R orma v mzdách - sup rhrubá mzda Od véh r ku se míst pr gresiv í sazby da ě ( – 3 %) vě zavádí rovná daň z příjmů yzických osob, a t ve výši 5 % pr r k 00 a ve výši ,5 % d r ku 00 . S tímt také s uvisí rozšíř ní základu daně u fyzických s b (zahrnuj i sociální a zdravotní pojištění plac né zaměstnanc m) a zavede í tzv. superhrubé mzdy. Na p sled í dvě změ y se p díváme y í p dr b ěji.
Princip sup rhrubé mzdy C vlast ě superhrubá mzda z ame á? D k ce t h t r ku se daň p čítala z hrubé mzdy. Od r ku 00 t všem už bude ze s učtu hrubé mzdy zaměst a ce plus p jist éh a s ciál í a zdrav t í p jiště í, které je p vi e hradit za zaměst a ce zaměst avatel. Tedy laicky řeče – daň s bud odvádět z hrubé mzdy zvýš né o 35 %. I přes r v u daň 5 %, tak reál á sazba DPFO d sáh e 0, 5 % ( 5 x 0, 35). Pri cip superhrubé mzdy zak tvuje § 6 dst. 3 Zák a da ích z příjmů (ZDP).
Příklad P dívejme se k krét ě a výp čet čisté mzdy. Náš m del vý zaměst a ec A pobírá mzdu v výši 15.000 Kč, Zaměst a ec B mzdu v výši 40.000 Kč.
Výpočet čisté mzdy u zaměstnance A: eh superhrubá mzda je 35 % pův d íh platu ( 6 % s ciál í p jiště í, % zdrav t í p jiště í), tedy 0. 00 č. Z tét částky je mu dvede p jiště í d hr mady ve výši 7 5 č (47,5 % z hrubé mzdy) a daň z příjmu, vě pr všech y 5 % ze superhrubé mzdy (3030). P uplat ě í slevy a p plat íka 070 č, d stáváme částku 60 č. Čistá mzda činí 12 115 Kč ( 0. 00 – 7 5 – 60). V případě dětí ( a každé sleva 0 č) by daň z příjmu či ila 0 č a avíc by byl vyplace daň vý b us 0 č (3030 – 700 – krát 0 = b us 0). Čistá mzda by poté dosáhla 13. 5 Kč U zaměstnance B provedeme obdobný výpočet: eh superhrubá mzda bude 54.000 č. P jiště í dvede z hrubé mzdy ve výši .000 č ( 6 + % s c. p j. a + 4,5 % zdrav. p j.). Daň z příjmu a pak ze superhrubé mzdy, a t 00 č. P dečte í slevy a p plat íka d stáváme částku 6030 č, kter u když dvedeme s učas ě s p jiště ím, čistá mzda bud 2 . 70 Kč. P kud by zaměst a ec B vyživ val děti ( krát 0 č) jeh daň by se s ížila a 4 50 č a čistá mzda by vzrostla na 30.750 Kč.
Výši dalších případ ých slev uvádíme v ásledující tabulce. Tabulka: Slevy a da i Př d změnami 2007 - p plat íka 600 č (star b íh důch dce) 0 č - druhéh z ma želů bez příjmů - p živatele částeč éh i valid íh důch du 5 č - p živatele pl éh i valid íh důch du 50 č - držitele průkazu ZTP/P 00 č - studujícíh 00 č 500 č Měsíční daňové zvýhodnění na dítě (dítě ZTP/P) 000 č 500 č Maximální limit pro měsíční daň. bonus
Po změnách 200 070 č 070 č
Sl va na
0 4 0 345 335 0 7 0 4350
200 3 0 č 3 0 č -
č č č č č č č
0 4 0 345 335 50 700 4350
č č č č č č č
Sup rhrubá mzda n zahrnuj vš chno…
Pri cip super hrubé mzdy se euplatňuje u pojistného (vyjma tzv. Triády – daň ze závislé či .; s c. a zdr. p j.). Například dstup é bude tedy i v r ce 00 vyl uče z vyměř vacíh základu. R v ěž ebude uplat ě u odměn, ze kterých již zaměst avatel z dův du d saže í maximál íh vyměř vacíh základu e dvádí p jist é. Os by či é a základě dohody o prov d ní prác ep važují předpisy p jist ém za zaměst a ce, tudíž a i pr ě superhrubá mzda ebude platit.
Kdo bud mít z sup rhrubé mzdy prospěch? Ze superhrubé mzdy bud u těžit převáž ě zaměstnanci s dětmi. Ti by měli bzvláště při ízkých a a pak vys kých platech „ušetřit“ a da i z příjmu ěk lik st vek k ru . dybych m ebrali v p taz daň vé úlevy a děti, tedy p r v ávali bezdět é zaměst a ce před ref rm u a p ref rmě - ze superhrubé mzdy by pr fit vali až p plat íci, kteří zdaňují své příjmy alesp ň v 5% pásmu zda ě í.
