REGULAČNÍ PLÁN KYJOV - ZÓNA BUKOVANSKÁ I

REGULAČNÍ PLÁN KYJOV - ZÓNA „BUKOVANSKÁ I“

B) TEXTOVÁ ČÁST

ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO SPOL. S R.O.

Akce .

REGULAČNÍ PLÁN ZÓNY KYJOV – BUKOVANSKÁ I

Evidenční číslo :

23-06-911

Pořizovatel :

Městský úřad Kyjov

Jednatelé společnosti : Ing. arch. Vladimír Klajmon Ing. arch. Pavel Mackerle

Projektanti : urbanismus, architektura:

Ing. arch. Pavel Mackerle

dopravní řešení:

Ing. Blanka Ježková

vodní hospodářství:

Ing. Pavel Veselý

energetika, spoje:

Ing. Pavel Veselý

ekologie, životní prostředí:

Mgr. Martin Novotný

zemědělství, ochrana ZPF, PUPFL:

Mgr. Martin Novotný

Brno, květen 2006 Tel. :

54517 5791 – 5799 54517 5890 – 5896

e-mail : [email protected]

2

Razítko:

SCHVALOVACÍ DOLOŽKA

Schvalovací orgán .

Zastupitelstvo města Kyjova

Schvalující dokument :

ZM XXII/10 - usnesení č.I/5

Datum schválení :

7. března 2006

Podpis: Jméno a příjmení :

František Kouřil

Funkce .

Mgr. František Lukl

místostarosta

Pořizovatel :

starosta

Městský úřad v Kyjově

Podpis : Jméno a příjmení :

Ing. arch. Vladimír Vašíek

Funkce :

odbor územního plánu a rozvoje

Nadřízený orgán územního plánování :

Datum

a

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu

číslo

stanoviska k ÚPD:

Zhotovitel :

jednací

28. února 2006 JMK 23098/2006

Urbanistické středisko Brno spol. s r.o.

Podpis. Jméno a příjmení: Funkce .

Ing.arch. Pavel Mackerle hlavní projektant

3

Razítko :

SEZNAM DOKUMENTACE :

A).

Grafická část : Hlavní výkres : 1. Regulativy plošného a prostorového uspořádání

1 : 1000

Ostatní výkresy : 2. Řešení dopravní obsluhy území

1 : 1000

3. Řešení technického vybavení území

1 : 1000

4. Vymezení pozemků pro veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy

B).

1 : 1000

5. Vyhodnocení důsledků řešení na ZPF,PUPFL

1 : 1000

6. Doložka civilní ochrany

1 : 1000

Textová část Průvodní zpráva Doložka civilní ochrany

C).

Závazná část ve formě regulativů

4

B . TEXTOVÁ ČÁST

1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA

5

OBSAH DOKUMENTACE :

1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA ......................................................................................................................... 5 1. Základní údaje : ................................................................................................................................... 8 1.1. Hlavní cíle řešení .......................................................................................................................... 8 1.2. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace ................. 9 1.3. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska pro zpracování RP a projednání návrhu RP........ 9 1.4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ......................................................................... 9 1.5. Podklady ..................................................................................................................................... 10 1.6. Základní pojmy, zkratky .............................................................................................................. 10 2. Návrh řešení regulačního plánu : ..................................................................................................... 14 2.1.Vymezení řešeného území .......................................................................................................... 14 2.2.Specifické charakteristiky řešeného území části města vyplývající z její polohy a funkcí, včetně základních podmínek ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.......................... 17 2.2.1. Specifická charakteristika řešeného území části města ...................................................... 17 2.2.2. Ochrana civilizačních a kulturních hodnot území................................................................. 17 2.2.3. Ochrana přírodních hodnot území ....................................................................................... 17 2.3. Vazby řešeného území na širší okolí a ostatní části města ....................................................... 18 2.4. Návrh urbanistické koncepce...................................................................................................... 18 2.5. Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení a další podmínky pro umístnění staveb......................................................................................................... 20 2.5.1. Regulační prvky prostorového a plošného uspořádání :...................................................... 20 2.5.2. Funkční využití pozemků...................................................................................................... 22 2.5.3. Další podmínky pro umístění staveb.................................................................................... 28 2.6. Limity využití území..................................................................................................................... 30 2.7. Návrh řešení dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady.................. 30 2.7.1. Doprava................................................................................................................................ 30 2.7.2. Zásobování vodou................................................................................................................ 36 2.7.3. Odkanalizování..................................................................................................................... 37 2.7.4. Zásobování elektrickou energií ............................................................................................ 38 2.7.5. Zásobování plynem .............................................................................................................. 39 2.7.6. Spoje .................................................................................................................................... 39 2.7.7. Veřejné osvětlení.................................................................................................................. 39 2.7.8. Nakládání s odpady ............................................................................................................. 40 2.8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění ........................................................................................................................................................... 40 2.9. Vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav....................... 40 2.10. Návrh řešení požadavků civilní ochrany................................................................................... 45 2.11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí : ............ 45

6

2.11.1. Celková hygienická situace................................................................................................ 45 2.11.2. Ovzduší .............................................................................................................................. 45 2.11.3. Voda ................................................................................................................................... 45 2.11.4. Půda ................................................................................................................................... 45 2.11.5. Hluk .................................................................................................................................... 45 2.12. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určených k plnění funkce lesa : .......................................................................................... 46 2.12.1. Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu.......................................................... 46 2.12.2. Vyhodnocení záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa........................................... 50 2.13. Návrh lhůt aktualizace .............................................................................................................. 50 2.14. Urbanistická ekonomie : ........................................................................................................... 50 2.15. Etapizace výstavby : ................................................................................................................. 51 2. DOLOŽKA CIVILNÍ OCHRANY OBYVATELSTVA ........................................................................... 52

7

1. Základní údaje : 1.1. Hlavní cíle řešení Město Kyjov má schválený územní plán města Kyjova (zhotovitel – Urbanistické středisko Brno spol. s r.o., r. 1997), který byl schválen dne 2.2.1998 a byla vydána obecně závazná vyhláška o závazných částech územního plánu s platností od 1.5.1998 a jsou schválené změny č.1,2,4 k tomuto ÚPN SÚ. Územní plán vymezil lokalitu „Bukovanská“ (identifikační čísla v územním plánu i.č 76-83) pro funkci bydlení a pro občanské vybavení. V současné době je území využito pro zemědělskou výrobu – převážná část jako orná půda. Město má nedostatek ploch pro výstavbu objektů pro bydlení, proto se rozhodlo zpracovat dokument, který by dořešil územně technickou problematiku, rozdělil území na pozemky pro jednotlivé funkce a reguloval výstavbu v této lokalitě. S ohledem na velikost rozvojové plochy, byla lokalita Bukovanská rozdělena dle stávající bariery – silnice III.třídy na dvě části Bukovanská I a Bukovanská II. Pro zpracování regulačního plánu byla vybrána firma Urbanistické středisko Brno spol. s r.o. Zadání pro vypracování regulačního plánu bylo schváleno v městském zastupitelstvu. Z analýzy aktuálních problémů vyplývají důvody pro zpracování tohoto regulačního plánu : problém 1 :

nedostatek kvalitních míst pro bydlení může zvýšit riziko odlivu mladých lidí z města

problém 2 :

město má zájem získat do města silné investory, kterým je třeba pro špičkové pracovníky nabídnout možnost vybudování kvalitního bydlení

problém 3 .

je třeba skloubit kvalitní výstavbu minulosti se současnou výstavbou a navrhnout začlenění do urbanistické struktury města

problém 4 :

etapizaci navrhnout tak, aby město mohlo na svých pozemcích realizovat inženýrské sítě a komunikace a případným prodejem pozemků mělo možnost získat finační prostředky na další etapy

problém 5 .

v současné době nelze odhadnout zájem o výstavbu v této lokalitě

problém 6 :

není známa sociální skladba potenciálních zájemců o bydlení a proto nelze odhadnout o jaký druh (bytový dům, rodinný dům) a formu zástavby (volná, uzavřená) bude zájem

Hlavní cíle rozvoje území : vytvořit obytnou zónu se zdravými životními podmínkami dořešit obsluhu území (především dopravní napojení a řešení inženýrských sítí) zajistit zóně prostorovou identitu v kontextu této části města dořešit napojení lokality na organismus města dle zásad daných v územním plánu navrhnout etapizaci a s ohledem na investiční náročnost a vlastnictví proveditelnost výstavby zajistit urbanistické vazby na území Bukovanská II Na základě těchto problémů jsou stanoveny cíle, které má regulační plán sledovat : cíl 1 :

uspokojení poptávky po různých formách bydlení index pro měření plnění tohoto cíle : počet bytů v bytových domech a počet bytů v rodinných domech

cíl 2:

uspokojení poptávky po kvalitním bydlení indexy pro měření plnění tohoto cíle : průměrná velikost parcely rod.domku

cíl 3 :

uspokojení poptávky na kvalitní vytváření městského prostředí

8

indexy pro měření plnění tohoto cíle : m2/ veřejné zeleně/obyvatele m2 veřejných prostranství/ obyvatele dostupnost v m občanského vybavení cíl 4 :

atraktivita a rentabilita investice pro město : indexy pro měření plnění tohoto cíle : poměr měrné jednotky sítí a komunikací na byt

1.2. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace Do regulačního plánu byly převzaty tyto zásady ze schválených územně plánovacích dokumentů : Územní plán velkého územního okresu Hodonín – vzhledem k měřítku (1:50000) a podrobnosti řešení nemá zásadní vliv na lokalitu „Bukovanská I“. Závazným podkladem je schválený územní plán města Kyjova (zhotovitel – Urbanistické středisko Brno spol. s r.o., r. 1997), který byl schválen dne 2.2.1998 a byla vydána obecně závazná vyhláška o závazných částech územního plánu s platností od 1.5.1998 a který vymezuje funkční a obslužné zásady pro řešené území s identifikací : •

lokalita „Bukovanská I“ i.č. 75-83

Regulační plán je v zásadě v souladu se schváleným územním plánem; upřesňuje hranice funkčních ploch s ohledem na morfologii terénu, vlastnictví pozemků a etapizaci zástavby. S etapizací souvisí i způsob odkanalizování, kdy necelá polovina území Bukovanská I je napojena jednotnou kanalizací na stávající kanalizační řad v ul.Svatoborská s nutností rekonstrukce a větší část území Bukovanská I a celé území Bukovanská II je navržena dle územního plánu s oddílnou kanalizací. Toto upřesnění prakticky podmiňuje realizaci prvních etap výstavby v části u areálu Nemocnice Kyjov. Vzhledem k tomu, že od schválení územního plánu byla realizována nová regulační stanice plynu na okraji areálu nemocnice, v rámci RP není uvažováno s přeložkou VTL plynovodu dle schváleného územního plánu.

1.3. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska pro zpracování RP a projednání návrhu RP Ve schváleném souborném stanovisku ke konceptu RP nebyly vzneseny zásadní připomínky, regulační plán respektuje souborné stanovisko včetně připomínek. Na základě souborného stanoviska byla vybrána varianta A s podmínkou upřesnění množství dešťových vod a možností napojení na kanalizaci v ul.Svatoborská. V průběhu práce na návrhu na základě jednání s pořizovatelem byl způsob odkanalizování upřesněn a je popsán v příslušné kapitole. Na základě požadavků Krajské hygienické stanice byly upřesněny regulativy ohledně ochrany zdravých životních podmínek, především z hlediska problematiky rizika nadměrného hluku z dopravy. oproti konceptu byla navržena protihluková clona, jejíž nutnost je nutno ověřit měřením. Ostatní připomínky byly zapracovány do regulačního plánu. V rámci projednání návrhu RP byl vznesen požadavek na prověření kapacit kanalizačních stok v širším zázemí řešeného území, což je ve zprávě uvedeno. Dále bylo na základě požadavku pořizovatele provedeno upřesnění regulativů.

1.4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Koncepce rozvíjí zásady udržitelného rozvoje : •

koncepce řešení je v souladu s celkovou koncepcí města, nedojde k narušení žádných složek životního prostředí

9

Koncepce regulačního plánu respektuje hodnoty řešeného území - jsou respektovány kulturní, civilizační i přírodní hodnoty území: •

nová zástavba respektuje panorama města, ve vlastním řešení jsou navrženy průhledy na radnici a historické jádro

•

v regulativech jsou navrženy zásady z hlediska urbanistické a architektonické exponovanosti lokality (především v dálkových pohledech)

Koncepce respektuje zachování pohody bydlení : •

jsou respektovány zásady ochrany životního prostředí – pohoda bydlení je zajištěna urbanistickým řešením – oddělením zástavby od zdrojů hluku – stávající i navržené silnice II/432, železnice

•

mezi obslužnými a zklidněnými komunikacemi jsou navrženy rychlostní prahy

1.5. Podklady Pro zpracování regulačního plánu byly použity tyto podklady : •

Mapa skutečného stavu v digitálním formátu 1: 1000

•

Zpráva o IG průzkumu v nemocnici

•

Urbanistická studie Kyjov- část za nádražím – diplomová práce (Zdeněk Hejda 2004)

•

Studie lokality Bukovanská (Projektis, Projekce pozemních staveb –Ing.J.Kratochvíla, Urbanistické středisko Brno spol. s r.o.)

•

záměr na vybudování odstavných stání pro motorová vozidla v areálu nemocnice (mimo řešené území)

•

Zadání pro zpracování regulačního plánu Kyjov – lokalita Bukovanská I

1.6. Základní pojmy, zkratky Závazné regulativy stanoví : •

zásady uspořádání pozemků, kterými se stanoví regulativy plošného (funkčního) a prostorového uspořádání pozemků s vymezením: hranice funkčních ploch vymezujících funkční využití pozemků stavební čáry a hranice (vymezují zastavitelnou část pozemku) max.přípustné výšky zástavby uspořádání uličních prostor zásad uspořádání dopravy a technického vybavení

•

vymezení pozemků pro veřejně prospěšné stavby a pro nutné asanační úpravy

•

limity a ochranné režimy využití pozemků, kterými se stanoví zejména mezní hodnoty využití území

Zásady uspořádání pozemků : •

pozemky zastavitelné (urbanizované) – zastavitelnými pozemky se rozumí veškeré současně zastavěné pozemky a zastavitelné pozemky (pozemky nezastavěné, avšak k zastavění tímto regulačním plánem navržené)

•

pozemky volné (neurbanizované) - volnými pozemky se rozumí pozemky, které nelze zastavět vůbec, nebo které lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy

10

Z hlediska koncepce je řešené území děleno na : •

stabilizované pozemky – jsou pozemky s dosavadním charakterem daným stávajícími funkčními a prostorovými vazbami (výška zástavby, koeficient zastavění), které se nebudou zásadně měnit, v převážné míře stavební práce zahrnují údržbové práce

•

rozvojové pozemky – jsou pozemky navržené pro založení nových funkčních a prostorových struktur

Regulativy se uplatní vždy, když v dotčeném území bude :

•

•

•

realizována nová stavba

•

bude prováděna rozsáhlá dostavba původní stavby (více než 25 % půdorysné plochy) nebo nadstavba o více než jedno podlaží

•

bude prováděna zásadní rekonstrukce – změní se více než 50 % původní půdorysné plochy

•

v ostatních případech, pokud se nemění stavební čára, nebo nebude překročena regulací udaná maximální nebo závazná výška, se stavební činnost posuzuje jako zlepšení standardu stávajícího stavu a prostorová regulace se uplatňuje přiměřeně

prostorová regulace : •

stavební čára udává hranici části pozemku určené k zastavění a polohu výstavby hlavního objemu objektu a garáže

•

stavební hranice udává hranici plochy určené k zastavění, hlavní objem objektu a garáže nesmí tuto hranici překročit

•

zastavitelná část pozemku je plocha vymezená stavební čárou a stavebními hranicemi

•

výška objektů je udána v metrech od úrovně přilehlé komunikace po římsu objektu

plošná (funkční) regulace : •

podle funkčního členění jsou v řešeném území rozlišovány :

•

zastavitelné pozemky : •

pozemky pro bydlení

•

pozemky pro smíšenou funkci občanské vybavení a bydlení

•

pozemky pro sport a rekreaci

•

pozemky pro veřejnou zeleň

•

pozemky pro veřejná prostranství

•

pozemky pro dopravní obsluhu území a pro technické vybavení

Limity využití území – udávají míru stavebního využití pozemku : Limitem se rozumí zákonem nebo jiným obecně platným právním předpisem (obecně platnou vyhláškou o závazných částech regulačního plánu) daná relativně nepřekročitelná – mezní - hodnota pro ochranu zdravého životního prostředí. Limity stanovené v regulačním plánu je možno překročit pouze výjimečně pokud to vyžadují zvláštní městotvorné důvody a pokud překročení není proti ostatním veřejným zájmům : •

koeficient zastavění (index zastavění) pozemku udává přípustný počet m2 zastavěné plochy na m2 pozemku

•

ochranné režimy – plocha navržená k ochranné péči a nebo plocha chráněná ve smyslu příslušného legislativního opatření

•

pro odstupy staveb platí vyhláška č. 137/1998 Sb.

