Účetnictví (Úč)
Pomocné studijní texty Marek Šedivec, 2011 Odpovídá právnímu stavu k 1.1.2011
Mzdy Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci1. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek (obec či kraj), státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba (škola)2. Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu + příplatky, prémie, odměny, náhradu mzdy. Základní mzda a) úkolová – je třeba sestavit výkaz práce, ve kterém je uveden druh práce, jednotka a sazba za jednotku, např. 70 Kč/hod. Na konci měsíce se doplňuje množství vykonané práce. b) časová mzda – musí být stanoven tarif (měsíční či hodinový) a údaje o počtu odpracovaných dní (hodin), např. 18 000 Kč/měsíc. Příplatky Za práci přesčas náleží zaměstnanci mzda v takové výši, kterou by dostal, kdyby tutéž práci vykonával ve stanovené době, a navíc příplatek (zvýhodnění) za to, že tuto práci vykonával v nestandardních pracovních podmínkách, tedy přesčas. Tento příplatek musí činit nejméně 25 % průměrného výdělku. Dále se může jednat o tyto příplatky: za práci ve svátek (100 % průměrného výdělku), za práci v noci, za práci ve zhoršeném pracovním prostředí apod. Prémie a odměny Podnikatel má možnost poskytovat ke zvýšení motivace svých zaměstnanců výkonnostní prémie či jiné odměny. Jejich výši a podmínky pro jejich přiznání stanoví zpravidla interním předpisem. Náhrada mzdy Jedná se o mzdy za neodpracovaný čas, na které mají pracovníci nárok (mzdy za dovolenou, státem uznané svátky apod.). Čistá mzda = hrubá mzda – zákonné srážky Ćástka k výplatě = čistá mzda – ostatní srážky + nemocenské dávky Srážky ze mzdy a) zákonné srážky – srážky srážené zaměstnanci z hrubé mzdy účetním bez potřeby jeho souhlasu (záloha na daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnancem) b) ostatní srážky – srážky sráženy zaměstnanci z čisté mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy (např. spoření, pojištění) nebo nařízené soudem (např. výživné – alimenty) Nemocenské dávky Nemocenské dávky se naopak zaměstnanci přičítají k čisté mzdě. Jedná se například o dávky při pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny. 1 2
odst. 2, § 109 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce odst. 3, § 109 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce
-1-
Účetnictví (Úč)
Pomocné studijní texty Marek Šedivec, 2011 Odpovídá právnímu stavu k 1.1.2011
Výplata mzdy Mzda se vyplácí zaměstnanci v hotovosti (VPD) nebo převodem na osobní účet zaměstnance (VBÚ). Současně s výplatou mzdy je zaměstnavatel povinen dát zaměstnanci písemné vyúčtování mzdy, z něhož je zřejmá výše mzdy a druh jednotlivých složek mzdy (např. záloha na daň z příjmu, sleva) a výše a druh provedených srážek. Vyúčtování se praxi nazývá: vyúčtování mzdy, mzdový lístek, lidově „výplatnice“ či „výplatní páska“. Zaokrouhlování při výpočtu mzdy Zaokrouhlování na celé stokoruny nahoru (používáme při výpočtu základu daně – superhrubé mzdy): Příklad: 20 000 Kč po zaokrouhlení 20 000 Kč 20 001 Kč po zaokrouhlení 20 100 Kč 20 049 Kč po zaokrouhlení 20 100 Kč 20 099 Kč po zaokrouhlení 20 100 Kč Zaokrouhlování na celé koruny nahoru (používáme při výpočtu zdravotního a sociálního pojištění hrazeného