ING. MILAN POUR PROJEKTOVÝ ATELIÉR

ING. MILAN POUR PROJEKTOVÝ ATELIÉR E-mail: [email protected], mobil: 605 531 718 Ing. Milan Pour, Haklova 1317, 508 01 Hořice v Podkrkonoší, IČO: 16742613, DIČ: 521020172

ODP. PROJEKTANT

VYPRACOVAL

Ing. Milan Pour

Ing. Milan Pour

KRAJ

KRESLIL

KONTROLOVAL

Ing. Milan Pour Haklova 1317 508 01 Hořice v Podkrkonoší tel. 605 531 718 IČO 16742613

OBEC Černilov Královéhradecký Obec Černilov, Černilov 310, 503 43

INVESTOR

ZAK. ČÍSLO

ČERNILOV

ARCHIVNÍ Č.

Obecní dům, č.p.310

FORMÁT DATUM STUPEŇ

Stavebně - technické posouzení objektu

TP

014-2016 A4 06/2016 MĚŘÍTKO

Č. VÝKRESU

A. A.1. A.1.1.

T E C H N I C K Á Z P R Á VA Základní údaje Identifikační údaje

Název akce :

ČERNILOV Obecní dům č.p.310 Stavebně – technické posouzení objektu Návrh opatření

Místo stavby :

Černilov okr.Hradec Králové kraj Královéhradecký objekt č.p.310 parc.č.st.274 k.ú.Černilov

Charakter stavby :

Objekt není zapsán jako nemovitá kulturní památka v ÚSKP ČR

Majitel a objednatel : Obec Černilov Černilov č.p.310 503 43 Černilov Projektant a zhotovitel dokumentace : ING.MILAN POUR PROJEKTOVÝ ARELIER Haklova 1317, 50801 Hořice v P. mob.605531718, e-mail : [email protected] IČ : 16742613, DIČ : CZ 521020172 autorizovaný inženýr ČKAIT – 0600056

A.1.2.

Úvod

Na základě jednání s Mgr.Vojtěchem Šůstkem, tajemníkem OÚ Černilov a objednávky OÚ Černilov, zastoupeného Ing.Stanislavem Javůrkem, starostou obce, byla během měsíců 05-06/2016 provedena prohlídka objektu Obecního domu č.p.310 v Černilově, okr.Hradec Králové. Účelem místního šetření bylo posoudit stávající stavebně technický stav objektu a vypracování odborných stavebně technických posudků ( průzkumů ) a stanovisek vztahujících se k přípravě a realizaci záměru investora souvisejících s celkovým řešením objektu Obecního domu č.p.310 v Černilově, včetně návrhu na odstranění stavebně technických závad a poruch na objektu v tomto rozsahu :

1

1. Poruchy tzv.spodní stavby -

zvýšená vlhkost zdiva, tepelné mosty, izolace vnější izolace ( vliv terénu ) odvedení srážkových vod ( ze střech, terénu ) posouzení závažnosti statických poruch ( základy, základové poměry )

2. Poruchy stěn, stropů v úrovni 1.NP, 2NP, krovu, střechy, střešního pláště -

tepelné mosty, izolace střešní plášť - zatékání a s tím spojené poruchy posouzení závažnosti statických poruch posouzení únosnosti a stavu stropních konstrukcí

3. Poruchy a poškození pláště celého objektu -

fasády výplní otvorů ( okna, dveře )

4. Posouzení stávajícího technického vybavení budovy -

elektroinstalace, hromosvody zdravotní technika – voda, vnitřní kanalizace, temperace / vytápění, plyn.kotelna likvidace dešťových vod, splaškové kanalizace / žumpy ( s tím spojené a související terénní úpravy )

5. Celkové shrnutí průzkumů, posudků s předběžným návrhem opatření 6. Závěr A.2. S p e c i f i k a c e p o d k l a d o v ý c h m a t e r i á l ů Objednavatelem byla poskytnuta původní dokumentace objektu – plán na postavení domu Pojišťovacího spolku v Černilově z roku 1912 ( autor Em.Černý, Opočno ). Dále dokumentace přístavby objektu z února 1974 ( výkresy bez autorství ) a zaměření stávajícího stavu, provedené v digitální podobě ( ing.arch.Pavel Kramář, Hradec Králové ). Byla pořízena informativní fotodokumentace pro potřeby vypracování posudku, část fotodokumentace je přílohou posudku.. Průzkum a místní šetření bylo provedeno vizuální prohlídkou – objekt je provozně plně užíván jako Obecní úřad, pobočka České pošty, obecní knihovna a sondážní průzkum bylo možné provést pouze do stropních konstrukcí posledního podlaží ( do podlahy půdy ). A.3. P o p i s o b j e k t u a j e h o p o l o h a Objekt č.p.310 byl pravděpodobně postaven před 1.světovou válkou skutečně podle dochované původní plánové dokumentace. Do současné doby se zachoval ve hmotě v podstatě v základních rozměrech, ačkoliv prošel mnoha úpravami vnitřními i vnějšími výrazovými a zásadně byl rozšířen přístavbou severního křídla v 70.letech minulého století. 2

