Restituce církevního majetku

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

Restituce církevního majetku Jana Jarošová 2013

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Restituce církevního majetku zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

V Brně, dne 10. 4. 2013

…………………………………..

2

Abstrakt: K řešení problému církevních restitucí přistoupila Česká republika s více jak 20 letým zpoždění. Cílem této práce je zjištění aktuální právní úpravy, kterou v současné době představuje schválený zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, účinný od 1. 1. 2013. Autor práce ve své snaze poskytnout ucelený pohled na tuto problematiku, po uvedení a vysvětlení základních pojmů, se krátce věnuje historickým souvislostem, ze kterých plynně přechází do současné doby a ke stěžejní části své práce, kterou je rozbor a komentář nově přijatého zákona o majetkovém vyrovnání. Klíčová slova: restituce, církve a náboženské společnosti, původní majetek registrovaných církví, zemědělské nemovitosti, vlastnictví.

The Czech Republic approached the problem of the ecclesiastic restitution with a more than 20 years delay. The aim of this study is to determine the current legal regulations which are actually presented by the passed Act No 428/2012 Coll., “About property settlement with churches and religious communities”, effective since 1. 1. 2013. The authoress of the study, in the effort to provide a comprehensive view at this issue, deals briefly with an introduction and explanation of the basic terms. The historical context follows and she proceeds to the contemporary time and to the central part of her study – the analysis and commentary of the newly passed Act on the property settlement.

Key words: restitution, churches and religious communities, the original assets of registered churches, agricultural real estate, ownership.

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda vyjádřila své poděkování vedoucí této bakalářské práce, paní doc. JUDr. Iloně Jančářové, Ph.D., za podněty, připomínky, rady a za odborné vedení při zpracování předmětné problematiky. Také bych touto formou chtěla poděkovat za vše, pánům Eriku Hrazdilovi a Janu Kleinovi, kterých si velmi vážím.

4

Obsah: 1

Úvod ...........................................................................................................................7

2

Prameny platné právní úpravy .....................................................................................8

3

Vymezení základních pojmů ........................................................................................9 3.1 3.2 3.3 3.4

4

Krátký historický exkurz ........................................................................................... 12 4.1 4.2 4.3

5

Husitské hnutí ..................................................................................................... 12 Bílá hora a její důsledky ...................................................................................... 12 Československá první republika (1918-1938) ...................................................... 14

Souvislosti s nově přijatým zákonem ......................................................................... 16 5.1 5.2 5.3

6

Restituce ...............................................................................................................9 Církve a náboženské společnosti ...........................................................................9 Původní majetek registrovaných církví a zemědělské nemovitosti ....................... 10 Vlastnictví...........................................................................................................10

Stát a církve po roce „89“ .................................................................................... 18 Předcházející události schválení tohoto zákona ................................................... 19 Důsledky nepřijetí tohoto zákona ........................................................................ 20

Rozbor platné právní úpravy zákona č. 428/ 2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi

a náboženskými společnostmi .......................................................................................... 21 6.1 Rozhodné období ................................................................................................ 21 6.1.1 Vztah restitučních předpisů k tzv. „Benešovým dekretům“ ........................... 21 6.2 Oprávněné osoby § 3 ........................................................................................... 22 6.3 Povinné osoby § 4 ............................................................................................... 23 6.4 Skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám § 5 .................................................. 23 6.5 Postup při vydávání majetku ............................................................................... 24 6.5.1 Vydávání věcí ostatními povinnými osobami § 7 ..........................................25 6.5.2 Věci, které se nevydávají § 8 ........................................................................ 26 6.5.3 Přehled kroků při vydávání církevního majetku ............................................ 27 6.5.4 Ocenění a rozsah církevního majetku ............................................................ 29 6.6 Omezení převodu věcí, které byly předmětem majetkové křivdy § 13 ................. 32 6.7 Finanční náhrada § 15 ......................................................................................... 32 6.8 Smlouva o vypořádání § 16 ................................................................................. 35 6.8.1 Obsah smlouvy ............................................................................................. 35 6.9 Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví § 17 ..........................................36 6.10 Doplňující informace .......................................................................................... 37 7

Judikatura Ústavního soudu ....................................................................................... 38

8

Kritika zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi ................................................... 41 8.1

Kladné přínosy církevních restitucí ..................................................................... 43 5

9

Závěr ......................................................................................................................... 44

10 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 46 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5

Knižní literatura .................................................................................................. 46 Právní předpisy ................................................................................................... 46 Judikatura ...........................................................................................................47 Semináře ............................................................................................................. 49 Internetové zdroje ............................................................................................... 49

6

1 Úvod O problematice „církevních restitucí“ je v poslední době velmi často slyšet a někdy budí v řadě laiků i odborné veřejnosti nemalé emoce. Skoro by se dalo říci, že toto téma rozděluje český národ na dva, ovšem ne už stejně početné tábory. Poměrně věrohodný průzkum provedlo v září 2012 Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM AV ČR). Nesouhlas s návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi projevilo 65 % dotázaných, což jsou dvě třetiny národa, zatímco souhlas projevilo pouhých 16 % dotázaných. 1 Církevní restituce se tak staly ožehavým tématem, a ke zklidnění celkové situace nepřispěla ani procedura schválení tohoto zákona. Zákon připravila a přijala současná vláda (Petra Nečase) poté co o něm opakovaně rozhodla Poslanecká sněmovna, až když přehlasovala veto Senátu většinou jednoho, dnes již pravomocně odsouzeného poslance ODS Romana Pekárka. Také prezident České republiky Václav Klaus, vyjádřil ve svém dopise předsedkyni poslanecké sněmovny jistá úskalí tohoto zákona, pro které zákon nepodepsal, ale ani nevetoval.2 Stěžejním pro tuto práci se stává „nově“ schválený zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) ze dne 8. 11. 2012, který nabyl účinnosti k 1. lednu 2013. Cílem této práce je analýza současné platné právní úpravy zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ve své práci se autor snažil vycházet z podložených věcných a faktických informací, které získal z dostupné odborné literatury a účastí na přednáškách konaných na toto téma.

1

SOCIO O ICK ÚSTAV, Akademie věd České republiky. Názor veřejnosti na roli církví ve společnosti a na navrácení církevního majetku. In: Názor veřejnosti na roli církví ve společnosti a na navrácení církevního majetku [online]. 23. 10. 2012 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6901/f3/pi121023b.pdf 2 KÁ A , Jan. Klaus nechal projít církevní restituce. Zákon nepodepsal ani nevetoval. Klaus nechal projít církevní restituce. Zákon nepodepsal ani nevetoval [online]. 22. 11. 2012 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/prezident-klaus-nechal-cirkevni-restituce-projit-ale-nepodepsal-je-1pz-/zpravydomov.aspx?c=A121122_104055_ln_domov_kh.

7

2 Prameny platné právní úpravy Stěžejní platnou právní úpravou této práce je již výše zmíněný zákon č. 428/2012 Sb. o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). Dalším a v podstatě jediným dosavadním platným právním předpisem v oblasti církevních restitucí je výčtový zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého 3. Důležitými v oblasti judikatury ústavního soudu, je celkově třináct nálezů, z nichž dva jsou klíčové4, neboť shrnují dosavadní rozhodovací praxi v oblasti církevních restitucí. 1. Nález ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. II ÚS 528/02, 2. Stanovisko pléna ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl ÚS-st. 22/05, 3. Usnesení ze dne 19. 1. 2006, sp. zn. II. ÚS 687/04, 4. Usnesení ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 230/05, 5. Usnesení ze dne 19. 6. 2006, sp. zn. IV. ÚS 509/05, 6. Usnesení ze dne 10. 5. 2007, sp. zn. I. ÚS 679/03, 7. Usnesení ze dne 18. 7. 2007, sp. zn. I. ÚS 1652/07, 8. Usnesení ze dne 21. 11. 2007, sp. zn. IV. ÚS 34/06, 9. Usnesení ze dne 6. 5. 2008, sp. zn. IV. ÚS 158/08, 10. Usnesení ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. II. ÚS 2904/08, 11. Nález ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 663/06, 12. Plenární nález ze dne 1. 7. 2010, Pl. ÚS 9/07, 13. Nález ze dne 21. 8. 2011, 1. ÚS 562/09.

3

Stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl Ús-st. 22/05 (13/2006 Sb., ST 22/39 SbNU 515). 4 Klíčové nálezy jsou zvýrazněné tučně (12. a 13.)

8

3 Vymezení základních pojmů 3.1 Restituce Fundamentalistický přístup, který současná vláda a někteří další vč. známých osobností zastává a který zjednodušuje restituce do věty „Co bylo ukradeno, musí být vráceno“56 není přesný. Historická spravedlnost, která z tohoto hesla čiší, je totiž velice složitá záležitost. Obecně pod pojmem restituce rozumíme především uvedení v předešlý stav, tj. v takový stav, jaký tu byl předtím, než došlo k porušení práva nebo k narušení dosavadního pokojného stavu, což ve skutečnosti tímto zákonem není a ani nemůže být naplněno. Restituční zákon zpravidla vždy určí tři podmínky, které jsou kumulativní, tzn., že musí být dány současně. Jsou jimi: a. osoby označené v zákoně jako osoby povinné a oprávněné b. vymezené období – „rozhodné období“ c. přesně vymezený právní důvod vzniku nároku na restituce Jen při uplatnění výše uvozeného výroku, by zcela reálně mohla nastat situace, kdy by stát musel vrátit majetek např. i sudetským Němcům (Řádu německých rytířů 7 a jiných subjektů). Důkaz o této skutečnosti můžeme najít v dekretu prezidenta republiky číslo 12 z roku 19458, jehož paragraf 1 zní takto: „S okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví: a) všech osob německé a maďarské národnosti, bez ohledu na státní příslušnost.“

3.2 Církve a náboženské společnosti Jedinou definici v platných právních předpisech můžeme najít v § 3 zákona č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech. Jsou zde definované jako „dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a 5

Takové jednoduché výroky, které ve své knize Psychologie davu, francouzský sociální psycholog ustave e Bon popisuje, mají tu výhodu, že nepotřebují žádné vysvětlení (ani k tomu nevyzývají) a pokud se stále opakují, veřejnost si je snadno osvojí. 6 Obdobně by například bylo hezké, kdyby šlo získat nazpět miliardy z H-systému, atp. 7 K historickým paradoxům patří persekuce Německého řádu se sídlem v Opavě. Tento řád, kdysi rytířský, avšak v nové době opět nemocniční, býval považován za nositele germanizace, ačkoliv šlo výhradně o nadnárodní, protinacistickou a nacisty také pronásledovanou organizaci. V Československu na konci třicátých let poskytli němečtí rytíři zdarma některé své pozemky a objekty v pohraničních oblastech k obranným účelům a věnovali rozsáhlé finanční prostředky na výstavbu Československého pohraničního opevnění. Po skončení pronásledování ze strany nacistů následovalo pronásledování komunistickým režimem, které vyvrcholilo v roce 1946 konfiskací majetku řádu podle „Benešových dekretů“, ačkoliv to zakazovalo hned několik nařízení vlády. Nejvyšší správní soud v Praze konfiskace prohlásil za neodůvodněné a nezákonné a vydal rozhodnutí, podle kterého náleží konfiskovaný majetek stále řádu. Komunistický převrat ale znemožnil převzetí majetku řádem a komunistické úřady poté vyhnaly všechny rytíře německého původu ze země. 8 Předpis č. 12/1945 Sb. Dekret presidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa ze dne 21. 6. 1945.

9

projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování a duchovní služby.“ Samotný význam slova církev, se odvozuje od řeckého Kyrios – Pán (myšleno Pána Ježíše Krista). Církve se proto převážně považují za ta náboženská uskupení, která vycházejí z křesťanské tradice9. Dle tohoto zákona také platí, že církev a náboženská společnost se stává právnickou osobou registrací. Církve obecně jsou organizační složky s právní subjektivitou 10, mající charakter soukromé právnické osoby.

3.3 Původní majetek registrovaných církví a zemědělské nemovitosti Jedná se o pojmy speciálně vymezené pro účel zákona č. 248/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. a. původním majetkem registrovaných církví a náboženských společností se rozumí věci, majetková práva a jiné hodnoty vč. spoluvlastnických podílů, součástí a příslušenství věcí, které byly alespoň část rozhodného období ve vlastnictví nebo příslušely oprávněným osobám dle tohoto zákona. b. zemědělskými nemovitostmi, jsou: 1. pozemky, které ke dni 24. 6. 1991, tvořily zemědělský půdní fond nebo do tohoto fondu náležely11, 2. pozemky, které ke dni 24. 6. 1991, tvořily lesní půdní fond 12, 3. obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby patřící k původní zemědělské usedlosti, vč. zastavěných pozemků, 4. obytné a hospodářské budovy a stavby sloužící zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, vč. zastavěných pozemků.

3.4 Vlastnictví Současný právní řád ČR nerozlišuje druhy dílčího vlastnictví, tak jak je používá římské právo. Současný pojem vlastnictví je vysvětlen v § 123 zákona č. 40/1964 Sb.,

9

KŘ , Jakub. Zákon o církvích a náboženských společnostech: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xviii, 366 p. ISBN 978-807-4003-622., s. 42. 10 Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 1994, sp. zn. 3 Cdo 228/93, dostupné z: http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/vs228-93.htm 11 § 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. 12 § 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb.

