MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her
Ringo ve školách a zájmových organizacích
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Eduard Hrazdíra
Pavel Mrnuštík III. roč. TVS/MAN Brno, 2011
1
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu pouţité literatury. Souhlasím s uloţením této bakalářské práce do knihovny Fakulty sportovních studií a s jejím vyuţitím pro studijní účely.
V Brně dne ………… 2011
………………………………. Podpis autora
2
OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………4 1. RINGO....………………………...……………………………………………....5 1.1 Historie…………..…………………………………………………………………….5 1.2 Výtah z pravidel….…………………………………...………………………………7 1.3 Metodologie a výuka ringa………………………………………….……………...9 1.3.1
Zásady výuky……………………………………………...…………9
1.3.2
Základní herní činnosti……………………………………………..10
1.3.3
Základy taktiky a postavení ……..…………………….…………...14
2. CÍLE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY A ÚKOLY PRÁCE………...……….……...16 2.1 Cíle práce ………………………….…………………………………...……….…..16 2.2 Výzkumné otázky ………………….………………………………………...…..….16 2.3 Úkoly práce ……………..……………………………………….……………........17 3. METODIKA PRÁCE ………………………………….……..……………….19 3.1 Popis zkoumaného souboru ………...…………………………….………………19 3.2 Použité metody ……………………………………………………………………..21 4. VÝSLEDKY PRÁCE ………………………………………………………….24 4.1 Výzkumná otázka č. 1…………………………………………………………...….25 4.2 Výzkumná otázka č. 2………………………………………………………………26 4.3 Výzkumná otázka č. 3………………………………………………………………28 4.4 Výzkumná otázka č. 4………………………………………………………...…….36 4.5 Výzkumná otázka č. 5………………………………………………………………38 5. ZÁVĚR………………………………………………………………………….40
RESUMÉ LITERATURA PŘÍLOHY
3
ÚVOD Ringo patřilo uţ od dětství k mým nejoblíbenějším sportům. Seznámil jsem se s touto hrou na táborech, kde jsem ho také převáţně hrával. S přibývajícím věkem začala hra nabírat na rychlosti a také atraktivitě a já začal přemýšlet, proč není tento sport známější a rozšířenější, kdyţ téměř všichni, kdo ho jednou vyzkouší, si ho svým způsobem oblíbí. Proto, kdyţ jsem volil téma své bakalářské práce, jsem si vzpomněl na tento podle mě nedoceněný sport. Cílem této práce je tedy zjistit, jak je ringo doopravdy oblíbené a to zejména u dětí a mládeţe, kde se s ním nejčastěji mohou setkat a zda má tato hra vůbec u dětí úspěch v porovnání s jinými sporty. Potom by práce měla poslouţit také jako literatura pro ty, kdo by tento sport chtěli zařadit do svých hodin ať uţ ve školách, krouţcích, či jiných zájmových organizacích. Dozví se tu základní pravidla, způsob výuky a také to, jak se vyvarovat častým chybám při výuce, se kterými jsem se setkal u některých kantorů, kteří tak z tohoto krásného sportu dokázali udělat nudnou záleţitost. Při tvorbě této bakalářské práce jsem vycházel zejména z vlastních zkušeností a spolupráce s dalšími lektory ringa, jelikoţ o této problematice ještě ţádná literatura nepojednává. I proto si myslím, ţe by to mohl být jeden z prvních kroků k tomu, jak propagovat sport ringo a rozšířit řady jeho fanoušků.
4
1. RINGO Ringo je hra, která rozvíjí snad všechny vlastnosti potřebné člověku v dnešním ţivotě – postřeh, rychlost reakce, prostorovou orientaci, obratnost, fyzickou kondici, vůli. Hraje se s gumovým krouţkem uvnitř dutým na hřišti stejných rozměrů, jako je hřiště pro odbíjenou. Účelem hry je umístit krouţek do hřiště soupeře. Svými vlastnostmi se jeví ringo jako výborný doplňkový, a hlavně základní sport, a to především pro děti a mládeţ. Technika hry je málo náročná. Chytat a odhazovat krouţek se kaţdý rychle naučí, takţe je schopen téměř ihned hrát, soutěţit. Také materiální nároky jsou minimální – stačí pouze zmíněný krouţek a kousek rovné plochy, nejlépe travnaté, na níţ postavíme přenosné hřiště, které lze poměrně snadno vyrobit. Samozřejmě je také moţné hrát na hřišti pro odbíjenou, ať uţ venku nebo v tělocvičně. Pro všechny je ringo prostředkem pro zvýšení všeobecné tělesné průpravy, fyzické kondice a postřehu.[1] 1.1 Historie Ringo jako rekreační sportovní hra vzniklo v roku 1959 v Polsku. Za novodobého zakladatele ringa je povaţován Wlodzimierz Strzyzewski, kapitán reprezentačního druţstva polských šermířů.[2] Strzyzewski, který byl kapitánem polského reprezentačního druţstva šermířů, se nemohl zúčastnit přípravného tábora před mistrovstvím světa. Snaţil se nějakým jiným sportem šerm nahradit. Jako šermíř potřeboval nahrazovat útoky soupeře, na něţ by musel bezprostředně reagovat. Míčové hry se mu zdály nebezpečné, mohlo dojít ke střetu s protihráčem a ke zranění. Proto vymyslel ringo jako náhradu souboje. Postupem času se z této „náhrady“ stal samostatný sport, který se v Polsku začal prudce rozvíjet. Ringo se v Polsku dostalo aţ do osnov pro výuku na základních školách a stalo se hlavním
[1] CAP, Ivan. Ringo.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-08]. Český klub ringa. Dostupné z WWW:
. [2] Infovek.sk [online]. 1999, 12.12.2006 [cit. 2011-03-08]. Ringo. Dostupné z WWW:
.
5
sportem polské mládeţe. Samotný název – ringo – vznikl aţ v roce 1968, kdy Strzyzewski byl jako novinář polské agentury Interpress na olympijských hrách v Mexiku. Snaţil se zde o propagaci ringa, která byla velmi úspěšná. Protoţe bylo pro Mexičany obtíţné vyslovovat stále jméno Strzyzewski, začali mu říkat Mr. Ringo (ringo tzn. kruh, krouţek). A tak se zrodil název nového neznámého sportu. V roce 1985 bylo ringo zařazeno mezi sporty XII. Festivalu mládeţe a studentstva v Moskvě, kde jej účastníkům předvedli polští studenti. Hrálo se na festivalu mládeţe a studentstva na Kubě, v Berlíně (X. festival, rok 1973), dále v rámci doprovodných akcí při olympiádě v Moskvě. U nás se ringo poprvé objevilo mezi mládeţí Polského svazu kultury a osvěty v Českém Těšíně. Vznikl zde oddíl ringa pod vedením Lea Widenky, který patřil pod ZRTV Baník Karviná. K nejúspěšnějším patřila Jolana Urbašová a Milan Walach, kteří získali na mistrovství Polska, které se konalo dne 2. - 6. 7. 1987, šest zlatých medailí. Kromě turnajů byly pořádány také semináře, které měly za úkol informovat účastníky o ringu, o jeho pravidlech, včetně sporných situací, o pořádaných turnajích, také obsahovaly odborný výklad metodiky a taktiky, činnost rozhodčího, specifika organizace turnajů ringa. Dne 20. – 22. 11. 1987 se konal celorepublikový seminář v Přerově. Původně mělo být všech účastníků 124, ale kvůli náhlému přeloţení se sjelo pouze 81 účastníků z celé republiky. Organizátorem celé akce byl ČÚV SSM. Seminář vedl ing. Ivan Cap z TVB komise KV SSM Ostrava. Mimo to se ho zúčastnili také členové oddílu z Českého Těšína, kteří předvedli názornou profesionální ukázku hry. Byly zde také upřesněny otázky pravidel, herních systémů a soutěţí. [3] Roku 1993 bylo v městě Modlin první mistrovství Evropy v ringu. U této příleţitosti byla zaloţena Mezinárodní federace ringa. Zakladatelskými zeměmi
[3] CAP, Ing. Ivan. Charakteristika a současné směry vývoje sportu RINGO. [s.l.], 1988. 6 s. Seminární práce. Ekonomická škola Ostrava. [4] Ringo.org.pl [online]. 2010 [cit. 2011-03-08]. O ringo. Dostupné z WWW: .
