ROČENKA DOPRAVY VELKÝCH MĚST THE YEARBOOK OF TRANSPORTATION IN CITIES

ROČENKA DOPRAVY VELKÝCH MĚST THE YEARBOOK OF TRANSPORTATION IN CITIES

ÚSTAV DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY INSTITUTE OF TRANSPORTATION ENGINEERING OF THE CITY OF PRAGUE

v

r

SILNIČNÍ A DÁLNIČNÍ SIT CR

NETWORK OF MOTORWAYS AND HIGHWAYS IN CZ

Hubartice

fiříkov

Hřensko Petrovů Ctnovec

t

^

, Děčín

t

s

M

.i ^ f e

Horasv k c b c s u ^ y J ^ K . y '

J v

3

/v,'v,'a

« S ^ T r ?

S Ústí n í b . - - . ^

L^ ^ /

r

Česká Lípa

s-r-pv-^" , y ^ H j

/ č y h j ó i .

1 5

^ ^

Liberec

7'

•

;

VnltíUnA > Sokolov Mladá Bojjjlfta' Pomezí n. Ohří Kladno

j E 48 Rakovník

ýx

Nymburk

Beroun

>< v

Tachov

Rozvado

RokycanjíV-

v-V

}

Příbram

Benešov

' ' / J j K \

kDomažlice

v \

C Klatovy

Pohnav*

V Táhor Pelhřimov

Písek

Železná KuHa

Prachatice

hranice státu / state boundary

Jindřichův Hradec j

Sirá/*

hranice kraje / region boundary

| E 49.3311

České B u d ě j o W e Český Krumlov

Z a y

\

hranice okresu / district boundary Hilímky

dálnice / motorways silnice I. třídy / 1 sl class highways silnice II. tňdy / 2 nd class highways rychlostní silnice/ express highways (similar to motorways) mezinárodní silnice / European highways označení tahu mezinárodní silnice / number of European highways číslo silnice / number of highways číslo rychlostní silnice / number of express highways okresní města / district towns hraniční přechody / border crossings

Dolní Dvořišti

Jabloni

ÚDI PRAHA

ROČENKA DOPRAVY VELKÝCH MĚST THE YEARBOOK OF TRANSPORTATION IN CITIES 2003 PRAHA BRNO OSTRAVA PLZEŇ BRATISLAVA

PRAHA 2004

OBSAH 1

2

3

4

5

ÚVOD/ INTRODUCTION

3

CHARAKTERISTIKA DOPRAVNÍ SITUACE MĚST / O U T L I N E O F T R A F F I C S I T U A T I O N IN T H E C I T I E S

4

ZÁKLADNÍ UKAZATELE/ BASIC INDICATORS

16

KOMUNIKAČNÍ SÍŤ/ ROAD NETWORK

17

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA/ AUTOMOBILE TRANSPORT

18

5.1

5.2

5.3

5.4

6

6.2

8

9

18

INTENZITY AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY A DOPRAVNÍ VÝKONY / MOTOR CAR TRAFFIC VOLUMES AND TRAFFIC PERFORMANCE

19

SKLADBA DOPRAVNÍHO PROUDU / COMPOSITION OF TRAFFIC FLOW

21

ČASOVÉ VARIACE AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY / TIME VARIATIONS OF AUTOMOBILE TRAFFIC

22

HROMADNÁ DOPRAVA OSOB / PUBLIC TRANSPORT 6.1

7

MOTORIZACE A AUTOMOBILIZACE / RATE OF MOTORIZATION AND PERSONAL CAR MOTORIZATION

24

MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA / CITY PUBLIC T R A N S P O R T

26

VNĚJŠÍ HROMADNÁ DOPRAVA / REGIONAL AND LONG-DISTANCE PUBLIC TRANSPORT

27

ŘÍZENÍ D O P R A V Y / TRAFFIC LIGHT SIGNALS

28

DOPRAVNÍ NEHODOVOST / TRAFFIC ACCIDENTS

30

FINANCOVÁNÍ DOPRAVY A DOPRAVNÍCH STAVEB / FUNDING OF TRANSPORT AND TRANSPORT CONSTRUCTION

33

Ročenka dopravy velkých měst 2003 The Yearbook of Transportation in Cities 2003

2

ÚDI PRAHA

ROČENKA DOPRAVY VELKÝCH MĚST THE YEARBOOK OF TRANSPORTATION IN CITIES 2003 PRAHA BRNO OSTRAVA PLZEŇ BRATISLAVA

PRAHA 2004

OBSAH 1

2

3

4

5

ÚVOD/ INTRODUCTION

3

CHARAKTERISTIKA DOPRAVNÍ SITUACE MĚST / O U T L I N E O F T R A F F I C S I T U A T I O N IN T H E C I T I E S

4

ZÁKLADNÍ UKAZATELE/ BASIC INDICATORS

16

KOMUNIKAČNÍ SÍŤ/ ROAD NETWORK

17

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA / AUTOMOBILE TRANSPORT

18

5.1

5.2

5.3

5.4

6

6.2

8

9

18

INTENZITY AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY A DOPRAVNÍ VÝKONY / MOTOR CAR TRAFFIC VOLUMES AND TRAFFIC PERFORMANCE

19

SKLADBA DOPRAVNÍHO PROUDU / COMPOSITION OF TRAFFIC FLOW

21

ČASOVÉ VARIACE AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY / TIME VARIATIONS OF AUTOMOBILE TRAFFIC

22

HROMADNÁ DOPRAVA OSOB / PUBLIC T R A N S P O R T 6.1

7

MOTORIZACE A AUTOMOBILIZACE/ RATE OF MOTORIZATION AND PERSONAL CAR MOTORIZATION

24

MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA / CITY PUBLIC T R A N S P O R T

26

VNĚJŠÍ HROMADNÁ DOPRAVA / REGIONAL AND LONG-DISTANCE PUBLIC T R A N S P O R T

27

ŘÍZENÍ D O P R A V Y / TRAFFIC LIGHT SIGNALS

28

DOPRAVNÍ NEHODOVOST / TRAFFIC ACCIDENTS

30

FINANCOVÁNÍ DOPRAVY A DOPRAVNÍCH STAVEB / FUNDING OF TRANSPORT AND TRANSPORT CONSTRUCTION

33


2

1

ÚVOD /

INTRODUCTION

Dobře fungující doprava je jednou ze základních p o d m í n e k správné funkce měst, vedoucí k prosperitě a vytváření příznivých p o d m í n e k pro život obyvatel. T r e n d y vývoje automobilismu v ČR v posledním desetiletí předčily svou dynamikou veškerá předchozí období.

E f f i c i e n t t r a n s p o r t a t i o n is a f u n d a m e n t a l condition for t o w n s and cities to o p e r a t e p r o p e r l y . It l e a d s to p r o s p e r i t y a n d p r o v i d e s f a v o u r a b l e living c o n d i t i o n s f o r t h e p o p u l a t i o n . P r o g r e s s i v e , d y n a m i c t r e n d s in n u m b e r of c a r s d u r i n g t h e last d e c a d e in t h e C z e c h R e p u b l i c h a v e e x c e e d e d all t h e e a r l i e r p e r i o d s .

O d z a č á t k u d e v a d e s á t ý c h let je m o ž n o sledovat silný nárůst automobilové dopravy v České i Slovenské republice, zejména ve velkých městech. Tento nárůst je sice pozitivním odrazem nového hospodářského a společenského života, zároveň však přináší i některé negativní důsledky. Zvýšení intenzit a u t o m o b i l o v é d o p r a v y n a d á l n i c í c h a silnicích a na komunikacích ve velkých městech ČR v období 1 9 9 0 a ž 2 0 0 3 d o s a h u j e 5 0 až 1 6 0 % , v t o m t é ž o b d o b í s e t a k é zvýšil p o č e t d o p r a v n í c h n e h o d o 1 0 0 až 1 7 0 % . D o p a d y n a životní prostředí j s o u v l i v e m t o h o t o n á r ů s t u d o p r a v y n e m a l é a j e proto nutné se řešením dopravy, především v m ě s t s k ý c h a g l o m e r a c í c h , trvale z a b ý v a t .

Since the early 1990s, a marked i n c r e a s e in c a r t r a n s p o r t c a n b e o b s e r v e d in t h e C z e c h and the Slovak Republics, especially in l a r g e c i t i e s . T h o u g h t h i s g r o w t h is a p o s i t i v e reflection of t h e new political and social r e a l i t i e s , it e n t a i l s s o m e negative effects. Increased volumes of c a r transport on motorways, r o a d s a n d s t r e e t s in C z e c h c i t i e s f r o m 1 9 9 0 t o 2 0 0 3 r e a c h t o 5 0 to 1 6 0 % ; t h e s a m e p e r i o d h a s s e e n a rise in t r a f f i c accidents by 100 to 1 7 0 % . Environmental impacts brought about by the increase in t r a n s p o r t a r e c o n s i d e r a b l e . It is p r i m a r i l y densely populated areas w h o s e transportation issues d e m a n d constant attention.

Tuto činnost ve velkých městech ČR zajišťují dopravně inženýrská pracoviště. P ř e v á ž n ě z jejich podkladů je s e s t a v e n a tato ročenka, která shrnuje srovnatelná základní data o stavu dopravy a dopravního systému v roce 2003 ve čtyřech českých velkých m ě s t e c h a s r o v n á v á je - p o k u d je to m o ž n é s o b d o b n ý m i daty za Č e s k o u republiku. Další údaje lze najít na internetových stránkách jednotlivých měst.

T h e traffic i s s u e s in large C z e c h cities are a d d r e s s e d by t r a n s p o r t a t i o n e n g i n e e r i n g t e a m s . T h e y h a v e p r o v i d e d m o s t of t h e d a t a this y e a r b o o k is c o m p i l e d f r o m . It s u m m a r i s e s c o m p a r a b l e basic figures c o n c e r n i n g t h e condition of traffic a n d s y s t e m of t r a n s p o r t a t i o n o n f o u r large C z e c h cities in 2 0 0 3 a n d s e t s t h e m if possible against a n a l o g o u s d a t a t h r o u g h o u t the C z e c h Republic. For m o r e data, p l e a s e refer to t h e internet sites of t h e respective cities.

Pro porovnání jsou uvedeny dostupné údaje za Bratislavu zpracované Magistrátem hlavního města Slovenské republiky Bratislavy.

For the s a k e of c o m p a r i s o n , available figures are put f o r w a r d c o n c e r n i n g Bratislava, Slovakia, p r o v i d e d by t h e Municipality of Bratislava, the S l o v a k capital.

3


2

CHARAKTERISTIKA DOPRAVNÍ SITUACE MEST / OUTLINE OF TRAFFIC SITUATION IN THE CITIES

PRAHA

P r a h a jako hlavní m ě s t o Č e s k é republiky m á ve s r o v n á n í s jinými m ě s t y Č R v m n o h a s m ě r e c h odlišné postavení. J e z d e v y s o k é s o u s t ř e d ě n í institucí politického a e k o n o m i c k é h o řízení, zařízení vyšší (nadměstské) občanské vybavenosti obsluhující i široké z á z e m í milionového v e l k o m ě s t a , instituce v ý z k u m n é , v y s o k o š k o l s k é a informační infrastruktury, služeb cestovního ruchu, z e j m é n a zahraničního. Činnosti spojené s p l n ě n í m v š e c h těchto funkcí vyvolávají v y s o k é nároky n a d o p r a v u nejen obyvatel města, ale i jeho návštěvníků, jejichž počet v ý z n a m n o u m ě r o u ovlivňují.


P r a g u e a s t h e national capital differs in m a n y r e s p e c t s f r o m o t h e r cities in the C z e c h R e p u b l i c . It h a s a h i g h c o n c e n t r a t i o n of political and economic management institutions, m e t r o p o l i t a n facilities p r o v i d i n g for t h e n e e d s of a city with a p o p u l a t i o n of o v e r o n e million, a c a d e m i c , information, r e s e a r c h a n d d e v e l o p m e n t e s t a b l i s h m e n t s a s well a s s e r v i c e s of d o m e s t i c a n d international t o u r i s m . R u n n i n g all t h e s e f u n c t i o n s m a k e s high d e m a n d s o n t r a n s p o r t a t i o n of t h e u r b a n p o p u l a t i o n a n d visitors, w h o s e n u m b e r is significantly a f f e c t e d by t h e m .

4

Velkým podílem k nárokům na dopravu přispívají samozřejmě též výrobní a obchodní činnosti soustředěné do metropole. Vzhledem k těmto skutečnostem přijíždí do Prahy denně téměř 440 tisíc osob a téměř 240 tisíc automobilů. Dopravní výkony automobilové dopravy dosáhly v roce 2003 vlivem výše uvedených skutečností na území města hodnotu téměř 19 mil. vozokm denně. Tyto nároky automobilové dopravy již nemůže stávající komunikační síť města svojí omezenou kapacitou v potřebné míře a kvalitě uspokojit. To způsobuje opakovaně dopravní problémy nejen na dopravně nejvýznamnějších komunikacích města, ale v mnoha případech již i na komunikacích místního charakteru. Intenzity automobilové dopravy dosahované na hlavních komunikacích města vysoko převyšují intenzity nejzatíženějších úseků silnic a dálnic na celém území ČR.

Production and business operations c l u s t e r e d in t h e m e t r o p o l i s a l s o c o n t r i b u t e c o n s i d e r a b l y to t h e d e m a n d s on transport. D u e t o it, n e a r l y a s m u c h a s 4 4 0 , 0 0 0 p e o p l e a n d a l m o s t 2 4 0 , 0 0 0 c a r s c o m e to P r a g u e daily. Correspondingly, the V K T (vehiclek i l o m e t r e s t r a v e l l e d ) in c a r s r e a c h e d a l m o s t 19 m i l l , v e h i c l e - k i l o m e t r e s a d a y t h r o u g h o u t P r a g u e in 2 0 0 3 . T h e s e d e m a n d s o n c a r t r a f f i c c a n n o t be m e t by t h e a v a i l a b l e u r b a n n e t w o r k c a p a c i t y in t h e e x p e c t e d v o l u m e a n d q u a l i t y . Persistent traffic p r o b l e m s are created this way, both on trunk roads and, not i n f r e q u e n t l y , o n l o c a l r o a d s . I n t e n s i t i e s of c a r traffic r e a c h e d on the m a i n u r b a n roads far e x c e e d the intensities on the most heavily u s e d r o a d s a n d m o t o r w a y s a n y w h e r e in t h e country.

Možnosti řešení uvedených problémů Prahy na základě provozně organizačních opatření při stávající komunikační síti jsou již v současné době prakticky vyčerpány. Proto pokrytí dopravních potřeb musí být hledáno ve výstavbě kvalitních, dostatečně kapacitních komunikací. Pouze jejich realizace umožní zavádění dalších regulačních opatření v centru města. Snížení tlaku automobilové dopravy na stávající komunikace zlepší podmínky pro provoz povrchových prostředků městské hromadné dopravy a tím zvýší atraktivitu hromadné dopravy a přispěje ke zvýšení objemu podílu hromadné dopravy na celkové přepravní práci ve městě.