Daň z příjmů yzických osob Asi ejvětších změ d z al zák da i z příjmů. A tyt změ y se také d tk u téměř každéh z ás ať již pracuje jak zaměst a ec eb p d iká jak s ba sam stat ě výděleč ě či á. A pr t že změ je skuteč ě h d ě, zkusme se p dívat alesp ň a ty ejdůležitější.
Změna sazby daně Od véh r ku se míst pr gresiv í sazby da ě ( – 3 %) vě zavádí rovná daň z příjmů yzických osob, a to v výši 15 % pro rok 200 a v výši 12,5 % od roku 200 . S tímt také s uvisí r zšíře í základu da ě u fyzických s b (zahr uje i s ciál í a zdrav t í p jiště í place é zaměst a cem) a zavede í tzv. superhrubé mzdy. N vému způs bu zda ě í zaměst a ců a výp čtu čisté mzdy se budeme vě vat v ěkterém z ásledujících člá ků. Díky zavede í r v é da ě již ztrácí smysl institut spol čného zdanění manž lů. Využít sp leč éh zda ě í ma želů m h u r di y s dětmi, kdy jede z r dičů měl výraz ě vyšší příjmy ež druhý ( apř. že a a r dič vské d v le é) ap sledy za zdaň vací bd bí r ku 007.
Zvýš ní sl v na dani a daňového zvýhodnění na dítě Také slevy a da i d z ají d tabulky:
véh r ku změ y. U všech d jde k jejich zvýše í a t dle ásledující
Tabulka: Slevy a da i Př d změnami 2007 - p plat íka 7 00 č (důch dce) 0 č - druhéh z ma želů bez příjmů 4 00 č držitel ZTP/P 400 č - p živatele částeč éh i valid íh důch du 500 č - p živatele pl éh i valid íh důch du 3 000 č - držitele průkazu ZTP/P 600 č - studujícíh 400 č 6 000 č Daňové zvýhodnění na dítě (dítě ZTP/P) 000 č Sl va na
Po změnách 200 4 40 č 4 40 č 4 40 č 4 6 0 č 5 0 č 5 040 č 6 40 č 40 0 č 06 0 č 360 č
200 6 560 6 560 6 560 33 0 5 0 5 040 6 40 40 0 0 00 0 400
č č č č č č č č č č
Daňový bonus iž s učas ý zák um žňuje fyzickým s bám uplatňujícím daň vé zvýh d ě í získat při spl ě í da ých p dmí ek daň vý b us. e-li ár k a daň vé zvýh d ě í vyšší ež daň vá p vi st p plat íka, je vz iklý r zdíl daň vým b usem. N vě d chází ke zvýš ní maximálního limitu pro vyplác ní daňového bonusu z současných 30.000 Kč na 52.200 Kč od roku 200 .
Další změny uv d m již j n v výčtu:
Akceptace pojistných smluv o soukromém životním pojištění uzavřených i s pojišťovnami na území EU nebo EHS pr účely úlev při place í p jist éh - daň vé zvýh d ě í u p plat íka, případ ě u zaměst avatele. Zrušení daňového osvobození úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů (HZL) a t u HZL emit va ých p 3 . . 007. U HZL již emit va ých, případ ě emit va ých d k ce let š íh r ku zůstává sv b ze í zach vá . Změna v osvobození příjmů od daně z příjmů fyzických osob pokud jde o příjmy z prodeje cenných papírů. Od r ku 00 d chází k pr dl uže í čas véh limitu pr sv b ze í z příjmů z pr deje ce ých papírů 6 měsíců a 5 let. Zach vá í 6-ti měsíč íh čas véh testu se bude i adále vztah vat p uze a i vestič í ce é papíry a ce é papíry k lektiv íh i vest vá í, tedy bch d vatel é a regul va ém trhu ce ých papírů. Vyloučení zaplaceného pojistného na sociální a zdravotní pojištění z daňových výdajů u OSVČ při stanovení základu daně od roku 2008. (Tat změ a k resp duje se zavede ím superhrubé mzdy jak základu da ě u zaměst a ců.) Zrušení minimálního základu daně pro podnikající fyzické osoby od roku 2008 (pr r k 007 je sta ve mi imál í základ da ě a 0. 00 č). Zrušení zvláštního režimu pro výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období a t v s uvisl sti se zavede ím r v é da ě, kdy již te t režim ztrácí smysl. Zvýšení limitu pro uplatnění daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ze 3000 na 7000 Kč u příjmů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu,… a s učas ě zvýše í zvlášt í sazby da ě z těcht příjmů z 0 a 5 % pr r k 00 a a ,5 % d r ku 00 .
ak z výše uvede éh vyplývá změ je m h a t výčet ještě e í úpl ý. Od véh r ku tak d jde k řadě změ a ám ezbývá ic ji éh , ež se s imi smířit a p kud m ž je využít ve svůj pr spěch.
