Rivers in the cities Křtiny

NĚKOLIK POZNÁMEK K URBANISMU MĚST

Odborný seminář Řeky ve městech / Rivers in the cities Křtiny 28.- 29.4.2016

URBANISMUS Urbanismus je disciplína, jejímž cílem je utvářet a rozvíjet sídelní útvary (města, vesnice) jako funkční a vyvážené celky. Urbanistické projektování navrhuje uspořádání sídel, jejich částí a navazujících částí krajiny a navazuje tak na architekturu, popřípadě krajinnou architekturu. Ve střední, jižní a východní Evropě se pod termín urbanismus zpravidla zahrnuje i plánování sídel, které je složkou územního plánování. Územní plánování se zabývá plánováním a regulací vývoje měst, venkovského osídlení a krajiny. Usiluje o směřování k optimálnímu vývoji sídelních struktur, harmonickému uspořádání území, udržení ekologické rovnováhy a ochraně kulturního dědictví s cílem zajištění udržitelného rozvoje území v environmentálním, sociálním a hospodářském ohledu. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Urbanismus

URBANISMUS / URBANIZACE „Jednou z velkých proměn světa, v němž žijeme, je růst a formování městských společností.Je to součást hluboké kulturní, sociální a hospodářské metamorfózy probíhajících na všech kontinentech naší planety.“ Evropa, společně se severní Amerikou, Austrálií a zčásti i Oceánií je dnes již plně městkou společností, jiné kontinenty jsou ve stádiu přeměny. Znamená to, že převážná část obyvatel je soustředěna ve městech nebo zde pracuje. Ve městech se koncentrují „klíčové činnosti spojené s hospodářským, politickým a technologickým rozhodováním. Venkov a venkovské osídlení samozřejmě existují dál, ale staly se součástí urbanizovaných společností.“ Zdroj: 8) Horská, P. , Maur, E., Musil, J. – Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha a Litomyšl 2002

FÁZE URBANIZACE Urbanizace jako změna prostorové organizace společnosti není pouze proměnou sídel. Je to také proces, v jehož průběhu se měnila i vnitřní struktura měst. V dosavadních procesech evropské urbanizace lze z tohoto hlediska rozlišit 4 fáze:

1. klasická urbanizace. Dochází ke koncentraci pracovních příležitostí i obyvatel především v samotných městech. Okolí města zůstává stále venkovské jak v hmotném, tak i funkčním slova smyslu. 2. fáze suburbanizační. v západní a střední Evropě se jedná o období 1900-1960, kdy v důsledku změn ve zdrojích energie, dopravních technologiích a v důsledku změn hodnotových orientací lidí začala část obyvatel stěhovat z vnitřní části měst na jejich okraje a často i za ně. V této fázi dochází ke snižování počtu obyvatel centrálních zón měst.

Zdroj: 8) Horská, P. , Maur, E., Musil, J. – Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha a Litomyšl 2002

FÁZE URBANIZACE

3. fáze desubanizační – typická pro větší městské regiony v silně urbanizovaných zemích Evropy. Zde se výrazně a rychle zmenšuje počet obyvatel v centrálních zónách měst, ale také v celém městě. Dochází k dekoncentraci, zvětšují se prostory a formují se velké městské regiony. 4. tato fáze se projevuje v největších mnohamilionových městských regionech. Dekoncentrace obyvatel dochází tak daleko, že v celém regionu začíná klesat počet obyvatel. To je doprovázeno rychlým přírůstkem obyvatel a pracovních příležitostí v kruhu menších městských regionů kolem jádrového městského regionu. Tento proces lze pozorovat například v Londýně. Existují však náznaky toho, že dekoncentrace obyvatel, spojená často i s úpadkem obchodních a někdy i kulturních funkcí center měst není poslední vývojovou fází. Objevují se názory, že alespoň u některých evropských měst může nastat obrat a návrat do vnitřních měst. Začíná se hovořit o reurbanizaci.

5. ??? Zdroj: 8) Horská, P. , Maur, E., Musil, J. – Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha a Litomyšl 2002

Urbanismus a vývoj sídel v ČR Počátky osídlení české krajiny – paleolit, keltská opida, neolit.

