REGULACE ČESKÝCH MÉDIÍ II

REGULACE ČESKÝCH MÉDIÍ II.

O KONFERENCI Konference „Regulace českých médií II.“ je pořádaná Institutem komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvem kultury ČR. Koná se ve dnech 27. a 28. listopadu 2014 v konferenčních prostorách IPSOS, s. r. o. (Na Příkopě 22, Slovanský dům, vchod „E“, Praha 1). Mediálním partnerem konference je Médiář.cz. Cílem konference je vyvolat odbornou diskusi o aktuálních otázkách mediální legislativy. K dílčím tématům jednotlivých panelů se budou vyjadřovat odborníci na problematiku mediálního práva a souvisejících oblastí, zástupci státních orgánů, kontrolních orgánů médií, zástupci neziskového sektoru, novináři. Celou konferencí, která zahrnuje celkem šest panelů, bude provázet Ondřej Aust. Videozáznam a fotografie pořízené z konference najdete v dohledné době na webu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v rubrice Konference. Web: http://iksz.fsv.cuni.cz/.

KONTAKTNÍ OSOBA Mgr. Lucie Šťastná Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze Tel.: +420 775 032 591, +420 604 844 778 E-mail: [email protected]

PROGRAM ČTVRTEK 27. 11. 2014

PÁTEK 28. 11. 2014

ZAHÁJENÍ KONFERENCE

PANEL 4: POLITIKA, VOLEBNÍ KAMPANĚ A POLITICKÝ MARKETING

13:00

10:00–11:30

PANEL 1: ČESKÁ MEDIÁLNÍ LEGISLATIVA: ČAS NA ZMĚNU? 13:15–14:30

Tomáš Trampota Pavel Kubina Artuš Rejent Milan Malina

Anna Matušková Otto Eibl Milan Bouška Pavel Brabec COFFEE BREAK

PANEL 5: SEXISMUS A GENDER V REKLAMĚ COFFEE BREAK

PANEL 2: KONTROLNÍ ORGÁNY MÉDIÍ 15:00–16:30

Kateřina Kalistová Michal Stehlík Jiří Závozda Milan Šmíd COFFEE BREAK

12:00–13:30

Petra Havlíková Tomáš Pavlas Vilma Hušková Ladislav Šťastný COFFEE BREAK

PANEL 6: BEZBRANNÁ OBĚŤ REKLAMY. REGULACE REKLAMY CÍLENÉ NA DĚTI 14:00–15:30

PANEL/NEPANEL 3: KOMUNITNÍ MÉDIA V ČR – KONEČNĚ START? 17:00–18:30

Jan Křeček a hosté

Jan Jirák Václav Mertin Jiří Šenkýř Kateřina Hrubešová UKONČENÍ KONFERENCE

Panel 1. Česká mediální legislativa: čas na změnu? 13:15–14:30 Co je třeba na české mediální legislativě měnit? Jaké oblasti jsou nedostatečně upraveny? Na čem se v současné době pracuje a na co se zapomíná? Jaké změny bude možné v Parlamentu prosadit?

TOMÁŠ TRAMPOTA

ARTUŠ REJENT

Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze

Ministerstvo kultury ČR

REGULACE NEBO LIBERALIZACE ČESKÝCH MÉDIÍ?

Příspěvek se zaměří na otázku, zda je aktuální technologický rozvoj v oblasti médií tak zásadní, že je nutné měnit mediální legislativu.

V souvislosti s technologickými proměnami mediální komunikace dochází k posilování komunikačních platforem se sklonem k menší regulovatelnosti a silnější liberalizaci. Digitalizace a internetizace komunikace navádí k otázce, zda tradiční mediatypy nejsou v komunikačním oběhu znevýhodněny setrvačností legislativních regulačních mechanismů, které dopadají zejména na terestrická vysílací média. Jsou v současnosti ještě funkční mechanismy regulace vzešlé z 90. let 20. století? Je klíčem silnější regulace nových komunikačních kanálů, nebo naopak rozvolnění pravidel?

