18/98
9. října 1998
Cena 4,80 Kč
Lidé nemají peníze, ani jistotu, že budou mít práci
Sololit se potýká s existenčními problémy je uvedeno v prohlášení – byly předloženy doklady svědčící o schopnosti Multimexu tento záměr provést, nebyl důvod obávat se dalšího vývoje. Skutečnost je bohužel jiná. Současná situace je záležitostí nového vedení Sololitu, tedy majoritního vlastníka – společnosti Multimex Slovakia, a. s. Důvodem problému je, podle prohlášení představenstva společnosti, pozdní navýšení základního jmění Sololitu společností Solo, a. s., které bylo provedeno až 21. září. Proto nemohla společnost začít uskutečňovat nový podnikatelský záměr, jenž měl probíhat neprodleně – po celozávodní dovolené neměla být obnovena výroba na III. ztrátové lince a mělo být zahájeno jednání s dodavateli technologie s nově formulovaným zadáním. Oddalování rozhodnutí o navýšení základního jmění posunul moment vkladové povinnosti upisovatele akcií do takových časových termínů, že společnost nebyla schopna přečkat stávající finanční krizi. Nyní tedy společnost řeší nejnaléhavější mzdové potřeby – zejména sociálních případů, přičemž zaměstnancům bylo přislíbeno vyplacení mezd do 14. října 1998; jedná o zabezpečení zdrojů a komunikuje s MULTIMEXEM Slovakia, a. s. Na překlenutí dočasné tíživé situace poskytla půjčku „mateřská společnost“ SOLO, a. s. Představenstvo Sololitu, a. s., vidí budoucnost společnosti pozitivně?! V souvislosti s prodejem Sololitu, a. s., se nabízí řada dosud nezodpovězených otázek. Nejen o průběhu celé prodejní transakce – co dělala dozorčí rada, zvolená zaměstnanci?, záměru nového majitele, jeho schopnosti ohledně zvýšení obratu až na dvojnásobek – tj. 500 mil. Kč, ale především o zajištění zaměstnanců. Pokud by došlo k propuštění 300 lidí, stoupla by v sušickém regionu nezaměstnanost ze současných 5,74 % (11 485 práceschopných obyvatel, 660 uchazečů o zaměstnání) na 8,35 %! (Údaje k datu 5. 10. 1998). Jaké mají lidé možnosti? Mohou využít práva na výpověď po neobdržení mzdy do 15 dnů od výplatního termínu, přičemž mají nárok na plat po dobu výpovědní lhůty (2 měsíce). To zatím učinilo zhruba padesát zaměstnanců. Dočkají se svých peněz? A jak dál? Na Sušicku je nedostatek pracovních míst a zaměstnání by našlo jen několik procent lidí. Na veřejné schůzi uvedlo představenstvo Sololitu, že zadržované mzdy budou postupně uvolňovány a do 14. října by měly být kompletně vyplaceny. Podle našich informací se tak do data uzávěrky (5. 10.) nestalo. Nejnutnější finanční výpomoc – 2 000 Kč – obdrželo jen velmi málo lidí, a to ženy samoživitelky, a vyplacena byla např. Pokračování na straně 2
Problémy Sololitu, jedné z dceřiných společností Sola, a. s., začaly vycházet na povrch po převzetí společnosti novým majitelem, MULTIMEXEM Slovakia, a. s., v červenci letošního roku. Celkem asi 300 zaměstnanců nedostalo ani do konce září srpnové výplaty a ocitlo se tak v tíživých životních situacích – zejména ženy samoživitelky a manželé s dětmi, kdy oba pracují v podniku. Z prohlášení představenstva SOLA, a. s., je patrné, že chybu ve vývoji Sololitu spatřuje již v minulosti, v době, kdy Sololit vyráběl se ziskem, ovšem zisk se neinvestoval zpět do výroby, ale byl odváděn na daních státu a výsledkem je zastaralá a nefunkční technologie, kdy se náklady na její údržbu neúměrně zvyšují. V důsledku to znamenalo, že Sololit měl po několik posledních let ztrátu a byl dotován ostatními společnostmi Sola, a. s. Tento stav nepochybně směřoval ke krachu Sololitu. Na záchranu bylo učiněno v nedávné minulosti několik kroků, ovšem bez výrazného efektu. Modernizace výroby, především dřevovláknitých desek, byla stanovena jako stěžejní úkol. Dalším krokem je navyšování základního jmění formou vkladu nemovitostí a peněžním vkladem konkrétním společnostem. Vzhledem k tomu, že se bankovní ústavy odmítly podílet na modernizaci DVD (vysoké riziko), rozhodlo se Solo, a. s., jednat s dalšími partnery i o případném vstupu do Sololitu. Tady bohužel naráželi představitelé Sola na argument, že potencionální investoři nemají kam vlastně přinést svůj kapitál. Řešením bylo již jmenované navýšení základního jmění společnosti. Nezajištění financí pro rekonstrukci výroby DVD a problémy s tím spojené prohlubovaly krizi na Sololitu a situace se stávala neudržitelnou. Zde je nutno podotknout, že v souvislosti se stávající situací porušilo Solo, a. s., některé z hlavních bodů kolektivní smlouvy, např. čl. III. odst. 10 – Právo na projednání. Změny ve struktuře, organizační nebo racionalizační opatření, která mají za důsledek uvolnění zaměstnanců a která se týkají více než 3 % zaměstnanců organizační jednotky (divize), nebo čl. IV, odst. 4 – Právo na informace. Zamýšlené strukturální změny, organizační nebo racionalizační opatření, v jejichž důsledku dojde k uvolňování zaměstnanců (viz. Zák. práce § 22 odst. 2) i další ustanovení kolektivní smlouvy, která nebyla, jak nám potvrdil předseda odborové organizace pan J. Potužák, nikde a s nikým projednávána. Znovu byli osloveni potencionální investoři a jako jeden z nich také firma MULTIMEX Slovakia, a. s., která předložila podnikatelský záměr a úmysl navýšit základní jmění Sololitu o dalších min. 150 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že – jak
PŘEČTĚTE SI…
Z jednání semináře o regionálních disparitách a regionální politice – zleva: Ing. Janda, Ing. Kupka, Dr. Jörg Maier a Dr. Isolde Koch. Foto: M. FIŠER
Regionální disparity a regionální politika Pod stejným názvem se konal ve dnech 17. a 18. září t. r. mezinárodní seminář v Sušici za účasti odborníků z České republiky, SRN, Slovenska, Rakouska a Slovinska. V průběhu jednání zazněly závažné ukazatele a údaje o existujících disparitách (rozdílech) nejen mezi jednotlivými státy v Evropě, ale i na území České republiky. I proto se potvrdila potřeba přesné formulace regionální politiky, která zvláště u nás může znamenat, jestliže bude dlouhodobě a perspektivně nasměrována, zastavení prohlubování disparit.
Mezi vystupujícími, kteří právě v České republice připravují „nastartování“ regionální politiky, se zvláště pozitivně ve vztahu k Šumavě a Pošumaví vyjádřili mj. první náměstek ministra pro místní rozvoj Ing. Václav Kupka, ředitel odboru ministerstva pro místní rozvoj Ing. Jaroslav Folprecht, demograf Doc. RNDr. Alois Andrle i přednosta Okresního úřadu v Klatovech Mgr. Ivan Petrů, přítomna byla také zástupkyně Centra pro rozvoj regionální politiky Ing. Jana Mráziková, CSc., šéfredaktor týdeníku vlády České republiky Veřejná správa PaedDr.
Vladimír Heger i předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., Ing. Ladislav Macka. Z tohoto semináře nelze však odvodit kompletní závěry a doporučení, neboť se problematika disparit (rozdílů) a regionální politiky neustále rozšiřuje. Důležitým výsledkem těchto akcí a dalších odborných prací je docenění regionálního faktoru celkového ekonomického rozvoje. Chtělo by se přitom ještě doplnit, že posílení regionální politiky v mnohém umožňuje, aby globalizace a integrace české ekonomiky probí-
✵ testování nových vozů Galloper ✵ zahájení veřejného bruslení ✵ aktuální pozvánky ✵ zprávy ze zasedání městské rady ✵ příspěvky našich čtenářů ✵ kulturní rubriky ✵ sportovní novinky hala v příznivějších podmínkách. Bude-li mít Česká republika „silné“ regiony (já doufám, že mezi ně bude patřit i Šumava a Pošumaví), pak i sama se stane silným regionem ve střední i celé Evropě. Poděkování za zdárný průběh a vysokou úroveň mezinárodního semináře patří všem zúčastněným, pracovníkům Městského úřadu v Sušici a také Českomoravské záruční a rozvojové bance, která na tento poskytla finanční příspěvek 20 000 Kč. KAREL JANDA, starosta Města Sušice
Sušická sokolovna hostila mezinárodní sympozium V pátek 18. září probíhalo v sušické sokolovně hlavní jednání mezinárodního literárního sympozia, věnovaného spisovateli Šumavy – Karlu Klostermannovi, jeho životu a dílu. Celé setkání probíhalo již od čtvrtka, kdy si účastníci po slavnostním zahájení v Muzeu Šumavy prohlédli Sušici a večer byli přijati starostou města Ing. Karlem Jandou. Páteční den byl nabitý jednotlivými příspěvky referentů, mezi nimiž nechyběli pozvaní čestní hosté ani hosté ze zahraničí. Společenský večer, který všechny zúčastněné čekal po skončení hlavního programu sympozia, zahájil flétnový soubor dívek ze ZUŠ, které pod vedením V. Kratochvíla přednesly hudbu starých mistrů. Po tomto vystoupení předvedly děti z taneční školy, Tanečního klubu Fialka při MKS Sušice ukázky latinsko-amerických tanců. Obě vystoupení sklidila velký potlesk a obdiv. Součástí pátečního večera bylo také zhlédnutí diapozitivů o Šumavě, jejichž autorem a také průvodcem promítání byl Jan Kavale.
V sobotu pak bylo literární sympozium zakončeno celodenním výletem „Po stopách Karla Klostermanna“. Příspěvky přednášejících si přišlo poslechnout 45 zájemců z řad veřejnosti.
Děkujeme sponzorům: ZKD Sušice, SPAR Sušice, Řeznictví Hlaváček, Řeznictví Kojzar, Zelenina Čermák, Pekařství Rendl, PAP Sušice a také studentkám z Gymnázia
Sušice a učňům oboru kuchař – číšník z Kašperských Hor, kteří svou účastí a prací výrazně přispěli k hladkému průběhu sympozia. –as–
Zleva: Mgr. J. Hamberger (vedoucí referátu kultury OkÚ Klatovy), Doc. PhDr. František Všetička, Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc., Doc. PaedDr. Václav Havel, CSc. (děkan Pedagogické fakulty Západočeské univerzity Plzeň – předsedající první části pátečního programu). Foto: M. FIŠER
Kaleidoskop
Dokončení ze strany 1
strana 2 s nadějí, že se někde přece jen nějaká práce najde. Stávková pohotovost, kterou vyhlásili odboráři Sola 22. září, stále trvá. Zoufalou situaci, do které se lidé zaměstnaní v Sololitu dostali, vylíčili odboráři také v otevřeném dopise premiérovi, který odeslali ve čtvrtek 1. října. Spoléhají přitom na zájem M. Zemana pro hledání spravedlnosti. V dopise žádají o vyslání odpovědné osoby, která by zjistila skutečný
Sololit se potýká …
v případě, kdy jsou oba manželé zaměstnanci Sololitu. To je však velmi nedostatečné řešení. Dosud je situace taková, že od přerušení výroby se na Sololitu nepracuje. Každý den sice lidé přicházejí do práce, ale marně, čekají až jim někdo oficiálně oznámí, že práce není. Odcházejí pak domů a vracívají se
stav a možné nesrovnalosti v souvislosti s prodejem Sololitu. Poukazují také na důvěru, kterou v premiéra vložili voliči, aby se odstranily příčiny takových situací, kdy největší a nejtíživější dopad nesou zaměstnanci bez výrazné možnosti se bránit. Jaká bude odezva na dopis odborářů a další informace o vývoji situace v Sololitu, a. s., vám přineseme v příštím čísle Sušických novin. –as–
Poslední volná místa sobota 31. října
Polsko – Jelení Hora Odjezd v pátek 30. 10. ve 22 00 hod. z nábřeží. Cena 380 Kč zahrnuje dopravu a průvodce. Poslední termín přihlášek je do 15. října 1998! ✵✵✵✵✵ čtvrtek 19. listopadu
GALLOPER ROAD SHOW „Dříč“ v terénu přesvědčil o svých kvalitách
Dárcům krve Pravidelné odběry krve proběhnou v měsíci říjnu ve s t a n o ve ný c h t e r m í n e c h v době od 14 do 17 hodin na těchto místech: 13. 10. 98 – Horažďovice kino 26. 10. 98 – Pačejov kulturní dům
Dostane nový kabát
Zwiesel předvánoční nákup Odjezd ve 14 00 hod. z nábřeží (otevřeno do 20 00 hod.). Cena 90 Kč obsahuje dopravu. ✵✵✵✵✵ sobota 28. listopadu
Guy de Maupassant Miláček Plzeň – Divadlo J. K. Tyla Odjezd v 17 00 hodin z nábřeží; začátek představení v 19 00 hodin. Cena 220 – 240 Kč (dle ceny vstupenky) zahrnuje dopravu a vstupenku. ✵✵✵✵✵ sobota 12. prosince
Rakousko předvánoční Vídeň
V úterý 29. září pořádal Pneu– Car Sušice, autorizovaný dealer vozů Hyundai, v areálu motokrosové trati „Svaté pole“ v Horažďovicích předváděcí a prodejní akci vozů Galloper. Na „Road show“ byly k dispozici obě verze vozu – 3 a 5 dveřová.
Návštěvníky nejprve s vozem seznámili a na krátkou projížďku tratí pozvali zástupci firmy, poté si mohli řízení těchto vozů vyzkoušet sami. Po dobu trvání celé akce, od 10 do 18 hodin, se přišlo podívat a svézt zhruba 200 zájemců z řad veřejnosti – jak laické, tak i náv-
Náročná trať byla pro pětidveřový model snadnou záležitostí.
štěvníci „z oboru“, kteří byli příjemně překvapeni vlastnostmi a parametry těchto modelů. Pořadatelé hodnotí akci jako celkově úspěšnou. Podobnou akci připravují na zimní období v areálu sportovního střediska Špičák na Železné Rudě. Text i foto: –as–
✵✵✵✵✵ Přihlášky na všechny zájezdy v kanceláři MKS ihned!
Rozpis bruslení – říjen 1998
Obě verze vozu GALLOPER, které si mohli zájemci vyzkoušet, přesvědčily o svých kvalitách.
