Reliéf R
Reliéf R typy reliéfu základní regionalizace
• hlavní rysy: 2 odlišné typy: * eská vyso ina (geologicky eský masív) * Karpaty - odlišné typy zemské k ry Z - stará, konsolidovaná k ra západoevropské platformy V - mladá k ra Karpat - výrazné ovlivn ní reliéfu tektonikou - složitá kerná stavba eské vyso iny - p íkrovová stavba Karpat - ovlivn ní exogenními pochody
lenitost reliéfu - absolutní Nejvyšší ásti: • eská vyso ina: Sn žka (1 602 m n.m.) • Karpaty: Lysá hora (1 323 m n.m.) Nejvyšší vrcholy v R: • 1. Sn žka 1602 m n.m. • 2. Lu ní hora 1555 m n.m. • 3. Studni ní hora 1554 m n.m. • 4. Vysoké kolo 1509 m n.m. • 5. Prad d 1491 m n.m. • 6. St íbrný h bet 1490 m n.m. • 7. Violík 1472 m n.m. • 8. Vysoká hole 1465 m n.m. • 9. Malý Šišák 1440 m n.m. • 10. Kotel 1435 m n.m.
Tisícimetrová poho í R - nejvyšší poho í R 1. Krkonoše Sn žka (1602 m n.m.) 2. Hrubý Jeseník Prad d (1491 m n.m.) 3. Králický Sn žník Králický Sn žník (1424 m n.m) 4. Šumava Plechý (1378 m n.m.) 5. Moravskoslezské Beskydy Lysá hora (1323 m n.m.) 6. Krušné hory Klínovec (1244 m n.m.) 7. Rychlebské hory Smrk (1125 m n.m.) 8. Jizerské hory Smrk (1124 m n.m.) 9. Orlické hory Velká Deštná (1115 m n.m) 10. Šumavské podh í Libín (1093 m n.m.) 11. Novohradské hory Kamenec (1072 m n.m.) 12. eský les erchov (1042 m n.m.) 13. Hostýnsko-vsetínská horn. Vysoká (1024 m n.m.) 14. Javorníky Malý Javorník (1021 m n.m.) 15. Ješt dsko-kozákovský h bet Ješt d (1013 m n.m.) 16. Hanušovická vrchovina Je áb (1003 m n.m.)
eské republice je v 16 poho ích celkem 392 hlavních (HLV) + 170 vedlejších (VV) tisícimetrových vrchol z 20 nejvyšších v R je 15 v Krkonoších •
Nejnižší místa • Labe - H ensko (115 m n.m.) • soutok Moravy - Dyje (149 m n. m.) antropogenní innost Velkolom SA (u Mostu) dno: 160 - 200 metr pod okolním terénem (230 m n.m.) dno lomu 30 m n.m. ≈ Velkolom Bílina (40 m n.m.)
1
Základní typy reliéfu Podle absolutní výškové lenitosti • Nížiny • Vyso iny Podle relativní výškové lenitosti • Roviny • Pahorkatiny • Vrchoviny • Hornatiny
Zem pisný lexikon SR Hory a nížiny • mapa byla využita pro mapy i text publikace Zem pisný lexikon SR svazek Hory a nížiny, který byl vydaný nakladatelstvím Academia v Praze v roce 1987 • v Lexikonu byla mapa vytišt na po listech, ve kterých hranice geomorfologických jednotek byly znázorn ny ern a vodní toky a jména sídel modrou barvou
Geomorfologické jednotky R 2005 • v souvislosti s p ípravou 2. vydání Zem pisného lexikonu R a p ípravou vydání Atlasu krajiny R byla v roce 2005 rozhodnuto v Agentu e ochrany p írody a krajiny R pracovišt Brno zpracovat novou mapu geomorfologického len ní státního území • editorem nové mapy je P. Mackov in • spoluautory B. Balatka, P. Cibulková, J. Demek, M. Havlí ek, M. Hrádek, K. Kirchner a P. Slavík
Geomorfologická regionalizace • 1971 - bývalý Geografický ústav SAV v Brn vydal mapu Regionální len ní reliéfu SR v m ítku 1:500 000 • len ní navazovalo na studii prof. Dr. J. Hromádky z roku 1956 • Editor mapy: T. Czudek Regionáln -geomorfologické len ní vycházelo: • z kritéria vzhledu povrchu terénu (v etn morfometrie) • z morfostruktury • z vývoje (geneze) georeliéfu
Geomorfologické len ní ech (B etislav Balatka, 2002) • v letech 1993 až 2002 zpracoval B. Balatka na Univerzit Karlov v Praze velmi podrobné geomorfologické len ní historického území ech až po geomorfologické podokrsky v pracovním m ítku 1:100 000 • v roce 2002 byla vytvo ena analogová i digitální mapa Geomorfologické jednotky na území ech • v m ítku 1:500 000 až po geomorfologické okrsky.
