Reklama na potraviny a její právní aspekty

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právo a podnikání

Katedra obchodního práva

Bakalářská práce

Reklama na potraviny a její právní aspekty Zdeněk Makovec

2014/2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Reklama na potraviny a její právní aspekty zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

……………………………. 2

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí práce JUDr. Daně Ondrejové, Ph.D., za její věcné připomínky a racionální přístup při vedení bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval všem členům rodiny, kteří mi poskytovali podporu během celého studia. 3

Abstrakt Tématem této bakalářské práce je regulace reklamy na potraviny z pohledu soukromého a veřejného práva, včetně práva komunitárního. Práce nejprve definuje a poté vymezuje případný soutěžní vztah mezi potravinami, doplňky stravy a léčivými přípravky a posuzuje jeho význam. Pozornost je věnována zejména klamavé reklamě a porušování norem veřejného práva z hlediska regulace reklamy na potraviny a aplikace tohoto porušování na příklady z praxe, které jsou dále analyzovány. Poslední část práce je věnována samoregulaci reklamy.

Klíčová slova regulace reklamy, potravina, doplněk stravy, léčivý přípravek, soutěžní vztah

Abstract The thesis is dealing with the advertising of food from the point of views of private and public law as well as community law. First it defines and then it delimits the potential competition relation between food, nourishment complements and medicaments and judges its significance. The attention is especially paid to the deceptive advertising and to the infringement of the public law norms from the point of view of the advertising regulation of food and the application of this infringement on the examples of experience, which are analysed. The last part of this work is dedicated to the self-regulation of the advertising.

Key words regulation of the advertising, food, nourishment complement, medicament, competition relation

4

Obsah Seznam použitých zkratek........................................................................................................................6 Úvod .........................................................................................................................................................7 1.

2.

Vymezení pojmů potravina, doplněk stravy a léčivý přípravek .......................................................8 1.1.

Potraviny ..................................................................................................................................8

1.2.

Doplňky stravy .........................................................................................................................9

1.3.

Léčivé přípravky ................................................................................................................... 10

Soutěžní vztah mezi potravinami, doplňky stravy a léčivy ........................................................... 12 2.1.

Vzájemná zaměnitelnost ....................................................................................................... 12

2.2.

Místo prodeje ........................................................................................................................ 13

2.3.

Vzhled ................................................................................................................................... 13

3.

Regulace reklamy na potraviny z pohledu soukromého práva ...................................................... 14

4.

Regulace reklamy na potraviny z pohledu veřejného práva .......................................................... 18

5.

Klamavá reklama na potraviny ..................................................................................................... 19 5.1.

Dostupnost potravin .............................................................................................................. 19

5.2.

Složení potravin..................................................................................................................... 20

5.3.

Vlastnosti potravin ................................................................................................................ 21

5.4.

Množství ................................................................................................................................ 22

5.5.

Země nebo místo původu ...................................................................................................... 23

5.6.

Trvanlivost výrobku .............................................................................................................. 26

5.7.

Ceny nebo způsob jejích určení ............................................................................................ 27

5.8.

Přisuzování vlastností prevence, ošetření, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění ......... 28

5.9.

Opomenutí textu „doplněk stravy“ a „potravina pro zvláštní výživu“ .................................. 29

6.

Regulace reklamy na potraviny z pohledu práva komunitárního .................................................. 31

7.

Samoregulace reklamy .................................................................................................................. 33

Závěr ..................................................................................................................................................... 39 Seznam použitých zdrojů ...................................................................................................................... 40 Přílohy ................................................................................................................................................... 47

5

Seznam použitých zkratek SZPI – Státní zemědělská a potravinářská inspekce RRTV – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání RPR – Rada pro reklamu

Právní předpisy Zákon o potravinách – Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů Zákon o regulaci reklamy – Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání ve znění pozdějších předpisů Nový občanský zákoník - Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon o ochraně spotřebitele - Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů

6

Úvod Tato bakalářská práce se zabývá reklamou na potraviny a jejími právními aspekty. Důvodem pro výběr tohoto tématu je moje pracovní zainteresovanost v potravinářském průmyslu. Potraviny pro průměrného občana ČR představují jednu z největších nákladových položek ve svém hospodaření, konkrétně v roce 2013 to bylo přes 20 % veškerých výdajů, což bylo po nákladech na bydlení (včetně energií) nejvíce ze všech druhů výdajů.1 Z tohoto důvodu se setkáme s reklamou na potraviny doslova na každém kroku, neboť se prodejci v obrovské konkurenci snaží pomocí propagování svých výrobků pro sebe získat výhodu, nicméně ne vždy se ji snaží získat v souladu s právem. Spotřebitelé jsou klamáni jednak samotným reklamním sdělením, ale také jsou klamáni označením potravin. V bakalářské práci se pokusím vedle vymezení základních pojmů taktéž popsat soutěžní vztah mezi potravinami, doplňky stravy a léčivými přípravky. Dále se budu zabývat regulací reklamy na potraviny z pohledu práva soukromého a veřejného včetně práva komunitárního. Na závěr se pokusím popsat samoregulaci reklamy. V práci bude nejprve vymezen právní rámec zabývající se problematikou regulace reklamy na potraviny a následně budou demonstrovány konkrétními příklady z praxe.

Statistiky rodinných účtů za rok 2013. Czso.cz [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/160018-14-r_2014 1

7

1.

Vymezení pojmů potravina, doplněk stravy a léčivý přípravek

1.1. Potraviny Potraviny jsou dle § 2 písm. a) zákona o potravinách definovány jako „látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o léčiva a omamné nebo psychotropní látky; za potravinu podle tohoto zákona se považují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace.“ Potraviny dále můžeme rozdělit do několika následujících skupin. Tradiční (běžné) potraviny, potraviny pro zvláštní výživu, potraviny nového typu, a doplňky stravy.2 Tradiční potraviny nemají žádné zvláštní podmínky pro reklamu a platí pro ně pouze obecná pravidla pro reklamu všech potravin.3 Tradiční potraviny se dělí na různé druhy a skupiny, které jsou upraveny v následujících vyhláškách: ve vyhlášce č. 76/2003 Sb.,4 která upravuje přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbóny; ve vyhlášce č. 77/2003 Sb.,5 která upravuje požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje; ve vyhlášce č. 78/2003 Sb.,6 která upravuje požadavky pro čaj, kávu a kávoviny; ve vyhlášce č. 366/2005 Sb.,7 která upravuje požadavky pro zmražené potraviny; ve vyhlášce č. 159/2014 Sb.,8 která upravuje požadavky pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich; ve vyhlášce č. 331/1997 Sb.,9 která upravuje požadavky pro koření, jedlou sůl, dehydrátové výrobky a ochucovadla a hořčici; ve vyhlášce č. 157/2003 Sb.,10 která upravuje požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové WINTER, Filip. Právo a reklama v praxi. 1. vyd. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 978-807-2016-549. s. 245 WINTER, Filip. Právo a reklama v praxi. 1. vyd. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 978-807-2016-549. s. 245 4 Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony 5 Vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje 6 Vyhláška č. 330/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny,. 7 Vyhláška č. 366/2005 Sb., o požadavcích vztahujících se na některé zamrazené potraviny 8 Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) aj) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy, a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů. 9 Vyhláška č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, která upravuje požadavky pro koření, jedlou sůl, dehydrátové výrobky a ochucovadla a hořčici. 10 Vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování 2 3

8

plody, houby, brambory a výrobky z nich; ve vyhlášce č. 333/1997 Sb.,11 která upravuje požadavky pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta; ve vyhlášce č. 335/1997 Sb.,12 která upravuje požadavky pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí. Potraviny nového typu jsou upraveny jednak v evropském právu, konkrétně v nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 258/97 .13 „Potravinami nebo složkami potravin nového typu se rozumí potraviny nebo složky, které se do 15. 5. 1997 ve významné míře nepoužívaly na území společenství pro lidskou spotřebu.“ Jsou to například dle zákona o potravinách „potraviny obsahující novou nebo úmyslně modifikovanou základní molekulární strukturu, potraviny, sestávající z mikroorganismů, hub nebo řas, nebo jsou z nich izolovány, potraviny sestávající nebo izolované z rostlin nebo živočichů“ a další. Potraviny pro zvláštní výživu jsou upraveny ve vyhlášce č. 54/2004 Sb.,14 která stanovuje, které potraviny jsou určeny pro výživové účely stanovené v této vyhlášce. Patří sem například potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí, potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlepkové potraviny a další.

1.2. Doplňky stravy Doplňky stravy jsou dle § 2 písm. i) zákona o potravinách definovány jako „potraviny, jejichž účelem je doplňovat běžnou stravu a které jsou koncentrovaným zdrojem vitamínů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem; obsažené v potravině samostatně nebo v kombinaci; určené k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.“ Dalším právním předpisem, který stanovuje požadavky na doplňky stravy je vyhláška č. 225/2008 Sb.,15 kterou se jsou stanoveny požadavky na doplňky stravy a na obohacené potraviny.

Vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, která upravuje požadavky pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. 12 Vyhláška č. 335/1997 kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, která upravuje požadavky pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí 13 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 258/1997 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin 14 Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a způsobu jejich použití 15 Vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. 11

9

Hlavní odlišností od léčivých přípravků je ten, že „doplňky stravy včetně způsobu, kterým se provádí jeho prezentace a reklama, nesmí přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo odkazovat na tyto vlastnosti a nesmí obsahovat žádné toto tvrzení.“16 Často se ale u doplňků stravy setkáme s tvrzeními, při kterých se výrobci snaží přivodit dojem, že výrobek má vlastnosti prevence nebo léčby, i když to výslovně neuvádí. Nejčastěji jsou to tvrzení o léčivých vlastnostech jednotlivých složek výrobku, o prokázání jeho účinků v klinických studiích, popřípadě informace o jeho schválení Ministerstvem zdravotnictví.17 Jeden z hlavních problémů u reklamy na potraviny je právě zákaz přisuzování potravině vlastnosti prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, které zabraňují prodejcům dostatečně propagovat jejich výrobky. I z mého průzkumu viz níže lze vyvodit, že spotřebitelé doplňky stravy především vitamíny, ale i další doplňky užívají nejen z důvodu doplnění běžné stravy, ale také z důvodu prevence a částečného vyléčení lidských onemocnění. Zákonodárce tak dle mého názoru upřednostnil jejich ochranu před klamáním na úkor jejich informovanosti, neboť spotřebiteli není na první pohled jasné, k čemu konkrétní doplněk stravy slouží, respektive k čemu je prospěšný v lidském organismu. Spotřebitel se dozví, že vitamín C obsahuje konkrétní látky, ale už se nedozví, že je vhodný jako prevence třeba proti chřipce, nebo nachlazení. Možná by nějaká mírnější právní úprava mohla přispět k lepšímu informování a větším možnostem propagace u doplňků stravy.

