· se zab˝v· pr·vÏ anal˝zou prost¯edÌ, z nÏhoû mohou p¯Ìleûitosti k vytvo¯enÌ konkurenËnÌ v˝hody vzejÌt, tj. anal˝zou vnÏjöÌho okolÌ podniku a jeho vnit¯nÌch zdroj˘ a schopnostÌ. NovÈ vyd·nÌ ˙spÏönÈ publikace se podrobnÏji zab˝v· pr·vÏ anal˝zou vlivu makrookolÌ a p¯in·öÌ takÈ novÈ kapitoly zamÏ¯enÈ na specifickÈ p¯ednosti podniku jako zdroje konkurenËnÌ v˝hody.

Kniha proslulÈho autora a r·dce se zamÏ¯uje na osvojov·nÌ si pot¯ebnÈho novÈho n·vyku, jenû v novÈ dobÏ informacÌ a znalostÌ umoûnÌ ËlovÏku nalÈzt cestu k prosazenÌ osobnÌ v˝jimeËnosti a k sebeuspokojenÌ v pracovnÌm i v osobnÌm ûivotÏ. MusÌme se nauËit ¯Ìdit se sv˝m vnit¯nÌm hlasem (najÌt sebe sama, b˝t si vÏdomi svÈ jedineËnosti a rozvÌjet svÈ vrozenÈ nad·nÌ) a pom·hat druh˝m, aby totÈû dok·zali i oni. Autor tedy z·roveÚ ukazuje, jak principy upevÚujÌcÌ 8. n·vyk a umoûÚujÌcÌ p¯echod od "efektivnosti k v˝jimeËnosti" uplatnit takÈ v ûivotÏ organizacÌ. Kniha vyöla ve spolupr·ci se spoleËnostÌ FranklinCovey Czech.

Komu je kniha urËena? Publikace je urËena zejmÈna vedoucÌm pracovnÌk˘m firem, manaûer˘m, ekonom˘m, ale takÈ student˘m vysok˝ch ökol.

Zcela neuËebnicov˝ pohled do z·kulisÌ ûivota manaûer˘, ze kterÈho se d· dost pochopit i ledacos nauËit. Autorka, uzn·van· manaûerka, kter· zn· z·kulisÌ nejen nadn·rodnÌch koncern˘, ale i menöÌch Ëesk˝ch firem, p¯edevöÌm v oboru informaËnÌch technologiÌ, nabÌdla Ëten·¯˘m sondu do ûivota nÏkolika manaûer˘. V knize n·s zav·dÌ nejen do jejich kancel·¯Ì a domov˘. Staneme se hosty vyhlaöov·nÌ nej˙spÏönÏjöÌch Ëesk˝ch firem na PraûskÈm hradÏ i Mezin·rodnÌho filmovÈho festivalu, za¯adÌme se mezi div·ky golfu i p¯ihlÌûejÌcÌ v soudnÌch sÌnÌch. NavötÌvÌme veletrh komunikaËnÌch a informaËnÌch technologiÌ Invex a v neposlednÌ ¯adÏ proûijeme chvÌle v·önivÈ l·sky i krut· zklam·nÌ. SpoleËnÏ s matkou manaûerkou se budeme tr·pit v˝Ëitkami. M˘ûeme se zamyslet i nad vztahy rodiË˘ a dÏtÌ a d˘sledky manûelskÈ nevÏry. éivot je jin˝, neû vypad· na str·nk·ch Ëasopis˘, a ˙spÏönÈ ûeny nejsou vûdy dokonale nalÌËenÈ a usmÏvavÈ.