10

občanského zákoníku následovně: „Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.“ Jinak řečeno dnes už není vlastnictví vymezeno jako vztah osoby a věci, dnes vlastnictví představuje vztah mezi osobou vlastníka a jinými osobami. Klasický soubor vlastnických oprávnění (tzv. vlastnická triáda) představovalo právo: 1. ius possidendi - právo věc držet 2. ius utendi et fruendi - právo věc užívat a požívat (těžit z ní plody) 3. ius disponendi - právo s věcí disponovat (např. prodat, pronajmout, darovat, zastavit, opustit i zničit) Výkladem tohoto pojmu se práce zabývá záměrně, neboť podle některých odborných prací a názorů odborníků, církev měla z výše uvedeného právo věc držet a právo věc užívat avšak nikoli právo s věcí disponovat. „Dřívější zákon13 podmiňoval platnost závaznějších majetkoprávních úkonů (každého právního jednání o církevním jmění, které přesahuje rámec obyčejné správy a má větší důležitost, zejména zcizení nebo zatížení tohoto majetku či koupě majetku nového) předchozím souhlasem státní správy“14. Je zde třeba rozlišit případy úplného zbavení vlastnického práva (vyvlastnění či konfiskaci) od zvláštních či specifických pravidel, která musela být respektována při nakládání s majetkem. Omezení výkonu vlastnického práva katolické církve nebylo pouze jednostranné, neboť uloženému omezení odpovídal závazek státu dbát o ochranu 1516 jejího jmění a v případě potřeby také zajistit její další hmotné zabezpečení, k úkolům které měla plnit. Ať už tvrdíme, že církvi1718 majetek patřil nebo ne, je nutné si uvědomit, že přinejmenším v posledních 225 letech bylo nakládání s ním významně omezeno1920. 13

Myšleno zákon č. 50/1874 ř. z., o zevních poměrech církve katolické Mikule, Vl. a Kindl,Vl.: Právně historická expertiza Univerzity Karlovy v Praze právního postavení katolického církevního majetku v druhé polovině 19. a ve 20. století na území dnešní ČR. [online]. [cit. 2012-11-25]. Dostupná z: http://spcp.prf.cuni.cz/dokument/katmaj.htm (Pozn. autora: K této studii vydala dne 3. 2. 2012 Univerzita Karlova prohlášení rektora, že pro neschválení Vědeckou radou Univerzity Karlovy ji nelze považovat za expertizu Univerzity Karlovy. Prohlášení dostupné z: http://www.cuni.cz/UK3921.html. Nic však nemění na tom, že je možné nakládat se zjištěnými poznatky). 15 Zákon č 50/1874 Sb., kterým se upravují zevní poměry církve katolické, jehož § 38 říká: „Co se týče hospodaření se jměním církevním, jest pravidlem, že jmění církevní požívá té ochrany státní, kteréž požívají nadání obecně užitečná. Státní správa záležitostí duchovních má zvláště právo, přihlížeti k tomu, aby se základní jmění kostelů a ústavů církevních zachovalo, zjednati si jistotu, zda-li toto jmění tu jest, a shledá-li by se, že něco schází, učiniti, čeho potřebí, aby se to nahradilo.“ 16 Nařízení ministerstva kultury č. 162/1860 ř. z., o zcizení a zavazení katolických kostelů, obročí a duchovních ústavů, na jehož základě platilo, že žádný majetek církevní ať kostelní, obroční nebo nadační nesmí být zcizen nebo značně zatížen, aniž by bylo získáno dříve svolení příslušných úřadů církevních a státních. 17 Autor práce nepopírá právo katolické církve vlastnit a samostatně spravovat své vnitřní záležitosti. 18 Usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. Pl ÚS 9/07 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.), bod 97. Dostupný z: http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/ussp9-07.htm 14

11

4 Krátký historický exkurz21 Centralizující raněstředověký stát, úspěšně kooperující s křesťanskou církví dosáhl svého vrcholu za panovníka Břetislava I. Církev představovala významnou oporu upevňující se státní moci a byla za to také podporována. S jejich úzkým sepjetím byla zpočátku spojena i faktická podřízenost církve, která se záhy, dle vzoru německých biskupů, snažila z tohoto podřízeného postavení vymanit. Přesto však pod svrchovaností panovníka zůstala až do počátku 13. století. Teprve až na základě vyhlášení velkého privilegia pro pražské biskupství (pražský konkordát) v roce 1221 a imunitního privilegia pro kláštery a kostely pražské diecéze v roce 1222 Přemyslem I., došlo k postupnému uvolňování z přímé závislosti na světské moci.

4.1 Husitské hnutí „Rozmach katolické církve22 v českém státě však provázely negativní jevy, ohrožující celou katolickou církev: papežské schizma, obrovské finanční nároky papežské kurie, machinace s majetkem, kupování církevních úřadů, svatokupectví, demoralizace a zesvětštění. Z okolí císaře Karla IV. a pražského arcibiskupa vyšly pokusy o nápravu nejhorších prohřešků. Minuly se však účinkem a situace ve stále rozpolcenější české společnosti spěla k radikálnímu střetu“ – k husitské revoluci23, prvnímu razantnímu útoku na církevní majetek. Poměru státu a církve se z dokumentů husitské doby týkaly především Čtyři pražské artikuly (1419) opírající se o tzv. basilejská kompaktáta. Programový základ husitského hnutí tvořil: svobodu kázání, přijímání pod obojí, odnětí majetku církve a tím i likvidaci její světské moci.

4.2 Bílá hora a její důsledky Českými stavy prohraná bitva na Bílé hoře v konečném důsledku přinesla značné majetky některým katolickým, často cizím rodům a jejich představitelům na úkor české šlechty. Po popravě vůdců povstání 21. 6. 1621 byl zrušen Rudolfův majestát o náboženské

19

Klíčová je zde vládní norma vydaná dne 19. 12. 1781 císařem Josefem II. JÄ ER, Petr. Vlastnické právo k církevní mu majetku před 25. únorem 1948: "Církevní restituce - mýty a skutečnost". In: Vlastnické právo k církevní mu majetku před 25. únorem 1948: "Církevní restituce - mýty a skutečnost" [online]. 29. 3. 2012 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.cirkev.cz/res/data/144/016315.pdf. 21 TRETERA, Jiří Rajmund. Stát a církve v České republice. Vyd. 1. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2002, 156 p. Právo (Kostelní Vydří (Czech Republic)). ISBN 80-719-2707-4. s 18-42. 22 V druhé pol. 12. stol., 13 i 14 století se církevní organizace díky hmotné podpoře panovníka bouřlivě rozvíjela. 23 VOJÁČEK, adislav a Karel SCHE E. České právní dějiny do roku 1945. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, 218 s. Právo (Key Publishing). ISBN 978-808-6575-254. s. 23-24 20

12

svobodě a r. 1622 došlo i k faktickému zrušení basilejských kompaktát, což vedlo k obnovení monopolu katolické víry. Po bitvě na bílé hoře došlo k násilné rekatolizaci24 v Rakouských a českých zemích. Náhradou za neuskutečněnou restituci předhusitských majetků církve se stal tzv. „solný halíř“25. Nový životní postoj a filozofický směr – „osvícenství“ vyvolalo boj proti papežské moci,

čímž

se

začal

měnit

vztah

mezi

panovníkem

a

církví

v duchu

učení

jurisdikcionalismu. To znamenalo, že značnou úlohu ve správě církve zastává světský panovník tzv. iura maiestatica circa sacra, který určuje pravidla vztahu mezi státem a církví bez ohledu na potřeby a zájmy církve. Mezi jeho práva patřila: právo na ochranu a péči, právo vrchního vlastnictví církevního majetku (dohled nad správou, sekularizace), právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům, právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života, právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských nařízení po schválení panovníkem) i právo rozhodovat o obsazování biskupských řádů. Podřízenost církve státní moci je v 18. století ještě důraznější. Katolický jurisdikcionalismus uplatňoval velmi radikálně císař Josef II. K zrušení monopolu katolické církve dochází vydáním tolerančního patentu Josefem II dne 20. 10. 1781, který tímto aktem připustil náboženství helvetské, augšpurské a pravoslavné vč. práva ustanovovat jejich náboženské obce. Také císař Josef II patentem dne 29. 11. 1781, vytvořil legální rámec pro zrušení klášterů, které byly osvícenci považovány za neužitečné (z jeho pohledu nepřinášely okamžitý užitek) a ponechat pouze ty, které se věnují pastorační péči, školství, zdravotnictví a sociální péči. Z majetku zrušených klášterů vytvořil zemské náboženské fondy, které měly nadále sloužit k potřebám téže církve, k níž zrušená řeholní společenství příslušela. Tento sekulární postup byl patrný ve všech státech západní Evropy a ideově souvisí především s francouzskou revolucí. Roku 1804 se císař František II. prohlásil dědičným císařem rakouským, o rok později nařídil církvi vydat všechno zlato a stříbro z kostelů, díky kterému získal další finance na své vleklé války. Nakonec dne 15. 3. 1811 vyhlásil státní bankrot, na základě kterého byla realizována sekularizace církevního majetku. Revoluce v roce 1848 osvobodila do značné míry církve ze státního područí. Začalo se dokonce hledat vyváženější uspořádání vztahů mezi státem a církvemi. Součástí postupné emancipace Katolické církve bylo také uzavření mezinárodní smlouvy (konkordátu,

24 25

Násilné či nenásilné znovuobracení nekatolíků na římskokatolickou víru. Jednalo se o poplatek z každé bečky soli dovedené ze solné komory do Čech jako kompenzace přiznaná státem pražskému arcibiskupství.

13

publikovaný papežem v bule „Deus humanis salutae auctor“) mezi zeměmi Rakouského mocnářství a Apoštolským stolcem ze dne 18. 8. 1855, která církvi poskytovala rozsáhlejší autonomii při řešení svých otázek. Avšak tento konkordát v červenci r. 1870 RakouskoUhersko26 vypovědělo (tzv. Beustovou depeší) jako reakci na vyhlášení dogmatu o papežské neomylnosti Prvním vatikánským ekumenickým koncilem. Na vnitrostátní úrovni byl konkordát jako celek derogován zákonem ze dne 7. května 1874, ř. z. č. 50., kterým se upravují zevní poměry církve katolické. Za další stěžejní předpis, který upravoval vlastnické poměry církevních subjektů lze také považovat Obecný občanský zákoník z roku 181127, který přinesl jednotný koncept vlastnictví. Předmětem zákona č. 50/1874 ř. z., bylo zejména obsazování církevních úřadů a beneficií, výkon církevní moci, patronátní a majetkové právo. Zákon uznával autonomii kanonického práva ve vnitřních záležitostech církve, avšak ve vnějších záležitostech platily především státní zákony. Církevní majetek požíval státní ochrany a rozhodování případných sporů náleželo státním soudům. Státní dohled nad církevní správou měl zajistit (pokutami a jinými sankcemi), aby církevní orgány nepřekračovaly meze své působnosti třeba i ke své škodě. Roku 1871 byl také přijat tzv. knihovní zákon (95/1871Sb. ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách), kam církev zapisovala své majetky přibližně od 70. let 19. století. V současné době jsou zápisy v pozemkových knihách také podkladem pro vydání historického majetku církví a náboženských společností. V roce 1874 došlo ke změně, že původně se kostel připisoval svatému, kterému byl zasvěcen, od této doby se uvádí, že kostel patří kostelu2829.

4.3 Československá první republika (1918-1938) Po svém vzniku 28. 10. 1918, Československá republika převzala recepční normou rakouské právní předpisy, mezi nimi i zákon upravující církevní záležitosti, kterým byl zákon č. 50/1874 ř. z. a předpisy na něj navazující.

26

František Josef I. V rozhodné části byl zákon účinný až do roku 1950. 28 Kostel byl právnickou osobou, dnešní terminologií účelovým sdružením majetku s vlastní právní subjektivitou. 29 Struktura církevního jmění byla poměrně složitější než dnes, teorie i praxe rozlišovala: věci posvátné (věci bezprostředně určené pro bohoslužbu např. kalichy, oltáře, monstrace, zvony atp.), jmění církevní (věci poskytující ekonomické zabezpečení chodu kostelů), jmění zádušní – také fabriční (jmění jednotlivého chrámu, které sloužilo k zachování a opravě budovy) a obročí duchovní (určené k výživě duchovního konkrétního chrámu). 27

14

První kroky ČSR byly ve znamení útoků papežské kúrie proti státu s husitskými tradicemi, ke kterým se tehdejší prezident Masaryk a ČSR přihlásila 30. Původně plánovaná představa o odluce církví od státu, kterou plánovala již Washingtonská deklarace31, se ukázala jako nepřijatelná. Katolickou církev zasáhla pozemková reforma prováděná dle záborového zákona č. 215/1919 Sb. z. a n. a následných přídělových zákonů 32. Snížila církevní pozemkový fond v Čechách a na Moravě asi o 16% (o 36.975 ha půdy) 33. Náhradu za ztrátu části pozemkového majetku začala první republika kompenzovat postupným zvyšováním kongruových 34 příplatků od roku 1920. Úpravu trvalejšího rázu přinesl zákon č. 122/1926 Sb. z. a n. o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných, příp. recipovaných. Dne 2. 2. 1928 byl uzavřen mezi Apoštolským stolcem a Československou republikou, na svou dobu moderní Modus Vivendi35, týkající se především obsazování biskupských stolců v ČSR, který však k vyřešení vztahů mezi státem a katolickou církví příliš nepřispěl (odmítl jej podepsat president Masaryk). V důsledku Mnichovské dohody36 přišlo Československo o svá pohraniční území, kterou byla vážně narušena katolická i evangelická církevní organizace, procházející napříč novými hranicemi. Za druhé světové války byly církve na území Protektorátu Čechy a Morava jedinými vnitřně svobodnými institucemi. Katolíci se svou účastí na druhém odboji v očích národa rehabilitovali. Velká část českých kněží byla nacisty perzekuována, často pro své povzbuzující kázání. Mnozí kněží zahynuly v koncentračních táborech 37. Jakmile se v roce 1948 ujala moci komunistická strana, zahájila první zásahy proti církvi a náboženským společnostem, které odporovaly ústavě a právnímu řádu.