11

Chráněný venkovní prostor je definován dle platných legislativních předpisů : •

chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení, výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť

•

rekreaci zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich

•

chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb

Forma zastavění •

otevřená – objekty jsou stavěny s bočním odstupem (každý objekt má minimálně jeden boční odstup)

•

uzavřená – objekty jsou stavěny bez bočního odstupu (minimálně jeden objekt je bez bočního odstupu)

Režim řízené výstavby, etapizace : •

vyjadřuje žádoucí soustředění stavební činnosti do omezeného časového úseku

Podmínky využití pozemků jsou upřesňující podmínky využití území (upřesnění funkčního typu), které mohou sloužit pro další projektovou činnost. Riziko je míra pravděpodobnosti negativního působení činností, dějů nebo stavu a chodu zařízení, které ohrožuje okolí znečištěním, havárií nebo zvláštním působením na zdraví obyvatelstva. Přípustnost činností, dějů a zařízení, umístění stavby : Přípustné: tvoří v území činnosti, děje a zařízení základní a to vždy v rozsahu nad 50% navrženého funkčního využití, umístění stavby je dle regulativů. Podmínečně přípustné: nejsou součástí činností, dějů a zařízení v území základních, ale v jednotlivých případech je možno je povolit, u umístění stavby je využíváno povolených odchylek. Nepřípustné: jsou činnosti, děje a zařízení, které nesplňují podmínky stanovené obecně platnými předpisy nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navržených jako základní, umístění hlavních staveb a garáží nesmí být povoleno mimo zastavitelnou část pozemku. Stavební pozemek – jedna nebo více parcel zahrnujících jak zastavitelnou část tak i volnou parcelu sloužící účelu, pro který stavba byla kolaudována nebo navržena. Identifikace pozemků a zastavitelných ploch : identifikace pozemků je dána parcelním číslem, každá skupina pozemků je identifikována číslem ve tvaru x.xx, přičemž první číslo udává etapu výstavby, dvojčíslí za tečkou vlastní identifikaci skupiny jednotlivých pozemků stejné funkce. Pro účely územního plánování se rozumí : •

drobnou chovatelskou činností chov drobných hospodářských zvířat neděje-li se podnikatelským způsobem

•

drobnou pěstitelskou činností nepodnikatelské pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny

•

drobnou výrobní (řemeslnou) činností, nerušícími službami se rozumí činnosti, děje a zařízení netovární povahy, jejichž účinky a vlivy neomezují, neobtěžují a neohrožují životní prostředí a pohodu bydlení sousedů nad míru obvyklou a přípustnou a jsou tedy podmíněně přípustné i v jiných funkčních plochách než jsou výrobní aktivity

•

pod pojmem maloobchodní zařízení se rozumí prodejny s prodejní plochou do 1200 m2

12

tak

Veřejně prospěšné stavby : ve smyslu § 108 zákona č.50/1976 Sb. v platném znění jsou v Kyjově schválené v rámci územního plánu veřejně prospěšné stavby. Vymezení pozemků pro nově navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst.2 písmene a) stavebního zákona č.50/1976 Sb. v platném znění, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Rozsah dotčení vlastnických práv k pozemkům a stavbám je upřesněn tímto regulačním plánem. Nejsou uváděny podmínky a regulativy pro využívání jednotlivých ploch a odstupy staveb, jejich změn, které jsou uvedeny v obecně platných předpisech – především vyhl. č.137/1998 Sb. Vymezenému funkčnímu využití polyfunkčních a monofunkčních pozemků musí odpovídat způsob jeho využívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich využívání. Stavby a jiná opatření, která funkčnímu vymezení území a ploch neodpovídají, nesmí být na tomto území povoleny. Dosavadní způsob využití polyfunkčních a monofunkčních ploch, který neodpovídá vymezenému funkčnímu využití podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru a nejsou zde dány důvody pro opatření dle § 87 a § 102 odst.3 stavebního zákona č.50/1976 Sb. v platném znění. Umisťování a povolování staveb a zařízení technického vybavení pro obsluhu jednotlivých polyfunkčních a monofunkčních ploch je přípustné jen tehdy, pokud nebudou mít negativní vliv na jejich základní funkci nad přípustnou míru. Sporné případy : k posuzování sporných případů a k posouzení přípustné míry je určen pořizovatel tohoto regulačního plánu po dohodě se stavebním úřadem a samosprávným orgánem města, popř. dotčeným orgánem státní správy.

13

2. Návrh řešení regulačního plánu : 2.1.Vymezení řešeného území Řešené území Kyjov – Bukovanská I je vymezeno na jižní straně hranicí nemocnice, na jihozápadní straně hranicí zastavitelných ploch pro bydlení (dle schváleného územního plánu), navrženou přeložkou silice II/432 na severozápadní straně, na severovýchodní straně silnicí III/4301 do Bukovan, na jihovýchodní straně stávající silnicí II/432. Území o rozloze cca 29,8 ha zahrnuje pozemky s hranicemi ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Celé řešené území je v grafické části dokumentováno v měř. 1: 1000. Identifikace parcel v řešeném území: výměra v parc.číslo podčíslo řeš.území kultura 2024 1 345 zastavěná plocha a nádvoří 2024 2 8 zastavěná plocha a nádvoří 2024 3 234 zastavěná plocha a nádvoří 2024 4 75 zastavěná plocha a nádvoří 2024 5 91 zastavěná plocha a nádvoří 2024 6 870 zastavěná plocha a nádvoří 2158 1 2859 2163 1 2849 2164 1 2867 2169 1 5748 2170 1 5688 2176 1 2942 2176 2 2884 2181 1 3028 2181 2 3083 2181 3 2992 2181 4 2962 2187 1 2952 2188 1 1455 2188 2 1543 2193 4 12355 2199 1 3016 2199 2 3899 2200 1 3178 2200 1 2179 2203 1 2849 2204 st 30 zastavěná plocha a nádvoří 2204 692 2205 1 6449 2207 2 5631 2209 1 5710 2210 2 3820 2211 1 3890 2214 2 5905 2217 2 1306 2218 1 1142 2219 2 1189 2220 1 1972

14

vlastnictví F F F F F F F F F F F F F F F F F F M F F F F F F F F M F F F M F F F F F F

KN/PK KN KN KN KN KN KN PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK KN PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK

výměra v parc.číslo podčíslo řeš.území kultura 2221 2 2045 2222 2110 2223 2 8158 2224 1 9914 2224 1 49 díl 2225 1 12378 2226 2 6319 2226 2 14 díl 2227 1 1231 2228 2 6485 2229 1 6955 2230 2 13481 2232 1 6911 2232 1 12 díl 2233 2 7022 2234 1 14040 2234 1 21 díl 2235 2 14342 2236 1 14680 2243 1 14985 2244 6075 díl 2244 18 díl 2245 7545 2246 4 5696 ostatní plocha 2246 1 7769 2246 1 21 díl 2246 2 4357 2246 3 8077 2246 5 12 zastavěná plocha a nádvoří 2251 1 4157 2252 8122 2257 8087 2258 1 7822 2258 2 7633 2272 1 14976 2272 2 15090 2273 1 7326 2278 14640 2279 7154 2284 7158 2285 7092 2290 27302 2297 13688 2303 50098 2305 8873 2306 8558 2315 3117 2321 3411 2329 1 3540 2329 2 7560 2337 3853

15

vlastnictví F F M F S F M S F M F M F S F F S M M F F S M F F S F F F F F F M M M M F F F F M F S M F F F F F F F

KN/PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK KN PK PK PK PK KN PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK

výměra v parc.číslo podčíslo řeš.území kultura 2340 3968 2345 8188 2348 7974 2354 3850 2359 3994 2360 1 3789 2360 2 3687 2365 1 3731 2365 2 3681 2366 3631 2367 3556 2375 3552 2376 3564 2381 6691 2472 2 2783 ostatní plocha 2472 5 187 ostatní plocha 2472 6 2472 7 7342 ostatní plocha 2472 8 9 ostatní plocha 2472 9 8 ostatní plocha 2472 10 3 ostatní plocha 2473 1976 2508 st 22 zastavěná plocha a nádvoří 2508 20761 vodní plocha 3006 117 zastavěná plocha a nádvoří 3007 195 zastavěná plocha a nádvoří 3008 17 zastavěná plocha a nádvoří 3009 75 zastavěná plocha a nádvoří 3010 29 zastavěná plocha a nádvoří 3040 1 3124 806 ostatní plocha 4043 1 104367 orná půda 4044 1 643157 orná půda 4044 3 1646 orná půda 4044 4 39 orná půda 4045 4 4193 orná půda 4045 3 7130 ovocný sad 4045 5 1131 ovocný sad 4045 6 2235 ovocný sad 4069 1 8553 ostatní plocha 4071 1 4072 1 614 ostatní plocha 4072 2 33 ostatní plocha 4072 3 17 ostatní plocha 4072 4 11 ostatní plocha 4072 5 27 ostatní plocha 4072 6 16 ostatní plocha 4072 7 6 ostatní plocha 4072 8 11 ostatní plocha

16

vlastnictví F F F F F M M F F F F F F S S M F M F F S M F F F F F F F F M F F F F M F F F F F F F F F F F S S

KN/PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK PK KN KN KN KN KN KN KN KN KHN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN KN

Vysvětlivky : M –město, S –stát a státní organizace,, F – fyzické a právnické osoby, KN – katastr nemovitostí, PK – pozemkový katastr

2.2.Specifické charakteristiky řešeného území části města vyplývající z její polohy a funkcí, včetně základních podmínek ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území 2.2.1. Specifická charakteristika řešeného území části města Lokalita „Bukovanská I“ je volná plocha oddělená od převážné části města civilizačními barierami – silnicí II/432 a velice obtížně překonatelnou bariérou - železnicí. Má specifickou polohu ve struktuře města – její vrchní část je pohledově exponovaná a to především z pohledů zevnitř města, z Boršova a z protějšího svahu. Její využití je především blokováno náročností napojení inženýrských sítí na technické vybavení města a hlavně špatným přístupem pro pěší. Na základě schváleného územního plánu je možno využít toto území pro funkci bydlení, občanské vybavení. 2.2.2. Ochrana civilizačních a kulturních hodnot území V území nejsou žádné objekty zapsané do seznamu nemovitých kulturních památek. Na řešeném území se nenachází žádná stavba, která by přispívala k identitě města. Urbanisticky kvalitní celek nemocnice je uzavřený areál skrytý v zeleni. Archeologie : Území města je území s archeologickými nálezy, proto je nutné : •

v případě jakýchkoliv zemních pracích stavebních prací a úprav terénu na řešeném území je jejich investor povinen dle § 22 odst.2 zák.č.20/1987 Sb. v platném znění již v době přípravy stavby uzavřít smlouvu na provedení záchranného archeologického výzkum s institucí oprávněnou k provádění archeologických výzkumů

Navržené řešení respektuje civilizační a kulturní hodnoty území, vychází ze zásad udržitelného rozvoje města : •

z hlediska širších vztahů je lokalita „Bukovanská I“ situována na západním okraji města a v prostorovém utváření města má území významný potenciál – je pohledově exponovaná jak z centra města, tak v dálkových pohledech od severu a východu

•

z hlediska prostorového členění území města (z hlediska významu území pro charakter města a krajiny) je lokalita považována za území s možností vytváření vlastní identity

2.2.3. Ochrana přírodních hodnot území Území je v převážné míře zemědělsky využívané, na řešeném území není vzrostlá zeleň (kromě okrajů podél plotu nemocnice a silnice III tř.) a nejsou zde ani plochy zvláštní ochrany přírody. Navržené řešení respektuje svým hmotovým řešením i členěním na zastavitelné a volné plochy zásady ochrany krajinného rázu v této části města. Ochrana krajinného rázu je neoddělitelnou složkou krajinného prostoru. Konfigurace terénu spolu s dalšími složkami přírodních podmínek podmínily historický vývoj osídlení krajiny a vznik mnoha civilizačních jevů – na jedné straně areál nemocnice se vzrostlou zelení, na druhé straně intenzivně využívaná zemědělská plocha. Vlastní řešení musí respektovat konkrétní přírodní podmínky, které je nutno v dalších projektových stupních upřesnit podrobným geologickým a radonovým průzkumem :

17

•

celá plocha je tvořena východním svahem v nadmořské výšce od 199 m n.m. do cca 230 m n.m. o průměrném sklonu 5%, tento sklon ovlivňuje řešení z hlediska možnosti gravitačního odvedení odpadních vod

•

po stránce geomorfologické patří území do okrsku Žádovická pahorkatina, z geologického hlediska je zájmové území součástí Vídeňské pánve vyplněné sedimenty neogénu a kvartéru

•

neogén – podloží kvartéru je v tomto prostoru tvořen žlutošedými jíly s různým podílem písčité složky

•

kvartér je reprezentován fluviálními sedimenty a eolickými uloženinami v podobě písků, spraší a sprašových hlín

•

v nemocnici byl proveden na dostavbu objektu geologický průzkum, při kterém byly vyčleněny dva typy základové půdy jíl s nízkou plasticitou a jíl písčitý, poskytují dobře únosnou a málo stlačitelnou základovou půdu, s ohledem na nízkou přirozenou vlhkost mají značné riziko rozbřídat a tím k prudkému poklesu pevnosti

•

hladina podzemní vody je ve větších hloubkách, nebude pravděpodobně ovlivňovat zakládání objektů

•

předpoklad, že v řešeném území jsou základové poměry jednoduché, hladina podzemní vody nebude mít podstatný význam pro způsob založení je nutno ověřit podrobným geologickým průzkumem

2.3. Vazby řešeného území na širší okolí a ostatní části města Vazby řešeného území na ostatní části města jsou dány zásadami schválenými v územním plánu města. Ve schváleném územním plánu je celé území mezi nemocnicí a stávající zástavbou na jižním okraji Boršova navrženo pro rozvoj města s názvem „Bukovanská“. S ohledem na velkou kapacitu území, která byla prověřena třemi nezávislými studiemi a diplomovou prací, je lokalita rozdělena stávající silnicí III/4301 na dvě části „Bukovanská I“ a „Bukovanská II“. Lokalita „Bukovanská I“ je ze tří stran jasně ohraničená a v podstatě zakládá novou část města překračující barieru tvořenou železnicí. Lokalita má výhodnou polohu vzhledem k centru města, ale je nutno dle schváleného územního plánu realizovat mimoúrovňové pěší propojení přes železnici do centra města. Kromě zemědělského využívání je v řešeném území areál pily a areál zahradnictví (pěstování stromků), značná část pozemků je ve vlastnictví soukromníků. V dopravní organizaci města má lokalita přímou vazbu na silnici II/432 a silnici III/4301. V technickém vybavení má pro město význam vysokotlaký plynovod na jižním okraji lokality podél silnice II/432, nadzemní vedení elektrické energie, které musí být dle schváleného územního plánu nahrazeno kabelem a hlavní vodovodní řad skupinového vodovodu na západním okraji lokality. V současném funkčním členění města lokalita „Bukovanská I“ plní převážně funkci krajinné zóny produkční – intenzivně zemědělsky využívaná orná půda. Založením nové městské struktury v návaznosti na areál nemocnice musí být postupně realizovány vazby schválené v územním plánu – pěší propojení na centrum města, přeložení silnice II/432 a na rozdíl od schváleného územního plánu jen částečné přeložení VTL plynovodu (v části Bukovanská II).

2.4. Návrh urbanistické koncepce Dosavadní trendy rozvoje : V současné době není na severozápadním okraji řešené území jasně a přehledně prostorově vymezeno. Území je otevřené pohledům ze silnice I/54 (z protějšího svahu) a II/432 a pohledům z města.