Obecní dům č.p.310 se nachází na stavební parcele č.274 v centru obce při severní straně hlavní místní komunikace jako soliterní objekt s hlavním průčelím orientovaným k jihu do ulice. Ze západní strany stavební parcela sousedí s další místní komunikací, z východní strany k objektu přináleží zatravněná plocha se stromy. Ze severní strany parcela sousedí s místní zástavbou rodinnými domy. Původní půdorysnou stavební a konstrukční dispozici objektu lze charakterizovat jako obdélný podélný dvoutrakt s centrální příčnou chodbou s vystupujícím schodišťovým traktem na severní straně. Objekt je dvoupodlažní, bez podsklepení. Střecha valbová, na jižní straně se sedlovým štítkem, na severní straně je nižší valbovou střechou kryt vystupující schodišťový trakt. Přístavba navazuje na původní objekt na severní straně při západní hranici pozemku. Je dvoupodlažní, v přízemí částečně snížená kotelna. Střecha je plochá s malým spádem k západní straně. Původně bohatě zdobené a členěné fasády ve stylu secese byly novodobými úpravami utilitárně zjednodušeny, okenní výplně nahrazeny novými kyvnými okny, ve spodní části se sklopným křídlem. Mírně vystupující vstupní rizalit na jižním průčelí s hlavními vstupními dveřmi v kamenné zárubni je ukončen na střeše lomeným štítkem. Střecha je kryta taškovou pálenou krytinou z bobrovek Přístavba, stejně jako hlavní budova má jednoduchou hladkou škrabanou fasádu v šedém odstínu. Okenní otvory jsou stejného provedení jako na hlavní budově. Plochá střecha je kryta asfaltovanou krytinou. Dispoziční uspořádání objektu je podřízeno půdorysnému řešení. Hlavní vstup v ose objektu z jihu vede do mírně zvýšené úrovně chodby. Vpravo od chodby jsou v obou traktech umístěny kanceláře OÚ. Vlevo od chodby jsou umístěny prostory České pošty. Prostory dále člení příčková dispozice. V zadní mírně rozšířené části chodby je dvouramenné, mramorem obložené schodiště do patra. Ze snížené části chodby pod schodištěm je vstup do malé místnosti skladu/ úklidu ( pravděpodobně původní záchod ), dále zadní východ na dvůr a nové propojení do chodby v přízemí přístavby. Z chodby jsou v přístavbě přístupné WC mužů a WC žen, dále archiv OÚ a přes malou předsíň a vyrovnávací schody kotelna, která má sníženou úroveň. Z kotelny je přístup do dalšího prostoru se sníženou úrovní podlahy - archivu OÚ ( původně pravděpodobně uhelna ). Z kotelny vedou dveře na dvůr. Stropy v kancelářích v přízemí hlavní budovy jsou plochostropé ( pravděpodobně dřevěné trámové s rákosovou omítkou), ve vstupní chodbě jsou dvě pole neckové klebny. Stropy přístavby jsou plochostropé ( pravděpodobně železobetonové panelové ) Ve 2.NP je opět v ose hlavního objektu střední příčná chodba se schodištěm v zadní, severní části. Prostory vpravo od chodby ( při pohledu z jihu ) jsou využity OÚ jako kanceláře a obřadní síň. Vlevo od chodby jsou prostory knihovny. Všechny prostory ve 2.NP jsou plochostropé, vyjma jednoho pole neckové klenby ve schodišťové chodbě. Prostory 2.NP v přístavbě jsou přístupné z mezipatrové podesty schodiště po vyrovnávacích schodech. Vstupuje se do chodby, ze které je přístupná kancelář OÚ, dále jednací sál a malá denní místnost s kuchyňkou. Celé 2.NP přístavby je plochostropé ( pravděpodobně železobetonové panelové ). Z patra pokračuje dvouramenné schodiště do prostoru půdy. Strop nad schodištěm a malé podesty před vstupem do krovu tvoří valené klenbičky do traverz, příčně a ve spádu ukladánými do zdiva. Krov valbové střechy tvoří klasická dřevěná vaznicová konstrukce stojaté stolice. Vazné trámy jsou ukládány nad úrovní podlahy půdy, kterou tvoří topinková dlažba. Středová, půdorys obíhající vaznice, je rozepřena v plných vazbách rozpěrami a podpírána 3

pásky. Sloupy jsou vzepřeny šikmými vzpěrami v plných vazbách a s pozednicí na zvýšeném „ půlštoku“ ztuženy dvojicemi kleštin. V severní části krovu vlevo i vpravo od schodišťové nástavby jsou umístěny dřevěné půdní vestavby, využívané jako archiv knihovny. Prostorem půdy prostupují zděná komínová tělesa. Krytina je z pálenných tašek – bobrovek na husté latění.

A.4.

