Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFS
Jiří Mihola Mihola,,
[email protected] , www.medianwww.median-os.cz, 2010
Téma 2
Současný a budoucí příjem, úrok, kapitálový trh
1. 2.
3. 4.
Obsah Neoklasické pojetí užitku Produktivní charakter spotřeby Investiční prostředky a investiční příležitosti Riziko nejistota a pojišťovací trhy
Obsah
2.1 Neoklasické pojetí užitku 2.1.1 Finalita užitku 2.1.2 Fisherovo schéma objasnění úroku
Finalita užitku Jak chápe neoklasická teorie užitek: 1. Původně a převážně jako subjektivní fenomén typu pociťovaného požitku (prožitku, slasti, strasti...).
2. Někdy (a později) spíše jako projev preferencí, aniž by byla specifikována jejich povaha či podoba. Pod pojmem neoklasická teorie zde budeme rozumět teorii, která se rozvíjela zejména od 70. let 19. století do 30. let 20. století a jejímiž představiteli byli např. L. Walras, V. Pareto, J. Hicks, A. Marshall, A. C. Pigou, J. Robinsonová, E. Chamberlain, C. Menger, F. Wieser, E. Böhm-Bawerk.
Na těchto základech stojí soudobá mikroekonomie.
Finalita užitku V obou interpretacích se předpokládá finalita užitku ve vztahu k ekonomickému systému. Racionální rozhodování je vztaženo k maximalizaci užitku (jakkoli interpretovaného), interpretovaného ), který nemá zpětnou vazbu na ekonomické procesy.
Finalita užitku
Předpoklad neoklasické teorie, že maximalizace užitku neovlivňuje další (budoucí) ekonomické jevy, je diskutabilní diskutabilní..
Fisherovo schéma objasnění úroku Lidé mohou volit mezi současnou a budoucí spotřebou. Pokud preferují budoucí spotřebu, tak proto, že očekávají, že v budoucnu mohou spotřebovávat více než v současnosti.
Fisherovo schéma objasnění úroku
Ze současných úspor použitých na investice pro budoucí spotřebu očekávají nějaký výnos
úrok.
Fisherův graf Křivka Y1Y´max popisuje investiční příležitosti, tj. jaký budoucí výnos vynese investování současných investičních prostředků
optimum indiferenční křivka
křivka investičních příležitostí
Fisherův graf Y´
0
Y
Fisherův graf Y´
0
Y
Fisherův graf Y´
křivka investičních příležitostí 0
Y
Fisherův graf Y´
Y´max
křivka investičních příležitostí 0
Y1
Y
Fisherův graf Y´
Y´max
křivka investičních příležitostí 0
Y1
Y
Fisherův graf Y´
Y´max
křivka investičních příležitostí 0
Y1
Y
Fisherův graf Y´
Y´max
křivka investičních příležitostí 0
Y1 spotřeba
investice
Y
Fisherův graf Y´
Y´max
Y´1
křivka investičních příležitostí 0
Yc spotřeba
Y1 investice
Y
Fisherův graf Y´
Y´max
Y´1
křivka investičních příležitostí 0
Yc spotřeba
Y1 investice
Y
Fisherův graf Y´
Y´max
Y´1
Y´i
křivka investičních příležitostí 0
Yc spotřeba
Yi Y1 investice
Y
Fisherův graf Y´
Y´max
Y´1
Y´i
křivka investičních příležitostí 0
Yc spotřeba
Yi Y1 investice
Y
Fisherův graf Y´
Y´max
indiferenční křivka
Y´1
ICe
Y´i
křivka investičních příležitostí 0
Yc spotřeba
Yi Y1 investice
Y
Fisherův graf Y´
Y´max
indiferenční křivka
E
Y´1
ICe
Y´i
křivka investičních příležitostí 0
Yc spotřeba
Yi Y1 investice
Y
Fisherův graf Y´
optimum Y´max
indiferenční křivka
E
Y´1
ICe
Y´i
křivka investičních příležitostí 0
Yc spotřeba
Yi Y1 investice
Y
Fisherův graf Y´
optimum Y´max
indiferenční křivka
E
Y´1
ICe
Y´i
křivka investičních příležitostí 0
Yc spotřeba
Yi Y1 investice
Y
Fisherův graf Y´
optimum Y´max
indiferenční křivka
E
Y´1
ICe
Y´i
te
0
Yc spotřeba
Yi Y1 investice
křivka investičních příležitostí Y
Fisherovo schéma objasnění úroku Fisherův graf znázorňuje investiční příležitosti a optimální kombinaci současné a budoucí spotřeby. Křivka investičních příležitostí zobrazuje budoucí výnos, který lze získat, pokud investuje část svého současného příjmu. Tato křivka má konkávní tvar, protože se uplatňuje zákon klesajících mezních výnosů. Dodatečné investice daného subjektu budou mít nižší výnos než předcházející investice. investice.