T h e p o t e n t i a l to f i n d s o l u t i o n s f o r t h e p r o b l e m s b y m e a n s of e n h a n c e d e f f i c i e n c y in t h e o p e r a t i o n of t h e a v a i l a b l e r o a d n e t w o r k h a s a l r e a d y b e e n v i r t u a l l y u s e d up. A full c o v e r a g e of t r a f f i c s e r v i c e s h a s t o b e s o u g h t a f t e r in c o n s t r u c t i n g n e w r o a d s of t h e a d e q u a t e q u a l i t y a n d c a p a c i t y . It is o n l y s u b s e q u e n t l y that additional regulatory measures can be i m p l e m e n t e d in t h e city c e n t r e . A l l e v i a t i n g t h e vehicle traffic d e m a n d s on t h e available road n e t w o r k s h o u l d i m p r o v e t h e c o n d i t i o n s for t h e m u n i c i p a l p u b l i c t r a n s p o r t a t i o n o n the g r o u n d level, m a k i n g t h e p u b l i c t r a n s p o r t m o r e a t t r a c t i v e a n d t h u s s h i f t i n g t h e u r b a n m o d a l split m o r e in f a v o u r of t h e p u b l i c t r a n s p o r t ' s s h a r e .

Programovým dokumentem pro další rozvoj dopravy ve městě jsou ,Zásady dopravní politiky hlavního města Prahy". Obsahují základní politickou směrnicí pro řízení, provoz a plánování rozvoje dopravy ve vazbě na ostatní funkce a životní prostředí města. Hlavní pozornost věnují dalšímu rozvoji hromadné dopravy, její preferenci před dopravou automobilovou a zvyšování kvality celého systému Pražské integrované dopravy. V městské hromadné dopravě počítají s dalším rozvojem tras metra v kombinaci s trasami elektrických drah a železničních tratí v systému integrované dopravy. Nedílnou součástí integrovaného systému přepravy osob je i systém P + R. Příprava a výstavba sítě hlavních komunikací je zaměřena na dokončení dvou okruhů, a to Městského (cca 30 km) a Pražského (cca 80 km). Hlavním cílem vnejbližších letech je vybudování funkčního dopravního okruhu mimo intenzivní obytnou zástavbu města stím, že dočasně bude veden po hotových částech obou okruhů a v některých úsecích i po stávajících komunikacích v okrajovém pásmu města. Koncepce dopravního systému je zakotvena i v územním plánu hl. m. Prahy a postupně se realizuje.

T h e policy d o c u m e n t o n municipal traffic d e v e l o p m e n t , ' T h e principles of traffic policy in the Capital of Prague", contains political guidelines for m a n a g e m e n t , operation a n d planning of the transportation d e v e l o p m e n t related to the other u r b a n functions a n d environment. Its main attention is paid to the d e v e l o p m e n t , the public transportation priority a n d improving the quality of the Prague Integrated Transport. T h e municipal public transport is to e x p a n d u n d e r g r o u n d lines linked to tramlines a n d railroads within the integrated transport. Incorporated into the s y s t e m of personal transport are the Park-and-Ride facilities. Developing the trunk road network f o c u s e s o n bringing t w o ring roads to completion: the Inner Ring (about 30 k m in length) a n d the Outer Ring (about 8 0 k m long). T h e main objective for the c o m i n g f e w years is to construct a ring of traffic outside of the densely populated urban area, using a s m a n y of the c o m p l e t e d ring roads as available while s o m e of the other s u b u r b a n roads h a v e to be provisionally e m p l o y e d as well. T h e traffic s y s t e m policy is laid d o w n in the land use plan for the City of Prague a n d is being implemented.

5


D o v ý s t a v b y d o p r a v n í c h staveb v Praze v uplynulých dvou letech výrazně zasáhla katastrofální p o v o d e ň , která m ě s t o postihla v s r p n u roku 2 0 0 2 a která n a d o p r a v n í infrastruktuře způsobila škody v e výši cca 8 miliard Kč. S o d s t r a ň o v á n í m následků těchto š k o d se m ě s t o potýkalo ještě v p r ů b ě h u t é m ě ř celého roku 2003.

T h e t r a f f i c c o n s t r u c t i o n in P r a g u e d u r i n g t h e last t w o y e a r s h a s b e e n s e v e r e l y a f f e c t e d b y t h e c a t a s t r o p h i c f l o o d t h a t hit t h e city in A u g u s t , 2 0 0 2 , with d a m a g e on the traffic infrastructure r e a c h i n g a b o u t 8 billion C Z K . T h e city h a d t o cope with the repairs after the damage t h r o u g h o u t m o s t of 2 0 0 3 .

Přes uvedené problémy se podařilo v letech 2 0 0 2 - 2 0 0 3 u v é s t d o p r o v o z u n ě k t e r é důležité n o v o s t a v b y , n a p ř í k l a d :

In spite of t h e s e p r o b l e m s , t h e i m p o r t a n t n e w c o n s t r u c t i o n s w e r e put in o p e r a t i o n in 2 0 0 2 2 0 0 3 , i.e:

•

•

T h e I n n e r R i n g s e c t i o n Zlíchov w i t h a m a k e s h i f t c o n n e c t i o n to t h e Radlická street;

•

t h e Prosecká - Kbelská fly-over intersection a n d t h e a d j a c e n t d i v e r s i o n of a p o r t i o n of Prosecká street;

•

the t r a m line f r o m Hlubočepy n e i g h b o u r h o o d to the Barrandov h o u s i n g estate.

Městský

okruh

s provizorním

v úseku

Zlíchov - Radlická

napojením

na

stávající

ulici

Radlickou; •

mimoúrovňová Kbelská

a

křižovatka navazující

Prosecká -

přeložka

části

P r o s e c k é ulice; •

tramvajová Barrandov.

trať

z Hlubočep

na

sídliště

Radlická current

Z četných rekonstrukcí dopravních staveb, které byly v roce 2 0 0 2 a 2 0 0 3 u k o n č e n y , patří mezi n e j v ý z n a m n ě j š í :

Of the many traffic f i n i s h e d in 2 0 0 2 o r 2 0 0 3 , the ones include:

•

R e k o n s t r u k c e K a r m e l i t s k é ulice a S o k o l s k é ulice, - k o m p l e t n í p ř e s t a v b a v c e l é m u l i č n í m profilu včetně rekonstrukce poduličních i n ž e n ý r s k ý c h s í t í a t r a m v a j o v ý c h kolejí;

•

T h e Karmelitská street a n d S o k o l s k á street - a c o m p l e t e r e d e v e l o p m e n t o v e r the w h o l e street c r o s s - s e c t i o n including t h e r e c o n s t r u c t i o n of u n d e r g r o u n d m a i n s a n d t r a m w a y tracks;

•

rekonstrukce tramvajových tratí v Čemokostelecké, Š v e h l o v ě , M o d ř a n s k é ulici a d a l š í c h ;

•

the

•

rekonstrukce Letenského tunelu;

•

t h e Letenský

•

rekonstrukce Vysočanské snesena celá vrchní stavba nahrazena novou;

•

a r e c o n s t r u c t i o n of V y s o č a n s k á s t r e e t d i s m a n t l i n g a n d r e p l a c e m e n t of t h e c o m p l e t e t o p s t r u c t u r e of t h e o v e r h e a d r o a d ;

•

rekonstrukce tunelů poškozených povodní

metra

•

r e c o n s t r u c t i o n of t u n n e l s a n d M e t r o s t a t i o n s d a m a g e d by f l o o d ;

•

modernizace železniční tratě Bubeneč Roztoky a 1. e t a p a výstavby nového ž e l e z n i č n í h o p ř e m o s t ě n í S e i f e r t o v y ulice

•

m o d e r n i z a t i o n of t h e r a i l w a y t r a c k Bubeneč Roztoky a n d t h e c o n s t r u c t i o n of a n e w r a i l w a y b r i d g e o v e r Seifertova street.

a

ulice - byla estakády a

stanic


tram

line

along

reconstructions most important

Černokostelecká,

Švehlova, Modřanská streets etc.-, tunnel;

6

BRNO

Intenzity automobilové dopravy / Traffic V o l u m e s

M ě s t o B r n o s přibližujícím s e v s t u p e m do Evropské unie si stále více uvědomuje s t r a t e g i c k o u p o l o h u m ě s t a v k o n t e x t u vize h l a v n í c h dopravních tahů v integrované Evropě. M e z i n á r o d n í v ý z n a m m ě s t a B r n a byl p o d p o ř e n společnou iniciativou moravských statutárních m ě s t a m ě s t a V í d n ě - z á m ě r e m n a v e d e n í VI. p a n e v r o p s k é h o m u l t i m o d á l n í h o d o p r a v n í h o koridoru v e s m ě r u sever-jih p ř e s Brno. K ř í ž e n í m s e IV. p a n evropským koridorem ve směru východ-západ se Brno stává strategickým uzlem, se všemi pozitivními i n e g a t i v n í m i d o p a d y t o h o t o faktu. Z a h á j e n í prací n a n o v é m ú z e m n í m p l á n u m ě s t a k o r e s p o n d u j e s t ě m i t o n a d m ě s t s k ý m i iniciativami a musí v oblasti dopravně-urbanistické citlivě reagovat na tyto nové skutečnosti.

7

Following the accession to the European U n i o n , t h e city of B r n o f e e l s e v e r m o r e its s t r a t e g i c p o s i t i o n o n t h e c r o s s r o a d s of m a i n t r a f f i c d i r e c t i o n s in t h e i n t e g r a t i n g E u r o p e . T h e i n t e r n a t i o n a l s i g n i f i c a n c e of B r n o h a s b e e n u p h e l d b y a c o m m o n initiative of M o r a v i a n c o u n t y b o r o u g h s a n d t h e city of V i e n n a t h r o u g h a n i n t e n t i o n to d i r e c t t h e VI t h p a n - E u r o p e a n m u l t i - m o d a l traffic c o r r i d o r N o r t h - S o u t h t h r o u g h B r n o . C r o s s i n g w i t h t h e IV t h pan-European corridor East-West m a k e s Brno a strategic n o d e w i t h all t h e r e l a t e d p o s i t i v e a n d negative i m p a c t s . Initiating a n e w l a n d u s e p l a n c o i n c i d e s with these supra-municipal initiatives and m u s t f l e x i b l y reflect t h e n e w f a c t s in its traffic urbanism.


Současně se město Brno po letech přešlapování dostává do časového horizontu zahájení konkrétních stavebních investičních akcí souvisejících s přestavbou železničního uzlu, včetně řešení městské hromadné dopravy v centrální oblasti kvalitativním posunem v přípravě podpovrchového diametru. Ve výstavbě „Velkého městského okruhu" dochází ke z p o ž ď o v á n í v ý s t a v b y z d ů v o d ů složité f i n a n č n í situace m ě s t a i republiky a také z d ů v o d ů legislativních p r o b l é m ů při p ř í p r a v ě t ě c h t o v e l k ý c h investičních akcí. V závěru roku 2 0 0 3 byla z a h á j e n a d ů l e ž i t á s t a v b a v p r o s t o r u ulice H l i n k y v Pisárkách, což je příslibem výrazného p o s u n u k urychlení postupu výstavby celého okruhu.

Simultaneously, following years of indecision, Brno comes close to launching specific construction projects related to redeveloping a railway junction, including an innovative concept of the municipal public transport in the city centre by means of subterranean preparations. The construction of the "Greater City Ring" is delayed due to insufficient funding by the City and the Government as well as legal complications involved in projects of such a magnitude. Later in 2003, an important construction started at Hlinky, a street in Pisárky neighbourhood, offering a potential token of a more energetic approach to the Greater Ring construction.

Kvalitní fungování dopravního provozu v e m ě s t ě je n e z b y t n é zajistit i z a s o u č a s n é h o s t a v u investiční v ý s t a v b y , a proto je n u t n é d o p r a v u neustále optimalizovat z úrovně dopravní cesty i d o p r a v n í c h p r o s t ř e d k ů , š e t ř í c í c h životní prostředí. V těchto souvislostech narůstá neustále v ý z n a m kvality řízení d o p r a v y a k o o r d i n a c e ú č a s t n í k ů individuální a hromadné dopravy. Vedle intenzivního hledání optimální formy preference h r o m a d n é d o p r a v y n a b ý v á stále v í c e n a v ý z n a m u centrální řízení d o p r a v y , které m á v B r n ě v e l k o u tradici. J e h o p r o v o z o v á n í přešlo d o k o m p e t e n c e a. s. B r n ě n s k é k o m u n i k a c e , k t e r á řeší p r o b l é m m o r á l n í zastaralosti d o p r a v n í h o p o č í t a č e C Ř D , j e h o ž inovaci je n e z b y t n é řešit s p e r s p e k t i v o u regionálního řídícího a informačního centra i n t e g r o v a n é h o d o c e l o e v r o p s k é sítě.

A quality traffic operation in the city is mandatory even in the current condition of investments. That is why the traffic has to be continuously tuned by streamlining and support of environmentally-friendly traffic technology. Consequentially, the control of traffic and the coordination of its participants becomes vital. A great attention is being paid to seeking an efficient form of the public transport priority as well as the central traffic control, a traditional concept in Brno. The control became responsibility of the Brněnské komunikace, a. s. They inherited an obsolete information technology ( CŘD) in traffic control. The IT replacement is to be done with a vision of a regional control and information centre integrated in a pan-European network.


8

OSTRAVA

Město Ostrava je centrem Moravskoslezského kraje a i přes významné sociální přeměny v uplynulých letech si zachovává svůj společenský a dopravní význam v rámci celého regionu. Poměrně kvalitní sítí silnic I. třídy je propojena s ostatními významnými městy a zaujímá strategickou polohu na tranzitních trasách do Polska a na Slovensko.

T h e city of O s t r a v a is t h e c e n t r e of Moravian-Silesian region. It went through s i g n i f i c a n t s o c i a l c h a n g e s in r e c e n t y e a r s but still k e e p s its p r o m i n e n t p o s i t i o n w i t h i n t h e s o c i a l a n d t r a n s p o r t a t i o n s t r u c t u r e w i t h i n t h e r e g i o n . Its n e t w o r k of m a i n r o a d s of n o inferior q u a l i t y is l i n k e d t o o t h e r i m p o r t a n t cities. A d d i t i o n a l l y , t h e city f i n d s itself o n a s t r a t e g i c p o s i t i o n o n t r a n s i t routes to Poland a n d Slovakia.