6
byli Keňa, Litva, Slovensko, Polsko a Česká Republika. První mistrovství světa se konalo roku 1997 v polském městě Rzeszów. [4] Od té doby se ringo sice pomalu, ale jistě rozšiřuje do celé Evropy i některých koutů světa. Mezinárodních turnajů se zúčastnila například druţstva z Německa, USA, Mongolska, Slovenska, Maďarska a dalších zemí.
1.2 Výtah z pravidel V této kapitole uvádíme stručný výtah z pravidel ringa, který by měl stačit pro základní výuku a seznámení s touto hrou v hodinách tělesné výchovy i výuky v rámci letních táborů. Pro pokročilejší hráče jsou sportovní, tedy obsáhlejší a přesnější, pravidla, přístupné na internetových stránkách českého klubu ringa (www.ringo.cz). Cíl hry Účelem hry je umístit krouţek do hřiště soupeře, popřípadě donutit soupeře k chybě. Hraje se nejlépe gumovým krouţkem uvnitř dutým v kategoriích jednotlivců (jeden proti jednomu) - jedním krouţkem a dvojic či smíšených trojic – dvěma krouţky současně na hřišti o základních rozměrech 8 x 18 m (výška sítě 243 cm) Zahájení hry Postavení hráčů na hřišti je libovolné, hra začíná podáním jednoho z hráčů. Podávat lze z libovolného místa ze zadní čáry vlastní poloviny hřiště. U dvojic a trojic podávají obě strany současně na signál k zahájení hry. Hráči se na podání střídají, kaţdý z hráčů podává 3x po sobě. U jednotlivců v případě, ţe podávající hráč zahrál „teč“ a krouţek dopadl do hřiště soupeře, má podávající hráč právo na jedno opakované podání bez ztráty bodu. Podávající hráč ztrácí bod také tehdy, kdyţ krouţek po „teči“ dopadne mimo hřiště nebo na středovou čáru. V kategorii dvojic a smíšených trojic se krouţek, který zasáhl síť a dopadl do hřiště soupeře, nepočítá a hra pokračuje pouze zbylým jedním krouţkem. Pokud si rozhodčí není zcela jistý, zda krouţek letěl nad nebo pod sítí (páskou) nebo se názory rozhodčích liší, bod se nepřizná ţádné straně.
7
Počítaní bodů Body se získávají či ztrácejí za kaţdou chybu (neexistují ztráty), body se započítávají za kaţdý krouţek, tzn., ţe jedna strana můţe získat najednou dva body nebo kaţdá strana jeden bod. Zápasy se hrají do 15 bodů, k vítězství stačí rozdíl jednoho bodu (15:14). Strana (hráč), která hodila krouţek do autu či do sítě (pod sítí) či jinak se provinila proti pravidlům, ztrácí bod. Srazí-li se dva krouţky hozené z protilehlých stran hřiště, body se nepřipočítávají a podání se opakuje Chytání a zpracování kroužku Krouţek lze chytit libovolnou rukou (pouze jednou), odhodit se však musí tou rukou, kterou byl chycen (nesmí se přendávat z ruky do ruky). Spoluhráči si nesmí krouţek mezi sebou přihrávat. Vypadne-li hráči krouţek z ruky, můţe jej znovu chytit rukou sám nebo jej můţe libovolnou rukou chytit spoluhráč (odrazíli se ale podruhé, jedná se jiţ o špatný krouţek). Není dovoleno se krouţkem dotknout jakékoliv části svého těla, těla spoluhráče, hřiště nebo sítě. Krouţek se při chytání nesmí navléci na ruku Odhazování kroužku Hráč s krouţkem smí udělat jeden krok a vykročit, ale před došlápnutím na zem musí krouţek odhodit. Krouţek se nesmí odhazovat ve výskoku. Chytat a odhazovat krouţek se můţe i mimo hřiště, avšak hozený krouţek musí letět nad sítí mezi stojany (anténkami). Pohyb ruky, odhazující krouţek, musí být plynulý, není dovoleno naznačovat. Krouţek nesmí být hozen svisle směrem letu (sekyra) a nesmí se otáčet přes vodorovnou osu (dělat kotrmelce) Skleněná zeď Není dovoleno hráčům přesáhnout jakoukoliv částí těla středovou čáru hřiště, ani se ji dotknout. [5]
[5] CAP, Ivan. Ringo.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-08]. Rekreační pravidla hry ringo. Dostupné z WWW: .
8
1.3 Metodologie a výuka ringa V této kapitole se budeme věnovat základním herním úkonům ve hře ringo, se kterými by měl kantor i vedoucí na táboře své svěřence seznámit a také zásadám, jeţ by měl kaţdý lektor ringa dodrţovat. 1.3.1. Zásady výuky Při výběru a uplatnění hry/sportu ve školní TV musíme počítat s potřebami školní TV a nároky realizace pohybových her. [6] V první řadě bychom tedy měli připravit pro výuku ringa vhodné podmínky. Na základě mých zkušeností dochází zejména na školách v hodinách tělesné výchovy k základním chybám, jeţ jsou způsobeny zejména nevhodnými podmínkami. Nejčastěji je to nedostatek prostoru pro ţáky (příliš hráčů na jednom hřišti), s tím související malé zapojení jednotlivců do hry a v neposlední řadě neznalost pravidel ze strany kantorů, jenţ někdy dokonce tvoří vlastní verze pravidel, coţ ubírá na atraktivitě hry. Je samozřejmé brát v úvahu, ţe ne vţdy je dostatek prostoru a vybavení pro zapojení všech ţáků ve skupině. Učitel by měl ovšem dodrţovat následující zásady: - na jedné půlce hřiště by při věku nad deset let měli být během hry maximálně 3 hráči (při nácviku moţno aţ 4), při věku pod deset let můţe být hráčů více a můţeme i lehce upravit pravidla. Není vhodné povolit chytání do dvou rukou, aby si na to děti nezvykaly. Lepší variantou je, ať se snaţí krouţek chytit jednou rukou, ale stačí, kdyţ se krouţku jen dotknou. Kdyţ spadne na zem, dítě ho můţe vzít a pokračovat ve hře. Na kaţdé hřiště by měly být k dispozici dva krouţky (při nácviku ideálně i více). Tyto zásady jsou v dnešní době velmi těţko dosaţitelné. Zejména na základních školách, kde jsem měl moţnost sledovat výuku tělesné výchovy, jsou často podmínky pro učitele velice sloţité. Nejenţe tady mají vyučující na starost celou [6] MAZAL, Ferdinand. Hry a hraní pohledem. Olomouc : HANEX, 2007. 394 s.