H i s t o r i c ké c e n t r u m m ě s t a , kulturní památky, vánoční trh. Odjezd v 5 00 hod. z nábřeží. Cena 410 Kč zahrnuje dopravu a průvodce. Vstupy do kulturních památek hradí každý účastník.
zahájení 17. 10. 1330 – 1530 hodin 18. 10. 1430 – 1630 hodin 20. 10. 1430 – 1630 hodin 22. 10. 1330 – 1530 hodin 23. 10. 1530 – 1730 hodin 24. 10. 1430 – 1630 hodin 25. 10. 1345 – 1545 hodin 27. 10. 1430 – 1630 hodin 29. 10. 1330 – 1530 hodin 30. 10. 1530 – 1730 hodin 31. 10. 1400 – 1600 hodin
Zubožený stav kapličky na Volšovské ulici bude patřit minulosti. O její opravu se postará sušická farnost Římskokatolické církve. Práce na střeše a měděné báni kapličky provedla firma Šíma, fasádu obnoví farnost svépomocí a při úpravě chodníku a okolí využije pomoci odboru VPS Sušice. Celkem přijde oprava této kapličky zhruba na 50 000 korun. Text a foto: –as–
Aktuality
Zasedání městské rady Zpráva z jednání městské rady v Sušici ze dne 14. září 1998. Jednání řídil starosta města Karel Janda. ✵ MR se zabývala zpracováním urbanistických studií osad. Předloží městskému zastupitelstvu dvě varianty: 1) řešit urbanistické studie osad ve správním území města dodatkem ke stávající smlouvě o dílo na zpracování územního plánu Sušice, nebo 2) řešit studie v čase první aktualizace územního plánu S u š i c e , t j . 2 r o ky p o j e h o schválení.
✵ MR se zabývala smluvním vztahem mezi Městem Sušice a firmou NaSa. Návrh dalšího řešení bude radě předložen do konce října. ✵ MR schválila zábor parkoviště na náměstí pro cyklistický závod dne 20. září v době od 8 do 12 hodin. ✵ MR se zabývala stanovením mimořádných jednorázových odměn starostovi a zástupcům starosty podle nařízení vlády ČR č. 262/1994 Sb., § 3. ✵ MR schválila nabídku firmy Jas Air na šikmé snímky města s následným vydáním pohlednic.
Prodeje a pronájmy: ✵ Po měsíčním zveřejnění na úřední desce budou žádosti předloženy zastupitelstvu. Bytová agenda: ✵ MR schválila výměny bytů: ✶ Nádražní ul. 356, Sušice II 1+0 /II. ktg. za Gabrielova 294, Sušice II 2+1/II. ktg. ✶ Sirkařská 980, Sušice II 2+1/ I. ktg. za Tusarova 3, Praha, 1+1/ I. ktg. ✵ MR schválila přidělení bytu 3+1/I. ktg. v ul. 5 května 680 Sušice II. Dr. PRAJEROVÁ, zástupce starosty
Zasedání městské rady Zpráva ze zasedání městské rady v Sušici ze dne 28. září 1998. Jednání řídil starosta města Karel Janda. ✵ MR vzala na vědomí vyúčtování nákladů vodného a stočného za I. pol. t. r. ✵ MR vzala na vědomí zápis z jednání komise architekta ze dne 14. 9. 1998. ✵ MR projednávala žádosti o výjimku ze stavební uzávěry dle přílohy. ✵ MR se zabývala bezúplatným převodem vodovodu Volšovy na Město Sušice. Schválila převzetí vodovodu za předpokladu, že budou odstraněny
závady uvedené v „Záznamu a posouzení vodohospodářského zařízení“, které zpracoval SUVAK v únoru 1998. Z důvodu, že závady nebyly odstraněny, rada doporučuje vodovod nepřebírat. ✵ MR projednávala provozování koupaliště v příštím období. ✵ MR udělila souhlas k podnájemní smlouvě mezi Sušickou stavební, s. r. o., a RADON EXPRES, s. r. o. ✵ MR doporučuje zastupitelstvu změnu usnesení s tím, že členem správní rady VZP bude Ing. Marek Broža. (Vzhledem ke členství ve správní radě Ne-
mocnice Sušice, o. p. s., nemůže být Dr. Prajerová členkou správní rady VZP). ✵ MR odsouhlasila částku 3 000 Kč z fondu starosty na opravu nápisu na Památníku odboje. Bytová agenda: ✵ MR schválila výměnu bytů: Sušice II, Nová 923, 3+1/I. kat. a Volšovy 66, 3+1/I. kat. Prodeje a pronájmy majetku města: ✵ Doporučené žádosti budou po dobu jednoho měsíce zveřejněny na úřední desce Města a poté předloženy k projednání městskému zastupitelstvu. Dr. PRAJEROVÁ, zástupce starosty
Také platíte ze psa? Většina majitelů psů jsou lidé, kteří se o své miláčky starají s láskou a veškerou péčí. Poctivě platí poplatky ze psů a marně se ptají, kam ty peníze vlastně jdou. Jaké má majitel psa výhody, když už je poctivým platičem a svého kamaráda má poctivě přihlášeného? Musím se přiznat, že o žádných nevím! V zahraničí existují parky pro psy, kde se i městští psi mohou pod dohledem svých pánů dosytosti vydovádět. Ve městech jsou i psí záchodky, ale hlavně nechybí automaty na „pytlík s lopatičkou“, takže ani na vesnicích nenajdeme „psí pozdravy“. Dalším problémem jsou známky. Pes ji prostě mít musí, ale taková známka nic neřeší. Pes ji snadno ztratí, nebo prostě zmizí i s obojkem. A pak hledejte psa! Vždyť nemusí jít ani o ztrátu. I psi se totiž kradou. Za hranicemi je to dobrý prodejní artikl. Proto naše organizace ZO ČSOP Zelená Šumava podala již
před delší dobou na MÚ Sušice návrh na zavedení čipování psů s tím, že by majitel takto zaregistrovaného psa byl zvýhodněn i finančně. Vzrůstající význam čipování je snad již dostatečně znám a tak se o něm zmíním jen okrajově. Jedná se o nenáročný zákrok, kdy se mikroskopický čip zavede pod kůži na těle psa. Takový pes se dá vysledovat za pomoci čtecího zařízení kdekoli. I mimo hranice naší republiky a díky databázi má naději dostat se zpět ke svému pánovi. Rozhodně by odpadla spousta opuštěných, zatoulaných a zcizených psů. Dále jsme navrhovali finanční zvýhodnění těch majitelů psů, kteří přistoupí ke kastraci svých mazlíčků. Podstatně by se tak snížil počet nechtěných štěňat, pro které mnohdy nelze ani najít nové majitele, a která v mnoha případech končí opuštěna na ulicích či přímo v popelnicích jako odpad. Bohužel, ani po dvou dopisech nám z MÚ Sušice neměl nikdo čas
odpovědět. Snad se jim zdá projednávání těchto záležitostí zbytečnou ztrátou času. Škoda, že se jim nezdálo zbytečné projednávání o zvýšení poplatků ze psů. Vždyť jako majitelé máme jen povinnost platit, příliš se nikde neukazovat, poctivě po svých miláčcích uklízet (ještě tak kdyby po sobě uklidili i samotní lidé), třást se strachy, že nám nešťastnou souhrou náhod pes uteče a ještě ztratí známku (to by byla pěkná pokuta) a k tomu všemu si necháme nadávat od té menšiny, která psy zrovna nemiluje. A tak se ptám za všechny majitele psů: „Kam jdou peníze, které za psa zaplatíme, když se zpět nevrací na psy ani ostatní zvířata ani halíř. Má Město skutečně zájem chovat se lidsky ke čtyřnohým tvorům, a podle zákona a svých možností jim také pomoci, nebo jsou psi pro město jen dalším zdrojem, jak přijít k financím?“ N. KOPELENTOVÁ, ZO ČSOP Zelená Šumava
„NÁŠ ANDĚLÍČEK“ ve Dnech evropské kultury Tyto Dny proběhly v naší republice ve dnech 12. a 13. září tohoto roku. Ačkoliv počasí vůbec nepřálo, navštívilo kapli sv. Anděla Strážce 605 návštěvníků (dle SPZ aut z mnohých okresů republiky i ciziny). Na závěr akce jsme v neděli odpoledne vyslechli koncert barokní hudby v podání žáků a učitelů ZUŠ v Sušici. Zaplněné ambity i potlesk spokojených posluchačů svědčily o tom, že se koncert vydařil. Příjemné bylo i to, že program obohatila vlastní skladbou s názvem „Adonis“
žačka této školy Veronika Manová a zahrála v ní sólo na housle. To jistě vypovídá hodně o kvalitě naší základní umělecké školy. Děkuji všem účinkujícím a zvláště pak paní učitelce Prančlové, jejíž podíl na organizaci koncertu byl největší. Přeji žákům i učitelům ZUŠ, ale i nám, posluchačům, ještě hodně radosti z krásné hudby. O zabezpečení kaple v době zpřístupnění se zasloužila Římskokatolická farnost sv. Václava v Sušici, jejíž farníci byli mnohdy i v roli průvodců, když za-
svěceně vyprávěli návštěvníkům o historii kaple. I jim patří můj dík a doufám, že při tom drsném počasí všichni přestáli službu ve zdraví. Také děkuji našim pracovníkům Technických služeb za úpravu cesty a okolí kaple. Věřím, že všichni máme dobrý pocit z toho, že se naše kaple sv. Anděla Strážce dostala do kulturního povědomí návštěvníků našich i zahraničních a stala se „živým“ obrazem minulosti. Dr. PRAJEROVÁ, zástupce starosty
strana 3
OZNÁMENÍ Podle § 36a odst.4, zákona ČNR č. 367/90 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, Město Sušice dává na vědomí občanům záměry obce s níže uvedenými nemovitostmi, a to: 1) Pronájem části pozemkové parcely st. pč. 657 k. ú. Sušice (Klostermannova ul.).
Vyvěšeno dne: 23. 9.1998
Za Město Sušice KAREL JANDA, starosta
Loutkové divadlo v sušické sokolovně zahajuje divadelní sezonu: 23. 10. 1998 Čerti na hradě 30. 10. 1998 Strašidlo s kozou 6. 11. 1998 Kašpárek loupežníkem 13. 11. 1998 Dobrá víla Jarmilka Hrajeme od 1700 hodin! Na shledání se těší sušičtí loutkáři!
SBÍRKA Vážení spoluobčané, informuji Vás o naší peněžní sbírce pro obec Dobré, postiženou záplavami. K dnešnímu dni (30. 9. 1998) je vybraná částka 16 800 Kč. Sbírka potrvá do konce října 1998 a potom předáme peníze této obci. Děkuji všem, kteří přispěli, i těm, kteří se k tomu ještě chystají. Dr. PRAJEROVÁ, zástupce starosty
Svítí-li červená, neváhej! Když se v rozhlasovém studiu rozsvítí červená, znamená to – nepovolaným vstup zakázán, vysílá se živě; neboli – cokoliv se řekne, jde okamžitě do éteru… Červená u mikrofonu je sice především signálem a upozorněním, ale zároveň také magickým kouzlem a zvláštní drogou, které propadlo už několik generací rozhlasových redaktorů. Živé vysílání totiž i při nejpečlivější přípravě probouzí v přímém přenosu situace naprosto nečekané – veselé i méně příjemné. V jediném okamžiku se tak potkávají rozhlas a jeho posluchači, aby spolu prožili chvíle, které se nikdy nemohou opakovat, ale možná někomu zůstanou v paměti, protože právě poslouchal rádio. Improvizované rozhlasové studio, aktuální vstupy a reportáže s krátkovlnnou vysílačkou, neob-
vyklí hosté,večerní zábavný pořad vysílaný živě do celé republiky… Takový byl většinou v minulosti program přímých rozhlasových přenosů z celé České republiky, program zvukově aktivní a posluchači velmi oblíbený. Živé rádio totiž, osloví pokaždé – a je pouze na vás, jestli ho jen uslyšíte, zda ho budete poslouchat a nebo zda mu budete v klidu a soustředění naslouchat jako blízkému příteli a partnerovi. O takový nenucený a citlivý dialog se dnes Český (dříve Československý) rozhlas snaží už 75 let. A to výročí je nám mj. také připomenutím některých možná už trochu zaprášených, ale přitom stále dobrých nápadů. Do vysílání ČRo 2 – Praha jsme se proto rozhodli, ve spolupráci s kolegy z regionálních studií, připravit během posledních sedmi měsíců letošního roku seriál celo-
denních přímých přenosů. Každý druhý pátek v měsíci opouštíme uzavřená pražská studia a navštěvujeme s rozhlasovou technikou vybraná zajímavá místa, města, vísky i vesničky v České republice, abychom naše posluchače nejen poznali, ale také pozvali k vysílání pořadu ČRo 2 – Praha. Průvodcem večerním zábavným programem „Svítí-li červená, neváhej“ je každý měsíc moderátor Eduard Hrubeš, který se tak společně s pořadem „Neváhej a povídej“ vrací na rozhlasové vlny ČRo 2 – Praha. Doufejme, že jim zůstane stejně věrný, jako své moderátorské pohotovosti a smyslu pro humor. Celodenní přenosy věnované 75. výročí Českého rozhlasu jsme zahájili 12. června z východočeské Úpice, v červenci jsme navštívili Třeboň, v srpnu Uherské Hradiště a v září Kadaň. Do konce roku ještě zavítáme 9. října do Šumperka, 7. listopadu do Sušice a město, které navštívíme v prosinci, zatím nebudeme prozrazovat.
Přijďte se k nám podívat Od začátku letošního školního roku jsou v prvním patře sušického gymnázia vystaveny obrazy Marie Prchalové, sedmnáctileté studentky septimy. Expozice je přístupná pro širokou veřejnost každou středu od půl druhé do čtyř hodin. Všechny vás srdečně zveme. Marie nám o sobě a o svém díle prozradila toto: Marie, v kolika letech jsi začala malovat? „Moje matka říká, že ve dvou letech jsem byla schopná přijatelně nakreslit lidskou postavu.“ A kdy dostalo tvé malování takový profesionální rozměr? „Nemohu říci, že to dostalo profesionální rozměr, protože se pořád musím učit spoustu věcí. Také se musím dostat na nějakou školu, abych se tím profesionálem mohla stát.“ Jak vlastně vznikne nějaký z tvých obrazů?