Vývoj města i regionu je již od poloviny 90. let zásadně ovlivňován změnami ve struktuře průmyslu, zejména útlumem těžby uhlí a výroby železa. Celkový úbytek pracovních příležitostí ve městě se oproti roku 1989 blíží hodnotě 50 tisíc. V roce 2003 došlo k dalšímu zvýšení míry nezaměstnanosti na 17,7% oproti roku 2001, kdy byla míra nezaměstnanosti

The urban and regional development has b e e n f u n d a m e n t a l l y affected by restructuring t h e l o c a l i n d u s t r y , n a m e l y r e d u c t i o n of c o a l m i n i n g a n d s t e e l p r o d u c t i o n in t h e m i d - 1 9 9 0 s . T h e n u m b e r of a v a i l a b l e j o b s in t h e city s l u m p e d b y a l m o s t 5 0 , 0 0 0 a s a g a i n s t 1 9 8 9 . In 2 0 0 3 , t h e u n e m p l o y m e n t rate i n c r e a s e d a g a i n t o 1 7 . 7 % , c o m p a r i n g w i t h 2 0 0 1 w h e n t h e rate w a s 16.2 %.

16,2%.

9


Permanentní úbytek počtu obyvatel města v uplynulých 10 letech - v průměru o 0,4 % za rok - odpovídá celostátnímu trendu a bude dle prognóz pokračovat i v následujícím období. V důsledku klesající realizované plodnosti lze, bez migrace, očekávat do roku 2005 pokles o 1 % a do roku 2010 o další 1,2 %, přičemž se dále bude zhoršovat věková struktura obyvatelstva v produktivním věku. V porovnání počtu obyvatel mezi rokem 2002/2003 dochází k poklesu o 0,5 %. Uvedené skutečnosti ovlivňují objemy přepravních vztahů, zejména u cílové a vnější zdrojové dopravy osobní i nákladní, a tím také dělbu přepravní práce. Oproti každoročním nárůstům intenzit dopravy v 90.letech v průměru o 25 % dochází v roce 2000 ke stagnaci a v roce 2003 oproti roku 2002 byl na síti ostravských pozemních komunikací zaznamenán nárůst dopravních intenzit v průměru o 4,5 %, zejména na vybraných místních komunikacích a silnicích I. a II. třídy.

T h e c o n s t a n t d e c l i n e in p o p u l a t i o n d u r i n g t h e last 10 y e a r s - 0 . 4 % is t h e a n n u a l a v e r a g e - c o r r e s p o n d s to t h e n a t i o n w i d e t r e n d a n d is e x p e c t e d t o c o n t i n u e in t h e f o l l o w i n g y e a r s . A s t h e birth rate is a l s o f a l l i n g a n d m i g r a t i o n is small, before 2 0 0 5 a further d r o p by 1 % a n d b e f o r e 2 0 1 0 b y a n o t h e r 1.2 % c a n b e e x p e c t e d , w h i l e a g e d i s t r i b u t i o n in p r o d u c t i v e p o p u l a t i o n is e x p e c t e d to t u r n l e s s f a v o u r a b l e . C o m p a r i n g with the population development during 2 0 0 2 / 2 0 0 3 , t h e r e is a d r o p b y 0 . 5 % . S u c h d a t a a f f e c t t h e v o l u m e s of t r a n s p o r t , e s p e c i a l l y w i t h target and outer source transportation by personal and heavy vehicles, influencing c o n s e q u e n t l y its m o d a l split. In t h e 1 9 9 0 s , t h e i n t e n s i t i e s of t r a f f i c g r e w a n n u a l l y by a n a v e r a g e of 2 5 % , w h i l e in 2 0 0 0 t h e g r o w t h s t o p p e d a n d in 2 0 0 3 a s a g a i n s t 2 0 0 2 t h e r o a d s of O s t r a v a s a w a rise in t r a f f i c v o l u m e s b y a n a v e r a g e of 4 . 5 % , n o t a b l y at s e l e c t e d 1 s t a n d 2 n d c l a s s r o a d s a n d s o m e local o n e s .

Počet evidovaných vozidel oproti roku 2002 poklesl o 2,3 % a stupeň motorizace poklesl na 1:2,33 a stupeň automobilizace vzrostl na 1:3,27 v průběhu roku 2003.

T h e n u m b e r of r e g i s t e r e d v e h i c l e s w e n t d o w n by 2 . 3 % a s c o m p a r e d w i t h 2 0 0 2 , t h e m o t o r i n g i n d e x p e r h e a d fell to 1 : 2 . 3 3 a n d t h e c a r i n d e x p e r h e a d r o s e to 1 : 3 . 2 7 d u r i n g 2 0 0 3 .

V roce 2003 dochází ke zvýšení počtu dopravních nehod o 5,2 %. Na 1 000 evidovaných vozů v roce 2002 se ukazatel 41,21 zvýšil v roce 2003 na 44,36.

T h e 2 0 0 3 s a w a n i n c r e a s e in t r a f f i c accidents by 5.2 %. In 1 , 0 0 0 registered v e h i c l e s in 2 0 0 2 , t h e i n d e x 4 1 . 2 1 r o s e t o 4 4 . 3 6 in 2 0 0 3 .


10

D ě l b a přepravní práce z ů s t á v á přibližně n a stejné úrovni jako v roce 2001 - 63(MHD):37(IAD).

T h e m o d a l split keeps approximately the s a m e level a s in 2001 - 63 (public): 3 7 (individual).

V průběhu roku 2003 došlo k m í r n é m u poklesu využívání veřejné osobní dopravy. V městské dopravě došlo k poklesu přepravovaných osob o cca 1 % a u příměstské dopravy dosáhl úbytek cca 2 %. Č e s k é dráhy, s. o. při ú b y t k u p o č t u p ř e p r a v o v a n ý c h osob o c c a 1 %, vykázaly nárůst tržeb o 6 %.

T h e u t i l i z a t i o n of p u b l i c t r a n s p o r t by p a s s e n g e r s fell s l i g h t l y d u r i n g 2 0 0 3 . T h e s a g w a s a b o u t 1 % in m u n i c i p a l p u b l i c t r a n s p o r t a n d a p p r o x i m a t e l y 2 % in s u b u r b a n p u b l i c t r a n s p o r t . C z e c h R a i l w a y s (České dráhy, s. o.), h a v i n g h a d a n a b o u t 1 % d e c l i n e in n u m b e r s of t r a n s p o r t e d p a s s e n g e r s , p r o d u c e d a 6 % i n c r e a s e in profit.

N a d á l e p o k r a č u j e rozvoj I n t e g r o v a n é h o d o p r a v n í h o systému, který sjednocuje p o d m í n k y hromadné přepravy osob ve stále větší příměstské oblasti. Ostravský dopravní integrovaný systém (ODIS) je systémem přepravy osob na území, kde cestující využívají různé druhy dopravních prostředků různých dopravců, cestují najeden jízdní doklad v režimu jednotných přepravních a tarifních podmínek. Počet obcí zapojených do integrovaného dopravního systému dosáhl 88.

T h e I n t e g r a t e d S y s t e m of T r a n s p o r t a t i o n that unifies the conditions for public personal t r a n s p o r t in a n e v e r w i d e r s u b u r b a n a r e a k e e p s developing. Termed ODIS (for Ostravský dopravní integrovaný systém), it is a s y s t e m of passenger transport throughout an area where p a s s e n g e r s c a n u s e v a r i o u s m e a n s of p u b l i c transport o w n e d by different operators, travelling on a single ticket under unified transport a n d tariff c o n d i t i o n s . T h e n u m b e r of c o m m u n i t i e s linked with the integrated transportation systém r e a c h i n g 8 8 t o w n s a n d v i l l a g e s in total.

Koncepce dopravní politiky v Ostravě sleduje z á m ě r optimalizace sítě a je z a m ě ř e n a do oblasti investiční výstavby a oblasti organizace a řízení dopravy.

The transportation p o l i c y for Ostrava f o l l o w s its o b j e c t i v e t o o p t i m i s e t h e n e t w o r k b y investments to construction, organization and m a n a g e m e n t of t h e t r a n s p o r t a t i o n .

Investiční výstavba je soustředěna na rekonstrukci dopravní infrastruktury p o z e m n í c h k o m u n i k a c í , tratí veřejné o s o b n í d o p r a v y a terminálů. V roce 2001 byla z a h á j e n a výstavba dálnice D47 v Ostravě - Svinově a Ostravě - Přívoze. V přípravě jsou stavby p ř e l o ž k y s i l n i c e 1/11 R u d n é v e s m ě r u n a O p a v u , M Ú K Místecká x Českobratrská v centru města, výstavba Severního spoje a dopravních terminálů Hranečník a Svinov.

T h e i n v e s t m e n t s to c o n s t r u c t i o n f o c u s e s o n r e d e v e l o p m e n t of traffic infrastructure - s u r f a c e r o a d s , public t r a n s p o r t r o u t e s a n d terminals. In 2 0 0 1 , a D 4 7 m o t o r w a y c o n s t r u c t i o n started up at Ostrava-Svinov a n d Ostrava-Přívoz. The road No. 1/11 ( f r o m R u d n é to O p a v a ) r e a l i g n m e n t c o n s t r u c t i o n , a local a r r a n g e m e n t o n MísteckáČeskobratrská j u n c t i o n in t h e city centre, t h e N o r t h e r n link c o n s t r u c t i o n a n d t h e traffic t e r m i n a l s Hranečník a n d Svinov are u n d e r preparation.

V oblasti organizace a řízení d o p r a v y byla v r o c e 2 0 0 3 v r á m c i b u d o v á n í A S Ř M S P mj. využívána dohledová ústředna světelné signalizace SITRAFFIC W A T C H , ve vybraných obytných oblastech města došlo k plošné regulaci parkování a odstavování nákladních vozidel, v centru m ě s t a byla aktualizována a z r e a l i z o v á n a regulace parkování. C í l e m je další budování systému SSZ s preferencí M H D a liniovými koordinacemi, další regulace vnější a vnitřní dopravy systémem orientačního dopravního značení, regulace statické dopravy ve vazbě na terminály MHD, další preference v e ř e j n é o s o b n í d o p r a v y a její p l n á i n t e g r a c e .

Concerning traffic organization and m a n a g e m e n t , the IT-based S I T R A F F I C W A T C H c o n t r o l c e n t r e c o n t i n u e d to b e u s e d in 2 0 0 3 , a n o v e r a l l p a r k i n g f e e a n d h e a v y traffic r e g u l a t i o n in selected residential areas w e r e introduced, the s t a t i c traffic ( p a r k i n g ) r e g u l a t i o n w a s u p d a t e d a n d i m p l e m e n t e d in t h e city c e n t r e . T h e f o l l o w u p o b j e c t i v e s a r e to e n h a n c e t h e T S D s y s t e m w i t h p u b l i c t r a n s p o r t priority a n d improved i n t e r m o d a l links, e n h a n c e d r e g u l a t i o n of t h e o u t e r a n d i n n e r s y s t e m b y m e a n s of traffic p o i n t e r s , static traffic r e g u l a t i o n l i n k e d to p u b l i c transport terminals, improved public transport priority a n d its full i n t e g r a t i o n .

11


PLZEŇ

Plzeň je čtvrtým největším městem v Č e s k é republice. Leží na s o u t o k u řek Úhlavy, Úslavy, R a d b u z y a M ž e v z á p a d n í části Čech, kde z a u j í m á výrazné dominantní postavení jako silné p r ů m y s l o v é , o b c h o d n í , kulturní a s p r á v n í centrum. Stále převažující radiální charakter komunikační sítě i mnohé lokální závady přinášejí značné dopravní problémy, které komplikují život m ě s t a a negativně ovlivňují kvalitu c e l é h o d o p r a v n í h o s y s t é m u .

industry, b u s i n e s s , culture a n d a d m i n i s t r a t i o n in western Bohemia. Its r o a d n e t w o r k is still p r e d o m i n a n t l y radial in s h a p e , w h i c h c o m p o u n d e d by n u m e r o u s local d i s t u r b a n c e s is a s o u r c e of s e r i o u s traffic c o m p l i c a t i o n s that m a k e life in the city harder, affecting the quality of the g e n e r a l s y s t e m of traffic.

Od počátku devadesátých let dochází k poklesu v ý z n a m u tradičních zdrojů a cílů dopravy, jako je například Š k o d a Plzeň, a naopak vznikají nové druhy cest a nové cíle dopravy (podnikatelské cesty, nová obchodní c e n t r a , n o v é p r ů m y s l o v é z ó n y atd.). Město na tyto skutečnosti reaguje a postupně přestavuje komunikační systém na radiálně okružní. V cílovém stavu má být hlavní komunikační síť tvořena d v ě m a okruhy (vnitřním a městským), d v ě m a severojižními průtahy a d v ě m a dálničními přivaděči. Převážnou část tranzitní d o p r a v y o d v e d e dálnice D5.

Starting from the early 1990s, traditional traffic o r i g i n s a n d d e s t i n a t i o n s , s u c h a s Škoda Plzeň engineering factory, have lost in s i g n i f i c a n c e w h i l e n e w k i n d s of j o u r n e y s a n d n e w destinations have originated (business trips, n e w shopping centres, n e w industrial z o n e s etc.). T h e city r e s p o n d s to it a n d c o n t i n u e s to r e d e v e l o p its r o a d s y s t e m into a radial ring s y s t e m . T h e final o b j e c t i v e is t w o r i n g r o a d s (the inner a n d outer one), two north-south trunk r o a d s a n d t w o f e e d e r r o a d s to t h e m o t o r w a y . T h e D 5 m o t o r w a y is e x p e c t e d to d i v e r t t h e bulk of t r a n s i t t r a n s p o r t .


P l z e ň is t h e fourth largest city in the C z e c h Republic. S i t u a t e d o n the c o n f l u e n c e of four rivers,

Úhlava, Oslava, Radbuza and Mže, it is a hub of

12

V prosinci 2003 došlo k otevření dálničního obchvatu města. I přesto, že se jedná zatím o provizorní podobu, neboť není dokončena střední část obchvatu v úseku Černice - Útušice včetně tunelu pod vrchem Valík a mostu přes řeku Úhlavu, byla výrazně ovlivněna tranzitní d o p r a v a přes město. Znatelný pokles p ř e d e v š í m nákladní tranzitní dopravy ve směru západ - východ (tzn. ze směrů Domažlice, Rozvadov n a P r a h u a zpět) je významným krokem ke zlepšení dopravní situace ve městě. Po kompletním zprovoznění o b c h v a t u města, které je plánováno k o n c e m roku 2006, lze předpokládat další pokles tranzitní dopravy a zčásti i využití dálnice pro cílovou dopravu směřující přes přilehlé dálniční křižovatky do jižní části města. S realizací dálničního obchvatu souvisí i výstavba dálničních přivaděčů, konkrétně p ř e l o ž k a s i l n i c e 1/27 v ú s e k u ul. K l a t o v s k á k ř i ž o v a t k a 11/180 a p ř e l o ž k a s i l n i c e I/20 v ú s e k u ul. K D r á z e - k ř i ž o v a t k a 11/180. V ý s t a v b a t ě c h t o přivaděčů zlepší dostupnost města Plzně z jižních směrů.

