Riziko a nejistota příspěvek k precizaci pojmů

5. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí

Ostrava 8. - 9. září 2010

Riziko a nejistota – příspěvek k precizaci pojmů František Kalouda1

Abstrakt Příspěvek podrobuje kritické analýze současné vnímání pojmů nejistota a riziko. Jeho cílem je přiblížit jejich teoretické pojetí co nejvíce realitě rozhodování v podnikatelském kontextu, tedy prostředí zdravého rozumu. Pojem nejistota v zásadě žádné podstatné modifikace ve výše uvedeném smyslu nepotřebuje. Je pouze třeba brát v úvahu, že důsledek rozhodování za nejistoty může být positivní nebo negativní. Akademický koncept možných positivních i negativních důsledků rizika je zde však odmítnut. Pojem riziko je nově vyhrazen pouze pro negativní důsledky rozhodovací situace. Pro positivní důsledky se zde striktně zavádí pojem příležitost (šance). Klíčová slova Nejistota, riziko, nové pojetí rizika, příležitost (šance).

1. Úvod Východiskem příspěvku je representativní (i když relativně stručný) přehled chápání pojmů nejistoty a rizika podle poznatků z odborné literatury. Representativnost je přitom chápána nikoli jako výraz názorové uniformity, ale spíše jako representativnost názorová, ve smyslu názorů vědeckou komunitou obecně přijímaných osobností. Názorová (v tomto případě terminologická) rozdílnost pak slouží jako inspirace a východisko pro formulaci závěrů příspěvku. V textu je poněkud méně než je dnes obvyklé akcentováno riziko spojené s finančními investicemi a přednost je dávána podnikatelskému riziku spojenému s investicemi reálnými. Autor příspěvku věří, že toto zaměření bude spíše prospěšné, neboť literatura věnovaná riziku spojenému s finančními investicemi je dnes již více než rozsáhlá. Jako příklad téměř výhradního soustředění zdroje na problematiku rizika spojeného s finančními investicemi nám mohou posloužit dva všeobecně známé prameny.2,3

2. Cíl a použité metody Cílem příspěvku je především upozornit na možnost posunu významového chápání pojmů nejistota a riziko, přičemž hlavní modifikace stávajícího stavu se týkají v rozhodující míře pojmu riziko a to především jeho současného chápání či vnímání. Zde došlo k významnému posunu, v globálním měřítku přibližně v poslední dekádě dvacátého století a v podstatě současně i na domácí odborné scéně. 1

Ing. František KALOUDA, CSc., MBA, Masarykova univerzita, fakulta Ekonomicko-správní, katedra financí, Lipová 41a, 602 00 BRNO, Česká republika. kalouda @ econ.muni.cz 2 BREALEY, R.A., MYERS, S.C.: Teorie a praxe firemních financí. Praha, Computer Press, 2000. ISBN 80 – 7226 – 189 – 4 3 SHARPE, F. F. , ALEXANDER,G.J.: Investice. 4. vydání, VICTORIA PUBLISHING 1994. ISBN 80 – 85605 – 47 – 3



Příspěvek rovněž usiluje dokázat, že v našem jazykovém prostředí důvody pro tento posun nejsou ani zdaleka tak relevantní, jak se může snad na první pohled jevit. Snaha sledovat autoritativní zahraniční zdroje je jistě chvályhodná, je však neméně důležité brát v úvahu i nejrůznější specifika prostředí (profesní, teritoriální, jazyková), v nichž tyto autority svá stanoviska formulují. Z metodického aparátu, který byl při tvorbě příspěvku využit nelze opomenout především literární rešerši, analýzu získaných dat (hlavně, i když nejen, ve smyslu srovnávání) a syntézu ze získaných poznatků (dat) spolu s jejich zobecněním. Ostatní metodické principy byly využity spíše nesytematicky a měly jen okrajový význam a proto je neuvádíme.

