Rizika vyplývající ze starých ekologických zátěží
Zbyněk Vencelides
[email protected]
Význam podzemní vody
Zdroj: USGS
10.9.2015
Podzemní voda jako přírodní zdroj
MF Dnes 16.3.2015
10.9.2015
Staré ekologické zátěže
Dědictví minulosti Průmyslové objekty a areály
Chemické závody Hutní a strojírenské podniky
Odmašťování Skladování kapaných paliv a maziv Průmyslové odpady
Zemědělství
Nakládání s PHM Skladování hnojiv a pesticidů
Vojenské areály
Bratrská pomoc
Skládky odpadů Hornická činnost
Těžba a úprava nerostných surovin Úložiště těžebních odpadů
Staré ekologické zátěže
Kontaminace.cenia.cz
Staré ekologické zátěže Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám
Přístup k odstraňování ekologických zátěží Princip: identifikace a řízení rizik v systému zdroj → expoziční cesta → příjemce
Zdroje znečištění Primární Netěsná podzemní nádrž Skládka odpadu
Sekundární Zbytkové obsahy kontaminantů v některé ze složek životního prostředí, které se mohou dále mobilizovat a být transportovány k příjemcům Obsah kapalných ropných látek v zeminách Vrstva ropných uhlovodíků na hladině podzemní vody „Kaluže“ chlorovaných uhlovodíků na bázi kolektoru
Postup řešení Zjištění kontaminace Průzkum znečištění Identifikace zdroje Kvantifikace rozsahu a intenzity znečištění
Hodnocení rizik Identifikace expozičních cest Identifikace příjemců rizik Hodnocení rizik
Studie proveditelnosti sanace Sanace Aktualizace analýzy rizika Postsanační monitorining
Postup řešení Zjištění kontaminace Průzkum znečištění Hodnocení rizik
Ne
Rizika?
Ano
Studie proveditelnosti
Ne
Jiná opatření k eliminaci rizik
Realizovatelné? Ano
Ne
Sanace Sanační limity splněny?
Monitoring
Ukončení procesu
Průzkum znečištění Většinou se jedná o geologické práce dle Zákon č.62/1988 Sb., o geologických pracích – nutné oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací MP MŽP Metodický pokyn pro průzkum kontaminovaného území (Věstník MŽP, č. 9, září 2005) Cíle průzkumu
Identifikace zdroje Kvantifikace rozsahu a intenzity znečištění Hodnocení probíhajících procesů v horninovém prostředí Definuje kategorie prozkoumanosti území
D Archivní rešerše C Předběžný průzkum B Podrobný průzkum A Sanační průzkum Doplňkový průzkum
Stanovuje minimální požadavky na rozsah průzkumu v jednotlivých kategoriích prozkoumanosti
Analýza rizik Základní prvek systému odstraňování ekologických zátěží MP MŽP Analýza rizik kontaminovaného území, Věstník MŽP č. 3, březen 2011 Hodnocení rizik Definice koncepčního modelu zájmového území Určení látek potenciálního významu a prioritních kontaminantů Identifikace expozičních cest Expoziční cesta = zdroj znečištění + transportní cesta + reálný scénář expozice
Hodnocení rizik Lidská populace Další složky životního prostředí
Studie proveditelnosti MP MŽP Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit, červen 2007 Podklad pro odpovědný konečný výběr varianty nápravného opatření k realizaci sanace. Ze studie proveditelnosti vychází projekt nápravných opatření. Význam studie proveditelnosti: V předprojektové fázi může významně snížit nejistoty a rizika, spojené s realizací nápravných opatření.