A n e w m o t o r w a y b y - p a s s a r o u n d t h e city w a s l a u n c h e d in D e c e m b e r , 2 0 0 3 . In spite of its s o far m a k e s h i f t c o n d i t i o n (the c e n t r a l s e g m e n t of t h e r o a d b e t w e e n Černice a n d Útušice is not f i n i s h e d y e t a s well a s t h e t u n n e l u n d e r t h e Valík hill a n d a b r i d g e a c r o s s t h e Úhlava river), t h e transit traffic a c r o s s t h e city h a s b e e n m a r k e d l y a f f e c t e d . E s p e c i a l l y t h e E a s t - W e s t h a u l a g e transit ( b e t w e e n Domažlice a n d Rozvadov in t h e W e s t , a n d P r a g u e in t h e East) d i m i n i s h e d n o t i c e a b l y . It is already an important step toward an i m p r o v e m e n t of traffic in t h e city. After the byp a s s of t h e city is put in full o p e r a t i o n ( p l a n n e d to t h e e n d of 2 0 0 6 ) , t h e transit t r a n s p o r t is e x p e c t e d f u r t h e r to d e c r e a s e . T h e m o t o r w a y might a l s o b e used for local a p p r o a c h e s t o t h e s o u t h e r n neighbourhoods via motorway junctions nearby. Related to the motorway by-pass is the c o n s t r u c t i o n of f e e d e r r o a d s , specifically t h e r o a d I/27 diversion between Klatovská street i n t e r s e c t i o n 11/180 a t h e r o a d I/20 d i v e r s i o n b e t w e e n K Dráze street - i n t e r s e c t i o n 11/180. T h e f e e d e r c o n s t r u c t i o n is e x p e c t e d to e n h a n c e t h e a c c e s s i b i l i t y of P l z e ň f r o m s o u t h .

Kromě těchto velkých komunikačních staveb byla pozornost v ě n o v á n a i rekonstrukcím vedlejších místních komunikací a drobnějším s t a v e b n í m o p a t ř e n í m , jejichž ú č e l e m je z v ý š e n í bezpečnosti dopravy.

Apart from these large traffic constructions, care was also given to r e c o n s t r u c t i o n s of m i n o r l o c a l r o a d s a n d l o w key constructions that e n h a n c e d the road safety.

V oblasti městské hromadné dopravy pokračovaly práce na jedné z nejdůležitějších staveb podmiňující funkčnost především tramvajového systému - rekonstrukce sadů Pětatřicátníků, která byla zahájena koncem roku 2002. Hlavní fáze rekonstrukce nejdůležitější tramvajové křižovatky v sadech Pětatřicátníků, kterou projíždějí všechny t r a m v a j o v é linky, p r o b í h a l a z a p l n é h o p r o v o z u . V průběhu unikátní stavby bylo několikrát kompletně z m ě n ě n o linkové vedení tramvají. Celá akce bude dokončena v květnu 2004.

C o n c e r n i n g public t r a n s p o r t , t h e w o r k h a s b e e n in p r o g r e s s o n w h a t is p e r h a p s o n e of t h e m o s t vital c o n s t r u c t i o n s t h a t is i n d i s p e n s a b l e primarily for t h e t r a m s y s t e m - t h e G a r d e n of Pětatřicátníci r e d e v e l o p m e n t , w h i c h started later in 2 0 0 2 . A k e y t r a m j u n c t i o n w a s in its m a i n s t a g e of r e c o n s t r u c t i o n w i t h all t h e traffic u n i n t e r r u p t e d . It is l o c a t e d in t h e G a r d e n of Pětatřicátníci a n d it is c r o s s e d w i t h all t h e t r a m lines. T h e t r a m lines c h a n g e d their c o u r s e s s u b s t a n t i a l l y a n d s e v e r a l t i m e s d u r i n g this u n i q u e r e d e v e l o p m e n t . T h e effort w a s c o m p l e t e d in M a y , 2 0 0 4 .

Pokračoval program rekonstrukce tramvajových zastávek za účelem zvýšení b e z p e č n o s t i c h o d c ů ; v r o c e 2 0 0 3 byly p ř e s t a v ě n y 2 páry zastávek.

T h e t r a m s t o p r e c o n s t r u c t i o n to i n c r e a s e p e d e s t r i a n s ' s a f e t y c o n t i n u e d in r e d e v e l o p i n g 2 p a i r s of s t o p s in 2 0 0 3 .

13


BRATISLAVA

Bratislava, hlavné město Slovenskej republiky, je významným vnútroštátnym a medzinárodným dopravným uzlom. Priaznivá poloha v střede Európy na brehoch európskeho v e l t o k u D u n a j a historicky predurčila m ě s t o s t a ť s a křižovatkou k o n t i n e n t á l n y c h d o p r a v n ý c h s y s t é m o v . Osobitná geografická poloha města na rozhraní troch štátov v t e s n o m kontakte s j a d r o m Európskeho h o s p o d á ř s k é h o priestoru j e p o d n e t o m a i m p u l z o m pre r e n e s a n c i u d o p r a v n ý c h v á z i e b Bratislavy a t ý m c e l é h o S l o v e n s k a n a e u r ó p s k u d o p r a v n u sieť.

B r a t i s l a v a , t h e c a p i t a l of S l o v a k i a , is a n important domestic and international traffic i n t e r c h a n g e . T h e f a v o u r a b l e p o s i t i o n in t h e c e n t r e of E u r o p e o n t h e b a n k s of t h e D a n u b e river h a s m a d e t h e city to b e c o m e a c r o s s r o a d s of c o n t i n e n t a l t r a n s p o r t a t i o n s y s t e m s . Its s p e c i a l l o c a t i o n at a b o u n d a r y of t h r e e n a t i o n s n e x t to t h e c o r e of E u r o p e a n E c o n o m i c A r e a s t i m u l a t e s t h e d e v e l o p m e n t of traffic r e l a t i o n s of B r a t i s l a v a a n d t h e w h o l e of S l o v a k i a t o t h e E u r o p e a n traffic network.

D n e s je Bratislava m e s t o m , v k t o r o m žije viae a k o 5 0 0 tisíc trvale a p r e c h o d n e u b y t o v a n ý c h obyvatel'ov a dálších 120 tisíc o s o b prichádza d e n n e do m ě s t a z a prácou, d o školy, n a nákupy, turistiku a z a o s t a t n ý m i účelmi. Bratislava s a rozprestiera na o b o c h b r e h o c h Dunaja, ktoré s p á j a j ú štyri m o s t y . N a p r a v o m b ř e h u D u n a j a je 1 3 0 - t i s í c o v é s í d l i s k o Petržalka, k t o r é h o deficit p r a c o v n ý c h příležitostí stále núti v á č š i n u j e h o o b y v a t e l ' o v podnikat' k a ž d é ráno strastiplnú cestu z a p r á c o u na druhý breh. Výrazné vzrástol počet

Today, Bratislava has a population of m o r e t h a n 5 0 0 , 0 0 0 r e s i d e n t s a n d a d d i t i o n a l 120,000 commuting for work, education, shopping, tourism etc. Bratislava spreads o n b o t h b a n k s of t h e D a n u b e , l i n k e d w i t h four b r i d g e s . T h e right river b a n k houses a c o m m u n i t y of Petržalka, w h i c h still l a c k s e n o u g h j o b o p p o r t u n i t i e s , f o r c i n g m o s t of its p o p u l a t i o n of 130,000 to make their way every morning to the other side for work. T h e number of cars and


14

automobilov a zvýšilo s a aj ich využívanie, č o h o d ö s l e d k o m je nárast intenzity d o p r a v y n a m o s t o c h a n a radiálach, n a ktorých s a k a ž d o d e n n e vytvárajú dopravné zápchy. Spomalenie alebo úplné zastavenie dopravného toku m á negativny vplyv aj n a pravidelnost' prepravy M H D a na dopravnú nehodovost'.

t h e i r u t i l i z a t i o n in t h e c i t y g r e w s i g n i f i c a n t l y , c a u s i n g a n i n c r e a s e in t r a f f i c v o l u m e s o n t h e bridges a n d radial roads with daily congestions. T h e traffic s l o w i n g d o w n or stopping affects a d v e r s e l y t h e r e g u l a r i t y of p u b l i c t r a n s p o r t a t i o n as well as traffic accident rate.

V dopravnej sústave Bratislavy je najzávažnejším nedostatkom chýbajúci kapacitný s y s t é m M H D , k t o r ý by u s p o k o j i l k v a l i t a t i v n ě a kvantitativné nároky obyvatel'ov a návštevníkov města. Výrazné disproporcie sa prejavujú medzi p o ž i a d a v k a m i a k a p a c i t a m i k o m u n i k a č n e j siete města najmä z dovodu nedobudovania dial'ničného systému a základného komunikačného systému na území města. V e d e n i e m e d z i n á r o d n ý c h t r á s pre a u t o m o b i l o v ú dopravu s v y s o k ý m podielom ťažkej nákladnej dopravy cez zastavané územie města zhoršuje životné prostredie a vyvolává oprávněné protesty občanov. Nedoriešená otázka budovania hromadných parkovacích garáží bráni účinnejšiemu riešeniu ochrany centra města před tlakom automobilovej dopravy.

T h e s e v e r e s t d r a w b a c k in t h e B r a t i s l a v a s y s t e m of t r a n s p o r t a t i o n is t h e l a c k of a c a p a c i t y p u b l i c t r a n s p o r t s y s t e m , c a p a b l e to s a t i s f y t h e q u a l i t y a n d q u a n t i t y d e m a n d s of t h e residents a n d visitors. Striking disproportions c a n b e felt b e t w e e n d e m a n d s a n d t h e a c t u a l c a p a c i t y of t h e m e t r o p o l i t a n communication n e t w o r k m a i n l y d u e t o its u n f i n i s h e d n e t w o r k of motorways and the backbone communication s y s t e m t h r o u g h o u t the u r b a n territory. T h e international routes with intensive h e a v y traffic leading through urban populated areas make t h e e n v i r o n m e n t w o r s e a n d stir u p rightful p r o t e s t a t i o n s b y t h e p e o p l e . Still u n r e s o l v e d c o m m u n i t y g a r a g e projects are an obstacle to a more effective design of t h e city centre protection f r o m the car traffic pressures.

V kontexte riešenia uvedených problémov možno rok 2 0 0 3 označit' za mimoriadne v ý z n a m n ý , nakol'ko v j e h o priebehu bola z a č a t á príprava, resp. realizácia viacerých důležitých dopravných stavieb.

G i v e n t h e u r g e n c y of t h e i s s u e s , t h e year 2 0 0 3 can be labelled a breakthrough as several important traffic constructions w e r e either started, or e n t e r e d preparatory stage.

Po uvedení do prevádzky nového dial'ničného úseku D61 Mierová - Senecká v septembri 2002 bola v roku 2 0 0 3 začatá realizácia d v o c h p o s l e d n ý c h dial'ničných ú s e k o v na území Bratislavy, menovite úsek D2 L a m a č s k á - Staré grunty s tunelom popod vrch Sitina a úsek D61 V i e d e n s k á - Přístavný most. O č a k á v a s a , ž e v r o k u 2 0 0 6 b u d e dial'ničný systém na území města dobudovaný. Rok 2003 je taktiež r o k o m začatia s t a v b y piateho m o s t a cez Dunaj v polohe Košickej ul. ktorého sprevádzkovanie zastaví neudržatel'ný vývoj dopravného zaťaženia susedného Přístavného mosta s hodnotami okolo 122 tisíc vozidiel z a deň. V oblasti riadenia dopravy bolo rozhodnuté vybudovat' systém kamerového dohl'adu svetelne riadených križovatiek pre účely efektívneho centrálneho riadenia dopravy.

A f t e r t h e n e w m o t o r w a y s e g m e n t D61 (Mierová - Senecká) was put in operation in S e p t e m b e r , 2 0 0 2 , the last two motorway s e c t i o n s in B r a t i s l a v a s t a r t e d their c o n s t r u c t i o n in 2 0 0 3 , i.e. t h e D 2 s e g m e n t Lamačská - Staré grunty with a t u n n e l u n d e r t h e Sitina hill, a n d the D 6 1 s e g m e n t Viedenská street - Přístavný bridge. T h e u r b a n m o t o r w a y s y s t e m is e x p e c t e d to be c o m p l e t e d by 2 0 0 6 . It w a s also in 2 0 0 3 w h e n the fifth b r i d g e a c r o s s t h e D a n u b e w a s started to be built c l o s e to Košická street, w h o s e o p e r a t i o n s h o u l d s t o p t h e u n s u s t a i n a b l e d e v e l o p m e n t of the traffic load o n the n e i g h b o u r i n g Přístavný bridge, reaching about 122,000 vehicles per day. C o n c e r n i n g traffic control, a d e c i s i o n w a s a d o p t e d to build a c a m e r a s u p e r v i s i o n s y s t e m o n lightc o n t r o l l e d c r o s s r o a d s in o r d e r to m a k e the central traffic c o n t r o l m o r e efficient.

Riešenie najzávažnejšieho p r o b l é m u d o p r a v y v Bratislavě, k t o r ý m je n o s n ý s y s t é m mestskej h r o m a d n e j d o p r a v y vyvrcholilo v roku 2 0 0 3 prijatím rozhodnutia o v y b u d o v a n í j e h o petržalského úseku s provizórnym zapojením d o siete električkovej dopravy cez opustenú železničnú časť Starého m o s t a . S ú č a s n e boli z a č a t é p r í p r a v n é p r á c e na vybudovaní s y s t é m u preferencie električkovej dopravy na jestvujúcich radiálach.

T h e d e a l i n g w i t h t h e m o s t s e v e r e traffic i s s u e in B r a t i s l a v a , w h i c h is a b a c k b o n e s y s t e m of t h e m u n i c i p a l p u b l i c t r a n s p o r t , c u l m i n a t e d in 2 0 0 3 b y a d o p t i n g a d e c i s i o n o n c o n s t r u c t i n g its Petržalka s e c t i o n w i t h a m a k e s h i f t link t o t h e t r a m n e t w o r k v i a a n u n u s e d r a i l w a y p o r t i o n of the old Starý bridge. Simultaneously, preparation w a s started to implement a tram priority s y s t e m o n t h e a v a i l a b l e radial r o a d s .

