Regionální analýza. Ing. Milan Damborský, Ph.D

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Regionální analýza

Ing. Milan Damborský, Ph.D.

Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

1


OBSAH INFORMAČNÍ ZDROJE K PROBLEMATICE ROZVOJE REGIONŮ V ČESKÉ REPUBLICE

3

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

4

PORTÁL REGIONÁLNÍCH INFORMAČNÍCH SERVISŮ

16

MINISTERSTVA A JINÍ POSKYTOVANÉ INFORMACE

18

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

21

ZÁKON Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM (VÝTAH ZE ZÁKONA)

22

METODY

A TECHNIKY VYUŽÍVANÉ SOCIOEKONOMICKOU GEOGRAFIÍ PRO ZHODNOCENÍ

SOCIEKONOMICKÉHO ROZVOJE S REGIONÁLNÍ DIMEZÍ

27

MĚŘENÍ KONCENTRACE

28

SESTAVENÍ SOUHRNNÉHO UKAZATELE – METODA MASTECARD

31

GEOGRAFICKÁ ANALÝZA OBYVATELSTVA A SÍDEL

34

URČENÍ STŘEDISKOVOSTI SÍDLA

38

VYUŽITÍ KARTOGRAFIE

42

TECHNIKY EKONOMICKO-KARTOGRAFICKÉ ANALÝZY

43

STRATEGICKÉ REGIONÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ

52

TVORBA STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ

53

PŘÍLOHA Č. 1: STATUT ČESKÉ STATISTICKÉHO ÚŘADU

59


2


Informační zdroje k problematice rozvoje regionů v České republice


3


Český statistický úřad Český statistický úřad (ČSÚ) je ústředním orgánem státní správy České republiky. Základním posláním Českého statistického úřadu je vytvářet objektivní a ucelený obraz ekonomického, sociálního, demografického a ekologického vývoje České republiky a jejích částí. Byl zřízen dne 8. ledna 1969 zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Jeho hlavní úkoly, organizaci, hospodaření a vztah k veřejnosti, k ostatním orgánům státní správy a územní samosprávy upravuje Statut Českého statistického úřadu. ČSÚ zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje rovněž vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku. ČSÚ hospodaří jako rozpočtová organizace, sídlí v Praze a v jednotlivých krajích působí dislokovaná pracoviště, která jsou součástí organizační struktury. Klíčovým orgánem ČSÚ je Česká statistická rada, která je poradním orgánem ČSÚ. V jejímž čele stojí předseda ČSÚ, kterého na návrh vlády jmenuje a odvolává prezident republiky (www.czso.cz). Historie statistiky v Čechách

Důvody, proč byla statistika realizována, lze shledávat zejména potřebě vláce míst přehled o majetku, možných vojácích či daňových poplatníků. Existovali také specifické důvody, například za vlády císaře Rudolfa II. v roce 1583 vypukla v českých zemích epidemie moru. V jejím důsledku bylo zahájeno šetření o „zdraví populace“, které mělo zmapovat vznik a rozvoj zhoubných epidemií a umožnit přijímání včasných protiopatření. Za vůbec nejstarší dochovaný soupis je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II. Jako významný mezník lze označit datum 13. října 1753, kdy byl vydán patent císařovny Marie Terezie o každoročním sčítání lidu. Zdokonalení evidence obyvatel souviselo s rozsáhlou reformní činností Marie Terezie. K


4

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti provedení četných reforem bylo nutné získat objektivní informace o obyvatelstvu (www.czso.cz). Novou kapitolu v historii sčítání obyvatelstva v habsburské monarchii zahájilo sčítání provedené v roce 1754. Poprvé se konalo současně a jednotně na celém území soustátí. Soupis mělo nejprve provést duchovenstvo podle farností, posléze bylo rozhodnuto, že souběžně se uskuteční i sčítání zajišťované vrchností a jeho obsah bude rozšířen o soupis domů a o hospodářskou charakteristiku majitele domu. Za vlády Marie Terezie došlo také k reformě evidence narozených a zemřelých. V této souvislosti byla zavedena i první jednoduchá statistická klasifikace příčin úmrtí, jež rozlišovala příčiny smrti „přirozené“ a „násilné“ a dále je třídila. Sčítání konané v roce 1754 bylo výjimečným počinem. Soupisy z 60. let 18. století umožňují poprvé stanovit hustotu osídlení podle krajů a poskytují i některé další informace o sociálním složení obyvatel, byly vcelku neúspěšné. Stoupající míra obav ze vzrůstu daní, odpor šlechty proti centralistickým snahám dvora, k němuž se postupně přidávala i církevní hierarchie, vedly k četným zkreslením. Došlo proto k další reformě. Stát měl nedostatek úředníků a soupis nemohl zajistit vlastními silami. Složkou, která to měla učinit, se stalo vojsko. Tím se od základu nejen změnila organizace soupisů, ale pronikavě i jejich obsah. Jednostranné zaměření soupisů velmi brzy přestalo vyhovovat (www.czso.cz). Již v roce 1777 byl vydán nový konskripční

František Weyr (25. 4. 1879 - 29. 6. 1951)

patent, který se s mírnými změnami a

- Předseda úřadu v letech 1920—1929.

odchylkami stal základem soupisů až do

František

roku 1851. Opět bylo zachyceno veškeré třídění

podle

patřil

úředníky, kteří přešli

přítomné obyvatelstvo, i když nadále bylo detailnější

Weyr

mezi

zemské

do služeb nového

státu a zapojili se do budovaní jeho

sociálního

správních

postavení a věku prováděno pouze u mužů.

i

vědeckých

organizaci.

(www.czso.cz).

Od 80. let 18. století byly na panstvích a městech (později v obcích) založeny tzv.


5

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti populační knihy, v nichž byla zachycena zvlášť každá rodina se všemi členy domácnosti; případné změny (úmrtí, narození atd.) byly do těchto knih zanášeny na základě ohlašovací povinnosti hlavy rodiny (www.czso.cz). Počátky

samostatného

shromažďování

Antonín Boháč (5. 3. 1882 - 27. 12. 1950) -

údajů jsou v Čechách spojeny se jménem

Místopředseda úřadu v letech 1934 až 1941.

Josefa Antonína rytíře Riegera (1742—

Antonín Boháč patři k zakladatelům naši

1795), který byl zakladatelem organizované

demografie a statistiky, českou demografy i

statistické služby a prvním kvalifikovaným

pozvedl na mezinárodni úroveň. V roce 1921

statistikem v Čechách. Získal podporu

zpracovaní

sebraný materiál ve známých „Materialie und

neueren

Statistik

sčítaní

zpracovaní jeho výsledků (připravil plán jeho

ně metodiky. V roce 1787 začal vydávat

alten

první

obyvatelstva ČSR a měl velký podíl na

organizovat statistická šetření a vytvářet pro

zur

zajistil

organizačně

císaře Josefa II. a začal koncipovat a

děrnoštítkovou

technikou).

Podobnou roli měl i při druhem sčítaní v

von

roce

Böhmen“ (www.czso.cz).

1930.

Stal

se

spoluzakladatelem

Československé statistické. V roce 1934 se

30. listopad 1856 lze označit za počátek

stal viceprezidentem SUS. V období 2.

státem organizované statistiky v Českých

světové války se činnost statistiky v Čechách

zemích. Ten den proběhlo první zasedání

a na Moravě omezila a odpovídala válečným

Ústředního výboru pro statistiku polního a

podmínkám

lesního hospodářství Čech jako zvláštního

(www.czso.cz).

i

postaveni

našeho

území

nově utvořeného orgánu c. k. Vlasteneckohospodářské společnosti (www.czso.cz). Další významnou etapu v novodobých dějinách sčítání lidu v Rakousku zahájil zákon přijatý v roce 1869. Na jeho základě bylo na začátku roku 1870 provedeno sčítání lidu, které zachytilo stav ke dni 31. 12. 1869. Zákon dále určoval, že následná statistická šetření mají zachytit stav obyvatelstva v desetiletých obdobích, a to vždy k poslednímu prosinci roku Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

6

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti končícího nulou. Samotné provedení šetření zajišťovaly obce, sčítací jednotkou se stala domácnost. Dotazníky byly vyplňovány majitelem domu nebo „sčítacími komisaři“ na základě ústního sdělení sčítaných osob. Fakticky se jednalo o první sčítání lidu v moderním pojetí, které vytvořilo podmínky pro porovnávání základních demografických údajů od tohoto roku až po současnost. S výsledky sčítání 1869 byla poprvé v širším měřítku seznámena veřejnost. Až do 40. let 19. století byly výsledky soupisů obyvatel pokládány

Dobroslav Krejči (10. 1. 1869 - 24. 7. 1936) -

za tajné či důvěrné (www.czso.cz).

