Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Výzkumné centrum RURAL

Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje Radim Perlín a kol. [email protected]

WD-01-07-1 (MMR ČR) Praha 1. 2. 2012 Venkov 2012

CÍL PROJEKTU Motto: Jeden venkov či více venkovů? identifikovat jednotlivé typy venkovského prostoru Česka, vymezit specifické typy podpory pro venkovské regiony Česka (resp. specifické typy regionální politiky) v závislosti na schopnosti jejich samostatného rozvoje kvantitativní analýza venkovských obcí do 3 000 obyvatel a podle vertikálních a horizontálních kritérií vytvořit systematickou typologii venkovských oblastí Česka kvalitativní analýza venkovských obcí do 3 000 obyvatel a v kombinaci s výsledky kvantitativní analýzy vytvořit komplexní typologii venkovských oblastí Česka z hlediska jejich schopnosti zajišťovat vlastní rozvoj definovat soubor nástrojů regionální politiky vlády ČR v souladu s trendy regionální politiky EU k usměrňování rozvoje venkovských obcí, stanovit diferencované nástroje pro rozvoj rozdílných typů venkovských oblastí definovat a prověřit soubor kritérií, která jsou podstatná pro sledování lokálních změn na venkově, zhodnotit schopnosti lokálního rozvoje v dané venkovské obci (uplatnit kvantitativní, kvalitativní a polohové faktory rozvoje)

2

CÍLE • přispět do diskuze o konceptu „venkova“ • empiricky zhodnotit územní diferenciaci českého venkova na bázi: - „tvrdých dat“ (statistických analýz) - „měkkých dat“ (sociologického šetření) - terénního pozorování • v měřítkové úrovni: (i) krajů (ii) mikroregionů (ORP, POÚ) (iii) venkovských obcí • přispět k potvrzení teze o existenci odlišných venkovů na území Česka – venkovů s rozdílným (hlavně endogenním) potenciálem rozvoje, rozdílnými problémy vyžadujícími si odlišné přístupy či nástroje jejich řešení (např. v oblasti decisní sféry – při koncipování regionální a agrární politiky, politiky ochrany přírody a krajiny ad.),

OBSAH • Úvod (výzvy přítomnosti – kontext evropské politiky) • Venkov či venkovy? (Kdo? Proč? Za jakým účelem? Pro koho?) • Diferenciace českých venkovů (Předpoklady? Problém?) • Typologie českého venkova (vnější rámce vs. vnitřní podmíněnosti) • Ověřování typologie českého venkova (aktéři, lokální elity, realizovaný potenciál rozvoje) • Závěrečné poznámky (odlišné šance, možnosti a důsledky, nástroje rozvoje)

STRUKTURA PŘÍSPĚVKU • územní diferenciace venkova a venkovských obcí v Česku (struktura venkovských obcí) • typologie českých venkovů • venkov a venkovské obce z pohledu představitelů venkovských obcí (aktéři rozvoje – starostové) • komunální volby a venkov (lokální elity) • potenciál a nástroje rozvoje českých venkovů • nástroje rozvoje

Zemědělský venkov? Procentuální podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v priméru, obvody ORP, 2001

Autoři: V. Jančák, Z. Kučera

Tradicionalismus?

Prostor pro odpočinek? Počet hromadných ubytovacích zařízení k roku 2008 v obcích s populační velikostní nižší než 2 000 obyvatel

Zdroj: Analýza potenciálních potřeb obcí po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky. Kučerová, Kučera pro CEP Hradec Králové.

Česká venkovská krajina? Typy krajiny v obcích Česka podle předpokladů pro cestovní ruch

Zdroj: Vytvořeno s využitím databáze ARC ČR 500 podle údajů v publikaci Vystoupil, J., Holešínská, A., Kunc, J., Šauer, M. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 98 s.