18

Koncepce rozvoje : Urbanistická koncepce vychází ze zásad udržitelného rozvoje prostředí a je především ovlivněna těmito podmínkami – polohou ve struktuře města, morfologií terénu, stávajícím využitím a možnostmi napojení na technické vybavení města a směrem pozemků a vlastnictvím pozemků Pro rozvoj vlastní identity území jsou stanoveny tyto závazné hlavní koncepční zásady : • cíl :

městská čtvrť s identitou vytvořit městské prostory v návaznosti na historické prostředí města nenarušit horizont města

navržené řešení : Kolmo na hlavní ulici obestavěnou jen částečně objekty pro bydlení jsou navrženy obytné ulice s orientací objektů alespoň jednou fasádou k centru města. Na hlavním pěším tahu z centra města je navrženo občanské vybavení, pěší tah z tohoto centrálního prostoru „jeviště“ se větví k jednotlivým skupinám rodinných domů. Na horizontu je navržen pás zeleně, který vytváří nejen přírodní horizont, ale sníží i riziko negativních dopadů z motorové dopravy na přeložce silnice II/432. Uspořádáním obslužných koridorů s hloubkou parcel k zastavění 2 x 38-40 m umožňuje flexibilitu způsobu zástavby a přizpůsobení nabídky poptávce po různých formách zástavby - daná hloubka parcel umožňuje různé formy zastavění (otevřená, uzavřená) při respektování stávajících hranic parcel. • cíl :

městská čtvrť s pohodou bydlení prostorovým řešením podporovat sociální kontakty obyvatel a jejich vazbu k místu svého bydliště

navržené řešení : Pro podporu sociálních kontaktů jsou navrženy veřejné prostory – obytné ulice, ve kterých má chodec přednost před motorovou dopravou. Hlavní komunikace spojující stávající a navrženou přeložku silnice II/432 ve směru východ - západ je jen částečně obestavěna a je navržena v souběhu s hranicí areálu nemocnice. Menší skupiny obytných objektů vytváří předpoklady pro lepší navázání sousedských kontaktů a zaručuje lepší pohodu bydlení.

Koncepce rozvoje území Bukovanská I : Z centra města vede pěší spojení přes ulici Čelakovského mimoúrovňovým křížením železnice a stávající silnice II/432 do centra nové zóny města –„Bukovanská I“ do území polyfunkčních čtyřpodlažních domů, jejichž přízemí je navrženo pro občanské vybavení. Z lávky se chodci otevírá pohled na celou lokalitu, získá základní orientační přehled o struktuře zastavění. Střední část přízemí polyfunkčních domů je navržena pro pasáž, kolem které bude soustředěno občanské vybavení komerčního charakteru. Z pasáže pěší trasa vede do otevřeného prostoru „jeviště“, na kterém se budou odehrávat sociální kontakty a venkovní společenský život lokality (posezení, menší hřiště apod.). Kolem tohoto středu jsou navrženy obloukovité obytné ulice tvořící „hlediště“, které jsou obsluhovány ze dvou spojovacích komunikací – na severu stávající silnice III/4301 a na jihu navrženou komunikací rovnoběžnou s areálem nemocnice a propojující stávající silnici II/432 s její navrženou a v územním plánu schválenou přeložkou na západním okraji řešeného území. Ze spojovací komunikace mezi stávajícími komunikacemi ve směru sever – jih (silnice III/4301 – nemocnice) jsou vedeny hlavní pěší tahy do „hlediště“ směrem vzhůru proti svahu. Oblouky obytných ulic jsou rozděleny v nejvyšším místě z hlediska etapizace výstavby kruhovými obratišti, které po dobudování druhé poloviny oblouků tvoří jednak zpomalovací prvek pro motorovou dopravu, jednak slouží k jednoduchému provozu motorových vozidel. Nad poslední „řadou“ je navržena veřejná zeleň, která po dobudování přeložky silnice II/432 bude přecházet do krajinné zeleně vytvářející zelený přírodní horizont města a zároveň i izolující lokalitu od rizik dopadů motorové dopravy na pohodu bydlení. Na západním okraji v sousedství nemocnice, kde terén neumožňuje odkanalizování gravitačním způsobem, je navrženo centrum pohybových aktivit, zahrnující indoor (vnitřní) i outdoor (venkovní) aktivity – i služby spojené s „wellness“ způsobem života. Toto zařízení bude sloužit

19

celému městu, zvážit lze i využití některých zařízení pro rehabilitaci pacientů nemocnice. Část území tohoto centra je v ochranném pásmu heliportu umístěného v nemocnici, vzhledem k nepravidelnému provozu, je riziko dopadu na životní prostředí minimální. V blízkosti stávajícího panelového domu je navrženo jednak parkoviště, jednak objekt halové garáže pro auta obyvatelů tohoto domu. Parkoviště pro návštěvníky nemocnice je uvažováno mimo řešené území ve východní části areálu nemocnice (dle podkladů pořizovatele), podél stávající komunikace na severní hranici areálu nemocnice jsou navržena podélná stání. Převážná orientace objektů ve směru cca V – Z je výhodná a navržené pozemky pro rodinné domy sledují stávající směr stávajících hranic pozemků. V dálkových i vnitřních pohledech bude významnou úlohu hrát i „zahradní fasáda“, která bude u řad níže položených vůči ulici pohledově exponovanější než „uliční“ fasáda. Na horizontu budou řady zakončeny zeleným masivem navrženého bloku vzrostlé zeleně. Bytové domy v nejnižší části jsou navrženy čtyřpodlažní se šikmou střechou s halovou garáží pod objektem napojenou na obslužnou komunikaci. Rodinné domy jsou navrženy do dvou podlaží se šikmou střechou. Jasná a přehledná koncepce díky morfologii terénu, menším skupinám objektů, zakřivení obytných ulic, vytváří veřejná prostranství s vlastní identitou. Koncepce umožňuje etapizaci s minimálními počátečními vyvolanými investicemi, umístěním hlavních veřejných prostranství na městské pozemky i reálnost zahájení výstavby. Etapizace postupuje nejprve po celé výšce svahu v jižní části a potom v severní. Teprve v poslední etapě je navržena asanace stávajících objektů pily a zahradnictví. V první etapě je možno využít stávající obslužnou komunikaci podél hranice nemocnice. Je navrženo oproti ÚPN SÚ upřesnění odkanalizování části území jednotným systémem se zaústěním jižní části do stávající stoky pod nemocnicí. Toto řešení podstatně snižuje podmiňující náklady v počátcích výstavby, stejně jako i nutnost kabelizace nadzemního vedení el.energie v pozdějších etapách. Vazba na budoucí využití území „Bukovanská II“ je jasná s možností pokračování oblouků směrem k železnici.

2.5. Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení a další podmínky pro umístnění staveb 2.5.1. Regulační prvky prostorového a plošného uspořádání : Pohledově exponovaná lokalita vytváří horizont historickému jádru města. Pro vytvoření identity lokality jsou významné prostorové regulativy ovlivňující vnímaný prostor a zajišťující průhledy na centrum města. Pro přesnou identifikaci jsou v grafické části udány souřadnice x,y os veřejných prostranství s komunikací, od kterých jsou pak odvozeny stavební čáry a hranice. Uliční čáry (hranice mezi veřejným prostranstvím a soukromým pozemkem) jsou rovnoběžné s osou veřejného prostranství a to ve vzdálenosti 5 m nebo 7,5 m. Vymezení závazné části Stavební čáry, stavební hranice : a) stavební čáry pro rodinné domy jsou identifikovány souběhem s osou veřejného prostranství funkční typ UO ve vzdálenosti 11 m, osy komunikace jsou dány souřadnicemi x,y – viz.výkres č.1; podél veřejného prostranství funkční typ US je stavební čára ve vzdálenosti 13.5 m od osy této komunikace b) stavební čáry pro bytové domy jsou identifikovány souběhem s osou veřejného prostranství s komunikací ve vzdálenosti 15 m, osy veřejného prostranství jsou dány souřadnicemi x,y – viz.výkres č.1; c) zástavba nesmí překročit stavební čáru směrem k uliční čáře, za umístění na stavební čáru se považuje pokud alespoň jeden bod půdorysu hlavního objektu leží na stavební čáře, podmínečně přípustný (t. zn. v ojedinělých případech) je posun objektu do 6 m od

20

stavební čáry směrem do pozemku a to při dodržení zastavitelné plochy, před stavební čáru nesmí přesahovat žádné části hlavního objektu a garáže d) stavební hranice je rovnoběžná se stavební čárou a to ve vzdálenosti 16 m (u rodinných domů) a 18 m (u bytových domů) a na okrajích dodržuje odstupy dle vyhlášky č.137/1998 Sb. e) stavební čára a stavební hranice vymezují část plochy pozemku pro umístění hlavního objektu a garáže Výška zástavby, tvary střech : a) výškové osazení přízemí objektu ve vztahu k úrovni veřejného prostranství i komunikace bude řešeno v rámci jednotlivé skupiny stavebních pozemků ( označení x.xx ) jednotně b) výška objektu po římsu je max. 7 m ( u rodinných domů) a 13 m (u bytových domů) nad úrovní přilehlého veřejného prostranství s komunikací. c) u sportovních zařízení, občanské vybavenosti a halových garáží je maximální výška římsy 10 m nad úrovní přilehlého veřejného prostranství s komunikací. d) podsklepení je přípustné při dodržení podmínek z geologického posouzení e) základní typ zastřešení hlavních objektů i doplňkových staveb ( šikmé, ploché ) i oplocení do veřejných prostranství a veřejné zeleně bude provedeno v rámci jednotlivé skupiny stavebních pozemků (označení x.xx) jednotně

f) v případě uzavřené formy zástavby hřebeny sousedních hlavních objektů u společné hranice nesmí mít větší výškový rozdíl než poloviční výška podlaží g) směrně se doporučuje, aby hřeben střech hlavního objektu byl rovnoběžný se stavební čárou Architektonické řešení : Jednotlivé objekty v rámci jednotlivé skupiny stavebních pozemků ( označení x.xx ) budou řešeny hmotově a architektonicky podobně. Při řešení respektovat pohledovou exponovanost „zahradních fasád“ objektů východně od obslužných komunikací. Na hranicích jednotlivých pozemků budou osazeny hlavní uzávěry plynu, domovní pojistkové skříně současně se skříněmi elektroměrnými řešit na hranici pozemku. Oplocení do veřejných prostranství a veřejné zeleně bude provedeno pro jednotlivé etapy jednotně. Forma zastavění, odstupy, posuny objektů v řadě : a) je navržena otevřená forma zástavby b) podmíněně přípustná je uzavřená forma a to pouze v případě, že v celé skupině pozemků pro bydlení dojde k vhodné úpravě hranic pozemků Uliční profil - veřejná prostranství je vymezeno : a) uliční čarou b) prostorem pro komunikaci popř. chodníky c) prostorovým uložením inženýrských sítí d) umístění komunikace, zeleně a odstavných stání pro motorová vozidla je možno upravovat na základě řešení celé skupiny Podle významu a uspořádání uličního profilu jsou v území závazně navrženy dva typy uličního profilu : a) UO ulice s komunikací zklidněnou - celková šířka uličního profilu činí 10 m, řešení obytné ulice je nutno navrhnout vždy pro celou etapu b) US ulice s komunikací obslužnou spojovací - celková šířka uličního profilu činí 15 m

21

2.5.2. Funkční využití pozemků Zastavitelné území : 2.5.2.1. Pozemky pro bydlení - B A) Vymezení závazné části Jako závazná část regulačního plánu jsou vymezeny pozemky pro BYDLENÍ Území obytná zahrnují činnosti, děje a zařízení souvisejícími bezprostředně s bydlením. Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné jsou stavby pro bydlení – rodinné domy včetně staveb doplňkových k funkci hlavní, menší část půdorysné plochy rodinného domku může být využita jako občanské vybavení a služby, které nepřesahují rámec a význam daného území a nenarušují pohodu bydlení; každý rodinný domek bude mít garáž (případně otevřené stání) pro minimálně jedno auto. Přípustné jsou stavby pro bydlení – bytové domy, pro celou skupinu budou řešeny garáže v objektech bytových domů 1 stání/ 1 byt s napojením na obslužnou komunikaci. Parkovací stání v počtu cca 1 stání/ 5 bytů je možno řešit v rámci veřejných prostranství v max. docházkové vzdálenosti 300 m. Jsou-li vchody do bytového domu ve vzdálenosti větší než 20 m od obslužné komunikace, je nutno zajistit příjezd sanitních vozů a požárních vozidel sjízdným chodníkem. Nepřípustné jsou veškeré činnosti děje a zařízení, které svým umístěním nebo následným provozem obtěžuje pohodu bydlení nad přípustnou míru. Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky :

v řešeném území nejsou

rozvojové pozemky :

pozemky podél navržených uličních prostorů, převážně s přístupem z východní nebo západní strany

asanační úpravy

nejsou navrženy

B) Podmínky využití území Stávající pozemky pro bydlení : •

regulativy pro plošné a prostorové uspořádání budou uplatněny pouze v případech uvedených v pojmech (zásadní rekonstrukce, nadstavba, rozsáhlá dostavba)

•

stávající pozemky pro bydlení nejsou v řešeném území zastoupeny

Navržené pozemky pro bydlení : Pozemky navržené pro rodinné domy mají převážně orientaci východ – západ o velikosti od 485 do 1975 m2, průměrná velikost je 791 m2. Největší pozemky jsou navrženy v blízkosti rizik dopadů motorové dopravy na životní prostředí. Pozemky pro bydlení v bytových domech jsou navrženy v nejnižší části území, pro výpočet přibližné kapacity je uvažováno 60% zastavění navržené zastavitelné plochy a 150 m2 už.pl. na průměrný byt. Celkový počet bytů cca – 293, stavebních pozemků pro rodinné domy je navrženo 153, celková plocha pro bydlení je navržena o rozloze 14,05 ha. Podmínky využití území : •

skupiny jsou navrženy pro bydlení v rodinných domcích – otevřená forma zástavby (viz. grafická příloha)

•

dopravní obsluha i obsluha inženýrskými sítěmi je navržena z přilehlé ulice

22

•

věnovat pozornost „zahradní fasádě“ domů pohledově exponovaných, t.zn. umístěných východně od komunikace

•

nutno nahradit nadzemní vedení vn el.energie kabelem

•

nutno dodržet navržené prostorové uspořádání uličních profilů – uložení inženýrských sítí

Koeficient zastavění do 0,4. 2.5.2.2. Pozemky pro smíšenou funkci občanské vybavení a bydlení - OB A) Vymezení závazné části Jako závazná část regulačního plánu jsou vymezeny pozemky pro smíšenou funkci OBČANSKÉ VYBAVENÍ A BYDLENÍ Pozemky pro smíšenou funkci občanské vybavení a bydlení - zahrnují činnosti, děje a zařízení souvisejícími bezprostředně s občanským vybavením a bydlením Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné jsou stavby jak smíšeného charakteru bydlení a občanské vybavení poskytující služby zde bydlícímu obyvatelstvu – distribuce (do 200 m2 prodejní plochy), ubytování (do 10 lůžek), kulturu, stravování (do 20 míst u stolu) nebo i pro jednu funkci – základní občanské vybavení nebo bydlení. Nepřípustné jsou veškeré činnosti děje a zařízení, které svým umístěním nebo následným provozem obtěžuje okolí – pohodu bydlení - nad přípustnou míru. Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky :

v řešeném území nejsou

rozvojové pozemky:

jsou navrženy u příchodu do zóny z centra města na hlavním pěším tahu a autobusové zastávky, přízemí je navrženo pro občanské vybavení, ostatní podlaží pro bydlení

B) Podmínky využití území Smíšená funkce je navržena při hlavním vstupu do lokality. U čtyřpodlažních objektů je přízemí vyhrazeno občanskému vybavení a to jak komerčnímu (obchody, služby) tak i nekomerčnímu (školství, kultura, sociální péče). Veřejné vybavení (nekomerční) : Školství : předškolní výchova –

s ohledem na kapacitu území bude v rámci smíšené funkce v případě potřeby umístěno zařízení o přibližné kapacitě do 25 dětí

školní výchova

se školským zařízením se neuvažuje, děti budou využívat stávající zařízení ve městě, odhadovaný počet žáků při plné kapacitě území do 100 dětí

Kultura

v rámci smíšené funkce budou navrženy prostory pro společenský život, menší sál, klubovny, ostatní nároky budou uspokojeny ve městě

Sociální péče

nároky na sociální péči budou řešeny postupně, jak bude obyvatelstvo stárnout a ubývat předškolní mládeže, budou ale převážně uspokojovány v rámci města, pokud nebude některý navržený objekt pro bydlení postaven jako penzion pro důchodce

Komerční zařízení: Obchod

je navržen při pasáži vedoucí ve směru východ – západ a dále je to záležitostí podnikatelských záměrů v rámci rodinných domků

23

Služby

pokud jsou přípustné z hlediska pohody bydlení je to záležitost podnikatelských záměrů, možno využití i smíšenou funkci občanské vybavení+bydlení