Předseda úřadu v letech 1919—1920. Počátkem

Statistika 19. století nashromáždila velké množství údajů o rozdělení obyvatelstva do skupin podle věku a rodinného stavu, podle mateřské řeči i profese a postavení v povolaní. V roce 1897 byl pak zřízen Zemský statistický úřad Království českého, který se stal prvním skutečně statistickým úřadem

roku 1898 nastoupil do nově vytvořeného Zemského statistického úřadu Království českého. Od 1. 11. 1905 tento úřad vedl ve funkci zástupce přednosty až do jeho začleněni do Státního úřadu statistického v roce 1919. Po vzniku SUS se stal jeho prvním předsedou. Je prakticky tvůrcem prvního čs. zákona o statistice z roku 1919 (www.czso.cz).

na území dnešní České republiky. Poprvé byla soustředěna všechna statistická pracoviště, která až do té doby působila v rámci různých ministerstev a dalších instituci. V roce 1909 vyšla první „Statistická příručka Království českého“, další pak následovala v roce 1913. Zemský statistický úřad se v nich snažil podat veřejnosti výbor z nejdůležitějších statistických dat o Čechách, velmi často s Jan Auerhan (2. 9. 1880 - 9. 6. 1942) - několikaletou retrospektivou a v porovnaní s Předseda úřadu v letech 1929—1939. obdobnými údaji z Moravy, Slezska a cele Statistika podle něj zdaleka neměla být jen monarchie (www.czso.cz). řečí suchých dat, neboť znalcům vypovídá s minimálním zkreslením velmi živě o stavu společnosti. Zvlášť proto se Jan Auerhan Koncem roku 1914 byl přijat „Statistický zabýval problematikou v té době zákon pro Moravu“, který poprvé definoval mimořádně živou — otázkami vystěhovalectví a československých zahraničních menšin (www.czso.cz). Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

7

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zpravodajskou povinnost. Týkal se však jen obci a okresních silničních výborů na území Moravy. Jeho význam spočíval především v tom, že poprvé na části území dnešní ČR vznikla zpravodajská povinnost vůči statistickému úřadu — daný subjekt musí ze zákona povinně poskytnout požadovaná data. Devatenácté století bylo dobou prudkého rozvoje průmyslu, což současně kladlo daleko větší nároky na rozsah a kvalitu statistického zjišťovaní a zpracovaní statistických dat. Lze řičí, že pravě tehdy se začala rodit současna tvař statistiky, která je z velké časti zjišťováním (makro)ekonomických ukazatelů. Ostatně, o prudkém rozmachu průmyslové výroby včetně těžkého průmyslu, zejména železniční sítě, nejlépe vypovídají obsáhle tabulky „Statistické příručky Království českého“ (www.czso.cz). Tři měsíce po vzniku samostatného Československa, přesně 28. ledna 1919, přijalo Revoluční národní shromážděni zákon č. 49 o organizaci statistické služby. Principy tohoto zákona již tehdy odpovídaly principům, na kterých je organizovaná současna statni statistická služba ČR. V roce 1919 byl založen Statni úřad statistický (SUS) jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. Úřad se v období mezi světovými válkami rozvíjel, zdokonaloval a rozšiřoval svoji činnost. K tomu přispělo i úzké sepětí se statistickou teorii. Ve 20. a 30. letech 20. století byla téměř polovina kapacity statistického úřadu věnovaná vědecké a teoretické činnosti (www.czso.cz). V publikaci Československá statistika v prvním desetiletí republiky z roku 1928 byla funkce statní statistiky charakterizovaná takto: „Účelem statistické služby je podávát obraz o stavu a vývoji poměrů v celém statě, jejichž konečným cílem jest dosažen hospodářského blahobytu, mravnosti, zdatnosti a zdraví všeho obyvatelstva. Tyto snahy nemohou však bytí řízeny náhodou nebo tradicionalismem a pouhým instinktem, nýbrž uvědoměle podle planu přesně a soustavně, tedy vědecky. To však předpokládá pravě znalost všech skutečnosti a poměrů ve statích. Zjistit tato fakta soustavně, vystihnout, co je na nich typického, jaké vztahy a vzájemné souvislosti příčinné vykazují, jakými zákonitostmi se řídi jejich vývoj, to je pravě úkolem statistické služby.“ (www.czso.cz). Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

8

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Již při vzniku SUS bylo zřejmě, že pro velká statistická šetřeni, například pro sčítaní lidu, bude nutné zabezpečit potřebné strojní zařízen. Dne 1. dubna 1920 najal SUS na zkoušku 13 děrovacích strojů a 4 třídicí stoje s počitadly od firmy Peres Accounting Machine. První prací na těchto strojích bylo zpracovaní materiálů o přirozené měně obyvatelstva v průběhu válečných let. Strojový park SUS se pak rychle rozrůstal. V roce 1929 měla strojovna SUS 6 automatických děrovacích strojů, 1 ruční děrovačku, 14 strojů třídicích a 4 tabelátory — pracovalo v ni 68 zaměstnanců. V roce 1939 bylo strojově zpracováváno již 19 druhů různých statistik (www.czso.cz). Po roce 1948 se československá statistika (zejména v ekonomické oblasti) zaměřovala zejména na úkoly národohospodářské evidence a kontrolu plněni planu. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se obnovily předpoklady pro budovaní objektivní, nestranné a nestranické statni statistické služby. K 1. 1. 1993 se vznikem ČR převzal ČSU všechny kompetence národního statistického úřadu. Jeho úkoly a postaveni, stejně jako zásady a úkoly fungovaní statni statistické služby v ČR, upravil zákon č. 89/1995 Sb., o statni statistické službě, který byl novelizován k 1. 1. 2001 ve zněni pozdějších předpisů (www.czso.cz). Historie sčítání lidu na území ČR

Sčítání lidu (populační cenzus, soupis obyvatelstva) zjišťuje údaje o stavu obyvatelstva k určitému okamžiku. Jedná se o vyčerpávající, tedy úplné šetření na celém území státu. Jedinečnost sčítaní tkví v získaní informací o obyvatelstvu, domovním a bytovém fondu k jednomu datu. Jedině cenzem lze získat podrobný obraz o úrovni bydlení a jednotlivých typech domácností, zjistit údaje v nejmenším územním detailu, data deklaratorního charakteru (např. národnost apod.), ale také množství údajů o ekonomické aktivitě či dojížďce do zaměstnaní. Navíc možným propojením vytvořených souborů dat o obyvatelstvu a domácnostech s ostatními charakteristikami lze získat například přehled o kvalitě a struktuře bydleni domácnosti a rodin (www.czso.cz). Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

9

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sčítaní patři k nejstarším statistickým akcím vůbec. Na našem území se soupisy obyvatel uskutečnily již ve středověku, kdy byly prováděny k vojenským a daňovým účelům. Zpočátku tedy zahrnovaly pouze část populace. Mezi hlavni účely cenzů, které se konaly na území Rakousko-Uherska ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století, patřilo jednak zjištěni aktuálního počtu přítomného obyvatelstva, posléze i směry migrace, dále podchyceni rychlých a výrazných strukturálních změn, kterými tehdejší společnost procházela, a konečně určeni národnostní skladby jednotlivých regionů a míst. Zjišťovaní etnické skladby obyvatelstva se ovšem pro své výrazně politické aspekty stalo velmi sledovanou a kontroverzní časti sčítaní. Sčítaní lidu v roce 1869 se konalo na základě říšského zákona o sčítaní vydaného 29. března 1869, který stanovil stálou desetiletou periodicitu sčítaní s tím, že s výjimkou prvního se všechna další měla konat vždy o půlnoci z 31. prosince na 1. ledna roku končicího nulou. Toto ustanoveni bylo závazné až do zániku Rakousko-Uherska. Z biologických znaků se u obyvatelstva zjišťovaly věk a pohlaví. Zaznamenávaly se připadne fyzické vady (např. v roce 1869 slepota a hluchota), později i mentální vady. Ze společenských znaků se zjišťovala statni příslušnost, rodinný stav, náboženské vyznaní a obcovací řeč, od roku 1880 také gramotnost sčítané osoby, a to dotazem na schopnost čteni a psaní. Otázkou na obcovací řeč byla nepřímo mapovaná etnická skladba obyvatelstva. Z dat sčítaní bylo možno zjistit rovněž ekonomické znaky (např. se obyvatelstvo dělilo podle poměru k povolaní, podle odvětvi činnosti, podle subjektivního povolaní, podle postaveni v hlavním resp. vedlejším povolaní). (www.czso.cz). Poslední sčítaní lidu konané na našem území před první světovou válkou se uskutečnilo v roce 1910. Nově vznikla Československa republika potřebovala znát co nejpodrobnější demografy cca data nově vytvořeného státu. V roce 1919 byl založen Statni úřad statisticky jako novy organ pověřeny celostátními statistickými šetřeními, mezi než patřilo i sčítaní lidu jako jedno z nejdůležitějších. Podle tradice převzaté z monarchie se mělo konat v roce 1920. To však nebylo z mnoha důvodů (především dostatečné přípravy, ale také pro neujasněné hranice Československa) možné. Navíc novy zákon o sčítaní lidu byl přijat teprve 8. dubna Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

