RODIČE JAKO AKTÉŘI PEDAGOGICKÉ PRÁCE ŠKOLY

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky

RODIČE JAKO AKTÉŘI PEDAGOGICKÉ PRÁCE ŠKOLY PARENTS AS ACTORS OF EDUCATIONAL SCHOOL WORK Bakalářská práce

Dagmar Kylíšková

Vedoucí bakalářské diplomové práce: Doc. PhDr. Eva Šmelová, Ph.D.

Olomouc 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţila. ………………………………. V Olomouci 30. listopadu 2011

Poděkování Děkuji Doc. PhDr. Evě Šmelové, Ph.D. za metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Zároveň bych chtěla poděkovat své rodině za morální podporu, pomoc a inspiraci při zpracování mé práce. Také bych chtěla poděkovat kolektivu Mateřské školy „Korálek“ za spolupráci, cenné informace a svůj čas, který mi poskytl při zpracování této práce.

Dagmar Kylíšková

Anotace Rodiče jako aktéři pedagogické práce školy. Cílem je posoudit a vyhodnotit spolupráci rodičů a mateřské školy a z výsledků vyhodnocení odvodit případné doporučení změn.

Annotation Parents as actors of educational school work. Main aims are to evaluate the parents and schools co-operation and to deduce and advice necessary changes according to acquired data.

Olomouc 2011

ÚVOD .......................................................................................................................... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................... 8 1 VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ...................................................................... 8 2 SPOLUPRÁCE RODINY A MATEŘSKÉ ŠKOLY V POJETÍ PŘEDŠKOLNÍHO KURIKULA ......................................................................... 10 2.1 PŘEDŠKOLNÍ KURIKULUM .......................................................................................................... 10 2.2 HLAVNÍ CÍL PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................. 11 2.3 SPOLUÚČAST RODIČŮ NA PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ .............................................................. 12

3 SPOLUPRÁCE RODINY A MATEŘSKÉ ŠKOLY V ALTERNATIVNÍM PROGRAMU ZAČÍT SPOLU ............................................................................. 14 3.1 VZNIK PROGRAMU ZAČÍT SPOLU ............................................................................................... 14 3.2 HLAVNÍ ZÁMĚRY PROGRAMU ZAČÍT SPOLU ............................................................................... 14 3.3 SPOLUPRÁCE S RODINOU V PROGRAMU ZAČÍT SPOLU ................................................................ 15

4 VÝZNAM ZAPOJENÍ RODIČŮ DO PEDAGOGICKÉ PRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY ................................................................................................................... 19 4.1 MATEŘSKÁ ŠKOLA A RODINA .................................................................................................... 19 4.2 VZTAHY MEZI UČITELI MATEŘSKÉ ŠKOLY A RODIČI ................................................................... 20

II. PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................... 23 5 CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY, RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE ........................................................................ 23 5.1 SPOLUÚČAST RODIČŮ NA PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ V MŠ „KORÁLEK“ ................................ 25 5.1.1 Aktivita rodičů v mateřské škole „Korálek“ .................................................................... 26 5. 2 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ ........................................................................................... 29 5.3 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE ............................................................................ 29

6 INTERPRETACE DAT ....................................................................................... 31 6.1 RODIČE A JEJICH NÁZORY NA SPOLUPRÁCI S MATEŘSKOU ŠKOLOU „KORÁLEK“ ........................ 31 6.1.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření u rodičů dětí z mateřské školy „Korálek“ .............. 39 6.2 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ U PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ MATEŘSKÉ ŠKOLY ........................................................................................................................................................ 41 6.2.1 Vyhodnocení části dotazníkového šetření části A ............................................................ 44 6.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření části B .................................................................... 48

7 SHRNUTÍ A DISKUSE ........................................................................................ 50 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 52 SEZNAM LITERATURY ....................................................................................... 53 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 55

Úvod Velkou změnu ve vztahu mezi rodiči a mateřskou školou přinesly především politické změny a demokratizace společnosti v devadesátých letech minulého století, coţ se odrazilo i do reformy českého školství a s tím související kurikulární reformy. Pro předškolní vzdělávání byl vydaný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV), který vešel v platnost 1. 9. 2005 a je závazný pro všechna předškolní zařízení zařazená do rejstříku škol. První verze RVP PV byla Výzkumným ústavem pedagogickým vytvořena v roce 2001. V roce 2004 byla tato verze

aktualizována

a

upravena

v souladu

se

školským

zákonem

(zákon č. 561/2004 Sb.). RVP PV vymezuje hlavní poţadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Stanovuje elementární vzdělanostní základ, na který navazuje základní vzdělávání. Mateřská škola, její pojetí, obsah vzdělávání, metody a především přístup k dítěti a komunikace s ním, procházejí v současnosti významými proměnami. Učitelky mateřských škol vedou děti k morálním postojům a vytvářejí mezi dětmi pozitivní vztahy. Je potřeba si uvědomit, ţe v mateřské škole jsou pokládány základy jeho celoţivotního učení. Čemu se v mateřské škole dítě naučí, je obvykle trvalé a provází ho to celým ţivotem. Mateřská škola má za úkol doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni vytvářet dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Nejdůleţitějším spojujícím prostředkem mezi mateřskou školou a rodinou je úzká spolupráce. Většinou dávají rodiče svoje děti do mateřské školy s obavami, ale také s očekáváním. Jsou však výrazně náročnější v poţadavcích, spojených s docházkou svých dětí do mateřské školy. RVP PV ukládá učitelkám v maximální míře, a to v zájmu dítěte, spolupracovat s rodiči a umoţnit tak rodičům spolupodílet se na předškolním vzdělávání svých dětí. Téma své bakalářské práce jsem si vybrala, neboť si uvědomuji, jakou významnou roli spolupráce MŠ s rodinou v rozvoji dítěte sehrává. Od uvedené skutečnosti se odvíjí i cíl mé bakalářaké práce. Teoreticky vymezit problematiku spolupráce MŠ a rodiny. Dále prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit, jak rodiče a předškolní 6

pedagogové ve vybrané mateřské škole, pracující s prvky kurikula Začít spolu, hodnotí spolupráci rodiny a školy. Bakalářská práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Kapitoly jsou uspořádány podle obsahových souvislostí a dále jsou systematicky rozčleněny do několika podkapitol, které řeší danou problematiku. Součástí práce je i část přílohová, obsahující jednotlivé dotazníky z dotazníkového šetření, dále ukázka záznamu o individuálním vývoji dítěte a výběr z fotodokumentace školy, který vystihuje nejen spolupráci mateřské školy a rodičů, ale i vzájemnou spolupráci s jinými organizacemi. Přínos bakalářské práce lze spatřovat v závěrech, poskytujících přehledně zpracované vyhodnocení dotazníkového šetření v mateřské škole, která úspěšně vyuţívá ve své výchovně vzdělávací práci prvků alternativního kurikula Začít spolu.

7

I. Teoretická část 1 Výklad základních pojmů Pro pochopení dalšího textu je třeba vymezit některé základní pojmy vyskytující se v bakalářské práci. Kurikulum – Rozlišují se tři základní významy: 1) vzdělávací program, projekt a plán; 2) průběh studia a jeho obsah; 3) obsah veškerých zkušeností, které ţáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, jejich plánování a hodnocení. Tento pojem je v naší pedagogice nový, v zahraničí je jedním z nejfrekventovanějších. Jeho zavedení je významné pro komplexní řešení cílů, obsahu, strategií a metod, způsobů organizace a hodnocení školního vzdělávání. Mateřská škola – Předškolní zařízení, které navazuje na výchovu v rodině a ve spolupráci s ní zajišťuje všestrannou péči dětem zpravidla ve věku od tří do šesti let. Není ale součástí povinné školní docházky. Předškolní výchova – Výchova, která zabezpečuje uspokojování rozumových a sociálních schopností a dovedností dítěte. Probíhá ve spolupráci rodiny a předškolního zařízení (mateřská škola a speciální mateřská škola). Rodina – Jedná se o nejstarší společenskou instituci, která plní socializační, ekonomické, sexuálně-regulační, reprodukční a další funkce. Vytváří emocionální klima, dále formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a ţivotního stylu. Ze sociologického hlediska je formou začlenění jedince do sociální struktury. V posledních desetiletích se model rodiny významně proměňuje. Zvyšuje se variabilita rodinných typů, která zahrnuje nejen rodinu vlastní a úplnou, ale i nevlastní a náhradní. V současném pojetí chápeme rodinu jako sociální skupinu nebo společenství ţijící ve vlastním prostoru, uspokojující potřeby a základní jistoty dětem. Rodina a škola plní významné výchovné funkce, které můţeme chápat jako komplementární. Učitelka – Ţena vykonávající funkci a roli učitele. Vzhledem k feminizaci škol v České republice převaţují v učitelské profesi ţeny. Tento termín se pouţívá především k označení učitelek mateřských škol. Vztah rodiče – škola – Jedná se o významný sociální vztah, který ovlivňuje úspěšnost výchovně-vzdělávacího procesu, učení ţáků a jejich osobnostní rozvoj.

8

Ve všech demokratických zemích je podporováno partnerství vztahu rodiče – škola. Předpokladem tohoto vztahu je vzájemná otevřenost, informovanost a ochota komunikovat. Rozvíjejí se různé formy spolupráce, ke kterým patří zejména: 1) informační publikace o ţivotě školy, jejích cílech a programu; 2) participace rodičů na rozhodování o škole prostřednictvím svých zástupců ve školních výborech a radách; 3) systematický rozvoj kontaktů mezi školou a rodiči; 4) aktivní spoluúčast rodičů na veškerém ţivotě školy; 5) umoţnění vstupování rodičů do vyučování a návštěvy učitelů v rodinách; 6) plnění společných programů a domácích úkolů rodiči a ţáky. Vztah rodiče – učitel – Tento vztah je významný pro školní úspěšnost jednotlivých ţáků. Realizuje se především v následujících formách: 1) pravidelně poskytované informace o ţácích a jejich hodnocení rodičům; 2) společné třídní schůzky; 3) pravidelné konzultace; 4) individuální rozhovory za přítomnosti ţáka; 5) konzultace v případě problémů ţáka; 6) vstupování rodičů do třídy spojené s pozorováním dítěte ve školním prostředí; 7) učitelova znalost situace v rodinách (Mareš, Průcha, Walterová, 1995).

9

2 Spolupráce rodiny a mateřské školy v pojetí předškolního kurikula Současná legislativa jednoznačně stanovuje práva a povinnosti ve vztahu rodiny a školy v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a dále vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání a její novelou č. 43/2006 Sb., podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy. Mateřská škola spolupracuje se zákonnými zástupci dětí a dalšími fyzickými a právnickými osobami s cílem vyvíjet aktivity a organizovat činnosti ve prospěch rozvoje dětí a prohloubení vzdělávacího a výchovného působení mateřské školy, rodiny a společnosti (vyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání ve znění novely vyhlášky č. 43/2006 Sb.).

