Riziko přístupy k jeho vymezení

5. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí

Ostrava 8. - 9. září 2010

Riziko – přístupy k jeho vymezení Petr Marek1

Abstrakt Příspěvek se zabývá různými přístupy k vymezení pojmu riziko. Z etymologického hlediska lze nalézt původní kořeny tohoto slova ve staré řečtině. Teoretické základy rizika se objevují však až na přelomu 18. a 19. století, a to v dílech J. Haynese a F. H. Knighta. Hlavní otázky s nimi spojené lze zformulovat následovně: Je riziko totéž co nejistota? Existuje riziko bez nejistoty? Je riziko pravděpodobnost? Je riziko měřitelné a nejistota neměřitelná? Představuje riziko pouze záporné odchylky od očekávaného výsledku nebo i kladné? V závěru práce jsou rovněž zmíněny některé přístupy k pojmu riziko a nejistota ve světě umění. Klíčová slova Riziko, Nejistota.

1. Úvodem Co je to riziko a co je to nejistota? V obou případech se jedná o pojmy, které se ve světě ekonomické vědy používají poměrně často. Nicméně jejich teoretické vymezení není nejenom mezi jednotlivými vědeckými disciplínami, ale i v rámci ekonomické vědy, vždy zcela jednotné. Tento příspěvek si klade za cíl stručně pojednat o přístupu k těmto pojmům postupně z hlediska etymologického, teoretického a uměleckého.

2. Původ slova Původ slova „riziko“ je nutno hledat ve staré řečtině. Slovem „riza“ (psáno „ριζα”) se zde označoval „kořen“, tj. jakási překážka na cestě, o níž by mohl poutník na své cestě zakopnout. V podobném významu se tento termín objevil později v latině, kde představoval „útes“, o něhož se mohou rozbít lodě. Následně se začalo toto slovo v této nebo podobné podobě vyskytovat i v dalších jazycích ve smyslu nebezpečí, jemuž musí čelit obchodníci při dopravě po moři. Do angličtiny se slovo „risk“ dostalo patrně z kontinentální Evropy až v 17. století (Luhmann, 1996). Odtud už jsme blízko k chápání rizika jako jakéhokoliv nebezpečí, ať už v práci, v politice, v obchodu, ve financích, v životě nebo třeba i v lásce.

3. Přístup v teorii Termín „riziko“ se vyskytoval ve středověku již poměrně běžně. O riziku se zmiňuje např. papež Gregorius VIIII. (česky Řehoř IX.), (1227-1241, s. 1626), když akceptuje půjčování peněz za předpokladu, že věřitel podstupuje v rámci daného obchodu určité riziko. Pojmu riziko se nevyhýbá ani A. Smith. V knize Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) zmiňuje tento pojem hned 39krát, ale ani jednou ho definuje. Na teoretické vymezení podstaty rizika bylo proto nutné počkat až do přelomu 18. a 19. století. 1

Prof. Ing. Petr Marek, CSc., Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, Katedra financí a oceňování podniku, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3, [email protected].