Fisherovo schéma objasnění úroku Indiferenční křivka současného a budoucího příjmu (spotřeby) je křivka, která v případě konkrétního spotřebitele znázorňuje veškeré jeho kombinace současného a budoucího příjmu, jež mu přináší stejný užitek. užitek.
Obsah 2.2 Produktivní charakter spotřeby 2.2.1 Ekonomická teorie jako východisko poznávání lidské psychiky 2.2.2 Produktivní charakter spotřeby u M. Friedman 2.2.3 Prožitky a představivostní kapitál podle G. Beckera
Ekonomická teorie jako východisko poznávání lidské psychiky
Člověk má schopnost volit mezi současnými a budoucím užitky (prožitky), respektive mezi užitky různě vzdálené budoucnosti. Proto musí mít schopnost ve své hlavě porovnávat to, co bude prožívat v budoucnu.
Ekonomická teorie jako východisko poznávání lidské psychiky Při přenosu prožitků z budoucnosti na současné situace, v nichž rozhodujeme o způsobech alokace toho, čím disponujeme, dochází k významnému fenoménu. To, co bylo prožitky oceněno jako statek sloužící ke zprostředkování nějaké budoucí situace vyvolávající prožitky, se někdy samo stává zdrojem prožitků.
Například • Původně jsme měli prožitek jen ze statku A, který uspokojoval naši potřebu (např. ryba, kterou jsme mohli ukojit hlad). Nyní máme potěšení i ze statku B, který k získání statku A slouží (z rybářského prutu). • Původně nám příjemný prožitek přinášela určitá činnost A (požívání ryby). Nyní máme potěšení i z činnosti B (např. chytání ryb), jejíž výkon podmiňuje činnosti A
Východiska objasnění příčin a logiky změn struktury prožitků 1. Mechanismus přenosu, syntézy a zafixování prožitků při dosahování cíle plní dvojí roli: - Na jedné straně výrazně zvyšuje motivace k vlastnění zprostředkujících statků, jež jsou nutné k dosažení vlastního cíle. - Na druhé straně odpoutává aktuální aktivity člověka od původních cílových stavů.
2. Tato dvojakost mechanismu restrukturace a vývoje prožitků může vést ke vzniku rozporů, které subjekt pociťuje, a se kterými se vyrovnává.
Východiska objasnění příčin a logiky změn struktury prožitků Člověk na jedné straně dosahuje toho, co mu prospívá, současně však produkuje to, co ho ohrožuje. Tyto rozpory vznikají tehdy, když má naše jednání neparetovské důsledky - tj. přímo či nepřímo vede ke snížení jeho užitku či užitku někoho jiného. (kouření) Ekonomická věda umožňuje na původ a mechanismus neparetovských důsledků vzniklých při dosahování individuálních cílů ukázat.
Je třeba rozlišovat:
• Statky, které přináší „určitý stupeň slasti“. • Statky, které zprostředkovávají získání budoucích statků určených k osobní spotřebě.
Některý statek, může mít podobu jak spotřebního statku, tak statku zajišťujícího náš budoucí příjem
• Pokud budeme abstrahovat od dvojího určení statků, bude se ekonomická teorie od reality příliš lišit. • Pokud ne nebudeme budeme počítat s tím, že spotřeba má produktivní charakter, tak bude teorie přehlížet vliv reálné ekonomiky na vývoj prožitkového mechanismu.
Východiska objasnění příčin a logiky změn struktury prožitků
Obecně platí, že člověk může vykonávat určitou činnost na špičkové úrovni a osvojit si předpoklady pro tuto činnost jen tehdy, pokud se pro něj samotná tato činnost stane zdrojem pozitivních prožitků, vnitřní motivací. Jinými slovy: k tomu, aby člověk byl na špičkové úrovni, musí dělat činnost, která jej zároveň baví.