2.1 Předškolní kurikulum Předškolním kurikulem je RVP PV, který vymezuje hlavní poţadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Tato pravidla se vztahují na pedagogické činnosti probíhající ve vzdělávacích institucích zařazených do sítě škol a školských zařízení. Jsou závazná pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, v mateřských školách s programem upraveným podle speciálních potřeb dětí a v přípravných třídách základních škol. RVP PV stanovuje elementární vzdělanostní základ, na který můţe navazovat základní vzdělávání, a představuje zásadní východisko pro tvorbu školních vzdělávacích programů a jejich uskutečňování. RVP PV určuje společný rámec, který je třeba zachovávat. Je otevřený pro školu, učitele i pro děti a vytváří tak podmínky k tomu, aby kaţdá škola, respektive pedagogický sbor, jakákoli odborná pracovní skupina, profesní sdruţení či kaţdý jednotlivý pedagog mohli – za předpokladu zachování společných pravidel – vytvářet a realizovat svůj vlastní školní vzdělávací program. Jeho nedílnou součástí je spolupráce rodiny a mateřské školy. Výchova dětí a jejich vzdělávání je komplikovaný jev, ve kterém se odráţí působení velkého mnoţství činitelů ve vzájemných souvislostech. Vzájemné vztahy dospělých a dětí mají výrazně interaktivní charakter. Je zcela jisté, ţe dítě ve svém ţivotě potřebuje dospělé, kteří mu projevují lásku a ukazují hranice. Láska, projevy 10

porozumění a bezpodmínečné přijetí dítěte, stejně jako stanovení hranic, jsou pro vývoj dítěte nesmírně důleţité. Učitelka se v mateřské škole setkává s nejrůznějšími projevy dětí, kterým chce porozumět a které chce efektivně vyuţít ve prospěch rozvoje dítěte v souladu s rodinnou výchovou. Rodina je významným sociálním a výchovným prostředím pro vývoj a rozvoj dítěte, ale zároveň se podílí na uspokojování potřeb všech svých členů, dospělých i dětí. Dítě představuje nevyčerpatelný zdroj podnětů pro rodiče, je otevřenou budoucností, v interakci s ním rodič získává specificky lidské zkušenosti. Při výchově v rodině vzniká mnoţství nejrůznějších interakcí mezi rodiči a dětmi, výchovných situací a událostí, prostředků a postupů (Gillernová, Mertin, 2010).

2.2 Hlavní cíl předškolního vzdělávání Cílem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat dítěti odbornou péči. Usiluje o to, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas proţitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do ţivota i dalšího vzdělávání. Pro ţivot dítěte má předškolní vzdělávání dalekosáhlý význam. Poznatky lékařů, psychologů a pedagogů dokazují, ţe většina toho, co dítě proţije v prvních letech ţivota a co z okolního prostředí přijme, je trvalé a ţe rané zkušenosti, které dítě získává svým ţivotem v rodinném i mimorodinném prostředí, se v jeho ţivotě zhodnotí a najdou své uplatnění. Předškolní vzdělávání má usnadňovat dítěti jeho další ţivotní i vzdělávací cestu. Proto je jeho úkolem rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávání a učení. Učit dítě ţít ve společnosti ostatních a přibliţovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané. Důleţitým cílem předškolního vzdělávání je vytvářet dobré předpoklady pro pokračování ve vzdělávání tím, ţe za všech okolností budou maximálně

11

podporovány individuální rozvojové moţnosti dětí a umoţňováno tak kaţdému dítěti dospět v době, kdy opouští mateřskou školu. K optimální úrovni osobního rozvoje a učení, která je pro dítě individuálně dosaţitelná. To znamená, ţe v etapě předškolního vzdělávání jsou nejenom osobnostní rozdíly mezi dětmi, ale zároveň i rozdíly v jejich individuálních výkonech, pokládány za přirozené a samozřejmé. Předškolní vzdělávání o jejich vyrovnání neusiluje. Úkolem předškolního vzdělávání není vyrovnat výkony dětí, ale vyrovnat jejich vzdělávací šance. Na základě dlouhodobého a kaţdodenního styku s dítětem i jeho rodiči můţe předškolní vzdělávání plnit i úkol diagnostický, zejména ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Dětem, které to potřebují, má předškolní vzdělávání na základě znalosti aktuální úrovně rozvoje dítěte i jeho dalších rozvojových moţností, poskytovat včasnou speciálně pedagogickou péči a tím zlepšovat jejich ţivotní i vzdělávací šance. K

těmto dětem patří děti

s nerovnoměrnostmi ve vývoji, děti se zdravotním postiţením, děti se zdravotním a sociálním znevýhodněním.

2.3 Spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání Spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání je plně vyhovující, jestliţe ve vztazích mezi pedagogy a rodiči dětí panuje oboustranná důvěra a otevřenost, vstřícnost, porozumění, respekt a ochota spolupracovat. Spolupráce funguje na základě partnerství. Pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, respektive rodin, snaţí se jim porozumět a vyhovět. Rodiče mají moţnost podílet se na dění v mateřské škole, účastnit se různých programů, dle svého zájmu zde vstupovat do her svých dětí. Jsou pravidelně a dostatečně informováni o všem, co se v mateřské škole děje. Projeví-li rodiče zájem, mohou se spolupodílet při plánování programu mateřské školy, při řešení vzniklých problémů. Pedagogové pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení. Domlouvají se s rodiči dětí o společném postupu při jeho výchově a vzdělávání. Pedagogové chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost v jejích svěřených vnitřních záleţitostech. Jednají s rodiči ohleduplně a taktně, s vědomím, ţe pracují s důvěrnými informacemi. Nezasahují do ţivota a soukromí rodiny, varují se přílišné horlivosti a poskytování nevyţádaných rad.

12

Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě. Nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí. (RVP PV, 2004)

13

3 Spolupráce rodiny a mateřské školy v alternativním programu Začít spolu V praktické části se zabývám spoluprací rodiny a mateřské školy v předškolním zařízení, které pracuje s prvky kurikula Začít spolu. Z uvedeného důvodu teoreticky vymezím podstatu kurikula a zejména pojetí spolupráce rodiny a školy.

3.1 Vznik programu Začít spolu Původní program Step by step se začal vytvářet v 90. letech v USA na základě nových poznatků o lidském mozku a procesu učení i z praxe mnoha škol (viditelná je inspirace školou C. Freineta). U nás je program realizován s finanční podporou Sorosovy nadace jako součást Projektu podpory vzdělávání Open Society Fund Praha pod názvem „Začít spolu“ a to od roku 1994 v mateřských školách a od roku 1996 i na prvním stupni základních škol (ve školním roce 1996/97 to bylo prvních pět základních škol, v současnosti je jich čtyřicet čtyři, středních škol je čtrnáct a devět vysokých škol, které připravují budoucí pedagogy). Sorosova nadace poskytla finanční krytí projektu, coţ významným způsobem pomohlo implementovat projekt do mateřských škol, kterých je v současné době padesát devět. Základní myšlenka tohoto vzdělávacího programu je umoţnit dětem zaţít výchovu a vzdělávání s demokratickými principy – je naplňována v jednotlivých zemích podle jejich podmínek, kulturních potřeb, zvyků a tradic. Program je zaštítěn mezinárodní asociací ISSA (International Step by Step Association) – nevládní členskou organizací, zaloţenou s cílem podporovat demokratické principy a posilovat zapojení rodičů a komunity do vzdělávání dětí v období předškolního a mladšího školního věku (3-11 let). Program Začít spolu je kvalitní program orientovaný na dítě, vycházející především z Komenského díla Škola hrou (Dujková, Gajdošová a kol., 2003).

3.2 Hlavní záměry programu Začít spolu Program Začít spolu poskytuje dětem dostatek času na prozkoumávání prostředí, příleţitost učit se mnoha způsoby: vařením, kreslením, malováním, modelováním, zpěvem a tancem, diskusemi, stavěním, dramatickými hrami, činnostmi venku,

14

prohlíţením knih a časopisů, prací se dřevem, papírem, písmeny, pískem a vodou, pozorováním, pokusy a objevy. Děti mají moţnost učit se způsobem, který vyhovuje individuálnímu stylu kaţdého z nich, ať jiţ jde o rychlost, délku učení, podíl aktivity a pasivity při učení. Dává jim moţnost učit se činnostmi, hrou, poslechem, pozorováním, nápodobou, vlastním pokusem a omylem, metodou přirozených následků – poskytuje klidné a bezpečné místo, kde mohou prozkoumávat své pocity, dopouštět se chyb, napravovat je a řešit konflikty. Mohou si vybírat, kterých činností se chtějí účastnit, místo, kde mohou veřejně vystavit svoji práci a dosáhnout tím ocenění a pozitivního hodnocení. (Dujková, Gajdošová a kol., 2003)

3.3 Spolupráce s rodinou v programu Začít spolu Program Začít spolu vychází z předpokladu, ţe při výchově dítěte má rodina primární a nezastupitelnou roli. Skutečná spolupráce rodiny s mateřskou školou začíná okamţikem výběru předškolního zařízení rodiči, jejich volba a přijetí odpovědnosti za své rozhodnutí. Za velmi důleţitou součást spolupráce rodiny a mateřské školy je povaţována účast rodiny přímo ve třídě. Rodiče, prarodiče i sourozenci mohou přijít do mateřské školy a připojit se k dětem během všech jejich činností. Nejvíce je k tomuto vstupu zpravidla vhodná doba při příchodu do mateřské školy nebo při vyzvedávání dítěte v odpoledních hodinách. V obou případech je s rodiči také počítáno v denním rozvrhu. Rodiče však mohou učitelkám s dětmi pomáhat souvisle v průběhu celého dne nebo pracovat ve třídě jako dobrovolný asistent. K dalším formám spolupráce a komunikace rodiny a školy patří například: -

individuální rozhovory učitelky s rodiči dětí – jedná se konzultaci pouze mezi učitelkou a rodiči dětí. Kladem je, ţe umoţňuje zaměřit se na celkový vývoj konkrétního dítěte. Záporem jsou vysoké poţadavky na časovou flexibilitu obou stran.

-

společné třídní schůzky – společná setkání rodičů a pedagogického sboru mateřské školy dvakrát aţ třikrát do roka, kde se na základě vzájemného dialogu řeší organizační záleţitosti školy. Kladem je spolupodílení rodičů na

15

organizačních záleţitostech školy. Záporem je, ţe se jich neúčastní všichni. Kvůli nepřítomnosti některých rodičů, nedochází k jejich plné informovanosti. -

zapojení rodičů při tvorbě individuálních plánů pro děti - týká se zejména handicapovaných dětí a dětí s odloţenou školní docházkou. Kladem je, ţe umoţňuje sledovat vývoj dítěte jak ze strany rodičů, tak ze strany školy. Záporem je, ţe ne všichni rodiče jsou ochotni spolupracovat.

-

pomoc při pořádání školních akcí a výletů pro děti – zapojení rodiny do aktivit školy a prohlubování spolupráce s nimi. Kladem je, ţe vede k rozšiřování výchovného procesu školy obohacováním o různé dovednosti rodičů. Záporem je příliš aktivní rodič, který svým přístupem spíše narušuje organizaci akcí.

-

půjčování hraček a knih. Kladným je zájem rodičů o informace z odborných časopisů a publikací, nejen školských. Záporem je moţnost jejich ztráty nebo zcizení.

-

pořádání ukázkových besed pro děti – rozšíření školní nabídky o poznatky a dovednosti rodičů. Kladem je interaktivní prezentace povolání, případně koníčků rodičů dětem. Záporem je nutnost přizpůsobení k projektům školy.

-

společné tvořivé aktivity rodičů a dětí – společná setkání rodičů, dětí a zaměstnanců školy při aktivitách tvoření z různých materiálů. Kladem je posílení vzájemné spolupráce mezi rodinou a mateřskou školou, hlubší vzájemné seznámení. Záporem je časová náročnost pro obě strany.

K nepřímým formám spolupráce a komunikace mezi mateřskou školou a rodinou patří: -

nástěnky v prostorách mateřské školy – rodiče se jejich prostřednictvím seznamují s aktuálním děním v mateřské škole, s pracemi dětí. Kladem je, ţe rodiče mohou porovnávat a zároveň sledovat vývoj vlastního dítěte v porovnání s ostatními dětmi v určitém časovém úseku.

-

zápisníky dětí, které slouţí k písemné komunikaci mezi rodiči a pedagogy – týká se zejména dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, jedná se o pracovní materiály. Kladem je, ţe slouţí ke sledování pokroků dítěte. Záporem je nezájem ze strany rodičů.

16

-

různé dotazníky (např. o zájmech dětí) – slouţí ke zjišťování přístupu rodičů k různým záleţitostem v chodu mateřské školy, k informacím o dětech. Kladem je získávání informací, na jejichţ základě škola provádí případné změny a získává bliţší informace o dětech i jejich rodičích. Záporem je časová náročnost, nízká návratnost, nepravdivé odpovědi.

-

školní časopis a informační letáky vydávané podle moţností v mateřských školách pro rodiče. Kladem je seznamování rodičů s různými tématy, písničkami, básničkami, rychlý zdroj informovanosti rodičů. Záporem je časová a finanční náročnost na zhotovení.

