V Ě D E C K É S P I S Y VYS O K É H O U Č E N Í T E C H N I C K É H O V B R N Ě
Edice PhD Thesis, sv. 348 ISSN 1213-4198
Ing. Milan Přinosil
Zásobování pitnou vodou v urbanizovaném prostředí ISBN 80-214-3077-X
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY
ING. PŘINOSIL MILAN
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V URBANIZOVANÉM PROSTŘEDÍ DRINKING WATER SUPPLY IN URBANIZED AREAS
ZKRÁCENÁ VERZE PH.D. THESIS
OBOR:
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A URBANISMUS
ŠKOLITEL:
Doc. Ing. LHOTÁKOVÁ ZDEŇKA, CSc.
OPONENTI:
Prof. Ing. arch. KYSELKA MOJMÍR, CSc. Ing. arch. HAVLIŠ KAREL Ing. POLEŠÁKOVÁ MARIE, Ph.D.
DATUM OBHAJOBY: 29. 9. 2005
Klíčová slova historie
--
vývoj zásobování pitnou vodou
--
urbanistický vývoj
-- zásobování pitnou vodou -- územně plánovací dokumentace -historický vývoj, urbanistický vývoj, urbanizované prostředí, využití území, územní plán, voda – surovina, pitná voda, zásobování pitnou vodou, vývoj spotřeby vody, specifická potřeba vody, požární zabezpečení, legislativa, normy, parametry vodovodní sítě, výpočtové hodnoty, analýza potřeby vody, tlakové pásmo, ekonomika, prognóza vývoje, vodovodní síť, rozvoj města, Key words history -- development of drinking water supply -- urban development -- drinking supply -- territory planning dokumentation -historical development, urban development, urbanized environment, usage of territory, territorial plan, water-raw, drinking water, drinking water supply, development of consumption water, specific water reguirement, fire seccurity, legislative, regulation, parameters of water supply, computational values, analysis of waters needs, pressurized zone, economics, prognosis of development, water supply system, development cities,
Originál práce je uložen v knihovně fakulty architektury VUT v Brně.
© Milan Přinosil, 2005 ISBN 80-214-3077-X ISSN 1213-4198
Obsah 1. 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.6.1 1.7
Současný stav řešené problematiky Charakteristika úkolu Evropská vodní charta Voda – základní surovina Stručný přehled historického vývoje města Brna Historický vývoj brněnského vodárenství Vývoj spotřeby vody Legislativní podmínky pro obor zásobování pitnou vodou
5 5 6 6 6 7 7 10
2. 2.1 2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.2.1 2.3.3 2.3.3.1 2.3.3.2 2.3.3.3 2.3.3.4 2.3.3.5 2.3.3.6
Cíl práce Vymezení obsahu práce Klíčová slova Návrhové parametry Zásobování požární vodou Zásobování pitnou vodou Tlakové poměry ve vodovodní síti Ekonomická prognóza Základní údaje Zdroje financování Výpočet hodnoty sítě Výsledky – grafická část Ekonomické vyhodnocení Rozbor potřeby obnovy vodovodní sítě
13 14 15 15 15 18 20 21 21 21 22 23 24 24
3. 3.1 3.2
Výsledky disertační práce Vyhodnocení stávajícího stavu Návrh výhledového stavu
24 25 25
4.
Závěr
26
5.
Seznam použité literatury
28
6.
Curriculum vitae
29
7.
Seznam prací k danému tématu
30
3
1 . SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 1.2 CHARAKTERISTIKA ÚKOLU Disertační práce „ Zásobování pitnou vodou v urbanizovaném prostředí “ řeší problematiku zásobování pitnou vodou v kategorii územního plánování s vazbou na konkrétní město tj. město Brno.Tato forma byla zvolena záměrně, aby bylo možné detailněji a konkrétněji upozornit a řešit danou problematiku.Tedy nikoliv se zaměřit na pouhou teorii, ale pokusit se spojit teorii s praktickými poznatky. Problematika zásobování pitnou vodou je jedním z nosných oborů, které významně mohou ovlivnit územní plánování v urbanizovaném celku . Zároveň řešení této problematiky při vlastní realizaci je velmi technicky náročné a ekonomicky nákladné. Omezující podmínky z oblasti zásobování pitnou vodou mají značný vliv na naplnění předpokladů, které jsou stanoveny v územně plánovacích dokumentacích. Při této problematice je velice důležitá komunikace mezi architektem urbanistou a vlastním specialistou řešícím zásobování pitnou vodou. Vzájemnou komunikací a objektivním posuzováním vzniklých problémů je možné provést technicky správný a ekonomicky realizovatelný návrh zástavby území. Aby byly sídelní útvary obyvatelné, příjemné, krásné a zdravé je nutnou podmínkou pro tyto ideje zajistit kvalitní zásobování pitnou vodou. Pokud přijmeme teorii, že ideální město je takové, které uspěje ve vyvážení řady sektorů a aktivit probíhajících ve městech /doprava, bydlení, práce a volný čas / je zásobování pitnou vodou dokonce prioritní podmínkou. Město musí zároveň najít rovnováhu mezi moderním rozvojem a zachováním historického dědictví, integrovat nové bez zničení starého a podporovat princip udržitelného rozvoje . Město bez své minulosti je jako člověk, který ztratil paměť.Lidé po sobě zanechávají stopy svých životů, své práce a své osobní historie ve městech ve formě sousedství, budov, kostelů, stromů, knihoven. Společně vytvářejí kolektivní dědictví minulosti a umožňují lidem prožívat pocit kontinuity v jejich současných životech a připravit se na budoucnost . Města musí fungovat a musí být řízena při vědomí, že urbanistické problémy nelze omezit na čistě finanční mechanismy nebo otázky ani na tradiční prostředky funkčního plánování města. Obce, města musí využívat metody vycházející ze zkušeností národních vlád nebo soukromého sektoru Máme-li se zabývat problematikou zásobování pitnou vodou je nutné vyhodnotit i historické podmínky. Sídelní útvary v historii vždy vznikaly v oblastech s dostatkem pitné vody, dále se rozvíjely nebo při změně základních podmínek pro život zanikaly.