10

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1920. Zákon nařizoval provést prve československé sčítaní lidu nejdéle do roka a sčítaní opakovat každých pět let, což byla anglosaská praxe (www.czso.cz). Sčítaní lidu podle nového zákona č. 256/1920 Sb. se uskutečnilo 15. února 1921. Jeho obsah se poněkud lišil od předválečných sčítaní, byl však proveden opět za přítomné obyvatelstvo (nikoli obyvatelstvo bydlící). Za důležitou charakteristiku se považovalo zjištění povolaní obyvatelstva, i když nutno poznamenat, že byla zjišťovaná ekonomická aktivita podle hospodářských odvětvi a nikoli za klasické povolaní (profese). Nebylo však zjišťováno vedlejší povolaní a nemovitý majetek. Druhé československé sčítaní lidu se mělo podle zákona č. 256/1920 Sb. konat již v roce 1925. Hospodářské důvody i vliv praxe převažující ve většině zemi světa, a to pořádat cenzy s desetiletou periodicitou, nakonec vedly k tomu, že zákonem č. 47/1927 Sb. bylo konaní druhého československého sčítaní stanoveno na 1. prosinec 1930. Obsah sčítaní byl v několika směrech rozšířen. Z nových znaků zařazených do sčítaní je třeba uvést šetřeni o minulem bydlišti sčítaných, pokud osoba nebyla sečtena v obci svého narození (rodáci). Dále se zjišťovalo místo, odkud se sčítaná osoba přistěhovala do místa, kde byla nyní sčítaná. Za nejvýznamnější je však považováno zjišťovaní údajů o plodnosti žen. Výsledky sčítaní lidu 1930 byly vydaný v osmi svazcích Československé statistiky a zpracovaní údajů o bytech pak v samostatném svazku. Další sčítaní lidu se mělo uskutečnit v roce 1940. Jeho konaní na okleštěném území Protektorátu Čechy a Morava zabránili češti politici a demografové s odůvodněním nepřipravenosti a hlavně s úmyslem neposkytnout okupační mocnosti spolehlivé podklady pro válečné hospodářství. První povalečné soupisy z let 1946 a 1947 v obnoveném Československu představovaly pouze dílčí akce a sčítaní lidu proběhlo až v roce 1950 (www.czso.cz). K prvnímu sčítaní po roce 1945 došlo 1. března 1950. Jelikož se současně uskutečnil také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů, používalo se pro celou akci nazvu „národní sčítaní 1950. Toto sčítaní bylo posledním našim sčítaným zpracovaným za Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

11

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti tzv. přítomné obyvatelstvo a nadlouho posledním, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím (k opětovnému zařazeni otázky na náboženské vyznaní došlo až při sčítaní 1991). Podstatnou změnou oproti sčítaní 1930 pak byla nova deci nice národnosti, podle které se národnosti rozuměla příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlasy. Sčítaní bylo dále prvním na území Československa, zahrnujícím v plném uzemním rozsahu sčítaní domů a bytů, ale tehdy se ještě nepodařilo získaná data o obyvatelstvu a objektech bydleni vzájemně propojit. Výsledky sčítaní byly publikovaný postupně jako neveřejné a s omezeným počtem výtisků. Tiskem byly vydaný v nízkém nakladu až v letech 1957—1958, a to ve 4 svazcích pod společným názvem Sčítaní lidu a soupis domů a bytů v republice Československé ke dni 1. Března 1950. Pro veřejnost byla data sčítaní 1950 uvolněna po odtajněni až v roce 1962. I když bylo sčítaní 1950 připraveno ve velmi složitých podmínkách a ví se o nedostatcích, jeho výsledky jsou cenné, a to nejen pro zachyceni všech důsledků válečných a povalečných události ve změnách počtu a složeni obyvatelstva, ale především v postiženi odsunu německého a výměny maďarského obyvatelstva, reemigrace a přesídleni statisíců osob, zvláště do pohraničí českých zemi (www.czso.cz). Poslední československé sčítaní lidu se uskutečnilo 3. Března 1991. Na základě mezinárodních doporučeni přijatých Evropskou hospodářskou komisi OSN byla do sčítaní znovu zařazena otázka na mateřsky jazyk a na trvale bydliště v době narozeni sčítané osoby. Zpracovaní bylo opět provedeno za obyvatelstvo trvale bydlící. Rychle se měniči společensko-politická situace po listopadu 1989 se odrazila v závěrečné fázi připrav sčítaní, a to hlavně v obsahových a metodických změnách. Opětovně byla do sčítacích tiskopisů zařazena otázka na náboženské vyznaní sčítané osoby. Oproti sčítaní 1980 došlo k některým změnám ve způsobu zjišťovaní a zpracovaní ekonomické aktivity a společenské skupiny. Velmi výrazná změna se tykala i klasifikace národnosti. Navíc údaje o národnosti se nemusely shodovat se zápisem v občanském průkazu či jinem osobním dokladu (www.czso.cz). Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

12

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sčítaní lidu, domů a bytů v roce 2001 proběhlo v souladu s metodickými doporučeními OSN a Statistického úřadu Evropských společenství (Eurostatu) opětovně formou sebe sčítaní, tj. každá osoba vyplňovala za sebe, za své děti, případně za další osoby domácnosti příslušné sčítací tiskopisy. Sčítací formuláře předávali do domácnosti sčítací komisaři, kteří je vyplněné následně přebírali zpět. Po převzetí vyplněných sčítacích tiskopisů od občanů provedli sčítací komisaři kontrolu vyplněni za příslušný sčítací obvod, zkompletovali postupně materiál za jednotlivé domy, připravovali podklady pro tzv. předběžné výsledky sčítaní a zpracovaný podkladový materiál předali sčítacím revizorům. Ti po následných kontrolách všechny vyplněné tiskopisy a formuláře odevzdali na jednotlivá okresní pracoviště Českého statistického úřadu, kde byla provedena sumarizace předběžných výsledků za obce a okres. Celkem bylo při SLDB 2001 zjišťováno 26 údajů o osobách, 18 údajů o bytech a bydleni a 12 údajů o domech, a to pomoci tři formulářů: Sčítacího listu osob, Bytového listu a Domovního listu. Sčítaní dále podléhaly všechny domy určené k bydleni, resp. všechny byty, tedy i neobydlené. Na rozdíl od předcházejících cenzů byly některé dříve zjišťované údaje vypuštěny a naopak se objevily dotazy nove či nově formulované. Mezi nově zařazené otázky v seznamu zjišťovaných ukazatelů o obyvatelstvu patři dotaz na připadne druhé nebo další zaměstnaní sčítané osoby. Obdobně jako při minulem sčítaní byly národnost jakož i náboženské vyznaní zjišťovaný důsledně deklaratorně, tzn. že občane se svobodně, podle vlastního přesvědčeni a tedy i v naprostém souladu s ustanovením Listiny základních lidských prav a svobod k teto otázce vyjádřili. Z údajů mapujících vybaveni domácnosti byl do sčítacího tiskopisu nově zařazen dotaz na vybaveni bytové domácnosti počítačem, ale zároveň byly vypuštěny otázky sledující vybavenost domácnosti mrazničkou, automatickou pračkou a televizorem (www.czso.cz).


13

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Činnosti ČSU

Poslaným Českého statistického úřadu je shromažďovat, zpracovávat a šířit statistické informace. Tyto informace můžeme tematicky rozdělit do několika základních oblasti (www.czso.cz): souborné informace - ročenky, analýzy, informace o regionech, městech a obcích, životní prostředí, zemědělství, práce, sociální statistiky, školství, kultura, zdravotnictví, obyvatelstvo, makroekonomika, zahraniční obchod, ceny, průmysl, stavebnictví, služby, volby. ČSU věnuje velkou pozornost metodice sběru a přípravy statistických dat, tak aby byla v souladu se standardy Evropské unie. V rámci jednotné metodiky vydává také statistické klasifikace (Odvětvová klasifikace ekonomických činnosti OKEČ, Standardní klasifikace produkce SKP, Klasifikace zaměstnaní KZAM) a číselníky (Číselník obci s rozšířenou působnosti). Velmi důležitou oblasti činnosti ČSU jsou registry — jedna se zejména o Registr ekonomických subjektů a Registr sčítacích obvodů (www.czso.cz). ČSU dále plní zásadní roli ve volbách. Hlavním úkolem ČSÚ ve volbách je však zajištění technického zpracování výsledků hlasování ve volbách obecních, krajských a parlamentních (tj. do Poslanecké sněmovny a do Senátu) a ve volbách do Evropského parlamentu.