15


3

ZAKLADNI UKAZATELE / BASIC

INDICATORS

Podíl hromadné dopravy (HD) na dělbě p ř e p r a v n í p r á c e v 90. l e t e c h v e v š e c h m ě s t e c h klesá ve prospěch automobilové dopravy (AD), c o ž v y p l ý v á j a k z e z v y š o v á n í p o č t u automobilů, tak i z jejich v y š š í h o využívání. Celodenní dělba přepravní práce, ještě ze z a č á t k u d e v a d e s á t ý c h let 7 5 % H D ku 2 5 % A D (v r a n n í m š p i č k o v é m o b d o b í až 9 0 : 1 0 ) , s e nyní již p o h y b u j e k o l e m p o m ě r u 6 0 % H D ku 4 0 % AD. Tento stav není pro vývoj dopravních poměrů ve městech příznivý.

A share of public transport on the modal split in the 90s has been declining in all cities in favour of automobile transport, which results from both the increasing number of automobiles, and their more frequent use. An all-day modal split, still from the beginning of the 90s 75 % public transport to 25 % automobile transport (in the morning rush hour up to 90:10), has nowadays a ratio of about 60 % public transport to 40 % automobile transport. This condition is not favourable for the development of transport proportions in the cities.

Základní data I Basic data ČR/CZ

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

78 864

496

230

214

137,7

100

0,6

0,3

0,3

0,2

368 •

10211

1 166

369,6

315

164,2

100

11,4

3,6

3,1

1,6

425,5 •

4 676

605

213

160

87,5

•

45,8

51,9

57,6

50,8

53,3

•

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Hromadná doprava (%) / Public transport (%)

ČR/CZ •

57

55

63

65

Bratislava •

Automobilová doprava (%) / Personal cars (%)

•

43

45

37

35

•

Rozloha / City area

km2

% Počet obyvatel / Population

tis. / thous.

% z toho ekonomicky aktivních tis./thous. specifically economic active

%

• nezjištěno / not available

Dělba přepravní práce / Modal split


Pozn. I Note: Z á k l a d n í údaje j s o u v z t a ž e n y k datu 3 1 . 1 2 . 2 0 0 3 / Basic data are related to 3 1 . 1 2 . 2 0 0 3


16

4

KOMUNIKAČNÍ SÍŤ / ROAD NETWORK

ČESKÁ REPUBLIKA Na v provozu Z toho

území 518

bylo

km

6 121

ČR dálnic km

bylo

k

a 54 929 silnic

In

31.12.2003 km

I. t ř í d y ,

silnic. 14 6 6 7

the

territory

of

the

Czech

Republic

t h e r e w a s 5 1 8 k m of m o t o r w a y s , 5 4 9 2 9 k m of roads

in o p e r a t i o n

as

of 3 1 . 1 2 . 2 0 0 3 .

Of

this

II. t ř í d y a 3 4 141 k m silnic III. t ř í d y . H u s t o t a silnic

t h e r e w a s 6 121 k m of c l a s s I r o a d s , 14 6 6 7 of

a d á l n i c činí 0 , 7 k m n a 1 k m 2 p l o c h y Č R .

c l a s s II r o a d s a n d 3 4 141 k m of c l a s s III r o a d s . A

d e n s i t y of r o a d s a n d m o t o r w a y s (an a v e r a g e

l e n g t h of r o a d n e t w o r k p e r 1 k m 2 ) is 0 , 7 0

km.

PRAHA D é l k a s o u č a s n é k o m u n i k a č n í s í t ě / L e n g t h of r o a d n e t w o r k celkem/alltogether: z toho/specifically: základní síť/basic network rychlostní komunikace/motorways and urban motorways H u s t o t a s í t ě k o m u n i k a c í / D e n s i t y of r o a d n e t w o r k

3 520 771 86 7,1

km 100,0% km 21,9 % km 2,4 % km/km2

BRNO D é l k a s o u č a s n é k o m u n i k a č n í s í t ě / L e n g t h of r o a d n e t w o r k celkem/alltogether: z toho/specifically: základní síť/basic network rychlostní komunikace/motorways and urban motorways H u s t o t a s í t ě k o m u n i k a c í / D e n s i t y of r o a d n e t w o r k

982 352 15 4,3

km km km km/km2

100,0% 35,8 % 1,5 %

993 327 30 4,6

km km km km/km2

100,0% 32,9 % 3,0 %

OSTRAVA D é l k a s o u č a s n é k o m u n i k a č n í s í t ě / L e n g t h of r o a d n e t w o r k celkem/alltogether: z toho/specifically: základní síť/basic network rychlostní komunikace/motorways and urban motorways H u s t o t a s í t ě k o m u n i k a c í / D e n s i t y of r o a d n e t w o r k

PLZEŇ D é l k a s o u č a s n é k o m u n i k a č n í s í t ě / L e n g t h of r o a d n e t w o r k celkem/alltogether: z toho/specifically: základní síť/basic network rychlostní komunikace/motorways and urban motorways H u s t o t a s í t ě k o m u n i k a c í / D e n s i t y of r o a d n e t w o r k

535,3 155,4 0 3,9

km 100,0% km 29,0 % km 0,0 % km/km2

809 84 35 2,2

km 100,0% km 10,4 % km 4,3 % km/km2

BRATISLAVA (SLOVENSKA REPUBLIKA) D é l k a s o u č a s n é k o m u n i k a č n í s í t ě / L e n g t h of r o a d n e t w o r k celkem/alltogether: z toho/specifically: základní síť/basic network rychlostní komunikace/motorways and urban motorways H u s t o t a s í t ě k o m u n i k a c í / D e n s i t y of r o a d n e t w o r k

17


5

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA / AUTOMOBILE

TRANSPORT

Celkový počet motorových vozidel registrovaných v Č e s k é republice, především o s o b n í c h automobilů, se stále výrazně zvyšuje a zejména ve velkých městech dosahuje již úrovně vyspělých evropských zemí. Praha stupněm automobilizace 555 osobních automobilů na 1 000 obyvatel dokonce statisticky převyšuje i z á p a d o e v r o p s k á města.

T h e t o t a l n u m b e r of m o t o r vehicles r e g i s t e r e d in t h e C z e c h R e p u b l i c , e s p e c i a l l y p a s s e n g e r c a r s , is s t e a d i l y i n c r e a s i n g a n d in l a r g e c i t i e s it h a s a l r e a d y r e a c h e d a l e v e l of d e v e l o p e d E u r o p e a n c o u n t r i e s . P r a g u e w i t h its level of 555 passenger cars to 1 000 inhabitants has even surpassed most west E u r o p e a n cities.

5.1 MOTORIZACE A AUTOMOBILIZACE /

RATE OF MOTORIZATION AND PERSONAL CAR MOTORIZATION

Stupeň motorizace ve velkých městech s o u s t a v n ě roste, a to p ř e d e v š í m nárůstem počtu o s o b n í c h automobilů. Podíl o s o b n í c h automobilů z celkového počtu motorových v o z i d e l d o s a h u j e v e v e l k ý c h m ě s t e c h již 8 0 % vozového parku.


A rate of m o t o r v e h i c l e u s e in l a r g e c i t i e s h a s b e e n s t e a d i l y g r o w i n g , p r i m a r i l y s o d u e to a n i n c r e a s e in t h e n u m b e r of p a s s e n g e r c a r s . A s h a r e of p a s s e n g e r c a r s in t h e t o t a l n u m b e r of m o t o r v e h i c l e s h a s a l r e a d y r e a c h e d 8 0 % of t h e v e h i c l e fleet in l a r g e cities.

18

METROPROJEKT Praha a.s. I. P. Pavlova 2/1786,120 00 Praha 2 Česká republika Tel.: +420 296 325 152 Fax:+420 296 325153 E-mail: [email protected]

G)LTODO

ELTODO dopravní systémy s.r.o. Novodvorská 1010/14,142 01 Praha 4 Tel.: 261 345 622, Fax: 261 345 625 [email protected], www.eltodo.cz

DOPRAVNÍ SYSTÉMY

•

I MALÁ MĚSTA MOHOU MÍT SVÉ PROBLÉMY MY MÁME ŘEŠENÍ AUTOMATIZOVANÉ SYSTÉMY KONTROLY A ŘÍZENÍ DOPRAVY » Kontrola světelných signalizačních zařízení » Sběr a archivace dopravních dat » Řízení dopravy: dynamické řízení strategické řízení TASS automatická detekce nehod CIM plošné řízení dopravy MOTION sledování dopravních toků

•

VAŠE KŘIŽOVATKY UMÍ VÍC Systém preference vozidel: »hromadné dopravy » záchranné služby »hasiči TRENDSETTER • VÁM DÁ ZELENOU Systém

TRENDSETTER

je

možno

doplňovat

bez

výměny

technologie ve vozidlech MHD a na stávajících řízených křižovatkách.

JEDNA TECHNOLOGIE PRO MHD, HASIČE I SANITKY

••• ® ZEBRA - nemusí děsit »Blikače » Zvýraznění »LED značky IP 6, A11 » Přechody se světelnou signalizací »Aktivní prvky spouštěné vstupem chodce do vozovky

ŘEŠENÍ JE OCHRANA CHODCŮ

STAVBY SILNIC A ŽELEZNIC

PRACUJI PRO VAS

•MP

Stavby silnic a železnic, a. s. ředitelství společnosti

113 19 Praha 1, Národní třída 10

Tel.: 224 952 020, Fax: 224 933 551 E-mail: [email protected], http://www.ssz.cz

p i

m

SILNIČNÍ A DÁLNIČNÍ SÍŤ ČR NETWORK OF MOTORWAYS AND HIGHWAYS IN CZ Hřensko

Habartice

vJirikav

Petrov« Oínovec > [eí^ (Teplifř Hor»

Liberec

Sebesuiárm,

[arrachov

Královec

Chomuto'

Trútnďy Sokolov

J

rlovy Vary,

'

Pomezí n. Ohří

jt Rakovník

i

/

J NáchndV

Náchod

j ^ H í l ý Potok

Nymburk V Hradec Kraíove Praha«]

Tachov

Benešov/

Svitavy

Folmava Qlomouc

Zeieřrá Ruda

, Blansko, ;y

Jindřichův Hradec

— — h r a n i c e státu/state boundary

| E <9.5311 /

BM,4«2

AŽD Praha s.r.o.

divize Automatizace silniční techniky Křižíkova 32, 612 00 Brno - Královo Pole tel.: 549 210 075-6, fax: 549 210 074

www.azd-dast.cz

Světelná signalizační zařízení pro řízení silniční dopravy

Dynamický systém automatického rozpoznávání RZ (i v mobilním provedení)

Automatický vjezdový systém s optickým rozpoznáváním RZ

ENTRYCON

Parkoviště P + R Silniční telematika Dopravní průzkum a poradenství Videodetekční systém VANTAGE Systémy energetického zabezpečení

• Rychlé, efektivní a spolehlivé řízení a evidence vjezdu a výjezdu vozidel • Zabezpečení vstupu do objektů • Parkoviště • Čerpací stanice • Vyhledávání vozidel

Sj^HEtjEni

Kvalita, přesnost a důslednost v každém detailu. Společná koordinovaná práce lidí desítek oborů a profesí. Schopnost řešit problémy a odvaha hledat nové cesty. Je tohle umění? Možná ne. Jen to dobře umíme.

Metrostav a . s . Koželužská 2246 Praha 8

meTR&sTau

ostravské komunikace

Ostravské komunikace, a. s.

Novoveská 25/1266 709 00 Ostrava-Mariánské Hory Tel.:+420 595 621 111 Fax: +420 595 621 103 E-mail: [email protected] http: / /www. okas. cz Základní přehled podnikatelských aktivit • Provádění dopravních staveb-opravy

a rekonstrukce vozovek, chodníků,

• jejich součástí a příslušenství

• Opravy a rekonstrukce mostů, podchodů,

a lávek

•

Pokládka hutněných asfaltových vrstev

• Údržba odvodnění komunikací • Údržba příslušenství komunikací •

Strojní sečení komunikací a travnatých ploch

• Zimní údržba komunikací • Realizace dopravních značek

a vodorovného dopravního značení

•

Čištění komunikací

• Výkony nákladní dopravy a mechanismů • Údržba a rekonstrukce veřejného

osvětlení

• • •

Reklamní činnost-pronájem reklamních panelů na veřejném osvětlení Opravy nákladních vozidel Měření emisí u nákladních vozidel

• Inženýrská, technická, plánovací činnost + +

v oblasti silniční dopravy Údržba parkovacích automatů Provoz patrových garáží Ostrava-Dubina Projektová činnost v oblasti dopravního inženýrství

40

let

založení společností

Držitel certifikátu jakosti dle CSN EN ISO 9001

Počet motorových vozidel (k 31.12.2003) Registered motor vehicles (as 31.12.2003) Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

5 041

785

174

135

112

238

100

15,6

3,5

2,7

2,2

•

3 702

647

140

96

67

193

100

17,5

3,8

2,6

1,8

•

Stupeň motorizace SM Rate of motorization SM

493

673

471

429

680

556

Stupeň automobilizace SA Rate of personal car motorization SA

362

555

379

305

410

451

ČR/CZ

Celkem motorová vozidla

tis. /thous.

All motor vehicles

%

z toho osobní automobily tis. / thous. specifically personal cars %

SM počet motorových vozidel na 1 000 obyvatel / SM motor vehicles per 1 000 inhabitans SA počet osobních automobilů na 1 000 obyvatel / SM personal cars per 1 000 inhabitans • nezjištěno / not available

5.2 INTENZITY AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY A DOPRAVNÍ VÝKONY /

MOTOR CAR TRAFFIC VOLUMES AND TRAFFIC PERFORMANCE Celkový přehled průměrných denních intenzit automobilové dopravy velkých měst je zobrazen na kartogramech v kapitole 2 této ročenky.

19

General survey of average daily traffic volumes in the large cities is shown on maps of the traffic volumes in the chapter 2 of the yearbook.