5
1.3 Evropská vodní charta byla vyhlášena 6.května 1968 ve Strasbourgu I. Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina. II. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné tyto udržovat, chránit a podle možností rozhojňovat. III. Znečišt'ování vody způsobuje škody člověku a ostatním živým organismům závislým na vodě.IV. Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského zdraví. V. Pro vrácení použité vody do zdroje nesmí tato zabránit dalšímu jeho použití pro veřejné i soukromé účely . VI. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les. VII. Vodní zdroje musí být zachovány . VIII. Příslušné orgány musí plánovat účelné hospodaření s vodními zdroji. IX. Ochrana vody vyžaduje zintenzívnění vědeckého výzkumu, výchovu odborníků a informování veřejnosti. X. Voda je společným majetkem, jehož hodnota musí být všemi uznávaná. Povinností každého je užívat vodu účelně a ekonomicky . XI. Hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí a ne v rámci politických a správních hranic. XII. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci.
1.4
Voda základní surovina
Základní údaje spojené s nedostatkem pitné vody : - ve světě strádá nedostatkem pitné vody 1 ,2 miliardy lidí - 2,4 miliardy lidí je nyní bez adekvátního zabezpečení základní hygieny - denně umírá 6 000 lidí na obyčejný průjem ze špinavé vody - 60 procent dětské úmrtnosti nějak souvisí se špatnou kvalitou vody - výdaje na zásobování pitnou vodou a zabezpečení hygieny se odhadují na 30 miliard dolarů ročně Světové zásoby pitné vody se tenčí. Lidstvu tak hrozí nebezpečí globálního nedostatku tohoto nejdůležitějšího zdroje. Téměř jedna šestina světové populace nemá přístup ke zdravotně nezávadné pitné vodě. Denně proto na Zemi umírá přes 40 tisíc dětí. S těmito alarmujícími závěry přišla zveřejněná studie OSN, vydaná u příležitosti Mezinárodního roku vody . Pitná voda se tak v blízké budoucnosti stane zdrojem, který bude vyvolávat napětí. Příští války tak pravděpodobně nebudou o území nebo o ropu, ale budou o vodu.
1.5 Stručný přehled historického vývoje města Brna Historicky města obce vždy vznikaly na území, které zabezpečovalo člověku základní podmínky pro život a výrobu. Mezi prioritní podmínku patří dostatek 6
kvalitní pitné vody , která podmiňuje i vlastní život na zemi. Pokud chce člověk pochopit vůbec vlastní rozvoj v území , měl by znát částečně historický vývoj v uvedené oblasti. Cíle této kapitoly v plném znění bylo se částečně seznámit s historickým vývojem v území nad soutokem řek Svitavy a Svratky. Pokud se seznámíme s historickými podmínkami vývoje v území ,snadněji dokážeme třeba i chápat současné možnosti rozvoje , které jsou podmíněny historickým vývojem.
1.6. Historický vývoj brněnského vodárenství Tato kapitola osahuje pouze významné události v hlediska vývoje zásobování pitnou vodou pro město Brno. 1415
Smlouva na výstavbu vodovodu z řeky Svratky, financoval konšel Václav Haze 1416 Václav IV udělil městu Brnu právo odvádět vodu ze Svratky 1800 – 1820 Vodní dílo na kopečné , výstavba prvních vodojemů 1857 Sloučení královského města s 27 předměstími , velký rozvoj vodovodní sítě včetně rekonstrukce vodárny 1520 Zřízen vodovod na dodávku pitné vody z Cimplu 1857 Zánik vodovodu z Cimplu 1544 Významný zdroj pitné vody pro m. Brno, vodovod z Kartouz 1832 Další zdroj pitné vody, vodovod Kociánka 1869 – 1872 Postavena ÚV Pisárky dle plánu Thomase Docwry 1907 - 1913 Výstavba I. březovského vodovodu 1932 - 1936 Realizace rekonstrukce ÚV Pisárky 1926 - 1975 Příprava a výstavba II. březovského přivaděče 1970 Příprava a výstavba VOV, strategický zdroj pro město Brno realizace dalších úseků
1.6.1 Vývoj spotřeby vody Spotřeba vody se neustále vyvíjí na základě specifických podmínek s ohledem na historické podmínky, rozvoj aglomerací, technickou vybavenost území a především v poslední době ve vazbě na cenovou úroveň dodávané suroviny tj. pitné vody. Především cenová úroveň, vývoj cen mezi roky 1990 a 2005 , znamenala velký dopad do kategorie zásobování vodou. Spotřeba vody razantně klesla a stavby naplánované a realizované podle hodnot v minulosti jsou v současné době předimenzované a jejich provozování v provedeném rozsahu může být neekonomické. Bohužel v době plánování těchto staveb nikdo nemohl předpokládat tak obrovské politické a ekonomické změny, které se promítají do dnešního života. Jedná se ovšem o souhrn všech komodit, které ovlivňují zásobování vodou
7
a promítají se do výsledné ceny za pitnou vodu, kterou ve svém výsledku musí zaplatit spotřebitel. Snížení spotřeby vody je také do značné míry odvislé od technického vybavení domácností, občanské vybavenosti a průmyslu. Hlavně v oblasti průmyslu došlo k obrovským změnám, historický těžký průmysl zanikl.Ve své podstatě strojírenská výroba zaznamenala útlum , stávající továrenské objekty jsou již v dnešní době většinou mimo provoz. Dále došlo k velké inovaci zařizovacích předmětů, zvýšila se jejich technická spolehlivost a snížily požadavky na pitnou vodu. Celkově lze zhodnotit, že míra úsporných opatření ve spotřebě vody dosáhla zásadního významu. V současné době se nelze již spolehnout pro potřebu územního plánování na nějaké historicky vzniklé hodnoty tj. hodnoty které slouží ke stanovení potřeby vody, ale je nutné vyhodnocovat spotřeby vody v horizontu maximálně 5 let , nebo alternativně stanovovat na základě detailních rozborů podobných aglomerací. Vývoj specifické spotřeby vody je nutné rozdělit jednak dle aglomerací města a nebo obce a u obcí i na základě rozdělení počtu obyvatel. Pro tuto práci bylo pro informaci převzato vyhodnocení, které bylo zpracováno firmami (Vodárenská akciová společnost a.s., Aquatis Brno a.s.) pro potřeby zpracování plánu rozvoje vodovodù Jihomoravského kraje. Z uvedených dvou grafù jsou zcela patrné hodnoty specifické spotřeby vody pro velikosti obcí od 100 do 10 000 obyvatel a vyplývající rozdíly mezi navrhovanou a skutečnou spotřebou pitné vody. Při vyhodnocování spotřeb vody je nutné vzít v úvahu i soukromé studny užitkové vody, které ovlivňují spotřebu vody především v obcích a některých městských částech. Nutno podotknout, že i průmyslové podniky hledají alternativní možnosti pokrytí vlastních potřeb užitkové nebo technologické vody. Minim.hodnoty Qspecif.z VF domácnostem-r.2001 skut.2001* VAS, a.s. Qsp.OB. (l/os/d.) předpoklad Aquatis Qsp.OB. (l/os/d.) 140 120 100 80 60 40 20 0 tel tel tel tel tel tel va va va va va yva y y y y y b b b b b b 0o 0o 0o 0o 0o 0o 15 00 50 00 00 50 o 0 o 2 5 1 d o1 1d do do do 15 1d 01 01 01 0 5 0 5 0 od 1 2 5 od od od od
8
Max.hodnoty Qspecif.z VF domácnostem-r.2001 skut.2001* VAS, a.s. Qsp.OB. (l/os/d.) předpoklad Aquatis Qsp.OB. (l/os/d.) 160 140 120 100 80 60 40 20 0
l l l … tel tel tel ate ate ate … va va va yv yv yv y y y 01 b b b b b b 0 o o o o o o 0 0 0 0 0 10 00 15 50 00 00 00 od o5 1 2 5 0 do d 1 1 do do do do 15 01 01 01 d 5 5 0 01 o 0 d 1 2 o 5 od od od
Pro následnou ukázku můžeme použít graf přepokládané prognózy pro město Brno, kterou zpracovalo VUT Brno v rámci vypracování Generelu zásobování města Brna pitnou vodou. Již zde se potvrdily tendence snižování spotřeby vody. V současné době se spotřeba vody pohybuje pod spodní křivkou a jsou neustále klesající tendence. Tuto situaci nikdo nedokázal předvídat.