PAVEL KUBINA FTV Prima Asociace televizních organizací POTŘEBNÉ ZMĚNY LEGISLATIVY Z PERSPEKTIVY PROVOZOVATELE TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ

Příspěvek se bude zabývat otázkou, zda je vzhledem k okolnostem v současné době na místě pouhá změna stávajících předpisů, či zda je nutné přijetí předpisů nových. Bude obsahovat příklady české regulace, která jde nad rámec Směrnice o AVMS, je na hraně ústavnosti, nebo působí v praxi problémy, a návrhy de lege ferenda. Dotkne se rovněž témat, která s mediální regulací souvisí, jako např. ochrana autorských a souvisejících práv či síťová neutralita.

ČAS NA ZMĚNU MEDIÁLNÍ LEGISLATIVY V DOBĚ KONVERGENCE OBSAHU?

MILAN MALINA Český rozhlas ČESKÝ ROZHLAS A NEJENOM MEDIÁLNÍ LEGISLATIVA

Vedle mediální legislativy, která dopadá na všechny vysílatele bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o média vysílajících na základě licence nebo ze zákona, existuje i specifická oblast legislativy dopadající výhradně na média veřejné služby. Jak moc je platná legislativa pro Český rozhlas omezující? Lze s tím něco udělat? Jaký může ČRo očekávat scénář budoucího vývoje?

Panel 2. Kontrolní orgány médií 15:00–16:30 Jak zajistit nezávislost kandidátů do mediálních rad? Podle jakých kritérií posuzovat vhodné kandidáty? Kdo by měl vhodné kandidáty vybírat a jakým způsobem? Mělo by se změnit fungování mediálních rad, jejich práva a povinnosti? Jak?

KATEŘINA KALISTOVÁ

MILAN ŠMÍD

Ministerstvo kultury ČR

Publicista (Louč.cz)

MEDIÁLNÍ RADY OPTIKOU POLITICKÝCH STRAN

JSOU ZAHRANIČNÍ MODELY MEDIÁLNÍ LEGISLATIVY PŘENOSNÉ DO ČR?

V příspěvku bude zhodnocen přístup politických stran současné vládní koalice k otázce mediálních rad v posledních letech včetně legislativních pokusů o změnu ve způsobu jejich ustavování a budou představeny úvahy Ministerstva kultury k možné budoucí úpravě v této oblasti.

MICHAL STEHLÍK Rada Českého rozhlasu PRAVOMOCI, ODPOVĚDNOST A REALITA V ČINNOSTI MEDIÁLNÍ RADY

Příspěvek se bude věnovat legislativní definici pravomocí a odpovědnosti mediální rady ve světle reality výkonu funkce radního. Zaměří se na relativní obecnost zákona, chybějící mechanismy pro odpovědnost rad, ale i obecné definice pravomocí rady.

JIŘÍ ZÁVOZDA Rada České televize ČASY SE (NE)MĚNÍ

Televize veřejné služby jsou v Evropě pod velkým tlakem. Snaha je oslabit je zřejmá. Úspěšné televize ohrožují investice soukromých investorů a akcionářů v médiích. Česká republika není výjimkou. Rada ČT si v této situaci musí hledat novou pozici.

Mediální legislativa v zemích Evropské unie nabízí rozmanitá řešení tzv. governance médií veřejné služby, tj. jakým způsobem by měla být organizována správa a kontrola veřejnoprávních institucí. U nás se v současné době řeší tzv. „odpolitizování mediálních rad,“ přeměna jejich složení i funkcí. Využití zahraničních modelů však naráží na některé objektivní i subjektivní překážky.

Panel/nepanel 3. Komunitní média v ČR – konečně start? 17:00–18:30 Měla by se komunitní média stát tzv. třetím pilířem mediálního systému? Potřebují komunitní média finanční podporu? Jak by mohl takový model fungovat? Co se v této souvislosti připravuje na Ministerstvu kultury?