30

Nesoulad mezi církví (Svatým stolcem) a státem vyvrcholil tzv. „Marmaggiho aférou“ v době konání výročí dne upálení Jana Husa dne 6. 7. 1925. I když se vláda snažila oslavy prezentovat jako národní a kulturní akci bez protikatolických nálad, poté co převzal patronát nad oslavnou prezident T. . Masaryk a nechal vyvěsit na Hradě husitský prapor s rudým kalichem, papežský nuncius Marmaggi na znamení protestu odjel z Prahy. 31 Ze dne 17. 10. 1918. 32 Vedle pozemkové reformy přicházela církev o svůj majetek i zákonem č. 318/1919 Sb., o zajištění půdy drobným pachtýřům.32 33 KA N , Mojmír. Církevní majetek a restituce. Praha: Občanský institut, 1995, 28 s. Studie OI, č. 7. ISBN 80901-6593-1. s. 16 34 Kongrua je plat duchovního ve státech, v kterých není provedena odluka církve a státu. 35 Sjednaný Dr. Edvardem Benešem. 36 Dojednána dne 29. září 1938 v Mnichově. 37 Kněží, kteří se vrátili z koncentračních táborů, byli vybráni noví hierarchové (např. Josef Beran).

15

5 Souvislosti s nově přijatým zákonem Nejen církvím, ale i jiným společnostem či jednotlivcům bylo za minulého režimu v naší zemi ublíženo. Ti z nás, kteří žijí v dnešním „moderním a demokratickém“ světě, nebo se do něj již narodili, si jen stěží dokáží představit život v období omezení základních lidských práv, svobody politického nebo náboženského přesvědčení, svobody slova či dnes tak běžného práva na vzdělání, cenzury, perzekuce, znárodňování, vykonstruovaných politických procesů a dalšího. V tomto směru není tedy pochyb o správnosti zákona o zmírnění a narovnání některých křivd spáchaných komunistickým režimem38. Proto tento zákon, dle závěrečné zprávy RIA, byl přijat jako kompenzace za zábor veškeré církevní zemědělské a lesní půdy, který byl proveden až po únoru 1948 zákonem č. 46/1948 Sb.,39 o nové pozemkové reformě a také již dřívější pozemkovou reformou č. 142/1947 Sb., za který církve a náboženské společnosti měly být odškodněny, avšak finanční náhradu nikdy nedostaly. Tímto byly církve a náboženské společnosti zbaveny své materiální a finanční základny a staly se tak zcela závislými na státu (financováním ze státního rozpočtu). Financování církví bylo doposud prováděno zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Stát se tak, jako kompenzaci za zabavený majetek, zavázal hradit církvím a náboženským společnostem jejich věcné náklady a duchovním jejich osobní požitky vč. jejich stěhovacích, cestovních i jiných výloh a sociálních dávek 40. Z částečného omezení se církve a náboženské společnosti vymanily v roce 1989, kdy se po pádu komunistického režimu Česká republika přihlásila jako demokratický stát k ochraně náboženské svobody41 a zaručila v istině základních práv a svobod církvím a náboženským společnostem autonomii (článek 16) a sekulární povahu státu (článek 2). Do té doby stát církve reguloval při personálním doplňování církví tzv. státním souhlasem k výkonu práce duchovních a měl pod kontrolou i církevní majetky. Od skončení tohoto omezení počet duchovních rostl, jak můžeme vidět v níže uvedené tabulce, což mělo vliv na výši výdajů ze státního rozpočtu. Záměrně byl použit minulý čas, neboť od roku 2011 do roku 2014 platí Deklarace shody o výkonu hospodářského zabezpečení církví a náboženských společností státem, o která bude zmíněna dále.

38

Zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Kterým byly odňaty pozemky i pod 50 ha (nejen církvím). 40 Kalkulace zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi nijak nezahrnuje tyto vynaložené prostředky státu, ačkoliv jsou obrovské. 41 zákon č. 308/1991Sb. o svobodě náboženské víry. 39

16

V níže uvedené tabulce můžeme sledovat rostoucí počet duchovních (vč. výdajů státu) a paradoxně hned v grafu pod ní dlouhodobě klesající počty věřících. V novodobé historii dosáhly církve a náboženské subjekty v ČSR největší přízně po listopadu 89, což prokázaly sociologické výzkumy při sčítání lidu v roce 1991. Tehdy také končilo „desetiletí duchovní obnovy“ vyhlášené arcibiskupem Františkem Tomáškem, které záhy vystřídalo prodloužené dvacetiletí duchovního úpadku a rychlý pokles veřejné popularity církví vyjádřený při sčítání lidu v roce 2001 a ještě markantněji v roce 2011. Před rokem 1991 některé osobnosti církevních a náboženských společností byly opoziční silou proti režimu, který byl ideově a zcela duchovně vyprázdněn a nabízely společnosti pozitivní hodnoty. Tyto hodnoty navazovaly na koncepci dialogů z 60. let inspirované papežem Janem XXIII. a druhým vatikánským koncilem a prosazené reformními silami tehdejší české

společnosti hledající

demokratickou

hodnotovou alternativu

proti dogmatickému a bezduchému ateismu. Majetkové nároky církví byly uplatňovány jen okrajově a ojediněle. Popularita církví začala klesat po úmrtí kardinála Tomáška, kdy nové vedení katolické církve vyvíjelo nátlak na orgány státu, vyjádřený především soudními spory o majetek. Popularita byla také negativně ovlivňována tím, že někteří představitelé katolické církve prosazovali vstřícný postoj k sudetoněmeckému hnutí a nechávali bez povšimnutí jeho útoky na arcibiskupa Josefa Berana a další představitelé poválečného českého katolictví, kteří s odsunem souhlasili. Výsledek této politiky církve a dalších faktorů je vyjádřen v níže uvedeném grafu. Zajímavou novinkou pro rok 2011 je počet 707 tis. obyvatel nehlásící se k žádné církvi, ale přesto, k víře.

tabulka 1. Počet duchovních a přehled výdajů 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

počet duchovních

2631

2898

3298

3480

3822

4136

4389

4754

4892

výdaje celkem

393 308

539 689

606 832

731 802

926 249

1 018 370

1 285 640

1 386 740

1 444 753

Tabulka vlastní, zdroj: MINISTERSTVO KULTURY. Počty duchovních a výše poskytnutých finančních prostředků [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-anabozenske-spolecnosti/financovani-cirkvi/pocty-duchovnich-avyse-poskytnutych-financnich-prostredku-1050/

17

raf 1 Počet věřících 5 000 000 4 000 000 3 000 000 počet věřících

2 000 000

1 000 000 0

1991

2001

2011

raf vlastní, zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, výsledky sčítání viz. Tab. 604 Obyvatelstvo podle náboženské víry, národnosti a pohlaví

5.1 Stát a církve po roce „89“ Prakticky již od počátku obnovy soukromého vlastnictví po roce 1989, byla vedle restituce fyzických osob, politických stran a spolků, zamýšlena také systémová náprava majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem, ke které však zatím nedošlo. Církevním subjektům na základě výčtového zákona č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, které v roce 1990 a 1991 přijalo Federální shromáždění, bylo vráceno 57 objektů, později pro umožnění existence a rozvoje řádů bylo zákonem č. 338/1991 Sb. vráceno dalších 113 objektů. Také v letech 1996 – 1998 bylo tzv. exekutivní cestou za úřednické vlády Josefa Tošovského církvi vráceno několik objektů kultovního nebo pastoračního charakteru.42 Do doby než byla přijata zákonná úprava o majetkovém vypořádání vztahů mezi státem a církvemi však zůstala blokace církevního majetku, která je obsažena v §29 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. A právě také tento blokovaný církevní majetek je jedním ze základních důvodů, které přispěly k řešení této otázky. Obce, v jejichž katastrálním území se takové majetky nacházely, prakticky nemohly efektivně nakládat s tímto majetkem, ať už šlo o možnost rozvoje území či čerpání některých dotací. Nejznámějším případem je asi obec Červená Řečice na Pelhřimovsku. Zatím co restituce fyzických osob proběhly, i když některé soudy trvají dodnes, restituce církevních subjektů se dostávají na řadu až po více jak 20 letech.

42

KŘ , Jakub. Zákon o církvích a náboženských společnostech: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xviii, 366 p. ISBN 978-807-4003-622.

18

5.2 Předcházející události schválení tohoto zákona Současná schválená právní úprava restitucí církevního majetku vychází z koncepce vládního návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z roku 2008. Nevyřešeným majetkovým vyrovnáním státu s církvemi se tehdy začal vážně zabývat až koaliční kabinet Mirka Topolánka (ODS). Pro vyjednávání s církvemi byla zřízena příslušná komise v čele s ministrem kultury Václavem Jedličkou (KDU-ČS ). Uzavřená dohoda, která ztroskotala na odporu opozice a části poslanců ODS, představovala navrácení církvím třetinu majetku a dvě třetiny finanční náhrady ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. S úroky by částka činila cca 270 mld. korun a stát by církve přestal financovat po dvacetiletém období. K dlouhodobé nečinnosti (od 1. 1. 1993) Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí tohoto zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností se vyjádřil Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010, který bude blíže rozebrán v kapitole judikatury. Byl to impulz, který zahájil vyjednávání nově zvolené vlády Petra Nečase se zástupci ODS, TOP 09 a VV. Prvním krokem řešení bylo podepsání Deklarace shody o výkonu hospodářského zabezpečení církví a náboženských společností státem v letech 2011 až 2014. K podpisu deklarace došlo dne 12. 1. 2011. Touto deklarací bylo stanoveno zamrazení prostředků vyplácených státem na platy duchovních včetně pojistného a to na přesně stanovený počet – 4 892 duchovních (1 348 000 000,-Kč)43. V březnu 2011, vláda jmenovala tým pro vyjednávání s partnerskou komisí církve a náboženských společností. Návrh zákona tak byl připravován ve velmi úzké koordinaci státu s církvemi, jehož výsledkem byl kompromisní návrh vedoucí ke spokojenosti obou stran. Po projednání různých možností majetkového vyrovnání komise rozhodly, že se bude vycházet z návrhu zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2008, s upravením ustanovení, která byla předmětem největších sporů. Na společném jednání obou komisí, ze dne 25. 8. 2011 byly parametry nového majetkového vyrovnání odsouhlaseny. Po různých problémech ve Sněmovně, Senátu a vracení zákona prezidentem republiky Václavem Klausem, bylo toto ostře sledované majetkové vyrovnání s církví a náboženskými společnostmi napodruhé schváleno dne 8. 11. 2012.

43

MINISTERSTVO KU TURY. Počty duchovních a výše poskytnutých finančních prostředků. In: Počty duchovních a výše poskytnutých finančních prostředků [online]. 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/financovani-cirkvi/pocty-duchovnich-a-vyseposkytnutych-financnich-prostredku-1050/.

19

5.3 Důsledky nepřijetí tohoto zákona a. v případě nepřijetí tohoto zákona o majetkovém vyrovnání, by se církvím otevřela cesta soudních žalob na vydání svého majetku. Nález Ústavního soudu I. ÚS 562/09 ze dne 31. 8. 2011 má pro tuto skutečnost precedenční charakter. b. nárůst finančních prostředků na platy duchovních -

registrované církve mají podle §7 odst. c) zákona č. 3/2002 nárok na státní příspěvek po deseti letech od registrace (za podmínky, že se k nim přihlásilo alespoň 1 promile obyvatel).

20

6 Rozbor platné právní úpravy zákona č. 428/ 2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi Tento zákon, dle své preambule, je „veden snahou zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, které byly spáchány komunistickým režimem v období let 1948 – 1989, vypořádat majetkové vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi jako předpoklad plné náboženské svobody a umožnit tak obnovením majetkové základny, svobodné a nezávislé postavení církví a náboženských společností, jejichž existenci a působení pokládá za nezbytný prvek demokratické společnosti“.

6.1 Rozhodné období Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi vymezuje rozhodné období jako období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, tedy stejné jako v dalších restitučních zákonech44. Z historického vymezení se jedná o období, ve kterém po únorovém převratu v roce 1948 (také známým jako Vítězný únor) zahájila činnost vláda Komunistické strany, a jejíž diktatura trvala až do sametové revoluce v r. 1989. „Stanovení tohoto data nelze vykládat tak, že by zákonodárce považoval „předúnorový“ režim zcela a bezvýjimečně za režim respektující principy právního státu, ale pouze za výraz politické shody v otázce, zda k restitucím přistoupit a pokud ano, jakým způsobem“. Také dle tohoto nálezu ústavního soudu, začátek konce českého demokratického státu byl již mnichovský diktát45(dojednaný 29. září 1938 v Mnichově). 6.1.1 Vztah restitučních předpisů k tzv. „Benešovým dekretům“46 Jak již bylo výše naznačeno, i přes respektování přesně vymezeného rozhodného období, judikatura ústavního soudu nevylučuje, že aplikací tzv. „Benešových dekretů“ (vydávaných v letech 1940-1945), mohlo dojít ke vzniku majetkových křivd v rozhodném období. Po tak dlouhé době je určování platnosti a účinnosti správních nebo jiných aktů, na základě kterých k přechodům vlastnictví docházelo velmi obtížné. 47 Přesto ustanovení § 8 písm. h) zákona o majetkovém vyrovnání vydání takového majetku striktně vylučuje. Tedy 44

Např. § 1 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Nález Ústavního soudu ze dne 25. 3. 1998, sp. zn. Pl. ÚS 45/97 (N 41/10 Sb. NU 277; 79/1998 Sb.). Dostupný z: http://kraken.slv.cz/Pl.%C3%9AS45/97. 46 JÄ ER, Petr. 1 Odborné stanovisko k možnosti soudních sporů restituentů z 90. let či dalších subjektů (spolky, nadace) ve věci tvrzené diskriminace ze strany státu v souvislosti s restitucí majetku církví. [online]. Brno, 3. 9. 2012 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenskespolecnosti/majetkove-narovnani/Stanovisko-Rovnost-restituentu.pdf 47 Nález Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. III. ÚS 107/04 (N 192/35 SbNU 509). Dostupný z: http://kraken.slv.cz/III.%C3%9AS107/04. 45

21

není rozhodné, zda se jedná o věc konfiskovanou před rozhodným obdobím či nikoliv. Podle znění tohoto zákona se taková věc nevydá.

