role Prahy
a ekonomika města
Úspěšné a respektované město Praha usiluje o to, aby se stala úspěšným, konkurenceschopným a respektovaným městem s prosperující ekonomikou, zajišťující dobré existenční podmínky svým obyvatelům, přitažlivost pro návštěvníky, prosperitu podnikatelské sféře i zdroje potřebné k realizaci veřejných projektů.
K naplnění této strategické vize bude městská správa (volené orgány, úřady a městské organizace) ve spolupráci s veřejným i soukromým sektorem a s obyvateli města: • rozvíjet Prahu jako významné středoevropské město a hlavní město České republiky, jako ambiciózní, progresivní a respektované politické, hospodářské, turistické, kulturní a společenské centrum, • využívat a rozvíjet potenciál Prahy k vytvoření konkurenceschopné ekonomiky, přinášející prospěch jejím obyvatelům i celému státu, • nabízet Prahu jako místo, kde je cestovní ruch významným rozvojovým pólem se stále se lepšícími službami pro své návštěvníky, • usilovat o citlivý ekonomický rozvoj, zejména o zachování a podporu jedinečnosti Prahy a o takové rozložení aktivit na jejím území, které bude respektovat potřeby a možnosti jednotlivých částí města, • zajišťovat ve městě podmínky otevřeného trhu pro tuzemské i zahraniční investory a pracovníky a představovat Prahu jako místo s dobrou adresou pro solidní podnikatele a mezinárodní instituce.
24
Praha – významné město střední Evropy
Pořadí evropských měst podle atraktivnosti podmínek k umístění firmy (r. 1999) Londýn Paříž Frankfurt n. M. Amsterodam Brusel Barcelona Madrid Curych Milán Mnichov Berlín Dublin Lisabon Manchester Ženeva Düsseldorf Glasgow Stockholm Hamburk Lyon Praha Kodaň Vídeň Řím Budapešť Varšava Helsinky Athény Oslo Moskva body 0
20
40
60
80
100
Zdroj: Healey & Baker
Od počátku devadesátých let jsou na evropském kontinentu postupně odstraňovány bariéry ve vztazích mezi státy, regiony i městy evropského východu a západu, navršené během desítek uplynulých let. Při začleňování České republiky do nově formovaného geopolitického prostoru Evropy má hlavní město Praha mimořádnou úlohu. V rámci České republiky dominuje Praha jako hlavní „transakční centrum“ země. Přitahuje mezinárodní kontakty a aktivity, je uzlovým bodem, v němž jsou nadnárodní vztahy zprostředkovány celému území státu. Je významná při šíření nových poznatků a hraje klíčovou roli při vytváření a udržování české identity. Rozvoj těchto přirozených funkcí hlavního města je v zájmu celé české společnosti. Praha se musí více prosadit i v evropském systému velkých měst. V uplynulém desetiletí ne vždy dostatečně využila svého polohového, kulturního a politického potenciálu, zatímco jiná města – např. Vídeň nebo Budapešť – svých příležitostí využila lépe. Praha však má i dnes šanci uplatnit se mezi metropolemi střední Evropy. Komunikací s nimi musí nalézt vhodný prostor pro využití svých specifik a předností. Svoji strategii rozvoje staví město na výhodné poloze, kulturní tradici, poměrně vzdělaném a flexibilním obyvatelstvu, ale zejména na své jedinečnosti a kráse. Praha může nabídnout hodnoty, které jsou jak v evropském, tak i světovém měřítku mimořádné a neopakovatelné. Výjimečnost architektonického a duchovního bohatství města s tradicí prolínání kultur dávají Praze příležitost uplatnit se i v silné konkurenci globalizovaného světa. Plné využití těchto předností je však podmíněno odstraněním některých současných překážek a omezení daných např. neúplnou dopravní a technickou infrastrukturou, dosud průměrnou úrovní komunikačního a informačního propojení, nepřipraveností obyvatel na větší otevřenost města, či špatnou pověstí některých pražských služeb. Praha má nezastupitelnou a mnohostrannou roli v probíhajících evropských integračních procesech. Připravovaný vstup České republiky do Evropské unie je velkou příležitostí nejen pro český stát, ale i jeho hlavní město Prahu. Tato šance je však časově omezená a vyžaduje důkladnou, ale i rychlou přípravu. Proto byly programy integrace Prahy do evropských struktur zařazeny mezi klíčové priority strategického plánu.
