Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Obsah Obsah ...................................................................................................................................................... 1 Seznam obrázků a tabulek ...................................................................................................................... 2 1.
Typologie regionů dle „Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020“ ........................................ 3 1.1
Cíl typologizace regionů .......................................................................................................... 3
1.1.1 1.2
2.
3.
4.
Indikátory hodnocení ......................................................................................................... 3
Metodika hodnocení ukazatelů pro stanovení typologie území Jihomoravského kraje ........ 5
1.2.1
Metodika hodnocení .......................................................................................................... 5
1.2.2
Vizualizace hodnocení ukazatelů pro stanovení typologie území Jihomoravského kraje.. 6
1.3
Výsledná typologie regionů .................................................................................................... 7
1.4
Závěr typologie regionů ........................................................................................................ 13
Územní disparity na základě dojížďky do zaměstnání a škol ........................................................ 15 2.1
Tematické zařazení ............................................................................................................... 15
2.2
Metodika ............................................................................................................................... 15
2.3
Závěrečné hodnocení ............................................................................................................ 16
Identifikace územních disparit dle Strategie Jihomoravského kraje 2020 ................................... 19 3.1
Volba ukazatelů a jejich hodnoty .......................................................................................... 19
3.2
Vizualizace hodnocení ukazatelů .......................................................................................... 24
3.3
Závěrečné hodnocení ............................................................................................................ 25
Sociálně znevýhodněné oblasti ..................................................................................................... 29 4.1
Východiska ............................................................................................................................ 29
4.2
Ukazatele pro vymezení sociálně znevýhodněných oblastí .................................................. 29
4.3
Hodnoty ukazatelů a jejich výpočet ...................................................................................... 31
4.4
Vizualizace hodnocení ukazatelů .......................................................................................... 34
4.5
Závěrečné hodnocení ............................................................................................................ 35
1
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Seznam obrázků a tabulek
Obrázek 1 Sociálně-ekonomický potenciál území obcí Jihomoravského kraje..................................... 10 Obrázek 2 Polohový potenciál území obcí Jihomoravského kraje ........................................................ 11 Obrázek 3 Dynamika vývoje území obcí Jihomoravského kraje ........................................................... 12 Obrázek 4 Typologie území obcí Jihomoravského kraje ....................................................................... 13 Obrázek 5 Typologie území správních obvodů ORP Jihomoravského kraje ......................................... 14 Obrázek 6 Centra pracovní dojížďky v Jihomoravském kraji ................................................................ 17 Obrázek 7 Centra školní dojížďky v Jihomoravském kraji ..................................................................... 18 Obrázek 8 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.1 ................. 26 Obrázek 9 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.2 ................. 26 Obrázek 10 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.3 ............... 27 Obrázek 11 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.4 ............... 27 Obrázek 12 Územní disparity Jihomoravského kraje podle SO ORP..................................................... 28 Obrázek 13 Potenciál území sociálního znevýhodnění SO ORP v Jihomoravském kraji ....................... 35
Tabulka 1: Charakteristika ukazatelů pro vymezení územních disparit................................................ 19 Tabulka 2: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje ......................................... 21 Tabulka 3: Z-skóry vybraných ukazatelů v SO ORP ............................................................................... 22 Tabulka 4: Hodnoty syntetických ukazatelů pro vymezení územních disparit pro jednotlivá opatření .............................................................................................................................................................. 24 Tabulka 5: Charakteristika jednotlivých ukazatelů: .............................................................................. 29 Tabulka 6: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje ......................................... 31 Tabulka 7: Hodnoty Z-skórů vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje ............................ 32 Tabulka 8: Zdrojové ukazatele pro vymezení sociálně vyloučených lokalit.......................................... 33 Tabulka 9: Přepočet Z-skórů na váhy vybraných ukazatelů v SO ORP .................................................. 34
2
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
1. Typologie regionů dle „Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020“ 1.1 Cíl typologizace regionů Cílem typologie je identifikace:
rozdílů mezi jednotlivými regiony Jihomoravského kraje,
a příčin této diferenciace.
Typologie byla zpracována ve vazbě na „Základní typologii regionů České republiky“. Typologie souhrnně hodnotí rozvoj regionů z hlediska hospodářské výkonnosti regionů, socioekonomického vývoje, geografické polohy a dynamiky rozvoje. Vymezuje území Jihomoravského kraje z pohledu synergie výše uvedených faktorů na území:
rozvojová, stabilizovaná, periferní.
Typologie porovnává rozvojové znaky obcí i ve vazbě na podmínky osídlení a prostorovou strukturu sociálně ekonomických jevů. Hladinu pro vymezení typologie (typy území) určuje variační rozpětí od kladných hodnot přes přechodné pásmo k záporným hodnotám – vždy ve vztahu k Jihomoravskému kraji. Za (pozitivní) rozvojové znaky územní jednotky lze považovat situaci, kdy územní jednotka: a) vykazuje znaky a charakteristiky obvykle tvořící předpoklad (potenciál) relativně příznivého rozvoje (populačního, ekonomického, sociálního, stavebního, aj.), a to z hlediska
sociálně ekonomické struktury obyvatelstva (tj. sociálně ekonomického potenciálu),
polohového potenciálu,
b) anebo již v současnosti se rozvíjí zřetelně dynamičtěji než jiné jednotky. Protiklad pak vymezuje jednotky s negativními rozvojovými znaky představující periferní území. Průměrný nebo nevyrovnaný stav, např. značné kolísání jednotlivých indikátorů, určuje územní jednotky stabilizovaných oblastí. 1.1.1
Indikátory hodnocení
Indikátory hodnocení byly stanoveny z hlediska 3 sektorů1: sektor A) sociálně-ekonomický potenciál jednotky Jihomoravského kraje) vyjádřen těmito indikátory:
(měřený
ve
srovnání
s průměrem
míra registrované nezaměstnanosti (stav k 31. 12. 2010) ve srovnání s průměrem JMK,
počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel (stav k 31. 12. 2010) ve srovnání s průměrem JMK,
roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč (stav k 31. 12. 2010) ve srovnání s průměrem JMK.
sektor B) polohový potenciál jednotky (vztažený k centrům osídlení a hlavním dopravním cestám). 1
pro účely členění indikátorů a odlišení tohoto hodnocení byl stanvoven pojem sektor (skupina indikátorů se společným věcným obsahem)
3
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Má originální konstrukci spočívající v přiřazení každé obce do jednoho ze 7 definovaných stupňů. Je nejlépe zachycen dopravními možnostmi a prostřednictvím času stráveného na cestě. Předmětem určení jsou izochrony dostupnosti motorovými vozidly z obce do střediska osídlení k významným dopravním cestám a nabídka četnosti vlaků osobní přepravy, které je možno použít v železniční stanici v obci. sektor C) Dynamika vývoje jednotky v určitém aktuálním období (měřená ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje). Je vyjádřena vývojovými řadami ukazatelů:
index vývoje počtu obyvatel v období 2001–2011,
přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti v období 2001–2010,
index vývoje počtu podnikatelských subjektů v období 2001–2010,
počet dokončených bytů v období 2001–2011 na 100 obyvatel ve srovnání s hodnotou za JMK.
