Rekreační využívání prostoru Brněnské přehrady

Rekreační využívání prostoru Brněnské přehrady

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………………………………… Podpis

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Prof. RNDr. Jaromíru Demkovi, DrSc. za odbornou pomoc a rady při vedení práce. Dále bych zde chtěla poděkovat všem respondentům a rekreantům v okolí Brněnské přehrady, kteří si našli čas a v dotazníku vyjádřili své názory a postoje.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

R e k re a č n í v y u ž í v á n í p ro s t o r u Brněnské přehrady bakalářská práce

Autor: Alena Melicharová Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Alena Melicharová

Abstrakt MELICHAROVÁ, Alena: Rekreační využívání prostoru Brněnské přehrady. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí bakalářské práce Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 111 stran. Tato bakalářská práce je zaměřena na současný stav a možnosti rozvoje cestovního ruchu na Brněnské přehradě a v jejím blízkém okolí. Obsahem teoretické části je seznámení se lokalitou. Praktická část se zabývá výsledky dotazníku, které byly získány terénním šetřením mezi rekreanty Brněnské přehrady za účelem kvantitativního zhodnocení rekreačního potenciálu. Klíčová slova: Brno, Brněnská přehrada, cestovní ruch, rekreace

Abstract MELICHAROVÁ, Alena: Recreational use of the Brno Reservoir area. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Tutor Professor Dr. Jaromír Demek, DrSc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 111 pages. This thesis are focused on the current status and potential for development of tourism on the Brno Water Reservoir and its surroundings. The theoretical part contains the basic information about the studied area. The practical part deals with the results of my own research, especially the questionnaire among holidaymakers on the Brno Water Reservoir in order to quantitatively evaluate the recreational potential. Key words: Brno, Brno Reservoir, tourism, recreation

11

12

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 17 1

Metodika práce ..................................................................................................... 19

2

Základní informace o Brněnské přehradě.......................................................... 20 2.1 Poloha .............................................................................................................. 21 2.1.1 Lokalizace ............................................................................................. 21 2.2 Historie ............................................................................................................ 22 2.3 Původní účel a změny účelu ............................................................................ 22

3

Přírodní poměry .................................................................................................... 23 3.1 Geologické poměry ......................................................................................... 23 3.2 Geomorfologická regionalizace ...................................................................... 23 3.3 Georeliéf okolí ................................................................................................. 24 3.4 Klimatická charakteristika ............................................................................... 24 3.5 Hydrologická charakteristika .......................................................................... 25 3.6 Biota ................................................................................................................ 25 3.6.1 Flóra ...................................................................................................... 25 3.6.2 Fauna ..................................................................................................... 25 3.6.3 Ryby ...................................................................................................... 26 3.6.4 Plankton ................................................................................................. 26 3.7 Abraze a poškozování břehů ........................................................................... 26

4

Voda v nádrži ........................................................................................................ 27 4.1 Teplotní poměry .............................................................................................. 27 4.1.1 Období léta ............................................................................................ 27 4.1.2 Období zimy .......................................................................................... 27 4.2 Kolísání hladiny .............................................................................................. 28 4.3 Kvalita vody v nádrži a její změny .................................................................. 29 4.4 Problém znečišťování vody a sinice ................................................................ 31 4.4.1 Projekt Čisté povodí Svratky................................................................. 31 4.4.2 Vliv z povodí ......................................................................................... 32

5

Ochrana přírody a krajiny................................................................................... 33 5.1 Obecně chráněná území................................................................................... 33 5.2 Maloplošná zvláště chráněná území ................................................................ 33 5.3 Památné stromy ............................................................................................... 35 13

6

Typy využívání krajiny ......................................................................................... 36 6.1 Územní plán města Brna .................................................................................. 36 6.2 Chatové osady a pláže v těsném okolí nádrže ................................................. 37 6.2.1 Rakovec ................................................................................................. 37 6.2.2 Kozí horka ............................................................................................. 37 6.2.3 Rokle ...................................................................................................... 37 6.2.4 Jelenice .................................................................................................. 37 6.2.5 Obora ..................................................................................................... 38 6.2.6 Mečkov .................................................................................................. 38 6.2.7 Osada ..................................................................................................... 38 6.2.8 Sokolské koupaliště ............................................................................... 38 6.3 Nudistická pláž ................................................................................................ 39

7

Lodní doprava a její využívání ............................................................................ 40 7.1 Historie lodní dopravy ..................................................................................... 40 7.2 Současnost ....................................................................................................... 40

8

Dopravní obslužnost ve vztahu k rekreaci .......................................................... 43 8.1 Městská doprava .............................................................................................. 43 8.2 Individuální doprava ........................................................................................ 43

9

Bezpečnost na přehradě ........................................................................................ 44

10

Kulturní a sportovní akce ..................................................................................... 45 10.1 Ignis Brunensis .............................................................................................. 45 10.2 Miss Přehrada ................................................................................................ 45 10.3 Brněnský plenér ............................................................................................. 46 10.4 Vokolo príglu ................................................................................................. 46 10.5 Turnaje beach volleyballu na Sokoláku ......................................................... 47

11

Význam hradu Veveří ........................................................................................... 48

12

Vodní sporty........................................................................................................... 50 12.1 Tělovýchovná jednota Lodní sporty Brno ..................................................... 50 12.2 Tělovýchovná jednota Jachtklub Brno .......................................................... 50 12.3 Tělovýchovná jednota Rapid Brno ................................................................ 50 12.4 Český veslařský klub v Brně ......................................................................... 50

13

Cyklotrasy .............................................................................................................. 51

14

14 Hotely ..................................................................................................................... 52 14.1 OREA Wellness Hotel Santon *** ............................................................... 52 14.2 Maximus Resort **** ................................................................................... 54 14.3 Hotel Rakovec *** ........................................................................................ 55 14.4 Hotel Kozí Horka *** ................................................................................... 56 14.5 Hotel U Šuláka *** ....................................................................................... 57 15 Občerstvení a restaurační zařízení ...................................................................... 58 16 Prognózy dalšího vývoje ....................................................................................... 59 17 Rekreanti na přehradě ......................................................................................... 60 17. 1 Vyhodnocení dotazníkového šetření ............................................................ 61 17. 2 Údaje o respondentech ................................................................................. 80 18 Závěr ...................................................................................................................... 81 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 83 Seznam ilustrací ............................................................................................................ 94 Přílohy ............................................................................................................................ 97

15

16

Úvod Téma mé bakalářské práce „Rekreační využívání prostoru Brněnské přehrady“ jsem si vybrala z citových důvodů, neboť jsem do této oblasti jezdila od raného dětství společně s prarodiči. Příjemné prostředí a kouzelnou přírodu nádrže jsem si zamilovala natolik, že se sem ráda vracím každý rok. Předmětem zájmu je především samotné vodní dílo, dále také jeho okolí, funkce a rekreační potenciál. Bakalářská práce se zabývá analýzou současného stavu předpokladů pro cestovní ruch a s ním spojených služeb. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje lokalizační, selektivní a realizační předpoklady pro cestovní ruch. V praktické části jsou vyhodnoceny dotazníky z terénního šetření. Respondenti byli náhodně vybraní rekreanti Brněnské přehrady. Úkolem dotazníkového šetření je vytvořit profil návštěvníka vodního díla a zjistit spokojenost rekreantů s nabízenými službami. Výsledky výzkumu jsou znázorněny graficky. Součástí práce je také Provozní řád rekreační oblasti Brněnské přehrady, dále mapové a fotografické podklady. Cílem práce je podat ucelené informace o Brněnské přehradě jako o rekreační oblasti a kvantitativně zhodnotit rekreační potenciál. Problematikou Brněnské přehrady se již v roce 2011 zabývala také Kateřina Borecká z Univerzity Palackého v Olomouci ve své práci s názvem Brněnská přehrada – minulost, přítomnost a budoucnost.

17

18

1 Metodika práce Při zpracování práce jsem použila řadu metod; zejména kartografickou, srovnávací, metodu příčiny a následku, historickou, statistickou, interviewů a literární. Mým hlavním zdrojem k tvorbě této práce byl především internet. Zde jsem čerpala informace o přírodních poměrech, vodě v nádrži, chatových osadách, lodní dopravě, kulturních a sportovních akcích, vodních sportech, hotelích a restauracích. Ke zjištění typu využívání krajiny jsem použila online Územní plán na webu města Brna. Problematiku městské dopravy jsem řešila pomocí jízdních řádů ve formátu pdf. na stránkách Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Pomocí e-mailů jsem získala nejaktuálnější informace o návštěvnosti Státního hradu Veveří, počtu přepravovaných osob lodní dopravou a o činnosti Poříční jednotky Městské policie Brno. Jako další zdroj jsem využila některé data z informačních tabulí od Povodí Moravy s.p. na naučné stezce kolem Brněnské přehrady. Odtud jsem převzala informace zejména o historii vodního díla. Ze stejného zdroje pochází i přepis Provozního řádu rekreační oblasti Brněnské přehrady v přílohách. Velmi užitečnou jsem shledala publikaci Miloslava Šlezingra Brněnská přehrada a lidé kolem ní. Velkým přínosem bylo i encyklopedické dílo Chráněná území ČR: svazek IX. Brněnsko od Mackovčina a kol. (2007), které bylo podkladem pro kapitolu o ochraně přírody a krajiny. Informace v praktické části jsem získala pomocí vlastního terénního šetření a to vyplněným dotazníkem od rekreantů přímo v rekreační oblasti. Dotazník se skládal z 33 otázek. Ty byly otevřené, uzavření i polouzavřené. Průzkum probíhal v měsících duben, květen, červen, červenec, srpen a září roku 2011.

19

2 Základní informace o Brněnské přehradě Brněnská přehrada, dříve též zvaná Kníničská přehrada, je vodní dílo na řece Svratce s délkou nádrže 9, 3 km, rozlohou 259 ha a objemem 7 600 000 m3. Vznikla roku 1940 výstavbou betonové hráze a zatopením obce Kníničky. Maximální hloubka dosahuje 23,5m [1], [2]. Oficiální název je Vodní nádrž Brno a správcem je Povodí Moravy, s. p. [3].

Obrázek 1: Letecký pohled na spodní část Brněnské přehrady

Zdroj: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/brno/

20

2.1 Poloha Vodní dílo se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Brno-město na severozápadním okraji města v nadmořské výšce 232,50 m n. m. (kóta koruny hráze). Podle katastrálního území spadá pod Kníničky [3].

Obrázek 2: Mapa Brna s Brněnskou přehradou

Zdroj: http://www.mapy.cz/#z=10&q=veverska%20bityska&x=16.679492&y=49.243407

2.1.1 Lokalizace Území obce: Brno Správní obvod 2: Brno Správní obvod 3: Brno Území NUTS 4: Okres Brno – město Území NUTS 3: Jihomoravský kraj Území NUTS 2: Jihovýchod Turistická oblast: 32 Brno a okolí Turistický region: Jižní Morava [4]

21

2.2 Historie Myšlenka vybudovat přehradní nádrž na řece Svratce v těsné blízkosti města Brna a tím využít údolního profilu a vhodných geologických podmínek má svůj původ již v 19. století. Tehdy však veškeré projektové dokumentace zůstaly jen teoriemi na papíře. Zvrat nadešel až roku 1927, kdy Moravský zemský výbor v Brně zažádal o povolení ke stavbě. Vodoprávní výměr byl vydán o dva roky později, ale stavba se nakonec podle původního projektu neuskutečnila a projekt musel být přepracován [informační tabule na naučné stezce]. Přípravné práce byly zahájeny tedy až roku 1935, kdy došlo k vystěhování více než pěti set místních obyvatel, kterým stát přidělil přilehlé pozemky poblíž staré obce, kde vznikla nová obec Kníničky [Šlezingr. 1998]. Vlastní stavební práce začaly roku 1936. Dodavatelem stavby se stala firma Müller a Kapsa, strojní zařízení zajišťovaly Českomoravské strojírny v Blansku a železárny Vítkovice [Šlezingr. 1998]. Stavební činnosti byly bohužel nepříznivě zpomaleny dvěma povodňovými vlnami v letech 1937 a 1938 [informační tabule na naučné stezce]. Oficiálním rokem vzniku přehrady, tedy uvedením do provozu, je rok 1940 [informační tabule na naučné stezce]. Celkový rozpočet stavby byl vyčíslen asi na 59 milionů protektorátních korun [Šlezingr. 1998].

2.3 Původní účel a změny účelu Hlavním účelem této stavby bylo snižování povodňových průtoků a akumulace vody pro trvalé zajištění minimálního průtoku v toku pod hrází. S přepracováním projektu nastala i myšlenka rekreace a vodárenského využití. Postupem času začala být nádrž využívána také k výrobě elektrické energie, zajištění odběru vody pro závlahy v Brně a pod Brnem, vodním sportům, plavbě a rybaření. Vodárenského využití se přehrada nedočkala; voda pro úpravnu v Pisárkách je odebírána z řeky [informační tabule na naučné stezce].

22

3 Přírodní poměry Fyzickogeografická charakteristika regionu se významně podílí na formování potenciálu krajiny pro cestovní ruch. Přitažlivost dané oblasti závisí na vzniku a existenci přírodních atraktivit. Mezi nejdůležitější složky přírodních podmínek patří reliéf, klimatické poměry, vodstvo, fauna a flóra [Hlávková. 2012].

3.1 Geologické poměry Vodní dílo se převážně nachází na území proterozoického brněnského masívu; konec vzdutí zasahuje do boskovické brázdy. V brněnském masívu se rozlišují tři základní části, a to metabazitová zóna, ultrabazitová zóna a granitická část. Z hornin brněnského masívu vystupují na skalnatých březích vodní nádrže a v jejím okolí zejména diabasy, biotitické granity a granodiority. Konec vzdutí zasahuje do tektonické sníženiny boskovické brázdy. Ta je vyplněna především permokarbonskými sedimenty. Nejrozšířenější horninou tu jsou různé druhy červených jílovitých břidlic a křemitých až arkozovitých pískovců [Šlezingr. 1998, Mackovčin a kol., 2007].