-

komunikace prostřednictvím internetu. Kladem je rychlost přenosu informací a komunikace s rodiči. Záporem je omezený přístup k internetu.

-

portfolia dětí – jedná se o zásobníky dětských prací (např. výkresy, pracovní listy, výrobky). Kladem je soustředění informací v mateřské škole o kaţdém dítěti na jednom místě. Záporem je prostorová náročnost.

-

různé záznamy o dětech – další moţnosti informací o dětech dle potřeb mateřské školy

Je velmi důleţité, aby se komunikace učitelek s rodiči opírala o přístup vstřícnosti a vítanosti, aby rodiče své aktivní spoluúčasti na výchově dítěte s učitelem uvěřili a mohli si na ni zvyknout. Pokud se tento proces daří, potom členové rodiny získávají: ●

pocit sounáležitosti s programem – přijmou jej za svůj a mohou se podílet na jeho průběhu,

●

naučí se dívat na své dítě ve vztahu k ostatním – pochopí, že se stává členem širšího společenství, než je rodina,

●

poznají více z vývoje dítěte,

●

postupně poznají a naučí se respektovat vyučovací tým,

●

podpoří proces domácími aktivitami,

●

poznají prostředí a kamarády, o kterých jim děti vyprávějí,

●

mohou navázat přátelské vztahy s jinými rodiči. V programu Začít spolu jde také o to, aby učitel s rodinou pravidelně mluvil

o pokrocích dítěte, aby společně plánovali a hodnotili krátkodobé i dlouhodobé cíle a ujasňovali si postupy k jejich dosažení (Dujková, Gajdošová a kol., 2003, s. 123). 17

Kurikulum Začít spolu klade důraz na aktivní zapojení rodičů do ţivota dětí v mateřské škole, například moţnost plnění ranního úkolu společně s dětmi. Role pedagoga ve třídě není vedoucí, ale partnerská. Zůstává zdrojem inspirace a vědomostí, především však iniciátorem se schopností předat vhodným způsobem nadšení pro poznávání, zjišťování a učení. Jeho posláním je naslouchat dětem a naplňovat jejich potřeby.

18

4 Význam zapojení rodičů do pedagogické práce mateřské školy 4.1 Mateřská škola a rodina Partnerství s rodičem přináší učitelce moţnost lépe poznat dítě a jeho svět. Pro rodiče můţe mít partnerství s učitelkou přínos v poznání metod a způsobů vzdělávání, učitelka můţe rodičům nabídnout vzory v komunikaci s dítětem, pomoci najít pro dítě vzdělávací cestu, která mu bude vyhovovat a optimálně rozvine jeho předpoklady (Informatorium 3-8, č. 8/2010). Budování pozitivně neformálního vztahu mezi rodinou a školou bývá často sloţitým a náročným procesem, bez kterého si proměny současné mateřské školy nelze představit (Svobodová a kol., 2010). Kropáčková k tomuto tématu říká: „Je to samozřejmost, neboť děti navštěvující mateřskou školu se přirozeně připravují na další vzdělávací a životní etapu, kterou je zahájení povinné školní docházky. Mateřská škola je přirozeným přemostěním z jednoho období do druhého, konkrétně od hravého dětství k systematickému vzdělávání. Mateřská škola má však i svoji tzv. přidanou hodnotu, nejenom že dětem poskytuje bezpečné a podnětné prostředí, zajišťuje socializaci dítěte ve vrstevnické skupině, ale také dává prostor rozvoji osobnosti dítěte a zároveň je partnerem a odborným poradcem rodičů při výchově jejich dítěte“ (Informatorium 3-8, č. 1/2011, s. 18). Můţeme si povšimnout, ţe v předškolním věku naprostá většina dětí vysloveně touţí po společnosti druhých dětí. Jsou šťastné, kdyţ si jich druhé děti všimnou, kdyţ je vezmou do hry, kdyţ se před nimi samy mohou trochu předvést a vytáhnout. Ze všeho snad ale nejvíc, kdyţ si mohou svou novou kamarádku či kamaráda přivést k sobě domů a ukázat je svým rodičům. Mateřská škola je k tomu velice vhodnou příleţitostí. Ve vztahu k druhým dětem se tu rozvíjejí mnohé důleţité vlastnosti, pro které ve vztahu k dospělým není tak vhodná půda. Je to především schopnost spolupráce – nejdříve jen při hře a třeba na krátkou dobu, ale později čím dál vydatněji a déle, aţ jsou z toho velká společná díla. Jsou to však také vlastnosti, kterým se souhrnně říká pro-sociální, tj. takové, které člověku umoţňují začlenění do různých lidských skupin, přijetí těmito skupinami a uplatnění se v nich – druţnost, solidarita, obětavost, tolerance, soucit, soustrast. 19

Mateřská škola má vůči rodině několik pozitivních funkcí a je tedy ve výchově dětí několikanásobným spojencem rodičů. Jestliţe rodiče nemají právě vhodné rodičovské postoje nebo jestliţe jejich výchovné zásady jsou přinejmenším „zvláštní“ a jsou nesouměřitelné s běţnými normami okolní společnosti, dítě v mateřské škole poznává to, co je běţné a normální. Silnou stránkou mateřské školy je získání takových znalostí a zkušeností, které vedou k tomu, aby si děti osvojily účelné návyky (hygiena, oblékání, udrţování pořádku apod.) a účelné dovednosti (zacházení s tuţkou, barvičkami a jinými pomůckami k tvořivé práci). V jednotlivých případech se můţe mateřská škola stát i terapeutickým prostředím. Společnost druhých dětí, jejich hra a hračky, to je i pro velmi úzkostné a nepřizpůsobivé dítě velkým lákadlem (Matějček, 2007).

4.2 Vztahy mezi učiteli mateřské školy a rodiči Velmi důleţitá je rovina vztahů mezi učiteli a rodiči. Praxe i běţná zkušenost rodičů ukazují, ţe tato rovina interakcí můţe být pro učitelku obtíţná, protoţe své dovednosti dokáţe lépe uplatňovat v interakcích s dětmi, které jsou těţištěm jejího profesního působení. Pro interakci s rodiči nelze jednoduše „přenést“ to, co se osvědčuje při práci s dětmi. Rodiče totiţ nejsou děti. Rodiče jsou sociálními partnery učitelky mateřské školy ve zcela jiné poloze. Přesto se setkáváme s projevy učitelek vůči rodičům, které se spíše hodí pro interakci s dětmi. Tyto projevy jsou méně vhodné, někdy aţ nepřiměřené a tím komplikující vzájemné vztahy s rodiči. Rodiče musíme chápat jako první „učitele“ svého dítěte. Učitelka je expertem na výchovu a vzdělávání dítěte v mateřské škole, rodič je jím doma. Učitelky mateřských škol jsou partnery rodičů ve výchovné a vzdělávací péči o dítě předškolního věku. Učitelka usiluje o rozvoj dítěte z pozice společenské instituce, rodiče očekávají profesionalitu a zájem o rozvoj svého dítěte. Jejich úloha je nezaměnitelná, vzájemně nenahraditelná, ale společně se mohou významně doplňovat ve prospěch rozvoje dítěte. Vzhledem k tomu, ţe učitelka je „profesionál“, lze očekávat i její aktivitu ve směru podpory vzájemné spolupráce s rodinou. Úspěšná učitelka je ta, která navrhuje, projektuje a realizuje různé formy a druhy vzájemných kontaktů s rodiči. Učitelka by se měla při komunikaci s rodiči vyvarovat kritizování a raději i vychvalování dítěte. Lepší, neţ vyjadřovat soudy o dítěti,

20

je popsat konkrétní situaci. Popis situace je zdlouhavější, ale konkrétnější a je ukázkou řešení situace. Rodiče jsou významnými sociálními partnery učitelky mateřské školy, spolupodílejí se na efektivitě práce učitelky a spoluvytvářejí klima v mateřské škole. Přiměřená komunikace a interakce rodičů podporuje úsilí učitelky o rozvoj dětí, činí spokojenými rodiče i děti. O vztahu učitelky a rodičů rozhoduje také to, jak dítě proţívá a reflektuje, co se v mateřské škole děje. Rodiče zpravidla upřednostňují učitelku, která projevuje kladný emoční vztah k dětem a vytváří příznivé emoční klima ve škole. Zároveň však učitelku důslednou, nabízející dětem mnoho podnětů, dávající jasná pravidla a dbající o jejich dodrţování. Učitelka můţe profesními dovednostmi velmi významně ovlivnit interakci a vztahy s rodiči (Gillernová, Mertin, 2010). Individuální práva rodičů zahrnují především právo rodičů na svobodnou volbu školy pro své dítě. Přitom ve většině zemí platí, ţe tato volba je omezena místem bydliště (pokud jde o veřejné školy). V některých zemích mohou rodiče dát své dítě do kterékoliv školy neomezeně (tak je tomu i v ČR; omezení můţe být dáno počtem míst, kdy přednost mají děti z daného regionu). K individuálním právům rodičů patří, kromě dalších práv, také právo na informace o výsledcích vzdělávání svých dětí. V případně zájmu rodičů i na informace o vnitřní organizaci školy, jejím řízení a hospodaření. Kolektivní práva rodičů znamenají jejich zastoupení v řídících či poradních orgánech školství. Toto zastoupení můţe být buď na úrovni školy, obce či regionu nebo na úrovni národní. Zatímco individuální práva rodičů jsou ve většině demokratických zemí dosti shodná, výraznější odlišnosti jsou v kolektivních právech rodičů. Ve většině zemí jsou tato kolektivní práva legislativně zajišťována na úrovni škol a obcí, kdeţto jen několik zemí umoţňuje účast rodičů v řízení školství také na regionální nebo národní úrovni. K těmto zemím patří např. Norsko, Švédsko a Německo, kde mají rodiče zastoupení na všech úrovních řízení školství. S jistotou lze předpokládat, ţe rodiče jsou významnými aktéry výchovy a vzdělávání mladých lidí, a proto je jejich komunikace a kooperace s druhým nejvýznamnějším edukačním aktérem, tj. školou, tolik důleţitá. Toto si dnes uvědomují jak pracovníci pedagogické teorie a výzkumu, tak i odborníci

21

ve vzdělávací politice, kteří podporují různorodé aktivity v (Průcha, 2011).

22

této oblasti

II. Praktická část Cílem praktické části je prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit názory rodičů na spolupráci s mateřskou školou a současně jejich zájem o spolupráci. Dále zjistit ze strany pedagogických pracovnic mateřské školy, pracující s prvky kurikula Začít spolu, jak ony hodnotí tuto spolupráci s rodiči dětí.

5 Charakteristika mateřské školy, respondentů a výzkumného nástroje Předškolní zařízení, ve kterém jsem se rozhodla šetření provádět, je umístěno ve staré sídlištní zástavbě na okraji města. Z důvodu zachování anonymity zařízení, které jsem ředitelce školy přislíbila, budu nazývat šetřenou mateřskou školu „Korálek“ a lokalitu jejího umístění zmíním pouze okrajově. Mateřská škola „Korálek“ je čtyřtřídní s jednou třídou se speciálními vzdělávacími potřebami (logopedickými). Třídy jsou umístěny ve dvou budovách, vzdálených od sebe přibliţně 100 m, s veškerým sociálním i stravovacím zázemím. Okolo obou budov jsou prostorné a dobře vybavené školní zahrady s dostatečnou zelení. Původně se jednalo o dvě konkurenční mateřské školy, které byly od ledna 2002 sloučeny pod jedno ředitelství. Obě pracoviště mateřské školy byla vybudována jako účelové stavby v akci „Z“, jedna v roce 1967, druhá v roce 1978 jako podnikové mateřské školy tehdejších obuvnických závodů. Jedná se o typické stavby své doby. V těsné blízkosti mateřské školy je les, kde tráví děti pobyt venku v opravdové přírodě. Dopravní dostupnost k oběma pracovištím mateřské školy je velmi dobrá. Mateřskou školu navštěvuje devadesát dva dětí, o které pečuje osm pedagogických pracovníků a sedm nepedagogických pracovníků školy. Hlavními spolupracujícími subjekty mateřské školy jsou rodiče dětí. Nejsou však jedinými subjekty, se kterými mateřská škola „Korálek“ spolupracuje. V blízkosti mateřské školy je základní škola, se kterou mateřská škola velmi aktivně spolupracuje jiţ od roku 2000. Má moţnost vyuţívat celoročně tělocvičnu základní školy, plavecký bazén i s profesionálními učiteli plavání, dopravní hřiště pro dopolední preventivní výuku a odpolední praktické vyuţití s rodiči dětí z mateřské školy. Uskutečňují se vzájemné návštěvy obou škol při různých slavnostních příleţitostech a dalších společných akcích.