14

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ČSU provozuje knihovnu a studovnu. Veškeré informace o našich publikacích mohou nyní uživatele najit v on-line katalogu, který je přístupny přes webové stránky ČSU. ČSU provozuje také Registr ekonomických subjektů ČR (RES). Údaje o ekonomických subjektech v Registru ekonomických subjektů jsou z podstatné části veřejné. Český statistický úřad přiděluje IČO ostatním ekonomickým subjektům, tj.: právnickým osobám, které vznikají jiným způsobem než zápisem do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku nebo rejstříku obecně prospěšných společnosti vedených obchodními soudy, které nejsou v evidenci občanských sdruženi a v evidenci politických stran a hnuti ministerstva vnitra nebo v evidenci církvi a náboženských společnosti ministerstva kultury, které nejsou školskými právnickými osobami organizačním složkám státu; fyzickým osobám s oprávněním k podnikatelské činnosti vydaným jiným organem než živnostenským úřadem (www.czso.cz).


15


Portál Regionálních informačních servisů Regionální Informační Servisy (RIS) jsou spravovány Centrem pro regionální rozvoj České republiky (CRR ČR). Na těchto stránkách naleznete informace z oblasti krajů, okresů a obcí s rozšířenou působností se zaměřením zejména na (www.risy.cz): hospodářské prostředí, životní prostřední, sociální prostředí, administrativní členění, samosprávu, veřejnou správu, dotace. Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) je státní příspěvková organizace, založená Ministerstvem pro místní rozvoj, která již od roku 1997 aktivně podporuje regionální politiku vlády

ČR.

Cílem na internetu volně přístupných aplikací (RIS a Mapový Server CRR ČR), které CRR ČR spravuje a vyvíjí, bylo shromáždit a provázat různorodé datové zdroje informující o České republice a jednotlivých regionech a zpřístupnit jejich výstupy zejména ústředním orgánům. Regionálně i centrálně zjišťovaná data si ale postupně našla uplatnění také u širší odborné veřejnosti, jakou je například samospráva, podnikatelská sféra nebo pedagogové či studenti všech úrovní škol (www.risy.cz). Portál Regionálních informačních servisů nabízí informace tříděné podle území regionů soudržnosti NUTS II, krajů (NUTS III), okresů (LAU 1) i obcí s rozšířenou působností (ORP) včetně informací o jednotlivých obcích (LAU 2). Celkem jde o 13 krajských samostatných regionálních informačních servisů (mimo Prahu) v jednotné struktuře dat, 2


16

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti turistické weby RIS Šumava (v české a německé verzi) a RIS Beskydy (v české a polské verzi) a soustavu Vyhledávačů z dostupných databází RIS. Velmi silným podpůrným nástrojem je Mapový Server CRR ČR (mapy.crr.cz). Jeho cílem je zobrazovat účinně množství specifických dat z Regionálního informačního servisu (RIS) nad mapovými podklady různých měřítek, a tím dodat uživateli i nezbytnou povědomost o regionálním rozvoji území. K dispozici jsou rastrové i vektorové mapové podklady v různých měřítkách až po úroveň katastrálních map včetně vektorových dat přeshraničí - SABE. Z kombinací dat obou systémů vytváří CRR ČR unikátní mapové kompozice o čerpání peněz z programů EU, propagační postery a jiné materiály. Tyto si může zájemce jednoduše stáhnout do svého počítače. Portál Regionálních Informačních Servisů byl založen na základě usnesení vlády č. 682/2000 o Strategii regionálního rozvoje České republiky (www.risy.cz).


17


Ministerstva a jiní poskytované informace Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, pohřebnictví (www.mmr.cz). Kromě výkonu výše uvedených kompetencí ministerstvo pro místní rozvoj spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, plní roli Národního koordinačního orgánu (NOK), který stanovuje jednotný rámec pro řízení a provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v České republice, zabezpečuje činnosti spojené s Kohezní politikou EU v ČR, která je zaměřena na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů ČR a na sbližování ekonomické úrovně ČR s EU, zabezpečuje účast ČR v Územní agendě EU, která vytváří strategický a akční rámec územního rozvoje Evropy s vazbou na národní koncepce územního rozvoje, poskytuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením a zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur (www.mmr.cz). Významný zdroje informací pro regionální analýzu jsou zejména oborově příslušné strategie, zejména Strategie regionálních rozvoje ČR. MMR je dále významným zdrojem pro informace o využití prostředí EU.


18

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí je dle kompetenčního zákona (zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, kompetenční zákon)

ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce,

zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální péči, péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky. Pro regionální analýzu je významným informačním zdrojem Integrovaný portál MPSV (viz http://portal.mpsv.cz/sz), kde lze nalézt relativně přesné informace týkající se trhu práce. Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro průmyslovou politiku, energetickou politiku, obchodní politiku v kontextu jednotného trhu EU, proexportní politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky a využívání nerostného bohatství, podporu podnikání a investování v oblasti zpracovatelského průmyslu i průmyslového výzkumu a vývoje, techniky a technologií včetně využití evropských fondů v této oblasti, vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů v kontextu evropské spotřebitelské politiky, podporu malých a středních podniků, s výjimkou regionální podpory podnikání, a pro rozvoj živnostenského podnikání a využívání evropských fondů v této oblasti, technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, elektronické komunikace a poštovní služby. Ministerstvo průmyslu a obchodu koordinuje přípravu legislativy a implementace evropského práva v působnosti resortu, koordinuje zahraničně obchodní politiku ČR ve vztahu k jednotlivým státům, zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně komoditních dohod, realizuje obchodní a ekonomickou spolupráci s ES, ESVO, OECD, WTO a jinými mezinárodními organizacemi a integračními Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

19

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupeními, řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím, posuzuje dovoz dumpingových výrobků a výrobků dvojího užití a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků, dohlíží na provádění obchodní inspekce a inspekce v oblasti energetiky, na oblast puncovnictví a zkoušení drahých kovů i na oblast zkoušení zbraní a střeliva. Organizace přímo řízené Ministerstvem průmyslu a obchodu (stav k 1.1.2010) jsou Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Státní energetická inspekce, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade, Český metrologický institut, Státní výzkumný ústav materiálu, Státní výzkumný ústav, Správa služeb Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje celou řadu informací v rámci své působnosti (viz www.mpo.cz a www.czechinvest.cz).


20


Česká národní banka ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet, kterými jsou: finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní fondy, účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Česká národní banka poskytuje specifické statistiky, např. příliv a odliv přímých zahraničních investic vč. regionálního členění (viz www.cnb.cz).


21


Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (výtah ze zákona) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropských společenství a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Zákon se nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinné subjekty poskytují informace žadateli na základě žádosti nebo zveřejněním. Každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace: a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost,


22

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob, c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat, d) postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat, e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí, f) sazebník úhrad za poskytování informací, g) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací, h) výhradní licence poskytnuté podle tohoto zákona, i) usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad dle tohoto zákona, j) adresu elektronické podatelny. Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit: a) právní předpisy vydávané v rámci jeho působnosti, b) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii.


23

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích, poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých informací postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou skutečnost, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne. Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství. Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. Povinný subjekt posoudí žádost a: a) brání-li nedostatek údajů o žadateli vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, vyzve žadatele ve lhůtě 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,


24

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti, c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli. O postupu při poskytování informace se pořídí záznam. Lhůtu pro poskytnutí informace může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí žádosti"), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost, ztrácí nárok na úhradu nákladů. Každý povinný subjekt musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací podle tohoto zákona obsahující následující údaje: a) počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti, Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

25

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí, c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů právního zastoupení, d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence, e) počet stížností, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení, f) další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000.


26


Metody a techniky využívané socioekonomickou geografií pro zhodnocení sociekonomického rozvoje s regionální dimezí


27


Měření koncentrace Koncentrační procesy můžeme jednoduše měřit na základě výpočtu koncentračních indexů a koeficientů. Těmito indexy a koeficienty jsou: koeficient specializace Pij=(Xij/Yi)*100, kde Xij – počet pracovníků v i-tém odvětví v j-tém kraji, Yi – počet pracovníků v daném odvětví celkem. Údaj udává, jakým procentem se podílí region na daném odvětví (dle počtu zaměstnanců). koeficient osídlení1 SPj=(Sj/S)*100, kde Sj – počet obyvatel j-tého kraje, S – počet obyvatel celkem. Údaj udává, jaké procento obyvatel z daného celku žije v daném kraji. nebo koeficient rozložení zaměstnanosti KRj=(Xj/X)*100, kde Xj je počet zaměstnaných v j-téma kraji celkem, X – počet zaměstnaných celkem. Údaj udává, jaké procento zaměstnaných z daného celku pracuje v daném kraji. index lokalizace Lij=Pij/SPj, 1

Koeficient osídlení je možno ve výpočtech a při konstrukci Lorenzovy křivky nahradit poměrem zaměstnaní

v j-tém kraji celkem/zaměstnaní celkem (tj. KRj=Xj/X).