Hlavní město a regionální centrum Praha je politicko-hospodářským a společenským centrem státu a je jeho prvořadým reprezentantem. Hlavní město poskytuje sídlo a všechny služby orgánům státní správy, významným institucím a firmám s celostátní působností a je připraveno vytvářet příznivé podmínky pro umístění nových domácích a mezinárodních institucí a aktivit, které přinesou efekt nejen městu, ale i celé České republice. Praha je především hlavním městem republiky, centrem pražského regionu i bydlištěm více než milionu obyvatel. Je součástí sociálně ekonomické a sídelní struktury země se svým dílem odpovědnosti. Chce být oporou při proměně České republiky v moderní demokratický stát a být důvěryhodným partnerem ostatním částem země. Praha přikládá zvláštní význam svým vztahům k sousednímu Středočeskému kraji. Nejbližší regionální zázemí hlavního města zahrnuje nejhodnotnější přírodní partie středních Čech, často zařazené do územních systémů ekologické stability, i vodohospodářsky významné plochy (hlavní zdroje pitné vody pro Prahu). Toto území slouží dopravním stavbám důležitým jak pro Prahu, tak i celou Českou republiku, nadřazeným energetickým systémům a rekreačním účelům s mimořádným počtem chat a chalup. Významné ekonomické aktivity jsou soustředěny především do koridorů hlavních komunikací – železničních tratí s pravidelnou příměstskou dopravou a podél silničních radiál. Praha je pro okolní region významným zdrojem pracovních příležitostí, vzdělávání, kultury, nakupování i dalších aktivit.
25
Praha ve středních Čechách
R10
Mladá Boleslav významná „střední“ centra
D8
ostatní „střední“ centra významná „nižší“ centra
R7
Kralupy n. V.
území hl. m. Prahy
hranice středních Čech
Kladno 10 11
Beroun
Rudná
3
dolní Poberouní
4
Dolní Břežany – Zvole
5
Jesenice
6
Průhonice – Modletice
7
Jirny – Šestajovice
8
Zdiby – Klecany
9
Úžice
10
Tuchoměřice – Kněževes
11
Unhošť
Poděbrady
D11
1
Kolín
Č. Brod
2 5
Hostivice
2
Nymburk
7
Rakovník
hlavní rozvojové plochy 1
Brandýs n. L. - St. Boleslav Lysá n. L. Čelákovice
8
R6
hranice okresů dálnice, rychlostí komunikace
Neratovice 9
Slaný
kontaktní území hranice pražského regionu
Mělník
3
Říčany
6
Kutná Hora
4
Čáslav D5
Benešov
Příbram
Vlašim Sedlčany D1 R4
R3
Část Středočeského kraje přímo sousedící s Prahou se stala místem intenzivního rozvoje a i do budoucna lze očekávat, že bude vystavena tlaku na přeměnu volných ploch na nové zastavěné území. Při křižovatkách radiálních dálničních tras za hranicí Prahy došlo k prudkému rozvoji komerčně industriálních zón s vyšším rizikem vzniku investičních torz. Rozvoj regionálního zázemí města zásadním způsobem ovlivňuje prostorovou a funkční strukturu, existující krajinné a sídelní hodnoty, ekonomiku, municipální prosperitu i atraktivitu nejen Prahy, ale i celého Středočeského kraje. Kvalita a dynamika dalšího vývoje v tomto prostoru budou proto záviset na tom, do jaké míry se podaří koordinovat rozvojové záměry Prahy a Středočeského kraje a realizovat společná investiční řešení. To vyžaduje podstatné zlepšení vzájemné spolupráce.
Konkurenceschopnost a prosperita Ekonomická základna Prahy tradičně zaujímá významné a svou strukturou specifické postavení v hospodářství země. V Praze se vytváří více než 20 % hrubého domácího produktu ČR a na území města se realizuje přibližně pětina všech investic v České republice. Převážná část pražské ekonomiky prošla restrukturalizační přeměnou. Soukromý sektor se postupně adaptuje v nových podmínkách tržního hospodářství. Rozvoj stávajících ekonomických aktivit i snahy o získání nových investorů by měly směřovat k potvrzení úlohy Prahy jako inovačního centra státu. Hlavní město Praha proto musí využít všech existujících faktorů prosperity, být v čele prosazování záměrů další fáze ekonomické transformace a usilovat o odstranění bariér racionálního prostorového rozvoje. K naplnění této úlohy města by měly přispět rozsáhlé kapacity pražských vysokých škol, vědy a výzkumu i dosud ne zcela využitý potenciál kvalifikovaných pracovních sil. Konkurenceschopnost Prahy musí být založena na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, na motivujícím soutěžení domácích a zahraničních investorů a na rovnosti podmínek k podnikání.