NakladatelstvÌ C. H. Beck, ÿeznick· 17 110 00 Praha 1 Tel.: 225 993 911-3 Fax: 225 993 920 e-mail: [email protected] http://www.beck.cz

Naše kavárna Vladan Zalejský - nový ředitel divize vývoje a služeb informačního systému LCS Noris Dne 1. ledna 2006 probÏhla ve spoleËnosti LCS International v˝znamn· person·lnÌ zmÏna v top managementu. Na pozici ¯editele divize v˝voje a sluûeb LCS Noris nastoupil Mgr. Vladan Zalejsk˝. Vyst¯Ìdal v tÈto funkci Ing. Ji¯Ìho Karpetu, kter˝ spoleËnost LCS po t¯in·ctiletÈm p˘sobenÌ opustil. Mgr. Vladan Zalejsk˝ svÈ manaûerskÈ i odbornÈ kvality, zejmÈna bohatÈ projektovÈ zkuöenosti, osvÏdËil ve vedenÌ hradeckÈ poboËky LCS International (d¯Ìve LCS Softprofes), kde od dubna do konce roku 2005 zast·val funkci ¯editele poboËky.

N·dhern· r·na Monika PavlÌËkov·

Management Press n·m. W. Churchilla 2 130 00 Praha 3 Tel.: 234 462 232 Fax: 234 462 242 E-mail: [email protected] http://www.mgmtpress.cz

Jak motivovat sebe a svÈ spolupracovnÌky Rainer Niermeyer, Manule Seyffert I kdyû samotn· motivace jeötÏ nep¯inese ˙spÏch, bez motivace je ˙spÏch nemoûn˝. Jak motivace funguje a jak ji vyuûÌt pro dosaûenÌ sv˝ch osobnÌch cÌl˘ a cÌl˘ firmy? V knize se dozvÌte, jak spr·vnÏ motivovat sami sebe, jak˝m zp˘sobem ˙ËinnÏ motivovat svÈ pod¯ÌzenÈ, jak rozpoznat a ¯eöit ˙skalÌ motivace ve firmÏ. VelkÈ mnoûstvÌ p¯Ìklad˘, pracovnÌch list˘ a kontrolnÌch seznam˘ v·m pomohou pouûÌt zÌskanÈ vÏdomosti v praxi. UmÏnÌ ˙spÏönÈ komunikace Jak uspÏt v kaûdÈm rozhovoru Anja von Kanitz V knize se dozvÌte: Jak komunikovat s druh˝m ËlovÏkem, jak spr·vnÏ naslouchat, jak p¯esvÏdËovat argumenty, jak zap˘sobit ¯eËÌ svÈho tÏla, jak komunikujÌ muûi a ûeny. A mnoho dalöÌch rad a praktick˝ch p¯Ìklad˘, jak rozmlouvat s kolegy, z·kaznÌky, nad¯Ìzen˝mi a v˘bec vöemi lidmi tak, abyste dos·hli svÈho cÌle a zajistili si ˙spÏön˝ pracovnÌ i soukrom˝ ûivot. NauËte se myslet kreativnÏ KreativnÌ techniky pro v·ö ˙spÏch v praxi Matthias Nˆllke Manaûe¯i, tv˘rËÌ pracovnÌci, lekto¯i a vöichni, kte¯Ì chtÏjÌ Ëi pot¯ebujÌ myslet kreativnÏ, se v praktickÈ a ËtivÈ p¯ÌruËce dozvÏdÌ, jak rozvÌjet vlastnÌ kreativitu sebe samÈho i jak rozvÌjet, podporovat a vyuûÌvat kreativitu spolupracovnÌk˘ ve firmÏ Ëi jakÈkoliv jinÈ organizaci. NauËÌte se nejd˘leûitÏjöÌ kreativnÌ techniky (nap¯. brainstorming, myölenkovÈ mapy, brainwriting, ment·lnÌ provokace a dalöÌ. 100 zlat˝ch pravidel pro ˙spÏönou kariÈru Richard Templar M·te pot¯ebnÈ vzdÏl·nÌ, jste dob¯Ì ve svÈm oboru, jste pracovitÌ. Ale jste ˙spÏönÌ? Stoup· vaöe kariÈra vzh˘ru? 100 zlat˝ch pravidel pro ˙spÏönou kariÈru v·m p¯inese v˝hodu proti tÏm, kte¯Ì jsou zamÏ¯enÌ pouze na to, "co dÏlajÌ". ZjistÌte, ûe jde o to, jak to dÏlat a jak ostatnÌ vnÌmajÌ, ûe to dÏl·te. Pak budete respektovanÌ, oceÚovanÌ a obdivovanÌ. OstatnÌ budou st·le jen dob¯Ì. Vy budete nejlepöÌ! Grada Publishing a. s. U Pr˘honu 22, 170 00 Praha 7, Tel.: 220 386 401 Fax: 220 386 400 www.grada.cz