JAN KŘEČEK Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze IMPLEMENTACE KOMUNITNÍCH MÉDIÍ DO MEDIÁLNÍHO SYSTÉMU ČR

Přestavení stejnojmenné studie, která byla vypracovaná na základě žádosti Ministerstva kultury. Studie vychází z dokumentu „Proč komunitní média v České republice? Podrobný návod na rozvoj českých komunitních médií“ (Carpentier 2012) a dále jej rozpracovává do konkrétní a detailní podoby postupného zavedení třetího vysílacího sektoru do české mediální krajiny. Po prezentaci studie následuje diskuse o jejím obsahu. Hlavní řešitel předem oslovil několik odborníků na dané téma, kteří budou sedět mezi diváky a k návrhu implementace komunitních médií do mediálního systému ČR poskytnou zpětnou vazbu. Vítány budou ale i náměty a připomínky dalších odborníků v publiku.

Panel 4. Politika, volební kampaně a politický marketing 10:00–11:30 Jak definovat politickou reklamu? Je třeba ji regulovat? Jak je reklama na sociálních sítích upravena legislativně? Lze vůbec nastavit stejná pravidla pro všechny, když někteří mají větší možnost přístupu do médií? Jaká je současná praxe volebních kampaní z hlediska politického marketingu?

ANNA MATUŠKOVÁ

MILAN BOUŠKA

Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

VOLEBNÍ KAMPANĚ A POLITICKÁ REKLAMA - POTŘEBUJEME PRAVIDLA A REGULACI?

Příspěvek se zaměří na roli, kterou hraje politická reklama, do jaké míry zasahuje do průběhu kampaně. Součástí bude i úvaha nad tím, proč není politická reklama nijak korigována.

POLITICKÁ REKLAMA VS OMEZENÁ ZÁKONNÁ OMEZENÍ

Problematika definice politického obchodního sdělení a možností legislativy ve světle nového přístupu při využití běžných obchodních sdělení k politickému marketingu.

PAVEL BRABEC Asociace českých reklamních agentur

OTTO EIBL ZADARMO ANI (BABIŠOVO) KUŘE NEHRABE.

Katedra politologie Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita v Brně POTŘEBUJEME POLITICKOU REKLAMU SVAZOVAT REGULACEMI?

Legislativní vymezení politické reklamy je obtížné kde jsou její hranice? Co ještě politická reklama je a co už není? Dobrý úmysl regulovat a kultivovat politickou reklamu by mohl v konečném důsledku vést i k zásahu do práce žurnalistů nebo dalších mediálně činných osob. Je možné jako politickou reklamu chápat, když se např. Andrej Babiš objeví v Show Jana Krause? Spíše než svazovat tuto reklamu dalšími pravidly by možná stálo za to uvažovat nad větší liberalizací (umožnit nákup vysílacího prostoru mimo zákonem vymezený čas) a otevřením diskuse o etice a pravidlech (např. podepisování negativních kampaní objednatelem) této reklamy.

ANEB ČEKÁ NÁS REGULACE POLITICKÉ REKLAMY?

Politický marketing a reklama je specifickou komunikační disciplínou, která je často diskutovaná. To, že se o tom hovoří, jasně nasvědčuje tomu, že reklama – i ta politická – funguje. Příspěvek se zaměří na následující otázky: Jaké jsou postoje veřejnosti k politické reklamě? Jakou roli hrají v politickém marketingu média? A jakou reklamní agentury? Jak vnímala divácká veřejnost TV spot „Vodňanské kuře“? Jaké jsou morální postoje české veřejnosti k reklamě, ve které vystupují politici? Je postačující současný rámec regulace reklamy v ČR?

Panel 5. Sexismus a gender v reklamě 12:00–13:30 Co je sexismus a jak se využívá v reklamě? Jaké může mít jeho používání dopady na jednotlivce či společnost? Jak a podle jakých kritérií posuzovat, že jde o sexistickou reklamu? Do jaké míry postačuje v případě sexistické, neetické a genderově stereotypní reklamy samoregulace a do jaké míry je třeba problém upravit legislativně? Jaké jsou přístupy a aktivity Rady pro reklamu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v této oblasti?