SYSTÉM → SUBSYSTÉM → PROVINCIE Systém = nejvyšší GJ, odpovídá základní strukturn tektonické jednotce • Hercynský systém • Alpsko-himálajský systém Subsystém = odpovídá orografickému komplexu základní strukturn tektonické jednotky • Hercynská poho í • Karpaty • Panonská pánev
2
SYSTÉM: Hercynský Alpsko-himálajský
SUBSYSTÉM: Hercynská poho í Karpaty Panonská pánev
Provincie = odpovídá strukturn tektonické jednotce nižšího ádu Hercynská poho í (SS) • eská vyso ina • St edoevropská nížina Karpaty (SS) • Západní Karpaty Panonská pánev (SS) • Západopanonská pánev
Hierarchie a struktura geomorfologického len ní 2005 10 geomorfologických soustav 27 geomorfologických podsoustav 93 geomorfologických celk 268 geomorfologických podcelk 935 geomorfologických okrsk Oproti p vodnímu Zem pisnému lexikonu byl pozm n n kód u okrsk (nap . IA-1A-a na IA-1A-1)
Genetické typy reliéfu • reliéf skalních m st (nap . Koko ínsko, Labské pískovce, eský ráj) • krasový reliéf (Moravský kras, eský kras) • sope ný reliéf (Doupovské hory, eské st edoho í) • glaciální reliéf (Krkonoše, Šumava, Opavská pahorkatina, Šluknovská pahorkatina) • antropogenní reliéf (Podkrušnoho í, Ostravská pánev, vodohospodá ská krajina T ebo ska)
Reliéf skalních m st Ji ínská pahorkatina eský ráj skalní m sta: • Hruboskalské • Maloskalské • Prachovské skály • P íhrazské st ny • Kloko ské skály • Údolí Plakánek
3
Ralská pahorkatina • Ond íkovický pseudokrasový systém tvo í labyrint vzájemn propojených ponor , propadání a vyv ra ek, které vznikly rozši ováním puklin ve slínovcích p i saxonském vrásn ní • povrchová voda, která na náhorních plošinách u Roudného a Ond íkovic proniká do podzemí, rozpouští vápnitou složku horniny a na p íhodných místech op t vytéká ve form pramen • nejv tší z celého komplexu je 25 m dlouhá jeskyn Bartošova pec budovaná turonskými opukami + vyv rá zde Ond íkovický potok
Hrad anské st ny Polomené hory Koko ínsko - skalní m sto • dlouhodobou erozní inností se vyvinula hustá sí ka onovitých údolí (doly) podél hlavních tok : Pšovka, Lib chovka • mikrotvary - produkty selektivního zv trávání • železité inkrustace • skalní pokli ky
Adršpašsko-teplické skalní m sto
Broumovská vrchovina skalní m sta: • Adršpašsko-teplické skály Adršpašské skalní m sto Teplické skalní m sto • Broumovské st ny • Hejda • Ostaš • K ížový vrch
• • • • • •
nejv tší ve st ední Evrop chrán no od roku 1933 NPR: 1 771,8 ha (1992) skalní m sto rozd leno na 2 ásti nejvyšší vrchol: áp (786 m n.m.) typické tvary skalního m sta (skalní v že, p evisy, voštiny, pseudokrasové jeskyn ) • vegeta ní a klimatická inverze • odvod ování: Adršpašský potok + Metuje
eské Švýcarsko •
eskosaské Švýcarsko: - pískovcová m sta mezi D ínem a saskou Pirnou • geomorfologicky: D ínská vrchovina - ást na P b ehu Labe - D ínské st ny (okrajov ) + Jet ichovické st ny áste n okrsek R žovská vrchovina (povodí Kamenice)
4
Jet ichovické st ny • • • • •
pískovce st edního turonu až coniaku vyvinutá kvádrová odlu nost hustá sí údolí a roklí charakteristické tvary selektivního zv trávání t ípatrová krajina: svrchní patro: stolové hory (relikty p vodní plošiny) + neovulkanické vrchy (480 m) st ední: pískovcová skalní m sta spodní: sí sout sek a údolí
Svitavská pahorkatina PR Maštale (1083,6 hektar ) • v povodí horního toku Novohradky • sedimenty svrchní k ídy • denudací k ídových sediment bylo místy odkryto krystalické podloží (zejména ruly a granitoidy) • Budislavské skály - soustava skalnatých údolí, za íznutých místy až do výše 60 m do pískovc i podložních krystalických hornin