3.2 Geomorfologická regionalizace Vodní nádrž Brno je součástí těchto geomorfologických jednotek: [Mackovčin a kol. 2007, Demek, Mackovčin a kol., 2006] Provincie: Česká vysočina Soustava: II Česko-moravská soustava Podsoustava: IID Brněnská vrchovina Celek: IID - 1 Boskovická brázda a IID – 2 Bobravská vrchovina Podcelek: IID - 1A Oslavanská brázda a IID - 2B Lipovská vrchovina Okresek: IID - 1A - 4 Veverskobitýšská kotlina a IID - 2B - 17 Bystrcká kotlina

23

3.3 Georeliéf okolí Okolí Brněnské přehrady lze charakterizovat jako členitou pahorkatinu, jejíž relativní výškové rozdíly se pohybují v rozmezí 75 – 150 metrů. Nejvyšší body v okolí jsou Kopeček 479,4 m v Lipovské vrchovině a 441 m vysoký vrchol kopce Trnovka [informační tabule na naučné stezce, Demek, Mackovčin a kol., 2006].

3.4 Klimatická charakteristika Brno náleží do mírně teplého klimatického regionu [Quitt, 1971]. Podnebí je zde ovlivněné lokálními zásahy člověka a městským podnebím, které se ve srovnání s okolím města projevují např. zvýšením teploty vzduchu, snížením relativní vlhkosti vzduchu, snížením počtu dní se sněžením a se sněhovou pokrývkou, změnou rychlosti a směru přízemního proudění, zvýšením četnosti bouřkových lijáků včetně možnosti vzniku smogových situací [Mackovčin a kol. 2007]. Dlouhodobá průměrná roční teplota v Brně je 8,6 °C. Nejteplejším měsícem je obvykle červenec s průměrnou teplotou 18,6 °C. Lednová průměrná teplota se pohybuje kolem - 2,2 °C [5]. Úhrn srážek dosahuje v průměru 547 mm [6] a počet hodin se slunečním svitem je 1700 – 1900 za rok [6].

říjen

listopad

prosinec

8,8

13,7 17,0 18,6 18,1 14,3 9,0

3,6

-0,1

Zdroj: World chmate (online)

24

září

3,6

srpen

duben

-0,6

červenec

březen

-2,2

červen

únor

°C

květen

Měsíc

leden

Tabulka 1: Průměrné denní teploty z meteorologické stanice Brno – Tuřany z období 1951 - 1991

3.5 Hydrologická charakteristika Brněnská přehrada spadá do povodí řeky Moravy a dílčích povodí Dyje a Svratky. Je vybudována na 56,19. kilometru řeky Svratky. Plocha povodí nádrže činí 1 586,23 km2 a průměrný dlouhodobý roční průtok je 7,680 m3 . s-1 [3]. Řeka Svratka pramení na úbočí Žákovy hory ve výšce 823 m n. m [8] a ústí zleva do Dyje. Celková délka toku je 173,9 km, plocha povodí pak 7 118,7 km2 [Vlček. 1984].

3.6 Biota 3.6.1 Flóra Okolí Brněnské přehrady nabízí ideální podmínky pro růst několika zajímavých rostlinných druhů. Konkrétně se jedná o rostliny patřící mezi ohrožené druhy, jako je brambořík nachový, česnek šerý horský či hlístník hnízdák. Dále se zde můžeme setkat s modřencem chocholatým, který je zapsán v Červeném seznamu ohrožených druhů, a sleziníkem nepravým, jenž je na Brněnsku velkou vzácností. Roste zde také kruštík širolistý, náprstník velkokvětý, okrotice bílá, pavinec horský, pupalka dvouletá, rozchodník velký, masožravá bublinatka obecná a chráněný leknín bílý [9]. Lesy v okolí Brněnské přehrady tvoří nepůvodní jehličnany, z listnatých stromů dub zimní, buk lesní, habr obecný, lípa, javor a bříza [10].

3.6.2 Fauna Vznik rozsáhlé vodní nádrže přispěl k vytvoření vhodného prostředí a stal se domovem pro širokou řadu živočišných druhů. V době podzimního a jarního tahu se zde sdružují kachny divoké, racci chechtaví a labutě velké. Za potravou sem přilétají také kormoráni velcí, orlovci říční, volavky popelavé, rorýsy, vlaštovky a jiřičky. Brněnská přehrada se stala také útočištěm některých ohrožených druhů obojživelníků. Setkat se můžeme s mlokem skvrnitým a čolkem velkým. Žáby zastupuje ropucha obecná a zelená, skokan hnědý a zelený a rosnička zelená [11]. 25

3.6.3 Ryby Nejčastějšími druhy ryb jsou kapr obecný, cejn velký, cejnek malý; z dravých ryb pak okoun říční, bolen dravý, štika obecná, candát obecný a sumec velký. Vzácností zde nejsou ani ryby lososovité, jako je pstruh obecný a pstruh duhový [12].

3.6.4 Plankton Pojem plankton souhrnně označuje společenstva živočichů, rostlin i baktérií velmi malých až mikroskopických rozměrů žijících ve vodě. Dělí se na fytoplankton a zooplankton. V prostředí Brněnské přehrady zastupují fytoplankton zejména rozsivky a sinice a zooplankton společenstva vířníků a planktonních korýšů jako jsou buchanky, vznášivky a perloočky [informační tabule na naučné stezce].

3.7 Abraze a poškozování břehů Abraze a následné poškozování břehů na Brněnské přehradě má za následek několik vlivů. Jedná se o vlnění eolitického původu způsobeného pohybem vzduchu po vodní hladině, vlnění způsobené plavidly, kolísání hladiny v nádrži a pohyb ledových ker [13]. Rozsah abrazních jevů závisí na odolnosti materiálu údolních svahů. Nejčastějším jevem na Brněnské přehradě jsou tzv. abrazní sruby, tj. svislé nebo převislé stěny vzniklé odnosem materiálu. Na počáteční části pobřeží až k Sokolskému koupališti dosahují výšky maximálně 2 m. Břehová čára zde ustoupila od původního profilu o 13 – 15 m. V oblasti od Sokolského koupaliště, kde nejsou zpevněné zeminy, zapříčinila vznik až pětimetrových srubů, jejichž hodnota maximálního ústupu se pochybuje v průměru kolem 20 m. Na břehu pak vznikly stupně abrazní terasy [14].

26

4 Voda v nádrži 4.1 Teplotní poměry Teplota vody ve vodní nádrži závisí na ročním období, stavu podnebí, poloze nádrže a celkových přírodních podmínkách. Aktuální teplotu lze celoročně sledovat na oficiálních internetových stránkách Povodí Moravy s. p.

4.1.1 Období léta Podle nejaktuálnějších údajů z roku 2011 se průměrná teplota vody v letních měsících (červen, červenec, srpen) pohybovala v průměru mezi 21 - 22°C. Teplota byla měřena na plážích v lokalitě Kozí horka, Rakovec, Rokle a Sokolské koupaliště, kde se pohybuje největší počet letních rekreantů. Podrobnější záznamy zachycuje následující tabulka [15]. Tabulka 2: Naměřené hodnoty teploty vody (°C) na vybraných plážích Brněnské přehrady v letních měsících 2011

16.05. 30.05. 13.06. 27.06. 11.07. 25.07. 08.08. 22.08. 29.08. Kozí horka

15,4

18,5

20,6

20,5

22,4

19,9

20,5

22,6

21,8

Rakovec

15,5

21,2

20,9

21,2

22,9

20,0

20,7

22,5

22,9

Rokle

15,7

19,2

19,6

20,3

22,2

20,7

20,5

22,1

21,9

Sokolské koup.

16,4

19,7

21,3

21,3

22,5

20,0

20,7

22,9

22,0

Zdroj: Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně (online)

4.1.2 Období zimy Při vhodných podmínkách v zimních měsících se na přehradě vytváří jedna velká ledová plocha lákající velké množství bruslařů. Níže uvedený graf znázorňuje vývoj tloušťky ledu v nádrži v období zima 2011/2012. Led se začal tvořit koncem ledna 2012.

27

Graf 1: Vývoj tloušťky ledu na Brněnské přehradě v únoru roku 2012

Zdroj: Povodí Moravy s. p. (online)

4.2 Kolísání hladiny Výška hladiny závisí na množství srážek a množství vody, která přitéká a odtéká z nádrže, a na manipulačním řádu. Nejvyšší průměrný měsíční průtok je v březnu a nejnižší v září a v říjnu [Mackovčin a kol. 2007]. Zimní kóta hladiny pohybuje mezi 224 – 225 m n. m. [16]. V letních měsících se hladina udržuje na 228 - 229 m n. m. [17]. Plavební kóta pro lodě je 227,6 m n. m. [18]. Aktuální výšku hladiny, hodnoty přítoku, odtoku a množství srážek lze sledovat na oficiálních stránkách Povodí Moravy s. p. Tabulka 3: Hladiny vody v Brněnské přehradě

Hladina stálého nadržení

219,00 m n. m.

Hladina zásobního prostoru

229,08 m n. m.

Maximální retenční hladina

230,08 m n. m.

Koruna hráze

232,48 m n. m.

Zdroj: Povodí Moravy s. p. (online)

K nejvýraznější změně výšky hladiny došlo v roce 2009. Důvodem desetimetrového poklesu hladiny přehrady bylo řízené odpuštění vody kvůli obnově značně zničeného ekosystému v nádrži. Více podrobností v kapitole „4.4.1 Projekt Čisté povodí Svratky“. 28

4.3 Kvalita vody v nádrži a její změny Z pohledu letní rekreace je dlouhodobým problémem Brněnské přehrady zejména výskyt sinic, kvůli kterým se voda v nádrži stala nevhodnou či dokonce nebezpečnou ke koupání. O změně kvality vody vypovídají následující tabulky z let 2011, 2010, 2008 a 2007. Údaje z roku 2009 chybí z důvodu realizačního opatření čištění nádrže. Kvalitu vody monitoruje Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, která během léta aktuálně informuje o kvalitě vody v koupalištích ve volné přírodě a koupací oblasti v Jihomoravském kraji.

Tabulka 4: Kvalita vody na vybraných plážích Brněnské přehrady v roce 2011

2011

16.05. 30.05. 13.06. 27.06. 11.07. 25.07. 08.08. 22.08. 29.08.

Kozí horka Rakovec Rokle Sokolské koup. Zdroj: Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně (online)


2010

24.05. 31.05. 14.06. 28.06. 12.07. 26.07. 09.08. 23.08.


29


2008

2.6.

16.6.

30.6.

11.7.

21.7.

4.8.

18.8.

25.8.

8.9.



2007

21.5.

4.6.

18.6.

2.7.

16.7.

23.7.

30.7.

13.8.

27.8.


Legenda:

voda vhodná ke koupání voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi zhoršená jakost vody voda nevhodná ke koupání voda nebezpečná ke koupání

30

4.4 Problém znečišťování vody a sinice Jak už bylo řečeno výše, sinice v Brněnské přehradě představují závažný problém a díky nim kvalita vody patří již po řadu let k nejhorším ve vodních nádržích na území České republiky. V Brněnské přehradě se objevovali už v minulém století, avšak v posledních 20 letech je situace skutečně krizová. Nejčastěji zastoupeným druhem sinic v nádrži jsou Microcystis a Planktothrix agardhii. Sinice produkují toxické látky neboli cyanotoxiny. Při koupání tyto látky můžou způsobit alergické kožní reakce a záněty spojivek. Dále mohou způsobit důsledkem úbytku kyslíku úhyn ryb a značně komplikují úpravu vody. Po odumření silně zapáchají. K základním živinám sinic patří dusík a fosfor. K rozvoji potřebují také déle trvající vyšší teploty a vyšší hodnoty pH [19].

4.4.1 Projekt Čisté povodí Svratky Projekt Čisté povodí Svratky vznikl v roce 2003 a slouží k vyřešení špatné kvality vody v Brněnské a Vírské přehradě. Koordinátory projektu konkrétně na Brněnské přehradě jsou Jihomoravský kraj se statutárním městem Brnem a Povodí Moravy s. p. [20]. Projekt bude ukončen v zimě roku 2012. Od zahájení projektu proběhlo již několik etap studií, jejichž hlavním úkolem bylo snížit živinový odnos z povodí, snížit živinovou zátěž nádrže, obnovit ekonomické aktivity v regionu (více účelové využití nádrže) a konečně obnovit přirozenou rovnováhu ve struktuře planktonu [21]. Od 4. 6. 2009 začala klesat hladina nádrže cca o 30 cm denně a tím se hladina snížila až na kótu 220 m n. m., tzn. maximální odpuštění a odhalení 130 ha břehu. Poté začaly práce na těchto dílčích úkolech: Aerace neboli dodání kyslíku do vodního prostředí, kde bylo hlavním cílem potlačení dominance sinic. Lokální těžba sedimentů v zátoce Sokolského koupaliště a v Rokli, kde se sinice vyskytují v nejhojnějším počtu.

31

Aplikace biopreparátů na obnažené sedimenty urychlující proces mineralizace a snížení nadbytečných živin ve vodní nádrži. Úprava rybí obsádky zastoupením většího počtu dravých ryb [20], [21]. Před samotným snižováním hladiny probíhaly přípravné práce po dobu dvou let a to v podobě vápnění obnažených sedimentů za účelem úpravy pH a podpory mineralizace a snížení rybí obsádky odlovem ryb a jejich přemístěním do okolních toků a nádrží. K opětovnému napuštění nádrže došlo zhruba v polovině března roku 2010 [22]. Celou realizaci opatření na Brněnské údolní nádrži finančně podpořil Státní fond životního prostředí dotací 144 milionů korun. Následujících pět let musí mít voda požadovanou kvalitu; v opačném případě bude muset Povodí Moravy s. p. dotaci vrátit [23].