Prognóza potřeby vody pro město Brno /prognóza z roku 1992/
l/s 2200 2000
1931 1842
1800
1713 1600
1600
true value
1538 1394
1400
maximum value
1391
1338
1307
1305
1200
average value mininum value
1000 800 600 400 200 0 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
9
Pro městskou aglomeraci je tudíž nutné provést vyhodnocení na základě hodnot ověřených praxí. Především je nutno brát zřetel na detailní vyhodnocení spotřeb vody při tvorbě územně plánovacích dokumentací nebo zvolit jiná závazná a následně omezující kritéria při dodávce pitné vody. Ideální je před zahájením koncepčních prací požádat správce vodovodní sítě o sdělení fakturovaných množství v dané lokalitě a tyto data vyhodnotit a použít k vlastnímu návrhu.Lze odhadnout, že i nadále se vzhledem k technickému pokroku bude spotřeby pitné vody snižovat např. zatím nejsou běžně využívány dešťové akumulační nádrže nebo individuální recyklace odpadních vod z domácností.
1.7. Legislativní podmínky V současné době jsou pro územní plánování obor vodního hospodářství část zásobování vodou platné následující legislativní předpisy ,které slouží pro potřebu tvorby územně plánovací dokumentace. Jedním z nejdůležitějších dokumentů jsou: Stavební zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním rádu Především část první o územním plánování, kde jsou zakotveny základní principy a povinnosti územního plánování. Za pozornost stojí si především připomenou, že územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Územní plánování stanoví limity využití území, reguluje funkční a prostorové uspořádání území,stanovuje ochranná pásma, navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj a vytváří podklady pro vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území. Zákon o vodách č.254/2001 Sb. ve znění k 23.1.2004 Zde jsou stanoveny základní podmínky a povinnosti při nakládání s vodami a jejich ochraně.Jsou zde stanoveny základní principy integrující směrnice v oblasti „Kvalita vody“, která přináší naplnění vize udržitelnosti vodních zdrojů pro budoucí generace lidstva zavedením integrovaného managementu.Integrovaným managementem se rozumí především vyvážení ochrany a racionálního využívání tak, , aby vedlo ke zlepšení stavu vodních zdrojů anebo aspoň k jeho nezhoršení.
10
Zákon č.274/2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu Zákon má osm částí obsahujících čtyřicet sedm paragrafů. Upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu. Zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci menší než 50. Avšak vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na vodovody a kanalizace uvedené v předchozím odstavci, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň dva odběratelé. Jak musí být navrženy vodovody ? Musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu ve vymezeném území a aby byla zabezpečena nepřetržitost dodávky pitné vody pro odběratele. Vodovody musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozí a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek zhoršujících kvalitu pitné vody. Ochranná pásma vodovodních řadů K bezprostřední ochraně vodovodních řadů před poškozením se vymezují ochranná pásma (dále jen "ochranná pásma"). Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok, určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona tímto nejsou dotčena. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: - u vodovodních řadů a do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm, 2,50 m - v ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce, nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování; b) vysazovat trvalé porosty; c) provádět skládky jakéhokoliv odpadu;
11
d) provádět terénní úpravy; jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele. Vyhláška č.428/2001 kterou se provádí zákon č.274/2001Sb. ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PLÁNŮ ROZVOJE VODOVODŮ (1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací lze zpracovat a schválit i pro část území kraje. (2) Část území kraje se určuje ve vztahu ke stávajícím systémům zásobování vodou. Plán rozvoje vodovodů se zpracuje v tomto rozsahu zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou obcí nebo části a obcí1) na území kraje nebo části kraje, pro kterou je plán rozvoje vodovodů zpracován, (dále jen "řešený územní celek"), bilance potřeby pitné vody, v členění na všechny obce nebo jejich části v b řešeném územním celku, vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy c na pitnou vodu, plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a rekonstrukce systémů d zásobování pitnou vodou, obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku, e plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona, ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod f písmeny d) a e) a vliv na nákladovou cenu za dodávku pitné vody časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující g naléhavost řešení. (1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracovává v digitální formě ve vazbě na geografický informační systém. (2) Ke každému plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje databáze plánu rozvoje jako informační výstup pro rozhodování a zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu. TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBU VODOVODŮ (1) Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody. (2) Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje podle normových hodnot.10) (3) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému. (4) Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.
12
(5) Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.