Lego naší legislativy Nejen kamerové systémy V sobotu 28. ledna 2006 uplyne 25 let ode dne, kdy byla vyhl·öena Radou Evropy ⁄mluva o ochranÏ osob se z¯etelem na automatizovanÈ zpracov·nÌ osobnÌch dat (Ë. 108). Tento dokument je jednou ze z·kladnÌch norem zavazujÌcÌch signat·¯skÈ st·ty dodrûovat veökerÈ z·sady ochrany osobnÌch ˙daj˘. P¯edseda ⁄¯adu RNDr. Igor NÏmec zd˘raznil, ûe Ëesk˝ ⁄¯ad povaûuje za pot¯ebnÈ p¯ipomenout u p¯Ìleûitosti uplynulÈho ËtvrtstoletÌ od vyhl·öenÌ ⁄mluvy Ë. 108, ûe ochrana soukromÌ obËan˘ je v dobÏ z·vratnÈho a tÈmÏ¯ neomezenÈho rozvoje komunikaËnÌch a poËÌtaËov˝ch technologiÌ vystavena rostoucÌm rizik˘m. Respektov·nÌ uvedenÈ ⁄mluvy je vöak jednou ze z·ruk, ûe ochrana soukromÌ, zaruËen· jako z·kladnÌ lidskÈ pr·vo ⁄stavou »eskÈ republiky a Listinou z·kladnÌch pr·v a svobod, je mysliteln· a lze ji garantovat. Je ovöem t¯eba, aby se dost·valo pot¯ebnÈ v·hy tÏm akt˘m, z·sad·m a pr·vnÌm n·stroj˘m, kterÈ zaruËujÌ ochranu osobnÌch ˙daj˘ - tohoto klÌËe k soukromÌ kaûdÈho ËlovÏka. JevÌ se tÈmÏ¯ symbolickÈ, ûe p¯ipomÌn·me v˝roËÌ p¯ijetÌ ⁄mluvy Ë. 108 v p¯edveËer Dne pam·tky obÏtÌ holocaustu a p¯edch·zenÌ zloËin˘m proti lidskosti, kter˝m se z podnÏtu OSN stal 27. leden. Jedno z dÏjstvÌ holocaustu, tÈto obrovskÈ tragÈdie lidstva, je totiû spojeno s tÌm, co neproz¯etelnost v ochranÏ osobnÌch ˙daj˘ zp˘sobila: ExistujÌcÌ datab·ze ûidovskÈho obyvatelstva v Holandsku umoûnila po okupaci zemÏ nacisty naprosto snadn˝ postup p¯i zr˘dnÈ etnickÈ Ëistce v tÈto zemi. StejnÏ tak povaûuje ⁄¯ad za pot¯ebnÈ p¯ipomenout existenci ⁄mluvy Ë. 108 v kontextu blÌûÌcÌho se p¯istoupenÌ »eskÈ republiky do schengenskÈho prostoru: Svobodn˝ pohyb obËan˘, k nÏmuû tak doch·zÌ, je samoz¯ejmÏ vyvaûov·n pot¯ebou p¯ed·v·nÌ ˙daj˘ o osob·ch mezi st·ty, jeû ovöem podlÈh· dozoru ochr·nc˘