Ubytování

není v lokalitě navrženo, menší kapacita (do 10 lůžek je dle regulativů přípustná)

Stravování

bude navrženo v návaznosti na pasáž s možností „zahrádky“

Jsou navrženy pozemky pro smíšenou funkci o rozloze 1,06 ha s počtem cca 45 bytů. 2.5.2.3. Pozemky pro sport a rekreaci - R A) Vymezení závazné části Jako závazná část regulačního plánu jsou vymezeny pozemky SPORT A REKREACI Území pro sport a rekreaci jsou území určená pro umisťování činností, dějů a zařízení sloužících k uspokojování sportovních a rekreačních potřeb občanů. Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné jsou děje, činnosti a zařízení sloužící výlučně pro sportovní činnost a rekreační areály, jimiž se zejména rozumí areály přírodních hřišť, vodních ploch apod. Podmínečně přípustné je na těchto pozemcích umístění zařízení, která budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu zařízení, např. zařízení maloobchodních, stravovacích a ubytovacích, popř. nezbytného technického vybavení včetně odstavných stání. Nepřípustné jsou veškeré činnosti děje a zařízení, které svým umístěním nebo následným provozem obtěžuje okolí – pohodu bydlení - nad přípustnou míru. Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky :

v řešeném území nejsou

rozvojové pozemky .

je navržena plocha mezi nemocnicí a navrženou přeložkou silnice II/432 pro centrum sportovních aktivit, které zahrnuje nejen zařízení pro vnitřní aktivity (krytý bazén..) ale i dostatečné území pro venkovní aktivity (hřiště)

B) Podmínky využití území V posledních letech je zvýšený zájem péče o zdraví, k čemuž patří i dostatečný pohyb. Pro obyvatele města je navrženo centrum pohybových aktivit (o rozloze 2,14 ha) – je to polyfunkční zotavné centrum, integrující zařízení pohybová s vybranými zařízeními komerčními, gastronomickými, případně společenskými do jednoho funkčního celku. jako výhodné se jeví blízkost nemocnice, kde může nastat vzájemná spolupráce (zdravá výživa, rehabilitace, odborné konzultace apod.) Součástí centra je bazénová hala i venkovní bazén, různé druhy hřišť, hala pro sporty, fitnesscentrum, salón krásy a venkovní hřiště (kurty, minigolf apod.). V blízkosti od tohoto centra je navrženo menší hřiště pro děti a pro vnější aktivity. Jsou navrženy pozemky o rozloze 2,35. Koeficient zastavění do 0,6. 2.5.2.4. Pozemky pro veřejnou zeleň - Z A) Vymezení závazné části Jako závazná část regulačního plánu jsou vymezeny pozemky pro VEŘEJNOU ZELEŇ

24

Jsou pozemky, z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit, a které musí být přístupny veřejnosti bez omezení; plní funkci nástupních prostorů a funkci izolační. Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné využití území zahrnuje pozemky veřejné zeleně, pozemky pro pohyb (pěší a cyklistické stezky) a pozemky, které vytváří izolační clonu od komunikací. Podmíněně přípustné využití zahrnuje i nezbytné technické vybavení, drobné stavby, vodní prvky. Nepřípustné jsou veškeré činnosti děje a zařízení, které svým umístěním nebo následným provozem obtěžuje okolí nad přípustnou míru a rovněž jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů. Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky :

stabilizované pozemky : v řešeném území nejsou

rozvojové pozemky:

zelené pásy podél komunikací, nemocnice, propojení jednotlivých skupin a nástupní prostory

B) Podmínky využití území Směrně jsou vymezeny v rámci pozemků veřejné zeleně pozemky pro : ch

pozemky s významnými pěšími chodníky

f

pozemky s vodním prvkem

V území nejsou navrženy větší souvislé plochy veřejné zeleně, tvoří pouze doprovodnou funkci ve veřejných prostranstvích – ulicích a podél chodníků a pozemky podél silnic, kde plní funkci izolační. Stávající pozemky pro veřejnou zeleň : •

v řešeném území jsou pouze aleje podél hranic nemocnice a podél silnice III. třídy směr Bukovany

•

v rámci připojení komunikací dojde k pokácení cca 8 stromů (varianta A)

Navržené pozemky pro veřejnou zeleň : •

ve směru východ – západ plní zeleň hlavně funkci přístupovou s výraznými pěšími komunikacemi - tvoří pěší propojení jednotlivých částí řešeného území

•

plochy zeleně izolují od silnice II/432 a III/4301

•

je navržena větší plocha na západním okraji řešeného území v návaznosti na navrženou krajinnou zeleň

Jsou navrženy pozemky o rozloze 2,98 ha. 2.5.2.5. Pozemky pro veřejná prostranství - U A) Vymezení závazné části Jako závazná část jsou vymezeny pozemky pro VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Jsou území z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit, které musí být přístupny veřejnosti bez omezení, jsou tvořeny plochami ulic a náměstí. Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné využití zahrnuje pozemky pro obsluhu území a zahrnují komunikace, chodníky, pásy zeleně, ve kterých jsou uloženy sítě, zpevněné plochy pro.dopravu v klidu. Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu obsluhy a vytváří kolizní body v plynulosti provozu.

25

Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky :

v řešeném území je ulice podél hranice nemocnice

rozvojové pozemky:

vytváří základní síť obsluhy území a jejich rozmístění je patrné z grafické přílohy

Závazně jsou vymezeny: UO

uliční prostor s komunikací zklidněnou, šířka 10m

US

uliční prostor s obslužnou komunikací spojovací, šířka 15 m

Směrně je vymezeno členění uličních prostorů : UO

komunikace 4,5 m, podélné pruhy zeleně po 2,75 m – komunikace je společná pro pěší i motorovou dopravu, v podélných pruzích je přípustné zřizování parkovacích stání, odpočinkových ploch apod. , řešení obytné ulice je nutno navrhnout vždy pro celou etapu

US

6m komunikace, oboustranný 3m pruh zeleně a oboustranný chodník 1,5 m široký, v rámci zeleně je možno zřizovat parkovací stání pro motorová vozidla a to max. do 50% výměry zeleně v rámci jednotlivých etap

B) Podmínky využití území Uliční prostory vytváří základní kostru území, jejich umístění sleduje urbanistickou strukturu města. Plní funkci společenskou, obchodní, shromažďovací i rekreační. Je navržena plocha veřejného prostranství –„jeviště“ jako hlavní shromažďovací a společenský prostor navazující na občanské vybavení v parteru polyfunkčních domů. Jsou identifikovány souřadnicemi x,y na osách jejich návrh je patrný z grafické přílohy, stejně tak i případné uložení inženýrských sítí. Stávající pozemky pro veřejná prostranství : •

v řešeném území je stávající uliční prostor ulice podél hranice nemocnice, který je jen částečně obestavěn

Navržené pozemky pro veřejná prostranství : •

jsou navrženy jednak obytné ulice se zklidněnou dopravou, jednak ulice spojovací s obslužnými komunikacemi

•

vzorové příčné uspořádání je patrné z grafické dokumentace

•

povinnou součástí nových ulic je vzrostlá zeleň

Jsou navrženy pozemky o rozloze 3,47 ha. 2.5.2.6. Pozemky pro technické vybavení a dopravu – T, D A) Vymezení závazné části Jako závazná část jsou vymezeny pozemky pro TECHNICKÉ VYBAVENÍ A DOPRAVU Zvláštním případem jsou pozemky pro technické vybavení a dopravu. Parkování vozidel odpovídající potřebám stavby nebo novému uživateli musí být zajištěno mimo veřejné komunikace prostranství. Závazně je vymezeno funkční využití Vymezení dopravních ploch – toto území je nezastavitelné, nesmí zde být realizovány ani dočasné stavby, pokud se zde nachází stávající objekty není dovoleno jejich zhodnocení, běžnou údržbu je možno provádět.

26

Zařízení pro technické vybavení lze umístit kromě ploch pro technické vybavení ve všech ostatních plochách, ve kterých se stavby tohoto druhu připouštějí a slouží pro bezprostřední obsluhu území aniž by narušovaly jeho prostředí nad přípustnou míru. Přípustné a obvyklé jsou činnosti, děje a zařízení technické povahy. Nepřípustné jsou zařízení dopravní a technické vybavenosti včetně zařízení dopravních služeb v řešeném území regulačního plánu, které svoji kapacitou neodpovídají významu a charakteru zóny Bukovanská I. V obytné části zóny je nepřípustné parkování autobusů a nákladních automobilů. Vymezení tras pro liniové trasy – podzemní vedení: v trasách navržených koridorů není dovoleno povolovat žádné ani dočasné stavby a pozemky, po kterých jsou vedeny, musí zůstat veřejné. Vymezení tras pro liniové trasy – nadzemní vedení: v trasách navržených tras není dovoleno povolovat žádné ani dočasné stavby, musí být zajištěn maximálně volný přístup k těmto vedením. Závazně je vymezen územní rozsah Územní rozsah je patrný z výkresu č.1 – Regulativy plošného a prostorového uspořádání území stabilizované pozemky :

stávající trasy inženýrských sítí a jejich zařízení

rozvojové pozemky :

navržené trasy inženýrských sítí, parkovací stání a navržená zařízení technického vybavení (pozemky pro trafostanice jsou navrženy v rámci pozemků pro veřejnou zeleň)

funkční typ

TE - trafostanice

B) Podmínky využití území Komunikace a inženýrské sítě jsou součástí veřejných prostranství, což je patrné z grafické přílohy. Plochy pro dopravu v klidu jsou u obou variant navrženy především u stávající silnice II/432 v hlukovém pásmu a bezpečnostním pásmu VTL plynovodu. Předpokládá se částečně řešení odstavných ploch pro motorová vozidla na území nemocnice, pro obyvatele panelového domu je navržena v blízkosti tohoto objektu halová garáž. Jsou navrženy dvě trafostanice. Vzhledem k tomu, že na východním okraji byla vybudována regulační stanice plynu, je navržené a v územním plánu schválené přeložení VTL plynovodu podél navržené přeložky silnice II/432 bezpředmětné. V rámci řešení Bukovanská II bude nutno upravit tuto trasu do souběhu se stávající silnicí II/432 na základě změny územního plánu. Dle schváleného územního plánu je v řešeném území vymezena plocha pro přeložku silnice II/432 na západním okraji lokality. Tuto přeložku je možno v rámci další projektové dokumentace s ohledem na řešení mimo Bukovanskou I upřesňovat v rámci koridoru o šířce ochranného pásma (15 m na každou stranu od navržené osy). Při tomto upřesnění je nutno prověřit riziko nadměrného hluku vůči navrženým plochám bydlení popř.centra sportovních aktivit. Jsou navrženy pozemky pro dopravu o rozloze 1,43 ha, pro technické vybavení 0,01 ha. 2.5.2.8. Pozemky pro výrobní aktivity Stávající pozemky jsou navrženy ke zrušení a to až v poslední etapě. 2.5.2.7. Pozemky pro krajinnou zeleň A)

Vymezení závazné části

Jako závazná část regulačního plánu jsou vymezeny pozemky pro KRAJINNOU ZELEŇ Závazně je vymezeno funkční využití Přípustné jsou činnosti a zařízení, které slouží k zachování ekologické rovnováhy území.

27

Nepřípustné jsou činnosti, zařízení a výstavba, které zmenšují jejich plochu, nepřípustné je zvyšování a rozšiřování kapacit stávajících zařízení a nová výstavba. Pruhy podél navržené přeložky silnice II/432 v rámci ochranného pásma mohou být využity pro navrženou funkci až po vydání územního rozhodnutí na silnici II/432. B. Podmínky využití území : Krajinná zeleň – je navržena zeleň lesního charakteru (vysoká zeleň) zejména na pozemcích, které neslouží k plnění funkcí lesa; u těchto ploch je charakteristická vysoká druhová rozmanitost, vykazují znaky přirozené obnovy, vyvinuta jsou jednotlivá vegetační patra; hlavní je funkce estetická a ekologická (interakční prvek). Při podrobnějším řešení je nutno zachovat průhledy na město. Jsou navrženy pozemky o rozloze 3,60 ha. 2.5.3. Další podmínky pro umístění staveb 2.5.3.1. Uspořádání pozemků s ohledem na vlastnictví V řešeném území jsou parcely orientovány po svahu ve směru východ – západ, částečně v majetku města. Navržené řešení respektuje směr hranic mezi pozemky a v převážné míře respektuje i stávající hranice. Veřejná prostranství – veřejně prospěšné stavby zajišťující přístup k jednotlivým stavebním pozemkům jsou navrženy kolmo s minimálním zásahem do vlastnictví soukromých osob a nebo jsou situovány na pozemky ve vlastnictví města. Vzhledem ke kapacitě celé lokality a tím i délce doby realizace, lze předpokládat, že bude docházet ke změně vlastnických poměrů. Při úpravě hranic ve směru sever – jih (rozšíření, popř.zúžení) je třeba respektovat navržené regulativy. Dopad řešení do vlastnických vztahů je patrný z grafické přílohy – výkresu č.1. 2.5.3.2. Ochrana přírodních zdrojů Na řešeném území se nenachází žádné chráněné přírodní zdroje. 2.5.3.3. Ochrana zemského povrchu Řešené území není dotčeno důlní činností, není poddolováno a není ohroženo rizikem sesuvů. 2.5.3.4. Bezpečnostní a ochranná pásma, pásma hygienické ochrany Na řešeném území není vyhlášeno žádné pásmo hygienické ochrany. Ochranné pásmo silnice II. a III.třídy je 15 m od přilehlého jízdního pásu. Ochranné pásmo železnice je 60 m od osy krajní koleje. Do řešeného území zasahují ochranná pásma letiště Kyjov a heliportu z nemocnice. Na řešeném území není vyhlášeno žádné pásmo hygienické ochrany. Ochranné pásmo silnice I.třídy je 50m od osy přilehlého jízdního pásu. Ochranná pásma elektrických zařízení Ochranné pásmo [m] pro vedení realizovaná: *do **od ***od 31.12.1994 1.1.1995 1.1.2001

Druh zařízení

Nadzemní vedení napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně

10

7

7

1

1

Podzemní vedení napětí do 110 kV včetně

1

Elektrické stanice s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí

28

Ochranné pásmo [m] pro vedení realizovaná: *do **od ***od 31.12.1994 1.1.1995 1.1.2001

Druh zařízení stožárové

10

7

7

kompaktní a zděné * podle vládního nařízení č. 80/1957 ** podle zákona 222/1994 Sb. *** podle zákona 458/2000 Sb.

30

20

2

Ochrana tras telekomunikačních kabelů (zákon č. 151/2000 Sb.): 1,5 m na každou stranu Plynovody a jiná plynová zařízení (zákon č.458/2000 Sb.): Bezpečnostní pásma v řešeném území: Druh plynového zařízení VTL plynovody

Bezpečnostní pásmo [m]

do DN 100

15

VTL regulační stanice

10

Ochranná pásma v řešeném území Druh plynového zařízení

Ochranné pásmo [m]

plynovody a přípojky do průměru 200 mm včetně

4

NTL a STL plynovody v zastavěném území obce

1

a

přípojky

technologické objekty

4

Ochranné pásmo vodovodu a kanalizací do průměru 500 mm včetně je 1,5 m na každou stranu, nad průměr 500 mm 2,5 m. 2.5.3.5. Stavební uzávěry V řešeném území nejsou vyhlášeny.. 2.5.3.6. Ochrana před povodněmi, stanovená záplavová území V řešeném území není stanoveno záplavové území, území není ohroženo povodněmi ani extravilánovými vodami. 2.5.3.7. Ochrana zdravých životních podmínek : Pro ochranu čistoty vody realizovat odkanalizování lokality s napojením na centrální čistírnu odpadních vod. Chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb charakterizované dle platných právních předpisů jsou navrženy mimo izofony specifikující maximální hlukovou zátěž. Pro ochranu proti nadměrnému hluku respektovat navržené odstupy od silnice II/432 a její navržené přeložky. Záměry na umístění zdrojů hluku příp. vibrací v blízkosti chráněných venkovních prostorů nebo chráněných venkovních prostorů staveb charakterizovaných právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví a naopak, je nutno posoudit na základě hlukové studie a následně projednat s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Před územním rozhodnutí na 1.etapu je nutno posoudit dočasnou hlukovou zátěž od pily, která je v posledních etapách navržena k likvidaci.