26
Dobrá adresa pro podnikání Ve vlastnických vztazích a manažerských strukturách pražské ekonomiky se stále více prosazují zahraniční subjekty, jejichž činnost přesahuje středoevropský prostor. Do ekonomiky se tak promítly silné pozitivní stránky města – poloha Prahy ve středu Evropy i obnova její prestiže. Rychlá a zatím poměrně nekonfliktní ekonomická transformace se odrazila i v současném dobrém ratingovém hodnocení Prahy (stupeň A-). Správa města hodlá i v budoucnu napomáhat růstu konkurenceschopnosti pražské ekonomiky např. zainvestováním vhodných městských pozemků. Zvýšená pozornost bude věnována zejména perspektivním výrobním oborům přinášejícím nové technologie. Další růst atraktivity Prahy pro podnikatele je spojen s cílevědomým vytvářením partnerství veřejné a soukromé sféry při řízení, plánování a financování chodu a výstavby města. Podíl Prahy na výkonech odvětví ČR (účetní přidaná hodnota, rok 1997) zemědělství průmysl elektřina, voda, plyn stavebnictví obchod, opravy pohostinství, ubytování doprava, spoje peněžnictví, pojišťovnictví služby podnikům školství, zdravotnictví ostatní služby 10 %
20 %
30 %
40 % Zdroj: ČSÚ
Zaměstnanost podle sektorů 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 %
Od tradiční výroby ke službám a novým technologiím Charakteristickým znakem vývoje ekonomické základny Prahy je dlouhodobé posilování obslužné sféry a pokles podílu výrobních odvětví. Víceméně stabilizovaná sektorová struktura Prahy je již srovnatelná se západoevropskými městy. V daleko větší míře než doposud však bude nutno přihlížet ke specifickým potřebám malého a středního podnikání a rozvíjet systém jeho podpory. V průmyslu pokračuje restrukturalizace; výběr oborů a výrobních programů směřuje k zabezpečení růstu efektivnosti i konkurenceschopnosti. Investování do nových technologií a aplikací „know-how” je značné, v řadě firem ale stále nedostatečné. Podniky uvolňují nadbytečné pracovní síly. Stavebnictví přizpůsobilo své kapacity nové poptávce, a tím se stává účinným stabilizujícím prvkem ekonomiky města. Výrazně se posilují kapacity obchodu se zaměřením na velkoprodej a oborovou kompletaci obchodní sítě. V Praze se prosadily obchodní řetězce, staví se velká komerční centra s nadregionální působností. Stále silný je investorský zájem o ubytovací kapacity, nové hotely rychlým tempem zvyšují nabídku v chybějících typech ubytování. Výrazným prvkem pražské ekonomiky je cestovní ruch. Nabídka návštěvnických aktivit se rozšiřuje; postupně se odstraňuje nižší kvalita a malá nabídka některých služeb. Velká koncentrace návštěvníků v části centra města však vytváří problémy spojené s lokálním přetížením. Výnosy z cestovního ruchu v Praze tvoří téměř polovinu celostátních příjmů plynoucích z této oblasti, přínos pro Prahu je však velmi omezený. V odvětví služeb podnikům probíhá konkurenční boj a vytváří se silné stabilizované jádro za účasti zahraničních firem; posilují poradenské služby (právní, účetní, reklama, marketing, „public relations”). Nedokončena je transformace v peněžnictví a v oblasti mezinárodního finančního trhu se nenaplnila některá očekávání z počátku devadesátých let. I když trvá poptávka na zlepšujícím se trhu nemovitostí, mimořádným tempem roste i nabídka. Existuje tak riziko, že některé kapacity nebudou dokončeny. Problémem zůstává nedostatečné využívání vědy a výzkumu a propojení s produkční (aplikační) základnou. Vznik technologických parků a inkubačních center pro malé a střední podniky je v počátcích. Spolupráce vysokých škol a vědecko-výzkumných institucí s Prahou při řešení jejích konkrétních problémů je zatím málo rozvinuta. Správa města však deklaruje svoji vůli spoluvytvářet v Praze podmínky pro rozvoj průmyslu vědění.
20 % 10 %
1980 služby průmysl
1990 stavebnictví zemědělství
2000
2010 Zdroj: ČSÚ
Trh práce Praha je v rámci České republiky nejrozsáhlejším regionálním trhem práce. Podíl hlavního města na republikové zaměstnanosti v devadesátých letech mírně vzrostl a činí 15 %, počet pracovníků se pohybuje přes 770 tisíc. K tomuto počtu přispívá i zhruba 50 tisíc cizinců a 100 tisíc dojíždějících osob.
27
Základní bilance zdrojů (nabídka) pracovních sil (v tis. osob) zdroje počet obyvatel z toho v produktivním věku v tom zaměstnaných mimo to nezaměstnaní počet pracujících v poproduktivním věku zahraniční pracovníci saldo dojížďky a vyjížďky zdroje celkem
1998 2010/I 2010/II 1195 1170 1210 739 735 765 566 565 590 15 25 25 51 35 35 48 55 55 95 85 80 775 765 785
Varianta 2010/I – základní varianta s omezeným přírůstkem zahraničních pracovníků trvale bydlících v Praze Varianta 2010/II – varianta s výraznějším nárůstem cizinců s trvalým pobytem (počet zahraničních pracovníků s krátkodobým/dlouhodobým pracovním pobytem je totožný s variantou I) Poznámky: rok 2010 = prognóza Útvaru rozvoje hl. m. Prahy zahraniční pracovníci = zahraniční osoby s krátkodobým a dlouhodobým (ročním) pracovním povolením Minimální pokles osob v produktivním věku je důsledkem zvýšené věkové hranice pro odchod do důchodu, jejíž naplnění končí rokem 2007. Po roce 2010 se očekává rychlé snížení této zdrojové položky.