9
třídu, tedy kolem třiceti ţáků, ale musí se ještě dělit o tělocvičnu s další třídou. V těchto podmínkách je sloţité zorganizovat jakoukoliv činnost, natoţ pak v přijatelné kvalitě zajistit výuku ringa. Jiná situace nastává, kdyţ má škola k dispozici větší travnatou plochu. V tomto případě lze zakoupit ne příliš nákladná hřiště, která lze vyuţít jak na ringo, tak i na jiné sporty, jakými jsou volejbal, badminton, nohejbal a jiné. Tady ovšem můţe nastat pro kantory problém, ţe nejsou schopni dohlédnout na všechna hřiště. Základní pravidla ringa ovšem nejsou příliš sloţitá a tak děti na druhém stupni jsou schopny si hru řídit i samy. Učitel tedy jen musí dát větší důraz na seznámení ţáků s pravidly hry. Kvůli výše zmíněným překáţkám (zejména velký počet ţáků na hodinu, nedostatek prostoru a materiálu) mohou někteří učitelé shledat výuku ringa za nevhodnou. Proto je pro seznámení s ringem vhodnější prostředí dětských klubů a organizací, kde se s ringem můţeme setkat jiţ častěji. Na školách by tedy byla cesta pro propagaci tohoto sportu v krouţcích se zaměřením, kdyţ uţ ne přímo jen na ringo, tak i na jiné netradiční sporty nebo prostřednictvím školních klubů a druţin. Na samotných letních táborech je situace zcela jiná. Prostoru i času na ringo zde bývá dostatek. Po úvodním seznámení s hrou si po krátké době děti dokáţou hru řídit i samy a vedoucí se pak můţe věnovat individuálním radám nebo specifičtějším technickým a taktickým pokynům. Ale ať uţ se ringo vyučuje ve škole či na táboře, měla by se výuka zahájit nácviky následujících základních herních činností. 1.3.2 Základní herní činnosti V této kapitole se seznámíme se základními herními činnostmi jednotlivce v ringu a způsobu jejich nácviku.
10
Nácvik hodu V ringu můţeme rozlišovat dvě základní techniky hodu. Hod spodem a hod vrchem. Ovšem kaţdý hráč má vlastní techniku a ringo-krouţek nám dává nespočet moţností, jakým způsobem ho odhodit. Základní snahou hráče je tedy umístit krouţek tak, aby ho soupeř nechytil, ale také takovým způsobem (rychlostí, rotací), aby se soupeři chytal co nejhůře. Pro začátečníky je vhodnější začít házet spodem (viz obr. 1). Tento druh hodu je jednodušší na techniku a i menší děti jsou tak schopny lépe přehodit síť a trefit se do hřiště. Ovšem i zkušení hráči mohou často tento styl hodu vyuţívat. Například pro rychlé odhození, oklamání soupeře nebo v neposlední řadě při házení takzvaného „kopce“, tedy hodu, kdy se hráč snaţí krouţek poslat co nejvýše. Pouţívá se zejména při podání.
Obr. 1 Nácvik hodu – hod spodem
11
U zkušenějších hráčů se můţeme nejčastěji setkat s technikou odhození krouţku vrchem. I tento způsob má více variant provedení. Setkáváme se nejčastěji se dvěma technikami. První z nich je uchopení krouţku mezi palec a ukazováček a hod vrchním obloukem (viz obr. 3). Tento hod je relativně přirozený a tak je u něj hlavní výhodou vysoká rychlost krouţku i relativní přesnost i bez tréninku. Tyto krouţky jsou ovšem pro soupeře vcelku snadné na chytání. Hráč také musí dávat pozor, aby krouţek neletěl kolmo ve směru hodu. Druhá technika je pro většinu lidí trochu sloţitější na provedení. Spočívá v tom, ţe si hráč poloţí krouţek na dlaň a opět hází vrchním obloukem (viz obr 3). Tímto způsobem hráč můţe dát krouţku konečky prstů rotaci, a tím ztíţit soupeři chytání. Tento hod se při tréninku můţe časem vyrovnat předchozímu stylu jak v rychlosti, tak i přesnosti a stává se tak nejčastějším způsobem hodu u zkušenějších hráčů. U tohoto hodu se ovšem musí dávat pozor, aby se krouţek ve vzduchu neotočil kolem své osy.
Obr. 2 Nácvik hodu – hod vrchem 1
Obr. 3 Nácvik hodu – hod vrchem 2
12
U nácviku hodů u mladších hráčů ve věku 6-10 let předvedeme základní techniky a poté necháme kaţdého, aby si vyzkoušel a zjistil, který styl je pro něj nejlepší. U pokročilejších (nebo šikovnějších mladších) hráčů začneme postupně přecházet k odhazování vrchem, přičemţ klademe důraz i na práci těla. Při odhození se snaţíme co nejvíce zmást soupeře a to jak očním kontaktem, tak pohyby těla (například vykročení opačným směrem, neţ odhazujeme krouţek). Zde si ale musíme dávat pozor, abychom při samotném hodu provedli rukou plynulý pohyb. Jakékoliv naznačování odhodovou rukou je proti pravidlům. Při nácviku házení je důleţité pamatovat na to, ţe podle pravidel musíme odhazovat krouţek ze stejné ruky, kterou ho chytíme. Proto se často hráč dostane do pozice, kdy musí odhodit svou nedominantní rukou. Z tohoto důvodu neopomíjíme cvičení hodů oběma rukama. Nácvik chytání Chytání je druhou ze základních činností jednotlivce v ringu. Při nácviku musíme od začátku vést hráče k dodrţování pravidel. Zejména chytání do jedné ruky, nepředávání z jedné ruky do druhé a pravidla o navlečení krouţku (krouţek se nesmí dostat za palec). Také je důleţité dbát na rozvoj chytání do levé i pravé ruky, jelikoţ se hráč často dostane do situace, kdy není schopen chytit krouţek do své dominantní ruky, případně je nucen chytit dva krouţky naráz. Pro chytání krouţků rozlišujeme dvě techniky. První se uţívá zejména pro chytání prudkých hodů, kdy nastavíme dlaň ve směru letu krouţku a ten se díky vysoké rychlosti stlačí a hráči stačí sevřít pěst. Tato technika ovšem nefunguje u krouţků pomalejších. Ty chytáme s nataţenými prsty směrem vzhůru, pouze palec směřuje směrem dopředu. Pak uţ se hráč jen snaţí vloţit ruku dovnitř krouţku. Vystrčený palec brání navlečení krouţku na ruku. Stejně jako je nespočet variant odhození krouţku, je také i jejich následné chytání velmi variabilní. Pro kaţdý typ hodu, rychlost či rotaci krouţku je potřeba chytání přizpůsobit.
13
1.3.3 Základy taktiky a postavení Poslední základní činností v ringu je postavení a výběr pozice v hřišti. Při výuce menších dětí nemusíme brát na tuto činnost velký ohled, ovšem je dobré jiţ od začátku malé hráče mírně usměrňovat, aby se pohybovali pouze ve svém prostoru. Zajistíme tak to, aby si kaţdý z hráčů zahrál stejně a nedocházelo ke zbytečným konfliktům. U pokročilejších sportovců jsou však tyto činnosti základem úspěchu. Ve hře dvojic a trojic záleţí zejména na souhře a dohodě týmu. Kaţdé druţstvo by se ale mělo drţet standardních základních postavení.