6.2 Oprávněné osoby § 3 Restituce církevního majetku se týká všech církví a náboženských společností, s dominantním postavením Římskokatolické církve. Oprávněným osobám vzniká, za předpokladu splnění podmínek stanovené tímto zákonem, právní nárok na vydání věci. Dle § 3 zákona jsou jimi: a. registrované církve a náboženské společnosti48, b. právnické osoby zřízené nebo založené jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c. právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve

a

náboženské

společnosti

k duchovním,

pastoračním,

charitativním,

zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům (např. nadace či spolky), d. Náboženská matice4950, - představovala náboženské fondy zřízené kabinetními listy císaře Josefa II ze dne 27. 2. 1782 a 11. 3. 1782. za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedené v § 5. Obsah smlouvy o majetkovém vypořádání podle § 16 zákona je možné považovat za záležitost týkající se církve jako celku. V tomto ohledu se však neuplatní ustanovení Kodexu kanonického práva (CIC, vydán 1983), dle něhož je statutárním orgánem církve (katolické církve) jako celku papež, neboť na území České republiky, jedná jako „statutární orgán“ Česká biskupská konference51. To ovšem nevylučuje možnost omezení jednatelského oprávnění, se kterým je dokonce v § 16 odst. 4 počítáno: „V případě, že ze základního dokumentu dotčené církve a náboženské společnosti vyplývá omezení statutárního orgánu dotčené církve a náboženské společnosti k majetkovým dispozicím, je k podpisu smlouvy 48

49

50

51

Dle z. č. 3/2002 Sb. o Svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (Zákon o církvích a náboženských společnostech). Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 11. 2006, čj. 5 A 35/2002- 73. Náboženská matice je veřejným fondem s právní subjektivitou. Není organizační součástí římskokatolické církve, ani státní fondem. Jde o zvláštní samostatný subjekt, jehož účelem je správa části majetku římskokatolické církve a výnosů z něho, a to pro potřeby římskokatolické církve. Po nabytí účinnosti tohoto zákona, práva a povinnosti zakladatele Náboženské matice vykonává Církev římskokatolická, viz § 18 odst. 9 tohoto zákona. KŘ , Jakub. Zákon o církvích a náboženských společnostech: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xviii, 366 p. ISBN 978-807-4003-622., s. 163 - 169.

22

zapotřebí předchozí zmocnění k tomu oprávněným orgánem dotčené církve a náboženské společnosti.“ Dle základního dokumentu Římskokatolické církve je dispozice s majetkem podmíněna souhlasem Apoštolského stolce, jakožto zřizovatelem České biskupské konference. 52

6.3 Povinné osoby § 4 Největší část tohoto majetku, který je dotčen blokačním účinkem, je ve vlastnictví státu (cca 95%). Také některé obce jsou evidovány jako vlastníci původního majetku. Dotčení těchto obcí, jako povinných osob k dalším restitučním nárokům, je dáno historickou existencí vlastnické plurality na území obce, před rokem 1948. Obě entity tedy obce i církve byly svým způsobem postiženy stejně, avšak s tím rozdílem, že při obnovení samosprávy obcí, v r. 1991, došlo k navrácení tzv.“ historického majetku obcí“ dle zákona č. 172/1991Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, který byl zabaven po roce 1949. Tento zákon, mimo jiné, upravuje ve svém § 4 odst. 2: „Do vlastnictví obcí nepřecházejí rovněž věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu.“ Od 1. 1. 2013 však byla zrušena blokace církevního majetku patřící těmto obcím, krajům a dalším nestátním subjektům s tím, že tento majetek nadále zůstane v jejich vlastnictví a bude za něj vyplacena náhrada. Zákon proto primárně vymezuje za povinné osoby ty subjekty, které provádí správu státního majetku, neboť předmětem vydání je především majetek státu. Povinnými osobami při správě majetku v rezortu Ministerstva zemědělství jsou dle § 4: a. Pozemkový fond České republiky53, b. Lesy České republiky, s. p., c. stát, za který jedná příslušná organizační složka státu, kterou je v tomto zákoně konkrétně jmenován Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových 54. d. státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik a jiná státní organizace.

6.4 Skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám § 5 Skutečnostmi, kterými došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou taxativně stanoveny v § 5. Rozumí se jimi, obdobná ustanovení z předpisů upravující zmírnění

52

Viz. Základní dokument Římskokatolické církve. In: Základní dokument Římskokatolické církve [online]. Praha, 28. 9. 2006 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.cirkev.cz/cirkev-ve-svete/dokumenty/, čl. IV, Orgán církve jednající jejím jménem a vymezení jeho oprávnění. 53 K 1. 1. 2013 nahrazen Státním pozemkovým úřadem, dle z. č. 503/2012Sb., o Státním pozemkovém úřadu. 54 § 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

23

majetkových křiv v době nesvobody, do výčtu však nebyly zahrnuty typické tituly pro fyzické osoby55, ale došlo zde k zohlednění titulů, které byly projevem perzekuce církví a náboženských společností: a. odnětí věci bez náhrady postupem zákona č. 142/ 1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. b. odnětí věci podle zákona č. 185/1948 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství, zákona č. 125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku, a zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení, c. úkoly učiněné Náboženskou maticí, jimiž nakládala s majetkem, který nevlastnila, zjm. při postupu dle vyhlášky 351/1950 Ú. l., o převzetí správy některých majetkových podstat náboženským fondem, d. dražebním řízení provedené zkrácenou formou, e. darovací, kupní smlouvou či odmítnutí dědictví, pokud k takovému úkonu došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, f. vyvlastnění za náhradu, pokud věc existuje a neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna, g. znárodnění nebo vyvlastnění, které bylo vykonáno v rozporu s platnými právními předpisy v té době nebo bez vyplacení příslušné náhrady, h. politická nebo náboženská perzekuce anebo postup porušující obecně uznávané principy demokratického právního státu nebo lidská práva a svobody, i.

převzetí nebo ponechání si věci bez právního důvodu.

6.5 Postup při vydávání majetku Od 1. 1. 2013 začala plynout roční prekluzivní lhůta, ve které církve a náboženské společnosti (dále jen oprávněné osoby) mohou podat žádost o vydání svého dříve zabaveného majetku. K vydání věcí jsou povinné osoby jmenovány v § 4. Pozemkový fond ČR k 1. 5. 2011 evidoval 48 412 ha pozemků dotčených blokací dle § 29 zákona o půdě. Hodnota takového majetku byla vyčíslena na 31 mld. Kč. esy ČR, s. p. evidovaly 151 777 ha lesních pozemků a 33, 7 ha zastavěných pozemků z původního majetku registrovaných církví a náboženských spol. v hodnotě 44 mld. Kč. Předpokládaný původní 55

§ 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

24

majetek církví je odhadován na základě evidence těchto nemovitostí ve správě Pozemkového fondu ČR, esů ČR, Vojenských lesů, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a údajů poskytnutých Svazem měst a obcí. V současné době údaj o tom kolik bude skutečně církevním subjektům z pozemků blokovaných povinnými subjekty vydáno, nelze získat. Celý zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je založen na konceptu tzv. kombinovaného vyrovnání. Jedná se o kombinaci naturálního a relutárního (finančního) odškodnění, což řeší tu situaci, že se některý majetek ve správě těchto výše uvedených subjektů nevydá (§ 8). V tom případě mají církevní subjekty nárok na finanční odškodnění. Zákon předpokládá, že se církvím vydá cca 200 tis. ha naturálně a 61 tis. ha se finančně nahradí. Konkrétně se hovoří o reálné možnosti vrácení majetku církvím v hodnotě 75 mld. Kč a finančním narovnání (za nevydaný majetek) v podobě 59 mld. Kč. Finanční kompenzace bude rozdělena v poměru 80% Římskokatolické církvi a 20% ostatním církevním subjektům. 6.5.1 Vydávání věcí ostatními povinnými osobami § 7 Za ostatní povinné osoby zákon považuje osoby uvedené v § 4 písm. c) a d). Tyto ostatní osoby jsou povinné vydat oprávněné osobě nemovitou věc, která je nyní ve vlastnictví státu, ale přitom náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, pokud a. funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává dle tohoto zákona, neb b. oprávněné osobě nebo jejímu právnímu předchůdci v rozhodném období sloužila k duchovním,

pastoračním,

charitativním,

zdravotnickým,

vzdělávacím

či

administrativním účelům, nebo jako obydlí duchovních. Také tato povinná osoba vydá za splnění výše uvedených podmínek oprávněné osobě movitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností. Pod výše uvedeným definovaným okruhem věci si můžeme představit např. kalichy, oltáře atp. Hodnotu takového majetku nelze vyčíslit.

25

6.5.2 Věci, které se nevydávají § 8 a. zastavěný pozemek stavbou, která byla zřízena v souladu se stavebním zákonem56 a je užívána, ač jí byl zastavěn pozemek, který se stal předmětem majetkové křivdy dle § 5 tohoto zákona. Za zastavěný pozemek se považuje i pozemek nebo jen jeho část, který je zastavěn dopravní infrastrukturou, b. nemovitá věc, která tvoří území vojenského újezdu, vojenský újezd slouží k zabezpečování obrany státu a výcviku ozbrojených sil. 57,58 A jako takové, jsou pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech, nyní 59, ve výlučném vlastnictví státu60. Toto ustanovení se opírá o istinu základních práv a svobod, která ve svém čl. 11 odst. 2 stanoví: „Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob…“, c. církevní matriky, které přešly do majetku státu dle § 27 zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách, d. nemovitost užívanou k plnění úkolů bezpečnostního sboru, e. pozemek vyňatý ze Zemědělského půdního fondu, na kterém bylo zřízeno sportovní hřiště, které je užíváno a bylo zřízeno v souladu se zákonem, f. části pozemků nebo staveb, které jsou potřebné pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb dopravní nebo technické infrastruktury, g. nemovitou věc tvořící území národního parku nebo národní přírodní rezervace, h. věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

56

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 57 § 29 a § 30 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 58 PEKÁREK, Milan, Ivana PRŮCHOVÁ a Iveta B ÁHOVÁ. Pozemkové právo. Plzeň: Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, s. 98 – 99. 59 Režim zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, také reagoval na ustanovení §11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, podle něhož (před účinností zákona o zajišťování obrany) bylo možné, aby oprávněné osoby v rámci „zemědělských restitucí“ získaly zpět, do svého vlastnictví tyto pozemky, sloužící k obraně státu. 60 § 31 odst 1. zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

26

Pokud by se měla vydávat nemovitá věc, kterou stát nezbytně potřebuje k výkonu svých povinností a nelze využít jiné nemovité věci, je oprávněná osoba tedy církevní subjekt, povinna umožnit další užívání nemovitosti státem, po dobu 10 let za nájemné v daném místě a čase obvyklém. 6.5.3 Přehled kroků při vydávání církevního majetku Ve lhůtě do 31. 12. 2013 vyzve církevní subjekt (např. farnost, řád, biskupství) povinnou osobu k vydání konkrétní věci (zemědělské, nezemědělské či jiné věci), která patřila do původního majetku církví. Je na straně církevního subjektu aby prokázal, že byl vlastníkem nárokované věci v rozhodném období a tato věc mu byla odňata na základě majetkové křivdy označené v § 5. Také připojí listinu nebo jiné osvědčení prokazující právní nástupnictví, uplatňuje-li nárok na vydání zemědělské nemovitosti či věci jiné. 6.5.3.1 Postup při vydání zemědělské nemovitosti § 9 Pokud církevní subjekt takové skutečnosti prokáže a požádá o vydání zemědělské nemovitosti, povinný subjekt kromě přeposlání kopie výzvy příslušnému pozemkovému úřadu (do 7 dnů) s ním uzavře dohodu, nejpozději do 3 měsíců o vydání věci, která bude následovně přezkoumána pozemkovým úřadem61 ve správním řízení. Účastníky takového řízení jsou oprávněná i povinná osoba. V souladu s ústavním pořádkem a občanským soudním řádem (dále jen OSŘ), podléhá správní rozhodnutí ohledně občanskoprávních vztahů soudnímu přezkumu dle částí páté OSŘ. Jediným možným opravným prostředkem je tedy žaloba. Zjistí-li pozemkový úřad, že uzavřená dohoda se netýká zemědělské nemovitosti, žádost o její schválení zamítne. V případě takového zamítavého stanoviska bude situace nadále řešena dle § 10. Pokud tato dohoda nebude v souladu se zákonem, pozemkový úřad ji neschválí. Oprávněná nebo i povinná osoba se v tomto případě bude moci dožadovat přezkoumání tohoto rozhodnutí soudem. Pravomocné rozhodnutí o schválené dohodě nebo o návrhu oprávněné osoby na vydání věci, je listinou způsobilou k provedení záznamu do katastru nemovitostí ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem.

61

§20 odst. 1 písm. a) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vtahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 186/2006 Sb.