Mimořádnou hodnotou pražského trhu práce je jeho kapacita a pestrost poptávky. Uplatnění tu nachází široká škála profesí. Velké množství pracovníků má vysokou kvalifikaci. Široká nabídka pracovních příležitostí byla důvodem dosavadní nízké míry nezaměstnanosti. V posledním období je však tempo růstu nezaměstnanosti srovnatelné s průměrem republiky (míra nezaměstnanosti se pohybuje již kolem 4 %, tj. více než 20 tisíc osob evidovaných úřady práce). Současný pokles nabízených volných míst vnáší na trh práce nezbytnou konkurenci a potřebnou individuální iniciativu občanů. I když pražská ekonomika má předpoklady udržet přijatelnou míru nezaměstnanosti, je nezbytné již dnes zahájit přípravu vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti za účasti veřejného sektoru i podnikatelské sféry. Demografický vývoj města naznačuje pro příštích 10–15 let stabilitu vnitřních zdrojů zaměstnanosti. Celková nabídka pracovních sil však může být významně ovlivněna otevřením trhu práce v rámci Evropy i v celosvětovém měřítku. Přílivu zahraničních pracovníků musí být věnována potřebná pozornost. Rozvoj, který městu neškodí Programování rozvoje Prahy musí vycházet z určení dlouhodobých vztahů mezi prospěchem hospodářského růstu a jeho důsledky pro obyvatele města i město samotné. Princip udržitelnosti je třeba prosadit v rozhodování jako prioritní. Proces restrukturalizace pražského průmyslu vedl k uzavření řady nevyhovujících výrob a ke snížení jejich nepříznivých dopadů na životní prostředí. Některé opouštěné a nevyužívané provozní prostory se však stávají ve městě problémem. Zvláštní pozornost bude správa města věnovat především novému využití průmyslových areálů a větších provozoven. Rozvoj ekonomických aktivit v Praze by měl být založen na skutečné potřebě, limitován únosností a kapacitou jednotlivých lokalit, částí města i Prahy jako celku. Ekonomické subjekty působící v Praze by měly nejen přispět k vytvoření zdrojů pro uskutečnění záměrů přechodu na polycentrickou strukturu města, ale měly by se stát i nositeli její realizace. Budoucí ekonomický rozvoj Prahy by měl vždy zohledňovat potřebu snížit zatížení prostředí města, ale i hledat a volit zdrojově méně náročná řešení.
Dobře hospodařící město Výdaje rozpočtů hl. m. Prahy (v miliardách Kč) 30
25
20
15
10
5
1992
1993 investiční
1994
1995 neinvestiční
1996
1997
1998
1999
Zdroj: MHMP – finanční odbor
Možnosti rozvoje Prahy jsou a budou ovlivňovány vlastním městským a v nemalé míře i státním rozpočtem. Hlavní břemeno zajištění současné i budoucí konkurenceschopnosti Prahy, zejména úrovně nabídky veřejných statků a základních podmínek pro podnikání, však nese město. Přestože v Praze sídlí převážná většina státních institucí a ústředních orgánů, účast státu na rozvoji hlavního města tomu není úměrná. Příjmy městského rozpočtu jsou v Praze nejvyšší ze všech statutárních měst České republiky, a to jak v absolutním vyjádření, tak i v přepočtu na jednoho obyvatele. Protože však více než 75 % připadá na daně a poplatky, je příjmová část městského rozpočtu výrazně závislá na státních přerozdělovacích procesech (daňová soustava, rozpočtová pravidla) s malou vazbou na příjmy podnikatelských subjektů realizované na území města, zejména na příjmy z cestovního ruchu. Problémem také zůstává nízký podíl příjmů z organizací zřizovaných městem. Výdajová stránka je určena především rozsahem nutných nároků dopravy, které budou dlouhodobě představovat více než 50 % výdajů města. Roste objem výdajů do technické infrastruktury a životního prostředí. Městské části zhruba 60 % svých prostředků vkládají do školství. V současnosti je již významná část výdajů – především při užití cizích zdrojů – sestavena na základě schválených strategických priorit města a konkrétních programů. Nutnost zabezpečit investičně náročné rozestavěné akce především dopravního charakteru a výrazné omezení investičních dotací ze státního rozpočtu na počátku druhé poloviny devadesátých let vedly město k rozhodnutí využít k financování
28
těchto akcí ve větší míře cizích zdrojů. Dobré ratingové hodnocení Prahy (stupeň A-) spolu s celkově značnou silou městské ekonomiky i předchozí nízkou zadlužeností města vytvořily důvěryhodné prostředí pro zapojení zahraničních institucí do financování rozvoje města. Tato účast se realizuje formou emise obligací, půjčky od Evropské investiční banky a syndikovaného úvěru. Zadluženost města proto v posledních 2 letech výrazně vzrostla a v roce 1999 celkově dosáhla přibližně 11,7 miliard Kč, což činí téměř 30 % zadluženosti všech obcí v ČR. Roční výdaje na splácení úvěrů včetně úroků dosáhly cca 17 % ročních příjmů města. Přesto zůstane zadluženost Prahy v období let 2000–2010 v reálných mezích dluhové kapacity městského rozpočtu podle modelu, který pro Prahu zpracovaly renomované finanční instituce. Z rozpočtu města je však nutno vytvořit účinný nástroj s iniciační funkcí, a to jak ve vztahu ke státním výdajům a výdajům soukromého sektoru, tak i k různým zahraničním zdrojům, včetně dotačních zdrojů Evropské unie. To předpokládá existenci komplexní finanční, majetkové a kapitálové politiky města i odpovídajících kontrolních mechanismů. Město proto hodlá připravit střednědobý i dlouhodobý výhled svého rozpočtu, zejména v oblasti investic a využívat všech vhodných forem zdrojového krytí.