Nejvyšší intenzity automobilové dopravy na komunikační síti The highest traffic volumes on road network Motorových vozidel / den Motor vehicles / day 88 000

Úsek Section Dálnice D1 na hranicích Prahy

Praha

121 000

Barrandovský most

Brno

50 000, 58 000

CR (dálnice a silnice) / CZ (motorways and roads)

Koliště, D1 mezi Vídeňskou a D2

Ostrava

40 963

Ul. Opavská, Svinovské mosty

Plzeň

50 200

Karlovarská třída - Pod Záhorském

Bratislava

121 600

Přístavný most

Růst intenzit automobilové dopravy 2003/1990 The growth of motor car traffic 2003/1990 Na hranicích města / At city boundaries % Na celé síti / Over the whole network i nezjištěno / not available

%

ČR/CZ •

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

+209

+140

+96

+106

Bratislava •

+71

+157

+106

+55

+90

•

Růst intenzit automobilové dopravy 2003/1990 The growth of motor car traffic 2003/1990

250 g o <3

200-

CO

O

150106

96 f — " i

100-

55

I

50

J ČR/CZ

Praha

Brno

• Na hranicích města / At city boundaries

Plzeň

Ostrava

• Na celé síti / Over the whole network

|

Dopravní výkony automobilové dopravy na celé komunikační síti Motor car traffic vehicle-kilometres (traffic performance) on the whole road network Průměrný pracovní den Average working day Rok For a year

ČR / CZ*

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

mil. vozokm mill.veh.-km

138,4

18,8

3,9

3,34

1,4

•

mid. vozokm bill.veh.-km

45,68

6,2

1,4

1,22

0,4

•

* dálnice a silnice 1., 2., a 3. třídy I motorways and roads of I., II., III. class • nezjištěno / not available Ročenka dopravy velkých měst 2003 The Yearbook of Transportation in Cities 2003

20

5.3 SKLADBA DOPRAVNÍHO PROUDU /

COMPOSITION OF TRAFFIC FLOW Podíl osobních automobilů (%) na celkové skladbě dopravního proudu v pracovní den Share of personal cars (%) in the traffic flow at working day Na vstupu do měst / At city boundaries V centru města / In the city centre Na celé síti / Over the whole network • nezjištěno / not available

ČR/CZ

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

X

87

85

84

82

83

X

95

95

91

88

93

•

91

90

89

85

88

Podíl osobních automobilů (%) na celkové skladbě dopravního proudu v pracovní den Share of personal cars (%) in the traffic flow at working day

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

• Na vstupu do měst / At city boundaries • V centru města / In the city centre • Na celé síti / Over the whole network

Skladba dopravního proudu na sítích měst Composition of traffic flow (%) in the cities Praha

Brno

Ostrava*

Plzeň

Bratislava

Osobní automobily / Personal cars

91

90

89,2

85,2

Motocykly / Motorcycles

0,2

0,2

0,4

0,4

88 •

Nákladní vozidla / Vans and lorries

8,1

8,1

6,4

12,9

•

Autobusy (včetně MHD) / Buses (including public transport)

0,7

1,7

4

1,5

•

* uvedené hodnoty není možné považovat za reprezentativní vzorek pro celé město, jelikož tyto údaje jsou známé pouze ze tří profilů the data are not representative for the whole town, they are from three profiles only • nezjištěno / not available

21


5.4 ČASOVÉ VARIACE AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY /

TIME VARIATIONS OF AUTOMOBILE TRAFFIC Č a s o v é v a r i a c e intenzit a u t o m o b i l o v é dopravy (den, t ý d e n , rok) jsou ve v š e c h m ě s t e c h p o d o b n é . Z d e n n í c h variací v y p l ý v á , že přibližně 75 % dopravních výkonů je u s k u t e č n ě n o v o b d o b í mezi 6. - 19. hodinou. V o b d o b í 6 - 2 2 h o d i n je pak u s k u t e č n ě n o cca 90 % celodenního dopravního výkonu (na n o č n í o b d o b í 2 2 - 06 hodin tedy p ř i p a d á 10 % d o p r a v n í h o v ý k o n u ) .

Time variations of the automobile traffic volumes (day, week, year) are similar in all the cities. From daytime variations it follows that approximately 75 % of traffic performances take place between 6 and 19 hours (6 a.m. and 7 p.m.) Between 6 to 22 hours then, approx. 90 % of the whole daytime traffic performance takes place (at the night-time period between 22-06 hours, i.e. 10 p.m. - 6 a.m., consequently, 1 0 % of traffic performance takes place).

Denní variace automobilové dopravy 2003 Dailly variations of motor car traffic 2003 Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

0-1

0,7

0,4

0,6

0,8

0,5

1 -2

0,3

0,3

0,4

0,6

0,4

2-3

0,2

0,2

0,3

0,5

0,3

3-4

0,3

0,2

0,4

0,5

0,2

4-5

1,1

0,5

1,0

0,7

0,3

5-6

3,1

2,2

3,2

2,8

1,3

6-7

4,6

5,8

5,4

4,7

3,6

7-8

6,9

8,1

6,4

6,2

7,3

8-9

6,9

7,3

6,5

6,2

7,4

9-10

6,3

6,5

6,4

6,2

6,6

10-11

6,1

6,1

6,4

6,2

6,7

11-12

5,9

6,0

6,2

6,1

6,6

12-13

5,7

5,9

6,1

6,0

6,3

13-14

5,8

6,2

6,3

6,2

6,9

14-15

6,2

6,8

6,9

6,6

7,1

15-16

6,7

7,4

7,3

7,2

7,4

16-17

6,9

7,3

6,6

7,1

7,1

17-18

6,5

6,6

5,9

6,5

6,3

18-19

5,8

5,4

5,2

5,7

5,2

19-20

4,6

4,0

4,1

4,5

4,1

20-21

3,4

2,8

3,0

3,3

3,2

21-22

2,6

1,9

2,7

2,5

2,3

22-23

2,0

1,3

1,8

1,7

1,8

23-24

1,4

0,8

0,9

1,2

1,1


22

Denní variace Daiily variations of motor car traffic

Podíl dopolední a odpolední špičkové hodiny na objemu intenzit pracovního dne (0-24 h) Share of morning and evening peak hour in the whole working day (0-24 h) Dopolední špičková hodina / Morning peak hour

% Odpolední špičková hodina / Evening peak hour

%

23

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

7-8 a 8-9

7-8

8-9

7-8

8-9

6,9

8,1

6,5

6,2

7,4

16-17

15-16

15-16

15-16

15-16

6,9

7,4

7,3

7,2

7,4


6

HROMADNÁ DOPRAVA OSOB /

PUBLIC

TRANSPORT

V systémech hromadné dopravy osob d o c h á z í v p o s l e d n í m o b d o b í k integraci přepravy různých provozovatelů. V jednotném dopravním systému jsou mimo městských dopravních p r o s t ř e d k ů z a p o j e n y d o obslužnosti měst a části příměstských aglomerací i České dráhy a autobusy soukromých dopravců.

Different public passenger transport operators have been integrating their efforts r e c e n t l y in o r d e r to b e a b l e to o f f e r a m o r e efficient system. T h e integrated transportation, apart from the standard urban carriers, involves C z e c h Railways a n d private bus operators to serve the urban and suburban population.

V Praze bylo k 31.12.2003 do Pražského integrovaného systému (PID) zapojeno 278 obcí obsluhovaných regionálními autobusy a dále 221 železničních stanic a zastávek.

In P r a g u e , b e f o r e t h e e n d of 2 0 0 3 , t h e P r a g u e I n t e g r a t e d T r a n s p o r t a t i o n s y s t e m (PID) included 278 communities c o v e r e d with regional buses and 221 railway stations and stops.

Do systému byl z a č l e n ě n v roce 1998 také s y s t é m z á c h y t n ý c h parkovišť P + R („Park a n d Ride"), a to i j a k o tarifní s o u č á s t PID. K 31.12.2003 bylo v systému P + R k dispozici na 14 parkovištích c e l k e m 1 5 1 1 p a r k o v a c í c h stání. Začal být z a v á d ě n i kombinovaný způsob d o p r a v y K + R ( K i s s a n d Ride). K o n c e m r o k u byla v y z n a č e n a stanoviště s y s t é m u K + R u čtyř stanic metra.

Since 1998, the Park and Ride (P+R) facilities h a v e been incorporated into the s y s t e m a n d its t a r i f f s . A s of 3 1 . 12. 2 0 0 3 , t h e P + R s y s t e m o f f e r e d t h e t o t a l of 1 , 5 1 1 p a r k i n g p l a c e s at 14 p a r k i n g g r o u n d s . A combined K + R (Kiss and Ride) transportation w a s also i n t r o d u c e d . K + R s i t e s w e r e m a r k e d o u t n e x t to f o u r u n d e r g r o u n d s t a t i o n s by t h e e n d of t h e year.

V B r n ě byl rok 2 0 0 3 v s y s t é m u h r o m a d n é dopravy ve z n a m e n í intenzivní přípravy první etapy IDS, jejíž zahájení bylo 1.1.2004. K o o r d i n á t o r I D S p r o o b l a s t j i h o m o r a v s k é h o kraje K O R D I S připravil s t a n d a r d y d o p r a v n í o b s l u ž n o s t i , které byly přijaty v zastupitelstvu kraje a aplikovány v praxi n a oblast Brna a nejbližšího okolí. Přijaté ř e š e n í b y m ě l o zefektivnit a zkvalitnit n a b í d k u v o b l a s t i h r o m a d n é d o p r a v y a t í m čelit enormnímu nárůstu individuální automobilové d o p r a v y se v š e m i negativními dopady, které tento trend přináší.

In B r n o , t h e 2 0 0 3 in the public t r a n s p o r t s y s t e m w a s t h e t i m e of effort c o n c e n t r a t e d to t h e l a u n c h of " S t a g e O n e IDS' (i.e. I n t e g r a t e d Tariff S y s t e m ) , w h i c h t o o k p l a c e 1. 1. 2 0 0 4 . T h e S o u t h M o r a v i a IDS c o - o r d i n a t o r KORDIS prepared s t a n d a r d s of traffic s e r v i c e t h a t h a v e been a c c e p t e d b y r e g i o n a l c o u n c i l l o r s a n d a p p l i e d in B r n o a n d its e n v i r o n s . T h e a p p r o v e d p r o j e c t is expected to make the offer of public t r a n s p o r t a t i o n e f f e c t i v e a n d of better quality, t h u s w o r k i n g a g a i n s t a n e n o r m o u s g r o w t h of individual c a r traffic w i t h all t h e n e g a t i v e i m p a c t s entailed.

V Ostravě v roce 2003 pokračoval rozvoj O s t r a v s k é h o dopravního integrovaného systému (ODIS) - celkový počet měst a obcí d o n ě j z a p o j e n ý c h v z r o s t l n a 8 8 (v r o c e 2 0 0 1 61). R o z l o h a ú z e m í O D I S je 1 5 7 0 k m 2 a počet obyvatel na t o m t o ú z e m í činí 679 625 o b y v a t e l . V s y s t é m u je zapojeno 5 dopravců ( D o p r a v n í p o d n i k O s t r a v a , a. s . , CONNEX M O R A V A , a . s . , Č e s k é d r á h y s. o., T Q M , a . s. O p a v a a Městský dopravní podnik Opava a. s.). N a ú z e m í m ě s t a O s t r a v y z a b e z p e č u j e dopravní obsluhu převážně Dopravní podnik Ostrava, a. s . 15 t r a m v a j o v ý c h linek, 10 t r o l e j b u s o v ý c h linek a 59 autobusových linek.

In O s t r a v a , the Municipal Transport Integrated S y s t e m (ODIS - Ostravský dopravní integrovaný .systém) c o n t i n u e d to be d e v e l o p e d in 2 0 0 3 . T h e total n u m b e r of municipalities involved g r e w to 8 8 (it w a s 61 in 2 0 0 1 ) . T h e ODIS-covered a r e a is 1,570 k m 2 with the population of 6 7 9 , 6 2 5 . T h e r e a r e 5 o p e r a t o r s t a k i n g p a r t in t h e s y s t e m (Dopravní podnik Ostrava, a. s. [ O s t r a v a Public Transport], CONNEX MORAVA, a. s., České dráhy s. o. [ C z e c h Railways], TQM, a. s.


Opava and Městský dopravní podnik Opava a. s. [ O p a v a Municipal Public Transport]). T h e municipal territory is mostly s e r v e d by O s t r a v a Public T r a n s p o r t (Dopravní podnik Ostrava, a. s.), with 15 t r a m lines, 10 trolleybus lines a n d 5 9 b u s lines.

24

V P l z n i a j e j í m b l í z k é m o k o l í byl v l e d n u roku 2 0 0 2 zahájen provoz Integrované dopravy Plzeňska (IDP). Na tomto d o p r a v n í m systému, j e h o ž u s p o ř á d á n í je d v o u z ó n o v é (vnitřní a vnější zóna), se podílejí Plzeňské městské d o p r a v n í p o d n i k y , a. s., Č S A D a u t o b u s y P l z e ň a . s., Č e s k é d r á h y , s. o., P R O B O TRANS Beroun, s p o l . s r. o. a Miroslav Hrouda, soukromý autodopravce. Po zhodnocení ročního fungování celého systému, které dle o č e k á v á n í potvrdilo nárůst počtu prodaných p ř e d p l a t n ý c h k u p ó n ů , byl k 1 . 1 . 2 0 0 3 r o z š í ř e n o několik obcí. Připojením obcí Lhota u Dobřan a M a l e s i c e k m ě s t u Plzni se rozšířila vnitřní zóna, dalších 5 obcí bylo připojeno do vnější zóny. Ve vnitřní z ó n ě je v s o u č a s n é době z a i n t e g r o v á n o 8 obcí, ve vnější 36. V p r ů b ě h u roku 2 0 0 3 probíhaly práce na přípravě nového j e d n o t n é h o o d b a v o v a c í h o systému, který bude využíván všemi dopravci zapojenými do systému. Nositelem jízdního dokladu bude b e z k o n t a k t n í č i p o v á karta, tzv. P l z e ň s k á karta, která bude využita i v jiných městských službách. V e třetím čtvrtletí roku 2 0 0 3 byla zahájena výstavba první železniční zastávky na území IDS v České republice v Plzni Bolevci. Tato zastávka bude bezbariérová, bude v y b a v e n a parkovištěm pro 20 osobních vozidel, její bezpečnost bude zajištěna bezpečnostní kamerou napojenou n a pult centrální ochrany. Zastávka bude dokončena v první polovině roku 2004. V B r a t i s l a v ě j e o d 1.2.2001 v p r o v o z u 1. e t a p a Bratislavské i n t e g r o v a n é d o p r a v y . Podílí s e n a ní hlavní m ě s t o S R Bratislava, D o p r a v n í p o d n i k Bratislava, a. s., Ž e l e z n i č n í s p o l e č n o s t a Slovenská autobusová doprava Bratislava, a. s. Držitelé c e s t o v n í c h lístků n a i n t e g r o v a n o u dopravu, které jsou zároveň celosíťovými j í z d e n k a m i n a m ě s t s k o u h r o m a d n o u d o p r a v u v Bratislavě, m o h o u jezdit v o s o b n í c h a z r y c h l e n ý c h v l a c í c h Ž S na celém území města a v autobusech S A D Bratislava ve s m ě r u n a Malacky. J í z d e n k a n a integrovanou dopravu je j e d n o t n á a m á formu b e z k o n t a k t n í č i p o v é k a r t y . V y d á v á ji D P B i S A D . Cestující m á na území Bratislavy k dispozici 13 ž e l e z n i č n í c h stanic a 7 a u t o b u s o v ý c h z a s t á v e k .

