Podnikatelské riziko a způsoby jeho měření Proč je důležité respektování rizika? Proto, aby společnosti předešly bankrotu. Dříve: V centrálně direktivní soustavě řízení riziko přebíral z velké části stát.
Dnes: Riziko plně dopadá na vlastníky, manažery a nakonec se projeví i u všech pracovníků firmy Podnikání tedy sebou přináší nejen vidinu úspěchu, zisku, společenského postavení, ale i nebezpečí podnikatelského neúspěchu, ztráty, úpadku. Kde je vysoká neúspěšnost podnikání ?
• Při zavádění nových výrobků na trh – neúspěšnost nových výrobků a služeb se pohybuje mezi 30-80% • Při podnikovém výzkumu a vývoji – zejména při základním a aplikovaném výzkumu. Podle analýz cca až 50% nákladů na výzkum a vývoj se vynaloží na výrobky, které se na trhu nakonec vůbec neobjeví.
O neúspěšnosti podnikání a tím i jeho riziku svědčí pravidelně se opakující počty bankrotů malých, ale i velkých firem ve všech zemích. Např. v r.1998 bylo soudem prohlášeno za insolventní následující počet firem ve vybraných zemích Západní Evropy a v zemích s transformující se ekonomikou.
1
Země
Západní Evropa Francie
Velká Británie
Státy s tranzitivní ekonomikou
Počet firem
55 000
Česká republika
9 000
Polsko
34 200
Belgie
6 900
Rakousko
6 600
Španělsko
900
Irsko
700
Řecko
Portugalsko
Madarsko
37 000
Německo
Švýcarsko
Země
Slovensko Bulharsko
Počet firem
7 300
2 100 800
500
100
900 400
K bankrotům často dochází z důvodu podcenění rizika v původních investičních záměrech. Rozdíly v počtu bankrotů jsou dány:
• Velikostí země • Stupněm tvrdosti bankrotové legislativy ( nejtvrdší je legislativa Velké Británie, Francie a Švýcarska.
Menší počty bankrotů u většiny transformujících se ekonomik jsou způsobeny známými problémy v této oblasti jako je opatrný přístup věřitelů (zejména bank), přetížeností obchodních soudů, nedostatky v zákonných opatřeních o konkurzu a vyrovnání, slabý tlak institucionálních vlastníků aj. Opačnou stranou rizika je samozřejmě úspěch v poslední době např. investicemi do software, telekomunikací, hardware, využití laserové techniky v průmyslu a ve zdravotnictví apod.
Podnikatelské riziko definujeme: Jako nebezpečí, se dosažené výsledky podnikání se budou odchylovat od výsledků předpokládaných.
2
Riziko má dvě stránky:
• Pozitivní stránka – naděje vyššího úspěchu, vyššího zisku • Negativní stránka – nebezpečí horších výsledků
Jaký je vztah mezi nejistotou a rizikem ?
• Nejistota (uncertainty) - je to neurčitost, náhodnost podmínek či výsledků nějakých jevů či procesů. Je to také nemožnost spolehlivého stanovení budoucích faktorů, které ovlivňují hospodářský výsledek. • Riziko (risk) – (je užší pojem) je to takový druh nejistoty, kdy je možno pomocí obvyklých statistických metod kvantifikovat pravděpodobnosti vzniku odchylných výsledků. Riziko je také nebezpečí, že dosažené výsledky podnikání se budou odlišovat od výsledků předpokládaných.
Na druhé straně se ale říká, že riziko je hlavním zdrojem podnikových zisků. Jaké jsou hlavní příčiny podnikatelských rizik?
Je jich celá řada a můžeme je členit podle různých hledisek. I.
