ROMANA BEDRUNKOVÁ DOPLNĚNÍ MĚSTSTKÉ STRUKTURY, DEJVICKÁ-HRADČANSKÁ
DIPLOMNÍ PROJEKT: DOPLNĚNÍ MĚSTSTKÉ STRUKTURY, DEJVICKÁ-HRADČANSKÁ Romana Berunková Ateliér Michala Kuzemenského a Ondřeje Synka FA ČVUT, LS 2013/214
OBSAH: ÚVOD 8 10
lokace místa fotodokumenta ANALÝZA
14 16 20 22 24
historie širší vztahy vybavení v okolí danosti místa bloková analýza NÁVRH
28 30 50 68
schéma urbanismus blok perspektivy
Hledám, co je kvalitou bydlení a hledám formu, která ji nabízí. Navrhuji novou strukturu, která reaguje na okolí a specifika místa. Základní jednotkou je blok. Blok jasně definuje hranici mezi soukromým a veřejným. Byty se otáčejí do ulice-města, veřejného dění a do vnitrobloku- klid, společný prostor obyvatel. Blok otevírám a stavím na sokl, který tvoří parter. V minulosti místo za městem, za hradbami. Významná historická cesta, vstup do města, vedla současnou Bubenečskou ulici k Písecké bráně. Dejvice se vystavovaly podle urbanistického návrhu Antonína Engela s centrem Vítězné náměstí. Hranicí tohoto návrhu je železniční dráha. Území Dejvické zůstává periferii mezi moderními Dejvicemi a městem Prahou. Lokalita se nachází ve vnitřní části města. Stýkají se tady různé formy zástavby. Kompaktní struktura dejvických bloků, jejíž hranici tvoří dráha železnice. Bloky postupně přecházejí ve vilovou čtvrť Bubenče. Ze západu tady dobíhají vily Ořechovky. Ulice M. Horákové tvoří jižní hranici řešeného území. Uliční frontu tvoří bloky a areál Ministerstva obrany. Dále směrem na jih se struktura formuje podle terénu, které vytvořilo původní opevnění Prahy. Místo je intenzivní s dobrou dostupností. Zahloubením dráhy se Hradčanská stane jedním z důležitých přestupních uzlů. Vstup k dráze je ze společného vestibulu metra. Zmizí bariéra, která území oddělovala od Dejvic. A dává možnost ho propojit. Navrhuji intenzivně využít celé území s převažující funkci bydlení. Je žádoucí, aby vznikaly nové byty ve vnitřním městě, aby zůstalo obydlené a zahušťovalo se. Většina dnes vznikajících projektů je umístěna v okrajových částech Prahy a nutí obyvatele dojíždět do centra za prací a vybaveností. Co znamená kvalitní bydlení? A co je žádané? Hlavní faktory kvality jsou blízkost parků a možnosti rekreace (a jít s dětmi na houpačku), soukromé venkovní prostory (terasy, balkony), pocit bezpečí a soukromí a dostatek světla. Kvalitu taky přidává fungování veřejných prostor a ulic a pěší dostupnost veřejné vybavenosti. Hledám městskou formu zástavby, která tyto kvality nabízí. Hustota obyvatel na území a charakter veřejného prostoru ovlivňuje živost území. Jako základní jednotku struktury navrhuji bloky. Blok jasně definuje hranici mezi soukromým a veřejným. Vnitroblok je přechod mezi soukromým a veřejným, je společným prostorem obyvatel bloku, do kterého se otáčejí byty a vytvářejí určitou vizuální kontrolu. Parter s pronajímatelnými prostory – obchody, restaurace, kavárny, menší firmy, opravna kol, dílny, … vytváří život na ulici. Umístění a tvarování jednotlivých bloků reaguje na směr ulic Václavkova a Milady Horákové (s výjezdem z tunelu Blanka). Dotváří jejich uliční frontu. Původní objekty nádražek a vodárny vytváří lokální náměstí celého území. Byty v bloku jsou orientované na obě strany fasády. Dívají se do ulice, která je veřejná, kde je pohyb, změny, lidi. A otáčejí se i do vnitrobloku. Navrhuji otevřený blok. Vytvořením otevřeného bloku vzniknou štítové fasády a lepší možnost proslunění bytů. Vnitroblok s parterem tvoří sokl celému bloku. Úroveň vnitrobloku je tedy vyvýšena na výšku 2.np. Byty v 2.np mají přímý vstup na své předzahrádky. Zbytek plochy je určen pro obyvatele domů jako jejich společný soukromý prostor (prolézačky pro děti, přístřešek s grilem nebo jen místo pro odpočinek). Tento prostor je pod vizuální kontrolou předzahrádek i všech obyvatel z vyšších pater. Závěrečnou tečkou řešeného klínu je budova na vestibulu metra/zahloubené dráhy. Součásti vyvýšeného parteru jsou stávající vstupy do vestibulu a pronajímatelné plochy (trafika, kavárna, květinářství….). V horních patrech jsou kancelářské prostory. Prostor před budovou, komunikační a přestupní uzel MHD, je definovaný materiálem a skladbou povrchu. Ten přechází i přes ul. Milady Horákové s tramvajovým pásem k administrativní budově Hradčanská Office Center s průchodem k Písecké bráně.