Příjmy rozpočtů hl. m. Prahy (v miliardách Kč) 25 20 15 10 5 0 1993 daňové
1994
1995
1996
městské hospodářství
dotace státního rozpočtu
1997 ostatní
mimorozpočtové
1998
1999 Zdroj: finanční odbor MHMP
Strategické cíle E 1 Zajištění role Prahy jako respektova-
E 1.1
E 1.2 E2 E 2.1
E 2.2 E3
E 3.1 E 3.2 E 3.3
E 3.4 E 3.5
ného hlavního města státu a dobrého souseda Zvýraznění pozice Prahy jako hlavního města státu a zdroje hrdosti celého národa Dobré a rovnocenné vztahy s regionálním zázemím města Rozvoj Prahy jako významného města nově formované Evropy Příprava města na vstup do XXI. století, prosazení Prahy na „trhu evropských metropolí” Zachování a využití jedinečnosti Prahy Využití potenciálu města k zabezpečení jeho konkurenceschopné ekonomiky a prosperity Urychlení restrukturalizace, zvýšení výkonnosti a efektivnosti ekonomiky Praha jako inovační a iniciační centrum republiky Zlepšení profilu Prahy jako dobrého ekonomického partnera, zajištění příznivého podnikatelského prostředí Nová kvalita partnerství veřejného a soukromého sektoru Zabezpečení vzniku a fungování otevřeného, dostatečně strukturovaného trhu práce
29
E 4 Zajištění ekonomických aktivit
E 4.1
E 4.2
E5 E 5.1
E 5.2
E 5.3
E 5.4
odpovídajících možnostem a potřebám území města; podpora individuality Prahy a principu udržitelnosti Respektování historického a urbánního dědictví, kapacity lokálního prostředí a zamýšleného dlouhodobého vývoje území Rovnováha mezi rozvojem cestovního ruchu a jeho vlivem na městské prostředí Zajištění finančních zdrojů pro realizaci strategických záměrů města Optimální využívání současného i nově získaného majetku města a existujících finančních zdrojů Vyrovnané hospodaření města ve střednědobém časovém horizontu 4–6 let při optimálním využití cizích zdrojů na velké investice Vyjasnění vztahu rozpočtu města a státu a dalších veřejných rozpočtů ke specifickým funkcím města, dosažení vyšší daňové autonomie města Posílení finančních prostředků hlavního města privátními zdroji na principech partnerství
E 1 Zajištění role Prahy jako respektovaného hlavního města státu a dobrého souseda Úloha Prahy jako hlavního města republiky, centra okolního regionu není z úrovně centra státu v řadě aspektů dostatečně respektována ani doceněna. Proto jedním ze stěžejních záměrů městské správy je založit vztahy k ostatním částem státu na principech důvěry a rovnosti tak, aby byl obnoven pozitivní vztah všech občanů státu vůči svému hlavnímu městu. Na druhé straně Praha, chce-li se stát skutečně inovativním a dynamickým centrem a akcelerátorem ekonomického, sociálního a duchovního rozvoje v celé zemi, musí plně využít existujících možností. Vybrané aktivity a principy realizace cílů E 1.1 Zvýraznění pozice Prahy jako hlavního města státu a zdroje hrdosti celého národa • S centrálními orgány vymezit specifické činnosti a nároky související s úlohou hlavního města a významného reprezentanta země, prosadit jejich respektování a finanční zajištění. • Vytvořit důvěryhodný vztah s ostatními oblastmi státu a přispět k obnovení pozitivního vztahu všech občanů státu ke svému hlavnímu městu. Prezentovat Prahu jako město přebírající významný díl společné odpovědnosti. E 1.2 Dobré a rovnocenné vztahy s regionálním zázemím města • V rámci přípravy a realizace nového správního uspořádání státu navázat plnohodnotný kontakt s politickou reprezentací a správou Středočeského kraje. Vytvořit meziregionální společné pracoviště. • Koordinovat rozvojové záměry na území města a v jeho okolí. Sestavit program založený na konsenzu, ve kterém bude hlavní pozornost věnována bydlení, politice zaměstnanosti, dopravě, technické vybavenosti, rekreaci, ale také zdravotnictví, školství a kapacitám obchodních center. • Cílevědomě vytvářet ekonomicky a sociálně dostatečně silný a propojený prostor. Společně připravovat stěžejní projekty s potenciální finanční účastí Evropské unie.