29

Konkrétní záměry, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, musí být předem projednány s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví Umisťování staveb a zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování většího počtu osob v blízkosti zdrojů znečišťování ovzduší (např. komunikace) musí být předem projednáno s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Před vydáním územního rozhodnutí na výše uvedené stavby musí být deklarováno, že vnitřní prostředí pobytových místností v těchto stavbách odpovídá hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů upravených prováděcími právními předpisy. Provoz heliportu v areálu nemocnice je vzhledem k parametrům provozu (nízká četnost provozu, krátkodobá expozice) charakterizován ve smyslu legislativy v oblasti ochrany veřejného zdraví jako ojediněle se vyskytující hluková událost. Změna parametrů provozu heliportu musí být předem projednána s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Nakládání s odpady - každý objekt bude mít svoji nádobu s odvozem na zařízení mimo řešené území; pro likvidaci nebezpečného odpadu budou sběrná místa řešena v rámci objektů občanského vybavení.

2.6. Limity využití území Limity jsou vymezeny ve výkrese č.1 „Regulativy funkčního a prostorového uspořádání“ regulačního plánu. Kromě limitů daných legislativou jsou v regulačním plánu definovány limity využití území : •

maximální index zastavění pozemku udávající přípustný počet m2 zastavěné plochy na m2 pozemku je navržen ve výkrese č.1 a je do 0,4 u bydlení, do 0,5 u občanské vybavenosti a do 0,6 u sportovních zařízení

•

navržená parcelace pro rodinné domy je závazná - změna navržených hranic pozemků pro rodinné domy v rámci jednotlivých skupin je přípustná za předpokladu dodržení max. šířky pozemku 25 m, nebo minimální šířky pozemku 10 m

•

trasu navržené silnice II/432 je možno upřesnit v dalších projektových stupních v území vymezeném ochranným pásmem za podmínky, že izofona 55 dB nezasáhne do navržených chráněných venkovních prostorů (plochy pro sport a bydlení); navržené funkční využití pro krajinnou zeleň v území vymezeném ochranným pásmem silnice je možné až po územním rozhodnutí na silnici II/432

2.7. Návrh řešení dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady Občanské vybavení je popsáno v kapitole 2.5. 2.7.1. Doprava 2.7.1.1. Železniční doprava Řešené území je ze západní strany ohraničeno železniční tratí 340 Brno - Veselí nad Moravou Bylnice - (Trenčianska Teplá ŽSR), která vede rovnoběžně se silnicí II/432. Ttrať je provozována motorovou trakcí. "Vlárská trať" je dvoukolejná s traťovou rychlostí 100 km/hod. Železniční stanice Kyjov a zastávka Kyjov se nachází mimo řešené území. V návrhovém období ÚP se počítá s elektrizací tratě č. 340 střídavou trakcí. Případné úpravy nepřesáhnou ochranné pásmo dráhy.

30

2.7.1.2. Silniční doprava Řešené území Kyjov – Bukovanská I je vymezeno na jižní straně hranicí nemocnice, na jihozápadní straně hranicí zastavitelných ploch pro bydlení (dle schváleného územního plánu), navrženou přeložkou silice II/432 na severozápadní straně, na východní straně silnicí III/4301 (Kyjov - Bukovany Ždánice) a na jihovýchodní straně stávající silnicí II/432 (Holešov - Kroměříž - Kyjov - Hodonín). Vazby řešeného území na ostatní části města jsou dány zásadami schválenými v územním plánu města. Řešená lokalita je přímo napojena na silnici II/432 a silnici III/4301. Silnice II/432 tvoří obslužnou osu území. Je významnou komunikací ve městě, umožňuje odvedení tranzitní dopravy mimo centrum města a pomáhá rozvádět dopravu radiální. V rámci územního plánu je navrhováno přeložit vedení silnice za úrovňovým přejezdem směrem na západ až za navrhovanou zástavbu a za areál nemocnice. Na stávající silnici I/54 se připojuje proti areálu čerpací stanice. Mimo zastavěné území je silnice navrhována v kategorii S 9,5/80, v zastavěném území plní komunikace obslužnou funkci ve funkční třídě C 1, bude upravována v kategorii MO 8/50 jako obslužná komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů. Silnice III/430 1 se odpojuje ze silnice II/432 na západní straně železniční stanice a pokračuje mimo zastavěné území na sever směrem do Boršova. V zastavěném území bude komunikace upravována v kategorii MO 7/50 pouze ve stávající trase, ve funkční třídě C1 jako obslužná komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů. Po přeložení silnice II/432 bude trasa silnice III/430 1 ukončena na této přeložce. Kategorie silnice mimo zastavěné území je S 7,5/60. Síť místních komunikací je tvořena hlavní páteřní komunikací řešeného území a vedlejšími obytnými ulicemi. Hlavní místní komunikace v řešené obytné zóně jsou navrženy v kategorii MO 7/30 ve funkční třídě C2 jako obslužné spojovací komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů (pojízdná plocha šířky 6,0 m je doplněna zelenými plochami s podélnými parkovacími stáními šířky 3 m a chodníky 1,5 m, uliční prostor je navržen v šířce 15 m) - regulativ US. Vedlejší komunikace jsou navrženy jako dopravně zklidněné komunikace - obytné ulice ve funkční tř. D1 (uliční prostor se skládá z pojízdné plochy šířky 4,5 m, ta je doplněna zelenými plochami včetně podélných parkovacích stání šířky 2,75 m - uliční prostor je navržen v šířce 10 m) - regulativ UO. Povolená rychlost v obytné zóně bude 20km/h. Na vjezdu na zklidněnou komunikaci je navržen rychlostní práh a umístěna dopravní značka č. D49a "Obytná ulice", na výjezdu je umístěna dopravní značka č. D49b "Konec obytné ulice". Komunikace, které jsou navrženy jako slepé, jsou zakončeny obratištěm. Koncepce rozvoje území Bukovanská I: Navrhují se obytné ulice s ohledem na morfologii terénu v oblouku kolem budoucího parteru tvořeného především polyfunkčním využitím (bydlení a občanské vybavení). Navržené obytné ulice jsou vedeny rovnoběžně v obloucích, komunikačně jsou zpřístupněny na jižní straně novou obslužnou komunikací propojující stávající a navrženou přeložku silnice II/432, na severní straně tuto funkci plní stávající silice III/4301. Každá obytná ulice je v místě rozvodnice přerušena okružní křižovatkou, která umožňuje i fungování jednotlivých etap. Koncepce umožňuje etapizaci, která postupuje nejprve po celé výšce svahu v jižní části a potom v severní. V první etapě je možno využít stávající obslužnou komunikaci podél hranice nemocnice. Vazba na budoucí využití území „Bukovanská II“ je jasná s možností pokračování oblouků směrem k železnici. 2.7.1.4. Nemotorová doprava Lokalita Bukovanská I má výhodnou polohu ve vztahu k centru města, ale je nutno dle schváleného územního plánu realizovat mimoúrovňové pěší propojení přes železnici do centra města. Je navržena pěší lávka z lokalitty Bukovanské přes stávající silnici II/432 a těleso železnice ve směru k radnici. Podél spojovacích komunikací jsou navrženy chodníky šířky 1,5 m.

31

2.7.1.5. Veřejná doprava Veřejná doprava je provozována kolejovou a nekolejovou dopravou. Železniční stanice Kyjov se nachází severně řešeného území ve vyhovující docházkové vzdálenosti. Pro řešené území jsou důležité autobusové zastávky před areálem nemocnice a u železniční stanice. Je navržen záliv pro autobusovou zastávku na silnici II/432 na straně řešeného území, na protilehlé straně nelze navrhnout vzhledem k tělesu železnice. 2.7.1.6. Statická doprava Pro řešení statické dopravy je závazná vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, kde je jasně v § 10 specifikováno, že odstavná a parkovací stání u nových staveb musí být řešena jako součást stavby, nebo jako neoddělitelná část stavby a umístěna na pozemku stavby. V konkrétních případech lze požadavky na parkování dále upravit obecně závaznou vyhláškou, schválenou zastupitelstvem v souladu se zákonem o obcích. V zástavbě rodinnými i bytovými domy je počítáno s jedním odstavným stáním na bytovou jednotku a krátkodobým parkováním na vlastním pozemku. Podél obslužných i zklidněných komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru podélné stání pro krátkodobé parkování. Nejproblematičtější je řešení potřeb statické dopravy u nemocnice. K parkování slouží pruhy podél silnice I/54, jejichž kapacita není dostatečná a navíc to způsobuje kolizní situace. Z tohoto důvodu je navrhováno podle ÚP vybudovat nové parkoviště západně areálu nemocnice mimo hlavní komunikaci nebo využít prostor u stávající silnice II/432. Podél stávající obslužné komunikace jsou navržena podélná stání . Parkování pro nemocnici je řešeno převážně na jejím pozemku uvnitř areálu, v řešeném území jsou navržena pouze parkoviště a jeden objekt pro parkovací (halové) garáže, v menší míře podélná stání podél stávající komunikace na severním okraji nemocnice. Návrh parkování a parkovacích garáží resp. hromadných garáží pro podstavení vozidel je patrný ve výkrese "Dopravní řešení". Podél obslužných i zklidněných komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru podélná stání pro krátkodobé parkování (až 50% ploch pro park. stání v zelených plochách). V zástavbě rodinnými i bytovými domy je počítáno s jedním odstavným stáním na bytovou jednotku v objektu resp. pod objektem. Je navrženo 168 stání na samostatných parkovištích a 145 stání v parkovací (halové) garáži ve třech patrech (jedno podzemní, dvě nad terénem). 2.7.1.7. Letecká doprava Jižně od města se nachází sportovní letiště s travnatou vzletovou a přistávací dráhou o rozměrech 1125 x 175 m na ploše cca 10 ha. Ministerstvo dopravy ČR prohlásilo toto zařízení za veřejné vnitrostátní letiště (č.j. 22936/95-250 poř.č.59 ze dne 13.12.1995). V areálu nemocnice se nachází heliport (přistávací plocha pro vrtulníky první pomoci), jež nemá vliv na okolní plánovanou zástavbu. 2.7.1.8. Ochranná pásma Ochranné pásmo dráhy je dáno zákonem č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění ze dne 14.12.1994 § 8 a činí u železniční tratě 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy a u vleček 30 m od osy krajní koleje. Ochranné pásmo silnice mimo zastavěné území je podle zákona o pozemních komunikacích 13/1997 Sb. v platném znění, upraveno - II. třída -

15 m od osy přilehlého jízdního pásu

- III. třída -

15 m od osy přilehlého jízdního pásu

32

V zastavěném území jsou na průjezdních úsecích silnic podle § 8 zákona 13/1997 Sb. v platném znění posuzovány hladiny hluku. Nové obytné plochy je nutno umisťovat vně izofony hluku platné v době stavebního povolení nebo je nutno je individuálně akusticky posoudit podle konkrétní stavební dispozice a případně navrhnout protihluková opatření. Ochranné pásmo letiště bylo stanoveno na základě samostatného územního řízení, je součástí ÚPD. Ochranné pásmo helioportu bylo stanoveno na základě samostatného územního řízení, je respektováno. 2.7.1.9. Hluk Hluk ve vnějším prostředí je posuzován od 1. dubna 2004 na základě nařízení vlády č. 88/2004 Sb.. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny tímto předpisem. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k předpisu Denní doba - pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru

+5 dB

- v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah

+10 dB

- "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací

+20 dB

Noční doba - noční doba

-10 dB

- noční doba pro hluk ze železnice

-5 dB

- pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru

+5 dB

- v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah

+10 dB

- "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací

+20 dB

Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo novelizováno v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP v listopadu 1995. Na základě této směrnice byl zpracován výpočtový postup HLUK+, který umožňuje modelovat na počítači hlukovou situaci, počítat hladiny hluku v jednotlivých bodech a vykreslovat izofony hluku v zadaných výškách při detailním postupu. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice či hlavních komunikací představuje 60 dB v denní a 55 dB resp. 50 dB v noční době. Hluk ze silniční dopravy U hluku ze silniční dopravy není na rozdíl od železniční dopravy podstatnější rozdíl mezi denní a noční dobou, neboť intenzita dopravy v nočních hodinách je nižší a i podíl nákladních automobilů klesá. Výhledová intenzita dopravy pro r. 2010 resp 2020 na silnici II/432 byla stanovena z profilového sčítání v r.2000 a růstových koeficientů stanovených ŘSD ČR pro období 2000 až 2030. Výpočet intenzity na silnici II/432 pro r. 2010 bez vybudování obchvatu: Sčítací stanoviště 6-2665 na sil. II/432 v roce 2010 Den: S = 4628 . 1,24 = 5740 voz/24 hod Výpočet hluku od silnice II/432 pro r. 2010 bez vybudování obchvatu: Sčítací stanoviště 6-2665 na sil. II/432 v roce 2010 Den: S = 5740 voz/24 hod T = 1148 voz/24 hod,O = 4592 voz/24 hod, v = 50 km/hod F1 = 21,473340 . 106, F2 = 1,06, F3 = 1,0

33

Ekvivalentní hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy vozovky činí Y = 63,5 dB. Útlumu hluku na 60 dB(A) se dosáhne ve dne ve vzdálenosti 13,1m od osy komunikace. Útlumu hluku na 55 dB se dosáhne ve dne ve vzdálenosti 26,3m od osy komunikace. Při realizaci protihlukové clony u železnice, viz. Hluk od železnice v noci, je třeba uvažovat korekci pro jednostrannou zástavbu cca 2,5 dB: Ekvivalentní hladina hluku pak bude činit ve vzdálenosti 7,5 m od osy vozovky Y = 66,0 dB. Útlumu hluku na 55 dB se dosáhne ve dne ve vzdálenosti 36,7 m od osy komunikace. Noc: není rozhodující, příznivější nižší hodnoty hluku (Y = 50,6 dB) Výpočet intenzity na silnici II/432 pro r. 2020 bez vybudování obchvatu: Sčítací stanoviště 6-2665 na sil. II/432 v roce 2020 Den: S = 4628 . 1,35 = 6250 voz/24 hod Výpočet hluku na průtahu obcí pro r. 2020 po vybudování obchvatu: Po vybudování obchvatu obce poklesnou výhledové intenzity dopravy na průtahu obcí na cca 20% předpokládaných intenzit. Sčítací stanoviště 6-2665 na průtahu obcí (dříve sil. II/432) v roce 2020 Den: S = 1250 voz/24 hod T = 188 voz/24 hod, O = 1062 voz/24 hod, v = 50 km/hod F1 = 3,877377 . 106, F2 = 1,06, F3 = 1,0 Ekvivalentní hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy vozovky činí Y = 56,0 dB. Útlumu hluku na 55 dB se dosáhne ve dne ve vzdálenosti 8,9 m od osy komunikace. Noc: není rozhodující, příznivější nižší hodnoty hluku Výpočet hluku na vybudovaném obchvatu západně od obce po r. 2020: Po vybudování obchvatu obce budou výhledové očekávané intenzity dopravy na obchvatu činit cca 80% předpokládaných intenzit (stanoviště 6-2665 v r. 2020), které atraktivitou trasy vzrostou cca na 120% očekávané intenzity. Obchvat sil. II/432 v roce 2020 Den: S = 6000 voz/24 hod T = 1200 voz/24 hod, O = 4800 voz/24 hod, v = 50 km/hod F1 = 22,446 . 106, F2 = 1,06 F3 = 1,0 Ekvivalentní hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy vozovky činí Y = 63,7 dB. Útlumu hluku na 60 dB se dosáhne ve dne ve vzdálenosti 13,5 m od osy komunikace. Útlumu hluku na 55 dB se dosáhne ve dne ve vzdálenosti 27,0 m od osy komunikace. Noc: není rozhodující, příznivější nižší hodnoty hluku. Hluk ze železniční dopravy Zdrojem hluku je železniční trať 340 Brno - Veselí n.M. - Bylnice. Údaje o provozu na trati jsou převzaty z ÚP (zde odvozeny z grafikonu dopravy) . Trať 340 - denní doba - osobní vlaky - N = 20 vlaků/16 hod trakce = motorová F4 = 0.65 v = 80 km/hod F5 = 1.65