Daň z příjmů právnických osob Změ , které ref rma při áší je pravdu h d ě. Všech y je vyjme vat a vysvětlit je v rámci jed h člá ku prakticky ereál é a e í t a i aším záměrem. Tím je vymezit a především také vysvětlit změ y ejdůležitější, které bud u mít a p d ikatele fyzické s by a firmy, tedy s by práv ické.
Sazba daně z příjmu Právnických osob s bud snižovat Změ u, která je a prv í p hled ejvíce viditel á je p stup é s iž vá í sazby da ě z příjmu práv ických s b. Ta během ásledujících tří let kles e ze s učas ých 4 % a %, které bud u firmy platit v r ce 0 0. S tím, že daň se bude mě it každý r k vyvstává tázka kter u sazbu da ě z příjmu PO pr k krét í bd bí vlast ě p užít. P kud firma účtuje dle kale dář íh r ku, pak je vše jas é. Od r ku 00 je m ž é, aby účet í jed tka účt vala v h sp dářském r ce. Vymeze í h sp dářskéh r ku ply e ze zák a účet ictví jak dva áct měsíců epřetržitě p s bě jd ucích. H sp dářský r k začí á prvým d em ěkteréh kale dář íh měsíce s výjimk u led a. ter u sazbu tedy p užít, když během h sp dářskéh r ku bud u v ásledujících třech letech platit sazby dvě? Platí zde jed duchá p učka – použij s daňová platba platná k prvnímu dni daného období. T je změ a pr ti s učas ému stavu, kdy platí sazba plat á k p sled ímu d í da éh bd bí. Zákon m zatím n ní př sně d inováno př chodné období roku 2007-200 (tedy bd bí v ěmž bud u platit starý i vý zák ), p dle předběž ých vyjádře í mi isterstva fi a cí se p užije sazba ižší, tedy plat á v r ce 00 . Postupné snižování sazby daně z příjmu PO bud probíhat takto:
S učas á sazba – 4 % Od . led a 00 – % Od . led a 00 – 0 % Od . led a 0 0 – %
Daň z příjmů PO - pokračování Osvoboz ní kapitálových výnosů a divid nd od dc řiných spol čností Díky ref rmě je velká ša ce, že Č ská r publika s stan ráj m holdingových spol čností, které si zde bud u zakládat svá sídla či v případě sp leč stí z Evr pské u ie alesp ň své stále pr v z v y. Ptáte se pr č? Ref rma r zšiřuje daň vé sv b ze í (uplatň va éh dle směr ice sp leč ém systému zda ě í mateřských a dceři ých sp leč stí (Pare t-Subsidiary Directive)) také a divide dy přijaté d sp leč stí se sídlem mim EU. Navíc vě zavádí sv b ze í d da ě z příjmu práv ických s b u kapitál vých vý sů z pr deje akcií a p dílů dceři ých sp leč stí. Platí zd však určité om zující podmínky:
Dceři á sp leč st musí v zemi, kde má sídl , p dléhat da i z příjmů ve výši alesp ň % S přísluš u zemí musí být uzavře a d h da zameze í dv jímu zda ě í Musí být v dceří é sp leč sti drže alesp ň 0 % p díl p d bu alesp ň měsíců Příjemcem divide d či příjmů z pr deje akcií a p dílů dceři ých sp leč stí je sp leč st se sídlem v ČR či stálá pr v z v a sp leč sti se sídlem v ji ém čle ském státě EU Práv í f rma sp leč sti musí být sp leč st s ruše ím meze ým či akci vá sp leč st (či jejich zahra ič í ekvivale ty)
Navýš ní zdanit lného zisku o částku n uhraz ného závazku Firmy i p d ikatelé (FO) si dle véh záku a bud u muset avýšit svůj zda itel ý zisk částku svých euhraze ých závazků. Bud s to týkat závazků, kt ré jsou víc n ž 36 měsíců po splatnosti či jsou již promlč né. Usta ve í se p ch pitel ě vztahuje p uze a závazky, týkající se daň vě uz atel ých ákladů. V případě násl dného uhraz ní závazku můž být základ daně o n j opětovně sníž n. V plat st e t t udta ve í d led a 008 a vztahu e se též a závazky, které vz kly před datem úč st ref rmy.