1.3. Léčivé přípravky Léčivé přípravky jsou dle § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 387/2007 Sb., o léčivech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů definovány jako „látky nebo kombinace látek prezentované s tím, že mají léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat, popřípadě látky nebo kombinace látek, které lze použít u lidí nebo podat lidem, nebo použít u zvířat či podat zvířatům, a to buď za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy.“18 Na rozdíl od doplňků stravy u léčivých přípravků musí být uváděné údaje a účel použití podloženy klinickými

NOVÁKOVÁ, Eva; JANDOVÁ, Venuše. Reklama a její regulace. Praktická příručka. Praha: Linde, 2006, 245 s. 80-7201-601-6. s. 81 17 Rozlišení doplňků stravy od léčivých přípravků. Sukl.cz [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/leciva/rozliseni-doplnku-stravy-od-lecivych-pripravku 18 Zákon č. 387/2007 Sb., o léčivech a o změně některých souvisejících zákonů 16

10

studiemi.19 Zatímco u doplňků stravy údaje deklarované výrobcem ověřovány být nemusí a ověřuje se u nich pouze zdravotní nezávadnost.20 Regulace reklamy na léčivé přípravky se řídí především § 5 humánní léčivé přípravky, § 5a humánní léčivé přípravky zaměřenými na širokou veřejnost a § 5b humánní léčivé přípravky zaměřeným na odborníky zákona o regulaci reklamy.

Rozlišení doplňků stravy od léčivých přípravků. Sukl.cz [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/leciva/rozliseni-doplnku-stravy-od-lecivych-pripravku 20 Jaký je rozdíl mezi doplňky stravy a volně prodejnými léčivými přípravky?. Sukl.cz [online]. [cit. 2014-1030]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/leciva/jaky-je-rozdil-mezi-doplnky-stravy-a-volne-prodejnymi 19

11

2.

Soutěžní vztah mezi potravinami, doplňky stravy a léčivy Na soutěžní vztah mezi potravinami, léčivy a doplňky stravy se můžeme dívat z několika

pohledů. Z pohledu substitutů neboli vzájemné zaměnitelnosti, z pohledu místa prodeje a z pohledu vzhledu a balení produktu. Pro lepší pochopení soutěžního vztahu jsem provedl výzkum pomocí dotazníku, který je uveden v příloze 1. a na jehož výsledky budu dále odkazovat.

2.1. Vzájemná zaměnitelnost Vzájemná zaměnitelnost jistě existuje mezi potravinami a doplňky stravy. Zaměnitelnost mezi těmito dvěma druhy potravy spočívá především v tom, že spotřebitelé konzumují doplňky stravy, aby do těla dostali látky, které do svého těla nedostatečně přijímají v podobě potravin. Mohou to být například vitamíny při nedostatku ovoce a zeleniny, nebo například aminokyseliny při nedostatku potravin bohatých na bílkoviny. Z mého výzkumu vyplývá, že 37 % respondentů občas používá tyto doplňky stravy, aby nahradili vyváženou stravu, což jistě není zanedbatelné číslo. Mnohem silnější soutěžní vztah ale nalezneme mezi doplňky stravy a léčivými přípravky. Vzhledem k tomu, že dle zákona jsou léčivými přípravky látky, které užíváme za účelem prevence a vyléčení lidských onemocnění a doplňky stravy mají za účel pouze doplnění běžné stravy, by se dalo předpokládat, že zde soutěžní vztah, co se týče vzájemné zaměnitelnosti, příliš silný nebude, ale opak je pravdou. Z mého výzkumu plyne, že jako prevenci před onemocněním lidé užívají především doplňky stravy, a to v 50 % případů, zatímco léčivé přípravky pouze v 6 % případů, což poukazuje, že spotřebitelé považují doplňky stravy jako přípravky pro prevenci. Jako příklad mohu uvést vitamíny, které jsou vnímány jako preventivní přípravek například proti chřipce a nachlazení, ale i dalším nemocem. Vzájemná zaměnitelnost je i u lehkých nemocí jako je rýma nebo kašel, kdy doplněk stravy dle mého výzkumu v těchto případech používá 41 % dotázaných a léčivý přípravek používá 33 % dotázaných, což dokazuje, že spotřebitelé přisuzují doplňkům stravy i léčivé schopnosti, nicméně pouze u lehkých nemocí. U těžších onemocnění jako je chřipka nebo angína již léčivé přípravky užívá 90 % dotázaných a o soutěžním vztahu zde již moc hovořit nemůžeme. Vzájemná zaměnitelnost mezi potravinami a léčivými přípravky nijak výrazná není, ale je zde. Potraviny v podobě ovoce a zeleniny užívá jako prevenci před onemocněním přes 50 % spotřebitelů, zatímco léčivé přípravky užívá pouze 6 % spotřebitelů, z čehož jasně plyne, že 12

zaměnitelnost existuje v prevenci před onemocněními a také při léčbě lehkých onemocnění jako je kašel a rýma, kdy při nich zvýší příjem ovoce a zeleniny téměř 50 % spotřebitelů a jen 34 % spotřebitelů začne užívat léčivý přípravek. U těžších onemocnění již lidé užívají výhradně léčivé přípravky. Ale zaměnitelnost zde existuje i naopak. Nemám zde na mysli, že by spotřebitelé užívali léky, aby nahradili potravu jako takovou, ale mohou nahradit léky za vyváženou stravu. Spotřebitelé přibližně v 38 % případů občas zanedbávají vyváženou stravu s tím, že pokud by nastaly zdravotní potíže, jsou schopni je pomocí léčivých přípravků vyřešit.

2.2. Místo prodeje To že potraviny mohou spotřebitelé koupit v obchodě s potravinami a léčivé přípravky v lékárně je všem spotřebitelům zcela patrné. Problém zde nastává u doplňků stravy. Nezanedbatelné procento spotřebitelů se může domnívat, že vše co nakoupí v obchodě s léčivy neboli v lékárně je léčivý přípravek. Tudíž například doplňkům stravy, jako jsou například vitamíny, může průměrný spotřebitel přisuzovat vlastnosti prevence nebo vyléčení lidských onemocnění. Soutěžní vztah je zde mezi doplňky stravy a léčivými přípravky právě proto, že spotřebitel, který přijde do lékárny, mnohdy vybírá společně právě z léčivých přípravků a doplňků stravy bez ohledu na to, do které kategorie výrobek spadá.

2.3. Vzhled Posledním způsobem, jak lze nahlížet na soutěžní vztah mezi zmíněnými komoditami, je z pohledu balení, neboli z pohledu vzhledu produktu. Zde nenalezneme soutěžní vztah mezi potravinami a léčivy, neboť se zde nenachází podobnost mezi těmito dvěma druhy zboží a ze stejného důvodu zde není ani soutěžní vztah mezi potravinami a léčivými přípravky. Naopak podobnost ve vzhledu zcela jistě nalezneme u léčivých přípravků a doplňků stravy, které průměrný spotřebitel nemusí vždy rozpoznat, aniž by si přečetl doplňující informace na obalu nebo příbalovém letáku. Zde existuje soutěžní vztah ze stejného důvodu jako v minulém příkladu, a to z důvodu toho, že průměrný spotřebitel může výrobku, který koupil v lékárně a je ve formě pastilek či tablet, přikládat léčivé či preventivní účinky bez ohledu na to, zda se jedná o léčivo nebo doplněk stravy.

13

3.

Regulace reklamy na potraviny z pohledu soukromého práva Podstatou regulace reklamy v soukromém právu je „princip, podle kterého ten, kdo byl,

nebo se cítí být poškozen, se sám musí domáhat ochrany svých práv. Neučiní-li tak sám, nikdo jiný, zejména žádný státní orgán, mu z vlastní iniciativy nemůže ochranu poskytnout.“21 Soukromoprávní regulace reklamy je především upravena v občanském zákoníku v části, která upravuje nekalou soutěž.22 Nekalá soutěž je v novém občanském zákoníku upravena v § 2976 - § 2987, nicméně pro nekalou reklamu se mimo základních ustanovení v § 2976 použijí především § 2977 klamavá reklama, § 2978 klamavé označení zboží a služeb, § 2979 společná ustanovení o klamavé reklamě a klamavém označení zboží nebo služeb, § 2981 vyvolání nebezpečí záměny, § 2982 parazitování na pověsti a § 2984 zlehčování.23 Hlavním znakem nekalosoutěžního jednání je „klamavost“, jinak řečeno podání informace, která je způsobilá vyvolat v příjemcích reklamy takovou představu, která neodpovídá realitě. Příjemci reklamy, které reklama klame, jsou především průměrní spotřebitelé, kteří mohou mít různé stupně pozornosti a kteří nemusí pečlivě sledovat reklamní údaje.24 Problematiku soukromého práva v systému právní úpravy řeší také jiné právní předpisy například ochrana soukromí a osobnosti, která umožňuje bránit se proti neoprávněnému užití podobizny, projevu či jiných záznamů v reklamě, či autorské právo chránící práva autorů na jejich díla.25 „V oblasti nekalé soutěže hraje významnou roli judikatura, která svým způsobem nejen interpretuje, ale také do jisté míry dotváří relativně stručnou a formulačně neurčitou právní úpravu nekalé soutěže.“26

WINTER, Filip. Právo a reklama v praxi. 1. vyd. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 978-807-2016-549. s. 76 77 22 CHALOUPKOVÁ, Helena. Regulace reklamy: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 322 s. ISBN 9788074001802. s. 89 23 HAJN, Petr. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 329 s. ISBN 8021022825. s. 142 24 FLEISCHMANOVÁ, Irena. Několik poznámek k regulaci reklamy v teorii a praxi. Danarionline.cz [online]. 2007, 2007/3 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d1693v1669nekolik-poznamek-k-regulaci-reklamy-v-teorii-a-praxi/ 25 WINTER, Filip. Právo a reklama v praxi. 1. vyd. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 978-807-2016-549. s. 77 26 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xvi, 364 s. ISBN 9788074005220. 21