Tabulka 8: Maximální naměřené hodnoty počtu buněk sinic na 1 ml vody v letech 2006-2011

Rok Počet buněk

2006

2007

2008

2009

2010

2011

35 000 000

38 000 000

42 000 000

5 500 000

120 000

25 000

Pozn.: Hygienický limit pro pobyt ve vodě je 100 000 buněk. Zdroj: Brněnská přehrada (online)

4.4.2 Vliv z povodí Do nádrže řekou Svratkou přitékají ve vysoké koncentraci biogenní prvky, dusík a fosfor, a dochází k tzv. eutrofizaci vod. Množství fosforu je přibližně 31 tun za rok [24]. Zdrojem je bodové a plošné znečištění. Představiteli bodového znečištění jsou zejména obce v povodí, které nemají vyřešený kanalizační systém a čištění odpadních vod. K plošným zdrojům patří zemědělské a lesní hospodaření, přírodní podmínky, eroze, atmosférické depozice, nezajištěné skládky apod. [25]. Do vody byl proto v horní části přehrady přidáván vodný roztok síranu železitého za účelem srážení fosforu. Aplikační doba byla květen až září. Dávkování záviselo na průtoku; v roce 2010 to bylo 19,3 mil. m3 a v roce 2011 17,5 mil. m3 [24].

32

5 Ochrana přírody a krajiny Ochranou přírody a krajiny se zabývá zákon č. 114/1992 Sb. Státní dozor a státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny vykonává Magistrát města Brna, Úsek rozvoje města, odbor životního prostředí, oddělení ochrany a tvorby životního prostředí [26]. Na péči o přírodu a krajinu se také podílí organizace zřízená Ministerstvem životního prostředí s názvem Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

5.1 Obecně chráněná území Obecně chráněné území zastupují Podkomorské lesy, které byly vyhlášeny roku 1989 přírodním parkem. Rozloha činí 3406,33 ha. Území je tvořeno rozsáhlou členitou zalesněnou náhorní rovinou rozdělenou Brněnskou přehradou. Obdivovat zde lze porosty přírodě blízkého charakteru a hustou síť drobnějších potoků, potůčků a lesních studánek [Mackovčin a kol. 2007].

5.2 Maloplošná zvláště chráněná území V okolí Brněnské přehrady se nachází 2 přírodní rezervace a 5 přírodních památek.

Tabulka 9: Seznam zvláště chráněných území v okolní Brněnské přehrady

Název

Kategorie chráněného

Katastrální

Vyhlášeno

území

roku

Rozloha v ha

území PR

Brenčák

Kníničky

1987

28,07

PR

Jelení žlíbek

Bystrc

1979

11,99

PP

Junácká louka

Kníničky

1989

5,034

PR

Krnovec

Bystrc

1987

8,44

PP

Kůlny

Kníničky

1989

12,14

PP

Na skalách

Kníničky

1991

0,07

PP

Skalky u přehrady

Bystrc, Kníničky

1989

1,3398

Zdroj: Mackovčin a kol. 2007

33

Brenčák leží na levobřežních skalnatých svazích na konci vzdutí Brněnské přehrady. Největší pozornost se upíná na slepencové skály, které lze můžeme nejlépe pozorovat z paluby lodě. Ke vzácným útvarům tu patří skalní okno [Mackovčin a kol. 2007]. Na pravém břehu Brněnské přehrady v Jelením žlíbku jsou předmětem ochrany lesní porosty s mohutnými buky a duby a s mnoha charakteristickými druhy rostlin a živočichů [Mackovčin a kol. 2007]. Junácká louka leží na levém břehu naproti hradu Veveří. Jedná se o území, kde se dříve rozprostíraly rozlehlé zemědělsky využívané pozemky. Důvodem ochrany je bohatá květena a zejména častý výskyt hořce křížatého [Mackovčin a kol. 2007]. Krnovec se nachází na pravém břehu mezi hradem Veveří a chatovou osadou Mečkov. Je zde možné obdivovat přírodě blízká až přirozená lesní společenstva. K nejvzácnějším druhům bylin patří jedovatý oměj vlčí mor [Mackovčin a kol. 2007]. Přírodní památka Kůlny se rozprostírá na levém břehu, poblíž zastávky lodní dopravy Cyklistická. Důvodem ochrany je lesní společenstvo, bohatá květena a chráněné druhy plazů. Svůj domov zde našel i mlok skvrnitý [Mackovčin a kol. 2007]. Lokalita Na skalách leží poblíž přístaviště a hlavním poutačem zde jsou bělavé vápencové útesy. V této oblasti patří mezi chráněné rostliny např. nápadně žlutě kvetoucí dřín jarní [Mackovčin a kol. 2007]. Skalky u přehrady představují území 500 m západně od Kníniček, těsně pod hrází Brněnské přehrady. Na skalnatém terénu můžeme obdivovat teplomilnou vegetaci s lišejníky. Vyskytuje se tu např. vzácný klokoč zpeřený. Poblíž ovocných stromů lze pozorovat otakárka ovocného [Mackovčin a kol. 2007].

34

5.3 Památné stromy K nejstarším památným stromům v okolí patří majestátní dub letní v příkopu hradu Veveří, který byl vysazen patrně v roce 1662 při vzniku předhradí (p. č. 5213/3, O: asi 500 cm, Vs: 18 m). V areálu hřbitova u kaple Matky Boží okouzluje svojí mohutností přibližně 300 let starý jilm habrolistý (p. č. 5217/2, O: 390 cm, Vs: 27 m). V přírodní rezervaci Jelení žlíbek lze narazit na 150 let starý exemplář buku lesního, který je zároveň i hraničním stromem (p. č. 3777/2, O: 340 cm, Vs: 24 m). Posledním památným stromem v tomto regionu je opět dub letní tyčící se u lesní cesty severně od přírodní památky Junácká louka (p. č. 1766, O: 355 cm, Vs: 18 m) [Mackovčin a kol. 2007].

35

6 Typy využívání krajiny 6.1 Územní plán města Brna Na základě stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, si každá obec v České republice pořizuje územní plán pro své území. Brno si prostřednictvím Územního plánu města Brna zajišťuje na svém území hospodářský, sociální a kulturní rozvoj a tvorbu zdravého životního prostředí [27]. Spadá pod Magistrát města Brna, Úsek rozvoje města, Odbor územního plánování a rozvoje, Oddělení územní a hospodářské koncepce. Aktuálně platný územní plán je z 5. 12. 2011 a přesně vymezuje hranici rekreační oblasti Brněnské přehrady [28]. Podle Územního plánu města Brna tvoří Brněnská přehrada nestavební – volný druh plochy s vodní a vodohospodářskou funkcí. Okolí horní a střední části vodního díla je tvořeno z drtivé většiny pozemky určenými k plnění funkce lesa, v menší míře pak plochami s funkcí zemědělského půdního fondu. Vodní hladinu lemují plochy s funkcí krajinné rekreační či všeobecné zeleně. Stavební plocha s funkcí pro rekreaci se rozprostírá v osadě Obora. Druhá větší stavební plocha je prostředí hradu Veveří. V těsné blízkosti těchto dvou stavebních ploch se nacházejí městské zeleně [online mapa Územního plánu města Brna]. Dolní část přehrady tvoří opět z největší části nestavební plochy, jako jsou pozemky určené k plnění funkce lesa, zemědělský půdní fond, městská a krajinná zeleň. Stavební plochy na pravém břehu se většinou rozprostírají přímo u nádrže. Konkrétně se jedná o osadu Kozí horka (funkce zvláštní plochy pro rekreaci) a Rakovec (plocha se smíšenou funkcí obchodu a služeb). Přístav Bystrc charakterizují stavební plochy s funkcemi zvláštní plochy pro rekreaci, hromadná osobní doprava, významné parkoviště a smíšená funkce obchodu a služeb. Na levém břehu se stavební plochy nacházejí zejména v prostoru Sokolského koupaliště (zvláštní plochy pro rekreaci). Okolí hráze je charakterizováno jako plocha s funkcí veřejné vybavenosti [online mapa Územního plánu města Brna].

36

6.2 Chatové osady a pláže v těsném okolí nádrže 6.2.1 Rakovec Rakovec se nachází v nejjižnější části Brněnské přehrady. Dříve byl vyhledávaným místem pro konání různých společenských událostí. V současné době však jako hlavní centrum slouží bystrcké přístaviště. Pláže jsou převážně porostlé trávou, kde stromy vytvářejí v horkých dnech příjemný stín. K dispozici je tu sociální zařízení i občerstvení. Děti zaujmou dřevěné prolézačky, pískoviště i pingpongové stoly [29].

6.2.2 Kozí horka Kozí horka leží asi 1 km od Rakovce. Jedná se o jednu z nejvyhledávanějších oblastí a to především kvůli velmi pozvolnému přístupu k vodě a za snížené hladiny nádherné písčité pláže. Mnoho let se tu úspěšně provozovalo letní kino, kde se promítalo i několik filmů za večer. Změna přišla po roce 1990, kdy byl provoz bohužel ukončen. Kozina, jak se tomuto místu lidově říká, je také domovem Lodních sportů Brno a Námořního jachtingu. K vypůjčení zde jsou loďky a vodní šlapadla. Sociální zařízení a občerstvení je samozřejmostí [30], [Šlezingr. 1998].

6.2.3 Rokle Rokle leží u silnice z Bystrce do Veverské Bítýšky v místě zúžení Brněnské přehrady. Tato oblast se většinou pyšní nejčistší vodou. Pláže jsou travnaté s mírným vstupem do vody. Příjemné prostředí dokresluje mnoho vzrostlých stromů. Zajímavostí této oblasti je ostrůvek uprostřed vodní plochy s hydrologickou tyčí červené barvy. Ten však lze shlédnout jen za nižšího stavu vody [31].

6.2.4 Jelenice Chatová osada se táhne od silnice Bystrc – Veverská Bítýška směrem nahoru až do lesů, které ukrývají Ríšovu studánku. Ta je pojmenovaná po hrdinovi z románu Pohádka máje od Viléma Mrštíka. Nutno podotknout, že voda ze studánky není pitná [32].

37

6.2.5 Obora Autokemp Obora byl známý zejména díky místní výletní restauraci, která byla zanedlouho po revoluci zavřena. V současné době autokemp už několik let neslouží původnímu účelu. Bohužel stejný osud potkal i dříve vyhlášenou restauraci, která teď chátrá. S příchodem investora a myšlenky přestavby na rekreační letovisko svitla naděje i na oživení lodní zastávky Obora, která byla zrušena roku 2005. Plány však zatím hatí Územní plán města Brna [33].

6.2.6 Mečkov Lokalita leží v horní části nádrže, kde hloubka vody dosahuje maximálně 2,5 m. Poměrně izolovaná oblast ukrývá pěknou klidnou chatovou osadu [34].

6.2.7 Osada Tato chatová oblast se nachází na levém břehu přehrady. První objekty zde byly vybudovány už před napuštěním přehrady. Nachází se tady několik celoročně provozovaných výletních restaurací, z nichž nejznámějších je U Šuláka [Šlezingr. 1998].

6.2.8 Sokolské koupaliště Oblast je pojmenovaná po plánovaném a částečně i vybudovaném sportovním a rekreačním areálu, jehož výstavba započala za druhé světové války. Byl zde postaven např. padesátimetrový bazén napájený tekoucím potůčkem, desetimetrová skokanská věž na břehu přehrady a další objekty. V současné době připomíná tento velkolepý projekt už jen část bazénu, který zarostl vodními rostlinami a vytváří tak ojedinělý ekosystém. Velkou vzácností je zde masožravá bublinatka jižní rostoucí pod vodní hladinou. Oblast si však i nadále zachovala sportovního ducha a to zejména díky nejhezčímu areálu v ČR na beach volleyball a jiné plážové sporty. Rekreanty potěší travnaté pláže a široká nabídka občerstvení [35], [36], [Šlezingr. 1998].

38

6.3 Nudistická pláž Brněnská nudistická pláž Za Osadou patří mezi 4 oficiální nuda pláže na jižní Moravě. Dříve zde díky nudismu vznikaly problémy s místními chataři. Konflikty však byly vyřešeny; od chatové osady se pláž oddělila dřevěnými kůly. V současné době je tedy soužití „naháčů“ s chataři přátelské. Další, tentokrát neoficiální nuda pláž se nachází na protilehlém břehu přehrady na louce s přístupem do vody v místě zvaném Pod Tanečkovým. O lokalitě v souvislosti s nudismem se příliš nehovoří, a proto jsou mnozí turisté při spatření nahých těl často překvapeni [37].

39

7 Lodní doprava a její využívání 7.1 Historie lodní dopravy Myšlenka využití lodní dopravy na Brněnské přehradě se zrodila již v době, kdy se vodní dílo teprve budovalo. Slavnostní zahájení provozu se pak konalo dne 5. května 1946, kdy vypluly 2 lodě: Morava a Brno. Každá z nich pojala až 103 pasažérů. Do konce sezóny převezly obě lodi celkem 128 000 cestujících. Jednosměrná trasa měřila 6,3 km, kde konečnou zastávkou byl hrad Veveří (Bystrc – Kozí horka – Sokolské koupaliště – Osada – Rokle – Obora – Zouvalka – hrad Veveří). V roce 1949 byla plavba prodloužena až do Veverské Bítýšky a tím dosáhla dráhy o délce 9,3 km. Zázemí tehdejšího přístaviště tvořila provizorní budova z roku 1947 sloužící k odbavení cestujících, dále restaurace a dřevěný hangár pro opravy a údržbu lodí. V roce 1978 se provozovna dočkala celkové rekonstrukce a do roku 1985 byly vybudovány 2 zděné hangáry. Současná ocelová provozně-správní budova lodní dopravy ve tvaru lodi pochází z roku 1995 [38], [39].