zaměstnancem a firmou/zaměstnavatelem): Příklad: 755,10 Kč po zaokrouhlení 756 Kč 755,50 Kč po zaokrouhlení 756 Kč 755,70 Kč po zaokrouhlení 756 Kč Zaokrouhlování na celé koruny dolu (používáme při výpočtu slev na dani): Příklad: 755,10 Kč po zaokrouhlení 755 Kč 755,50 Kč po zaokrouhlení 755 Kč 755,70 Kč po zaokrouhlení 755 Kč Výpočet čisté mzdy a částky k výplatě Příklad: Firma (zaměstnavatel) má jednoho zaměstnance, který podepsal Prohlášení k dani3, jehož základní mzda dosažená v příslušném měsíci činí 15 000 Kč, zaměstnavatel poskytl zaměstnanci odměnu za splnění náročného pracovního úkolu ve výši 2 000 Kč. Zaměstnanci je ze mzdy strhávána částka 500 Kč, která je mu zasílána na jeho životní pojištění. Zaměstnanec je ženatý a má dceru, které je 12 let a chodí do základní školy. (Ze zadání vyplývá, že slevu, kterou zaměstnanec uplatňuje, je sleva na poplatníka a měsíční daňové zvýhodnění na dítě.) 1)
Vypočteme tzv. superhrubou mzdu4 (základ daně z příjmu):
K výpočtu potřebujeme znát: Hrubou mzdu (HM) HM = Základní mzda + odměna HM = 15 000 + 2 000 Kč = 17 000 Kč 3
Pokud by zaměstnanec nepodepsal Prohlášení k dani, firma (zaměstnavatel) při výpočtu zálohy na daň z příjmu nepřihlíží ke slevám na dani a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění. Firma (zaměstnavatel) zaměstnanci s nepodepsaným Prohlášením k dani neodečítá od zálohy na dani slevy a daňová zvýhodnění viz bod 2) Výpočet zálohy na daň. 4 Pojem „superhrubá mzda“ v zákoně nenajdeme, nicméně vešel do obecné povědomosti jako označení základu daně z příjmu sloužícího k výpočtu zálohy na dani počítaného metodikou používanou od 1. 1. 2008.
-2-
Účetnictví (Úč)
Pomocné studijní texty Marek Šedivec, 2011 Odpovídá právnímu stavu k 1.1.2011
Zdravotní pojišťění hrazené firmou/zaměstnavatelem (ZPF).….9 % z HM (9 % z 17 000 Kč) Sociální pojištění hrazené firmou/zaměstnavatelem (SPF)……25 % z HM (25 % z 17 000 Kč) ZPF = HM * 0,09 = 17 000 * 0,09 = 1 530 Kč SPF = HM * 0,25 = 17 000 * 0,25 = 4 250 Kč Superhrubá mzda (základ daně) = HM + ZPF + SPF (zaokrouhlíme na celé stokoruny nahoru) Superhrubá mzda (základ daně) = 17 000 + 1530 + 4250 = 22 780 po zaokrouhlení 22 800 Kč 2)
Vypočteme zálohu na daň (sníženou o slevy na dani)
K výpočtu potřebujeme znát: Základ daně (tzv. superhrubou mzdu)…..22 800 Kč Záloha na daň = základ daně (tzv. superhrubá mzda) * sazba rovné daně z příjmu (15 %) Záloha na daň = 22 800 * 0,15 = 3 420 Kč Od zálohy na daň z příjmu odečteme uplatňované měsíční slevy na dani včetně částky odpovídající měsíčnímu daňovému zvýhodnění na vyživované dítě5 (v našem příkladě odečítáme slevu na poplatníka a měsíční daňové zvýhodnění na dítě): Sleva na
Měsíční
Roční
- poplatníka (starobního důchodce)
1970 Kč 23 640 Kč (1970 Kč) (23 640 Kč)
- na manžela/manželku6 (manžel/manželka je držitelem ZTP/P)
-------------
24 840 Kč (49 680 Kč)
- poživatele invalidního důchodu I. a II. stupně 210 Kč
2 520 Kč
- poživatele invalidního důchodu III. stupně
420 Kč
5 040 Kč
- držitele průkazu ZTP/P
1345 Kč
16 140 Kč
- studenta
335 Kč
4 020 Kč
Měsíční daňové zvýhodnění na dítě (dítě je držitelem průkazu ZTP/P)
967 Kč 11 604 Kč (1934 Kč) (23 208 Kč)
Maximální limit pro daňový bonus
4350 Kč
5
52 200 Kč