Popis poruch

A.4.1. Poruchy tzv.spodní stavby Původní objekt č.p.310 není podsklepen. Podlaha 1.NP je ve dvou výškových úrovních, i když sokl ( z umělého kamene ) probíhá z venkovní strany vzhledem k rovinatému terénu ve stejné výškové úrovni. Nelze předpokládat, že objekt postavený na začátku minulého století má funkční vodorovnou hydroizolaci mezi základovým zdivem( soklem ) a zdivem přízemí, provedenou navíc ve dvou úrovních. Pravděpodobnější je, že pokud vůbec byla izolace provedena, tak je dožilá na nefunkční. Zvýšená vlhkost ve zdivu původního domu je nejlépe patrná při pohledu na fasády. Nad soklem jsou na omítkách patrné vlhkostní mapy s výkvěty vodorozpustných solí a to na všech stranách objektu v různých výškách. Novodobé břízolitové „ tvrdé“ škrabané fasádní omítky zřetelně ukazují míru zavlhčení v různých místech budovy. Nejvyšší mapy jsou na straně východního a severního průčelí, dále pak v místech zaústění dešťových svodů. Rovněž na vnitřním líci obvodového zdiva jsou omítky degradovány zvýšenou vlhkostí. Také vnitřní nosné zdivo chodbového traktu a středové zdi je poškozeno vlhkostí. V některých pasážích v chodbě přízemí je v zřejmě v nejvíce poškozených místech již omítka nahrazena novou – pravděpodobně sanační. V jiných je vlhkost „ řešena“ obkladem. Vliv na degradaci vnitřních omítek mají i tzv. tepelné mosty, kdy dochází k promrzání konstrukcí. Příkladem je degradace omítek u vstupních dveří s kamenným ostěním. Podlahy v přízemí jsou provedeny v plném rozsahu nové, v chodbě z mramoru, v kancelářích s nášlapnou vrstvou z PVC. Lze předpokládat, že byly provedeny „ tradiční „ podlahy, tzn. podkladní betony, hydroizolace, betonová mazanina s cemetnovým potěrem a nášlapnou vrstvou. Jen stěží lze očekávat, že plošné hydroizolace v podlahách byly napojeny na izolace ve zdivu, nebo že byly provedeny větrané podlahy. V přístavbě z roku 1974 lze předpokládat, že vodorovná izolace byla mezi základy a zdivem provedena. Jak je „funkční a kvalitní“ dokreslují vlhkostní poruchy především v místnostech se sníženou úrovní podlah, kde neplní svoji funkci ani svislé hydroizolace pod terénem. Kvalitu detailu ukončení svislé hydroizolace s přizdívkou u soklu dokresluje fotodokumentace ( obr.25,26 ). Odvedení srážkových vod ze střech je řešeno zaústěním střešních svodů do kanalizace. Je otázkou nakolik jsou svody v místě zaústění funkční, udržované a čištěné, protože vlhkostní mapy se v těchto místech rapidně zvyšují, některé svody jsou dokonce ukončené u kanálku, jinde je vidět, že hrdla přetékají ( obr.8,10 ). Odvodnění terénu je řešeno vyspádováním okolních zpevněných ploch nebo okapním chodníkem okolo budovy. Posouzení závažnosti statických poruch ( základy, základové poměry ) Na zdivu původního objektu č.p.310 nejsou patrné žádné statické poruchy způsobené např. nedostatečnými základovými konstrukcemi. Objekt je konsolidovaný a lze předpokládat, že základy jsou pro daný objekt včetně jeho stávajícího využití a užitného zatížení dostačující. Rovněž tak vlivem např. nevhodných hydrogeologických poměrů ( 4

podmáčení, sedání apod.) není objekt poškozován. Malé trhliny ve spodní partii u soklu jsou patrné v JZ nároží. Na vnitřním nosném zdivu nebyly shledány rovněž žádné statické poruchy způsobené spodní stavbou. Přístavba k hlavnímu objektu, postavená v 70.letech minulého století, byla již projekčně celkem dobře navržena vzhledem k různé hmotnosti, předpokládanému dotvarování a sednutí s dilatací mezi objekty. Trhliny ve svislých sparách, projevující se zvenku i uvnitř ( obr.24 ) v napojení objektů jsou tedy ve skutečnosti dilatační spáry. Objekt přístavby nevykazuje žádné jiné statické trhliny způsobené základovými poměry.