osobnÌch ˙daj˘. ⁄¯ad navötÌvÌ v mÏsÌci b¯eznu evaluaËnÌ mise expert˘ EU, kte¯Ì budou sledovat p¯ipravenost »eskÈ republiky na vstup do "Schengenu" mj. takÈ z hlediska p¯ipravenosti dozorovÈ instituce zabezpeËujÌcÌ ochranu osobnÌch ˙daj˘. ⁄¯ad tedy oËek·v· z·vaûn˝ proces, v nÏmû musÌ prok·zat, ûe dok·ûe osobnÌ ˙daje chr·nit v r·mci poûadavk˘ kladen˝ch na st·ty, jejichû ˙zemÌ je souË·stÌ schengenskÈho prostoru. »esk· republika podepsala ⁄mluvu Ë. 108 o ochranÏ osob se z¯etelem na automatizovanÈ zpracov·nÌ osobnÌch dat dne 8. z·¯Ì 2000 a proces jejÌ ratifikace ukonËila 9. Ëervence 2001. P¯ijetÌ tÈto ⁄mluvy Rady Evropy a zakotvenÌ celoevropsk˝ch z·sad ochrany osobnÌch ˙daj˘ v ËeskÈm pr·vnÌm ¯·du, harmonizace ËeskÈho pr·va se z·sadami formulovan˝mi v ⁄mluvÏ znamenalo splnÏnÌ jednÈ ze z·sadnÌch podmÌnek ËlenstvÌ »eskÈ republiky v EvropskÈ unii. Aktu·lnÌ smysl tohoto dokumentu p¯ipomnÏla na tiskovÈ konferenci PhDr. Miroslava Matouöov·, inspektorka ⁄¯adu, kter· opÌr· sv˘j pohled na uveden˝ dokument mj. o svou praxi mÌstop¯edsedkynÏ SamostatnÈho kontrolnÌho org·nu EUROPOLu. V uplynulÈm roce ⁄¯ad zaznamenal velk˝ n·r˘st v pouûÌv·nÌ sledovacÌch kamerov˝ch systÈm˘; z tohoto faktu vypl˝vala i ¯ada dotaz˘ na moûnost vyuûÌv·nÌ kamerov˝ch systÈm˘, kterÈ je v souladu se z·konem o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘, p¯ÌpadnÏ ot·zek, nakolik se z·kon o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘ vztahuje na kamerovÈ systÈmy, eventu·lnÏ jakÈ pr·vnÌ normy jejich vyuûÌv·nÌ regulujÌ. ObdobnÏ se vöak kontrolnÌ sloûka ⁄¯adu zab˝vala öet¯enÌmi ve vÏci stÌûnostÌ na uûÌv·nÌ kamerov˝ch systÈm˘. Vzhledem k tomu, ûe v ËeskÈm pr·vnÌm ¯·du neexistuje speci·lnÌ pr·vnÌ ˙prava dot˝kajÌcÌ se provozov·nÌ kamerov˝ch systÈm˘, ⁄¯ad doöel k n·zoru, ûe je t¯eba v z·jmu nezpochybnitelnÈho uûÌv·nÌ tohoto novÈho, ˙ËinnÈho technickÈho prost¯edku, kter˝ ovöem m˘ûe b˝t v˘Ëi soukromÌ obËan˘