28

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti tento index ukazuje, zda je dané odvětví v daném regionu zastoupeno neproporcionálně (pro Lij>1), podproporcionálně (pro Lij<1) nebo proporcionálně (pro Lij=1) vzhledem k počtu obyvatel. koeficient zaměstnanosti Rij=(Xij/Zj)*100, kde Xij – počet pracovníků v i-tém odvětví v j-tém kraji, Zj – počet zaměstnaných v j-tém kraji. Údaj udává, jaký je podíl daného odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji. koeficient lokalizace KLi=[∑kladných(Pij-SPj)]/100, který dokládá (ne)rovnoměrnost v rozmístění daného odvětví dle počtu zaměstnanců. KLi=0 znamená, že odvětví je z hlediska zaměstnanců rovnoměrně rozmístěné dle počtu obyvatel, KLi=1 je nereálná hodnota, která znamená, že region bez jediného obyvatele se podílí na zaměstnanosti daného odvětví 100 procent. koeficient specializace KSij=(Rij*Pij)/100, tento index udává podíl (v procentech) zaměstnaných daného odvětví v daném kraji na celkovém počtu zaměstnaných (všech odvětví v celkem, tj. v celé zemi). index odvětvové koncentrace IK = (PLK/P)*2, Kde PLK je plocha, kterou svírá Lorenzova křivka s diagonálou a P je plocha čtverce. Lorenzova křivka (křivka lokalizace)


29

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Lorencova křivka znázorňuje vztah mezi zastoupením daného odvětví a počtem obyvatel. Konstruuje se tak, že je nejprve třeba sestupně seřadit Lij (index lokalizace). Následně je třeba na osu x nanášet kumulované součty koeficientů osídlení (∑SPj) a na osu y kumulované součty koeficientů specializace (∑Pij). Koncentrační analýzu lze provést také graficky. Na otázku je možno identifikovat významné póly automobilové produkce v ČR, např. Ostravsko, Liberecko, Praha, Mladoboleslavsko, Plzeňsko, z menších lokalit např. Zlínsko-otrokovická aglomerace.

Obrázek č. 1: Lokalizace firem automobilového průmyslu v ČR Zdroj: Ivana Linhartová (Diplomová práce)


30


Sestavení souhrnného ukazatele – metoda MasteCard Metoda MasterCard byla vyvinuta v rámci dlouhodobého projektu společnosti MasterCard, CzechTop 100 a Vysoké školy ekonomické v Praze. Metoda se zaměřuje na vytvoření souhrnného indexu (jedno číslo) z různých indikátorů. Tato metoda vychází ze systému hodnocení veřejných, kdy je daná nabídka porovnávána s nejvýhodnější nabídkou. Postup realizace metody MasterCard je následující. Nejprve je vhodné vytvořit přehlednou tabulku indikátorů vhodných pro sestavení souhrnného indexu. Následně je třeba data upravit tak, aby neobsahovala záporné hodnoty. Pokud například je součástí indexu migrace, které může dosáhnout záporných hodnot, lze tento ukazatel upravit tak, že k hodnotám všech regionů je připočtena taková konstanta, která převede data do kladných hodnot. V dalším kroku jsou hodnoty u všech regionů porovnávány s nejpříznivější hodnotou. Následně je třeba stanovit váhy pro jednotlivé indikátory. Ty jsou následně korigovány za využití směrodatné odchylky. Následuje dopočet celkového indexu. Vše dokresluje následující příklad, kdy je na základě HDP a nezaměstnanosti hodnocena ekonomická situace krajů v rámci NUTS II Severovýchod: Výchozí data:

LBK HKK PAK

HDP na obyv. v Kč 365235 356214 362451

Nezaměstnanost (v %) 5 7 4

Přepočet vůči nejlepší hodnotě:

LBK HKK PAK

HDP na obyv. v Kč 100,0% 97,5% 99,2%

Nezaměstnanost (v %) 80,0% 57,1% 100,0%


31


V případě HDP platí „vyšší hodnota je lepší“, proto je jako nejlepší hodnota označena 365 235 Kč (LBK), která je využita jako jmenovatel. V případě nezaměstnanosti platí „nižší hodnota je lepší“ a jako nepříznivější hodnota je označena 4 % (PAK), která je využita v čitateli (jmenovatel je u různých krajů různý). Stanovení vah (např. expertní metodou): HDP na obyv. v Kč Nezaměstnanost (v %) LBK 40% 60% Vyšší váha je dána nezaměstnanosti (60%). Stavení směrodatné odchylky: HDP na obyv. v Kč 0,010326686

Nezaměstnanost (v %) 0,175093108

Celkem 0,185419794

Úprava vah za využití směrodatné odchylky: HDP na obyv. v Kč 3873,459389

Nezaměstnanost (v %) 342,6748247

Expertně stanovená váha je dělena směrodatnou odchylkou. Upravené váhy jsou následně upraveny tak, aby dohromady dávali 100 % a jejích poměr se nezměnil, tj. upravené váhy jsou děleny sumou vah (celkem): HDP na obyv. v Kč 3873,459389 91,9%

Nezaměstnanost (v %) 342,6748247 8,1%

Celkem 4216,134213 100,0%


32

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Po opraveně vah lze následně určit celkový index ekonomické situace krajů v rámci NUTS II Severovýchod, kdy je přepočet vůči nejlepší hodnotě násoben upravenými váhami:

LBK HKK PAK

HDP na obyv. v Kč 91,9% 89,6% 91,2%

Nezaměstnanost (v %) 6,5% 4,6% 8,1%

Celkem 98,4% 94,2% 99,3%

Na základě daných (hypotetických) hodnot HDP a nezaměstnanosti byl sestaven index hodnotící ekonomickou situaci krajů v rámci NUTS II Severovýchod. Nejlépe lze hodnotit situaci v Pardubickém kraji (hodnota indexu 99,3%), následují Liberecký kraj (98,4%) a Královéhradecký kraj (94,2%). Maximální možná hodnota je 100 %, tj. situace, kdy je region nejlepší ve všech sledovaných indikátorech.


33


Geografická analýza obyvatelstva a sídel Nejčastěji používaným ukazatelem rozmístění obyvatelstva je obecná hustota zalidnění. Je určen jako poměr počtu obyvatel a plochy území (Toušek a kol., 2008): h = S/P, kde S je počet obyvatel, P je jednotka plochy (obvykle km2). Na obecnou hustotu osídlení navazují specifické hustoty zalidnění, např. hustota zalidnění na zastavěnou plochu, na zemědělskou půdu, na ornou půdu apod. Pro výpočet je obvykle využívá střední stav obyvatelstva, který je počítá jako aritmetický průměr např. z počtu obyvatel k 1. 1. a 31. 12. Mezi základní hlediska, podle kterých lze členit obyvatelstvo, patří pohlaví, věk, národnost, jazyk, náboženství, vzdělání nebo ekonomická aktivita. Strukturu obyvatelstva podle pohlaví a věku lze vyjádřit koeficientem feminity udávající podíl žen na celkové populaci. Obdobně koeficient maskulinity udává podíl mužů na celkové populaci. Index maskulinity (feminity) udává vzájemný podíl osob jednoho pohlaví vůči druhému. Obvykle se uvádí v procentech. Z hlediska věku je klíčovým ukazatelem průměrný věk, dále věkový medián (dělí populaci na 2 stejně velké skupiny) a modus (modální věk), tj. věk, který se nejčastěji vyskytuje v populaci. Dalším často používaným ukazatelem je index staří vyjadřující podíl populace 65+ vůči populaci 0 – 14. Další významnou kategorií v členění populace představuje dělení na ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo. Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou zahrnuti zaměstnanci, podnikatelé, pracující důchodci, pracující studenty a učni, ženy na mateřské dovolené mezi 28 Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

34

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti a 37 týdnem, osoby ve výkonu trestu a nezaměstnané osoby. Výsledkem rozdělení je ukazatel (Toušek a kol., 2008): úroveň ekonomické aktivity = ekonomicky aktivní / celkový počet obyvatel, obvykle se uvádí v procentech. Dalším využívaným ukazatelem je míra ekonomické aktivity vyjadřující podíl osob v produktivním věku 15 až 64 let k celkové populaci. Tyto ukazatele doplňují standardně využívané ukazatele trhu práce, tj. nezaměstnanost, dlouhodobou nezaměstnanost, počet uchazečů na 1 volné pracovní místo apod. Na základě počtu pracujících je možno také určit podíl jednotlivých sektorů na národním hospodářství, tj. primér (zemědělství, lesnictví, myslivost a rybolov), sekundér (průmysl a stavebnictví), terciér (obchod, opravy motorových vozidel, ubytování a stravování, doprava, skladování a spoje) a kvartér (práce s daty, školství, výzkum a vývoj, finanční služby, zdravotnictví, sociální služby). Z hlediska dynamiky obyvatelstva lze identifikovat tři základní kategorie (Toušek a kol., 2008): přirozený pohyb obyvatelstva, mechanický pohyb obyvatelstva, sociálně-ekonomický pohyb. Přirozený pohyb obyvatel vzniká tím, že se obyvatelé rodí a umírání. Používají se zde zejména následující ukazatele (Toušek a kol., 2008): hrubá míra celkové porodnosti (natalita) = N/S * 1000, kde N je počet narozených, hrubá míra plodnosti (fertilita) = N/F15-49 * 1000, Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