2 . CÍL PRÁCE Uplatnění vody v urbanizovaném prostředí je značně rozmanité. Ať již jde o vodu ve volné krajině nebo urbanizovaném prostředí. Jednou z možností je její důležité využití především pro formy života a hlavně pro člověka jako zdroj základní suroviny pro výrobu pitné vody. V civilizované společnosti má kvalitní pitná voda význam strategické suroviny, i když si to málokdo uvědomuje. Získávání a výroba pitné vody včetně její distribuce je neustále ekonomicky náročnější. Ochrana zdrojů pitné vody patří v urbanizovaném celku k prioritám územního plánování.Celkově lze stanovit, že zásobování pitnou vodou zásadně a vždy i z historického hlediska podmiňovalo rozvoj v území. Cílem této disertační práce je seznámení se základní charakteristikou problematiky zásobování pitnou vodou pro potřeby územního plánování. Na konkrétních případech seznámit s problematikou územního plánování v oblasti zásobování pitnou vodou. Pro názornou specifikaci je zde zařazena problematika města Brna. Bohužel celková problematika zásobování pitnou vodou je natolik obsáhlá, že jsou zde zdůrazněny pouze prioritní problémy v tomto oboru s vazbou na územní plánování.To znamená s vazbou na strategické dlouhodobé plánování v rozsahu cca 30 let. Je nutné si uvědomit, že životnost staveb v oboru zásobování pitnou vodou je minimálně 70 let a u některých objektů je jejich využití ještě větší. Tato časová specifikace je zvláště patrná v kapitole historického vývoje kdy v současnosti využíváme realizovaných staveb našich předků s vazbou na jejich správná nebo někdy i chybná rozhodnutí. Bohužel v tomto oboru až časový odstup zhodnocuje konkrétní rozhodnutí z minulosti. V této práci vůbec není zmíněna obsáhlá problematika majetko-právních vztahů, které jsou vždy přímo závislé na politickém upořádání země v historii i současnosti. Naše země je toho názorným příkladem, kdy minulost i když blízká se nám velice promítá do současnosti se všemi negativy. Cílem této práce je upozornit na nutnost vždy řešit problematiku zásobování pitnou vodou v kontextu s historickým vývojem, nastavit správné parametry spotřeb vody s ohledem na současnost, legislativní předpisy a normy.Velice důležité je provést ekonomické vyhodnocení stávajícího stavu s výhledem do budoucnosti.Tato problematika bohužel byla a je nestále opomíjena. Budoucnost a problémy v budoucnosti nás moc nezajímají nebo jim nepřikládáme patřičnou pozornost. Spíše se věnujeme krátkodobým a střednědobým cílům. Ovšem ekonomická zanedbanost z minulosti je značná a nikdo ji za nás nevyřeší. V územně plánovací dokumentaci v oboru vodního hospodářství se ekonomické analýzy vůbec neprovádějí nebo pouze povrchně. 13
2.1 Vymezení obsahu práce Voda je základní přírodní zdroj. Je nutné si prvotně uvědomit, že bez vody by na zemi nemohl vzniknout život. Bez vody není život a o pitné vodě to platí dvojnásob. Málokdo z nás si vůbec dokáže uvědomit, v čem se denně myjeme, pereme a hlavně co pijeme. Nemluvě již vůbec o využití vody pro potřeby průmyslu, požární potřeby a městský mobiliář.Voda je dùležitou součástí naší výživy.Více jak 60% lidského těla tvoří voda. Voda je základním prvkem chemických, biologických a mechanických funkcí v organismu. Ročně člověk vypije 1 000 litrù vody , to je více jak dva litry vody denně. V průměru za život skoro 65 000 litrù. Již historicky je prokázán vztah mezi vývojem společnosti a spotřebou pitné vody. Pitná voda je jedním ze základních prvků, které podmiňují rozvoj společnosti, vznik obcí a měst. Je to jeden ze základních faktorů, které podmiňují urbanizaci území. Lze celkem konstatovat, že pitná voda je jeden ze základních limitù využití území. v dnešní době bereme tyto teze skoro jako samozřejmost, kterou si neuvědomujeme až do doby nepředvídaných problémů ve výrobě a distribuci pitné vody. Je velice zajímavé sledovat například chování lidí na sídlišti při poruše vodovodního potrubí, když zjistí, že jim neteče pitná voda z vodovodních baterií. Daleko tragičtější je ovšem situace při zamoření pramenité a studní vody nebezpeènými látkami a kdy posléze do postižené aglomerace musí být pitná voda dovážena v cisternách. Nedílnou součástí zásobování vodou je i ekonomická stránka problému. Společnost si může technicky dovolit pouze to, co je schopna ekonomicky realizovat. V dnešní době, kdy průměrná cena vodovodního potrubí (včetně všech nákladù) může být asi 15 000-20 000Kč/m, je nutno brát ekonomické parametry zvlášť na zřetel. Proto už v prvopočátcích územního plánování při tvorbě územních plánů nelze tuto problematiku zásobování pitnou vodou opomíjet. Jako jeden z velice dùležitých parametrù je správné stanovení specifické spotřeby vody jak obyvatelstva, tak i pro občanskou vybavenost a průmysl. Nastavení správných hodnot posléze dlouhodobě ovlivňuje limity využití území s vazbou na ekonomické plánování a urbanistické naplnění rozvojových plánù. Obsahem této práce je seznámit komplexně s problematikou zásobování pitnou vodou, stanovení postupů při tvorbě územně plánovací dokumentace v oboru zásobování vodou a upozornit na případná rizika vyplývající z této problematiky. Tato práce se nezabývá celou problematikou zásobování vodou, která je velmi obsáhlá a rozmanitá, zvláště v oblasti městského mobiliáře s vazbou na dotváření městských a vesnických prostorů. Zároveň je problematika zásobování pitnou vodou názorně řešena na vodovodní síti města Brna tak , aby specifické problémy dostaly reálnější rozměr.