3. Data 3.1 Definice pojmu neurčitost a riziko ve vzájemných souvislostech Ukazuje se jako výhodné sledovat vývoj názorů na chápání pojmů neurčitost a riziko alespoň do jisté míry společně. Důvodem pro tento paralelismus je obvyklé vymezování se obou pojmů proti sobě vzájemně. Podle jednoho z nejautoritativnějších domácích pramenů4rozlišují anglosaské prameny5 pojmy rizika a nejistoty, a to takto: a) nejistota (uncertainty) širší pojem – neurčitost či náhodnost podmínek nebo výsledků analyzovaných procesů, jevů či událostí (tedy situace, kdy je známá množina možných výsledků, ale nikoli pravděpodobnosti s jakou se objeví) b) riziko (risk) užší pojem – taková nejistota, kdy je možno kvantifikovat pravděpodobnost vzniku odlišných alternativ. Tamtéž je citována i v literatuře často používaná, mírně odlišná charakteristika nejistoty a rizika, kdy a) nejistota je vnímána jako „nemožnost spolehlivého stanovení budoucích faktorů, které ovlivňují hospodářský výsledek“ b) zatímco za riziko „se považuje nebezpečí, že očekávané výsledky hospodaření se budou odlišovat od výsledků předpokládaných“ (z čehož má plynout, že jde o odlišnosti či odchylky měřitelné, kvantifikovatelné). Je zřejmé, že dříve presentované definice nejistoty a rizika jsou jednoznačnější a tudíž i pro naše účely vhodnější. K této definici nejistoty a rizika se přiklání i jiné prameny, ať již zahraniční6 či domácí.7 Posledně citovaný zdroj k tomuto problému uvádí v podstatě shodné stanovisko s již citovaným pramenem,8 pouze v poněkud jednoznačnější podobě, když představuje “tradiční” definici rozdílu mezi rizikem a nejistotou: “…riziko je situace, kdy pravděpodobnosti jednotlivých událostí jsou předem známy, zatímco nejistota je situace, kdy pravděpodobnosti známy nejsou.“ A tamtéž na stejném místě tentýž pramen konstatuje: „Jedním z úkolů rozhodování je převést situaci za nejistoty na situaci rizika ……. .“ 4

VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, EKOPRESS 2001. ISBN 80-8611938-6, str. 156 5 KNIGHT, F.: Risk, Uncertainity and Profit. New York, Houghton Morfin Copany, 1921 6 JUDIN, D.B.: Matematické metódy riadenia při neúplném informácii. 1. vydání, Bratislava, Alfa 1981. 7 SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika. 2. vydání, Praha, C.H. Beck 2000. ISBN 80 – 7179 – 300 – 4, str. 323 8 VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, EKOPRESS 2001. ISBN 80-86119-38-6, str. 156



Zde primárně presentovaná definice nejistoty má zřejmě i větší prioritu, neboť podle dalšího respektovaného pramene9 byl již citovaný F. Knight10 prvním autorem, který se zabýval analýzou situace za nejistoty. Stejný slovenský zdroj11 uvádí dokonce i definici nejistoty podle F. Knighta v podobě „ako vol´bu, pre ktorú je známy rad možných výsledkov, ale nie pravdepodobnosti ich vzniku.“ V zásadě totožná stanoviska pokud jde o definici nejistoty uvádí i jiný nepřehlédnutelný a zde již také citovaný zdroj.12 Je tedy zřejmé, že pokud „známe řadu možných výsledků“ co do jejich kvantitativních charakteristik, můžeme mezi nimi zcela jistě rozlišit výsledky positivní od výsledků negativních, ať již je toto rozlišení jakkoliv subjektivní. Lze tedy charakteristiku „positivní“ či „negativní“ efekty vztahovat k situaci, pro niž jsme přijali označení situace nejistá čili nejistota. Pokud jde o ještě bližší charakteristiku vztahu pojmů nejistota a riziko, pak již známý pramen13 ve srovnání s názorem dříve uvedeným14 již zcela jednoznačně uvádí: ”… riziko … sa všeobecně chápe ako meratelná neistota.”, což je uvažováno jako autorův závěr z analýzy stanovisek více autorů. Zde se zřejmě v souvislosti s výše uvedeným uvažuje pro dané potřeby dokonale měřitelná nejistota (kdy jsou známy i pravděpodobnosti, s jakou již podle F.Knighta známé výsledky nastanou). Je tedy zřejmé, že definice pojmu nejistota je v čase v podstatě stabilní a to již od prvních analýz tohoto pojmu na začátku dvacátých let minulého století. Pro potřeby tohoto příspěvku je nezbytné ukázat, že v případě definice pojmu riziko tomu ani zdaleka tak není. Přirozeně ke škodě věci. 3.2 Definice pojmu riziko Skutečnost, že se zde soustředíme (někde dokonce i výslovně) na riziko podnikatelské nebude na závadu obecnosti našich úvah. Patří k dobrému tónu, považovat za původnější (ve smyslu priorit) stanoviska uveřejněná dříve na časové ose. Pokud se pokusíme toto kritérium respektovat, dopracujeme se k následující posloupnosti tvrzení, vztahujících se k úsilí o co nejpřesnější definování pojmu riziko. Pokud nebude uvedeno jinak, bereme v úvahu rok publikace, tedy rok vydání citovaného zdroje. a) rok 1992 “Hospodářská činnost každého podniku nese s sebou i možnost vzniku neočekávaných ztrát na hospodářském výsledku i majetku. Možnost vzniku takových ztrát je nazývána rizikem.“15 9