34

počet vozů = 4 F6 = 0.65 Y = 60,9 dB - rychlíky - N = 13 vlaků/16 hod trakce = motorová F4 = 0.65 v = 80 km/hod F5 = 1.65 počet vozů = 10 F6 = 1.0 Y = 60.9 dB - nákladní vlaky - N = 14 vlaků/16 hod trakce = motorová F4 = 0.65 v = 80 km/hod F5 = 1.65 počet vozů = 40 F6 = 2.0 Y = 64.2 dB Ekvivalentní hladina hluku - LAeq = 67.1 dB Izofona hluku 50 dB - ve vzdálenosti 82 metrů - základní hladina Izofona hluku 60 dB - ve vzdálenosti 21,7 metrů - noční doba - osobní vlaky - N = 9 vlaků/16 hod trakce = motorová F4 = 0.65 v = 80 km/hod F5 = 1.65 počet vozů = 4 F6 = 0.65 Y = 60.4 dB - rychlíky - N = 1 vlaků/16 hod trakce = motorová F4 = 0.65 v = 80 km/hod F5 = 1.65 počet vozů = 10 F6 = 1.0 Y = 52.7 dB - nákladní vlaky - N = 7 vlaků/16 hod trakce = motorová F4 = 0.65 v = 80 km/hod F5 = 1.65 počet vozů = 40 F6 = 2.0 Y = 64.2 dB Ekvivalentní hladina hluku - LAeq = 65.9 dB Izofona hluku 40 dB - ve vzdálenosti 261 metrů Izofona hluku 50 dB - ve vzdálenosti 70,2 metrů rozhodující vzdálenost mimo o.p. dráhy Izofona hluku 55dB - ve vzdálenosti 36,26 metrů - rozhodující vzdálenost v o.p. dráhy Železniční trať východně od řešeného území je v úseku Bukovanská I v zářezu, je navržena přeložka silnice II/432 na západní okraj řešeného území, takže pro zástavbu v nejnižší poloze a realizovanou v posledních etapách je dán předpoklad pro splnění požadavků ochrany proti hluku. Přesto je teoreticky vypočítána nejméně příznivá hluková situace, která nastane v noci od železniční dopravy při zohlednění silniční dopravy na stávající silnici II/432 bez realizace její přeložky. Hladina hluku bude

35

navýšena na 66,1 dB, izofona pro 50 dB od žel. dopravy s vlivem silnice bude ve vzdálenosti 72,1 m (bez ohledu na vedení tratě v zářezu, případně lze realizovat i protihlukovou clonu). Pro zjištění skutečného stavu je nutno před výstavbou provést měření hluku v terénu, neboť jen to ukáže skutečnou hlukovou zátěž v řešeném území. V regulačním plánu jsou na základě stávajících omezení (bezpečnostních a ochranných pásem) navrženy chráněné venkovní prostory mimo ochranné pásmo železnice. Závěr : Navržena je protihluková clona mezi silnicí a železnicí o délce cca 285 m tak, aby pohltila co nejvíce hluku od nejnepříznivějšího hluku v území, tj. v noci od železnice. Clona je navržena bez přerušení, to by neumožnilo realizování clony po druhé straně silnice (vjezdy do řešeného území, dále je zde vedeno velké množství technických sítí). Clona však zvýší ve dne hluk od silniční dopravy, ten ale nebude zasahovat do chráněného prostoru. Konstrukce protihlukové clony musí být navržena tak, aby snížila hluk na potřebnou hodnotu (další stupeň projektové dokumentace). Nutnost realizace protihlukové clony je nutno před realizací I.etapy ověřit měřením v terénu. Chráněné venkovní prostory jsou mimo ochranné pásmo železnice a mimo izofonu - den silnice (36,7m od osy silnice bez vybudování obchvatu). Hluk z letecké dopravy : Podle schváleného územního plánu má letiště nejen zpracovanou hlukovou studii, ale bylo provedeno i měření v terénu ( prováděla Okresní hygienická stanice Hodonín). Limitní izofona Laeq = 65 dB prakticky sleduje hranice VPD. Významnější jsou maximální hladiny Lamax. Při provozu ve směru VPD 33 ani při provozu z VPD 15 nejsou leteckým provozem z letiště Kyjov v denní době limitní hodnoty dosaženy v žádné z okolních obcí. Maximální hladiny nedosahují většinou hodnot 75 dB. Je doporučeno omezit přelety zastavěného území v hladinách pod 300 m AGL. Hladina hluku při maximu - 60 startech a přist./den je 52,8 dB. Provoz heliportu v areálu Nemocnice Kyjov je vzhledem k parametrům provozu (nízká četnost provozu, krátkodobá expozice) charakterizován ve smyslu legislativy v oblasti ochrany veřejného zdraví jako ojediněle se vyskytující hluková událost. Změna parametrů provozu heliportu musí být předem projednána s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Železniční trať východně od řešeného území je v úseku Bukovanská I v zářezu, je navržena přeložka silnice II/432 na západní okraj řešeného území, takže pro zástavbu v nejnižší poloze a realizovanou v posledních etapách je dán předpoklad pro splnění požadavků ochrany proti hluku. 2.7.2. Zásobování vodou Pitná voda pro zásobení předmětné lokality rodinných domů včetně občanské vybavenosti a komerčních aktivit bude odebírána z vodovodního systému města Kyjova. Zásobování města probíhá ze dvou vodojemů: • •

VDJ Kohutek,

VDJ U Rocha,

2 x 500 m3, 2 x 3000 m3,

maximální hladina

246,50 m n.m.

minimální hladina

242,00 m n.m.

maximální hladina

252,00 m n.m.

minimální hladina

247,00 m n.m.

Pro zásobování řešeného území bude využíván VDJ Kohutek, který je součástí skupinového vodovodu Koryčany - Kyjov – Klobouky a který je dotován vodou ze zdroje Koryčany řadem DN 300. Z VDJ Kohutek jsou vyvedeny tři zásobovací řady DN 300, DN 250 a DN 150, které jsou přivedeny do města. Řad DN 150 přivádí vodu do vodovodní sítě Boršova, řad DN 250 je napojen na vodovodní systém města v prostoru areálu ČSAD, řad DN 300 u nemocnice. Potřeba vody: Pro stanovení potřeby vody, vzhledem k tomu, že území je řešeno ve variantách, jsme vzali větší počet obyvatel.

36

Počet obyvatel v lokalitě - výhledový stav

820 obyvatel (max. počet)

výhledová potřeba (včetně občanské vybavenosti)

140 l/os.den

koeficient denní nerovnoměrnosti

kd = 1,35

koeficient hodinové nerovnoměrnosti

kh = 1,8

3

Qp = 820 x 140 l/os.den = 115,0 m /den = 1,3 l/s Qm = 115,0 x 1,35 = 155,3 m3/den = 1,8 l/s Qh = 1,8 x 1,8 = 3,2 l/s Velikost potřeby vody se může mírně měnit podle skutečného počtu bydlících obyvatel (postavených rodinných domů). Potřebný akumulační prostor pro vyrovnání odběru bude zahrnut do objemu vodojemu Kohutek o objemu 1000 m3 . Vodovodní řady budou vybaveny pro odběr vody pro hasební účely podzemními a nadzemními hydranty, dimenze řadů umožňuje dostatečný odběr. Vlastní objekt vodovodu je navržen z potrubí z tvárné litiny DN 80 a DN 100. Vodovodní řady budou napojeny na stávající řady (tři místa pro napojení podél komunikace do Bukovan, jedno napojení u areálu nemocnice v jižní části) a budou v maximální míře zaokruhovány. Je navržena přeložka vodovodního řadu procházejícího v jižní části řešeného území. 2.7.3. Odkanalizování Systém kanalizace: Kanalizace v celé oblasti je řešena jako kombinovaná (menší část území je odkanalizována jednotným systémem, ostatní území oddílným systémem dle schváleného územního plánu) odvádějící splaškové vody z objektů a dešťové vody z objektů, komunikací a zpevněných ploch. Odpadní vody jednotné kanalizace jsou zaústěny do stávající městské kanalizace pod areálem nemocnice – kanalizaci v této části je nutno rekonstruovat (pro celé území jednotného systému) – stávající stoka DN 500 – DN 300 – DN 400 nepřevede spočítané množství dešťových vod. Odpadní vody z oddílné kanalizace jsou odvedeny takto: •

splaškové vody jsou zaústěny do kanalizace vedené pod tratí

•

dešťové vody jsou zaústěny do svodnice pod tratí (průchod pod železnicí) dle schváleného územního plánu (mimo řešené území)

Charakteristika povodí a zástavby: Odkanalizování území je řešeno odvedením splaškových a dešťových vod do nově navrhovaných stok v uličních řadech řešeného území. Lokalita je určena pouze pro výstavbu k bydlení (rodinné domy, bytové domy), občanské vybavenosti a ploch pro sportovní aktivity. Plocha povodí činí 29,8ha. Dešťové vody z extravilánu: Vzhledem k návrhu lokality a konfiguraci terénu je možno konstatovat, že extravilánové vody nebudou ovlivňovat stokovou síť kanalizace stávající ani navržené. Dešťové vody z řešeného území: Rozdělení řešeného území na jednotlivé kanalizační okrsky bude řešeno tzv. střechovou metodou. Výpočet odtoku dešťových vod bude proveden na základě plochy povodí, intenzity směrodatného deště a součinitele odtoku, který bude stanoven pro každou část řešeného území individuálně na základě ČSN 73 6701 - Stokové sítě a kanalizační přípojky s ohledem na sklon území a druh povrchu. Profily kanalizačních stok budou navrženy na základě těchto výpočtů. Kanalizace je navržena z plastových trub.

37

Množství dešťových vod: povodí jednotné kanalizace

525,36 l/s

povodí oddílné kanalizace

741,27 l/s

Výpočet množství odpadních vod a znečistění: Výpočet množství odpadních vod: Počet obyvatel v lokalitě - výhledový stav

820 obyvatel (max. počet)

Specifické množství odpadních vod

140,0 l/os/den

Průměrné denní množství odpadních vod Qd

115,0 m3/den

Roční množství odpadních vod z lokality

41975 m3/rok

Průměrné množství

1,3 l/s

Výpočet znečištění: Specifické znečištění odpadních vod

60,0 g BSK5/den

Produkované znečištění v BSK5

49,2 kg/den

Produkované znečištění v BSK5

17958 kg/rok

Domovní přípojky Počet přípojek, jejich délky a profily budou řešeny podrobnější dokumentací. V projektu stavby budou tyto hodnoty upřesněny. Přípojky pro rodinné domy budou navrženy z plastových trub DN 150. V další projektové dokumentaci budou posouzeny stoky v návaznosti na řešené území, které je nutno zkapacitnit z důvodů navýšeného množství odpadních vod ze zóny Bukovanská I. 2.7.4. Zásobování elektrickou energií Před zahájením výstavby rodinných domů je nutno provést demontáž stávajícího nadzemního vedení 22 kV, které prochází řešeným územím. Stávající nadzemní vedení bude nahrazeno kabelovým vedením 22 kV. Na kabelové vedení jsou napojeny 2 zděné trafostanice z nichž jedna částečně nahrazuje stávající trafostanici u bytovky v areálu nemocnice. Umístění trafostanic je navrženo dle řešení zástavby a je patrné z grafických příloh. Připojení zástavby rodinných domků je na distribuční síť E.ONJME. V území budou vybudovány dvě zděné trafostanice, ze kterých bude vyvedeno podzemní kabelové vedení napájející jednotlivé nemovitosti. Na hranicích jednotlivých pozemků budou osazeny domovní pojistkové skříně současně se skříněmi elektroměrnými v případě, že budou realizovány ploty, jinak budou osazeny na fasádách budov. Kabel bude uložen v hloubce cca 70 cm, ve vozovce 1,0 m. Bude chráněn výstražnou fólií, v křížení nebo ve stísněných poměrech bude uložen do chrániček. Zatížení bytových odběrů: - je vyčísleno pro maximální počet bytových jednotek. Je navržena bytová zástavba v kategorii elektrizace B (osvětlení, drobné spotřebiče, příprava pokrmů elektricky), max. počet b.j. 293 Pb = 1,50 x 1,0 x 293 = 439,5 kW Zatížení nebytového odběru: Podíl nebytového odběru na bytovou jednotku je 0,15 kW/bj. Pn = 0,15 x 293 = 43,95 kW

38

Celkové zatížení lokality: Pcelk = 484,0 kW Pro bytovou výstavbu jsou navrženy dvě kioskové trafostanice osazené transformátory 630 kVA, které budou pokrývat potřebu el.energie v řešeném území i s ohledem na další etapu výstavby – Bukovanská II. 2.7.5. Zásobování plynem VTL plynovod V jižní části řešeného území prochází VTL plynovod DN 200, PN 40 Kyjov – Hodonín. Ve schváleném územním plánu byla navržena přeložka tohoto plynovodu, která byla vedena jako veřejně prospěšná stavba. Mezitím však plynárny realizovaly u jižní části areálu nemocnice novou regulační stanici o kapacitě 500 m3, čímž zrušení stávajícího plynovodu se stává nereálné. Stávající trasa VTL plynovodu je proto v řešení regulačního plánu Bukovanská plně respektována včetně ochranných a bezpečnostních pásem. STL plynovod Navržený STL plynovod lPE 90 a 63 bude jednak napojen na stávající STL plynovod vedený v komunikaci podél areálu nemocnice, jednak přímo na stávající regulační stanici. Výpočet potřeby zemního plynu je proveden pro uvažovaný maximální počet 293 bytových jednotek v rodinných a bytových domech: 293 x plynový kotel 15 kW ( vč. TUV )

á 1,8 m3/h

528 m3/h

Dle uvedené hodnoty potřeby plynu předpokládáme navýšení kapacity stávající regulační stanice v rámci stávajícího objektu. Za napojenými body na stávajících plynovodech jsou navrženy kulové kohouty DN 90 se zemní soupravou. STL plynovody budou vedeny v zeleném pásu a chodníku. Navržený STL plynovod bude odvzdušněn. Pro přípojky k rodinným domům umístěných na druhé straně ulice budou pod komunikací osazeny chráničky. Pro stavbu STL plynovodu budou použity trubky z polyetylenu. Trubky a tvarovky pro potrubí z PE musí odpovídat požadavkům ČSN 64 3041, resp. ČSN 64 3042. Budou použity trubky a tvarovky z polyetylenu jen v řadě těžké. Realizaci budou provádět pracovníci dodavatele, kteří mají oprávnění pro tuto práci od příslušného IBP. Pro plynovod z PE se ukládá souběžně s potrubím signalizační vodič, který musí být připevněn na vrch potrubí. Největší vzdálenost vývodů signalizačního vodiče je 800 m. Před uvedením plynovodu do provozu je nutno provést hlavní tlakovou zkoušku dle ČSN 38 6413 s odchylkami uvedenými v TP COPZ G 702 01. HUP budou umístěny na hranici pozemků. 2.7.6. Spoje Řešeným územím procházejí trasy dálkových kabelů a radioreléových paprsků, jejichž trasy jsou plně respektovány včetně jejich ochranných pásem. Sdělovací kabely zahrnují rozvody místní sítě spolu s kabelovou televizí. Rozvody kabelové televize budou realizovány v souvislosti s městskou sítí. Pro realizaci je uvažováno s plnou sítí. 2.7.7. Veřejné osvětlení Venkovní osvětlení pro funkční třídu komunikací C3 má stupeň osvětlení IV (intenzita osvětlení 4lx, celková rovnoměrnost 1:5, svítidla musí splňovat požadavky stupně 2). Jsou navržena parková svítidla na stožárech výšky 4,5m, propojení kabelem a zemnícím páskem. Veřejné osvětlení bude napojeno na stávající rozvody ve městě.

39

2.7.8. Nakládání s odpady Komunální odpad bude stejně jako v celém městě řešen svozem na skládku mimo řešené území. V řešeném území budou rozmístěny jednak kontejnery (u objektu občanského a sportovního zařízení), jednak každý objekt bude mít nádoby na domovní odpad. Nádoby na tuhý domovní odpad budou umístěny na pozemcích producenta odpadu. Pro sběr nebezpečného odpadu budou v rámci smíšené funkce bydlení a občanské vybavení určena sběrná místa.

2.8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění V řešeném území nejsou vyhlášeny žádné dobývací prostory, nejsou zde nutné plochy pro dobývání ložisek nerostů a ani zde nejsou nutné plochy pro technické zajištění těžby.

