Režimová opatření při epilepsii

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s. r. o. Čelákovice

Režimová opatření při epilepsii Diplomovaný farmaceutický asistent

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PhDr. Martina Muknšnáblová

Čelákovice 2016

Magdalena Smolová

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Čelákovice 29. 8. 2016

Podpis…………........................

2

Poděkování

Velmi ráda bych tímto poděkovala vedoucí mé absolventské práce PhDr. Martině Muknšnáblové za dohled, odborné vedení a udílení cenných rad. 3

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1

2

Cíle absolventské práce ................................................................................................................... 7 1.1

Hlavní cíl .................................................................................................................................. 7

1.2

Výzkumné otázky..................................................................................................................... 7

Teoretická část ................................................................................................................................ 8 2.1

Anatomie a fyziologie nervové soustavy ................................................................................. 8

2.1.1

Periferní nervový systém................................................................................................ 8

2.1.1.1

Neuron ......................................................................................................................... 8

2.1.1.2

Neuroglie a periferní glie ............................................................................................. 9

2.1.2 2.1.2.1

Centrální nervový systém CNS......................................................................................... 9 Mozek (encephalon) .................................................................................................... 9

2.1.2.1.1 Mozkový kmen .................................................................................................... 10 2.1.2.1.2 Mozeček .............................................................................................................. 10 2.1.2.1.3 Mezimozek .......................................................................................................... 10 2.1.2.1.4 Koncový mozek.................................................................................................... 10 2.1.3 2.2

Spoje centrálního nervového systému .......................................................................... 11

Epilepsie................................................................................................................................. 11

2.2.1

Etiologie ......................................................................................................................... 12

2.2.2

Epileptický záchvat ........................................................................................................ 12

2.2.2.1

Základní mechanismy vzniku epileptických záchvatů ............................................... 13

2.2.2.2

Dělení epileptických záchvatů v dětství a adolescenci .............................................. 13

2.2.2.3

Dělení záchvatů podle doby, kdy se začínají vyskytovat: .......................................... 14

2.2.3

Neepileptické záchvaty .................................................................................................. 16

2.2.4

Klasifikace epilepsií a epileptických syndromů v dětství a adolescenci ........................ 16

2.2.5

Diagnostika epilepsie ..................................................................................................... 17

2.2.5.1

Komplexní vyšetření pacienta v neurologické ambulanci ......................................... 18

2.2.5.2

Zobrazovací a funkčně zobrazovací metody.............................................................. 19

2.2.6

Elektroencefalografie EEG ............................................................................................. 19

2.2.7

Komplikace epilepsie ..................................................................................................... 20

2.2.8

Terapie epilepsie ........................................................................................................... 20

2.2.8.1 2.2.9

Nefarmakologická...................................................................................................... 20 Farmakologická.............................................................................................................. 21 4

2.2.9.1

Preskripce .................................................................................................................. 22

2.2.9.2

Volně prodejné přípravky .......................................................................................... 23

2.2.9.2.1 Nootropika a kognitiva ........................................................................................ 23 2.2.9.2.2 Stimulancia .......................................................................................................... 24 2.2.9.2.3 Přípravky se sedativním účinkem ........................................................................ 25 2.2.9.2.4 Přípravky s antidepresivním účinkem ................................................................. 25 2.2.9.2.5 Vitaminy .............................................................................................................. 26 2.2.9.2.6 Minerály a stopové prvky .................................................................................... 27 2.2.9.3 2.2.10

4

Prevence epilepsie......................................................................................................... 29

2.2.10.1

Primární ................................................................................................................. 29

2.2.10.2

Sekundární ............................................................................................................. 30

2.2.10.3

Terciární ................................................................................................................. 31

2.2.11

3

Homeopatie ............................................................................................................... 27

Režimová opatření......................................................................................................... 32

2.2.11.1

Ochrana před úrazy ............................................................................................... 32

2.2.11.2

Sport a volný čas .................................................................................................... 33

2.2.11.3

Výživa ..................................................................................................................... 34

2.2.11.4

Spánek ................................................................................................................... 36

2.2.11.5

Epilepsie a sociální prostředí ................................................................................. 37

2.2.11.6

Partnerské vztahy a rodičovství ............................................................................. 39

Praktická část ................................................................................................................................. 41 3.1

Metodika ............................................................................................................................... 41

3.2

Rozhovory .............................................................................................................................. 42

Diskuze........................................................................................................................................... 56

Závěr ...................................................................................................................................................... 61 Summary ............................................................................................................................................... 62 Bibliografie ............................................................................................................................................ 64 Přílohy.................................................................................................................................................... 69

5

Úvod Jako téma svojí absolventské práce jsem si zvolila „Režimová opatření při epilepsii“. Téma jsem si vybrala, abych rozšířila povědomí o doplňkové léčbě mezi rodiče a jejich děti. Chtěla bych tak poukázat i na jiné možnosti prevence a terapie, než je podávání antiepileptik, která kromě nesporného přínosu při zvládání záchvatovitých a dalších projevů nemoci, představují široké spektrum nežádoucích účinků, čímž mohou negativně ovlivnit kvalitu našeho života. Cílem práce je seznámení čtenáře s možností doplňkové léčby epilepsie a doporučení preventivních opatření zabraňujících, snižujících frekvenci či alespoň intenzitu průběhu epileptických záchvatů. V této práci bych se ráda zaměřila na režimová opatření u epileptických záchvatů, které často nemusí představovat samotnou epilepsii. Těmito opatřeními můžeme potlačit i další projevy této závažné nemoci, je však nezbytně nutné je dodržovat. Stejně tak je podstatná dobrá spolupráce mezi rodiči a zdravotníky. V teoretické části nejdříve popíši anatomii a fyziologii nervové soustavy. Následně charakterizuji epileptické záchvaty a samotnou epilepsii a uvedu jejich vznik, rozvoj a rozdělení. Největší prostor v teoretické části věnuji specifikaci prevence a s ní úzce související terapie z pohledu farmaceutického asistenta. Nedílnou součástí bude popsání postupu komplexního vyšetření pacienta do 19 let, na kterém budu přítomna v ordinaci. Praktická část bude vycházet ze spolupráce s ambulancí dětské neurologie. V ordinaci provedu rozhovory s rodiči a těm méně informovaným doporučím doplňkovou, případně homeopatickou léčbu dle typu záchvatu a rozeberu s nimi další možnosti preventivních opatření.

Dle zjištěných údajů porovnám prováděnou prevenci u dětí

s prevencí navrženou od lékaře.

6

1 Cíle absolventské práce 1.1

Hlavní cíl Cílem práce je seznámení čtenáře s možností doplňkové léčby epilepsie a doporučení preventivních opatření zabraňujících, snižujících frekvenci či alespoň intenzitu průběhu epileptických záchvatů.

1.2

Výzkumné otázky Jak epilepsie ovlivňuje u dětí výběr jejich dalšího studia a budoucího povolání? Jaký má epilepsie vliv na trávení volného času u dětí? Jak se děti s epilepsií chrání před úrazy? Jaké změny mají v režimu dne děti s epilepsií?

7

2 Teoretická část 2.1

Anatomie a fyziologie nervové soustavy Nervový systém společně s endokrinním a imunitním systémem zabezpečují

homeostázu. Homeostázou se rozumí výměna informací mezi vnitřním, vnějším prostředím a zajištění stálosti vnitřního prostředí. Funkcí nervového systému je příjem, analýza a integrace informací, které se získávají z vnějšího a vnitřního prostředí. Na tyto informace organismus vytváří odpovědi a důležitější si ukládá do paměti. Rozlišují se dva systémy. Centrální nervový systém obsahuje mozek a hřbetní míchu. Hřbetní mícha není v práci popsána, neboť nesouvisí s epilepsií. Periferní nervový systém zahrnuje nervová vlákna a neurony. [1]

2.1.1 Periferní nervový systém Periferní nervový systém obsahuje nervy, které se rozdělují na mozkomíšní a autonomní. Mozkomíšní nervy zahrnují hlavové nervy s ganglii, které vystupující ve 12 párech z mozku a míšní nervy se spinálními ganglii, odstupující v 31 párech z míchy. Autonomní nervy se dělí na sympatické a parasympatické. Inervují hladkou svalovinu v cévách a orgánech, žláz a srdci. Sympatikus se uplatňuje při obraně či útěku, parasympatikus snižuje srdeční frekvenci a tlak a stimuluje trávení. [2]

2.1.1.1 Neuron Je základní stavební a funkční jednotkou nervové tkáně. Jeho význam spočívá v příjmu, šíření a zpracování informací. Skládá se z buněčného těla a několika výběžků. Z těla neuronů vybíhají dostředivé (aferentní) výběžky, které se nazývají dendrity, obsahující receptor a jeden odstředivý (eferentní) výběžek, zvaný axon. Buněčná těla neuronů jsou různé velikosti i tvaru. Velikost je v rozmezí 6-100 um. Periferní nervy jsou obaleny myelinovou pochvou, která obsahuje Schwannovy buňky. Myelinová vlákna jsou přerušovaná Ranvierovými zářezy, které urychlují šíření vzruchu. Nervová buňka je schopna přijmout signály, vést je a vytvářet 8

specifické funkční kontakty s ostatními efektory, receptory nebo neurony. Tento přenos se nazývá synapse. Dělení synapsí dle mechanismu účinku:  Elektrické synapse jsou tvořeny shluky buněčných kontaktů. Vyskytují se mezi buněčnými těly neuronů, mezi dendrity a axony, dendrity a buněčnými těly. V místě buněčné membrány dochází k obousměrné výměně elektrických signálů pomocí malých iontů a molekul.  U člověka je synaptický přenos zprostředkován převážně chemickou cestou prostřednictvím mediátoru. Dochází k přenosu informací pomocí akčního potenciálu jedním směrem z presynaptické na postsynaptickou struktruru. Následně dochází k uvolnění chemického mediátoru (neurotransmiteru) do synaptické štěrbiny a navázání na specifické receptory na postsynaptické membráně. K nejznámějším mediátorům patří acetylcholin, noradrenalin, dopamin, serotonin, kyselina gamaaminomáslená ad. [2, 3]

2.1.1.2 Neuroglie a periferní glie Pojem neuroglie zahrnuje buňky, které se dále rozdělují na astroglie, oligodendroglie a mikroglie. Astroglie mají hvězdicovité výběžky. Udržují vhodné prostředí pro neurony. Oligodendroglie jsou menší s méně výběžky. Vytváří myelinové pochvy a zajišťují tak výživu nervu. Mikroglie fagocytují poškozenou tkáň. Mezi periferní glie patří Schwannovy a satelitové buňky. Schwannovy buňky tvoří myelinovu pochvu axonů a zajišťují jim mechanickou a metabolickou podporu. Satelitové buňky obklopují těla neuronů v senzitivních a vegetativních gangliích. Zajišťují metabolismus. [2, 15]

2.1.2

Centrální nervový systém CNS

2.1.2.1 Mozek (encephalon) Mozek má za úkol řízení nervové soustavy. Je jejím nadřazeným centrem. Jeho objem činí 1450 cm3 a váží kolem 1300-1400 g. Je uložen v lebeční dutině. Chrání ho kosti 9

neurokrania a mozkomíšní mok. Obalují ho tři mozkové pleny. Dělí se na mozkový kmen (truncus encephalicus), mozeček (cerebellum), mezimozek (diencephalon) a koncový mozek (telencephalon). [1]

2.1.2.1.1 Mozkový kmen Nachází se společně s mozečkem v zadní jámě lební. V mozkovém kmeni se nachází retikulární formace, která je tvořena šedou a bílou hmotou. Představuje důležité reflexní centrum, centra dýchací, regulující srdeční akci, vazomotorické, zvracení, udržuje stav vědomí, kontroluje bolest. Skládá se z prodloužené míchy (medulla oblongata), Varolova mostu (pons Varoli) a středního mozku (mesencephalonu). [1, 2]

2.1.2.1.2 Mozeček Skládá se ze dvou hemisfér a mozečkové kůry, která je tvořena šedou hmotou. Šedá hmota obsahuje Purkyňovy buňky a granulární neurony. Uvnitř mozečku se nachází bílá hmota a centrálně uložená mozečková jádra. Mezi základní funkce patří udržení rovnováhy a vzpřímené polohy, regulace svalového tonu, řízení jednotlivých pohybů a koordinace střídavých a diferencovaných pohybů. [2, 4]

2.1.2.1.3 Mezimozek Stojí mezi mozkovým kmenem a koncovým mozkem. Skládá se z epithalamu, metathalamu, thalamu, subthalamu a hypothalamu. Součástí epithalamu je endokrinní žláza šišinka. Metathalamus je součástí zrakové a sluchové dráhy. Hypothalamus ovlivňuje neurosekreční činnost. Má vliv na sexuální chování, reprodukci a emoční funkce, reguluje příjem potravy, tekutin a tělesnou teplotu, ovlivňuje biorytmy. Thalamus umožňuje převod nervových impulzů z periferie do mozkové kůry. Subthalamus má vztahy k hybnosti. Hypotalamus ovlivňuje vegetativní, endokrinní a emoční funkce. Je spojen s hypofýzou. [1, 2]

2.1.2.1.4 Koncový mozek Stojí nejvýše v organizační činnosti mozku. Řídí emoční chování a paměť. Je zdrojem motivace. Jsou zde řečová, motorická korová centra, senzitivní a senzorická korová centra.

10

Člení se na pravou a levou hemisféru, spojené kalózním tělesem (corpus callosum). Na povrchu je mozková kůra, střední vrstva je tvořena bílou hmotou a uvnitř se nachází bazální ganglia. Ganglia slouží ke zpracování iniciačních impulsů pro hybnost a podněty pak poskytují frontální kůře a motorickým centrům mozkového kmene, k provedení akce. [1, 2]

2.1.3 Spoje centrálního nervového systému Propojení jednotlivých struktur CNS umožňují axony, synapse a buněčná těla. Dochází tak k přijímání podnětů, jejich vedení, zpracování a realizace. Spoje se nazývají nervové dráhy. Dle směru vedení se rozdělují na aferentní (dostředivé), eferentní (odstředivé), descendentní (sestupné) a ascendentní (vzestupné). Senzitivní dráhy vedou z periferních receptorů pocity tahu, tlaku, vibrace, hmatu, teplo chlad, bolest a propriocepci ze svalů a šlach. Senzorické dráhy vedou zrakové, čichové, sluchové, rovnovážné a chuťové podněty ze smyslových orgánů. Podměty jsou pak celkově vnímány jako komplexní vjem. Motorické dráhy řídí volní a mimovolní motorické aktivity, u kterých je podkladem reflexní aktivita. [2]

2.2

Epilepsie Epilepsie je závažné chronické neurologické onemocnění mozku, projevující se

opakovanými (minimálně dva) epileptickými záchvaty. Záchvaty jsou zapříčiněné přechodnou abnormální aktivitou určité skupiny mozkových buněk a mohou se projevovat poruchou vnímání, vědomí a křečemi. Jedná se o poměrně časté onemocnění, které postihuje pacienty v každém věku. [5] Může vzniknout na základě rodinné predispozice či následkem operace, stresu, porodu, úrazu, konzumace alkoholu, nedostatkem spánku a z dalších příčin. [16] Jeden epileptický záchvat ještě nemusí znamenat samotnou epilepsii. Existuje asi 5 % lidí s jedním prodělaným epileptickým záchvatem v životě, který se nezopakoval. Jedná se o příležitostný záchvat, způsobený například duševním přepětím, nedostatkem spánku a tekutin, přemírou alkoholu, léků nebo návykových látek. [17]

11

Nejedná se o dědičné onemocnění, avšak dispozice k rozvoji epilepsie jsou v rodinách rozdílné. K jejich vnitřním předpokladům se musí ještě přidat spouštěcí faktor. [5] Dle statistických údajů ve vyspělých zemích onemocní kolem 500-2000/100 000 pacientů za rok. V rozvojových zemích je to dokonce třikrát více. Počet pacientů, kteří prodělali v posledních pěti letech záchvat, činí 0,5-1 %. Konkrétně v České republice se číslo pohybuje kolem 100 000 pacientů. [6] Napadá 2,5 krát častěji muže než ženy a 4 krát častěji děti v porovnání s dospělými. U osob starších 60 ti let je zvýšené riziko. [18] Prognóza je vcelku příznivá. Až u 70 % pacientů dojde k úplnému vymizení záchvatů a často i k vymizení specifických EEG projevů, tedy dojde k samotnému vyléčení. [6]