27

Pokud k uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitosti nedojde, rozhodne na návrh oprávněné osoby o vydání zemědělské nemovitosti pozemkový úřad. Návrh může oprávněný subjekt podat do 6 měsíců od uplynutí lhůty k uzavření dohody. Pozemkový úřad musí rozhodnout v 6 měsíční lhůtě, nebo 12 měsíční lhůtě, jedná-li se o zvlášť složitý případ. Řešení „zvlášť složitého případu“ může nastat např. v situaci, kdy pozemek původního církevního majetku zasahuje do několika stávajících parcel 62. Časová prodleva pak bude souviset se zajišťováním podkladů pro vydání rozhodnutí. V tomto případě se bude jednat o vyhotovení identifikace parcel, zpracování geometrických plánů pro oddělení částí pozemků63, které se nebudou vydávat, či zpracování znaleckých posudků 64. Pokud pozemkový úřad rozhodnutím dohodu schválí, bude tato dohoda do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, předložena katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí. 6.5.3.2 Postup při vydání jiné než zemědělské nemovitosti § 10 V případě nezemědělských nemovitostí – např. kostelů, charit, far – bude dohoda s povinnou osobou předložena na katastrální úřad přímo. Nepodléhá tedy schválení pozemkovým úřadem. Vlastnické právo k nezemědělské nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nabývá oprávněná osoba na základě dohody o vydání věci vkladem do katastru nemovitostí. 65 Postup při vydávání jiné než zemědělské nemovitosti blíže upravuje § 10 tohoto zákona. Na možné případy, kdy oprávněná osoba vyzve k vydání věci nesprávnou osobu či nebude možné vlastníka věci vůbec zjistit, pamatuje ustanovení § 11, které zakládá právo oprávněných osob uplatnit nárok na vydání těchto věcí u soudu. I v těchto případech se pro uplatnění nároku u soudu stanoví tříletá lhůta, jejímž uplynutím právo zanikne. Ustanovení § 11 odst. 3. písm. c) pamatuje na situaci, kdy údaje v katastru potvrdí vlastnictví státu, avšak nebude zjištěna konkrétní organizační složka státu. Potom platí, že při zakládání nároku na vrácení zemědělských nemovitostí oprávněnou osobou, příslušná osoba

62

Na takové situace pamatuje § 18 odst. 5 kdy je stanoveno, že oprávněné, povinné i nepříslušné osobě poskytne bezplatně příslušné údaje katastrální úřad a v případě potřeby vyhotoví identifikaci parcel nebo jiný dokument, z něhož bude vyplývat, do které z dnešních parcel nemovitá věc, jež je předmětem nároku, nebo její část zasahuje. 63 K dělení nebo scelení pozemku za účelem jeho vydání není třeba rozhodnutí ani opatření jiného orgánu veřejné správy než katastrálního úřadu. (§ 14 odst. 1). 64 Nezbytné náklady pro zajištění podkladů pro vydání rozhodnutí hradí stát. (§ 14 odst. 2 zákona). 65 Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

28

postoupí výzvu Pozemkovému fondu ČR 66 a při nároku oprávněné osoby na vydání jiné věci, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Všechny převody věcí ze státu na církevní subjekty musí povinné osoby každoročně nahlašovat Ministerstvu kultury, které tak získá podrobný seznam vydaných věcí. Podle Pozemkového úřadu by mělo vracení pozemků skončit nejpozději koncem roku 2016. 6.5.4 Ocenění a rozsah církevního majetku Tento zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi vybočuje z řady restituční legislativy přijaté po roce 1989, jejíž základní premisou je částečná náprava křivd v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 a jejich odškodnění. Zákonodárce tímto zákonem vnesl do restituční legislativy výraznou právní diskontinuitu mezi restituce církevních a ostatních ať už fyzických či právnických67 osob, která může mít v budoucnu mnoho negativních dopadů. Diskontinuita spočívá v zavedení tržního odškodňování68, zatímco v minulosti např. odškodnění za majetek u restitucí fyzických osob byl stanoven na základě oceňovacího předpisu69 z roku 1990 (konkrétně vyhláškou ministerstva financí ČR 316/1990, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků), kdy se za výchozí stav bere skutečnost ke dni odnětí majetku, zatímco pro účely ocenění původního církevního majetku bylo využito současných tržních cen. V níže uvedené tabulce můžeme vidět předpokládaný rozsah původního církevního majetku vč. jeho výměry a aktuálního ocenění Ministerstvem kultury70.

66

K 1. 1. 2013 nahrazen Státním pozemkovým úřadem, dle z. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Restituce právnických osob byly výjimečné. Nepočítáme-li tzv. kvazirestituční (kvazi=zdánlivé, připomínající) zákony jako: zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů či další zmírnění křivd, které v sobě zahrnoval zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Restituce právnických osob probíhaly na základě výčtového zákona nebo zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd (viz. § 2). 68 K tomuto závazku není ČR povinna. 69 Tzv. „tabulkové“ odškodňování se vyplácelo všem ostatním restituentům, ale i osobám, kterým byl od roku 1919 zabrán majetek na základě pozemkové reformy. 70 MINISTERSTVO KU TURY. Ocenění původního církevního majetku. Ocenění původního církevního majetku [online]. [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenskespolecnosti/majetkove-narovnani/oceneni-puvodniho-cirkevniho-majetku-123121/ 67

29

tabulka 2. Výsledky ocenění jednotlivých typů nemovitého majetku církví a náboženských spol.

Druh nemovitosti Výměra (ha) lesní půda zemědělská půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

Cena za m2 (Kč) Výsledná cena (mld. Kč)

181 326

27,74

50,3

72 202

44,48

32,1

3 611

20,00

0,7

600

1106,78

6,6

3 894

30,00

1,2

budovy

324

43,8

celkem

261 957

134,7

Tabulka vlastní, zdroj: Věcná část zákona č. 428/2012 Sb.

V algoritmu užitá průměrná cena lesní půdy vychází z publikace Ministerstva zemědělství: „Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR k 31. 12. 2000“, která vychází z dat Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti za rok 1999. Průměrná cena 1m 2 lesní půdy, je stanovena nákladovou metodou71, jako součet průměrné hodnoty lesních pozemků (3,12 Kč/m2) a průměrné věcné hodnoty lesních porostů s předpokladem 10% holin (24,66 Kč/m2). Do výsledné ceny lesní půdy byly zahrnuty i lesy v současnosti patřící společnosti esy ČR, vojenské lesy, národní parky i chráněná území atd. „Při detailnějším ocenění by bylo vhodné odlišit hodnotu jednotlivých kategorií lesa dle možnosti těžby dřevního porostu“72. Autor práce konstatuje, že stanovená úřední cena lesní půdy (ve většině případů) neodpovídá průměrné tržní realitě. Průměrná hodnota tržní lesní půdy je totiž mnohdy podstatně nižší (15 Kč/m2 73)7475.

71

72

73

74

Mezinárodně uznávané metody ocenění jsou: srovnávací (tržní) metoda, nákladová metoda a příjmová (výnosová) metoda. Nákladový způsob vychází z reprodukční ceny, tj. z ceny, za kterou by v daném místě a čase bylo možno stavbu pořídit, ale neudává skutečnou cenu na místním trhu. Jak vyplývá z Kvalitativního komentáře algoritmu užitého ze strany církví a náboženských společností pro odhad hodnoty zabaveného církevního majetku z 8. 10. 2008 vyhotoveného společností ErnstYoung. KUČERA, František. Stanovisko SVO k návrhu zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů. In: Stanovisko SVOL k návrhu zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů [online]. Pelhřimov, 29. 5. 2008 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.svol.cz/data/tk/stan_cr29-05-08.doc Pod pojmem tržní cena se rozumí výsledek konkrétní tržní transakce mezi prodávajícím a kupujícím v konkrétním místě a čase (fungující nabídka jako a poptávka), zatímco úřední cena, je cena zjištěná podle cenového předpisu, jímž rozumíme zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), v platném znění a na něj navazující prováděcí vyhláška č.3/2008 Sb. (§30, § 39), která byla novelizována vyhláškou č.460/2009 Sb.

30

Zemědělská půda je pro účely tohoto zákona definována jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvale travní porosty (dříve louky a pastviny). Pro určení ceny zemědělské půdy byl vytvořen algoritmus, vycházející z rozloh jednotlivých typů pozemků v katastrech ČR dodaných Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním a vážených průměrných76 cen obdržených z různých zdrojů. Při ocenění zemědělské půdy byla půda rozdělena do čtyř segmentů: sady, zahrady, obdělávaná půda třídy A77, a obdělávaná půda třídy B. Váženým průměrem cen dle rozlohy jednotlivých typů těchto pozemků v ČR je vypočtena průměrná cena zemědělské půdy ve výši 44, 48,-Kč/m2. Výpočet průměrné základní ceny, jak uvádí společnost ErnstYoung, „je založena na velkém množství předpokladů, které nutně nemusí mít reálný základ. Například odhad podílu více hodnotné zemědělské půdy třídy A je založen plně na předpokladech autorů materiálu a není provedeno žádné ověření tohoto odhadu.“ Dalším sporným bodem je použití zcela rozdílných metodologických přístupů k jednotlivým typům pozemků. Například pozemky typu sad a zahrada jsou oceněny dvěma rozdílnými přístupy, ačkoliv oba typy pozemků jsou zahrnuty v publikaci Cena zemědělské půdy v České republice v letech 1993 – 2004, aniž by byl tento rozpor vysvětlen. I ocenění dalších položek (vodní plochy, zastavěné plochy, ostatní plochy 78, budovy) zabaveného církevního majetku proběhlo na základě církví a náboženských společností užitého,

statistického

algoritmu

využívající

průměrné

ceny,

který

je

vzhledem

k nedokonalostem podkladových i tržních dat a za podmínek časově omezeného prostoru, podle ErnstYoung adekvátní. Vhodnějším nástrojem pro zpřesnění ocenění takového množství majetku, pominemeli ideální, ale zřejmě nereálné 79 položkové ocenění, se jeví jako kombinace těchto dvou, 75

ZÁDRAPA, Radek. O tržních a úředních cenách lesa. In: O tržních a úředních cenách lesa [online]. 28. 11. 2007 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-9-99/o-trznich-a-urednichcenach-lesa 76 byl zahrnut i podíl jednotlivých typů zemědělské půdy na celkové ceně zemědělské půdy 77 jedná se o tu část orné půdy, která přiléhá k intravilánu a má tedy vyšší hodnotu 78 Dle informací od zástupce církví se jedná o komunikace, dále také skály či neplodnou půdu. 79 ErnstYoung, s.r.o. Kvalitativní komentář algoritmu užitého ze strany církví a náboženských společností pro odhad hodnoty zabaveného majetku. In: Kvalitativní komentář algoritmu užitého ze strany církví a náboženských společností pro odhad hodnoty zabaveného majetku [online]. 8. 10. 2008 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=57436. Dle výsledků této studie, ocenění jedné budovy vychází na cca 4 hodiny, při ocenění 16 250 budov, které zákon uvádí, by doba ocenění, čistě hypoteticky, trvala asi 65 tis. hodin tedy 8,1 tis. člověkodnů. Při průměrné hodinové sazbě 2 000,- Kč by se náklady na

31

uvedených nástrojů. Výsledný přístup by se mohl opírat o regionálně či věcně členěnější statistická a tržní data či alespoň o namátkové místní prohlídky.

6.6 Omezení převodu věcí, které byly předmětem majetkové křivdy § 13 Věci, které tvoří původní majetek církví a náboženských společností (vč. věcí movitých), které jsou ve vlastnictví státu nelze po dobu 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a ani během řízení před pozemkovým úřadem, převést do vlastnictví jiné osoby, přenechat jiné osobě k užívání, ani zatížit právem jiné osoby. Toto omezení platí až do dne, kdy: a. marně uplyne lhůta pro podání žaloby podle části páté „Řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (§ 244 a násl.), OSŘ80 nebo pro uplatnění nároku na vydání věci soudem, b. uplyne dvouměsíční lhůta po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě dle částí páté OSŘ (nebylo-li podáno dovolání) c. uplyne dvouměsíční lhůta po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nároku (nebylo-li podáno dovolání) Porušením této povinnosti vzniká oprávněné osobě nárok na náhradu škody

6.7 Finanční náhrada § 15 V důvodové zprávě - zvláštní části, zákon vysvětluje finanční náhradu jako další formu zmírnění majetkových křivd, kterou obdrží každá z taxativně vyjmenovaných registrovaných církví a náboženských společností. Suma finanční náhrady představuje náhradu za původní majetek církví a registrovaných společností, který se v rozhodném období stal předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 a nemá být těmto církvím a náboženským společnostem podle tohoto zákona vydán. Celková výše finanční náhrady, která je v zákoně stanovena bez ohledu na konkrétní žádosti o navrácení majetku představuje 59 mld. Kč. Toto ustanovení je velmi diskutovanou částí tohoto zákona nejen pro výši finanční náhrady, ale zejména také proto, že pokud by se přistoupilo pouze k naturální restituci podle zákona o půdě, z dostupných údajů ministerstva kultury by majetek nazpět získala pouze Římskokatolická církev (a to 98% majetku). Ostatní církve a náboženské společnosti by tímto procesem skoro žádný majetek nezískaly a podle ministerstva kultury by nadále musely zůstat položkové ocenění majetku mohlo vyšplhat až na 240 mil. Kč. Navíc pro tento typ ocenění majetku je naprosto nezbytným podkladem přesný seznam oceňovaného majetku vč. další potřebné podkladové dokumentace v elektronické podobě. 80 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

32

závislé na financování ze státního rozpočtu. Zákon o majetkovém narovnání počítá v rámci solidární nabídky Římskokatolické církve, s rozdělením finanční náhrady a to v poměru 80% Římskokatolické církvi a 20% ostatním církevním subjektům8182. V rámci principu solidarity mezi církvemi, tak dosahují na finanční náhrady v tomto zákoně i církve, kterým nevznikla žádná škoda.

tabulka 3. Přehled církevních subjektů a zákonem stanovená finanční náhrada

č.