Slované, Velká Morava – zakládání slovanských osad a opevněných hradišť. Některé však ve vztahu k dalším podmínkám pro rozvoj sídel ustupují do pozadí – pozn. četná hradiště, stojí zcela mimo současná sídla a pozvolna zanikají. Praha – slovanské osídlení zřejmě navazuje na prastaré cesty směřující k brodům. Počátky sídelních jader, z nichž mnohdy vyrostla pozdější středověká města je možno mnohdy spojovat se slovanskými hradišti, které byly správními centry přemyslovské říše. 12.-.14.století – vznik a zakládání středověkých měst (základem je opevněný hrad, kostel). Utváří se půdorysů současných měst. Ve středověku založená a dodnes dochovaná sídla jsou historickými jádry a klenoty evropských měst a jsou kulturní a materiálovou hodnotou z níž těží města dodnes, jsou výrazem a projevem identity každého města jako celku i jednotlivých regionů a zemí. Významný podíl na zakládání českách středověkých měst měl Přemysl Otakar II. (1253-1278) – např. České Budějovice, Písek, Klatovy, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Břeclav, Kolín, Litomyšl, vysoké Mýto, Pelhřimov ..a mnoho dalších měst.) Zdroj: 1) Ing.arch.Jiří Hrůza, CSc., Ing.arch.Josef Zajíc, CSc. – Vývoj urbanismu, I. Díl, ČVÚT v Praze, srpen 2002

Urbanismus a vývoj sídel v ČR Lucemburkové a Karel IV. – vyvrcholení středověkého rozvoje měst. Za vlády Jana Lucemburského jsou založeny Vodňany. Stavební záměry Karla IV. se upínaly především k Praze a Karlštejnu. 1420 – založeno město Tábor jako jediné město z období husitských válek.

Středověká města zaujala v krajině velmi výhodné pozice, a proto se stala trvalým základem sídelní soustavy pro všechna následující období. Jejich kulturně historická hodnota je nepopiratelná.

Zdroj: 1) Ing.arch.Jiří Hrůza, CSc., Ing.arch.Josef Zajíc, CSc. – Vývoj urbanismu, I. Díl, ČVÚT v Praze, srpen 2002

Urbanismus a vývoj sídel v ČR 15. - 16.st. Renesance (odkaz antiky) – přínosem renesance je to, že lidé začínají chápat město jako fenomén, který je i o utváření staveb. Základní potřeby se obrací k člověku a uspokojování jeho potřeb To se promítá do urbanismu, kde se poprvé utvářejí celá města, zahrnují se komponované soubory ulic, náměstí, skupin budov. Projevují se geometricky pravidelnými půdorysy, ale zejména vkládáním nových staveb do existujících měst. Renesance objevila perspektivu, kterou záměrně v utváření měst používala. Toto období má i kritiky – renesance nedokázala učinit obyvatele šťastnějším. Základní přínosy, které nedokázala naplnit, však patřily budoucnosti. Renesanční přestavby se dotkly mnohých sídel, např. Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Třeboň a samozřejmě Praha (Letohrádek královny Anny , Jízdírna) Příkladem podstatné renesanční přestavby měst jsou Pardubice, Moravská Třebová a Nové Město nad Metují, a dále Jičín (1631-33), který však vzniká již na prahu baroka, ale s renes.koncepcí. Zdroj: 1) Ing.arch.Jiří Hrůza, CSc., Ing.arch.Josef Zajíc, CSc. – Vývoj urbanismu, I. Díl, ČVÚT v Praze, srpen 2002

Urbanismus a vývoj sídel v ČR 17.-18. (19.st.) – baroko a klasicismus. Barokní a klasicistní urbanistické koncepce zasáhly mnoho města. Nejčastěji rezidence vladařů. Výchozí inspirací byly evropské metropole – Řím? Versailles, Petrohrad, v Americe pak Washington. V 17-18.století se obnovují města a objekty zpustošené 30.letou válkou. Uvolněné historická jádra umožnila pracovat s prosazování širších koncepcí, které se neomezovaly jen na město,ale prostupovaly do krajiny. Barokně byly uplatňovány významné stavby. Nové stavební programy doplnily města o nové průčelí, sochařská díla a objekty typu morových sloupů, kašen apod. Hovoříme o tzv. barokizaci historických měst. Barokní kompozice se uplatňovaly v nových šlechtických venkovských sídlech a zahradách. V naší zemi se používá rovněž pojem české baroko, které uplatňuje barokní principy plánování a výstavby, ale na podkladu staveb a konfigurací z předchozích období. To dává novým objektům jistou malebnost a jedinečnost.

