Rok spojené nemocnice Fúze nemocnic se podařila. Zkvalitňuje se péče a změny k lepšímu pociťují nejen pacienti. Situace ve zdravotnictví v Pardubickém kraji se výrazně změnila. Téměř rok už na mapě poskytovatelů akutní lůžkové péče není pět samostatných akciových společností. Jejich sloučením vznikl jediný subjekt – Nemocnice Pardubického kraje. Zrod společnosti, která zaměstnává na 4500 lidí a svým ročním obratem přes 3,5 miliardy korun patří mezi deset největších nemocnic v Česku,
provázely pečlivé přípravy. Ty jsou spojeny s každou proměnou takto velkého zařízení poskytujícího zdravotnické služby. První rok existence „nové“ nemocnice však ukázal, že záměr vzniku této nemocnice je smysluplný. Dramatické scénáře a prognózy se zůstaly pouze na papíře, byť například obtíže s počtem lékařů a sester jsou obdobné jako v celém českém zdravotnictví.
Společnost je však ekonomicky stabilní. Rozsah a dostupnost péče zůstala zachována. Na všech pěti místech v regionu mají obyvatelé nadále po ruce spolehlivého partnera, jehož péče se nadále zkvalitňuje. Právě končící rok přinesl do všech nemocnic moderní přístrojové vybavení. O vysoké kvalitě péče svědčí ocenění ze strany Ministerstva zdravotnictví v podobě obhajoby statutů iktových center pro
léčbu cévních mozkových příhod v Pardubicích a v Litomyšli či zařazení Pardubické nemocnice mezi nejšpičkovější pracoviště v zemi v oblasti onkologie a následně i onkogynekologie. Pacientům a jejich blízkým se před očima po celý rok měnilo k lepšímu i prostředí nemocnic. A to nejenom novými či zrenovovanými pavilony, ale i komunikativnějším, přívětivějším a vstřícnějším personálem.
03
04
07
08
Přátelská nemocnice
Nové rentgeny krátí čekání
Postele pro větší Urologie: pánská pohodlí pacientů disciplína
Jak co nejcitlivěji sdělit nepříznivou diagnózu či podpořit blízké? Nezbytné „psychologické“ dovednosti předává zdravotníkům Pardubického kraje program Přátelská nemocnice .
Digitální rentgenové přístroje, které získala Pardubická nemocnice, zkracují vyšetření i čas pro pacienty v čekárnách. Pořízení třinácti rentgenů vyšlo na 56 milionů korun.
Pacientům chrudimské nemocnice slouží 380 nových postelí, díky nimž je pobyt v tomto zdravotnickém zařízení pohodlnější. Pořízení nového vybavení zaplatily evropské finanční zdroje.
Z OBSAHU
Mezi naše nejčastější pacienty patří hlavně muži, říká v rozhovoru uznávaný chrudimský specialista Ivan Šanda. Nejčastěji tam léčí problémy s prostatou či ledvinovými kameny.
02
NAŠE NEMOCNICE
Už nemusíme běhat se snímky z rentgenu v podpaždí
Rok 2015 je pro nás rekordní, co se týká investiční aktivity v našich nemocnicích. Zateplili jsme budovy, měnili okna a střechy. Stavěli jsme nové objekty, které mohou sloužit jednotlivým oborům. Investovali jsme do přístrojového vybavení napříč všemi obory. V této souvislosti si vždy vybavím dvě historky spojené s Pardubickou nemocnicí. Když jsem se v listopadu 2012 stal hejtmanem, měl jsem zdravotní komplikace spojené s astmatem. Navštívil jsem tedy pavilon číslo 8 Pardubické nemocnice, což pro mne byl první „zážitek“. Poté jsem byl poslán na rentgen a byl jsem překvapený, že nemocnice nemá digitální zařízení, jak tomu bylo v jiných nemocnicích. Pobíhal jsem tedy mezi pavilony. Z plicního na rentgen, čekal jsem na vyvolání, běžel jsem zpět a říkal jsem si, že toto je dlouhodobě neúnosné. Tehdy jsem to vyprávěl jako vtipnou historku, ale bylo to spíše smutné... Vzal jsem si to tedy jako osobní prioritu, především v době, kdy bylo možné na tyto investice čerpat evropské prostředky. Druhý příběh je z letošního jara, kdy jsem si na horách vyvrtl kotník a šel jsem na chirurgii. Rentgen mi dělal postarší pán a já mu říkal, že se snad letos dočkáme moderního digitálního přístroje. Pán rezignovaně odpověděl: „Nojo, to nám tady slibují už 15 let.“ Jsem rád, že jsme tento slib splnili a rentgen slouží stejně jako ostatní modernizované přístroje pacientům. Všem tedy přeji, aby pro ně bylo nemocniční prostředí co nejpříjemnější, personál ochotný a především přeji brzké uzdravení a hodně štěstí a pevné zdraví v roce 2016. Martin Netolický
hejtman Pardubického kraje
prosinec 2015
Máme za sebou úspěšný rok
Nemocnice Pardubického kraje má za sebou první rok své existence. Rok, který byl ve znamení mnoha změn v řízení nové společnosti, ale také řady rozsáhlých projektů, investic a čerpání evropských dotací, díky nimž všech pět našich nemocnic výrazně změnilo svou tvář. Jak zvenčí, tak i uvnitř. Nebylo to možné bez přispění našeho vlastníka, Pardubického kraje, za což mu patří velké poděkování. Pacienti ve Svitavách a v Pardubicích od jara využívají moderní prostředí dvou nových pavilonů. Mnoho budov ve všech nemocnicích bylo zatepleno a díky novým fasádám získalo přívětivější vzhled. Obrovské investice
v rozsahu, jaký tady minimálně deset let nebyl, šly do obnovy a modernizace zdravotnické techniky a vybavení. Do všech nemocnic během roku doslova proudily nové přístroje pořízené za čtvrt miliardy korun. Mohli jsme tak vyřešit nejproblematičtější místa. Velmi mě těší rozvoj specializované a superspecializované péče. Pardubická a Litomyšlská nemocnice obhájily statut iktového centra. V Pardubicích se povedlo po letech snažení získat komplexní onkologické centrum a poté i statut centra vysoce specializované onkogynekologické péče. Je to důkaz kvalit poskytované péče naším personálem, navíc se nám otevírají nové možnosti k čerpání dotací
na další modernizaci vybavení. Zdravotnictví však není jen o technice a stavebních investicích. Je to především práce s lidmi. Proto jsem rád, že jsme nastartovali projekt Přátelská nemocnice, jenž se zaměřuje na zlepšení komunikace a mezilidských vztahů. Děkuji všem našim zaměstnancům za jejich práci a toleranci ke změnám, které fúze přinesla. Přeji jim i všem našim pacientům a jejich blízkým pohodové prožití vánočních svátků a pevné zdraví a mnoho šťastných chvil v novém roce.
Tomáš Gottvald
generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje
Věřím, že dobré věci dokážou být nakažlivé Závěr roku je vždy časem pro bilancování. Poté, co se nemocnice zejména v menších městech kraje dostaly z existenčního ohrožení, investujeme do budov i do přístrojů a zvedly se i platy zaměstnanců, nastal podle mého názoru čas přemýšlet o dalších věcech, jako je lidský rozměr v nemocnicích. K tomu směřuje i náš nový pro-
gram nazvaný Přátelská nemocnice. Veslo této iniciativy jsem předal odbornému projektovému týmu pod vedením manažerky kvality Markéty Nemšovské, a jako mentora týmu jsme získali přednostu Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marka Váchu. Věřím, že dobré věci dokážou být nakažlivé a že potřebu
vstřícnosti, důstojnosti a přátelského přístupu ze strany zdravotníků i pacientů oceníme nakonec všichni. Přeji Vám krásné vánoční svátky a do nového roku pevné zdraví a také přátelskou nemocnici.
Roman Línek
1. náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za zdravotnictví
prosinec 2015
NAŠE NEMOCNICE
03
Přátelská nemocnice Zatím jsou pro mnohé spirituální potřeby tabu. Nejedná se ale pouze o uspokojování přání věřících. Naopak jde o potřeby všech pacientů ve všech pěti nemocnicích Pardubického kraje. Protože své spirituální a duchovní hodnoty má každý z nás. Jak citlivě sdělit osudnou diagnózu? Jak pomoci najít pacientovi během často nepříjemné léčby nový smysl života a jak podpořit jeho psychicky vyčerpané blízké? I tyto „měkké“ dovednosti se budou učit zdravotníci v rámci programu Přátelská nemocnice, do kterého se v listopadu zapojilo všech pět nemocnic v Pardubickém kraji. „Naše nemocnice se dostaly z existenčního ohrožení, investujeme do budov i do přístrojů, zvedly se platy zaměstnanců, a proto je čas přemýšlet o dalších věcech, jako je lidský rozměr v nemocnicích. Možná časem zjistíme, že právě dobré lidské zacházení je v tomto oboru nejdůležitější,“ objasnil náměstek hejtmana Roman Línek, který stál u zrodu projektového týmu programu Přátelská nemocnice. V projektovém týmu zasedli odborníci na hodnocení kvality péče, na lidské zdroje, lékařskou i ošetřovatelskou péči, provoz nemocnice a komunikaci s veřejností. Spolupracovat budou i s vedením jednotlivých nemocnic kraje. Mentorem týmu je doktor Marek Vácha, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nyní se chystá časový harmonogram tohoto dvouletého programu. Tým si dává za cíl zapracovat na mnoha oblastech. Jako nejdůležitější se jeví zlepšení komunikace mezi pacienty a zdravotníky, zlepšení prostředí nemocnice, možnosti psychologické a spirituální podpory, s tím souvisí i péče o umírající pacienty a jejich rodiny, ale tým se bude zabývat i bezbariérovostí, lepšími stravovacími službami či úpravou parkování v areálu nemocnice.