6
7
VYMEZENÍ ÚZEMÍ 8
9
HRADČANSKÁ 10
STÁVAJICÍ STAV 11
DEJVICE 12
DEJVICE 13
ANALÝZY
14
15
Území leželo přímo za hradbami Prahy. Od historického osídlení Dejvic bylo vzdálené přibližně 1,5km. Bylo to místo za městem, za hradbami. Významná historická cesta vedla současnou Bubenečskou ulici k Písecké bráně (tehdy Bruská brána podle potoku Bruska). Což byl jeden z důležitých vstupů do města. V roce 1828 začala výstavba Lánské koněspřežky. To předurčilo charakter tomuto místu na dlouhou dobu. Byla zde výchozí stanice dráhy směrem na Lány (Kladno). Je to první vlaková stanice na dnešním území Prahy. Propojování s městem začalo bouráním hradeb v roce 1889 a 1901. Dejvice se připojily k Praze v r. 1922. Dejvice se vystavovaly podle urbanistického návrhu Antonína Engela s centrem Vítězné náměstí. Hranice tohoto návrhu je železniční dráha. Území Dejvické zůstává periferii mezi moderními Dejvicemi a městem Prahou. Samotné místo se od doby výstavby koněspřežky příliš nezměnilo. 1938
1953
1975
1988
2001
2007
HISTORIE 16
17
Lokalita se nachází ve vnitřní části města, kde se stýkají různé formy zástavby. Kompaktní struktura dejvických bloků, jejíž hranici tvoří dráha železnice. Bloky postupně přecházejí ve vilovou čtvrť Bubenče. Ze západu tady dobíhají vily Ořechovky. Ulice M. Horákové tvoří jižní hranici řešeného území. Uliční frontu tvoří bloky a areál Ministerstva obrany. Dále směrem na jih se struktura formuje podle terénu, které vytvořilo původní opevnění Prahy.
ŠIRŠÍ VZTAHY 18
19
ŠIRŠÍ VZTAHY 20
21
veřejný parter
FUNKČNÍ ANALÝZA 22
23
24
25
Zkoumala jsem blokovou strukturu Dejvic a blízkého okolí. Jaký tvar mají bloky, co je náplní vnitrobloků. Mimo kompaktních bloků se v Dejvicích se běžně vyskytují otevřené bloky nebo seskupení domů, které se do bloku formují. Ve většině případech jsou vnitrobloky rozděleny na menší celky podle vlastnictví a řešeny jako zahrady (zelená barva). Častokrát ale nejsou příliš upravovány a slouží pouze vizuálně. Další využití vnitrobloku jsou zpěvněné plochy (černá barva), pár z nich je veřejně přístupných (růžová barva).
BLOKOVÁ ANALÝZY 26
27
kompaktní
otevřený
formální
BLOKOVÁ ANALÝZY 28
29
NÁVRH
30
31
Blok jasně definuje hranici mezi soukromým a veřejným. Vnitroblok je přechod mezi soukromým a veřejným, je společným prostorem obyvatel bloku, do kterého se otáčejí byty a vytvářejí určitou vizuální kontrolu. Parter s pronajímatelnými prostory – obchody, restaurace, kavárny, menší firmy, opravna kol, dílny, … vytváří život na ulici. Byty v bloku jsou orientované na obě strany fasády. Dívají se do ulice, která je veřejná, kde je pohyb, změny, lidi. A otáčejí se i do vnitrobloku. Vytvořením otevřeného bloku vzniknou štítové fasády a lepší možnost proslunění bytů. Vnitroblok s parterem tvoří sokl celému bloku. Úroveň vnitrobloku je tedy vyvýšena na výšku 2.np. Byty v 2.np mají přímý vstup na své předzahrádky. Zbytek plochy je určen pro obyvatele domů jako jejich společný soukromý prostor (prolézačky pro děti, přístřešek s grilem nebo jen místo pro odpočinek). Tento prostor je pod vizuální kontrolou předzahrádek i všech obyvatel z vyšších pater.