4
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
1.2 Metodika hodnocení Jihomoravského kraje
1.2.1
Metodika hodnocení
A)
Stanovení hodnot ukazatelů
ukazatelů
pro
stanovení
typologie
území
1) Hodnoty za každou obec / každé ORP byly vztaženy k průměrné hodnotě za všechny územní jednotky (nikoliv za Jihomoravský kraj jako celek), což představuje vždy 100 %. Dále byl soubor výsledných hodnot: 2) Soubor výsledných hodnot byl rozdělen do intervalů, počet intervalů byl stanoven na základě Sturgesova pravidla: vhodný počet intervalů = 1 + 3,3.log n
pro obce stanoveno 10 intervalů v bodové škále 1 až 10
pro ORP stanoveno 6 intervalů v bodové škále 1 až 6
3) Soubor hodnot byl rozdělen na základě vztahu ke střední hodnotě (100% = průměr Jihomoravského kraje) na dvě poloviny (+100 / - 100), pro které bylo vždy stanoveno
pro obce 5 intervalů (celkem pro každý ukazatel 10 intervalů)
pro ORP 3 intervaly (celkem pro každý ukazatel 6 intervalů)
4) Pro stanovení šířky intervalů každé poloviny souboru byla použita kvantitativní metoda:
výpočet rozdílu maximální a minimální hodnoty od střední hodnoty souboru - vždy 100,
pro obce: rozdělení tohoto rozdílu na 5 stejně širokých intervalů, přičemž krajní intervaly se kryly s extrémními hodnotami
pro ORP: rozdělení tohoto rozdílu na 3 stejně široké intervaly
5) Vyloučení extrémních hodnot pro obce:
Z výběrových dat byl vypočítán aritmetický průměr x a směrodatná odchylka ze souboru hodnot. Jestliže odchylka podezřelé hodnoty od x (bez ohledu na znaménko) překračovala 3s, pak byla tato hodnota vyloučena z dalšího zpracování.
V případě výskytu extrémních hodnot, byla těmto hodnotám vždy přiřazena krajní hodnota intervalů (extrémní minima 1 / extrémní maxima 10).
5
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
B)
Stanovení výsledných hodnot sektorů a celkové typologie území
1) Výsledná hodnota za celý sektor je výsledkem součtu všech v něm obsažených indikátorů
Sektor A – 3 indikátory
váha 20 %
Sektor B – 1 indikátor
váha 20 %
Sektor C – 4 indikátory
váha 60 %
2) Pro stanovení polohového potenciálu (Sektor B) je určeno 7 stupňů, které jsou následně přepočítány na úhrnnou hodnotu (násobek počtu dílčích ukazatelů, jež tvoří součet ostatních dvou sektorů, tedy násobek 4). 3) Konečná hodnota pro celkovou typologii území byla stanovena na základě součtu všech výsledných hodnot sektorů, a to při využití vah:
Sektor A
váha 20 %
Sektor B
váha 20 %
Sektor C
váha 60 %
1.2.2
Vizualizace hodnocení ukazatelů pro stanovení typologie území Jihomoravského kraje
Na základě mapového editoru ArcGIS bylo:
stanoveno 9 intervalů hodnot, jež se následně členily na 3 cílové skupiny regionů (viz kap. 1.1),
zpracováno několik kartogramů, a to jednotlivě pro každý sektor (v případě obcí) a následně pro konečnou typologii území.
6
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
1.3 Výsledná typologie regionů Na základě výše uvedené metody hodnocení je území Jihomoravského kraje rozděleno na tři základní typy území z hlediska rozvojových znaků:
A) rozvojová území,
B) stabilizovaná území,
C) periferní území.
A) rozvojová území
Metropolitní oblasti (oblasti s koncentrací nad 300 tis. obyvatel)
Metropolitní oblast zastupuje největší sídlo kraje, město Brno. Brněnská metropolitní oblast má v systému osídlení České republiky pozici národního centra. Samotné centrum reprezentuje město Brno, jeho blízkým zázemím jsou pak obce v ORP Šlapanice, Kuřim a Židlochovice. V centru metropolitní oblasti jsou koncentrovány funkce nejvyššího řádu (administrativa, finanční sektor, věda a výzkum, vysoké školství, infrastruktura, manažerské struktury). Výrazným trendem ve vývoji jeho prostorové struktury je intenzivní sub urbanizace. To dokládá i stabilizace dynamiky vývoje Brna a naopak vysoká dynamika obcí v jeho zázemí, čímž se zvyšuje regionální význam centra. Sub urbanizace ovšem s sebou přináší řadu negativních důsledků, ovlivňujících celkový vývoj metropolitní oblasti. V Brněnské metropolitní oblasti žije více jak 45 % obyvatel a má klíčový význam z hlediska ekonomického růstu a mezinárodní konkurenceschopnosti nejen pro Jihomoravský kraj, ale i celou Českou republiku.
Regionální centra a jejich zázemí (území s koncentrací 20 000 – 50 000 obyvatel)
Patří sem hospodářská střediska regionálního významu, která jsou zařazena sice do kategorie stabilizovaných území, avšak společně s jejich dynamickým zázemím tvoří region s vyšším rozvojovým potenciálem. Tato vazba funguje na základě dynamického vývoje zejména v oblasti bytové výstavby a tedy růstem koncentrace obyvatel v zázemí a vyšší nabídkou hospodářských aktivit v centru, doloženou větším počtem podnikatelských subjektů. Tato jádra (stabilizované oblasti) často představují v daném regionu dominantní centra zaměstnanosti. V rámci Jihomoravského kraje jsou to města:
Vyškov,
Znojmo.
(Břeclav, Hodonín2)
Tyto dva typy území (metropolitní oblasti a regionální centra a jejich zázemí) lze shodně charakterizovat jako vysoce urbanizovaná území, v nichž prioritně budou převažovat problémy a předpoklady spojené s urbánním rozvojem. 2
Lokální jádra s rozvojovým potenciálem
Města Břeclav a Hodonín také dosahují hranice 20 000 obyvatel, avšak vlivem nízké dynamiky vývoje a vysoké míry nezaměstnanosti, jsou zahrnuty k periferním územím, nikoliv k regionálním centrům.
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Sídla s nižším až nízkým velikostním významem, jež jsou typická velmi vysokým stupněm dynamiky vývoje území (nejčastěji na základě se snižující míry nezaměstnanosti a vyššího indexu vývoje počtu obyvatel). V Jihomoravském kraji jsou lokálními jádry obce:
v kategorii s 500 – 1tis. obyvateli: Luleč, Zbýšov, Nemojany
v kategorii do 500 obyvatel: Malešovice, Kurdějov, Žernovník, Kunice
v blízké vazbě na dálnici D1 (úsek Brno – Vyškov a úsek Brno – Velká Bíteš)
B) stabilizovaná území Jedná se o území Jihomoravského kraje, která se nacházejí:
mimo Brněnskou metropolitní oblast a regionální a lokální jádra s rozvojovým potenciálem,
zároveň netvoří periferní území.
Tato území jsou zastoupena zejména meziregionálními centry – ekonomická a sídelní střediska s omezeným regionálním významem, která tvoří se svým zázemím relativně funkční oblasti. Jedná se o území, která z dlouhodobého hlediska nevykazují významné negativní socioekonomické charakteristiky (např. nezaměstnanost, vylidňování), ale zároveň nejsou „hybatelem“ socioekonomického rozvoje v regionu, což předurčuje skutečnost, že část místního obyvatelstva musí vyjíždět za prací a do škol mimo tyto funkční oblasti. To dokládá i jejich poloha, která je orientována do blízkosti dopravních tahů každodenní dojížďky. Stabilizovanými územími jsou:
Boskovicko,
Blanensko,
Znojemsko,
jižní Vyškovsko,
Slavkovsko,
východní Hustopečsko,
Mikulovsko,
Ivančicko.