Zdravotníci ještě zdokonalí svůj přístup k pacientům a komunikaci s nimi v rámci programu Přátelská nemocnice. Vedoucí oddělení komunikace a marketingu Nemocnice Pardubického kraje Pavel Kožený uvedl, že ve všech nemocnicích je již nyní zajištěno uspokojování duchovních a spirituálních potřeb pacientů. Například v Pardubické nemocnici je celá takzvaná klidová zóna, která umožňuje pacientům spočinout v tichém rozhovoru a rozjímání s podporou odborníků. „Pacienti v nemoci často hledají smysl života a nemoc s sebou do je-
Zrenovovaná dětská ambulance očního oddělení Pardubické nemocnice.
jich života přináší bolest, slabost, obavy, nepříjemná vyšetření a mnoho dalšího, převážně také nepříjemného. Chceme, aby naši zdravotníci byli na tyto situace dobře připraveni a uměli podpořit v těchto chvílích i blízké našich pacientů,“ poznamenal Pavel Kožený. Oporu a pomoc lze podle jeho slov hledat rovněž ve spolupráci s církvemi nebo v rámci služby nemocničního kaplana, či poradce pro pozůstalé. „Zatím jsou pro mnohé spirituální
potřeby tabu. Nejedná se pouze o uspokojování potřeb věřících, ale naopak potřeb všech našich nemocných, protože své spirituální a duchovní hodnoty má každý,“ doplnil. Stejně tak již nemocnice v rámci svých možností usnadňují přístup pacientům s handicapem. „Všechna naše zařízení se úspěšně účastnila soutěže Bezpečná nemocnice. Nestojíme tedy na začátku, jsme na cestě,“ podotkl závěrem Pavel Kožený.
Nově zateplené budovy Pardubické nemocnice září barvami a šetří energii.
04
NAŠE NEMOCNICE
prosinec 2015
13 nových rentgenů! Pacienti Pardubické nemocnice již nemusí po absolvování rentgenového vyšetření čekat dlouhé minuty na klasické snímky. Nemocnice má nové digitální přístroje za 56 milionů korun. Pacienti Pardubické nemocnice již nemusí po absolvování rentgenového vyšetření čekat dlouhé minuty na klasické snímky a poté s nimi v ruce přecházet na jiná pracoviště. Radiodiagnostické oddělení v průběhu uplynulých měsíců prošlo rozsáhlou modernizací. Klasický filmový provoz nahradily nejmodernější plně digitalizované přístroje, které výrazně urychlí práci personálu a zvýší komfort nemocných. „Nemocnice akutní péče v našem kraji čekaly na obnovu přístrojové techniky velice dlouho, poslední velké investice se uskutečnily v letech 2002 až 2004 ještě ze státního rozpočtu. Nyní se situace výrazně zlepšila, jen letos přišlo do Nemocnice Pardubického kraje bezmála čtvrt miliardy korun. Osobně mám největší radost právě z digitalizace rentgenů v Pardubické nemocnici,“ řekl Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje. Modernizace radiodiagnostického pracoviště se uskutečnila v rámci letošního projektu spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. „Evropská dotace v hodnotě 120 milionů korun nám umožnila tento významný kvalitativní skok ve vybavení všech pracovišť Pardubické nemocnice. Týkala se zejména intenzivní péče, radiodiagnostiky, laboratorních přístrojů, operační techniky a endoskopie. Moderní přístroje nabídnou pacientům péči v souladu se současnými
Primář radiodiagnostického oddělení Leoš Ungermann u nového přístroje. medicínskými trendy, tím pádem i větší šanci na brzké uzdravení. Přinesou i lepší pracovní podmínky pro personál,“ dodal Roman Línek, první náměstek pardubického hejtmana. Téměř polovina finančních prostředků byla investována do modernizace radiodiagnostiky. „Pořídili jsme pět stacionárních rentgenových pří-
strojů a osm mobilních, z toho tři s Cramenem. Společně s dalším technologickým vybavením pracovišť se jednalo o investici za zhruba 56 milionů korun,“ uvedla Ivana Urešová, ředitelka Pardubické nemocnice. Modernizace přístrojového vybavení naprosto mění způsob práce personálu radiodiagnostického oddělení.
„Snímek je pořízen po dopadu rentgenových paprsků na detektor přístroje a následně zobrazen na ovládací stanici přístroje, kde je dále zpracován a odeslán cestou počítačové sítě k dalšímu hodnocení,“ popsal proces snímkování Leoš Ungermann, primář radiodiagnostického oddělení Pardubické nemocnice.
Nemocnice získala ocenění za léčení zhoubných nádorů u žen Po zařazení mezi komplexní onkologická centra získala Pardubická nemocnice významné ocenění v oblasti léčby zhoubných nádorů. Ministerstvo zdravotnictví udělilo Pardubické nemocnici statut centra vysoce specializované onkogynekologické péče s platností do konce roku 2020. Porodnicko-gynekologická klinika se tak zařadila mezi špičková pracoviště v zemi, která poskytují komplexní péči pacientkám s gynekologickými nádory. „Po období, kdy to se specializovanou péčí v nemocnici v krajském městě nevypadalo nejlépe, získává nemocnice znovu prestiž, kterou si takové pracoviště zaslouží. Máme tu už komplexní kardiovaskulární, komplexní onkologické, iktové a perinatologické centrum. Schválením onkogynekologického centra se nemoc-
nici otevírá možnost získat dotace na vybavení v řádu několika desítek milionů korun,“ říká 1. náměstek hejtmana Roman Línek. „Zisk statutu onkogynekologického centra je mimořádným úspěchem pro Pardubickou nemocnici a velkým oceněním práce našich pracovníků. Onkologicky nemocných včetně žen s gynekologickými nádory neustále přibývá. Pacientky nyní mají záruku, že je u nás poskytována kvalitní zdravotní péče a že bude i dál rozvíjena,“ prohlásil Tomáš Gottvald, generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice Pardubického kraje. Onkogynekologická centra zajišťují komplexní diagnostickou a léčebnou péči o pacientky se zhoubnými gynekologickými nádory. Statut mají především fakultní nemocnice a jen několik krajských. pokračování na straně 5
prosinec 2015
NAŠE NEMOCNICE
05
Statut do roku 2020 Nemocnice v Pardubicích a v Litomyšli obhájily statut centra vysoce specializované péče o pacienty s iktem – cévní mozkovou příhodou, který jim udělilo Ministerstvo zdravotnictví. Pacienti s akutní cévní mozkovou příhodou mají jistotu, že je o ně v Pardubickém kraji postaráno kvalitně. Pardubická i Litomyšlská nemocnice obhájily statut centra vysoce specializované péče o nemocné s iktem, který jim udělilo Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Znovuzískané statuty iktového centra mají platnost až do konce roku 2020. „Statuty byly uděleny bez výhrad. Pardubická i Litomyšlská nemocnice tedy pokračují v trendu plnění standardů superspecializované péče o pacienty s iktem jak po obsahové, tak i po formální stránce,“ řekl Tomáš Gottvald, generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje. „Rozhodnutí ministerstva potvrzuje kvalitní práci obou pracovišť a dalších spolupracujících oddělení,“ dodal. Obě nemocnice byly do sítě iktových center zařazeny v roce 2010 na základě splnění podmínek stanovených Věstníkem Ministerstva zdravotnictví ČR. Jejich činnost je zaměřena na diagnostiku, prevenci a terapii cévních mozkových příhod. Jádrem center jsou neurologické jednotky intenzivní péče určené pro pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou. Do péče o nemocné jsou v rámci iktového centra jako spolupracující pracoviště zapojeny i další medicínské obory – radiodiagnostika, kardiologie,
Neurologická JIP je jádrem iktového centra Pardubické nemocnice. biochemie a diagnostika, hematologie, cévní a plastická chirurgie, rehabilitace nebo neurochirurgie. Jednotka intenzivní péče se 4 lůž-
Ocenění za léčení nádorů u žen Dokončení ze strany 4. Dosud statut centra vysoce specializované onkogynekologické péče získalo v České republice sedmnáct pracovišť. Osmnáctým se stala Porodnickogynekologická klinika Pardubické nemocnice, která splnila přísné podmínky Ministerstva zdravotnictví ČR. „Jednalo se zejména o rozsah a objem vysoce specializované zdravotní péče, technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, personální zabezpečení, počet provedených radikálních operací pro gynekologický zhoubný nádor nebo počet nových záchytů gynekologických zhoubných nádorů v uplynulém kalendářním roce,“ uvedl generální ředitel a. s. Nemocnice Pardubického kraje Gottvald. „Onkogynekologickou péči poskytujeme v plném rozsahu. Provádíme i některé náročné operační výkony, které naše pracoviště řadí k
těm velmi pokročilým v onkogynekologii,“ pronesl Milan Košťál, přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky Pardubické nemocnice. Získání statutu centra vysoce specializované onkogynekologické péče otevírá cestu pro možnost čerpání finanční dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj určené právě těmto osmnácti špičkovým pracovištím. „Je to šance na zkvalitnění a modernizaci přístrojového vybavení a možnost nadále poskytovat nejmodernější způsoby léčby,“ řekl generální ředitel Gottvald. „Nové technologické vybavení může zjednodušit práci pro operatéry. Úkony mohou být jemnější než se stávající technologií, což by znamenalo další plus pro naše pacientky,“ dodal k možnosti získání dotace přednosta Porodnickogynekologické kliniky Pardubické nemocnice Milan Košťál.