velmi invazivnÌ a zneuûiteln˝, vyloûit z·sady jeho leg·lnÌho pouûÌv·nÌ z hlediska z·kona o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘. Z·roveÚ v tomto postupu vidÌ moûnost, jak poskytnout ve¯ejnosti vysvÏtlenÌ princip˘, jimiû se ¯ÌdÌ dozor nad uûÌv·nÌm kamerov˝ch systÈm˘, eventu·lnÏ kontroly prov·dÏnÈ na z·kladÏ stÌûnostÌ na zasahov·nÌ do soukromÌ jejich vyuûÌv·nÌm Ëi v r·mci pl·novan˝ch komplexnÌch kontrol inspektory ⁄¯adu. V prosinci loÚskÈho roku p¯edloûil ⁄¯ad na sv˝ch webov˝ch str·nk·ch ve¯ejnosti formulovanÈ z·sady vyuûÌv·nÌ kamerov˝ch systÈm˘ z hlediska aplikace z·kona o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘. UËinil tak rovnÏû konkrÈtnÌ krok vypl˝vajÌcÌ ze z·mÏru p¯edsedy ⁄¯adu RNDr. Igora NÏmce otev¯Ìt problematiku ochrany osobnÌch ˙daj˘ pro debatu odbornÈ i laickÈ ve¯ejnosti. Ke dni 15. ledna 2006 byla diskuse o uveden˝ch z·sad·ch uzav¯ena a n·slednÏ byly vypo¯·d·ny p¯ipomÌnky, kterÈ ⁄¯ad obdrûel. Na jejich z·kladÏ doölo ke zp¯esnÏnÌ formulacÌ, precizaci nÏkter˝ch pohled˘ ⁄¯adu, a ten vzal takÈ na vÏdomÌ problÈmy, kterÈ ˙ËastnÌci diskuse p¯edkl·dali. V˝slednÈ znÏnÌ z·sad ⁄¯ad p¯edkl·d· jako p¯Ìlohu tÈto tiskovÈ zpr·vy spolu s obs·hlejöÌm koment·¯em, kter˝ osvÏtluje d˘vody nÏkter˝ch z·vÏr˘, k nimû ⁄¯ad dospÏl. Je vöak pochopitelnÈ, ûe v z·sad·ch nemohly b˝t zohlednÏny ty n·zory, kterÈ zcela zpochybÚujÌ moûnou aplikaci z·kona o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘ na pouûÌv·nÌ kamerov˝ch systÈm˘. ⁄¯ad se i v tomto kontextu, bohuûel, setkal s nepochopenÌm pot¯ebnosti chr·nit v souËasnÈ informaËnÌ spoleËnosti soukromÌ obËan˘ jako jednu ze z·kladnÌch demokratick˝ch hodnot pro t¯etÌ tisÌciletÌ a z toho plynoucÌho nepochopenÌ krok˘, kterÈ mohou k tomuto zd·nlivÏ abstraktnÌmu cÌli vÈst v souvislosti s regulacÌ vyuûÌv·nÌ kamerovÈho sledov·nÌ. Z·sady budou trvale p¯ÌstupnÈ na webov˝ch str·nk·ch ⁄¯adu a budou zve¯ejnÏny v ofici·lnÌm VÏstnÌku ⁄¯adu. (tz)

31

únor 2006


Především pro malé a střední podnikání, pro firmy i živnostníky Výsledky obchodní činnosti ČMZRB v roce 2005

Operační program Průmysl a podnikání

V

íce než půlroční seriál, kterým jsme se snažili upozornit vždy na to nejaktuálnější, co patřilo k nabídce Českomoravské záruční a rozvojové banky, a který jste mohli měsíc co měsíc sledovat na straně 22, jsme se rozhodli v lednovém vydání Prosperity ukončit. Ne že bychom neměli co připomínat, komentovat a vysvětlovat. Informací, byť opakujících se, není nikdy dost. Ty si však naši čtenáři dokáží opatřit například z webových stránek Českomoravské rozvojové a záruční banky a dalších zdrojů. Věříme, že ve správnou dobu na zahájenou úzkou komunikaci s bankou opět navážeme. Dnes vám předkládáme kompletní materiál z tiskové konference, jež se konala na začátku února v Praze; publikované výsledky jsou zatím jako neauditované.