14

Z praxe můžeme uvést několik příkladů, kdy se poškození soutěžitelé sami domáhali svých práv. Například spor, který řešil Nejvyšší soud27 mezi společností JPLUS, spol. s.r.o. a společností HELLMA Gastronomický servis Praha spol. s.r.o. Žalobkyně, společnost JPLUS, spol. s.r.o., se žalobou domáhala ochrany před jednáním nekalé soutěže parazitováním na pověsti a nebezpečím vyvolání záměny dle nového občanského zákoníku svých práv k ochranným známkám, v níž požadovala, aby žalované společnosti HELLMA Gastronomický servis Praha spol. s.r.o. byla uložena povinnost zdržet se užívání označení „Horké jablko“ a „Horké jablíčko“ pro nealkoholické nápoje. Ve sporu se jednalo o to, že žalobkyně společnost JPLUS, spol. s.r.o. prodává na trhu nealkoholický nápoj pod značkou „Horké jablko“ a zároveň je vlastníkem ochranné známky na tento nealkoholický nápoj. Žalovaná, společnost HELLMA Gastronomický servis Praha spol. s.r.o. prodává nealkoholický nápoj pod ochrannou známkou „Horké jablíčko.“ Nejvyšší správní soud žalobu zamítl s odůvodněním, že „za průměrného spotřebitele se bere spotřebitel, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory. Průměrný spotřebitel vnímá v posuzovaném případě sousloví „horké jablko“ nebo „horké jablíčko“ jako druhové označení, nikoliv jako fantazijní označení, které by mělo být samo o sobě příznačné pro výrobky a služby.“ Dle mého názoru v tomto případě spotřebitel klamán nebyl, neboť oba výrobky mají dostatečnou rozlišovací způsobilost. Jako další příklad můžeme uvést spor, který řešil Nejvyšší soud České republiky28 mezi společnostmi HAMÉ, a.s. a SELIKO Opava, a.s. Společnost HAMÉ, a.s. žalovala u Městského soudu v Ostravě společnost SELIKO Opava, a.s. a požadovala, aby se tato společnost zdržela jakéhokoliv užití své ochranné známky „SELIKO MAJKRÉM“ a „SELIKO Majkrém LAHŮDKOVÝ VEPŘOVÝ KRÉM“ a aby produkování výrobků pod touto ochrannou známkou bylo bráno jako nekalosoutěžní. Spor se zabýval tím, že společnost HAMÉ, a.s., která má zapsanou ochrannou známku „Májka“ k datu 14. 7. 1993, se domnívala, že společnost SELIKO Opava, a.s. parazituje na její pověsti svým výrobkem „SELIKO MAJKRÉM“ a „SELIKO Majkrém LAHŮDKOVÝ VEPŘOVÝ KRÉM“, které mohou u průměrného spotřebitele vyvolat nebezpečí záměny. Nebezpečí záměny podle žalobce vyvolává jednak slabika „máj“ a také vizuální dojem (grafická úprava a barevné provedení), které jsou vyobrazeny na následujících obrázcích.

27 28

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.05.2012, sp. zn. 23 Cdo 3773/2010-311 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10.01.2011, sp. zn. 23 Cdo 5184/2009

15

Nejvyšší soud České republiky naznal že slabika „máj“ nečiní výrobek zaměnitelným, a proto byl zamítnut návrh na to, aby se společnost SELIKO Opava, a.s. zdržela jakéhokoliv užití ochranné známky „SELIKO MAJKRÉM“ a „SELIKO Majkrém LAHŮDKOVÝ VEPŘOVÝ KRÉM“, avšak zaměnitelným jej činí právě vizuální dojem a grafická úprava, které podle Nejvyššího soudu České republiky mohou přivodit újmu spotřebitelům.

Obrázek č. 1. Májka29

Obrázek č. 2. Majkrém30

Z obrázků je patrná velmi významná podobnost těchto produktů a co se vzhledu týče, zde dle mého názoru dochází k vyvolání nebezpečí záměny dle § 2981 nového občanského zákoníku a vzhledem k tomu, že společnost Hamé, a.s. je mnohem známější mezi průměrnými spotřebiteli, tak zde může docházet také k parazitování na pověsti dle § 2982 nového občanského zákoníku. Jako poslední příklad ještě uvedu spor, který řešil Nejvyšší správní soud31 mezi společnostmi Bel Sýry Česko, a.s. a TPK, spol. s.r.o. Ve sporu šlo o to, že společnost BEL Sýry Česko, a.s. si nechala zapsat ochrannou známku „SMETANITO“. Společnost TPK, spol. s.r.o. se domáhala prohlášení neplatnosti ochranné známky č. 275574 „SMETANITO“. Žalobce tvrdil, že u výrobku s ochrannou známkou „SMETANITO“ mohou být spotřebitelé uvedeni v omyl v otázce původu výrobku, jak můžeme vidět v následujících obrázcích. Stěžovatel tvrdí, že podobnost je jednak v koncovce „ITO“ která je pro něj typická a také je zde celková podobnost výrobků.

Paštika májka HAMÉ AL / 75g [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.bikos.cz/detail/13394/pastika-majka-hame-al-75g 30 Paštika Majkrém AL 50g Seliko [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.ocarto.cz/konzervovanevyrobky-5/detail/pastika-majkrem-al-50g-seliko.html 31 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11.02.2014, sp. zn..2 As 38/2013 – 84 29

16

Obrázek č. 3. Apetito32

Obrázek č. 4. Smetanito33

Nejvyšší správní soud žalobu zamítl a ve svém rozhodnutí uvedl, že „stěžovatel neprokázal, že označení nedosahuje určitého stupně originality, které je jinak nutné k jeho zápisu do rejstříku ochranných známek, a neprokázal ani, že označení nemá dostatečnou rozlišovací způsobilost.“ Dle mého názoru soud správně rozhodl v tom, že tyto výrobky mají vzhledem ke stejnému účelu použití dostatečnou rozlišovací způsobilost, nicméně kdyby společnost Bel Sýry Česko, a.s. zvolila jiné barevné provedení (kombinace modré pozadí s bílým nápisem) u svého výrobku SMETANITO, jistě by už nebylo pochyb o vzniku nebezpečí vyvolání záměny.

Apetito Lahodně smetanové 150 g [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.pribinatpk.cz/portfolio/tavene-syry/apetito 33 Smetanito [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.belsyry.cz/section/smetanito 32

17

4.

Regulace reklamy na potraviny z pohledu veřejného práva Podstatou ve veřejném právu je následující princip - „zákonodárce stanoví reklamní

závazky či omezení, na nichž má přímo zájem stát a jejichž dodržování je také svými orgány sám schopen efektivně kontrolovat a sankcionovat.“34 Nejdůležitějším právním předpisem upravujícím reklamu na potraviny z pohledu veřejného práva je zákon o regulaci reklamy a zákon o potravinách. Další veřejnoprávní předpisy upravujícími reklamu na potraviny jsou především v zákoně o ochraně spotřebitele, v zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání,35 v zákoně č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku36 a na závěr v zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti.37 Kontrolu reklamy na potraviny můžeme rozdělit mezi následující dozorové orgány. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, dále jen RRTV, dozoruje reklamu, která je šířena prostřednictvím televize a rozhlasu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, dále jen SZPI, kontroluje označení zboží a taková sdělení či grafická vyobrazení v reklamě, která by mohla uvést spotřebitele v omyl. Česká obchodní inspekce pak dodržuje například označení ceny a jejich pravdivost. Jednotlivé příklady porušení norem veřejného práva o regulaci reklamy na potraviny jsou popsány v následující kapitole.

.

WINTER, Filip. Právo a reklama v praxi. 1. vyd. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 978-807-2016-549. s. 79 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů 36 Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších Zákonů, ve znění pozdějších předpisů 37 Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 34 35

18

Klamavá reklama na potraviny

5.

Pozitivní vymezení toho, co musí reklama na potraviny obsahovat, konkrétně jak musí být označena, nalezneme v § 7 zákona o potravinách. Tento zákon stanovuje povinnosti na označení potravin například názvem potraviny, údajem o množství potraviny, zemí nebo místem původu, apod. Negativní vymezení nalezneme v mnoha zákonech například v zákoně o regulaci reklamy především v § 5d, dále v zákoně o ochraně spotřebitele a můžeme se podívat také do občanského zákoníku, neboť porušení zákona o regulaci reklamy ve většině případů bývá i nekalou soutěží38 do části, která upravuje nekalou soutěž především do paragrafu § 2977 klamavá reklama. Na základě těchto předpisů lze tvrdit, že reklama na potraviny nesmí uvádět v omyl zejména v: 

dostupnosti



složení



vlastnostech



množství



zemi nebo místech původu



trvanlivosti výrobku



cenách nebo způsobech jejího určení



přisuzování vlastností prevence, ošetření, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění



opomenutí textu „doplněk stravy“ a „potravina pro zvláštní výživu“

5.1. Dostupnost potravin Klamání o dostupnosti zboží je nekalosoutěžní především z důvodu toho, že prodejce, který ve své reklamě uvede potraviny, které v jeho prodejnách nejsou dostupné, nebo jsou dostupné jen v omezeném množství, jistě zviditelní své obchodní jméno na úkor jiných soutěžitelů a spotřebitelů a je způsobilý vyvolat klamavou představu. „Spotřebitelé se zlákáni reklamou dostaví do prodejen za účelem koupě zboží, a to ve větší míře než by běžně činili. I kdyby žádný z těchto spotřebitelů v prodejnách nic jiného nezakoupil, což je nepravděpodobné, se tito spotřebitelé mohou seznámit s nabídkou ostatního zboží a v paměti jim také utkví místo a název prodejny. Toto jednání beze sporu povede k tomu, aby si zde nějaké zboží koupili, popřípadě učinili nákup v některé ze svých dalších návštěv.“39 Nicméně klamavé poskytování údajů o

CÍSAŘOVÁ, Zuzana a Veronika KŘESŤANOVÁ. Zákon o regulaci reklamy: poznámkové vydání. 1. vyd. podle stavu k 1.10.2002. Praha: Linde, 2002, 93 s. ISBN 807201370x. s. 8 39 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22.9.2004, sp. zn . 9 Ca 66/2003 - 39 38

19

dostupnosti potravin může být i opačné, a to v případě, že prodejce inzeruje brzké vyprodání zásob i v případě, že má množství dostatek.

5.2. Složení potravin Nepravdivé informace o složení potraviny jsou pro spotřebitele nepříznivé hned z několika důvodů. Nejméně příznivým je jistě pro spotřebitele trpícími určitými nemocemi nebo alergiemi, kteří pokud zkonzumují potravinu, která je pro ně škodlivá, mohou nastat neblahé zdravotní následky. Jako příklad můžeme uvést lepek ve výrobcích s označením „bezlepkové.“ Dalším důvodem je, že spotřebitelé mohou být klamáni v kvalitě výrobků. Typickým příkladem může být podíl masa v uzeninách a masných výrobcích, k čemuž můžeme využít průzkum časopisu Dtest40, který testoval Poličan od 13 různých výrobců. V testu neobstálo 6 výrobců, a to kvůli svalovým bílkovinám, kterých byl v jejich produktech obsažen nedostatek přesto, že jejich minimální množství stanovuje zákonná norma. Když časopis Dtest41 testoval Vídeňské párky, bylo u 6 výrobků z 15 menší množství masa, než jaké deklaroval výrobce. Z praxe můžeme dále uvést příklad, kdy SZPI42 při kontrolách objevila v prodejně Tesco Stores ČR a.s., v Uničově Farmářskou šunku, která obsahovala 75% masa, přičemž na označení tohoto výrobku uvedeného prodejcem byl podíl masa 85 %. V této provozovně byla také nalezena Krůtí šunka standard s podílem masa 52 %, avšak na označení uvedené prodejcem byl podíl masa 56 %. Při jiných kontrolách našla SPZI43 zase nedostatky u doplňků stravy, kde například na spotřebitelském balení doplňku stravy Green Coffee Bean (zelená káva v balení 30 tablet), je uvedeno, že jedna kapsle obsahuje 400 mg přírodního kofeinu, ale SPZI laboratorní analýzou prokázala, že v jedné kapsli je maximálně pouhých 46 mg této látky.