ky byla na neurologickém oddělení Litomyšlské nemocnice uvedena do provozu v lednu 2009. V Pardubické nemocnici se v roce 2012 uskutečnila re-
konstrukce JIP, která přinesla mimo jiné i zvýšení kapacity ze 6 na 8 lůžek. Na obou pracovištích proběhla i modernizace přístrojové techniky a vybavení, díky níž splňují veškeré požadavky kladené na superspecializovaná centra a nabízejí kvalitní podmínky pro léčbu nemocných. Cévní mozkové příhody jsou aktuálním tématem. Celosvětově jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí a trvalé invalidity. V Česku je úmrtnost až dvojnásobná oproti evropskému průměru. Problém je o to závažnější, že současné studie prokazují stoupající trend mortality ve střední a mladší generaci. „Pacientů s cerebrovaskulárními onemocněními neustále přibývá. Proto je velice důležité, že díky modernímu vybavení neurologických JIP i dalších spolupracujících pracovišť mohou naše iktová centra dosahovat lepších léčebných výsledků,“ řekl generální ředitel Gottvald. „Zkvalitnilo se diagnostické zázemí, rozšířily se terapeutické možnosti a rehabilitační postupy a zlepšilo se i prostředí pro léčbu nemocných a podmínky pro práci personálu. To vše dohromady znamená významný přínos pro zdraví a zvýšení kvality života pacientů,“ dodal Vladimír Ninger, náměstek generálního ředitele pro zdravotní péči.
Primářka ARO Magdalena Fořtová získala čestné členství Primářka ARO Pardubické nemocnice Magdalena Fořtová (na snímku) získala čestné členství v České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ČSARIM). Tato pocta jí byla udělena na XXII. kongresu ČSARIM v Plzni za celoživotní práci v oboru, významný přínos k jeho rozvoji, přednáškovou činnost a dlouholetou organizaci anesteziologické konference Křivánkovy dny v Pardubicích. „Toto ocenění mě skutečně překvapilo, velice si ho vážím,“ řekla primářka Magdalena Fořtová a dodala: „Před třemi lety jsem od výboru ČSARIM dostala čestné uznání za práci v našem oboru a přínos k jeho rozvoji. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych mohla dostat nějaké další ocenění. Když jsem dostala pozvánku na slavnostní zahájení letošního kongresu z důvodu nominace na ocenění,
byla jsem víc než překvapená. Vůbec jsem netušila, o co půjde.“
06
NAŠE NEMOCNICE
prosinec 2015
Spánková laboratoř Nekvalitní spánek by lidé neměli podceňovat: nevyspalý organismus jede na půl plynu, snižuje kvalitu života, ohrožuje zdraví. V Pardubické nemocnici vědí, jak pomoci problémy odstranit. Hlasité chrápání a nadměrná denní spavost a únava. To jsou obtíže, které trápí velkou část populace. Mnozí nad nimi mávnou rukou a podceňují je. Přitom mohou signalizovat spánkovou apnoe, která může vést k vážným zdravotním problémům a v některých případech dokonce až k ohrožení života. Všem, kdo těmito potížemi trpí, může pomoci poradna pro poruchy spánku na ušní, nosní, krční klinice Pardubické nemocnice. „Pokud je spánek nekvalitní, stoupá únava. To pak zvyšuje riziko kardiovaskulárních, neurologických nebo metabolických onemocnění. Mohou to být srdeční a cévní mozkové příhody nebo třeba diabetes mellitus,“ upozornil Jan Vodička, přednosta ORL kliniky Pardubické nemocnice a dodal: „Existují i další rizika. Nemocný může usnout při řízení automobilu a způsobit nehodu. Z médií je znám případ ve Spojených státech, kde došlo k vlakovému neštěstí. Vyšetřováním se zjistilo, že strojvůdce trpěl spánkovou apnoe a během jízdy mohl usnout.“ Poradna pro poruchy spánku na ORL klinice v Pardubické nemocnici vznikla zhruba před rokem. Pracoviště vedené lékařem Milošem Kotulkem za tu dobu vyšetřilo kolem 150 pacientů. Přicházejí buď sami, protože si jejich okolí stěžuje na jejich chrápání. Nebo sami cítí, že se v noci budí, nevyspí se a přes den jsou unavení. Druhou sku-
Pacient je při spánku monitorován na polygrafickém přístroji.
pinu doporučí jejich rodina nebo blízcí. „I my pak často údaje získáváme od manželek či partnerek. Obecně jsou muži postiženi daleko více než ženy. Ale i u žen se spánková apnoe vyskytuje,“ uvedl přednosta Vodička. Nemocný nejprve absolvuje standardní vyšetření v ambulanci ušního, nosního, krčního oddělení, při němž lékař vyšetří jeho nos, uši, krk, hltan a hrtan. „Je nejprve nutné vyloučit nějakou závažnou patologii, kterou ve výjimečných situacích mohou být i nádory. S tím jsme se naštěstí zatím nesetkali,“ poznamenal přednosta Vodička. „Pokud není zjištěno žádné závažné onemocnění, je k nám pacient objednán k přespání, při němž je monitorován. Máme i přístroje, které si nemocný může vzít s sebou domů.“ Polygrafický přístroj v průběhu spánku zaznamenává, jak nemocný dýchá, zda chrápe, sleduje míru okysličení krve, srdeční frekvenci. Na základě vstupního vyšetření a záznamu z monitorovaného spánku je pacientovi při jeho třetí návštěvě sdělen ideální postup léčby. Při spánkovém apnoe lehčího stupně je většinou doporučen chirurgický zákrok v oblastech hltanu, dutiny nosní nebo kořene jazyka. V případě poradny pro poruchy spánku v Pardubické nemocnici se jednalo přibližně o třetinu ze 150 nemocných, kteří tímto
pracovištěm dosud prošli. „Jedná se o pacienty, kteří především chrápou, ale jejich spánek je relativně kvalitní,“ uvedl přednosta Vodička. U těžších případů se volí konzervativní léčba, která probíhá na plicním oddělení, případně na neurologii. Jde o léčbu pomocí přetlakové ventilace metodou kontinuálního pozitivního tlaku v dýchacích cestách aplikovaného nosní nebo celoobličejovou maskou. „Bohužel velká část pacientů masku špatně snáší a nejsou schopni s ní spát. Pak přichází v úvahu chirurgické řešení. Nebo s maskou spí jen část noci a tak je jejich spánek alespoň částečně kvalitnější,“ uvedl přednosta. Zároveň s léčbou je ale nutné dodržovat i režimová opatření, protože poruchy spánku mohou souviset s nezdravým životním stylem. Prvním krokem tak bývá úprava životosprávy – snížení nadváhy, omezení velkých porcí jídla, konzumace alkoholu nebo kouření. „Léčba je komplexní. Od režimových opatření přes konzervativní léčbu až po chirurgické řešení. To se v dnešní době nabízí i pacientům, kteří mají přetlakovou ventilaci. Mohou podstoupit určitý typ chirurgických zákroků, aby ventilaci lépe snášeli. Všechny metody se kombinují. Díky tomu bývá úspěch léčby vyšší,“ řekl přednosta Vodička.