1 092

767

2004 2005

403 ● PoËet poskytnut˝ch z·ruk pro malÈ a st¯ednÌ podnikatele se zv˝öil oproti roku 2004 o 11 % a oproti roku 2000 dokonce o 73 %, ● v pr˘bÏhu roku 2005 pokraËoval velmi dobr˝ pr˘bÏh ˙vÏrov˝ch program˘ vyuûÌvajÌcÌ prost¯edk˘ struktur·lnÌch fond˘ - OperaËnÌ program Pr˘mysl a podnik·nÌ, ● od ledna 2005 se dynamicky rozbÏhl nov˝ n·stroj podpory v podobÏ pod¯Ìzen˝ch ˙vÏr˘, kterÈ byly poskytnuty ve v˝öi blÌûÌcÌ se 1,5 mld KË, coû p¯edstavuje vÌce neû 3 mld KË podpo¯en˝ch projekt˘ mal˝ch a st¯ednÌch podnikatel˘, ● v Ëervnu 2005 byly plnÏ vyËerp·ny prost¯edky zÌskanÈ od EvropskÈ investiËnÌ banky na Program podpory vodohospod·¯sk˝ch investic v »R. Celkov· v˝öe ˙vÏr˘ poskytnut˝ch v tomto programu od roku 2001 ËinÌ vÌce neû 3,1 mld KË, ● poËet bytov˝ch jednotek, jejichû opravy byly v roce 2005 podpo¯eny v programu PANEL, vzrostl proti roku 2004 o 25 %. Tento ˙spÏön˝ v˝voj byl dosaûen i za situace, kdy bylo nutno zavÈst urËit· omezenÌ z d˘vodu neukonËenÌ notifikaËnÌho procesu tohoto programu, ● na konci roku byly zÌsk·ny finanËnÌ prost¯edky od renomovan˝ch mezin·rodnÌch institucÌ pro ˙vÏrovou Ëinnost banky (Kreditanstalt f¸r Wiederaufbau a Nordic Investment Bank).

⁄vÏry v OperaËnÌm programu Pr˘mysl a podnik·nÌ ● Program KREDIT ● Program START Od poË·tku zah·jenÌ programu v roce 2004 do konce roku 2005 bylo podnikateli p¯edloûeno 1 495 û·dostÌ o zv˝hodnÏnÈ ˙vÏry. »MZRB kladnÏ vyhodnotila vÌce neû 1 000 û·dostÌ o ˙vÏr ve v˝öi 1,2 mld KË. Program KREDIT - zv˝hodnÏnÈ a pod¯ÌzenÈ ˙vÏry V roce 2005 vyuûilo moûnost zv˝hodnÏnÈho financov·nÌ o 60 % podnikatel˘ vÌce neû v roce 2004. V pr˘bÏhu roku 2005 byly poskytnuty ˙vÏry ve v˝öi 750 mil. KË. Program START - bez˙roËnÈ ˙vÏry Program je urËen pro zaËÌnajÌcÌ podnikatele, kte¯Ì doposud nemÏli û·dnou podnikatelskou historii. V roce 2005 byly bez˙roËnÈ ˙vÏry poskytnuty 381 malÈmu a st¯ednÌmu podnikateli ve v˝öi 170 mil. KË.

Z·ruky pro malÈ a st¯ednÌ podnikatele - program Z¡RUKA V roce 2005 poskytla banka v programu Z¡RUKA celkem 825 z·ruk, z toho 574 z·ruk za bankovnÌ ˙vÏr a 251 za n·vrh do obchodnÌ ve¯ejnÈ soutÏûe. Celkov· v˝öe poskytnut˝ch z·ruk v roce 2005 Ëinila 3 526 mil. KË, z toho z·ruky za ˙vÏry Ëinily 3 405 mil. KË. StejnÏ jako v p¯edchozÌch letech byla tato pod-

213 119 43 pora nejvÌce vyuûÌv·na klienty KomerËnÌ banky, a. s., a taktÈû »eskÈ spo¯itelny, a. s.

⁄vÏrovÈ programy pro malÈ a st¯ednÌ podnikatele podporovanÈ pouze z prost¯edk˘ st·tnÌho rozpoËtu

32

poskytnuto ˙vÏr˘

zamÌtnuto û·dostÌ

odstoupeno od smlouvy

Poskytnuté úvěry v Programu KREDIT a START

● Program PROGRES ● Program TRH V Programu PROGRES bylo schv·leno 161 û·dostÌ o pod¯Ìzen˝ ˙vÏr v celkovÈ v˝öi 1 135 mil. KË a v Programu TRH (pouze ˙zemÌ Prahy) bylo schv·leno 15 û·dostÌ o ˙vÏr ve v˝öi 22 mil. KË.