Typologie českého venkova • Na základě souboru statistických dat • Hodnocení podle POÚ, vyřazeny POÚ bez venkovských obcí a vojenské újezdy • Vyhodnocení statistickými metodami (shluková a komponentní analýza) • Sociální, ekonomické a kulturní faktory rozvoje, které zohledňují: velikost obcí (populační), růst (populační, hospodářský), obydlenost a funkce venkova (např. rekreace), lidský a sociální kapitál (vzdělanost, rodáctví, účast ve volbách), vybavenost (infrastruktura, obslužnost veřejnou dopravou)

Ukazatele 1) celkový počet obyvatel k 1. 1. 2005 2) migrační saldo k roku 2005 na 100 obyvatel k roku 2005 3) podíl trvale obydlených domů postavených mezi roky 1991 a 2001 z celkového počtu trvale obydlených domů v roce 2001 4) počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 trvale bydlících obyvatel k roku 2005 5) podíl rodáků z celkového počtu obyvatel k 1. 3. 2001

6) podíl trvale obydlených domů z celkového počtu domů 7) turisticko-rekreační funkce = počet lůžek v ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel 8) registrovaná míra nezaměstnanosti v roce 2005 9) podíl vyjíždějících za prací z celkového počtu ekonomicky aktivních k 1. 3. 2001 10) index vzdělanosti k 1. 3. 2001

11) celkový počet odjezdů spojů ve středu 3. 10. 2007 12) podíl obyvatel žijících v bytech se zavedeným plynem z celkového počtu obyvatel k 1. 3. 2001 13) počet kandidátů na počet mandátů ve volbách v roce 2006 14) účast ve volbách v roce 2006 15) celkový objem dotací v Kč právním subjektům na celkový počet příjemců (právních subjektů) mezi roky 1998 a 2005 16) podíl dotací směřujících obci z celkového objemu dotací právním subjektům mezi roky 1998 a 2005

Typy českých venkovů

Velikostní struktura venkovských obcí - Česko Velikostní struktura venkovských obcí v Česku a v jednotlivých krajích

zastoupení počtu obcí podle velikostních kategorií

100%

80%

60%

40%

20%

0% Česko

do 200 obyvatel

ST

JC

PL

201 - 500 obyvatel

KA

US

LB

501 - 1000 obyvatel

KH

PA

VY

JM

1001 - 1500 obyvatel

ZL

OL

MS

nad 1500 obyvatel

Velikostní struktura – sociogeografický výzkum Struktura respondentů dotazníkového šetření (1074) z hlediska velikostní struktury obcí (do 3 tis. obyvatel) v Česku a v jednotlivých krajích

zastoupení počtu obcí podle velikostních kategorií

100%

80%

60%

40%

20%

0% Česko

do 200 obyvatel

ST

JC

PL

201 - 500 obyvatel

KA

US

LB

501 - 1000 obyvatel

KH

PA

VY

JM

1001 - 1500 obyvatel

ZL

OL

MS

nad 1500 obyvatel

Dotazníkové šetření: Rozvojový potenciál venkovských obcí v ČR •

šetření proběhlo na přelomu roku 2008/2009 v 1 074 venkovských obcích, které byly normativně stanoveny jako obce s počtem do 3 000 obyvatel

•

respondenti: starostové venkovských obcí do 3 tisíc obyvatel (místostarostové, výjimečně zastupitelé)

•

struktura respondentů odpovídá struktuře venkovských obcí v kraji – reprezentativní za kraj a velikostní kategorie venkovských obcí

•

šetření zrealizovala společnost GfK Praha prostřednictvím sítě svých tazatelů – uskutečněno metodou PAPI

•

umožňuje hodnocení faktorů rozvoje venkovských obcí, potažmo venkovských oblastí (percepce venkova, vztah obyvatel k území obce, hrdost, podmínky a znaky úspěšné obce, vnímání situace aj.)