Klinika otevřela poradnu pro nemocné s nádory tlustého střeva Chirurgická klinika Pardubické nemocnice spustila novinku pro nemocné s nádory tlustého střeva a konečníku. Zřídila pro ně novou poradnu. Pro péči o pacienty s tímto závažným onemocněním, které je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz, založila specializovanou poradnu pro kolorektální chirurgii. Její provoz byl zahájen v listopadu. „Karcinom tlustého střeva a konečníku se dnes řadí k civilizačním onemocněním a je jedním z nejčastějších nádorů v České republice. Stanovení diagnózy a především strategie léčby vyžaduje komplexní a multidisciplinární přístup mnoha zainteresovaných odborníků. Neméně důležitá je i péče o nemocné po operacích,“ konstatoval přednosta Chirurgické kliniky Jiří Šiller. „Chceme pacientům poskytovat co nejlepší péči a služby. Proto jsme se rozhodli zřídit tuto poradnu a být ne-
Poradna nabízí pacientům kompletní služby včetně laparoskopických operací.
mocným k dispozici každý den v týdnu,“ uvedl Lukáš Sákra, primář chirurgického oddělení a vedoucí lékař poradny pro kolorektální chirurgii. „Takto postavená ambulance není nikde jinde v naší republice, je to něco nového. V podstatě je to nadstandardní služba pro nemocné,“ dodal. Chirurgická klinika Pardubické nemocnice je specializovaným pracovištěm pro léčbu kolorektálního karcinomu (nádory tlustého střeva a konečníku) a úzce spolupracuje s Komplexním onkologickým centrem Pardubického kraje. I proto zaznamenává narůstající počet pacientů s tímto onemocněním. „Na našem pracovišti za poslední tři čtyři roky stoupl počet pacientů zhruba o polovinu. V současnosti operujeme kolem 200 nemocných ročně,“ uvedl primář Sákra. Pacientům nabízí poradna kompletní služby.
prosinec 2015
NAŠE NEMOCNICE
07
Pacienti mají pohodlí Chrudimská nemocnice obdržela na pořízení nových 380 kusů postelí dotaci, a to ve výši sta procent pořizovací ceny. Poskytovatelem značné finanční částky se stal Regionální operační program Severovýchod, který v kraji rozděluje peníze Evropské unie. Kdo byl někdy v minulosti hospitalizován v Chrudimské nemocnici v jeho paměti zřejmě zůstane spánek na stařičké železné posteli připomínající polní lazaret. Současní pacienti leží na nově pořízených lůžkách, která jim skýtají pohodlí a variabilitu. Spokojeni jsou nejen oni, ale i ošetřující personál, který se ještě nedávno pachtil od rána do večera po chodbách a pokojích s těžkou železnou zátěží opatřenou kolečky. Chrudimská nemocnice obdržela na pořízení nových 380 kusů postelí dotaci, a to ve výši sta procent pořizovací ceny. Poskytovatelem značné finanční částky se stal Regionální operační program Severovýchod, který v kraji rozděluje peníze Evropské unie. „Jedno standardní lůžko stojí třicet tisíc korun. Potom máme lůžka pro intenzivní péči, která jsou lépe vybavena a stojí osmdesát tisíc korun,“ uvádí náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Gabriela Medunová. Nadšení z postelí, jejichž nákup stál 15, 5 milionu korun, je v nemocnici značné, poskytují totiž pacientům komfort odpovídající 21. století. Jejich železní a prakticky nerozbitelní předchůdci byli určeni všem bez rozdílu tělesné výšky nebo váhy a nebylo možné s výjimkou hlavy jakékoliv polohování. „Současné lůžko se dá nastavit pod hlavou, nohama, máme i speciální postele pro pacienty s vyšší hmotností. Mají i laterární náklon, což při polohování z boku na bok velmi ulehčí práci našemu personálu. V minulosti to byla velká dřina,“ zdůrazňuje Gabriela Medunová. Matrace na všech nových postelích
Postele už nepřipomínají polní lazaret, odpovídají dnešní době. v chrudimské nemocnici jsou antidekubitní, což je skvělé zejména pro dlouhodobě hospitalizované pacienty, kterým hrozí proleženiny. Jsou i matrace vyšší kategorie, těmi jsou vybavena například některá lůžka ARO. Taková matrace už přijde na desítky tisíc korun, protože má několik funkcí potřebných pro specificky odlišné pacienty. „Z evropských fondů získala v letošním roce Chrudimská nemocnice vybavení celkem za pětadvacet milionů korun. Z těchto peněz mohly být aktivní matrace pro ARO pořízeny. Jsme velmi rádi, že se takové novinky u nás v poslední době objevují. Z vlast-
ních prostředků by si to nemocnice nemohla dovolit,“ dodává náměstkyně. Železné postele sloužily pacientům kolem tří desítek let. Občas potřebovaly vyměnit nebo seřídit kolečka, ale jinak fungovaly bez problémů. Podmínkou přidělení dotace z evropských fondů bylo, že je nemocnice zlikviduje. Nestalo se tak, že by je využili táborníci, majitelé ubytoven či domácí kutilové. „Zájem o koupi by byl, ale bohužel to není možné. Zastavil mě nedávno sanitář, který vozí pacienty k operacím, a řekl: Jsem z toho smutný, ztratím fyzickou kondici. S těmi železnými postelemi jsem se fakt nadřel
a ty nové lze ovládat jednou rukou. Nešlo by jednu odkoupit? Vždycky po skončení směny bych si zajezdil a zavzpomínal na staré časy. Ani jemu jsme vyhovět nemohli,“ usmívá se Gabriela Medunová. Záleží na pacientech, jak se budou k nově pořízeným lůžkům chovat. Někteří jsou k majetku, který není jejich vlastní, dost bezohlední. Nemocnici nezbývá, než věřit ve zdravý rozum, ale zároveň musí počítat s určitými finančními prostředky v kolonce „opravy“. Vše musí být v perfektním stavu, protože poskytovatel dotace má právo provádět kontroly.
Pacienti chrudimské léčebny dlouhodobě nemocných mohou během léčby navštěvovat bohoslužby. Pomáhají tam také dobrovolníci Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN), která sídlí ve čtvrtém patře Chrudimské nemocnice, od února loňského roku spolupracuje s Dobrovolnickým centrem při Farní charitě Chrudim. Tato organizace jí po zaškolení posílá dobrovolníky, kteří dokážou zlepšit psychosociální podmínky pacientů hospitalizovaných v LDN. Na oddělení vždy před Vánocemi dochází chrudimská mládež, která zpívá koledy a pacientům rozdává dárky – většinou vlastnoručně vyrobené perníčky. Jednou za měsíc se pacienti setkávají v odpoledním klubu, vyhledávaný je i Klub ručních prací. Pravidelně za nimi dochází kytarista Jan Blažek, který je těší lidovými písničkami (na snímku). Dobrovolníci docházejí i v rámci individuálních
návštěv. Za pacienty chodí na pokoj, čtou jim z knih a časopisů nebo s nimi hrají různé společenské hry. „Tři dobrovolníky nám posílá Farní charita, dalších sedm u nás působí dlouhodobě – sami jsme si je našli. Samozřejmě bychom uvítali další zájemce o tuto činnost, která je sice nehonorovaná, ale velmi záslužná,“ říká koordinátorka Dobrovolnického centra Martina Vacková. Součástí dobrovolnické působnosti na oddělení LDN jsou i bohoslužby, které se konají pravidelně a patří jim první středy v měsíci od 14 hodin v salonku u personální jídelny. „Měla jsem maminku v LDN a viděla jsem, s jakou láskou dobrovolníci k pacientům přistupují. Moc si jich vážím,“ řekla Chrudimačka Jana Vohradníková.
08
NAŠE NEMOCNICE
prosinec 2015
Urologie patří mužům Z míst, která jsou podezřelá, se odebírá dvanáct bioptických vzorků v lokální anestezii. Pacienti obvykle tento zákrok snášejí velice dobře, cítí jakýsi dotyk, tlak nebo malé štípnutí. Urologická ambulance v Chrudimské nemocnici má pravidelně zaplněnou čekárnu. Mezi pacienty převládají především muži, kteří jsou nejčastějšími pacienty tohoto pracoviště. „Počet zhoubných onemocnění prostaty celosvětové stoupá,“ říká lékař Ivan Šanda, který tam společně s kolegyní Janou Moravcovou ordinuje každý všední den. Vedle toho oba specialisté čtyřikrát týdně provádějí menší nejčastěji ambulantní operační výkony na operačním sále.
tento zákrok snášejí dobře – bioptická pistole dokáže odebrat dvanáct vzorků do pěti minut. Člověk cítí jakýsi dotyk, tlak nebo malé štípnutí. Poté leží na chirurgickém oddělení a druhý den je propuštěn. Někdy se po dohodě s pacientem a na jeho přání provádí zákrok ambulantně. Zhruba za 14 dní si přichází pro výsledek biopsie. Další diagnostika se řídí podle výsledku biopsie. Léčba je závislá na výsledku všech vyšetření a probíhá za spolupráce celé řady pracovišť.