35

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kde F15-49 je počet žen v reprodukčním věku. Pro zajištění prosté reprodukce se obvykle uvádí hodnota převyšující 2,1. hrubá míra úmrtnosti = M/S * 1000, Kde M je počet zemřelých ve sledovaném období. Pro vyjádření např. kvality zdravotní péče států se používá specifická úmrtnost, např. kojenecká (do 1 roku dítěte), novorozenecká (0 – 27 dní), dětská (do 5 let). střední délka života (naděje na dožití) Vyjadřuje počet let, kterých se v průměru ještě dožije osoba v určitém věku za jinak nezměněných podmínek (nejdelší je v roce 0). přirozený pohyb obyvatel (pp) = (N – M) / 1000, Při pp je označen za přirozený přírůstek a v případě záporné hodnoty za přirozený úbytek. Pro mechanický pohyb (mobilita) obyvatel je klíčová zejména migrace obyvatel zahrnující imigraci a emigraci (popř. reemigraci či repatriace). Používají se zde zejména následující ukazatele: hrubá míra imigrace (intenzita migrace) = I / S * 1000, kde I je počet imigrantů. hrubá míra emigrace (intenzita emigrace) = E / S * 1000, kde E je počet emigrantů. migrační saldo (ms) = (I – E) * 1000 / S index migračního salda (ims) = MS / I + E


36

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti intenzita migračního obratu (imo) = (I+E) * 1000 / S

Celkový pohyb obyvatel je výsledkem přirozeného a mechanického pohybu obyvatel (Toušek a kol., 2008): cp = N – M + I – E Z hlediska hodnocení kvality života obyvatel je z celosvětového hlediska používán Index lidského rozvoje (Human Develpoment Index – HDI). Pro konstrukci HDI byly u jeho jednotlivých složek stanoveny následující fixní hodnoty minima a maxima (Toušek a kol., 2008): průměrná očekávaná délka života při narození: 25 a 85 let, gramotnost obyvatelstva staršího 15 let: 0 a 100 %, kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhé a třetího stupně: 0 a 100 %, hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu v paritě kupní síly: 100 USD a 40 000 USD. Pro složky HDI platí následující vztah (Toušek a kol., 2008): (aktuální hodnota – minimální hodnota) / (maximální hodnota – minimální hodnota) Pouze u HDP se používají zlogaritmované hodnoty. Celkový výpočet tedy zní (Toušek a kol., 2008): HDI = HDI průměrná očekávaná délka života + 2/3 HDI gramotnost + 1/3 HDI kombinovaná školní docházka + HDI hrubý domácí produkt. Výsledné hodnoty se pohybují zemí hodnotami 0 a 1. Vyspělé státy se pohybují na úrovni 0,8 a více. Nejméně vyspělé státy dosahují hodnoty méně než 0,5.


37


Určení střediskovosti sídla Pro určení střediskovosti sídla je možno použít celou řadu propočtů, zejména indexů. Jedním ze základních je výpočet přebytku významu (Toušek a kol., 2008). V rámci výpočtu přebytku je řešena otázka, zda je ve městě vykazována nadproporcionální či podproporcionální zastoupení služeb ve vztahu k celému regionu. Uvažujme region se 3 městy (A, B, C). Výchozí situaci charakterizuje následující tabulka. Město A

Město B

Město C

Region

Počet bydlících (v tis.)

120

370

95

1500

Počet podnikatelů v obchodu ve skutečnosti (v tis.)

90

80

20

450

Indikátor

V celém regionu připadá na jednoho obyvatele 0,3 podnikatele v obchodu. Pokud by počet podnikatelů ve městech A, B, C odpovídal průměru, byl by počet podnikatelů v obchodu v městě A 36 (120 x 0,3), městě B 111 (370 x 0,3), městě C 28,5 (95 x 0,3). Indikátor Počet podnikatelů v obchodu ve skutečnosti (v tis.) Počet podnikatelů úměrný velikosti sídla (dle průměru regionu) Rozdíl (přebytek významu)

Město A

Město B

Město C

Region

90

80

20

450

36

111

28,5

450

54

-31

-8,5

0

Přebytek významu lze vypočítat jako rozdíl počtu podnikatelů ve skutečnosti a počtu odpovídající počtu obyvatel a průměru regionu. Kladný přebytek významu dle počtu Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

38

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti podnikatelů v obchodu v daném regionu dosahuje pouze město A (54). Město B a město C dosahují záporný přebytek (-31, resp. -8,5). Navazující inovaci představuje „index centrality“. Na rozdíl od běžného přebytku významu, je zde také zohledněna také velikost sídla. Index centrality má následující tvar (Toušek a kol., 2008): C = √ (Bt . mr – Pt . kr), resp. C = √ (Bt . pr/or – Pt . or/pr), , kde Bt je počet obslužných zařízení v sídle, mr je počet obyv. regionu (pr) / počet obslužných zařízení v regionu (or), Pt je počet obyvatel v sídle, kr je počet obslužných zařízení v regionu (or) / počet obyvatel regionu (pr). Za pomoci indexu centrality lze porovnat střediskovost krajských měst. V daném případě je porovnávána střediskovost krajských měst Pardubice, Hradec Králové a Liberec na základě počtu podnikatelských subjektů ve službách. Počet subjektů ve službách je převzat ze www.risy.cz (součet podnikatelských subjektů zařazených do kategorie „obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství“ a „ostatní obchodní služby“). Potřebné údaje pro výpočet jsou následující: Počet obyvatel

Počet subjektů ve službách2

Pardubice

89 245

13 660

Hradec Králové

94 252

15 626

Liberec

99 721

18 499

Česká republika

10 381 130

1 615 923

C Pardubice = √ (Bt . pr/or – Pt . or/pr), C Pardubice = √ (13 660 . 10 381 130 / 1 615 923 – 89 245 . 1 615 923 / 10 381 130) 2

nahrazuje počet obslužných zařízení v sídle


39

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti C Pardubice = √ (87 776 – 13 892) C Pardubice = √ 73 884 C Pardubice = 272 C Hradec Králové = 293 C Liberec = 321 Nejvyšší hodnotu centrality dosahuje Liberecký kraj (321), následují Hradec Králové (293) a Pardubice (272). Určit význam střediskovosti lze také na základě gravitačních modelů. Základní východiskem těchto modelů je poznatek, že interakce mezi dvěma sídly se zvyšuje přímo úměrně s počtem obyvatel a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi. Matematicky lze gravitační modely obecně vyjádřit takto (Toušek a kol., 2008): I ij = f(Pi . Pj) / f(dij) , kde Pi(j) je populace sídla i (j), dij je vzdálenost mezi sídly. V toto konceptu můžeme porovnat např. interakci mezi Prahou a Brnem a Prahou a Libercem. Počet obyvatel Prahy je 1 233 tis. obyvatel, Brna 371 tis. obyvatel, Liberce 100 tis. obyvatel. Vzdálenost mezi Prahou a Brnem je 210 km a vzdálenost mezi Prahou a Libercem je 110 km. I Praha–Brno = 1 233 . 371 / 210 = 2 178 I Praha-Liberec = 1 233 . 100 / 110 = 1 121 V daném případě je interakce mezi Prahou a Brnem více než dvojnásobná v porovnání s interakcí mezi Prahou a Libercem. Později byl počet obyvatel nahrazen tzv. produkční proměnnou (úrovní poptávky) a proměnnou atraktivity (úroveň nabídky). V případě vzdálenosti se jednalo o nahrazení generalizovanou dopravní funkcí (Toušek a kol., 2008). Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

40

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Příkladem gravitačního modelu je Reillyho zákon maloobchodní gravitace (více např. Toušek a kol. 2008).


41


Využití kartografie


42


Techniky ekonomicko-kartografické analýzy Kartografická analýza má řadu výhod. Jsou to zejména názornost, prostorový kontext, rychlá orientace. Kartografie využívá zejména následující techniky. Bodová mapa Bodová mapa představuje znázornění rozmístění studovaného jevu pomocí stejně velkých bodů (obvykle kruhů o malém poloměru), které odpovídají určité hodnotě studovaného jevu. Body lze umístit: •

rovnoměrně po celém území regionu (kartogramová lokalizace),

•

v těch místech, kde se skutečně vyskytují (topografická lokalizace).