SIVÁK, R. a kol.: RIZIKO A NEISTOTA VO FINANCIÁCH (VYBRANÉ OKRUHY). 1. vydanie, 204 strán. EKONÓM Bratislava 2004. ISBN 80-225-1956-1, str. 25 10 KNIGHT, F.: Risk, Uncertainity and Profit. New York, Houghton Morfin Copany, 1921 11 SIVÁK, R. a kol.: RIZIKO A NEISTOTA VO FINANCIÁCH (VYBRANÉ OKRUHY). 1. vydanie, 204 strán. EKONÓM Bratislava 2004. ISBN 80-225-1956-1, str. 25 12 BREALEY, R.A., MYERS, S.C.: Teorie a praxe firemních financí. Praha, Computer Press, 2000. ISBN 80 – 7226 – 189 – 4 13 SIVÁK, R. a kol.: RIZIKO A NEISTOTA VO FINANCIÁCH (VYBRANÉ OKRUHY). 1. vydanie, 204 strán. EKONÓM Bratislava 2004. ISBN 80-225-1956-1, str. 25 14 SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika. 2. vydání, Praha, C.H. Beck 2000. ISBN 80 – 7179 – 300 – 4, str. 323 15

VALACH, J.a kol (1992): Základy finančního řízení podniku. Nad zlato, 3. vydání (první a druhé v roce 1991), Praha 1992. ISBN 80-900383-6-0, str. 16



Zde je tedy riziko jasně chápáno v jeho negativních souvislostech. Pro účely tohoto příspěvku můžeme tedy toto pojetí označit (ve shodě j tím jak chápeme prioritu) jako pojetí tradiční. b) rok 1993 „Podnikatelské riziko můžeme definovat jako možnost, že dosažené výsledky podnikání se budou příznivě či nepříznivě odchylovat od předpokládaných výsledků.“16 Po pouhém roce je u téhož autora (resp. autorského kolektivu) zřejmý příklon k oběma možnostem vnímání rizika, tedy s jeho potenciálně negativními, ale i positivními důsledky či efekty. To je jistě dramatický vývojový skok v tak krátkém časovém intervalu. Označme toto vnímání pojmu rizika jako koncept či pojetí alternativní. c) rok 1997 „Podnikatelské riziko je většinou definováno jako nebezpečí, že dosažené výsledky podnikání se budou odchylovat od výsledků očekávaných.“17 První příklad stanoviska neutrálního, kdy positivní či negativní charakter důsledků či efektů rizika není zdůrazňován. d) rok 1997 „Riziko je nejistá událost, která v případě, že nastane, má negativní (nebo i pozitivní) vliv na dosažení cíle“.18 V tomto případě jde zřejmě jde o alternativní pojetí i když s mírnou modifikací. e) rok 1997, resp. 2000 „ …. guides published by the US Project Management Institute (PMI) and the UK Association for Project Management (APM) have adopted a broad view of risk in terms of threats and opportunities. ….. Risk – an uncertain event or condition that, if occurs, has a positive or negative effect on a project objektive – PMI (2000, p. 127) Risk – an uncertain event or set of circumstances that, should it occur, will have an effect on the achievment of the project´s objectives – APM (1997, p.16). This widely used definitions embrace both welcome upside and unwelcome downside effects.“19 Poslední citace dvou definicí pojmu riziko má zřejmě klíčový význam. V obou případech jde o nepochybně vysoce respektované instituce a i když definice (zaveďme 16

