Republika slavila 93 let 7 I já jsem se v tento slavnostní den vydal slavit výročí vzniku samostatné Československé republiky. Už před naším domem bylo vidět, že ho slaví opravdu skoro všichni. Před vietnamskou prodejnou to u nás v domě toho dne jen zářilo, vietnamští kováři přimontovávali železné mříže, z brusky jim létaly zlaté jiskry, elektrický oblouk svítil bělomodře. Vietnamka mi v krámě řekla, že jim v noci demokratičtí kriminálníci vykradli obchod! Alarm jim v bytě sice zazvonil, vyběhli do něj, trestanci už byli pryč i s 25 kartony cigaret. Hned přijeli policisté, muklové však už byli i s lupem pryč. Žlutá prodavačka si zavzdychala a vzpomínala na komunistické Československo, centrálně řízený stát uměl zajistil práci všem, tak se obyvatelstvo dokázalo uživit prací a ne kradením, na jídlo. Už i naši žlutí spoluobčané mají plné zuby těch demokratických nesmyslů –„bruselovin“ ! Vydal jsem se pěšky dlouhou silnicí přes vrch Vítkov k legionářskému Památníku na něm. Silnice byla skoro liduprázdná, jen občas proběhla černošská a arabská mláďata. Topinky na mě z roští nevyskočily a neubodaly mě k smrti, demokraticky! Vstup do Památníku byl za více než 100 korun, vzdal jsem to. Budovu střežili dva přestárlí a vysloužilí „estébáci“. Byli velmi „nenápadní“. Vystoupal jsem blízko ke soše Žižky na koni a párkrát fotografoval, viz. níže. Tuhle sochu pamatuji jako školák, ještě v na zemi položených dílech, to byl rok 1950. Pokračoval jsem autobusem až k Vltavě, fotil a šel přes Staroměstské a Václavské náměstí, také dolní fotografie, snad lépe vypovídají než text. Město je zaneřáděno nekonečným množstvím přízemních a liduprázdných obchůdků a putyk. U koňského povozu došlo k nehodě. Kůň se vymočil na dlažbu a pracovitý podkoní jeho močku ihned spláchl vědrem vody. Letělo to směrem k turistům, také na mé kalhoty. Tak jsem se domů vracel s kalhotami pomočenými koňskou močí; v metru se ode mne páchnoucího spolucestující s odporem odvraceli. Vstoupil jsem na výstavu v podzemí hotelu Jalta, také jsou dole fotografie. 1
Zakončil jsem výlet zastávkou pod druhou jezdeckou sochou. Svatý Václav na koni také nebyl příliš vyleštěn. Tak jsem vlastně slavnostní den strávil mezi dvěma koňmi a dvěma jezdci. Smutné bylo, že na tak dlouhé procházce jsem nepotkal nikoho ze svých vrstevníků.
Miloš Nekvasil
Socha Jana Žižky na vrchu Vítkově byla po 60-ti letech jenom trochu , draze očištěna, měděnka ji ožírá nadále
2
Od sochy byl na Prahu výhled jen přes punkáče a jejich kamarády, čerstvé vojáky po přísaze
3
Pohled na starý Žižkov 2011
4
Při ranní oslavě tu dnes ráno prezident vykladl věnce
5
V rohovém domě uprostřed, se zelenou vížkou jsem bydlel půl života
6
Nová železniční trať provrtává vrch Vítkov jako ementálský sýr
7
Také Vítkovem se dá opustit Praha po kolejích
8
Balon nad Hradčany od Palachova náměstí
9
Němci se houpali v balonu nad Vltavou
10
Odtud ze Staroměstské radnice zvučely fanfáry
11
Z ochozu věže Staroměstské radnice zněly fanfáry
12
Monarchistický průvod se pietně zastavil v místě budoucího obnovení Mariánského sloupu. Ten zničil 1917 Pepek Sauer ze Žižkova na protest proti katolickému mocnářství
13
Monarchistům k pochodu hrála reprodukovaná hudba
14
Kníže už je připraveno k nástupu na zatím jen prezidentskou funkci
15
Tolik zbylo ze Staroměstské radnice od roku 1945
16
Napajedlo koní na Staroměstském náměstí
17
Kejklíř se už chystá vydělávat peníze
18
Pečlivější “vlastenci” si nechali na výročí republiky vycídit boty
19
Chlouba minulého režimu – pražský hotel Jalta na Václavském náměstí
20
Plakát výstavy v podzemí hotelu Jalta
21
Vstup do protiatomovému krytu v hotelu Jalta, z 50. let, byl modře nasvícen
22
Pancéřovaný vstup do bunkru pod hotelem Jalta
23
Vystavené slabomyslné umění
24
Po atomové válce v ochranném krytu krytu
25
I díra se dá umělecky dobře prodat
26
Pod sochou svatého Václava vysedávají budoucí svaté Václavky
27