Podle závislosti na podnikové činnosti:
1) Riziko objektivní – nezávislé na činnosti podniku, na vůli a schopnostech podnikového managementu, vlastníka či zaměstnance Např.: - přírodní, živelné události (povodně, požár, zemětřesení) - politické události (změna vlády, parlamentu) - ekonomické změny makroekonomického charakteru (změna úroků, kurzů, cel, daní) - sociálně-patologické (loupeže, teroristické akce, podvody)
2) Riziko subjektivní – je závislé na činnosti podnikového managementu, majitelů či zaměstnanců. Např.: - nedostatečné technické, ekonomické a personální znalosti - nedbalost, nepozornost - nedostatečné schopnost adaptace na změny
3
II.
Podle jednotlivých činností podniku 1) 2) 3) 4)
Riziko provozní – riziko stávek, havárií strojů, úrazů apod. Riziko tržní – riziko odbytu, cen, kurzů Riziko inovační – zavádění nových výrobků, technologií Riziko investiční – z rozdělení peněz do hmotného a nehmotného investičního majetku 5) Riziko finanční – vyplývající z používání různých druhů kapitálu 6) Celkové podnikatelské riziko – projeví se v tržní ceně akcií tj. v hodnotě (ceně) firmy, v dividendách, zahrnuje v sobě předchozí rizika
Značný vliv na celkové podnikatelské riziko má i stupeň diverzifikace výroby a prodeje a stupeň zatíženosti podniku fixními náklady. Větší diverzifikace podnikové činnosti snižuje riziko a naopak vysoký podíl fixních nákladů, vyvolaný vysokým podílem fixního majetku riziko zvyšuje, protože fixní náklady jsou nepružné při poklesu výroby. Zvýšení rizika má pro podnik dvojí důsledky:
• Zvyšuje variabilitu zisku na akcii – jestli-že je rentabilita celkového kapitálu vyšší než úrok z dluhu, stoupá zisk na 1 akcii, v opačném případě dochází k poklesu. • Zvyšuje se riziko insolvence, kdy podnik není schopen platit své závazky.
Čím je vyšší zadluženost podniku, tím je vyšší i finanční riziko podniku.
Celkové podnikatelské riziko se projeví v tržní ceně akcií, tj. v hodnotě (ceně) firmy, v dividendách. Zahrnuje v sobě předchozí rizika. Postoje k riziku
a) Averze (nechuť) k riziku – podnikatel se snaží riskantnějším akcím vyhnout a vyhledává spíše akce a projekty bez rizika nebo jen s malým rizikem. b) Sklon k riziku – podnikatel vyhledává riskantnější projekty s větší nadějí na vyšší efekty, ale také s vyšším nebezpečím špatných výsledků c) Neutrální postoj – podnikatelova averze a sklon k riziku jsou v rovnováze.
4
Postoj k riziku u podnikatele či managera závisí na:
• Osobním založení – ten, kdo osobně požaduje naprostou bezrizikovost rozhodnutí, nemůže být úspěšným subjektem podnikání. Není to ovšem tak, že by u většiny manažerů převládal sklon k riziku, praxe poukazuje, že převládá spíš nechuť k podstupování rizika.
• Ekonomickém postavení podniku – tento vliv nepůsobí zcela jednoznačně. Na jedné straně platí, že finančně a ekonomicky silné podniky mohou postupovat vyšší rizika (neúspěch v jednom projektu může být kompenzován úspěchem v jiné oblast, zatímco slabší podniky si vyšší riziko mohou dovolit méně. Na druhé straně však platí, že často menší (začínající) firmy jsou nuceny jít do značným rizik, aby se uchytily na trhu (riziko inovací, výrobků, technologií apod.).
• Systém motivace pracovníků – může buď podporovat zdravé riziko, nebo je neutrální, či naopak vede k opatrnosti. Ve většině podniků je nerovnováha mezi stimulací za lepší výsledky a finančními postihy za neúspěchy, silněji působí postihy. Ochrana proti rizikům
V tržní ekonomice podnikatelské riziko dopadá převážně na podnik na vlastníky, management i zaměstnance. Jen z menší části má vliv na stát např. snižování daní, věřitele banky. Opačně tomu bylo v případě centrálně řízené ekonomiky, kdy hlavní riziko nesl převážně stát, méně zaměstnanci.