2.2.1 Etiologie Příčinou dětských a adolescentních epilepsií jsou genetické dispozice s časnými inzulty. Mutace genů jsou buď zodpovědné za některé epilepsie, nebo zvyšují náchylnost k jejich vzniku. Inzulty se rozdělují na traumatické, hypoxicko-ischemické a infekční. Dle období vzniku na prenatální, perinatální a postnatální. Časné prenatální inzulty jsou příčinou mnohých vrozených vývojových vad mozku, infekcí a toxických vlivů. V perinatálním období jsou to hypoxicko-ischemické inzulty, metabolické rozvraty, krvácení, mechanická poškození, infekce. V postnatálním období jsou příčinou encefalitidy, borelióza, cévní příhody, úrazy hlavy, některé typy nádorů a toxické vlivy nejběžněji po konzumaci alkoholu. Na vzniku epilepsie se mohou podílet i environmentální vlivy. Epileptický záchvat je projevem epilepsie. Na jeho vzniku se podílí faktory zevního prostředí, které jsou dále rozebrány v podkapitole prevence epilepsie. [18, 19]

2.2.2 Epileptický záchvat Epileptický záchvat je projevem epilepsie, ovšem jeden záchvat ještě nemusí znamenat samotné onemocnění. Průběh záchvatu trvá několik sekund až minut. Liší se různou tíží, frekvencí, místem vzniku a dobou vzniku (v závislosti na věku). Při záchvatu nastává změna chování, dochází k motorickým projevům. Může zahrnovat senzorické, senzitivní, viscerální, vegetativní dysfunkce. U některých typů záchvatů dochází ke ztrátě vědomí, svalového napětí či řeči. [5, 7] 12

2.2.2.1 Základní mechanismy vzniku epileptických záchvatů Nejsou dosud známy všechny mechanismy, odpovědné za vznik epileptických záchvatů. Obecně vzniká nerovnováha mezi excitačními a inhibičními systémy v mozku. Nerovnováha vede k převaze excitačních mechanismů a projeví se záchvatem. Působením vnějších a vnitřních faktorů může záchvat vzniknout i v neepileptickém zdravém mozku. Mezi mechanismy, které zapříčiňují vznik epileptických záchvatů, patří změny na úrovni neuronální membrány a molekulárních struktur, přes změny morfologie neuronů až po patologické změny v některých mozkových oblastech. [7]

2.2.2.2 Dělení epileptických záchvatů v dětství a adolescenci Praktická část je zaměřena na pacienty, kteří dochází na oddělení dětské neurologie. Z tohoto důvodu je dělení epileptických záchvatů a epilepsie zaměřeno na pacienty do 19 let.

I.

Parciální (ložiskové) záchvaty Jsou to záchvaty, které mají ložisko v jedné z hemisfér. Klasifikují se podle toho, zda došlo ke ztrátě vědomí (parciální komplexní) či nikoliv (parciální simplexní). Parciální simplexní se může rozvinout v komplexní. [6]

 Mezi parciální simplexní záchvaty patří záchvat s motorickými projevy, při kterém může být poškozena jakákoliv část těla, v závislosti na oblasti poškození hemisféry. Vyskytuje se lokálně anebo se šíří na ostatní části těla. Projevem bývá paréza, stáčení očí či rotace částí těla nebo celého těla. Záchvat s autonomními příznaky se projevuje pocením, nevolností či zvracením, tachykardií, nucením na stolici či močení. Záchvaty se somatosenzorickými a speciálními senzorickými příznaky se projevují brněním, mravenčením, pálením, poruchou orientace v prostoru, znecitlivěním, pícháním. Mohou se vyskytnout zrakové, sluchové, čichové, chuťové nebo vertiginózní záchvaty. Záchvaty s psychickými symptomy zahrnují poruchy řeči a časové orientace, snové stavy, dejá vu. Symptomatologií jsou pocity velké slasti, úzkosti, deprese, lítostivosti, strachu, které rychle vymizí.

13

 Parciální záchvaty s komplexní symptomatologií se projevují narušením vědomí. Může v něj přejít původně simplexní záchvat a sám o sobě může přejít v generalizovaný záchvat. Před nástupem záchvatu se u pacientů objevuje aura, která pacienta upozorní, že se blíží záchvat. Při poruchách chování dochází ke žvýkání, žmoulání, polykání, sání, k pohybovým stereotypům a k řečovým poruchám. [7]

II.

Generalizované záchvaty U těchto záchvatů jsou ložiska v obou hemisférách. Vědomí bývá narušeno. [6] Absence se projevuje jako několik sekund trvající strnulé zahledění, kdy pacient nereaguje. Vzniká i zaniká náhle. Může se projevovat jako záškuby mimického svalstva či víček, oslabení tonu svalů až pádem, změnami chování. Myoklonické záchvaty se projevují jako rychlé svalové kontrakce. Postihují jednotlivé svaly i skupiny svalů. Klonické záchvaty představují přerušované křeče na končetinách. U tonických záchvatů dochází k nepřerušované kontrakci svalů končetin i trupu. Tonicko klonické záchvaty jsou charakterizovány pádem na zem s dechovými obtížemi, kdy jedna fáze přechází v druhou. Záchvat skončí uvolněním, ale bezvědomí může přetrvávat, nebo přejít ve spánek. Při záchvatu dochází k zatnutí zubů, pokousání jazyka, slinění a k inkontinenci. Opakem jsou atonické záchvaty, při kterých dojde ke snížení svalového tonu. Může nastat pád na zem. Jsou prudké a trvají okamžik. [7]

III.

Neklasifikovatelné záchvaty Zahrnují všechny záchvaty, které nelze zařadit kvůli nedostatečným údajům. [6]

2.2.2.3 Dělení záchvatů podle doby, kdy se začínají vyskytovat: 1. Novorozenecké období (od narození do ukončeného 28. dne)  Benigní novorozenecké křeče se objevují kolem 1. - 7. dne po porodu. Projevují se jako přerušované křeče na končetinách nebo dochází k zástavě dechu. Doba trvání 13 minuty.

14

 V prvních měsících se vzácně můžou objevit syndromy maligní epilepsie-časná myoklonická encefalopatie a časná infantilní epileptická encefalopatie, se špatnou prognózou. Většinou končí smrtí, nebo těžkou retardací. 2. Kojenecký a batolecí věk (29. den-1 rok; 1-3 roky)  Westův syndrom charakterizují infantilní spasmy neboli bleskové křeče, retardace až regres vývoj. Prognosticky nepříznivý. Nejvíce se objevuje mezi 3-7 měsícem života, maximálně do 1 roku.  Infantilní spasmy jsou krátké záchvaty se svalovým záškubem především na horních končetinách.  Benigní infantilní myoklonická epilepsie má maximum výskytu mezi 1. a 2. rokem. Dochází k poklesu hlavy až k pádu, nejčastěji během usínání.  Maligní infantilní myoklonickou epilepsii provází mentální retardace, se špatnou prognózou. [7]  Lennox Gastautův syndrom se vyskytuje mezi 4. měsícem až 4. rokem života. Projevuje se poklesem či pádem, grimasou, zahleděním, stočením bulbů. Psychomotorický vývoj je opožděn. [5]  Epilepsie s astatickými a myoklonickými záchvaty se objevuje mezi 1. - 4. rokem života. Jedná se o genetickou predispozici. Objevují se především symetrické záškuby ramen, trupu, hlavy, vyhození rukou. Později narůstá mentální deficit. [7]  Dooseho syndrom vzniká mezi 2. - 5. rokem života. Vyznačuje se krátkými křečovitými záchvaty svalů či jejich částí, kolapsy spojené s pády, či nepřítomný pohled. U poloviny dětí dojde k uzdravení, u druhé poloviny se vyvíjí neurologické poruchy, ztráta řeči apod. [20] 3. Předškolní a mladší školní věk (3-6 let; 6-7 do 11-12 let)  Pyknoleptické absence mají genetickou predispozici. Objevují se mezi 3. - 12. rokem. Prognóza je příznivá. Projevuje se jako krátkodobá porucha vědomí se zárazem v činnosti. Může se vyskytnout lehký záklon hlavy, pokles, alterace dechu, pulsu, mydriáza. Pacient může prožít až stovky absencí denně.  Syndrom epilepsie s myoklonickými absencemi se vyskytuje mezi 2. – 17. rokem. Především v ospalosti se vyskytují křeče v oblasti horních končetin. Mentální retardace se objevuje již před prvními záchvaty. [7]

15

 Benigní epilepsie s centrotemporálními hroty má genetické pozadí. Objevuje se mezi 4. – 12. rokem. Záchvaty jsou především v noci a projevují se jako křeče obličeje, hltanu, hrtanu, ruky a ramene, provázené chrčením, polykáním. [5]  Benigní epilepsie dětského věku s okcipitálními záchvaty. Vyskytují se mžitky před očima, halucinace, pozáchvatovitá bolest hlavy.  Landau-Kleffnerův syndrom se projevuje jako získaná porucha řeči, mezi 2. – 10. rokem. Jsou pozorovány poruchy chování, případně mentální retardace. 4. Starší školní věk a adolescence (11-12 do 15 let; 11-13 do 21 let) Koževnikovův syndrom se vyskytuje mezi 14 měsíci až 14 lety. Příčinou je encefalitida. Objevují se poruchy řeči, demence, hemiparéza. [7]

2.2.3 Neepileptické záchvaty Označují se také jako paroxysmální události. Nepředpokládá se u nich epileptický původ. Častěji se s nimi doktoři setkávají u dětí a v adolescenci. U novorozenců až dětí do 8 let dominují somaticky podmíněné neepileptické záchvaty, kdy se objevují paroxysmální stavy vázané na spánek. [12] U starších dětí a adolescentů převládají psychogenní záchvaty a ze somaticky podmíněných jsou to hlavně synkopy. Synkopa je náhlá a krátkodobá ztráta vědomí, způsobená přechodnou poruchou prokrvení mozku. Psychogenní záchvaty jsou navozeny psychickými mechanismy. Rozdělují se na nevědomě a vědomě navozené. Nevědomě navozené psychogenní záchvaty se převážně vyskytují u dívek a žen mezi 15. - 30. rokem. Pomáhají vyhnout se zraňujícímu tématu, emoci či nepříjemné vzpomínce. Vyskytují se v rámci psychiatrických poruch. Projevují se buď pohyby různých částí těla, nebo pacienti leží na zemi a nereagují. U vědomě navozených osoba předstírá obtíže, aby mohla být léčena. [19]

2.2.4 Klasifikace epilepsií a epileptických syndromů v dětství a adolescenci Epileptický syndrom zahrnuje epilepsie, které mají podobné znaky (např. příčinu, typický EEG nález). I.

Ložiskové epilepsie a epileptické syndromy a) Idiopatické 16

b) Symptomatické c) Kryptogenní II.

Generalizované epilepsie a epileptické syndromy a) Idiopatické b) Symptomatické c) Kryptogenní Symptomatické epilepsie mají známou příčinu. Nejčastější příčinou je vývojová

anomálie mozku, před- a kolemporodní poškození mozku, záněty, úrazy a vrozené benigní nádory. Svojí roli hraje i genetická vloha. Symptomatické epilepsie se objevují především v novorozeneckém, kojeneckém věku a opět dochází k nárustu po 20. roce života. Příčinou jsou úrazy hlavy či meziotemporální skleróza. S věkem přibývají epilepsie způsobené nádory, cévními mozkovými příhodami apod. Od předškolního věku až po adolescenci přibývají idiopatické epilepsie, které většinou vznikají z neznámé příčiny. Někdy se může jednat o genetickou odchylku. U kryptogenní se předpokládá organická příčina. Pojem benigní epilepsie značí příznivou prognózu. U maligní je tomu naopak. [7]

2.2.5 Diagnostika epilepsie Pro správnou diagnostiku a klasifikaci epileptického záchvatu je nezbytná anamnéza konkrétního pacienta. Subjektivně vypovídá o okolnostech záchvatu, provokačních faktorech, popřípadě o prodromech a auře. Prodromem jsou myšleny změny nálad, které se mohou objevovat i 24 hodin před samotným záchvatem. Aura je počátkem epileptického záchvatu s různými senzorickými nebo psychosenzorickými vjemy. Jsou to zrakové, čichové či sluchové pocity nebo pocit tlaku na hrudi či návaly horka. Může se vyskytovat i samostatně, ale většinou se vyvíjí do jiného typu záchvatu. Je velice důležité, aby objektivní pozorovatel (blízká osoba) popsal průběh záchvatu, symptomy, délku a doznívání. Praktický lékař provádí základní interní, popřípadě i pediatrické vyšetření. Nezbytnou součástí takového vyšetření jsou biochemické a hematologické odběry. Neurolog již provádí objektivní vyšetření, které zahrnuje komplexní vyšetření pacienta. [5] Neurologické vyšetření se provádí u nového pacienta na oddělení, v rámci pobytu v nemocnici či přímo v neurologické ambulanci. Často se používají zobrazovací metody, které jsou dále popsány. [21] Velmi často opomíjeným je

17

psychologické vyšetření. Epilepsie sice není duševní chorobou, ale bývá spojována s psychickými změnami. Při záchvatech dochází k poruchám vnímání, paměti a učení, vědomí, řeči, myšlení. Časté jsou poruchy chování a emocí, ulpívavost. Psychologické vyšetření je významné pro další diagnostický a terapeutický postup. [5]

2.2.5.1 Komplexní vyšetření pacienta v neurologické ambulanci Samotné vyšetření zabere zhruba 30-60 minut. Je zahájeno sepsáním anamnézy pacienta, která obsahuje níže uvedené typy anamnéz, dále jméno a příjmení pacienta, rodné číslo, adresu bydliště a nynější onemocnění. Jako první se vyplňuje rodinná anamnéza (RA), která zahrnuje nejbližší rodinné příslušníky. Uvádí se prodělané vážnější nemoci, aktuální stav, případně úmrtí a jeho příčina. Sociální anamnéza (SA) zahrnuje sociální status pacienta, údaje o osobách sdílející bydlení a typ domu. Pracovní anamnéza (PA) obsahuje přehled bývalých a současných zaměstnání. Z toxikologické anamnézy (TA) zjistíme, zda pacient dodržuje přísný zákaz kouření, pití alkoholu a užívání dalších návykových látek. Do farmakologické anamnézy (FA) se zapisují léčiva užívaná pacientem, dávkování a forma podání. Patří sem ještě alergická anamnéza (AA) a osobní anamnéza (OA), která obsahuje nemoci pacienta v dětství i dospělosti, operace, úrazy a návyky (kouření, alkohol). U žen se uvádí ještě gynekologická anamnéza (GA), která zahrnuje porody, potraty, délku cyklu, od kolika let menstruuje, gynekologické operace a zda užívá hormonální antikoncepci. Poslední je anamnéza nynějšího onemocnění (NO). Je to důvod, proč byl pacient hospitalizován či z jakého důvodu vyhledal doktora. [22] Poté následuje vlastní neurologické vyšetření. Pacient je vyzván, aby se svlékl do spodního prádla. Lékař změří tlak a puls. Již od počátečního rozhovoru posuzuje stav vědomí pacienta. Hodnotí stav pacienta při vyšetření hlavových nervů, krku, končetin, břicha a při chůzi. Hlavové nervy vyšetřuje pomocí jednoduchých testů. Pacient je vyzván k sledování pohybujícího se prstu, následně lékař posvítí pacientovi střídavě do jednoho a druhého oka baterkou, štětičkou vyzkouší citlivost jednotlivých obličejových částí, pro vyzkoušení dávivého reflexu se štětičkou dotkne konce měkkého patra. Pacient je dále vyzván k vypláznutí jazyka, lékař vyzkouší i kvalitu sluchu, vyšetří svaly a pohyblivost. Pomocí neurologického kladívka provede vyšetření reflexů. Poklepe na určitá místa na končetinách a díky mimovolným pohybům bude sledovat reakci svalů. Štětičkou vyšetří citlivost na končetinách. Na konci vyšetření se provádí i tzv. zkouška 18

taxe, při níž se pacient se zavřenýma očima trefuje na špičku nosu. Lékař zhodnotí koordinaci pacienta při chůzi s otevřenýma a zavřenýma očima, při skákání po jedné noze, při chození po patách a po špičkách. [21]

2.2.5.2 Zobrazovací a funkčně zobrazovací metody  Magnetická rezonance MRI je zobrazovací metodou první volby. Na rozdíl od CT má větší senzitivitu a odpadá radiační zátěž. Je nenahraditelnou metodou především u ložiskové epilepsie.  Funkční magnetická rezonance fMRI je modifikací MRI. Umožňuje mapování některých funkcí mozkové kůry. Především se používá u funkčně významných korových oblastí (např. motorická oblast).  Magnetická rezonanční spektroskopie H MRS umožňuje stanovení koncentrací některých biochemicky důležitých sloučenin v mozkové tkáni. Získají se tak informace o povaze některých patologických procesů CNS. Využívá se nejčastěji u temporální epilepsie, konkrétně u hipokampů.  Pozitronová emisní tomografie PET je radioizotopové vyšetření mozku. Při vyšetření se sleduje zvýšená či snížená metabolická aktivita jednotlivých oblastí mozku. Nejčastěji se používá u temporální epilepsie.  Jednofotonová emisní počítačová tomografie SPECT je radioizotopové vyšetření průtoku krve mozkem. Má nižší senzitivitu a specificitu.