„Nejdříve si vymyslím nějaký příběh. Potom si k němu udělám náčrtek a když vypadá slibně, tak začnu malovat.“ Je tvá tvorba ovlivněna nějakým známým autorem? „Líbí se mi spousta autorů – třeba Chagall nebo Medek. Snažím se brát inspirace odkudkoli, avšak zásadně nereprodukuji obrazy známých autorů. Všechny nápady jsou z mé hlavy.“ Obrazy, které jsou v současné době v gymnáziu, byly už někde vystaveny? „Ano. Byly již vystavovány v prosinci minulého roku v německém Grafenau – šlo o českoněmecký projekt, na kterém se mnou vystavovala jedna profesionální německá výtvarnice. Myslím si, že to byl velmi dobrý nápad a že by se takovéto spolupráce měly dít i v jiných oborech.“ Kolik obrazů můžeme na výstavě vidět?
„Patnáct.“ Který z tvých obrazů se ti zdá nejzdařilejší? „Asi nejvíc se mi líbí cyklus abstraktních obrazů – Stvoření, Vševidoucí a Poselství. Myslím, že nejlepší je, když se lidé na mé obrazy podívají sami. Jedině tak je mohou posoudit.“ Díky za rozhovor. Milan Rippel, VII.B
Na snímku je Marie Prchalová, autorka vystavovaných obrazů v sušickém gymnáziu.
Společenská kronika
strana 4
VZPOMÍNKA
GRATULACE
JUBILEA - říjen
Čas plyne dál, Členové ZO Českého zahrádkářského svazu v Sušici přejí svému 75 let nevrací to drahé, členu a dlouholetému funkcionáři výboru, panu co nám osud vzal. Dne 8. října jsme vzpomněli již pátého výročí, kdy od nás navždy odešel náš drahý manžel, otec který se dožívá 10. října svých 80. narozenin. Vše nejlepší, hlavně a dědeček, pan dobré zdraví. ZO ČZS v Sušici 80 let
Bohumilu Říčkovi,
Vladimír Sedlecký Všem za vzpomínku děkuje manželka a dcera Věra s rodinou.
Dne 27. října 1998 oslaví 75. narozeniny paní
Emilie Makrlíková ze Sušice. Proč osud byl tak krutý a nenechal Tě žít, Gratulují a hodně štěstí do dalších let přejí synové proč musela jsi drahá maminko tak náhle odejít. Vojtěch, Jiří a Míra s rodinami. Do jiného světa šla jsi spát, zaplakal každý, kdo měl Tě rád. Dne 21. října uplyne 1. smutný rok, co od nás navždy odešla naše milovaná maminka, babička a tchyně, paní
Anna Schmiedová Kdo jste ji znali, vzpomeňte s námi. Děkují dcery Zlata a Pavla s rodinou.
Hrádek u Sušice slaví letos 700 let
K významnému výročí Hrádku (od sepsání listiny maltézského řádu, na níž je doložena exisTéž prosím věnujte tichou vzpomínku jejímu mantence Hrádku) sestavili za pomoželovi ci různých pramenů a občanů Ing. Zdeněk Papeš a Miluše Šmídová ALMANACH, který dokladuje vývoj a dění v této obci. který zemřel 18. října 1997. Dcera Zlata s rodinou Můžete se zde dočíst jak o vývoji obyvatel Hrádku, tak o jeho ekonomice, životě šlechtických rodů, tradicích, službách 4. října 1993 – Byla podepsána Evropská dohoda o přidružení k ES; apod., a to za celou dobu jeho tr18. října 1918 – Prozatímní československá vláda v Paříži vypracova- vání. Publikace je doprovázena la Washingtonskou deklaraci jako prohlášení československé samo- historickými fotografiemi, mapkastatnosti; 24. října 1978 – Na oběžnou dráhu byla vynesena první československá družice Magion, určená k výzkumu magnetosféry a ionosféry; 27. října 1898 – Narodil se radiolog, polární badatel a spisovatel František Běhounek; 1968 – Národní shromáždění schválilo zákon o československé federaci; zákon byl podepsán 30. října 1968; 28. října 1918 – Po rozpadu Rakouska – Uherska vyhlášena samostatná Československá republika; vznikla Československá tisková kancelář; 6. října 1903 – Narodil se v Sušici univerzitní profesor RNDr. Josef Kunský, doktor geografických věd, profesor fyzického zeměpisu a geomorfologie na UK, člen korespondent ČSAV, čestný člen našich i zahraničních vědeckých společností. Zajímal se také o glaciální šumavská jezera a jejich ledovcové kary. Zemřel 23. září 1977 v Sušici.
Jiřímu Schmiedovi,
Významná výročí letošního října
Vašim dětem a nejen jim! Vážení rodiče, pracovníci DDM Sušice připravili širokou nabídku zájmových kroužků, v nichž mohou děti aktivně rozvíjet své zájmy a užitečně strávit volný čas. Děti platí poplatky za kroužky na celý školní rok, jejich výše je stanovena podle náročnosti na náklady spojené s činností. Při průměrném počtu (přibl. 34 týdnů školního roku) a při poplatku 500 Kč na rok vychází na jeden týden patnáct korun. Mnohdy je to menší částka než denní kapesné většiny dětí. Domnívám se, že je lepší dítěti účelně rozvrhnout volný čas i za cenu určitých výdajů, než je nechat „na ulici“! Při účasti dítěte ve volných kroužcích poskytuje DDM slevu na poplatcích nejen za kroužky, ale také za letní tábory a umožňuje těmto dětem bezplatnou návštěvu klubů (př. klub počítačových her). Kroužky a poplatky: Flétna pro zdraví – 500 Kč Němčina – 350 Kč Kutil – 300 Kč Judo – 600 Kč + popl. TJ Flétna noty – 500 Kč Holka šikulka – 350 Kč Modeláři – 400 Kč Šachy – 300 Kč Programování zač. + pokr. – 500 Kč Rybáři – 350 Kč
Elektronika – 400 Kč Kytara bez not – 500 Kč Radio kroužek – 200 Kč Železniční modeláři – 300 Kč Aerobic – 400 Kč Divadelní kroužek – 300 Kč Německá konverzace – 350 Kč Anglická konverzace – 350 Kč Dívčí klub – 350 Kč Klub počítačových her – 10 Kč/hod. Klub ‘89 – 5 Kč/setkání.
Novinka: Klub pro sběratele telefonních karet – popl. 200 Kč. K ceně připočítáváme poplatek na SRPDDM ve výši 50 Kč, ten platí vždy pouze jeden člen kroužku z rodiny, a to pouze jednou, i když se účastní více kroužků. Pro dospělé jsou připraveny: Aerobic – úterý v 1900 hodin – 10 Kč/ hodinu, BUBU klub pro zájemce o UFO a nejen o ně, Kurz základů práce s počítačem. Informace a přihlášky v DDM, nebo na tel.: 0187/52 87 06. –zk–
mi, kreslenými obrázky i fotodokumentací ze současnosti. Text přehledů a tabulek zpracoval Ing. Zdeněk Papeš, CSc., a Miluše Šmídová, autory použitých obrázků jsou Karel Liebscher, Simoneta Šmídová a Ing. Vlastimil Lebr. K oslavám tohoto významného výročí patřilo také červencové setkání současných i bývalých obyvatel, rodáků, chalupářů, majitelů domů, zástupců obce Mauth Finsterau a dalších přátel Hrádku.
2. 10. 1923 3. 10. 1923 17. 10. 1923 26. 10. 1923 27. 10. 1923 29. 10. 1923 10. 10. 1918 16. 10. 1918 28. 10. 1918 29. 10. 1918 31. 10. 1918 12. 10. 1913 28. 10. 1908 11. 10. 1900
Sušice 133/I Sušice 752/II Sušice 1060/II Sušice 902/II Sušice 227/III Sušice 972/II Sušice 768/II Sušice 798/II Sušice 966/II Sušice 56/II Sušice 880/II Sušice 519/II Sušice 621/II Sušice 72/II
Neplatit nájem se nevyplácí Město Sušice i nadále pokračuje v radikálním postupu proti těm, kteří přes opakované výzvy a upozornění neplatí nájem ani nemají snahu své dluhy splácet. Nyní opět po delší době uvádíme sloupec neplatičů. Někteří jsou sice vystěhováni do bytů horší kategorie, ale dlužnou částku městu ještě neuhradili. Jaroslav Hrubec Sušice čp. 294 9 545 Kč Venuše Šilhanová vystěhována (Sušice 1159) 12 150 Kč Jana Sehořová čp. 1063 33 733 Kč Václav Urban čp. 1064 21 748 Kč Ján Šimo čp. 1068 8 085 Kč Jaroslava Schwaigerová čp. 976 2 501 Kč Hana Kolářová čp. 852 7 540 Kč Ladislav Cacek čp. 880 4 800 Kč Dagmar Kopačová vystěhována (čp. 881) 17 939 Kč Ludvík Šnaiberk vystěhován (čp. 720) 21 922 Kč Václav Jandík čp. 713 5 892 Kč Štěpán Temjak čp. 28 7 598 Kč Ivan Koki čp. 28 3 081 Kč Ludmila Petrovičová čp. 28 4 239 Kč Ing. Václav Křivka čp. 856 2 028 Kč Václav Chmelař čp. 25 3 753 Kč Pavel Klíma čp. 66 1 289 Kč Jiří Kolář čp. 28 (služby) 155 Kč Martin Méri čp. 717 1 666 Kč Martin Macháček čp. 294 2 054 Kč Žádáme všechny dlužníky, aby své dluhy neprodleně uhradili, případně začali splácet. V opačném případě město bude i nadále nekompromisně postupovat vůči neplatičům – dlužníkům, a to formou soudního řízení a následného vystěhování do bytů IV. kat. 2. 10. 1998 MěÚ Sušice, I. Rabinová
Poděkování právem
Tisícina okamžiku Tisícina okamžiku změnila lidský život. Byl smích a radost. Tak krásně se jelo. Nádherný den, slunce pražilo do skel i do kapoty. Otevřeným oknem proudil horký vzduch a lidé mu lačně nastavovali tváře v naději, že je alespoň trochu osvěží. Dítě na zadní sedačce pomalu přivíralo oči. Horko a klid je ukolébaly do spánku. V ruce svíralo panenku a šťastně se smálo ze sna. Kola auta ukrajují kilometr za kilometrem. Motor si spokojeně zpívá píseň o své dokonalosti. Lidé v autě se baví, žertují, smějí. Vždyť je to krásný den a začíná dovolená. Pak přišla zátočina. Ještě se smáli. Ještě žertovali. Jen na vteřinku muž za volantem zahlédl štíhlé tělo srny, která náhle vyskočila z lesa na silnici. Trhnutí volantem – strom – rána. Bolestné výkřiky, řinkot skla. Ticho. Dlouhé, mrtvé, nekonečné. Les šumí, ptáci dál zpívají své milostné písně, slunce hřeje a horký vítr se dál snaží ochlazovat lidské tváře. Po sedadlech auta se rozlévá červená krev, která se sráží do prapodivných map nepojmenovaných zemí, do kterých osádka vozu nastoupila svoji dlouhou cestu.