A.4.2 Poruchy stěn, stropů a střešního pláště v úrovni 1.NP, 2NP, krovu, střechy Na vnitřních stěnách původního objektu nejsou zřetelné žádné výraznější poruchy statického charakteru. Pokud došlo při výměně původních výplní otvorů ( dveře, okna ) k provedení nových překladů, nejsou tyto zásahy patrné. Drobné trhliny v omítkách na stěnách nebo na stropech v 1.NP a 2.NP jsou běžného charakteru pro objekty tohoto stáří a jsou patrné většinou na místech tzv.oslabeného průřezu zdiva, u komínových průduchů ve zdivu, nebo ve fabionech plochých dřevěných trámových stropů s omítkami na rákosovém podbití, kde časem dochází k průhybu konstrukcí. V přístavbě také nejsou na stěnách výrazné trhliny. Důvody trhlin vzniklých v dilatačních sparách jsou popsány v předchozí kapitole. Výrazné a zřetelné trhliny jsou patrné pouze v napojení přístavby na odbourané západní nároží původního vystupujícího schodišťového traktu . Především v úrovni 2.NP kde je podchyceno obvodové zdivo v úrovni pod římsou a půdní nadezdívkou ( obr.29 ). Další trhliny jsou patrné v přístavbě ve 2.NP při podlaze a stropu v zasedací místnosti a v sousední denní místnosti s kuchyňkou. Stropní konstrukce v přístavbě jsou pravděpodobně z betonových panelů, v určitých místech jsou patrné trhliny ve sparách mezi panely ( obr.27 ). Střešní plášť původního objektu tvoří skládaná tašková krytina z pálených bobrovek na husté latění. Hřeben a nároží je kryto hřebenáči do malty. Stav krytiny je dožívající. V mnoha detailech střešního pláště jsou tašky uvolněné ( u okapu, hřebene ), v napojení na oplechování ( úžlabí, komínová tělesa, prostupy, střešní okna ) jsou netěsnosti a patrné stopy po zatékání. Vlivem zatékání poměrně komplikovaného napojení úžlabí štítu nad jižním vstupním rizalitem do okapů došlo k opadnutí části omítky hlavní římsy, takže se odhalilo kamenné provedení vysazené desky římsy, která si jako jediný prvek fasády zachovala pravděpodobně původní profilaci ( obr.40 ). Krov valbové střechy tvoří klasická dřevěná vaznicová konstrukce stojaté stolice. Vazné trámy jsou ukládány nad úrovní podlahy půdy, kterou tvoří topinková dlažba. Jeden z vazných trámů je přerušen, část vyříznuta ( obr.33,34 ). Středová, půdorys obíhající vaznice, je rozepřena v plných vazbách rozpěrami a podpírána pásky. Sloupy jsou vzepřeny šikmými vzpěrami v plných vazbách a s pozednicí na zvýšeném „ půlštoku“ ztuženy dvojicemi kleštin. Na krokvích je provedeno klasické husté laťování pro střešní krytinu. Řezivo krovu je tesané, průřezy odpovídají tesařským zvyklostem, spoje jsou klasické kolíkované, případně svorníkové. Stav krovu lze ( až na vyříznutou část vazného trámu ) považovat za dobrý, stabilní a nejsou patrné žádné výrazné statické ani konstrukční nedostatky. Zběžnou prohlídkou v dostupných a viditelných místech nebylo shledáno ani výraznější napadení dřeva dřevokaznými škůdci nebo hnilobou. Prostorem půdy probíhají komínová tělesa, která jsou z cihelného neomítaného zdiva. Rovněž v nadstřešní části jsou komínová tělesa z režného neomítaného zdiva, provedené s klasickými 5

římsičkami a krycími deskami. Střešním pláštěm procházejí dále úchyty komínových lávek, anténní stožáry a sloup sirény. Podlahu půdy tvoří pálené plné cihelné topinky vel.190x190 mm, tl.35 mm. Sondou do stropní konstrukce nad 2.NP, provedenou z půdy při jižní obvodové zdi, byla zjištěna skladba stropu. Nášlapnou vrstvu tvoří již uvedené půdní cihelná dlažba, pokládaná na vazbu do malty na násyp ze škváry a stavební suti v celkové tl.100mm ( včetně topinek ). Záklop dřevěných jednoduchých trámových stropů tvoří překládaná prkna tl.2x25mm. Stropní trámy průřezu cca 250x230 mm jsou ukládány do obvodového zdiva do vyzdívaných kapes v osové vzdálenosti cca 1,23 m. Podbití tvoří štípaná prkna s pravděpodobně omítkou na rákos ( obr.41- 44 ). Stav trámů v místě sondy je vyhovující, dřevo není napadeno ani poškozeno. Zhlaví uložené do obezděných kapes ve zdivu je pravděpodobně impregnováno. Únosnost stropní konstrukce bude prokázána statickým výpočtem a lze konstatovat, že konstrukce stropu nad posledním podlažím byla dimenzována dle tehdejších zvyklostí a stavebních předpisů na běžné využítí půdy, tedy jako jednoduchý trámový strop pro užitné zatížení 75 kg/ m2. Střecha přístavby je provedena jako plochá s mírným spádem k západnímu okraji, kde je ukončena vysazenou zděnou ( betonovou ? ) římsou s podokapním žlabem. Ostatní strany střechy mají nízkou oplechovanou atiku. Krytina je z asfaltovaných pásů, skladba střešního pláště není známa - sonda nebyla prováděna ( obr.31 ). Vzhledem k tomu, že nejsou v atice ani ve zdivu žádné větrací otvory nebo mřížky, lze usuzovat o jednoplášťové skladbě střechy s poddimenzovanou tepelnou izolací. Stav krytiny je pravděpodobně vyhovující, přístup na střechu je pouze venkovním žebříkem. Střechou prochází omítané komínové těleso z dřívější kotelny, v současnosti je komín vyvložkován pro odtah zplodin z plynového kotle. A.4.3. Poruchy a poškození pláště celého objektu Současné provedení fasád na hlavní budově je na rozdíl od členěných a zdobených profilací, navržených a zrealizovaných v minulosti dle původní dokumentace z r.1912 naprosto zjednodušené a utilitárně provedené v éře socialistického stavebnictví. Nedochovaly se ani v náznaku žádné původní prvky, fasády byly zřejmě totálně v plném rozsahu otlučeny. Původní snad zůstala pouze profilace hlavní římsy. Ostatní plochy jsou hladké, fasádní omítky v odstínu šedém jsou provedeny jako tvrdý škrábaný břízolit. Soklová část byla ponechána ze strany jižní, západní a východní v původním provedení z umělého kamene ( betonu ), na straně severní je sokl omítnut cementovou maltou. Tvarově byl zachován lomený štítek nad vstupním, mírně vystupujícím rizalitem na jižní fasádě, snad včetně jednoduchého orámování římsou a oválným okénkem do půdy. Počet, pravděpodobně i velikost a rytmus okenních otvorů zůstal původní. Všechny okenní otvory mají novodobou výplň z dřevěných zdvojených kyvných oken se spodním větracím sklopným křídlem. Na oknech v přízemí na západní straně jsou venkovní ocelové mříže. Parapetní římsy se nedochovaly, parapety jsou jednoduše oplechovány. Zachováno bylo kamenné pískovcové ostění hlavních vstupních dveří s klenutým nadpražím, výplně dvoukřídlových prosklených vstupních dveří jsou dřevěné novodobé, včetně obloukového nadsvětlíku, pevně zaskleného. Výstupní zadní dveře na dvůr jsou rovněž novodobé dřevěné jednokřídlové, z jedné třetiny zasklené. Kryty jsou malou konzolovou markýzou. Fasády přístavby jsou rovněž jednoduché, hladké bez členění a provedeny jsou stejným způsobem jako fasády na hlavním objektu, tedy šedé břízolitové škrabané. Provedení odpovídá datu přístavby ze 70-tých let minulého století a pravděpodobně i v této době došlo ke zjednodušenému řešení fasád na hlavním objektu. Na západní straně je ve dvojicích šest okenních os, a to jak v přízemí, tak v patře. Výplně okenních obdélných oken v přízemí jsou 6