Náplní studie proveditelnosti je identifikace, hodnocení a porovnání variant nápravných opatření, která přicházejí pro danou lokalitu v úvahu pro zajištění požadované úrovně snížení úrovně rizik z kontaminace horninového prostředí
Sanace Soubor opatření ke snížení rizika
Odstranění, nebo izolace zdrojů znečištění Demolice/odtěžba Enkapsulace zdrojů
Sanace nesaturované zóny Odtěžba
Extrakce půdního vzduchu/bioventing
Sanace saturované zóny Sanační čerpání a čištění podzemní vody
Biodegradace „in- situ“ Air sparging/biosparging Oxidační/reduktivní procesy „in-situ“ Využití procesů přirozené atenuace
Ochrana příjemců rizika před expozicí Reaktivní propustné bariéry, systémy Nepropustné bariéry
Extrakce půdního vzduchu
Sanační čerpání a čištění podzemní vody
Oxidační/reduktivní metody
Bariérové metody
Přirozená atenuace Znečištění = vstup cizorodých látek do prostředí Narušení rovnováhy a snaha systému toto narušení eliminovat
Atenuace = soubor přírodních procesů, které se podílí na: Snížení množství kontaminantů v prostředí Biodegradace, radioaktivní rozpad, abiotické přeměny
Snížení expozice (koncentrace) Disperze, ředění, mezifázové přechody
Snížení biologické dostupnosti Sorpce, retardace
Využití přirozené atenuace Přirozená atenuace (PA) = komplex přírodních procesů Využití atenuačních procesů společně s aktivními metodami sanace Čištění okrajové části kontaminačního mraku Dočištění lokality po odstranění ohnisek kontaminace, nebo po snížení znečištění na definovanou úroveň
Zdroje informací http://www.sekm.cz – systém evidence kontaminovaných míst – průběžně aktualizované evidence http://kontaminace.cenia.cz – stav aktuální k r. 2010, výsledek I. Etapy národní inventarizace kontaminovaných míst – spíše nefunguje http://www.vuv.cz – Výzkumný ústav vodohodpodářský http://www.mzp.cz – Ministerstvo životního prostředí www.geology.cz – Česká geologická služba mapy
Metodické pokyny MŽP MP MŽP Metodický pokyn pro průzkum kontaminovaného území (Věstník MŽP, č. 9, září 2005) MP MŽP Vzorkování v sanační geologii (Věstník MŽP, č. 2, únor 2007) MP MŽP Analýza rizik kontaminovaného území, Věstník MŽP č. 3, březen 2011 Metodický pokyn MŽP Indikátory znečištění MP MŽP Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit, červen 2007 MP MŽP k řešení problematiky stanovení indikátoru možného znečištění ropnými látkami při sanacích kontaminovaných míst, Věstník MŽP, č. 3, březen 2008 MP MŽP k plnění databáze SEKM včetně hodnocení priorit, Věstník MŽP č. 3, březen 2011
Zdroje informací - MŽP
NIKM I. Etapa
SEKM – přehled lokalit
SEKM – detailní informace
SEKM
ČGS – Registr rizikových úložných míst
ČGS – Registr rizikových úložných míst
Staré zátěže - kontaminanty Ropné látky Technologicky dobře zvládnuté, většinou biologické metody Většinou bez problémů
Chlorované alifatické uhlovodíky Technologicky zvládnuté
Anorganické kontaminanty Problémy
Směsná kontaminace Nevhodné geologické a hydrogeologické podmínky Velký rozsah a intenzita znečištění Dostupnost pro sanační technologie
Příčiny (ne)řešení zátěží Obecně
Absence vůle k řešení – stará zátěž většinou není vidět Majetkoprávní vztahy Podcenění situace – nedostatečný průzkum – výběr zhotovitele Technická neproveditelnost Změny legislativy a metodik (zpřísnění referenčních hodnot)
Zátěže z I. Vlny privatizace Změny vlastnictví, zániky podnikatelských subjektů
Zátěže z II. Vlny privatizace kryty státní garancí Plošné omezení sanace na pozemek nabyvatele Omezení současným využitím území (nemožnost demolovat některé budovy a zařízení)
Staré skládky Problémy s financováním – většinou vlastnictví obcí
Problémy a rizika budoucnosti Perzistentní organické látky Identifikace nových rizik pro složky, v současnosti považované za „neškodné“ Nové kontaminanty, které jsou v současnosti masivně uvolňovány do přírodního prostředí:
Farmaka Prostředky domácí chemie a osobní hygieny Umělé aromatické látky Pesticidy a biocidy Nanomateriály Průmyslová aditiva Plastifikátory Zpomalovače hoření
Plošné zdroje?
Děkuji za pozornost