VALACH, J.a kol (1993): Základy finančního řízení podniku. Nad zlato, Praha 1993. ISBN 80-85626-14-4, str. 49 17 ČERNÁ, A.: Finanční analýza. Bankovní institut, Praha, 1997, 1. vyd., ISBN neuveden, str. 26 18 definice podle normy ISO 10006 - zde je vročení obtížné. Z dostupných informací by bylo možné předpokládat datum z intervalu 1997 – 2003. V daný okamžik se přikláníme k dolní mezi uvedeného intervalu. 19 CHAPMAN, Ch., WARD, S.: Project Risk Management. Processes, Techniques and Insights. Second edition, John Wiley & Sons, England 2005. ISBN -10 0-470-85355-7 (H/B), ISBN-13 978-0-470-85355-9 (H/B), str. 6



zde účelově označení britská, respektive US definice) nejsou totožné, přece jen z nich nevyplývají jednoznačné implikace směrem k pouze negativnímu chápání pojmu rizika. To nám nicméně nebrání ve zformulování dílčího závěru v tom smyslu, že je nutno rozlišovat mezi pojmy riziko (s pouze negativními konsekvencemi) a nejistota (s možnými důsledky jak positivními, tak negativními). Citovaný pramen, při vší zřejmé úctě k autoritám PMI a APM, považuje za prospěšné uvést v dalším i „zkrácenou (short form)“ definici pojmu riziko, která se od výše uvedených stanovisek PMI i APM liší. „To this end it is useful to define ´risk´ as an uncertain effect on project performance rather then as a cause of an (uncertain) effect on project performance. Such a definition of project ´risk´ is ´the implications of uncertainty about the level of performance achiavable´“20. Je zřejmé, že zde se citovaný pramen již přiklání k definování pojmu riziko bez explicitního uvádění možných negativních či positivních souvislostí, tedy k poněkud „otevřenější“ britské definici. f) rok 2001 a) „… nebezpečí, že dosažené výsledky podnikání budou odchylovat od výsledků předpokládaných.“21 A blíže definuje tentýž pramen22 tyto možné odchylky jako - odchylky příznivé (žádoucí), a nebo - odchylky nepříznivé (nežádoucí). b) Jistě pozoruhodné však je, že tentýž pramen23 uvádí v daných souvislostech i tradiční chápání pojmu rizika, kdy se jako podnikatelské riziko definuje pouze možnost ztrát (či výsledků horších než předpokládané). f) rok 2002 Hodnocení podnikatelského rizika ze dvou stránek, jmenovitě z: 1. pozitivní stránky – naděje vyššího zisku, naděje vyššího úspěchu, 2. negativní stránky – nebezpečí horších hospodářských výsledků.24 Což lze chápat jako pojetí do jisté míry obdobné posledně uvedené filosofii ad a). g) rok 2003 a 2005 a) V literatuře25 se objevuje již známé neutrální stanovisko, kdy se nepreferuje ani pojetí tradiční, ani chápání či vnímání alternativní. b) I když je obtížné rozlišit s definitivní platností jakému pojetí dává právě citovaný pramen předost, je možno i v tomto případě konstatovat alespoň jistý příklon ke tradičnímu chápání pojmu riziko - „Riziko definujeme jako podmínku reálného světa, v němž existuje vystavení nepříznivým okolnostem.“26 S právě 20 21

22 23 24

Tamtéž, str. 12. VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, EKOPRESS 2001. ISBN 80-8611938-6, str. 155