23

Mateřská škola kromě blízké základní školy spolupracuje také s řadou dalších subjektů. Patří mezi ně např.: Pedagogicko-psychologická poradna, klinické logopedky, speciální pedagoţka – tyto subjekty pomáhají mateřské škole diagnostikovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Na základě jejich doporučení jsou děti do této třídy zařazovány. Provádějí v průběhu školního roku návštěvy mateřské školy a spolu s pedagogickými pracovnicemi vyhodnocují pokroky dětí. Společně s vedením školy pomáhají na besedách s rodiči dětí osvětlovat pojem školní zralost a na základě jejich doporučení se potom rodiče rozhodují o případném odkladu školní docházky do základní školy. Městská knihovna pořádá pro děti z mateřské školy návštěvy spojené se „čtením pohádek českých i zahraničních autorů“, mají moţnost se seznámit s tím, jak jsou kníţky v knihovnách ukládány a ošetřovány. Domovinka a Domov důchodců nabízí dětem moţnost styku se staršími spoluobčany města, rozvíjí u nich sociální cítění a pocit radosti z obdarování těchto spoluobčanů drobnými vyrobenými dárky a kulturním vystoupením. Městské kulturní středisko – při spolupráci s tímto subjektem mateřská škola vyuţívá návštěv divadelních a filmových představení v

jejich zařízeních

a v neposlední řadě ve spolupráci s rodiči vybraných dětí zajišťují „vítání nových občánků města“ kulturním vystoupením. Dům dětí a mládeţe pořádá pro mateřskou školu zajímavé výlety – například „Cestu pohádkovým lesem“ a návštěvy svých prostor – zoologického koutku. Městská policie a BESIP pomáhají mateřské škole naplňovat projekt „Bezpečná cesta do školky“ besedami, dozorem na cyklistických odpoledních na dopravním hřišti a ukázkou policejní techniky. Mateřská škola spolupracuje ještě s dalšími subjekty, k nimţ patří divadelní společnosti, které navštěvují s výchovnými programy přímo mateřskou školu, a také s okolními mateřskými školami. Mateřská škola se dále účastní různých regionálních soutěţí, třídění odpadu v souladu s ŠVP a spolupracuje s nadačními fondy Sidus a Šance, které pomáhají onkologicky nemocným dětem.

24

Mateřská škola vyuţívá od roku 2001 ke své vzdělávací práci prvků alternativního vzdělávacího programu Začít spolu. Její školní vzdělávací program je zaměřen na poznávání světa v celém jeho kontextu, tzn. být součástí společenství rodiny, lidí, přírody, světa, ale i vědy a techniky. Výchovu a vzdělávání škola vnímá jako celistvý proces, který zasahuje celou osobnost dítěte. Mateřská škola klade důraz na úctu k dítěti, respekt a důvěru, orientaci na jeho vnitřní aktivitu, tvořivé síly, vlastní proţitky a zkušenosti. Kaţdé dítě mateřské školy má právo se projevovat jako jedinečná osobnost, rozvíjet se a učit se v rozsahu svých moţností a potřeb, postupovat svým tempem za pomoci podpůrné atmosféry zaloţené na porozumění, přijetí dítěte, uznání a naslouchání. Cílem mateřské školy je dosáhnout vysokého stupně samostatnosti dětí, individuálního získávání kompetencí, které budou děti schopné uplatňovat ve svém dalším ţivotě a vzdělávání.

5.1 Spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání v MŠ „Korálek“ Jedním z prvků tohoto alternativního programu „Začít spolu“ je úzká spolupráce s rodiči dětí, navštěvujících mateřskou školu. Tato spolupráce je podle slov ředitelky prioritou mateřské školy a velmi kladně se odráţí i na docházejících dětech. V posledních letech nemají vůbec ţádné problémy s adaptačním procesem nově přijatých dětí. Většina z nich prostředí mateřské školy jiţ zná a v případě, ţe nikoli, rodiče mají moţnost předem si s pedagogy školy dohodnout adaptační proces pro své dítě. Rodiče dětí mají moţný přístup aţ do tříd, mají moţnost si s mladšími dětmi pohrát v ranních i odpoledních hodinách, příp. splnit některý z připravených úkolů u starších dětí. V dřívějších letech tuto moţnost neměli, dítě předávali pedagogické pracovnici přímo ze šatny dětí a své dítě si vyzvedávali prostřednictvím „domácího“ telefonu, umístěného v šatnách dětí i ve třídách. Nebylo zvykem, aby rodiče vstupovali do tříd. Také nemohli společně se svými dětmi navštěvovat mateřskou školu před jeho fyzickým nástupem. Dítě tak přicházelo do zcela neznámého prostředí, navíc bylo „odebráno“ rodičům přímo ze šatny dětí. Mnohé děti tuto situaci nesly dle slov současného vedení mateřské školy velmi těţce a byly plačtivé. Od roku 2000 s výměnou vedení školy, byly zavedeny nové způsoby spolupráce s rodiči dětí, mezi jinými právě velká změna adaptačního procesu i vstupování rodičů do tříd. Mateřská škola začala postupně svůj výchovně vzdělávací program obohacovat o prvky alternativního programu Začít spolu a začala svoji činnost mateřské školy stavět právě na spolupráci s rodiči. Rodiče dnes zcela

25

běţně mohou hovořit s učitelkou bezprostředně dle potřeby – ráno při předávání dítěte, v poledne nebo odpoledne při jeho vyzvedávání. Jsou průběţně seznamováni s výchovnými projekty vyplývajícími ze ŠVP (Školní vzdělávací program) prostřednictvím nástěnek u jednotlivých tříd, dále s pracemi svých dětí i zpětnou vazbou dětí po ukončení projektů na zveřejněných „flipech“, se Školním vzdělávacím programem a dalšími důleţitými informacemi o chodu mateřské školy prostřednictvím nástěnky v hlavní chodbě školy. Své poznatky a připomínky sdělují pracovníkům školy buď ústně při kaţdodenním styku, nebo na třídních schůzkách a dalších společných setkáních, prostřednictvím dotazníků a anket i svých zástupců v „Klubu rodičů“. V případě, ţe chtějí zůstat v anonymitě, mohou vyuţít schránku „Krtkova kapsa“, umístěnou u hlavní nástěnky, aby byla přístupná všem rodičům dětí. Neadresným způsobem následně odpoví ředitelství školy na dotaz nebo připomínku vysvětlením na hlavní nástěnce v blízkosti této schránky. Ze zjištěných informací této schránky rodiče vyuţívali více v dřívějších letech, na počátku radikálních změn v chodu mateřské školy. V současné době a zhruba pět let nazpět ředitelka školy na ţádný dotaz ani připomínku prostřednictvím této schránky neodpovídala. Rodiče dle jejích slov řeší všechny dotazy i připomínky přímo s učitelkami ve třídách, pokud vznikají další nesrovnalosti nebo nejsou-li rodiče s podanými informacemi uspokojeni, obracejí se přímo na ředitelku školy. Vytvořila se vzájemná atmosféra důvěry a otevřenosti mezi mateřskou školou a rodinou. 5.1.1 Aktivita rodičů v mateřské škole „Korálek“ Rodiče jsou mateřské škole „Korálek“ nápomocni i při výchovně vzdělávacích projektech, které obohacují profesními zkušenostmi s ukázkou různých předmětů, sbírkami nebo uspořádáním zajímavé besedy, případně návštěvy, přizpůsobené předškolnímu věku dětí (viz fotodokumentace v příloze č. 6). Dle slov ředitelky i ostatních pedagogů školy jsou rodiče pravidelně velmi aktivní při pořádání společných oslav těchto svátků: 

Mikuláš – (tatínek a dědeček v převleku) děti seznamuje s jejich kladným chováním i prohřešky jednotlivců a následně jim předává dárky,



Vánoce – podvečerní posezení s rodiči a dětmi ve třídách u vánočních stromečků, zakončené v rámci enviromentální výchovy společným zdobením vánočního stromu krmením pro drobná zvířata a ptactvo na školní zahradě, 26



Velikonoce – společné odpolední tvoření z keramiky a pedigu,



„Čarodějnice“ – zábavné dopoledne se soutěţemi, které připravují na školní zahradě pro děti maminky v převlecích společně s učitelkami,



Svátek matek – zábavné odpoledne pro maminky, které pro ně děti připraví spolu s učitelkami (dárečky, občerstvení, krátký program),

 Den dětí – zábavné dopoledne na školní zahradě plné soutěţí a oblíbených činností dětí, na kterém se podílí rodiče i učitelky školy. Dále rodiče spolupracují při těchto dalších aktivitách:  Dvakrát do roka (podzim, jaro) při cyklistickém odpoledni na dopravním hřišti blízké základní školy, kde si děti ověřují a zdokonalují svoje dovednosti bezpečné jízdy za dohledu rodičů a učitelů školy. V jarních měsících i za účasti pracovníků BESIPu a Městské policie, která vyhodnocuje vlastní průběh. Této společné aktivitě předchází beseda s

Městskou policií

s názornou ukázkou (zajišťuje tatínek policista).  Vybrané děti se dle zájmu rodičů seznamují v mateřské škole v odpoledních hodinách se základy anglického jazyka pod vedením jedné ochotné maminky, která má potřebné vzdělání pro tuto aktivitu.  Společně s mateřskou školou vedou rodiče své děti ke třídění odpadu, který má škola ve svém Školním vzdělávacím programu a účastní se místní soutěţe o sběr PET lahví, ve které se v posledních pěti letech mateřská škola umísťuje na předních místech z celkového počtu soutěţících mateřských škol.  V předvánočním období se mateřská škola jiţ devět let zapojuje společně s rodiči do charitativní akce pro nadaci Sdruţení Šance, která pomáhá nemocným dětem na hemato-onkologickém oddělení v Olomouci na nákup potřebných přístrojů zakoupením „vánoční hvězdy“. Tu si kupují nejen rodiče do svých domovů, ale tyto hvězdy zdobí také kaţdou třídu mateřské školy a děti o ně společně pečují (viz příloha č. 4).  Mateřská škola se dále s rodiči v jarních měsících jiţ pět let zapojuje spolu s nadací Fond Sidus do charitativního projektu na pomoc nemocným dětem z Pediatrické kliniky UK 2. LF Fakultní nemocnice v Motole i Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc zakoupením drobných dárkových předmětů -