C) periferní území Území geograficky odlehlá a dlouhodobě se potýkající s kumulací problémů (např. periferie Jihomoravského kraje, vnitřní periferie3 nebo území se specifickými problémy4). Jedná se o území, ve kterých se kumulují negativní charakteristiky, které často spočívají:
v nízkém polohovém potenciálu s vazbou na velmi špatnou dopravní dostupnost,
ve vysoké nezaměstnanosti území s úbytkem podnikatelských subjektů.
3
Vnitřní periferie je označení pro území se nevýhodněným postavením v integrální prostorové organizacï. Jedná se zejména o polohovou perifernost – regiony při vnitřních hranicích administrativních celků (na hranici dvou ORP, příp. 2 krajů, regiony v příhraničních oblastech). 4 Území s nedostatečnou vybaveností, nedostatečnou dopravní dostupností, s vysokou zaměstnaností.
8
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Hlavním znakem pro tato území je také dlouhodobé vylidňování, které koresponduje se stabilní absencí bytové výstavby. Stěžejní periferní oblasti jsou:
obce ve vnitřní periferii: o
obce při hranici Jihomoravského kraje s Pardubickým krajem a krajem Vysočina, jež vytváří téměř souvislý pás periferních území,
o
obce při vnitrostátní hranici s Rakouskem i Slovenskem (v ORP Znojmo, Mikulov),
o
obce v ORP Veselí nad Moravou, Kyjov, Vyškov - zde vazba na VÚ Březina.
obce v ORP Hodonín a Břeclav vč. center těchto regionů
Vojenské újezdy Vojenské újezdy byly zřízeny, jako zvlášť vyčleněná území pro potřeby obrany státu, na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. Od roku 1991, v souvislosti s redukcí počtů příslušníků Armády České republiky, dochází k utlumování vojskové činnosti. Ve vazbě na východiska obsažena v Bílé knize o obraně (usnesení vlády ČR ze dne 18. května 2011 č. 369) vláda usnesením č. 10 ze 4. ledna 2012, schválila optimalizaci vojenských újezdů. Optimalizace předpokládá zmenšení vojenského újezdu Březina, avšak pouze o minimální podíl územím (zejména východní část), což se dotkne jen některých obcí (např. Podivice, Radslavice, Zelená Hora). Do budoucna tak bude vyplývat vyšší potřeba podpory východní části oblasti vojenského újezdu.
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Obrázek 1 Sociálně-ekonomický potenciál území obcí Jihomoravského kraje
Sociálně-ekonomický potenciál (měřený ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje) je vyjádřen těmito indikátory: koncentrace osídlení (ORP), resp. populační velikost (za obce) – stav k 1. 1. 2011, míra registrované nezaměstnanosti (stav k 31. 12. 2010) ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje, počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel (stav k 31. 12. 2010) ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje, roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč (stav k 31. 12. 2010) ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje Sociálně ekonomický potenciál Jihomoravského kraje se soustřeďuje do centra kraje, což koresponduje s nízkou mírou nezaměstnanosti, s vyšším počtem podnikatelských subjektů a vyššími daňovými příjmy. Naopak nejnižším potenciálem, tedy periferním územím v tomto ohledu zatupují obce na Kyjovsku, východním Znojemsku a Břeclavsku. Je zde tedy zřejmý vysoký význam Brna, jež má značnou dostředivou sílu vázat sociálně ekonomické aktivity celého kraje.
10
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Obrázek 2 Polohový potenciál území obcí Jihomoravského kraje
Tento ukazatel má originální konstrukci spočívající v přiřazení každé obce do jednoho ze 7 definovaných stupňů. Je nejlépe zachycen dopravními možnostmi a prostřednictvím času stráveného na cestě. Předmětem určení jsou izochrony dostupnosti motorovými vozidly z obce do střediska osídlení a k významným dopravním cestám a nabídka četnosti vlaků osobní přepravy, které je možno použít v železniční stanici v obci. Polohový potenciál se váže jak na územní lokalizaci v rámci sídelního systému, tak i na dopravní dostupnost sídla. Vysoký polohový potenciál patří mezi významné zdroje rozvoje území. Jádro Jihomoravského kraje má v této vazbě tedy polohový potenciál ze sledovaných sídel nejvyšší, stejně jako jeho nejbližší zázemí, kde se projevují vysoké dostředivé proudy. Naopak nejnižší polohový potenciál lze identifikovat u obcí ve vnitřní periferii kraje, kde je nedostatečná zejména dopravní obslužnost.
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Obrázek 3 Dynamika vývoje území obcí Jihomoravského kraje
Dynamika vývoje území je vyjádřena vývojovými řadami ukazatelů: index vývoje počtu obyvatel v období 2001–2011 přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti v období 2001–2010 index vývoje počtu podnikatelských subjektů v období 2001–2010 počet dokončených bytů v období 2011–2011 na 100 obyvatel ve srovnání hodnotou za Jihomoravský kraj. Dynamika vývoje zaznamenává stabilitu či nestabilitu rozvoje území v čase. Územím s dlouhodobě vyšším rozvojovým potenciálem je zázemí města Brna (obce v ORP Šlapanice, ORP Slavkov u Brna, ORP Rosice, ORP Židlochovice). Jedná se o obce, které jsou „zasaženy“ v nejvyšší míře procesem suburbanizace a vykazují tak nejvyšší rozdíly ve sledovaných ukazatelích. Proces suburbanizace s sebou nejčastěji nese nárůst počtu obyvatel, pokles podílu nezaměstnaných, potenciální nárůst počtu podnikatelských subjektů (alespoň statisticky vzhledem k registraci podle sídla) a výstavbu nových bytových jednotek (zejména v rodinných domech). V poslední desetileté dekádě jsou dále významnými rozvojovými oblastmi obce na jihovýchodním Znojemsku a východním Tišnovsku. Naproti tomu snižující se potenciál rozvoje vykazují obce na Břeclavsku, Hodonínsku, Kyjovsku a při hranici s Krajem Vysočina.
12
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
1.4 Závěr typologie regionů Na základě typologie regionů lze označit jako hlavní centrum rozvoje obce na území Brněnské aglomerace (Brno a obce v jeho nejbližším zázemí – zejména ORP Šlapanice, Rosice, Židlochovice, Kuřim). V případě ostatních rozvojových území se neprojevuje takto silná územní lokalizace, jedná se spíše o územně roztroušená území zejména v ORP Znojmo, Slavkov u Brna, Vyškov, Tišnov a Blansko. Tyto obce mají tedy vlastní zdroje, které umožňují rozvoj s nižšími vklady do území. Stabilizovaná území se vyznačují průměrnými hodnotami převážné většiny ukazatelů, jež jsou typické pro území celého Jihomoravského kraje. Tato území se nachází zejména mimo vnitřní periferie a zároveň mimo hlavní rozvojová centra a regiony. Obce v periferních územích vykazují dlouhodobě nižší hodnoty ukazatelů, než jsou typické pro Jihomoravský kraj. Jsou to regiony, v nichž se dlouhodobě kumulují zásadní strukturální problémy, jako například obce na Břeclavsku, Hodonínsku, západním Znojemsku a Tišnovsku, Moravskokrumlovsku, Veselsku a Boskovicku. V těchto územích budou nutné intenzivnější vklady do jejich stabilizace.
Obrázek 4 Typologie území obcí Jihomoravského kraje
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Obrázek 5 Typologie území správních obvodů ORP Jihomoravského kraje
14
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
2. Územní disparity na základě dojížďky do zaměstnání a škol 2.1 Tematické zařazení Dojížďka obyvatelstva do zaměstnání a do škol představuje významný sociální jev, jehož rozsah, vzdálenosti, směry a formy reflektují ekonomickou strukturu daného regionu. Odpovídají na jedné straně dosaženému stupni koncentrace obyvatel (resp. sídelní rozdrobenosti) a na straně druhé rozmístění pracovních příležitostí a škol. Nejvýznamnějšími denními pohyby obyvatelstva jsou:
dojížďka do zaměstnání,
dojížďka do škol.