Tamtéž, str. 155-156 Tamtéž, str. 155-156

VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O.: Strategické aliance se zahraničními partnery. Management Press, Praha 2002 25 SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik. Praha, Grada Publishing 2003. ISBN 80-247- 0198-7, str. 66 26 Tamtéž, str. 68



citovaným pramenem lze dokonce říci, že „Převážná část autorů odborných publikací však chápe riziko z té negativní stránky…. „27, což je zde dáváno do souvislosti s prameny zahraničními (britskými)28. Tuto informaci je zde možné doplnit a upřesnit, neboť situace není až tak jednoznačná. Konstatování téhož stavu věcí v jazykové oblasti anglické sice indikuje právě citovaný pramen, ovšem s prakticky okamžitým (ve smyslu vazby na předchozí citát téhož zdroje) deklarováním potřeby klást této tendenci uvědomělý a neutuchající odpor: „In spite of this, there is still a tendency for practitioners to think of risk management (zdůrazněno FK) in largely downside, threat management terms (a tendency that the autors are not always able to resist). It is important to keep ´beating the drum´ to remind ourselves that we are dealing with the upside as well as the downside of uncertainty (zdůrazněno FK), with a balance appropriate to context. Even in a safety-critical kontext, when the downside has clear priority, it is a serious mistake (zvýrazněno FK) to forget about the upside. “29 Faktický příklon tohoto zdroje k alternativnímu chápání pojmu rizika je tedy jistě více než zřejmý. h) rok 2006 a) “Riziko je pravděpodobnost neočekávaného důsledku určitého rozhodnutí, akce nebo události.”30 Tato nepochybně zajímavá definice sama o sobě positivní či negativní důsledky rizika neobsahuje, protože to autor zřejmě nepovažuje za relevantní. To stanovisko je v následujícím textu specifikováno v podobě tvrzení: b)„Riziko tedy představuje míru možné odchylky od očekávaného stavu, bez ohledu na její positivní nebo negativní vnímání, přičemž vnímání je subjektivní, ….. .“31 Zde je samozřejmě problém, že riziko je jednou presentováno jako - „pravděpodobnost neočekávaného důsledku“ a v zápětí jako - „míra možné odchylky od očekávaného stavu“. g) rok 2006 Výše zmíněné neutrální stanovisko preferuje i zřejmě nejkomplexnější domácí ramen32, když ve výčtu tzv. technických definic uvádí v podstatě obě možnosti.33

4. Diskuse 4.1 Diskuse definice pojmu neurčitosti Nejistotu tedy doporučujeme chápat v podstatě stejně, jak je až dosud traktováno v pramenech.

27

Tamtéž, str. 68-69 CHAPMAN, Ch., WARD, S.: Project Risk Management. Processes, Techniques and Insights. Second edition, John Wiley & Sons, England 2005. ISBN -10 0-470-85355-7 (H/B), ISBN-13 978-0-470-85355-9 (H/B). 29 Tamtéž, , str. 6 30 VLACHÝ, J.: Řízení finančních rizik. Praha, EUPRESS 2006. ISBN 80-86754-56-1, str. 10 28

31 32

33

Tamtéž, str. 10 TICHÝ, M.: Ovládání rizika: analýza a management. Praha, C.H.Beck 2006. ISBN 80-7179-415-5, str. 16

Tamtéž, str. 16



Jako jediná významnější změna, která se v daných souvislostech jeví jako žádoucí, je zdůraznění skutečnosti, že s ohledem na nedostatečné popsání či poznání podstaty sledovaného jevu může mít jeho výsledek buď positivní a nebo negativní charakter. Jinými slovy právě proto, že situace za nejistoty (nejisté situace) chápeme jako situace nedostatečně kvantifikované (ve smyslu dostatku informací pro příslušná rozhodnutí směrem ke korekci dalšího průběhu těchto situací), nemůžeme vyloučit ani jejich případné positivní či negativní důsledky. Zde tedy, v situaci principielně neurčité (nedostatečně kvantifikované), je zcela na místě předpokládat možné konečné důsledky takových situací jak positivní, tak i negativní. 4.2