Jednotlivci Při hře jeden na jednoho záleţí u postavení hráče zejména na jeho výšce. Čím vyšší hráč je, tím můţe zvolit bliţší postavení k síti. Co se týče postavení vzhledem k postranním čárám, měl by před podáním soupeře sportovec stát uprostřed hřiště. Ovšem hráč s dominantní pravou rukou, můţe volit postavení blíţe k levé postranní čáře. Nabídne tak soupeři větší prostor pro podání na stranu, kde se mu krouţek lépe chytá a také získá moţnost nebezpečnějšího útoku, popřípadě tak získá výhodnější pozici pro chytání krouţku druhou nedominantní rukou. Pro hráče s dominantní levou rukou platí totéţ, ale naopak. V samotné hře by se pak hráč po odhození kaţdého krouţku měl snaţit vrátit zpět do svého výchozího postavení. Dvojice Při hře dvojic je nejvhodnější rozdělení hřiště na pravou a levou půlku. Spoluhráči pak mají za úkol pokrýt kaţdý jednu z těchto částí. Vzhledem k vzdálenosti od sítě potom o postavení opět rozhoduje výška hráče. V kategorii dvojic je také důleţité zvolit takticky správně hráče, který bude začínat servis. Je to z toho důvodu, ţe hráč, který začíná podávat, má tři podání,
14
druhý podávající má potom servisy dva (toto platí jen tehdy, kdyţ nedojde k zahrání tzv. „mrtvého krouţku“, tedy při teči při podání). Proto by hráč s lepším servisem měl zahajovat zápas podáním a hráč s lepším pohybem v poli by měl servis přijímat. Smíšené trojice V kategorii smíšených trojic je standardní rozdělení prostoru na třetiny dle obr. 1, zde se podání mezi hráči střídají rovnoměrně, tudíţ lze taktizovat pouze v tom, aby na člena týmu s lepším servisem vyšla řada v rozhodujících výměnách ke konci zápasu.
Obr. 4 – Postavení hráčů při hře smíšených trojic
15
2. CÍLE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY A ÚKOLY PRÁCE 2.1 Cíle práce Cílem naší práce je zjistit, jak je sport ringo známý mezi dětmi v období mladšího a staršího školního věku a pokud jiţ ho děti znají, jaký mají na tuto hru názor. Porovnáváme také přístup dětí, jeţ se s hrou seznámily v hodinách tělesné výchovy, s těmi, které hru znají z táborů a zájmových krouţků. Dále se soustředíme na to, jak děti ringo hodnotí v porovnání s jinými známějšími sporty a jestli by se této hře nechtěli věnovat více. 2.2 Výzkumné otázky V1: Do jaké míry je sport ringo známý u dětí ze základních škol a víceletých gymnázií?
V2: Kde se děti nejčastěji poprvé setkají s ringem?
V3: Jak je u dětí oblíbený sport ringo v porovnání s jinými sporty?
V4: Chtěly by děti, které se již seznámily s ringem, hrát tento sport častěji, například v zájmovém kroužku zaměřeném na tento sport?
V5: Jak se liší vztah k ringu u dětí ze základních škol či víceletých gymnázií a dětí z dětských táborů?
16
2.3 Úkoly práce Základní úkoly: 1. Vypracovat výzkumný prostředek - anketu 2. Zajistit vyplnění dotazníků dostatečným počtem respondentů 3. Vyhodnotit získaná data a vyvodit závěry Dílčí úkoly k jednotlivým výzkumným otázkám: Úkol k V1: 1. Vyhlédnout si vhodné základní školy a víceletá gymnázia a prozkoumat jejich školní vzdělávací program. 2. Pokud bude v ŠVP či osnovách školy uvedeno ringo, kontaktujeme učitele na těchto základních školách či víceletých gymnázií a zkusíme získat jejich souhlas a podporu s provedením výzkumného šetření na jejich svěřencích. Úkoly k V2: 1. Vybrat organizaci, ve které chceme naše šetření provádět a poté vyhlédnout vhodné jednotlivé tábory. Kontaktovat hlavní vedoucí těchto dětských táborů či akcí pro rodiče s dětmi a domluvit moţnost rozdat účastníkům během tábora naši anketu. 2. Zjistit, zda se děti z táborů seznámily s tímto sportem zejména na této akci, či uţ dříve někde jinde a kde se s ním seznámili ţáci vybraných škol. Úkoly k V3: 1. Zvolit sporty, se kterými chceme popularitu ringa srovnávat. Měly by to být takové sporty, se kterými se děti v určeném věku nejčastěji setkávají a které by tak měly být potenciálně největším „protivníkem“ ringa 2. Sestavit vhodnou metodu pro porovnání výsledků popularity jednotlivých sportů.
17
Úkoly k V4: 1. Vyhodnotit, kolik z dotazovaných dětí by chtělo hrát ringo častěji a kolik by jich bylo ochotno věnovat mu svůj volný čas a navštěvovat například krouţek zaměřený na tento sport. Úkoly k V5: 1. Porovnat zásadní výsledky ankety mezi dětmi ze škol a z táborů a zjistit zda a do jaké míry se liší vztah k ringu mezi těmito skupinami.
18
3. METODIKA PRÁCE 3.1 Popis zkoumaného souboru
Výzkumné šetření bylo prováděno na táborech pořádaných organizací Duha klub Dlaţka se sídlem v Přerově. Jedná se o zájmový mezinárodní klub. Má mnoho tváří podle svých členů a jejich zájmů. V současnosti preferuje ze svých aktivit sporty všeho druhu s důrazem na míčové hry, turistiku (pěší, lyţařská, cyklistická, sjezdy řek) a netradiční sporty v přírodě; hry všeho druhu -stolní, psychologické, recesní i rvavé; kulturní aktivity – koncerty, aktivní hraní a zpěv, tanec a recesi; vzdělávací akce a kombinované pobytové akce. Akce klubu probíhají formou sportovních klání, hravých či kulturních večerů, pobytů jedno i více denních, víkendů i táborů. A jsou organizovány bez rozdílu věku, tak i diferencované podle věku (pro děti, mládeţ, dospělé rodiče s dětmi) i podle zájmů.[7] Duha Klub Dlaţka je členem sdruţení Duha – organizace pro děti a mládeţ, pobyt v přírodě a recesi. Duha je registrovaná na Ministerstvu vnitra na základě zákona o sdruţování občanů z roku 1990 Sb. Duha Klub Dlaţka je základním článkem Duhy s vlastní právní subjektivitou.[8] V loňském roce pořádala tato organizace přes 20 letních táborů. Z nich jsme vybrali čtyři dětské tábory a dvě akce pro rodiče s dětmi. Seznam táborů: -
Zpátky do pravěku: 2.-11.7.2010, Myšinec - Budišovice u Ostravy. Děti věk 6-12
-
Piráti z Karibiku 3: 17.-31.7.2010, Spálovský Mlýn. Děti věk 6-14
-
Sportopřání 14.-23.8.2010 Rajnochovice. Děti věk 8-14
-
Levá ořechová Dlaţka 23.-31.8.2010 Rajnochovice. Děti věk 10-16
-
Pohoda na Sázavě 25.7.-1.8.2010. Rodiče s dětmi
-
Hravě na Sázavě 1.8.-8.8. 2010. Rodiče s dětmi [9]
[7] LOUN, Tomáš; HOŘENÍ, Libor. Dlazka.cz [online]. 2006 [cit. 2011-03-08]. Klub Dlaţka. Dostupné z WWW: . [8] Duha.cz [online]. 2000, 31.1.2011 [cit. 2011-03-08]. Duha klub Dlaţka. Dostupné z WWW: . [9] BIOLEK, Jaroslav; KOMÍNEK, Tomáš. Tábory 2010. Dlaždič speciál Léto 2010 : speciál Léto 2010. 1.2.2010, XX, 1- speciál, s. 8-15.