7.2 Současnost Dnešní lodní park se skládá z menší jednopalubové historické lodi Brno pro 120 osob a pěti větších dvojpalubových lodí s kapacitou 200 osob (Lipsko, Stuttgart, Dallas, Vídeň, Utrecht), jejichž společným znakem je ekologický akumulátorový pohon. Samozřejmostí je bezbariérový přístup a WC. Bližší popis charakterizují následující technické a provozní údaje lodí (vyjma Brna): délka trupu: 25 m, šířka trupu: 6,22 m, maximální ponor: 1,15 m, hmotnost prázdné lodi: 58 t, maximální rychlost: 15 km/h. Plavební sezóna začíná v závislosti na počasí obvykle v polovině dubna a končí v polovině října. Od roku 1992 se jezdí po velkém a malém plavebním okruhu. Velký okruh vede od přístavu Bystrc zastávkami Kozí horka, Sokolské koupaliště, U kotvy, Osada, Rokle, Cyklistická, Hrad Veveří, Mečkov, Skály a Veverská Bítýška. Malý okruh končí v Rokli. Jízdenky lze zakoupit v přístavišti Bystrc nebo přímo na lodi. Zpáteční jízdenka platí pro jízdu z Bystrce do cílové stanice a zpět pro tentýž den a lze ji využít v obou směrech [38], [39]. Lodní dopravu na Brněnské přehradě zajišťuje Dopravní podnik města Brna a.s. 40

Tabulka 10: Tarif pravidelné linkové lodní dopravy

Jeden plavební úsek

Zpáte ční Rokle

Zpáteční hrad Veveří

Zpáteční Veverská Bítýška

Základní jízdné (od 15let)

15,-

120,-

170,-

240,-

Zlevněné jízdné (od 3 do 15 let nebo držitel platného průkazu ZTP)

8,-

60,-

85,-

120,-

Rodinné jízdné (rodiče a jejich děti do 15 let)

-

250,-

350,-

500,-

Rodinné jízdné pro držitele Rodinného pasu (rodiče a jejich děti do 15 let)

-

230,-

320,-

450,-

Dovozné (jízdní kolo, zavazadlo od 24 kg do 50 kg, pes)

25,- bez ohledu na délku plavby

Zdroj: Dopravní podnik města Brna (online)

Tabulka 11: Tarif pojízdných vstupenek

Plavba + vstup do ZOO

Plavba + vstup na hrad

Zpáteční hrad Veveří

Zpáteční Veverská Bítýška

Zpáteční Hrad Veveří

200,-

280,-

200,-

110,-

150,-

100,-

450,-

600,-

420,-

Základní jízdné (od 15 let) Zlevněné jízdní (od 3 do 15 let nebo držitel platného průkazu ZTP) Rodinné jízdné (rodiče a jejich děti do 15 let) Zdroj: Dopravní podnik města Brna (online)

41

Počet přepravovaných osob se mění v závislosti na délce sezóny a na počasí. Např. v roce 2007 to bylo asi 394 000 cestujících. Kvůli probíhajícím pracím na čištění vody v nádrži byla lodní doprava v letech 2008 a 2009 výrazně omezena [40]. Do plného provozu se tedy lodě dostaly opět až v roce 2010 s počtem 179 291 cestujících. [Šalina. 2010] Během sezóny 2011 se počet zájemců o plavbu zvýšil na 223 979 [41]. Svůj rekord si však drží rok 1956 s neuvěřitelným počtem 848 000 přepravených osob [38]. Tabulka 12: Počet přepravených osob v plavební sezóně 2011

2011

duben

květen

červen

červenec

9 459

24 939

33 516

56 281

srpen

září

62 245 28 952

říjen

celkem

8 587

223 979

Zdroj: Osobní sdělení

Graf 2: Počet přepravovaných osob v plavební sezóně 2011


Tabulka 13: Počet lodních km v plavební sezóně 2011

2011

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

celkem

1 200

5 435

6 370

8 558

8 528

5 294

1 602

36 987


42

8 Dopravní obslužnost ve vztahu k rekreaci 8.1 Městská doprava Od 1. 1. 2004 je okolí přehrady zahrnuto do Integrovaného dopravního systému Jihomoravské kraje, tzn. že se rekreanti k Brněnské přehradě dopraví snadněji [42]. Asi nejvíce využívanou městskou dopravou k Brněnské přehradě je tramvaj č. 1, která spojuje Hlavní nádraží s Bystrcí. Ocení ji tedy zejména návštěvníci přijíždějící zdaleka. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že během prázdnin jezdí v intervalech po 6 minutách, v sobotu a neděli pak po 10 minutách. Staví přímo před budovou Hlavního nádraží na 1. koleji. V nočních hodinách tento spoj střídá autobus č. 98. Do přístaviště také jezdí tramvaj č. 3, ale jen v časovém rozmezí od 14:00 do 19:00; mimo tuto dobu končí jeho trasa v zastávce Vozovna Komín. Podobné je to i s tramvají č. 11. Je tedy nutné pečlivě sledovat jízdní řád. Oba tyto spoje jezdí z Moravského náměstí přes Českou ulici. Další možností jsou trolejbusy nebo autobusy. Konkrétně se jedná o trolejbus č. 30, který má konečnou v Bystrci na zastávce Černého. Nejvýhodnější je však vystoupit na zastávce Náměstí 28. dubna nacházející se asi 200 m od zastávky ZOO. Dalším spojením je autobus č. 50 vyjíždějící z Komárova, jehož konečnou zastávkou je ZOO. Za zmínku stojí také i noční linka autobusu č. 92 jezdící do Bystrce na Náměstí 28. dubna a po trase linky trolejbusu č. 30 na zastávku Černého. Jediným spojením mezi Bystrcí a Veverskou Bítýškou je pak regionální autobus č. 303 jezdící na trase Zoologická zahrada - Veverská Bítýška [jízdní řády IDS JMK].

8.2 Individuální doprava Základním pravidlem vlastní automobilové dopravy je držet se po příjezdu do Brna ukazatelů směřujících do Bystrce. Posléze sledovat tabule odkazující na Přístaviště. Vše je dobře značeno, a tak by měl každý turista či rekreant bez problému dosáhnout svého cíle. V okolí se nachází hned několik parkovišť, avšak s každoročně rostoucí hustotou provozu jejich kapacita zejména v letních měsících nedostačuje. Parkování tak může trvat výrazně déle. Dvě velká neplacená parkoviště se nachází přímo v ulici Přístavní. Další neplacená parkoviště jsou v ulici Rakovecká, Rekreační a Hrázní.

43

9 Bezpečnost na přehradě Bezpečnost na Brněnské přehradě zajišťuje Městská policie Brno, která od roku 1998 disponuje tzv. Poříční jednotkou. V letních měsících strážníci provádějí hlídkovou činnost na motorových člunech. Pracují v nepřetržitém režimu po 24 hodin denně a plní úkoly záchranné služby včetně potápěčské činnosti. K 13. 2. 2012 je do přímého výkonu služby Poříční jednotky zařazeno celkem 11 strážníků. Počet záchranářských akcí v roce 2011 nijak nevybočoval oproti předchozím letům. Přesné statistiky neexistují, protože akce na záchranu života se konají přímo ve službě. Nejde tedy o žádné výjezdy, které by bylo možné nějak finančně vyhodnotit. Jen ve 4 případech museli strážníci Poříční jednotky zasahovat v situaci, kdy hrozilo ohrožení života, nikdo však při letním koupání neutonul. Nejčastěji se strážnici setkávají s neukázněnými návštěvníky přehrady, kteří auty zajíždějí do lesních prostor v blízkosti přehrady, používají nepovolená vodní plavidla (jako jsou např. vodní skútry) nebo se chovají nevhodně. Další bezpečnostní složkou je Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje se stanicí Brno Přehrada, která se nachází 280 m od hráze směrem k Veverské Bítýšce. V současné době má sbor k dispozici 3 cisternové automobilové stříkačky a 1 požární člun [43].

44

10 Kulturní a sportovní akce 10.1 Ignis Brunensis Mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis neboli Plamen Brna či Brněnský plamen patří bezpochyby k největším kulturním událostem na Brněnské přehradě. Ojedinělá akce ve střední a východní Evropě se uskutečňuje od roku 1998 (v letech 1999 a 2001 pouze jako nesoutěžní přehlídka). Koná se každoročně na přelomu května a června v rámci festivalu zábavy pod hrady Špilberk a Veveří Brno - město uprostřed Evropy. Noční podívanou doprovází hudební doprovod, který je dokonce vysílán na vlnách místního rádia Kiss Hády 88,3 FM. Soutěžní ohňostroje zahraničních i českých společností o délce asi 20 minut jsou odpalovány přímo z hladiny Brněnské přehrady, závěrečné grandfinále o délce 14 minut pak z hradu Špilberk. Soutěží se ve čtyřech kategoriích: Hlavní cena Starobrno - Ignis Brunensis, Cena Českého rozhlasu "Hudba mezi ohni", Cena České televize "Scéna mezi ohni" a Cena diváka Starobrno - Ignis Brunensis. Hlavními spoluorganizátory je město Brno, Jihomoravský kraj a reklamní společnost SNIP & CO. Během konání Dopravní podnik města Brna posiluje některé linky; hlavní parkovací plochy pak zajišťuje Dopravní jednotka Městské policie Brno [44], [45].

10.2 Miss Přehrada Miss Přehrada je soutěž o nejkrásnější dívku Brněnské přehrady. Akce se od roku 2001 koná každý rok na přelomu května a června v rámci festivalu zábavy pod hrady Špilberk a Veveří Brno - město uprostřed Evropy. Dívky soutěží o hodnotné ceny, odměnou jim však může být i získání cenných zkušeností a možnost další spolupráce s modelingovou agenturou. Pořadatelem je Městská část Brno - Bystrc spolu s Agenturou M-studio [46].

45

10.3 Brněnský plenér Projekt Brněnský plenér označuje sochařské sympozium, které se koná pod otevřeným nebem v areálu přístaviště. První ročník proběhl v roce 1983, kdy zde mladí brněnští umělci vytvořili přehlídku 19 dřevěných soch. Další ročník se konal až v roce 1998. Od tohoto data se Brněnský plenér organizuje každý druhý rok vždy v září. Účastní se jak čeští tak i zahraniční autoři. Vzniklá umělecká díla pak obohacují břehy nádrže. V současné době lze v blízkosti vodní hladiny obdivovat 31 plastik [47], [48].

10.4 Vokolo príglu Vokolo príglu je běžecké klání kolem Brněnské přehrady s délkou tratě 14,1 km [49] určené pro širokou veřejnost a pro všechny výkonnostní a věkové skupiny. První ročník se uskutečnil v roce 2010 s 927 závodníky [50]. Následující rok se počet nadšenců zvedl na 1365 [51]. Akce se koná začátkem října za každého počasí. Start a zároveň i cíl se nachází nad loděnicí TJ Lodní sporty Brno. Trať je značená po každém kilometru. Závodníci běží po mírně zvlněném terénu, hlavně tedy po asfaltu (asi 85 %), dále pak po kamenitém a hliněném povrchu [49]. Výše startovného závisí na době přihlášení k závodu. V uplynulém ročníku 2011 to bylo do 30. června 250,- Kč, do 28. září 350,- Kč, do 6. října 500,- Kč. Muži nad 70 let a ženy nad 60 let měli startovné zdarma. V ceně startovného je zahrnuto účastnické tričko s výběrem velikosti, pamětní medaile a sportovní číslo se jménem. Dále také občerstvení na trati a ihned po závodě, zázemí se servisem v areálu TJ Lodní sporty Brno, hodnotový slevový kupón do prodejen Triexpert, elektronické měření čipem a online zobrazení celkových výsledků. Registrace je možná přes internetové stránky pomocí on-line formuláře či osobně v brněnské prodejně Triexpert. Každý účastník se zařadí dle věku do příslušné kategorie: junioři (15 – 20), kategorie A (21 – 39), kategorie B (40 – 49), kategorie C (50 – 59), kategorie D (60 – 69), kategorie E (70 a více). Odměnou vítězi závodu v absolutním pořadí je za 1. místo 9 000,- Kč, za 2. místo 6 000,- Kč, za 3. místo 3 000,- Kč, za 4. místo 1 500,- Kč a za 5. místo 750,- Kč [52]. Hlavními partnery závodu jsou Triexpert (specializovaná běžecká prodejna). Závod finančně podporuje také město Brno a Jihomoravský kraj [53]. 46

10.5 Turnaje beach volleyballu na Sokoláku S celkovou rozlohou 3 750 m 2 je Sokolák největší beach volleyballový areál v České republice schopný organizovat vrcholné domácí i oficiální mezinárodní turnaje. Spolu s ubytováním a restaurací tvoří ideální podmínky pro trénink vrcholových sportovců i reprezentantů. Svoji historii začal psát v roce 1999, kdy byla zahájena první sezóna. Svoji prestiž Sokolák získal díky pořádání turnaje FIVB Challenger a to v letech 2006, 2007 a 2008, kdy o vítězství bojují hráči nepatřící do první čtyřiadvacítky světového žebříčku. Mimo to se zde také konají turnaje Sokolské ligy, Turnaje ABV, PS Cup a Minivolejbalu. Nadšenci a milovníci sportu si mohou jednotlivé kurty nebo celý areál také pronajmout k pořádání sportovních, kulturních, rekreačních nebo společenských akcí. 7 kurtů je otevřených v závislosti na počasí 6 – 7 měsíců v roce s otevírací dobou od 9:00 do 21:00 hodin. V zimní sezóně je k dispozici nafukovací hala [Václavíková. 2010].