Jedinou výhodou této

metody oproti ostatním je větší dostupnost. [7]  Počítačová tomografie CT je moderní zobrazovací metodou, které funguje na základě rentgenového záření. Zobrazuje a rozlišuje i málo kontrastní měkké tkáně. [23]

2.2.6 Elektroencefalografie EEG Jedná se o nezatěžující vyšetření, které poskytuje informace o elektrické aktivitě mozkové kůry, pomocí povrchově umístěných elektrod na kalvě pacienta. Sledovaný signál je v podobě grafu zobrazován na monitoru počítače. Používá se při rozlišení epileptických a neepileptických záchvatů, určení epileptického syndromu, hodnocení efektu léčby a prognózy onemocnění. [19]

19

2.2.7 Komplikace epilepsie Komplikací je předávkování léky, úrazy, omezení výběru povolání, zákaz řidičského průkazu, ztížení výběru partnera, u žen strach z těhotenství, vedlejší účinky antiepileptik, status epilepticus. Léky na epilepsii způsobují únavu a snižují pozornost. Při předávkování dochází k poruchám rovnováhy, poškození krvetvorby a jater, k útlumu. Status epilepticus vzniká při náhlém vysazení antiepileptik. Jedná se o závažný, život ohrožující stav, při kterém je pacient více jak 30 minut v bezvědomí. Nezbytný je urychlený zásah lékaře. [18]

2.2.8 Terapie epilepsie

2.2.8.1 Nefarmakologická Ketogenní dieta Principem je omezení cukrů ve stravě a zajištění energie pomocí ketolátek. Rizikem a omezením je počáteční fáze hladovění, výskyt průjmů, deficit vitamínů, obtížnost přípravy. Je indikována u pacientů s infantilní epileptickou encefalopatií, Lennox-Gastautovým syndromem a Dooseho syndromem. Dieta se dodržuje 6 měsíců až několik let. Redukuje až 90 % záchvatů u přibližně 30 % pacientů. Chirurgická léčba Doporučuje se vybraným pacientům, kteří jsou více jak dva roky farmakorezistentní. U těchto pacientů došlo k selhání antiepileptické terapie. Nereagovali ani na jedno ze tří správně zvolených antiepileptik. [7] Stimulace nervus vagus Stimulační metoda je stále více využívána. Může být stimulován centrální i periferní nervový

systém.

Je

indikována

u

farmakorezistetních

pacientů

s parciálními

či

generalizovanými záchvaty, u kterých není možné provést chirurgický zákrok. Není znám mechanismus této metody. K stimulaci dochází pomocí bipolární elektrody, která je napojena na generátor v podkoží v podklíčkové oblasti. Nedochází k úplné kompenzaci záchvatů. [7, 13]

20

Psychoterapie Přestože se nejedná o duševní chorobu, epilepsie bývá spojována s psychickými změnami. Dětem komplikují život poruchy vnímání, pozornosti, myšlení, řeči, paměti a intelektu. Typické jsou i poruchy chování a emocí (uzavřenost, mrzutost, agresivita, hyperaktivita, náladovost), ulpívavost, obtíže s adaptací na něco nového. Dospělým především ztižuje výběr povolání či partnera. Změny psychického stavu jsou způsobeny především přítomností organické léze, která se nejčastěji vyskytuje v oblasti limbického systému či frontotemporální oblasti. Obtíže také vznikají na základě nezvládnuté léčby, nebo nežádoucích účinků antiepileptik. Psychologické vyšetření má význam pro diagnostiku a sledování průběhu nemoci. Opakovaná sezení u psychologa zhodnotí efekt léčby i zjištění nežádoucích účinků antiepileptik. Příležitostně je v léčbě epilepsie využívána akupunktura a metoda biofeedback. Zatím však nebyla prokázána účinnost těchto metod. [5]

2.2.9 Farmakologická Farmakologická léčba zahrnuje jak preskripční, tak doplňkovou terapii. V preskripční terapii se používají léky, které se nazývají antiepileptika, sloužící k potlačení epileptických záchvatů. Výdej je vázán na lékařský předpis. Antiepileptická léčba se obvykle zahajuje až po prodělání dvou epileptických záchvatů a na základě neurologického vyšetření pacienta. Doplňkovou terapií se rozumí volně prodejné léčivé přípravky i doplňky stravy, které si pacient může zakoupit v lékárnách. Nasazují se po jednom prodělaném záchvatu pacienta, kdy ještě není zcela zřejmé, zda se jednalo právě o epileptický záchvat. Dále lékaři doporučují doplňkovou léčbu podávat současně s antiepileptiky a dodržováním režimových opatření pro lepší zvládnutí záchvatovitých onemocnění, anebo po ukončení léčby antiepileptiky. V žádném případě je nelze použít jako náhrada antiepileptik. Epilepsie často úzce souvisí s psychickou složkou pacienta. Můžou trpět depresemi. Přesto že se lidé vyvíjejí psychicky přiměřeně svému věku, mívají problém začlenit se do společnosti. Jsou i typy záchvatů, kde je poškozen psychický vývoj. Proto je součástí volně prodejných přípravků i přehled volně

21

prodejných přípravků se sedativním a antidepresivním účinkem. Doplňková terapie zahrnuje jak léčivé přípravky, tak doplňky stravy. [7]

2.2.9.1 Preskripce Počáteční léčba epileptických záchvatů je zahájena monoterapií, která trvá týdny až měsíce. Monoterapie se preferuje z důvodu minimalizace nežádoucích účinků a lékových interakcí. Přednostně se volí antiepileptikum lamotrigin. Začíná se nižšími dávkami, které postupně přecházejí v dávky maximální. Při selhání terapie se zvolí jiná účinná látka opět formou monoterapie. Při opětovném selhání se volí kombinace. Pacient, který nereaguje na správně vedenou léčbu, se označuje jako farmakorezistentní. Při selhání se přistupuje k nefarmakologickým metodám. Vysazování antiepileptik je vhodné provádět postupně. Při náhlém vysazení hrozí status epilepticus. Antiepileptika se rozdělují do třech generací, podle zavedení do klinické praxe. K 1. generaci se řadí Fenytoin, Fenobarbital, ke 2. generaci patří Karbamazepin, Valproát sodný, Benzodiazepiny, a k 3. generaci se připisují novější antiepileptika (např. Vigabatrin, Gabapentin, Lamotrigin). Další dělení je podle mechanismu účinku na blokádu sodíkového kanálu, stimulaci účinku GABA (kyselina gama-aminomáselná), agonistické působení na GABA receptorech, blokáda odbourávání GABA a blokáda receptorů pro excitační aminokyseliny. Pro praktickou část jsem využila nežádoucí účinky antiepileptik, které lze zmírnit či dokonce potlačit volně prodejnými přípravky. Mezi nežádoucí účinky patří útlum, nystagmus, ataxie, možné zhoršení generalizovaných záchvatů, srdeční arytmie, akné, teratogenita, hirsutismus, nevolnost až zvracení, anorexie či zvyšování hmotnosti, lhostejnost či euforie, ospalost, dechový útlum, nedostatek sodíku či kyseliny listové, tremor, vyrážka, padání vlasů, poškození jater, agresivita, zhoršení zraku, aplastická anémie, parestézie, bolesti břicha apod. [7, 24]

22

2.2.9.2 Volně prodejné přípravky 2.2.9.2.1

Nootropika a kognitiva

Nootropika jsou skupinou látek, která podporuje funkci nervových buněk zlepšením přísunu živin a kyslíku, likvidací volných kyslíkových radikálů nebo podpořením vlastností krve jako kapaliny. Používají se u poruch vědomí, které se jeví jako poruchy pozornosti nebo paměti (příčinou je únava a vyčerpání), po úrazech hlavy, při otravách, u lehké mozkové dysfunkce a při mozkové arterioskleróze. Z volně prodejných jsou dostupné piracetam, pyritinol, extrakt z kořene žen-šenu a z listů Ginkgo biloby, který má i kognitivní účinky. Blízce příbuznou skupinou jsou kognitiva, která zlepšují paměť a učení. Ke kognitivům se řadí hlavně lecitin. Používají se především jako doplňková léčba Alzheimerovy choroby. Nástup účinku je rychlejší u nootropik, proto se používají u akutní terapie. Kognitiva se využívají u chronických onemocnění. Účinné jsou u obou skupin vysoké dávky. Skupiny obsahují jak léčivé přípravky, tak doplňky stravy, které nemají léčebný účinek. [8] Jinanový extrakt Získává se z listů jinanu dvoulaločnatého (Gingko bilobae folium), které obsahují flavonoidní glykosidy a terpenové laktony (vazodilatační účinek a zlepšují reologické vlastnosti krve). Působí lehce protiedémově, zlepšují utilizaci glukózy a snižují lipidovou peroxidaci. Indikací je snížení zapomínání, poruchy paměti, zlepšení pozornosti a soustředění. Ženšenový extrakt Extrakt z kořene žen-šenu (Ginseng radix) a Eleuterokoku (radix Eleutherococci) obsahují ginsenoidy, které zvyšují psychickou a fyzickou výkonnost. Používají se při vyčerpanosti, únavě, zhoršeném soustředění a pozornosti.

23

Lecitin Je přírodní látkou, patřící mezi fosfolipidy. Lecitin je součástí buněčných membrán, podporuje látkovou výměnu v neuronech a zlepšuje učení, soustředění a náladu. Používá se při zapomínání, zhoršené pozornosti a soustředění, únavě, vyčerpání a stresu. Piracetam Podporuje látkovou výměnu v neuronech, zlepšuje náladu, soustředění a schopnost učit se. Zvyšuje využití cukrů, snižuje viskozitu krve a dilatuje cévy. Lékař může doporučit piracetam k pomocné léčbě demence různého typu, po úrazu mozku, mozkové arterioskleróze, poruchách činnosti mozku (poruchy paměti, zhoršená koncetrace, bolesti hlavy či snížení aktivity), po zánětu mozku či mozkových blan, otravách s poruchami vědomí či při poruchách intelektu po psychozách. Pyritinol Je látka podobná vitaminu B6. Využití má podobné jako piracetam. Navíc se používá při bolestech trojklaného nervu, při revmatickém zánětu kloubů a jako pomocný lék u Parkinsonovy choroby. [8, 25]

2.2.9.2.2

Stimulancia

Z volně prodejných jsou pouze doplňky stravy, které se používají pouze u akutních příznaků únavy a na krátkodobé zvýšení výkonnosti. Nejsou vhodné u chronické únavy. Guarana (Paullinia cupana) Hlavní účinnou látkou především v semenech byliny Guarany je kofein. Ve srovnání s kávou se vstřebává pozvolněji a působí déle. Indikací jsou nervové deprese a rekonvalescence

po

dlouhotrvajících

onemocněních,

únava,

poruchy

učení,

nesoustředěnost, stimuluje mozkové funkce. Kofein Je to alkaloid, který stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Používá se na poruchy učení, nesoustředěnost, únavu. [8]

24

2.2.9.2.3

Přípravky se sedativním účinkem

Navozují zklidnění a v dostatečné dávce i spánek. Hypnotika navozují spánek. Sedativa způsobují spíše nespecificky útlum v centrálním nervovém systému. Z volně prodejných přípravků jsou to rostlinné drogy. Skupina obsahuje léčivé přípravky i doplňky stravy. [8] Kozlíkový extrakt Z kořene kozlíku (Valerianae radix), který obsahuje silice, alkaloidy, valepotriáty, estery různých organických kyselin. Dilatuje cévy, má uklidňující účinek. Působí na nespavost, křeče, neklid, nervozitu a strach. [26] Rostlinné směsi se sedativním účinkem (kozlík, chmel, mučenka a meduňka) Extrakt ze šištic chmele (Lupuli flos) obsahuje především metylbutenol, který se používá při neklidu a nespavosti. Extrakt z nati meduňky (Melissae herba) obsahuje deriváty kyseliny kafeoylchinové, flavonoidy a terpeny (citral, neral). Na strach, nespavost, neklid a nervozitu. Extrakt z nati mučenky (Passiflorae herba) obsahuje flavonoidy a stopy alkaloidů, které mají stejné použití jako extrakt z nati meduňky. L-tryptofan Je esenciální aminokyselinou, které je prekurzorem neurohormonů serotoninu a melatoninu. Indikací jsou stres, úzkost, poruchy spánku, změny chování a nálad. [8] Guaifenesin Jedná se o mírné anxiolytikum, které se používá při strachu, napětí, úzkosti, stresu a na nespavost. Má mírné sedativní účinky, snižuje svalový tonus. Rostlinné extrakty zvyšují účinek Guaifenesinu. [14]

2.2.9.2.4

Přípravky s antidepresivním účinkem

Jsou léky, které se používají na depresi. Léčba je dlouhodobá. Z volně prodejných se používají různé rostlinné extrakty. Mechanismus účinku u třezalky a šafránu je zabránění odbourávání především serotoninu v mozku. Dochází k zvýšení koncentrace a zlepšení

25

deprese. U pacientů s depresí jsou často snížené hladiny serotoninu. Skupina obsahuje jak léčivé přípravky, tak doplňky stravy. Extrakt magnólie Borka magnólie (Magnolia soulangeana) obsahuje glykosid magnolin, magnolol, honokiol, cineol, citral, třísloviny a fytoncidy, které se používají na stavy napětí a úzkosti, lehčí deprese, nespavost, psychické rozrušení. Extrakt ze šafránu Z blizen šafránu (Crocus sativus), obsahující safranal, který zvyšuje koncentraci serotoninu v mozku. U mírných až středně těžkých depresí, na nespavost, napětí, strach a úzkost. [8] Extrakt z třezalky Z nati

třezalky

(Hyperici

herba),

která

obsahuje

naftodiantrony

(hypericin,

pseudohypericin) a jejich prekurzory, které účinkují jako sedativum a mírné antidepresivum. Používá se na strach, úzkost, napětí, neklid a nervozitu. Dále obsahuje silice, pryskyřice, třísloviny, glykosidy, provitamín A, vitamin C ad. Třezalka má spoustu interakcí s různými léčivy (např. hormonální antikoncepce). [8, 27]

2.2.9.2.5 Vitaminy B-komplex Je souhrnné označení pro vitaminy skupiny B. Nejdůležitější je pyridoxin (vitamin B6) a kyselina listová (vitamin B9). Účastní se tvorby neurotransmiterů, které přenášejí nervové vzruchy. Obecně vitaminy B mají pozitivní vliv na činnost mozku. Deficit může způsobit nespavost, neschopnost se soustředit, únavu, slabost. [28] Thiamin B1 je důležitý při metabolismu cukrů. Nedostatek se projevuje nervovými poruchami, poruchami koncentrace, nespavostí a depresemi. Pyridoxin B6 je důležitý pro přenos informací v nervovém systému. Nedostatek vyvolává nervové poruchy, depresi, křeče v lýtkách, poruchy spánku. Kyselina listová B9 se podílí na metabolismu bílkovin, syntéze aminokyselin, purinových bází a nukleových kyselin. Nedostatek se projevuje únavou, 26

poruchou pozornosti. Kyanokobalamin B12 se podílí na správné činnosti nervových buněk. Nedostatek způsobuje nervové poruchy. Vitamin C Snižuje pocit únavy, má antistresový účinek. Nedostatek způsobuje únavu, neklid, malátnost. [29]