19
Dále jsme rozdali anketu na vybraných základních školách v Olomouci, Vsetíně a na víceletém gymnáziu v Olomouci. Charakteristika škol: -
ZŠ Olomouc tř. Spojenců 8 Škola je úplnou základní školou se všemi ročníky 1. a 2. stupně. Další součást školy tvoří školní družina. Poskytuje vzdělání všem ţákům. Ţákům mimořádně nadaným a ţákům integrovaným umoţňujeme vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu s moţností úpravy organizace výuky, ţákům sportovně nadaným se zaměřením na lední hokej a plavání vytváří prostor k rozvoji sportovního nadání formou úpravy organizace vyučování eventuelně vytvořením profilových sportovních tříd na 2. stupni (od 6. ročníku). Do profilových tříd, které mají ve svém učebním plánu vedle tělesné výchovy i sportovní výchovu vybraného zaměření, mohou být zařazení rovněţ ţáci, kteří provozují jiné sporty (např. synchronizované plavání, plavání s ploutvemi, vodní pólo, gymnastika, kanoistika, veslování, krasobruslení, tenis, golf, házená aj.). V 1. – 9. ročníku se ţáci vzdělávají podle školního vzdělávacího programu základního vzdělávání. [10]
-
ZŠ Vsetín Luh 1544 Škola je zaměřena pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami (6., 7., 8.), je zařazena do projektu škol podporujících zdraví "Zdravá škola" a také jsou zde zařízeny sportovní třídy a skupiny. Ţáci se vzdělávají podle školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Zdravá škola – škola pro všechny“.[11]
[10] PANDAweb.cz. Zsspojencuol.com [online]. 2010 [cit. 2011-03-08]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: . [11] Skolaluh.cz [online]. 2006 [cit. 2011-03-08]. Naše škola. Dostupné z WWW: http://www.skolaluh.cz/skola.htm
20
-
Gymnázium Olomouc – Hejčín Tomkova 45 Zřizovatelem školy je Olomoucký kraj. Ţáci neplatí školné. Škola je počtem ţáků (nyní 1121) a počtem tříd (nyní 36) největším gymnáziem v Olomouckém kraji a i v České republice. Součástí školy je rozsáhlý venkovní sportovní areál: fotbalové hřiště, tenisový dvoj kurt, hřiště na házenou, košíkovou, odbíjenou, hřiště na pláţový volejbal, hřiště na baseball. Vnitřní sportovní areál tvoří dvě velké tělocvičny, gymnastický sál a posilovna. Tradice dobré spolupráce s Univerzitou Palackého (zejména s filozofickou fakultou, přírodovědeckou fakultou, pedagogickou fakultou a fakultou tělesné kultury) umoţňuje kvalifikovanou přípravu ke studiu
na
vysokých
školách.
Škola
má statut:
"Fakultní
škola
přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého". [12] Toto šetření bylo určeno pro děti ve věku od šesti do patnácti let. Vybralo se 203 dotazníků od dětí z táborů a 198 od dětí z výše uvedených škol. 3.2 Použité metody Stanovení výzkumného problému: -
Základem práce bylo formulovat, co bude předmětem našeho zkoumání. Chtěli jsme zkoumat, zda ringo jako sport je známo mezi dětmi na základních školách a na letních táborech, do jaké míry je tato hra u dětí, které ji uţ hráli, oblíbená a zda by měly zájem věnovat se tomuto sportu více.
Stanovení výzkumného souboru: -
Z námi stanoveného výzkumného problému nám vyplynulo, ţe naše zkoumání zaměříme na děti ve věku od šesti do patnácti let. Pro tento věk je určena většina letních táborů a zároveň je to období, kdy děti navštěvují základní školu. Do tohoto věkového rozmezí nám spadají také niţší ročníky víceletých gymnázií, a tudíţ jsme rozšířili výzkumný soubor ještě o tuto kategorii.
[12] Gymnázium Olomouc - Hejčín, Tomkova 45 [online]. 2009 [cit. 2011-03-08]. Informace o škole. Dostupné z WWW: .
21
Tvorba výzkumného nástroje: -
Pro sběr potřebných informací jsme se rozhodli vyuţít výzkumného nástroje ve formě ankety. S ohledem na cílovou věkovou skupinu jsme se snaţili o co nejjednodušší volbu otázek a způsobu vyplnění. Výsledná forma našeho dotazníku obsahuje 11 otázek, z čehoţ je 8 uzavřených s moţností odpovědi ano-ne, jedna otázka s výběrem ze čtyř různých odpovědí, dále v jedné z otázek mají dotazovaní za úkol seřadit pět sportů od nejoblíbenějšího aţ po ten nejméně oblíbený. Na závěr jsme jen pro zajímavost a pro případné porovnání s pozdějšími průzkumy do dotazníku zařadili otázku zaměřenou na to, který nový sport se dotazovaný naučil jako poslední. Tuto otázku ovšem v rámci této práce nebudeme vyhodnocovat. Anketa byla čistě anonymní, dotazovaný pouze na úvod vyplnil pohlaví a věk.
Kontaktování vedoucích letních táborů a učitelů na vybraných školách: -
K oslovení hlavních vedoucích táborů jsme volili nejčastěji osobní kontakt, v jednom případě jsme pak jednali přes prostředníka, kterým byl ředitel organizace pořádající tábory, na nichţ bylo naše průzkumné šetření prováděno. Na samotných táborech pak byly dotazníky rozdány mezi jednotlivé oddílové vedoucí, kteří je ve vyhrazeném čase předali dětem k vyplnění.
-
V případě distribuce dotazníků do škol jsme vyuţili nejčastěji také osobní přístup. Kontaktovali jsme učitele, kterému jsme poté doručili předtištěnou anketu, a ten je ve svých hodinách rozdal svým ţákům.
Výzkumné šetření a vyhodnocování: -
Anketu jsme vyhodnocovali nejprve do připraveného formuláře zvlášť pro kaţdý tábor či školu a tuto kategorii jsme pak rozdělili ještě na chlapce a dívky. Po zaznamenání výsledků z těchto dílčích skupin jsme tyto informace zapsali v elektronické podobě do tabulky v programu Microsoft Excel. Poté jsme tyto dílčí údaje sloučili do jednoho souboru.
22
-
Na základě získaných informací pomocí dotazníkové metody jsme zkoumali, jaký je vztah dětí k ringu na táborech a na školách a jestli se výsledky mezi těmito skupinami výrazněji liší. Po vyhodnocení informací jsme se snaţili najít odpovědi na námi stanovené výzkumné otázky. Z výsledných hodnot jsme poté vytvořili grafy znázorňující hlavní výsledky šetření.
23
4 VÝSLEDKY PRÁCE Při vyhodnocování výsledků naší práce se soustředíme na tři oblasti. V první vyhodnocujeme informace získané z letních táborů, v druhé výsledky od dětí ze škol a na závěr informace od těchto dvou skupin porovnáme, abychom zjistili, zda jsou mezi nimi výraznější rozdíly. U některých otázek poté ještě srovnáme výsledky mezi chlapci a dívkami. V této kapitole rozebereme výsledky ankety a zodpovíme námi stanovené výzkumné otázky.