14
2.2 Klíčová slova historie
--
vývoj zásobování pitnou vodou
--
urbanistický vývoj
-- zásobování pitnou vodou -- územně plánovací dokumentace -historický vývoj, urbanistický vývoj, urbanizované prostředí, využití území, územní plán, voda – surovina, pitná voda, zásobování pitnou vodou, vývoj spotřeby vody, specifická potřeba vody, požární zabezpečení, legislativa, normy, parametry vodovodní sítě, výpočtové hodnoty, analýza potřeby vody, tlakové pásmo, ekonomika, prognóza vývoje, vodovodní síť, rozvoj města,
Key words history - development of drinking water supply - urban development - drinking supply - territory planning dokumentation historical development, urban development, urbanized environment, usage of territory, territorial plan, water-raw, drinking water, drinking water supply, development of consumption water, specific water reguirement, fire seccurity, legislative, regulation, parameters of water supply, computational values, analysis of waters needs, pressurized zone, economics, prognosis of development, water supply system, development cities,
2.3 Návrhové parametry 2.3.1 Zásobování požární vodou Problematika zásobování požární vodou většinou bývá v územně plánovacích dokumentacích velice podceňována a opomíjena, nebo nebývá řešena vůbec. Přitom potřeba požární vody velice ovlivňuje možnosti urbanistického využití území s vazbou na zásobování pitnou vodou. Záleží ovšem k jakému účelu jsou využívány a navrhovány rozvody pitné vody. Zda rozvod má sloužit pouze pro potřeby a dodávku pitné vody, nebo má fungovat i pro potřeby požárního zabezpečení tj. pro dodávku vnější a vnitřní požární vody. Tuto problematiku je nutné řešit v souladu se smlouvou o provozování vodovodních řadů.V této smlouvě by měla být tato ustanovení zakotvena s vazbou na územně plánovací dokumentace a následné realizační projekty. Je nutné vzít i v úvahu, že pro posuzování stávajících a nově navrhovaných ploch určených k urbanistickému rozvoji platí příslušné předpisy obsahující požadavky na zásobování požární vodou a předpisy a normy na zásobování pitnou vodou. Tyto předpisy nemusí být vždy vzájemně v souladu.
15
Pokud se v zastavěném území vyskytuje požární riziko je nutné zabezpečit odpovídající požární zabezpečení.Pro zásobování požární vodou se musí zabezpečit zdroje požární vody ,které jsou schopny trvale zajišťovat požární vodu po dobu alespoň 30 minut.K této podmínce platí rozšiřující ustanovení s vazbou na půdorys objektu a požární zatížení kde se doporučuje individuální výpočet. Zdroji požární vody jsou: 1 … vnější odběrní místa nadzemní a podzemní požární hydranty požární výtokové stojany a plnící místa vodní toky a nádrže /problematické využití v zimních měsících/ 2 … vnitřní odběrní místa Od zařízení pro zásobování požární vodou lze upustit v odůvodněných případech v souladu s příslušnými legislativními předpisy. Pro navrhování vodovodních potrubí a přípojek platí ČSN 75 5401 a ČSN 75 5411, pro navrhování vnitřních požárních vodovodů platí ČSN 73 6660 a pro navrhování odběrních míst u přirozených a u umělých vodních zdrojů požární vody platí ČSN 73 6639. Vnější odběrní místa Požadavky na vnější odběrní místa požární vody se vyhodnotí pro jednotlivé požární úseky objektů nebo podle návrhu využití plochy dle územně plánovací dokumentace. Za rozhodující doporučuji považovat případ s nejvyššími nároky na zásobování požární vodou Tabulka č.1 slouží pro potřeby návrhu základní koncepce požárního zabezpečení s vazbou na návrh potřeby vody. Jako vnější odběrní místa pro zásobování vodou k hašení se mají navrhovat zejména nadzemní hydranty. Požární výtokové stojany a plnicí místa se instalují zejména v uzavřených areálech výrobních a nevýrobních objektů nebo skladů. Nadzemní (podzemní) hydranty se osazují na vodovodním potrubí, jehož nejmenší jmenovitou světlost DN, doporučený odběr pro výpočet potrubní sítě a nejmenší odběr z hydrantu po připojení mobilní požární techniky stanoví tabulka 2. U nejnepříznivěji položeného /podzemního/ hydrantu má být zajištěn statický přetlak 0,2 MPa.Zde je zásadní rozpor s legislativní podmínkou pro vodovodní síť dle ČSN 75 5401 kdy je přípustný při zástavbě dvou nadzemních podlaží minimální hydrostatický tlak 0,15 MPa. Tato podmínka velice může ovlivnit realizaci výstavby navržené v souladu s územně plánovací dokumentací.
16
Tabulka č. 1 Největší vzdálenosti vnějších odběrních míst
Tabulka č.2. – Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže
17
Celkově lze stanovit, že problematika zásobování požární vodou může ovlivnit návrh koncepce zásobování pitnou vodou při zpracování územně plánovacích podkladů. Doporučuji vždy provést detailní analýzu potřeb vody v alternativách tj.vyhodnotit potřeby pitné vody a potřeby požární vody, včetně vyhodnocení tlakových poměrů ve vodovodní síti a pro návrh koncepce vodovodní sítě používat hodnoty, které vyplynou z těchto posouzení a vyhoví všem požadovaným legislativním a normovým podmínkám.