Tabulka 14: Výše pronájmů kurtů

kurt

pondělí – pátek

sobota a neděle

noční beach **

9:00 – 15:00

15:00 – 21:00

9:00 – 21:00

21:00 – 23:00

1–6

180,- Kč/h

240,- Kč/h

240,- Kč/h

290,- Kč/h

7*

100,- Kč/h

100,- Kč/h

100,- Kč/h

-

Poznámka: * kurt č. 7 nemá standardní rozměry ** noční beach je kvůli osvětlení možný pouze na kurtu č. 1 Zdroj: Václavíková. 2010

47

11 Význam hradu Veveří Hrad Veveří, ležící na pravém břehu přehrady, je bezpochyby největší dominantou Brněnské přehrady, která láká k prohlídce. Od přístaviště je vzdálen asi 7 km. První zmínka o hradu pocházející z roku 1234 nasvědčuje tomu, že pravděpodobným zakladatelem byl markrabě Přemysl, který byl bratrem krále Václava I. Středověká monumentální stavba se tak řadí mezi naše nejstarší kamenné hrady. Dnešní podobu hrad získal v polovině 18. století po důkladné přestavbě. Pevnost tvoří vnitřní hrad a několik budov kolem dvou nádvoří. Jádrem vnitřního hradu je vysoká válcová věž s břitem. Jediným přístupem do vnitřního hradu je po hradním mostě z roku 1898, jenž se pyšní rozpětím 17,55 m. Zasklenými arkádami vnitřní části stavby lze sledovat život na prvním hradním nádvoří, které je ohraničeno tzv. Anglickým traktem, v jehož zadní části naši pozornost upoutá mohutná hranolová věž z první poloviny 13. století. Příkop pak odděluje předhradí, které se skládá z tzv. středního hradu a přihrádku (hradba s pěti hranolovými věžemi). Za zmínění stojí rok 1908, kdy na hradě strávil část své svatební cesty Winston Churchill. On i jeho choť Klementina tím přijali pozvání svých přátel a tehdejších majitelů hradu, rodiny de Forest z Anglie. Od roku 1925 byl vlastníkem hradu Veveří československý stát. Po druhé světové válce sloužil hrad jako lesnické učiliště, později patřil VUT v Brně. V současné době se o hrad stará Národní památkový ústav. S celým komplexem je také úzce spojena kaple Panny Marie – Matky Boží z 13. století, kde se nacházel gotický obraz Madony z Veveří. Ten byl nahrazen kopií a originál našel své nové místo v Národní galerii jako jeden z největších pokladů [Šlezingr. 1998], [Brych. 2008], [Plaček. 2001]. Sezóna zde trvá od dubna do října. Otevírací doba v dubnu a říjnu je od 9:00 do 17:00, v květnu až září od 9:00 do 18:00. Poslední prohlídka interiérů začíná vždy hodinu před ukončením návštěvní doby. Plné vstupné do areálu (volná prohlídka nádvoří, vstupy na ochozy tzv. přihrádku, na vyhlídku tzv. Prachové věže, vybrané sezónní výstavy) je 20,- Kč, snížené vstupné činí 10,- Kč. Výše vstupného na komentovanou prohlídku palácových interiéru je 60,- Kč, snížené pak 40,- Kč [54].

48

Nárok na snížené vstupné mají: školní mládež, organizované skupiny předškolní mládeže (od 5 dětí a výše), studenti, učni, handicapovaní, zdravotně postižení a jejich doprovod, senioři starší 65 let, držitelé karet CIC či karet mládeže EURO. Volný vstup je poskytován předškolním dětem ve skupinách do pěti dětech, pracovníkům Národního památkového ústavu, členům sdružení FOD, členům ICOMOS a členům Asociace muzeí a galerií v ČR, a to pouze po předložení příslušných průkazů [55]. V roce 2011 byla celková návštěvnost 72 915 osob, z toho za celé vstupné 40 841 osob, za snížené vstupné 25 747, za rodinné vstupné 1 589, neplatící 4 595, mimořádné prohlídky pro 115 osob a služby poskytnuté 138 cizincům [56].

Tabulka 15: Počet návštěvníků hradu Veveří v sezóně 2011

2011

duben

květen

červen

červenec

7 194

7 542

7 956

18 351

srpen

17 104 10 070


Graf 3: Počet návštěvníků hradu Veveří v sezóně 2010 a 2011


49

září

říjen

celkem

4 698

72 915

12 Vodní sporty Rekreanti si mohou zpestřit svůj pobyt na Brněnské přehradě jedním z vodních sportů. Navštívit mohou jednu ze dvou půjčoven šlapadel na Rakovci či Kozí Horce. Na hladinu se však mohou vydat i s kánoí či veslicí. Pro nadšence veslování, jachtingu a windsurfingu jsou tu tělovýchovné jednoty a kluby.

12.1 Tělovýchovná jednota Lodní sporty Brno TJ LS Brno je sportovní klub pro mládež a dospělé. Organizuje sportovní činnost pro zájemce z řad veřejnosti, zejména pak mládeže, a to ve veslování, jachtingu a kanoistice. Areál Lodních sportů Brno zahrnuje loděnici, klubovnu, posilovnu, výcvikový bazén, šatny a další prostory. Nábor nových posádek je už od 8 let [57], [58].

12.2 Tělovýchovná jednota Jachtklub Brno Jachtklub Brno má svoji loděnici hned vedle přístaviště. Působí v národních jachtařských asociacích při formování jachtařského dění v České republice. Své nové členy z řad mládeže láká na bezplatné zapůjčení jachtařského vybavení, pravidelné tréninky a zkušené trenéry [59].

12.3 Tělovýchovná jednota Rapid Brno Sdružení Rapid Brno provozuje na Brněnské přehradě jachting a windsurfing. Zdejší odchovanci slaví na domácím poli mnohá vítězství [60].

12.4 Český veslařský klub v Brně Tato sportovní organizace patří dlouhodobě k nejúspěšnějším veslařským klubům v České republice. Členové se pyšní mnoha medailemi z mistrovství republiky, mezinárodních závodů i z mistrovství světa. Nováčky do svých řad přijímají ve věku 10 – 21 let [61].

50

13 Cyklotrasy Na své si zde přijdou i milovníci jízdních kol. Mají tak možnost projet si terénně zajímavou přírodu i navštívit hrad Veveří. Jízdu na bicyklu lze kombinovat i s lodní přepravou. Cyklotrasa s názvem Okolo Brněnské přehrady je ideálním průvodcem místního okolí. Je dlouhá 29,9 km. S vhodným horským kolem ji zvládne každý turista. Trasa začíná v přístavišti a pokračuje přes hráz Brněnské přehrady, Sokolské koupaliště, Osadu, Zouvalku, Junáckou louku, Chudčice, Veverskou Bitýšku, Mečkov, Hrad Veveří, Rýšovu studánku a Kočičí žleb, ze kterého vede cesta opět do přístaviště [62].

51

14 Hotely V bezprostřední blízkosti Brněnské přehrady se nachází hned několik hotelů. Klient si může vybrat dle velikosti hotelu a jeho vzdálenosti od vodního díla, širokého spektra nabízených služeb či cenové kategorie. Zde jsou některé z nich.

14.1 OREA Wellness Hotel Santon *** Jedna z nejdominantnějších staveb na břehu Brněnské přehrady je komplex budov tříhvězdičkového Hotelu Santon. Hotel ležící v těsné blízkosti Přístaviště provozuje největší český hotelový řetězec Orea Hotels. Hosté se mohou ubytovat v jednom ze 105 komfortně zařízených dvoulůžkových pokojů (včetně jednoho pro imobilní hosty) nebo v 5 apartmá. Všechny pokoje disponují sociálním zařízením (koupelna s vanou a WC), telefonem s přímou volbou a TV se satelitním příjmem. Součástí všech pokojů jsou lodžie s výhledem na okolí Brněnské přehrady. V nabídce jsou dvě kategorie. Kategorie classik zahrnuje ubytování s bufetovou snídaní, kategorie wellness slibuje i jeden neomezený vstup do fitness a 90ti minutový vstup do saunového světa [63]. Další služby hotelu: - wellness centrum přímo v budově - relaxační bazén se saunovým světem (finská tropická a selská sauna s parním nárazem, parní lázeň, privátní whirlpool, odborné masáže, fitness centrum s kardio-zónou, solární studio s kolagenovým vertikálním soláriem) - 2 velké neplacené parkovací plochy - konferenční sál až pro 220 osob - 5 salónků (25, 25, 35, 50 a 60 míst) - bezdrátové internetové připojení po celém hotelu zdarma - family friendly - pet friendly - dětský koutek - multifunkční hříště u hotelu s umělou trávou a jemným křemičitým pískem na tenis, volejbal, nohejbal, stolní tenis, petanque - možnost zapůjčení horských i trackových a elektrických kol, Nordig walking holí [64]

52

Své zázemí zde našla hotelová Restaurace Panorama s kapacitou 120 míst. Na restauraci navazuje letní terasa pro 100 hostů pyšnící se nádherným výhledem na přehradu. Navštívit lze i denní bar se 40 místy [65]. Hotel láká nejenom svoji polohou, ale také různými výhodnými balíčky. Za zmínku stojí Antistress program "Duševní lázně", Odpočinkový wellness víkend nebo Regenerační pobyt pro seniory [66]. Příjezd: od 14:00 Odjezd: do 12:00 Akceptované kreditní karty: American Express, Visa, Euro/Mastercard, Diners Club, JCB, Maestro [67] Adresa: Přístavní 38, Brno-Bystrc 635 00 Kontakt (recepce): Tel.: +420 546 124 444 E-mail: [email protected]; [email protected]

53

14.2 Maximus Resort **** Čtyřhvězdičkový hotel Maximus Resort sídlí na levém břehu nádrže a patří mezi nejlepší v Brně. V období 2011 - 2012 prošel celý komplex rozsáhlou rekonstrukcí. Nově otevřen bude tento rok v červnu. K ubytování nabízí 47 pokojů. Každý z pokojů disponuje vlastní koupelnou. Většina ubytovacích jednotek má terasu nebo balkon s výhledem na okolní krajinu, posezení nebo obývací pokoj s příslušenstvím pro přípravu čaje a kávy. Hotel nabízí také čtyři navzájem propojené apartmány s kapacitou až 16 osob, s balkonem a výhledem na Brněnskou přehradu [68], [69]. Další služby hotelu: - wellness a spa centrum (hammam, rasúl, masáže z mořských řas, medové masáže, lávové kameny, whirlpool, zážitkové sprchy, saunový svět, ochlazovací bazének pod širým nebem, venkovní sauna a sluneční louky,) - soukromé neplacené parkoviště - konferenční sál až pro 200 osob nebo 6 zvukově oddělených prostor - bezdrátové internetové připojení po celém hotelu zdarma - tenisové kurty, fitness centrum, bowling, kulečník - možnost zapůjčení jízdních kol - lobby bar a menší restaurace spojená s bowlingem - domácí zvířata jsou povolena [70]

Hotelová restaurace se zahradou a grilem nabízí jídla české i mezinárodní kuchyně. K návštěvě láká i velký výběr alkoholických a nealkoholických nápojů spolu s bohatým vinným lístkem českých i moravských vín [71]. Příjezd: od 14:00 do 00:00 Odjezd: do 12:00 Akceptované kreditní karty: American Express, Visa, Euro/Mastercard, Diners Club, JCB [70] Adresa: Kníničky 316, 635 00 Brno Kontakt (recepce): Tel.: +420 546 221 035 E-mail: [email protected] 54

14.3 Hotel Rakovec *** Hotel Rakovec leží přímo na pravém břehu Brněnské přehrady, asi 200 m od přístaviště. Hosté se mohou ubytovat v jednom z 15 pokojů. Součástí všech pokojů je koupelna a kabelová TV. Veškeré prostory hotelu jsou klimatizovány [72]. Další služby hotelu: - neplacené parkoviště v areálu hotelu - konferenční sál s kapacitou 120 osob - lobby bar s kapacitou 40 osob (velký výběr káv, nealko nápojů, vín a sektů i teplých pokrmů) - bowling bar s kapacitou 30 osob - letní terasa s výhledem na přehradu s kapacitou 80 osob (možnost grilování) - bazén se slanou vodou - bezdrátové internetové připojení po celém hotelu zdarma - transfer z letiště či centra - domácí zvířata jsou povolena [72], [73] Hotelová restaurace se pyšní domácí a mezinárodní kuchyní, v létě lze zde ochutnat i sezónní speciality [72]. Příjezd: od 14:00 do 23:00 Odjezd: od 07:00 do 11:00 [74] Akceptované kreditní karty: Visa, Euro/Mastercard, Maestro [69] Adresa: Rakovecká 13, 635 00, Brno Kontakt (recepce): Tel.: +420 534 001 016 E-mail: [email protected]

55

14.4 Hotel Kozí Horka *** Hotel Kozí Horka ležící 300 m od vodní hladiny na pravém břehu přehrady nabízí ubytování v 15 dvoulůžkových pokojích a 2 apartmánech. Pokoje i apartmány jsou vybaveny moderní koupelnou a sociálním zařízením, televizí se satelitním příjmem a DVD přehrávačem [75]. Další služby hotelu: - neplacené parkoviště přímo před hotelem - letní terasa, zahradní posezení, ohniště, gril - venkovní vyhřívaný bazén - bezdrátové internetové připojení k internetu zdarma - domácí zvířata jsou povolena - restaurace s českou kuchyní [75] Příjezd: od 14:00 do 22:00 Odjezd: do 11:00 Akceptované kreditní karty: American Express, Visa, Euro/Mastercard, Diners Club [75] Adresa: Rakovecká 15, 635 00 Brno Kontakt: Tel.: +420 546 221 340 E-mail: [email protected]

56

14.5 Hotel U Šuláka *** Hotel se nachází v levém břehu vodního díla. Svým hostům nabízí 11 pokojů, které jsou buď dvoulůžkové, třílůžkové nebo čtyřlůžkové [76]. Další služby hotelu: - neplacené parkoviště v areálu hotelu - bezdrátové internetové připojení po celém hotelu zdarma - transfer z letiště či centra - možnost zapůjčení horských kol - domácí zvířata jsou povolena - hotelová restaurace s venkovní zahrádkou [76] Příjezd: od 13:00 do 23:00 Odjezd: od 07:00 do 11:00 Akceptované kreditní karty: American Express, Visa, Euro/Mastercard, Maestro [76] Adresa: Hrázní 166/6, 635 00 Brno-Kníničky Kontakt: Tel.: +420 530 310 834 E-mail: [email protected]