E 2 Rozvoj Prahy jako významného města nově formované Evropy Praha má dobré předpoklady k napojení na evropský systém měst, jehož rozvoj může být založen jak na společném programování vývoje, koordinaci a dělbě práce, tak i „symbiotické soutěži” velkých měst středoevropského prostoru. Rychlá aktivace a kultivace těchto předností města a důrazná prezentace schopnosti Prahy jich optimálně využít a spolupráce s dalšími městy, především s metropolemi nejbližší části střední Evropy (Budapešť, Vídeň a další), jsou podmínkou úspěchu v této soutěži. Vybrané aktivity a principy realizace cílů E 2.1 Příprava města na vstup do XXI. století, prosazení Prahy na „trhu evropských metropolí” • Iniciovat zásadní rozhodnutí centrálních orgánů o pozici města v europrostoru a spoluúčasti státu při jejím naplňování. • Rozvinout „Program prezentace Prahy v integračních strukturách Evropy”. • Vytvořit z Prahy jednu z kontinentálních křižovatek dopravních tras a globálního toku informací (např. projekty „Praha – centrum světové historické, kulturní a architektonické informace”, „Praha – informační uzel Východ-Západ”, napojení na kontinentální železniční a dálniční síť, křižovatka leteckých tras). • Připravit program oživení a rozvinutí vztahů s partnerskými městy. Koordinovat rozvojové záměry s významnými městy střední Evropy. E 2.2 Zachování a využití jedinečnosti Prahy • Projekty městského marketingu opřít o nabídku Prahy jako krásného, jedinečného a atraktivního města, ale i města dynamického a schopného. Vytvářet a nabízet nové příležitosti, posílit dobré jméno města – projekt „Praha – město otevřených bran”.
30
• Využít prestiže a dobré polohy Prahy v Evropě, podepřené nabídkou odpovídajících investic do obslužné infrastruktury, jako vhodného prostoru pro umístění sídla mezinárodních institucí a hostitele významných mezinárodních událostí. • Čelit iluzi o dlouhodobé a samočinné atraktivitě města.
E 3 Využití potenciálu města k zabezpečení jeho konkurenceschopné ekonomiky a prosperity Strategický cíl vychází z předpokladu urychleného dokončení restrukturalizace jako hlavního faktoru zvýšení výkonnosti a efektivnosti ekonomiky města. Postupně by měla být naplňována úloha Prahy jako inovačního a iniciačního centra republiky, a to při plném využití nadprůměrného kvalifikačního potenciálu jeho obyvatel a rozsáhlé základny vědy a výzkumu. Za podpory veřejného sektoru soukromému je třeba zajišťovat neprodleně podmínky pro růst high-tech produkčních a vývojových kapacit a konkurenceschopných výrobků. Významné je i další zlepšování pověsti Prahy jako dobrého ekonomického partnera, zajištění příznivého podnikatelského prostředí, motivujícího stávající podnikatelské subjekty a vytvářející atraktivní prostor pro činnost nových investorů a podnikatelů. Praha se musí stát územím s evropskou standardní úrovní volného pohybu osob, kapitálu, pracovních sil, zboží a informací. Jako nutná podmínka úspěšné realizace budou vytvořeny odpovídající institucionální struktury (Regionální rozvojová agentura).
Kapacity vědy, výzkumu a inovačních aplikací Březiněves Dolní Chabry Suchdol Přední Kopanina
Lysolaje
Vinoř
Letňany
Praha 8
Troja
Nebušice
Čakovice
Ďáblice
Kbely Satalice
Praha 7
10 20 5 Praha 6
13 8 3 Praha 1
Řepy Zličín Praha 5
Praha 13
Praha 9
Dolní Počernice
2 8 3 Praha 2
Klánovice Praha 10
Slivenec Lochkov Radotín
počet výzkumných pracovišť vysokých škol
Praha 11
Velká Chuchle
počet pracovišť Akademie věd ČR
Štěrboholy
Běchovice
Dolní Dubeč Měcholupy Praha 15
6 1 1 Praha 4
Řeporyje
Horní Počernice
Praha 14 Praha 3
Šeberov Libuš
Uhříněves
Královice
Újezd
Kunratice Praha 12
Petrovice
Újezd nad Lesy Koloděje
Křeslice Benice Nedvězí Kolovraty
počet výzkumných ústavů
Zbraslav
vědecko-technický park (VTP) inovační potenciál území (dle počtu subjektů – inovačních firem)
Lipence
Zdroj: Asociace inovačního podnikání ČR
Vybrané aktivity a principy realizace cílů E 3.1 Urychlení restrukturalizace, zvýšení výkonnosti a efektivnosti ekonomiky • Při programování rozvoje využívat příznivé vlivy globalizace; současně se však soustředit na omezení působení nepříznivých aspektů tohoto procesu. • Hospodářskou politikou města (koordinující mimo jiné investiční, majetkovou a pozemkovou politiku) usnadnit a posílit rozvoj oborů ekonomiky města se silným současným i budoucím růstovým potenciálem.