Finanční l asing mění pravidla Výz am ými změ ami pr jde i sekt r leasi gu, a ut říci, že a i p d ikatelé a i leasi g vé sp leč sti změ ami příliš adše í ejs u. O změ ách, které fák v blasti fi a č íh leasi gu při áší se můžete d číst v ašem člá ku z mi uléh týd e s ázvem Vlád í ref rma leasi gu příliš epřeje.
Osobní automobily – d lší doba od pisování Ref rma ruší limit pr p řiz vací ce y s b ích aut m bilů (M ). V s učas sti je plat ý limit ,5 mil. č. Usta ve í se týká p uze s b ích aut m bilů p říze ých p té c ref rma vejde v plat st, tedy d . led a 00 . Druh u změ u týkající se s b ích aut m bilů je pr dl uže í d by depis vá í a pět let. Byla totiž zruš na stávající odpisová skupina 1a a osobní auta jsou nově zahrnuta do druhé odpisové skupiny. Usta ve í se týká všech s b ích aut, která ejs u pl ě depsá a k datu abytí úči sti ref rmy, tedy k led u 00 (s výjimk u aut p říze ých v rámci fi a č íh leasi gu).
Skupinová r gistrac k DPH Ref rma při áší práv ickým s bám v u m ž st skupi vé registrace k da i z přida é h d ty. Skupi a kapitál vě eb ji ak sp je ých s b se sídlem v ČR může p žádat svéh správce da ě skupi v u registraci k DPH. Tat skupi a je pak p važ vá a za jed h plátce DPH (všech y sp leč sti ve skupi ě mají jed ide tifikač í čísl ) a pl ě í mezi jed tlivými čle y skupi y tak DPH ep dléhá.
Změny v dani z příjmu u yzických osob podnikat lů P d ikatelů se týkají změ y da ě z příjmu fyzických s b, především pak změ y v §7, který se týká příjmů z p d iká í. s u t především tyt změ y:
N vě ebude m ž é si dečíst příspěvky a s ciál í a zdrav t í p jiště í Ref rma ruší mi imál í základ da ě Ruší se také r zděle í příjmů d více zdaň vacích bd bí Měsíč í limit pr da ě í srážk v u da í ( 5 %) pr příjmy dle aut rskéh zák a se zvyšuje ze 3.000 a 7.000 Změ y v režimu daň vě uz atel ých ákladů sp leč ých i pr práv ické s by (viz íže) M ž st závaz éh p s uze í d fi a č íh úřadu za p platek 0.000 č (viz íže) u tech ickéh zh d ce í vs. prava a u výdajů a příjmů u majetku, který je využívá pr p d ikatelské i s ukr mé účely
Závazné posouz ní vydané inančním úřad m Ve sp r ých či ejas ých případech (viz íže) m h u p dle ref rmy firmy a p d ikatelé p žádat fi a č í úřad závaz é p s uze í. T t p s uze í však ebude zdarma, fi a č í úřad si za ěj vezme 0.000 č.
Finanční úřad lze požádat o závazné posouzení v těchto otázkách:
Závaz é p s uze í způs bu r zděle í ákladů, které elze p uze přiřadit ke zda itel ým příjmům Závaz é p s uze í výp čtu části ákladů sp je ých s pr v zem em vit sti, které je zčásti p užívá a k p d iká í Závaz é p s uze í skuteč sti, zda je zásah d majetku ( depis vatel ým) tech ickým zh d ce ím eb zda-li se jed á přímý áklad Závaz é p s uze í výdajů a výzkum a výv j R zšíře í stávající m ž sti p žádat závaz é p s uze í týkající se uplat ě í daň vých ztrát u změ y vlast ictví i a p d ik vé k mbi ace
Majetk vé da ě R orma rozšiřuj osvoboz ní od daně dědické. sv b ze í d tét da ě d chází vě eje mezi s bami zařaze ými do I., al také do II. skupiny. Sem patří s ur ze ci, sy vci, eteře, strýc vé a tety, zeť vé a s achy, děti ma žela, r diče ma žela, ma želé r dičů a také s by, které žily ejmé ě p d u jed h r ku před přev dem eb smrtí zůstavitele ve sp leč é d mác sti. Od 1.1.200 dochází k významnému rozšíř ní osvoboz ní také u daně darovací. Od daně darovací j nově zc la osvoboz no b zúplatné nabytí maj tku, pokud k němu dochází m zi osobami zařaz nými v I. a II. skupině. ed á se majetek m vitý i em vitý. V s učas é práv í úpravě byl sv b ze í d da ě dar vací limit vá určitými částkami a t pr všech y tři skupi y s b a avíc platil je pr věci m vité. V s uvisl sti se zavede