Test krájeného poličanu 2013. Dtest.cz [online]. 2013 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: https://www.dtest.cz/clanek-2971/test-krajeneho-policanu-2013 41 Test vídeňských párků 2013. Dtest.cz [online]. 2013 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: https://www.dtest.cz/clanek-2841/test-videnskych-parku-2013 42 SZPI zveřejňuje nový přehled pochybení v obchodní síti. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1038343&nid=11913&hl=p%C5%99ehled% 20pochyben%C3%AD 43 Inspekce stále zjišťuje falšované doplňky stravy s významně nižším obsahem účinné látky. In: Spzi.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1062839&nid=12173&chnum=1&hl=green 40

20

Obrázek č. 5. GreenCoffeeBean44 Dle mého názoru u všech předešlých příkladů tímto jednáním prodejce porušil zákon o regulaci reklamy v § 5d odst. 2 písm. a), který říká, že potravina nesmí uvádět v omyl zejména mimo jiné o složení potravin.

5.3.

Vlastnosti potravin Důležitost správného označení je podstatná zejména proto, že spotřebitelé by mohli

upřednostňovat tyto potraviny ve větší míře, než by činili, kdyby tak tyto potraviny nebyly označeny, pouze kvůli vlastnostem, které ve skutečnosti nevykazují. Vlastnosti potravin je nutné brát jako „zvláštní charakteristický znak nebo jakost, ve smyslu zvláštní jako kvalitnější.“45 Příkladem, kdy mohou být spotřebitelé klamáni, jsou výrobky s označením „bio“ u klasických výrobků, s označením „čerstvá sklizeň“ u mražené potraviny, s označením „špekáček“, přestože nesplňuje požadavky například tím, že neobsahuje alespoň 40% masa nebo „máslo“, přestože neobsahuje mezi 80 – 90 % másla.46

Fotografie k článku [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1062839&nid=12173&chnum=1&hl=green 45 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xvi, 364 s. ISBN 9788074005220. s. 116 46 Spotřebitelské dotazy. In: Spzi.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1020279&docType=ART&nid=11714&chnum=3 44

21

Nejvyšší správní soud47 se touto problematikou zabýval v případu, kdy SZPI doznala, že spotřebitelé společnosti Tesco Stores ČR a.s. byli uváděni v omyl v rozporu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28.1.2002, který stanovuje zásady a požadavky potravinového práva, a to tak, že společnost Tesco Stores ČR a.s. uváděla do oběhu výrobky s označením „ČERSTVÉ MÁSLO“, které přesahovaly datum spotřeby 20 dnů od data výroby. V provozovně společnosti Tesco Stores ČR a.s. bylo zjištěno, že společnost uváděla do oběhu potraviny s názvem „ČERSTVÉ MÁSLO“ a potraviny s názvem „ČERSTVÉ MÁSLO Belle de HERVE“ původem z Belgie. Tyto potraviny byly uváděny do oběhu s dobou použitelnosti minimálně 48, 62 a 69 dní od data výroby. Společnost Tesco Stores ČR a.s. argumentovala tím, že limity pro označování másla jsou pouze pro výrazy „tradiční“ a „rostlinný“ a proti tomu, že označení „ČERSTVÉ MÁSLO“ je označením jakostní úrovně. Městský soud dal za pravdu SPZI s odůvodněním, že podle článku 6 nařízení č. 2991/94 dopadajícím na jakostní úrovně, mezi něž ve vztahu k máslu, jistě patří i jeho čerstvost. Společnost Tesco Stores ČR a.s. následně podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který dal také za pravdu orgánům I. stupně a žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 77/2003 Sb.48 V § 2 odst. písm. m) říká, že čerstvým máslem je máslo do 20 dnů od data výroby, souhlasím se závěrem soudu.

5.4. Množství Reálné množství je pro zákazníka důležité především proto, aby ho mohl dát do souvztažnosti s cenou. V praxi se často klame především u výrobků, kde není uvedeno množství na jednotlivých kusech a kde se přitom zboží prodává na kusy a ne na váhu. Například při kontrole SPZI49 v prodejně Ahold v Ostravě bylo zjištěno přes 100 ks pečiva s nižší než požadovanou hmotností. Konkrétně u tohoto případu pečiva průměrný spotřebitel porovnává jednotlivé výrobky především s ohledem na jejich cenu a není již schopen rozpoznat rozdílné množství, není-li rozdíl příliš velký, a proto je toto jednání klamavé.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 32.07.2010, sp. zn. 2 As 55/2010 - 167 vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje 49 SZPI zveřejňuje nový přehled pochybení v obchodní síti. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1038343&nid=11913&hl=p%C5%99ehled% 20pochyben%C3%AD 47 48

22

Další porušení uvádí časopis Dtest,50 který při svých kontrolách objevil, že prodejci klamou ohledně množství u mražených filet, kde váha po rozmrazení neodpovídala deklarované váze ve 20 z 22 vzorků (i po odečtení 5 % odchylky).

5.5. Země nebo místo původu Označení původu je pro spotřebitele důležité především proto, aby mohli rozpoznat, ze které země zboží pochází a konkrétně zda se jedná o tuzemský výrobek, „neboť převažuje mezi českými spotřebiteli mínění, že potraviny vyrobené v České republice jsou kvalitní.“51 Jedním z příkladů je porušení, které SZPI52 objevila při kontrole u společnosti Penny Market s.r.o. Tento obchodní řetězec začal mnoho svých výrobků prezentovat visačkou „Česká kvalita“ s vyobrazením vlajky České republiky.

Obrázek č. 6. Vyobrazení štítků označující český výrobek53 Při kontrole v prodejně společnosti Penny Market s.r.o. v Českých Budějovicích však inspektorát SZPI zjistil, že tři takto označené výrobky byly vyrobeny v Polsku a na Slovensku. Konkrétně se jednalo o Mražené prsní řízky, Fishi zavináče z Polska a sýry Maratonec s vlákninou ze Slovenska. SZPI vyhodnotila toto označení jako klamavé a uložila společnosti Penny Market s.r.o. zkontrolovat a případně přeznačit výrobky označené touto visačkou. Při další kontrole, SPZI54 v provozovně Penny Marketu objevila další výrobky špatně označené Test mražených filetů a filé 2012. In: Dtest.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: https://www.dtest.cz/clanek-2518/test-mrazenych-filetu-a-file-2012 51 Potraviny zahraničního původu klamavě označené jako „Česká kvalita“. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 201410-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1035676&docType=ART&nid=11913 52 Potraviny zahraničního původu klamavě označené jako „Česká kvalita“. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 201410-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1035676&docType=ART&nid=11913 53 Definice označení "Česká kvalita" [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.penny.cz/Sortiment/Sortiment/pe_DefaultContent1.aspx 54 Penny Market dále klame o „České kvalitě“. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: 50

23

visačkou „Česká kvalita“ - například visačkou „Od českých pekařů“ byl označen selský chléb německého výrobce a pod visačkou „Od českých řezníků“ se nacházel salám taktéž od německého výrobce. V této provozovně bylo dále objeveno 17 druhů výrobků označených jako „Česká kvalita“ a na obalech byl přitom deklarován původ mimo Českou republiku. Dle mého názoru tímto jednáním společnost Penny Market porušila zákon o regulaci reklamy v § 5d odst. 2 písm. a), který říká, že potravina nesmí uvádět v omyl zejména mimo jiné o původu potravin. Tento příklad není ojedinělý. Například při kontrole společnosti Lidl Česká republika v.o.s. v Ostravě SPZI55 zjistila, že některé výrobky pod označením „Pravá česká zabíjačka“ pocházely od německého výrobce. Ve společnosti Kaufland Česká republika v.o.s. v Havířově nalezla SZPI56 mimo jiné jablka označené jako Red Delicious, země původu Itálie, přičemž na etiketě z originálního balení byla uvedená země původu Německo. Navíc je toto zboží, jak můžeme vidět na následujícím obrázku, na vývěsce deklarováno jako výrobek pocházející z České republiky.

Obrázek č. 7. Tabule poukazující na české výrobky57

http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1035890&nid=11913&chnum=1&hl=%C4%8Desk%C3%A1%20 kvalita%20penny 55 Lidl: „Pravá česká zabijačka“ z Německa. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1035939&nid=11913&chnum=1&hl=%C4%8Desk%C3%A1%20 zab%C3%ADja%C4%8Dka 56 Nově zjištěná pochybení v obchodní síti. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1038633&nid=11913&hl=nov%C4%9B%20zji%C5%A1t%C4%9 Bn%C3%A1%20pochyben%C3%AD 57 Fotografie k článku [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1038633&nid=11913&hl=nov%C4%9B%20zji%C5%A1t%C4% 9Bn%C3%A1%20pochyben%C3%AD

24

Nicméně v některých případech je dle mého názoru regulace označení původu nedostatečná. Jako příklad bych uvedl vepřové a drůbeží maso. Toto maso může být označeno jako české i v případě, že zvíře bylo v České republice pouze poražené a následně rozbourané, nebo pokud bylo do České republiky dovezeno v jatečně upraveném tělu či jako výsekové maso a je v České republice pouze rozbourané a následně naporcované. Pokud toto zboží nese označení CZ, je dle mého názoru spotřebitel klamán, neboť si pod pojmem české maso bezesporu představí maso pocházející z českého zvířete. Zákonodárce by mohl situaci vyřešit například povinností uvádět údaje stejné, jako jsou u hovězího dobytka, což je uvedení informace o tom, kde se zvíře narodilo, kde bylo vykrmeno a kde bylo poraženo. Příkladem z judikatury, ohledně klamání spotřebitele, co se týče původu zboží, můžeme uvést například rozhodnutí Nejvyššího správního soudu58 ve věci společnosti vinařství u Kapličky. SZPI došla k závěru, že společnost Vinařství u Kapličky s.r.o. porušila § 39 odst. 6 písm. c) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů. Společnost Vinařství u Kapličky s.r.o. se měla dopustit deliktu podle § 39 odst. 1 písm. jj) zákona o vinohradnictví a vinařství tím, že porušila povinnosti stanovené v čl. 48 odrážce druhé a čl. 49. odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem. SZPI vyměřila společnosti Vinařství u Kapličky s.r.o. pokutu ve výši 170 000 Kč. Společnost Vinařství u Kapličky s.r.o. uváděla do oběhu vína různých odrůd ve třech druzích balení s uvedením dominantního údaje na přední etiketě „ZAJEČÍ“ za situace, kdy zeměmi původu vín byly Maďarsko, Slovensko a Makedonie. Údaje o původu vín byly umístěny v jiném zorném poli, totiž na zadní etiketě, případně výrazně menším písmem. Na všech etiketách byl uveden jako distributor subjekt Víno exklusive Zaječí s. r. o. Společnost Vinařství u Kapličky argumentovala tím, že nedošlo ke klamání spotřebitele a ke krácení jejich práv a je toho názoru, že jasně a zřetelně označila na výrobcích zemi původu a etikety byly v souladu s nařízením o společné organizaci trhu s vínem. Nejvyšší správní soud potvrdil závěr SZPI a v rozsudku uvedl, že „primárním smyslem evropské úpravy označení (vín) je prevence klamání spotřebitele, nikoliv formální požadavek na umístění údaje o původu. Přesné umístění, velikost a barevné provedení informace o původu, proto není nutné konkrétně předepisovat, nýbrž je nutné tyto informace poskytnout tak, aby klamavý dopad na spotřebitele byl minimalizován, až vyloučen.“