Název církve

Rok založení

Počet

Finanční náhrada

věřících83 1

Apoštolská církev

1989

4 930

1 056 336 374,- Kč

2

Bratrská jednota baptistů

1951

3 208

227 862 069,- Kč

3

Církev adventistů sedmého dne

1951

7 391

520 827 586,- Kč

4

Církev bratrská

1951

10 865

761 051 303,- Kč

5

Církev československá husitská

1920

39 229

3 085 312 000,- Kč

6

Církev řeckokatolická

recepce z R-U

9 883

298 933 257,- Kč

7

Církev římskokatolická

recepce z R-U

1 082 463

47 200 000 000,- Kč

8

Českobratrská církev evangelická

recepce z R-U

51 858

2 266 593 186,- Kč

9

Evangelická církev augsburského

recepce z R-U

6 632

118 506 407,- Kč

1951

1 949

367 634 208,- Kč

recepce z R-U

1 129

272 064 153,- Kč

recepce z R-U

2 152

601 707 065,- Kč

19. 1. 1995

2 589

113 828 334,- Kč

1930

155

35 999 847,- Kč

vyznání v České republice

10 Evangelická církev metodistická 11 Federace židovských obcí v České republice

12 Jednota bratrská 13 Luterská evangelická církev a. v. v České republice

14 Náboženská společnost českých

81

Není také jasné, dle jakého klíče je tato částka určena. Evangelický farář: Restituce jsou divné. Nám vrací miliardy a nevíme za co. [online]. 10. 8. 2012 [cit. 201211-30]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Evangelicky-farar-Restituce-jsou-divne-Namvraci-miliardy-a-nevime-za-co-242544. Pozn. autora: farář Českobratrské církve evangelické. 83 V roce 2011, Dostupné z: ŠTEFANIKOVÁ, Sandra. Výplatní páska církví. Projděte si, kolik platí stát. Výplatní páska církví. Projděte si, kolik platí stát [online]. 20. 2. 2012 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2013/02/20/vyplatni-paska-cirkvi-projdete-si-kolik-plati-stat/ Červená šipka značí klesající tendenci počtu věřících. Zelená šipka naopak zaznamenává rostoucí počet věřících, tendence šipky vyplývají z porovnání statistických výsledků Sčítání lidu, domů a bytů roku 2001 a 2011. Dostupné také z: http://www.scitani.cz/. viz. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání. 82

33

unitářů

15 Pravoslavná církev v českých

recepce z R-U

20 553

1 146 511 242,- Kč

recepce z R-U

8 158

654 093 059,- Kč

recepce z R-U

1 730

272 739 910,- Kč

zemích

16 Slezská církev evangelická augsburského vyznání

17 Starokatolická církev v České republice

 Rakouska Uherska Tabulka vlastní, zdroj: zákon č. 428/2012

V této souvislosti autor práce také odůvodňuje přeškrtnutou finanční náhradu ve výše uvedené tabulce, která měla připadnout Bratrské jednotě baptistů, ta však jako jediná ze 17 registrovaných církví finanční náhradu odmítla. Důvody, které vedly Bratrskou jednotu baptistů k tomuto kroku a které úzce souvisí s výše naznačenou problematikou, oznámil její předseda Milan Kern84. Jsou jimi: a. odmítnutí vytváření majetkové základny z příspěvků státu, když třetina sboru funguje na základě samofinancování již od roku 1990, b. skutečné majetkové škody (rozestavěná modlitebna v 70. letech v Karlových Varech) jsou nepoměrné vůči nabízené částce 228 milionů korun. Dále Bratrská jednota baptistů bude přijímat dotace na platy duchovních (po dobu přechodného období 17 let), po skončení tohoto období už však bude spoléhat na samofinancování z vlastní činnosti, příspěvků věřících, darů či dobrovolnictví. Bude-li třeba, nebrání se Bratrská jednota baptistů převedení, v současné době placených kazatelů, do civilního zaměstnání. Obsahem smlouvy o vypořádání je klauzule, kterou se po podepsání církevní subjekt vzdává jakýchkoliv jiných náhrad (soudních jednání, nároků apod.). Ačkoliv ji Bratská jednota baptistů nepodepíše, je srozuměna, podle slov p. Kerna, že tímto krokem ztratili možnost žádat náhradu za zabavenou modlitebnu. Ostatních 16 registrovaných církví a náboženských společností bude přijímat vyplácení této finanční náhrady, ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních plátkách. Nesplacená výše finanční náhrady se bude každoročně valorizovat podle míry

84

JIŘIČKA, Jan. Baptisté odmítli restituční stamiliony od státu. Chtějí být soběstační. Baptisté odmítli restituční stamiliony od státu. Chtějí být soběstační [online]. 12. 2. 2013 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/baptiste-neprijmou-financni-odskodneni-f02/domaci.aspx?c=A130211_143855_domaci_jj.

34

inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem85. Při výpočtu finanční náhrady prostřednictvím standardního výpočtu anuity – tj. rovnoměrných ročních splátek předpokládajících každoroční valorizaci o inflaci 3,2 %. Přičemž výpočet anuity byl proveden na základě následujícího vzorce: (

(

)

)

PV = výše finanční náhrady 59 mld. Kč,  = inflace 3,2%, r = počet let, během nichž bude probíhat splácení (30). Činí anuitní roční splátka 3,09 mld. Kč a celková výše finanční náhrady vychází na 92, 7 mld. Kč. Splátku vyplatí Ministerstvo kultury za kalendářní rok a to vždy nejpozději do 31. prosince roku, za který je určen, počínaje rokem 2013. Pro vypořádání prostřednictvím převodu státních dluhopisů může být sjednán termín dřívější.

6.8 Smlouva o vypořádání § 16 Stát uzavře smlouvu o vypořádání s každou dotčenou církví nebo náboženskou organizací dle tohoto zákona. Za dotčenou církev a náboženskou společnost uzavírá smlouvu o vypořádání její statutární orgán.86 Návrh zákona bude doručen Ministerstvem kultury nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Samotná smlouva bude uzavřena do 9 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. 6.8.1

Obsah smlouvy

a. Výslovné ujednání o tom, že uzavřením této smlouvy jsou veškeré nároky dotčených církví a náboženských společností, na původní majetek, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy dle § 5 a který se nevydává, vypořádány, s tím, že vydávání věcí není tímto ujednáním dotčeno. Tato podmínka je jednou z nutných náležitostí smlouvy, církevní subjekty se podpisem této podmínky vzdaly práva domáhat se majetkové náhrady soudní cestou. Vzdáním se majetkových nároků je základní podmínkou pro vyplacení finanční náhrady státem (§ 15 zákona). 85

86

Průměrná meziroční míra inflace v roce 2012 byla 3,2 %. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace_spotrebitelske_ceny. Dle § 10, odst. 3, písm. d) musí návrh na registraci církve obsahovat: „označení orgánu církve a náboženské společnosti, který jedná jejím jménem s orgány veřejné správy a třetími osobami na území České republiky jako statutární orgán,…“.

35

Církev nemá možnost tuto podmínku přijmout s výhradou, od tohoto ustanovení se odchýlit, ani od uzavřené smlouvy odstoupit (§ 16 odst. 1). b. Výše finanční náhrady c. Ujednání o splátkách finanční náhrady d. Ujednání o nesplacení finanční náhrady e. Závazek státu, vyplácet příspěvek na podporu činnosti církví a náboženských společností. Smlouvy nabyly účinnosti dnem jejich podpisu a to 22. února 2013.87 Dle ústavního právníka Jana Kysely se proces podepisování (na které měli zúčastnění devět měsíců) těchto smluv náhle urychlil ve chvíli, kdy opozice napadla zákon před ústavním soudem. Vláda se podle jeho slov, tímto manévrem vyhnula určitým úskalím, která jsou s přezkumem zákona spojena88. Předseda ústavního soudu Pavel Rychetský k dané problematice dodal „ Je to asi chyba našeho právního řádu. Například u sousedního slovenského soudu, je-li u nich napadena nějaká norma, tak mají právo pozastavit její účinnost až do doby svého rozhodnutí. U nás toto právo Ústavní soud nemá, takže ta norma platí“.

6.9 Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví § 17 Pro stát, dne nabytí účinnosti tohoto zákona, také vyplývá závazek vyplácet církvím po dobu 17 let příspěvek na podporu činnosti. V prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce poskytnuté dotčené církvi a náboženské společnosti na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2011. Ta činí přibližně 1, 4 mld. Kč ročně. Od čtvrtého roku se tato částka bude postupně snižovat o 5%, až ustane zcela. Příspěvek se vyplácí na kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. ledna toho roku, na který je určen.

87

88

Sdělení Ministerstva kultury o uzavření smluv o vypořádání mezi Českou republikou a Apoštolskou církví, Církví adventistů sedmého dne, Církví bratrskou, Církví československou husitskou, Církví řeckokatolickou, Církví římskokatolickou, Českobratrskou církví evangelickou, Evangelickou církví augsburského vyznání v České republice, Evangelickou církví metodistickou, Federací židovských obcí v České republice, Jednotou bratrskou, uterskou evangelickou církví a.v. v České republice, Náboženskou společností českých unitářů, Pravoslavnou církví v českých zemích, Slezskou církví evangelickou augsburského vyznání a Starokatolickou církví v České republice. [online]. 28. 2. 2013 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/13-055.htm. O smlouvách s církvemi Ústavní soud nerozhodl, znovu se sejde za týden. O smlouvách s církvemi Ústavní soud nerozhodl, znovu se sejde za týden [online]. 26. 2. 2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/216705-o-smlouvach-s-cirkvemi-ustavni-soud-nerozhodl-znovu-sesejde-za-tyden/.

36

6.10 Doplňující informace Po účinnosti tohoto zákona nelze dovršovat majetkovou perzekuci církví a náboženských společností z let 1948 – 1989. Rozumějme tím, že oprávněná osoba (dle § 3) je ke dni účinnosti tohoto zákona vlastníkem zapsané nemovité věci v katastru nemovitostí, nedošlo-li ke zrušení evidence vlastnického práva na základě aktů orgánů veřejné moci v rozhodném období. Zákon vychází z toho, že nadále nelze vlastnické právo dosud svědčící oprávněným osobám zpochybňovat. Tato zásada koresponduje s výrokem Ústavního soudu ve stanovisku pléna89 a totiž, že nynější v katastru zapsaní vlastníci nesmějí být znevýhodňováni na základě skutečností nastalých před více než půlstoletím. Z ustanovení zákona je také jmenovitě vyjmuta Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, která je státním, duchovním i kulturním symbolem českého národa a také budovy č. p. 37 a 48, které představují Mladotův dům a tzv. Staré proboštství, které jsou součástí komplexu staveb v areálu Pražského hradu. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ruší: a. zákon č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, včetně jeho novel a rovněž se ruší ustanovení zvláštního právního předpisu (vč. novelizací), kterým vznikal registrovaným církvím a náboženským společnostem nárok na financování, b. § 29 zákona o půdě, c. § 3/ odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., blokační paragraf, zakazující převod původního majetku církví a náboženských společností, d. novela zákona č. 218/1949 Sb., obsažená v zákoně č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona. Novelizací zákona ze dne 12. 2. 2013 se pro církevní subjekty nemění zákon o dani z příjmu, podle kterého měli být původně osvobozeny od daně z příjmů při prodeji vráceného majetku.

89

Stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, Pl. ÚS-st. 21/05 č. 477/2005Sb. (ST 21/39 SbNU 493). Dostupný z: http://nalus.usoud.cz/Search/ etText.aspx?sz=st-21-05_1.

37

7 Judikatura Ústavního soudu K narovnání vztahů státu a církví a náboženských společností se již několikrát vyjadřoval také Ústavní soud. V praxi i judikatuře se s touto problematikou setkával, de facto po celou dobu své existence od roku 1993. Důležitých nálezů ústavního soudu v oblasti církevních restitucí tvoří 11 rozhodnutí, z nichž 2 jsou klíčové, jsou jimi: Pl Ús 9/07 a 1Ús 562/09. V oblasti církevních restitucí existuje pouze jediný zákon a to zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství Olomouckého. Ústavní soud vždy chápal tento výčtový zákon navrácení části majetku řádům jako určité provizorní a dočasné opatření a vždy jej interpretoval v závislosti na § 29 zákona o půdě, který ústavní soud považoval, nejen jako pouhou „blokaci“, ale jako i příslib zákonodárce do budoucna. Specifikem judikatury ústavního soudu v oblasti církevních restitucí je, že se neváže pouze na tento jediný, výše uvedený výčtový zákon, ale skutečně na právní důsledky vyvolávané v podstatě neexistencí zákona předpokládaného tzv. “blokačním paragrafem“. Zákon číslo 229/1991 Sb., o půdě §29 cit.: „Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské společnosti, řády a kongregace nelze převádět do vlastnictví jiným osobám až do přijetí zákonů o tomto majetku“. Dle ústavního soudu de facto tento paragraf blokoval majetek a kogentně řekl, že jej nelze převádět jiným osobám až do přijetí zákona o tomto majetku. V minulosti, v období let 2005- 2011 církevní subjekty, které neměly možnost uplatnit klasický restituční nárok, šly cestou obecních žalob (zpravidla vindikačních 90, určovacích). Tyto žaloby byly úspěšné i neúspěšné a výstupy obecných soudů končily u ústavního soudu. Rozhodování těchto případů jednotlivými senáty ústavního soudu způsobilo rozkolísání judikatury. A proto, v roce 2005 rozhodl ústavní soud, nekompromisním, plenárním stanoviskem91, sjednotit svoji dosavadní judikaturu v oblasti církevních restitucí. Tímto stanoviskem výslovně apeloval na splnění povinnosti zákonodárce - vydat restituční zákon, kterým by byl historický majetek církví vypořádán, neboť tu také hovoří o naplnění tzv. „legitimním očekávání“9293 církevních subjektů. Ústavní stížnosti církevních subjektů byly tak s odkazem na budoucí zákony odmítány.94

90

Vindikace = žaloba na vydání neprávem zadržované věci. Usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2005, II.ÚS 22/05. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/II.%C3%9AS22/05. 92 Majetkový zájem – nárok spadající pod ochranu čl 11 istiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, k jehož uspokojení musí zákonodárce přijmout nový zákon. 91

38

Soudy totiž nemohou v konkrétním vlastnickém sporu posuzovat celkovou, ani politickou vhodnost navracení určitého majetku.95 Soud může pouze rozhodnout, o tom na čí straně je vlastnické právo. Jednoduše řečeno soud dal zákonodárci prostor pro nalezení optimálního řešení, např. formou dohody s církvemi a následného zákona. Klíčový nález Pl Ús 9/07 z července 2010 reaguje na návrh skupiny senátorů na zrušení blokačního paragrafu, které opět naráží na omisivní jednání politiků. Rekapituluje také dosavadní judikaturu ústavního soudu k tomuto datu a odpovídá na sporné otázky obsažené v návrhu. Plénum ústavního soudu navrhlo přijmout ústavnímu soudu dva výroky:

I.

Návrh na zrušení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se zamítá. Zrušením tohoto zákona by totiž jednoznačně majetek přešel na třetí osoby, čímž by byla přímo znemožněna naturální restituce, která je klíčová pro nápravu křivd.

II.

Dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní a porušuje čl. 1 Ústavy České republiky, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Kromě explicitního zákonného podkladu v ustanovení § 29 tzv. „blokačního

paragrafu“ má totiž legitimní očekávání církví a náboženských společností své opodstatnění „i v celkové koncepci restitučního procesu po roce 1989, který nemůže být vykládán v neprospěch celých supin subjektů, které kromě křivd majetkových přežívaly dlouhá období pod systematickým a permanentním tlakem totalitní státní moci“96.