Úzkou souvislost dojížďky se sídelní strukturou lze dokumentovat na příkladu malých obcí. Ty jsou dlouhodobě zdrojem intenzivní vyjížďky, naproti tomu pracovní příležitosti, stejně jako i školská zařízení, jsou obvykle koncentrovány teprve v obcích s určitou kritickou (populační) velikostí. Tradiční model, kdy intenzita vyjížďky je inverzně závislá na velikosti obce, je postupně doplňován novými vývojově vyššími formami prostorových interakcí charakterizovanými především zvyšováním objemu i intenzity pohybu obyvatel mezi jednotlivými městy navzájem. Funkční propojování městských aglomerací je, zvláště v posledních letech, stále častěji doprovázeno složitějšími formami územní dělby práce uvnitř jednotlivých aglomerací (např. přesun pracovních příležitostí z vlastního města na okraj či až za jeho administrativní hranice, typické např. pro logistické aktivity, maloobchod nebo některé formy průmyslu s vyššími nároky na plochu a větším dopadem na životní prostředí). Tyto změny se v praxi projevují mimo jiné i zvýšením váhy protisměrných pracovních toků na celkové dojížďce. Dojížďku je tedy nutno chápat jako proces vztahově-integrační, podílející se významným způsobem na formování funkčně-prostorových vazeb sídlení struktury.
2.2 Metodika Pro školní a pracovní dojížďku byly využity dva základní ukazatele, viz tabulka níže. UKAZATEL
ČASOVÁ SPECIFIKACE
ZDROJ
k 26.3.2011
ČSÚ SLDB 2011
k 26.3.2011
ČSÚ SLDB 2011
pracovní dojížďka počet dojíždějících do zaměstnání nad 14 minut školní dojížďka počet dojíždějících do škol nad 14 minut
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Na základě Sturgesova pravidla a následně pomocí kvalitativního posouzení byly stanoveny kategorie tak, aby byly jasně patrné velikostní rozdíly školní a pracovní dojížďky jednotlivých sídel. Dojížďka, která byla nižší než 50 dojíždějících, nebyla zohledněna. Důvodem je nízký vliv na analýzy dostředivých proudů v rámci řádovostní úrovně kraje. Vizualizace dojížďky byla zpracována pomocí mapového programu ArcGIS.
2.3 Závěrečné hodnocení Na základě výše uvedeného hodnocení byly identifikovány hlavní centra dostředivých proudů. Lze říci, že centra pracovní dojížďky primárně korespondují s nabídkou pracovních příležitostí, v rámci školní dojížďky pak sehrává hlavní roli diferenciace nabídky a kapacita školních zařízení. Důležitým aspektem je samozřejmě úroveň dopravní dostupnosti, jedná se zejména o osobní a veřejnou dopravu (intenzita a diferenciace dopravních prostředků). základní parametr území Základní charakterem území je lokalizace významných dojížďkových center, jež odpovídá rozvojovým oblastem. Nuancí jsou však města Hodonín a Břeclav, jež se nachází v periferních územích. centra dojížďky V rámci Jihomoravského kraje je nejvýznamnějším centrem město Brno a obce v jeho zázemí, což koresponduje s velkou nabídkou pracovních míst a kapacit školních zařízení. Brno tak jako jediné překročilo v rámci pracovní dojížďky hranici 4 000 dojíždějících do zaměstnání a 3 000 dojíždějících do škol. Stejnými dostředivými proudy, jakými si město Brno váže své zázemí, tak ovlivňuje i nejbližší sídla v sousedních obcích s rozšířenou působností a stejně tak samotná centra těchto ORP. Nižší dojížďka, daná zázemím Brna, se tak projevuje v případě obcí v ORP: Ivančice, Rosice a Židlochovice. Dalšími významnými centry pracovní i školní dojížďky jsou zastoupeny centry ORP, jsou to města: Znojmo, Hodonín, Břeclav, Kyjov a Boskovice. To opětovně souvisí s vyšší koncentrací socioekonomických zdrojů v těchto sídlech a také s vyšším regionálním významem města v daném regionu. Některá ORP však vykazují odlišnou sílu dostředivých proudů obou forem dojížďky. Města s vyšší pracovní dojížďkou a naopak školní dojížďkou v nižší velikostní kategorii jsou centra ORP: Tišnov, Blansko a Boskovice. Ostatní města na území Jihomoravského kraje nevykazují významné dostředivé toky dojížďky. Tato sídla se nachází zejména ve vnitřní periferii kraje: zejména obce při hranicích s krajem Vysočina.
16
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Obrázek 6 Centra pracovní dojížďky v Jihomoravském kraji
Velikost pracovní a školní dojížďky potvrzuje, že město Brno je nejsilnějším centrem celého Jihomoravského kraje, které si silnými dostředivými proudy váže své zázemí. Jeho obyvatelům tak poskytuje nejvyšší nabídku pracovních a školních příležitostí. V ostatních částech kraje se takto dostředivá funkce neprojevuje a centra dojížďky jsou roztroušeně lokalizována zejména do stabilizovaných území (vyjma Břeclavi a Hodonína – viz výše).
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Obrázek 7 Centra školní dojížďky v Jihomoravském kraji
Školní dojížďka víceméně odpovídá centrům pracovní dojížďky. Jejich velikost však nedosahuje maximálního počtu dojíždějících, jako v případě dojížďky zaměstnanců. To je zřejmě dáno nižší centralizací školních zařízení a jejich lokalizací i do nižších center.
18
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
3. Identifikace územních disparit dle Strategie Jihomoravského kraje 2020 3.1 Volba ukazatelů a jejich hodnoty Pro stanovení územních disparit Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 definovala návrh sady ukazatelů. Tyto ukazatele slouží pro vymezení oblastí, v rámci nichž budou podporovány vybrané aktivity PRJMK. Jedná se o kvantitativní ukazatele konstruované na základě dostupných statistických dat, které mohou představovat základní argumentační vstup pro identifikaci oblastí, které jsou příslušným způsobem znevýhodněny. Každý z navržených ukazatelů se váže k jednomu nebo více opatřením Strategie rozvoje JMK 2020, konkrétně k opatřením priority 4 Strategie, zaměřené na dlouhodobou životaschopnost znevýhodněných částí kraje. Tato priorita zahrnuje čtyři opatření, z nichž každé se věnuje jinému aspektu znevýhodnění periferních částí kraje. Věcnému zaměření těchto opatření potom odpovídá zvolený mix indikátorů, který je pro kalkulaci disparit využit (viz níže). Priorita formuluje následující opatření:
Opatření 4.1: Zachování dostupnosti veřejných služeb, jehož cílem je zajistit adekvátní a ekonomicky udržitelnou vybavenost území veřejnými službami.
Opatření 4.2: Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ s cílem zvýšení kvality a kompetence místních samospráv.
Opatření 4.3: Rozvoj podnikatelských aktivit s cílem zvýšit konkurenceschopnost místních podnikatelů a jejich napojení na vnější trhy a rozšířit nabídku pracovních příležitostí.
Opatření 4.4: Modernizace infrastruktury, jehož cílem je zkvalitnění napojení na regionální a nadregionální rozvojová centra a osy a zvýšení kvality infrastrukturního vybavení měst a obcí.
V rámci jednotlivých opatření tedy budou území, v nichž budou uplatňovány příslušné intervence, vymezeny pomocí kombinace několika ukazatelů. Následující tabulka ukazuje přehled ukazatelů.