PETRA HAVLÍKOVÁ Nesehnutí

fenomény v obchodních sděleních, jenž lze považovat za sexistické. Budou zmíněny příklady z praxe RRTV a konkrétní obsahy obchodních sdělení, které byly předmětem stížností diváků.

SEXISMUS V REKLAMĚ: PROBLÉM FEMINISTEK, NEBO NÁS VŠECH?

Příspěvek vysvětlí nejčastější formy sexistické reklamy (fragmentace, objektifikace, stereotypy...) na příkladu soutěže Sexistické prasátečko. Příspěvek shrne historii, záměry a úspěchy soutěže se snahou vyvolat diskuzi o problematických aspektech samoregulace reklamy. Součástí příspěvku bude shrnutí klíčových hráčů v oblasti. regulace reklamy.

TOMÁŠ PAVLAS Otevřená společnost, o. p. s. PROČ A JAK REGULOVAT SEXISTICKOU REKLAMU

Příspěvek se bude zabývat definováním sexistické reklamy, opodstatněním její regulace z hlediska genderových studií, právní úpravou problematiky a dobrou praxí v zahraničí.

VILMA HUŠKOVÁ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání PAMATUJE ZÁKONNÁ REGULACE NA SEXISTICKOU REKLAMU?

Příspěvek se zaměří na identifikaci ustanovení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona o regulaci reklamy, která regulují

LADISLAV ŠŤASTNÝ Rada pro reklamu SEXISMUS A KODEX REKLAMY: ROZHODOVACÍ PRAXE ARBITRÁŽNÍ KOMISE RADY PRO REKLAMU

Příspěvek se zaměří na téma sexismu v reklamě z hlediska samoregulace a činnosti Rady pro reklamu.

Panel 6. Bezbranná oběť reklamy. Regulace reklamy cílené na děti 14:00–15:30 Je etické vyrábět reklamy cílené na děti nebo působit na rodiče prostřednictvím dětí? Jaký je vliv reklamy na děti v různých fázích vývoje? Jaká je stávající legislativní úprava této problematiky? Je třeba na ní něco měnit? Jak by se k reklamě cílené na děti měli postavit rodiče a jak zákonodárci?

JAN JIRÁK

JIŘÍ ŠENKÝR

Metropolitní univerzita Praha Univerzita Karlova v Praze

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání JAK ZVÝŠIT OCHRANU DĚTÍ PŘED PŮSOBENÍM REKLAMY

DĚTI, MÉDIA, REKLAMA

Příspěvek se soustřeďuje na postižení základních problémových okruhů vztahu dětí a reklamy (vnímání reklamních sdělení dětmi, role rodičů, vliv reklamy apod.). Téma bude zasazeno do kontextu mediální výchovy a mediální gramotnosti – s důrazem na české prostředí a na vybrané příklady regulace ve světě.

Příspěvek se bude věnovat stávající právní úpravě dané problematiky a praxi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Zmíněny budou také některé náměty na zvýšení ochrany/mediální gramotnosti dětí a úvaha nad zvýšením samoregulace, či zákonných omezení.

KATEŘINA HRUBEŠOVÁ VÁCLAV MERTIN Katedra psychologie Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze REKLAMA A DĚTSKÝ RECIPIENT

Reklama cílící na děti je nebezpečná pro jejich rozvoj – manipulativním a invazivním způsobem vstupuje do jejich života v etapách, kdy jsou jen obtížně schopné se bránit. Dětská reklama je ve skutečnosti určena pro rodiče a měla by se vysílat ve večerních hodinách.

Sdružení pro internetový rozvoj OCHRANA DĚTÍ NA INTERNETU

Manuál na přežití na síti a ve virtuálním světě neexistuje, přesto nebo právě proto internet milujeme. Příspěvek zahrne postřehy k tématu ze strany člověka pohybujícího se v digitálním světě od jeho zrodu.