Jeden z prvních pokusů o toto vymezení lze nalézt v práci J. Haynese z roku 1895 (s. 404): „Slovo riziko nemá v ekonomice čistě technický význam, ale znamená možnost vzniku jakékoliv škody či ztráty. Prvek nahodilosti je charakteristickým rysem rizika. Jestliže existuje nejistota, zda uskutečnění určité činnosti přinese nebo nepřinese příznivý výsledek, potom provedení této činnosti je samotným předpokladem pro existenci rizika. Je zřejmé, že riziko se může lišit ve stupni nebezpečí, které se může pohybovat od absolutní jistoty vzniku škody na jedné straně, a skoro absolutní jistoty bezpečí na straně druhé.“ Nejistota, jak zdůrazňuje dále např. E. A. Ross (1896, s. 304) má přitom jednoznačně subjektivní charakter. Podobně jako J. Haynes pohlíží na oba sledované pojmy, riziko a nejistotu, i F. H. Knight, jehož kniha Risk, Uncertainty and Profit (1921) přinesla velmi pečlivě zpracovaný rozbor této problematiky. „Nejistotu“, podle jeho názoru, „je třeba radikálně odlišit od běžně používaného pojmu riziko, oba pojmy však nelze od sebe oddělit. ... Podstatnou skutečností je, že rizikem se podle některých přístupů rozumí veličina měřitelná, zatímco podle jiných přístupů charakter měřitelnosti naopak nemá; existují tedy dalekosáhlé a zásadní rozdíly v pohledu na oba jevy v závislosti na tom, který z těchto dvou přístupů je zrovna používán. .... Proto zde tedy omezím pojem nejistoty pouze na případy neměřitelnosti. (část I.I.26) Autor rozlišuje ve své práci tři typy pravděpodobnosti. První typ pravděpodobnosti lze změřit na základě a priori kalkulace, své využití nachází např. při odhadu výhry v hazardních hrách, a naopak ve světě obchodu se vyskytuje výjimečně (část III.VII.25). Druhý typ vychází ze statistické analýzy založené na empirických datech, jedná se o nejčastější typ, s nímž se lze setkat při obchodním rozhodování (část III.VII.26). Konečně třetí typ představuje skutečnou (pravou) nejistotu (true uncertainty). V jejím případě ji nelze určit pomocí ani předchozí kalkulace a ani statistické analýzy (část III.VII.48). V případě rizika stojíme tudíž před rozhodnutím, které může vést k řadě různých výsledků, u nichž oproti nejistotě jsou známé pravděpodobnosti jejich výskytu. Z hlediska diskuse k pojmu riziko lze vysledovat pět následujících otázek, které jsou stále předmětem učené rozpravy? a) Je riziko totéž co nejistota? b) Je riziko pravděpodobnost? c) Je riziko měřitelné a nejistota neměřitelná? d) Představuje riziko pouze záporné odchylky od očekávaného výsledku nebo i kladné? e) Existuje riziko bez nejistoty? Předem je nutné uvést, že ačkoliv přístupy k vymezení pojmu riziko mohou být různé, přesto nakonec mohou mít všichni autoři pravdu. Z hlediska věcné logiky platí každá definice pouze za předpokladu existence určitých podmínek. A v tomto smyslu může každý autor pracovat s odlišnými podmínkami, ať již výslovně zmíněnými či nikoliv. Proto nelze jednoznačně říci, která odpověď na výše uvedené otázky bude jediná správná, neboť každý autor má právo si zvolit svoji vlastní cestu. Na druhou stranu lze ovšem rozeznat, ke které definici rizika a ke kterým vlastnostem rizika se přiklání většina teoretiků. Shrneme-li dosavadní přístupy, potom pod pojmem riziko se zpravidla rozumí nebezpečí vzniku události, která může mít podobu např. zakopnutí o vyčnívající kořen, ztroskotání lodi na útesu, anebo finanční ztráty z neuskutečněného obchodu, poškození zboží, nezaplacení za dodávku, apod. Jinými slovy řečeno, riziko představuje „nebezpečí, že se skutečné výsledky budou lišit od výsledků očekávaných“ (srov. Marek, 2009, s. 75). Je riziko totéž co nejistota? Většina teoretiků se shoduje v tom, že v případě pojmů, riziko a nejistota, se nejedná o pojmy totožné, neboť vykazují odlišné znaky a proto je nutné je jednoznačně odlišit. Podle J. Haynese tvoří nejistota jen předpoklad pro existenci rizika, ale není totéž co riziko. Nejistota spočívá tedy v „nemožnosti stanovit budoucí výsledek s absolutní jistotou“. F. H. Knight rozlišuje oba pojmy podle jejich měřitelnosti, resp. neměřitelnosti.



Nicméně lze nalézt i zcela opačné přístupy. D. W. Hubbard2 (2009, s. 71-84) považuje „riziko za takový stav nejistoty, kdy některé události, které mohou nastat, představují ztrátu, katastrofu či jiný nepříznivý výsledek.“ H. Levy a M. Sarnat (1999, s. 270) oba pojmy dokonce ztotožňují. Je riziko pravděpodobnost? V případě, že bychom definovali riziko jako pravděpodobnost, dostali bychom se do situace, kdy by se pro měření hodnot rizika pomocí některých ukazatelů jako jsou rozptyl či směrodatná odchylka používala pravděpodobnost jako jedna ze vstupních proměnných. Domnívám se tedy, že z tohoto důvodu nelze oba pojmy ztotožnit. Pouze za určité situace lze akceptovat vyjádření hodnoty rizika rovněž pomocí pravděpodobnosti. Bude se jednat o případy, kdy např. může nastat jen jedna ze dvou možných situací, avšak nelze zjistit průměrnou očekávanou hodnotu, a ani odchylku od očekávané hodnoty. Je riziko měřitelné a nejistota neměřitelná? Pokud neztotožníme oba pojmy jako H. Levy a M. Sarnat, potom kladnou odpověď na tuto otázku dávají v podstatě všichni další autoři. Představuje riziko pouze záporné odchylky od očekávaného výsledku nebo i kladné? V rámci finanční teorie se riziko obvykle vykládá jako nebezpečí, že skutečné výsledky budou nejen horší než očekávané, ale také i lepší než očekávané (např. Biermann – Smidt, 2003). Tento přístup vychází jednak z použití některých kritérií, jež pracují současně s kladnými i zápornými odchylkami, a jednak s typy rozhodnutí, při nichž se riziko bere v úvahu. V rámci investiční teorie se posuzuje vždy současně očekávaný výnos i očekávané riziko, a proto je vhodné i nutné vycházet rovněž z kladných odchylek. Podobný přístup je však v některých jiných vědách (lékařských, technických, přírodních, atd.) zcela odmítnut. Existuje riziko bez nejistoty? Hledání odpovědi na tuto otázku má smysl pouze v případě přijetí haynesovského pojetí nejistoty. Položme si tedy otázku, zda může existovat nebezpečí, že se skutečné výsledky budou lišit od výsledků námi očekávaných, pakliže jsme schopni s absolutní jistotou stanovit budoucí výsledek. Odpověď zní ne, taková situace nemůže nastat.