85 let 90 let 98 let
Marie Beránková Marie Maříková Václav Lhoták Karel Schön Emilie Makrlíková František Škařupa Bohumil Říčka Rudolf Kindelmann Alžběta Zenglerová Vlasta Donátová Miroslav Balej Marie Kunešová Barbora Petranová Marie Princová
Panenka vypadlá z dětské ručky má stále tak modrá očka a šťastný úsměv. Jí se to netýká. Ticho je přerušeno dětským vzlykotem. Tělíčko zapadlé za předními sedačkami se chvěje. Ruka marně hledá oporu. Krev z nosu, z úst, odřeniny na čele. Ručka rozmazává krev se slzami. „Mami! Tatí!“ výkřik do ticha. Brzdí auta. Všude je najednou plno lidí. Bílé pláště se míhají. Dítě natahuje ruce: „Mami, mami.“ Shon, zmatek, slzy, pokus o úsměv. Šeptaná slova: „Chudák dítě. Ta měla štěstí! Chuděra malá.“ Dítě nechápe. Dívá se, očima hledá matku. Její úsměv, pohlazení, polibek. Jistotu v její náruči. Někdo je zvedá. Obličej orámovaný bílým čepečkem se přes to všechno chce a snaží usmívat. „Mami!“ Dítě je uloženo na nosítka. Vnímá jen zvuk sirény, hvízdot pneumatik. Lidé stojí, oči plné slz. Přijíždí černé auto. Dvě truhly. Poklid beze spěchu – není třeba chvátat. Čas už ztratil svoji hodnotu. A stačila tisícina vteřiny. Chvilička, která změnila lidské osudy. –nk–
Znáte to už také? Takhle jednou v polovině týdne, časně po ránu, dokvačíte do své kanceláře a sotva stačíte oči protřít v bílém světle stropních zářivek, ouha zrada, snad šálí Vás zrak? „O malování a úklidu“ nebyla ani zmínka, ale kancelář je „vybílená“ celkem svědomitě, pravda, jen židle zůstala. Nutně se pak ptáte sami sebe kdože to byl? Onen lidový nápěv, s prvkem rasismu v dnešním světle, se tentokráte jaksi nehodí. Ale „firma“ to byla čiperná a pracovitá, jen vstup měla jaksi netradiční – oknem, za pomoci páčidel, když vrtačka nestačila. Té středy 2. 9. 1998 do rána nám zmizelo činností „firmy a spol.“ kompletní vybavení kanceláře výpočetní technikou, s právě vybaleným novým faxem, sadou zimních pneu a na cestu se hodila i kalkulačka s páskou, zřejmě kvůli správným počtům až dojde k dělení. Náš první šok vystřídaly záhy otázky policie, a to jak místního oddělení ze Sušice, tak jejich kolegů specialistů z Klatov. Zpestřením nám byla snad jen chvíle na vlastní oči pozorovat práci technika při snímání otisků prstů nezvané firmy. Jak rychle přijeli, tak se zase rozprchli a s námi zůstaly jen úvahy a možné hypotézy o pachatelích a jejich neskonalé drzosti. I následný čtvrtek začal chmurně prázdným stolem a tužkou v ruce
i když útěchou nám mohlo být „nové nářadí“ již na cestě. Jenže ten čtvrtek ještě neskončil a následoval nový šok. Policie ČR ve spolupráci složek zadržela pachatele a ihned zajistila část již prodaného „horkého zboží“, které přes prodej v pražském bazaru již mělo nového pána. Zbytek vydali zloději dobrovolně a sami. Ve čtvrtek odpoledne policie shromáždila veškeré ukradené věci na oddělení v Klatovech, vše zdokumentovala tak, že následující dny znamenaly shledání se vším, co bylo „vybíleno“. Nechci nikomu přát nic špatného, ale když už “taková krátká firma“, třeba ze Žichovic, dorazí i k Vám, přeji Vám pak stejně úspěšnou policejní partu ze Sušice i Klatov, která Vám zažene chmury. Leč ale pozor, konec optimismu! „Firma a spol.“ se škodou na kontě celkem za cca 60 000 Kč neskončila tam, kde bychom ji očekávali a kam patří, ale dál požívá svých lidských práv, slunka podzimu a možná chystá překvapení i Vám! Přesto patří naše poděkování všem policistům i specialistům policie ČR, oddělení Sušice a Klatovy, kteří se na úspěšném a rychlém dopadení zlodějů a vrácení zcizených předmětů podíleli. Za SILNICE Klatovy, a. s., přípravu HSV Ing. BALOUN
strana 5 Z historie Rok v pranostikách – říjen
Nad kronikou města Sušice Dům čp. 34 – 3. díl – významné osobnosti František Holý (1905 – 1980), dlouholetý správce všeobecné okresní nemocnice, pracoval ve zdravotnictví přes padesát let. Od mládí cvičil v sokole, kde postupem let vykonával různé funkce, do roku 1948 náčelník sušického Sokola. Jeho láskou bylo ochotnické divadlo, vytvořil stovky nejrůz-
Barbora Mellanová (1861 – 1919)
✵ ✵ ✵ ✵ ✵ ✵ ✵ ✵
Opadá listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima; Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje; Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto; Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý; Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý; Suchý Havel oznamuje suché léto; Déšť na Havla, déšť na Vánoce; Nalévá-li Havel, bude horké léto; Příchod astronomického podzimu v září je téměř opomíjen. Ani Václav není nikterak pociťován jako výrazně podzimní den, protože jde o patrona babího léta. Vlastním slavnostním dnem podzimu je až posvícení – hody, které obvykle bývají až po Havlovi, tedy skoro o měsíc později. Příčina takového odkládání příchodu roční doby, či lépe jeho oslavy, je pochopitelná. Hlavní dobou sklizně je sice léto, do něhož spadají žně, jimi však sklizeň nekončí, poněvadž víno dozrává později. Cizokrajné brambory a později průmyslová řepa cukrovka tento aspekt ještě zdůraznily– dnes totiž tvoří podstatnou část sklizně. Z meteorologického hlediska považují pranostiky počasí tohoto dne za referenční pro charakter povětrnosti o Vánocích a v zimě vůbec, hlavně však pro léto příštího roku, neboť s končící sklizní se již uvažovalo o výhledech na sklizeň příštího roku. Platnost těchto pořekadel by bylo třeba prověřit; zdá se však, že např. pro nížinné polohy je v normálním ročním chodu počasí sněžení v tuto dobu předčasné, takže obavy z teplých Vánoc na základě dosud deštivého počasí na Havla se zdají neopodstatněné. Ledaže by se jednalo o pranostiku z vyšších horských poloh, kde je již nutné se sněžením v polovině října počítat. Dodejme, že rčení první zachytili bratří Mrštíkové v románu Rok na vsi, odehrávajícím se na jižní Moravě. Úsloví třetí bylo zaznamenáno ve Slezsku a průpovídka čtvrtá na Chodsku. –připravila: as–
Počátky a proměny osídlování Sušicka František Holý (1905 – 1980) nějších divadelních a operetních rolí. Měl smysl pro humor a vtip, byl talentovaným a širokou veřejností uznávaným hercem. Alois Sedlecký (1905 – 1982), soukromý odborný učitel hudby v Sušici, od roku 1952 učitel a později ředitel Lidové školy umění Fr. Stupky v Sušici. Vycho-
Alois Sedlecký (1905 – 1982)
Sušice v roce 1848 Letos, v roce 1998, si připomí- později se v těchto oblastech setkánáme výročí řady významných udá- váme s projevy vlasteneckého cítělostí. Ve sdělovacích prostředcích se ní. V Sušici se obrozenecký duch nejvíce mluvilo o invazi objevuje až ve čtyvojsk zemí Varšavské řicátých letech mismlouvy do bývalého nulého století. Za jednoho Československa v roce z prvních vlastenců 1968. Řada lidí si jistě našeho regionu vzpomíná na rok 1948, může být považokdy se KSČ definitivně ván sušický děkan ujala moci. Někteří dříve Adam Fialka. Jeho narození zažili i nástup zásluhy spočívají Hitlera k moci a následné Dr. J. A. Gabriel. zejména v podpoře události roku 1938. Já bych se ale rád vrátil až do sušického muzea, ale i v tom, jak se minulého století, k bouřlivému roku staral o dobrý stav školství ve svém 1848, který se také významně zapsal vikariátu, především pak o vyučování českému jazyku. do historie města Sušice. Vzorem pro postavu p. Vrby Situace před rokem 1848 v F. L. Věkovi se Jiráskovi údajně Od třicetileté války docházelo stal starší významný národní budiv českých zemích ke stále silnější tel žijící na Sušicku – P. J. Šmidingermanizaci. Vzhledem k tomu, že ger. Tento kněz, který byl vychose Sušicko nachází v pohraničí, vatelem v rodině V. Veitha, se zabyly tyto snahy ještě markantnější. sloužil o rozšiřování českých knih Na počátku 19. století sahala ob- na sušickém venkově. S doktorem last s převahou německy mluvící- Gabrielem a dalšími vlastenci také ho obyvatelstva až k městu samé- spoluzakládal českou knihovnu mu. Německé byly např. obce jako v Sušici. Jeden z vrcholů obrozeneckéDlouhá Ves, Albrechtice či Záluží. Ani Sušice však sílícího tlaku ho dění v Sušici před rokem 1848 nebyla ušetřena. Protože v té době lze spatřovat v uvedení Tylovy hry stále platilo nařízení, které stanovuje „Paní Marjánka matka pluku“ za jako jedinou úřední řeč němčinu účinkování samotného Josefa Ka(k částečnému zrovnoprávnění češti- jetána Tyla, Gabrielova přítele, ny s němčinou došlo až v roce 1880 v Sušici 7. září 1845. Stremayerovými jazykovými opatřeními), mluvilo se i na sušických úřa- Rok 1848 dech pouze německy. Úředníci pak Celospolečenské napětí a neužívali německého jazyka i doma, spokojenost lidu se současnou sistejně tak i místní šlechta a bohatá tuací vyvrcholila revolučním rokem buržoazie. Němčina byla toho času 1848. Události roku 1848 patřičně v módě a mluvit tímto jazykem bylo rozhýbaly i dění v Sušici. považováno za známku určitého poZa prvé je třeba zmínit účast něstavení. S vidinou získání společen- kterých sušických obrozenců na reské prestiže začali mluvit německy volučních událostech přímo v Prataké řemeslníci a další skupiny oby- ze. Asi nejvýznamnějším z nich byl vatelstva. doktor práv a pozdější purkmistr Obecně se dá říci, že čím dále Josef Ambrož Gabriel, který byl se nacházíme od hlavního města, coby radikalista členem spolku centra obrozeneckých aktivit, tím Český Repeal.
Velké lesní bohatství Šumavy nebylo ještě v těchto časech pro dopravní nedostupnost využíváno, jsou však doklady o plavbě vorů po Otavě a jejich vazišti pod Kašperskými Horami již z r. 1584. Koncem 15. a 16. století se zakládají trvalá lidská sídla už i hlouběji v hraničních hvozdech. Nejzazšími osadami souvislého osídlení byly Chvalšovice, Svinná, Čeletice, Kohánov, Mochov, Bošov, Dobrá Voda, Kundratice, Zálužice, Rejštejn, Svojše, Vogelsang a Červená. Je to doba rostoucího vlivu několika panských rodů v naší oblasti, především pánů z Velhartic, v jejichž zájmu je lepší využití lesů, půdy a vodní síly. Jižně od tohoto území byla oblast Královského hvozdu celkem neosídlená, pokrytá ještě rozlehlými pralesy. Jen místy zde pracují hamry, například na Horské Kvildě má kašperskohorská obec tři hamry. Na dalším pronikání sídel do nitra Šumavy se podílí zvláště rozvoj sklářství. Nejstarší sklárna v této části Šumavy byla zřízena za Čachrovem (zpráva z r. 1498) jakýmsi Mertlem z Mochova – podle jiných již v r. 1494 Martinem z Mochova, další později ve Svojších, Na Vogelsangu a na Antiglu (Ein Tiegel – v překladu jedna pánev). Pomezní hvozd, patřící královské koruně, svěřoval panovník převážně do užívání šlechticům, ale usazovali se zde i rolníci, kteří na vyklučené královské půdě získávali privilegia svobodných královských sedláků. Toto osídlování a pak ovšem rozvoj sklářství se významným způsobem podílely na změnách ve skladbě a rozšíření lesních porostů Šumavy. Osadníci usazení na královské půdě dostali jméno Králováci. Rozptýlená sídla tvořila větší celky, tzv. rychty. Listina z r. 1600 udává jména osmi rychet: sv. Kateřiny, Fajcovskou (Hamry), Hojšovskou, Zejbišskou, Šimonovy stodoly (Stodůlky), Zhůří, Vejdovskou (Kochánov) a Stachovskou. Ačkoliv v 16. stol. opět zesílil příliv německých osadníků, zůstala naše oblast i tehdy ještě převážně územím s českým obyvatelstvem. Přistěhovalci byli rozptýleni mezi starousedlíky a poměrně brzy se asimilovali, jak je patrné na příkladu Hor Matky Boží (něm. Bergstadtl unserer Lieben Frau). Počty Němců se zvýšily zvláště v K. Horách a okolí, i zde se však vyskytují mezi novými kolonisty česká jména. Český živel by byl jistě vstřebal i tyto osadníky, kdyby nedošlo ke třicetileté válce a zpustošení a vylidnění území. Jeho opětné poválečné osídlování bylo rozhodným způsobem ovlivněno majiteli získané půdy, kteří byli německého původu, a kteří ji osazovali především německými přistěho-
(dokončení)
O Adamu Čechovi jsem psal v předchozích dvou článcích, nyní si připomeneme další. Barbora Mellanová (1861 – 1919), sušická spisovatelka, přispívala do různých časopisů a kalendářů. Napsala řadu povídek a divadelních her, které byly hrány v Sušici a na Sušicku. Udržovala osobní styky s Adolfem Hejdukem, Jaroslavem Vrchlickým a Frant. Pravdou. Aktivně pracovala v různých národních spolcích, zejména v Národní jednotě pošumavské. Její manžel Adolf Mellan pracoval jako městský důchodní, syn Adolf byl vojenským knězem.
val mnoho mladých hudebníků, založil žákovské orchestry, s nimiž příležitostně koncertoval. Věnoval se komorní hudbě, založil kvarteto ve složení Al. Sedlecký – I. housle, V. Venclík – II. housle, Rich. Schmidt – viola a M. Winter – violoncello. Po r. 1945 byl vedoucím dechového orchestru. Studoval u prof. Kalíka na hudební škole B. Smetany v Plzni, kde r. 1936 složil státní zkoušky. Ovládal hru na housle, violu, violoncello a klavír. Má zásluhy na rozvoji hudebního života v Sušici. Pokračování příště. VÁCLAV CHOVÍT, kronikář Fotografie – archiv kronikáře města.
16. října – Havla
Z Riegrova slovníku naučného se dozvídáme, že se Gabriel 11. 3. 1848 zúčastnil jednání ve Svatováclavských lázních, kde byl také zvolen do svatováclavského výboru (později národní výbor). Místo nemocného doktora Braunera byl pak vyslán s druhou pražskou deputací do Vídně. Téhož roku byl zvolen politickým spolkem Slovanské lípy za člena výboru a sekretáře. Gabriel jako člen Svornosti samozřejmě nechyběl ani při červnovém povstání v Praze. Po svatodušních událostech odjel na svou rodnou Loučovou spolu se svým přítelem, básníkem Peškou, který zde pro sušickou národní gardu složil pochod „My jsme hoši od Šumavy“. V době Gabrielovy nepřítomnosti vzal jeden z jeho přátel písemnosti k sobě a ukryl je, v domnění, že jsou mezi nimi důležité spisy vypovídající o přípravách povstání. Bylo zde však pouze několik svazků Klicperových knih, které Gabriel vydával. To se bohužel zjistilo a hrabě Lev Thun, pražský místodržící, již pět dní před jejich prohledáním prohlašoval, že „důležité spisy byly nalezeny“. Tento fakt dokazuje i dopis ze dne 12. července 1848 adresovaný redakci listu „Národní noviny“, v němž Gabriel upřesňuje okolnosti prohledávání svého bytu. Z dopisu vyplývá, že byl navíc po návratu do Prahy zatčen a vězněn. Zanedlouho byl však propuštěn, protože mu nebyla prokázána účast na červnových událostech. Situace se pak ještě zkomplikovala tím, že publikoval svoji verzi události zakončenou ostrým výpadem proti Thunovi a byl pak znovu uvězněn. Traduje se, že ostatní povstalce náležitě bavil svým zpěvem a deklamováním. Svým spoluvězňům pak také věnoval sbírku besedních čtení „Jiřinky“, kterou vydal roku 1859. Dokončení příště. RICHARD KADLEC
valci. Změnám ve složení obyvatelstva Královského Hvozdu ve prospěch napomáhalo i zavádění nových výrob, které sem přinášeli, zvláště ke sklářství. Tak tito v r. 1678 nově osídlili Vogelsang a Kvildu, když dřívější poddaní je pro bídu opustili. Za války zpustošené Hartmanice se staly domovem Němců ze Švábska a Porýní, zalidnily se i dříve pusté oblasti Hvozdu – v 18. stol. zde vznikají nové osady v oblasti Stodůlek a Srní, v okolí Hůrky a Prášil, ke konci století byla založena Filipova Huť a Vchynice – Tetov. Němečtí příchozí netvořili homogenní, stejnorodou skupinu, přicházeli z různých krajů a hovořili různými dialekty a jen postupně se sžívali s novým prostředím. Tento vývoj pokračoval i na počátku 19. století, poněmčily se osady v blízkosti Sušice – Dlouhá Ves, Milčice, Albrechtice, Zaluží a Rok. V 1. polovině19. století byli usazeni pod vrchem Volšovská Stráž další přitěhovalci ze Švábska (kteří založili Františkovu Ves), původně pěstitelé vinné révy, vznikla osada kolem sklárny v Anníně aj. Rozvoj těžby dřeva dal vznik novým osadám na Šumavě, například Seckerbergu a Dolním Žďánilům. Příležitosti pro další osídlování jsou však postupně vyčerpány a osídlování horního Pootaví v této době v podstatě končí. Vzniklé rozložení osad přetrvává pak bez výraznějších změn až do 20. stol., kdy území českého království se stává územím samostatné Československé republiky. Ve 30. létech za její existence žilo na území bývalého sušického okresu, jehož hranice se zhruba kryly s hranicemi povodí horní Otavy, přibližně 50 000 obyvatel. Z toho bylo, především v jeho šumavské části, kolem 20 000 obyvatel národnosti německé. Nelze opomenout, že soužití Čechů s Němci bylo i na tomto území od počátků jeho osídlování pro obě etnika plodné – i když nikoli bez problémů. Obě se od sebe ani hospodářskou ani kulturní úrovní příliš nelišila, staleté soužití bylo i zdrojem vzájemných příbuzenských vztahů a zvyklostí. K výraznému odcizování přispěl až vznik samostatného československého státu, v němž se němečtí obyvatelé cítili ohroženi ve svých právech a konečně pak i zhoubná nacistická ideologie, která, bohužel, našla úrodnou půdu i u většiny obyvatel německých šumavských sídlišť. Další válečné a poválečné události byly už jen plody oné nešťastné doby. Po 2. světové válce zůstalo zde již jen něco více než 17 000 německých obyvatel, a to na území připojeném po roce 1938 k Říši, kde ovšem české obyvatelstvo v důsledku násilného vystěhování do vnitrozemí neexistovalo. Úbytek ně-
meckých obyvatel jde na vrub válečných ztrát, mnozí zmizeli na frontách a při náletech v tehdejší Říši. Migrační proces pak vyvrcholil vystěhováním – odsunem velké části německých obyvatel. Podle statistiky bývalého okresního úřadu v Sušici z r. 1946, klesl zde jejich počet na 2880. Zůstali převážně jen tzv. specialisté v průmyslu a lesnictví, jejich rodinní příslušníci a antifašisté, ale i ti mnohdy sami postupně odcházeli za hranice republiky. V další etapě, létech 1947 – 53 přicházeli postupně do opuštěných sídel a na zemědělské usedlosti noví osídlenci – buď české obyvatelstvo z vnitrozemí, nebo tzv. reemigranti z Rumunska, později Volyňští Češi a Slováci z východního Slovenska, kteří sem přinesli podstatně jiný životní styl a kulturu. V roce 1947 byly opět plně osídleny – kromě větších míst jako K. Hory a Hartmanice – obce Albrechtice, Dlouhá Ves, Humpolec, Vrabčov, Zaluží, Nicov a Červená. Málo osídlené zůstaly Srní, Zhůří, Stodůlky a Prášily. Většina opuštěných sídel však nebyla znovu osídlena vůbec. Přispěla k tomu i skutečnost, že lepší půda míst, ležících i komunikačně blíže okresnímu městu Sušici, byla přidělena JSČZ (Jednotný svaz českých zemědělců) pro zřízení pastvinářkého družstva a pro dosídlení zůstaly už jen okrajové části okresu a místa na samotách. Po čase však i mnohá osídlená místa byla opět opouštěna, když drsné poměry nesplňovaly naděje nových osídlenců. Pozdějším vytýčením hraničního pásma a vojenského prostoru bylo další osídlování horního Pootaví zcela utlumeno a ve vylidněném území opuštěná sídla postupně zanikla. Nově byly vybudovány objekty sloužící potřebám armády a útvaru Pohraniční stráže, jinak zůstaly jen stavby, které se hodily v dalších létech Vojenským lesům a statkům a k adaptaci jako rekreační chalupy. Dnes můžeme podél cest místy ještě spatřit zasuté základy stavení zarostlé rumištní vegetací a sem tam živořící staré ovocné stromy – poslední zde dožívající svědky zaniklých sídlišť. Avšak bez ohledu na události, které změnily život na šumavských svazích a pláních, šíří se vylidňování venkovských sídel dnes i v podhůří, urbanizace postupuje i zde, takže v současné době patří celé horní Pootaví k územím s trvalým úbytkem obyvatelstva. Zbývá jen doufat, že jde o přechodný stav, a že jsme svědky jen další etapy v proměnách tisíciletého vývoje osídlování tohoto překrásného kraje, z něhož nejcennější přírodní území byla věnována NPŠ a CHOŠ.