Východiska objasnění příčin a logiky změn struktury prožitků
Spotřeba řady statků má produktivní charakter – přispívá ke zvyšování současné hodnoty budoucího příjmu. Při současné spotřebě bere člověk do úvahy nejen současné, ale i budoucí prožitky, prožitky, které s touto současnou spotřebou souvisí. Řada statků a činností nutných k zajištění spotřeby statků je pro jedince nejen prospěšná, ale postupně se stává i příjemná.
Milton Friedman amer. národohospodář, * 31. 7. 1912 New York; York; zakladatel monetarismu chicagské školy, ta se zasloužila o další vývoj kvantitativní teorie peněžní. F. jako přísný liberál požaduje řídit konjunkturu množstvím peněz místo Keynesovou fiskální politikou. 1976 Nobelova cena za ekonomii Dílo: A Theory of the Consumption Function (1957), Price Theory (1962), Kapitalismus a svoboda (Capitalism and Freedom, 1962, č. 1993), Inflation: Causes and Consequences (1963), Svoboda volby (Free to Choose, spol. s Rose F. 1982, č.1992), Za vším hledej peníze (1997).
Produktivní charakter spotřeby Milton Friedman
Neoklasická ekonomie předpokládá, že osobní či spotřeba domácností je neproduktivní fenomén. Např. klubová činnost či vzdělávání může vést k rozvoji sociálního kapitálu.
Produktivní charakter spotřeby u M. Friedmana Cestu dalšího rozvoje ekonomické teorie ukazuje již v roce 1957 v práci „Teorie spotřební funkce“ M. Friedman. „Ať již domácnosti spoří nebo spotřebovávají, tak či onak vytvářejí své majetkové portfolio stávající se z finančních i fyzických aktiv, přičemž se chovají tak, aby maximalizovaly současnou hodnotu budoucího příjmu.“
Produktivní charakter spotřeby Milton Friedman
Osobní spotřebou totiž ekonomický proces nekončí. Řada složek (osobní) spotřeby má prokazatelně produktivní charakter a přispívá ke zvýšení budoucího příjmu spotřebitele. Zcela zřejmé je to v případě vzdělání vzdělání,, ale i péče o zdraví zdraví,, či při pořizování předmětů osobní spotřeby vedoucích k úsporám času. Prevence apod..
Produktivní charakter spotřeby Milton Friedman Domácnosti využívají současné příjmy k vytváření a provozování svých aktiv, které se sestávají z fyzických i finančních aktiv, z lidského i nikolinikoli-lidského kapitálu tak, aby maximalizovaly současnou hodnotu budoucího příjmu. Pokud připustíme, že člověk ve svém rozhodování maximalizuje současnou hodnotu svého budoucího příjmu, je zřejmé, že užitek z určité spotřeby v daném okamžiku nemůže být konečným. Tento užitek dále ovlivňuje rozhodování člověka, jeho ekonomické uvažování a jednání.
Struktura aktiv domácností
• • • •
fyzický kapitál, finanční kapitál, lidský kapitál, sociální kapitál.
Prožitky a představivostní kapitál podle G. Beckera Co se odehrává v naší psychice: 1. Člověk se rozhoduje nejen podle současných, ale i podle budoucích užitků. 2. Proto v psychice musí existovat mechanismus přenosu či oddiskontování budoucích užitků do současnosti. Člověk tak prostřednictvím svého prožitkového mechanismu porovnává současné a budoucí prožitky přenesené do současnosti. 3. Váha, kterou mají přenesené (oddiskontované) budoucí prožitky v poměru k současným prožitkům, závisí na tom, jakým - slovy G. Beckera – „představivostním kapitálem“ člověk disponuje. Ten, kdo má vyvinutý představivostní kapitál, nemusí budoucí prožitky podhodnocovat.
Struktura aktiv domácností Lidé disponují představivostním kapitálem – dokáží si představit budoucnost i budoucí prožitky a užitky. Dokáží tedy oddiskontovat (převést) budoucí užitky na současné.
Teoretický seminář VŠFS
Jiří Mihola
[email protected] www.medianwww.median-os.cz
Děkuji za pozornost.