58

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.9.2011, sp. zn. 1 As 89/2011-69

25

Ke klamání ohledně původu potraviny nemusí dojít pouze ohledně označení původu či zeměpisného označení, ale může k němu dojít i širším způsobem. Například víno označené jako „portské“, aniž by pocházelo ze Španělska a mnoho další příkladů.59 Touto problematikou se zabýval Správní soud60 ve sporu se společností Kaufland Česká republika v.o.s. SZPI došla k závěru, že společnost Kaufland Česká republika v.o.s., porušila povinnost § 39 odst. 1 písm. jj) zákona o vinohradnictví a vinařství. Společnost Kaufland Česká republika v.o.s. se měla dopustit deliktu podle § 39 odst. 1 písm. jj) zákona o vinohradnictví a vinařství tím, že porušila povinnosti stanovené v čl. 52 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 607/2009., tím že uváděla do oběhu víno označené na etiketě Nachgold EISWEIN, země původu Německo, které však na regálové etiketě bylo označeno jako „ledové bílé víno“, tedy byl použit tradiční výraz „ledové víno“, který je vymezen pouze pro vína z České republiky. Ve sporu šlo o to že, společnost Kaufland Česká republika v.o.s. uváděla do oběhu víno pod názvem EISWEIN, PFALZ, země původu Německo, které však na regálové etiketě bylo označeno jako „ledové bílé víno“. Společnost Kaufland Česká republika v.o.s. argumentovala absencí úmyslu na své straně a své jednání naopak odůvodňovala snahou splnit svou informační povinnost ke spotřebiteli podle zákona o potravinách. Krajský soud potvrdil stanovisko SZPI s tím, že žalobce s ohledem na uvedení nepravdivých údajů nemohl jednat ani ve snaze splnit svou informační povinnost ke spotřebiteli a žalobu zamítl jako nedůvodnou. Rozsudek Krajského soudu společnost Kaufland Česká republika v.o.s. napadla kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, který taktéž kasační stížnost zamítl.

5.6. Trvanlivost výrobku Označení trvanlivosti výrobků je důležité proto, aby spotřebitel nebyl klamán ohledně kvality výrobku, neboť po ukončení data trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku61 a výrobky, které již přesáhly svou dobu trvanlivosti, mohou spotřebitelé vnímat jako méně kvalitní až závadné. U trvanlivosti výrobků rozlišujeme dva výrazy „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“. ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xvi, 364 s. ISBN 9788074005220. s. 116 60 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.12.2012, sp. zn. 6 Ads 84/2012 - 48 61 Datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti íti. In: Spzi.cz [online]. 2011 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001188&docType=ART&nid=11342 59

26

Potraviny označené datem použitelnosti „spotřebujte do“ prodejce po uplynutí této lhůty nesmí prodávat jako potravinu určenou ke konzumaci člověkem, zatímco potraviny označené s datem „minimální trvanlivosti“ se mohou prodávat, přestože jsou prošlé, jsou-li řádně označeny.62 V praxi se můžeme setkat velmi často s tím, že jsou údaje o trvanlivosti výrobků porušovány například při kontrole SZPI63 ve společnosti Hruška, spol. s.r.o. ve Smržicích bylo zjištěno prodloužení data použitelnosti stanoveného výrobcem a tím i klamání spotřebitele, a to u výrobků Šunkový nářez, jehož datum použitelnosti bylo prodlouženo o 4 dny a Junior salám, jehož datum použitelnosti bylo prodlouženo o 7 dní. Dle mého názoru je tento příklad porušením zákona o regulaci reklamy konkrétně § 5d odst. 2 písm. a), kde potravina nesmí uvádět v omyl zejména mimo jiné o trvanlivosti potravin. Porušením o trvanlivosti výrobku se zabýval i Nejvyšší správní soud.64 SZPI doznala, že žalovaná společnost ve dnech 10. 10. 2000, 18. 10. 2000 a 23. 10. 2000 porušila svoji povinnost tím, že řádně neoznačila své výrobky dle § 6 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Svoji povinnost porušila tím, když výrobky s prošlým datem použitelnosti a s prošlým datem minimální trvanlivosti neprodávala odděleně od ostatních potravin. Žalovaná argumentovala tím, že tyto potraviny nesloužili k lidské spotřebě, ale jednalo se o krmivo. V tomto případě měl soud za prokázané, že žalovaná tyto zákonné povinnosti při označování zboží nesplnila, a tudíž uváděla do oběhu zboží s prošlým datem použitelnosti či prošlým datem minimální trvanlivosti.

5.7. Ceny nebo způsob jejích určení Správné určení ceny je důležité především proto, že „cena je u českých spotřebitelů v průměru nejsilnějším motivačním prvkem nákupů a je tedy jedním z nejčastějších prvků, při kterých dochází ke klamání zákazníka.“65 Klamáním ohledně ceny může být příklad, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty takové informace o ceně výrobku, které vzbuzují zdání, že cena byla vyšší, než uvádí prodejce, nebo že v ceně jsou zahrnuty práce, které se ve skutečnosti hradí

Spotřebitelské dotazy. In: Spzi.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1020279&docType=ART&nid=11714&chnum=3 63 SZPI zveřejňuje nový přehled pochybení v obchodní síti. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1038343&nid=11913&hl=p%C5%99ehled%20pochyben%C3%A D 64 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 04.08.2005, sp. zn. 2 As 43/2004 – 51 65 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xvi, 364 s. ISBN 9788074005220. s. 100 62

27

zvlášť. To je možné chápat jako širší pojem klamání spotřebitele.66 V praxi se můžeme setkat také s tím, že je uvedena pouze cena bez DPH, což Nejvyšší správní soud67 charakterizoval slovy „reklama, kde je jako jediná uvedená pouze cena bez DPH je klamavá.“ Kontrolní orgán, který kontroluje označení cen je především Česká obchodní inspekce. Podle kontrol České obchodní inspekce68 prodejci nejčastěji porušují zákon o ochraně spotřebitele tím, že neseznámí spotřebitele s cenou, „což je pro něho při rozhodování o výhodnosti koupě zásadní informace.“ Dále Česká obchodní inspekce69 uvádí, že spotřebitelé jsou často klamáni ohledně slev. „Buďto sleva neodpovídá procentuálnímu snížení, jež sleva uvádí“ anebo „původní cena je před vlastní slevou záměrně zvýšena o stejnou částku, o kterou ji prodejce následně sníží pomocí slevy.“

5.8. Přisuzování vlastností prevence, ošetření, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění Přisuzování potravině vlastností prevence, ošetření, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění bývá v reklamě uváděno především u doplňků stravy. Pro naplnění skutkové podstaty však není rozhodné, zda byly v reklamním sdělení tyto údaje skutečně řečeny, popřípadě popsány, „rozhodné pro naplnění skutkové podstaty je, zda kombinace obsahu reklamního sdělení a jejího grafického zpracování může vzbuzovat v adresátech dojem, že prezentovaný doplněk stravy je lékem nebo přípravkem schopným lidské choroby léčit nebo jim předcházet.“70 U těchto reklamních sdělení musí být jeho provozovatelé obzvláště opatrní, neboť nemohou vycházet z definice průměrného spotřebitele, ale „pokud jsou cílovou skupinou reklamy nemocné osoby, je třeba zohlednit nižší kritičnost a větší důvěřivost vůči reklamě slibující vyléčení nemocí u takovýchto spotřebitelů.“71 V judikatuře je mnoho příkladu tohoto jednání. Pro ukázku je zde spor, který řešil Nejvyšší správní soud72 se společností HERBACOS-BOFARNA, s.r.o. RRTV vysílání došla k závěru, že společnost HERBACOS-BOFARNA, s.r.o. porušila ve svém reklamním spotu povinnost § FLEISCHMANOVÁ, Irena a Venuška JANDOVÁ. Regulace reklamy v otázkách a odpovědích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 79 s. ISBN 8073571471. s. 25 67 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.10.2010, sp. zn. 9 As 38/2010 - 71 68 Spotřebitelé často nevědí, kolik zaplatí za zboží ve slevě!. In: Coi.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.coi.cz/spotrebitele-casto-nevedi-kolik-zaplati-za-zbozi-ve-sleve-nc1181/ 69 Třetině prodejců se slevy prodraží. In: Coi.cz [online]. 2013 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.coi.cz/coi-tretine-prodejcu-se-slevy-prodrazi-nc585/ 70 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 7 As 48/2008-72 71 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.01.2014, sp. zn. 4 AS 98/2013 – 88 72 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.09.2009, sp. zn. 1 As 49/2009 – 45 66

28

5d odst. 1 písm. d) zákona o regulaci reklamy. Reklamní spot je koncipován jako návštěva lékárny, kdy žena středního věku vede dialog s lékárnicí, v pozadí je regál s přípravkem Lipovitan. Lékárnice se ženy ptá: „Jak vám mohu pomoci?“, načež žena odpoví: „Cítím se unavená, nervózní, bez energie.“ Lékárnice jí doporučí přípravek Lipovitan. Žena dále říká: „A manžel má problémy s játry. Pracuje ve stresu a maminka bere dlouhodobě léky.“ Také pro ně doporučí lékárnice Lipovitan a dodává: „Lipovitan díky kombinaci Vitagelu dodává organismu potřebnou vitalitu, zlepšuje činnost jater a chrání tělo před škodlivinami.“ Obraz se mění a zabírá lékárnici držící balení přípravku Lipovitan, poté se obraz opět změní v detailní záběr na balení přípravku Lipovitan s následujícím komentářem: „Lipovitan - jistota pro zdravý způsob života.“ Nejvyšší správní soud dovodil, že „kombinace reklamního sdělení a grafického zpracování na přípravek Lipovitan, může vzbudit v adresátech reklamy dojem, že tento přípravek je lékem, nebo přípravkem s účinkem lidské choroby léčit nebo jim předcházet.“ Dle mého názoru zde soud dospěl ke správnému závěru, neboť toto reklamní sdělení zcela jistě přisuzuje doplňku stravy Lipovitan schopnost vyléčení lidských onemocnění. Další případ, kdy byl potravině přisuzován preventivní a léčivý účinek, řešil Nejvyšší správní soud73 se společností OMEGA PHARMA a.s. Tato společnost v televizním spotu na doplněk stravy MultiMUN AKUT prezentovala následující tvrzení: „Cítíte příznaky podobné chřipce a nachlazení? Užívejte MultiMUN AKUT s okamžitým nástupem účinku.“ a „MultiMUN AKUT aktivuje imunitní systém a okamžitě pomáhá posílit obranyschopnost.“ Tato tvrzení RRTV označila jako výroky přisuzující potravině vlastnosti prevence, ošetření, léčby, nebo vyléčení lidských onemocnění nebo takové vlastnosti naznačovala. Ke stejnému závěru jako RRTV došel i Nejvyšší správní soud. Dle mého názoru je tato reklama ukázkovým příkladem porušení § 5d odst. písm. d) zákona o regulaci reklamy a souhlasím tedy s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu.