Podnik se tedy snaží chránit proti riziku a provádí rizikovou politiku tj. řízení rizika.
Rizikovou politiku tedy definujeme jako takovou činnost podniku, která zahrnuje: • Identifikaci rizika (příčiny, druh rizika) • Měření stupně rizika (vysoký stupeň rizika, normální, nízký) • Kvantifikaci vlivu rizika na podnikatelskou činnost (vliv rizika na zisk, finanční situaci apod.) • Ochranu proti rizikům (rozložení rizika, přesouvání rizika apod.)
5
Ochrana proti riziku se může provádět dvěma způsoby:
a) Odstraněním příčin rizika a tím jeho eliminací – to nebývá příliš časný případ, je to např. odstranění konkurence ekonomickou, nebo politickou silou tj. např. koupí podniku, prosazením likvidace zahraničních podniků apod. tj. ofenzivní přístup k riziku. b) Snížení nepříznivých důsledků rizika na přijatelnou míru – např. snížení dopadu finančních ztrát cestou pojištění či diverzifikace rizika. Tomu říkáme defenzivní přístup k riziku.
Defenzivní přístup – eliminace rizika tj. konkrétní způsoby ochrany proti riziku:
1) Volba právní formy podnikání - zda podnikání jako fyzická či právní osoba 2) Prosté omezování rizika - podnik si stanoví tzv. rizikové meze – tj. kam až je ochoten jít do jakého rizika. Např. hranice možného poklesu ceny, hranice zadluženosti či naopak hranice výše poskytnutého úvěru zákazníkovi, nebo např. minimální požadovaná efektivnosti investic. Toto omezování rizika někdy vyúsťuje až ve vyhýbání se riziku tím, že se podnik vzdá určité činnosti např. se vzdá úvěru a čeká na vlastní kapitál, nebo se vzdá zavedení nové technologie. Takové vyhýbání se riziku ovšem zpravidla omezuje možnosti dosažení vyšších mimořádných výsledků v rentabilitě podnikání. 3) Rozložení (diverzifikace) rizika - jde o rozložení rizika na co největší základnu a tím i jeho snížení. Nejčastější formy diverzifikace rizika jsou: a) rozšiřování výrobního programu – vertikálně: podnik si sám vyrábí polotovary, tím omezuje závislost na dodavateli, nebo horizontálně: vyrábí další výrobky b) geografická diverzifikace – jde o využívání různých zemí pro lepší podmínky např. nižší daně, levnější pracovní síla apod. c) diverzifikace z hlediska dodavatelů: např. u dodávky nafty, u nás 1-2 dodavatele, v Německu např. několik dodavatelů nafty d) diverzifikace z hlediska odběratelů – nejen 1 – 2 rozhodující zákazníci, ale několik odběratelů e) diverzifikace v oblasti finančních investic
ČÍM VĚTŠÍ JE NEZÁVISLOST JEDNOTLIVÝCH PRVKŮ ČI ČINNOSTÍ, KTERÉ JSOU VÝSLEDKEM DIVERZIFIKACE, TÍM VĚTŠÍ JE OCHRANA PROTI RIZIKU. 6
Největšího snížení rizika se dosáhne diverzifikaci do činností vzájemně nezávislých např. výroba oceli a potravin, nebo do činností nepřímo závislých např. prodej deštníků a prodej slunečníků, nebo výroba zmrzliny a výroba teplých jídel. 4) PŘESUNUTÍ (FLEXIBILITA) PODNIKÁNÍ – podnik musí být schopen reagovat rychle na změny bez velkých nákladů. Např. výběr technologie pro více účelů. 5) DĚLENÍ RIZIKA – riziko se rozdělí na několik účastníků, kteří se podílejí na společném projektu. 6) PŘESUNUTÍ RIZIKA – jedná se o přesun rizika na jiné subjekty, pomocí smluv (dodavatele, odběratele, leasingové společnosti apod.). a) Jedná se např. o stálé ceny dodávaných surovin ve smlouvách při očekávaném růstu cen surovin. Tím se riziko přenáší na dodavatele. Tak lze postupovat jen u ekonomicky slabších dodavatelů. b) Prosadí se stálé ceny prodejní, nebo určité minimální odebírané množství při očekávaném poklesu realizovaných cen. Tak lze postupovat zase jen u ekonomicky slabších odběratelů či v případě převahy prodávajících na trhu. c) Přenesení rizika formou leasingu na leasingovou společnost d) Termínované obchody