S jakými problémy přicházejí pacienti do urologické ambulance? Převažují muži nad ženami? Ano, to jednoznačně. Jde hlavně o onemocnění prostaty, stoupá počet zhoubných onemocnění této žlázy a to celosvětově. Ženy, které k nám chodí, hlavně trpí zánětlivými onemocněními močových cest, problémy s držením moče. To nejsou však všechna onemocnění, léčí se u nás množství pacientů, a to jak ženy, tak muži, s ledvinnými kameny a jejich komplikacemi a s jinými druhy nádorových one-
Kolik pacientů projde chrudimskou urologickou ambulancí? V naší ambulanci jsme v roce 2014 provedli 19 279 výkonů. Počet menších operací, včetně ambulantních výkonů, byl 474, vyšetřili jsme celkem 4 200 lidí. Provedli jsme přes 80 biopsií prostaty pod ultrazvukovou kontrolou. Jinak Urologická ambulance Chrudim spolupracuje s Urologickým oddělením Pardubice, Urologickou klinikou FN Hradec Králové a Soukromým Urologickým oddělením Nemocnice SANUS Hradec Králové.
Urolog Ivan Šanda v ordinaci. mocnění kromě prostaty, záněty celého urotraktu , pohlavních žláz u mužů. Vraťme se k rakovině prostaty. Jak probíhá léčba pacienta? Pacienty s nálezem nezhoubné prostaty sledujeme – hodnotíme pohmatový nález na prostatě,ultrazvukový,
zaměřujeme se na prostatický antigen v krvi. Pokud jsou tyto parametry podezřelé, indikujeme biopsii prostaty. Z míst, která jsou podezřelá, odebíráme vzorky k histologickému vyšetření. U nás se odebírá dvanáct bioptických vzorků v lokální anestezii, po předchozí přípravě. Pacienti obvykle
Centrální sterilizace: Za uplynulé tři roky po rekonstrukci je zřejmé, že Pardubický kraj učinil dobré rozhodnutí a provoz v Chrudimi zachoval Uplynuly tři roky od rekonstrukce centrální sterilizace v Chrudimské nemocnici. Zajištění kontinuálního provozu operačních sálů je efektivní a přináší jim nezávislost na některém podobném pracovišti v okolí. Provoz centrální sterilizace je propojen dvěma výtahy s centrálními operačními sály. Tím je uzavřen celý operační trakt pro zevní pohyb čistého a špinavého materiálu. Po modernizaci se výrazně zlepšily podmínky zaměstnanců nemocnice a přinesly i ekonomický efekt. Tento projekt doprovázela důkladná diskuse: původně se uvažovalo o tom, že by jej mohla nahradit rekonstrukce centrální sterilizace v Pardubické nemocnici. Chrudimští zdravotníci by tak vozili do sousedního města své použité operační nástroje. Tento záměr nakonec nahradila realizace projektu přímo v nemocnici v Chrudimi. „Znamenalo by to vybudování závislosti na jiném subjektu a ohrožení akutní péče ve smyslu menšího počtu operací,“ prohlásil před dvěma lety tehdejší starosta Chrudimi Jan Čechlovský. Pod tíhou argumentů nakonec Pardubický kraj svůj postoj změnil a rozhodl o rekonstrukci centrálních sterilizací v obou městech. O tom, že lidem v Chrudimi na této věci záleží, svědčí fakt, že ji tehdy umístili na druhou příčku oficiálního Desatera problémů ve městě. Tato anketa je vyhlašována každoročně a těší se značnému zájmu obyvatel.
Všechna oddělení nemocnice využívají centrální sterilizaci.
prosinec 2015
NAŠE NEMOCNICE
09
Hledáme nové
kolegyně a kolegy Nemocnice Pardubického kraje - Vaše trvalá jistota
Pardubice
Významný zaměstnavatel Pardubického kraje Více než 4500 zaměstnanců 5 týdnů dovolené Závodní stravování
Ústí nad Orlicí Chrudim Litomyšl Svitavy
Podpora vzdělávání
www.nempk.cz/kariera
10
NAŠE NEMOCNICE
prosinec 2015
Moderna za peníze z EU Ve Svitavské nemocnici se snaží neustále zlepšovat kvalitu péče o pacienty i zázemí a přístroje. Z programů Evropských fondů získala prostředky například na nové anesteziologické i dýchací přístroje. Částečně se vymění také infuzní technika. Cílem projektu, ze kterého Svitavská nemocnice právě čerpá peníze, je zvýšit kvalitu zdravotnické péče především pro obyvatele její spádové oblasti, a to modernizací přístrojového a technického vybavení. „Dostali jsme na něj dotaci z evropských fondů ve výši více než 22 milionů korun. Peníze směřují především na oddělení intenzivní péče a operační sály díky Regionálnímu operačnímu programu financovanému Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ uvedl ředitel Pavel Kunčák. Na oddělení ARO probíhá obnova anesteziologických přístrojů a zdravotnických dýchacích přístrojů za více než 5,3 milionu korun. Na jednotkách intenzivní péče se vyměňuje dvanáct zdravotnických lůžek za téměř 1,6 milionu korun. Špičkové zpracování a chytré konstrukční řešení nových lůžek usnadní práci zdravotnickému personálu a zvýší komfort pacientů. Částečně se vymění infuzní technika (slouží k přesnému podávání léků a infuzí do žíly) za 2 miliony korun. Obměnou za moderní techniku prochází také monitorovací systém na všech jednotkách intenzivní péče, který slouží k trvalému sledování fyziologických funkcí. Monitorovací systém s inovativní technologií a designem za 8,3 milionu korun zjednoduší péči pro zdravotníky a zlepší pro
Svitavské ARO má nyní moderní podobu, vyměnily se také dýchací přístroje. pacienty. Operační sály budou vybaveny moderním RTG přístrojem s C ramenem a kvalitní laparoskopickou sestavou sloužící k vizuálnímu vyšetření a pro operační léčbu. Nový moderní přístroj bude sloužit pro potřeby všech ope-
račních oborů a má hodnotu 1,8 milionu korun. Nezbytnou podmínkou pro fungování operačních sálů a neméně důležitou investicí jsou zdroje medicinálních plynů, které nemocnice nakoupí za 1,3 milionu korun. Modernizací projde také pitevní
trakt patologicko-anatomického oddělení, kam se pořídí dva nové pitevní stoly za necelých 400 tisíc korun. V další fázi dojde k vybavení porodnického oddělení kvalitním ultrazvukovým přístrojem a porodním lůžkem celkem za 730 tisíc korun.
Nastávající maminky cvičí každou středu. Před porodem zlepšují kondici Milé maminky, navštivte cvičení pro těhotné, které pro vás nyní pravidelně připravuje Svitavská nemocnice. Koná se každou středu od 16.00 – 17.15 hodin v tělocvičně rehabilitačního oddělení (1. patro) na Polní ulici 2A a vede jej porodní asistentka se specializovanou způsobilostí našeho gynekologickoporodnického oddělení paní Lenka Hájková a fyzioterapeutka našeho rehabilitačního oddělení Martina Nešpůrková. Pravidelné cvičení v těhotenství pomáhá zlepšovat psychickou i fyzickou kondici maminky. Nastávající maminky cvičením pozitivně ovlivňují vývoj miminka a minimalizují změny, které se u ní mohou během těhotenství vyskytnout. Jde především o předcházení bolestem kloubů a páteře, prevenci otoků, hemeroidů, nebo řešení obtíží s ploskou nohy při zvyšující se zátěži v těhotenství. Cvičením napomáháme správnému držení těla. Je to výborná příprava jak na samotný porod, tak také napomáhá regeneraci po porodu. Naše lektorky v průběhu cvičení rády odpovídají nejen na otázky spojené s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. Zároveň maminky společně sdílejí
obavy i radosti spojené s příchodem miminka na svět. Těšíme se na setkání s vámi.