31
• Vypracovat „Komplexní ekonomickou rozvojovou strategii” se střednědobým horizontem. • Zvláštní pozornost věnovat cestovnímu ruchu jako nosnému prvku ekonomického rozvoje. Za účasti města jako koordinátora připravit komplexní střednědobý program aktivit turismu, realizovat nově koncipované aktivity (projekt „Město pro všechny generace” atd.). E 3.2 Praha jako inovační a iniciační centrum republiky • Zvýšit využití intelektu, zručnosti a kvalifikace pracovníků na území Prahy především na vysokých školách, v ústavech AV ČR a dalších kapacitách vědního průmyslu jako nosného faktoru ekonomické síly města a jako opory tvůrčího přístupu k řešení jeho potřeb i potřeb celého státu (např. projekt „Věda a výzkum pomáhají městu”). • Zřizovat a rozvíjet vědecko-technologická a aplikační pracoviště (např. Pražský technologický park, Biotechnologických park v Krči, ČVUT Dejvice) lokálně a funkčně napojované na přírodovědní a technické obory pražského vysokého školství a ostatní pražskou vědu a výzkum. • Zvláštní pozornost věnovat dynamickému prostředí malých a středních podniků. E 3.3 Zlepšení profilu Prahy jako dobrého ekonomického partnera, zajištění příznivého podnikatelského prostředí • Jednat otevřeně, vstřícně a profesionálně s potenciálními investory a podnikateli (pražská rozvojová agentura, projekt „jedny dveře”). • Posílit podnikatelskou atraktivitu Prahy udržením, případně zlepšením ratingového hodnocení města. Využít této dobré bonity při zabezpečení kvalitní propagace a marketingu města (program „Praha – atraktivní adresa pro podnikání”). • Napomáhat vytváření podmínek pro rozvoj drobného a středního podnikání (podnikatelské inkubátory, poradenské centrum aj.). • Zpracovat důvěryhodnou a komplexní celopražskou integrovanou výstavní a veletržní politiku (programy „Praha – kongresové město”, „Veletržní Praha”). E 3.4 Nová kvalita partnerství veřejného a soukromého sektoru • Vypracovat průhledný systém komunikace veřejného a soukromého sektoru, účinný systém informovanosti o rozvojových záměrech města, územně technických podmínkách a procesních pravidlech (program „Město hledá svého partnera” apod.). • Zkvalitnit soutěže na městské investiční projekty, včetně mezinárodní účasti („Katalog městských projektů” atd.). • Připravit a realizovat program partnerství mezi správou města a institucemi zastupujícími podnikatelskou sféru (hospodářská komora, podnikatelské svazy apod.). E 3.5 Zabezpečení vzniku a fungování otevřeného, dostatečně strukturovaného trhu práce • Podporovat vznik nových pracovních příležitostí ve vazbě na situaci trhu práce za spolupráce státní správy, samosprávy, soukromého a nevládního sektoru (programy aktivní politiky zaměstnanosti). Ovlivňovat přípravu občanů pro výkon povolání. • Napomáhat vzniku pracovních příležitostí v sektorech města, kde chybějí, především uvnitř velkých obytných areálů nebo v jejich blízkosti. V této souvislosti podporovat malé a střední podnikání. • Zvláštní pozornost věnovat vzniku a udržení pracovních příležitostí pro skupiny obyvatel se zvýšenou mírou ohrožení nezaměstnaností (mladiství, absolventi škol, zdravotně postižení, sociálně nepřizpůsobiví apod.). • Přizpůsobit rozsah a strukturu zaměstnávání zahraničních pracovníků situaci na trhu práce, při respektování mezinárodních závazků.
E 4 Zajištění ekonomických aktivit odpovídajících možnostem a potřebám území města; podpora individuality města a principu udržitelnosti Rozvoj ekonomických aktivit se musí stát součástí cílevědomého ovlivňování budoucnosti města. Je nezbytné hledat co nejvhodnější poměr mezi urbánními,
32
ekologickými a ekonomickými hledisky lokalizace a provozu. Město bude usilovat o vytvoření příznivého, navzájem se podporujícího vztahu mezi hospodářskými činnostmi, obyvatelstvem a prostředím. Vedle materiálních důsledků ekonomického vývoje budou v zájmu dosažení harmonického a citlivého vývoje posuzovány i sociální aspekty a respektován princip udržitelnosti. Správa města bude věnovat zvýšenou pozornost urbánní devastaci způsobené nevyužitím, resp. nevhodným využitím uvolněných rozsáhlých průmyslových areálů a provozů. Vybrané aktivity a principy realizace cílů E 4.1 Respektování historického a urbánního dědictví, kapacity lokálního prostředí a zamýšleného dlouhodobého funkčního vývoje území • Při umísťování ekonomických aktivit nedopustit nenávratné zneužití území. Vymezit dostatečné územní rezervy pro nové investice. • Sledovat efektivnější využití ploch. Neprodleně vyjasnit vlastnické vztahy k pozemkům. • Sestavit pořadí naplňování rozhodujících velkoplošných areálů a zón z časových, věcných i územních hledisek jejich výstavby, investiční náročnosti i návratnosti a případné účasti městského rozpočtu (se zvláštní pozorností k celopražsky koncipovanému programu „Regenerace sídlišť“). • Nepodléhat „gigantismu” zakládáním kapacit a pořádáním akcí, které odporují proporcím města. E 4.2 Rovnováha mezi rozvojem cestovního ruchu a jeho vlivem na městské prostředí • Nové aktivity městské turistiky rozvinout na širším území Prahy. Omezit komercionalizaci historického jádra města a devastaci genia loci. Propojit řešení aktivit turismu s programem „Ochrana kulturně-historického dědictví“. • Využívat tradic a image města (např. programy „Praha magická i mystická“).