5.9. Opomenutí textu „doplněk stravy“ a „potravina pro zvláštní výživu“ Text „doplněk stravy“ je důležitý především pro jeho snadnou zaměnitelnost s léčivým přípravkem. Záměna léčivých přípravků a doplňků stravy přitom může mít pro spotřebitele

73

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.01.2014, sp. zn. 4 As 98/2013 - 88

29

neblahý vliv na zdraví, neboť se spotřebitel může domnívat, že zakoupil léčivý přípravek a může tak opomenout časné příznaky závažnějšího onemocnění.74 Reklama na doplňky stravy je upravena v zákoně o regulaci reklamy v § 5d odst. 3 a uvádí, že reklama na doplněk stravy musí obsahovat zřetelný, v případně tištěné reklamy dobře čitelný, text „doplněk stravy“. U tištěné reklamy je požadavek na zřetelnost popřípadě dobrou čitelnost zcela jasný. Horší již je s výkladem zřetelný u televizního spotu. Tuto problematiku řešil Nejvyšší správní soud75 ve sporu se společností GREEN SWAN PHARMACEUTICALS, a. s. Tato společnost porušila dle RRTV povinnosti stanovené v § 5d odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Podstata sporu spočívala v tom, že společnost GREEN SWAN PHARMACEUTICALS, a. s. uvedla na programu televize Prima a na programu televize Nova reklamu na přípravek (doplněk stravy) GS Dormian. Text „doplněk stravy“ se zde v nezřetelném textu objevuje až na závěr věty, takže nelze tvrdit, že adresáti tohoto reklamního spotu byli dostatečně informováni o tom, že přípravek je doplňkem stravy. Společnost GREEN SWAN PHARMACEUTICALS, a. s. argumentovala tím, že zákon přesně nedefinuje, co to konkrétně znamená „zřetelný“ text doplněk stravy a že v rámci krátkého časového úseku, ve kterém je reklama odvysílána je označení dostatečné. Nejvyšší správní soud ve svém vyjádření uvedl, že „je nutné hodnotit, zda průměrný divák během zhlédnutí reklamního spotu mohl bez jakýchkoliv obtíží zaregistrovat zobrazený text „doplněk stravy“ a byl tak schopen ve své mysli zaznamenat informaci, že nabízený přípravek je doplňkem stravy“, čímž potvrdil rozhodnutí RRTV. Zobrazení textu „doplněk stravy“ je v televizní reklamě dle mého názoru velmi problematické, neboť díky krátkému časovému horizontu, kdy je reklama odvysílána, je problematické dostatečně upozornit na to, že se jedná o doplněk stravy a přitom zachovat hlavní smysl televizní reklamy, tedy informovat spotřebitele o výrobku nebo je i nalákat ke koupi. Avšak kdyby prodejce při koncipování reklamy například dostatečně slovně upozornil na to, že se jedná o doplněk stravy, mohl by tomuto problému předejít.

KRATOCHVÍLOVÁ, Helena. Reklama na léčiva a doplňky stravy a její právní aspekty [online]. Brno, 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/71791/pravf_b/Reklama_na_leciva_a_doplnky_stravy_a_jeji_pravni_aspekty.pdf. Bakalářská práca. Masarykova univerzita. 75 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.02.2010, sp. zn. 1 As 6/2010 - 61 74

30

6.

Regulace

reklamy

na

potraviny

z

pohledu

práva

komunitárního Regulace reklamy je v současnosti již až na malé výjimky plně harmonizována ve všech členských zemích Evropské unie.76 „Členské státy Evropské unie jsou povinné harmonizovat svůj vnitrostátní právní řád s textem směrnic ES, nejsou však jím striktně vázány. Platí zde obecná zásada tzv. minimální harmonizace, což znamená, že členské státy nesmí být při implementaci směrnic mírnější, avšak mohou být přísnější než evropské směrnice.“77 Mezi unijní předpisy, které upravují reklamu na potraviny, patří především směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/es o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy;78 směrnice komise 2001/101/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy79 a také nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům80 a mnoho dalších směrnic a nařízení. Z praxe, kdy členský stát (v tomto případě Česká republika) nesplnil svoji povinnost, můžeme uvést spor, který řešil Soudní dvůr Evropské unie.81 Komise zahájila proti České republice řízení pro porušení Smlouvy (nesplnění povinnosti) podle článku 258 SFEU,5), které vyústilo až k podání žaloby k Soudnímu dvoru. Komise měla za to, že Česká republika tím, že umožňuje uvádět na trh mléčný výrobek pod označením „pomazánkové máslo“, který nelze kvalifikovat jako máslo, porušila povinnosti vyplývající z unijního práva. Podle jejího mínění musí být takový výrobek uváděn na trh pod obchodním označením „mléčná pomazánka X %“

VAVREČKA, Jan, ŠTĚPÁNEK Petr. Problematika harmonizace práva EU v oblasti regulace reklamy. [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA&url=http%3A%2F%2Fw ww.vse.cz%2Fpolek%2Fdownload.php%3Fjnl%3Dse%26pdf%3D7.pdf&ei=PXY6VM_kBYXiaqKogrAE&usg =AFQjCNGk4RX0V9srFo1To6yMnrrx6dhz0w&bvm=bv.77161500,d.bGQ 77 VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama: (vybrané kapitoly). Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 330 s. ISBN 8021036079. s. 205 78 Směrnice evropského parlamentu a Rady 2000/13/es ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy 79 Směrnice komise 2001/101/ES ze dne 26 listopadu 2001, kterou se mění směrnice evropského parlamentu a Rady 2000/13/es ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy 80 Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům 81 Rozsudek Soudního dvoru Evropské unie ze dne 18.10.2012 věc. C – 37/11 76

31

(v souladu s bodem I odst. 2 prvním pododstavcem přílohy XV, ve spojení s částí A bodem 4 dodatku k příloze XV nařízení (ES) č. 1234/2007). Česká republika vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a oleje, definuje pro účely této vyhlášky v § 1 odst. 2 písm. q) pomazánkové máslo jako „mléčný výrobek ze zakysané smetany, obohacené mlékem, nebo sušeným podmáslím, obsahující nejméně 31 % hmotnostních mléčného tuku a nejméně 42 % hmotnostních sušin“. Podle nařízení (ES) č. 1234/2007 (článku 115 ve spojení s bodem I odst. 2 prvním a druhým pododstavcem přílohy XV a částí A body 1 a 4 dodatku k příloze XV nařízení) mohou být uváděny na trh pod označením "máslo" pouze výrobky s obsahem mléčného tuku nejméně 80%, avšak méně než 90 %, s obsahem vody nejvýše 16 % a s obsahem mléčných ne tuků v sušině nejvýše 2 %. Česká republika sice souhlasila, že název „pomazánkové máslo“ nesplňuje kritéria pro označení máslo, nicméně tvrdila, že používat výraz „pomazánkové máslo“ je oprávněna v souladu § 1 odst. 2 písm. q) vyhlášky č. 77/2003 Sb., a to na základě výjimky stanovené v bodu I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení (ES) č. 1234/2007, která říká, že splnila obě podmínky, a to jak pokud jde o tradiční používání, tak i o popis charakteristické vlastnosti výrobku. Komise připomíná, že názor České republiky nelze přijmout a výjimku na označení „pomazánkové máslo“ nelze přijmout bez předchozího povolení. Soudní dvůr dospěl k názoru, že Česká republika nesplnila svoji povinnost tím, že povolila prodej pomazánkového másla pod označením „máslo“.

32

7.

Samoregulace reklamy To, co jsem doposud uvedl, byla pouze reklama, která je regulována platnými právními

předpisy. Ale vedle platných právních předpisů v současnosti existuje ještě samoregulace reklamy, jež spočívá v tom, že „stát či státní orgány reklamu neregulují. Reklama je tak regulována pravidly, která přijme sám reklamní průmysl.“82 Hlavní výhodou samoregulace reklamy je především fakt, že „je flexibilním a rychle se adaptujícím nástrojem, který reflektuje a rychle se přizpůsobuje všem změnám na trhu.“83 Hlavním předpisem samoregulace reklamy je Kodex reklamy Rady pro reklamu (dále jen RPR) jako sdružení s vlastní právní subjektivitou nenahrazující „právní úpravu regulace reklamy, jenom na ni navazující a to doplněním o etické zásady.“84 Kodex reklamy upravuje především pravidla chování subjektů při reklamě v tisku, na plakátových plochách, v zásilkové službě, při audiovizuální produkci v reklamě a v rozhlasovém a televizním vysílání, apod.85 Výsledkem Arbitrážní komise RPR se sice dotčené firmy řídit nemusí a nejsou z její strany nikterak sankciovány, přesto většina společností dbá jejího doporučení. Jeden z příkladů, kdy se Arbitrážní komise RPR86 zabývala porušením etického kodexu v reklamě, byl případ stížnosti na společnost RAUCH Praha spol. s r.o., kde byla stěžovatelka přesvědčená, že reklama je klamavá a reklama podle ní tvrdí, že na výrobu jedné krabice Džusu bylo použito neskutečně velké množství pomerančů (odhadem je ukázáno více jak 10 kg pomerančů). Ukázka z reklamního spotu je na následujícím obrázku.