prosinec 2015
NAŠE NEMOCNICE
11
Nová budova psychiatrie Psychiatrie Svitavské nemocnice nabízí od letoška svým pacientům moderní, pohodlné a příjemné prostředí. To vzniklo díky projektu „Modernizace a přístavba psychiatrického oddělení“, který zcela proměnil přežité a nevyhovující prostory tohoto zařízení. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a první náměstek Roman Linek předali společně se zástupci stavebních firem oddělení do užívání Svitavské nemocnici. Modernizace a dostavba psychiatrického oddělení patří k nejvýznamnějším stavbám v oblasti zdravotnictví v našem kraji. „Investovat do výstavby ve Svitavské nemocnici a právě do psychiatrického oddělení bylo strategické rozhodnutí kraje. Potřebovali jsme zvýšit kapacitu v tomto oboru, která byla nedostatečná právě ve východní části našeho regionu,“ vysvětlil hejtman Martin Netolický. Moderní psychiatrie má rozšířenou kapacitu. Lůžek zde je o třicet více, než tomu bylo dříve. Nově je vybudováno i uzavřené oddělení pro pětadvacet lidí s těžšími poruchami. „K tomu jsou k dispozici i dvě psychiatrické a dvě psychologické ambulance,“ řekl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald. S rozšířenou kapacitou se musel logicky zvýšit i počet personálu. „Od 1. ledna jsme přijali nové zaměstnance, kteří se v současnosti zaškolují a připravují se na převoz pacientů do nových prostor. Celkově se počet personálu navýší o dvacet čtyři lidí,“ sdělil ředitel Svitavské nemocnice Pavel Kunčák. V současnosti je v provizorních prostorech hospitalizováno pětadvacet pacientů, kteří se v nejbližších dnech přesunou do nových pokojů. „Jakmile vyzkoušíme, že všechno funguje, jak má, kapacitu naplníme. Očekávám, že k tomu dojde během března,“ doplnil Pavel Kunčák. Nové moderní zařízení zajistí komplexní psychiatrickou péči. Kromě lůžkových oddělení zahrnuje nově i denní stacionář. Do něho mohou pacienti do-
Nový pavilon svitavského psychiatrického oddělení je moderně vybavený. Nabízí spoustu dalších služeb. cházet nebo dojíždět a přitom spát v domácím prostředí. „Významným posunem je pro nás zejména vybudování zázemí pro skupinovou terapii, psychoterapii a zájmové dílny,“ zdůraznila primářka psychiatrického oddělení Zdeňka Kovářová. Pacienti tak budou moci například vyrábět keramiku, šít nebo péct cukroví. „Rekonstrukce se mi líbí moc. Dělá na nás dojem klidného a krásného prostředí a našim pacientům se tu bude jistě líbit. Jsem ráda, že je zachován i ten starodávný duch kláštera,“ sdělila své dojmy primářka. Oproti minulosti byl zrušen park, který byl volně přístupný i pro veřej-
nost. Nyní bude celý komplex uzavřen. Venkovní prostory budou pacientům k dispozici. Nově je postavena i fontána. „Venkovní atrium se nám líbí, působí jako zámecký park. Určitá uzavřenost je pro pacienty potřeba, protože ne všichni jsou natolik disciplinovaní. Mohl by tedy u některých hrozit útěk,“ dodala primářka. Pacienti z otevřeného oddělení budou moci s dovolením lékaře opustit brány komplexu, zajít si například do města a jejich volnost bude zachována. Během let 2000 až 2013 narostl počet psychiatrických pacientů o šedesát šest procent. V medicíně jde o hod-
ně velký nárůst. Počet ambulantních psychiatrů se zvýšil pouze o třicet procent. Potýkáme se tedy v České republice s personálním nedostatkem. „V roce 2012 bylo v našich nemocnicích přijato třicet šest tisíc lidí s psychiatrickou diagnózou a z toho jen osmnáct tisíc mohlo být hospitalizováno na psychiatrickém oddělení. Je tedy dobře, že se rozšiřují a modernizují oddělení. Přispívá to k větší integraci psychiatrie do medicíny,“ vysvětlil předseda psychiatrické společnosti Martin Hollý. Celková investice byla zhruba 110 milionů korun. Z toho 86 hradila dotace z Evropské unie.
Dětské oddělení a interna Svitavské nemocnice zase svítí novotou Po zateplení multioborového pavilonu skončily v září také stavební práce na budově dětského oddělení a interního oddělení. Budova se opravovala od základů až po střechu. Původní fasádu nahradila nová, stavebníci z firmy Marhold vyměnili také všechna okna a dveře, rekonstrukcí prošla i část střechy. Pacientům a klientům naší nemocnice a také zaměstnancům děkujeme za trpělivost a vstřícnost, protože je obtěžoval prach a hluk.
Rekonstrukci za více než 11 milionů korun financoval Pardubický kraj. Dětské oddělení má nyní 34 lůžek. V roce 2006 získalo akreditaci Ministerstva zdravotnictví pro vzdělávání lékařů v oboru dětského lékařství. Staráme se o děti od novorozeneckého až po dorostový věk. Přijímáme děti s nemocemi dýchacích cest, zažívacího a močového ústrojí, pak děti na nejrůznější vyšetření,dále děti po otravách,úrazech a k operacím chirurgickým,urologickým a v oblasti ORL.
12
NAŠE NEMOCNICE
Ortopedie dělá stovky operací Litomyšl: příjemné prostředí, skvělý personál i moderní rehabilitace.
Ortopedie Litomyšlské nemocnice se může pyšnit moderním zákrokovým sálkem (nahoře). Pacientům na tomto pracovišti slouží komfortní pomůcky: příkladem může být motodlaha (dole na snímku). Litomyšlská ortopedie, to je jeden velký komfort a příjemné prostředí pro pacienty, kteří sem zavítají. Moderně vybavené a rekonstruované oddělení, které nabízí až devětadvacet lůžek. Z této porce je sedm pokojů čtyřlůžkových a jeden pokoj nabízí pohodlí pro pacienty, kteří si tu připlatí za nadstandard a pokoj tedy nesdílí s dalšími lidmi. „Budou mi tu laparoskopicky operovat koleno. Jsem tu spokojený. Jsou příjemní, hodní a profesionálové. Jsem táta od čtyř dětí a služby nadstandardu tu proto rád využiji,“ uvedl pacient Michal Marek. Maximální péči pacientům tu zajišťuje dvacetičlenný personál. „Společně se mnou je tu osm sester a dvanáct lékařů,“ říká Miluše Dobiášová. Kromě toho pracují také na komfortním zázemí. V ambulantní části najdeme zákrokový sálek, kde se provádějí operace v lokální anestezii. Na dvou ambulancích odpovídajících současným potřebám, které ortopedie vyžaduje, lékaři mohou používat také ultrazvuk. Ten se využívá zejména při kontrolách u malých dětí. „Jedny z nejsložitějších operací jsou tzv. revizní, tzn. „druhé operace“ po primární implantaci - jednoduše řečeno výměna již dosloužilého kloubu a dále jsou to operace periprototeckých zlomenin, tedy zlomenin v okolí totálních endoprotéz - kyčlí, kolen, ramen,“
uvedl Miroslav Vlach, současně primář ortopedie a ředitel Litomyšlské nemocnice. Pacienti v dnešní době mají i tu výhodu, že už nyní nepotřebují k návštěvě ortopedie doporučení svého obvodního lékaře, nýbrž se stačí v neakutních případech pouze objednat. Ortopedická ambulance v Litomyšli funguje denně. Pacienti tu mají i příjemnou společenskou místnost. V roce 2014 bylo ambulantně ošetřeno 13 995 pacientů, hospitalizováno bylo 1 687 pacientů a provedli tu celkem 1 205 operací. „Poranění kolen, ramen, kyčlí není již závislé na ročních obdobích,“ říká k prováděným operacím a úrazům Vlach a dodává: „Sportuje se neustále a z toho plynou úrazy pohybového aparátu nejčastěji poranění takzvaného „měkkého kolena“ tedy poranění menisků, vazů v kolenním kloubu, potažmo v ramenním kloubu se jedná o sval.ruptury,“ dodal.
„Obrovský rozvoj miniinvazivních technik- artroskopií zejm. kolenních kloubů., ramen, hlezen. Tyto miniinvazivní výkony na kloubech jsou šetrné a urychlují návrat k aktivnímu způsobu života. Zkracují dobu léčení a dobu hospitalizace v nemocnici. Progrese je i v operativě tzv. jednodenní chirurgie tj. v podstatě ambulantních zákroků,“ vysvětluje Miroslav Vlach, jak díky tomu dnes také pracují na oddělení litomyšlské ortopedie. Zdárnou léčbu pacientů tu podporují i moderní pomůcky jako například motodlaha. „Připevňují se na dolní končetiny, díky kterým provádíme dnes standardní rehabilitaci,“ říká vrchní sestra Miluše Dobiášová. Ortopedie zaznamenala za poslední léta velký pokrok jak v ambulantní části, tak také v rehabilitační. „Máme tu skutečně personál, který své práci dobře rozumí. Ve spolupráci s fyzioterapeuty se provádí nácviky, provádí se kompletní i částečná ošetřovatelská péče. Myslím si, že naši pacienti jsou spokojení,“ dodala vrchní sestra Miluše Dobiášová. Toto oddělení má zvuk i mnohaletou tradici. Proto se tu také již 5. a 6. května uskutečnil Litomyšlský ortopedický kongres s mezinárodní účastí. „Je to u příležitosti 60. výročí založení ortopedického oddělení v Litomyšli,“ dodal Miroslav Vlach, primář ortopedického oddělení.