Diskuse definice pojmu riziko Je zřejmé, že v případě pojmu riziko prameny kolísají mezi jeho klasickým chápáním (ve smyslu potenciálně negativních konsekvencí) a mezi chápáním alternativním, kdy se více či méně připouští jak možné negativní, tak i positivní souvislosti tohoto pojmu. Z dosud uvedeného je zřejmé, že časově „starší“ prameny se přiklánějí ke zvýrazňování negativních souvislostí pojmu riziko, zatím co prameny „mladší“ směřují spíše ke vnímání obou stránek pojmu, tedy stránky negativní i positivní. Stanoviska pramenů přitom nejsou ani zdaleka uniformní (viz rozdíly mezi US a britskou definicí). Využíváme zde příležitosti abychom ukázali, že problém nespočívá pouze (či dokonce výhradně) ve věcné či profesní rovině, ale že nepřehlédnutelný význam mají (specielně s ohledem na anglosaskou jazykovou oblast) i aspekty teritoriální a sémantické. Opakovaně se totiž ukazuje, že „Záleží velice na odvětví, oboru a problematice, co se pod tímto pojmem rozumí; záleží konec konců i na jazyku, ve kterém se o riziku hovoří nebo píše (v češtině má „riziko“ negativní odstín).“ 34 Slovníkový pramen35 uvádí k heslu risk tato stanoviska: „risk. The phenomenon of risk (or alternatively, uncertainty or incomplete information) plays a pervasive role in economic life. ….. RISK VERSUS UNCERTAINITY. The most fundamentals distinction in this branch of economic theory, due to Knight (1921) is that of risk versus uncertainity. A situation is said to involve risk if the randomness facing an economical agent can be expressed in terms of specific numerical probabilities (these probabilities may either be objectively specified, as with lottery tickets, or else reflect the individual´s own subjective beliefs). On the other hand, situations where the agent cannot (or does not) assign actual probabilities to the alternative possible occurences are said to involve uncertainty.“ Odtud je zřejmé, že pojem riziko v dané jazykové oblasti může splývat (mimo jiné) i s pojmem nejistota či dokonce nekompletní informace. Respektovaný výkladový slovník36 uvádí u hesla risk jednoznačně „posssibility or chance of meeting langer, suffering loss, injury, etc.“ Zde se sice ukazují implicitní souvislosti na negativní vnímání obsahu termínu riziko, je však ještě třeba objasnit zde použitý termín šance. Tentýž pramen37 definuje pojem šance následujícícím způsobem: „chance : 1 the happening of events without any cause that can be seen or understood; the way things happen;

34

TICHÝ, M.: Ovládání rizika: analýza a management. Praha, C.H.Beck 2006. ISBN 80-7179-415-5, str. 15 The new Palgrave: A Dictionary of Economics. Volume 4, Q to Z. PALGRAVE New York, 2004. ISBN 0333-74040-8, 1-56159-197-1, str. 201 36 HORNBY, A.S., COWIE, A.P., GIMSON,A.C.: Oxford Advanced Learner´s Dictionary of Current English. 18. impression (revise and reset), Oxford University Press, Oxford 1985, str. 734 35

37

Tamtéž, str. 138



fortune or luck (zvýrazněno FK): 2 possibility: 3 opportunity; occasion when success seems very probable (zvýrazněno FK):“ Zde je kladné vnímání termínu šance zcela zřetelné, ale ani v tomto případě není výsledek definitivní. Další, tentokrát americký zdroj („The world´s most trusted dictionaries“)38, nepochybně v daných souvislostech relevantní, uvádí u termínu riziko (risk) podle souvislostí textu, v němž se termín vyskytuje, následující definice. „risk 1: there is a certain amount of risk: chance, uncertainty, unpredictability, instability, insecurity. 2 the risk of fire: possibility, chance, probability, likelihood, danger, peril, threat, menace, prospekt.“ V tomto případě tedy dokonce (do jisté míry alespoň) splývá s pojmem riziko nejen pojem nejistota, ale i pojmy šance, možnost, hrozba atd., atd. Termín šance (chance) je pak tímto pramenem vysvětlován následovně: „chance noun 1 there was a chance he might be relased: possibility, prospekt, probability, likelihood, risk, threat, danger, 2 I gave her a chance to answer: oportunity, opening, occasion, window, 3 Nigel took an awful chance: risk, gamble, leap in the dark, 4 pure chance: accident, coincidence, fate, destiny, providence, happenstance, good fortune, luck, fluike.“39 Z pohledu tohoto pramene tedy pojem šance může splývat s pojmy možnost, příležitost, ale i riziko atd. Je tedy zřejmé, že i větná i věcná souvislost může v britské či americké angličtině ovlivnit chápání významu termínu riziko (risk).