25

The

In P l z e ň (Pilsen) a n d its c l o s e surroundings, Pilsen Region Integrated Transport

(Integrovaná doprava Plzeňska - IDF) started the o p e r a t i o n in J a n u a r y , 2 0 0 2 . T h i s bi-zonal (inner & outer) traffic s y s t e m is s h a r e d by several c o m p a n i e s : Pilsen Public T r a n s p o r t (Plzeňské městské dopravní podniky, a. s.), National C o a c h T r a n s p o r t Pilsen (ČSAD autobusy Plzeň a. s.), C z e c h R a i l w a y s (České dráhy, s. o.), PROBO

TRANS Beroun, spol. s r. o. and Miroslav Hrouda, private operator. After a y e a r of operation, the s y s t e m efficiency w a s e v a l u a t e d (the n u m b e r of subscriptions r o s e a s e x p e c t e d ) a n d a f e w additional communities were incorporated o n 1. 1. 2 0 0 3 . T h e inner z o n e e x p a n d e d to Lhota u Dobřan a n d Malesice w h i c h h a v e b e e n j o i n e d to the city of Pilsen, further 5 c o m m u n i t i e s w e r e a t t a c h e d to t h e outer z o n e . Currently, t h e inner z o n e integrates 8 c o m m u n i t i e s , t h e outer o n e 36. D u r i n g 2 0 0 3 , a n e w unified c h e c k - o u t s y s t e m w a s u n d e r preparation. It will b e u s e d by all the o p e r a t o r s participating in the s y s t e m . T h e ticket m e d i u m will be a c o n t a c t l e s s c h i p - c a r d c a l l e d Plzeňská karta that will a l s o b e u s a b l e for other m u n i c i p a l s e r v i c e s . In t h e third q u a r t e r of 2 0 0 3 , the first railway station in t h e C z e c h R e p u b l i c within t h e IDS a r e a s t a r t e d to b e built at Plzeň-Bolevec. T h e station's f e a t u r e s a r e g o i n g to be: a barrierfree a c c e s s , a p a r k i n g lot for 2 0 vehicles, a n d a c a m e r a s y s t e m linked to t h e c e n t r a l s a f e g u a r d c o n s o l e that will c a r e for safety. T h e station is to be c o m p l e t e d early in 2 0 0 4 . In Bratislava since 1.2.2001 an e x p e r i m e n t in i n t e g r a t e d t r a n s p o r t h a s b e e n in o p e r a t i o n in w h i c h t h o s e p a r t i c i p a t i n g a r e t h e c a p i t a l c i t y Bratislava, Transport Company Bratislava the R a i l w a y of t h e S l o v a k R e p u b l i c and the Slovac bus transport Bratislava (SAD). O w n e r s of t h e a l l - n e t w o r k s e a s o n t i c k e t s f o r t h e c i t y p u b l i c t r a n s p o r t in Bratislava with a tariff s u r c h a r g e supplement for integrated t r a n s p o r t c a n u s e r a i l w a y t r a i n s all o v e r t h e c a p i t a l a n d b u s e s S A D in t h e d i r e c t i o n of M a l a c k y . P a s s e n g e r s h a v e at their d i s p o s a l 13 railway s t a t i o n s a n d 7 b u s s t o p s t h r o u g h o u t

Bratislava.


6.1 MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA / CITY PUBLIC TRANSPORT Délka sítě Lenght of network Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

Metro / Metro

km

49,8

X

X

X

X

Tramvaj / Tram

km

140,9

70,9

60,2

21,6

79,1

z toho na vlastním/zvláštním tělese

km

73,3

30,5

36,6

8,0

59,6

specifically on its own trackbed

%

52

43

61

37,0

75,3

Autobus / Bus

km

686,1

273,9

391,7

165,0

388,7

Trolejbus / Trolleybus

km

X

47

26,8

34,0

91,4

Celkem síť MHD / All public transport

km

876,8

391,8

478,7

220,6

559,2

Praha 35,7 Metro / Metro 19,6" Tramvaj / Tram 26,3* Autobus / Bus X Trolejbus / Trolleybus * včetně příměstských linek integrovaného systému hromadné dopravy / including suburban lines of Prague integrated public transport " včetně nočních linek / including night lines

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

X

X

X

X

18,0

17,5

18,0

17,3

24,5 19,0

19,0 13,6

26,0 18,0

23,0 14,6

Průměrná cestovní rychlost (km/h) Average commercial speed (km/h)


26

Dopravní výkon MHD za rok(tis. vozokm) Traffic performance of public transport per year (thous. veh.-km) Bratislava

Praha

Brno

Metro / Metro Tramvaj / Tram

40181 47 756

X

X

X

X

16 092

15 553

5 671

11 200

Autobus / Bus

64 955 X

15 979 7 325

18 234 3165

5180 3 999

25 900 5 300

152 892

39 396

36 952

14 850

42 400

Praha 458 642 334 949

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

X

X

X

X

191 087

96 570

55 000

79 300

X

103 823 45 247

76 370 12 540

28 000 24 000

146 400 28 000

1 108 367

340 157

185 480

107 000

253 700

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

1 108 367

340 157

185 480

107 000

253 700

1 166

369,6

315

164,2

425,5

Průměrný počet jízd na obyvatele za rok Average number of trips per inhabitant per year

951

920

589

652

596

Průměrný počet jízd na obyvatele za den Average number of trips per inhabitant per day

2,6

2,52

1,61

1,79

1,63

Trolejbus/Trolleybus Celkem/All

Ostrava

Plzeň

Přepravené osoby MHD za rok (tis.) Passengers transported in public transport per year (thous.) Metro / Metro Tramvaj / Tram Autobus / Bus Trolejbus / Trolleybus Celkem / All

314 776

Průměrný počet jízd MHD na obyvatele města Average number of public transport trips per inhabitant Přepravené osoby za rok (tis.) Passenger transported per year (thous.) Počet obyvatel města (tis.) Population /inhabitants/ (thous.)

6.2 VNĚJŠÍ HROMADNÁ DOPRAVA /

REGIONAL AND LONG-DISTANCE PUBLIC TRANSPORT Počet přepravovaných osob podle druhů dopravních prostředků (denní obrat) Passenger transported (daily) Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

Železnice / Railway

130 000

45 000

35 000

20 000

•

Autobusy/Buses

130 000

42 000

57 000

•

•

92 000

•

•

Celkem / All • nezjištěno / not available

27

260 000

87 000


7

ŘÍZENÍ DOPRAVY /

TRAFFIC LIGHT

Světelná signalizační zařízení (SSZ) n a křižovatkách a p ř e c h o d e c h se v nové podobě v našich v e l k ý c h m ě s t e c h začala zavádět od počátku sedmdesátých let. Jejich prvé o b d o b í (reléové řadiče) končilo v létech 1 9 8 0 1985, kdy nastupovala nová generace mikroprocesorových řadičů i nové s y s t é m y řízení. V s o u č a s n é m období je v ě n o v á n a ve v š e c h m ě s t e c h v e l k á pozornost obnově a dalšímu rozvoji S S Z , neboť tato součást dopravních systémů měst má své nezastupitelné m í s t o z e j m é n a při z v y š o v á n í bezpečnosti silničního provozu a operativním řízení d o p r a v y .

SIGNALS

Traffic signal devices (TSD) at c r o s s r o a d s and pedestrian crossings started to be installed in its new form in our large cities since the early 70s. Their early period (relay traffic controllers) c a m e to an end in 1 9 8 0 - 1 9 8 5 w h e n a n e w generation of microprocessor controllers a n d also new control s y s t e m s started to be implemented. Currently, great attention is paid in all the cities to the renewal a n d further d e v e l o p m e n t of traffic light installations b e c a u s e this part of the city traffic control s y s t e m s plays an indispensable role in increasing the safety of road traffic and operational m a n a g e m e n t of traffic.

Světelná signalizační zařízení (SSZ) Traffic signal devices Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

445

118

80

84

119

61

15

24

6

12

272

89

53

59

47

řízeno dynamicky / traffic actuated

197

73

36

66

23

s preferencí tramvají / with tram priority

75

19

23

42*

3

80/36*

0/72*

47

69

Celkový počet SSZ / All signal devices z toho / přechody pro chodce / pedestrian crossings specifically řízeno v koordinaci (zelené vlny) / in green waves

Připojeno na centrální řízení (DÚ) / Central controlled

112

* řízeno/dohled / controlled/monitoring only s preferencí MHD / with public transport priority • nezjištěno / not available

x


28

V ý z n a m n ý m přínosem pro propustnost komunikací a plynulost provozu je nově zaváděné dynamické řízení SSZ (tj. řízení podle nároků zjišťovaných detektory v reálném čase), ve kterém již pracuje zhruba 44 % SSZ a na kterých je možno uplatňovat přednostní volbu signálu "volno" pro tramvaje (preference MHD světelnou signalizací).

A newly implemented traffic-actuated control TSD (that is control according to the demands taken by the detectors in real time), which already make approximately 44 % of all the TSD in operation and by which it is possible to apply a priority choice of proceed ("free") signal for trams (preference of public transport using traffic lights) help greatly to make traffic throughput and smooth.

Dalším významným prvkem v systému SSZ a kvalitativní změnou v řízení dopravy je připojování řadičů SSZ na dopravní ústředny. V systému centrálního řízení pracuje již přibližně třetina SSZ a tento systém je dále rozšiřován.

Another outstanding element in the TSD systém and a qualitative change in the traffic management is connection of TSD traffic controllers to the urban traffic control centers. Approximately one third of TSD operates in the system of central control and this system is further developed.

Porovnání celkového počtu SSZ Comparison of the numbers of traffic signal devices (TSD) Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

Počet obyvatel (tis.) / Inhabitants (thous.)

1 166

369,6

315

164,2

425,5

Počet SSZ/1 000 obyvatel / TSD per 1 000 inhabitants

0,38

0,32

0,25

0,51

0,28

Počet motorových vozidel (tis.) / Registered motor vehicles (thous.)

785

174

135

112

238

Počet SSZ/1 000 motorových vozidel / TSD per 1 000 registered motor vehicles

0,57

0,678

0,59

0,75

0,50

Počet SSZ/100 km sítě / TSD per 100 km of road and street network

12,6

12,0

8,1

15,7

14,7

71,8

90,8

65,6

210

•

Počet SSZ/1 mid. vozokm/rok / TSD per 1 bill, veh.-km per year • nezjištěno / not available

Přestože ve sledovaných městech České republiky je v současném období v provozu více než 700 SSZ a v celé republice více než tisíc SSZ, je tento počet nedostatečný. Ve městech západoevropských států jsou relativní ukazatele počtu SSZ vyšší.

29

Although in the monitored cities of the Czech Republic there are at present over 700 TSD and all over the country more than one thousand TSD in operation, this number is still insufficient. Cities in Western Europe show higher relative figures of TSD deployment


8

DOPRAVNÍ NEHODOVOST

Dopravní nehodovost, jejíž růst v sedmdesátých a osmdesátých letech o d p o v í d a l z h r u b a růstu d o p r a v n í h o v ý k o n u , se po roce 1990 vyvíjela nepříznivě. Počet d o p r a v n í c h n e h o d v d e v a d e s á t ý c h letech rostl - s v ý j i m k o u P r a h y - p o d s t a t n ě rychleji než d o p r a v n í v ý k o n . U v á d ě n é h o d n o t y varují a v y b í z e j í ke z v ý š e n í činnosti p r á v ě v oblasti dopravního inženýrství.

/ TRAFFIC

ACCIDENTS

Traffic accidents frequency, whose growth in the seventies and eighties corresponded roughly to the growth fo traffic performance, was developing unfavourably after 1990. A number of traffic accidents in the nineties grew - with the exception of Prague - significantly faster than traffic performance. The provided figures warn and urge for more work to be done in the area of transport engineering.

Dopravní nehody Traffic accidents ČR/CZ

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

195 891

35 589

8 509

6 002

4 789

11 264

Celkem nehod za rok 2001 / In 2001

185 664

34 195

7188

5 621

4 534

11 519


211 516

40 560

10 050

5 866

5181

10 490


94 664

18 024

3131

2 851

1 782

5 673



30

Porovnání dopravních nehod a intenzity automobilové dopravy (IAD) 2003/1990 Comparison of traffic accidents and traffic performance 2003/1990 ČR/CZ

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

Nárůst nehod 2003/1990 (%) Traffic accidents increasing 2003/1990 (%)

+107

+97

+172

+111

+169

+99

Nárůst IAD na síti 2003/1990 (%) Traffic performance increasing 2003/1990 (%)

+71

+157

+106

+55

+90

•

Poměr nárůstu nehod a nárůstu IAD 03/90 Accidents increase/performance increase ratio 03/90

1,51

0,62

1,62

2,02

1,88

•


Porovnání dopravních nehod a intenzity automobilové dopravy (IAD) 2003/1990 Comparison of traffic accidents and traffic performance 2003/1990

ČR/CZ

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

• Nárůst nehod 2003/1990 / Traffic accidents increasing 2003/1990 [%] • Nárůst IAD na síti 2003/1990 / Traffic performance increasing 2003/1990 [%]

31


Zranění při dopravních nehodách Injuries at traffic accidents ČR/CZ

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava

Počet DN celkem / Number of traffic accidents

195 891

35 589

8 509

6 002

4 789

11 264

Počet zranění celkem / Number of all injuries

36 884

4 040

945

861

568

836

1 319

65

21

16

9

23

3,6

1,6

2,2

1,9

1,6

2,8

5 253

466

82

87

23

129

z toho smrtelných / fatal injuries specifically

% těžkých / serious injuries

% lehkých / slight injuries

%

14,2

11,5

8,7

10,1

4,0

15,4

30 312

3 509

842

758

536

684

82,2

86,9

89,1

88,0

94,4

81,8

Počet zranění/počet DN (%) / Injury/accidents ratio (%)

18,8

11,4

11,1

14,3

11,9

Relativní nehodovost / Relative accidents rate

1,9*

5,7

6,1

4,9

12,0

7,42 •

* dálnice a silnice I., II. a III. třídy / motorways and roads of I., II. and III. class • nezjištěno / not available

Poměr počtu zranění k počtu dopravních nehod je ovlivněn dopravními poměry a režimem dopravy. Ve městech je nižší než v extravilánu.

A ratio of the number of injuries to the number of traffic accidents is influenced by the traffic proportions and the arrangement of traffic. In the cities it is lower than in the roads outside cities and villages.

Relativní nehodovost (počet nehod na 1 milion ujetých vozokm) je z důvodu vysoké hustoty provozu ve velkých městech oproti extravilánu naopak vyšší.

A relative accident rate (number of accidents to 1 million travelled kilometres) is higher because of high traffic volume in large cities as opposed to the roads outside cities and villages.