43

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obrázek č. 2: Rozložení obyvatelstva Jižní Ameriky (1 bod = 1 mil. obyvatel) Značková mapa Značky různých tvarů a barev nahrazují objekty lokalizované v určitých místech. Tvar a barva vyjadřují kvalitu, velikost značky kvantitu. Důležitá je srozumitelnost legendy. Na rozdíl od bodové metody vyjadřuje více odlišných znaků.

Obrázek č. 3: Významné církevní památky Zdroj: Atlas cestovního ruchu (Vystoupil, J. a kol)


44


Technika izolinií Izolinie představují čáry, které spojují místa se stejnou hodnotou sledovaného jevu. Používá se například v dopravě, kde izochory představují místa stejně geograficky (např. v km) vzdálená od daného místa a izochrony jsou čáry spojující místa stejně časově (např. v min.) vzdálená od daného místa. Známější jsou izolinie s nadmořskou výškou.


45

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obrázek č. 4: Turistická mapa

Technika ohraničených ploch (areálů) Na mapě se vymezují plochy s výskytem daného prostorového jevu, popř. jeho konkrétních hodnot, nebo několika vybraných jevů (areál jejich průniku).

Obrázek č. 5: Hlavní oblasti a centra víkendové a pobytové rekreace a cestovního ruchu


46


Kartogram V kartogramu jsou znázorněny kvalitativní nebo kvantitativní odlišnosti daného jevu v územních jednotkách (obvykle administrativní jednotky) pomocí různých barevných odstínů nebo šrafování.


47


Obrázek č. 6: HDP na obyvatele Zdroj: ESPON Kartodiagram Kartodiagram

představuje

kombinaci

kartogramu

s využitím

diagramu.

Velikost

geometrického tvaru závisí na hodnotě ukazatele. Kartogram (např. nezaměstnanost)


48

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti obohacený o diagram (např. sektorová struktura). Specifický kartogiagram představují piktogramy, kdy místo tradičního diagramu je využit obrázek.

Obrázek č. 7: Městská centra a konkurenceschopnost Zdroj: ESPON


49


Obrázek č. 8: Vysílače (České radiokomunikace) Zdroj: Česká radiokomunikace


50


Technika směr čar pohybu Používá se pro znázornění přemisťování socioekonomických aktivit (cestovní ruch, mezinárodní obchod, doprava). Čáry mohou být lokalizovány přesně (např. sledovat směr komunikace na níž probíhá doprav) nebo přibližně spojovat nejdůležitější body. Znázornění směru obvykle pomocí šipek, tloušťka čáry může vyjadřovat objem nebo intenzitu, lze strukturovat.

Obrázek č. 9: Vysílače (České radiokomunikace) Zdroj: Česká radiokomunikace


51


Strategické regionální plánování


52


Tvorba strategických dokumentů Strategické dokumenty se obvykle skládají ze tří základních částí, kterými jsou úvodní část, analytická část a strategická (návrhová) část. Úvodní část

Obsahem úvodní části je stanovení poslání (účelu) strategie, určení právních a dalších východisek (zákony, nařízení vlády, vyhlášky, usnesení vlády apod.), vymezení výchozích strategických dokumentů, zhodnocení realizace předcházející strategie (pokud tato existuje), stanovení období, pro které je daná strategie přijímána (strategie jsou obvykle přijaty na dobu nejméně pěti let) a termíny pro plánované aktualizace strategie. Analytická část

Účelem analytické části je systematicky charakterizovat dosavadní vývoj. Analytická část regionální strategie obvykle obsahuje tři základní části. První částí je charakteristika vývoje oblasti, na kterou se příslušná veřejná politika zaměřuje (např. regionální rozvoj, bydlení, cestovní ruch apod.). Tato analýza musí komplexně charakterizovat celou šíři dané oblasti. Druhá část se zaměřuje na dosavadní fungování dané veřejné politiky, na kterou se strategie zaměřuje (např. regionální politika, územní plánování, bytová politika, politika cestovního ruchu, hospodářská a sociální soudržnost). Popis fungování dané veřejné politiky musí zahrnovat celou šíři dané veřejné politiky. Tato druhá část mimo jiné obsahuje také vazby dané veřejné politiky na souvztažné veřejné politiky. V rámci analytické části již musí být určeny hlavní rozvojové faktory dané oblasti, kterou daná strategie řeší. Tyto faktory jsou stanoveny tak, aby mohl být jejich vývoj sledován za Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

53

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti pomoci indikátorů (např. faktor „snížení nezaměstnanosti v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti“ s měřitelnými indikátory „registrovaná míra nezaměstnanosti v okresech a správním obvodu obcí s rozšířenou působností“ a „registrovaná míra nezaměstnanosti“ nebo faktor „růst bytové výstavby“ s indikátorem „počet dokončených bytů na 1000 obyvatel“ a „počet zahájených bytů na 1000 obyvatel“). Pro analýzu fungování veřejné politiky se také využívá kvantifikovatelných ukazatelů, pokud to podmínky dovolují (např. finanční analýza dotačních programů zahrnující náklady na realizaci dotačních programu a jejich přínosy). Analytická část je zakončena SWOT analýzou (rozdělení charakteristik na silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby), kde silné stránky jsou chápány jako pozitivní současná charakteristika, slabé stránky jako negativní současná charakteristika, příležitosti jako pozitivní charakteristika, o které se předpokládá, že se projeví v budoucnosti, hrozby jako negativní charakteristika, která se pravděpodobně projeví v budoucnosti. Hlavním smyslem SWOT analýzy je utřídit poznatky podle jejich významu pro rozvoj dané veřejné politiky. Cílem SWOT analýzy je nalézt oblasti, ve kterých je nejvíce rozporů, jejichž odstranění slibuje co největší zlepšení při vynaložení co nejmenšího množství prostředků. Charakteristiky mohou být rozděleny do více SWOT analýz. První SWOT analýza popisuje oblast, na kterou se příslušná veřejná politika zaměřuje. Druhá se pak může zaměřit přímo na danou veřejnou politiku. Strategická (návrhová) část

Strategická část nejprve určuje hlavní rozvojové problémy. Rozvojovým problémem je nedostatečné využití některého rozvojového faktoru (rozvojová šance) nebo přecenění významu některého rozvojového faktoru (rozvojová bariéra). Příkladem rozvojové šance je


54

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti nedostatečně využitý potenciál cestovního ruchu. Příkladem rozvojové bariéry byla např. existence nevhodné legislativy. Po určení rozvojových šancí a bariér následuje vymezení směřování reginu, tj. stanovení poslání, vize, globálního cíle, principů, strategických cílů, dílčích cílů a opatření vč. určení navazujících kvantifikovatelných indikátorů jejich plnění. Obecně platí že, jako cíl je chápán žádoucí budoucí stav, kterého má být dosaženo. Poslání stručně shrnuje praktický účel existence regionu – „proč potřebujeme regionu a jeho aktivity“. Vize představuje obecný cíl regionu a je odvozena od poslání. Vize popisuje budoucí žádoucí stav vztahující se k celé šíři dané veřejné politiky. K dosažení tohoto stavu musí dany region významnou měrou přispívat (jeho dosažení musí být schopna významně ovlivnit). Principy jsou obecné zásady pro aktivit regionu. Nejsou cíli. Prochází napříč všemi cíli a opatřeními (např. „evropské“ principy doplňkovosti, partnerství, subsidiarity…). Globální cíl představuje komplexní, charakteristický, dosažitelný cíl daného regionu pro období platnosti strategie vycházející z vize a poslání. Na globální cíl navazuje několik (tři a více) strategických cílů konkretizujících globální cíl v hlavních směrech. Na strategické cíle navazují konkrétnější dílčí cíle, které mohou být uskupeny do několika oblastí, resp. os. Na stanovené cíle navazuje soubor opatření resp. programů. Další rozpracování strategie může mít formu akčního plánu zahrnujícího konkrétní kroky k naplňování cílů a opatření formou projektů, aktivit, akcí apod. Akční plán může být aktualizován (např. po dvou letech) dle potřeb regionu aniž by byly měněny cíle a principy dané veřejné politiky.


55

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Integrovanou součástí strategické části jsou indikátory plnění cílů. Indikátory jsou přiřazeny ke každému globálnímu, strategickému a dílčímu cíli. Pokud to podmínky dovolují je indikátor přiřazen i ke každému opatření. Strategická část dále obsahuje finanční rámec realizace dané veřejné politiky pro dané období příslušné strategie. Součástí strategie je popis organizační struktury a procesů implementace dané strategie a stanovení termínů pro vyhodnocení plnění cílů stanovených ve strategii.