Tabulka 1: Charakteristika ukazatelů pro vymezení územních disparit UKAZATEL
ČASOVÁ SPECIFIKACE
JEDNOTKA
Průměrná velikost obcí (tj. průměrný počet obyvatel na 1 obec)
k 31.12.2011
počet
Změna indexu stáří (podíl počtu obyvatel ve věku 65+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let) za posledních 5 let
období 2007/2011
%
Celkový přírůstek počtu obyvatel na 1000 obyv. (průměr za posledních 5 let)
období 2007/2011
%
Počet zařízení základních veřejných služeb (MŠ, ZŠ, SŠ, ordinace prakt. lékaře, domov pro seniory, domov s pečovatelskou službou) na 1000 obyv.
k 31.12.2011
počet
Velikost školní vyjížďky (tj. počet vyjíždějících žáků a studentů nad 14 min a počtu žáků a studentů)
k 26.3.2011
%
Míra registrované nezaměstnanosti
k 31.12.2011
%
Intenzita bytové výstavby (počet dokončených bytů na 1000 obyv.) za posledních 10 let
období 2002-
počet
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje 2011 Podíl počtu podnikajících fyzických osob a celkového počtu obyvatel ve věku 15-64 let
k 31.12.2011
%
rok 2010
počet
Podíl ekologicky stabilních ploch (sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky) na celkové rozloze SO ORP
k 31.12.2011
%
Podíl zornění (rozloha orné půdy) k rozloze zemědělské půdy
k 31.12.2011
%
Počet zaměstnaných v priméru na 1000 ekonomicky aktivních osob
k 26.3.2011
%
Počet ubytovaných hostů v hromadných ubytovacích zařízeních přepočtený na 1000 obyv.
Pro zjišťování vnitrokrajských rozdílů je přirozeně vhodnější úroveň správních obvodů ORP, které se nejvíce blíží funkčním mikroregionům s přirozenými spádovými oblastmi.
20
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Tabulka 2: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje
Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice
počet obyvatel na obec k 31.12.2011
změna indexu stáří rok 2007/2011 (2007 = 100%)
průměrný přírůstek na 1000 obyv. roky 2007/2011
1292 702 378965 3322 797 3413 1264 1414 2185 1332 1156 673 1023 1028 1212 1567 500 1778 1228 821 1271
105,6 108,1 101,4 108,8 113,4 110,0 111,6 106,8 99,9 110,6 112,1 116,1 95,8 106,7 97,0 100,6 107,1 117,0 105,4 106,0 103,1
4,8 3,7 2,1 0,5 2,2 -1,9 4,8 4,8 19,3 0,0 1,2 0,0 10,7 10,7 10,2 20,8 12,8 -2,7 4,5 2,9 17,1
velikost vybavenost školní službami vyjížďky k na 1000 počtu žáků a obyv. k studentů k 31.12.2011 26.3.2011 2,12 2,52 1,75 1,91 2,13 1,68 2,85 2,08 1,51 2,56 2,70 2,79 2,41 1,95 2,57 1,93 2,41 2,25 2,27 2,44 2,23
30,96 26,50 1,38 17,16 30,43 17,94 23,51 23,89 37,84 23,22 23,31 25,95 30,51 31,07 31,33 41,80 29,99 22,41 24,89 16,97 34,99
míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011 11,3 9,2 6,8 9,4 12,0 15,0 12,5 8,2 13,4 10,1 10,6 10,9 16,3 10,3 8,3 7,7 8,0 10,4 13,9 10,7 12,6
počet počet počet hostů v dokončených podnikajících hromadných KES k bytů v fyzických ubytovacích 31.12.201 období 2002- osob na 1000 zařízeních na 1 2011 na 1000 obyv. 1000 obyv. k obyv. k 31.12.2011 31.12.2010 5,8 4,63 6,23 3,32 1,93 3,59 5,94 4,43 1,4 4,29 2,81 3,65 1,55 4,46 6,91 9,67 3,36 5,36 2,17 2,09 1,44
169,46 217,44 169,34 174,52 159,86 176,54 185,08 178,65 178,77 173,08 160,71 150,70 164,90 186,84 174,50 178,10 159,16 169,64 168,16 175,51 178,70
5437,50 1078,74 67,90 352,72 1205,90 1511,44 2842,04 265,36 674,72 687,23 159,79 421,41 978,16 1073,48 544,42 182,07 1093,77 305,51 304,42 131,57
0,30 0,70 0,19 0,93 0,78 0,46 0,69 0,31 0,90 1,09 0,80 1,15 0,64 0,46 0,76 0,85 1,68 1,31 0,64 0,37 0,34
počet podíl zaměstnaných zornění v priméru na k 1000 EA k 31.12.2011 26.3.2011 93,7 66,4 89,2 90,0 75,1 90,5 72,7 92,2 66,2 86,0 82,8 70,8 80,6 76,7 86,5 85,9 74,9 73,4 84,5 93,7 93,2
5,80 0,60 4,08 2,99 4,59 6,43 8,27 2,15 4,40 2,27 2,35 4,40 3,45 5,83 1,46 2,05 2,70 3,12 4,18 3,99 6,20
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Tabulka 3: Z-skóry vybraných ukazatelů v SO ORP počet hostů počet počet v počet počet dokončených podnikajících podíl hromadných zaměstnaných obyvatel bytů v fyzických KES k zornění ubytovacích v priméru na na obec k období 2002- osob na 1000 31.12.2011 k zařízeních na 1000 EA 31.12.2011 2011 na 1000 obyv. 31.12.2011 1000 obyv. k k 26.3.2011 obyv. k 31.12.2011 31.12.2010 Blansko -0,14 0,22 -0,20 -0,32 0,59 1,15 -0,34 -1,12 0,15 2,64 -0,82 -0,64 Boskovice -0,92 -0,22 -0,37 0,77 0,06 -0,05 -0,19 -1,77 -0,42 1,16 -1,28 0,29 Brno 4,70 0,96 -0,60 -1,36 -2,94 0,68 0,28 3,34 0,13 -0,09 -1,77 -1,79 Břeclav 2,53 -0,35 -0,84 -0,93 -1,05 -0,49 -1,03 -1,07 0,24 0,14 -0,79 0,39 Bučovice -0,79 -1,17 -0,58 -0,30 0,53 0,04 -0,96 0,13 -0,76 -1,00 1,30 0,06 Hodonín 2,65 -0,57 -1,19 -1,56 -0,96 -2,25 -1,22 -0,68 0,05 -0,25 -0,17 -0,23 Hustopeče -0,18 -0,85 -0,20 1,70 -0,30 0,20 0,20 1,00 0,13 -0,75 -0,61 1,07 Ivančice 0,02 0,00 -0,20 -0,44 -0,25 0,11 -0,60 -1,00 -0,64 0,19 0,07 -0,83 Kuřim 1,04 1,24 1,97 -2,03 1,41 1,04 1,40 0,05 -0,32 0,08 0,49 -1,32 Kyjov -0,09 -0,66 -0,91 0,88 -0,33 -1,26 -0,92 -0,43 -0,52 -0,25 0,27 0,17 Mikulov -0,32 -0,93 -0,74 1,27 -0,32 -0,67 0,92 0,86 1,61 -0,11 -1,06 2,41 Moravský Krumlov -0,96 -1,65 -0,91 1,54 -0,01 -0,71 -1,27 0,38 -0,66 -1,09 1,25 1,27 Pohořelice -0,50 