7) POJIŠTĚNÍ - je zvláštní forma přenesení rizika na pojišťovnu za úplatu. Vztahuje se převážně na měřitelná rizika objektivního charakteru – tzv. pojistitelná rizika (živelné škody, krádeže). V poslední době se rozšiřuje pojištění rizik dříve nepojistitelných např. investování v zahraničí, riziko v zahraničním obchodě, ve stavebnictví tzv. garanční pojištění apod. 8) TVORBA REZERV V PODNICÍCH - např. rezervní fondy, pojistné zásoby apod. POŽADOVANÁ VÝNOSNOST A RIZIKO
Investor musí při rozhodování o investičním projektu brát v úvahu následující skutečnosti: • Jaká je výnosnost projektu • Jaká jsou rizika daného projektu • Jaké důsledky má projekt z hlediska likvidity
Tato tři kritéria tvoří tzv. investiční trojúhelník. Ideální investice by měla přinést co nejvyšší výnosnost, nejnižší riziko a maximální likviditu. Protože 7
se obvykle dosažení těchto tří kritérií vzájemně vylučuje, musí podnik vždy preferovat určité kritérium z investičního trojúhelníku: výnos, riziko či likviditu.
Většina investorů je rizikově averzní – maximalizují výnos ve vztahu k riziku. To znamená, že preferují dokonale jistou investici,k před investicí se stejným výnosem, ale vyšším rizikem.
2. Měření rizika v oblasti investičního rozhodování
Investor se ve většině případů hmotných i finančních investic nemůže riziku vyhnout. Musí tedy riziko poznat, kvantifikovat jeho míru a podle toho se pak rozhodovat.
Riziko jednotlivého investičního projektu lze vyjádřit jako nebezpečí, že dosažené kapitálové výdaje a peněžní příjmy budou odlišné od předpokládaných. Nebo-li že dosažený peněžní tok z investic se bude odlišovat od předpokládaného. Přesněji vyjádříme riziko pomocí pravděpodobnosti.
Pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem (výdaj) z investování nastane, lze definovat jako v procentech vyjádřenou možnost jeho vzniku. Pravděpodobnost může být vyjádřena:
a) Objektivně – na základě minulých údajů o peněžních tocích (zejména u opakovaných projektů). b) Subjektivně – na základě odborného odhadu s ohledem na možné odchylné působení různých faktorů (cen, nákladů, daní apod.) Tento odhad je nutný u nových projektů, ve kterých nelze využít údaje z minulosti.
2.1. Očekávaná hodnota peněžních toků z investice
Jestli-že dovedeme vymezit jednotlivé varianty peněžních toků a stupeň jejich pravděpodobnosti, můžeme na jejich základě určit tzv. průměrnou očekávanou hodnotu peněžních toků. Je to vážený aritmetický průměr všech variant toků, kde vahou je stupeň pravděpodobnosti jednotlivých toků.
8
P = suma Pj x pj P– Pj – pj Nj -
průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice jednotlivé peněžní příjmy u různých variant pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem nastane počet variant očekávaných peněžních příjmů jednotlivé varianty očekávaných peněžních příjmů
2.2. Směrodatná odchylka – absolutní míra rizika
Pro plné vyjádření rizika stupně rizika investičních projektů je nezbytné porovnávat odchylky jednotlivých peněžních příjmů od průměrné očekávané hodnoty. Ten projekt, který vykazuje vyšší odchylky, je považován za riskantnější. Každá odchylka má jinou pravděpodobnosti, je třeba vyjádřit průměrný stupeň odchylek od průměrné očekávané hodnoty. K tomu slouží nejlépe statistická metoda směrodatné odchylky. Směrodatná odchylka – vyjadřuje druhou odmocninu rozptylu peněžních příjmů.