4. Přístup ve světě umění Pojmy, riziko a nejistota, nejsou však pojmy, na jejichž vysvětlování by měla věda výlučné právo. Různé přístupy k pochopení jejich podstaty lze nalézt i ve světě umění. Riziko a nejistota jsou námětem mnoha písní, básní, ale i výtvarných, literárních či dramatických děl. V závěru svého příspěvku bych se proto chtěl na chvíli zastavit u některých textů písní, básní a výtvarných děl, v jejichž textu či názvu se objevuje buď termín riziko, nebo nejistota. Pokud se podíváme na texty písní s názvem „Riziko“, nejblíže k vědecké definici se nachází zpěvák country music, Paul Brandt, který přirovnává riziko k situaci, kdy stojí na hraně útesu, čímž se vlastně dostává k původnímu významu tohoto slova ve staré řečtině.3 Skupina Elán ze Slovenska shledává riziko v uměleckém světě v nejčastěji analyzovaném konfliktu, ve vztahu soužití muže a ženy. Pro zamilovaného muže zde nebezpečí budoucího nepříznivého vývoje událostí vyplývá z nedostatečné znalosti minulého stavu sledované osoby, a z toho plynoucího možného nesprávného vyvození závěrů.4 V podobném duchu se objevuje riziko i v českých písních. Písničkář a textař, Jaromír Nohavica, však zavádí navíc nový ukazatel pro účely měření rizika, tzv. koeficient rizika, přesný způsob jeho konstrukce však dosud nerozpracoval.5

2

Autor oblíbený zvláště u tvůrců hesel ve Wikipedii. I’d rather stand on the edge of a cliff , and hang my toes over a bit. (Brandt, P.: Risk) 4 Našiel som si super kosť, má pochybnú minulosť. (Elán: Riziko) 5 Proto dřív, než jdeš do akce, sečti výšku a, hmotu b a tlak c, násob koeficientem rizika, poděl váhou politika.(Nohavica, J.: Tanec mezi vejci). 3



Básní věnovaných riziku není příliš mnoho. Za jeden z nejzajímavějších počinů lze označit velmi často citovanou báseň „Risk“ od W. A. Warda.6 Ve svém textu poukazuje na to, že každá lidská činnost může vést k neúspěchu, a člověk se přitom vystavuje přinejmenším nebezpečí posměchu ze strany ostatních lidí. Ale ten, kdo nic nedělá, kdo se o nic nepokouší, ten vlastně neexistuje. Pouze tedy ten, kdo riskuje, se stává skutečně svobodným.7 Ve výtvarném umění bývá riziko zobrazováno zpravidla v podobě záporné odchylky od očekávaného výsledku, např. v obraze Estetikum rizika rumunské malířské malířky M. S. Oprea se objevují postavy plné hrůzy z budoucnosti.8 Kanadský malíř P. J. Mills si představuje pod rizikem ekologické škody, jež mohou ve svém důsledku vést až k zániku planety Země, což vyjadřuje postupně se rozmazávající mapou světa.9 V textech písní bývá nejistota popisována obvykle jako všeobklopující10 a současně ubíjející.11 Lze ovšem nalézt i opačný pohled, podle K. Tunstall může být nejistota i krásná, neboť život plný jistoty by byl vlastně nudný.12 Ve výtvarném umění je nejistota nejčastěji zobrazována pohledem na krajinu před bouří (např. D. Collins).13 Velmi oblíbeným námětem se stává také v kubistickém (např. C. Alvez14 či G. de Chirico15) či v moderním abstraktním umění.