dřevěné, zdvojené sklopné. Výplně v patře jsou dřevěné zdvojené, v horní části kyvné, ve spodní s větracím sklopným oknem. Fasáda na sever je bez oken. Na východní straně jsou okna různé velikosti a různého členění. Všechna jsou stejné konstrukce, tedy dřevěná zdvojená. V přízemí jsou vlevo od vstupních dveří do kotelny okna čtvercového tvaru, malého obdélného a sdružená okna čtvercového rozměru. V patře jsou sdružená okna kyvná s dolní částí sklopnou. Nad dveřmi je okno kyvné s dolní větrací sklopnou částí.. Nátěry oken jsou stejně jako na hlavní budově bílé. Vstupní dveře do kotelny jsou plné, kryty opět konzolovou markýzou. A.4.4. Posouzení stávajícího technického vybavení budovy Objekt je plně funkční a využívaný. V provozu je obecní úřad, pobočka pošty, obecní knihovna a potřebné technické a hygienické zázemí. Technické vybavení odpovídá poslední velké rekonstrukci, tedy době realizace přístavby v 70.tých letech minulého století. Stav technického vybavení a zařízení byl posuzován na základě informací pracovníků obecního úřadu. Elektroinstalace je udržována funkční s platnými revizemi. Je provedena dle tehdejších norem a předpisů z tehdejších elektroinstalačních materiálů. Je zřejmé, že pokud by byl prováděn jakýkoliv zásah do systému, musí být provedena kompletní výměna elektroinstalace podle dnešních předpisů a norem. Objekt je vybaven hromosvodem. Objekt je zásobován stávající vodovodní přípojkou z vodovodního řadu. Studna na dvoře byla dle sdělení zrušena ( obr.7 ). Ohřev teplé užitkové vody je ze zásobníkového elektrického boileru. Objekt je odkanalizován v současné době do obecní jednotné kanalizace přemostěním původního septiku umístěného ve zpevněné ploše při západní straně přístavby. Vytápění objektu je ústřední s teplovodním rozvodem z kotelny, která byla v 90-tých letech minulého století plynofikována. Rozvody a radiátory zůstaly původní. Hygienické vybavení budovy je řešeno nedostatečně. WC pro muže i WC pro ženy jsou umístěny v přízemí přístavby a jsou společné pro různé uživatele objektu i pro návštěvy veřejnosti – knihovny, obřadní síně atd. Bezbariérové WC ani základní bezbariérový provoz v objektu není řešen.

A.5.