ím výše uvede ých sv b ze í se bezúplat é zříze í věc éh břeme e ( eb bd b éh práva) ve pr spěch dárce při dar vá í em vit sti vyjímá z předmětu da ě z přev du em vit stí a přes uvá se d předmětu da ě dar vací. Nově s zavádí také možnost požádat inanční ř dit lství o prominutí daně z př vodu n movitostí v sp ci ických případ ch. Pr mi utí lze uplat it u sml uvy zajišť vacím přev du vlast ickéh práva, d jde-li k zpět ému přev du em vit sti a pův d íh vlast íka, při zruše í sml uvy přev du em vit sti a p d b ě. O pr mi utí je ut é p žádat ve tříleté lhůtě. R orma přináší zásadní změny i v dani z n movitostí Zák da i z em vit stí vě um žňuje sv b dit d tét da ě p zemky půdy, chmel ic, vi ic, v c ých sadů a trvalých trav ích p r stů, p kud se k t mu bec r zh d e a t t sv b ze í sta ví bec ě závaz u vyhlášk u. Zák da i z em vit stí um žňuje u ěkterých p zemků a staveb ás bit základ í sazbu da ě ještě k eficie tem přiřaze ým jed tlivým bcím p dle p čtu byvatel, jed á se staveb í p zemky, byt é d my a byty. S učas á práv í úprava sta v vala k eficie t již pr bce d 300 byvatel ve výši 0,3 a pr bce d 600 byvatel ve výši 0,6. N vě je však mi imál í výše k eficie tu sta ve a ve výši ,0 pr všech y bce d 000 byvatel. Nejvíce se tak zvýše í da ě d tk e bcí d 300 byvatel. V da i z em vit stí se r v ěž vě zavádí míst í k eficie t, který bec může bec ě závaz u vyhlášk u vyhlásit pr všech y em vit sti a území celé bce ve výši , 3, 4 eb 5. Tímt k eficie tem se vy ás bí daň vá p vi st p plat íka za jed tlivé druhy p zemků, staveb, sam stat ých ebyt vých pr st rů a za byty, p případě jejich s ub ry. e tedy pl ě a r zh d utí bce, zda tut m ž st využije a zvýší daň z em vit stí acházejících se v jejím katastrál ím území či ik liv. Tímt způs bem by měl být k mpe z vá výpadek daň vých příjmů bcí v důsledku zavede í sv b ze í ěmž jsme psali výše.
N přímé daně - DPH a spotř bní daň Desítky velizací, které při esla schvále á ref rma, se pr jeví ve všech blastech. Zejmé a daňová oblast dozná řadu důl žitých změn, které by ikd eměl echat bez p všim utí. Některé p cítí všich i bez r zdílu, ji é m h u mít d pad je a k krét í skupi u jedi ců.
Kuřákům r orma n př j Vlád í úřed íci ezap m ěli a sp třeb í daň, jejíž zvýše í se d tk e především kuřáků, resp. aktiv ích k zume tů tabák vých výr bků. Vzhledem ke zvýše í pr ce t í i pev é části da ě, stej ě jak mi imál í da ě u cigaret, můž m oč kávat poměrně výrazné zdraž ní. Výp čet sp třeb í da ě u tabák vých výr bků e í ijak sl žitý, určité k mplikace astávají u cigaret. U ich se celk vá sp třeb í daň vyp čítá jak s učet pr ce t í a pev é části da ě, avíc je sta ve a mi imál í sazba. Ta se týká především lev ějších z aček. A k lik se tedy zvýší ce a za krabičku cigaret? Minimální sazba sp třeb í da ě u sta dard í krabičky je v s učas sti 3 , 0 k ru ( ,64 x 0 cigaret), díky ref rmě se mi imum zved e a 3 ,40 korun na j dnu krabičku. e díky sp třeb í da i tedy vzr ste ce a 5,60 k ru , jak u částku p es u a svých bedrech sp třebitelé závisí především a pr dejcích a distribut rech kuřiva.
Produkt Cigarety D ut íky Tabák
Sazba daně z tabákových výrobků od l dna 200 nyní platná Proc ntní část P vná část Minimálně 2 % ( 7 %) 1,03 (0, ) č/kus 1, 2 ( ,64) č/kus 1,15 č/kus 12 0 ( 05) č/kg
Dražší bydl ní díky vyšší DPH V České republice s ad daně z přidané hodnoty příl ze č. a zák a pak apříklad v d é, st
eexistuje čl z 5 na %. da i z přida č é, hr mad
věka, který by ezaz ame al zprávy zvyšování sníž né sazby Výčet zb ží a služeb, kteréh se zvýše í da ě d tk e, je uvede v é h d ty. de především p travi y, tisk vi y, v případě služeb u d pravu, kultur í a sp rt v í akce, aj.