57

15 Občerstvení a restaurační zařízení Kromě již zmíněných hotelových restaurací zde strávníci mohou narazit na různé stánky rychlého občerstvení, bufety či na restaurační zařízení zaměřené na speciality. Nejvíce z těchto podniků se nachází na ulici Přístavní, kde zhruba na dvěstěmetrovém úseku je doslova vtěsnáno přibližně 20 kiosků a restaurací. Na své si zde přijdou zejména milovníci párku v rohlíku, klobás, langošů, bramboráků, hamburgerů apod. a děti dozajista potěší zmrzlina [77]. Na Přístavní ulici se nachází i moderně vybavená Restaurace Jednička zaměřující se na středomořskou kuchyni a pizzu. Velmi oblíbené jsou zde i hamburgery, které jsou údajně jedny z nejlepších v Brně. Žízeň pak zažene dobře vychlazené dalešické pivo. K dispozici je letní zahrádka s dětským hřištěm a bezplatné připojení k internetu Wi-Fi [78]. Adresa: Přístavní 1064/38, 635 00 Brno – Bystr Fish restaurant Rybářská bašta je první pětihvězdičková restaurace v České republice. Profesionální kuchaři zde připravují speciality ze sladkovodních i mořských ryb, které si získaly i velkou oblibu u mnoha milovníků zážitkové gastronomie [79]. Adresa: Rakovecká 34, 635 00 Brno Restaurace U Lva vsadila na grilovaná kolena a žebra. Další chloubou je losos připravovaný hned na několik způsobů. Náročné konzumenty piva uspokojí víkendové pivní speciály, které nejsou obecně známé či masově vyráběné [80]. Adresa: Hrázní 232, 635 00 Brno Výletní hospoda Princezna připravuje typicky české pokrmy. V letních měsících je k dispozici zahrádka se sportovním areálem a dětským hřištěm. Zasoutěžit si tak můžete v závěsných kuželkách, volleyballu, nohejbalu, pinpongu nebo pétanque [81]. Adresa: Hrázní 9, 635 00 Brno Výletní restaurace U Kotvy leží u stejnojmenné zastávky parníku. Nabízí teplá i studená jídla a pochoutky z grilu [82]. Adresa: Pod Chocholou 909, 635 00 Brno – Bystrc

58

16 Prognózy dalšího vývoje Samočistící záchody, venkovní sprchy, převlékárny, pinpongové stoly či hřiště na pétanque. Tím vším hodlá Magistrát města Brna obohatit břehy Brněnské přehrady do začátku roku 2014. V další etapě projektu se počítá také s tobogány na Sokolském koupališti a Kozí Horce. Bohužel velký finanční problém vznikl s dojezdovými bazény, které jsou velmi nákladné. Dále je do Rakovecké zátoky naplánován fitness park pod otevřeným nebem a oblast Rokle se může těšit na nízké lanové centrum. Z rozpočtových peněz půjde část také na zvelebení neútulných pláží a doplnění chybějícího povrchu na cestách pro chodce i auta. Stále diskutovanější je i vlek pro vodní lyžaře na Sokolském koupališti, se kterým nesouhlasí kníničtí zastupitelé. Ti se domnívají, že atrakce omezí vodní plochy a tím i plavce. Maďarský investor si naopak myslí, že vlek přiláká další návštěvníky. V současné době se čeká na vyjádření magistrátu [83], [84], [85].

59

17 Rekreanti na přehradě Cílem této bakalářské práce je získat a analyzovat informace o rekreantech Brněnské přehrady. Dotazníkové šetření jsem provedla v roce 2011 v časovém intervalu duben - září. Celkem jsem oslovila 300 respondentů. 18 osob pocházelo ze Slovenské republiky, zbylých 282 osob byli občané České republiky. Sběr informací probíhal ve čtyřech fázích. V dubnu jsem oslovila 10 % všech dotázaných, v květnu a červnu 30% všech dotázaných, o prázdninách tzn. v červenci a srpnu 50 % všech dotázaných a v září opět 10 % všech dotázaných. Bližší podrobnosti o průběhu šetření jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 16: Datum a počet respondentů při dotazníkovém šetření

fáze datum počet respondentů

1. fáze

2. fáze

3. fáze

4. fáze

23.4.

14.5.

4.6.

25.6.

9.7.

23.7.

6.8.

27.8.

10.9.

30

26

31

33

28

42

45

35

30

Zdroj: vlastní

Dotazník byl složen z celkem 33 otázek. Skládal se z 23 uzavřených, 6 otevřených a 4 polootevřených otázek. Na 5 otázek bylo možné odpovědět výběrem více variant. Kompletní znění dotazníku se nachází v příloze A.

60

17. 1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Následující část práce je věnována vyhodnocení dotazníků. Všechny grafy a tabulky jsou výsledkem vlastního dotazníkového šetření.

1. Co se Vám jako první vybaví, když se řekne „Brněnská přehrada“? Pomocí této otázky byla zjišťována první věc či událost, kterou si respondent spojuje s Brněnskou přehradou. Nejčastější odpovědí byl parník, druhou příčku obsadily ohňostroje a třetí pozici ovládla voda spojená s koupáním a rekreací. Další místa obsadily sinice a řasy, procházky po pláži, sporty (šlapadla, windsurfing, beach volleyball), občerstvení (zejména pivo a langoše), nudapláž, bílá kotva v přístavišti či hráz s elektrárnou. Ostatní odpovědi byly většinou individuální, objevoval se zde např. hrad Veveří, chata Kozí Horka, OREA Wellness Hotel Santon, sochy brněnského plenéru či odpadky kolem nádrže. Graf 5: První věc, která se vybaví, když se řekne „Brněnská přehrada“

Zdroj: vlastní výzkum

61

2. Jak často navštěvujete Brněnskou přehradu? Touto otázkou jsem zkoumala, jak často lidé navštěvují Brněnskou přehradu. 35% oslovených označilo odpověď nepravidelně. 23% lidí navštíví tyto prostory alespoň jednou do roka. 19 % respondentů se svěřila, že jsou zde poprvé a 14% tady tráví značnou část léta. 7% osob se do těchto míst vrací pravidelně, a to každý měsíc alespoň jednou. Graf 6: Návštěvnost Brněnské přehrady


62

3. S kým navštěvujete Brněnskou přehradu? U této otázky mohli respondenti vybrat více než jednu odpověď, takže celkové procento je vyšší než 100. Z grafu je zřejmé, že nejvíce lidí chodí na Brněnskou přehradu s přáteli, kamarády a známými. Druhé místo s 35% obsadili partneři, tzn. že navštěvují prostory nádrže se svou přítelkyní či přítelem, a 24% oslovených je tu v doprovodu rodiny. Graf 7: S kým cestujete


63

4. Z jakého důvodu navštěvujete Brněnskou přehradu? Stejně jako u předešlé otázky, i na tuto mohli respondenti odpovědět více možnostmi, a tak je celkové procento vyšší než 100. Graf napovídá, že hlavním důvodem návštěvy Brněnské přehrady jsou procházky po pláži a různé kulturní události. Též oblíbenou činností je rekreace u vody a cyklistika. Graf 8: Hlavní důvod návštěvy


64

5. Absolvoval jste zde naučnou stezku? V současné době se na Brněnské přehradě nachází 2 naučné stezky. První je od Povodí Moravy s. p. a druhá od nezávislého sociálně ekologického hnutí Nesehnutí. 44% dotazovaných uvedlo, že alespoň jednu z těchto stezek někdy absolvovali. Zbylých 56% tuto možnost ještě nevyužilo. Graf 9: Absolvování naučné stezky


65

6. Absolvoval jste někdy plavbu po Brněnské přehradě? Celkem 68% dotazovaných zodpovědělo, že alespoň jednou využili služby Dopravního podniku města Brna a projeli se lodí po nádrži. 27% respondentů pak dokonce plavbu zopakovalo. 32% lidí uvedlo, že na palubu lodi křižující Brněnskou přehradu ještě nevstoupilo. Graf 10: Absolvování plavby po Brněnské přehradě


66

7. Pokud jste absolvovali plavbu lodí, cena lodního lístku vzhledem k poskytnutým službám byla: Z 204 lidí, kteří absolvovali plavbu lodí po Brněnské přehradě, uvedlo 39%, že je cena lístku vysoká. 31% označila cenu za přiměřenou a 5% za nízkou. 25% zvolila neutrální odpověď, tzn. nedokážou cenu posoudit. Graf 11: Ceny za lodní lístek


67

8. Navštívil jste přehlídku ohňostrojů Ignis Brunensis? Z odpovědí respondentů je zřejmé, že alespoň 71% navštívilo alespoň jednou přehlídku ohňostrojů, 21% je dokonce pravidelným návštěvníkem. Menší třetina odlovených ještě tuto ohnivou podívanou nespatřila. Graf 12: Návštěvnost ohňostrojů Ignis Brunensis


68

9. Navštívil jste někdy přilehlý hrad Veveří? 41% oslovených navštívilo někdy Státní hrad Veveří, naopak 59% tuto možnost ještě nevyužilo. Graf 13: Návštěvnost hradu Veveří


69

10. Navštěvujete i jiné kulturní či sportovní akce konané na Brněnské přehradě? Drtivá většina, tj. 88% uvedlo, že se žádné kulturní a sportovní akce konané v prostorách Brněnské přehrady neúčastní. 11% lidí navštěvuje tyto události jednou za čas a 1% dotazovaných se svěřilo, že chodí na tyto akce pravidelně. Graf 14: Návštěvnost jiných kulturních a sportovních akcí


11. O jaké kulturní či sportovní akce se jedná? 36 respondentů, kteří uvedli v předešlé otázce, že navštěvují i jiné kulturní či sportovní události, se svěřilo, že se zúčastňují nejvíce různých párty, oslav a ostatních soukromích akcí. Čtvrtina lidí pak přiznala, že chodí na Brněnskou přehradu mimo jiné za účelem poslechu hudební skupiny. Mezi dalšími odpověďmi se objevily různé sporty jako je beach volleyball, atletika či běžecký turnaj Vokolo príglu.

70

12. Vyzkoušel jste zde nějaký vodní sport? 95% respondentů uvedlo, že dosud žádný vodní sport ještě nevyzkoušelo. Naopak 5% lidí sdělilo, že alespoň jednou tuto možnost již využilo. Graf 15: Vodní sporty


13. O jaký sport se jedná? 15 osob, kteří zde absolvovali nějaký sport, uvedlo, že se jednalo o jeden z těchto sportů: jachting, windsurfing či kánoe. Jeden z dotazovaných se dokonce svěřil, že tyto sporty vyzkoušel všechny.

71

14. Jaký máte názor na nudistickou pláž na Brněnské přehradě? Větší polovina osob odpověděla, že jim nudistická pláž na Brněnské přehradě nevadí. 41% dotazovaných pak uvedlo, že se o pláž nějak blíže nezajímají. Pouze 3% mají vůči této pláži výhrady a zakázali by ji.

Graf 16: Názor na nudistickou pláž


72

15. Navštívil jste někdy nudistickou pláž na Brněnské přehradě? Téměř všichni dotazovaní uvedli, že nudistickou pláž na Brněnské přehradě ještě nikdy nenavštívili. Pouze 3% se svěřila, že ji navštívila a to dokonce několikrát.

Graf 17: Návštěvnost nudistické pláže


73

16. Jaký druh dopravy k Brněnské přehradě využíváte? Na tuto otázku bylo možno odpovědět výběrem více otázek, proto je celkový součet procent vyšší než 100. Z grafu vyplývá, že nejvíce rekreantů se dopravuje k Brněnské přehradě autem. Druhým velmi využívaným prostředkem je městská hromadná doprava. Třetí místo s 18% obsadilo jízdní kolo. Graf 18: Druh dopravy


74

17. Jaký druh stravovacích služeb zde využíváte? Na tuto otázku bylo možno odpovědět výběrem více otázek, proto je celkový součet procent vyšší než 100. Podle označených odpovědí jsou zde nejvíce využívané stánky rychlého občerstvení. 38% pak navštěvuje restaurační zařízení a 15% se v prostorách Brněnské přehrady nestravuje vůbec. Graf 19: Druhy stravovacích služeb


75

18. Kde jste ubytovaní v případě delší rekreace? I u této otázky mohli respondenti odpovídat více možnostmi, tzn. celkový součet procent je vyšší než 100. Z grafu je zřejmé, že respondenti jsou v případě delší rekreace nejčastěji ubytováni v chatě. Druhé místo s 39% obsadila možnost přenocování u přátel či známých. Oblíbené jsou i penziony. Graf 20: Ubytování


76

19. Charakteristika kvality služeb, pokud s nimi máte zkušenost Kvalita služeb a spokojenost s jejich úrovní byla zjišťována pomocí 6 otázek. U každé z nich hodnotili respondenti danou službu jako spokojený (1), spíše spokojený (2), ani spokojený – ani nespokojený (3), spíše nespokojený (4) a nespokojený (5). Graf 21: Kvalita služeb


Nejlépe byl hodnocen komfort při plavbě s poskytnutými službami na palubě lodi (1,4) a nabídka stravovacích zařízení (1,7). Naopak nejhůře dopadla čistota v okolí Brněnské přehrady (3,4) a zejména pak hygienická zařízení (3,7). Celková průměrná známka je 2,5.

77

Na následující 3 otevřené otázky respondenti odpovídali vlastními slovy. Tímto způsobem jsem zjišťovala, co se zde považují za pozitivní a negativní a zda-li mají nějaké konkrétní návrhy či nápady, které by se zde uvítali.

20. Co hodnotíte na prostoru Brněnské přehrady pozitivně? U této otázky se jako odpovědi nejčastěji objevovali hesla jako lodní doprava, dostupnost MHD, pěkné prostředí a příroda, cyklostezky, možnost výletu a procházek, kulturní akce, přilehlé restaurace či langoše. Jeden z dotazovaných uvedl, že pozitivně hodnotí i orientaci nádrže. Vždy si totiž může vybrat břeh, na který svítí nebo kde je stín.

21. Co hodnotíte na prostoru Brněnské přehrady negativně? Tato otázka měla jednoznačnou odpověď: nevyhovující toalety, odpadky, výkaly od psů a v neposlední řadě i kvalita vody. Lidé jsou zde také nespokojeni s možností parkování, neukázněnými cyklisty nebo velkým počtem rekreantů. Několikrát byla také uvedena vysoká cena lodních lístků a málo možností sportovního vyžití. Zaznamenány byly i kolotoče a pouťové atrakce nebo konflikty se zdejší problémovou komunitou mladistvých.