2.9. Vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav Ve schváleném územním plánu města Kyjov je doporučeno podrobnější řešení, které upřesní veřejně prospěšné stavby. V rámci regulačního plánu Kyjo - zóna Bukovanská I je upřesněn seznam veřejně prospěšných staveb a zakreslen do výkresu č.4 Vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav. Ve schváleném územním plánu byly vymezeny v řešeném území veřejně prospěšné stavby : O6

školní zařízení v zóně Bukovanská

s touto veřejně prospěšnou stavbou se v rámci podrobnějšího řešení „Bukovanská I“ neuvažuje, v rámci lokality „Bukovanská II“ je nutno na základě demografického průzkumu nutno zvážit potřebu školy z hlediska širších vztahů D2

přeložka silnice II/432 (jen část je v řešeném území - identifikace i.č. 13.08-D)

D 13

obslužný koridor v lokalitě U nemocnice koridor je v rámci podrobnějšího řešení umístěn severním směrem – změna územního plánu

D 14

pěší lávka přes železnici ze zóny Bukovanská zůstává dle ˇUPN SÚ – označení

T5

12.01 - Up

napojení dešťové kanalizace ze zóny Bukovanská zůstává dle ÚPN SÚ

T6

napojení splaškové kanalizace ze zóny Bukovanská (severní části) zůstává dle ÚPN SÚ

T 16

kabelizace vedení el.en. 22 kV nemocnice- Bukovanská zůstává dle ÚPN SÚ

T 22

přeložení VTL plynovodu v lokalitě Bukovanská I“ není přeložení aktuální s ohledem na novu regulační stanici plynu na okraji areálu nemocnice – v rámci „Bukovanská II“ navrhnout přeložení ke stávající silnici II/432 – změna územního plánu

V rámci řešení regulačního plánu lokality Bukovanská I byly vymezeny veřejně prospěšné stavby – umožňující přístupy k jednotlivých pozemkům – komunikace, chodníky a území pro uložení inženýrských sítí (v dokumentaci souhrnně označené jako veřejná prostranství) :

40

Veřejné prostranství – 1.04 US parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2224

1

2233

2

2246

3

2225

1

2234

1

2257

2226

2

2235

2

2258

1

2227

1

2236

1

2258

2

2228

2

2243

1

2272

1

2229

1

2244

4045

4

2230

2

2245

2232

1

2246

1

Veřejné prostranství – 2.01-US parc.číslo podčíslo 2230

2

Veřejné prostranství – 2.02 – UO parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2230

2

2236

1

2246

2232

1

2243

1

2257

2233

2

2244

2258

1

2234

1

2245

2258

2

2235

2

2246

2272

1

1

3

Veřejné prostranství – 2.09 – UO parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2224

1

2227

1

2225

1

2228

2

2226

2

2229

1

parc.číslo podčíslo 4045

4

Veřejné prostranství - 3.01 – US parc.číslo podčíslo 2230

2

Veřejné prostranství – 3.02 – UO parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2230

2

2236

1

2246

2232

1

2243

1

2257

2233

2

2244

2258

1

2234

1

2245

2258

2

2235

2

2246

2272

1

1

Veřejné prostranství – 4.01 – US parc.číslo podčíslo 2230

2

41

3

Veřejné prostranství – 4.04 – UO parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2230

2

2236

1

2246

2232

1

2243

1

2257

2233

2

2244

2258

1

2234

1

2245

2258

2

2235

2

2246

2272

1

1

3

Veřejné prostranství – 6.01 – US parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2230

2

2236

1

2246

2232

1

2243

1

2257

2233

2

2244

2258

1

2234

1

2245

2258

2

2235

2

2246

2272

1

1

3

Veřejné prostranství – 7.01 – UO parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2272

1

2279

2297

2272

2

2284

2303

2273

1

2285

2472

2278

5

2290

Veřejné prostranství – 8.01 – UO parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2272

1

2284

2306

2272

2

2285

2315

2273

1

2290

2321

2278

2297

2472

2279

2303

2473

5

Veřejné prostranství – 9.01 – UO parc.číslo podčíslo 2303 Veřejné prostranství – 10.01 – UO parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2272

1

2279

2297

2272

2

2284

2303

2273

1

2285

2278

2290

42

Veřejné prostranství – 11.01 – US parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2272

1

2279

2297

2272

2

2284

2303

2273

1

2285

2278

2290

Veřejné prostranství - 13.03 – US parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

parc.číslo podčíslo

2272

1

2279

2297

2272

2

2284

2303

2273

1

2285

2278

2290

Veřejné prostranství – 12.01 – Up (v územním plánu identifikace D 14) parc.číslo podčíslo 2246

3

2246

5

3010 3040

1

4069

1

4071

1

Technické vybavení – 2.08 – TE parc.číslo podčíslo 2228

2

Technické vybavení – 7.08 - TE parc.číslo podčíslo 2303

43

Technické vybavení – inženýrské sítě navržené mimo veřejná prostranství : TV 1

přeložka vodovodního přivaděče

TK1

kanalizační sběrač jednotného systému (2157/10; 2157/4; 2474/4; 4069/1)

TK2

kanalizační sběrače oddílného systému (4043/3; 2225/1; 2226/2; 2227/1; 2228/2; 2229/1; 2230/2; 2232/1)

TK3

kanalizační sběrače oddílného systému (2234/1; 2235/2; 4045/3; 2243/1; 2024/1; 2024/5; 2024/6; 4045/6; 2246/4; 2246/5; 4072/1; 4069/1)

TK4

kanalizační sběrače oddílného systému (2246/5; 4069/1; 2472/2; 2472/7)

SU1

společné uložení inženýrských sítí – plynovod, vodovod, kabely nn

SU2

společné uložení inženýrských sítí – plynovod, kabely nn, sdělovací kabely 4044/4; 4043/3; 2225/1; 2226/2; 2227/1; 2228/2; 2229+/1; 2230/2; 2232/1)

SU3

společné uložení inženýrských sítí – plynovod, vodovod, kabely nn, sdělovací kabely (2234/1; 2235/2; 4045/3; 2243/1; 2024/1; 2024/5; 2024/2; 2024/6; 4045/6; 2258/2; 2258/1; 2257)

SU4

společné uložení inženýrských sítí – plynovod, kabely nn, kabel veřejného osvětlení (2258/2; 2272/1; 2272/2; 2273/1; 2278; 2279; 2284; 2285; 2290)

SU5

společné uložení inženýrských sítí – kabely nn, kabel veřejného osvětlení

(2297; 2303)

SU6

společné uložení inženýrských sítí – kabel vn, kabel veřejného osvětlení 2306)

(2303;

T16a

kabel vn (2315; 2321; 2329/1; 2329/2; 2337; 2340; 2345)

T16b

propojení stávajícího kabelu vn s navrženou trafostanicí, kabel nn 2226/2; 2224/1; 4045/4)

TE1

propojení stávajícího vedení nn s navrženou trafostanicí

TK5

sběrač dešťové kanalizace (4069/1; 4070/2; 2266/3) (část dešťové kanalizace identifikované ve schváleném územním plánu T 5) - v rámci projednání identifikováno u varianty B jako TK 2

(2157/10) (2157/10;

(2228/2;

2473;

2227/1;

(4045/4)

Veřejně prospěšná stavba část přeložky silnice II/432 zasahující do řešeného území identifikace 13.08-D (upřesnění části VPS identifikované v územním plánu D 2) : parc.číslo podčíslo 2217 2 2218 1 2219 2 2220 1 2221 2 2222 2223 2 2224 1 2225 1 2226 2 2227 1 2228 2 2229 1 2230 2 2232 1 2233 2

parc.číslo podčíslo 2234 1 2235 2 2236 1 2243 1 2244 2245 2246 1 2246 3 2257 2258 1 2258 2 2272 1 2272 2 2273 1 2278 2279

44

parc.číslo podčíslo 2284 2285 2290 2297 2303 2306 2315 2321 2329 1 2329 2 2337 2340 2345 2348 2354 2359

-

parc.číslo podčíslo 2360 1 2360 2 2365 1 2365 2

parc.číslo podčíslo 2366 2473 2207 2 2209 1

parc.číslo podčíslo 2210 2 2211 1 2214 2 2218 1

Protihluková clona : H1

parc.č. 4071/1, 3040/1

2.10. Návrh řešení požadavků civilní ochrany Návrh je popsán v samostatné doložce CO.

2.11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí : 2.11.1. Celková hygienická situace Město Kyjov není zatěžováno žádnými většími negativními vlivy, kvalita životního prostředí je vysoká. Ke kvalitě prostředí přispívá i navržené a v územním plánu schválené řešení dopravního skeletu města, kdy tranzitní doprava bude vedena mimo obytná území. Realizací navržené plochy pro bydlení bude zachována kvalita obytného prostředí města, v rámci regulačního plánu nejsou navrženy žádné činnosti, děje nebo zařízení, které by mohly zhoršit pohodu bydlení nebo prostředí nemocničního areálu. 2.11.2. Ovzduší Navržená lokalita je v prostoru mezi stávající silnicí II/432 a její navrženou přeložkou na západním okraji města. Ve městě nejsou velké zdroje znečištění, s ohledem na plynofikaci města, morfologii terénu a vymístění tranzitní dopravy mimo obytná území, nehrozí zvýšené koncentrace škodlivých látek v ovzduší. V lokalitě „Bukovanská I“ je navrženo vytápění plynem, omezení rychlosti motorových vozidel včetně zábran na omezení rychlosti, čímž je minimalizováno riziko narušení kvality ovzduší. 2.11.3. Voda Vlastní projekt řeší důsledně odvádění odpadních vod, takže nehrozí riziko znečištění povrchových vod. 2.11.4. Půda Dopad realizace projektu na zemědělskou půdu je minimalizován, nedojde k porušení celistvosti půdy a pro výstavbu budou vyjmuty pouze plochy pro vlastní stavbu. Etapizace výstavby je řešena s ohledem na minimalizaci dopadů do zemědělského půdního fondu. 2.11.5. Hluk Hluk z pozemní dopravy : viz. kapitola 2.7.1.9 Hluk z provozu sportovního zařízení : Na západním okraji řešeného území v sousedství nemocnice je navrženo centrum pohybových aktivit. Vzhledem k charakteru zařízení (slouží pro aktivní účast ne pasivní – diváckou) nehrozí riziko zvýšené hlučnosti z tohoto zařízení, neboť je umístěno do území s nepravidelným rizikem nadměrné hlučnosti od heliportu. Navržené řešení nemá negativní dopad na zdravé životní podmínky města.

45

2.12. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určených k plnění funkce lesa : 2.12.1. Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č.13 Ministerstva životního prostřední ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/93 Sb. a přílohy 3 této vyhlášky. Způsob identifikace lokalit záboru a rozvojových lokalit v grafické části dokumentace Ve schváleném územním plánu města byl orgány ochrany ZPF vydán souhlas s odnětím, řešené území bylo odsouhlaseno pod i.č.75,76,77,78,79,80,81,82 a 83. Vyhodnoceny jsou rozvojové lokality, identifikace jednotlivých bloků funkčních typů ploch po navržených etapách. První číslice udává etapu výstavby, druhá a třetí číslice je pořadové číslo lokality. Bonitované půdně ekologické jednotky Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona ČNR č.334/1992 Sb.(příloha A). Z půdních jednotek jsou zde zastoupeny: HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem HPJ 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké

erodované, převážně na spraších,

HPJ 40 Svažité půdy Investice do půdy V území není provedeno odvodnění ani závlahy. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby V území nejsou areály zemědělské prvovýroby, jedná se o plochy orné půdy. V západní části lokality se nachází provozovna zahradnictví. Síť zemědělských účelových komunikací Realizací nedojde k znemožnění obhospodařování navazujících ploch zemědělské výroby. Zdůvodnění návrhu, vyhodnocení variant Rozvojová lokalita Bukovanská byla schválena v platném územním plánu města pod identifikačním označením – i.č.75,76,77,78,79,80,81,82 a 83. Všechny etapy, plocha v m funkce

2

Bydlení Dopravní plochy Občanská vybavenost+bydlení Sport, rekreace Technická vybavenost Veřejná zeleň+krajinná zeleň Veřejné prostranství celkem

ETAPIZACE – rozvojové plochy v m I. II. III. IV. 22248 18312 19702 34488

výměra zastavitelná zemědělská nezemědělská celkem plocha půda půda 143098 49232 142215 883 14322 14322 13070 1252 10479 5775 8304 2175 23526 2520 23526 0 63 63 63 0 65499 65499 60566 4933 34879 34379 29773 5106 291866 171307 277717 14149

2

V. 6771

VI. 13984

VII. 17274

46

VIII. 19665

IX. 14031

X. 22950

XI. 21371

XII. 10878

XIII. +0 70192

Tabelární vyhodnocení lokality Funkční využití

Katastr. území

Výměra lokality v m2 Výměra zemědělské půdy v ha celkem zastavitelná z plochy kultura celkem zastavěné celkem území plocha zast.území v mimo v mimo 5525 1070 170 5355 orná půda 5355 0 5355

ETAPA

Číslo

I.

1.01

bydlení

Kyjov

I. I.

1.02 1.03

bydlení veřejná zeleň

Kyjov Kyjov

606 1476

606 1476

0 728

I. I. I. I. I. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. III. III. III. III. III. III. III. III. III. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. V. V. V. V. VI..

1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 2.01 2.02 2.03 2.04 2.05 2.06 2.07 2.08 2.09 2.10 3.01 3.02 3.03 3.04 3.05 3.06 3.07 3.08 3.09 4.01 4.02 4.03 4.04 4.05 4.06 4.07 4.08 4.09 5.01 5.02 5.03 5.04 6.01

uliční prostor bydlení bydlení bydlení bydlení uliční prostor uliční prostor bydlení bydlení bydlení bydlení veřejná zeleň technická vybavenost uliční prostor bydlení uliční prostor uliční prostor bydlení bydlení bydlení bydlení zeleň doprava veřejná zeleň uliční prostor bydlení bydlení uliční prostor bydlení bydlení bydlení veřejná zeleň veřejná zeleň doprava obč.vybavení+bydlení bydlení veřejná zeleň uliční prostor

Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov

3665 2908 2554 2385 2829 1364 1807 2382 2372 3433 3438 480 23 646 2367 1384 1714 2370 2367 3441 3462 480 1583 2801 2833 12627 2281 1805 2344 3469 6019 484 2626 952 3091 1032 1696 1758

3665 975 897 841 1285 1364 1807 839 836 1271 1269 480 23 646 895 1384 1714 843 834 1275 1280 480 1583 2801 2833 3085 789 1805 821 1291 2301 484 2626 952 1109 1032 1696 1758

0 173 135 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 112 0 0 0 0 0 0 0 0 234 0 134 0 0 0 0 0 0 451 0 0 41 251 0

606 orná půda 668 orná půda 3665 2735 2419 2385 2829 1364 1807 2382 2372 3433 3438 480 23 646 2255 1384 1714 843 834 1275 1280 480 1583 2567 2833 12493 2281 1805 2344 3469 6019 484 2175 952 3091 991 1445 1758

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

47

Výměra nezemědělských ploch

Kvalita půd v lokalitě BPEJ a výměra (třída ochrany)

170

0.01.00 (I.)

606 668

0 0

606 668

0 728

0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.)

3665 2735 2419 2385 2829 1364 1807 2382 2372 3433 3438 480 23 646 2255 1384 1814 2370 2367 3441 3462 480 1583 2567 2833 12493 2281 1805 2344 3469 6019 484 2175 952 3091 1032 1696 1758

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3665 2735 2419 2385 2829 1364 1807 2382 2372 3433 3438 480 23 646 2255 1384 1714 843 834 1275 1280 480 1583 2567 2833 12493 2281 1805 2344 3469 6019 484 2175 952 3091 1032 1696 1758

0 173 135 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 112 0 0 0 0 0 0 0 0 234 0 134 0 0 0 0 0 0 451 0 0 41 251 0

0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.)

0

Poznámka

5515 606 6 336+/68 3665 2735 2419 2385 2829 1364 1807 2382 2372 3433 3438 480 23 646 2255 1384 1814 2370 2367 3441 3462 480 včetně chodníků 1583 2567 2833 12493 2281 1805 2344 3469 6019 484 včetně chodníků 2175 včetně chodníků 952 3091 1032 1696 1758

Tabelární vyhodnocení lokality ETAPA

Číslo

Funkční využití

Katastr. území

celkem

Výměra lokality v m2 zastavitelná z plochy plocha celkem zast.území v mimo 2515 118 7253 1140 0 3117 512 0 1040 698 0 698 1755 0 1755 1103 0 3059 1110 0 3036 1087 0 3074 1509 0 4309

VI. VI. VI. VI. VII. VII. VII. VII. VII.

6.02 6.03 6.04 6.05 7.01 7.02 7.03 7.04 7.05

bydlení bydlení bydlení veřejná zeleň uliční prostor bydlení bydlení bydlení bydlení

Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov

7371 3117 1040 698 1755 3059 3036 3074 4309

VII. VII. VII. VII. VIII.

7.06 7.07 7.08 7.09 8.01

zeleň zeleň technická vybavenost veřejná zeleň veřejné prostranství

Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov

511 434 40 1056 2310

511 434 40 1056 2310

0 0 0 0 0

511 434 40 1056 2310

VIII. VIII. VIII.

8.02 8.03 8.04

bydlení bydlení bydlení

Kyjov Kyjov Kyjov

3025 2993 5337

1102 1095 1876

VIII. VIII. VIII. VIII. IX. IX.

8.05 8.06 8.07 8.08 9.01 9.02

bydlení veřejná zeleň veřejná zeleň veřejná zeleň veřejné prostranství bydlení

Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov

3925 493 434 1148 979 9249

IX.