E 5 Zajištění finančních zdrojů pro realizaci strategických záměrů města Rozhodující podíl na zajištění rozvoje Prahy má město a jeho rozpočet, který nepřímo dotuje i některé celostátní funkce, aniž by získával odpovídající náhrady. Je nezbytné vyřešit vztahy mezi veřejnými rozpočty na jednotlivých stupních. Pozornost správy města a městských částí se zaměří na zvýšení transparentnosti a efektivity využívání městských financí a majetku a na zlepšení veřejné kontroly. To je nezbytné zejména v souvislosti s využíváním zahraničních zdrojů nutných k zajištění některých velkých investic a snahou udržet zadluženost města na reálné úrovni. Městské finance a majetek budou využívány jako stěžejní nástroj pro podporu společných investičních aktivit města a soukromého sektoru a v neposlední řadě i jako předpoklad získání finančních prostředků ze zahraničních zdrojů (Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Světová banka a fondy Evropské unie). Vybrané aktivity a principy realizace cílů E 5.1 Optimální využívání současného i nově získaného majetku města a existujících finančních zdrojů • Průběžně aktualizovat evidenci městského majetku, který – kromě zabezpečení veřejných služeb – je třeba aktivněji využívat k získání větších výnosů. Trvale vyčleňovat finanční prostředky na získávání nemovitého majetku, zejména pozemků, pro další rozvoj města. • Odstranit, případně snížit ztrátovost městských podniků a zvážit, které městské rozpočtové a příspěvkové organizace by bylo účelné přeměnit na obchodní organizace s kapitálovou účastí města, případně vybrané veřejné služby privatizovat. Tuto transformaci však vždy měřit jak ekonomickým, tak veřejně prospěšným efektem. • Zajistit dokončení převodů státního majetku potřebného pro funkce města do vlastnictví hlavního města Prahy, včetně dohledání historického majetku Prahy.
33
E 5.2 Vyrovnané hospodaření města ve střednědobém časovém horizontu 4–6 let při optimálním využití cizích zdrojů na velké investice • Zajišťovat a kontrolovat odpovídající úroveň zadluženosti města na základě stanovené strategie úvěrové politiky a přijaté koncepce dluhové služby. • Vypracovat dlouhodobý plán rozhodujících investičních akcí města, podřídit alokaci investic prioritám, zkvalitnit procedury vyhodnocování (zejména finančního a kapacitního) rozvojových projektů a vytvořit jednotný systém posuzování investic a kontroly jejich realizace. • Zpracovat („klouzavý”) rozpočtový a kapitálový projekt finančního hospodaření města na střednědobý časový úsek. E 5.3 Vyjasnění vztahu rozpočtu města a státu a dalších veřejných rozpočtů ke specifickým funkcím města, dosažení vyšší daňové autonomie města • Dořešit vztahy městského a státního rozpočtu v návaznosti na celostátní aktivity a reprezentační roli hlavního města, prosadit finanční náhrady městu za ušlou daň z nemovitostí ve vlastnictví státu. • Přednostně využívat finanční prostředky města k částečnému financování veřejných projektů, kde je finanční účast města podmínkou pro získání prostředků z fondů EU a z jiných zahraničních zdrojů. • Iniciovat legislativní změny ke zvýšení příjmů z místních poplatků – jejich transformaci do místních daní a rozšíření jejich možností, prosadit zvýšení přímých výnosů z cestovního ruchu pro rozpočet města. E 5.4 Posílení finančních prostředků města privátními zdroji na principech partnerství veřejné a soukromé sféry • Využít fondů města (běžných i investičních) k přitažení financí z jiných sfér veřejného sektoru, z nevládních organizací a soukromého sektoru k zajištění veřejných služeb a dalších projektů. • Při hledání zdrojů preferovat služby a projekty s vícenásobným efektem. • Urychleně dokončit ověření aplikace projektového financování investic, příp. zajistit odpovídající podmínky a zahájit využití této formy financování. • Vypracovat soubor stabilních podpůrných finančních i nefinančních nástrojů k získání nových investorů a partnerů města.
34