Sp třeba jed tlivých d mác stí je i dividuál í, tz . zvýš ní DPH každý pocítí jinak, přest lze lecc s vyčíst z údajů Českéh statistickéh úřadu. P dle statistiky r di ých účtů, která eviduje jed tlivé skupi y sp třeb ích vydá í, průměr ý jedi ec zaplatí za zb ží a služby se s íže u da í zhruba 5000 k ru měsíč ě. Díky zvýše é da i z 5 a % bude muset každý vy al žit 00 k ru více ež d p sud. Až měsíc lede ukáže, jak se zvýše í DPH pr mít e d r zp čtů jed tlivých d mác stí.
Vyplatí s bydl t sociálně a podnikat skupinově Vyšší DPH bude mít také výrazný dopad na bytovou výstavbu. N vela zák a vě defi uje, a c lze s íže u sazbu da ě uplat it. P řizujete-li bydle í, pak p čítejte s vyšší da í ež d p sud. Bude ve výši eb %? Záleží a t m, zda půjde s ciál í bydle í, tj. zda spl íte kritéria týkající se maximál í p dlah vé pl chy. Bližší i f rmace tét pr blematice si můžete přečíst v člá ku s ázvem „S c ál í bydle í se s íže u sazb u DPH“.
T však e í ze stra y DPH všech . Ref rma zavádí vý p jem, a t skupinová r gistrac , která um žňuje, aby skupi a sp je ých s b vystupovala pro úč ly DPH jako j d n subj kt p d jed ím registrač ím číslem. Skupi a p dává p uze jed daň vé přiz á í pr střed ictvím svéh zastupujícíh čle a. V praxi te t způs b m h u využít velké zejmé a fi a č í skupi y
Ekologické daně Vstupem České republiky d EU zap čal přibližování aši země růz ým vropským systémům vč tně toho daňového. ed ím z p žadavků a Mi isterstv fi a cí (MF) byla i tzv. Ekologická daňová r orma. Fakt, že d p sud jsme její ásledky ep cítili a vlast í kůží, sp čívá ve vyjed a ém dkladu jejíh prv íh kr ku d k ce r ku 007. P čí aje vým r kem zač e MF realiz vat tzv. prv í etapu, která sp čívá ve zda ě í zem íh ply u (a ěkterých dalších ply ů), pev ých paliv a elektři y. Už y í lze k stat vat, že MF ed držel slib k mpe zace vých da í s íže ím sazeb důch d véh p jiště í – pr r k 00 se sazby emě í a jejich plá va ý p kles v r ce 00 už s uvisí s vým systémem em ce skéh p jiště í.
Druhá a tř tí tapa V r ce 0 0 až 0 3 by měl v rámci druhé etapy d jít ke změnám saz b a daňových zvýhodnění u pev ých paliv elektři y a zem íh ply u. V p sled í fázi, plá va é mezi r ky 0 4 – 0 7 pak MF předp kládá prohloub ní a rozšíř ní daňové základny v závisl sti a výsledcích z předcházejících let.
První tapa pod drobnohl d m estliže přes á p d ba dv u výše p psa ých etap e í zatím z áma, prv í etapa již byla schvál na Parlame tem ČR. Správa daně z z mního plynu, p vných paliv a l ktřiny bude spadat p d cel í rgá y, stej ě jak sp třeb í da ě. Zdaň vacím bd bím bude kale dář í měsíc s tím, že plátci bud u p vi i předl žit daň vé přiz á í (a zaplatit daň) d 5. d e p sk če í zdaň vacíh bd bí, ve kterém tat p vi st vz ikla. P dívejme se y í p dr b ěji a každ u ze tří vých da í.
Daň z z mního plynu a někt rých dalších plynů Platit daň bud u p vi i dodavat lé plynu i provozovat lé distribuč ích, přeprav ích s ustav a p dzem ích zás b íků ply u. Navíc daň d pad e a subjekty, které p užily ply zda ě ý ižší sazb u da ě k účelu, kterému dp vídá vyšší sazba da ě. Výše uvede ým práv ickým a fyzickým s bám vz ik e p vi st přiz at a zaplatit daň d em, kdy d daly ply k eč ému sp třebiteli, eb h sp třeb valy. Od da ě je a pak osvoboz n apříklad ply urče ý:
pr výr bu tepla v d mác stech k výr bě elektři y jak p h á hm ta pr plavby a v dách v metalurgických pr cesech či mi eral gických p stupech
Daň z p vných paliv Plátce da ě z pev ých paliv je defi vá bd b ě jak u ply u. r mě d davatelů se všem jed á i subjekty, které sp třeb valy n zdaněná paliva n bo využily p vná paliva osvoboz ná d da ě k ji ým účelům, ež a které se sv b ze í vztahuje. R v ěž p vi st přiz at a zaplatit daň je z čas véh hlediska stej á. Za základ da ě bude p važ vá m žství pev ých paliv vyjádře é v G . Přes ě vyjádře : sazba da ě či í ,5 č/G spal éh tepla v h řlavi ě. Př dmět m da ě js u především:
čer é a h ědé uhlí; k ks a p l k ks z uhlí; stat í uhl v díky (p kud js u urče y k p užití, abíze y k pr deji eb p užívá y pr výr bu tepla)
Od daně jsou osvoboz na paliva urče á k výr bě elektři y; k ksu; jak p h á hm ta pr plavby a v dách, eb třeba k tech l gickým účelům v p d iku, ve kterém byla pev á paliva vyr be a.