LADISLAV NOVÁK
Čtenáři nám píší Aplikační metody aromaterapie XVIII. – masáž Nekácejte strana 6
„Nejde ani tak o to, vědět toho Dobrým a zároveň jednodumnoho, ale znát ze všeho toho, co chým způsobem odměření je spoje možné vědět, to nejpotřebnější.“ jení jedné kapky silice se 2 ml záL. N. Tolstoj kladního oleje. Tak získáme 2,5% roztok. Ten, kdo touží po domácím Zde uvádím některé poměry, praktikování aromaterapie, skuteč- které můžeme použít při přípravě ně nemusí znát mnoho. Je samo- masážního oleje: zřejmě nutné rozumět účinkům 20 kapek silice .......... 1 ml silice používaných silic a znát jejich 5 ml .................... 1 čajová lžička omezení. Stejně tak je ale potřeb- 10 ml ................ 1 dezertní lžička né umět aromaterapeutické pří- 15 ml .............. 1 polévková lžíce pravky správně vyrobit a aplikoV praxi to pro 2,5% roztok vat. Proto bych se nyní jednotli- znamená k přípravě 50 ml lahvičvým aplikačním metodám ráda ky masážního oleje: více věnovala. silice 1,25 ml = 25 kapek Nejznámější a nejúčinnější ................. 2,5 % metodou používanou v aromatera- základní olej 48,75 ml pii je masáž. Ta se provádí směsí ............... 97,5 % silic a panenského rostlinného oleTo znamená, že do 20 ml záje. Tento olej nazýváme základní kladního oleje vmícháme 10 kaolej. Obvyklá směs silice a základ- pek silice, do 50 ml základního ního oleje má 2–3 %. oleje dáme 25 kapek silice a do
100 ml základního oleje 50 kapek silice. Nyní bych uvedla alespoň několik typů pro aromaterapeutickou masáž. Množství silic je počítáno do 50 ml základního oleje: ✵ Směs vhodná při revmatických bolestech: 10 kapek rozmarýnu, 10 kapek jalovce, 5 kapek levandule. ✵ Směs vhodná při bolestech zad: 10 kapek geránia, 10 kapek majoránky, 5 kapek hřebíčku. ✵ Směs vhodná k relaxaci: 10 kapek růžového dřeva, 5 kapek levandule, 5 kapek kadidla, 5 kapek pomeranče. ✵ směs vhodná ke stimulaci lymfatického systému: 10 kapek rozmarýnu, 10 kapek šalvěje, 5 kapek jalovce. –bn–
Recitál mladých umělců Je potěšitelné, když na koncertním pódiu se objeví mladí umělci s vysokou interpretační úrovní. Takovými byli bezesporu sourozenci Novákovi, kteří se uvedli na samostatném koncertu v pátek 18. září ve Smetanově sále Gymnázia v Sušici. Petr Novák (klavír, nar. 1974) a jeho sestra Jana Nováková (housle, nar. 1980) mají absolutní hudební sluch a fenomenální přirozené nadání. Oba mají za sebou již řadu významných koncertních vystoupení, jsou laureáty mnoha domácích i zahraničních soutěží a stážisty mistrovských interpretačních kurzů.
Vysokou laťku nasadili oba umělci hned v úvodních Čtyřech kusech pro housle a klavír Josefa Suka op. 17. Housle Jany Novákové, podepřené výbornou technikou, daly skladbám ušlechtilý, dramaticky vypjatý a plnokrevný projev. Ideálním partnerem, podporujícím její muzikantské cítění, byl jí v obtížném klavírním partu její bratr. Suverenní a bravurní pianistické mistrovství prokázal Petr Novák pak zejména v následujících Variacích podle Paganiniho pro sólový klavír Johannesa Brahmse op. 35. Bohatou paletu zvukových barev a zároveň příjemnou poslechovou změnu připravili oba souro-
zenci po přestávce ve třech Mýtech pro housle a klavír op. 30 Karola Szymanovského na náměty antických bájí. Závěrečná fantazie na témata z oper Carmen od F. Waxmana se nesla plně v duchu houslového mistrovství a virtuozity Jany Novákové. Obecenstvo si vynutilo na závěr přídavek přednesený s vtipem a elegancí. Kromě večerního koncertu, navštíveného bohužel jen poskrovnu, vystoupili oba mladí umělci ještě na výchovném koncertu v poledních hodinách pro žáky gymnázia. Obě vystoupení slovem doprovodil Josef Baierl. J. KOLÁŘ
Já jsem muzikant a přicházím k vám ze Sušice (V.) Spokojeně jsme cupitaly ze schodů sušické hudebky. Cestou jsme stihly všechno z r e k a p i t u l ova t . Ta k ž e p a n učitel Baierl a jeho sbory, to asi bylo ono úpění dětských hlásků. Vrzání – no, to byl Martin Vlk a pištění nám vysvětlil Martin Mužík. Ale co tady v přízemí daleko od sborů a ještě dál od hudebky bušilo? Chvíli jsme se zastavily a poslouchaly. Pak jsme u s o u d i l y, ž e k d y ž u ž t o h o víme tolik, tak musíme vyzkoumat všechno a otevřely jsme skřípající dveře. Decibely sílily. Za chvíli jsme už stály tváří v tvář dvěma klukům. Byla to kapela FLUIDUM a ti dva se jmenují Aleš Krulich (1980) a Vladimír Križka (1981). Neváhaly jsme a začaly jim klást naše záludné otázky. Kdo vám vnukl myšlenku FLUIDUM založit? Aleš: „Hodně nás ovlivnila skupina Nirvana, a tak jsme chtěli založit kapelu. Povedlo se to. Nejdřív vznikla skupina PARANOIA. Tam jsem hrál já, P. Mazel a J. Břicháček. Po menších neshodách jsme se asi po půl roce rozpadli. Pak přišel Vláďa a začal se učit na bicí a takhle nějak to začalo. Teď nám už nějaký pátek chybí baskytara, takže kdo by si chtěl s námi zahrát, ať klidně přijde.“ Jak dlouho už hrajete jako FLUIDUM? „Od března 1998. Moc stará kapela nejsme.“ FLUIDUM – to zní tajemně, co to vlastně znamená?
„Je to určitá energie kolem těla.“ Kdy, nebo lépe řečeno, jak často zkoušíte? „To je slabší, protože Vláďa jezdil do školy až do Berouna a vracel se jen na víkend, tak jsme mohli zkoušet jen v sobotu a v neděli. Když
jsou prázdniny, tak se samozřejmě snažíme víc hrát, ale protože nejsme ve zkušebně sami, mámo omezený prostor a hlavně čas!“ Vaše muzika se nese v širé okolí sušické hudební školy. Máte už svůj fanclub? „Ne, to ne. My si zatím fandíme sami.“ (smích) A co váš repertoár? „Do začátků se nám hodili převzaté, ale teď už Aleš skládá vlastní. Hrajeme hlavně underground. Především jsou to písně s českým textem, ale ani angličtině se nevyhýbáme.“
N a c o v š e c h n o h ra j e t e a jak dlouho? Aleš: „Já hraju na to, co mi přijde pod ruku. Zkouším to na bicí i basu, ale můj obor je kytara. Na tu hraju tři a půl roku.“ Vláďa: „Já se tři roky učím na španělku, sám se učím na klavír a od března na bicí.“ Máte nějaké koníčky kromě muziky? Aleš: „Kromě muziky píšu básničky a rád čtu.“ Vláďa: „Já mám rád motorky a počítače.“ Co všechno posloucháte ve volném čase? Aleš: „Všechno kromě techna. Klasiku, Beatles a Big Beat 60. let, Nirvanu až Hard Rock. Rád si poslechnu i jazz a blues.“ Vláďa: „Mně je to celkem jedno.“ A co škola? Aleš: „Mně chybí už jen dva roky do maturity a pak se uvidí.“ Vláďa: „Já jsem dodělal střední školu v Berouně, obor brusič skla, a budu nastupovat ve Světlé nad Sázavou.“ Ta k vám děkujeme a pořádně zkoušejte. Ahoj! Rozloučily jsme se s FLUIDEM, sešly pár schodů, zavřely dveře hudebky a udělaly tečku za posledním dílem našeho povídání o ZUŠ v Sušici. A o čem si popovídáme někdy příště, to uvidíte. Poděkujeme ovšem nejen všem našim obětem, ale i M. Černé za spolupráci. D. NOVÁKOVÁ, V. KOŽELUHOVÁ
Počátkem září 1998 vznesl p. starosta Janda v Sušických novinách krátký dotaz k občanům Sušice: jaký by měl být osud dolní lípy u kapličky sv. Antonína na horním konci ulice Pod Antonínem? Obě lípy rostou těsně u malé kapličky a takřka ji svými kmeny objímají. Kaplička tiše žaluje: „Jak mě můžete nechat v takovém stavu? Jak dlouho budu ještě takhle vypadat?“ Také kamenná teráska a několik schodů prosí o šikovné lidské ruce. Obě lípy ochraňují dílo našich předků a spínají se nad kaplí jako lidské dlaně. Hlavně ta dolní potřebuje už dávno odborný zásah a léčení kmene, ale jistě ne skácení! Možná by právě potom došlo k porušení statiky kapličky, zatím nic takového patrné není. Naopak, oba stromy tvoří s kaplí jednolitý celek a lidé tam denně rádi usedají k odpočinku i k zamyšlení nad krajinou. Nedá se ani vyjmenovat ani vypočítat, co všechno dobrého a užitečného poskytuje nám lidem žijící vzrostlý a zdravý strom, zvlášť lípa, symbol Slovanů. Takový parfém, jak voní lípa v květu, ještě nikdy nikdo nedokázal vyrobit. Bzukot včel v její koruně je přímo sym-
lípu u sv. Antonína! fonickou básní, stín v letním žáru, léčivá vlhkost a čistý vzduch proti prachu a hluku aut, projíždějících kolem po asfaltu. To se vůbec nedá penězi vyčíslit a zhodnotit. Proč byly poraženy dvě mladé lípy po stranách hlavního vchodu do sušického gymnázia loni v zimě? Proč byl poražen mladý dvojkmen jasanu ve Villaniho ulici v prosinci 1997, uprostřed prašného asfaltu mezi garážemi? Co bude s lípou v Soběšicích – proč má být poražena?