Rada pro Reklamu. Rpr.cz [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.rpr.cz/cz/profil.php VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama: (vybrané kapitoly). Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 330 s. ISBN 8021036079. s. 221 84 FLEISCHMANOVÁ, Irena. Několik poznámek k regulaci reklamy v teorii a praxi. Danarionline.cz [online]. 2007, 2007/3 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d1693v1669nekolik-poznamek-k-regulaci-reklamy-v-teorii-a-praxi/ 85 FLEISCHMANOVÁ, Irena a Venuška JANDOVÁ. Regulace reklamy v otázkách a odpovědích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 79 s. ISBN 8073571471. s. 11 86 Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 11.03.2013 Čj. 001/2013/STÍŽ 82 83

33

Obrázek č. 8. Ukázka z reklamního spotu. 87 Zadavatel je přesvědčen, že předmětný spot splňuje všechna pravidla slušnosti a že je v něm pouze vtipným způsobem použitá nadsázka a zároveň vyslovuje lítost nad tím, že se tato reklama někomu nelíbila. Arbitrážní komise stížnost zamítla s tím, že „komentář reklamy je formulován trochu nešťastně, ale předmětné reklamě přiznala nadsázku. Podle názoru členů Arbitrážní komise nejde ale o reálné poškození spotřebitele klamavým tvrzením. Záměr této reklamy je jasný, lépe vyjádřený slogan by však jistě předešel takovým reakcím, které by byly předmětem stížnosti. Reklama ale etický Kodex neporušila.“ Dle mého názoru zde Arbitrážní komise rozhodla správně, neboť průměrný spotřebitel se zcela jistě nebude domnívat, že na jedno balení tohoto výrobku bylo použito více než 10 kg pomerančů. Podobnou stížnost řešila Arbitrážní komise RPR.88 Zde stěžovatelka poukazovala na to, že reklama na jogurty Jogobella společnosti ZOTT s.r.o. je klamavá, neboť reklama na tento

Příloha 21 [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCAQFjAA&url=http%3A%2F%2Fisi s.vse.cz%2Fstudent%2Fprilohy_zp.pl%3Fdownload_priloha%3D8429%3Bstudium%3D118677%3Bverejny%3 D1&ei=521HVJXOOYzeapXxgpAG&usg=AFQjCNHYrlZRetJVGETpQe0hG5Fqg_KyUQ&bvm=bv.7788078 6,d.d2s 88 Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 05.06.2007 Čj. 035/2007/STÍŽ 87

34

výrobek tvrdí, že ovoce obsažené v těchto výrobcích je vždy čerstvé a že obsahuje potřebnou denní dávku ovoce. Arbitrážní komise RPR zde nereagovala na stížnost, že ovoce v jogurtech Jogobella je vždy čerstvé, ale reagovala zde pouze na tvrzení, že v jogurtu je obsažena potřebná denní dávka ovoce, což Arbitrážní komise shledala jako zavádějící, neboť reklama obsahuje nutriční tvrzení, která nejsou nikde definována. A z toho důvodu byla reklama prohlášena za neetickou. S tímto rozhodnutím nelze než souhlasit, ani zde se nedá hovořit o nadsázce, ale pouze o klamání spotřebitele pomocí tvrzení, která nejsou pravdivá. Dalším příkladem, který řešila Arbitrážní komise RPR89 je spor, kdy stěžovatelé Hamé s.r.o. a druhý stěžovatel kritizovali televizní reklamu společnosti Bel Sýry Česko a.s. V reklamním spotu zazněla k prvním třem kresleným krávám následující tvrzení: „ta ujíždí na konzervantech“, „ta je uměle navoněná“, “ta používá stabilizátory“, naproti tomu reklamní spot tvrdí, že „veselá kráva je jiná, neobsahuje stabilizátory, konzervanty, ani aromata.“ Z tohoto důvodu stěžovatelé mají za to, že reklama jednak hrubě zkresluje, ne-li zcela obrací podstatu tepelné konzervace a dále mají za to, že reklama je útokem na jiné výrobce, kteří do svých výrobků tyto látky (aromata, konzervanty a stabilizátory) přidávají. Ukázka z reklamního spotu je vyobrazena níže.

Obrázek č. 9. Ukázka reklamního spotu90

89

Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 07.07.2014 Čj. 024/2014/STÍŽ Veselá kráva: Ta pravá lahodná návštěva [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.tvspoty.cz/vesela-krava-lahodna-ta-prava-navsteva-k-obedu/ 90

35

Zadavatel reklamy se hájil tím, že v reklamní procesu není vyjádřeno žádné tvrzení ohledně tepelné konzervace a že celý spot se tepelné konzervace vůbec netýká. Dále uvádí, že spot neidentifikuje ani žádného určitého soutěžitele a že celý spot má za úkol pouze pomocí vtipné nadsázky poukázat na to, že propagovaný produkt neobsahuje aromata, stabilizátory a ani konzervanty. Arbitrážní komise reklamu označila za etickou s tím, že „reklamní spot neobsahuje tvrzení týkající se procesu tepelné konzervace a že tento proces není ani zkreslen do té míry, že by mohl spotřebitele klamat, dále reklama neidentifikuje jiné soutěžitele ani jejich produkty“ Co se týče identifikace jiných soutěžitelů tak zde k žádnému neetickému jednání dle mého názoru nedošlo, protože zobrazení ostatních animovaných krav nemělo za úmysl identifikovat jiné spotřebitele, ale spíše vtipnou nadsázkou upozornit na složení produktu Veselá kráva, respektive poukázat na složky, které tento produkt ve svém složení neobsahuje. Co se týče stížnosti, že reklama zkresluje, ne-li zcela obrací podstatu tepelné konzervace, by se dalo částečně souhlasit se stěžovateli, neboť dle mého názoru reklama poukazuje na konzervanty, stabilizátory a aromata jako na něco nežádoucího, avšak i zde bych se spíše přiklonil k tvrzení zadavatele reklamy, že reklama pouze s pomocí vtipné nadsázky upozorňuje na vlastnosti a složení propagovaného výrobku. Jako další příklad stížnosti, který řešila Arbitrážní komise RPR,91 byla reklama na mléko od společnosti Mlékárna Hlinsko a.s. Reklamní spot je zde vyobrazen jako rodinná farma, kde otec se synem se nejprve s láskou postarají o kravičku, následně ji podojí a potom v rodinném kruhu pijí její mléko, jak je ukázáno na následujících obrázcích. Celý reklamní spot pak ukončuje slogan „s láskou k mléku“.

Obrázek č. 10. Vyobrazení reklamního spotu92

Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 23.06.2014 Čj. 022/2014/STÍŽ Jak se natáčela televizní reklama "S láskou k mléku" [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.tatramleko.cz/reklamni-spoty 91 92

36

Stěžovatel se domnívá, že reklama vyvolává klamavou reklamu o tom, že mléko používané v naší společnosti pochází od šťastných kraviček z domácích chovů a nikoliv z velkochovů. Zadavatel reklamy ve svém odůvodnění uvedl, že v reklamě nešlo o klamání zákazníka ale pouze o idealizaci a příkrasu, která je průměrnému spotřebiteli zcela srozumitelná. S tímto závěrem se ztotožnila také Arbitrážní komise RPR a stížnost zamítla s tím, že tuto reklamu nelze v žádném ohledu shledat za neetickou. Z mého pohledu bych se plně ztotožnil s odůvodněním zadavatele, neboť průměrný spotřebitel jistě ví, v jakých podmínkách žije dobytek produkující mléko a nemůže být tudíž touto reklamou klamán. Klamán by dle mého názoru například byl, pokud by tento výrobek nesl označení „bio“, a to v případě, že by životní podmínky byly odlišné (ve smyslu horší) než u zvířat v reklamním spotu. V případě bio výrobků by se průměrný spotřebitel opravdu mohl domnívat, že životní podmínky zvířat, od nichž pochází mléko, jsou srovnatelné s těmi vyobrazenými v reklamním spotu. Další stížnost tentokrát ohledně klamání místem původu řešila Arbitrážní komise RPR93 se společností Tchibo Praha spol. s.r.o. Stěžovatel se domnívá, že reklama na kávu Jihlavanka není pravdivá, neboť slogan: „Dopřejte si chuť poctivé české kávy.“ a dále název kávy „Jihlavanka“ klamou spotřebitele ohledně původu této kávy, jelikož se tento výrobek vyrábí v Polsku. Zadavatel reklamy argumentoval především tím, že je vlastníkem ochranné známky Jihlavanka a má právo na její nerušené používání. Co se týče sloganu „chuť poctivé české kávy“ nemá znázorňovat místo výroby či místo vypěstování plodiny, ale způsob výroby (pražení, apod.), který káva Jihlavanka splňuje. Český spotřebitel dle zadavatele upřednostňuje kávu, jejíž výroba a chuť se odlišuje od požadavků spotřebitelů v okolních zemích a právě Jihlavanka tuto chuť pro české spotřebitele nabízí, a jelikož tato firma, která pochází z ČR a do Polska přesunula pouze svoji výrobu, si název „česká káva“ díky výrobnímu postupu zaslouží. Dále zadavatel uvedl, že evropské podnebí neumožňuje pěstování plodiny, což jistě průměrný spotřebitel ví a nemůže tím být klamán. Arbitrážní komise RPR se domnívá, že spotřebitel není klamán a považuje vysvětlení zadavatele za věrohodné. Ve svém rozhodnutí Arbitrážní komise RPR uvedla, že „slovní spojení „chuť poctivé české kávy“ může vyvolat určité asociace se zeměpisným místem, nicméně nedosahuje intenzity klamání zákazníka.“ Tato otázka je dle mého názoru velmi problematická a musíme zde zohlednit především vnímání průměrného spotřebitele. Na jedné straně průměrný spotřebitel u známých výrobků 93

Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 14.09.2011 Čj. 034/2011/STÍŽ

37

název vnímá jako určení kvality. Pro příklad si vezměme Vídeňské párky nebo Liberecké párky. Ani jeden z těchto párků se nevyrábí v místě svého názvu a pouze znázorňují své složení či způsob zpracování. Přesto si nejsem zcela jist, že průměrný spotřebitel vnímá tímto způsobem i kávu Jihlavanka. Dosud jsem uvedl pouze příklady, kde mohlo dojít ke klamání spotřebitele, ale v reklamní praxi je taktéž mnoho příkladů, kdy reklama na potraviny nebyla klamavá ale pouze neetická, je to například mnoho stížností na sexistický podtext94, vulgarismus či nevhodné chování95. Jako příklad mohu uvést například stížnost, kterou řešila arbitrážní komise RPR96 se společností Polabské mlékárny a.s., kdy tato společnost dle stěžovatelky uváděla v animované reklamě s krávami vulgarismy konkrétně slovní spojení „ty krávo, ty krávo“. Zadavatel zde argumentoval tím, že zvířata v reklamním spotu jsou bezejmenná, a proto se nazývají druhovým označením. Arbitrážní komise RPR přihlédla k argumentaci zadavatele a stížnost zamítla.

Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 13.07.2012 Čj. 018/2012/STÍŽ Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 10.09.2012 Čj. 034/2012/STÍŽ 96 Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 23.01.2014 Čj. 001/2014/STÍŽ 94 95

38

Závěr Jak jsem již zmínil v úvodu této práce, kromě popsání základních pojmů jsem se snažil vymezit soutěžní vztah mezi potravinami, doplňky stravy a léčivými přípravky. Zjistil jsem, že soutěžní vztah existuje mezi všemi třemi kategoriemi, a to především v substituovatelnosti, respektive vzájemné zaměnitelnosti. Soutěžní vztah je patrný také z pohledu místa prodeje produktu a z pohledu vzhledu produktu, ale to především u léčivých přípravků a doplňků stravy. Následně jsem vymezil právní rámec reklamy na potraviny z pohledu soukromého a veřejného práva. Dále jsem v práci dále demonstroval mnoha příklady z praxe, u nichž dochází k porušování norem tykajících se především dostupnosti složení, vlastnostech, množství, zemi nebo místech původu, trvanlivosti výrobku, cenách, způsobech jejího určení při přisuzování vlastností prevence, ošetření, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, opomenutí textu „doplněk stravy“ a „potravina pro zvláštní výživu“ především z judikatury, ale také z jiných dozorových orgánů jako například SZPI nebo České obchodní inspekce nebo z výsledků testů neveřejných institucí například časopisu Dtest. Z nezávislých institucí jsou v práci dále popsány výsledky rozhodnutí Arbitrážní komise RPR. Ke konkrétním případům porušení povinnosti jsem se snažil přiložit svůj kritický pohled na věc. Z práce je patrné, že v reklamě na potraviny, ať již v reklamě samotné, popřípadě v označování potravin, dochází velmi často k porušování zákonů. A je zde patrná snaha prodejců přilákat zákazníky, popřípadě uvést o svých výrobcích takové informace, které ač jsou mnohdy klamavé, zvýší hodnotu výrobku oproti výrobkům konkurence. Na závěr bych rád dodal, že dle mého názoru ne vždy prodejci klamali zákazníky úmyslně, a ani mnohdy sami spotřebitelé nevědí, že jsou klamáni a nemohou se tudíž bránit. Z toho důvodu je toto téma důležité a byla by možná vhodná lepší osvěta, aby se podobným klamavým reklamám předcházelo.

39

Seznam použitých zdrojů Literatura 1. CÍSAŘOVÁ, Zuzana a Veronika KŘESŤANOVÁ. Zákon o regulaci reklamy: poznámkové vydání. 1. vyd. podle stavu k 1.10.2002. Praha: Linde, 2002, 93 s. ISBN 807201370x. 2. FLEISCHMANOVÁ, Irena a Venuška JANDOVÁ. Regulace reklamy v otázkách a odpovědích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 79 s. ISBN 8073571471. 3. HAJN, Petr. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 329 s. ISBN 8021022825. 4. CHALOUPKOVÁ, Helena. Regulace reklamy: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 322 s. ISBN 9788074001802. 5. NOVÁKOVÁ, Eva; JANDOVÁ, Venuše. Reklama a její regulace. Praktická příručka. Praha: Linde, 2006, 245 s. 80-7201-601-6. 6. ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xvi, 364 s. ISBN 9788074005220. 7. VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama: (vybrané kapitoly). Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 330 s. ISBN 8021036079. 8. WINTER, Filip. Právo a reklama v praxi. 1. vyd. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 978-807-2016-549.

Elektronické prameny 9. Datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti. In: Spzi.cz [online]. 2011 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001188&docType=ART&nid=11342 10. Inspekce stále zjišťuje falšované doplňky stravy s významně nižším obsahem účinné látky. In: Spzi.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1062839&nid=12173&chnum=1&hl=gr een

40

11. Jaký je rozdíl mezi doplňky stravy a volně prodejnými léčivými přípravky?. Sukl.cz [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/leciva/jaky-je-rozdil-mezidoplnky-stravy-a-volne-prodejnymi 12. KRATOCHVÍLOVÁ, Helena. Reklama na léčiva a doplňky stravy a její právní aspekty [online]. Brno, 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/71791/pravf_b/Reklama_na_leciva_a_doplnky_stravy_a_jeji _pravni_aspekty.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 13. Lidl: „Pravá česká zabijačka“ z Německa. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1035939&nid=11913&chnum=1&hl=% C4%8Desk%C3%A1%20zab%C3%ADja%C4%8Dka 14. Nově zjištěná pochybení v obchodní síti. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1038633&nid=11913&hl=nov%C4%9 B%20zji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%A1%20pochyben%C3%AD 15. Penny Market dále klame o „České kvalitě“. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-1030]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1035890&nid=11913&chnum=1&hl=% C4%8Desk%C3%A1%20kvalita%20penny 16. Potraviny zahraničního původu klamavě označené jako „Česká kvalita“. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1035676&docType=ART&nid=11913 17. Rozlišení doplňků stravy od léčivých přípravků. Sukl.cz [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/leciva/rozliseni-doplnku-stravy-od-lecivych-pripravku 18. Spotřebitelé často nevědí, kolik zaplatí za zboží ve slevě!. In: Coi.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.coi.cz/spotrebitele-casto-nevedi-kolikzaplati-za-zbozi-ve-sleve-nc1181/ 19. Spotřebitelské dotazy. In: Spzi.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1020279&docType=ART&nid=11714& chnum=3 41

20. Statistiky rodinných účtů za rok 2013. Czso.cz [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/160018-14-r_2014 21. SZPI zveřejňuje nový přehled pochybení v obchodní síti. In: Spzi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1038343&nid=11913&hl=p%C5%99eh led%20pochyben%C3%AD 22. Test krájeného poličanu 2013. Dtest.cz [online]. 2013 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: https://www.dtest.cz/clanek-2971/test-krajeneho-policanu-2013 23. Test vídeňských párků 2013. Dtest.cz [online]. 2013 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: https://www.dtest.cz/clanek-2841/test-videnskych-parku-2013 24. Třetině prodejců se slevy prodraží. In: Coi.cz [online]. 2013 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.coi.cz/coi-tretine-prodejcu-se-slevy-prodrazi-nc585/ 25. VAVREČKA, Jan, ŠTĚPÁNEK Petr. Problematika harmonizace práva EU v oblasti regulace reklamy. [online]. 2012 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA &url=http%3A%2F%2Fwww.vse.cz%2Fpolek%2Fdownload.php%3Fjnl%3Dse%26p df%3D7.pdf&ei=PXY6VM_kBYXiaqKogrAE&usg=AFQjCNGk4RX0V9srFo1To6y Mnrrx6dhz0w&bvm=bv.77161500,d.bGQ

Právní předpisy 26. Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům 27. Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 258/1997 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin 28. Směrnice evropského parlamentu a Rady 2000/13/es ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy 29. Směrnice komise 2001/101/ES ze dne 26 listopadu 2001, kterou se mění směrnice evropského parlamentu a 30. Rady 2000/13/es ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy 42

31. Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a způsobu jejich použití 32. Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony 33. Vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje 34. Vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování 35. vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. 36. Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) aj) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy, a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů. 37. Vyhláška č. 330/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny. 38. Vyhláška č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, která upravuje požadavky pro koření, jedlou sůl, dehydrátové výrobky a ochucovadla a hořčici. 39. Vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, která upravuje požadavky pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. 40. Vyhláška č. 335/1997 kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, která upravuje požadavky pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí 41. Vyhláška č. 366/2005 Sb., o požadavcích vztahujících se na některé zamrazené potraviny 42. Zákon č. 387/2007 Sb., o léčivech a o změně některých souvisejících zákonů

43

43. zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších 44. Zákonů, ve znění pozdějších předpisů 45. zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů 46. zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Soudní rozhodnutí 47. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.05.2012, sp. zn. 23 Cdo 3773/2010-311 48. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10.01.2011, sp. zn. 23 Cdo 5184/2009 49. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11.02.2014, sp. zn..2 As 38/2013 – 84 50. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22.9.2004, sp. zn . 9 Ca 66/2003 - 39 51. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 32.07.2010, sp. zn. 2 As 55/2010 - 167 52. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.9.2011, sp. zn. 1 As 89/2011-69 53. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.12.2012, sp. zn. 6 Ads 84/2012 - 48 54. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 04.08.2005, sp. zn. 2 As 43/2004 – 51 55. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.10.2010, sp. zn. 9 As 38/2010 - 71 56. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 7 As 48/2008-72 57. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.01.2014, sp. zn. 4 AS 98/2013 – 88 58. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.09.2009, sp. zn. 1 As 49/2009 – 45 59. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.02.2010, sp. zn. 1 As 6/2010 - 61 60. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.01.2014, sp. zn. 4 As 98/2013 - 88 61. Rozsudek Soudního dvoru Evropské unie ze dne 18.10.2012 věc. C – 37/11

Rozhodnutí Arbitrážní komise RPR 62. Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 05.06.2007 Čj. 035/2007/STÍŽ 63. Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 14.09.2011 Čj. 034/2011/STÍŽ

44

64. Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 13.07.2012 Čj. 018/2012/STÍŽ 65. Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 10.09.2012 Čj. 034/2012/STÍŽ 66. Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 11.03.2013 Čj. 001/2013/STÍŽ 67. Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 23.01.2014 Čj. 001/2014/STÍŽ 68. Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 23.06.2014 Čj. 022/2014/STÍŽ 69. Rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro Reklamu ze dne 07.07.2014 Čj. 024/2014/STÍŽ

Obrázky 70. Apetito Lahodně smetanové 150 g [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.pribina-tpk.cz/portfolio/tavene-syry/apetito 71. Definice označení "Česká kvalita" [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.penny.cz/Sortiment/Sortiment/pe_DefaultContent1.aspx 72. Fotografie k článku [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1038633&nid=11913&hl=nov%C4%9 B%20zji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%A1%20pochyben%C3%AD 73. Fotografie k článku [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1062839&nid=12173&chnum=1&hl=g reen 74. Jak se natáčela televizní reklama "S láskou k mléku" [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.tatramleko.cz/reklamni-spoty 75. Paštika májka HAMÉ AL / 75g [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.bikos.cz/detail/13394/pastika-majka-hame-al-75g 76. Paštika Majkrém AL 50g Seliko [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.ocarto.cz/konzervovane-vyrobky-5/detail/pastika-majkrem-al-50gseliko.html

45

77. Příloha 21 [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCAQFjAA &url=http%3A%2F%2Fisis.vse.cz%2Fstudent%2Fprilohy_zp.pl%3Fdownload_priloh a%3D8429%3Bstudium%3D118677%3Bverejny%3D1&ei=521HVJXOOYzeapXxgp AG&usg=AFQjCNHYrlZRetJVGETpQe0hG5Fqg_KyUQ&bvm=bv.77880786,d.d2s 78. Smetanito [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.belsyry.cz/section/smetanito 79. Veselá kráva: Ta pravá lahodná návštěva [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.tvspoty.cz/vesela-krava-lahodna-ta-prava-navsteva-k-obedu/

46

Přílohy Příloha č. 1 - Dotazník Účel tohoto dotazníku byl nalézt, respektive blíže přiblížit soutěžní vztah mezi potravinami, doplňky stravy a léčivými přípravky. Průzkum byl proveden v období od 24.10.2014 do 28.10.2014 a zúčastnilo se ho 76 respondentů formou elektronického vyplnění. Zadání a výsledky dotazníku jsou ukázány v následujících obrázcích.

47

48

49