Daň z l ktřiny Základ m daně z l ktřiny je m žství elektři y v MWh. Sam t á sazba da ě pak či í Od da ě lze apříklad sv b dit elektři u, která je:
,30
č/MWh.
ek l gicky šetr á; vyr be á v d prav ích pr středcích (p kud je tam i sp třeb vá a); vyr be á ze zda ě ých výr bků, p kud js u předmětem da ě ze zem íh ply u, da ě z pev ých paliv eb sp třeb í da ě
Sociální dávky po r ormě S ciál í dávky tv ří jed u z ejvětších částí výdajů státu. A právě pr t ref rma, která se s aží mim ji é také s iž vat výdaje státu, d tkla také s ciál ích dávek. aké hlav í změ y ás d led a čekají? D s ciál í blasti můžeme zahr ut změ y týkající se dávek stát í s ciál í p dp ry, dávek p m ci v hm t é uzi či s ciál ích služeb. I když se změ y d tk u v růz é míře řady zák ů, my se p díváme p dr b ěji a dávky stát í s ciál í p dp ry.
Přídav k na dítě Zatímc y í byla tat dávka p skyt vá a v závisl sti a výši příjmu r di y za kale dář í r k ve třech výších zvýše é, základ í a s íže é y í bude vypláce p uze v jed é pev é výši Přídavek a dítě bude d r ku 00 vypláce v pev é výši, která je difere c va á p dle věku dítěte. Nár k a přídavek a eza patře é dítě d 6 let mají r di y s příjm m do 2,4 násobku životního minima rodiny ( y í t byl d 4 ás bku). N vé částky js u dv ze y d s učas é mi ál í výše přídavku a dítě v základ í výměře. Věk n zaopatř ného dítět d 6 let d 6 d 5 let d 5d let
Výš přídavku na dítě měsíčně v Kč od 1. l dna 200 500 6 0 700
Sociální příplat k S ciál í příplatek je p skyt vá r diči pečujícímu eza patře é dítě, jestliže příjem r di y v předcházejícím kale dář ím čtvrtletí epřevyš val , ás bek částky živ t íh mi ima r di y, vě d chází ke sníž ní ko ici ntu na 2. S íže ím hra ice příjmů r di y, mezující ár k a dávku, tak d jde k zúže í kruhu r di , které a dávku mají ár k, a ke s íže í výše dávky.
Rodičovský příspěv k Asi ejvětších změ d z á d r ku 00 rodičovský příspěv k a všech, kteří h již p bírají se d tk e t , že si ěj bude muset vě p žádat. R dič vský příspěvek bude vě vypláce ve třech výších p dle d by jeh p bírá í. V jakých výších a jaké p dmí ky je třeba spl it jste si m hli přečíst v člá ku O r dič vský příspěvek si musíte z vu p žádat!
Dávky pěstounské péč Nár k a tut j dnorázovou dávku má pěstoun, kt rý př vzal dítě do pěstounské péč . Výše dávky je sta ve a 4,45 ás bkem částky živ t íh mi ima převzatéh dítěte. Od véh r ku bude te t příspěvek sta ve v pev é výši a již se ebude d bud uc a aut maticky val riz vá . Věk dítět d 6 let d 6 d 5 let d 5d let
Výš příspěvku při př vz tí dítět měsíčně v Kč od 1. l dna 200 000 000 0 000
Porodné P r d é byl v s učas é d bě p skyt vá jak jed ráz vá dávka, která byla p skyt vá a bez hledu a příjem r di y, a t ve výši vycházející z částky ás bku živ t íh mi ima dítěte. P r d é při ar ze í jed h dítěte y í či í 7 760 k ru (53 0 č dv jčata, 7 6 0 č tr jčata atd.). N vě bude dávka sta ve a v výši 13000 korun na j dno dítě a dávka již ebude avázá a c d výše a živ t í mi imu, tudíž již ebude aut maticky val riz vá a.