93

Usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. Pl ÚS 9/07 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.), body 8083. Dostupný z: http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/ussp9-07.htm. 94 Nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. II. ÚS 528/02 (N 23/36 SbNU 278). Dostupný z: http://kraken.slv.cz/II.%C3%9AS528/02. 95 Nález Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. II. ÚS 14/04 (N 22/40 SbNU 169). Dostupný z: http://kraken.slv.cz/II.%C3%9AS14/04. 96 Viz. Nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2011, I.ÚS 562/09. Dostupný z: http://kraken.slv.cz/I.%C3%9AS562/09.

39

Ústavní soud nelegitimitu komunistickému

režimu

v letech 1948-1989 při

projednávání návrhu na zrušení zákona č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, výslovně konstatoval97. Nálezem také potvrdil, že zákonodárce má na přijetí tohoto zákona dobu „řádného legislativního procesu“ – což odpovídá přibližně době jednoho roku. Avšak zákon přijat nebyl a proto druhým klíčovým nálezem, spisová značka 1 ÚS 562/09 ze srpna 2011, se ústavní soud vyjádřil k nečinnosti zákonodárce a rozhodl, že soudy mají povinnost rozhodovat o žalobách církevních subjektů podle obecných restitučních zásad. Nálezy takového typu jsou v současnosti již tři. Jak z rozhodovací praxe ústavního soudu vyplývá, dvě generace ústavních soudců vždy uplatňovaly ústavně konformní výklad, který byl ve prospěch restituentů, neboť: „Demokratický právní stát, za který se Česká republika prohlašuje, nemůže získat svoji věrohodnost, aniž by nenapravil křivdy, které napravit může“.

97

Viz. Nález Ústavního soudu ze dne 21. 12. 1993, Pl ÚS 19/93 (N 1/1 SbNU 1). Dostupný z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=pl-19-93.

40

8 Kritika zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi Některé často diskutované nesrovnalosti zákona již autor práce naznačil a snažil se vysvětlit v rozboru tohoto zákona. Z řady kritických analýz však přibývá i pochybností, které bez objektivního vysvětlení, narušují stabilitu i důvěryhodnost celého zákona o majetkovém vyrovnání. Autor práce zde uvádí některé právně relevantní98 skutečnosti: a. Před projednáváním tohoto zákona, není známo, že by byl brán v úvahu zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů a jeho ustanovení § 3, které zní: „Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem...“ Poslanec je dle § 8 povinen při jednání ústavního neb jiného státního orgánu mj. oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání by mu mohla vzniknout osobní výhoda...anebo má-li na věci jiný osobní zájem... V této souvislosti k tomu p. Václav Pavlíček dodává: „Zákon o střetu zájmu požaduje, aby prohlásili, že mají zájem na tom, aby to bylo schváleno, protože majetek získá církev, které jsou aktivními příslušníky.“ Což by podle něj mohl být významný důvod k ústavní stížnosti na proces projednávání tohoto zákona99. b. Ačkoliv církve a náboženské společnosti nebyly primárně zřízeny za účelem podnikání, nyní, aby zůstaly soběstačné, si budou muset vypracovat nejen finanční plány, ale i investiční strategie. Jinými slovy budou muset začít v pravém slova smyslu podnikat100 (zaměstnat novou pracovní sílu), neboť tu není jiná varianta101, která by vedla k finanční nezávislosti na státu. K tomu je nutné podotknout, že zvýhodnění organizace v obchodních vztazích, za které i současné financování církví státem lze považovat, je v rozporu s principy obchodního zákoníku vč. práva Evropské unie, která neakceptuje, aby v této volné soutěži byly určité instituce zvýhodněny. 98

V právu jsou relevantní informace ty, které mohou ovlivnit nějaký závěr, například výsledek vyšetřování nebo výrok soudu. Vysvětlení dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Relevance. 99 Právník: Když věřící poslanec schválí církevní restituce, bude to střet zájmů [online]. 22. 5. 2012 [cit. 201302-15]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pravnik-Kdyz-verici-poslanec-schvalicirkevni-restituce-bude-to-stret-zajmu-233423. 100 Což s sebou nese také jistá rizika, např: PRINZ, Jiří. Trmice: katolická farnost v konkurzu. Trmice: katolická farnost v konkurzu [online]. 23. 2. 2011 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.katyd.cz/clanky/trmicekatolicka-farnost-v-konkurzu.html 101 varianta v podobě církevní daně či daňové asignace jak je tomu v zahraničí, není pro ČR ani vhodným nástrojem, a to díky relativně nízkému počtu věřících. Poté, co ustane financování církve z veřejných prostředků, bude církev moci spoléhat pouze na financování z vlastních zdrojů (sbírky, dary, církevní příspěvky bez veřejné závaznosti, výnosy z církevního majetku), nebude-li investovat či jiným způsobem zhodnocovat svůj majetek.

41

c. Asi nejdiskutovanější částí tohoto zákona je tržní ohodnocení původního církevního majetku. Zákonodárce tímto aktem jednoznačně vnesl do restituční legislativy výraznou právní diskontinuitu mezi restituce církevních a ostatních ať už fyzických či právnických osob, kterou může vyvolat další křivdy a případné soudní procesy. Ceny restitucí zemědělských pozemků byly dříve stanoveny administrativně, a to podle cenového předpisu platného v době přijetí zákona o půdě. Jednalo se o vyhlášku Ministerstva financí č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb102. d. Doposud nebyl zveřejněn seznam, na základě, kterého došlo k ocenění církevního majetku a vypočtu objektivnější finanční náhrady103. Zveřejněním tohoto seznamu by se také vyloučily pochybnosti kritiků, kteří tvrdí, že se církvím vrací majetek zabavený před rozhodným obdobím (což by nepřímo prolamovalo hranici 25. února 1948) nebo majetek, který případně vlastnil někdo jiný (např. na počátku zmiňovaný Řád německých rytířů). e. Cílem zákona o majetkovém vyrovnání jsou restituce církevního majetku, které ve svém důsledku povedou k vypořádání majetkového vztahu mezi církví a státem a k tzv. odluce církve od státu. Ačkoliv zákon o majetkovém vyrovnání má být restitučním zákonem dle své preambule, poskytuje v ustanovení § 15 o finanční náhradě, kompenzaci za nevydaný majetek i takovým církvím, které v rozhodném období nebyly registrovány 104 nebo skoro žádný majetek nevlastnily, neb 98% takového majetku patřilo Římskokatolické církvi. Zákon se tedy v tomto ohledu nechová jako restituční, ale spíše jako dotační, což budí velkou pozornost.

102

MINISTERSTVO, Kultury. Odpovědi na dotazy týdeníku Euro. In: Odpovědi na dotazy týdeníku Euro [online]. 8. 2. 2012 [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: www.mkcr.cz/assets/.../OdpovRdi-na-dotazy-tedenVkuEURO.doc, s. 3. 103 KRÁ OVÁ, Táňa. ČASOPIS EURO. Ceny spadlé z nebe. Ceny spadlé z nebe. 29. 5. 2012, roč. 2012, č. 19. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/ceny-spadle-z-nebe-778219. 104 Takovým církvím tedy žádná majetková ani jiná křivda nemohla být způsobena minulým režimem. Například uterské evangelické církvi a. v. v České republice, registrované k 19. 1. 1995 stát vydá 113 828 334,- Kč.

42

8.1 Kladné přínosy církevních restitucí a. Došlo ke zrušení § 29 zákona o půdě a tím k odblokování majetku zejména ve vlastnictví obcí a měst. b. Dojde k odluce církve od státu. c. Česká republika se přiřadí k zemím s vyřešeným vztahem k církvím. Také odezva na tento zákon, ze strany lesních hospodářů je převážně pozitivní 105. Vstup církevního subjektu do hospodaření s lesním majetkem podle nich povede k vyšší, z hlediska soutěžního prostředí užitečné vlastnické diferenciaci lesních majetků v ČR (60% vlastní stát). Očekávají, že získání lesů církevními subjekty, nebude v žádném ohledu na újmu veřejným zájmům, za které společnost lesy považuje 106. Naopak vyzdvihují téměř nadprůměrný stav církevních lesů v sousedních státech, v nichž zůstal lesní majetek církví nedotčen státními zásahy (např. Rakousko, Německo).

105

106

doc. Ing. Jiří Oliva, Ph.D., Majetkové vyrovnání státu s církvemi – lesní majetek, z pohledu zastánců vyrovnání, Brno, esnická a dřevařská fakulta Mendelovi univerzity, 10. 12. 2012. esy jako takové jsou totiž nenahraditelnou složkou životního prostředí. Viz. §1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.

43

9 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký je současný stav právní úpravy restitucí ve vztahu k církevnímu majetku a jaké možnosti a perspektivy v této oblasti lze najít ve snaze o řešení dané otázky. Vzhledem k tomu, že v průběhu plnění zadání této práce, došlo ke schválení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, se autor práce zaměřil na rozbor tohoto zákona s předpokladem, že jiné perspektivy v této oblasti již nebude třeba hledat. Přínos této práce shledává v uceleném přehledu získaných poznatků o tomto zákonu, a to zejména v době, kdy se v masmédiích (televizi, rádiu, internetu) i na billboardech objevuje velké množství informací různého charakteru a diskuze ve společnosti na toto téma obsahuje množství dohadů a spekulací. Restituce církevního majetku jsou nesmírně složitou problematikou a to jak z hlediska právního, tak i ekonomického, historického či etického. Dílčí problémy tohoto zákona by proto měly (a mají) být posuzovány především nestrannými odborníky z výše uvedených oborů. Autor práce s restitucemi církevního majetku a odlukou církve od státu v principu souhlasí. Nemůže však zcela souhlasit s podobou některých ustanovení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi včetně procesu jeho schválení, jelikož s jistotou nelze v současné době předpovědět, že tento ne úplně transparentní 107 zákon bude skutečně tou očekávanou restituční tečkou, bez toho aniž by došlo k vyvolání dalších problémů či právních sporů.108 Za klad církevní restituce autor považuje zejména zrušení blokačního § 29 zákona o půdě, který bránil rozvoji měst a obcí a prodražoval např. i výstavbu silnic či jiné infrastruktury ve veřejném zájmu. Odluku církve od státu, kterou současná vláda považuje za ekonomicky výhodnou, však ovlivní životní úroveň několika generací občanů v tomto státě. Autor práce pokládá vyřešení vztahu státu a církve za potřebné, ovšem jednou ze základních otázek, kterou si klade je, proč tyto církevní restituce nebyly vyřešeny již na počátku 90. let. Také současná opoziční ČSSD nesouhlasí se zákonem o majetkovém narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, přičemž tato politická strana měla na řešení této

107 108

Průhledný, dostatečně jasný. např.: DANDA, Oldřich. PRÁVO. Německý řád se ohání novým dokladem a žádá vrácení majetků na Moravě. Německý řád se ohání novým dokladem a žádá vrácení majetků na Moravě [online]. 5. 2. 2013 [cit. 2013-02-5]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/292247-nemecky-rad-se-ohani-novym-dokladem-azada-vraceni-majetku-na-morave.html

44

problematiky čas neskutečných osmi let. Jinak si autor této práce nemyslí, že subjektivní pohled na církevní restituce jednotlivých občanů nějak ovlivňuje náklonost k jedné či druhé politické straně109. Dokonce pro vytvoření názoru na danou problematiku v mnoha případech nehraje roli, je-li je daná osoba věřící či nikoliv, rozhodující je zdravý a logický úsudek se smyslem pro spravedlnost. Přes veškerý kritický pohled autora na toto politické rozhodnutí, kterým církevní restituce jsou a právní úskalí, které zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi nese, nelze církevním subjektům upřít jejich dosavadní zásluhy v oblasti výchovy, vzdělání110, zdravotnické či sociální péče 111, které jsou v podstatě jejím posláním a které by i nadále měly rozvíjet. K tomu jim dal zákon o majetkovém vyrovnání ideální příležitost a hlavně hmotné podmínky.

109

Srovnání závěru práce s ŠANTRŮČKOVÁ, Adéla. Církevní restituce spravedlnost nebo další křivda [online]. Praha, 24. 8. 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/33959_cirkevni_restituce_spravedlnost_nebo_dalsi_krivda_. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Karel Zeman, CSc. 110 Financování církevního školství se řídí ustanoveními § 160 a § 162 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném aj. vzdělávání (školský zákon). A v podstatě veškeré výdaje s výjimkou investičních výdajů hradí stát. 111 Církve a náboženské společnosti nyní v České republice provozují 235 charit a diakonií, 310 škol a školských zařízení a 11 nemocnic, léčeben a hospiců.

45

10

Seznam použitých zdrojů

10.1 Knižní literatura 1. KA N , Mojmír. Církevní majetek a restituce. Praha: Občanský institut, 1995, 28 s. Studie OI, č. 7. ISBN 80-901-6593-1. 2. KŘ , Jakub. Zákon o církvích a náboženských společnostech: komentář. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2011, xviii, 366 p. ISBN 978-807-4003-622. 3. PEKÁREK, Milan, Ivana PRŮCHOVÁ a Iveta B ÁHOVÁ. Pozemkové právo. Plzeň: Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 331 s. ISBN 978-80-7380-253-0. 4. SCHE

E, Karel, Marta KAD ECOVÁ, Renata VESE Á, Eduard V ČEK, adislav VOJÁČEK

a Michaela ID ICKÁ. Právní dějiny. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 1134 s. ISBN 978-807-3800-437 5. TRETERA, Jiří Rajmund. Stát a církve v České republice. Vyd. 1. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2002, 156 p. Právo (Kostelní Vydří (Czech Republic)). ISBN 80-719-2707-4. 6. VOJÁČEK, adislav a Karel SCHE

E. České právní dějiny do roku 1945. Vyd. 1. Ostrava: Key

Publishing, 2007, 218 s. Právo (Key Publishing). ISBN 978-808-6575-254.