•

problémy spojené s vyslovením obecnějších závěrů: starostové – jednostranný pohled na realitu a často se také v tomto směru více chválí (budoucí výzkum by měl také zohlednit výpovědi obyvatel obcí nebo opozičních zastupitelů venkovských obcí)

Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov? 100%

nevím, neodpověděl

90% 80%

vhodné místo pro malé podnikání a řemeslnou výrobu místo pro rekreaci a oddech

70% 60% 50%

místo, kde nacházejí domov ti, co prchají z přelidněných měst fungující místní správa

40% 30% 20% 10% 0%

místo, kde se mohou uplatnit schopní lidé místo, kde lidé mají k sobě mnohem blíže a navzájem si pomáhají pohodlné bydlení

Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov? 100% vhodné místo pro malé podnikání a řemeslnou výrobu

90% 80%

místo pro rekreaci a oddech

60%

místo, kde nacházejí domov ti, co prchají z přelidněných měst

50%

fungující mís tní s práva

40% místo, kde se mohou uplatnit schopní lidé

30%

místo, kde li dé mají k sobě mnohem blíže a navzájem si pomáhají

20% 10%

pohodlné bydlení

kraj

Jih om or av sk ý Ol om M ou or ck av ý sk os lez sk ý Zlí ns ký

0%

Ka rlo va rsk ý Ús te ck ý Lib Kr e re ál ck ov ý éh ra de ck ý Pa rd ub ick ý

představa venkova

70%

Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov? 100%

vhodné místo pro malé podnikání a řemeslnou výrobu místo pro rekreaci a oddech

90% 80%

představa venkova

70%

místo, kde nacházejí domov ti, co prchají z přelidněných měst fungující místní správa

60% 50% 40%

místo, kde se mohou uplatnit schopní lidé

30% 20%

místo, kde lidé mají k sobě mnohem blíže a navzájem si pomáhají pohodlné bydlení

10% 0% méně než 200

201 - 500

501 - 1000

počet obyvatel v obci

více než 1000

Co myslíte, jaký vztah má podle Vás většina Vašich občanů k území Vaší obce? 100% 90%

70% 60% 50% spíše negativní spíše pozitivní

40% 30%

pozitivní

20%

velmi pozitivní

10%

kraj

Zlí ns ký

Jih om or av sk ý Ol om M ou or ck av ý sk os lez sk ý

Ús te ck ý Lib er Kr ec ál ký ov éh ra de ck ý Pa rd ub ick ý

0%

Ka rlo va rsk ý

vztah k území obce

80%

Co myslíte, jaký vztah má podle Vás většina Vašich občanů k území Vaší obce?

100% 90%

vztah k území obce

80% 70% 60% spíše negativní

50%

spíše pozitivní

40%

pozitivní

30%

velmi pozitivní

20% 10% 0% méně než 200

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

Co je podle Vás nejdůležitější podmínkou úspěšnosti obce, jako je ta Vaše? 100%

80%

dobrá poloha

70% umění získat dotace na projekty

60%

dostatek mladých l idí, kteří mají zájem bydlet na venkově schopný starosta na radnici

50% 40% 30%

ochota lidí sdružovat se a společně řešit problémy

20% 10%

kraj

Jih om or

av sk ý Ol om M ou or ck av ý sk os lez sk ý Zlí ns ký

0%


nejdůležitější podmínka úspěšnosti obce

90%

Co je podle Vás nejdůležitější podmínkou úspěšnosti obce, jako je ta Vaše? 100%

nejdůležitější podmínka úspěšnosti obce

90% 80%

dobrá poloha

70%

umění získat dotace na projekty

60%

dostatek mladých lidí, kteří mají zájem bydlet na venkově schopný starosta na radnici

50% 40% 30%

ochota lidí sdružovat se a společně řešit problémy

20% 10% 0% méně než 200

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

Co je podle Vás nejdůležitějším znakem úspěšné obce jako je ta Vaše? jiná možnos t

100% 90%

dostatek pracovních příležitosti v obci dobrý vztah obyvatel k obci

70% 60%

růst počtu obyvatel

50%

dostatek kandidátů do zastupitelstva

40%

starosta, který dokáže získat dostatek finančních prostředků pro obec

30% 20%

hodně kulturních, sportovních a společens kých aktivit

10% rozvinutá infrastruktura (vodovod, kanalizace, dopravní obslužnost …)

kraj

Jih om or av sk Ol ý o M m ou or av ck sk ý os lez sk ý Zlí ns ký

0%

Ka rlo va rsk ý Ús te ck ý Lib Kr e re ál ov ck ý éh ra de ck Pa ý rd ub ick ý

nejdůležitější znak úspěšné obce

80%

Co je podle Vás nejdůležitějším znakem úspěšné obce jako je ta Vaše?