750

Podpora oprav panelov˝ch dom˘ - program PANEL V roce 2005 »MZRB, a. s., rozhodla o poskytnutÌ 257 z·ruk ve v˝öi 894 mil. KË, kterÈ umoûnÌ ûadatel˘m zÌskat ˙vÏry na opravy panelov˝ch dom˘ v celkovÈ v˝öi 1 339 mil. KË. P¯edstavuje to n·r˘st tak¯ka o 50 % oproti roku 2004. Dotacemi na ˙hradu Ë·sti ˙rok˘ z ˙vÏr˘ v celkovÈ v˝öi 222 mil. KË byly podpo¯eny ˙vÏry na opravy panelov˝ch dom˘ v celkovÈ v˝öi 877 mil. KË pro 197 ûadatel˘. Od poË·tku programu, tj. od 12. listopadu 2001, byla doposud podpo¯ena oprava cca 46 tisÌc byt˘, z toho v roce 2005 se jednalo o 16 tis. byt˘.

2004 2005

170 115 65

Program podpory vodohospod·¯sk˝ch investic v »R UzavÌr·nÌ smluv o zv˝hodnÏn˝ch ˙vÏrech s jednotliv˝mi investory bylo v tomto programu ukonËeno v Ëervnu 2005. Za obdobÌ od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2005 bylo uzav¯eno 40 smluv o zv˝hodnÏn˝ch ˙vÏrech ve v˝öi 659 mil. KË. Celkov˝ poËet smluv o ˙vÏru uzav¯en˝ch od roku 2001 ËinÌ 145 a v˝öe poskytnut˝ch ˙vÏr˘ dos·hla 3 126 mil. KË. TÌm byly tÈû plnÏ vyËerp·ny prost¯edky, kterÈ pro financov·nÌ tÏchto ˙vÏr˘ »MZRB zÌskala od EvropskÈ investiËnÌ banky. CelkovÏ bylo v letech 2001 - 2005 v Programu podpory vodohospod·¯sk˝ch investic poskytnuto financov·nÌ ve v˝öi 7 007 mil. KË (˙vÏrovÈ prost¯edky 2 840 mil. KË, dotace ze st·tnÌho rozpoËtu 2 357 mil. KË a vlastnÌ zdroje investor˘ 1 810 mil. KË). S ukonËenÌm programu, vËetnÏ doËerp·nÌ poskytnut˝ch ˙vÏr˘, se poËÌt· v roce 2006, kdy bude pokraËovat financov·nÌ nÏkter˝ch akcÌ. K pokrytÌ Ë·sti podan˝ch û·dostÌ o ˙vÏry bylo pro druhou polovinu roku 2005 pot¯ebnÈ zajistit dodateËnÈ prost¯edky. »MZRB za tÌmto ˙Ëelem zÌskala ˙vÏr od RozvojovÈ banky Rady Evropy. N·vaznÏ bylo v mÏsÌcÌch listopadu a prosinci 2005 podeps·no 6 smluv o zv˝hodnÏn˝ch ˙vÏrech v celkovÈ v˝öi 177 mil. KË. (tz)

START (mil. KË)

KREDIT (mil. KË)

Program ZÁRUKA

3 405 3 076

v˝öe poskytnut˝ch z·ruk (mil. KË)

2 677 2 406 2 260 1 972

2005 2004 2003 2002 2001 2000

574 511 499 520 484 463

poËet poskytnut˝ch z·ruk

0

500

1 000

1 500 2 000

2 500

3 000

3 500

Pro dokreslení vašich informací:

Zahájení programu OBEC Od 1. ˙nora 2006 zah·jila »eskomoravsk· z·ruËnÌ a rozvojov· banka, a. s., realizaci programu dlouhodob˝ch ˙vÏr˘ na financov·nÌ infrastruktury, nazvanÈho OBEC. CÌlem programu je umoûnit Ëesk˝m mÏst˘m a obcÌm uskuteËnit jak nezbytnÈ investice, jejichû realizace je vyûadov·na obecnÏ z·vazn˝mi p¯edpisy nebo jin˝mi vnÏjöÌmi okolnostmi, tak i dalöÌ projekty, kterÈ p¯ispÏjÌ ke zlepöenÌ kvality ûivota jejich obyvatel. Program vyuûÌv· finanËnÌ prost¯edky EvropskÈ unie ze zdroj˘ urËen˝ch na podporu mÏst a obcÌ. Je realizov·n ve spolupr·ci s nÏmeckou rozvojovou bankou Kreditanstalt f¸r Wiederaufbau a Rozvojovou bankou Rady Evropy. V˝öe ˙vÏru se m˘ûe pohybovat od 10 milion˘ do 100 milion˘ KË. ⁄vÏr je poskytov·n na dobu 10 let. ZaË·tek spl·cenÌ jistiny ˙vÏru lze odloûit aû o 2,5 roku od data uzav¯enÌ ˙vÏrovÈ smlouvy. ⁄rokov· sazba je pevn· a je stanovena individu·lnÏ dle bonity p¯Ìjemce ˙vÏru. ⁄vÏry v programu OBEC jsou urËeny p¯edevöÌm k realizaci projekt˘ zamÏ¯en˝ch na po¯ÌzenÌ nebo rekonstrukci majetku ve vlastnictvÌ obce v tÏchto oblastech:

p¯edloûenÈ û·dosti

74

15

● Technick· infrastruktura (vodovody, kanalizace, plynofikace, elektrifikace), ● ËistiËky odpadnÌch vod, ● za¯ÌzenÌ na sbÏr, skl·dkov·nÌ a likvidaci tuhÈho odpadu (skl·dky, spalovny), ● ökolsk· a p¯edökolnÌ za¯ÌzenÌ, ● kulturnÌ a sportovnÌ za¯ÌzenÌ, ● soci·lnÌ za¯ÌzenÌ (domy s peËovatelskou sluûbou pro seniory a handicapovanÈ obËany), ● mÌstnÌ komunikace a jejich osvÏtlenÌ, ● dopravnÌ stavby (podchody, zast·vky mÌstnÌ dopravy, svÏteln· dopravnÌ signalizace), ● po¯ÌzenÌ dopravnÌch prost¯edk˘ k zajiötÏnÌ mÌstnÌ ve¯ejnÈ dopravy, ● stavebnÌ ˙pravy ve¯ejn˝ch prostranstvÌ (nap¯. park˘), ● projekty zamÏ¯enÈ na ˙sporu spot¯eby energiÌ (zateplov·nÌ budov, instalace mÏ¯icÌ techniky, vyuûitÌ obnoviteln˝ch zdroj˘ energie), ● jinÈ projekty zamÏ¯enÈ na zlepöenÌ podmÌnek bydlenÌ a ûivotnÌho prost¯edÌ obcÌ (po p¯edchozÌ konsultaci projektu s »MZRB). (tz)

I kdyû v textu uv·dÌme jiû ˙daje za cel˝ loÚsk˝ rok, pro ilustraci otiskujeme tabulku, v nÌû ËÌsla za leden aû listopad loÚskÈho roku ¯ÌkajÌ, ûe za tuto dobu bylo celkem schv·leno 791 z·ruk za bankovnÌ ˙vÏry, leasing a za n·vrhy do obchodnÌ ve¯ejnÈ soutÏûe ve v˝öi 3 350 mil. KË. ZajÌmavÈ je porovnat, jak si vedou jednotlivÈ banky.

Záruky za bankovní úvěry v období leden - listopad 2005 ⁄vÏrujÌcÌ banky

PoËet z·ruk

V˝öe z·ruk

V˝öe podpo¯en˝ch ˙vÏr˘ (mil. KË)

mil. KË

PodÌl v %

akcion·¯skÈ banky

384

2 351,0

75,9

3 971,3

»esk· spo¯itelna

155

943,8

30,5

1 488,0

25

211,3

6,8

376,9

KomerËnÌ banka

204

1 195,9

38,6

2 106,5

ostatnÌ banky

140

738,4

23,8

1 365,9

celkem

524

3 089,4

99,7

5 337,2

»eskoslovensk· obchodnÌ banka

www.prosperita.info

Náš slad, chmel, travičkářství, cukrovarnictví, lihovarnictví,

Recommend Documents