Celkové shrnutí průzkumu,posudku s předběžným návrhem opatření

A.5.1. Odstranění poruch tzv.spodní stavby Základy objektu jsou vyhovující a pokud nebudou na objekt kladeny zásadním způsobem nové požadavky, objekt tzv. „ přitížen“, například nástavbou, zvýšením užitného zatížení nebo vestavbou podkroví, není třeba provádět žádné stavebně technické opatření k zesílení základů. Zvýšenou vlhkost ve zdivu je nutné řešit kompletně, systémově a odborně. V objektu hlavní budovy jsou příčiny zvýšené vlhkosti v nedostatečné ( nebo neexistující ) horizontální hydroizolaci ve zdivu mezi základy a zdivem 1.NP. Vlhkost ve zdivu byla rovněž podpořena pravděpodobně plošnými hydroizolacemi v nových podlahách. Rovněž „ tvrdé“ a neprodyšné fasádní omítky zhoršují situaci, takže zdivo „ nedýchá“. Úpravy okolního terénu u budovy 7

jsou vzhledem k bezpečnému odvádění povrchových vod nedostatečné. Problematické je zaústění dešťových svodů do kanalizace. Vnitřní omítky v pasážích u podlah v přízemí jsou degradované. Chybí dostatečné provětrávání prostorů. Návrh opatření spočívá v novém provedení hydroizolační vodorovné clony ve zdivu. Jako nejefektivnější lze doporučit mechanické „ podříznutí“ zdiva s vložením hydroizolačních pásů ( alt.nerezových plechů ). Je nutné počítat s bezpečným napojením izolace s plošnou izolací v podlahách. Tuto buď nahradit novou v nových skladbách podlah ( zároveň vyřešit dostatečnou tepelnou izolaci v podlahách ), nebo vhodným způsobem napojit na stávající. Zbytkovou vlhkost ve zdivu je nutné řešit sanačními omítkami ( vnitřními i venkovními ), případně v kombinaci se vzduchovými metodami. Vhodnou úpravou terénu a zeminy u základů eliminovat dotaci zdiva povrchovou vodou zboku. Provést bezpečné zaústění dešťových svodů do kanalizace ( revizí stávající, nebo provedením nového napojení ) Návrh opatření v přístavbě spočívá ve výměně stávajících nedostatečných ( dožilých ) svislých hydroizolací pod úrovní terénu, včetně venkovních přizdívek a napojení na vodorovné hydroizolace. Zároveň je vhodnou novou skladbou obvodového pláště nutné vyřešit tepelné mosty a novou tepelnou izolaci stěn. Vnitřní degradované omítky je nutné provést nové, sanační. V případě nových obkladů stěn je nutné provést odpovídající sanaci zdiva. Vhodnou úpravou okolního terénu a zeminy u základů eliminovat dotaci zdiva povrchovou vodou zboku. Provést bezpečné zaústění dešťových svodů do kanalizace ( revizí stávající, nebo provedením nového napojení ). A.5.2 Odstranění poruch stěn, stropů a střešního pláště v úrovni 1.NP, 2NP, krovu, střechy Rozsah a kvalita odstranění poruch ( trhlin ) ve stěnách a stropech je závislý na rozsahu zamýšlené rekonstrukce v souvislosti s novým využitím objektu. Pokud by bylo uvažováno „ pouze“ s opravou stávajícího stavu, bez nároků na jiné dispoziční řešení, využití apod. lze počítat s lokálními sanacemi trhlin, především „ dilatačních „ trhlin v místech napojení přístavby na původní objekt. Poškození a průhyb omítek na stropech lze řešit zavěšeným podhledem ze SDK. V případě celkové „ totální“ rekonstrukce budou poruchy vyřešeny novými stavebními úpravami, novými omítkami nebo jinými povrchovými úpravami, případně novým dispozičním a příčkovým řešením, včetně nových podhledů stropů. Rovněž tak nové provedení technického vybavení ( elektroinstalace, voda, kanalizace, topení ) je závislé na dispozičním řešení a využití objektu, který určí rozsah stavebních úprav a oprav omítek. Stav stropních konstrukcí ( předpokládá se dřevěných dvojitých trámových ) nad 1.NP je nutné posoudit po vyklizení a provedení sond. Zvláštní pozornost a posouzení by měla být věnována stropům v místnostech pod obecní knihovnou, kde se lze domnívat, že je překročeno dovolené užitné zatížení plnými regály knih již dnes ( obr.30 ). Strop nad posledním podlažím je pro jiné využití než pro půdu v původní podobě nevhodný. Jedná se o jednoduchý trámový dřevěný strop, který především vzhledem k průhybu nevyhoví pro jiné zatížení. Pro event. nové využití půdního prostoru ( vestavbu podkroví ) je nutné počítat s vložením nové nosné podlahy. Také vzhledem k umístění vazných trámů krovu nad podlahou se nabízí varianta ponechat stávající strop jako „podhled“ a vložit novou nosnou konstrukci podlahy podkroví nad úroveň vazných trámů. Otázkou zůstává vyřešení výškového rozdílu u schodiště. Také je nutné zvážit efektivnost vestavby podkroví vzhledem k omezeným možnostem a velikostem dispozičního uspořádání vestavby, vzhledem ke tvaru valbové střechy, provedení izolací, osvětlení prostorů apod.