Kryogenní modelace • ledovcové (glacigenní) sedimenty • uloženiny nezaledn ných (extraglaciálních) oblastí - území R leželo v areálu mezi kontinentálním zaledn ním a velehorským alpským zaledn ním - pozice v periglaciální zón - v R 2x okraj pevninského ledovce v pleistocénu : saalské zaledn ní (= st edopolské) elsterské zaledn ní (starší)
• nejv tší bludný balvan v R: Kun ický bludný balvan • v Ostrav -Kun icích, Vratimovské ulici • vykopán z hloubky 6,8 m p i stavb Nové huti v Ostrav Kun icích v roce 1954 • rozm r: 320 x 250 x 155 cm • objem 7 m3, hmotnost 17 tun • nadmo ská výška 229 m n.m. • porfyrický granit • st ední Švédsko nebo jižní Finsko
halštrovské zaledn ní (elsterské, krakovské) - podle eky Bílý Halštrov - nejstarší prokázané zaledn ní severoevropské nížiny sálské zaledn ní (st edopolské) - podle saské a durynské eky saale - koreluje s risským zaledn ním Alp - Moravskou bránou dosáhlo až hlavní evropské rozvodí (sedimenty leží až v tzv. Porubské brán )
Porubský bludný balvan – 2. nejv tší v R - z ervené skandinávské žuly (st ední Švédsko) - o rozm rech 320 x 170 x 120 cm - váží p ibližn 10,8 t - koncem dvacátých let 20 stol. byl vyzdvižen z místa svého nálezu a použit jako sou ást pomníku k 10. výro í vzniku SR umíst ného poblíž M Ú v Ostrav -Porub - v roce 1968 byl p esunut na ulici V esinskou, kde je dodnes - od r. 1989 je vyhlášen chrán ným p írodním výtvorem od r. 1992 PP
5
Glaciální reliéf – horské zaledn ní Horské zaledn ní • • • •
Doklady: Krkonoše, Šumava, Hrubý Jeseník Diskuse: Krušné hory, Králický Sn žník, MS Beskydy pleistocén o zaledn ní rozhodovaly klimatické a geomorfologické pom ry
• Poznatky o zaledn ní Krkonoš: 1894 (J.Partsch)
Zaledn ní v Krkonoších Poloha ela ledovce: 820 – 895 m n.m.
Hrubý Jeseník • sn žná ára 1150 m n.m. • pouze karový ledovec • 14 údolních uzáv r glaciáln nebo niva n p emodelováno • zaledn ní prokázáno pouze v uzáv ru Moravice: Velká kotlina • uzáv ry zakryty sutí, což stírá rozdíly a starší tvary
• • • •
Krkonoše zaledn ny 2x Maximální zaledn ní: riss Dnešní podoba kar a trog : zaledn ní ve würmu Starší zaledn ní zatím nebylo prokázáno – je však pravd podobné • V poslední dob : názor o náhorním (fjeldovém) pleistocenním zaledn ní vybraných ástí (názor nap . Sekyry, 2002) • Pravd podobné lokality náhorního zaledn ní: Bílá louka (S od Studni ní a Lu ní hory), prostor Pan avské louky
Zaledn ní Šumavy • výzkum zaledn ní eské i n mecké ásti Šumavy: pozornost již p ed 150 lety • nejvýznamn jší práce: na konci 19. a v 1. polovin 20. století • Kunský (1933) - shrnul názory na rozsah a charakter zaledn ní Šumavy • po 2. sv. válce pohrani ní pásmo prakticky nedostupné výzkumná aktivita v tomto prostoru utlumena • ojedin lé práce – nap . v okolí Plešného jezera Votýpka (1979) • 2000 - zahájeny výzkumy na Prášilském jeze e (nap . Mentlík 2002) a pozd ji na jeze e Laka (Mentlík 2005)
Antropogenní reliéf • T žební krajina – d sledek t žební innosti – Ostravská pánev, Pokrušnohorské pánve • Vodohospodá ská krajina – úpravy vodních tok (regulace, stavby rybník a p ehrad) – T ebo sko • Agrární krajina – množství terénních úprav v souvislosti se zem d lskou inností (agrární terasy – nap . p stování vinné révy) • Rekrea ní a sportovní areály – skokanské m stky
6