1,95 0,68 0,46 0,54 -0,18 0,85 -0,33 3,78 -1,20 1,30 1,05 Rosice -0,49 0,03 0,68 -0,82 0,61 0,31 0,12 -0,05 -0,20 1,00 0,43 -0,87 Slavkov u Brna -0,25 1,74 0,61 0,91 0,64 1,09 0,19 0,37 -0,55 -1,17 1,13 -0,94 Šlapanice 0,22 1,10 2,19 -0,86 1,89 1,29 2,74 0,33 -0,62 0,33 0,42 -1,00 Tišnov -1,18 -0,06 1,00 0,47 0,48 0,16 0,64 -0,32 -0,52 1,61 -0,98 -0,41 Veselí nad Moravou 0,50 -1,82 -1,32 0,03 -0,43 -1,04 -1,29 0,38 -0,21 0,47 -1,80 0,29 Vyškov -0,23 0,24 -0,24 0,08 -0,13 0,60 -0,36 0,06 -0,48 0,55 0,88 -0,48 Znojmo -0,76 0,14 -0,48 0,55 -1,08 -1,69 -0,22 0,21 0,50 -0,75 0,94 1,40 Židlochovice -0,17 0,66 1,64 -0,03 1,07 1,66 1,06 -0,34 -0,71 -1,50 0,79 0,11 Pozn.: Konstrukce jednotlivých ukazatelů viz předchozí tabulka 2. Z-skóry jsou konstruované jako bezrozměrné veličiny, kde v čitateli je rozdíl hodnoty za danou územní jednotku a průměrné hodnoty za všechny územní jednotky (nikoli za Jihomoravský kraj jako celek) a ve jmenovateli směrodatná odchylka hodnot za všechny územní jednotky. změna indexu stáří rok 2007/2011 (2007 = 100%)
průměrný přírůstek na 1000 obyv. roky 2007/2011
vybavenost službami na 1000 obyv. k 31.12.2011
velikost míra školní registrované vyjížďky k nezaměstnapočtu žáků nosti k a studentů 31.12.2011 k 26.3.2011
22
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Výše uvedená tabulka ukazuje hodnoty stejných ukazatelů přepočtených na Z-skóry. Ty představují bezrozměrnou veličinu konstruovanou jako podíl, kde v čitateli je rozdíl hodnoty za danou územní jednotku a průměrné hodnoty za všechny územní jednotky (nikoli za Jihomoravský kraj jako celek) a ve jmenovateli směrodatná odchylka hodnot za všechny územní jednotky. Hodnota Z-skóru 0 znamená, že daná územní jednotka má v rámci celého kraje podle daného ukazatele průměrnou hodnotu. Pozitivní hodnoty ukazují pozitivní stav, a naopak. Z tohoto důvodu byly hodnoty u ukazatelů změny indexu stáří a míry nezaměstnanosti vynásobeny hodnotou (-1). Výhodou přepočtu na Z-skóry je především možnost snadného porovnání hodnot jednotlivých ukazatelů mezi sebou. Pro vymezení územních disparit jsou u jednotlivých opatření použity tyto syntetické ukazatele vytvořené součtem Z-skórů ukazatelů dílčích5: Opatření 4.1 Zachování dostupnosti veřejných služeb:
počet obyvatel na 1 obec změna indexu stáří přírůstek na 1000 obyvatel vybavenost službami na 1000 obyvatel velikost školní vyjížďky
Opatření 4.2 Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ:
počet obyvatel na 1 obec změna indexu stáří přírůstek na 1000 obyvatel míra nezaměstnanosti počet dokončených bytů na 1000 obyvatel
Opatření 4.3 Rozvoj podnikatelských aktivit:
počet obyvatel na 1 obec přírůstek na 1000 obyvatel míra nezaměstnanosti počet podnikajících fyzických osob na 1000 obyvatel počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel
Opatření 4.4 Modernizace infrastruktury:
počet obyvatel KES podíl zornění / zemědělské půdy počet zaměstnaných v priméru
Všem ukazatelům s výjimkou ukazatele podílu ekologicky stabilních ploch u opatření 4.5 je pro zjednodušení přiřazena váha 1. Výsledné hodnoty syntetických ukazatelů vzniklých součty Z-skórů pro jednotlivá opatření přibližuje tabulka a následující kartogramy.
5
Uvedený mix indikátorů byl sestaven ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2020. Úkolem této části analýzy disparit proto je pouze aktualizovat data a na tomto základě provést novou kalkulaci disparit v JMK vztahujících se k jednotlivým opatřením.
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Tabulka 4: Hodnoty syntetických ukazatelů pro vymezení územních disparit pro jednotlivá opatření
správní obvod ORP Blansko
Opatření 4.1 (veř. správa)
Opatření 4.2 (veř. služby)
Opatření 4.3 (podnikání)
Opatření 4.4 (infrastruktura)
Opatření 4.5 (zem. a kraj.)
0,150
0,696
-0,163
1,039
-0,681
-1,746
-3,516
-0,743
0,749
6,013
8,243
1,049
Břeclav
-0,638
-0,178
0,375
2,270
Bučovice
-2,305
-3,452
-1,960
-0,430
Hodonín
-1,635
-2,574
-1,417
1,996
0,180
-0,822
0,955
-0,475
-0,874
-0,677
-1,712
-0,544
3,632
6,682
3,789
Kyjov
-1,119
-3,836
-3,202
Mikulov
-1,041
-1,741
0,744
Moravský Krumlov
Boskovice Brno
Hustopeče Ivančice Kuřim
Opatření je určeno pro všechna území mimo brněnskou aglomeraci
0,291 0,093 0,908
-1,988
-5,499
-2,858
Pohořelice
0,473
3,140
2,813
3,464
0,662
Rosice
0,008
0,649
0,252
0,068
Slavkov u Brna
3,648
3,381
1,280
-1,226
Šlapanice
4,542
7,543
3,407
-0,020
Tišnov
0,695
0,553
-0,861
-0,972
Veselí nad Moravou
-3,036
-4,966
-1,682
-0,536
Vyškov
-0,279
0,019
-0,288
0,729
Znojmo
-1,628
-3,017
-2,232
0,824
3,175
4,854
2,078
-0,762
Židlochovice
Pozn.: Syntetické ukazatele představují součet hodnot ukazatelů dílčích (konstrukce výpočtu viz výše uvedený textový přehled). Hodnoty ukazatelů jsou barevně odlišené: červená barva označuje negativní stav, tedy území vhodná pro zařazení mezi územní disparity.
3.2 Vizualizace hodnocení ukazatelů Na základě mapového editoru dle Jungesova rozdělení ArcGIS bylo:
stanoveno vždy 5 intervalů hodnot, zpracováno několik kartogramů, a to jednotlivě pro každý syntetický ukazatel.
Kartogramy viz níže.