2.2.9.2.6 Minerály a stopové prvky  Vápník je minerál důležitý pro přenos vzruchu na nervových vláknech.  Hořčík je minerál, který zpomaluje nervosvalový přenos. Je nezbytný pro správnou funkci nervového systému.  Mangan je stopový prvek, který spolu s ostatními uvedenými minerály a stopovými prvky, příznivě působí na nervovou soustavu.  Selen je stopový prvek, který se používá při stresu a zvýšené psychické zátěži.  Zinek je velmi významný stopový prvek. Používá se na deprese.  Měď se podílí na metabolismu centrálního nervového systému. Spoluvytváří nervový obal myelin.  Draslík má antistresový účinek. Nedostatek vyvolává zpomalené reakce, nejistotu.  Sodík je společně s draslíkem součástí sodno-draselné pumpy. Nedostatek se projevuje únavou, depresemi, křečemi svalů, prstů a lýtek. [29]

2.2.9.3 Homeopatie Homeopatie je formou alternativní medicíny, jejímž cílem je léčit celého člověka. Mechanismus účinku však nebyl nikdy objasněn. Principem je postupné ředění. Čím větší ředění, tím je homeopatický lék účinnější. Zakladatelem byl německý lékař Hahnemann. Narozdíl od alopatie, homeopatie léčí podobné podobným. Použije se substance, která sama dané potíže způsobuje, ale po velkém naředění je naopak léčí. Posiluje tak adaptační mechanismy organismu. Účinnost homeopatie se zvyšuje dodržováním životního stylu. V případě léčby homeopatiky není vhodné přerušit léčbu antiepileptiky. [9]

27

Přehled používaných homeopatik na epileptické záchvaty a jejich symptomy  Arsenicum album (arsenopyrit): strach, úzkost, nespavost, deprese  Aconitum (oměj šalamounek): úzkost, strach, neuralgie  Alumina (nerost bauxit): demence, nervové poruchy  Aurum (kovové zlato), Lilium (lilie tygrovaná): deprese  Bufo rana (ropucha): epilepsie a její symptomy  Calcarea carbonica (lastura ústřice), Lycopodium (plavuň): úzkost  Causticum (hašené vápno): slabost nervů, epilepsie  Conium (bolehlav plamatý): uvolňuje psychické napětí  Cuprum metallicum (prášková měď): epilepsie, epileptické paroxysmy  Gelsemium (Virginský jasmín): neurologické poruchy, úzkost  Hyoscyamus (blín černý): sedativní, epilepsie, strach  Hypericum (třezalka tečkovaná): léze nervového systému, deprese  Ignatia (semena Strychnos ignatii): stres, nespavost  Natrum sulphuricum (síran sodný): postižení nervového systému, deprese  Spigelia (nať Spigelly): nervové choroby, neuralgie  Belladona (rulík zlomocný): febrilní křeče  Caulophyllum thalictroides (kohoš žluťuchovitý): epileptické křeče při poruchách menstruace v dospívání  Nux vomica (strom kulčiba dávivá): křeče, konvulze, stres, nespavost, dříve na léčbu epilepsie [9, 30]

28

2.2.10 Prevence epilepsie

2.2.10.1 Primární Cílem je omezit incidenci onemocnění u populace vystavené zvýšenému riziku, zatím bez prokazatelné formy nemoci. Kontracepce:

při

užívání

kontracepce

a

některých

AE

může

docházet

k farmakokinetickým interakcím. Znesnadňuje to navození kompenzace epileptických záchvatů. Lamictal snižuje spolehlivost kontracepce. Ostatní AE spíše zvyšují účinek kontracepce. Přesto se doporučuje užívání kontracepce u pacientek s epilepsií, neboť nechtěné těhotenství představuje teratogenní riziko. Těhotenství, porod a laktace: většina plánovaných těhotenství probíhá bez komplikací. Je však vhodné ho naplánovat v době optimální kompenzace epilepsie a s dobrým rodinným zázemím. Riziko se snižuje u žen, které jsou více jak rok bez záchvatů. Minimálně 3 měsíce před plánovaným početím a v průběhu prvního trimestru je nutné užívat 5 mg/den kyseliny listové. V případech plně kompenzovaných záchvatů (více jak 2 roky bez záchvatů) či v některých případech kompenzovaných záchvatů (více jak 1 rok bez záchvatů) je možné vysadit antiepileptickou léčbu před plánovaným otěhotněním. Není vhodné vysazovat AE za každou cenu. Záchvaty představují pro dítě daleko větší riziko, než užívání AE. Samozřejmostí je zákaz kouření a užívání alkoholu. Nutností jsou pravidelné prohlídky a veškerá vyšetření. Je snaha o bezbolestný porod. Kojení není kontraindikováno, ale nedoporučuje se dlouhodobě. Provádí se vleže či v jiné poloze zajištěné proti pádu v případě záchvatu. Z hlediska možné spánkové deprivace je vhodná pomoc blízké osoby v nočních hodinách. Koupání dítěte se doporučuje v přítomnosti další osoby. Očkování: očkování dítěte s epilepsií, nebo dítěte, které prodělalo vážnější úraz hlavy, zánět mozku či došlo k poškození CNS při porodu, by mělo být konzultováno s neurologem. [10]

29

2.2.10.2 Sekundární Týká se pacientů s nejlehčím stádiem onemocnění. Cílem je vyléčení časného stádia nemoci, či zabránění progresi. Dodržování opatření níže popsaných se týká i zdravých lidí, u kterých se může vyskytnout záchvat, případně může vzniknout epilepsie působením více faktorů (kombinací nevyspání, požití alkoholu či jiných omamných látek, nadměrným stresem či úrazem hlavy). Zákaz alkoholu a kouření, eliminovat stres a nadměrné emoční prožitky, spolupráce se zdravotníky, pravidelné užívání léků. Koníčky a integrace do společnosti: udržovat adekvátní psychickou aktivitu. Je důležité se socializovat. Diskotéky: nejsou zakazovány. Pouze u fotosentivní epilepsie je nutné se vyhnout diskotékám se stroboskopickými světly. Nesmí se konzumovat alkohol, kouřit a dodržovat časový režim. [31] Spánek: dodržování spánkového režimu a vyvarovat se povrchního spánku (časté probouzení a usínání) či spánku během dne. Strava: vytvoření stravovacích návyků. Strava by měla být vyvážená a pestrá. V některých případech se doporučuje i dieta. Sport: omezit činnosti s výrazným zadýcháváním (vytrvalostní běh), vyhnout se sportům, kde hrozí nebezpečí pádu (šplhání, jízda na koni) a kde se používá nebezpečné náčiní (zbraně). Plavání pouze pod dozorem, nejlépe s použitím plovací vesty. Potápění se obecně nedoporučuje. U dítěte by mělo být i koupání pod dozorem. U pacientů, kteří jsou alespoň 3 měsíce bez záchvatu, je možná i jízda a kole. Doporučuje se jízda na koni, k uvolnění psychického napětí a ke zlepšení koncentrace. Televize a počítač: nevysedávat dlouho u televize či počítače (asi 1 – 1,5 hodiny denně). Sledovat televizi ze vzdáleného místa, nezatemňovat místnost, umístit k televizi světelné zdroje a nenastavovat velký kontrast. Záchvaty mohou být nastartovány u

30

fotosenzitivní epilepsie. U velké fotosenzibility sledovat obrazovku s tmavými brýlemi. [5, 6, 31]

Škola: při snížení frekvence záchvatů se naopak doporučuje chodit do školy. Pro děti s poruchami chování je vhodná speciální škola. Bohužel děti s epilepsií mají opravdu hodně omezený výběr dalšího studia. Týká se to především učebních oborů. Nemůžou například pracovat jako elektrikáři, pokladní v supermarketech, řidiči, na stavbě, kuchaři, číšníci. Povolání: Užší výběr zaměstnání. Pacienti by neměli pracovat na noční směny, u vysokého napětí, ve výškách, hloubkách, u otevřeného ohně, rotačních strojů, vrtaček, běžících pásů apod. Řídit motorové vozidlo mohou pouze pacienti, kteří neměli více jak rok záchvat. [11] Ochrana proti úrazům: chránit se musí především pacienti, kteří v průběhu záchvatu upadají do bezvědomí, nebo ti, u kterých vzniká záchvat bez varování (bez aury). V případě častých pádů je vhodná ochranná přilba. Je potřeba tomu uzpůsobit i vybavení bytu. Aby se zabránilo poranění o nábytek, umisťují se na rohy tvarované plasty. Je lepší používat mikrovlnou troubu než sporák. Při přípravě a servírování jídel se doporučuje vyhnout přenášení horkých jídel a tekutin. Není vhodné se zamykat v koupelně nebo na záchodě. Dveře a okna by měly být vyrobeny z nerozbitného skla. Je vhodné vybavit vanu či sprchový kout protiskluzovou podložkou. [32]

2.2.10.3 Terciární Spadají sem pacienti s rozvinutým stádiem nemoci. Cílem je omezit progresi onemocnění a snaha o udržení kvality života pacienta. Doporučení vycházejí z pravidel sekundární prevence. Při častých záchvatech by pacienti neměli chodit do školy či do práce. Při snížení počtu záchvatů je naopak vhodná časná integrace do společnosti. Není vhodné plánovat těhotenství. Doporučuje se návštěva psychologa, či psychiatra. [5]

31

2.2.11 Režimová opatření Léčba epilepsie se neobejde bez dodržování režimových opatření, jejichž cílem je eliminace možných provokačních faktorů. Název režimová opatření je komplexním pojmem, zahrnující všechny zásady, které by měl pacient dodržovat. Patří sem všechna doporučení, týkající se primární, sekundární i terciární prevence. Jejich součástí je dodržování životosprávy, pravidelný rytmus spánku a bdění, zákaz požívání alkoholu a omamných látek, sportování, zdravé stravování, ochrana před úrazy atd. Prevence epilepsie je myšlena pro celou společnost, ať už pro zdravé lidi, lidi s predispozicí, s jedním záchvatem či pro samotné pacienty. Režimová opatření slouží přímo pacientům s epilepsií. V následující kapitole jsou podrobněji popsány některé body, které jsou doplněné o vybrané léčivé přípravky či doplňky stravy, vhodné pro danou problematiku.

2.2.11.1 Ochrana před úrazy U pacientů s dobře kontrolovatelnými záchvaty není potřeba moc omezení. Naproti tomu pacienti s častými záchvaty, pacienti upadající do bezvědomí, nebo se záchvaty bez aury, musí dodržovat o mnoho více opatření. V případě vaření se doporučuje používat mikrovlnnou troubu nebo indukční sporák, které ohřívají přímo jídlo. Pokud pacient nechce investovat do pořízení nových spotřebičů, doporučuje se používání zadních plotýnek. U plynového sporáku je lepší vařit pod dohledem další osoby. Při samotné přípravě jídel není vhodné přenášet horké pokrmy, mohlo by dojít k opaření. Doporučuje se používat vozíček pro převoz jídel k jídelnímu stolu. Rukojeti pánví a hrnců je lépe si držet co nejdále od těla, aby při případném záchvatu nedošlo k zachycení. Uvařit vodu je možné v rychlovarné konvici. U elektrických spotřebičů je důležité postupovat opatrně. K záchvatu může dojít také při žehlení. Pro snížení rizika popálenin je vhodné uvažovat o pořízení bezšňůrové žehličky, která se automaticky vypne.

32

Rohy nábytku je vhodné opatřit tvarovaným plastem, aby nedošlo ke zranění. Ke zvážení je i pořízení ochrany na radiátory, pro snížení rizika popálení. Pro snížení rizika pořezání při pádu není na škodu zakoupit bezpečnostní folii či nerozbitné sklo. Doporučuje se nezamykat v koupelně či na WC, aby mohl rychle někdo pomoci. Otevírání dveří je lepší směrem ven, aby nedošlo k jejich zablokování pádem. Koupání v napuštěné vaně je možné pouze pod dohledem blízké osoby. Bez dohledu blízké osoby se nedoporučuje koupel ani v několika centimetrech vody. Po pádu do vody by se pacient mohl utopit. Do vany je lepší vstupovat po uzavření přítoku vody. Bezpečnost zvyšují i protiskluzové podložky ve vaně či ve sprchovém koutě. Při spánku je vhodné používat pevný polštář, který snižuje riziko udušení. Existují alarmy, které zaznamenávají a reagují na otřesy. Je tak automaticky přivolána pomoc příbuzných. U citlivých lidí se nedoporučuje sledovat televizi v tmavé, neosvětlené místnosti a ve vzdálenosti menší, než dva metry. V případě fotosenzitivní epilepsie je nutné používat kvalitní počítačový monitor či televizi. Pacient nesmí být vystaven rychlému střídání světlých a tmavých ploch (hraní počítačových her). [32, 33]

2.2.11.2 Sport a volný čas Sport prospívá jak tělesnému, tak duševnímu zdraví. Pro dítě je velmi důležité účastnit se hodně aktivit a vyrovnat se tak zdravým kamarádům. Musí se ale dodržovat všechny zásady opatrnosti. Dítě by se mělo vyhnout přetěžování (např. běh na dlouhou trať), sportům, kde hrozí nebezpečí pádu (např. cvičení na nářadí), nebo kde se používá „nebezpečné“ nářadí (např. oštěp, zbraně). Plavání a vodní sporty by měly probíhat v doprovodu další blízké osoby. Je vhodné o tom informovat i plavčíka. Pacient by neměl plavat dál, než do výše ramen blízké osoby. Není vhodné plavat v přeplněném bazénu. Plavání ve volné vodě (řeka, jezero, moře) by se mělo vynechat úplně, nebo s použitím plovací vesty. Vodní sporty jsou možné pod dohledem. Potápění se nedoporučuje. [5]

33

Rybaření se doporučuje s doprovodem. Není na škodu pořídit si záchrannou vestu. Pacienti trpící fotostimulací musí být obezřetní na zrcadlení slunce ve vodě a oslňování. Opatřením jsou sluneční brýle. Pěší turistiku lze jen doporučit, ale musí se zvážit délka a obtížnost trasy. Jízda na kole po silnici je vhodná pro pacienty, kteří jsou nejméně rok bez záchvatu. Doporučuje se však v doprovodu, ne v hustém provozu a samozřejmostí je bezpečnostní helma. Jízda na kole mimo silnice je možná u částečně kompenzovaných záchvatů. [5] Jízdu na koni lze všem jenom doporučit. Dokonce pacientům trpící navíc poruchami pohybové soustavy se nabízí hippoterapie, při které se zlepšuje koncentrace a uvolňuje psychické napětí. Nezbytností je jezdecká helma. Jóga působí na koncentraci a uklidňuje. Některé cviky je ale potřeba vynechat. Rehabilitační cvičení zlepšuje držení těla a mysl. [31]

2.2.11.3 Výživa Není vhodné jíst těžká jídla a zvláště ne na noc. Část potravy by měla být v syrové, kvašené nebo naklíčené formě, která obsahuje enzymy. Nedostatek enzymů zvyšuje náročnost trávení a způsobuje únavu. V posledních letech se z pokrmů hodně vytrácejí hořčiny. Absence hořčin způsobuje stres, únavu, metabolické potíže, alergie ad. Popíjením bylinných čajů či používáním bylinných koření je lze snadno doplnit. Mezi byliny, které obsahují, patří například jitrocel kopinatý, vlaštovičník větší, řepík lékařský, pampeliška lékařská. Doporučuje se vypít 1,5-2 l tekutin denně. Dehydratace může způsobit vznik záchvatu. Potrava by měla obsahovat dostatek bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami. Aminokyselina tyrozin se podílí na tvorbě přenašečů nervových vzruchů, dopaminu a norepinefrinu. Uvádí mozek do bdělosti, ovlivňuje motivaci a rychlost duševních reakcí. Nachází se v rybách, kuřeti a krůtím masu. Aminokyselina tryptofan uvolňuje hormon serotonin, čímž člověka zklidňuje a zlepšuje mu náladu. Aminokyselina taurin kompezuje