27

klíčenky, píšťalky, přívěsky nebo výukových předmětů - naučné broţurky, omalovánky, doplňovačky (viz příloha č. 5).  V mateřské škole velmi aktivně pracuje „Klub rodičů“ bez právní formy. Spolupracuje s ředitelstvím mateřské školy. Schází se čtyřikrát za rok. Podílí se na systému řízení školy, pomáhá při zajišťování různých akcí a brigád. Pro pedagogické pracovnice představuje také zpětnou vazbu a poskytuje pohled zvenčí. Rodiče mají moţnost se vyjádřit k plánování, podávat připomínky i náměty k mateřské škole prostřednictvím těchto svých zvolených zástupců.  V oblasti péče o své zdraví mají děti moţnost navštívit zubní laboratoř, kde jim je nejen vysvětlena prevence péče o chrup, ale kde mohou i názorně spatřit následky nesprávné péče (tatínek majitel zubní laboratoře). V oblasti celkové bezpečnosti své i svých blízkých absolvují besedu s tatínkem hasičem s moţností návštěvy Hasičského záchranného sboru.  Rodiče se společně s pedagogy školy podílí na přípravě individuálních plánů pro děti s odloţenou školní docházkou.  Ve třídě se speciálními vzdělávacími logopedickými potřebami je spolupráce rodičů s mateřskou školou přímo nutností, aby bylo dosahováno pokroku u dětí, které do této třídy docházejí.  Kaţdé dítě mateřské školy má zaloţené své portfolio, do kterého mohou rodiče kdykoli nahlédnout a diskutovat o něm s pedagogickými pracovnicemi.  Předškolní děti mají svůj „pracovní sešit“, prostřednictvím kterého rozvíjejí své dovednosti a znalosti v souladu s RVP PV a získávají tak poţadované kompetence přiměřené jejich věku. I tyto pracovní sešity jsou k dispozici rodičům dětí, mohou do nich kdykoli nahlíţet a diskutovat o výsledcích svých dětí s pedagogy.  Dalším důleţitým dokumentem, který má mateřská škola připravený pro kaţdé dítě školy a který společně s rodiči vyhodnocuje dvakrát do roka, je Záznam o individuálním vývoji dítěte (viz příloha č. 3). Tento záznamový dokument informuje o tom, na jaké úrovni se v jednotlivých dovednostech dítě nalézá. Při opakovaném vyhodnocení je moţné vidět globální posun ve vzdělávání dítěte, případně odhalit oblasti, v nichţ k předpokládanému posunu nedochází. Výsledný záznam je pracovním materiálem pedagoga,

28

který má dítě ve své péči a slouţí výhradně k tomu, aby pedagog mohl citlivěji a spolehlivěji přizpůsobovat vzdělávání jeho individuálním potřebám a moţnostem. Na základě zjištěných a ředitelstvím školy poskytnutých informací a údajů, týkajících se spolupráce mateřské školy s rodiči, jsem provedla v tomto předškolním zařízení dotazníkové šetření. U rodičů dětí – s cílem zjistit, jak oni nahlíţí na vzájemnou spolupráci s mateřskou školou a pro srovnání také u pedagogických pracovnic školy (viz přílohy č. 1, č. 2).

5. 2 Charakteristika respondentů První skupinu respondentů tvoří rodiče dětí navštěvujících sledovanou mateřskou školu. Sloţení rodičovské veřejnosti je různorodé – mladší i starší rodiče, většina z nich do mateřské školy vodí jiţ druhé, třetí dítě, někteří první dítě. Také sociální poměry rodičů jsou různé. Převáţná část dětí pochází z úplných rodin, ale v několika případech do této mateřské školy dochází děti z rodin se sociálně znevýhodněnými podmínkami. Druhou skupinu respondentů tvoří osm plně kvalifikovaných pedagogických pracovnic mateřské školy v průměrném věkovém sloţení čtyřicet šest let, které své bohaté znalosti a zkušenosti předávají svěřeným dětem.

5.3 Charakteristika výzkumného nástroje Ke svému výzkumu, který jsem na mateřské škole „Korálek“ prováděla, jsem vyuţila jednoho z nejběţnějších nástrojů pro sběr dat – dotazníku, protoţe se výsledná data dala přehledněji zpracovávat. Vytvořila jsem dva dotazníky s uzavřenými otázkami, které nabídly alternativy odpovědí, z nichţ si respondenti mohli vybrat. První dotazník, který se skládal z jedenácti otázek, jsem rozdala rodičům dětí mateřské školy. Toto šetření mělo ukázat, jak rodiče mateřskou školu pro své děti vybírali, jaké kritérium bylo nejpodstatnější při jejich výběru a jaký mají rodiče zájem o spolupráci s mateřskou školou. Další dotazníkové šetření jsem provedla mezi pedagogickými pracovnicemi školy. Dotazník obsahoval deset otázek rozdělených na dvě části. Průzkum ukázal jejich

29

pohled na vliv spolupráce rodičů a MŠ při vzdělávací práci a na oblast spolupráce rodičů dětí s mateřskou školou. Výsledky dotazníkového šetření jsou zobrazeny v tabulkách i grafech u kaţdé otázky jednotlivě v kapitole 7. Četnost získaných výsledků jsem převedla na procenta. Jednotlivé dotazníky jsou přílohou této bakalářské práce. S výsledky šetření jsem seznámila vedení školy, které je následně oznámilo rodičům prostřednictvím hlavní nástěnky v mateřské škole i pedagogickému kolektivu. Rodičům dětí (dále jen respondentům) bylo poskytnuto celkem sedmdesát pět dotazníků s uzavřenými otázkami, navráceno bylo padesát sedm dotazníků. Návratnost je tedy sedmdesát šest procent. V případě pedagogického sboru bylo rozdáno osm dotazníků s uzavřenými otázkami a ty byly navráceny všechny. Návratnost je tedy sto procent.

30

6 Interpretace dat 6.1 Rodiče a jejich názory na spolupráci s mateřskou školou „Korálek“ Otázka č. 1: Jak jste se dozvěděli o této mateřské škole? Otázka č.

a) od známých

b) na internetu

c)sami navštěvovali

d) jinde

1

54%

7%

16%

23%

Tabulka č. 1, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

Graf č. 1, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z uvedeného vyplývá, ţe nejvíce respondentů – padesát čtyři procent na tuto otázku odpovědělo, ţe se o MŠ dozvěděli od známých. Následuje odpověď sedmi procent respondentů, ţe si tuto MŠ vyhledali na internetu kvůli třídě se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále šestnáct procent respondentů odpovědělo, ţe tuto MŠ navštěvovali sami a dvacet tři procenta respondentů se o ní dozvědělo jinde. Z těchto dvaceti tří procent vyplynulo, ţe dvacet jedno procento se dozvědělo o mateřské škole v logopedické ambulanci, pro čtyřicet dvě procenta respondentů je umístěna v blízkosti bydliště, pro sedm procent v blízkosti pracoviště, sedm procent si ji našli sami a sedm procent se vyjádřilo, ţe do této mateřské školy docházelo jejich starší dítě. Z výše uvedených výsledků je tedy zřejmé, ţe nejčastěji se rodiče dozvěděli o této mateřské škole z referencí od známých. Výsledky odpovědí také ukázaly, ţe spolupráce s logopedickou ambulancí probíhá velmi dobře, protoţe i tato přispěla k povědomí o MŠ. Doporučení MŠ logopedickou ambulancí také svědčí o kvalitě poskytované péče. Tuto spolupráci bude vhodné i nadále prohlubovat nejen z důvodu dobrých referencí a vzájemné spolupráce, ale i z důvodu stále rostoucích potřeb

31

v této oblasti, o čemţ vypovídá jiţ výše zmíněná odpověď sedmi procent respondentů, kteří si vyhledali MŠ právě kvůli tomuto typu specializace. Otázka č. 2: Jaké kritérium bylo nejpodstatnější při Vašem výběru této mateřské školy? Otázka č.

a) lokalita

b) pověst

c) prezentace

d) aktivity

2

38%

29%

1%

31%

Tabulka č. 2, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

Graf č. 2, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z výše zmíněného grafu vyplývá, ţe z celkového počtu získaných odpovědí byla ve třiceti osmi procentech nejpodstatnějším kritériem lokalita mateřské školy, následovaly aktivity mateřské školy – třicet jedno procento odpovědí a pověst mateřské školy – dvacet devět procent odpovědí. Kritériem pro výběr mateřské školy byla pro jedno procento odpovědí její prezentace na veřejnosti. Někteří respondenti u této otázky volili více neţ jednu odpověď a odpovídali takto: pro dvanáct procent respondentů byla důleţitá lokalita i aktivity mateřské školy, pro sedm procent respondentů byla při výběru důleţitá pověst mateřské školy a aktivity mateřské školy, pět procent respondentů vybíralo tuto mateřskou školu podle lokality a pověsti školy, pro sedm procent respondentů byla důleţitá lokalita umístění mateřské školy, pověst mateřské školy i její aktivity. Pro dvě procenta tázaných respondentů byla důleţitá při výběru mateřské školy pověst školy, prezentace školy na veřejnosti a její aktivity. Z uvedeného je vidět, ţe respondenti věnují výběru mateřské školy větší pozornost a o aktivity školy se zajímají víc neţ v minulosti. Přestoţe lokalita je stále nejdůleţitějším kritériem, v porovnání s dřívějšími průzkumy ředitelství školy před pěti lety, se projevila změna v přístupu respondentů. V současné době věnují více 32

pozornosti výběru mateřské školy podle pověsti a jejích aktivit. Právě z těchto důvodů by neměla mateřská škola polevovat ve svých aktivitách v tomto směru. Otázka č. 3: Navštívil jste Dny otevřených dveří v době zápisu ve Vaší mateřské škole? Tato otázka souvisí s otázkou č. 4: Ovlivnily Dny otevřených dveří výběr této mateřské školy? Otázka č.

a) ano

b) ne

3

60%

40%

Tabulka č. 3, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

Graf č. 3, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z tabulky i grafu můţeme vidět, ţe mateřskou školou pořádané Dny otevřených dveří navštívilo šedesát procent respondentů, čtyřicet procent nikoliv. Přestoţe je šedesát procent relativně vysoké číslo, stále zbývá čtyřicet procent respondentů, kteří MŠ před nástupem dítěte nenavštívili, i kdyţ jim tento den můţe poskytnout mnoho odpovědí a pomoci při rozhodování. Jak pro rodiče, tak pro dítě je dobré vědět, v jakém prostředí bude dítě trávit několik příštích let. Z tohoto důvodu jsem doporučila vedení školy zaměřit se na příčiny nevyuţití této moţnosti např. větší propagací Dne otevřených dveří. Otázka č. 4: Ovlivnily Dny otevřených dveří výběr mateřské školy? Otázka č.

a) ano

b) ne

4

57%

43%

Tabulka č. 4, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

33

Graf č. 4, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Jak je patrné z grafu i tabulky, vliv na rozhodnutí o výběru MŠ měly Dny otevřených dveří u více neţ poloviny návštěvníků. Z celkového mnoţství respondentů se tedy ukázalo, ţe Dny otevřených dveří kladně ovlivnily rozhodnutí o výběru mateřské školy u třiceti sedmi procent respondentů, dvacet osm procent nijak neovlivnily a třicet pět procent respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Můţeme tedy pozorovat přímý vliv návštěvy Dne otevřených dveří na výběr mateřské školy. Otázka č. 5: Navštívili jste nějakou akci mateřské školy před jejím výběrem? Otázka č.

a) ano

b) ne

5

37%

63%

Tabulka č. 5, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

Graf č. 5, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

34

Z uvedeného vyplývá, ţe před nástupem dítěte do mateřské školy navštívilo se svými dětmi akce pořádané školou pouze třicet sedm procent respondentů, přestoţe účast na těchto školních akcích by mohla výrazně ovlivnit výběr této mateřské školy. Šedesát tři procenta respondentů před nástupem dítěte do mateřské školy pořádaných školních akcí nevyuţilo. Protoţe je tento počet respondentů relativně vysoký, je potřeba se zamyslet nad příčinami. Zda důvodem neúčasti bylo to, ţe o této moţnosti respondenti nevěděli, ţe tyto akce byly mateřskou školou nedostatečně zveřejněny nebo neměli respondenti časové moţnosti. Návštěva konkrétní akce by přitom mohla mít větší vliv neţ např. Den otevřených dveří, protoţe zde mohou rodiče vidět práci pedagogického sboru přímo v konkrétní situaci. Stejně jako u předchozí otázky jsem doporučila vedení školy zaměřit se na příčiny nízké návštěvnosti a pracovat na odstranění tohoto nedostatku. Otázka č. 6: Jste spokojeni s akcemi Vaší mateřské školy? Otázka č.

a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

6

91%

9%

0

0

Tabulka č. 6, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

Graf č. 6, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe jsou respondenti se svými jednadevadesáti procenty odpovědí s akcemi mateřské školy spokojeni, jednak s jejich četností, ale také s organizací akcí. Z výsledků je vidět, ţe se těchto akcí rádi se svými dětmi účastní. Pouze devět procent dotázaných respondentů uvedlo, ţe jsou s akcemi spíše spokojeni. Celkově respondenti hodnotí akce školy kladně. Přesto mohou mít určité výhrady, jak ukazuje jiţ zmíněných devět procent odpovědí „spíše ano“. Doporučila