Rozptyl peněžních příjmů – je součet druhých mocnin odchylek jednotlivých peněžních příjmů od průměrného příjmu násobených mírou pravděpodobnosti těchto příjmů. 2
2
ð = ∑ (Pj – P) x pj 2
ð = √∑ (Pj – P) x pj ð – rozptyl očekávaných peněžních příjmů z investičních variant P– Pj – pj N-
průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice jednotlivé peněžní příjmy u různých variant pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem nastane počet variant očekávaných peněžních příjmů
9
j - jednotlivé varianty očekávaných peněžních příjmů ČÍM VĚTŠÍ SMĚRODATNOU ODCHYLKU PENĚŽNÍCH PŘÍJMŮ PŘÍSLUŠNÝ PROJEKT VYKAZUJE, TÍM VĚTŠÍ JE JEHO RIZIKO.
V zemích s rozvinutým kapitálovým trhem jsou směrodatné odchylky sledovány i u výnosnosti jednotlivých druhů cenných papírů. Tak např. v USA směrodatná odchylka za léta 1929 – 1988 dosahovala následující výše:
Druh finanční investice Vládní pokladniční poukázky Dlouhodobé vládní obligace Obligace korporací Obyčejné akcie
Směrodatná odchylka 3,3 8,5 8,4 20,9
2.3. Variační koeficient – relativní míra rizika
Pomocí směrodatné odchylky může být riziko investičních projektů porovnáváno tehdy, když srovnávané projekty mají přibližně stejné očekávané průměrné hodnoty peněžních příjmů. Protože směrodatná odchylka je absolutní ukazatel vyjádření míry rizika, není vhodná pro porovnávání rizikovosti projektů s podstatně odlišnými očekávanými průměrnými hodnotami peněžních příjmů. K tomu slouží variační koeficient.
Variační koeficient – představuje poměr mezi směrodatnou odchylkou a průměrnou očekávanou hodnotou peněžních příjmů z investice. V=
ð
P
V – variační koeficient Ostatní symboly jsou stejné jako v předchozích vzorcích.
Čím je variační koeficient vyšší, tím je riziko projektu vyšší.
Pokud nám vyjdou rozdílné hodnoty u měření rizikovosti projektu pomocí směrodatné odchylky a variačního koeficientu, variační koeficient má 10
prioritu před směrodatnou odchylkou a jeho pomocí dosažené výsledky měření jsou správnější.
Riziko
Příklad Akciová společnost AGL předpokládá, že po uvedení nové výrobní linky do provozu se zvýší produkce a odbyt výrobků a nastanou následující možné alternativy vývoje podniku:
Zhodnoťte stupeň rizikovosti projektu.
Vypočítejte průměrnou očekávanou hodnotu peněžních příjmů, směrodatnou odchylku a variační koeficient. Předpokládaný odbyt
vysoký
zisk / ztráta v tis. Kč pravděpodobnost 250
průměrný
100
nízká
Řešení: Předpokládaný odbyt vysoký
0,55
-100
průměrná hodnota příjmů
průměrný nízká
Celkem
směr. odchylka
0,3
75
55
-15
115
0,15
Pj-Pprům.
135
-15
-215
(Pj - Pprům.)2
18 225
(Pj - Pprům.)2 x pj
225
46 225
variační koeficient
5 468 124
6 934
12 525
111,9
0,97
Průměrná hodnota peněžních příjmů je 12 525 Kč, projekt je tedy ziskový.
Směrodatná odchylka projektu ve výši 111,9 je velmi vysoká, projekt je riskantní ve srovnání se směrodatnou odchylkou akcií tj. 20 (v USA r. 1929-1988).
11
Variační koeficient je také poměrně vysoký, což naznačuje vysoké riziko projektu. Vhodné by bylo daný projekt nerealizovat.
12