2.3.2 Zásobování pitnou vodou Při zpracování urbanistických plánů by měla být v oboru zásobování pitnou vodou věnována patřičná pozornost návrhu specifické potřeby vody. Vývoj spotřeby vody se neustále vyvíjí a měl by být vždy zpracován pro konkrétní lokalitu.Pro analýzu dosavadního průběhu spotřeby vody v kategorii územního plánování doporučuji tuto provádět minimálně v období posledních 5 let Základní kategorie v hodnocení spotřeby vody jsou: VV - voda vyrobená VF - voda fakturovaná VN - voda nefakturovaná Qp - průměrná denní spotřeba Qm - maximální denní spotřeba Q - specifická spotřeba na obyvatele a den Vést a vyhodnotit evidenci vody pouze pro kategorie: • obyvatelstvo • ostatní odběratelé
- velkoodběratelé - ostatní
Následující tabulka názorně ukazuje možnost pro vyhodnocení
Rok Počet zás. obyvatel
18
VV - voda vyrobená
m3/rok l/s l/osobu/den
VF - voda fakturovaná
m3/rok l/s l/osobu/den
VN - voda nefakturovaná
m3/rok l/s l/osobu/den
Zcela jiný trend má vývoj spotřeby vody po roce 1989. Od roku 1990 dochází každoročně k poklesu spotřeby vody. Hlavní příčiny poklesu vody jsou: • restrukturalizace a privatizace průmyslové výroby a terciální sféry • zlepšení technické úrovně zařízení • liberalizace cen vodného Vývoj ceny vodného BVK a.s. Cena Kč/m3
Datum úpravy 1991 1992 1994 1995 2004 2005
obyvatelstvo
organizace
vodné
stočné
celkem
vodné
stočné
celkem
1.50 4.00 5.00 7.39 21,88 22,77
1.50 3.00 7.00 8.86 25,03 26,02
3.00 7.00 12.00 16.25 46,91 48,79
4.50 6.00 8.00 11.59 -
3.50 5.00 12.00 13.76 -
8.00 11.00 20.00 25.35 -
Pokud zohledníme hodnoty z kapitoly 2.3.3 kdy síť neustále zastarává lze předpokládat,že tyto hodnoty nejsou konečné.A opět se nám případné zvýšení cen projeví v poklesu hodnot specifické spotřeby vody. Následující graf nám názorně prezentuje vývoj spotřeby vody v městě Brně Pokles spotřeby vody po roce 1995 nadále pokračoval a spotřeba vody se v roce 2004 byla cca 120 l/os/den pro město Brno. l/osobu.den 200 189 183 180 168 160
154 146 138
140
134
120
100 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995 *
19
Dokonce pro mimo brněnské aglomerace se pohybuje /především vesnická zástavba/ specifická spotřeba vody v hodnotách kolem 80 l/os/den . V kategorii ostatní odběratelé tj.podnikatelská sféra a průmysl je situace obdobná. Do této kategorie jsou zahrnuti všichni odběratelé s výjimkou obyvatelstva, tj. průmysl, zemědělství, občanská a technická vybavenost, drobní podnikatelé atd. Doporučené hodnoty pro návrh územně plánovací dokumentace: - provést analýzu stávající spotřeby vody pro všechny kategorie - pro městskou aglomeraci uvažovat s max. specifickou potřebou vody 130 l/os/den plus 10% přípočet na běžnou občanskou vybavenost - pro venkovskou aglomeraci uvažovat s max. specifickou potřebou vody 80l/os/den plus 10% přípočet na běžnou občanskou vybavenost - v příměstské a vesnické zástavbě vyhodnotit jiné zdroje vody a na základě těchto vyhodnocení snížit specifickou potřebu vody - pro kategorii ostatní odběratelé vždy použít analýzu z podobné činnosti,zvlášť je nutno věnovat pozornost plochám průmyslovým – skladová činnost – minimální nároky na potřeby pitné vody, ale maximální požadavky na potřebu požární vody - provést analýzu koeficientů hodinové a denní nerovnoměrnosti na základě reálných podkladů 2.3.2.1
Tlakové poměry ve vodovodní síti
Pro návrh územně plánovací dokumentace v oboru zásobování pitnou vodou se doporučuje i provést vyhodnocení tlakových poměrů ve vodovodní síti. Tlaková pásma vodovodního systému jsou rozdělena tak, aby v rozvodné síti byly zajištěny optimální tlakové poměry a ve vodovodní síti nebyly překračovány tlaky vody, které jsou stanovené příslušnými předpisy, platné v době výstavby a kolaudace příslušné části vodovodní sítě. Maximální tlak vody ve znění dřívějších předpisů mohl dosahovat , až jmenovitého tlaku použitého trubního materiálu do hodnoty 1,0 MPa dle ČSN 733620 . Dle současných norem ČSN 755401 je v nové vodovodní síti přípustný maximální tlak 0,7 MPa. Předepsaný minimální hydrodynamický tlak v rozvodné síti je 0,25 MPa a při zástavbě do dvou nadzemních podlaží 0,15 MPa. Nutno ovšem upozornit, že toto ustanovení v hodnotě 0,15 MPa je mírně zavádějící, protože dle požární normy ČSN 730873 je nutno dle článku 5.5 dodržet minimální tlak 0,2 MPa . Z čehož vyplývá, že takto nadimenzovaná vodovodní síť nelze použít pro dodávku požární vody. Pro kategorii územně plánovací dokumentace je vhodné provést detailnější vyhodnocení především v okrajových podmínkách maximálních a minimálních hodnot. Především oblasti s okrajovou podmínkou maximálních tlaků s vazbou na profily vodovodního potrubí DN 200 a větší jsou vhodné pro umísťování zástavby,
20
která klade zvýšené nároky na potřebu požární vody. Vhodným situováním těchto území lze ušetřit značné ekonomické zdroje. Je vhodné, aby územně plánovací dokumentace nebo některá z pokladové části pro tuto dokumentaci měla zpracovanou přílohu průběhu tlakových pásem jako základní podklad pro rozhodování o využití území. 2.3.3
Ekonomická prognóza
2.3.3.1
Základní údaje
Ekonomická prognóza řeší z hlediska ekonomického stáří sítě její vlastní obnovitelnost, aby nedošlo k technickému zastarání vodovodní sítě. Zde je nutné vycházet z urbanistického předpokladu ekonomické obnovy a rozvoje vodovodní sítě. Je nutné vyhodnotit stavební stav sítě s vazbou na možné finanční zdroje a případně stanovit míry rizika.Tato problematika bývá ve všech územně plánovacích dokumentacích velice podceňována a nezpracování tohoto rozboru např. v průzkumech a rozborech vede následně k mylným úvahám při tvorbě vlastní územně plánovací dokumentace. V materiálu je provedena konkrétní ekonomická analýza stavu a možností financování vodovodní sítě města Brna. Ekonomické údaje jsou čerpány z dlouhodobého plánu obnovy vodovodní sítě města Brna, který byl zpracován v rámci BVK, a.s. Prognóza řeší finanční předpoklady a možnosti na základě průměrných potřeb v dlouhodobém horizontu 70 let podle životnosti vodovodní sítě a jsou zde zcela patrné ekonomické disproporce v dlouhodobém horizontu, které se musí zákonitě projevit i v horizontu územního rozvoje. 2.3.3.2 Zaručené zdroje financování ve výhledu Zaručenými zdroji financí se rozumí zdroje vytvořené převážně z vodného a stočného.Zde je nutné uvést všechny známé zdroje a možnosti financování. Jedná se o zdroje uvedené v následujícím grafu:
287 000 000 K č
240 000 000 K č
95 000 000 K č
B r n ě n s k é v o d á r n y a k a n a liz a c e , a .s . (o p r a v y )
M ě s to B r n o
O s ta tn í z d r o je
21
Zde je nutné konstatovat ,že se jedná o finanční prostředky určené na obnovu vodovodní a kanalizační sítě.Z této částky je na obnovu vodovodní sítě investováno cca 40%. . 2.3.3.3 Výpočet hodnoty sítí za současných pořizovacích nákladů Výpočet hodnoty sítě byl proveden na základě cenové úrovně v roce 2004 podle příslušných profilů potrubí se započítáním všech souvisejících investic. Potřebné náklady na obnovu vodovodní sítě v jednom roce jsou následující: Vodovod: 309 987 000 Kč Pro další výpočty však bylo uvažováno s obnovou vodovodních přivaděčů až od roku 2040 v návaznosti na uvažovanou obnovu vodovodní sítě . Z tohoto důvodu jsou náklady i poměry investic do r. 2040 odlišné než náklady a poměry investic od r. 2040 a nerovnají se výše uvedenému průměru. Stávající stav financování Při stávajícím stavu financování je zcela evidentní, že ve výhledu dojde ke značnému nárůstu poruchovosti a stáří majetku. Potřebný stav financování Při výpočtu potřebného stavu financování bylo uvažováno se skutečností, že čtvrtina vodovodní sítě je již v současné době za hranicí životnosti nebo poruchová. Tento stav je značně neuspokojivý a proto byl zohledněn ve výpočtu tak, že se předpokládá náprava tohoto stavu v průběhu 30 let. Grafy potřebného stavu financování ukazují jaký objem financí je třeba k údržbě spravovaného majetku a jeho vyspravení během 30 let. Červená čára ukazuje pokles zastaralosti a poruchovosti spravovaného majetku v procentech z celkové délky sítí.