35

jsem tedy vedení školy zaměřit se na odstranění drobných nedostatků, které mohou být vzhledem k volbě „spíše ano“ podněty pro lepší práci. Otázka č. 7: Podílíte se při přípravě akcí či jiných aktivitách mateřské školy? Otázka č.

a) ano

b) ne

7

32%

68%

Tabulka č. 7, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

Graf č. 7, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z vyhodnocení této otázky jsem zjistila, ţe pouze třicet dvě procenta respondentů se nějakým způsobem podílí na přípravách školních akcí. Šedesát osm procent respondentů odpovědělo na tuto otázku „ne“. Přesto tato záporná odpověď nesvědčí o špatné spolupráci s mateřskou školou. Tito dotázaní respondenti plně akceptují přípravu i následnou organizaci akcí, které jim mateřská škola nabízí. Nemají potřebu zasahovat do připraveného, stávají se pouze aktivními účastníky těchto akcí. Otázka č. 8: Vyhovuje Vám současná spolupráce s mateřskou školou? Otázka č. 8

a) ano 88%

b) spíše ano 12%

Tabulka č. 8, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

36

c) spíše ne 0

d) ne 0

Graf č. 8, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z uvedeného vyplývá, ţe osmdesáti osmi procentům respondentů vyhovuje současná spolupráce s mateřskou školou a to hlavně v oblasti podílení se na společném pozorování individuálního vývoje dětí, kde jsou respondenti velmi aktivní. Dvanáct procent respondentů na tuto otázku odpovědělo „spíše ano“. Zde se pravděpodobně projevila skutečnost, ţe se do školních projektů zapojují jen někteří respondenti. Otázka č. 9: Máte i nadále zájem spolupracovat s MŠ? Otázka č.

a) ano

b) ne

9

98%

2%

Tabulka č. 9, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

Graf č. 9, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z grafu číslo 9 vyplývá, ţe respondenti mají v devadesáti osmi procentech aktivní zájem s mateřskou školou spolupracovat ve všech oblastech její činnosti. Pouze dvě

37

procenta respondentů odpověděla záporně. Důvodem záporné odpovědi můţe být odchod dítěte do základní školy a tím ztráta aktuální potřeby nadále s MŠ spolupracovat nebo skutečný nezájem o spolupráci, coţ ve školní praxi není aţ tak výjimečný jev. Otázka č. 10: Sledujete články v novinách (na internetu) o Vaší mateřské škole? Otázka č.

a) ano, všechny

b) jen některé

c) ne

10

37%

47%

16%

Tabulka č. 10, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

Graf č. 10, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z grafu a tabulky vyplývá, ţe třicet sedm procent respondentů sleduje všechny informace o mateřské škole. Čtyřicet sedm procent respondentů sleduje jen některé informace a šestnáct procent respondentů uvedlo, ţe informace nesleduje. Z uvedeného je tedy patrné, ţe ačkoli většina respondentů články v médiích sleduje, nejvíce respondentů vnímá pouze informace z akcí, kterých se s dětmi přímo zúčastnili. Procento respondentů, kteří sledují všechny informace o dění mateřské školy v regionálním tisku i na internetu je rovněţ poměrně vysoké. Při případném dalším šetření je třeba zjistit, z jakých důvodů respondenti uvedli zápornou odpověď.

38

Otázka č. 11: Uvítali byste komunikaci s mateřskou školou formou diskuse na internetových stránkách? Otázka č.

a) ano

b) ne

11

70%

30%

Tabulka č. 11, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče

Graf č. 11, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z uvedeného vyplývá, ţe většina tázaných respondentů by tuto formu komunikace uvítala. Svědčí o tom kladná odpověď sedmdesáti procent respondentů. Ze záporné odpovědi třiceti procent respondentů se dle informací vedení mateřské školy dá usoudit, ţe někteří respondenti nevlastní internetové připojení, neboť do mateřské školy docházejí také děti ze sociálně slabších rodin, bydlících v blízké ubytovně. Zbylí respondenti z výsledného šetření o tento způsob komunikace s mateřskou školou nestojí, přestoţe internet vlastní. Protoţe je o tuto formu komunikace evidentní zájem ze strany rodičů, doporučila jsem vedení mateřské školy pracovat na zavedení tohoto způsobu komunikace. 6.1.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření u rodičů dětí z mateřské školy „Korálek“ Vyhodnocením dotazníkového šetření u rodičů dětí jsem zjistila mnoho zajímavých a uţitečných informací. Doporučila jsem vedení mateřské školy provádět toto dotazníkové šetření kaţdý rok, aby bylo moţné získaná data porovnávat a sledovat tak trendy a změny v prioritách a názorech rodičů. Mateřská škola dosud takto obsáhlá šetření pravidelně neprováděla. Z tohoto důvodu jsem sestavila dotazník (uveden v přílohách), u kterého se bohuţel při vyhodnocení ukázalo, ţe by 39

bylo vhodné některé otázky ještě doplnit, aby bylo moţné získaná data hlouběji analyzovat. Proto jsem doporučila vedení MŠ níţe zmíněné otázky doplnit. Po konzultaci s ředitelkou školy jsem přesvědčená o tom, ţe tento typ dotazníku poskytne MŠ důleţité podklady pro neustálé zlepšování práce celého pedagogického sboru. Za klady lze povaţovat, ţe rodiče s mateřskou školou rádi a aktivně spolupracují v rámci svých moţností, zájmu a pracovního vytíţení. Překvapující byla skutečnost, ţe v otázce č. 2 volili někteří rodiče dvě, i tři moţnosti výběrových kritérií, coţ povaţuji za velmi pozitivní. Kromě lokality umístění mateřské školy sehrály důleţitou roli také aktivity a pověst mateřské školy. K nedostatkům lze zařadit výsledek šetření v případě otázek č. 5 „Navštívili jste nějakou akci mateřské školy ještě před jejím výběrem?“ a č. 6. „Jste spokojeni s akcemi Vaší mateřské školy?“, protoţe není patrný důvod záporné odpovědi. Na uvedenou skutečnost jsem vedení mateřské školy doporučila reagovat případnou doplňující otázkou „Proč ne?“. Stejnou doplňující otázku „Proč zájem nemají?“ jsem doporučila ředitelce mateřské školy poloţit rodičům v případě otázky č. 9 „Máte i nadále zájem spolupracovat s MŠ?“, i kdyţ byla záporná pouze jedna odpověď. Dle mých doporučení by na doplňující dotaz vedení školy zjistilo, zda se jedná o rodiče, kteří z nějakého důvodu zájem nemají nebo o rodiče dítěte, odcházejícího do základní školy, kteří jiţ necítí potřebu další spolupráce s mateřskou školou. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče tedy přineslo hned několik doporučení. Prvním je jiţ výše zmíněné doplnění některých otázek pro příští šetření. Dalším doporučením je udrţování spolupráce s logopedickou ambulancí, která je kromě poskytování dobrých referencí důleţitá hlavně z důvodu rostoucích potřeb v této oblasti. Také jsem upozornila na důleţitost nepolevování v aktivitách školy a budování dobré pověsti, protoţe tyto aspekty stále více ovlivňují rodiče při výběru mateřské školy. Neméně důleţité je, aby se MŠ zaměřila na větší propagaci Dne otevřených dveří a moţnosti zúčastnit se s dětmi některé z pořádaných akcí, protoţe návštěvnost těchto akcí není zdaleka taková, jakou by si ředitelka představovala. Jedním z nejdůleţitějších doporučení je zřízení diskuse na internetových stránkách, protoţe o tuto formu komunikace je ze strany rodičů velký zájem.

40

6.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření u pedagogických pracovníků mateřské školy Dotazník je členěný na dvě části. První část dotazníku, část A, se zabývá zkoumáním názoru pedagogů na oblast spolupráce mateřské školy a rodičů.

A Názory pedagogů vztahující se k výchovné oblasti spolupráce MŠ a rodičů Otázka č. 1: Domníváte se, že akce MŠ jsou v souladu s RVP PV a ŠVP Vaší školy? Otázka č.

ano

spíše ano

spíše ne

Ne

1

100%

0

0

0

Tabulka č. 1, Zdroj: vlastní: Dotazník pro pedagogické pracovníky, část A.

Graf č. 1, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část A. Z uvedeného vyplývá, ţe akce mateřské školy jsou v souladu jak s RVP PV (Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání), tak i v souladu se ŠVP (Školní vzdělávací program) mateřské školy, jak odpovědělo sto procent respondentů. Otázka č. 2: Narušují konané akce organizačně práci ve Vaší mateřské škole? Otázka č.

ano

spíše ano

spíše ne

Ne

2

0

0

38%

62%

Tabulka č. 2, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část A.

41

Graf č. 2, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část A. Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe konané akce nenarušují organizačně práci mateřské školy dle názoru šedesáti dvou procent respondentů. Třicet osm procent respondentů je přesvědčeno, ţe tyto akce spíše nenarušují práci školy. Jelikoţ se jedná o pedagogické pracovnice, doporučila jsem ředitelce, aby více komunikovala s jednotlivými učitelkami během organizace akcí. Vzhledem k odpovědi „spíše ne“ předpokládám, ţe případné výhrady budou spíše podněty pro zlepšení. Otázka č. 3: Mají preventivní akce přínos pro děti? Otázka č.

ano

spíše ano

spíše ne

Ne

3

100%

0

0

0

Tabulka č. 3, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část A.

Graf č. 3, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část A. Z vyhodnocení této otázky vyplývá, ţe respondenti odpověděli jednoznačně ano. Dle informací ředitelky školy se jedná o preventivní akce z oblasti péče o zdraví

42

a zdravý ţivotní styl, o bezpečnost vlastní i bezpečnost těch druhých, bezpečná jízda na „čemkoliv“, chování a péče o zvířecí kamarády, a další akce. Děti tyto akce vţdy zaujmou a dlouho o nich hovoří, poznatky a názory zaznamenávají společně s učitelkami na flipech, se kterými jsou prostřednictvím nástěnek v šatnách dětí seznamováni i rodiče dětí. Otázka č. 4: Je plán aktivit MŠ pro rodiče vyhovující a dostačující? Otázka č.

ano

spíše ano

spíše ne

Ne

4

100%

0

0

0

Tabulka č. 4, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část A.

Graf č. 4, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část A. Z grafu č. 4 vyplývá, ţe z pohledu sta procent respondentů je plán aktivit, který škola nabízí rodičům a jejich dětem, dostačující. Přesto je třeba hledat nové alternativy spolupráce a pruţně reagovat na připomínky a podněty ze strany rodičů. Otázka č. 5: Jsou rodiče o těchto aktivitách dostatečně informováni? Otázka č.

Ano

spíše ano

spíše ne

Ne

5

100%

0

0

0

Tabulka č. 5, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část A.

43

Graf č. 5, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část A. Z tohoto grafu vyplývá, ţe také v této otázce se sto procent respondentů jednoznačně shodlo na tom, ţe jsou rodiče o akcích školy dostatečně informováni. 6.2.1 Vyhodnocení části dotazníkového šetření části A Z výsledků dotazníkového šetření části A vyplynulo, ţe se pedagogický kolektiv ve všech otázkách této části dotazníku v odpovědích shodl. Za pozitivní výsledek mého zkoumání povaţuji jednoznačné přesvědčení pedagogického kolektivu o tom, ţe všechny pořádané akce školy vychází ze školního vzdělávacího programu mateřské školy a jsou v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro mateřské školy, ţe mají preventivní akce přínos pro děti a plán aktivit shledávají pedagogové mateřské školy za vyhovující a dostačující. Z výsledků šetření není patrný důvod odpovědi „spíše ne“ na otázku č. 2. Dalším případným šetřením je tedy vhodné zjistit tyto důvody a v případě potřeby na ně adekvátně reagovat. Dále z vyhodnocení „Dotazníku pro rodiče“ vyplývá potřeba projednat s pedagogickým kolektivem výsledky šetření otázky č. 5. Pedagogický kolektiv je jednoznačně přesvědčen o dostatečné informovanosti o všech školních akcích, z odpovědí rodičů z

předešlého dotazníkového šetření však vyplynulo, ţe

pravděpodobně nedostatečné zvěřejnění školních akcí zapříčinilo nízkou návštěvnost rodičů na těchto akcích před nástupem jejich dětí do této mateřské školy. Nutno tedy tuto skutečnost projednat a přijmout patřičná opatření.