Pokud je uplatněno měsíční daňové zvýhodnění na vyživované dítě či na vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, a součet slev na daň včetně měsíčního zvýhodnění na dítě bude vyšší než záloha na daň (záloha na daň po odečtení slev na daň včetně měsíčního zvýhodnění na dítě vyjde záporná, tj. se znaménkem - ). Pak má zaměstnanec nárok ještě na bonus na dítě. Daňový bonus se stává součástí výpočtu čisté mzdy. Čistá mzda = HM – záloha na daň z příjmu (snížená o slevy na dani a daňové zvýhodnění) – ZP – SP + daňový bonus. Daňový bonus (záporný rozdíl zálohy na dani a slev na dani a měsíčního zvýhodnění na dítě) je zaměstnanci vyplacen, pouze pokud činí jeho roční výše alespoň 100 Kč a maximálně lze vyplatit daňový bonus pouze do částky 4 350 Kč měsíčně (52 200 Kč ročně). Podmínkou však je, že roční příjmy zaměstnance musí být minimálně ve výši 6-ti násobku minimální mzdy (minimální mzda pro rok 2011 je stanovena ve výši 8 000 Kč hrubého), tj. 48 000 Kč. Daňový bonus může uplatnit vždy pouze jeden rodič - daňový poplatník. Daňový bonus a jeho zahrnutí do výpočtu čisté mzdy nemusíte umět. 6 Sleva na manžela/manželku se zúčtovává pouze ročně, nikoli měsíčně. Slevu lze uplatnit pouze, pokud vlastní příjmy manžela/manželky nepřesáhnou ročně 68 000 Kč a manželé spolu žijí v jedné domácnosti.
-3-
Účetnictví (Úč)
Pomocné studijní texty Marek Šedivec, 2011 Odpovídá právnímu stavu k 1.1.2011
Záloha na daň po odečtení daňových slev a zvýhodnění = 3 420 – 1970 – 967 = 483 Kč (v našem příkladě uplatňujeme slevu na poplatníka, tj. 1970 Kč a měsíční daňové zvýhodnění na dítě, tj. 967 Kč). 3)
Vypočteme zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnancem
Zdravotní pojišťění hrazené zaměstnancem (ZP)…..4,5 % z HM (4,5 % z 17 000 Kč) Sociální pojištění hrazené zaměstnancem (SP)……..6,5 % z HM (6,5 % z 17 000 Kč) ZP = HM * 0,045 = 17 000 * 0,045 = 765 Kč SP = HM * 0,065 = 17 000 * 0,065 = 1 105 Kč 4)
Vypočteme čistou mzdu a částku k výplatě
Čistá mzda = HM – Záloha na daň z příjmu (snížená o slevy na dani) – ZP – SP + daň. bonus Čistá mzda = 17 000 – 483 – 765 – 1 105 = 14 647 Kč Částka k výplatě = čistá mzda – ostatní srážky ze mzdy (v našem příkladě životní pojištění) Částka k výplatě = 14 647 – 500 Částka k výplatě = 14 147 Kč. Abychom mohli mzdy zaúčtovat, potřebujeme ještě znát výši zdravotního a sociálního pojištění (pojistného) hrazeného firmou/zaměstnavatelem (ZPF a SPF). Výpočet zdravotního (zaměstnavatelem)
a
sociálního
pojištění
(pojistného)
hrazeného
firmou
Příklad: Firma (účetní jednotka) má 3 zaměstnance, kteří dosáhli v daném měsíci následující hrubé mzdy: 1. zaměstnanec……15 000 Kč 2. zaměstnanec……10 000 Kč 3. zaměstnanec……15 000 Kč ZPF a SPF se počítá z celkového úhrnu hrubých mezd, tj. musíme sečíst hrubé mzdy všech zaměstnanců a ze součtu vypočítat: Zdravotní pojišťění hrazené firmou/zaměstnavatelem (ZPF).….9 % ze součtu HM Sociální pojištění hrazené firmou/zaměstnavatelem (SPF)……25 % ze součtu HM ZPF = součet HM * 0,09 = (15 000 + 10 000 + 15 000) * 0,09 = 3 600 Kč SPF = součet HM * 0,25 = (15 000 + 10 000 + 15 000) * 0,25 = 10 000 Kč Firma (účetní jednotka) uhradila za své zaměstnance v daném měsíci 3 600 Kč na zdravotním a 10 000 Kč na sociálním pojištění.