Proč nejsou sušičtí občané včas informováni odpovědnou institucí, aby se mohli k osudu stromů vyjádřit? Náš tisk občas informuje, jaký je zdravotní stav stromů a lesů v České republice (naposledy Lid. noviny v sobotu 19. 9.). Umírají jedle, jilmy, jsou ohroženy kaštany, borovice, lípy! Život a zdraví každého jednotlivého stromu znamená i zdravý život pro lidi, a to nám nemůže být nikdy lhostejné! Za ZO ČSOP M. HRDLIČKOVÁ
Jiří Doubravický
Kavalkáda koltů kult koltů konečně kráčí k nám kdejaký komerční krám kypí kolty kovovým krokem klusají kalibry kovbojů kultura z Kansasu Kentucky Kingstonu každý kout krásné krajiny kódují klimatem krutosti kazí klid katedrál křídlovek krokusů kdejaký kmán kouřícími kolty kumuluje katastrofální kalamitu kraj kvílí kvantitou koltů krvácí krvavou kontribucí křičte křesťanská Krista krále kam kráčíte křiváci
Co je u nás vlastně příčinou kriminality? Jako starý pamětník první republiky jsem pracoval v oboru, kde se denně vystřídalo mnoho klientů, ale nepamatuji se, že by se o kriminalitě hovořilo v takovém rozsahu, jako je tomu dnes. Není tomu dávno, co jsem sledoval televizní pořad, jehož tématem byla právě kriminalita mládeže, a to upoutalo moji pozornost. O tomto v současné době ožehavém a aktuálním tématu diskutovali pplk. JUDr. Želátko s ředitelkou Odboru prevence kriminality mládeže MV ČR p. Bjuričovou. Na pořad reaguji proto, neb jsem si vzpomněl na slova bývalého ministra vnitra pana Rumla a nechtěně se musel pousmát. Stále nemohu zapomenout, s jakou vervou se ve sdělovacích prostředcích snažil veřejnost nepravdivě přesvědčovat, že kriminalita měla sestupnou tendenci a byla na ústupu. Těmito falešnými údaji bohužel blamoval sám sebe, neboť realita byla opačná. Statistické údaje a sdělovací prostředky oznamovaly, že věznice byly přeplněny a jejich kapacita (23 000 osob) vysoce překročena. Po amnestii prezidenta Václava Havla se sice stav podstatně snížil na přijatelnou hranici asi osmi tisíc osob, ale předpokládám, že tento stav patří dnes již dávné minulosti. Jedno však lze s určitostí konstatovat, že v minulosti nebyl nikdy registrován tak vysoký počet vězňů, kdy k republice patřilo Slovensko, Podkarpatská Rus a bylo o mnoho tisíc policistů méně, než je jejich stav v současné době. K nelibosti občanské veřejnosti je kriminalita, zejména mládeže, již takového rozsahu, že hovořit o její prevenci je mrháním
času. Jejímu růstu, jak se mnozí domnívají, nezabrání ani snížení hranice věku její odpovědnosti. Nejsem žádný expert ani politik, ale počátek kriminality vidím především v nedostatečném výchovném procesu občanů. Výchova je cyklus dlouhodobý, ale přináší své ovoce. Jen ve stručnosti: Řadoví občané říkají, že základem státu je rodina, která spolu se školou zodpovídá za výchovu mládeže. S tímto názorem nelze jinak než souhlasit. Nezodpovězenou otázkou zůstává však skutečnost, kdo odpovídá za výchovu dospělých, kteří rodinu tvoří? Je přirozeně logické, že když nejsou vychováni dospělí, nemohou potom dobře vychovávat ani své potomky. Není filozofií, když uvedu, že za výchovu občanů v každém případě zodpovídá stát, nebo-li jeho čelní představitelé. Znamená to ovšem, že nesmí mít špatné, nedokonalé a děravé zákony, které se nechají průměrnými právníky lehce obejít – musí je respektovat a důsledně dodržovat. V neposlední řadě musí dále profesionálně pracovat i příslušné instituce, které v zemi zajišťují klid a pořádek. Zejména justice by měla podle platných zákonných předpisů z výchovného hlediska nekompromisně trestat přestupky a trestné činy občanů a bezpodmínečně trvat na dodržení svého verdiktu. Tento režim bych pokládal za nejúčinnější prevenci růstu kriminality. Nemalou měrou by se na výchově mládeže měla podílet i televize. Bohužel zde musím souhlasit s názorem občanské veřejnosti, která převážnou část dobrodružných seriálů, které má mládež možnost sledovat, pokládá za
nevhodné, neboť obsahují mnoho negativních prvků – násilí, rvačky, vraždy, střílení apod. Mládež to však fascinuje a jak tradičně bývá zvykem, snaží se dospělé napodobovat. Dnes ale žijeme v jiném společenském zřízení. Máme vytouženou demokracii, ve které se ale v neprospěch veřejnosti pozměnil vězeňský řád – byly do něho zavedeny humánní prvky. Věznice dnes nejsou obávanými aresty, kterých by se potencionální klienti báli, jako za doby totalitního režimu, kdy věděli, že by si museli na svůj pobyt a stravu v tomto nepopulárním ústavu svou prací vydělat. Řadovým občanům připomínají dnešní věznice spíše rekreační střediska, kde jsou potrestaní omezeni jen na svobodě. Není tajemstvím, že na celách mají kulturní vybavení a nemusí ani pracovat. Nejsmutnějším konstatováním však je, že mezi recidivisty je hodně mnohonásobných vrahů odsouzeno na doživotí. Proč naše zákony připouštějí, aby tato individua byla po dlouhá léta živena daňovými poplatníky? V tisku proběhlo již několik anket o možném zavedení trestu smrti. Nelze popřít, že převážně mnoho občanů, jistě kromě nábožensky založených, prosazovalo vehementně, aby v naší zemi byl trest smrti opět zaveden, jako tomu bylo v USA. Nejsem extrémista, ale pokud naši zákonodárci tento oprávněný požadavek občanů z humánního hlediska k odsouzeným v parlamentu neodhlasují, potom bych navrhoval, aby nákladnou režii těchto osob, hradili místo daňových poplatníků naši zákonodárci ze svých poslaneckých platů. BOHUMIL JELÍNEK
Kultura
Program kina Sušice Zveme vás do kina… Začátky představení, není-li uvedeno jinak, vždy ve 2000 hod. Filmy označené ✵ uvádíme premiérově. Informace a předprodej vstupenek od 1830 hod. v pokladně kina nebo na tel. 0187/52 33 60. 9. – 10. (pátek – sobota) Drsný a drsnější Akční film o drsném nájemném vrahovi a jeho ještě drsnějším komplicovi. USA, titulky, 108 min., od 12 let. 11. – 12. (neděle – pondělí) Jackie Brownová Netradiční komediální detektivka o letušce v důchodu a pašování peněz. USA, titulky, 155 min., od 15 let. 13. – 14. (úterý – středa) Povolání vrah I profesionální zabijáci předávají své zkušenosti svým nástupcům. Francie, titulky, 132 min., od 18 let. 15. – 16. (čtvrtek – pátek) Zkurvená nuda Nekonvenční cynická komedie s pohledem na život mladých v Los Angeles 90. let. USA, titulky, 90 min., od 16 let. 17. (sobota) Kino náročného diváka Můj nejmilejší bar Černá komedie o lidech, kteří nedokáží najít své místo v životě, ale své místo u baru znají dokonale.
USA, titulky, 95 min., od 15 let.
Jackie Brownová 11. – 12. 10. Snímek je dílem renomovaného režiséra Quentina Tarantina, kte18. – 19. (neděle – pondělí) rý jako předlohu použil bestseller Elmora Leonarda „Rum Punch“. Plump fiction Jackie Brownová si jako letuška v důchodu přivydělává k svému huKomediální parodie známých benému platu pašeráctvím peněz z Mexika pro překupníka zbraní až amerických filmů do doby, kdy ji zatkne policie přímo na letišti. Pokud jim slíbí spoluUSA, titulky, 80 min., přístupný. práci při dopadení překupníka, má šanci vyhnout se vězení. Jackie se svým přítelem připraví odvážný plán jak překupníkovi i policistům 20. – 21. (úterý – středa) vypálit rybník. Povodeň Dlouhotrvající déšť přeplnil řeku Plump fiction 18. – 19. 10. a začíná zaplavovat městečko – Komedie o dvou prostých nájemných vrazích z Los Angeles nový katastrofický film. a o tom, co se děje během jejich typické denní práce, když se pokazí USA, titulky, 95 min., od 12 let. nějaká běžná vyhlazovací akce. Komediální parodie, která vzdává hold světu nezávislých filmů a dílu Quentina Tarantina a jeho hitu roku 1994 22. (čtvrtek) Filmový klub „Pulp fiction“, paroduje takové filmy jako Forrest Gump, Nell, Apollo Zázrak v Miláně 13 a jiné. Určitě se pobavíte. Klasické dílo světové kinematografie. Itálie, titulky, černobílý, 94 min., přístupný.
Kino náročného diváka
22. – 23. (čtvrtek – pátek 1700) Malá mořská víla Oscarový animovaný snímek Walta Disneye o víle Ariel a jejích přátelích. USA, dabing, 83 min., přístupný 23. – 24. (pátek – sobota) Ledová bouře Přírodní katastrofa navždy změní život jedné rodiny. USA, titulky, 112 min., od 16 let. 25. (neděle) Pan Magor Úspěšná komedie s Leslie Nielsenem v hlavní roli. USA, dabing, 87 min., přístupný.
sebe nehodit to nejlepší ze šatníku, sčísnout vlasy a elegantním krokem kráčet ke Smetanovu sálu. Tam si hačnete do měkounkých křesílek ve vyhřáté místnosti, pak před vás nastoupí mladí lidé a sálem se rozběhnou do všech koutů krásné a líbezné tóny houslí doprovázených klavírem. Všude zavládne pohoda. Myšlenky si poletují a nemusíte myslet na to, kolik piv si ještě můžete dát, kdo byl vrahem… Lidi co přijdou relaxovat a poslechnout si alespoň na chvíli dobrou muziku, by spočítal i žáček první třídy základní školy. Je to škoda, ale ne
pro pořadatele, vystupující, nebo snad pro nás posluchače, ale pro vás, vážení. A neříkejte: „Vždyť se v Sušici nic neděje.“ To není pravda. Velice kvalitních koncertů tady, v našem malebném městečku, je plno. Nač jezdit do Klatov, Plzně, nebo ještě dál za kulturou, když je jí v Sušici víc než dost. Bohužel platí: „Pod svícnem tma.“ Když o tom přemýšlím, je mi to líto. Ani nedoufám, že byste opustili televizní obrazovku a „Doktorku Quinnovou“ a přišli za námi do budovy gymnázia, kochali se líbivou muzikou. D. NOVÁKOVÁ
Štěpán Rak a Alfréd Strejček mládeži S jedinečným výchovným koncertem pro mládež vystoupili světový kytarista a skladatel Štěpán Rak a herec Alfréd Strejček v sále Gymnázia v Sušici. Koncert se konal v pondělí 21. září – dopoledne pro žáky základních škol a v poledních hodinách pro studenty gymnázia. Pořad byl výsledkem projektu, který oba umělci připravili již před lety a který nazvali Vivat Comenius. Vychází z textu poslední Komenského knihy O nápravě věcí veřejných, jejíž rukopis byl původně ztracen a nalezen teprve po 250 letech. V roce 1956 darovala Komenského rukopis naší vládě Spolková republika Německo a teprve v roce 1992 vyšel rukopis tiskem. Výchovný koncert byl pásmem stylové hudby 17. století, kterou skvěle zkomponoval a na kytaru reprodukoval do-
cent Štěpán Rak, a mluveného slova, které s kultivovaností jemu vlastní přednesl Alfréd Strejček. V textu se střídaly ukázky z myšlenek Komenského také v latině i několika evropských jazycích a jejich překlady do češtiny. Alfréd Strejček se prezentoval nejen jako výborný recitátor, ale i jako skvělý hráč na zobcové flétny. Ko m e n s ké h o m y š l e n ky o svobodě, pravdomluvnosti, válce a míru jsou dodnes aktuální a obracejí se stejně tak k dětem, mládeži, jako k dospělým. Výchovný koncert, kteří oba autoři uvedli již v řadě zemí, dokázal udržet obě kategorie žáků v pozorném soustředění, což zvláště u mladších žáků nutno ocenit. Koncerty byly vzorovou ukázkou, jak by výchovný koncert měl vypadat: perfektně při-
Filmový klub Zázrak v Miláně 22. 10. Italský film natočil v r. 1951 významný režisér Vittorio de Sica podle námětu a scénáře neméně významného scénáristy a spisovatele Cesare Zavattiniho. Námět měl zajímavou historii: Zavattini jej napsal s názvem Dobrák Toto roku 1940 pro velkého italského komika téhož jména. Film však nebyl natočen a později ho Zavattini přepracoval do románové podoby. Za dalších pět let se k myšlence na film vrátil a tentokrát ho realizoval pod uváděným titulem. Toto dnes již klasické dílo světové kinematografie vzniklo tedy v době největšího rozkvětu nového poválečného období – italského neorealismu. Možná se bude zdát, že pojem realismus se neslučuje s pohádkovými motivy filmu. Pozorný divák však jistě ve filmu najde víc skutečnosti než pohádkovosti. Ostatně sám tvůrce prohlásil: „Pohádky a bajky nám vždy dávají důvod k zamyšlení a nejkrásnější pohádky jsou vždy realistické.“
Hrajeme pro děti
Malá mořská víla 22. – 23. 10. Po deseti letech je do kin uváděna obnovená premiéra půvabného filmu ze studia Walta Disneye. Příběh byl zpracován na Můj nejmilejší bar 17. 10. motivy pohádky Hanse Christiana Andersena a jeho hrdinkou je Trees Lounge je něco víc než jen nejoblíbenější bar v městečku. dcera krále moří – Ariel, která se zamiluje do prince Erika, jemuž v bouři zachránila život. Tvůrci filmu vyPro mnohé ze štamgastů se stal téměř domovem. V této různorodé společnosti naužili námět po svém. Rozehráli podívanou, v níž spolu soupeří roztodivný podmořský jdeme Tommyho Basilia, alkoholika a smolaře, který je nejvíc ze všeho roztoa pohádkově idealizovaný pozemský svět. milý. Ztratil práci v dílně, ztratil přítelkyZážitkem je proto nejen vodní svět plný barev a exotických živočichů, ale také proni a tak mu zbyl jen milovaný bar, kde se mu tak dobře medituje nad panákem whisjížďka kočárem po městě, či večerní romantická projížďka po jezeře. Na rozdíl ky o nápravě svého života. Nakonec mu nepomůže ani neočekávané dědictví a tak stáod pohádkové předlohy příběh končí šťastle čeká na ten pravý nápad, na tu nejlepší ně velkolepým svatebním finále, kde se příležitost. Autorem filmu a představitelem spojují obě prostředí. Příběh je zpracován s pochopením a tolerancí k přírodě hlavního hrdiny je americký herec Steve i civilizaci, k suchozemským i vodním liBuscemi, který je u nás znám hlavně z filmů dem a přináší dětem i dospělým krásný filTajemný vlak, Fargo, Gauneři a s uváděným filmem se představil „Fóra nezávislých“ na mový zážitek. MFF v Karlových Varech v roce 1997. Film získal dva Oscary za hudbu.