44

B Oblast spolupráce s rodiči dětí MŠ Otázka č. 1: Komunikujete aktivně s rodiči dětí? Otázka č. 1

ano

spíše ano

spíše ne

Ne

0

0

0

100%

Tabulka č. 1, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část B.

Graf č. 1, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část B. Z vyhodnocení této otázky vyplývá, ţe sto procent respondentů uvedlo, ţe s rodiči aktivně komunikují. A to především při denním styku, dále při vzájemných konzultacích o dětech, na školních akcích, rodičovských schůzkách a podle moţností a zájmu rodičů i prostřednictvím e-mailu. Otázka č. 2: Máte dostatečnou zpětnou vazbu od rodičů? Otázka č. 2

ano 0

spíše ano 100%

spíše ne

Ne

0

0

Tabulka č. 2, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část B.

45

Graf č. 2, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část B. Z uvedeného vyplývá, ţe se sto procent respondentů shodlo na odpovědi „spíše ano“. Důvodem této odpovědi je pravděpodobně fakt, ţe k jednoznačně zpětné vazbě od rodičů dochází v případě osobního kontaktu, v případě anket a dotazníků není návratnost stoprocentní, proto nebylo moţné volit jinou odpověď. Otázka č. 3: Považujete pracovní setkání s rodiči za přínosná? Otázka č. 3

ano 100%

spíše ano

spíše ne

Ne

0

0

0

Tabulka č. 3, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část B.

Graf č. 3, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část B. Z grafu č. 3 je patrné, ţe sto procent respondentů se v této otázce shodlo na tom, ţe jsou pracovní setkání s rodiči pro vzájemné výchovné působení a přístup k dětem velmi přínosná a podnětná. Ze získaných informací při osobním kontaktu si velmi váţí otevřenosti rodičů, jejich vstřícnosti i schopnosti přijetí případných rad 46

a instrukcí. Stejně tak pro učitelky jsou některé informace o chování dětí v domácím prostředí velmi zajímavé a cenné z hlediska výchovné práce a individuálnímu přístupu k dětem. Otázka č. 4: Máte zájem o aktivní spolupráci a možnost navrhovat nové aktivity? Otázka č. 4

Ano 63%

spíše ano 37%

spíše ne

Ne

0

0

Tabulka č. 4, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část B.

Graf č. 4, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část B. Z grafu č. 4 vidíme, ţe v šedesáti třech procentech mají respondenti zájem o další, ještě aktivnější spolupráci s rodiči prostřednictvím nových aktivit. Třicet sedm procent respondentů odpovědělo „spíše ano“ Lze tedy usoudit, ţe jim tento stav vyhovuje. Otázka č. 5: Hodnotíte vzájemnou spolupráci rodičů a MŠ jako přínosnou pro obě strany? Otázka č. 5

Ano 100%

spíše ano

spíše ne

Ne

0

0

0

Tabulka č. 5, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část B.

47

Graf č. 4, Zdroj: vlastní, Dotazník pro pedagogické pracovníky, Část B. Z uvedeného vyplývá, ţe z celkového pohledu na vzájemnou spolupráci rodičů a mateřské školy se sto procent respondentů ve svých odpovědích jednoznačně shodlo na tom, ţe spolupráce mateřské školy a rodičů je velmi přínosná a důleţitá (nejen ve třídě se speciálními vzdělávacími potřebami).

6.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření části B Za pozitivní povaţuji po vyhodnocení dotazníkového šetření v části B aktivní komunikaci pracovníků školy a rodičů, dále jsou dle výsledků šetření jednoznačně přínosná pracovní setkání s rodiči dětí této mateřské školy. Rovněţ vzájemnou spolupráci rodičů i mateřské školy lze hodnotit jako přínosnou pro obě strany. Dále můţeme povaţovat za pozitivní názorovou shodu všech učitelek mateřské školy, kterou je jistě ovlivněno i pracovní prostředí. Negativně působí výsledek šetření v otázce č. 2, i kdyţ na tuto otázku nebylo ve skutečnosti

moţné

jinak

odpovědět.

Důvodem

je

pravděpodobně

fakt,

ţe k jednoznačné zpětné vazbě od rodičů dochází v případě osobního kontaktu, v případě dotazníků není stoprocentní návratnost, a proto nebylo moţné volit jinou odpověď. Z výsledků šetření u otázky č. 4 je většina pedagogických pracovnic přesvědčena, ţe konané školní akce organizačně spíše nenarušují práci v mateřské škole. V dalším šetření je třeba zjistit důvody této volby. Ředitelce mateřské školy jsem doporučila, aby při organizaci akcí více komunikovala s učitelkami, které mohou mít určité podněty.

48

Dále jsem ředitelce mateřské školy doporučila zváţit moţnost v příštím dotazníkovém šetření pro rodiče, které škola pravidelně provádí, poloţit stejný dotaz „Komunikujete aktivně s pedagogickými pracovníky školy?“ a „Povaţujete pracovní setkání s pedagogickými pracovníky za přínosná?“ také rodičům. Škola tak získá zpětnou vazbu ke vzájemné spolupráci s rodiči i v oblasti vzájemné komunikace.

49

7 Shrnutí a diskuse V mateřské škole Korálek je práce s rodiči zakotvena uţ v samotném vzdělávacím systému. Mateřská škola se totiţ řídí prvky alternativního programu Začít spolu, v němţ je spolupráce s rodiči velmi důleţitá. Uţ v teoretické části je zřejmé, ţe spolupráce s rodiči je dnes základem jakékoliv spolupráce s mateřskou školou. V rámci vyhodnocení dotazníkové šetření mezi rodiči dětí se ukázalo, ţe s mateřskou školou rádi a aktivně spolupracují v rámci svých moţností, zájmu a pracovního vytíţení. Překvapující byla skutečnost, ţe při výběru mateřské školy volili někteří rodiče dvě, i tři moţnosti výběrových kritérií. Kromě lokality umístění mateřské školy sehrály důleţitou roli také aktivity a pověst mateřské školy. Z výsledků dotazníkového šetření části A u pedagogických pracovníků mateřské školy vyplynulo, ţe se pedagogický kolektiv ve všech otázkách této části dotazníku v odpovědích shodl, pouze v případě dotazu, zda aktivity školy nenarušují organizačně práci v mateřské škole se ukázalo, ţe šedesát tři procent pedagogických pracovnic je přesvědčeno o tom, ţe aktivity školy spíše nenarušují práci v mateřské škole. V rámci doporučených opatření je třeba s pedagogickými pracovnicemi blíţe projednat, co bylo důvodem této jejich volby a vhodně na tato zjištění reagovat. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření mezi rodiči mateřské školy, povaţuji za vhodné v případě výsledků u otázek č. 5 „Navštívili jste nějakou akci mateřské školy ještě před jejím výběrem?“ a č. 6. „Jste spokojeni s akcemi Vaší mateřské školy?“ zjistit u rodičů dětí případnou doplňující otázkou důvod „Proč ne?“. Stejnou doplňující otázku „Proč zájem nemají?“ poloţit rodičům v případě otázky č. 9 „Máte i nadále zájem spolupracovat s MŠ?“. Podle výsledků odpovědí na doplňující dotaz lze zjistit, zda je tímto důvodem odchod dítěte do základní školy a tím ztráta aktuální potřeby nadále s MŠ spolupracovat nebo skutečný nezájem o spolupráci. Dalším doporučením je udrţování spolupráce s logopedickou ambulancí, která je kromě poskytování dobrých referencí důleţitá hlavně z důvodu rostoucích potřeb v této oblasti. Také jsem upozornila na důleţitost nepolevování v aktivitách školy a budování dobré pověsti, protoţe tyto aspekty stále více ovlivňují rodiče při výběru mateřské školy. Neméně důleţité je, aby se MŠ zaměřila na větší propagaci Dne otevřených dveří a moţnosti zúčastnit se s dětmi některé z pořádaných akcí, protoţe návštěvnost těchto akcí není zdaleka taková, jakou by si

50

ředitelka představovala. Jedním z nejdůleţitějších doporučení je zřízení diskuse na internetových stránkách, protoţe o tuto formu komunikace je ze strany rodičů velký zájem. Dále doporučuji s pedagogickým kolektivem projednat souvislosti dotazníkového šetření části A vliv spolupráce mateřské školy a rodičů dětí na vzdělávací práci s otázkou č. 5 z Dotazníku pro rodiče. Pedagogický kolektiv je jednoznačně přesvědčen o dostatečné informovanosti o všech školních akcích, z odpovědí rodičů však vyplynulo, ţe pravděpodobně nedostatečné zvěřejnění školních akcí zapříčinilo nízkou návštěvnost rodičů na školních akcích před nástupem jejich dětí do této mateřské školy. Po vyhodnocení dotazníkového šetření v části B oblast spolupráce s rodiči dětí mateřské školy a posouzení s dotazníkovým šetřením mezi rodiči školy doporučuji zváţit moţnost, v příštím dotazníkovém šetření pro rodiče, které škola pravidelně provádí, poloţit stejný dotaz „Komunikujete aktivně s pedagogickými pracovníky školy?“ a „Povaţujete pracovní setkání s pedagogickými pracovníky za přínosná?“ také rodičům. Škola tak získá zpětnou vazbu ke vzájemné spolupráci s rodiči i v oblasti vzájemné komunikace. Výsledky dotazníkového šetření budou slouţit k dalšímu zkvalitnění spolupráce s rodiči. Pedagogický kolektiv připravuje do budoucna zřízení vlastních webových stránek. Dosud má odborně vytvořeny pouze stránky na školském portálu, které nemůţe sama dle svého zájmu doplňovat a obnovovat v takové míře a rozsahu, jak by chtěla. Důleţité informace dosud můţe měnit za úplatu pouze prostřednictvím firmy, která tyto stránky vytvořila. I tato změna zlepší komunikaci a tím i spolupráci s rodiči dětí.

51

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo teoreticky vymezit problematiku spolupráce mateřské školy a rodiny, dále prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit, jak rodiče a předškolní pedagogové ve vybrané mateřské škole, pracující s prvky kurikula Začít spolu, hodnotí spolupráci rodiny a mateřské školy. Ze zjištěných skutečností následně odvodit případné návrhy na opatření a doporučení, o nichţ je obsáhleji pojednáno v kapitole shrnutí a diskuse. Vybranou mateřskou školou pro mé šetření byla mateřská škola „Korálek“, do níţ dochází devadesát dva dětí, o které pečuje osm pedagogických a sedm nepedagogických pracovnic. Mateřská škola „Korálek“ je fiktivní název, protoţe ředitelka školy si přála zůstat v anonymitě. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zabývala teoretickými východisky spolupráce mateřské školy a rodiny obecně. V praktické části jsem se věnovala vybrané mateřské škole „Korálek“. A to jak její charakteristice, tak vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo stěţejním bodem mé práce. K tomuto šetření jsem vyuţila dvou dotazníků s uzavřenými otázkami, neboť se výsledná data dala mnohem přehledněji zpracovávat. Mým cílem bylo získat názory a fakta od dotazovaných respondentů. Těmito respondenty byli rodiče dětí, docházející do mateřské školy „Korálek“, a pedagogické pracovnice mateřské školy. Na základě zjištěných výsledků šetření byla stanovena doporučení pro další rozvoj a zkvalitnění spolupráce rodičů a mateřské školy „Korálek“. Výsledky výzkumného šetření v této bakalářské práci potvrdily význam spolupráce s rodiči v dané mateřské škole a jejich potřebu participace na tvorbě a realizaci vzdělávacího programu pro děti v mateřské škole. Výsledky rovněţ potvrdily vysokou míru spoluúčasti rodičů na dění v mateřské škole „Korálek“ v souladu s RVP PV, coţ (mimo jiného) svědčí o vysoké kvalitě ŠVP mateřské školy. V neposlední řadě přispívá k dobré image školy a také umoţňuje škole obstát v dnešním sloţitém konkurenčním prostředí.