5. Závěr Cílem tohoto příspěvku nebylo přinést vyčerpávající odpovědi na všechny otázky týkající se podstaty pojmů, riziko a nejistota. Ani to nebylo možné, neboť teoretických přístupů, v nichž jsou tyto problémy řešeny, je příliš mnoho. Proto ani výčet autorů není a ani nemůže být úplný. Z určitého úhlu pohledu ho nemusí někteří čtenáři považovat ani za dostatečně reprezentativní. Příspěvek, nicméně, identifikuje hlavní otázky, které musí každý autor, jenž chce o riziku a nejistotě ve své práci pojednat, položit. Není možné pracovat s těmito pojmy, aniž bychom si předtím k nim zvolili svůj vlastní přístup. Který z nich to bude, záleží na osobních preferencích každého jednotlivého autora.

6

Nicméně o autorství této básně se vedou spory. Vedle Williama Arthura Warda (1921-1994) bývá tato báseň přisuzována rovněž Felice Leonardovi Buscagliovi (1924-1988), nicméně nejčastěji je na internetu uváděno, že autor básně není známý. 7 To laugh is to risk appearing a fool, to weep is to risk appearing sentimental, to reach out to another is to risk involvement, to expose feelings is to risk exposing your true self, to place your ideas and dreams before a crowd is to risk their loss, to love is to risk not being loved in return, to hope is to risk despair, to try is to risk to failure. But risks must be taken because the greatest hazard in life is to risk nothing. The person who risks nothing, does nothing, has nothing is nothing. He may avoid suffering and sorrow, but he cannot learn, feel, change, grow or live. Chained by his servitude he is a slave who has forfeited all freedom. Only a person who risks is free.(Ward, W.A.: Risk) 8 Obraz Aesthetics of Risk od Maia Stefana Oprea dostupný na . 9 Obraz Risk od Patricka Johna Millse dostupný na . 10 The Uncertainty that flows around m.e (Stratovarius: Uncertainty) 11 Uncertainty is killing me, and I'm certainly not asleep. (The Fray: Uncertainty) 12 Tunstall, K.: The beauty of uncertainty. 13 Obraz Certain Uncertainty od Derecka Collinse dostupný na . 14 Obraz Windows of Uncertainty (Okna nejistoty) od Christiana Alveze dostupný na . 15 Obraz The Uncertainty of the Poet (Nejistota básníka) od Giorgia de Chirico dostupný na .



Literatura [1] BIERMANN, H. – SMIDT, S. (2003): Financial Management for Decisions Making. Knoxville, Beard Book, 2003. [2] GREGORIUS VIIII. (1227-1241): Decretalium Compilatio. [on-line], Documenta Catholica Omnia, Cooperatorum Veritatis Societatis, c2006, [cit. 1. 8. 2010], . [3] HAYNES, J. (1895): Risk as an Economic Factor. Quarterly Journal of Economics, 1895, roč. 9, č. 4, s. 404-449. [4] HUBBARD, D. (2009): How to Measure Anything: Finding the Value of Intangibles in Business and The Failure of Risk Management: Why It's Broken and How to Fix. New York, Wiley, 2009. [5] KNIGHT, F. H. (1921): Risk, Uncertainty and Profit. Chicago, Houghton Mifflin, 1921. [6] LEVY, H. – SARNAT, M. (1999): Kapitálové investice a finanční rozhodování. Praha, Grada, 1999, český překlad. [7] LUHMANN, N. (1996): Modern Society Shocked by Its Risk. [on-line], Hong Kong, University of Hong Kong, 1996, [cit. 1. 8. 2010], . [8] MAREK, P. aj. (2009): Studijní průvodce financemi podniku. Praha, Ekopress, 2009. [9] ROSS, S. A.: Uncertainty as a Factor in Production. Annals of the American Academy of Political and Social Science, 1896, roč. 8, s. 304-331. [10] SMITH, A. (1776): Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha, Liberální institut, 2001.

Summary The paper deals with different approaches to definition of the term “risk”. From etymological point of view we can find the original roots of the word in ancient Greek. Theoretical foundation of this term has been elaborated at the turn of the 18th and 19th century, in works by J. Haynes and F. H. Knight. Main questions concerning this definition can be formulated as follows: Is risk the same term as uncertainty? Is risk without uncertainty? Can we express the risk as probability? Is a risk of measurable and uncertainty of immeasurable? Does contain risk only in negative deviations or also positive? Finally, there also discussed some approaches to the concept of risk and uncertainty in the world of art.

Riziko přístupy k jeho vymezení

Recommend Documents