blok
komunikace s ulicí otevřenost do vnitrobloku
32
otevření, sokl
střešní krajina
33
SOUČASNÝ STAV 34
NÁVRH 35
36
37
Sva tov ítsk á
zachovávám hodnotné objetky: současná nádražní budova, bývalá nádražní budova, vodárna
vytvoření uliční sítě a bloků
ul.
ul. Václavkova
vé ul. M.Horáko
navázání ulic a držení uliční fronty hlavní prostory území: lokálního významu před nádražkou, městského významu u stanice metra-Hradčanská
otevření bloků
SCHÉMA NÁVRHU 38
39
HRADČANSKÁ • kancelářská budova s veřejným parterem a vstupy do metra/vlaku •volný komunikační prostor ve významné ose k Písecké bráně •prostor je propojen povrchem přes ul. M.Horákové (zklidnění dopravního provozu)
NÁDRAŽNÍ NÁMĚSTÍ • předprostor dvou bývalých nádražních budov s vodárnou • lokální charakter nové obytné čtvrti • veřejné multifunkční využití nádražky: výstavní prostory, restaurace, hospoda, pronajímatelné prostory v 2.np
NÁBŘEŽÍ BLANKY
PARK VE SVAHU
HLAVNÍ SITUACE 40
41
budova Ministerstva obrany kancelářská budova se vstupem do metra/vlaku
nádražní budova
pohled ul. Václavkova
kancelářská budova se vstupem do metra/vlaku
pohled ul. Milady Horákové
POHLEDY ÚZEMÍ 42
43
Celé území je neprůjezdné. Z jižní strany, podél ul. Milady Horákové, je omezené výjezdem z Blanky. Skrz celé území prochází jednosměrná ulice, která obsluhuje jednotlivé bloky. Ulice lemují stromy v osových vzdálenostech 15m, mezi je prostor pro dvě parkovací stání. Parkování obyvatel je v podzemních garážích pod každým blokem. Vestibul metra je společný i pro vstup k zahloubené dráze vlaku Praha-Kladno. Vstupy do vestibulu jsou součástí parteru kancelářské budovy ve východní části území.
DOPRAVA 44
45
ŘEZ A-A 46
47
ŘEZ B-B 48
49
HRADČANSKÁ Závěrečnou tečkou řešeného klínu je budova na vestibulu metra/zahloubené dráhy. Dům je řešen jako sloupový skelet s vnitřním atriem a dvěma komunikačními jádry. Součásti vyvýšeného parteru jsou stávající vstupy do vestibulu a pronajímatelné plochy (trafika, kavárna, květinářství….). V horních patrech jsou kancelářské prostory. Prostor před budovou, komunikační a přestupní uzel MHD, je definovaný materiálem a skladbou povrchu. Ten přechází i přes ul. Milady Horákové s tramvajovým pásem k administrativní budově Hradčanská Office Center s průchodem k Písecké bráně (významná historická cesta).
50
51
6000
6000
6000
6000
6000
6000
6000
6000
6000
54000
6000
54000
6000
6000
6000
6000
6000
6000
6000
6000
78000
78000
PARTER KANCELÁŘSKÉ BUDOVY, 1:400 52
TYPICKÉ PATRO KANCELÁŘSKÉ BUDOVY, 1:400 53
FASÁDA DO VNITROBLOKU: • otevřené lodžie/balkóny
VNITROBLOK: • soukromé předzahrádky • společný prostor obyvatel bloku
FASÁDA DO ULICE: • vikýře mezonetů do ulice • pravidelný rastr s výpní • "akrýře" VE
ŘE
JN
ÝP AR TE
R
VSTUP DO VNITROBLOKU
DO
UL
IC
E
BLOK 54
55
MATERIÁLY 56
proužkovaná rýhovaná omítka
sklobetonové tvárnice
kermaický obklad, hnědá
falcovaná střecha, pozink
škrábaná hrubá omítka
pozink, antracitově šedá
POHLED Z UL. SVATOVÍTSKÁ, SEVERNÍ 57
POHLED Z JIŽNÍ 58
POHLED Z VNITROBLOKU, ZÁPADNÍ 59
DETAIL FASÁDY 60
ŘEZ DOMEM C-C 61
PLOCHA BLOKU: OBYVATEL V BLOKU: OBYTNÁ HUSTOTA BLOKU:
6526 m2 437 os. 669 os/ha
1NP, 1:500 62
63
VELIKOSTI BYTŮ 64