22. Jaké novinky / jaké změny byste zde uvítali? Více než polovina dotázaných zodpověděla, že by uvítali čistější vodu v nádrži. Mezi další odpovědi patří nové toalety, více stezek, hřišť, kulturních akcí a zábavy a větší parkoviště. Objevilo se tu i včasné odstranění naplavenin a uhynulých ryb ze zátok. Milovníkům vody zase chybí tobogány a vodní skútry.

78

23. Doporučili byste rekreaci na Brněnské přehradě svým známým a přátelům? Tři čtvrtiny dotázaných zodpověděla, že by svým známým a přátelům návštěvu Brněnské přehrady doporučila. Zbylých 25% tuto možnost nedoporučuje. Graf 22: Doporučení k návštěvě


79

17. 2 Údaje o respondentech Pro větší přehlednost byly údaje zpracovány do tabulky. Tabulka 17: Respondenti Procento osob Pohlaví

žena muž Věk do 17 18 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více Počet obyvatel bydliště do 5 000 od 5 000 do 50 000 od 50 000 do 100 000 nad 100 000 Vzdělání základní vyučen střední vysokoškolské Zaměstnání zaměstnanec veřejné služby zaměstnanec v soukromém sektoru podnikatel / živnostník v domácnosti / mateřská důchodce student nezaměstnaný

61% 39% 3% 33% 26% 19% 13% 6% 27% 23% 8% 42% 3% 12% 48% 36% 30% 26% 11% 5% 2% 21% 5%


Dotazníkového šetření se zúčastnilo více žen než mužů. Nejpočetnější skupina rekreantů žije ve městě s počtem obyvatel vyšším než 100 000. Nejvíce návštěvníků Brněnské přehrady bylo ve věku 18 až 25 a 26 až 35 let.

80

18 Závěr Bakalářská práce na téma Rekreační využívání prostoru Brněnské přehrady pojednává o kvantitativním zhodnocení rekreačního potenciálu této nádrže. Hlavním cílem bylo získat a analyzovat informace od rekreantů. Dotazníkové šetření probíhalo od dubna do září roku 2011. Rekreanti byli oslovováni vždy v odpoledních hodinách. Dotazník vyplnilo celkem 300 respondentů. 18 osob pocházelo ze Slovenské republiky, zbylých 282 byli občané České republiky. Po vyhodnocení všech dotazníků jsem zjistila, že nejvíce lidí má spojenou Brněnskou přehradu s parníkem a ohňostroji. Prostory vodního díla navštěvují většinou nepravidelně a to s přáteli či partnerem. Hlavními důvody pobytu jsou procházky po pláži a kulturní události. Téměř polovina dotázaných zde absolvovala jednu z naučných stezek a 68% respondentů podniklo alespoň jednou plavbu výletní lodí. Tři čtvrtiny rekreantů odpovědělo, že viděli přehlídku ohňostrojů Ignis Brunensis přímo z Brněnské přehrady a více než polovina oslovených se přiznala, že využili možnosti a prohlédli si přilehlý Státní hrad Veveří. Co se týče ostatních kulturních a sportovních akcí, ty navštěvuje pouze 11 % lidí a jedná se zejména o koncerty a turnaje v beach volleyballu. Pouze 15 osob se pak svěřilo, že tady vyzkoušeli nějaký vodní sport (jachting, windsurfing či kánoe). Respondenti také vyjadřovali svůj postoj ke zdejší nudistické pláži. Drtivé většině tato pláž nějakým způsobem nevadí, pouze 9 osob připustilo, že by tuto aktivitu na Brněnské přehradě raději nevidělo. Stejný počet oslovených také uvedl, že tuto pláž alespoň jednou navštívilo. Jako nejčastější dopravní prostředek zde bylo zaznamenáno auto a městská hromadná doprava. Lidé se nejraději stravují ve stánku rychlého občerstvení a v případě delšího pobytu jsou ubytováni v chatě nebo u svých známých či přátel. Ze služeb poskytovaných v prostorách Brněnské přehrady nejlépe dopadla lodní doprava a nabídka stravovacích zařízení. Naopak nejvíce jsou lidé nespokojeni s čistotou okolí nádrže a s hygienickými zařízeními. S nabídkou sportovního vyžití a s cenami stravovacích zařízení byli dotazovaní spokojeni průměrně. Pozitivního hodnocení v prostoru Brněnské přehrady se dostalo zejména lodní dopravě, dostupnosti MHD a pěkného prostředí. Jako velkou negativní stránku vidí lidé nevyhovující toalety, odpadky a kvalitu vody v nádrži. Rekreanti by tu pak uvítali 81

hlavně čistější vodu v nádrži, nové toalety, více stezek, hřišť, kulturních akcí a větší parkoviště. Na otázku, zda by doporučili svým známým rekreaci na Brněnské přehradě, odpověděly tři čtvrtiny všech dotázaných, že ano. Zbylých 25% to nedoporučuje. Dotazování se zúčastnilo 183 žen a 117 mužů. Nejpočetnější skupina rekreantů žije ve městě s počtem obyvatel vyšším než 100 000. Nejvíce návštěvníků Brněnské přehrady bylo ve věku 18 až 25 a 26 až 35 let. Téměř polovina respondentů dosáhla středního vzdělání a necelá třetina je zaměstnancem ve veřejném sektoru.

82

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje BRYCH, V., RENDEK, J. Hrady, zámky a tvrze na Moravě a ve Slezsku. 1. vydání. Praha. Ottovo nakladatelství. 2007. 654 stran. ISBN 978-80-7360-673-2. DEMEK, J., MACKOVČIN, P. a kol. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. 2. upravené vydání. Brno. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 2006. 582 stran. ISBN 80-86064-99-9. MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M., DEMEK, J., SLAVÍK, P. a kol. Chráněná území ČR: svazek IX. Brněnsko. 1. vydání. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 2007. 932 stran. ISBN AOPK ČR 978-80-86064-66-6. ISBN EkoCentrum 978-80-86305-02-8. PLAČEK, M. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 1. vydání. Praha. Libri. 2001. 768 stran. ISBN 80-7277-046-2. QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV. Studia Geographica. 1971. 16:1 – 64. ISBN neuvedeno. Šalina: Měsíčník pro příjemné cestování městskou dopravou. Brno. Polygra, roč. 2010, č. 11. ŠLEZINGR, M. Brněnská přehrada a lidé kolem ní. Brno. Vysoké učení technické. 1998. 83 stran. ISBN 80-214-1127-9. VLČEK, V. Zeměpisný lexikon ČSR: Vodní toky a nádrže. 1. vydání. Praha. Academia. 1984. 316 stran. ISBN neuvedeno.

83

Internetové zdroje [1] Wikipedie [online]. 9. 1. 2012 [cit. 2012-02-08]. Brněnská přehrada. Dostupný z WWW: . [2] Brněnská přehrada [online]. © 2009 – 2012 [cit. 2012-04-06]. Čísla a údaje. Dostupný z WWW: . [3] Povodí Moravy [online]. 2012 [cit. 2012-02-08]. Vodní dílo Brno. Dostupný z WWW: . [4] Horní Bečva [online]. 31. 3. 2005 [cit. 2012-03-01]. Brněnská přehrada. Dostupný z WWW: . [5] World climate [online]. © 1996 - 2011 [cit. 2012-02-18]. Brno – Tuřany. Dostupný z WWW:

bin/data.pl?ref=N49E016+1202+0005924G2> [6] Ústav botaniky a zoologie [online]. 2006 [cit. 2012-02-18]. Botanická exkurze do Bystřických

lesů.

Dostupný

z

WWW:

. [7] Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Brně [online]. 19. 10. 2011 [cit. 201203-02].

Podnebí.

Dostupný

z WWW:

. [8] Povodí Moravy [online]. © 2010 – 2012 [cit. 2012-02-14]. Řeka Svratka. Dostupný z WWW: [9] Brněnská přehrada, jak ji neznáte [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Flóra Brněnské přehrady. Dostupný z WWW: . [10] Brněnská přehrada, jak ji neznáte [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Stromy v okolí Brněnské přehrady. Dostupný z WWW: . [11] Brněnská přehrada, jak ji neznáte [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Fauna Brněnské přehrady. Dostupný z WWW: . [12] Brněnská přehrada, jak ji neznáte [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Ryby v Brněnské přehradě. Dostupný z WWW: . 84

[13] ŠLEZINGER, M. Stabilizace části břehů Brněnské přehrady: Zhodnocení po deseti letech provozu. VTEI [online]. 1998, č. 05 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z WWW: . [14] Brněnská přehrada, jak ji neznáte [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Ustupování břehů

Brněnské

přehrady

(abraze).

Dostupný

z

WWW:

[15] Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně [online]. 2011 [cit. 2012-02-20]. Koupaliště ve volné přírodě a koupací oblasti v JMK. Dostupný z WWW: < http://www.khsbrno.cz/katalog/koupaliste/tab1.php?voda=ano>. [16] Povodí Moravy [online]. © 2012 [cit. 2012-02-18]. Hladiny vody v nádržích: VD Brno. Dostupný z WWW: . [17] Povodí Moravy [online]. © 2012 [cit. 2012-04-06]. Hladiny vody v nádržích: VD Brno. Dostupný z WWW: . [18] iDnes.cz [online]. 16. 3. 2010 [cit. 2012-02-18]. Skončily práce na dně. Hladina brněnské přehrady stoupá. Dostupný z WWW: < http://brno.idnes.cz/skoncily-prace-nadne-hladina-brnenske-prehrady-stoupa-p1r-/Brnozpravy.aspx?c=A100316_175216_brno-zpravy_aja>. [19] Brněnská přehrada, jak ji neznáte [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Proč kvete Brněnská přehrada? Dostupný z WWW: . [20] Brno [online]. 2. 6. 2009 [cit. 2012-02-13]. Čisté povodí Svratky – Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži. Dostupný z WWW: . [21] PÖYRY ENVIRONMENT A.S., CENTRUM PRO CYANOBAKTERIE BRNO. Projekt Čisté povodí Svratky: Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži [online]. 13. 5. 2008 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z WWW: .

85

[22] Brněnská přehrada [online]. © 2009 – 2012 [cit. 2012-02-15]. Přehrada dnes. Dostupný z WWW: . [23] Povodí Moravy [online]. 18. 1. 2012 [cit. 2012-02-15]. Zhodnocení čištění Brněnské

přehrady:

rok

2011.

Dostupný

z WWW:

<

http://www.pmo.cz/cz/projekty/rekonstrukce-a-cisteni-vodnich-nadrzi/brnenskaprehrada-se-chysta-na-zimni-rezim-hladina-vody-klesne-o-ctyri-metry/>. [24] TŮMA, A. Opatření k omezení vnosu živin do VD Brno [online]. Brno, 8. 6. 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z WWW: . [25] Eutrofizace Brněnské přehrady [online]. [cit. 2012-02-24]. Úvod. Dostupné z WWW: . [26] Brno [online]. 16. 8. 2011 [cit. 2012-02-13]. Oddělení ochrany a tvorby životního prostředí:

Podrobný

popis

činnosti

oddělení.

Dostupný

z WWW:

. [27] Ekologický institut Veronica [online]. 10. 2. 2012 [cit. 2012-02-16]. Územní plán města Brna. Dostupný z WWW: < http://www.veronica.cz/?id=36>. [28] Brno [online]. 16. 2. 2012 [cit. 2012-02-16]. Odbor územního plánování a rozvoje. Dostupný z WWW: < http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usekrozvoje-mesta/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/#c4460777>. [29] Turistik [online]. © 2000 – 2012 [cit. 2012-02-18]. Brněnská přehrada – Rakovec. Dostupný

z WWW:

mesto/brno/brnenska-prehrada-rakovec/>. [30] Turistik [online]. © 2000 – 2012 [cit. 2012-02-18]. Brněnská přehrada – Kozí horka. Dostupný z WWW: . [31] Turistik [online]. © 2000 – 2012 [cit. 2012-02-18]. Brněnská přehrada – Rokle. Dostupný z WWW: < http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravsky-kraj/okres-brnomesto/brno/brnenska-prehrada-rokle/>. 86

[32] Brněnská přehrada a okolí [online]. 25. 1. 2004 [cit. 2012-02-18]. Jelenice. Dostupný z WWW: . [33] Rádio Jih [online]. 27. 2. 2012 [cit. 2012-03-01]. Investor chce obnovit kemp Obora, lodní zastávku i restauraci. Dostupný z WWW: . [34] Brněnská přehrada [online]. © 2009 – 2012 [cit. 2012-02-20]. Mečkov. Dostupný z WWW: . [35] Brněnská přehrada a okolí [online]. 22. 7. 2004 [cit. 2012-02-21]. Sokolské koupaliště. Dostupný z WWW: . [36] Turistik [online]. © 2000 – 2012 [cit. 2012-02-21]. Brněnská přehrada – Sokolské koupaliště.

Dostupný

z WWW:

<

http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravsky-

kraj/okres-brno-mesto/brno/brnenska-prehrada-sokolske-koupaliste/>. [37] MACKŮ, P. Nudisté si stěžují na nedostatek příležitosti. Naturistický rozcestník. [online].

©

2003

[cit.

2012-02-21].

Dostupné

z WWW:

[38] Brněnská přehrada [online]. © 2009 – 2012 [cit. 2012-02-25]. Lodní doprava. Dostupný z WWW: < http://www.brnenskaprehrada.cz/p_doprav.html>. [39] Dopravní podnik města Brna a.s. [online]. © 2012 [cit. 2012-02-25]. Historie lodní dopravy v Brně. Dostupný z WWW: . [40] ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. Veřejná dopravní infrastruktura [online]. Brno, 2010 [cit. 2012-0225].

Dostupné

z

WWW:

. [41] Osobní sdělení: Martin Ecler, vedoucí lodní dopravy. Dopravní podnik města Brna. [42] Brněnská přehrada a okolí [online]. 25. 1. 2004 [cit. 2012-02-27]. Doprava. Dostupný z WWW: .