34

hladinu vápníku a zlepšuje fixaci hořčíku. Tryptofan je obsažen v suchém krajíci chleba, taurin v rybách. Tuky kolující v plazmě obsahují cholesterol, triglyceridy a volné nasycené a nenasycené mastné kyseliny. Jsou nezbytné pro vstřebávání látek rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E a K). Zásobní tuky jsou zdrojem energie, když buňkám chybí glykogen. Při nedostatku cukru v těle je člověk malátný, unavený, agresivní. Současně se sacharidy jsou potřeba dodávat vitaminy skupiny B, z minerálních látek hořčík, vápník, chrom, zinek a sodík. Při nepodávání vznikají neurózy, bolesti hlavy, snižuje se obranyschopnost ad. Cukr v žaludku ničí kyselinu glutamovou a vitamin B1. Zhoršuje se tak výživa mozku. Vhodnější je příjem škrobů a pektinu. [29] Střevní mikroflóra vytváří vitaminy B1, B12, K2, ostatní jsou přijímány potravou. Minerální látky jsou součástí organických a anorganických solí. Synapse je umožněna díky mediátorům. Noradrenalin a acetylcholin se vytvářejí z tyrosinu a cholinu, za spoluúčasti B1, B6, B9, B12 a methioninu. Jsou obsaženy v rybách, řepkovém, ořechovém a sójovém oleji. Nedostatek hořčíku, vitaminu B a C se projevuje únavou a snížením fyzických i psychických schopností. Při stresu jsou nezbytnými hořčík, B6, taurin, draslík, hořčík, zinek, měď a mangan. [29, 8] Existují souvislosti mezi nepravidelností v jídle a vznikem epileptických záchvatů. Proto je pravidelnost důležitá. Příčinou záchvatu může být i hypoglykémie. U těchto záchvatů je nutné zvýšit příjem cukrů v potravě. U dětí s těžce kontrolovatelnými záchvaty se ordinují ketogenické diety. Jsou založeny na vysokém podílu tuků a nízkém podílu karbohydrátů. Složky jídel jsou odváženy přesně na gram. [29]

Přehled některých volně prodejných přípravků: Čaj ze šalvěje Obsahové látky: Salviae herba (obsahuje silice, hořčiny a flavonoidy) Indikace: dyspepsie různého původu, nadýmání a průjmy [34]

35

Magne B6 forte Léčivá látka: Magnesii lactas dihydricus, vitamin B6 Indikace: nervozita, podrážděnost, mírná úzkost, přechodná vyčerpanost, lehčí poruchy spánku, svalové křeče, mravenčení [35]

B-komplex+ vitamin C Složení: vitamin B1, B2, B3, B5, B6 a vitamin C Indikace: všechny složky jsou nezbytné k zachování energie, vitality a pro správné fungování nervového systému. Vitamin C snižuje únavu a vyčerpání. Vitamin B1 zajišťuje normální funkci srdce. [36]

GS Extra Strong Multivitamin Složení: vitamin A, B1, D3, C, B12, kyselina pantotenová, zinek, mangan, selen Indikace: celkové oslabení organismu, redukčních dietách, při zvýšené fyzické a psychické námaze a snižují únavu a vyčerpání [37]

2.2.11.4 Spánek Kvalita spánku souvisí s životním stylem. Především stres spánek zhoršuje. Doporučuje se vyhnout fyzické aktivitě alespoň pět hodin před usnutím. Tělo se musí večer zklidnit a zvyknout si na pravidelný klidový režim. Obecně se nedoporučuje jíst po 18. hodině. K večeři se doporučují studená jídla, nebo lehké saláty. Je možné si dát těsně před spaním zeleninu, která je méně kalorická. Před usnutím je důležité vyvětrat ložnici. Musí se stanovit přesný čas usínání, ale také probuzení. Každý má jinou potřebu spánku, ale je vhodné chodit spát kolem 22. – 23. hodiny a probouzet se po 8 hodinách. I když je pacient hodně unavený, není vhodný spánek během dne, protože bývá spouštěčem záchvatů. Stejně tak nekvalitní, přerušovaný spánek má za následek vznik epileptických záchvatů. Pod dohledem blízké osoby je možné dopřát si před

36

spaním relaxační koupel. Před usnutím se doporučuje pořádně zatemnit ložnici a zhasnout. Světlo totiž stimuluje mozkové buňky. Při usínání by měl člověk myslet na něco hezkého. [38] Přehled některých volně prodejných přípravků: Čajová směs pro klidný spánek Léčivé látky: Valerianae radix, Melissae herba, Passiflorae herba Indikace: neklid, podrážděnost, lehčí poruchy usínání a spánku, mírné poruchy zažívání spojené se stresem [39]

GS Dormian Léčivé látky: Valerianae radix, Meliassae herba, Passiflorae herba, Humuli lupuli extractum siccum Indikace: kozlík, meduňka a mučenka působí při nespavosti, neklidu, strachu a nervozitě. Chmel se využívá při nespavosti a neklidu. [40]

Guajacuran Účinná látka: Guaifenesin Indikace: používá se při napětí, strachu a nesnadném usínání [41]

Brainway L-Tryptofan Léčivé látky: L-tryptofan Indikace: úzkost, změny nálad a chování, stresové situace a poruchy spánku [42, 8]

2.2.11.5 Epilepsie a sociální prostředí Dětem s epilepsií často komplikují život poruchy paměti a učení, myšlení a řeči, intelektu, vnímání a pozornosti. Velice často dochází ke zpomalení psychických procesů. Objevuje se ulpívavost, neschopnost adaptace. Pacienti obvykle vykazují poruchy chování a emocí. Vyskytuje se buď uzavřenost, mrzutost, samotářství, nebo hyperaktivita, agresivita, 37

impulzivita, egocentrismus, výkyvy nálad. Obecně děti s epilepsií častěji lžou, kradou, utíkají z domova či mají problémy se záškoláctvím. Zásadní význam má u těchto dětí přístup rodiny. Rodiče by se neměli za svoje děti s epilepsií stydět. Nejlépe jim pomůžou, když se s jejich nemocí co nejrychleji vyrovnají. Není vhodné z dítěte učinit střed pozornosti, příliš ho chránit, být shovívavý, ale ani ho nevychovávat příliš přísně. Po alespoň částečné kompenzaci záchvatů, by mělo co nejrychleji dojít k integraci dítěte do běžného života. Většinou je dítěti, které se psychicky vyvíjí přiměřeně svému věku, doporučeno navštěvovat normální mateřskou či základní školu. V opačném případě je vhodnější zvolit zvláštní školu. Dítě se tak zbaví tlaku nadměrných požadavků a pocitu neustálého selhávání. Rozhodování o dalším studiu by se mělo skloubit s pomocí lékařů, učitelů a psychologů. Mělo by vycházet z představ dítěte, nadání a jeho zájmů, ale zároveň nejsou vhodná povolání spojená s nebezpečím úrazu hlavy, povolání vyžadující práci u nechráněných strojů, povolání související s řízením motorových vozidel či vyžadující práci ve směnných provozech. Nedoporučují se noční směny. [43, 5] Přehled některých volně prodejných přípravků: Piracetam Al Účinné látky: piracetamum Indikace: jako součást léčby demence, poruchy paměti a koncentrace, poruchy myšlení, nedostatek vůle, elánu, motivace, předčasná únavnost a poruchy nálady [44] Encephabol Účinné látky: pyritinolum Indikace: k léčbě některých poruch mozkové činnosti (např. po mozkových příhodách, zánětech mozku, úrazech hlavy, po otravách), při dlouhodobém užívání povzbuzuje, zlepšuje látkovou výměnu v mozkové části a duševní kondici, na poruchy paměti, zvyšuje intelektuální schopnosti, na poruchy učení [45] GS Ginkgo FORTE Složení: extrakt ze semen Gikgo biloba, extrakt ze semen vinné rév a hořčík

38

Indikace: zlepšuje prokrvení mozku i ostatních částí těla, pomáhá při pocitu studených rukou a nohou, zlepšuje paměť, schopnost soustředění, pozornost, extrakt ze semen vinné révy přispívá k udržování dobrého stavu cév a hořčík pro správnou funkci nervové soustavy [46] Ascoffin Energy Složení: kofein, taurin, vitamin B3, B5, B6 a B12 Indikace: napomáhá udržovat bdělost, koncentraci, soustředění a pozornost, na poruchy učení [47, 8]

2.2.11.6 Partnerské vztahy a rodičovství Přestože je epilepsie díky moderním lékům dobře zvládnuta, stále zasahuje do života nemocného. Pacientky mívají obavy z navázání intimního kontaktu s partnerem a z případného mateřství. I když to není lehké, je potřeba informovat partnera o současném zdravotním stavu a jeho vlivu na rodinný život. U žen s dekompenzovanými (víc jak 12 záchvatů za rok) nebo částečně kompenzovanými záchvaty (víc jak měsíc bez záchvatu) se nedoporučuje užívání HA. Dochází k vzájemným interakcím mezi HA a AE. V případě nechtěného těhotenství zákon č. 66/86 Sb. a vyhl. 75/86 Sb. umožňují umělé přerušení těhotenství u žen s epilepsií. Zákrok je hrazen pouze v případě, že proběhne na doporučení ošetřujícího gynekologa či neurologa. [10] U žen s kompenzovanými či plně kompenzovanými záchvaty lékař potvrdí vhodnost otěhotnění. Určitým rizikem pro plod může být užívání AE během těhotenství, které může lékař v ojedinělých případech úplně vysadit, nebo alespoň snížit dávky. Prokazatelně větším rizikem jsou však pro dítě záchvaty v průběhu těhotenství, zvláště časté a v sériích. Před plánovaným těhotenstvím je nutné, aby žena podstoupila neurologická, gynekologická a genetická vyšetření. Alespoň 3 měsíce před plánovaným těhotenstvím by měla žena začít užívat 5 mg kyseliny listové denně. Nedostatek kyseliny listové způsobuje potraty, vrozené vady a poruchy vývoje. Ostatní informace týkající se samotného těhotenství a kojení jsou v předchozí kapitole - primární prevence. [48, 49]

39

Přehled některých volně prodejných přípravků: GS Mamavit Složení: vitamín B1, B2, B3, B6, B12, A, C, D, E, železo, hořčík, selen, neobsahuje konzervační látky, barviva ani cukr Indikace: pro těhotné, kojící a ženy plánující otěhotnění. Vitamíny B1, B12, železo a hořčík zabraňují únavě a vyčerpání. Vitamín A a selen chrání před volnými radikály. [50]

Elasti - Q kyselina listová 800 Složení: kyselina listová (vitamín B9), pyridoxin (vitamín B6), inulin Indikace: určeno pro těhotné a kojící ženy. Kyselina listová napomáhá procesu dělení, diferenciaci buněk, k normální krvetvorbě a růstu zárodečných tkání během těhotenství. Vitamín B6 přispívá k tvorbě červených krvinek, hemoglobinu a normální funkci imunitního systému. [51]

Baby bio čaj pro kojící matky s jestřabinou Složení: oplodí šípku, jestřabinová nať, plod černého rybízu, levandulový květ Indikace: čajová směs pro kojící matky. Jestřabinová nať příznivě ovlivňuje tvorbu mateřského mléka. Oplodí šípku a plod černého rybízu jsou zdrojem vitaminu C a dalších antioxidantů. Levandulový květ má zklidňující účinky (bolest hlavy, nespavost, nervozita, závratě). [52]

40

3 Praktická část 3.1 Metodika Ve své absolventské práci jsem se zabývala kvalitativním výzkumem. Konkrétně jsem použila řízený strukturovaný rozhovor, který probíhal v ordinaci dětské neurologie. Dětskou neurologii navštěvují pacienti do 19 let. Rozhovory probíhaly s maminkami, za přítomnosti jejich dcer navštěvující tamější ambulanci. Z údajů získaných při zpracovávání teoretické části jsem sestavila 47 otázek. Kompletní přehled otázek je uvedený v příloze č. 2. Telefonicky jsem kontaktovala celkem tři rodiče, s kterými jsem se domluvila na osobním setkání v ambulanci. Poprosila jsem je, zda by si mohly připravit přesnou medikaci, diagnózu a popis průběhu epileptických záchvatů. Záměrně jsem vybrala pouze tři pacientky tak, abych od nich získala co možná nejvíce informací a mohla se posléze v diskuzi věnovat jejich odpovědím více do hloubky. Z důvodu malého počtu pacientů rozhovory proběhly v relativně krátké době a to v březnu roku 2016. Již v úvodu jednotlivých rozhovorů jsem maminkám sdělila, že se jedná o anonymní formu rozhovoru. Výsledky následně poslouží pouze pro mou absolventskou práci. Všechny maminky s tím souhlasily. Následně jsem se jim krátce představila, seznámila je se svojí absolventskou prací a jejím cílem. Všechny rozhovory proběhly prakticky bez problémů. Maminky se snažily se mnou spolupracovat. Odpověděly mi na všechny otázky. Ocenila jsem, že se na rozhovor skutečně připravily. Menší potíže nastaly u dotazu, zda jejich dcery navštěvují psychologa. Zprvu maminky druhé a třetí pacientky o tomto tématu nechtěly mluvit. Poté co jsem je ubezpečila, že odpovědi jsou skutečně anonymní, se mi svěřily. Na následujících stránkách jsem krátce charakterizovala pacientky a jejich maminky. Anamnézy a základní identifikační údaje jsem uvedla ve formě tabulky. Zbylé dotazy jsou zpracovány formou otázky a upravené odpovědi v jednotném jazyce. Chtěla jsem tak docílit větší přehlednosti a efektivnějšího využití všech získaných informací. Odpovědi jsem následně zanalyzovala v diskuzi. Souhrnem z rozhovorů jsem odpověděla na čtyři výzkumné otázky. 41

3.2 Rozhovory Pacientka č. 1 Pacientka působila sympaticky, byla velice milá, pohodová. Dle vystupování mi přišla spíše introvertní. Rozhovor jsem vedla s její maminkou, která byla velice vstřícná, otevřená, přátelská, komunikativní. Rozhovor probíhal naprosto přirozeně, nenuceně. Křestní jméno

Tereza

Pohlaví

Žena

Věk

14 let

Rodinný stav

Svobodná

Osobní anamnéza

Běžné dětské nemoci. Neprodělala úraz hlavy ani mozku.

Pracovní anamnéza

Žákyně

Toxikologická anamnéza

Dodržuje zákaz kouření a pití alkoholu.

Sociální anamnéza

Bydlí s rodiči a sestrou v domě na vesnici.

Rodinná anamnéza

Sestra měla v 9 letech epilepsii, již je vyléčena. Bratr maminky a tchánova sestra trpí epilepsií.

Příčina epilepsie

Vrozená vývojová vada mozku (insult v těhotenství), nejspíš i rodinná predispozice.

Diagnóza

Ložisková epilepsie s okcipitálními záchvaty

Farmakologická anamnéza

Orfiril long 2x 450 mg Celaskon, B-komplex drg., nervová čajová směs.

Gynekologická anamnéza

Pravidelný menstruační cyklus. Pacientka neužívá hormonální antikoncepci.

Jakou školu Vaše dcera navštěvuje? Pacientka navštěvuje 8. třídu základní školy. Už jste přemýšleli o dalším studiu?