5. Závěry 5.1 Závěry k definici pojmu nejistota Pojem nejistota (uncertainty) považujeme za pojem širšího významu a chápeme jej jako neurčitost nebo náhodnost podmínek respektive následků těchto podmínek v podobě výsledků analyzovaných procesů, jevů či událostí v tom smyslu, že tyto podmínky či výsledky jsou buď - pouze částečně známé a nebo alespoň - pouze částečně kvantifikované či dokonce - pouze částečně kvantifikovatelné do té míry, že mezi nimi (tj. mezi výsledky a jejich podmínkami či příčinami) není možné vyjádřit příčinné závislosti. Poznámka: Za ideální formu těchto příčinných závislostí můžeme považovat ku příkladu funkční předpis, včetně případných omezujících či okrajových podmínek. V této situace pak považujeme za plně legitimní soudit o budoucích důsledcích (či následcích) takovýchto procesů, jevů či událostí jako o potenciálně - negativních a nebo - positivních, bez potřeby bližšího rozlišování.

38

39

WAITE, M.: Colour Oxford Thesaurus. Third edition. Oxford University Press, New York 2006. ISBN 978-019-861451-7, ISBN 978-0-19-861450-0 (US edn), str. 497

Tamtéž, str. 88



Samozřejmě je třeba brát v úvahu relativnost těchto pojmů, minimálně ve vztahu o osobě, která tyto potenciální důsledky vnímá a hodnotí (subjektivita, spojená s osobností tvůrce rozhodnutí). 5.2 Závěry k definici pojmu riziko Pojem riziko (risk) naopak chápeme jako pojem užšího významu, kdy jako riziko bude chápána taková nejistota, kdy je možno kvantifikovat buď alespoň - pravděpodobnost vzniku odlišných alternativ (ve smyslu výsledků analyzovaných procesů, jevů nebo událostí) a nebo případně - přímo výsledky analyzovaných procesů, jevů nebo událostí či dokonce - tyto výsledky v souvislosti s jejich příčinami ve smyslu výše zmíněné příčinné závislosti. Pokud vyjdeme ze vzájemných vazeb mezi nejistotou a rizikem, pak klíčovým východiskem pro formulaci dalších závěrů je především obecně přijaté tvrzení, že riziko (ve smyslu rizikové situace) je (dokonale) kvantifikovaná nejistota. Dále je zřejmě nutné brát v úvahu fakt, že v případě takto dokonale popsané (kvantifikované) nejistoty již mohou být v případě konkrétní situace rozlišeny jak její možné důsledky negativní, tak i její možné důsledky positivní. A to v nejrůznějším vzájemném poměru (podíl negativních a positivních důsledků dané situace může být jakýkoliv). Pak je rozhodovací subjekt schopen rozhodnout, zda v takto dokonale popsané rizikové situaci z jeho pohledu převažují: a) důsledky negativní, či b) důsledky negativní a pak, v plném souladu se zdravým rozumem bude - v případech ad a) označovat takové situace za situace spojené převážně s rizikem (nezdaru, neúspěchu atd.) a naproti tomu - v případech ad b) označovat takové situace jako situace poskytující převážně příležitost či šanci. 5.3 Zobecněné závěry k definici pojmů nejistota a riziko V obou případech (situace nejisté, resp. riskantní) jde tedy v zásadě o ekvivalentní rozhodovací situace (rozhodování v podmínkách neurčité informace). Nicméně v případě rizikových situací je tato neurčitost principiálně nižší, protože jde v daných souvislostech o situace alespoň částečně kvantifikované, o nichž můžeme alespoň předpokládat, že budou proto snáze objektivními metodami rozhodování a řízení řešitelné. Jako minimálně žádoucí se samozřejmě ukazuje trend převádění situací „za nejistoty“ na situace „za rizika“. Současná definice pojmu neurčitost zřejmě nevyžaduje žádná významnější upřesnění. Snad je na místě jen větší důraz na možné positivní či negativní důsledky neurčité situace. Definici pojmu rizika tento příspěvek doporučuje rozšířit v tom smyslu, že a) pojem „riziko“ by měl být vyhrazen pro situace, kdy převažují potenciálně negativní důsledky dokonale kvantifikované neurčité situace a naopak b) pojem „příležitost“ (šance) by měl být používán za takového stavu věcí, kdy převažují potenciálně positivní konsekvence dokonale kvantifikované neurčité situace. Současně je zřejmé, že i za podmínky tohoto jednoznačného přiřazení pojmu riziko k negativním (potenciálním) důsledkům dokonale popsané (kvantifikované) neurčité situace je pro definitivní rozlišení situace rizikové od situace spojené s příležitostí rozhodující osobnost rozhodovacího subjektu a jeho vnímání dané rozhodovací situace.