10.2 Právní předpisy 1. Zákon č. 946/1811 ř. z., Obecný zákoník občanský, 2. Zákon č. 95/1871Sb. ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách, 3. Zákon č. 50/1874 ř. z., o zevních poměrech církve katolické, 4. Zákon č. 215/1919 Sb. o zabrání velkého majetku pozemkového, 5. Zákon č. 318/1919 Sb. o zajištění půdy drobným pachtýřům 6. Zákon č. 122/1926 Sb. z. a n., o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných, příp. recipovaných, 7. Předpis č. 12/1945 Sb., dekret presidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, 8. Zákon č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, 9. Zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, 10. Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví, 11. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, 12. Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,

13. Zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství Olomouckého v aktuálním znění zákona č. 338/1991 Sb., 14. Zákon č. 308/1991Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, 15. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,

46

16. Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, 17. Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, 18. Zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), 19. Zákona č. 162/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností, 20. Zákon č. 2/1993 Sb. istina základních práv a svobod, 21. Zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, 22. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), 23. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, 24. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, 25. Zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských, 26. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, 27. Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, 28. Zákon č. 503/2012Sb., o Státním pozemkovém úřadu,

29. Zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

10.3 Judikatura 1. Nález Ústavního soudu ze dne 21. 12. 1993, Pl ÚS 19/93 (N 1/1 SbNU 1). Dostupný z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=pl-19-93. 2. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 1994, sp. zn. 3 Cdo 228/93 (Publikováno v Právních rozhledech, č. 8/1994, str. 294). Rozhodnutí se týká církevních restitucí. Dostupné z: http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/vs228-93.htm 3. Nález Ústavního soudu ze dne 25. 3. 1998, sp. zn. Pl. ÚS 45/97 (N 41/10 Sb. NU 277; 79/1998 Sb.). Dostupný z: http://kraken.slv.cz/Pl.%C3%9AS45/97. 4. Nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2002 Pl. ÚS 6/02 (4/2003 Sb. N 146/28 SbNU 295, Postavení církví a náboženských společností - vztah státu a církve). Dostupné z: http://kraken.slv.cz/Pl.%C3%9AS6/02 5. Nález Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. III. ÚS 107/04 (N 192/35 SbNU 509). Dostupný z: http://kraken.slv.cz/III.%C3%9AS107/04.

47

6. Nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. II ÚS 528/02 (N 23/36 SbNU 287, Určení

vlastnictví

k

restituci

církevního

majetku).

Dostupné

z:

http://kraken.slv.cz/II.%C3%9AS528/02 7. Stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl Ús-st. 22/05 (ST 22/39 SbNU 515,

Povaha

zákona

č.

298/1990

Sb.

jako

restitučního

předpisu).

Dostupné

z:

http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=st-22-05_1 8. Usnesení Ústavního soudu ze dne 19 1. 2006, sp. zn. II. ÚS 687/04. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-687-04 9. Nález Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. II. ÚS 14/04 (N 22/40 SbNU 169). Dostupný z: http://kraken.slv.cz/II.%C3%9AS14/04. 10. Usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 230/05. Dostupné z: https://ispis.cz/judikatura/II.US230/05 11. Usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2006, sp. zn. IV. ÚS 509/05. Dostupné z: spcp.prf.cuni.cz/judikat/ussp05-509.doc 12. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 11. 2006, čj. 5 A 35/2002- 73 (K právní povaze náboženské matice). Dostupný z: http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/judik-nss.htm. 13. Usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2007, sp. zn. I. ÚS 679/03. Dostupné z: spcp.prf.cuni.cz/judikat/ussp03-679.doc 14. Usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2007, sp. zn. I. ÚS 1652/07. Dostupné z: spcp.prf.cuni.cz/judikat/ussp07-1652.doc 15. Usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2007, sp. zn. IV. ÚS 34/06 (K tzv. historickým právnickým osobám). Dostupné z: http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/ussp34-06.htm. 16. Usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 5. 2008, sp. zn. IV. ÚS 158/08. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/IV.%C3%9AS158/08 17. Usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. II. ÚS 2904/08. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/II.%C3%9AS2904/08 18. Nález Ústavního soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 663/06 (Dlouhodobá nečinnost Parlamentu

ČR

ve

vztahu

k

otázce

církevních

restitucí).

Dostupné

z:

http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/ussp663-06.htm 19. Usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. Pl ÚS 9/07 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb., 20. K restitucím církevního majetku - "blokační" ustanovení § 29 zákona o půdě). Dostupný z: http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/ussp9-07.htm 21. Nález Ústavního soudu ze dne 21. 8. 2011, 1. ÚS 562/09 (K problematice restitucí církevního majetku a možnosti podání určovací žaloby). Dostupný z: http://kraken.slv.cz/I.%C3%9AS562/09.

48

10.4 Semináře 1. doc. Ing. Jiří Oliva, Ph.D., Majetkové vyrovnání státu s církvemi – lesní majetek, z pohledu zastánců vyrovnání, Brno, esnická a dřevařská fakulta Mendelovi univerzity, 10. 12. 2012. 2. Ing. Jan Mládek, CSc., Majetkové vyrovnání státu s církvemi – lesní majetek, z pohledu odpůrců vyrovnání, Brno, esnická a dřevařská fakulta Mendelovi univerzity, 12. 12. 2012.

10.5 Internetové zdroje 1. DANDA, Oldřich. PRÁVO. Německý řád se ohání novým dokladem a žádá vrácení majetků na Moravě. [online]. 5. 2. 2013 [cit. 2013-02-5]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/292247nemecky-rad-se-ohani-novym-dokladem-a-zada-vraceni-majetku-na-morave.html

2. Důvodová zpráva k zákonu o majetkovém vyrovnání. In: Důvodová zpráva k zákonu o majetkovém

vyrovnání

[online].

[cit.

2012-11-5].

Dostupné

z:

http://www.condec.cz/czech/dokumenty/duvodova_cirkevni_restituce.pdf 3. ERNST  YOUNG, s.r.o. Kvalitativní komentář algoritmu užitého ze strany církví a náboženských společností pro odhad hodnoty zabaveného majetku. In: Kvalitativní komentář algoritmu užitého ze strany církví a náboženských společností pro odhad hodnoty zabaveného majetku [online]. 8. 10. 2008 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=57436. 4. HRÁDE A, Karol. "Co bylo ukradeno, musí být vráceno" aneb právní rozbor k problematice restitucí církevního majetku. In: "Co bylo ukradeno, musí být vráceno" aneb právní rozbor k problematice restitucí církevního majetku [online]. 28.03.2012, 09.05.2012 [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: http://www.akhradela.cz/clanky.html 5. HRÁDE A, Karol. EXK UZIVNĚ Zákon o majetkovém vyrovnání – cesta k novému charakteru českého státu. [online]. 23.11.2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/66252.html 6. JÄ ER, Petr. Vlastnické právo k církevní mu majetku před 25. únorem 1948: "Církevní restituce mýty a skutečnost". In: Vlastnické právo k církevní mu majetku před 25. únorem 1948: "Církevní restituce - mýty a skutečnost" [online]. 29. 3. 2012 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.cirkev.cz/res/data/144/016315.pdf 7. JÄ ER, Petr. 1 Odborné stanovisko k možnosti soudních sporů restituentů z 90. let či dalších subjektů (spolky, nadace) ve věci tvrzené diskriminace ze strany státu v souvislosti s restitucí majetku

církví.

[online].

Brno,

3.

9.

49

2012

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

http://www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/StanoviskoRovnost-restituentu.pdf 8. KÁ A , Jan. Klaus nechal projít církevní restituce. Zákon nepodepsal ani nevetoval. [online]. 22. 11. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/prezident-klaus-nechal-cirkevnirestituce-projit-ale-nepodepsal-je-1pz-/zpravy-domov.aspx?c=A121122_104055_ln_domov_kh 9. KOTOVÁ, Simona. Aktuální problémy církví a náboženských společností [online]. Brno, 12. 9. 2006 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/100517/esf_b/bakalarka_-_archiv.pdf. Bakalářská práce. Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Ing. František Svoboda, Ph. D. 10. KUDRNA, Jan. Církevní majetek a problém jeho restitucí. In: Církevní majetek a problém jeho restitucí

[online].

1.

6.

2008

[cit.

2013-03-04].

Dostupné

z:

http://www.fontes-

rerum.cz/soubory/download/kudrna-MDA-cirk-restituce.rtf 11. MAURA A HOVÁ, Irena. Církev a stát: Právní poměry. [online]. 26. 2. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://irenamauranovotna.blog.idnes.cz/c/323461/Cirkev-a-stat-Pravni-pomery.html http://is.muni.cz/th/257282/pravf_m/Diplomka_-_zkracena_verze.txt 12. MINISTERSTVO KULTURY. Církve a náboženské společnosti [online]. 2007 [cit. 2013-01-15]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/default.htm 13. MINISTERSTVO, Kultury. Odpovědi na dotazy týdeníku Euro. In: Odpovědi na dotazy týdeníku Euro [online]. 8. 2. 2012 [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: www.mkcr.cz/assets/.../OdpovRdi-nadotazy-tedenVku-EURO.doc 14. MINISTERSTVO KU TURY. Rozsah původního církevního majetku. [online]. 2007 [cit. 201302-21].

Dostupné

z:

http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-

narovnani/rozsah-puvodniho-cirkevniho-majetku-123124/ 15. PAV ČEK, Václav. PRÁVO. Byl církvi majetek ukraden a má být vrácen?. [online]. 6. 6. 2012 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/prof-judr-vaclav-pavlicekdrsc-byl-cirkvi-majetek-ukraden-a-ma-byt-vracen.html 16. P AŠI , Filip. Církevní právnické osoby jako veřejní zadavatelé [online]. Brno, 15. 11. 2011 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/257282/pravf_m/Diplomka_-_zkracena_verze.txt. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 17. PRINZ, Jiří. Trmice: katolická farnost v konkurzu. Trmice: katolická farnost v konkurzu [online]. 23. 2. 2011 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.katyd.cz/clanky/trmice-katolicka-farnost-vkonkurzu.html

50

18. ROZEHNA , Aleš. EKONOM. Exkluzivní analýza: Komu patří majetek, který má stát vracet církvím. [online]. 15. 3. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-55050720exkluzivni-analyza-komu-patri-majetek-ktery-ma-stat-vracet-cirkvim 19. SOCIO O ICK

ÚSTAV, Akademie věd České republiky. Názor veřejnosti na roli církví ve

společnosti a na navrácení církevního majetku. In: [online]. 23. 10. 2012 [cit. 2012-30-11]. Dostupné

z:

ttp://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6901/f3/pi121023b.pdf 20. ŠANTRŮČKOVÁ, Adéla. Církevní restituce spravedlnost nebo další křivda [online]. Praha, 24. 8. 2012

[cit.

Dostupné

2012-11-05].

z:

http://www.vse.cz/vskp/33959_cirkevni_restituce_spravedlnost_nebo_dalsi_krivda_.

Bakalářská

práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Karel Zeman, CSc. 21. ŠKA OUD, Miroslav. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, otázky a odpovědi. [online]. 14.8.2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.skaloud.net/clanky/zakon-o-majetkovemvyrovnani-s-cirkvemi-otazky-a-odpovedi-14-8-2012/ 22. ŠTEFANIKOVÁ, Sandra. Výplatní páska církví. Projděte si, kolik platí stát. [online]. 20. 2. 2012 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2013/02/20/vyplatnipaska-cirkvi-projdete-si-kolik-plati-stat/ 23. ZÁDRAPA, Radek. O tržních a úředních cenách lesa. In: [online]. 28. 11. 2007 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-9-99/o-trznich-a-urednich-cenach-lesa 24. ÁK, Václav. Skutečně církevní majetek?. [online]. 05. 10. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-zak.php?itemid=14435 25. Církevní restituce v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2012-11-01].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADrkevn%C3%AD_restituce_v_%C4%8Cesku 26. Církve se mohou dočkat vrácení majetku z vojenských újezdů. [online]. 3. 6. 2011 [cit. 2013-0301].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/126171-cirkve-se-mohou-dockat-

vraceni-majetku-z-vojenskych-ujezdu/ 27. Debatní klub - církevní restituce: PhDr. Milan Valach, PhD., JUDr. Jakub Kříž. In: Debatní klub církevní

restituce

[online].

15.

9.

2012

[cit.

2012-11-08].

Dostupné

z:

https://www.youtube.com/watch?v=gL-0vtYPlUo 28. Evangelický farář: Restituce jsou divné. Nám vrací miliardy a nevíme za co. [online]. 10.8.2012 [cit.

2012-11-30].

Dostupné

z:

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Evangelicky-farar-

Restituce-jsou-divne-Nam-vraci-miliardy-a-nevime-za-co-242544

51

29. Máte slovo - církevní restituce. In: Máte slovo - církevní restituce [online]. 7. 6. 2012 [cit. 201211-16]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=F_WA38t56 8 30. Máte slovo- církevní restituce. In: Máte slovo- církevní restituce [online]. 28. 2. 2013 [cit. 201202-28].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10175540660-mate-

slovo/213563230800007-mate-slovo-s-m-jilkovou/ 31. Právník: Když věřící poslanec schválí církevní restituce, bude to střet zájmů. Právník:

Když věřící poslanec schválí církevní restituce, bude to střet zájmů [online]. 22. 5. 2012 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/PravnikKdyz-verici-poslanec-schvali-cirkevni-restituce-bude-to-stret-zajmu-233423 32. Seminář Vztah státu a církví. In: Seminář Vztah státu a církví [online]. Poslanecká sněmovna ČR, 22. 5. 2012 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=64gDbAXBs I 33. Senát zamítl církevní restituce, veto musí přehlasovat sněmovna. [online]. 15. 8. 2012 [cit. 201211-05].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/192174-senat-zamitl-cirkevni-

restituce-veto-musi-prehlasovat-snemovna/ 34. Vypořádání historického majetku církví: poslední dějství?. In: Vypořádání historického majetku církví: poslední dějství? [online, záznam z konference]. 7. 11. 2011 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=pZlV6yHiic8,

52