8

Konstrukce krovu je vyhovující. V každém případě je nutné řešit přerušení vazného trámu, provést detailní revizi dřeva, případně provést odpovídající sanaci poškozeného nebo napadeného. Skladba nové krytiny je opět závislá na variantě využití podkroví. V případě pouhé výměny střešního pláště ( krytiny ) je nutné počítat se standartním moderním provedením, tedy s novým dvojitým latěním, pojistnou difuzní hydroizolační folií, odvětráním střešního pláště se všemi detaily podle zvoleného druhu krytiny. Rovněž tak bude provedeno nové oplechování a všechny související klempířské práce. V případě vestavby podkroví musí být střešní plášť navržen zcela jinak, s ohledem na zvolenou krytinu řešit také způsob zateplení a odvětrání střechy. Střecha nad přístavbou musí být řešena nově, neboť lze téměř zcela jistě stávající skladbu považovat vzhledem k současným tepelně technickým normám za nevyhovující. A.5.3. Odstranění poruch a řešení pláště celého objektu Stavba Obecního domu č.p.310 je v obci místní významnou historickou budovou a jistě zaslouží rehabilitaci současného vzhledu. I když není památkově chráněna, doporučuje se obnovit ( alespoň volnou stylizací ) původní zdobenou a členěnou fasádu. Současné provedení je krajně nevzhledné a nedůstojné. Vzhledem k dnešním trendům a energetickým požadavkům na zateplování objektů se obnova fasády jeví při jakémkoliv využití objektu jako nutná. Rovněž tak vzhledem k degradaci současných omítek v partiích u soklu. Návrh rehabilitace fasád včetně správného návrhu zateplovacího systému musí být zpracován odborně a profesionálně. Výměna oken v původní budově je opět při jakékoliv rekonstrukci bez diskuze nutná. Otázkou zůstává volba materiálu okenních výplní, vzhledem k historickému charakteru se doporučují okna dřevěná. Členitost a tvarové řešení oken by mělo odpovídat pokud možno původnímu návrhu dle dochované dokumentace z r. 1912. Střešní plášť bude nutné provést nově ( viz předchozí kapitola ), volba krytiny a její barevnost se musí sladit s charakterem a barevností fasád. Klempířské prvky se doporučuje provést z Cu materiálů. Řešení pláště přístavby závisí od nového návrhu využití objektu. Z pohledu technického by samozřejmě při zachování stávající přístavby muselo opět dojít k zateplení fasád vhodným zateplovacím systémem a k výměně okenních prvků. Otázka výrazu, barevnosti a architektonického řešení fasád přístavby se musí projekčně připravit a vyhodnotit. Doporučuje se řešit „ moderní“, avšak nenápadný výraz přístavby se zásadním rozlišením architektury od původní budovy. Podle názoru zpracovatele posudku na řešení přístavby je rekonstrukce této přístavby, mimo nevhodné architektury a nevhodného využití s nevhodnou dispozicí, i z hlediska technického nevhodná a mělo by se reálně uvažovat o odstranění této přístavby. A.5.4. Řešení technického vybavení budovy Technické vybavení je v současné době funkční a dle sdělení majitele objektu provozuschopné. Otázkou je, jak dlouho ještě v tomto původním provedení funkční vydrží, jakou mají ještě stávající materiály životnost a zda údržba stávajícího vybavení je do budoucna rentabilní a možná. Objekt, pokud se uvažuje o pouhé jeho údržbě nebo minimální stavební úpravě, má velmi zastaralé dispoziční, kapacitně i provozně nevyhovující hygienické zázemí. Přežilé jsou 9

zcela parametry těchto zařízení, zařizovací předměty, obklady, podlahy, vnitřní vybavení, chybí úklidové prostory, chybí bezbariérové řešení. Nové řešení těchto prostorů je odvislé od nové budoucí celkové koncepce využití objektu. Tomu bude podřízen návrh nového hygienického zařízení a zázemí. V každém případě půjde o kompletní rekonstrukci, tzn. vybourání stávajícího a zřízení nového. A to včetně všech instalací ( voda, kanalizace, elektroinstalace, větrání ). Podle názoru zpracovatele posudku je odpovídající návrh nových hygienických prostorů ve stávajícím objektu podle současných hygienických a provozních požadavků pro stávající využití objektu několika subjekty téměř nemožný a neproveditelný. O technických instalacích platí stejný princip řešení. Pokud se tzv.„ sáhne“ do jakýchkoliv stávajících rozvodů, vždy to bude znamenat je provést zcela nově. Týká se to jak elektroinstalace ( té obzvlášť ) včetně hromosvodů, tak systému topení, rozvodů vody, přípravy TUV, kanalizace i slaboproudých rozvodů ( např.EPS, EZS atd.)

A.6.