52

Seznam literatury Covey, S. R. 7 návyků šťastné rodiny. 1. vyd. Praha : Columbus, s.r.o., 1999. 396 s. ISBN 80-7249-007-9. Dujková, L., Gajdošová, J. a kol. Začít spolu pro předškolní vzdělávání. 1. vyd. Praha : Portál, s.r.o., 2003. 159 s. ISBN 80-7178-815-5. Gillernová, I., Mertin, V. Psychologie pro učitelky mateřské školy. 2. vyd. Praha : Portál, s.r.o., 2010. 248 s. ISBN 978-80-7367-627-8. Matějček, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. 4. vyd. Praha : Portál, s.r.o., 2007. 143 s. ISBN 978-80-7367-325-3. Matějček, Z. Co děti nejvíc potřebují. 2. vyd. Praha : Portál, 1995. 109 s. ISBN neuvedeno Satirová, V. Kniha o rodině. 1. vyd. Praha : Práh, 1994. 354s. ISBN 80-901325-0-2. Svobodová, E. a kol. Vzdělávání v mateřské škole. 1. vyd. Praha : Portál, s.r.o. 2010. 168 s. ISBN 978-80-7367-774-9. Kazdová, V. Hrajeme si spolu aneb společná výchova řeči dětí a rodičů: ze zkušeností pedagogů předškolních zařízení. Ostrava – Poruba : Montanex, 2004. 96 s. ISBN 80-7225-142-2., vydání neuvedeno Mareš, Průcha, Walterová, Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha : Portál, 1995. 295s. ISBN 80-7178-029-4. Zákon č. 561/2004 Sb. ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 14/2005 Sb. ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Vyhláška č. 43/2006 Sb. ze dne 9. února 2006, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání Vyhláška č. 73/2005 Sb. ze dne 17. února 2005 o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2004, 45 s. Mateřská škola a rodina. Informatorium 3-8: časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v MŠ a ŠD, říjen 2010, roč. 17, č. 8, s. 12-13. ISSN 1210-7506. Jak komunikovat s rozčilenými rodiči. Informatorium 3-8: časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v MŠ a ŠD, leden 2011, roč. 18, č. 1, s. 17. ISSN 1210-7506.

53

Alternativní školy. [online], [cit. 2011-09-14]. Dostupné na WWW: . Co čeká škola od rodičů a naopak. [online], [cit. 2011-05-15]. Dostupné na WWW: . Interní dokumentace Mateřské školy „Korálek“

54

Přílohy Příloha č. 1 – dotazník pro rodiče dětí Váţení rodiče, v rámci svého studia na FF UP v Olomouci se na Vás obracím s prosbou o vyplnění níţe uvedeného dotazníku za účelem zpracování bakalářské práce na téma „Rodiče jako aktéři pedagogické práce školy“. Tento dotazník je anonymní, výsledky budou pouţity pro účely bakalářské práce. Předem Vám děkuji za jeho vyplnění. 1. Jak jste se dozvěděli o této mateřské škole? a) od známých b) na internetu c) sám/a jsem navštěvoval/a tuto mateřskou školu d) jinde (uveďte prosím kde)……………………….. 2. Jaké kritérium bylo nejpodstatnější při Vašem výběru této mateřské školy? a) lokalita (blízko Vašeho bydliště či pracoviště) b) pověst mateřské školy c) prezentace školy na veřejnosti (v novinách, na internetu apod.) d) aktivity mateřské školy (spolupráce s rodiči, program pro děti, …) 3. Navštívili jste Dny otevřených dveří v době zápisu ve Vaší mateřské škole? (v případě odpovědi „ne“ pokračujte otázkou č. 5) a) ano b) ne 4. Ovlivnily Dny otevřených dveří výběr mateřské školy? a) ano b) ne 5. Navštívili jste nějakou akci mateřské školy ještě před jejím výběrem? a) ano b) ne 6. Jste spokojeni s akcemi Vaší mateřské školy? (četnost akcí, jejich organizace) a) ano b) spíše ano c) spíše ne b) ne 7. Podílíte se na přípravě akcí či jiných aktivitách mateřské školy? a) ano b) ne 8. Vyhovuje Vám současná spolupráce s mateřskou školou (podíl na společném pozorování vývoje dětí, zapojení do školních projektů) a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 1. Spolupracujete s mateřskou školou rádi? a) ano b) ne 10. Sledujete články v novinách (na internetu) o Vaší mateřské škole? a) ano, všechny b) jen některé c) ne 11. Uvítali byste komunikaci s mateřskou školou formou diskuse na internetových stránkách? a) ano b) ne Děkuji za Váš čas!

Dagmar Kylíšková

55

Příloha č. 2

Dotazník z oblasti spolupráce MŠ Korálek a rodičů dětí z pohledu pedagogů školy A Vliv spolupráce MŠ a rodičů dětí na vzdělávací práci v MŠ Otázka

ANO SPÍŠE ANO

SPÍŠE NE

NE

SPÍŠE ANO

SPÍŠE NE

NE

1. Domníváte se, ţe akce MŠ jsou v souladu s RVP PV a ŠVP Vaší školy? 2. Narušují konané akce organizačně práci ve Vaší MŠ? 3. Mají preventivní akce přínos pro děti , např. zaujmou děti, děti o nich hovoří? 4. Je plán aktivit MŠ pro rodiče vyhovující a dostačující? 5. Jsou rodiče o těchto aktivitách dostatečně informováni?

B Oblast spolupráce s rodiči dětí MŠ Otázka

ANO

1. Komunikujete aktivně s rodiči dětí? 2. Máte dostatečnou zpětnou vazbu od rodičů? 3. Povaţujete pracovní setkání s rodiči za přínosná? 4. Máte zájem o aktivní spolupráci a moţnost navrhovat nové aktivity? 5. Hodnotíte vzájemnou spolupráci rodičů a MŠ jako přínosnou pro obě strany?

Děkuji za Váš čas a vyplnění dotazníku. Dagmar Kylíšková

56

Příloha č. 3 Záznam o individuálním vývoji dítěte - ukázka záznamu Jméno dítěte................................................................................................................. Datum narození..........................Datum nástupu do MŠ.............................................. Třída............................................. Jméno učitelky............................................................................................................. ___________________________________________________________________ Kdy a jak se záznamovým archem pracovat Tento záznamový arch nás informuje o tom, na jaké úrovni se v jednotlivých dovednostech dítě nalézá. Rodiče i učitelky zaznamenávají pokroky dítěte v průměru dvakrát během roku. Samotný arch nám především řekne, čeho je třeba si u dítěte všímat, aby nic nezůstalo opominuto či skryto našemu pohledu. Při opakovaném hodnocení tak můţeme vidět globální posun ve vzdělávání dítěte, popř. odhalit oblasti, v nichţ k předpokládanému posunu nedochází. Výsledný záznam je pracovním materiálem pedagoga, který má dítě ve své péči a slouţí výhradně k tomu, aby pedagog mohl citlivěji a spolehlivěji přizpůsobovat vzdělávání jeho individuálním potřebám a moţnostem. Je nutno zajistit, aby se záznam nedostal do nepovolaných rukou či nebyl zneuţit v neprospěch dítěte. VZOR: Rodiče zaznamenávají datem (např. 10/ 10 = měsíc / rok) svůj pohled na dítě do bílého okénka tam, kde se domnívají, ţe se jejich dítě nachází. Šedá políčka slouţí pro záznamy učitelek. Naše pozorování a pozorování rodičů se mohou lišit (dítě se můţe chovat jinak doma neţ v kolektivu dětí). Dítě většinou postupuje od jednodušších projevů k sloţitějším (tak jak vyspívá). Značení jednodušších úkonů je v horní části tabulky.

Úroveň verbální komunikace = řečové projevy dítěte (slovní zásoba, gramatická správnost, stavba vět) Postup dítěte ve vývoji a zdokonalování

1p



Pouze sděluje, převáţně neverbálně

9/ 10



Převáţně sděluje, spíše verbálně, o příjem informací nemá zájem

2p

data jednotlivých záznamů 1p 2p 1p 2p 1p

12/10 

Snaţí se vést dialog



Je schopno vést jednoduchý dialog, ale má problémy



1/ 11 6/ 11 9/ 10

5/ 11

9/ 11

11/ 10

6/ 11

12/ 11

2/ 11

Ve vedení dialogu si počíná zdařile 6/ 11

57

2p

Úroveň verbální komunikace = řečové projevy dítěte (slovní zásoba, gramatická správnost, stavba vět) Postup dítěte ve vývoji a zdokonalování 

Pouze sděluje, převáţně neverbálně



Převáţně sděluje, spíše verbálně, o příjem informací nemá zájem



Snaţí se vést dialog



Je schopno vést jednoduchý dialog, ale má problémy



Ve vedení dialogu si počíná zdařile

1p

data jednotlivých záznamů 2p 1p 2p 1p 2p 1p

2p

Řešení problémů a myšlenkové operace = rozvoj paměti a učení (soustředění, pozornost a iniciativa) , data jednotlivých záznamů Postup dítěte ve vývoji a 1p 2p 1p 2p 1p 2p 1p 2p zdokonalování 

Nerozlišuje podstatné znaky a vlastnosti předmětů



Začíná rozlišovat podstatné znaky a vlastnosti předmětů s obtíţemi



Rozlišuje charakteristické rysy předmětů a jevů, často však chybuje



Zpravidla rozlišuje podstatné znaky předmětů, podobnost a rozdíl



Bezpečně rozlišuje znaky, spolehlivě odhaluje podobnost a rozdíl

58

Příloha č. 4 Spolupráce s nadací Šance - plakát

Výtěţkem ze zakoupení vánoční hvězdy mateřská škola spolu s rodiči pomáhá nemocným dětem z dětského oddělení v Olomouci k nákupu potřebných přístrojů. Dle mých zjištění rodiče dětí v loňském roce zakoupily 163 vánočních hvězd.

59

Příloha č. 5 Spolupráce s nadací Fond Sidus - plakát

V jarních měsících rodiče společně s mateřskou školou zakoupením různých předmětů z nabídky nadace Fondu Sidus pomáhají nemocným dětem z Fakultní nemocnice v Motole.

60

Příloha č. 6 Spolupráce s rodiči dětí při výchovné práci mateřské školy – fotodokumentace Tatínek – hasič dává dětem, po předchozí besedě s ukázkou různých hasičských potřeb, moţnost vyzkoušet na školní zahradě hasičskou kropící hadici.

Děti navštívily soukromou pekárnu jednoho z rodičů, kde měly moţnost seznámit se s postupem pečení pečiva a ochutnat jeden finální výrobek – rohlík.

. Maminka – dentální hygienistka provádí v rámci péče o své zdraví názornou ukázku péče o dětský chrup a kontrolu dětských zubních kartáčků. Děti následně navštívily i ordinaci jejího manţela. 61

Cyklistické odpoledne na dopravním hřišti u ZŠ, kde si děti za dohledu rodičů a pedagogických pracovnic MŠ prohlubovaly znalosti a dovednosti správné jízdy na dětských dopravních prostředcích.

Tvořivé odpoledne pro rodiče a děti – vyráběli výrobky z keramické hlíny. Hotové výrobky vypaluje v rámci spolupráce mateřské škole ZŠ.

Zábavné odpoledne v mateřské škole pro maminky, které i s úkoly připravily a navrhly děti samy.

62

Rodiče s dětmi v předvánočním období společně zdobí vánoční stromeček na školní zahradě pro ptáčky a drobná zvířata v rámci enviromentální výchovy.

Tatínek – entomolog předvádí dětem část své sbírky a vysvětluje jim, jak brouci ţijí a čím se ţiví.

(tato příloha pořízena z fotodokumentace uvedené mateřské školy)

63