42

O dalším studiu zatím ještě moc nepřemýšlely. Kvůli epilepsii má pacientka problémy s učením, proto spíše zvažují odborné učiliště. Ovlivňuje epilepsie výběr školy? Pacientka bývá odpoledne hodně unavená, občas si jde na chvíli lehnout. Po večerech s pomocí maminky dohánějí školu. Znáte omezení týkající se výběru budoucího povolání? Na internetu se dočetly, že není vhodné pracovat v noci a na směnný provoz. Zároveň by se měly vyhnout povoláním se zvýšeným rizikem úrazu hlavy. Víte, kdy byla u pacientky diagnostikovaná epilepsie? Dcera ve 3 letech prodělala epileptický záchvat. Při hospitalizaci v nemocnici byla diagnostikována epilepsie. Mohla byste mi popsat, jak záchvat probíhá a jak přibližně dlouho trvá? Má bolesti hlavy. Někdy také zvrací. Po záchvatu usne. Generalizované záchvaty, kterými dříve trpěla, již vymizely. Jak často mívá záchvaty? Záchvaty mívá asi 5x do roka. Umíte rozpoznat, kdy záchvat přijde? Pacientka je hodně unavená, cítí bolest ve spáncích a na čele. Víte co u Vaší dcery provokuje vznik epileptického záchvatu? Záchvaty jsou způsobeny buď velkým fyzickým či psychickým přetížením nebo oslabením v době viróz a chřipek, souvisejících se zvýšením teploty. Potom co jste se dozvěděli, že Vaše dcera trpí epilepsií, uzpůsobili jste tomu jednotlivé místnosti v bytu či domě? Jak? Paní doktorka jim sdělila, že není potřeba provádět příliš zásahů v domě. Zakoupily tvarované plasty na rohy nábytku. Vedle vany mají protiskluzovou podložku. Dcera spí na 43

pevném rehabilitačním polštáři, aby se zabránilo udušení. Plynový sporák vyměnily za elektrickou troubu. Kolik hodin denně stráví u televize a počítače? Na televizi ani počítač jí již nezbývá mnoho času. Asi půl hodiny až hodinu denně. Dívá se na televizi v osvětlené místnosti, ze vzdálenosti alespoň 2 metrů? Toto opatření dodržuje. Hraje vaše dcera počítačové hry? Nehraje počítačové hry. Koupe se v napuštěné vaně v doprovodu blízké osoby? V napuštěné vaně se nekoupe. Plave Vaše dcera maximálně do výšky ramen blízké osoby? Plavat v hloubce se kvůli záchvatům bojí. Používá plovací vestu ve volné vodě (moře, jezero) nebo se plavání ve volné vodě úplně vyhýbá? U moře používá plovací vestu. Jaký druh sportů provozuje? Pacientka sportům příliš neholduje. Snaží se s maminkou chodit každý den na alespoň hodinovou procházku. Od dubna mají v plánu účastnit se jednou týdně kruhových tréninků. Slečna chodí na tělocvik, ale má nějaká omezení. Nesmí hrát míčové hry, šplhat, skákat přes kozu (s ohledem na riziko úrazu hlavy). Jezdí Vaše dcera na kole? Pokud ano, jezdí spíše po silnici nebo v terénu? S kým? Pacientka jezdí na kole jenom zřídka. S rodinou jezdí převážně v terénu. Dodržuje pitný režim (1,5-2 l tekutin denně)? S pitným režimem mívá problémy. Stravuje se pravidelně? Jaká doba uplyne od posledního jídla, než jde spát? Stravuje se pravidelně. Do jídelníčku se snaží zařadit hodně ovoce a zeleniny. Večeří 2-3 hodiny před spaním. 44

Přijímá v potravě hodně bílkovin (mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, luštěniny)? Má hodně ráda jogurty a další mléčné výrobky. Do jídelníčku se snaží zařadit ryby. V kolik hodin chodí spát a v kolik vstává? Pacientka chodí spát ve 21:00 a vstává v 6:10. Přes den se cítí hodně unavená, proto si jde často po škole lehnout. Maminku jsem upozornila, že to není vhodné. Odpověděla mi, že si je toho vědoma. Myslíte si, že Vašemu dítěti epilepsie ovlivnila kvalitu života? Jak? Maminka uvádí, že je dcerka vesměs spokojená, nic jí nerozhodí. Po lécích je více unavená, má problémy s učením. Změnilo se chování okolí k Vašemu dítěti? Chování ostatních se nezměnilo. Myslíte si, že máte dostatek informací o epilepsii a o všem co s ní souvisí? Případně které informace postrádáte? Informací mají dostatek. Paní doktorka je velice ochotná jim zodpovědět všechny dotazy. Hodně článků si přečetly na internetu. Má v důsledku nemoci Vaše dítě nějaké psychické problémy? Nemá žádné psychické problémy. Navštěvuje psychologa? Psychologa nenavštěvují. Mají antiepileptika, která Vaše dítě užívá, nějaké nežádoucí účinky? Které? Po lécích se cítí často unavená a ospalá. Víte, že doplňková léčba může zmírnit nežádoucí účinky antiepileptik? O této možnosti ještě neslyšely. Pacientce jsem doporučila, aby užívala pravidelně hořčík, který snižuje únavu a vyčerpání.

45

Přemýšleli jste někdy o homeopatii? O homeopatické léčbě již přemýšlely. Přečetly si spoustu informací na internetu. Zkusili jste ji? Jaké přípravky? Jelikož dceři vyhovuje terapie, zatím ji nezkusily.

46

Pacientka č. 2 Pacientka má zvýrazněné pubertální projevy. Působila extrovertně. Mluvila jsem s maminkou, která byla vstřícná, komunikativní, hodně starostlivá. Maminka dobře spolupracovala. Křestní jméno

Štěpánka

Pohlaví

Žena

Věk

18 let

Rodinný stav

Svobodná

Osobní anamnéza

Pacientka prodělala boreliózu. Neměla žádný vážnější úraz mozku ani hlavy.

Pracovní anamnéza

Studentka

Toxikologická anamnéza

Dodržuje zákaz kouření a pití alkoholu.

Sociální anamnéza

Bydlí s rodiči a mladší sestrou v domě na malém městě.

Rodinná anamnéza

V rodině se nevyskytuje ani epilepsie, ani žádná jiná onemocnění související s CNS.

Příčina epilepsie

Nejspíše zánět CNS. Epilepsie může být způsobena i boreliózou, kterou pacientka prodělala.

Diagnóza

Typ absence, částečně fotosenzitivní, s tonickými záchvaty.

Farmakologická anamnéza

Lamictal 2x50 mg Hořčík 200 mg, Piracetam, B-komplex drg.

Gynekologická anamnéza

Pravidelný menstruační cyklus. Neužívá hormonální antikoncepci.

Jakou školu Vaše dcera navštěvuje? Pacientka momentálně navštěvuje 3. ročník střední zemědělské školy. Studuje obor chov koní. Už jste přemýšleli o dalším studiu? O dalším studiu zatím neuvažuje. 47

Ovlivňuje epilepsie výběr školy? Pacientka má problém se zapamatováním látky. Musí mít vše ručně napsané. Kvůli záchvatům se na nějakou dobu výrazně zhoršila ve škole. Po nasazení terapie se situace výrazně zlepšila. Znáte omezení týkající se výběru budoucího povolání? Omezení znají. Nacházejí, že není potřeba se jimi řídit, protože dcera je již rok bez záchvatů. Víte, kdy byla u pacientky diagnostikovaná epilepsie? Na podzim roku 2014. Mohla byste mi popsat, jak záchvat probíhá a jak dlouho přibližně trvá? Záchvaty se projevovaly různě. Zárazy, zčervenáním v obličeji, bezdeším, v konci se zvukem smíchu ve výdechu. Nad ránem stavy zvýšeného slinění, 2x zrychlené dýchání, 1x stav obtížného probuzení, stavy úzkosti, třesu, pacientka se nemohla protáhnout. Záchvaty trvaly pár minut. Jak často mívá záchvaty? Pacientka prodělala několik záchvatů od srpna roku 2014 do února 2015. Již přes rok je bez záchvatů. Umíte rozpoznat, kdy záchvat přijde? V případě záchvatů objevujících se nad ránem, pacientka pociťovala po probuzení úzkost. U zbylých v úvodu zčervenala v obličeji. Víte co u Vaší dcery provokuje vznik epileptického záchvatu? Maminka nevěděla, co je způsobovalo. Potom co jste se dozvěděli, že Vaše dcera trpí epilepsií, uzpůsobili jste tomu jednotlivé místnosti v bytu či domě? Jak? Pořídily pevnější polštář. Dcera se přestala zamykat na toaletě a v koupelně.

48

Kolik hodin denně stráví u televize a počítače? U televize a počítače stráví celkově kolem 5 hodin denně. Dívá se na televizi v osvětlené místnosti, ze vzdálenosti alespoň 2 metrů? Ne vždy se dívá v osvětlené místnosti. Hraje vaše dcera počítačové hry? Hry moc nehraje. Spíše si píše s přáteli. Koupe se v napuštěné vaně v doprovodu blízké osoby? V domě mají pouze sprchový kout. Plave Vaše dcera maximálně do výšky ramen blízké osoby? Plave i v hloubce, ale vždy v doprovodu další osoby. Používá plovací vestu ve volné vodě (moře, jezero) nebo se plavání ve volné vodě úplně vyhýbá? Plovací vestu nepoužívá. Jaký druh sportů provozuje? Pacientka provozuje jezdectví a občas jezdí na kole. Jezdí Vaše dcera na kole? Pokud ano, jezdí spíše po silnici nebo v terénu? S kým? Na kole jezdí s přáteli i s rodinou v terénu i na silnici. Dodržuje pitný režim (1,5-2 l tekutin denně)? V pitném režimu má trochu rezervy. Stravuje se pravidelně? Jaká doba uplyne od posledního jídla, než jde spát? Občas se nestíhá nasnídat. Naposledy se stravuje 1-1,5 hodiny před spaním. Přijímá v potravě hodně bílkovin (mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, luštěniny)? Ráda jí maso a mléčné výrobky. V kolik hodin chodí spát a v kolik vstává? Chodí spát ve 22:00 a vstává v 5:30. Dospává někdy odpoledne po škole a o víkendech.

49

Myslíte si, že Vašemu dítěti epilepsie ovlivnila kvalitu života? Jak? Epilepsie razantně ovlivnila pacientce život. V důsledku nemoci měla problémy ve škole. Málem musela opakovat ročník, ale naštěstí po ústupu záchvatů všechno nakonec zvládla. Bývala hodně úzkostná, ale to se zlepšilo po nasazení léčby. Kvůli epilepsii si ve druhém ročníku nesměla udělat řidičák na traktor, který je povinný na její škole. Změnilo se chování okolí k Vašemu dítěti? Rodina se snažila pacientce více pomáhat. Myslíte si, že máte dostatek informací o epilepsii a o všem co s ní souvisí? Případně které informace postrádáte? Informací o epilepsii mají dostatečné množství. Má v důsledku nemoci Vaše dítě nějaké psychické problémy? Po nasazení terapie a zvýšené péče rodiny došlo ke zlepšení. Navštěvuje psychologa? Maminka uvedla, že psychologa navštívily jednou na žádost paní doktorky, když dcera chtěla povolení udělat si řidičský průkaz na auto. Jak sezení dopadlo? Vyšetření dopadlo dobře a povolení nakonec získala. Mají antiepileptika, která Vaše dítě užívá, nějaké nežádoucí účinky? Které? Žádné nežádoucí účinky nezaznamenaly. Víte, že doplňková léčba může zmírnit nežádoucí účinky antiepileptik? Vysvětlila jsem jim, co je myšleno doplňkovou léčbou. O takové možnosti nevěděly. Přemýšleli jste někdy o homeopatii? O homeopatické léčbě epilepsie nikdy nepřemýšlely.

50

Zkusili jste ji? Jaké přípravky? Neměly zájem jí vyzkoušet.

51

Pacientka č. 3 Pacientka působila zpomaleně, unaveně. Mluvila jsem s její maminkou, která byla velmi komunikativní, ale působila na mě hodně přísným dojmem. Maminka se snažila spolupracovat, hodně se zajímala o doplňkovou léčbu. Křestní jméno

Petra

Pohlaví

Žena

Věk

15 let

Rodinný stav

Svobodná

Osobní anamnéza

Běžné dětské nemoci. Neprodělala úraz mozku ani hlavy.

Pracovní anamnéza

Žákyně

Toxikologická anamnéza

Dodržuje zákaz kouření a pití alkoholu.

Sociální anamnéza

Bydlí s rodiči a sourozenci v domě na vesnici

Rodinná anamnéza

V rodině se epilepsie nevyskytuje. Vyskytují se však migrény. Otec trpěl na těžké migrény, nyní je zaléčen.

Příčina epilepsie

Nejspíš genetická dispozice, nelze vyloučit zánět CNS

Diagnóza

Juvenilní myoklonická epilepsie s generalizovanými záchvaty, fotosenzitivita

Farmakologická anamnéza

Lamictal 2x100 mg Doplňkovou léčbu již neužívá.

Gynekologická anamnéza

Pacientka mívá silné menstruační bolesti. Z tohoto důvodu začala užívat různé hormonální antikoncepce, s rozdílnou aplikací, které však komplikují kompenzaci záchvatů. Hormonální antikoncepci stále užívá.

Jakou školu Vaše dcera navštěvuje? Pacientka navštěvuje 9. třídu základní školy v místě rodného bydliště. Už jste přemýšleli o dalším studiu? Podala přihlášku na odborné učiliště. Chce se stát kadeřnicí. 52

Ovlivňuje epilepsie výběr školy? Kvůli epilepsii se hůře učí, má problém se zapamatováním látky. Rodiče se jí snaží pomáhat s učením. Znáte omezení týkající se výběru budoucího povolání? Omezení znají. Víte, kdy byla u pacientky diagnostikovaná epilepsie? Epilepsie byla u pacientky diagnostikovaná v květnu roku 2015. Mohla byste mi popsat, jak záchvat probíhá a jak dlouho přibližně trvá? Záchvat trvající asi 3-4 minuty začíná třesem, krátkými svalovými záškuby, pacientka upadne do bezvědomí, objevuje se křeč, promodrání. Jak často mívá záchvaty? Pacientka měla 4x záchvat v roce 2015 a zatím 2x v roce 2016. Umíte rozpoznat, kdy záchvat přijde? Maminka uvádí, že se dcera před záchvatem cítí hodně unavená, bolí ji hlava a záda. Víte co u Vaší dcery provokuje vznik epileptického záchvatu? Jednou se u ní vyskytl po probuzení, když šla chystat večeři. Některé se objevily následkem užívání hormonální antikoncepce či bolestivou menstruací. Potom co jste se dozvěděli, že Vaše dcera trpí epilepsií, uzpůsobili jste tomu jednotlivé místnosti v bytu či domě? Jak? Místnosti zatím nijak neuzpůsobily. Doporučila jsem jim některá opatření uvedená v teoretické části. Dívá se na televizi v osvětlené místnosti, ze vzdálenosti alespoň 2 metrů? Ne vždy to dodržuje. Hraje vaše dcera počítačové hry? Často hraje počítačové hry. 53

Koupe se v napuštěné vaně v doprovodu blízké osoby? Koupe se bez dohledu blízké osoby. Plave Vaše dcera maximálně do výšky ramen blízké osoby? S maminkou plavou pouze v bazénu. Používá plovací vestu ve volné vodě (moře, jezero) nebo se plavání ve volné vodě úplně vyhýbá? Plovací vestu nepoužívá. Jaký druh sportů provozuje? Cvičí rehabilitační cvičení kvůli častým bolestem zad. S maminkou si občas chodí zaplavat a také jezdí na tobogánu. Maminku jsem upozornila, že z důvodu většího rizika úrazu hlavy a fotosenzitivity, kterou pacientka trpí, není tato aktivita vhodná. Jezdí Vaše dcera na kole? Pokud ano, jezdí spíše po silnici nebo v terénu? S kým? Na kole nejezdí. Dodržuje pitný režim (1,5-2 l tekutin denně)? Pitný režim spíše nedodržuje. Stravuje se pravidelně? Jaká doba uplyne od posledního jídla, než jde spát? Často jí před spaním. Přijímá v potravě hodně bílkovin (mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, luštěniny)? V potravě přijímá hodně maso. K snídani si dává mléko a občas vejce. Nemá ráda luštěniny. Kolik hodin denně stráví u televize a počítače? U televize a počítače tráví hodně času. Maminka uvádí něco kolem 4 hodin denně. V kolik hodin chodí spát a v kolik vstává? Spát chodí nepravidelně. Vstává po 6 hodině do školy. Odpoledne si občas jde lehnout. Myslíte si, že Vašemu dítěti epilepsie ovlivnila kvalitu života? Jak? Od doby co jí lékaři diagnostikovali epilepsii má problémy ve škole. Proto se také rozhodly pro studium na odborném učilišti. Od zahájení léčby se často cítí hodně unavená. 54

Změnilo se chování okolí k Vašemu dítěti? Změnilo se především chování rodiny. Vynakládají větší péči. Myslíte si, že máte dostatek informací o epilepsii a o všem co s ní souvisí? Případně které informace postrádáte? O epilepsii mají dostatek informací. Má v důsledku nemoci Vaše dítě nějaké psychické problémy? Pacientka mívala velké psychické problémy. Navštěvuje psychologa? Paní doktorka jim doporučila návštěvu u psychologa. Sezení absolvovaly jednou. Jak sezení dopadlo? Psycholog doporučil dceři antidepresivum, které odmítla užívat. Maminka poté vynaložila větší úsilí o péči dcery. Uvádí, že se dcera po nějaké době „srovnala“. Mají antiepileptika, která Vaše dítě užívá, nějaké nežádoucí účinky? Které? Dcera si často stěžuje na velkou únavu, útlum, bývá hodně ospalá. Víte, že doplňková léčba může zmírnit nežádoucí účinky antiepileptik? O takové možnosti dosud neslyšely. Pacientce jsem doporučila přípravek Magne B6, který obsahuje hořčík. Používá se na snížení únavy a vyčerpání. Dále jsem jí doporučila Piracetam, který zlepšuje soustředění a schopnost učit se. Přemýšleli jste někdy o homeopatii? O této možnosti zatím nepřemýšlely. Zkusili jste ji? Jaké přípravky? Zatím ji nevyzkoušely.