87

[43] Osobní sdělení: Mgr. Denisa Kapitančiková, tisková mluvčí. Městská policie Brno. [44] Wikipedie [online]. 2. 3. 2012 [cit. 2012-03-03]. Ignis Brunensis. Dostupný z WWW: . [45] Ignis Brunensis [online]. © 2010 [cit. 2012-03-03]. Výsledky. Dostupný z WWW: . [46] Brněnská přehrada a okolí [online]. 6. 4. 2010 [cit. 2012-03-03]. Miss Přehrada. Dostupný z WWW: . [47] Brno – Bystrc [online]. 1. 2. 2012 [cit. 2012-03-05]. Sochařské sympozium Brněnský

plenér.

Dostupný

z WWW:

. [48] Brněnský plenér [online]. © 2005 – 2010 [cit. 2012-03-05]. Sympozium. Dostupný z WWW: . [49] Vokolo príglu [online]. © 2011 [cit. 2012-03-07]. Trať běžeckého závodu Triexpert Vokolo príglu. Dostupný z WWW: . [50] Vokolo príglu [online]. 16. 10. 2010 [cit. 2012-03-07]. Tisková zpráva po běžeckém

závodě

TRIEXPERT

Vokolo

príglu.

Dostupný

z WWW:

. [51] Vokolo príglu [online]. © 2011 [cit. 2012-03-07]. Triexpert Vokolo príglu 2012, běžecký závod. Dostupný z WWW: . [52] Vokolo príglu [online]. © 2011 [cit. 2012-03-07]. Propozice běžeckého závodu kolem

Brněnské

přehrady.

Dostupný

z WWW:

. [53] Vokolo príglu [online]. © 2011 [cit. 2012-03-07]. Partneři běžeckého závodu kolem Brněnské přehrady. Dostupný z WWW: < http://www.vokolopriglu.cz/partneri2>. [54] Státní hrad Veveří [online]. 6. 4. 2012 [2012-04-07]. Státní hrad Veveří. Dostupný z WWW: .

88

[55] Národní památkový ústav [online]. 2010 [cit. 2012-03-09]. Veveří – hrad: Vstupné. Dostupný

z WWW:

npu/po-pracovistich-npu/uop-v-brne/sights/hrad-veveri/>. [56] Osobní sdělení: Silvie Konečná, referent majetkové správy. Národní památkový ústav, územní pracoviště v Brně. [57] Tělovýchovná jednota Lodní sporty Brno [online]. [cit. 2012-03-10]. O portálu. Dostupný z WWW: . [58] Tělovýchovná jednota Lodní sporty Brno [online]. [cit. 2012-03-10]. Stanovy. Dostupný z WWW: . [59] Tělovýchovná jednota Jachtklub Brno [online]. 30. 9. 2005 [cit. 2012-03-10]. Stanovy

klubu.

Dostupný

z WWW:

. [60] Tělovýchovná jednota Rapid Brno [online]. 6. 6. 2007 [cit. 2012-03-10]. Stanovy TJ

Rapid

Brno

o.s.

Dostupný

z WWW:

content/uploads/stanovy_rapid.pdf>. [61] Český veslařský klub v Brně [online]. © 2010 – 2012 [cit. 2012-03-10]. Český veslařský klub v Brně. Dostupný z WWW: < http://www.cvkbrno.cz/>. [62] Cyklo Jižní Morava [online]. © 2010 – 2012 [cit. 2012-03-11]. Okolo Brněnské přehrady. Dostupný z WWW: . [63] OREA Wellness Hotel Santon [online]. © 2012 [cit. 2012-03-12]. Ubytování. Dostupný z WWW: . [64] OREA Wellness Hotel Santon [online]. © 2012 [cit. 2012-03-12]. Služby hotelu. Dostupný z WWW: [65] OREA Wellness Hotel Santon [online]. © 2012 [cit. 2012-03-12]. Gastronomie. Dostupný z WWW: .

89

[66] OREA Wellness Hotel Santon [online]. © 2012 [cit. 2012-03-12]. Výhodné balíčky online. Dostupný z WWW: < http://www.brno-hotel-wellness.cz/cz/vyhodne-balickyonline/>. [67] Booking.com [online]. © 2012 [cit. 2012-03-12]. Orea Wellness Hotel Santon ***. Dostupný

z WWW:

. [68] Maximus Resort Brno **** Hotel [online]. ©2012 [cit. 2012-03-13]. Hotel Maximus Resort. Dostupný z WWW: . [69] Maximus Resort Brno **** Hotel [online]. ©2012 [cit. 2012-03-13]. Ubytování. Dostupný z WWW: < http://www.maximus-resort.cz/-ubytovani>. [70] Booking.com [online]. © 2012 [cit. 2012-03-13]. Maximus Resort ****. Dostupný z WWW:

resort.cs.html?sid=0b708995601bae656caadad699d4bdd1;dcid=1>. [71] Maximus Resort Brno **** Hotel [online]. ©2012 [cit. 2012-03-13]. Restaurace. Dostupný z WWW: < http://www.maximus-resort.cz/-restaurace>. [72] Booking.com [online]. © 2012 [cit. 2012-03-14]. Hotel Rakovec ***. Dostupný z WWW:

<

http://www.booking.com/hotel/cz/rakovec.cs.html?aid=319857;label=rakovec3IBFvg7*qIn_nO5Ni9QLgAS5039273648;ws=&gclid=CLXnkZ66oq8CFUhG3wodU QrFWg>. [73] Hotel Rakovec [online]. © 2010 [cit. 2012-03-14]. Hotel Brno – Ubytování Brno, hledáte ubytování v Brně? Dostupný z WWW: . [74] Hotel Rakovec [online]. © 2010 [cit. 2012-03-14]. Ceník ubytování. Dostupný z WWW: < http://www.hotelrakovec.cz/cenik/>. [75] Hostelo [online]. [cit. 2012-03-14]. Hotel Garni Kozí Horka. Dostupný z WWW: .

90

[76] Booking.com [online]. © 2012 [cit. 2012-03-15]. Hotel U Šuláka ***. Dostupný z WWW:

sulaka.cs.html?sid=0b708995601bae656caadad699d4bdd1;dcid=1>. [77] Sedmička [online]. 6. 5. 2010 [cit. 2012-03-19]. Gastronomická procházka po břehu

Brněnské

přehrady.

Dostupný

z WWW:

vyskov/clanek/gastronomicka-prochazka-po-brehu-brnenske-prehrady-162598>. [78] Jednička [online]. © 2012 [cit. 2012-03-20]. Restaurace Jednička. Dostupný z WWW: . [79] Rybářská bašta [online]. © 2007 [cit. 2012-04-07]. O restauraci. Dostupný z WWW: . [80] Restaurace U Lva [online]. © 2012 [cit. 2012-03-21]. Restaurace U Lva – Kontakt – Mapa. Dostupný z WWW: . [81] Výletní hospoda Princezna [online]. © 2005 – 2012 [cit. 2012-03-22]. Princezna. Dostupný z WWW: . [82] Hospoda U Kotvy [online]. © 2010 [cit. 2012-03-24]. Restaurace U Kotvy – Brněnská přehrada. Dostupný z WWW: . [83] Sedmička [online]. © 2. 7. 2011 [cit. 2012-04-11]. „Prygl“ za pár let? Tobogany a třeba

i

vodní

lyže.

Dostupný

z WWW:

<

http://www.sedmicka.cz/brno-

vyskov/clanek/prygl-za-par-let-tobogany-a-treba-i-vodni-lyze-255337>. [84] Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. © 24. 11. 2011 [cit. 2012-0411]. Brněnská přehrada dostane tobogány i lanové centrum. Dostupný z WWW: < http://www.ccrjm.cz/clanky-v-tisku/clanek-1042/>. [85] Rádio Jih [online]. © 29. 3. 2012 [cit. 2012-04-11]. Přehrada: prvně nové záchody a sprchy, tobogány počkají. Dostupný z WWW: < http://www.radiojih.cz/jihzona/zpravy/prehrada-prvne-nove-zachody-a-sprchy-tobogany-pockaji/>,

91

Bakalářské práce HLÁVKOVÁ, Monika: Současný stav a možnosti rozvoje cestovního ruchu v oblasti Arnoleckých hor. Bakalářská práce. Vysoká školy polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 62 stran. VÁCLAVÍKOVÁ, Klára: Činnost Beach Clubu Brno jako propagátora a organizátora sportovní akce – Challengeru. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií. Katedra společenských věd ve sportu. Vedoucí práce: Mgr. Oldřich Racek. Stupeň kvalifikace: bakalář. Brno 2010. 59 stran.

Ostatní zdroje [informační tabule na naučné stezce] Naučná stezka od Povodí Moravy se skládá ze 4 informačních tabulí. První tabuli potkáte hned vedle přístaviště na pravém nebo levém břehu, neboť stezka je vybudovaná na obou stranách přehrady. Při absolvování této stezky se tak blíže seznámíte s Vodní nádrží Brno (Naučná stezka: 1. Vodní nádrž Brno), planktonem (Naučná stezka: 2. Plankton), sinicemi (Naučná stezka: 3. Sinice) a rybami, které žijí ve zdejších vodách (Naučná stezka: 4. Ryby). Na cestě také narazíte na tabuli s názvem Vodní dílo Brno, která popisuje historii a stručnou charakteristiku vodního díla. Také se zmiňuje o lodní dopravě a poodhalí nám tajemství vodní elektrárny. [online mapa Územního plánu města Brna] Územní plán města Brna [online]. 5. 12. 2011

[cit.

2012-02-16].

Plán

využití

území.

Dostupný

z

WWW:

. [jízdní řády na IDS JMK] Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje [online]. ©

2011

[cit.

2012-02-27].

Jízdní

.

92

řády

v PDF.

Dostupný

z WWW:

Související, ale nevyužitá literatura BORECKÁ, Kateřina: Brněnská přehrada – minulost, přítomnost a budoucnost. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta. Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Jindřich Frajer. Stupeň kvalifikace: bakalář. Olomouc 2011. 55 stran. BROŽA, V. Přehrady Čech, Moravy a Slezska. 2. vydání. Liberec. Knihy 555. 2005. 256 stran. ISBN 978-80-86660-11-7. STRÁSKÝ, J. Přehrady Čech, Moravy a Slezska – průvodce. 1. vydání. Liberec. Knihy 555. 2010. 208 stran. ISBN 978-80-86660-31-1.

93

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek 1: Letecký pohled na spodní část Brněnské přehrady Obrázek 2: Mapa Brna s Brněnskou přehradou v měřítku 1:190 000 Seznam grafů Graf 1: Vývoj tloušťky ledu na Brněnské přehradě v únoru roku 2012 Graf 2: Počet přepravovaných osob v plavební sezóně 2011 Graf 3: Počet návštěvníků hradu Veveří v sezóně 2010 a 2011 Graf 5: První věc, která se vybaví, když se řekne „Brněnská přehrada“ Graf 6: Návštěvnost Brněnské přehrady Graf 7: S kým cestujete Graf 8: Hlavní důvod návštěvy Graf 9: Absolvování naučné stezky Graf 10: Absolvování plavby po Brněnské přehradě Graf 11: Ceny za lodní lístek Graf 12: Návštěvnost ohňostrojů Ignis Brunensis Graf 13: Návštěvnost hradu Veveří Graf 14: Návštěvnost jiných kulturních a sportovních akcí Graf 15: Vodní sporty Graf 16: Názor na nudistickou pláž Graf 17: Návštěvnost nudistické pláže Graf 18: Druh dopravy Graf 19: Druhy stravovacích služeb Graf 20: Ubytování Graf 21: Kvalita služeb Graf 22: Doporučení k návštěvě

94

Seznam tabulek Tabulka 1: Průměrné denní teploty z meteorologické stanice Brno - Tuřany z období 1951 – 1991 Tabulka 2: Naměřené hodnoty teploty vody (°C) na vybraných plážích Brněnské přehrady v letních měsících 2011 Tabulka 3: Hladiny vody v Brněnské přehradě Tabulka 4: Kvalita vody na vybraných plážích Brněnské přehrady v roce 2011 Tabulka 5: Kvalita vody na vybraných plážích Brněnské přehrady v roce 2010 Tabulka 6: Kvalita vody na vybraných plážích Brněnské přehrady v roce 2008 Tabulka 7: Kvalita vody na vybraných plážích Brněnské přehrady v roce 2007 Tabulka 8: Maximální naměřené hodnoty počtu buněk sinic na 1 ml vody v letech 2006-2011 Tabulka 9: Seznam zvláště chráněných území v okolní Brněnské přehrady Tabulka 10: Tarif pravidelné linkové lodní dopravy Tabulka 11: Tarif pojízdných vstupenek Tabulka 12: Počet přepravených osob v plavební sezóně 2011 Tabulka 13: Počet lodních km v plavební sezóně 2011 Tabulka 14: Výše pronájmů kurtů Tabulka 15: Počet návštěvníků hradu Veveří v sezóně 2011 Tabulka 16: Datum a počet respondentů při dotazníkovém šetření Tabulka 17: Respondenti

95

96

Přílohy A – Dotazník Příloha A. 1 – Dotazník B – Mapy Příloha B. 1 – Mapa Brněnské přehrady (v kapse na přílohy) Příloha B. 2 – Mapa soch Brněnského plenéru (v kapse na přílohy) C – Jízdní řády Příloha C. 1 – Plavební řád na rok 2012 ve směru Bystrc – Veverská Bítýška Příloha C. 2 – Plavební řád na rok 2012 ve směru Veverská Bítýška - Bystrc D – Provozní řád Příloha D. 1 – Provozní řád rekreační oblasti Brněnské přehrady E – Fotografie Příloha E. 1 – Přístaviště Příloha E. 2 – Lodní doprava Příloha E. 3 – Vodní sporty Příloha E. 4 – Dětské hřiště Příloha E. 5 – Hrad Veveří Příloha E. 6 – Hrad Veveří

97

Rekreační využívání prostoru Brněnské přehrady

Recommend Documents