Pohř bné P hřeb é je v s učas é d bě p skyt vá s bě, která vypravila p hřeb s bě s trvalým p bytem v ČR eb byl-li vyprave p hřeb v ČR. Výše p hřeb éh je stanov na p vnou částkou 5 000,- Kč. I když se d véh r ku výše částky ezmě í, z ě í se kruh s b kterým bude tat dávka p skyt vá a. Od r ku 00 bude p hřeb é áležet jed ráz vě s bě, která vypravila pohř b n zaopatř nému dítěti, n bo osobě, kt rá byla rodič m n zaopatř ného dítět , a t za p dmí ky, že zemřelá s ba měla ke d i úmrtí trvalý p byt a území ČR. de tedy případy, kdy áklady a tut e čekáva u udál st výz am ě jed ráz vě zatíží r zp čty r di pečujících eza patře é děti. Ref rma také dvě dávky úpl ě ruší, jed á se příspěv k na školní pomůcky, a také p skyt vá příspěv k na zvýš né životní náklady.
vě ebude
Větši a výše zmí ě ých dávek se týká především r di s dětmi a je ut říci, že změ y r di ám epřejí. Větši a dávek se s ižuje eb a ě bude mít vě ár k užší kruh s b. P dr b é i f rmace alez ete eje v zák ě, ale také a strá kách MPSV.
V zdravotnictví s zavádí nové poplatky Ne í žád u vi k u, že zdrav t ictví zasáh e celá řada změ . Schvále í ref rm ích kr ků se tak d tk e z ás, ať už pacie ta či lékaře. Tuzemská média veřej st p měr ě sluš ě zás bují i f rmacemi, ejede bča z t h má zam ta u hlavu. A jelik ž pak vá í je matka m udr sti, p dívejme se v k stce, c ás skuteč ě d véh r ku čeká.
Zav d ní r gulačních poplatků a doplatků Bezesp ru ejdůležitější změ u je zavede í regulač ích p platků a d platků. U lékařů, ve zdrav t ických zaříze ích a lékár ách tak budeme uce i sáh ut pr ějak u tu k ru u d pe ěže ky. Poplatky a doplatky s sčítají a započítávají s do ročního limitu, který je sta ve a maximál ě 5000 korun na osobu a rok. P jišť v a každé čtvrtletí k tr luje te t limit a případ ý přeplatek p jiště ci vrací. Ovšem n vš chno lz do limitu zahrnout, pr t abízíme přehled všech zap čitatel ých a ezap čitatel ých p platků a d platků, stej ě jak úk ů d p platků sv b ze ých. Do limitu se započítávají následující poplatky:
30 Kč za každou návštěvu lékař , při které byl pr vede kli ické vyšetře í - k krét ě jde ávštěvu praktickéh , zub íh či že skéh lékaře, p př. psych l ga či l g peda eb ávštěvu u lékaře p skytujícíh specializ va u ambula t í zdrav t í péči, a t včet ě ambula cí lůžk vých zdrav t ických zaříze í 30 Kč za každou návštěvu doma p skyt ut u praktickým lékařem 30 Kč za každý léčivý příprav k hraze ý pl ě eb částeč ě z veřej éh zdrav t íh p jiště í ( a každém receptu m h u být předepsá y maximál ě druhy léčivých přípravků, přičemž maximál í m žství jed h druhu vyda éh a jede recept je 3 bale í
Nově se hradí, ale do limitu se nezapočítávají tyto poplatky:
60 Kč za každý oš třovací d n při p bytu v em c ici, db r ém léčeb ém ústavu, léčeb ě dl uh d bě em c ých či lázeňském zaříze í 0 Kč za poskytnutí pohotovostní služby v zaříze ích lékařské služby prv í p m ci či ústav í péče
Co j zdarma a kdo j od plac ní poplatků osvoboz n? Poplatky s n platí, p kud se jed á preve tiv í pr hlídku pr vede u praktickými lékaři, vyšetře í a pr hlídky pr vádě é v rámci patře í pr ti i fekč ím em c ě ím či záv d í preve tiv í péči. Stej ě tak n ní zpoplatněn a i výdej léčivých přípravků, který e í vázá a lékařský předpis eb e í hraze z veřej éh zdrav t íh p jiště í Plac ní poplatků jsou zproštěni p jiště ci umístě í v dětském d m vě či acházející se v chra ém léče í aříze ém s udem a p jiště ci, kteří js u příjemci p m ci v hm t é uzi. Od plac ní j osvoboz n pojištěn c, který je p vi e p dr bit se léčbě při léče í i fekč íh em c ě í, aříze é iz laci či kara té ě.
N bojt s účt n k! P kud zaplatíte p platek za ávštěvu rdi ace, lékařskéh zaříze í či lékár y, mát nárok na vydání účt nky. Neb jte se tedy i lékaře eb lékár íka p žádat, d dateč ě eb lékár íka p žádat, d dateč é shá ě í účte ky může být d sti k mplik va é. Bud t -li chtít r klamovat výši zaplac ných poplatků a doplatků, musít mít originály účt n k!