100%

jiná možnost

nejdůležitější znak úspěšné obce

90% 80%

dostatek pracovních příležitosti v obci

70%

dobrý vztah obyvatel k obci

60%

růst počtu obyvatel

50% 40%

dostatek kandidátů do zastupitelstva

30%

starosta, který dokáže získat dostatek finančních prostředků pro obec hodně kulturních, sportovních a společenských aktivit

20% 10% 0% méně než 200

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

rozvinutá infrastruktura (vodovod, kanalizace, dopravní obslužnost …)

Na co jste Vy osobně ve vztahu k obci nejvíce hrdý(á)? 100% 90%

jsem hrdý(á) na jiné věci

80% 70% krásné okolí obce

60% 50%

přírůstek mladých rodin s dětmi

40%

působení obce na úrovni mi kroregionu či svazku obcí

30%

místní tradice, zvyky a spolkový život

20%

dobrou občans kou vybavenost (sl užby, dopravní obslužnost, škola, možnosti ubytování …)

10%

kraj

Jih om or av sk Ol ý om M or ou av sk cký os lez sk ý Zlí ns ký

0%

Ka rlo va rsk ý Ús te ck ý L ib Kr er ál e ov éh cký ra de ck Pa ý rd ub ick ý

nejvíce jsem hrdý/á na …

zájem podnikatelů o spolupráci

Na co jste Vy osobně ve vztahu k obci nejvíce hrdý(á)? jsem hrdý(á) na jiné věci

100% 90%

zájem podnikatelů o spolupráci

nejvíce jsem hrdý/á na …

80% 70%

krásné okolí obce

60% přírůstek mladých rodin s dětmi

50% 40%

působení obce na úrovni mikroregionu či svazku obcí

30% 20%

místní tradice, zvyky a spolkový život

10% 0% méně než 200

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

dobrou občanskou vybavenost (služby, dopravní obslužnost, škola, možnosti ubytování …)

Jakou podporu ze strany státu považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější? 100%

žádnou, stačilo by, kdyby nám do řízení obce nezas ahovali spolufinancování aktivit v obci

60%

pomoc při přípravě projektů v obci

40%

převzetí některých kompetencí (rozhodovacích činností) metodická pomoc při řízení obce

20%

předávání informací, výměna názorů a zkušeností

kraj

Jih om or av sk ý Ol om M ou or ck av ý sk os lez sk ý Zlí ns ký

0%


nejvýznamnější podpora státu

80%

Jakou podporu ze strany státu považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější?

100%

žádnou, stačilo by, kdyby nám do řízení obce nezasahovali spolufinancování aktivit v obci

nejvýznamnější podpora státu

90% 80% 70%


60% 50%


40% 30% 20%


10% 0% méně než 200

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

Jakou podporu ze strany kraje považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější? 100%

žádnou, stačilo by, kdyby nám do řízení obce nezasahovali spolufi nancování aktivit v obci

60%


40%

převzetí některých kompetencí (rozhodovacích činností) metodi cká pomoc při řízení obce

20%


kraj

Jih om or av sk ý Ol o m M ou or ck av ý sk os lez sk ý Zlí ns ký

0%


nejvýznamnější podpora kraje

80%

Jakou podporu ze strany kraje považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější? 100%

žádnou, stačilo by, kdyby nám do řízení obce nezasahovali spolufinancování aktivit v obci

nejvýznamnější podpora kraje

90% 80% 70%


60% 50%


40% 30% 20%


10% 0% méně než 200

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

Co považujete v současnosti za největší hrozbu pro vaši obec? 100%

málo podnikatels kých příležitostí

80%

malý počet obyvatel a vylidňování

60%

zadluženost obce a další závazky obce nezájem státu či kraje o osud obcí jako je ta naše