Zdroj: 1) Ing.arch.Jiří Hrůza, CSc., Ing.arch.Josef Zajíc, CSc. – Vývoj urbanismu, I. Díl, ČVÚT v Praze, srpen 2002

Urbanismus a vývoj sídel v ČR 19.st. – je zásadním zlomem v rozvoji měst v návaznosti na průmyslovou revoluci. Mnoho obyvatel se přesouvá za prací do měst, vzniká potřeba nového bydlení. S rostoucími městy vznikají nové pohledy a urbanistické teorie na utváření měst. Významným urbanistou a teoretikem konce 19.století je Camillo Sitte (18431903). Poč. 20.století se projevuje růst měst, začínají vznikat velkoměsta a toto téma se rozvíjí v urb.teoriích a hnutích. Vznikají nová moderní města, města avantgard, funkcionalistická města. apod.

Zdroj: 2) Ing.arch.Jiří Hrůza, CSc., Ing.arch.Josef Zajíc, CSc. – Vývoj urbanismu, II. Díl, ČVÚT v Praze, leden 1999

Giovani Maria Monsorno – Znojmo město-krajina řeky Jedná se o kresby vzniklé za Monsornova pobytu na Znojemsku, když v letech 1820-1823 doprovázel toskánského vévodu Ferdinanda III. Kresby vzniklé na Znojemsku pocházejí z let 18201821.

Giovani Maria Monsorno – Znojmo město-krajina řeky Jedná se o kresby vzniklé za Monsornova pobytu na Znojemsku, když v letech 1820-1823 doprovázel toskánského vévodu Ferdinanda III. Kresby vzniklé na Znojemsku pocházejí z let 1820-1821.

Giovani Maria Monsorno – Znojmo město-krajina řeky



POHLEDY NA BRNO

Juliánov, před 1.sv.válkou

Juliánov, 1930

Juliánov, 1930

Juliánov, před 2.sv.válkou

POHLEDY NA BRNO

Pisárky, Riviera, 1928

Pisárky, loděnice na Svratce, 1902

Pisárky – Svratka, pohled k Jundrovu, 1909

POHLEDY NA BRNO

Malé Benátky, 1905





Malé Benátky, před zaklenutím náhonu

AKTUÁLNÍ PRAXE REURIS REURIS (Revitalisation of urban river spaces) is dedicated to meeting the growing demand for attractive and accessible watercourses in city areas by developing sustainable river revitalisation tools through transnational cooperation. http://www.reuris.gig.eu/cz/home.htm V rámci ČR jsou v projektu zastoupeny dvě města se svými záměry: Město Plzeň a Město Brno

Brno – projekt revitalizace Staré Ponávky Město Brno zahájilo přípravu projektu, který umožní vrátit do města atraktivní prostředí říčního nábřeží. V oblasti přiléhající k centru bude vytvořeno území, které nabídne procházky a pobyt kolem vody a v přilehlých parcích. Projekt se zabývá revitalizací území kolem Staré Ponávky s cílem vytvořit podél vodního kanálu, dlouhého téměř čtyři kilometry, promenádní a pobytové korzo. Díky revitalizaci tohoto vodního toku bude také možno propojit Svitavu a Svratku a tím se dostat z centra města různými směry podél vody. Proměněné území bude atraktivním pro obyvatele města Brna i pro jeho návštěvníky. Brno tak má možnost upevnit svoji pověst města, ve kterém se dobře žije. http://www.ponavka.brno.cz/minulost

Děkuji za pozornost.

Ing. Jitka Schneiderová +420 606 736 163, [email protected]

Rivers in the cities Křtiny

Recommend Documents