55

4 Diskuze Jako téma svojí absolventské práce jsem si zvolila „Režimová opatření při epilepsii". Psaní této práce bylo poměrně náročné, neboť epilepsie je velice rozsáhlé a obtížné téma. Nacházím, že o samotné epilepsii, epileptických záchvatech a farmakologické léčbě pomocí antiepileptik je dostatek informací. Co se týče doplňkové léčby, prevence a režimových opatření je poměrně málo informací. Přitom dle údajů získaných v praktické části, především dodržování režimových opatření má nesporný vliv na celý průběh léčby. V teoretické části práce jsem se zabývala anatomií a fyziologií nervové soustavy, charakteristikou

epilepsie,

neepileptickými

záchvaty,

epileptických příčinou,

záchvatů diagnostikou

a

mechanismy a

jejich

komplikacemi

vzniku, epilepsie,

nefarmakologickou, farmakologickou léčbou a to zejména léčbou doplňkovou, prevencí epilepsie a režimovými opatřeními. Praktická část se skládá ze tří rozhovorů s maminkami, v doprovodu jejich dcer, navštěvující ordinaci dětské neurologie. Do dětské neurologie spadají pacienti od narození do 19 let. Všechny rozhovory probíhaly přímo v ordinaci. Pacientkami byly, Tereza 14 let, Štěpánka 18 let a Petra 15 let. Maminky byly velice dobře připravené a tak vše proběhlo bez větších problémů. Na úvod bych ráda rozebrala medikaci, kterou pacientky užívají. Slečně Tereze paní doktorka pravidelně předepisuje antiepileptikum Orfiril long. Další dvě pacientky užívají Lamictal. Maminky Petry a Štěpánky uvedly, že jejich dcery měly větší psychické problémy. Petra byla na doporučení paní doktorky z tohoto důvodu na sezení u psychologa. Doporučil jí antidepresiva, která ale odmítla užívat. Následnou terapií a větší péčí rodiny se „srovnala“. Lamictal je lék, který se používá na léčbu epilepsie, ale také bipolární poruchy. Lék však také pomáhá pacientům trpícím depresí, úzkostí. Jak je již v teorii uvedeno, epilepsie se často pojí s psychikou pacientka. Z toho vyplývá, že by součástí neurologického vyšetření mělo být i vyšetření u dětského psychologa. Bylo pro mě celkem překvapivým a milým zjištěním, že dětští neurologové informují své pacienty o možnostech užívání doplňkové léčby a předepisují jim volně prodejné přípravky. Na základě odpovědí jsem pacientce Tereze doporučila hořčík, který se používá na únavu a vyčerpání. Petra v tuto chvíli doplňkovou

56

léčbu neužívá. Doporučila jsem jí Magne B6 obsahující hořčík, na snížení únavy a vyčerpání. Dále Piracetam, který zlepšuje soustředění a schopnost učit se. Dětští neurologové sdělují svým pacientům zásady správné prevence a dodržování režimových opatření. Bohužel ne všichni pacienti nařízení dodržují. Dle odpovědí je slečna Tereza velice vzorná pacientka. Snaží se dodržovat prakticky všechny zásady. Má trochu rezervy co se týče spánkového režimu. Maminka uvedla, že si dcera jde po škole někdy lehnout. Přitom dle údajů v teoretické části, není vhodný spánek přes den. Bývá spouštěčem záchvatů. Maminku jsem na to ihned upozornila. Odpověděla mi, že si je toho vědoma, ale dcera bývá tak unavená, že si nemůže pomoct. Únavu pociťují i další dvě pacientky, které si občas také dopřávají odpolední spánek. U slečny Petry byl jednou odpolední spánek spouštěčem záchvatu, když šla po probuzení přichystat večeři. Slečna Štěpánka si ráda pospí i o víkendu. Slečna Petra chodí spát a vstává nepravidelně. Tereza se stravuje pravidelně. Večeří 2-3 hodiny před spaním. Štěpánka se občas nestíhá nasnídat. Poslední jídlo konzumuje 1-1,5 hodiny před spaním. Petra jí před spaním. Není vhodné se stravovat před spaním, s vyjímkou zeleniny, která je méně kalorická. Pacienti poté mívají problém s usínáním, nebo se často probouzejí. Přerušovaný, nekvalitní spánek může mít za následek vznik epileptického záchvatu. Všechny slečny přijímají v potravě bílkoviny a to zejména v masu. Bílkoviny obsahují důležité aminokyseliny, které pozitivně ovlivňují duševní reakce. Všechny slečny většinou nedodržují pitný režim. Dehydratace může zapříčinit vznik epileptického záchvatu. Rodiče Štěpánky a Terezy provedli některé úpravy v domě. Rodiče Petry nikoliv. Přitom právě Petra nemá kompenzované záchvaty. Jediná Petra se koupe v napuštěné vaně bez dohledu blízké osoby, což je velmi nebezpečné. Všechny pacientky pravidelně sportují, nebo alespoň chodí na procházky. Petra na kole nejezdí. Tereza jezdí občas s rodinou, spíše v terénu. Štěpánka jezdí s přáteli i s rodinou na silnici i v terénu. Pacienti s kompenzovanými záchvaty, tzv. více jak rok bez záchvatů, smí jezdit i na silnicích. Petra často jezdí na tobogánech v aquaparku. Tato činnost není vhodná jen z hlediska možnosti úrazu hlavy, ale také z hlediska fotosenzitivity, kterou pacientka trpí. Maminku jsem na to upozornila. Kromě Štěpánky plavou maximálně do výšky ramen blízké osoby. Štěpánka plave v hloubce vždy s doprovodem. Plovací vestu nepoužívá. Myslím si, že v jejím případě to není nutné. S maminkou Terezy jsem se bavila o omezeních v rámci tělesné výchovy. S ohledem na pády nesmí šplhat, hrát míčové hry, skákat přes kozu. Když to 57

porovnávám s poznatky s teoretické části, kde je uvedeno, že se pacienti nemají zadýchávat, používat nebezpečné nářadí, provádět některé činnosti s ohledem na riziko úrazu hlavy, nemyslím si, že by pacientka nemohla skákat přes kozu. Tereza jako jediná tráví maximálně 1 hodinu denně u počítače či televize. Na televizi se dívá v osvětlené místnosti, ze vzdálenosti alespoň 2 metrů. Ostatní toto opatření příliš nedodržují. Jediná Petra hraje pravidelně počítačové hry. Z hlediska fotosenzitivity, kterou obě pacientky trpí, to nedoporučuji. Může to u nich vyvolat epileptický záchvat. Otázka ohledně kouření a pití alkoholu byla mířena především na Štěpánku, které již bylo 18 let. Zákaz všechny dodržují. Epilepsie není dědičným onemocněním, avšak existují rodinné predispozice, které sice samy o sobě epileptický záchvat nevyvolají, avšak mohou zvýšit riziko jeho vzniku, pokud se k nim přidá spouštěcí faktor. Spouštěcím faktorem může být stres, vyčerpání, užívání návykových látek atd. Někteří příbuzní Terezy trpí epilepsií. Proto se toto onemocnění nejspíš vyskytlo i u pacientky. Současně maminka uvádí vrozenou vývojovou vadu mozku. V rodině Petry se sice epilepsie nevyskytuje, avšak někteří její příslušníci trpí těžkými migrénami. Maminka si postěžovala, že Petra mívá silné bolesti zad. Jako příčina epilepsie je kromě rodinné predispozice i nejspíš zánět CNS, který pacientka prodělala. V rodině Štěpánky epilepsií nikdo netrpí. Příčinou je nejspíš zánět CNS. Pacientka také prodělala boreliózu, která bývá příčinou epilepsie. Tereza ani Štěpánka hormonální antikoncepci neužívají. Petra již vyzkoušela více druhů antikoncepcí, s různou aplikací, protože mívala silné menstruační bolesti. Antikoncepce je u ní jeden ze spouštěčů epileptických záchvatů. Podle poznatků z teoretické části není vhodné předepisování

antikoncepce

pacientkám

s dekompenzovanými

nebo

částečně

kompenzovanými záchvaty. Dochází k vzájemné interakci. Antikoncepce v případě Lamictalu snižuje jeho účinek. Neurolog musí následně předepsat vyšší dávky antiepileptika. Zvýší se tak i riziko nežádoucích účinků. Domnívám se, že se maminka neřídí pokyny dětské neuroložky. Nemyslím si, že by ji tomuto riziku vystavovala. Všechny pacientky se shodly na tom, že jim epilepsie ovlivnila kvalitu jejich života. V případě Štěpánky došlo k výraznému zhoršení prospěchu ve škole. Málem opakovala ročník. Během několika měsíců jí zabrala terapie a nyní je více jak rok bez záchvatů. Její zdravotní stav se zlepšil, přesto stále musí užívat léky a dodržovat režimová opatření. 58

Nedávno získala od paní doktorky povolení, udělat si řidičský průkaz na auto. V porovnání s teoretickou částí mají pacienti s kompenzovanými záchvaty (více jak rok bez záchvatů) oprávnění složit zkoušky. Především Petře epilepsie stále komplikuje život. V jejím případě je to z velké části způsobeno nedodržováním režimových opatření a pokynů lékaře. Tereze také značně ovlivňuje život, přesto je pacientka velice spokojená a nemoc jí příliš netrápí. Tereza i Petra se přiklánějí k učilišti. Obě mají problém s učením a zapamatováním látky, ale s učením jim hodně pomáhají maminky. Petra se chce stát kadeřnicí. Toto povolání není pro ni vhodné. Pacientka trpí bolestmi zad. Při záchvatu by se také mohla poranit o ostré nástroje. Omezení, týkající se dalšího studia a budoucího povolání všechny znají. Maminka Štěpánky nachází, že se jimi její dcera nemusí řídit, protože již nemá epileptické záchvaty. Všechny pacientky mají dostatek informací o epilepsii a o všem co s ní souvisí. Informace získaly od paní doktorky a na internetu. První výzkumná otázka zní: „Jak epilepsie ovlivňuje u dětí výběr jejich dalšího studia a budoucího povolání?“ Epilepsie obecně zhoršuje prospěch dítěte ve škole. Pacienti jsou unavenější, mívají problém se zapamatováním látky, s vnímáním a pozorností. Bez podpory rodiny by jenom těžko zvládaly další studium. Často se rozhodují pro studium na odborném učilišti. Jsou si vědomi omezení, která se týkají výběru budoucího povolání, mezi něž patří zákaz nočních směn a směnných provozů, obsluha nechráněných strojů, řízení motorových vozidel u nekompenzovaných či částečně kompenzovaných záchvatů, práce u vysokého napětí, ve výškách, hloubkách, u otevřeného ohně, rotačních strojů, vrtaček, běžících pásů a dalších povolání související s úrazem hlavy. Zákaz řízení motorových vozidel se netýká pacientů, kteří jsou více jak rok bez záchvatů. Proto i jedna z pacientek, starší 18 let, si smí udělat řidičský průkaz na auto. Druhá výzkumná otázka zní: „Jaký má epilepsie vliv na trávení volného času u dětí?“ Sportovní aktivity provádějí pod dohledem rodiny nebo přátel. Plavou spíše v mělké vodě. Plavání ve volné vodě se někteří úplně vyhýbají, nebo alespoň používají plovací vestu. Pacientka s kompenzovanými záchvaty plave v hloubce bez vesty, ale pod dohledem. Pokud jezdí na kole, tak pouze s rodinou nebo přáteli. Pacienti s kompenzovanými záchvaty smí jezdit i po silnicích. Bohužel právě pacienti s fotosenzitivitou většinou nedodržují nařízení,

59

týkající se televize a počítače. Mají povoleno 1-1,5 denně, pouze v osvětlené místnosti. Neměli by hrát ani počítačové hry. Toto opatření spíše dodržují. Třetí výzkumná otázka zní: „Jak se děti s epilepsií chrání před úrazy?“ Rodiče často kvůli nemoci provádějí některé úpravy ve svých obydlích, aby se zabránilo poranění hlavy dítěte, ke kterému by mohlo dojít především při epileptickém záchvatu. Bohužel někteří tato opatření berou na lehkou váhu. Dle odpovědí kupují protiskluzové podložky, pevné polštáře, tvarované plasty na rohy nábytku, vyměňují plynový sporák za elektrickou troubu. Někteří pacienti se přestávají zamykat v koupelně a na toaletě. Pacientky, s kterými byly provedeny rozhovory, mají spíše lehčí formy epilepsie, proto není nutné provádět větší zásahy v místnostech. Doktoři doporučují jistá omezení v rámci tělesné výchovy. Maminka jedné pacientky uvedla, že její dcera nesmí hrát míčové hry, skákat přes kozu a šplhat. Naprosto nevhodná je jízda na tobogánech, kterou bohužel jedna pacientka s fotosenzibilitou praktikuje s její maminkou. Čtvrtá výzkumná otázka zní: „Jaké změny mají v režimu dne děti s epilepsií?“ Pro úspěšnou léčbu je velice důležitá pravidelnost jak ve spánkovém režimu, tak ve stravování. Z rozhovorů vyplývá, že pravidelnost ve stravování často dodržují. Většinou se stravují nejpozději 1 hodinu před spaním. Už méně dodržují spánkový režim a pitný režim. Často dospávají odpoledne po škole, nebo o víkendech. Někteří chodí spát a vstávají nepravidelně. Z odpovědí je zřejmé, že dodržování režimových opatření výrazně pozitivně ovlivňuje průběh nemoci a přispívá ke zdárnému potlačení epileptických záchvatů či dokonce k vyléčení pacienta. Třetí pacientka bohužel není maminkou vedena k dodržování pokynů lékaře. Proto se u ní zvyšuje frekvence výskytu epileptických záchvatů. Naproti tomu první pacientka je velice vzorná. Snaží se dodržovat většinu pokynů. Jako u jediné z nich se u ní epilepsie vyskytuje již od mala. Přestože se u pacientky záchvaty stále objevují, její stav je stabilizovaný a generalizované záchvaty zcela vymizely. V případě druhé pacientky není vůbec jasné, co bylo příčinou nemoci. Došlo k poměrně rychlému zaléčení. Maminka si stěžovala, že dcera měla velké psychické problémy, na které zabrala léčba. Přestože se u pacientky záchvaty již nevyskytují, měla by více dbát na dodržování režimových opatření, aby nedošlo k relapsu.

60

Závěr Ve své absolventské práci jsem se zabývala velice závažným a bohužel v posledních letech čím dál častějším onemocněním mozku, epilepsií. Teoretická část obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii nervové soustavy. Charakterizuje epilepsii, epileptické a neepileptické záchvaty a poukazuje na mechanismy jejich vzniku. Další stránky se již plně věnují samotné nemoci a především je zde podrobně popsána doplňková léčba, prevence epilepsie a režimová opatření, která pramení již z názvu práce. Stěžejním bodem je praktická část, jejímž cílem bylo provést kvalitativní výzkum. Uskutečnila jsem 3 řízené rozhovory s maminkami pacientek, navštěvující oddělení dětské neurologie. Přehled všech otázek je uveden v příloze č. 2. Posléze jsem odpovědi získané z rozhovorů podrobně rozebrala, porovnala navzájem a také s poznatky z teoretické části. V závěru diskuze jsem odpověděla dle informací získaných z rozhovorů na 4 výzkumné otázky: „Jak epilepsie ovlivňuje u dětí výběr jejich dalšího studia a budoucího povolání?“, „Jaký má epilepsie vliv na trávení volného času u dětí?“, „Jak se děti s epilepsií chrání před úrazy?“ a „Jaké změny mají v režimu dne děti s epilepsií?“. Cílem práce bylo seznámení čtenáře s možností doplňkové léčby epilepsie a doporučení preventivních opatření zabraňujících, snižujících frekvenci či alespoň intenzitu průběhu epileptických záchvatů. Cíl mé práce byl jednoznačně splněn. Napsáním této práce jsem získala spoustu znalostí o epilepsii. Jsem ráda, že jsem některé mohla již využít a doufám, že tato práce poslouží i dalším lidem, potýkající se s touto nemocí.