TYPICKÉ PATRO (2NP-6NP) 1:500 65
B 5400
5400
5400
5400
5400
5400
5400
5400
2KK 1kk 2kk
DISPOZICE DOMU C, 1:200 66
67m2 + 21m2 37,2m² +6m2 67m²+21m2
18000
18000
byty s jižní fasádou do ulice
18000
5400
5400
18000
5400
5400
byty s jižní fasádou do vnitrobloku 2kk 1kk 2kk
67m²+21m² 37,2m²+6m² 67m²+21m²
byty s jižní fasádou do ulice 3kk 3kk
90,8m²+31m² 90,8m²+31m²
byty s jižní fasádou do vnitrobloku 3kk 3kk
88,8m2+30,8m2 88,8m2+30,8m2
DISPOZICE DOMU B, 1:200 67
A
C 3400
5400
5400
5400
3400
5400
5400
5400
5400
5400
5400
5000
popelnice
5400
5000
18000
2700
6800
18000
18000
2700
byty s jižní fasádou do ulice 4kk 1kk 2kk
DISPOZICE DOMU A, 1:200 68
112,5m²+35,2m² 38,1m²+6m² 67m²+31m²
byty s jižní fasádou do vnitrobloku 4kk 1kk 2kk
119,3m²+28,6m² 37,2m²+6m² 67m²+17m²
A GARÁŽE V NAVRŽENÉM MODULU 69
PLOCHA POZEMKU:
7,4571 ha
POČET BYTŮ:
735 bytů
ZASTAVĚNA PLOCHA:
31 119m2
HRUBÁ PODLAŽNÍ PLOHA: BYTY:
165 957m2 97 928 m2
OBCHODY SLUŽBY: KANCELÁŘE: PARKOVÁNÍ: STÁVAJÍCÍ:
19 040 m2 11 522 m2 34 232m2 3 226 m2
KOEF. PODLAŽNÍ PLOCHY: OBYVATEL V ÚZEMÍ: OBYTNÁ HUSTOTA:
2,22 2266 os. 303 ob/ha
PLOCHA BLOKU: OBYVATEL V BLOKU: OBYTNÁ HUSTOTA BLOKU:
6526 m2 437 os. 669 os/ha
29 634m2 nově navržená 1 485 m2 stávající objekty 77 050 m2 bytové plochy 10 532m2 zázemí 1np) 10 400 m2 společné prostory
TYPY BYTŮ V CELÉM ÚZEMÍ V NAVRŽENÉM RASTRU: 5KK 42x 4KK 186x 3KK 144x 2KK 210x 1KK 168x CELKEM: 750 bytů
FUNKČNÍ SCHÉMA A BILANCE 70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
KONZULTACE: Ing. arch. Michal Kuzemenský MgA. Ondřej Synek Ing. arch. Ivan Lejčar - doprava Ing. Václav Malina - doprava Ing. Radmila Fingerová - krajina Ing. Ing. arch. František Denk - statika
Chtěla bych poděkovat Michalu Kuzemenskému a Onřeji Synkovi za trpělivost při vedení práce. A rodině a mým blízkým za podporu.
84
85
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Romana Bedrunková AR 2012/2013, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) DOPLNĚNÍ MĚTSTKÉ STRUKTURY, DEJVICKÁ-HRADČANSKÁ (AJ)
THE ADITON OD URBAN STRUCTURE IN THE AREA DDEJVICKÁ-HRADČANSKÁ
JAZYK PRÁCE: ČESKY Vedoucí práce:
Ing. arch. Michal Kuzemenský
Ústav:
15119 Ústav urbanismu
Oponent práce: Klíčová slova (česká):
Anotace (česká):
Anotace (anglická):
Mgr. akad. arch. Pavel Joba
struktura, blok, hranice, vlak, ulice, Dejvice Hledám ,co je kvalitou bydlení a hledám formu, která ji nabízí .Navrhuji novou strukturu, která reaguje na okolí a specifika místa. Základní jednotkou je blok. Blok jasn ědefinuje hranici mezi soukromým a veřejným. Byty se otáčejí do ulice-města, veřejného dění a do vnitrobloku- klid, společný prostor obyvatel. Blok otevírám a stavím na sokl, který tvoří parter.
I am searching the quality of living and the form that fulfill it. I design new structure that responds to surrounding. The basic unit is block of house. Block defines the boundary between private and public. Flats turn into city street and into courtyard. Block is opened and stands on the plinth, that creates parter.
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ (Celý text metodického pokynu je na www FA studium/ke stažení)
V Praze dne 30.5.2014
86
podpis autora-diplomanta
87