24
4.1 Výzkumná otázka č. 1 Do jaké míry je sport ringo známý u dětí ze základních škol a víceletých gymnázií? V rámci první výzkumné otázky se věnujeme pouze výsledkům z vybraných škol. Je to z toho důvodu, ţe naše šetření na letních táborech probíhalo v rámci výše zmíněné organizace - Duha klub Dlaţka. V této organizaci je sport ringo jiţ dosti rozšířen a hrává se na prakticky na kaţdém táboře. Znamená to, ţe kaţdé dotazované dítě by tento sport jiţ mělo znát a to se nám také v naší anketě potvrdilo. V našem šetření prováděném na dvou základních školách a jednom víceletém gymnáziu, nám na naši otázku, zda znají sport ringo, odpovědělo celkem 199 ţáků. Z tohoto počtu nám vyšlo, ţe 79% dětí se s tímto sportem jiţ setkalo. Celých 21% potom o ringu nikdy neslyšelo (viz obr. 5). Z toho vyplývá, ţe i kdyţ v dotazovaných školách je náš sport uveden v osnovách či školním vzdělávacím plánu, ne všichni učitelé tělesné výchovy se jeho výuce věnují. I přesto můţeme tento výsledek povaţovat za uspokojivý, jelikoţ nám dokazuje, ţe většina zkoumaných dětí ringo jako sport opravdu zná.
Obr. 5
25
4.2 Výzkumná otázka č. 2 Kde se děti nejčastěji poprvé setkají s ringem? Nejprve se soustřeďme na výsledky z letních táborů. Zde se dá předpokládat, ţe nejvíce dětí se s ringem setkalo právě na takovýchto akcích. Navíc značná část dětí se v rok výzkumu (2010) účastnila tábora pořádaného pod záštitou klubu Dlaţka jiţ poněkolikáté. Otázkou tedy zůstává pouze, jaká část dětí přišla v minulosti do styku s tímto sportem při jiné příleţitosti. V naší anketě jsme měli dále na výběr moţnosti: ve škole, v zájmovém krouţku nebo s rodiči. K zodpovězení této výzkumné otázky nám poslouţila otázka č.5 naší ankety. Tuto otázku nezodpovědělo vůbec, či zodpovědělo nejasně 11 dětí z celkového počtu 203. Z toho důvodu jsme pracovali pouze se 192 výsledky. Vyhodnocení ankety nám potvrdilo naše předpoklady. Celých 83% dotazovaných z letních táborů (tedy 159 dětí) se s ringem seznámilo poprvé na táboře. Zbylých 17% se rozdělilo mezi zbývající tři moţnosti (viz obr. 6)
Obr. 6
26
Jak jiţ jsme uvedli v minulé kapitole, ze 199 dotázaných, se s ringem setkalo 158 dětí z vybraných škol. Pro další otázky jsme tedy uvaţovali jen tento vzorek ţáků. U výzkumné otázky č. 2 se dalo předpokládat, ţe většina z dotazovaných na školách bude sport ringo znát právě z této instituce. To se nám také po vyhodnocení naší ankety potvrdilo. Nebyl to ovšem tak markantní rozdíl, jaký jsme zaznamenali u dětí z táborů. Ve škole se seznámilo s ringem 63% (99 tázaných), na táboře potom 27%. Zbylých 10% se potom rozdělilo mezi ostatní dvě kategorie – 6% v zájmovém krouţku a 4% s rodiči (viz obr.7).
Obr. 7
27
4.3 Výzkumná otázka č. 3 Jak je u dětí oblíbený sport ringo v porovnání s jinými sporty? U vyhodnocení této otázky nastal problém, ţe se dítě nemohlo rozhodnout mezi sporty, jeţ mělo na výběr, který se mu líbí více a tak označil stejným číslem více sportů. S takto nesprávně vyplněnými dotazníky jsme do sčítání výsledků k této otázce nepočítali. U dětí z táborů se jednalo o 2 děti z 203 jinak správně vyplněných anket, z dětí ze škol, které znaly ringo, tuto otázku vyplnil správně všech 158. Pro zodpovězení této výzkumné otázky jsme zvolili dvě kritéria. 1. Kolik dotazovaných označilo ringo nebo jiné sporty za svůj nejoblíbenější sport 2. Který ze sportů má u dětí nejlepší průměrné hodnocení Vyhodnocení prvního kritéria bylo prosté. Pouze jsme sečetli všechny respondenty, kteří vyhodnotili určitý sport jako svůj nejoblíbenější. V celkovém součtu z šetření, které proběhlo na táborech, vyšlo překvapivě najevo, ţe největší část dětí za svůj nejoblíbenější sport povaţuje ringo. Bylo to celých 35% dotazovaných, to znamená 71 dětí z celkového počtu 201. Aţ na pomyslném druhém místě skončil nejpopulárnější sport na světě – fotbal a to s rozdílem 12%. Oblíbenost zbylých sportů jiţ byla vcelku vyrovnaná, kdy třetím sportem byla vybíjená, pátým florbal a nejméně dětí označilo za svůj nejoblíbenější sport volejbal (viz obr. 8).
28
Obr. 8 Výsledky ze škol dopadly jiţ zcela jinak. Ani zde však nevyhrál ani jeden z klasických sportů. Jako nejoblíbenější sport označilo nejvíce dětí vybíjenou. Jednalo se o 31%, to znamená 49 ze 158 dotazovaných dětí. Ringo v této kategorii skončilo s velkou ztrátou na posledním místě. Pouze 10% (16 ţáků z vybraných škol) označilo tento sport za svůj nejoblíbenější (viz obr. 9).
Obr. 9
29
U těchto výsledků jsme se rozhodli provést podrobnější rozbor a zjistit, nakolik se liší popularita vybraných sportů v závislosti na pohlaví. U výsledků z letních táborů se ukázalo, ţe u chlapců se ringo jako nejoblíbenější sport posunulo na druhou pozici a na prvním místě skončil dle očekávání fotbal. Mírně si polepšil i florbal. Volejbal opět označilo za svůj nejoblíbenější sport nejméně chlapců. (viz obr. 10) U dívek nastala situace naprosto opačná. Zde označilo jako svůj nejoblíbenější sport ringo téměř 50% dotazovaných. Jednalo se o 45 dívek z 97. Druhým nejoblíbenějším sportem se pak stala vybíjená, s malou ztrátou za ní volejbal. Fotbal mezi dívkami skončil aţ na čtvrtém místě a poslední pak byl florbal. (viz obr. 11)
Obr. 10
Obr. 11
Na srovnání oblíbenosti sportů mezi dívkami a chlapci jsme se zaměřili také na školách. Zde ringo, co se týče jeho popularity u dětí, propadlo jiţ v celkovém vyhodnocení. U chlapců došlo ještě k většímu propadu, kdy jediný sport, jenţ skončil ještě hůře, byl volejbal, který neoznačil za svůj nejoblíbenější sport ani jeden z šedesáti chlapců. Pouze u tří chlapců (tedy 5%) je potom ringo nejoblíbenější sport z našeho výběru (viz obr. 12). U dívek si jiţ zákonitě ringo vedlo lépe. Tady označilo tento sport za svůj nejoblíbenější 13% dotazovaných dívek, tudíţ 13 z celkových 98 školaček. I tak si ale v pořadí mezi sporty ringo
30
nepolepšilo a skončilo na předposledním místě. Hůře skončil pouze florbal. Nejoblíbenějším sportem u dívek se stala vybíjená (viz obr. 13)
Obr. 12
Obr. 13
Pro vyhodnocení druhého kritéria jsme museli zvolit správnou metodu na výpočet průměrné popularity jednotlivých sportů. Jako nejvhodnější jsme vyhodnotili systém, kde za kaţdé označení sportu jedničkou (tedy jako nejoblíbenějšího sportu) přičteme pět bodů, za druhé místo čtyři body a tak dále aţ do posledního pátého místa, kdy dostane tento sport bod jeden. Na závěr všechny tyto body sečteme a dostaneme výsledné bodové ohodnocení, kdy sport s největším počtem bodů bude vyhodnocen jako průměrně nejpopulárnější.