prosinec 2015
Na vyšetření prsu i kostí Už od začátku září dostávají dárek ženy ve věku 45 a více let, které přicházejí na své první preventivní mamografické vyšetření na polikliniku ve Svitavách. Obdrží poukaz na jednorázovou slevu 15 % na nákup zboží v Ústavní lékárně Litomyšlské nemocnice a v Lékárně na Poliklinice Svitavské nemocnice. Odměna podporuje preventivní akci, kterou už více než 10 let organizuje ministerstvo zdravotnictví a kterou podporují zdravotní pojišťovny. Rakovina prsu je v České republice nejčastějším nádorovým onemocněním žen. „Každý den onemocní 19 žen, denně téměř 5 žen svůj boj s touto nemocí prohraje. Pokud se však nádor podaří zachytit včas, je šance na úplné vyléčení,“ zdůraznila Eva Machová z tamního pracoviště. „Toto bezplatné vyšetření nabízejí ženám zdravotní pojišťovny od 45 let věku. Přesto stále většina žen této cílové skupiny možnosti bezplatného preventivního vyšetření prsu nevyužívá a hazarduje tak se svým zdravím.“ A tak pokud jste dostala pozvánku na preventivní vyšetření prsu, nebo je vám 45 a více let a ještě jste na tomto vyšetření nebyla, můžete se objednat na telefonu 461 531 831 od pondělí do pátku od 8 do 11 hod. Ambulance sídlí v budově polikliniky ve Svitavách. Zastavte se také na vyšetření kostí. Dalším důležitým vyšetřením, které by – nejen ženy a nejen v tomto věku – měly absolvovat, je vyšetření na denzitometru na Oddělení zobrazovacích metod ve Svitavské nemocnici. Vyšetření ukáže, zda pacientky a pacienti nejsou ohroženi osteoporózou nebo osteopenií, úbytkem kostní hmoty, což je první předstupeň osteoporózy. Všichni pacienti jsou na základě výsledku vyšetření následně léčeni nebo odesláni svým praktickým či odborným lékařem do osteologické ambulance, kde je jim doporučena již specializovaná léčba, a zůstávají pod kontrolou. Nová vyšetřovací metoda slouží ve Svitavské nemocnici pacientům z východní části Pardubického kraje už více než dva roky.
prosinec 2015
NAŠE NEMOCNICE
13
S námi je tu lépe! Nadační fond Orlickoústecké nemocnice S námi je tu lépe! úspěšně funguje od roku 2012. Na podzim roku 2015 přišel nadační fond s novinkou. Finanční prostředky se sbírají na dva projekty: fetální monitor STAN a jícnovou echokardiografii. Nadační fond S námi je tu lépe! slouží k rozvoji nových léčebných metod v Orlickoústecké nemocnici a zlepšení prostředí pro pacienty na lůžkových odděleních. „Velice si vážíme zájmu měst, obcí, firem a občanů Orlickoústecka, kteří podporují naši nemocnici a umožňují nám poskytovat kvalitní zdravotní péči díky moderním zdravotnickým přístrojům a vybavení,“ říká ředitel Orlickoústecké nemocnice Jiří Řezníček. Činnost nadačního fondu je podle vedení nemocnice také komunikační cestou, kterou se snaží informovat obyvatele o chodu nemocnice, jejích cílech a novinkách v poskytované zdravotní péči. „Rádi také vyslechneme případné podněty, návrhy na zlepšení a další pocity z návštěvy Orlickoústecké nemocnice,“ doplňuje Jiří Řezníček. Nadační fond S námi je tu lépe!
úspěšně funguje od roku 2012, kdy vypukla „Akce laparoskop“ a díky štědrým sponzorům se podařilo vybrat 1 789 535 korun a pořídit moderní laparoskopickou věž. Rok 2013 byl ve znamení projektu „Nejen léky léčí“ s podtitulem Vnímáme vaše přání – nová lůžka pro internu. Podařilo se vybrat celkem 2 256 933 korun. Na podzim roku 2014 se začaly sbírat peníze na projekt „Endoskopická věž pro ORL. Plné rozlišení pro moderní vyšetření.“ Na moderní přístroj přispělo 55 sponzorů a 1935 drobných dárců, celkem darovali 1 772 775 korun. „Při onkopreventivním vyšetření budeme schopni zachytit časná stadia v ORL oblasti, tedy nosu, úst a hrtanu,“ představil novou posilu oddělení jeho primář Josef Hájek. Nové zařízení umožní rozpoznat nádor už o velikosti 1 – 2 milimetry. Projekty navrhují primáři oddělení Orlickoústecké nemocnice. Správní rada a Čestný výbor Nadačního fondu S námi je tu lépe! z nich vybírají ty nejvíce přínosné. Na ně je potom možné přispívat přímo na účet nadačního fondu: 257730877/0300. Fetální monitor STAN Cena přístroje: 800 tisíc korun č.ú.: 257730877/0300, v.s. 538100 Jícnová echokardiografie Cena přístroje: přes 1,5 milionu korun, č.ú.: 257730877/0300, v. s. 501400
Endoskopická věž pro ORL.
Na podzim roku 2015 přišel nadační fond s novinkou. Finanční prostředky se sbírají na dva projekty. Pri-
Orlickoústecká nemocnice. mář gynekologicko – porodnického oddělení Dionýz Zakál by oddělení rád dovybavil fetálním monitorem STAN. „Fetální monitor s funkcí STAN nám umožní snímat EKG ještě nenarozeného plodu, to je naprosto zásadní a vypovídající o stavu srdce, podle toho můžeme usuzovat riziko míry ohrožení plodu nedostatkem kyslíku,“ vysvětluje primář přínos přístroje v hodnotě kolem 800 tisíc korun. Projekt jícnové echokardiografie za více než 1,5 milionu korun by byl přínosem pro pacienty s onemocněním srdce. Jak ho představil lékař Vratislav Dědek, jde o
ultrazvukové vyšetření srdce, při kterém se zavádí echokardiologická sonda do jícnu a žaludku, tím se získává záznam o anatomii a funkčních vlastnostech srdce. „Jsme velice rádi, že se nám daří činností Nadačního fondu S námi je tu lépe! oslovovat další sponzory, kteří nám umožňují realizovat vybrané projekty, a jsme tak schopni dosahovat svých cílů. Jejich zájem nás stále utvrzuje, že naše snaha zkvalitnit poskytovanou zdravotní péči a zvýšit komfort pro naše pacienty má smysl,“ uzavírá Jiří Řezníček, ředitel Orlickoústecké nemocnice.
Nový přístroj pomůže rozšířit množství výkonů na angiografii Orlickoústecké nemocnice Na konci letošního roku bude dokončena instalace nového angiografického přístroje na radiodiagnostickém oddělení Orlickoústecké nemocnice. Díky němu oddělení rozšíří portfolio výkonů na dolních končetinách u komplikovaných pacientů, zákroků na žilním systému a onkologických chemoembolizací . „Symbolickou shodou okolností uplynulo právě třicet let od okamžiku, kdy jsme v naší nemocnici provedli první katetrizační angiografii,“ připomíná jubileum primář radiodiagnostického oddělení Karel Nedvěd. Od dob, kdy si v nemocnici museli vystačit s vlastnoručně vyrobenými katetry, se změnilo mnohé. Zásadním momentem byl rok 2002, kdy byl na radiodiagnostickém oddělení instalován
multifunkční přístroj vybavený moduly umožňujícími provádění intervenčních výkonů na cévním řečišti. „Na tomto pracovišti jsme provedli více než 3100 vaskulárních intervenčních výkonů. Naší doménou jsou zejména výkony na cévních přístupech pro dialyzované pacienty, kterých jsme provedli více než tisíc. Patříme mezi největší pracoviště v České republice,“ bilancuje primář s tím, že dále jde o výkony na tepnách ledvinových, pánevních, stehenních a bércových, a také o embolizace a chemoembolizace pro onkologické pacienty. Podařilo se sestavit zkušený tým lékařů se specializovanou způsobilostí v intervenční radiologii, radiologických asistentů a sester, kteří jsou zárukou dobrého fungování i v budoucnosti.
14
NAŠE NEMOCNICE
prosinec 2015
Čtvrt století kardiostimulace V průběhu 25 let bylo v ústeckém kardiostimulačním středisku provedeno přes 8 500 výkonů s trvalou kardiostimulací. Ročně je zde provedeno okolo 350 operačních výkonů a zkontrolováno 2 600 pacientů s již implantovaným kardiostimulátorem. Orlickoústecká nemocnice si 5. září připomněla významné jubileum. Uplynulo přesně 25 let od první implantace trvalého kardiostimulátoru v nemocnici v Ústí nad Orlicí. Pracoviště vzniklo zásluhou tehdejšího primáře interního oddělení Ivana Mervarta. Z jediného kardiostimulačního střediska východočeského kraje ve Fakultní nemocnici Hradec Králové byly odděleny okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Rychnov nad Kněžnou. Pro tuto oblast bylo vytvořeno nové kardiostimulační středisko v Ústí nad Orlicí. Od jeho vzniku se zde provádějí výkony spojené s trvalou kardiostimulací a následná ambulantní péče. Ročně je na tomto pracovišti provedeno okolo 350 operačních výkonů a zkontrolováno 2 600 pacientů s již implantovaným kardiostimulátorem. S trvalou kardiostimulací zde bylo provedeno v průběhu 25 let přes 8 500 výkonů. Výkony jsou prováděny na centrálních operačních sálech a kontroly v kardiologické ambulanci v budově interního oddělení. Kardiostimulační středisko v Ústí nad Orlicí spolupracuje s Kardiovaskulárními centry ve fakultních nemocnicích Hradec Králové a Pardubice při řešení komplexní péče o kardio-
Vratislav Dědek (na snímku vpravo), vedoucí lékař kardiostimulačního střediska a ambulance. logické pacienty. Kardiostimulační středisko v Ústí nad Orlicí je součástí interního oddělení pod vedením primáře Vladimíra Šimona, které zabez-
pečuje péči o pacienty po výkonech. „Rád bych poděkoval všem dřívějším i současným spolupracovníkům za odvedenou kvalitní práci a přeji mnoho
dalších spokojených let při péči o pacienty s kardiostimulátorem,“ říká Vratislav Dědek, vedoucí lékař kardiostimulačního střediska a ambulance.