9.03

veřejná zeleň

Kyjov

X. X. X. X. X. X. X. X. X. XI. XI. XI. XI. XI. XI. XI. XI.

10.01 10.02 10.03 10.04 10.05 10.06 10.07 10.08 10.09 11.01 11.02 11.03 11.04 11.05 11.06 11.07 11.08

veřejné prostranství bydlení bydlení veřejná zeleň bydlení veřejná zeleň veřejná zeleň veřejná zeleň sport a rekreace veřejné prostranství bydlení bydlení doprava obč.vybavení+bydlení veřejná zeleň doprava veřejná zeleň

Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov

Výměra zemědělské půdy v ha kultura celkem zastavěné území v

mimo 7253 3117 1040 698 1755 3059 3036 3074 4309

Výměra nezemědělských ploch

Kvalita půd v lokalitě BPEJ a výměra (třída ochrany)

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

7371 3117 1040 698 1755 3059 3036 3074 4309

0 0 0 0 0 0 0 0 0

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

511 434 40 1056

0 0 0 0 0

511 434 40 1056

0 0 0 0 0

0 0 0

3025 orná půda 2993 orná půda 5337 orná půda

3025 2993 5337

0 0 0

3025 2993 5337

0 0 0

1453 493 437 1148 979 1905

0 0 0 0 0 0

3925 493 434 1148 979 9249

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

3925 493 434 1148 979 9249

0 0 0 0 0 0

3925 493 434 1148 979 9249

0 0 0 0 0 0

3803

3803

0

3803 orná půda

3803

0

3803

0

1736 7285 3937 490 2988 207 434 3773 2100 2553 3233 6409 500 4335 969 404 1014

1736 2811 1479 490 1074 207 434 3773 2100 2553 1117 2009 500 1440 969 404 1014

0 0 0 0 0 0 0 0 0 160 0 0 0 0 0 70 305

1736 7285 3937 490 2988 207 434 3773 2100 2393 3233 6409 500 4335 969 404 709

1736 7285 3937 490 2988 207 434 3773 2100 2393 3233 6409 500 4335 969 334 709

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1736 7285 3937 490 2988 207 434 3773 2100 2393 3233 6409 500 4335 969 334 709

0 0 0 0 0 0 0 0 0 160 0 0 0 0 0 70 305

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

48

118 0 0 0 0 0 0 0 0

0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.08.10 (II.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.08.01 (II.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.08.10 (II.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.08.10 (II.) 0.01.00 (I.) 0.08.10 (II.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.0100(I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.)

7371 3117 1040 698 1755 3059 3036 3074 4309 511 434 40 1056

3025 2993 5337 3925 493 434 1148 979 9249 3803 1736 7285 3937 490 2988 207 434 3773 2100 2393 3233 6409 500 4335 969 334 709

Poznámka

Tabelární vyhodnocení lokality ETAPA

Číslo

Funkční využití

Katastr. území

celkem

Výměra lokality v m2 zastavitelná z plochy plocha celkem zast.území v mimo 1162 401 761 512 490 22 453 30 423 100 100 0 1066 1066 0 1486 1075 411 2726 1675 751 5419 3771 1648 81 81 0 2520 0 21426

mimo 761 22 123 0 0 411 751 1648 0 21426

401 242 330 100 1066 1075 1675 3771 81 0

451 orná půda 1465 orná půda 5995 orná půda

451 1465 5995

0 0 0

4510 1465 5995

1138 0 0

0

21057 orná půda

21057

0

21057

0

8036

0

8036 orná půda

8036

0

8036

0

9020

9020

0

9020 orná půda

9020

0

9020

0

Kyjov

700

700

700

300

0

300

400

0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.40.77 (V.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.01.00 (I.) 0.40.77 (V.) 0.01.00 (I.) 0.08.10 (III.) 0.01.00 (I.) 0.40.77 (V.) 0.08.10 (III.) 0.01.00 (I.) 0.40.77 (V.) 0.08.10 (III.) 0.01.00 (I.)

Kyjov

904

904

300

604

0

604

300

0.01.00 (I.)

doprava veřejná zeleň veřejná zeleň veřejné prostranství veřejná zeleň veřejné prostranství obč.vybavení+bydlení veřejné prostranství doprava sport

Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov

1162 512 453 100 1066 1486 2726 5419 81 21426

XIII. XIII. XIII.

veřejná zeleň veřejné prostranství veřejná zeleň

Kyjov Kyjov Kyjov

1589 1465 5995

1589 1465 5995

1138 0 0

veřejná zeleň

Kyjov

21057

21057

XIII.

13.02 13.03 13.04+ 13.07 13.05+ 13.06 13.08

doprava

Kyjov

8036

XIII.

13.09

veřejná zeleň

Kyjov

0

0.010.05 0.06

doprava doprava

0

Kvalita půd v lokalitě BPEJ a výměra (třída ochrany)

0 248 0 0 0 0 0 0 0 0

11.09 11.10 11.11 12.01 12.02 12.03 12.04 12.05 12.06 13.01

v

Výměra nezemědělských ploch

761 270 123 0 0 411 751 1648 0

XI. XI. XI. XII. XII. XII. XII. XII. XII. XIII.

XIII.

Výměra zemědělské půdy v ha kultura celkem zastavěné území

orná půda orná půda orná půda

orná půda orná půda orná půda orná půda

0 ttp 604 orná půda

49

761 270 123 0 0 411 751 1648 0

451 1465 5995 21057 8036

9020

300 604

Poznámka

2.12.2. Vyhodnocení záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa Na řešeném území se nevyskytují pozemky určené k plnění funkce lesa a do řešeného území nezasahuje ani ochranné pásmo lesa..

2.13. Návrh lhůt aktualizace Vzhledem k zájmu o výstavbu v této lokalitě navrhujeme provést první aktualizaci v r.2010 a další aktualizaci po 4 letech.

2.14. Urbanistická ekonomie : Plošné ukazatele : pozemky pro

výměra v ha

rozvojové pozemky pro bydlení – rodinné domy

12,10

rozvojové pozemky pro bydlení – bytové domy

1,92

rozvojové pozemky pro obč.vybavení+bydlení

1,04

rozvojové pozemky pro sportovní zařízení

2,35

rozvojové pozemky pro veřejné prostranství

3,47

rozvojové pozemky pro krajinnou zeleň

3,60

stávající pozemky pro dopravu

1,56

rozvojové pozemky pro dopravu

0,69

rozvojové pozemky pro veřejnou zeleň

3,03

rozvojové pozemky pro technické vybavení

0,01

řešené území celkem

29,77

počet pozemků pro objekty rodinných domků

153

počet bytů v byt.domech

95

počet bytů v polyfunkčních domech

45

plocha vymezena pro pozemky pro bydlení – byt.domy

19463 m2

plocha vymezena pro pozemky obč.vybavení+bydlení

10653 m2

plocha vymezena na pozemky pro bydlení –rod.domy

121064 m2

průměrná velikost navrženého pozemku pro bydlení největší výměra/nejmenší výměra pozemku pro bydlení

791m2 1975m2/485m2

počet obyvatel (obložnost 2,8os/byt)

820

hustota – bytové domy

137

celkový počet bytů

293

50

Pro budoucí odhad investičních nákladů (orientační) jsou udány měrné jednotky: Vlastní investice Délka [m], Plocha [m2]

Inženýrské sítě

Vodovod – síť Kanalizace

jednotná splašková dešťová

STL plynovod DN 80 el. vedení nn montáž kabel vn vn demontáž trafostanice zděná veřejné osvětlení

2838 1492 1685 1900 2526 2880 646 660 2 ks 3477

sloupy veřejného osvětlení

140

sdělovací kabely

2481

komunikace (bez přeložky II/432)

13306

chodníky

13560

dopravní plochy

6149

příprava území (bez území rod.domků, včetně přeložky II/432 a kraj.zeleně)

176305

veřejná zeleň (včetně pruhů v ulicích)

40149

Náklady lze orientačně vyčíslit vynásobením jednotkovými cenami platnými v době výpočtu.

2.15. Etapizace výstavby : Etapizace výstavby jednotlivých variant je patrná z grafické přílohy – výkresu č.1. Navržené řešení minimalizuje počáteční podmiňující investice využitím stávající obslužné komunikace podél areálu nemocnice a napojením kanalizačního sběrače na stoku v ulici Svatoborská (pod nemocnicí). Výstavba bude postupně pokračovat v jižní části svahu směrem proti svahu až po navrženou přeložku silnice II/432. Další etapy pokračují od hranice pily směrem proti svahu v severní části řešeného území. V poslední etapě bude provedena asanace stávajících areálů a výstavba dokončena bytovými domy. Etapy s objekty rodinných domků jsou zakončeny okružním obratištěm, které umožní bezkolizní fungování jednotlivých skupin. Podrobnější přehled jednotlivých etap je patrný z grafické přílohy – výkresu č.1.

51

2. DOLOŽKA CIVILNÍ OCHRANY OBYVATELSTVA

52

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Řešené území Kyjov – Bukovanská I je vymezeno na jižní straně hranicí nemocnice, na jihozápadní straně hranicí zastavitelných ploch pro bydlení (dle schváleného územního plánu), navrženou přeložkou silice II/432 na severozápadní straně, na severovýchodní straně silnicí III/4301 do Bukovan, na jihovýchodní straně stávající silnicí II/432. Území o rozloze cca 29,8 ha zahrnuje pozemky s hranicemi ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Celé řešené území je v grafické části dokumentováno v měř. 1: 1000. V řešeném území je navrženo cca 144 objektů pro individuální bydlení (rodinných domků) a 140 bytů v bytových domech, objekt pro občanské vybavení a centrum pohybových aktivit. RIZIKA OHROŽENÍ OBYVATEL LOKALITY BUKOVANSKÁ I : Lokalita Bukovanská I není ohrožena žádnými přírodními riziky – záplavami, sesuvy apod. Největší riziko vzniká při nebezpečí havárie na silnici II/432 nebo železnici při úniku škodlivých látek. OPATŘENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z URČENÍ ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ A ZÓN HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ: Území není ohroženo záplavou a není zařazeno do zón havarijního plánování. UMÍSTĚNÍ STÁLÝCH A IMPROVIZOVANÝCH ÚKRYTŮ : Západní část řešeného území je navržena pro výstavbu objektů pro bydlení – rodinných domků. V každém domku je možnost zřízení improvizovaného úkrytu. Ve východní části území je navrženo bydlení v bytových domech a občanské vybavení. V objektech občanského vybavení budou navrženy stálé kryty jak pro obyvatele této části města. UBYTOVÁNÍ EVAKUOVANÉHO OBYVATELSTVA : V případě nutnosti evakuovat obyvatelstvo z řešeného území, bude ubytování zajištěno v rámci města a to v prostorách některé základní školy. SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CIVILNÍ OCHRANY : Skladování materiálu civilní ochrany bude zajištěno pro bydlící obyvatelstvo v rámci navrženého objektu občanského vybavení (i.č.12.04-BO). ZŘÍZENÍ HUMANITÁRNÍ ZÁKLADNY : Pro případnou humanitární pomoc bude provizorně zřízena základna v přízemí polyfunkčního domu (i.č.12.04 – BO) u silnice II/432. ZDRAVOTNICKÉ ZABEZPEČENÍ OBYVATELSTVA : Je zajištěno mimo řešené území v sousední nemocnici. OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH V ÚZEMÍ : V území se nepředpokládá skladování ani trvalé používání nebezpečných látek. UMÍSTĚNÍ NOVĚ NAVRHOVANÝCH OBJEKTŮ ZVLÁŠTNÍHO VÝZNAMU : V řešeném území nejsou navrženy pozemky pro umístění objektů zvláštního významu. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU : V případě jakékoliv havárie dodávky pitné vody, bude nouzové zásobování pitnou vodou zajištěno cisternami, které budou naplněny u nezávadných zdrojů v nejbližším okolí a umístěny na vstupu do lokality u pěší lávky a potom na každém obratišti. ZÁCHRANNÉ, LIKVIDAČNÍ A OBNOVOVACÍ PRÁCE PRO ODSTRANĚNÍ NEBO SNÍŽENÍ ŠKODLIVÝCH ÚČINKŮ KONTAMINACE VZNIKLÝCH PŘI MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI : Největší riziko mimořádné události je v případě havárie na silnici II432. Pro odstranění kontaminace je možno využít ploch pro parkování navržených při této komunikaci.

53

OCHRANA PROTI POŽÁRŮM: Z hlediska požárního je možno charakterizovat stavbu jako stavbu bez požárního rizika, neboť dominujícím stavebním materiálem jsou nehořlavé materiály. Jediným médiem, které vyžaduje zvláštní pozornost z hlediska požární ochrany je plynovodní potrubí, kterým bude dopravován zemní plyn, tedy hořlavina, která tvoří se vzduchem výbušnou směs. Při normální přepravě nehrozí nebezpečí výbuchu či požáru, neboť je plynovod hermeticky uzavřen proti vniknutí vzduchu a je pevnostně dimenzován na příslušný tlak. Operace na plynovodech provádí odborní pracovníci provozovatele za odpovídajících bezpečnostních opatření. Požární ochrana spočívá v preventivních a represivních opatřeních. Preventivní část PO se zajišťuje: •

dodržováním platných ČSN a ostatních bezpečnostních předpisů

•

po uvedení plynovodu do provozu provádí provozovatel zařízení periodickou údržbu a pohotovost jako součást protipožární prevence.

pochůzkovou službu,

Represivní část PO řeší 3 typy havárií: •

únik plynu s následným hořením

•

únik plynu s výbuchem

•

únik plynu bez výbuchu a hoření

Požární technické hodnoty zemního plynu : •

hutnost (vzduch = 1)

0,717 - 0,870

•

bod vznícení

537 oC

•

dolní mez výbušnosti

4%

•

horní mez výbušnosti

14,8 %

výhřevnost

38,1 MJ.m3

hasební látka

voda, prášek

•

•

Regulační plán je zpracována dle příslušných ČSN, které svými požadavky na volbu trasy a technickými požadavky na materiály, jejich zkoušky a zkoušky smontovaného potrubí zaručují i protipožární bezpečnost projektovaného zařízení. V předložené dokumentaci jsou podmínky požární ochrany splněny a to i v těch případech, kdy nelze dodržet předepsané minimální vzdálenosti od ostatních zařízení a to navrženými technickými opatřeními (tloušťka stěny potrubí, zesílení izolace, krytí ap.). Ochranná pásma plynového zařízení jsou stanovena Zákonem č. 458/2000Sb. O podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci (Energetický zákon). Před uvedením plynovodního zařízení do provozu zpracuje provozovatel požární poplachové směrnice. Ke stanovení požárních jednotek přivolaných na pomoc při likvidaci požáru poskytne orgánu požární ochrany potřebné mapové podklady pro zpracování poplachového plánu. Během výstavby jsou povinni dodavatel a investor dodržovat veškerá požární opatření, zejména tam, kde se předpokládá zvýšené požární nebezpečí. Za požární bezpečnost odpovídá dodavatel. V místě stavebního dvora v případě nebezpečí budou použity ochranné požární prostředky (hasící přístroje, voda) - je věcí budoucího dodavatele stavby. Potřeba vody pro hasební účely bude zajištěna z navržených vodovodních řadů, které budou osazeny požárními hydranty ve vzdálenosti cca 100 m. Z hlediska CO nejsou kladeny na navržené řešení žádné zvláštní požadavky. Potřeby civilní obrany a požární ochrany po dokončení stavby budou respektovány. Během stavby bude dodavatel udržovat staveniště sjízdné pro pohotovostní vozidla hasičů a bude udržovat

54

přístupné požární hydranty. Návrh vodovodu řeší i zabezpečení požární vody pro území po dokončení stavby. Požadavky civilní ochrany bude možno specifikovat až po upřesnění využití území. Pro bilancování ploch potřebných pro ukrytí obyvatel je nutno počítat na jednu ukrývanou osobu u budování protiradiačních úkrytů svépomocí (tzv. úkryty PRÚ – BS) 1,5 m2 na jednu ukrývanou osobu. ZAJIŠTĚNÍ PŘÍSTUPU PRO INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM : Hlavní přístupovou komunikací je propojení stávající silnice II/432 s její navrženou a v územním plánu schválenou přeložkou - uliční prostor je o šířce 15 m, max. výška zástavby po římsu 7 m, což vyhovuje požadavku nezavalitelnosti.

55