Pod svícnem tma Dne 18. září pořádalo do vašich rukou sušické gymnázium kodostal program morní koncert Jany a Petpátečního vystoura Novákových, na ktepení (nejsem tak rém zazněly melodie velký optimista, od Suka, Brahmse, abych věřila tomu, že víc nebo Waxmana. „Dobrý den!“ jak dva lidé Tímto milým způsoz deseti ten list alespoň přejeli bem vás možná osloočima). vil ten či onen žák Večer ponaší skoly. „Nechtěl sledního prabyste přijít na koncovního dne má cert?“ vyslovil študák být krásným koncem své přání, kvůli kterému namáhavého týdne. Možjste ztratili skoro celou minutu svého drahocenného času. ná každý člověk potřebuje vyPodal vám papír, na němž se až razit za zábavou. Tak proč na
strana 7
pravený, poutavý, naučně obsažný a umělecky dokonalý. V přestávce mezi oběma koncerty poskytl docent Štěpán Rak následující krátký rozhovor. Pane docente, pamatujete se ještě na svůj první hudební zážitek? „Můj první hudební zážitek, jakkoliv to zní neobvykle, neměl s kytarou nic společného. To jsem byl ještě docela malý kluk. Vzpomínám si, že v průvodu na Prvního máje, kde se zadarmo rozdávaly párky a zmrzlina, se mi líbila dechovka, která vyhrávala do pochodu a v ní zejména basbombardón.“ Proč právě kytara mezi tolika hudebními nástroji se stala vaším životním osudem? „To těžko dnes již mohu říci. Jisté je, že v oboru populární kytary mně jako mladíka fascinovali Beatles. S jejich
hudbou si ztotožňuji své mládí a vlastně mne oslovují dodnes. V oboru vážné, klasické k y t a r y, m ě n e j v í c ov l iv n i l slavný španělský kytarista Andres Segovia.“ V poslední době jste navštívil několik zemí včetně Austrálie. Jaký je váš nejsilnější dojem z těchto cest? „Mým nejsilnějším dojmem byli bezesporu domorodci, ať už šlo o Austrálii nebo Nový Zéland. V Austrálii jsem se seznámil s přítelem a kolegou Georgem Smolmenem, který byl mé profesi velmi blízký. Je totiž stavitelem vysoce kvalitních kytar. Na nástroj z jeho dílny jsem hrál i na dnešním koncertu. O mém pobytu v Austrálii byl natočen fi l m , k t e r ý b y l j i ž u ve d e n v televizi a v současné době má pražskou premiéru.“ Pane docente, děkuji za rozhovor. JIŘÍ KOLÁŘ
Sport
strana 8
SvatoborTour 1998 měřila 5 000 metrů s převýšením 380 metrů. Absolutním vítězem závodu se stal jezdec profesionální stáje České spořitelny Jan Kotal z Plzně, který jako jediný ze startovního pole dokázal trať absolvovat pod hranicí 19 minut. Druhý v celkovém hodnocení skončil Vojtěch Muchka z týmu SCC Škoda Plzeň, který za vítězem zaostal pětadvacet sekund. Třetí příčka patřila bikerovi z celku Cyklo Janda Plzeň Tomáši Kozákovi, který v maratonu horských kol Author-Král Šumavy v Klatovech obsadil druhé místo. V kategorii žen se představily jen tři závodnice. Vítězství s Vítězka kategorie žen Jindřiška Bejstová. přehledem vybojovala juniorská Jedenašedesát cyklistů ab- reprezentantka republiky, účastnisolvovalo sedmý ročník závodu ce mistrovství Evropy a světa horských kol Svatobor Tour Jindřiška Bejstová, která hájí 1998. Trať klání, které tradičně barvy plzeňského klubu Cykuspořádal Ski Club Sušice, ved- loBartoníček. la ze sušického náměstí k rozKategorii veteránů vyhrál Vlahledně na vrcholu Svatoboru, dimír Kumhera z Cykloservexu
Chotěšov před Jaroslavem Bejstou z týmu CykloBartoníček Plzeň. Nejmladším účastníkem závodu byl dvanáctiletý Bohuslav Drmla z Prahy, který časem 44:08 minuty obsadil celkově 57. místo. Jen o tři měsíce starší byl Jakub Vondráček z tým Skol Brno, jenž obsadil 51. příčku. Z nejmladších sušických borců si vedl nejlépe třináctiletý závodník oddílu Jiko Čácha Sušice Jan Lískovec, který časem 29:09 minuty skončil na 32. místě. Čtyřiačtyřicátý byl rovněž třináctiletý Tomáš Řehoř ze Sušice. Nejstarším bikerem klání byl tradiční účastník, čtyřiašedesátiletý Emil Kintzl z Kašperských Hor, který trať zdolal za 31 minut a 29 vteřin. Titul přeborníka Sušice vybojoval dvaatřicetiletý závodník Jiko Čácha Sušice Jan Ryneš, přeborníkem pořádajícího Ski Clubu Sušice se stal Zbyněk Pokorný. Na uspořádání cyklistického klání se podílely firmy: PAP, a.s., Sušice, Cykloservis Míčka Sušice, JIKO Čácha Sušice, Sport Schwarzkopf Sušice, Jiří Zahradník, Karel Baron, KROL, Řeznic-
Maslák (Rabí), 5. – 6. Jaroslav Štádler (Nepomuk) a Jiří Pavlovič (SK MBC Sušice). V průběžném hodnocení Sušického Open Cupu vede po pěti kolech Čestmír Slovák z pořádajícího týmu SK MBC Sušice, který čtyřikrát zvítězil a jednou obsadil třetí místo. Na svém kontě má dosud 1 350 bodů. Obhájce loňského celkového prvenství Miroslav Šíma je čtvrtý, když dvakrát obsadil druhé místo, dvakrát byl devátý a jeden turnaj vynechal. Letošní Sušický Open Cup Author – jízdní kola se hraje o velice atraktivní ceny. Na tři nejlepší šipkaře v celkovém hodnocení dlouhodobé soutěže čekají horská kola, navíc desítka nejlepších borců získá šipkařské zboží a poukázku na týdenní pobyt v hotelu Rual u Klatov. Vítěz navíc získá 60 centimetrů vysoký putovní pohár.
KDY NA MISTROVSKÝ FOTBAL Divize:
17. října od 1000 hodin: TJ Sušice 11. října od 1600 hodin: TJ Sušice – TJ Přeštice (9. kolo). – TJ Čížová (9. kolo). 18. října od 1015 hodin: Aritma Okresní přebor mužů: Praha – TJ Sušice (10. kolo) 10. října od 1600 hodin: TJ Kolinec – TJ Sušice B (9. kolo) Oblastní přebor dorostu: 18. října od 1530 hodin: TJ Sušice 10. října od 1000 hodin: TJ Sušice B – SK Svéradice (10. kolo). – Start VD Luby (okresní derby utkání, 8. kolo) Okr. přebor starších mini17. října od 1015 hodin: SK Cheb žáků: – TJ Sušice (9. kolo). 11. října od 1345 hodin: TJ Sušice – TJ Kašperské Hory (6. kolo) Oblastní přebor žáků: 17. října od 10 00 hodin: Sokol 10. října od 1000 hodin: SK Vej- Nalžovské Hory – TJ Sušice (poprnice – TJ Sušice (8. kolo). slední 7. kolo).
Výsledky: Muži do 40 let: 1. Jan Kotal (Česká spořitelna) 18:55 minuty, 2. Vojtěch Muchka (SCC Škoda Plzeň) 19:20, 3. Tomáš Kozák (Cyklo Janda Plzeň) 20:24, 4. Jan Ryneš (Jiko Čácha Sušice) 21:53 – přeborník Sušice v závodě horských kol. Muži nad 40 let: 1. Vladimír Kumhera (Cykloservex Chotěšov) 21:54, 2. Jaroslav Bejsta (CykloBartoníček Plzeň) 24:15, 3. Jiří Zeman (Klatovy) 24:40. Ženy: 1. Jindřiška Bejstová (CykloBartoníček Plzeň) 24:53, 2. Šárka Grabmüllerová (BH České Budějovice) 27:18, 3. Jana Vondráčková (Skol Brno) 47:03. Umístění závodníků ze Sušice v absolutním hodnocení: 4. Jan Ryneš (Jiko Čácha Sušice) 21:53, 6. Jindřich Skála (Jiko Čácha Sušice) 23:11, 9. Ota Huleš (Jiko Čácha Sušice) 23:45, 12. Zbyněk Pokorný (CFT Sušice) 24:24, 13. Karel Řezanka (Suši-
ce 1) 24:28, 17. Zdeněk Hlaváč (Sport Schwarzkopf Sušice) 25:17, 19. Eduard Lískovec (Jiko Čácha Sušice) 25:19, 22. Miroslav Marc (Sušice 1) 25:50, 23. Václav Kubec (VIV team Sušice) 26:04, 24. Filip Sultán (Jiko Čácha Sušice) 26:28, 25. Jaroslav Uher (atletický oddíl TJ Sušice) 26:31, 29. Jan Skála (Jiko Čácha Sušice) 27:55, 30. Jiří Fornous (MBC Sušice) 28:17, 32. Jan Lískovec (Jiko Čácha Sušice) 29:09, 34. František Kříž (Sušice 1) 29:38, 36. Michael Fišer (Ski Club Sušice) 30:05, 37. Jan Bouchal (Sušice 1) 30:27, 38. Libor Křivanec (Ski Club Sušice) 30:54, 40. Václav Řehoř (Sušice 1) 31:51, 41. Martin Kříž (Sušice 1) 31:51, 42. Josef Hlaváček (Sušice 1) 32:09, 43. Zdeněk Pazourek (MBC Sušice) 32:12, 44. Tomáš Řehoř (Sušice 1) 32:14, 45. Martin Busta (Artec Sušice) 32:17, 48. Marcel Onder (MBC Sušice) 32:41, 50. Josef Kalný (MBC Sušice) 34:19, 54. Vlastimil Míčka
(MBC Sušice) 43:22, 55. Jakub Hodík (Sušice III) 43:52, 56. Jakub Novotný (Sušice 1) 43:52, 58. Jan Kalista (Sušice 1) 44:09, 60. František Holý (Petrovice u Sušice) 53:01, 61. Lukáš Bernard (Sušice 1) 59:23.
Přeborník Sušice Jan Ryneš
FOTBAL Divize mužů: 8. kolo: TJ Sušice – Pelhřimov 2:0 (1:0). První vítězství v letošní sezoně vybojovali sušičtí fotbalisté na domácím hřišti s týmem Pelhřimova. Vedení zajistil domácím ve 40. minutě Václav Staněk. Na konečných 2:0 uzavřel v páté minutě druhého poločasu Hubáček. V závěru utkání měli domácí ještě dvě slibné brankové příležitosti, ale Staňkovi ani Slivoňovi se je nepodařilo úspěšně zakončit. 9. kolo: TJ Přeštice – TJ Sušice 1:0 (0:0). V tradičním derby se až do 83. minuty hrálo bez branek. Vítězství domácím zajistil brankou Biedermann. Sušičtí fotbalisté za své působení v divizní soutěži prohráli s Přešticemi úplně poprvé.
Sušický Open Cup vede Čestmír Slovák Pět kol má za sebou dlouhodobá soutěž v elektronických šipkách Sušický Open Cup, který organizuje Vlastimil Míčka z týmu SK MBC Sušice. Šipková klání, která jsou určená všem příznivcům tohoto netradičního sportu, hostí každý čtvrtek restaurace U Chovatelů v Sušici. Prezentace účastníků je vždy od 1830 do 1900 hodin. Dosud se pěti turnajů zúčastnilo třiašedesát hráčů včetně šesti žen. Výsledky čtvrtého turnaje: 1. Jan Šmrha (DC Sympact Plzeň A), 2. Zdeněk Jíša (Kings Zavlekov), 3. Čestmír Slovák (SK MBC Sušice), 4. Jiří Štembera (Boubín Horažďovice), 5. – 6. Jaroslav Štádler (Nepomuk ) a Jaroslav Jaroš (SK MBC Sušice). Výsledky pátého turnaje: 1. Čestmír Slovák (SK MBC Sušice), 2. Zdeněk Jíša (Kings Zavlekov), 3. Jan Šmrha (DC Sympact Plzeň A), 4. Vratislav
tví Hlaváček, Pekařství Rendl Sušice. Poděkování za pomoc při organizaci klání zároveň patří všem pořadatelům a Městské policii Sušice.
Oblastní přebor dorostu:
Přeborník Ski Clubu Sušice Zbyněk Pokorný
6. kolo – starší dorostenci: TJ Sušice – Plzeň–Košutka 1:2 (0:2). Domácí fotbalisté nastoupili bez čtyř hráčů základní sestavy a už v osmé minutě prvního poločasu
prohrávali 0:1. Sedm minut nato inkasovali druhý gól. Na konečných 1:2 uzavřel skóre utkání Marek z pokutového kopu. V úplném závěru utkání měl na kopačkách vyrovnávací branku Brabec, ale z malého vápna plzeňskou branku minul. Navíc Marek ještě nastřelil tyč. Mladší dorostenci: TJ Sušice – Plzeň–Košutka 2:3 (2:1). Rovněž mladší dorostenci Sušice nastoupili v oslabení. Domácí vedli 1:0 brankou Sochoře z pokutového kopu. Pak dokonce v 18. minutě Míčka zvýšil na 2:0. Vzápětí ale hosté snížili na 2:1 a po změně stran brankami v 50. a 59. minutě rozhodli o svém vítězství. 7. kolo – starší dorostenci: Slavia Karlovy Vary – TJ Sušice 2:3 (1:2). Hosté vedli už v páté minutě zásluhou Vomelovy branky, domácí ovšem ve 25. minutě po rychlé kombinaci vyrovnali. O sedm minut později se z branky opět radovali hosté, když z brejku skóroval opět Vomela. Po změně stran domácí v 80. minutě vyrovnali skóre na 2:2 brankou z pokutového kopu. O vítězství rozhodli sušičtí fotbalisté v poslední minutě klání, když obráncům domácích unikl Vomela, kličkou přelstil karlovarského brankáře a vstřelil svůj třetí gól. I když rozhodčí nastavoval ještě osm minut, hosté vítězství udrželi. Mladší dorostenci: Slavia Karlovy Vary – TJ Sušice 5:21 (1:1). V prvním poločase byla hra obou týmů vyrovnaná. V druhém poločase ale hosté, z nichž Kočí a Riepel nastoupili už v duelu starších dorostenců, na soupeře fyzicky nestačili. Branky za Sušici dali Nemrava a Kočí.
Oblastní přebor žáků: 6. kolo – starší žáci: Jiskra Domažlice – TJ Sušice 4:1 (2:0). Autorem jediné branky hostů ze Sušice byl Šimáček. Mladší žáci: Jiskra Domažlice – TJ Sušice 1:0. Autorem vítězné branky sušických fotbalistů bzl Radek Kohl.