Literatura [1] APM (1997). PRAM Project Risk Analysis and Management Guide. Association for Project Management, Norwich, UK. [2] BREALEY, R. A., MYERS, S.C.: Teorie a praxe firemních financí. Praha, Computer Press, první vydání, 2000. ISBN 80-7226-189-4. [3] ČERNÁ, A.: Finanční analýza. Bankovní institut, Praha, 1997, 1. vyd., ISBN neuveden. [4] HORNBY, A.S., COWIE, A.P., GIMSON,A.C.: Oxford Advanced Learner´s Dictionary of Current English. 18. impression (revise and reset), Oxford University Press, Oxford 1985. [5] JUDIN, D.B.: Matematické metódy riadenia při neúplném informácii. 1. vydání, Bratislava, Alfa 1981. [6] KNIGHT, F.: Risk, Uncertainity and Profit. New York, Houghton Morfin Copany, 1921 [7] PMI (2000). A Guide to the Project Management Book of Knowledge: PMBOK [Project Management Book of Knowledge] Guide (2000 edn). Upper Darby, PA: project Management Institute. [8] PMBOK Guide (A Guide to the Project Management Body of Knowledge), 3rd Edition. USA, Newton Square PA: Project Management Institute, 2004, 388 s.; schváleno jako norma USA ANSI/PMI 99-001-2004. [9] SHARPE, F. F. - ALEXANDER,G.J.: PUBLISHING1994. ISBN 80 – 85605 – 47 – 3.

Investice.

4.

vydání,

VICTORIA

[10] SIVÁK, R. a kol.: RIZIKO A NEISTOTA VO FINANCIÁCH (VYBRANÉ OKRUHY). 1. vydanie, 204 strán. EKONÓM Bratislava 2004. ISBN 80-225-1956-1 [11] SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik. Praha, Grada Publishing 2003. ISBN 80-2470198-7. [12] SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika. 2. vydání, Praha, C.H. Beck 2000. ISBN 80 – 7179 – 300 – 4. [13] The new Palgrave: A Dictionary of Economics. Volume 4, Q to Z. PALGRAVE New York, 2004. ISBN 0-333-74040-8, 1-56159-197-1. [14] TICHÝ, M.: Ovládání rizika: analýza a management. Praha, C.H.Beck 2006. ISBN 807179-415-5 [15] VALACH, J.a kol (1992): Základy finančního řízení podniku. Nad zlato, 3. vydání (první a druhé v roce 1991), Praha 1992. ISBN 80-900383-6-0 [16] VALACH, J.a kol (1993): Základy finančního řízení podniku. Nad zlato, Praha 1993. ISBN 80-85626-14-4 [17] VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, EKOPRESS 2001. ISBN 80-86119-38-6 [18] VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O.: Strategické aliance se zahraničními partnery. Management Press, Praha 2002 [19] VLACHÝ, J.: Řízení finančních rizik. Praha, EUPRESS 2006. ISBN 80-86754-56-1.



[20] WAITE, M.: Colour Oxford Thesaurus. Third edition. Oxford University Press, New York 2006. ISBN 978-0-19-861451-7, ISBN 978-0-19-861450-0 (US edn).

Summary Risk and Uncertainity - Contribution to the Concepts Precision The paper is analysing contemporary perception of concepts risk and uncertainty. The aim of the paper is to near a theoretical approach to the reality of entrepreneurial context, in other words to the context of common sense. Concept uncertainty needs no substantial modifications. It is only necessary to take in considerations fact, that the effect of the decision making process in conditions of uncertainty can be either positive or negative. Academic concept of both positive and negative effects of the risk is in this paper withheld. Concept of the risk is for now dedicated only for negative effects of the decision making conditions. For positive effects is here restricted concept chance (or opportunity).

Riziko a nejistota příspěvek k precizaci pojmů

Recommend Documents