56



57

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obrázek č. 10: Schéma strategie, zdroj: autor

Zdroje Toušek a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie, Nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň, 411 s. Český statistický úřad, www.czso.cz Regionální informační servis, www.risy.cz Ministerstvo pro místní rozvoj, www.mmr.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu, www.mpo.cz Agentura CzechInvest, www.czechinvest.cz Česká národní banka, www.cnb.cz ESPON, www.espon.eu


58


Příloha č. 1: Statut České statistického úřadu

STATUT Českého statistického úřadu Statut Českého statistického úřadu schválený usnesením vlády České republiky číslo 1160 ze dne 7. listopadu 2001, ve znění usnesení vlády České republiky číslo 682 ze dne 18. června 2007 Článek 1 Úvodní ustanovení

Tento statut upravuje v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, postavení Českého statistického úřadu (dále jen „Úřad“), jeho hlavní úkoly, organizaci, hospodaření a vztah k veřejnosti, k ostatním orgánům státní správy a územní samosprávy.

Článek 2 Zřízení, postavení a sídlo Úřadu

1/ Úřad je ústředním orgánem státní správy České republiky. 2/ Úřad byl zřízen dne 8. ledna 1969 zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.1) Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

59

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 3/ Sídlem Úřadu je Praha. V jednotlivých krajích České republiky působí dislokovaná pracoviště, která jsou součástí organizační struktury Úřadu.

Článek 3 Poslání Úřadu

1/ Základním posláním Úřadu je vytvářet objektivní a ucelený obraz ekonomického, sociálního, demografického a ekologického vývoje České republiky a jejích částí. K tomu účelu Úřad vyvíjí na základě osvojených vědeckých poznatků a vlastní výzkumné a vývojové činnosti metody a nástroje pro zachycení stávajících a nových jevů a procesů ve společnosti, včetně jejich vzájemných vztahů a podmíněností. Získaná statistická data analyzuje a údaje o směrech vývoje porovnává s mezinárodním vývojem. Zajišťuje srovnatelnost (věcnou, metodickou a časovou) statistických dat ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku. Poskytuje komplexní statistické podklady a zajišťuje úplnou harmonizaci metodických nástrojů, zásad a předpisů s platností pro celou státní statistickou službu České republiky s předpisy Evropské unie. 2/ Úřad vede statistické registry (registr ekonomických subjektů a registr sčítacích obvodů a budov) a vytváří zemědělský registr, které slouží především statistickým účelům celé státní statistické služby České republiky. Pro poskytování údajů z těchto registrů platí ustanovení § 20 odst. 7 a 8, § 20a odst. 10 a 11 a § 20b odst. 4 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 3/ Úřad připravuje a aktualizuje na základě soustavného studia mezinárodních odborných poznatků soustavy jednotlivých dílčích metodických nástrojů (zejména statistické klasifikace


60

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti a číselníky, metodické popisy statistických ukazatelů, systém metadat, matematickostatistické metody pro statistické účely) a zajišťuje jejich mezinárodní srovnatelnost. 4/ Úřad koordinuje státní statistickou službu v rámci České republiky. 5/ Úřad v souladu s platnými zákony2) zajišťuje nezávislé zpracování a publikování výsledků voleb a referenda. 6/ Výsledky své činnosti Úřad zveřejňuje formou tištěných publikací, na elektronických nosičích a v elektronické podobě umožňující dálkový přístup (internet). 7/ Úřad v rozsahu jím vykonávané státní statistické služby zajišťuje povinnost České republiky informovat mezinárodní vládní organizace na úseku oficiální statistiky.

Článek 4 Zásady činnosti Úřadu

1/ Při výkonu svých činností se Úřad řídí právními předpisy, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, tímto statutem a usneseními vlády. 2/ Úřad plně respektuje zásadu nezávislosti a nestrannosti statistické služby. 3/ Úřad důsledně dbá na zajištění ochrany důvěrnosti veškerých individuálních a důvěrných statistických údajů, které získal v rámci vlastních statistických zjišťování, ze zjišťování prováděných jinými pracovišti státní statistické služby a z administrativních zdrojů. Veškerým získaným údajům poskytuje ochranu a používá je výhradně pro statistické účely.


61

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 4/ Při vytváření statistických informací postupuje Úřad tak, aby nebyla narušena objektivita dat. 5/ Úřad poskytuje statistické informace podle § 18 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 6/ Úřad dbá na to, aby veškeré používané zásady, metody a nástroje byly jasně a srozumitelně definovány a aby byly transparentní a přístupné pro kontrolu objektivnosti vytvářených informací. 7/ Úřad při své činnosti plně respektuje základní principy oficiální statistiky přijaté Statistickou komisí Organizace spojených národů. 8/ Úřad je odborným garantem veškeré metodiky státní statistické služby na území České republiky.

Článek 5 Zásady hospodaření Úřadu

1/ Majetek, s nímž Úřad hospodaří, je ve vlastnictví státu. 2/ Úřad je podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, organizační složkou státu se samostatnou kapitolou státního rozpočtu.

Článek 6 Orgány Úřadu


62


1/ V čele Úřadu stojí předseda, kterého jmenuje na návrh vlády prezident republiky. Předseda Úřadu jedná jménem Úřadu ve všech věcech. Předseda Úřadu jmenuje jednoho nebo více svých zástupců a určí rozsah jejich pravomocí. 2/ Poradním orgánem Úřadu je podle ustanovení § 6 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, Česká statistická rada, v jejímž čele stojí předseda Úřadu. 3/ Stálými poradními orgány předsedy Úřadu jsou porada vedení, kolegium, vrcholový štáb voleb a krizový štáb. 4/ Předseda Úřadu může ustanovit skupinu zaměstnanců k vypracování návrhů řešení, posouzení určitých návrhů nebo k zabezpečení určitého úkolu mimořádného charakteru. Působnost a odpovědnost těchto poradních orgánů stanovuje předseda Úřadu svým rozhodnutím, popř. se tyto poradní orgány řídí svými statuty.

Článek 7 Struktura Úřadu

1/ Činnost Úřadu je přímo řízena předsedou Úřadu nebo jeho zástupci. 2/ Základem organizační struktury Úřadu jsou sekce, které řídí vrchní ředitelé. 3/ Každá sekce se skládá nejméně ze dvou odborů. Jednotlivé odbory vedou ředitelé odborů. Postavení odboru má i samostatné oddělení. 4/ Odbory se člení na oddělení, řízené vedoucími.


63

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 5/ Na stanovených dislokovaných pracovištích v krajích zastupují Úřad regionální zmocněnci, které k tomu zmocňuje předseda Úřadu. Regionální zmocněnci tvoří tým odborných zaměstnanců - poradců vrchního ředitele příslušné sekce. 6/ Všechny uvedené vedoucí zaměstnance jmenuje předseda Úřadu. 7/ Pracovní náplň, vztahy jednotlivých útvarů a pravomoci jejich vedoucích, upravuje organizační řád Úřadu, vydávaný předsedou Úřadu. 8/ Za účelem zajištění vnitřní činnosti Úřadu vydává předseda Úřadu vnitřní předpisy formou řádů, směrnic a rozhodnutí.

Článek 8 Vztahy Úřadu k ostatním orgánům státní správy a územní samosprávy

1/ Úřad organizuje a koordinuje přípravu Programu statistických zjišťování. 2/ Program projednává Česká statistická rada a je vydáván vyhláškou ve Sbírce zákonů. Úřad vytváří jednotné, mezinárodně harmonizované metodické nástroje a pravidla, která jsou závazná pro všechna pracoviště státní statistické služby a respondenty statistických zjišťování. Orgány státní správy a územní samosprávy využívají registry zřízené a spravované Úřadem v rozsahu stanoveném zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 3/ Úřad spolupracuje s vysokými školami, vědeckými a výzkumnými pracovišti, odbornou veřejností i se zástupci zpravodajských jednotek a vytváří podmínky k součinnosti s nimi.


64

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 4/ Úřad koordinuje poskytování dat a informací státní statistické služby mezinárodním institucím i stanoviska České republiky, týkající se státní statistické služby na mezinárodní úrovni. Spolupracuje s mezinárodními organizacemi a jinými institucemi. 5/ Úřad poskytuje na vyžádání podklady pro orgány státní správy a územní samosprávy.

Článek 9 Vztah Úřadu k veřejnosti

1/ Úřad poskytuje veřejnosti informace z veřejně přístupných částí registrů jím zřízených a spravovaných podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 2/ Úřad poskytuje veřejnosti informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 3/ Při provádění statistických zjišťování se vůči fyzickým a právnickým osobám Úřad řídí hledisky potřebnosti a hospodárnosti těchto zjišťování. Dbá především na to, aby zatěžování zpravodajských jednotek a náklady na tato zjišťování nepřekročily nezbytně nutnou a objektivně zdůvodněnou míru.

Článek 10 Závěrečná ustanovení


65


1/ Zrušuje se statut Českého statistického úřadu, schválený usnesením vlády České republiky z 1. července 1988 č. 202, k návrhu statutů ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. 2/ Tento statut nabývá účinnosti dne 7. listopadu 2001. _______________________________________ 1)

§ 2, odst.1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní

správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2)

Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů.


66

Regionální analýza. Ing. Milan Damborský, Ph.D

Recommend Documents