-4-
Účetnictví (Úč)
Pomocné studijní texty Marek Šedivec, 2011 Odpovídá právnímu stavu k 1.1.2011
Nezapomínejte, že zaměstnanci musejí ještě uhradit zdravotní (ZP) a sociální pojištění (SP) ze svého příjmu (každý ze své hrubé mzdy). ZP (4,5 % z HM) a SP (6,5 % z HM) hrazené zaměstnanci odvádí za zaměstnance též firma (zaměstnavatel). Účtování mezd (pro zjednodušení předpokládejme, že firma má jediného zaměstnance pobírajícího hrubou mzdu ve výši 17 000 Kč) Účtovací Pol. Datum Doklad předpis Text Kč MD D 1
15.3.
ZVL 1
Hrubá mzda
2
15.3.
ZVL 1
3
15.3.
ZVL 1
4
15.3.
ZVL 1
5a
15.3.
ZVL 1
5b
15.3.
ZVL 1
6
15.3.
ZVL 1
Záloha na daň z příjmu Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem (4,5 %) Sociální pojištění hrazené zaměstnancem (6,5 %) Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 %) Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 %) Ostatní srážky ze mzdy (pojištění)
7
15.3.
VBÚ 1
8
15.3.
9
15.3.
10
15.3.
VBÚ 1 Odvod záloh na daň z příjmu Odvod zdravotního pojištění VBÚ 1 (4,5 % + 9 %) Odvod sociálního pojištění VBÚ 1 (6,5 % + 25 %)
Výplata mzdy zaměstnanci na jeho účet
17 000
521
331
483
331
342
765
331
336/100
1 105
331
336/200
1 530
524/100
336
4 250
524/200
336
500
331
379
14 147
331
221
483
342
221
2 295
336
221
5 355
336
221
Účty 331 – Zaměstnanci 336 – Zúčtování s institucemi sociálního pojištění a zdravotního pojištění 336/100 – Zúčtování se ZP (zdravotní pojišťovnou) 336/200 – Zúčtování s OSSZ (okresní správou sociálního zabezpečení) 342 – Ostatní přímé daně 379 – Jiné závazky (ostatní srážky ze mzdy zaměstnanců, např. pojištění, výživné, spoření, úhradu půjček apod.) 521 – Mzdové náklady 524 – Zákonné sociální pojištění 524/100 – Zdravotní pojištění 524/200 – Sociální pojištění
-5-
Účetnictví (Úč)
Pomocné studijní texty Marek Šedivec, 2011 Odpovídá právnímu stavu k 1.1.2011
Poznámky (nemusíte umět, pouze pro úplnost): Maximální roční vyměřovací základ Od 1. 1. 2008 se zavedl roční vyměřovací základ (místo dosavadního měsíčního) pro odvod sociálního a zdravotního pojištění stejný jak pro OSVČ tak nově i pro zaměstnance. U sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnanci, je v roce 2011 stanovena maximální výše ročního vyměřovacího základu, tzv. maximálního stropu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění hrazeného zaměstnancem na 72násobek průměrné měsíční mzdy stanovené vyhláškou pro rok 2011 na 24 740 Kč. Maximální roční vyměřovací základ (strop) je tedy pro rok 2011: 1 781 280 Kč (72 * 24 740=1 781 280). Pokud dojde během roku u zaměstnance k dosažení ročního stropu, přestává zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnancem firma (zaměstnavatel) za zaměstnance odvádět. Povinnost doplatit rozdíl pojistného v plné výši Jestliže je hrubá mzda zaměstnance nižší než 8 000 Kč7, pak je zaměstnanec povinen doplatit rozdíl na zdravotním pojištění v plné výši 13,5 % z hrubé mzdy (4,5 % hrazené zaměstnancem + 9% hrazených zaměstnavatelem = 13,5 %), tj. zaměstnanec musí zaplatit 1 080 Kč. Zaměstnanec s hrubou mzdou nižší než 8 000 Kč tedy doplácí 1 080 Kč na zdravotním pojištění nejen za sebe (4,5 % z hrubé mzdy), ale také za firmu (zaměstnavatele) (9 %). Povinnost doplatit zdravotní pojištění v plné výši se nevztahuje na osoby: • • •
•
•
7
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení; která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání; která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů; která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné; za kterou je plátcem pojistného stát.
Výše minimální mzdy je pro rok 2011 stanovena právě na 8 000 Kč hrubého.
-6-