40%

nezájem schopných lidí o funkce v obci

20%

pasivitu obyvatel žádnou hrozbu pro obec nevidím

kraj

Jih om or av sk ý Ol om M o or uc av ký sk os lez sk ý Zlí ns ký

0%


největší hrozba

zhoršování životního prostředí v obci a okolí

Co považujete v současnosti za největší hrozbu pro vaši obec? 100%

málo podnikatelských příležitostí zhoršování životního prostředí v obci a okolí

největší hrozba

80%

malý počet obyvatel a vylidňování 60%

zadluženost obce a další závazky obce nezájem státu či kraje o osud obcí jako je ta naše

40%

nezájem schopných lidí o funkce v obci pasivitu obyvatel

20%

žádnou hrozbu pro obec nevidím

0% méně než 200

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

Je Vaše obec členem Místní akční skupiny (MAS)?

100% 90% 100% 90%

60% 50% 40% ne

30%

ano

20%

člen Místní akční skupiny (MAS)

70%

80% 70% 60% 50% 40%

ne

30%

ano

20% 10%

10%

0%

0%

kraj

Zlí ns ký

Jih om or av sk ý Ol om ou M or ck av ý sk os lez sk ý

Ús te ck ý Lib e re Kr c ál ký ov éh ra de ck ý Pa rd ub ick ý

méně než 200

Ka rlo va rsk ý

člen Místní akční skupiny (MAS)

80%

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

Jestliže ano, požádala Vaše MAS o podporu v rámci Programu rozvoje venkova?

80% ne

70% 60%

ano, jsme o tom informováni

50% 40%

ano, aktivně jsme se podíleli na zpracování žádosti

30% 20% 10% 0%

žádost MAS o podporu v rámci Programu rozvoje venkova

90% 100% 90% 80% ne

70% 60% 50%

ano, jsme o tom informováni

40% 30%

ano, aktivně jsme se podíleli na zpracování žádosti

20% 10% 0%

kraj

Zlí ns ký

Jih om or av sk ý Ol om M o u or ck av ý sk os le zs ký

Ús te ck ý Lib er Kr e ál ck ov ý éh ra de ck ý Pa rd ub ick ý

méně než 200

Ka rlo va rsk ý

žádost MAS o podporu v rámci Programu rozvoje venkova

100%

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

Zažádala Vaše obec někdy o dotaci z fondů Evropské unie?

100%

100%

80%

60% 50% 40% ne

30%

ano

20%

žádost o dotaci z fondů Evropské unie

90% 70%

80% 70% 60% 50% ne

40%

ano

30% 20% 10%

10%

0% 0%

kraj

Zlí ns ký

Jih om or av sk ý Ol om ou M or ck ý av sk os lez sk ý

Ús te ck ý Lib e re Kr ck ál ý ov éh ra de ck ý Pa rd ub ick ý

méně než 200

Ka rlo va rsk ý

žádost o dotaci z fondů Evropské unie

90%

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

Získala Vaše obec dotaci z fondů Evropské unie?

100%

100%

60%

40%

ne ano

20%

zisk dotace z fondů Evropské unie

90% 80% 70% 60% 50% ne

40%

ano

30% 20% 10% 0% méně než 200

kraj

Zlí ns ký

Jih om or av sk ý Ol om ou M or ck av ý sk os le zs ký

Ús te ck ý Lib e re Kr ck ál ý ov éh ra de ck ý Pa rd ub ick ý

0%

Ka rlo va rsk ý

zisk dotace z fondů Evropské unie

80%

201 - 500

501 - 1000


více než 1000

aktivizující (pohraniční, periferní) – pasivní – aktivní (žitý) venkov

Typologie českého venkova

Zájmová území v různých typech venkova

Index stability lokálních elit ve venkovských obcích POÚ (1994–2010) Vejprty Bor Klášterec n. O. Most Sokolov Jílové u Prahy Javorník Slavkov u Brna Valašské Meziříčí Benátky n. J. Městec Králové Litovel Pohořelice Hrušovany Jilemnice Soběslav Březnice Jemnice 4,5