Aktuální informace z nemocnice jedním dotykem nabízí e-Kiosek Orlickoústecká nemocnice se dlouhodobě snaží zlepšovat dostupnost informací o nemocnici jak edukačními materiály, které poskytuje svým pacientům v „Informacích pro pacienty“, tak pomocí internetových stránek. „Domníváme se, že úplné informace přispívají ke vzájemné komunikaci mezi zdravotnickým personálem s pacienty a pomáhají k pocitu bezpečí v našem zdravotnickém zařízení,“ zdůrazňuje ředitel Orlickoústecké nemocnice Jiří Řezníček. Nemocnice se snaží hledat nové moderní formy, jak jednoduchým způsobem informovat pacienty i návštěvníky. Novinkou, která je vítá v čekárně před Ambulancí interních oborů v pavilonu H, je e-Kiosek. Dotykové zařízení je ve zkušebním provozu. „Formou dotykové obrazovky chceme pacientům a návštěvníkům zpříjemnit čas strávený v naší nemocnici, současně jim poskytnout přístup k důležitým informacím a poskytovaným službám interního oddělení, a pomoci jim se lépe orientovat v Orlickoústecké nemocnici,“ vysvětluje ředitel. V současné době je možné si prostřednictvím eKiosku prohlédnout mapku areálu nemocnice, aktuality, fotografie, denní rozpis sloužícího personálu na interním oddělení, najít informace o celodenním jídelníčku pacientů a získat další zajímavosti.
Zároveň jsou na e-Kiosku zpřístupněny webové stránky Nemocnice Pardubického kraje, a.s. Nabídku informací bude nemocnice postupně rozšiřovat. „Ve zkušebním provozu bychom rádi dali prostor připomínkám, nápadům a námětům na vylepšení, které je možné sdělit sestřičkám na recepci Ambulance interních oborů nebo prostřednictvím kontaktního formuláře na webových stránkách Orlickoústecké nemocnice usti.nempk.cz,“ vyzývá uživatele e-Kiosku Jiří Řezníček.
prosinec 2015
NAŠE NEMOCNICE
15
Nemocniční lékárny Nemocnice Pardubického kraje
Široký sortiment léků, včetně individuálně připravovaných Slevy z doplatků na recept Řada léků zcela bez doplatku Odborné konzultace Specialisté na různé obory farmacie
Pardubice Ústí nad Orlicí Chrudim Litomyšl Svitavy
www.nempk.cz
16
NAŠE NEMOCNICE
prosinec 2015
Lékař musí mít noblesu Obvodní lékař ve Žďáru nad Sázavou a ve volných chvílích s harmonikou nebo klarinetem v ruce v dechové kapele. Takovou představu o své budoucnosti měl v dětství docent Karel Havlíček. „Vždy jsem měl velkou úctu k povolání lékaře. Ve Žďáru, kde jsem bydlel s rodiči, byli dva praktičtí lékaři. Byli vzdělaní, vlídní, obětaví, ochotní a velmi oblíbení. Tak jsem si představoval, že bych mohl být jako oni.“ Skutečnost se však od dětských snů dost odlišila. Harmoniku nebo klarinet si ve svém volnu občas vezme do ruky. Svůj profesní život však spojil s jinou medicínou. Osudem se mu nestala obvodní ambulance v malém městě, nýbrž chirurgie. Docent Karel Havlíček, jeden z nejuznávanějších českých chirurgů a nyní emeritní přednosta Chirurgické kliniky Pardubické nemocnice, se dožívá významného životního jubilea, 18. prosince oslaví 75. narozeniny. Životním osudem se mu nestala jen chirurgie, ale také nemocnice v Pardubicích. Jako sekundární lékař na chirurgickém oddělení v ní pracoval od ukončení studia na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 1964. Dodnes zdejší nemocnici zůstal věrný. „Na Pardubice jsem si rychle zvykl, nikdy jsem nechtěl pracovat jinde. Pracovala tu řada vynikajících chirurgů, kteří byli důstojnými pokračovateli vý-
znamného pardubického primáře chirurgie doktora Messanyho,“ říká. Jeho profesní růst ovlivnila řada věhlasných osobností chirurgických klinik. Za všechny jmenuje třeba profesory Procházku, Brzka, Řeháka, své přátele a kamarády, profesora Vobořila a Pafka, docenta Švába, Vyhnánka, Plevu. Od profesora Hájka a docenta Kováře se naučil hrudní chirurgii. Dosud má velmi přátelské
vztahy se slovenskými chirurgy a přednosty tamních chirurgických klinik. „Měl jsem štěstí na mnoho vynikajících kolegů a učitelů. Nemohu zapomenout na vzácnou spolupráci s primářem traumatologie doktorem Motyčkou. Často vzpomínám na dva významné pardubické chirurgy, od kterých jsem se snažil hodně naučit. Sami nejen skvěle operovali, ale měli úžasnou povahu a krásný lidský přístup k pacientům. Byl to primář doktor Karel Vojtěch a doktor Jiří Smutný, jenž byl později ředitelem nemocnice,“ říká Havlíček. Mnoho se od nich přiučil. A časem se mezi významné osobnosti chirurgie zařadil i on sám. Absolvoval atestaci I. a II. stupně z chirurgie, atestaci z hrudní chirurgie, dětské chirurgie a onkochirurgie. Vědeckou hodnost kandidáta věd získal na 2. LF UK v Praze, habilitován byl na lékařské fakultě MU v Brně. V roce 1990 se stal primářem oddělení dětské chirurgie, centrálních ambulancí a operačních sálů, vedoucím chirurgických oborů a o tři roky později primářem chirurgického oddělení. V roce 2002 byl jmenován přednostou nově vzniklé Chirurgické kliniky, kterou vedl sedm let. I poté na klinice zůstal a je stále činný jako lékař. Pracuje ve vedení České chirurgické společnosti, dlouho byl jejím předsedou a místopředsedou. A dál předává své znalosti a
zkušenosti. Vyučoval na Střední zdravotnické škole, na lékařské fakultě UK v Hradci Králové, postgraduálních kurzech ČLK, zkoušel atestace z chirurgie. Dodnes učí na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. „Největší radost mám, když vidím mladé lékaře a sestry se zájmem o chirurgii a medicínu. Nebo vůbec mladé lidi, kteří něco umí a svoje povolání vykonávají s radostí a nadšením. Rád jsem operoval s každým, kdo měl zájem se něco naučit, vzdělával se a s pokorou přistupoval k bolesti druhých. Těšilo mě, jak se zlepšují. Mám rád pozorné a zvídavé studenty. Proto mě učení dosud stále baví,“ říká docent. A jak by měl vlastně vypadat správný chirurg? „Musí být zodpovědný, rozhodný, uvážlivý, nesmí však moc váhat. Musí mít rád lidi a k operacím přistupovat s velkým respektem. S vědomím toho, že může hodně pomáhat, ale i ublížit. Někdo má talent od pánaboha, ale musí jej umět rozvíjet. Samo nadání na všechno nestačí. Musí být pilný, pracovitý, spolehlivý, pokorný a lidský. Chirurgie je řemeslo, které se člověk, chce – li jej vykonávat, musí naučit,“ říká docent Havlíček a dodává: „A určitě by měl mít noblesu, což neplatí jen o chirurgii, ale o celém lékařství a vůbec o celé společnosti. Někdy je mi líto, že se noblesa i z lékařského povolání vytrácí.“
PF 2016 Radost ze života, pevné zdraví, mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce 2016.
MOJE NEMOCNICE, příloha regionálního Deníku l Vydavatel: Nemocnice Pardubického kraje, a. s. l www.nempk.cz l e-mail:
[email protected] l Vychází: 18. prosince 2015 l Šéfredaktor: Pavel Kožený l Redakce – autoři článků: Pavel Kožený, Dušan Korel l Fotografie: redakce l Adresa redakce: Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Kyjevská 44, 535 03 Pardubice l Tisk: Novotisk s.r.o. l Samostatně neprodejné