Hmotné škody při dopravních nehodách Material damage at traffic accidents ČR/CZ

Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava*

195 891

35 589

8 509

6 002

4 789

11 264

Celková hmotná škody (mil. Kč/rok) Total material damage estimated (mill. CZK/year)

9 334

1 875

302

249

216

508

Prům. hmotná škoda (Kč/1 nehodu) Average material damage per 1 accidents (CZK)

47 649

52 684

35 535

41 486

45103

45 114

Počet DN celkem / Number of traffic accidents

* Údaje za Bratislavu přepočteny na Kč kursem 1Sk = 0,7871Kč, platným k 31.12.2003 / Data for Bratislava vere recounted from Slovak Crowns (SKK) to Czech Crowns (CZK) by the exchange rate 1 SKK = 0,7871 CZK valid at 31.12.2003 Průměrná hmotná škoda (Kč/1 nehoda) Average material demage per 1 accident (CZK)


32

9

FINANCOVÁNÍ DOPRAVY A DOPRAVNÍCH STAVEB / FUNDING OF T R A N S P O R T A N D T R A N S P O R T CONSTRUCTION

C e l k o v ý m i výdaji n a d o p r a v u se rozumí v š e c h n y výdaje na provoz, údržbu a rozvoj dopravního systému města (eventuelně i p ř í m ě s t s k é oblasti) u v e d e n é v rozpočtu města, bez o h l e d u n a to z d a se j e d n á o výdaje b ě ž n é nebo kapitálové a v j a k é kapitole rozpočtu jsou formálně zahrnuty.

T h e total transport e x p e n d i t u r e s include all expenditures covering operation, maintenance and development of the urban system of transportation (possibly c o m p r i s i n g suburban areas) that are s u b s u m e d under the municipal budget regardless of t h e m being current or capital expenditures a n d w h a t chapter they are f o u n d in the budget.

PRAHA Celkový rozpočet města pro rok 2003 (mid. Kč) / General city budget for 2003 (bill.CZK)

47,3

Celkové výdaje na dopravu v rozpočtu města pro rok 2003 (mld. Kč) / All transport expeditures from city budget (bili. CZK)

16,5

Ostatní výdaje / Other expenditures 3.0 % Hromadná doprava / Public transport Komunikační síť/]

69.1 %

Street and road network 27.9 %

Rozvojové akce / Development issues 23.0 %

Ostatní výdaje / Other expenditures 2.4 % Provoz, údržba,

Rekonstrukce, inovace /

běžné opravy /

Reconstructions,

Operation, maintenance

innovations

and usual repairs

16.4%

58.2 %

BRNO Celkový rozpočet města pro rok 2003 (mld. Kč) / General city budget for 2003 (bill.CZK)

9,25


2,28

Ostatní výdaje / Other expenditures 2.4 % Komunikační síť/ Street and road network 48.5 %

Hromadná doprava / Public transport 49.1 % Rozvojové akce / Development issues 25.9 % Rekonstrukce, inovace / Reconstructions, innovations 17.3%

Ostatní výdaje / Other expenditures 2.0 % Provoz, údržba, běžné opravy / Operation, maintenance and usual repairs 54.8 %

33


OSTRAVA Celkový rozpočet města pro rok 2003 (mld. Kč) / General city budget for 2003 (bill.CZK)

5,777


1,593

Ostatní výdaje / Other expenditures 0.3 %

Komunikační síf / Street and road network

Hromadná doprava / Public transport 65.6 % Ostatní výdaje /

34.1 %

Other expenditures 2.8 %

Provoz, údržba, běžné opravy / Operation, maintenance

Rozvojové akce /

and usual repairs

Development issues

71.9%

25.3 %

PLZEN Celkový rozpočet města pro rok 2003 (mld. Kč) / General city budget for 2003 (bill.CZK)

4,472 446


1,237 592

Komunikační síť/ Street and road network 56.1 %

Hromadná doprava / Public transport 43.9 %

Rozvojové akce / Development issues 1.3% Rekonstrukce, inovace / Reconstructions, innovations 38.9 %


Provoz, údržba, běžné opravy / Operation, maintenance and usual repairs 59.8 %

34

BRATISLAVA Celkový rozpočet města pro rok 2003 (mid. Sk) / General city budget for 2003 (bill.SKK)

6,15 mld. Sk

Celkové výdaje na dopravu v rozpočtu města pro rok 2003 (mld. Sk) / All transport expeditures from city budget (bili. SKK)

1,75 mld. Sk

Komunikační síť / Street and road network 22.7 %


Rozvojové akce / Development issues Provoz, údržba,

9.5 %

běžné opravy / Operation, maintenance


and usual repairs

Reconstructions,

72.2 %

innovations 18.3%

Porovnání finančních výdajů na dopravu Comparison of transport expenditures Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava*

Celkový počet obyvatel (tis. obyvatel) Inhabitants (thous.)

1 166

369,6

315

164,2

425,5

Celkové rozpočtové výdaje na dopravu (mld. Kč.) All transport expenditures from city budget (bill. CZK)

16,5

2,28

1,593

1,238

1,38

Podíl na celkových výdajích městského rozpočtu (%) Share in the whole city budget (%)

34,9

24,6

27,7

27,6

28,5

14151

6169

5 057

7 540

3 243

Rozpočtové výdaje na hromadnou dopravu (mld. Kč) Budget expenditures for public transport (bili. CZK)

11,4

1,12

1,044

0,544

1,064

Podíl hromadné dopravy na výdajích na dopravu (%) Share in the whole transport expenditures (%)

69,1

49,1

65,6

43,9

77,3

Rozpočtové výdaje na komunikační síť (mld. Kč) Budget expenditures for roud and street network (bili. CZK)

4,6

1,105

0,544

0,694

0,312

Podíl komunikační sítě na výdajích na dopravu (%) Share in the whole transport expenditures (%)

27,9

48,5

34,1

56,1

22,7

Podíl rozvojových akcí na výdajích na dopravu (%) Share of development actions (%)

23,0

25,9

25,3

1,3

9,5

Výdaje na dopravu na 1 obyvatele (Kč) Transport expenditures per inhabitant (CZK)

* finanční údaje přepočteny dle kurzu ČNB k 31.12.2003 (100 Sk = 78,71 Kč) Data for Bratislava were recounted from Slovak Crowns (SKK) to Czech Crowns (CZK) by the exchange rate 100 SKK = 78,71 CZK valid at 31.12.2003

35


Ročenku zpracoval Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy ve spolupráci s Brněnskými komunikacemi a. s., Ostravskými komunikacemi, a. s., Správou veřejného statku města Plzně, sekcí dopravy a silničního hospodářství Magistrátu hlavního města SR Bratislavy. Vydavatel děkuje všem, kteří se na přípravě této publikace podíleli.

© ÚDI Praha, 2004 T e x t y , g r a f i c k é v ý s t u p y a údaje v nich o b s a ž e n é je m o ž n o šířit jen s u v e d e n í m p r a m e n e : Ú s t a v d o p r a v n í h o inženýrství h l a v n í h o m ě s t a P r a h y ( Ú D I Praha). T h e t e x t s , grafics a n d t h e d a t a c o n t a i n e d within m a y be r e p r o d u c e d or distributed solely with i n c l u d e d q u o t a t i o n of t h e s o u r c e : Ústav d o p r a v n í h o inženýrství h l a v n í h o m ě s t a P r a h y (ÚDI P r a h a ) or Institute of T r a n s p o r t a t i o n E n g i n e e r i n g of the City of P r a g u e .

Redakce: Podklady a fotografie:

Vydal: Náklad: Tisk: Praha 2004

Ing. Zdeněk Balcar, Mgr. Eva Černá ÚDI Praha, Brněnské komunikace a. s., Ostravské komunikace, a. s., Správa veřejného statku města Plzně, Magistrát hlavního města SR Bratislavy - Sekce dopravy a silničního hospodářství, Policejní prezídium, ŘSD ČR, ČSÚ. ÚDI Praha 1 200 ks Sofiprin Praha

BRATISLAVA Celkový rozpočet města pro rok 2003 (mld. Sk) / General city budqet for 2003 (bill.SKK)

6,15 mld. Sk

Celkové výdaje na dopravu v rozpočtu města pro rok 2003 (mld. Sk) / All transport expeditures from city budget (bili. SKK)

1,75 mld. Sk

Komunikační síť / Street and road network 22.7 %


Rozvojové akce / Development issues Provoz, údržba,

9.5 %

běžné opravy/ Operation, maintenance


and usual repairs

Reconstructions,

72.2 %

innovations 18.3%

Porovnání finančních výdajů na dopravu Comparison of transport expenditures Praha

Brno

Ostrava

Plzeň

Bratislava*

Celkový počet obyvatel (tis. obyvatel) Inhabitants (thous.)

1 166

369,6

315

164,2

425,5

Celkové rozpočtové výdaje na dopravu (mld. Kč.) All transport expenditures from city budget (bill. CZK)

16,5

2,28

1,593

1,238

1,38

Podíl na celkových výdajích městského rozpočtu (%) Share in the whole city budget (%)

34,9

24,6

27,7

27,6

28,5

14151

6169

5 057

7 540

3 243

Rozpočtové výdaje na hromadnou dopravu (mld. Kč) Budget expenditures for public transport (bili. CZK)

11,4

1,12

1,044

0,544

1,064

Podíl hromadné dopravy na výdajích na dopravu (%) Share in the whole transport expenditures (%)

69,1

49,1

65,6

43,9

77,3

Rozpočtové výdaje na komunikační síť (mld. Kč) Budget expenditures for roud and street network (bili. CZK)

4,6

1,105

0,544

0,694

0,312

Podíl komunikační sítě na výdajích na dopravu (%) Share in the whole transport expenditures (%)

27,9

48,5

34,1

56,1

22,7

Podíl rozvojových akcí na výdajích na dopravu (%) Share of development actions (%)

23,0

25,9

25,3

1,3

9,5

Výdaje na dopravu na 1 obyvatele (Kč) Transport expenditures per inhabitant (CZK)

* finanční údaje přepočteny dle kurzu ČNB k 31.12.2003 (100 Sk = 78,71 Kč) Data for Bratislava were recounted from Slovak Crowns (SKK) to Czech Crowns (CZK) by the exchange rate 100 SKK = 78,71 CZK valid at 31.12.2003

35


Ročenku zpracoval Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy ve spolupráci s Brněnskými komunikacemi a. s., Ostravskými komunikacemi, a. s., Správou veřejného statku města Plzně, sekcí dopravy a silničního hospodářství Magistrátu hlavního města SR Bratislavy. Vydavatel děkuje všem, kteří se na přípravě této publikace podíleli.

© ÚDI Praha, 2004 T e x t y , g r a f i c k é v ý s t u p y a ú d a j e v nich o b s a ž e n é je m o ž n o šířit jen s u v e d e n í m p r a m e n e : Ú s t a v d o p r a v n í h o inženýrství h l a v n í h o m ě s t a P r a h y (ÚDI Praha). T h e texts, grafics a n d the d a t a c o n t a i n e d within m a y be r e p r o d u c e d or distributed solely with i n c l u d e d q u o t a t i o n of t h e s o u r c e : Ú s t a v d o p r a v n í h o i n ž e n ý r s t v í h l a v n í h o m ě s t a P r a h y (ÚDI P r a h a ) or Institute of T r a n s p o r t a t i o n E n g i n e e r i n g of the City of P r a g u e .

Redakce: Podklady a fotografie:

Ing. Zdeněk Balcar, Mgr. Eva Černá ÚDI Praha, Brněnské komunikace a. s., Ostravské komunikace, a. s., Správa veřejného statku města Plzně, Magistrát hlavního města SR Bratislavy - Sekce dopravy a silničního hospodářství, Policejní prezídium, ŘSD ČR, ČSÚ.

Vydal:

ÚDI Praha

Náklad:

1 200 ks

Tisk:

Sofiprin Praha

Praha 2004

ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR ODBOR SILNIČNÍ DATABANKY

Fíarcachov

c®

Královec

Tratnoty

,3 NáchtxlV^vj.h,,!

-V Bflv Potok

S dec K r á l o v é / ^ "—

*

V

'/ Ä K ^ ^ i /

I

s_f «

A

i,

* V

\

V A

^ " X " * '

V /

*

M

y..

\witailovice

{

l>/V

J

Bartultovice >>

-

p Krnov S udice

Bruntál

Šumperk S ^strava y Svitavy

^•KarvináV^ *JVí JfcTchotřbu/

>vý Jičínl

Frýdek-Místek

t Blansko, u Jablunkova Třebíč

^T

?

>>d£

N, Znojmo

W

í

S.

y

N ř

/-^VT"

-

Bumbálka ••/>

V Vsetín

V — ^ B r uBnnnov mov

" ^ ^

Hrozenkov

odoiáll

Mikulov

Poätorm

Břeclav

0

10

20

30

40

1

1

1

I

I

50 km I

USTAV DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY INSTITUTE OF TRANSPORTATION ENGINEERING OF THE CITY OF PRAGUE 110 00 Praha 1, Bolzanova 1 tel.: 420 221 197 111, fax: 420 224 211 380 e-mail: [email protected] http://www.udi-praha.cz ředitel/director: Ing. Ladislav Pivec

^

j

H

T

BRNĚNSKÉ KOMUNIKACE a. s. specialised in road systems

©

657 68 Brno, Reneská 1a, tel.: 420 543 321 225, fax: 420 543 214 098 e-mail: [email protected] http://www.bkom.cz generální ředitel/generál director: Ing. Arne Žurek, CSc.

OSTRAVSKÉ KOMUNIKACE, A.S. Dopravně inženýrská kancelář Traffic engineering office 709 00 Ostrava - Mariánské Hory, Novoveská 25/1266 tel.: 420 595 621 111, fax: 420 595 621 103 e-mail: [email protected] http://www.okas.cz ředitel/director: Ing. Jindřich Mihal vedoucí DIK/DIK leader: Ing. František Havel, CSc. SPRÁVA VEŘEJNÉHO STATKU MĚSTA PUNČ

SPRAVA VEREJNEHO STATKU MĚSTA PLZNĚ PUBLIC AMENITIES AUTHORITY OF THE CITY OF PLZEŇ MM,

ftsg

301 26 Plzeň, Klatovská 12 tel.: 420 378 037 111, fax: 420 378 037 130 e-mail: [email protected] http://info.plzen-city.cz/svs/ a» 3 5| K Ü .

ředitel/director: Ing. Stanislav Liška

MAGISTRAT HL. M. SR BRATISLAVY Sekcia dopravy a čestného hospodárstva CITY HALL OF BRATISLAVA - CAPITAL OF THE SR Section of Transport and Road Management 814 88 Bratislava, Primaciálne nám. 1 tel: 00421 259 356 349, fax: 00421 259 356 439 e-mail: [email protected] http://www.bratislava.sk riaditelka sekcie/section director: Ing. Tatiana Kratochvílová

© ÚDI Praha, 2004

ROČENKA DOPRAVY VELKÝCH MĚST THE YEARBOOK OF TRANSPORTATION IN CITIES

Recommend Documents