24
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
3.3 Závěrečné hodnocení Dle výsledných údajů uvedených v tabulce 2 a následujících kartogramech lze podat komplexní zhodnocení řešeného území kraje. Z hlediska jednotlivých ukazatelů vyplývají následující skutečnosti:
negativní demografický vývoj: ORP Moravský Krumlov, Bučovice (nízký přírůstek obyvatel, vysoký nárůst indexu stáří) nejhorší situace na trhu práce: ORP Hodonín, Znojmo - více než 15 %, útlum výstavby: ORP Hodonín, Moravský Krumlov, Veselí nad Moravou nízká vybavenost službami: ORP Hodonín, Kuřim vysoká školní vyjížďka: ORP Kuřim, Šlapanice nízká turistická atraktivita: ORP Bučovice, Židlochovice, nízká ekologická stabilita: ORP Pohořelice, Slavkov u Brna specifická oblast: ORP Vyškov, kde je lokalizován VÚ Březina, ve většině ukazatelů vykazuje průměrné hodnoty
Územními disparitami jsou víceméně stejné správní obvody. Tyto obvody tedy mají podobnou úroveň dostupnosti veřejných služeb, ekonomických a podnikatelských aktivit i demografického vývoje, který ovlivňuje všechny sféry života v kraji. Z hlediska zhodnocení dle opatření vyplývají tyto skutečnosti:
Pro opatření 4.1 jsou nejvýznamnějšími územními disparitami správní obvody ORP Bučovice, Moravský Krumlov a Veselí nad Moravou. Méně ohroženy jsou pak ORP Mikulov, Kyjov, Hodonín, Znojmo. Pro opatření 4.2 dosahují výrazně záporných hodnot správní obvody ORP Kyjov, Moravský Krumlov a Veselí nad Moravou. Nižších extrémních záporných hodnot dosahují ORP Boskovice, Bučovice, Hodonín, Mikulov, Znojmo. Pro opatření 4.3 jsou nejvýznamnějšími územními disparitami správní obvody ORP Boskovice, Moravský Krumlov, Kyjov. Méně ohroženy jsou pak ORP Bučovice, Hodonín, Ivančice, Veselí nad Moravou, Znojmo. Pro opatření 4.4 dosahují výrazně záporných hodnot správní obvody ORP Boskovice, Tišnov, Židlochovice, Slavkov u Brna. Nižších extrémních záporných hodnot dosahují ORP Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Veselí nad Moravou.
Z uvedených skutečností je zřejmé, že i území brněnské aglomerace je heterogenní, a lze předpokládat, že zejména území správních obvodů ORP vzdálenějších od Brna (např. Moravskokrumlovska) lze zařadit mezi územní disparity. Nejčastěji se však mezi územními disparitami objevují území, která jsou v JM kraji v periferní poloze. V hranicích správních obvodů ORP se jedná především o obvody Bučovice, Kyjova a Veselí nad Moravou a Břeclav, částečně také Boskovice, Ivančice, Hodonín a Znojmo.
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Obrázek 8 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.1
Obrázek 9 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.2
26
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Obrázek 10 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.3
Obrázek 11 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.4
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Obrázek 12 Územní disparity Jihomoravského kraje podle SO ORP
28
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
4. Sociálně znevýhodněné oblasti 4.1 Východiska Hlavním cílem je definování sociálně znevýhodněných oblastí. Výchozím dokumentem byla Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014-2020, z níž vychází základní definice sociálně znevýhodněných oblastí. Metodologie Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020 pro kalkulaci sociálně znevýhodněných oblastí byla ovšem výrazně přepracována tak, aby její výstupy lépe postihovaly realitu v regionech JMK.
4.2 Ukazatele pro vymezení sociálně znevýhodněných oblastí Mezi sociálně znevýhodněné oblasti jsou řazeny ORP vykazující negativní hodnoty vybraných ukazatelů, jež jsou spojeny s výskytem sociálně vyloučených lokalit a lokalit ohrožených sociálním vyloučením. Toto je spojeno mimo jiné s potenciálním sociálním napětím a s vyšším výskytem sociálně-patologických jevů (drogy, lichva, gamblerství). Pro stanovení sociálně znevýhodněných oblastí je opět definována sada ukazatelů. Jedná se o ukazatele konstruované na základě dostupných statistických dat, které mohou představovat základní argumentační vstup pro identifikaci oblastí, a které jsou příslušným způsobem ohroženy a znevýhodněny. Následující tabulka ukazuje přehled ukazatelů. Tabulka 5: Charakteristika jednotlivých ukazatelů: UKAZATEL
CHARAKTERISTIKA
podíl obydlených bytů k 26.3.2011
Ukazatel ilustruje atraktivitu bydlení v daném regionu a je založen na podílu obydlených bytů k celkovému počtu bytů ke dni sčítání.
průměrná obytná plocha na byt k 26.3.2011
Ukazatel se opírá o celkovou obytnou plochu bytů a počet bytových jednotek, tedy je výrazným atributem komfortu bydlení.
podíl postavených bytů do roku 1970 k 26.3.2011
Bytový fond vyššího stáří vykazuje v řadě případů vyšší investiční potřeby a mnohdy je spojen s horší kvalitou bydlení. Ukazatel odpovídá podílu bytů postavených před rokem 1970 na celkovém počtu bytů ke dni sčítání 2011.
míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011
Ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde v čitateli je počet nezaměstnaných a ve jmenovateli je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných.
počet trestných činů na 1000 obyvatel k 31.12.2011
Ukazatel je základním indikátorem výskytu kriminálních činů a tedy bezpečnosti obyvatel v regionu, odpovídá počtu trestných činů vztažených k počtu obyvatel v regionu a následnému přepočtu na 1000 osob.
počet osob pobírajících dávky v HN na 1000 obyvatel 2011
Ukazatel udává průměrný počet dávek v hmotné nouzi vyplacený osobám či rodinám, které nemají dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměr neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Výpočet na základě vah: I. skupina příspěvku – 10% II. skupina příspěvku – 20% III. skupina příspěvku – 30% IV. skupina příspěvku – 40%
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje počet osob pobírajících příspěvek na péči na 1000 obyvatel 2011
Ukazatel odpovídá velikosti podílu závislých osob na péči ku celkovému počtu osob.
podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010
Ukazatel vychází z velikosti podílu počtu hlasů extremistických politických stran (zastoupeno DSSS) ku celkovému počtu hlasů ve volebních výsledcích do PS.