22
2.3.3.4
Výsledky – grafická část
23
2.3.3.5 Ekonomické vyhodnocení V dalších letech je třeba realizovat průměrně (v období 70 let - doba životnosti) tyto investice: Vodovody: V současné době máme ročně k dispozici: Pro obnovu sítě je ročně třeba:
223 122 000 Kč 324 216 000 Kč/bez změn stáv.stavu/ 384 238 000 Kč/při obnově do 30 let/
Potřebné navýšení v letech 2010 - 2039 za účelem vyspravení stávajícího stavu: Vodovodní síť:
140 052 000 Kč
Zde jsou uvedeny průměrné finanční limity, které vycházejí. Je zcela zřejmé, že současný stav financování vede k postupnému nárůstu stáří a poruchovosti, kdy během příštích 50 let bude množství poruchového majetku a majetku za hranicí životnosti v porovnání se stávajícím stavem přibližně dvojnásobné. Až v důsledku této ekonomické analýzy, je možné si z urbanistického hlediska uvědomit možnosti rozvoje města. Ekonomická analýza by měla být zpracována pro všechny kategorie územně plánovací dokumentace, jelikož naplňuje přímo podstatu realizace urbanistických návrhů a tj.stanovit a dodržet přijatelnou míru urbanistického rozvoje území.
2.3.3.6 Rozbor potřeby obnovy vodovodní sítě V současné době je na brněnské vodovodní síti 212 km vodovodních řadů starších než 60 let, tedy na hranici a za hranicí své teoretické životnosti. Nejstarší provozované řady jsou ještě z konce 19. stol. I když ne všechny tyto řady jsou ve stavu zcela havarijním jejich brzká obnova je již nutná. Pokud vezmeme potřebu tyto řady obnovit nejdéle do 15 let, vyplývá z toho potřeba obnovy těchto starých řadů v délce min. 14 km ročně. Pokud vyjdeme z požadavku, abychom zabránili celkovému stárnutí sítě a obnovu celé stávající délky sítě zajistili nejpozději za 70 let, vychází potřeba roční obnovy sítě v délce více než 17 km. ročně.
3. Výsledky disertační práce V kategorii územně plánovacích dokumentací není nikde stanoven detailní závazný obsah toho co má tato dokumentace obsahovat. Většinou závisí na zkušenostech objednatele a pořizovatele územně plánovacích dokumentací. Samozřejmě nedílnou součástí za požadované práce je i jejich ekonomické ohodnocení pro zpracovatele. Bohužel kategorie celého vodního hospodářství bývá 24
finančně podhodnocována a tudíž požadované práce nejsou prováděny nebo pouze v minimálním rozsahu. Při zpracování urbanistických plánů v oboru zásobování pitnou vodou doporučuji následující postup s rozdělením na jednotlivé kategorie.
3.1 Vyhodnocení stávajícího stavu Před započetím prací na územně plánovací dokumentaci provést detailní vyhodnocení stávajícího stavu které bude obsahovat: - provedení a vyhodnocení historie zásobování vodou v řešeném území - vyhodnocení všech zdrojů pitné nebo užitkové vody ,včetně soukromých studní - provedení rozboru kvality zdrojů vody, provést aspoň informativně z dostupných podkladů, rešerše , - vyhodnocení technického a ekonomického stavu vodovodní sítě, provedení jednoduché ekonomické analýzy s vazbou na finanční zdroje a stav sítě - vyhodnocení spotřeby vody, provést analýzu údajů vyrobené a fakturované vody
výpočet Qp (denní potřeba vody)
- v následujících kategoriích - obyvatelstvo - občanská vybavenost - průmysl - zemědělská činnost - potřeba požární vody - stanovit koeficienty denní a hodinové nerovnoměrnosti ,případně provést aktualizaci na základě reálného vyhodnocení konkrétního vzorku - stanovit tlakové poměry ve vodovodní síti , kritické hodnoty ověřit měřením - vyhodnotit informativně rozdíl mezi vyrobenou a fakturovanou vodou s vazbou na ztráty v síti , - provést vyhodnocení legislativy /provozní smlouvy/
3.2 Návrh výhledového stavu Řešení návrhového stavu by mělo obsahovat a vyhodnocovat následné údaje. Ve sporných případech by měly být provedeny detailní analýzy. V této části je nutná vzájemná komunikace s architektem urbanistou a posouzení případných variant multikriteriálním hodnocením. Případně provést analýzu hodnocení pozitiv a negativ. Všechny dostupné podklady vyhodnotit a konzultovat s majitelem a provozovatelem vodovodní sítě. - provést strategické rozhodnutí o využití všech zdrojů pitné nebo užitkové vody, s vazbou na dříve zpracovaná dlouhodobá rozhodnutí a plány např. PRVKUK, provést vzájemnou aktualizaci - zpracovat ekonomicko – technickou strategii obnovy sítě, navrhnout řešení snížení ztrát ve vodovodní síti /např. zpracovat samostatný materiál řešící snížení 25
ztrát ve vodovodní síti včetně příslušných měření/ - stanovení legislativních podmínek pro návrh územně plánovací dokumentace - stanovit koeficienty denní a hodinové nerovnoměrnosti s vazbou na výhledový stav - zpracovat výpočet potřeby vody, případně provést aktualizaci údajů z jiných obdobných řešení pro výhled
výpočet Qp (denní potřeba vody)
v následujících kategoriích - obyvatelstvo - občanská vybavenost - průmysl - zemědělská činnost výpočet Qm /maximální denní potřeba vody/ výpočet Qh /hodinová potřeba vody/ výpočet Qpož /výpočet vnější potřeby požární vody pro dílčí oblasti / - po vyhodnocení následujících hodnot provést návrh vodovodní sítě pro nejméně příznivou variantu požadované potřeby vody - provést orientační výpočet tlakových poměrů v síti dle ČSN 755401, stanovit okrajové podmínky pro minimální a maximální tlaky ve vodovodní síti s vazbou na urbanistický návrh využití ploch, provést korekce návrhu - ve výkresové části provést zákres sítě a i s ohledem na budoucí majetko-právní vztahy, - stanovit ochranná pásma a určit přípustné činnosti v těchto pásmech, nutno detailně konzultovat s majitelem a provozovatelem vodovodní sítě - stanovit podmiňující investice s vazbou na případnou etapizaci zástavby území a provést jejich ekonomické vyhodnocení V jednotlivých výše uvedených kapitolách jsou navrženy případné možnosti řešení nebo jsou provedeny konkrétní rozbory pro uvedenou problematiku. Vždy je nutné si uvědomit , že jakékoliv výpočtové hodnoty je nejlépe si ověřit přímo v reálné praxi. Podceňování nebo úmyslné zkreslování základních údajů v návrhu posléze vede k nenaplnění uvedených představ a cílů , především se tyto disproporce projeví při ekonomickém vyhodnocení realizace staveb.