4,75

5

5,25

5,5

5,75

6

6,25

6,5

6,75

7

Hodnocení ve vybraných POÚ Hodnocení podle sídel, hodnocení provedeno ve více než 500 sídlech 1. Budova radnice 2. Budova školy 3. Budova pro společenský život 4. Pomník, boží muka, kříž, výklenková kaple, socha 5. Stav návsi, hlavního veřejného prostoru 6. Obchod s potravinami 7. Restaurační zařízení 8. Velké podnikatelské areály 9. Nástěnka, veřejná tabule 10. Vývěsky spolků a politických hnutí 11. Infrastruktura v sídle 12. Subjektivní hodnocení Škála 1 – 4, definované znaky pro jednotlivé body

57

Realizovaný potenciál rozvoje (etalony)

Periferie - venkov Periferie není venkov, venkov není periferie Periferie – vymezení na ose intenzity sociálně ekonomických vazeb (vymezení periferií Musil, Müller, Jančák, Chromý a kol.) Venkov – vymezení na ose velikostních kategorií sídel (obcí).

Nové paradigma venkova podle OECD Starý přístup

Nový přístup

Vyrovnávání, příjmy farmářů, konkurenceschopnost farem

Konkurenceschopnost venkova, ocenění lokálních výhod, využití nevyužívaných zdrojů

Hlavní sektory

Zemědělství

Různé sektory ekonomiky, venkovská turistika, řemeslná výroba, informační technologie, průmysl apod.

Hlavní nástroje

Dotace

Investice

Národní vlády, farmáři

Všechny úrovně veřejné správy, rozdílní lokální aktéři (veřejný , privátní, neziskový sektor)

Cíle

Klíčoví aktéři

The New Rural Paradigm, OECD 2006

Nové paradigma rozvoje venkova Původní paradigma venkova – zemědělství, zemědělci jako reprezentanti venkova Nové paradigma: multifunkční venkov ? Multifunkčnost jako znak globalizace není charakteristická pro venkovské prostředí OECD definice paradigmatu venkova Nové paradigma rozvoje venkova je založeno na odlišném vnímání prostoru, jinak budovaných sociálních sítích a vazbách, jinak formované komunitě obyvatel. NÁVRAT K PŮVODNÍM ZNAKŮM VENKOVA V NOVÉ KVALITĚ

Nástroje regionální politiky, nástroje SZP Účelová podpora - dotace na konkrétní projekty x globální dotace lokálnímu aktérovi a přenesení odpovědnosti na jeho rozhodování Jaké typy projektů, aktérů mohou (mají být podporování, kdo je charakteristický reprezentant „venkova“? Zemědělci? V Česku?

Doporučení pro formulaci rozvojových programů Snížení důrazu na tvrdé projekty (do infrastruktury), Více prostředků na měkké projekty na rozvoj lidského kapitálu a sociálního kapitálu. Tedy přechod od teoretického konceptu Jádro – periferie ke konceptu učících se regionů, institucionálních teoretických konceptů REGIONALIZACE TRADIČNÍCH FOREM PODPORY ZMĚNA

Děkujeme za pozornost!

[email protected]

DOPORUČENÍ PRO PRAXI 1. 2.

3.

Vymezení venkova - vymezení venkovských obcí a venkovských areálů Regionalizace forem podpory pro venkov při plánování podpůrných projektů pro venkovské obce s ohledem na jejich specifické problémy Orientace na větší podíl měkké projekty pro širší okruh uživatelů, menší důraz na velké a investičně náročné velké infrastrukturní projekty. podpora zasíťování, bottom-up přístupy, využití globální dotace apod.

65

NÁMĚTY PRO VÝZKUM MMR Výkon veřejné správy: ve spolupráci s ČSU a zájmovými organizacemi (SMO, Spolek, ….) stanovit rozsah venkovského prostoru na základě správních obvodů ORP formou vyhlášky nebo jinou legislativně normativní formou. Výzkum MMR • Nové venkovské paradigma • Role klíčových osobností (leadrů) na venkově • Sociální a lidský kapitál

66

Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje

Recommend Documents