31
Při této metodě výsledky z letních táborů dopadly následovně: nejlepší výsledek tentokrát mělo ringo se ziskem 749 bodů. Druhá vybíjená na něj ztrácela téměř sto bodů. Fotbal skončil aţ na třetím místě následován florbalem. Nejniţší hodnocení pak připadlo volejbalu (viz obr. 14)
Obr. 14 U druhé metody vyhodnocení popularity jednotlivých sportů jsme opět nemohli čekat, ţe by se výsledky obliby ringa u ţáků škol mohly vyrovnat výsledkům z táborů. To se také potvrdilo. Zde ringo propadlo a se ziskem pouhých 419 bodů skončilo s velkým odstupem poslední. První místo si udrţela stejně jako u první metody vyhodnocení vybíjená (viz obr. 15)
Obr. 15
32
I v tomto případě se blíţe podíváme, jaký je rozdíl výsledků mezi pohlavími. Začneme opět nejprve výsledky z táborů. Na následujících grafech můţete vidět, ţe mezi dívkami se i tentokrát ringo udrţelo s relativně velkým náskokem na pozici nejoblíbenějšího sportu a to se ziskem 390 bodů.
Druhým průměrně
nejoblíbenějším sportem se stala opět vybíjená (336 bodů). Fotbal s florbalem skončily s minimálním rozdílem na posledních místech (viz obr. 16).
Obr. 16 U chlapců, stejně jako u první vyhodnocovací metody, ringo skončilo jako druhý nejoblíbenější sport, ovšem jen o pět bodů za fotbalem. I další výsledky jsou vyrovnanější neţ u dívek. Pouze volejbal skončil s výraznou ztrátou na posledním místě (viz obr, 17).
Obr. 17
33
Podle výše uvedených výsledků je zřejmé, ţe ringo jako sport je u dětí z letních táborů velice oblíbený. Dokonce oblíbenější neţ jiné ve světě mnohem populárnější sporty. Zejména je to potom ta nejlepší varianta pro dívky, u kterých ringo získalo bezkonkurenčně nejlepší hodnocení. U chlapců se dostává do popředí fotbal, ale zdaleka ne tolik, jak by se dalo očekávat. Na závěr vyhodnocení výzkumné otázky číslo 3 se zaměříme na zbývající oblast a tou je porovnání průměrné popularity jednotlivých sportů mezi dívkami a chlapci ze základních škol a víceletých gymnázií. U dívek naše bodovací metoda vyhodnotila ringo se ziskem 288 bodů jako třetí nejoblíbenější sport z našeho výběru. Oproti první metodě si tedy tento sport polepšil o jednu příčku. Nejoblíbenější zůstala vybíjená, nejméně oblíbený mezi ţákyněmi je potom florbal (viz obr. 18)
Obr. 18 U chlapců ze škol je situace opět zcela odlišná. Zde se na prvních třech místech s nepatrnými bodovými rozdíly umístila trojice sportů florbal, vybíjená a fotbal. Ringo vyšlo aţ jako čtvrtý nejoblíbenější sport se ziskem 131 bodů s vcelku propastným rozdílem za první trojicí a pouze s nepatrným náskokem na poslední volejbal (viz obr. 19)
Obr. 19 34
Výsledky popularity ringa ve školách vyšly vůči tomuto sportu velmi nelichotivě. Je s podivem, nakolik se aţ tyto výsledky liší v porovnání s informacemi vyhodnocenými z letních táborů. Kaţdopádně ţáci vybraných škol v konečném výsledku neohodnotili ringo jako hru, která by je nějakým způsobem zaujala a která by mohla soupeřit o jejich přízeň v porovnání s jinými sporty.
35
4.4 Výzkumná otázka č. 4 Chtěly by děti, které se již seznámily s ringem, hrát tento sport častěji, například v zájmovém kroužku zaměřeném na tento sport?
U otázky, jestli by chtěly hrát ringo častěji, odpovědělo plných 78% dětí z letních táborů kladně (viz obr. 20). Pravidelné docházce do krouţky ringa by ovšem chtělo svůj volný čas věnovat jiţ pouze 65% dotazovaných (viz obr. 21). I tak je to ale vysoké číslo. Z dvou set dětí, jeţ vyplnily tuto otázku v naší anketě, celých 130 naznačilo, ţe by se chtělo ringu věnovat i ve svém volném čase. Samozřejmě ţe je potřeba brát tyto výsledky s rezervou. Kolik dětí by poté, kdyby přišlo na věc, opravdu do takovéhoto krouţku chodilo, by bylo předmětem dalšího výzkumu.
Obr. 20
Obr. 21
36
U výsledků z vybraných škol se setkáváme opět s menším nadšením k ringu neţ v předešlé kategorii. I přesto by 44% (69 ze 158) dětí, jenţ jiţ ringo zná, chtělo hrát tento sport častěji (viz obr. 22). Po nepřesvědčivých výsledcích u druhé výzkumné otázky, která se zabývala oblíbeností ringa, toto číslo povaţujeme za překvapivé. Ani druhá otázka, zda by děti chtěly navštěvovat krouţek ringa, nedopadla úplně nejhůře. Téměř třetina dotazovaných by tuto příleţitost vyuţila a do takovéhoto krouţku se přihlásila (viz obr. 23)
Obr. 22
Obr. 23
37
4.5 Výzkumná otázka č. 5 Jak se liší vztah k ringu u dětí ze základních škol či víceletých gymnázií a dětí z dětských táborů?
Po vyhodnocení obou skupin, tedy výsledků ankety z letních táborů a zvolených škol, se ukázalo zcela bezpředmětné tyto informace sčítat dohromady a snaţit se vyvodit nějaké společné závěry. Bylo to z toho důvodu, ţe kaţdá z těchto skupin měla výsledky naprosto odlišné, ať uţ se jednalo o znalost ringa, jeho popularitu či třeba ochotu věnovat tomuto sportu svůj volný čas. Úkolem této výzkumné otázky tedy je porovnat informace, které jsme shromáţdili z letních táborů s těmi ze škol. Jiţ v první otázce se nám ukázal rozdíl. Zatímco děti z táborů znaly ringo všechny, 21% dětí ze škol o ringu ani neslyšelo, i přestoţe školy, do kterých dochází, mají tento sport ve svých osnovách. Je ovšem pravda, ţe v těchto osnovách je uvedeno pouze jako jeden ze sportů, jeţ si mohou kantoři vybrat k výuce. Není tedy divu, ţe raději vybírají sporty jak známější a tedy i oblíbenější mezi dětmi, tak jednodušší na organizaci a zapojení ţáků do hry. Nejlépe nám o vztahu dětí k ringu vypovídá to, jak ho děti ohodnotí ve vztahu s jinými sporty. Této problematice se věnovala třetí výzkumná otázka. Zde se nejvíce ukázalo, jaký můţe být rozdíl, kdyţ se dítě setkává s ringem ve školách anebo na letních táborech. Zatímco u dětí ze škol bylo ringo ve srovnání s fotbalem, florbalem, volejbalem a vybíjenou vyhodnoceno na spodních příčkách jako jeden z nejméně oblíbených sportů, nejvíce dětí z táborů jej označilo za svůj vůbec nejoblíbenější sport a i celkově se v této kategorii ringo těšilo největší oblibě. Pro nás z toho vyplývá, ţe tento sport má vysoký potenciál a můţe si získat velkou řadu příznivců, ovšem je také velmi citlivý na formu, v jaké s ním budoucí hráče seznamujeme. Ukázalo se, ţe školní podmínky pro něj nejsou zdaleka ideální, ať uţ je to kvůli nedostatku prostoru, času, velkému počtu svěřenců anebo přímo nevhodným přístupem samotných učitelů. Naopak pro potřeby táborů, zotavovacích akcí pro děti, či samotných zájmových krouţků se
38
ringo jeví jako sport velmi vhodný. To se také ukázalo při vyhodnocování výzkumné otázky č. 4, kde jsme zjišťovali, zda by děti byly ochotny obětovat svůj volný čas ringu a věnovat se tomuto sportu více. U dětí z táborů by chtěla hrát ringo naprostá většina a více neţ polovina by chtěla navštěvovat nějaký krouţek zaměřený na tento sport. Zatímco u ţáků námi zkoumaných škol tomu bylo spíše naopak. Častěji by sice ringo chtěla hrát téměř polovina ţáků, krouţek by pak ale chtěla navštěvovat sotva třetina dotazovaných.