61

Summary Regimen Measures in Epilepsy The assignment is focused on spreading common knowledge about the supplementary epilepsy treatment methods among parents and their children. The aim of the assignment is to get the readers familiar with the possibility of the supplementary epilepsy treatment and recommendation of the preventative measures that may inhibit the frequency or at least intensity of the epileptic seizure process. The epilepsy is a very serious chronic neurological brain disease that is shown by repetitive epileptic seizures. The seizures are caused by a temporary abnormal activity of certain groups of brain cells that can show as a perception or consciousness disorder or cramps. Epilepsy affects children as well as adults at any age. In spite of being a serious disease, the prognosis of epilepsy looks quite positive. Up to 70 % of patients can be recovered. In the developed countries there are about 24 to 53 new cases per 100 thousand people per year. In the developing countries the number of cases is 3 times higher. In the Czech Republic there are about 70 thousand patients that sustained seizure in the last 5 years. Epilepsy is 2.5 times more frequent in men than women, and there is a higher risk of incidence in people over 60. Keeping the regimen measures can avoid the cause of the epilepsy itself, or at least may reduce its symptoms. That means not only lifestyle changes, but also the use of the supplementary treatment such as vitamins, minerals, nootropics, cognitives and homeopathics. The lifestyle changes means adjusting eating habits, abstinence, regular sport activity, quitting smoking etc. One of the most effective way of children and adult epilepsy treatment is so called ketogenic diet that consists of a high protein, fat and a low carbohydrate intake. But it is very difficult to sustain it. In case of unsuccessful pharmacological treatment, the surgery or stimulation treatment of the vagus nerve, may be the last option.

62

The theoretical part is focused on the anatomy and physiology of the nervous system, on the causes of epilepsy, its diagnosis, the types of seizures and epilepsy, non-epileptic seizures, screening methods and EEG, complication of epilepsy, prevention, treatment and regimen measures. For the practical part there are collected three interviews with mothers and their children up to nineteen years. The interviews took place in the department of the paediatric neurology. The answers from the interviews were compared and evaluated in the discussion. Key words: regimen measures, epilepsy, serious disease, epileptic seizure, supplementary

63

Bibliografie Monografie 1. DRUGA, Rastislav; GRIM, Miloš.; DUBOVÝ, Petr. Anatomie centrálního nervového systému. 1. vyd. Praha: Galén, 2011. 219 s. ISBN 978-80-7262-706-6. 2. ELIŠKOVÁ, Miloslava; NAŇKA, Ondřej. Přehled anatomie. 2. doplněné a přepracované vydání. Sv. 2. Praha: Galén-Karolinum, 2009. 416 s. ISBN 978-80-7262-612-0. 3. TROJAN, Stanislav a kol. Lékařská fyziologie. 4. doplněné a přepracované vydání. Sv. 4. Praha: Grada Publishing, 2003. 771 s. ISBN 80-247-0512-5. 4. PETROVICKÝ, Pavel a kol. Klinická neuroanatomie CNS s aplikovanou neurologií a neurochirurgií. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 628 s. ISBN 978-80-7387-039-3. 5. OŠLEJŠKOVÁ, Hana; MAKOVSKÁ, Zuzana. Naše dítě má epilepsii. 1. vyd. Ostrava: Adéla, 2009. 34 s. ISBN 978-80-87094-05-1. 6. BRÁZDIL, Milan; HADAČ, Jan; MARUSIČ, Petr a kol. Farmakorezistentní epilepsie. 2. doplněné a aktualizované vydání. Sv. 2. Praha: Triton, 2011. 301 s. ISBN 978-80-7387495-7. 7. Ošlejšková, H. Epileptické a neepileptické záchvaty v dětství a adolescenci. 1.vyd. Plzeň: ADELA, 2009. 274 s. ISBN 978-80-87094-06-8. 8. SUCHOPÁR, Josef, PharmDr a kol. Volně prodejné přípravky v praxi lékárníka a lékaře. 3. vyd. Praha: Edukafarm, 2011. 478 s. ISBN 978-80-254-9212-3. 9. LOCKIE, Andrew. Homeopatie. 1. vyd. Bratislava: Noxi, 2004. 128 s. ISBN 80-8917904-5. 10. BRÁZDIL, Milan a kol. Soubor minimálních diagnostických a terapeutických standardů u pacientů s epilepsií. 2. vyd. Praha: EpiStop, 2013. 57 s. ISBN 978-80-903979-6-5. 11. MANDÁKOVÁ, Lívie a kol. Epilepsie a zaměstnání. 1. vyd. Praha: Epistop, 2014. ISBN 978-80-903979-7-2. Seriálové publikace 12. KUBA, Robert; RYZÍ, Michal. Somaticky podmíněné neepileptické záchvaty. Neurologie pro praxi. 2010, č. 3, s. 153-156. 13. HOVORKA, Jiří. Novinky v léčbě epilepsie. Remedia. 2009, č. 5, s. 366-370. 64

14. KOPŘIVA, František. Dvě tváře guaifenesinu v léčbě kašle. Remedia. 2013, č. 1, s. 7980. Elektronické dokumenty 15. Neuroglie. Wikiskripta [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Neuroglie#Perifern.C3.AD_glie 16. O epilepsii. Společnost E [online]. 2015 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z:

http://www.spolecnost-e.cz/co-je-epilepsie/ 17. ŠINDELKA, Gustav; ŽIVNÝ, Boris. Epilepsie [online]. 2000 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ssvp.wz.cz/Texty/epilepsie.html 18. Epilepsie. Vitalion [online]. 2015 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z:

http://nemoci.vitalion.cz/epilepsie/ 19. OŠLEJŠKOVÁ, Hana. Neepileptické záchvaty [online]. 2016 [cit. 2016-2-24]. Dostupné

z: http://telemedicina.med.muni.cz/pdm/detskaneurologie/index.php?pg=neepilepticke-zachvaty 20. PIVOŇKOVÁ, Eva. Dooseho syndrom [online]. 2016 [cit. 2016-3-17]. Dostupné z: http://www.priznaky-projevy.cz/neurologie-neurochirugie/myoklonicka-astatickaepilepsie-dooseho-syndrom-priznaky-projevy-symptomy 21. KASPEROVÁ, Martina. Neurologické vyšetření [online]. 2007 [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/neurologicke-vysetreni/?chapter=5 22. HLOCH, Ondřej. Vzorové anamnézy [online]. 2007 [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://new.propedeutika.cz/?p=310 23. Výpočetní tomografie. Wikiskripta [online]. 2016 [cit. 2016-2-9]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/V%C3%BDpo%C4%8Detn%C3%AD_tomografie 24. Antiepileptika, látky na epilepsii. Náš člověk [online]. 2016 [cit. 2016-3-12]. Dostupné

z: http://leciva-leky.nasclovek.cz/antiepileptika-antikonvulziva 25. Nootropika a kognitiva. Náš člověk [online]. 2016 [cit. 2016-3-17]. Dostupné z: http://leciva-leky.nasclovek.cz/kognitiva-nootropika 26. Kozlík lékařský. Vitalion [online]. 2016 [cit. 2016-3-17]. Dostupné z:

http://byliny.vitalion.cz/kozlik-lekarsky/ 27. Třezalka tečkovaná. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2016 [cit. 2016-3-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99ezalka_te%C4%8Dkovan%C3%A1 65

28. Vitamíny B. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-3-16].

Dostupné z: http://www.lekarna.cz/vitaminy-b/ 29. BAJAČEK, Michal. Epilepsie a vliv výživy na lidský organismus [online]. 2015 [cit. 2016-

3-16]. Dostupné z: http://www.spolecnost-e.cz/wpcontent/uploads/tiskoviny/zlutaky/epilepsie-a-vyziva-2012.pdf 30. Homeopatická materia medika. Homeopatie-alternativní medicína [online]. 2007 [cit. 2016-2-17]. Dostupné z: http://vilcakul.extra.hu/index.php 31. BAJAČEK, Michal. Epilepsie, volný čas a sport [online]. 2012 [cit. 2016-3-15]. Dostupné z: http://www.spolecnost-e.cz/wpcontent/uploads/tiskoviny/zlutaky/epilepsie-volny-cas-a-sport-2012.pdf 32. BAJAČEK, Michal. Epilepsie a ochrana proti úrazům [online]. 2011 [cit. 2016-3-16]. Dostupné z: http://www.spolecnost-e.cz/wpcontent/uploads/tiskoviny/zlutaky/epilepsie_a_ochrana_proti_urazum_2011.pdf 33. MLČOCH, Zbyněk. Prevence úrazu u epilepsie, epileptika [online]. 2011 [cit. 2016-418]. Dostupné z: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/neurologienemoci-vysetreni/prevence-urazu-u-epilepsie-epileptika 34. Čaj ze šalvěje. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-18]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/caj-ze-salveje-20x1-5gm-lecivy-caj-89746/ 35. Magne B6 forte. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-18]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/magne-b6-forte-tablety-50-tbl/ 36. B-komplex + vitamin C. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-418]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/walmark-b-komplex-vitamin-c-tbl-100/ 37. GS Extra Strong Multivitamin. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-18]. Dostupné z: 38. Zkuste se znovu naučit správně spát. Redakce ordinace [online]. 2013 [cit. 2016-418]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/zkuste-se-znovu-naucit-spravnespat/ 39. Čajová směs pro klidný spánek. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-18]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/cajova-smes-pro-klidny-spanek-20x21gm-lecivy-caj/ 40. GS dormian. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-18]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/gs-dormian-cps-30-15-akce-podzim-2008/ 66

41. Guajacuran. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-18]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/guajacuran-drg-30x200mg-blistr/ 42. L-tryptofan. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-18]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/brainway-l-tryptofan-cps-50/ 43. BAJAČEK, Michal. Epilepsie a psychologická péče [online]. 2011 [cit. 2016-4-19]. Dostupné z: http://www.spolecnost-e.cz/wp-content/uploads/tiskoviny/zlutaky/epilepsie-apsychologicka-pece-2012.pdf 44. Piracetam Al 800. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-19]. Dostupné

z:

http://www.lekarna.cz/piracetam-al-800-100x800mg-potahovane-

tablety/ 45. Encephabol. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-19]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/encephabol-1x200ml-suspenze/ 46. GS Ginkgo forte. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-19]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/gs-ginkgo-forte-60mg-tbl-70-30/ 47. Ascoffin energy. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-19]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/ascoffin-energy-10x8g/ 48. BAJAČEK, Michal. Epilepsie, partnerské vztahy a rodičovství [online]. 2011 [cit. 20164-19]. Dostupné z: http://www.spolecnost-e.cz/wpcontent/uploads/tiskoviny/zlutaky/epilepsie-partnerske-vztahy-2012.pdf 49. Kyselina listová. Nemoc-projev-samoléčba [online]. 2011 [cit. 2016-4-19]. Dostupné z: http://www.elekarnice.cz/ovoce-zelenina-apod-/kyselina-listova/ 50. GS Mamavit. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-19].

Dostupné z: http://www.lekarna.cz/gs-mamavit-100-10-tablet/ 51. Elasti Q-kyselina listová. Lékárna-první internetová lékárna [online]. 2016 [cit. 2016-4-

19]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/elasti-q-kyselina-listova-800-tbl-60/ 52. Baby bio čaj pro kojící matky s jestřabinou. Lékárna-první internetová lékárna

[online]. 2016 [cit. 2016-4-19]. Dostupné z: http://www.lekarna.cz/leros-baby-biocaj-pro-kojici-matky-n-s-20x2g/

67

Seznam použitých zdrojů obrázků 53. Obrázek č. 1: ŠIŠKOVÁ, Dana. Závažná dětská neurologická onemocnění [online].

2016 [cit. 2016-8-18]. Dostupné z: http://www.sancedetem.cz/cs/hledampomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/deti-s-jinym-zavaznym-zdravotnimznevyhodnenim/neurologicka-onemocneni/zavazna-detska-neurologickaonemocneni.shtml 54. Obrázek č. 2: Vyšetření mozku pomocí EEG je často předepisováno zbytečně.

Novinky.cz [online]. 2016 [cit. 2016-8-18]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/zena/zdravi/320276-vysetreni-mozku-pomoci-eeg-je-castopredepisovano-zbytecne.html

68

Přílohy Příloha č. 1 Seznam použitých zkratek CNS

centrální nervová soustava

RA

rodinná anamnéza

SA

sociální anamnéza

OA

osobní anamnéza

PA

pracovní anamnéza

TA

toxikologická anamnéza

FA

farmakologická anamnéza

AA

alergická anamnéza

GA

gynekologická anamnéza

NO

nynější onemocnění

MRI

magnetická rezonance

fMRI

funkční magnetická rezonance

H MRS

magnetická rezonanční spektroskopie

PET

pozitronová emisní tomografie

SPECT

jednofotonová emisní počítačová tomografie

CT

počítačová tomografie

EEG

elektroencefalografie

GABA

kyselina gama-aminomáselná

AE

antiepileptikum

HA

hormonální antikoncepce

Příloha č. 2 Otázky k rozhovorům Křestní jméno Pohlaví Kolik je Vaší dceři let? Předpokládám, že Vaše dcera je ještě svobodná? Prodělala Vaše dcera závažnější onemocnění v dětském věku či vážnější úraz mozku či hlavy? Povolání Předpokládám, že dodržuje absolutní zákaz kouření a pití alkoholu? Žijete na vesnici nebo ve městě? V domě či bytě? Má nějaké sourozence? Vyskytuje se epilepsie ve Vaší rodině, případně jiné onemocnění související s centrální nervovou soustavou? Víte co je příčinou vzniku epilepsie u Vaší dcery? Jak zní přesně diagnóza? Jaké užívá léky a doplňky stravy? Má Vaše dcera pravidelný menstruační cyklus? Užívá hormonální antikoncepci? Pokud ano, dochází k interakcím mezi AE a antikoncepcí? Jakou školu Vaše dcera navštěvuje? Už jste přemýšleli o dalším studiu? Ovlivňuje epilepsie výběr školy? Znáte omezení týkající se výběru budoucího povolání? Víte, kdy byla u pacientky diagnostikovaná epilepsie? Mohla byste mi popsat, jak záchvat probíhá a jak dlouho přibližně trvá? Jak často mívá záchvaty? Umíte rozpoznat, kdy záchvat přijde?

Víte co u Vaší dcery provokuje vznik epileptického záchvatu? Potom co jste se dozvěděli, že Vaše dcera trpí epilepsií, uzpůsobili jste tomu jednotlivé místnosti v bytu či domě? Jak? Dívá se na televizi v osvětlené místnosti, ze vzdálenosti alespoň 2 metrů? Hraje vaše dcera počítačové hry? Koupe se v napuštěné vaně v doprovodu blízké osoby? Plave Vaše dcera maximálně do výšky ramen blízké osoby? Používá plovací vestu ve volné vodě (moře, jezero) nebo se plavání ve volné vodě úplně vyhýbá? Jaký druh sportů provozuje? Jezdí Vaše dcera na kole? Pokud ano, jezdí spíše po silnici nebo v terénu? S kým? Dodržuje pitný režim (1,5-2 l tekutin denně)? Stravuje se pravidelně? Jaká doba uplyne od posledního jídla, než jde spát? Přijímá v potravě hodně bílkovin (mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, luštěniny)? Kolik hodin denně stráví u televize a počítače? V kolik hodin chodí spát a v kolik vstává? Myslíte si, že Vašemu dítěti epilepsie ovlivnila kvalitu života? Jak? Změnilo se chování okolí k Vašemu dítěti? Myslíte si, že máte dostatek informací o epilepsii a o všem co s ní souvisí? Případně které informace postrádáte? Má v důsledku nemoci Vaše dítě nějaké psychické problémy? Navštěvuje psychologa? Mají antiepileptika, která Vaše dítě užívá, nějaké nežádoucí účinky? Které? Víte, že doplňková léčba může zmírnit nežádoucí účinky antiepileptik?

Přemýšleli jste někdy o homeopatii? Zkusili jste ji? Jaké přípravky?

Příloha č. 3 Obrázek č. 1: neurologické kladívko používané při vyšetřování pacienta v ambulanci [53]

Obrázek č. 2: záznam z EEG [54]