Závěr

Obecní dům č.p.310 je v současné době využíván na úrovni roku 1974, kdy byla provedena jeho velká přestavba s nevhodnou přístavbou. Provozně absolutně nemůže vyhovovat dnešním trendům ( snad ani předpisům ) a moderním požadavkům na současné využití objektu obecním úřadem s obřadní síní, obecní knihovnou a pobočkou pošty. Zcela zastaralé je materiálové řešení, rovněž nedostatečně kapacitně i provozně jsou řešeny hygienické prostory a zcela chybí bezbariérové řešení veřejné budovy občanské vybavenosti. Lze konstatovat, že objekt je i z hlediska stavebně technického stavu na úrovni roku 1974, navíc o 42 let starší. Při návrzích technického řešení zjištěných příčin a poruch bylo několikráte upozorněno na nevyjasněné budoucí využití objektu. Od této základní rozvahy není možné řešení, nutné stavební úpravy ani sanační zásahy dále upřesnit, ani cenově odhadnout. Toto bude reálné až po zpracování variantních návrhů, minimálně v úrovni architektonické dispoziční studie využitelnosti. Pomineme-li nevhodnou architektonickou typologii tohoto objektu pro současné ( tzn.multifunkční ) využití a urážející socialistickou bezduchou přístavbu, je i z hlediska stavebně technického progresivnější uvažovat o změně využití, adekvátní možnostem stavby. Z pohledu technického i finančního bude zcela bezpochyby výhodnější se věnovat celkové rekonstrukci a rehabilitaci původního objektu s jiným využitím, pro který nebude přístavba potřebná a bude možné ji odstranit. Případně nahradit samostatným objektem s funkcí doplňující stavby.

V Hořicích v P., 8.7.2016

Vypracoval : Ing.Milan Pour

10

Seznam fotodokumentace

Obr.1 Obr.2 Obr.3 Obr.4 Obr.5 Obr.6 Obr.7 Obr.8 Obr.9 Obr.10 Obr.11 Obr.12 Obr.13 Obr.14 Obr.15 Obr.16 Obr.17 Obr.18 Obr.19 Obr.20 Obr.21 Obr.22 Obr.23 Obr.24 Obr.25 Obr.26 Obr.27 Obr.28 Obr.29 Obr.30 Obr.31 Obr.32 Obr.33 Obr.34 Obr.35 Obr.36 Obr.37 Obr.38 Obr.39 Obr.40 Obr.41- 44

Obecní dům č.p.310 – celkový pohled – jižní průčelí Vstupní kamenný portál Vstupní chodba Severní průčelí – vlhkostní mapy na fasádě Severní průčelí – SV nároží schodišťového traktu Západní průčelí – vlhkostní mapy na fasádě Severní průčelí + zrušená studna Východní průčelí – vlhkostní mapy na fasádě Východní průčelí schodišťového traktu – vlhkostní mapy detail „ zaústění“ dešťového svodu 1.NP – pobočka pošty – degradace vnitřních omítek 1.NP – pobočka pošty – degradace vnitřních omítek 1.NP – pobočka pošty – degradace vnitřních omítek Snížené 1.NP v přístavbě - degradace vnitřních omítek Snížené 1.NP v přístavbě ( archiv ) - degradace vnitřních omítek Snížené 1.NP v přístavbě - degradace vnitřních omítek 1.NP – zadní část chodby – oprava omítek 1.NP – zadní část chodby pod schodištěm – „ řešení“ vlhkosti obkladem 1.NP – vstupní část chodba – oprava omítek 1.NP – zadní část chodby – výstup na dvůr - „ řešení“ vlhkosti obkladem 1.NP – sklad / úklidová komora – degradace omítek dtto – detail omítek Přístavba – celkový pohled – západní průčelí Trhlina ve zdivu v místě přístavby Přístavba – „řešení“ hydroizolace u soklu Přístavba – „řešení“ hydroizolace u soklu Přístavba 1.NP – spáry panelového stropu Přístavba 1.NP – hygienické zařízení Napojení přístavby na původní objekt – dilatační trhlina 2.NP – obecní knihovna – zatížení regály Přístavba – krytina ploché střechy Vstup na půdu Konstrukce krovu - přerušený vazný trám Přerušený vazný trám – detail Krov – schodišťový trakt Krov – komínová tělesa – stopy po zatékání Krov – plná vazba Tašková krytina hlavní budovy Vestavba podkroví ( sklad,archiv ) Římsa – jižní průčelí – detail Sonda do stropní konstrukce nad 2.NP ( podlahy půdy )

11

Fotodokumentace - Černilov, č.p. 310

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

Obr. 4

Obr. 5

Obr. 6

12


Obr. 7

Obr. 8

Obr. 9

Obr. 10

Obr. 11

Obr. 12

13


Obr. 13

Obr. 14

Obr. 15

Obr. 16

Obr. 17

Obr. 18

14


Obr. 19

Obr. 20

Obr. 21

Obr. 22

Obr. 23

Obr. 24

15


Obr. 25

Obr. 26

Obr. 27

Obr. 28

Obr. 29

Obr. 30

16


Obr. 31

Obr. 32

Obr. 33

Obr. 34

Obr. 35

17


Obr. 36

Obr. 37

Obr. 38

Obr. 39

Obr. 40

18


Obr. 41

Obr. 42

Obr. 43

Obr. 44

19

ING. MILAN POUR PROJEKTOVÝ ATELIÉR

Recommend Documents