39
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo prozkoumat, jaký mají dnešní děti vztah k ringu, ale také stručně seznámit čtenáře s touto sportovní hrou a napomoci tak ke správnému vedení výuky. Náš průzkum nám objasnil, ţe ringo jako sport můţe být u dětí velmi oblíbený. Záleţí však na prostředí, ve kterém se s ním seznámí. U výsledků z námi vybraných základních škol a víceletého gymnázia bylo hned patrné, ţe zrovna zde děti zrovna vřelý vztah k ringu nemají. Odváţil bych se tvrdit, ţe tomu tak bude na naprosté většině škol. I z mých školních let mohu potvrdit, ţe hodina ringa v rámci tělesné výchovy bylo velké zklamání, pro mě o to větší, ţe jsem tuto hru znal jiţ z letních táborů a věděl jsem, jak by měla správně vypadat. Pravdou je, ţe ve školních podmínkách je zorganizovat kvalitní hru tohoto sportu velmi obtíţné, někdy dokonce nemoţné. Proto nejspíš vhodnější cesta, jakou by se sport ringo mohl dostat k dětem blíţe, spočívá v zakládání různých zájmových krouţků a propagací této hry v dětských organizacích pro volný čas. Jak totiţ odhalil náš výzkum, v podobném prostředí dětských táboru se ringo těší mnohem větší oblibě. A tyto děti by podle výsledků ankety ocenily, kdyby měly moţnost hrát tento sport častěji i přes školní rok. Některé by jej jistě doporučily i svým kamarádům a tak by se mohlo ringo ještě více rozšířit mezi naši populaci. Je zřejmé, ţe osudem této hry je být zejména rekreačním sportem. K tomu, aby se u nás ringo dostalo na profesionální úroveň, jak je tomu například v Polsku, asi jen tak nedojde. Ovšem nic není nemoţné a tak třeba čas pro ringo ještě přijde.
40
RESUMÉ Obsahem naší práce bylo seznámit čtenáře se sportovní hrou ringo, teoreticky rozebrat základní aspekty této hry a popsat zásady výuky v hodinách tělesné výchovy popřípadě na letních táborech. Hlavním předmětem práce bylo však provést průzkum zaměřený na sport ringo mezi dětmi ve věku 6 aţ 15 let. Určili jsme si základní výzkumné otázky a podle nich jsme vypracovali stručnou anketu, kterou jsme rozmístili do námi vybraných základních škol, jednoho gymnázia a na letní tábory. Výsledky ankety jsme poté vyhodnocovali podle toho, jestli byla vyplněna dětmi na táborech či ve školách a u určitých otázek i podle pohlaví. Prostřednictvím tohoto výzkumu jsme dospěli k tomu, ţe ringo jako sport je mezi dětmi vcelku známý, avšak ve školách se netěší mezi ţáky příliš velké oblibě. Zatímco u dětí z táborů se tento sport ukázal jako velmi oblíbený a velká část dotazovaných v této skupině by se mu chtěla věnovat více neţ doposud.
SUMARRY The content of our work was to inform readers about the sport game ringo, theoretically analyze the basic aspects of the game and describe the principles of teaching in physical education classes or at summer camps. The main subject of this work was research focused on the sport ringo between children aged 6-15 years. We have identified the basic research questions and we have developed a brief survey, we distributed them in selected elementary schools, one grammar school and at summer camps. The survey results were then evaluated according to whether they were filled with children at camps or at schools and for certain questions by gender. Through this research, we came to the conclusion that the sport ringo is not too popular among the students at the schools of our choice, whereas between children from summer camps ringo showed as very popular and most of them would appreciate if they could play ringo more often.
41
LITERATURA
[1] CAP, Ivan. Ringo.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-08]. Český klub ringa. Dostupné z WWW: . [2] Infovek.sk [online]. 1999, 12.12.2006 [cit. 2011-03-08]. Ringo. Dostupné z WWW: . [3] CAP, Ing. Ivan. Charakteristika a současné směry vývoje sportu RINGO. [s.l.], 1988. 6 s. Seminární práce. Ekonomická škola Ostrava. [4] Ringo.org.pl [online]. 2010 [cit. 2011-03-08]. O ringo. Dostupné z WWW: . [5] CAP, Ivan. Ringo.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-08]. Rekreační pravidla hry ringo. Dostupné z WWW: . [6] MAZAL, Ferdinand. Hry a hraní pohledem. Olomouc : HANEX, 2007. 394 s. [7] LOUN, Tomáš; HOŘENÍ, Libor. Dlazka.cz [online]. 2006 [cit. 2011-03-08]. Klub Dlaţka. Dostupné z WWW: . [8] Duha.cz [online]. 2000, 31.1.2011 [cit. 2011-03-08]. Duha klub Dlaţka. Dostupné z WWW: . [9] BIOLEK, Jaroslav; KOMÍNEK, Tomáš. Tábory 2010. Dlaždič speciál Léto 2010 : speciál Léto 2010. 1.2.2010, XX, 1- speciál, s. 8-15. [10] PANDAweb.cz. Zsspojencuol.com [online]. 2010 [cit. 2011-03-08]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: . [11] Skolaluh.cz [online]. 2006 [cit. 2011-03-08]. Naše škola. Dostupné z WWW: [12] Gymnázium Olomouc - Hejčín, Tomkova 45 [online]. 2009 [cit. 2011-03-08]. Informace o škole. Dostupné z WWW: .
42
PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Vzor ankety Zvolenou odpověď zakroužkujte ! Pohlaví: chlapec dívka Věk: 1. Znáte sportovní hru ringo?
ano
ne
2. Chtěli byste se naučit hrát ringo? ano ne 3. Uţ jste někdy hráli ringo?
ano
ne
4. Líbila se vám tato hra?
ano
ne
5. Ringo jste hráli poprvé: s rodiči
na táboře
ve škole
v zájmovém krouţku
6. Seřaďte sporty od vašeho nejoblíbenějšího po nejméně oblíbený (1= nejoblíbenější; 5=nejméně oblíbený) __ fotbal __ volejbal __ ringo __ florbal __ vybíjená 7. Jaký nový sport nebo hru jste se naposledy naučili? 8. Chtěli byste hrát ringo častěji? 9. Hráváte ringo pravidelně?
ano
ano
ne
ne
10. Chodili byste do krouţku ringa kdybyste měli moţnost?
ano
ne
11. Chtěli byste doma vlastní hřiště ringohřiště (pouţitelné také na volejbal, badminton,...) ? ano
ne
43
44
Příloha č. 2 Vyhodnocení ankety – tábory celkem
45
Příloha č. 3 Vyhodnocení ankety – tábory dívky
46
Příloha č. 4 Vyhodnocení ankety – tábory chlapci
47
Příloha č. 5 Vyhodnocení ankety – školy celkem
48
Příloha č. 6 Vyhodnocení ankety – školy dívky
49
Příloha č. 7 Vyhodnocení ankety – školy chlapci