7. kolo – starší žáci: TJ Sušice – Viktoria Mariánské Lázně 3:0 (1:0). V prvním poločase byly síly obou mužstev vyrovnané. Po změně stran na hřišti kralovali domácí fotbalisté. Zatlačili soupeře na jeho polovinu. Bohužel využili jen dvou brankových příležitostí. Podle mínění trenéra Ivana Goly podali jeho svěřenci po dlouhé době výkon, s nímž byl spokojen. Autorem dvou branek Sušice byl Šimáček, třetí gól připojil Lerch. Mladší žáci: TJ Sušice – Viktoria Mariánské Lázně 1:2 (0:1). Hosté byli lepším mužstvem a zaslouženě si ze Sušice odvezli všechny tři body. Jedinou branku domácích vstřelil Zbyněk Janda.
Okresní přebor mužů: 7. kolo: TJ Žichovice – TJ Sušice B 2:4 (1:2). Tři branky sušických fotbalistů vstřelil Kadlec, čtvrtý gól připojil Pintíř. 8. kolo: TJ Sušice – TJ Kašperské Hory 3:2 (3:1). V prvním poločase byli domácí jasně lepším týmem. Vedli 2:0, ale pak hosté využili zaváhání sušické obrany a snížili na 2:1. Do konce první půle ale Sušičtí přidali ještě třetí gól. Přestože v druhém poločase domácí polevili, vytvořili si několik brankových příležitostí, ale nevyužili jich. Naopak hosté ještě dvacet minut před koncem utkání snížili na konečných 3:2. Branky za domácí tým dali Votava, Kadlec a Pendl.
Okresní přebor minižáků: TJ Sušice – SK Horažďovice 10:0. Sušičtí minižáci soupeře z Horažďovic jednoznačně přehráli, když nastříleli rovných deset branek. Nejúspěšnějším střelcem domácích byl Šperl, který se postaral o polovinu branek. Po dvou brankách ještě přidali Hubinský a Zemen, jednou skóroval Horejš. Sokol Pačejov – TJ Sušice 3:1. Také v dalších kláních byli úspěšní sušičtí minižáci, kteří zvítězili zásluhou dvou branek Zemena a jednoho gólu Fartáka.
Kultura
strana 12
Oblastní kulturní přehled od 9. do 23. října 1998 SUŠICE Společenská zábava
pondělí – čtvrtek 830 – 12 a 13 – 15 hod. redakce SN – tel. 52 66 82 Sokolovna – tel. 52 66 29 Pokladna kina otevřena od 1830 hod., tel. 52 33 60.
pátek 16. října ve 2030 hodin – hotel Paleček Taneční zábava sobota 24. října ve 2000 hod. – Sokolovna Country bál Muzea, výstavy Hraje skupina Tendr z Klatov. Vstupné 50 Kč. Předprodej vstupenek v kanceláři MKS Sušice od Muzeum Dr. Šimona Adlera 12. 10. 1998. středa – neděle 830 – 1700 hod. Stálá expozice věnovaná židovské komunitě regionu. Informační středisko NP Šumava nachází se ve Koncerty stejné budově. úterý 13. října v 1930 hod. – Smetanův sál Klavírní recitál prof. Ivana Moravce – z technických důvodů se nekoná! úterý 20. října v 1900 hodin – Smetanův sál Muzea, výstavy Koncert smíšeného pěveckého sboru The Peter Singers z Walesu (Velká Británie) Stálá expozice 9 – 12 a 1245 – 17 hod. Vstupné: 20 Kč, studenti zdarma. Předprodej vstupenek v kanceláři MKS od Výstavy – muzeum 12. 10. 1998. středa 21. října ve 1930 hod. – Smetanův sál (Ne)ohrožená příroda – deset let činnosti Stanice Slavnostní koncert k 80. výročí vzniku republiky pro handicapované živočichy při Muzeu Šumavy „Kde domov můj?“ Účinkují pěvecké sbory Lidové obrázky na skle z jižních a západních z Klatov, Horažďovic a Sušice. Čech. Potrvá do konce října.
HARTMANICE
KAŠPERSKÉ HORY
Divadla, zábavné pořady
Galerie
úterý 6. října 815 a 945 hod. – Sokolovna Secese – užité umění „Když si hrajem, nezlobíme“ – zábavný pořad pro František Bílek – grafika. Potrvá do konce října. děti – hry, soutěže, loutky. Vstupné 15 Kč. sobota 10. října ve 1330 hod. – Sokolovna „O pohár Městského kulturního střediska“ pohárová soutěž ve společenském tanci 30
čtvrtek 15. října v 19 hod. – Sokolovna „Dobrý voják Švejk“ – divadelní představení. Předprodej vstupenek v kanceláři MKS.
Loutkové divadlo pátek 23. října v 1700 hod. – Husův sál Čerti na hradě
Přednášky, kurzy Každý pátek v 1900 hod. – Sokolovna Kurz taneční a společenské výchovy
Muzea, výstavy
HORAŽĎOVICE Kino Otava 9. – 10. (pátek ve 2000 hod., sobota v 1730 a 2000 hod.) Ztraceni ve vesmíru Neuvěřitelná dobrodružství rodiny Robinsonových na cestě vesmírem. USA, titulky, přístupný. 16. – 17. (pátek ve 2000 hod, sobota v 1730 a ve 2000 hod.) Mimic Neznámý vetřelec ohrožuje newyorské metro. USA, titulky, přístupný. 23. – 24. (pátek ve 2000 hod, sobota v 1730 a ve 2000 hod.) Extra život Únos, vydírání, loupež, zpěv… co všechno lidé neudělají z lásky. USA, titulky, přístupný.
Společenská zábava
Kulturní dům Muzeum Šumavy – stálá expozice otevřena sobota 10. října ve 2000 hod. denně mimo pondělí 9 – 12 a 1245 – 17 hod. Taneční zábava se skupinou Kečup. Lidová architektura Šumavy a Pošumaví sobota 17. října ve 2000 hod. UFO na Sušicku? – fotografie Posvícenská zábava Potrvá do konce října. Hraje Borovanka z Klatov. Předprodej vstupenek v kině Otava. neděle 25. října v 1500 hod. Tělovýchova, sport, relaxace Posezení s písničkou Šipky Oblíbené odpoledne pro každou generaci. každý čtvrtek od 1830 hodin restaurace „U chovatelů“ Hraje se: 301 Double out, každý turnaj je započítá- Koncerty, divadla, zábavné pořady ván do republikového žebříčku „Bohemia Dart Cup“ středa 21. října v 1930 hod. Relax klub – posilovna Travesti show Františka Procházky 119, tel. 52 32 75 Zábavný pořad. Předprodej vstupenek v kině Otava. zacvičit v posilovně si můžete: pátek 23. října ve 1900 hod. pondělí – pátek 10 – 12 a 13 – 21 hod. Galakoncert neděle 17 – 21 hod. Slavnostní večer k 80. výročí vzniku republiky. ÚčinZa hodinu zaplatíte 23 Kč, kují pěvecké sbory z Horažďovic, Sušice a Klatov. předplatné měsíčně 250 Kč Vstupné dobrovolné. čtvrtletně 560 Kč V době provozu posilovny lze využít solárium – pět Informace minut za 15 Kč. Možnost pronájmu sportovní haly dle dohody. Předprodej vstupenek na všechny kulturní akce Julius Urbanics – masáže, budova Šumavské les- i filmová představení v kině Otava (hlavní vchod), ní, a. s., Na Burince 273/III, na objednávky tel. 51 22 37 tel. 52 66 97, 52 83 69, kl. 35 od 930 do 1600 hod. pondělí – pátek 900 – 1200 a 1300 – 1600 hod. Ve stejnou dobu je otevřena půjčovna videokazet. Městské muzeum – tel. 0187/51 22 71
Poplatek – dospělí 50 Kč/hod., děti 30 Kč/hod. Posilovna pondělí až pátek 1300 – 2100 hod. Automatický kuželník středa až neděle 1600 – 2200 hod. možnost občerstvení, 100 Kč/hod. Kulečník středa až neděle 1600 – 2400 hod. Masáže pondělí až pátek 1300 – 1600 hod.
900 – 1200 1200 – 1500 1500 – 1800
hudba 70. – 90. let, soutěže siesta – písnička na přání, soutěže Sport Speciál, hity, zajímavosti
Večerní proud
pondělí 2000 – 2200 Kontinuo – taneční hudba 2200 – 0100 Zuzana je zase sama doma úterý 2000 – 2100 Večerní povídání se zajímavými hosty středa 2000 – 2400 Hit Mix – nejhranější hity týdne čtvrtek Muzeum 2000 – 2400 Nejprodávanější desky jsou hezký Stálá expozice otevřena pátek úterý – sobota 9 – 12 a 1245 – 17 hod. 1900 – 2100 Písničky na písemná přání (P. O. Box 240) neděle 9 – 12
ŽELEZNÁ RUDA
KLATOVY
Víkendy
600 – 1000 Informace o počasí, kulturních a sportovních akcích, sobotní vaření s mistrem kuGalerie U bílého jednorožce chařem Výstavy 1000 – 1400 Polední siesta – hudba 70. až 90. let, Výstava absolventů výtvarných škol zajímavosti, pozvánka do kina Eva Výborná – pastely, fotografie, objekty 1400 – 1900 Písnička na telefonická přání, soutěže, Alena Kotzmannová – fotografie, objekty, video- zajímavosti, klípky instalace Patrik Kovačovský – obrazy, video, instalace Víkendové večery Potrvá do 15. listopadu. Koncerty sobota neděle 11. října v 1100 hod. 2000 – 0100 Dámská jízda Petr Volný – klavírní improvizace neděle 1900 – 2000 Premiéra rockové hitparády 2000 – 0000 Večer se Zajíčkem jménem Petr
Galerie Klenová
Hrad a zámek Sklo a prostor Vystavuje skupina šesti výtvarníků. Vila manželů Kotrbových Projekty – realizace – studie architektonického ateliéru Pavla Kupky. Potrvá do 31. října. Sýpka Výlet – výstava slovenských výtvarníků. Potrvá do 25. října. Hrad Adéla Matasová – „Dešťová stěna“. Umělecké dílo ve veřejném prostoru. Potrvá do 31. listopadu.
Informace Městské kulturní středisko – 0186/224 52, 224 38 Stálá divadelní scéna – divadlo – 0186/212 61
KULTURNÍ PAMÁTKY Hrad Rabí – tel. 0187/962 35 denně mimo pondělí do 31.10. 9 – 12 a 13 – 16 hod. Vstupné 30 Kč, děti, důchodci, studenti, vojsko – 20 Kč, děti do 6ti let zdarma, rodinná vstupenka 80 Kč. Hrad Velhartice – tel. 0187/58 33 15 soboty a neděle do 31. 10. 9 – 15 hod. Poslední prohlídka 1 hodinu před uzavřením. Hrad Kašperk – tel. 0187/92 23 24 denně mimo pondělí 9 – 17 hod. Poslední prohlídka 1 hodinu před uzavřením. Vstupné 25 Kč, děti, důchodci, studenti, vojsko – 15 Kč, děti do 6ti let zdarma. Hrad Švihov – tel. 0186/69 33 78 soboty a neděle do 31. 10. 9 – 12 a 13 – 16 hod. Poslední prohlídka 1 hodinu před uzavřením. Mimo tuto dobu je možná dohoda pro organizované skupiny. Vstupné 30 Kč, děti, důchodci, studenti, vojsko – 20 Kč Černá věž, katakomby – Klatovy denně mimo pondělí 9 – 12 a 13 – 17 hod. Vstupné 12 Kč, děti 6 Kč.
RADIO PRÁCHEŇ 89,0 FM pondělí – pátek 600 – 900
ÚŘEDNÍ HODINY pro vyřizování vašich záležitostí Městský úřad Sušice – tel. 52 65 61 pondělí 730 – 1800 hod. středa 730 – 1700 hod. pátek 730 – 1200 a 1300 – 1400 hod. úterý a čtvrtek nejsou úřední dny Úřad práce – tel. 52 89 83 (radnice 1. poschodí) pondělí 800 – 1700 hod. úterý 800 – 1100 hod. středa 800 – 1700 hod. pátek 800 – 1100 hod. čtvrtek není úřední den Referát státní sociální podpory OÚ – tel. 52 64 36 pondělí 800 – 1700 hod. středa 800 – 1700 hod. pátek 800 – 1400 hod. Notář (radnice 2. patro) pondělí
830 – 1200 hod.
Katastrální úřad – tel. 52 87 39 pondělí středa
730 – 1700 hod. 800 – 1700 hod.
Finanční úřad – tel. 52 64 05, 52 89 02, 52 64 03 pondělí, středa 800 – 1700 hod. Pasové oddělení Klatovy – pracoviště Sušice Policie ČR denně Dopravní inspektorát Klatovy – pracoviště Sušice každé sudé úterý 900 – 1500 hod.
TELEFONNÍ ČÍSLA, která bychom měli znát:
záchranná služba lékařská pohotovost (poliklinika) a 99,5 FM požární ochrana policie ranní blok hudby a zpráv městská policie
155 52 64 31 150 158 52 32 50
Informace
Městská knihovna, tel. 52 65 31 oddělení pro dospělé včetně oddělení naučné literatury, časopisy pondělí, středa, pátek 8 – 12 a 13 – 17 hod. oddělení pro děti pondělí, středa, pátek 13 – 17 hod. Rozhledna Svatobor, tel. 52 33 81 denně 10 – 18 hod. Vstupné 5 Kč dospělí, děti a důchodci 3 Kč, děti do 6 let zdarma. Městské kulturní středisko – Sokolovna –předprodej vstupenek na kulturní akce, tel. 52 86 86.
SRNÍ Hotel Srní, tel. 992 12 Vyhřívaný bazén každý den 1300 – 1550 hod. Prodej vstupenek v recepci – děti do 10 let 25 Kč, dospělí 50 Kč. Sauna pondělí až pátek 1600 – 2100 hod.
jako pravidelný čtrnáctideník vydává Městské kulturní středisko v Sušici. Redakce si vyhrazuje právo vybrat k otištění příspěvky p i s a t e l ů p o d l e p o t ř e b S N . P ř í s p ěv ky představují názory a postoje pisatelů. Adresa redakce: MKS, T. G. M. 120/I, 342 01 Sušice, tel. 52 66 82. Aktuální informace o městě na INTERNETU: www.retour.cz/mesta/susice. Odpovědná redaktorka PhDr. Ludmila Szvitková. Grafická úprava – Milena Hálková, Karel Viták, tiskne Typos Klatovy. Cena 4,80 Kč. Náklad 3 100 výtisků. Povoleno OÚ Klatovy pod č.j. 72/92 0340472/92.