30
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
4.3 Hodnoty ukazatelů a jejich výpočet Tabulka 6: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje kvalita bydlení míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011
počet trestných činů na 1000 obyvatel k 31.12.2011
počet osob počet osob pobírajících dávky v pobírajících HN na 1000 obyv. příspěvek na péči 2011 na 1000 obyv. 2011
podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010 v %
podíl obydlených bytů k 26.3.2011 v %
průměrná obytná plocha na byt k 26.3.2011
podíl postavených bytů do roku 1970 k 26.3.2011
Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo
87,63 81,24 92,18 87,98 81,53 90,30 85,21 85,48 88,85 86,14 84,72 83,66 87,19 85,08 85,07 88,09 82,68 85,05 83,59 84,86
65,43 70,00 57,95 73,61 70,60 70,79 77,56 67,52 71,09 75,55 75,16 72,50 74,90 69,14 73,29 77,43 70,00 73,28 68,55 69,25
39,54 41,83 47,48 38,40 44,79 41,71 38,49 46,83 37,74 44,26 36,83 43,05 40,21 46,63 40,70 38,75 43,05 43,37 39,99 42,84
8,0 10,9 9,2 12,0 10,7 16,3 10,3 10,6 8,3 13,9 12,5 12,6 11,3 10,1 8,2 7,7 10,4 13,4 9,4 15,0
17,2 15,3 50,8 24,4 14,4 17,7 18,1 19,1 19,0 11,2 36,2 13,7 29,8 20,5 12,9 24,6 15,3 9,8 16,5 26,3
4,09 7,08 14,09 13,03 11,10 21,63 6,33 12,19 3,25 15,51 9,97 5,54 6,81 8,11 3,67 3,49 6,27 11,91 7,62 10,95
30,49 37,07 28,70 27,54 19,82 34,15 28,53 34,20 26,14 47,51 32,36 32,84 26,48 33,85 22,59 29,38 39,98 41,59 24,72 28,26
0,93 0,60 0,83 0,85 1,11 0,93 0,85 0,74 0,79 0,63 1,15 0,69 0,95 0,95 0,78 0,93 0,87 0,89 1,13 0,74
Židlochovice
87,74
76,52
37,95
6,8
25,6
3,77
29,44
0,97
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Tabulka 7: Hodnoty Z-skórů vybraných ukazatelů v SO ORP Jihomoravského kraje kvalita bydlení
Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice
podíl obydlených bytů k 26.3.2011 v % -0,638 1,740 -2,329 -0,767 1,633 -1,628 0,262 0,162 -1,090 -0,083 0,444 0,840 -0,472 0,313 0,314 -0,808 1,205 0,322 0,864 0,394 -0,678
průměrná podíl obytná plocha postavených na byt k bytů do roku 26.3.2011 1970 k 26.3.2011 1,355 -0,218 0,323 0,020 3,045 0,607 -0,491 -0,336 0,187 0,328 0,145 0,007 -1,382 -0,328 0,884 0,539 0,078 -0,406 -0,928 0,272 -0,840 -0,500 -0,241 0,147 -0,781 -0,149 0,518 0,519 -0,419 -0,098 -1,354 -0,300 0,324 0,146 -0,417 0,180 0,650 -0,171 0,493 0,125 -1,148
-0,384
míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011
počet trestných činů na 1000 obyvatel k 31.12.2011
počet osob počet osob pobírajících dávky v pobírajících HN na 1000 obyv. příspěvek na péči 2011 na 1000 obyv. 2011
podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010 v %
-1,151 0,045 -0,680 0,488 -0,039 2,246 -0,202 -0,105 -1,041 1,255 0,673 0,709 0,178 -0,312 -1,091 -1,287 -0,160 1,039 -0,600 1,695
-0,396 -0,606 3,249 0,380 -0,704 -0,349 -0,302 -0,193 -0,204 -1,048 1,663 -0,777 0,968 -0,044 -0,867 0,404 -0,604 -1,206 -0,473 0,593
-1,033 -0,387 1,124 0,895 0,480 2,749 -0,550 0,714 -1,213 1,430 0,237 -0,719 -0,446 -0,166 -1,123 -1,160 -0,561 0,654 -0,271 0,446
-0,115 0,920 -0,396 -0,578 -1,792 0,460 -0,424 0,468 -0,799 2,562 0,180 0,254 -0,746 0,413 -1,356 -0,289 1,377 1,631 -1,022 -0,466
0,387 -1,813 -0,279 -0,146 1,587 0,387 -0,146 -0,879 -0,546 -1,613 1,854 -1,213 0,521 0,521 -0,613 0,387 -0,013 0,121 1,721 -0,879
-1,660
0,516
-1,100
-0,280
0,654
Pozn.: Konstrukce jednotlivých ukazatelů viz předchozí tabulka 6. Z-skóry jsou konstruované jako bezrozměrné veličiny, kde v čitateli je rozdíl hodnoty za danou územní jednotku a průměrné hodnoty za všechny územní jednotky (nikoli za Jihomoravský kraj jako celek) a ve jmenovateli směrodatná odchylka hodnot za všechny územní jednotky.
32
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Výše uvedená tabulka ukazuje hodnoty stejných ukazatelů přepočtených na Z-skóry. Ty představují bezrozměrnou veličinu konstruovanou jako podíl, kde v čitateli je rozdíl hodnoty za danou územní jednotku a průměrné hodnoty za všechny územní jednotky (nikoli za Jihomoravský kraj jako celek) a ve jmenovateli směrodatná odchylka hodnot za všechny územní jednotky. Hodnota Z-skóru 0 znamená, že daná územní jednotka má v rámci celého kraje podle daného ukazatele průměrnou hodnotu. Pozitivní hodnoty ukazují negativní stav, a naopak. Z tohoto důvodu byly hodnoty u ukazatelů podíl obydlených bytů a průměrná obytná plocha na byt vynásobeny hodnotou (-1). Výhodou přepočtu na Z-skóry je především možnost snadného porovnání hodnot jednotlivých ukazatelů mezi sebou. Následně byly k hodnotám z-skórů dle jednotlivých ukazatelů (pro ukazatel kvality bydlení byla váha stanovena pro komplexní hodnotu za součet jednotlivých dílčích ukazatelů z- skórů) přiřazeny váhy, podle jejich intenzity vlivu na vznik sociálně znevýhodněných oblastí. Váhové určení zobrazuje následující tabulka. Tabulka 8: Zdrojové ukazatele pro vymezení sociálně vyloučených lokalit UKAZATEL
JEDNOTKA podíl obydlených bytů k 26.3.2011
kvalita bydlení
VÁHA
%
průměrná obytná plocha na byt k 26.3.2011
počet
podíl postavených bytů do roku 1970 k 26.3.2011
počet
15 %
%
30 %
počet trestných činů na 1000 obyvatel k 31.12.2011
počet
20 %
počet osob pobírajících dávky v HN na 1000 obyvatel 2011
počet
15 %
počet osob pobírajících příspěvek na péči na 1000 obyvatel 2011
počet
15 %
%
5%
míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011
podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
Tabulka 9: Přepočet Z-skórů na váhy vybraných ukazatelů v SO ORP
kvalita bydlení
Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice
0,07 0,31 0,20 -0,24 0,32 -0,22 -0,22 0,24 -0,21 -0,11 -0,13 0,11 -0,21 0,20 -0,03 -0,37 0,25 0,01 0,20 0,15 -0,33
míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011
počet počet osob trestných činů pobírajících na 1000 dávky v HN na obyvatel k 1000 obyv. 31.12.2011 2011
-0,35 0,01 -0,20 0,15 -0,01 0,67 -0,06 -0,03 -0,31 0,38 0,20 0,21 0,05 -0,09 -0,33 -0,39 -0,05 0,31 -0,18 0,51 -0,50
-0,08 -0,12 0,65 0,08 -0,14 -0,07 -0,06 -0,04 -0,04 -0,21 0,33 -0,16 0,19 -0,01 -0,17 0,08 -0,12 -0,24 -0,09 0,12 0,10
4.4 Vizualizace hodnocení ukazatelů Na základě mapového editoru dle Jungesova rozdělení ArcGIS bylo:
stanoveno 5 intervalů hodnot pro komplexní hodnotu
Kartogram viz níže.
34
-0,15 -0,06 0,17 0,13 0,07 0,41 -0,08 0,11 -0,18 0,21 0,04 -0,11 -0,07 -0,02 -0,17 -0,17 -0,08 0,10 -0,04 0,07 -0,17
počet osob pobírajících příspěvek na péči na 1000 obyv. 2011 -0,02 0,14 -0,06 -0,09 -0,27 0,07 -0,06 0,07 -0,12 0,38 0,03 0,04 -0,11 0,06 -0,20 -0,04 0,21 0,24 -0,15 -0,07 -0,04
podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010 v % 0,02 -0,09 -0,01 -0,01 0,08 0,02 -0,01 -0,04 -0,03 -0,08 0,09 -0,06 0,03 0,03 -0,03 0,02 0,00 0,01 0,09 -0,04 0,03
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 B.3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje
4.5 Závěrečné hodnocení Dle výsledných údajů uvedených v tabulce 9 a následujícím kartogramu lze podat komplexní zhodnocení řešeného území kraje, z něhož vyplývají následující skutečnosti
problém sociálního znevýhodnění se koncentruje do ORP Kyjov a Znojmo, oblastmi s vyšším sociálním znevýhodněním a potenciálem pro sociální znevýhodnění jsou ORP: o Brno, o Boskovice, o Hodonín, o Mikulov, o Tišnov a o Veselí nad Moravou. sociálně stabilními oblastmi jsou ORP v zázemí Brněnské aglomerace
Obrázek 13 Potenciál území sociálního znevýhodnění SO ORP v Jihomoravském kraji