5. Závěr Řešení zásobování vodou v urbanizovaném prostředí současných měst a obcí klade stále větší nároky na vysoce odborné zpracování za použití všech
26
nejmodernějších poznatků vědy a techniky v návaznosti na vysoce odbornou práci architekta – urbanisty. Velice důležitou kapitolou je správné provedení historického vyhodnocení všech souvislostí a zvážení jejich použití.Tudíž při návrhu jakékoliv činnosti v oboru vodního hospodářství je prioritní správné a pečlivé provedení průzkumů a rozborů stávajícího stavu včetně upozornění na možné problémy. Problém vyhodnocení historického a stávajícího stavu je problém nejen urbanistů, ale i dalších profesí až po ekonomickou a společenskou sféru života společnosti. Cílem je vytvoření živého, fungujícího a obyvatelného prostředí za přijatelných ekonomických podmínek a pokud možno bez zásadních omezení. Jak již prokázal historický vývoj, kvalitní zásobování pitnou vodou podmiňuje vlastní funkčnost a i rozvoj měst a obcí. Další možnosti využití vody v urbanizovaném celku je velmi rozmanité i s ohledem na městský mobiliář a dotváří vlastní architekturu území. Na základě ucelených poznatků je možné provést kvalitní a ekonomicky přijatelný návrh zásobování pitnou vodou i pro dlouhodobý rozvoj území. Výsledná práce by měla sloužit jako podklad pro zpracování zásobování pitnou vodou v kategorii územního plánování. Výsledky této práce mohou být zapracovány do požadavků zadání objednatele územně plánovací dokumentace, aby mohla být dodržena jednotná forma zpracování zásobování pitnou vodou do územně plánovacích dokumentací. Zároveň může sloužit jako metodická pomůcka jak pro odborníky – urbanisty, projektanty specialisty, tak i pro příslušné zástupce měst a obcí spolupracujících s odborníky při řešení problematiky zásobování pitnou vodou.
27
5. Seznam použité literatury 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
28
JÁSEK JAR. a kol., : Vodárenství v Čechách , na Moravě a ve Slezsku vydal : Milpo Media DOLEŽEL J. ,MAREČEK J. ,VOBOŘIL O. , [1998] : Stavební zákon v teorii a praxi , vydal : Linde Praha 1998 GOTTWALD L. , KLIMEŠ V. ,MACHAŘ J. , [1972] : Vodovody a kanalizace města Brna , vydal : Vodohospodářská správa města Brna 1972 Brněnské vodárny a kanalizace,a.s. , kolektiv autorů [1997], Voda a Brno , vydal : BVK,a.s. 1997 Brněnské vodárny a kanalizace a.s. , kolektiv autorů [2002] : 130 let, Historie a současnost vodáren a kanalizací v Brně, vydal : BVK,a.s. 2002 HALÍK P. a kolektiv , [1996] : Architektura a město, vydal : Akademie věd ČR 1996 HRŮZA J. , ZAJÍC J. [1995] , Vývoj urbanismu I. vydal : Praha ČVUT FA 1995 CHYBÍK J. [2000] , Česká architektura , urbanismus v nové situaci, vědeckovýzkumný záměr č.500016 VUT FE Brno 2000 POLEŠÁKOVÁ M. a kol. [2003], Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury , ÚÚR Brno Voda v územním plánování 1. a 2. díl , vydal : VÚVA Brno Generel zásobování vodou m. Brna , vydal: ÚHA MmB ,1995 Sovak, časopis oboru vodovodů a kanalizací ČR vydává : Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Vírský oblastní vodovod – soubor informací 1995 vydalo : VOV - sdružení měst, obcí a svazku obcí Směrnice č. 9 ze dne 20. 7. 1973, Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR Zákon č. 138/1973 Sb. o vodách , Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb. o územně plánovací dokumentaci a o územně plánovacích podkladech Vyhláška č.144 /1978 o veřejných vodovodech a kanalizacích Zákon č. 274/200l Sb., prováděcí vyhláška č. 428 Zákon č. 50/1976Sb / stavební zákon/, včetně vyhlášky č.131/1998Sb. Dlouhodobý plán BVK,a.s. 2010 – 2020, vydal BVK,a.s. ČSN 730873 Požární bezpečnost staveb ČSN EN 805 Vodárenství – požadavky na vnější sítě a jejich součásti ČSN 755401 Navrhování vodovodního potrubí Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, územní celek Brno Internetová stránka Statutárního města Brna, www.brno.cz
6. Curriculum vitae Jméno, příjmení:
Přinosil Milan Ing.
Datum narození:
21. 1. 1956
Bydliště:
Brno 635 00, Fleischnerova 5
Tel. No:
+420 – 5 – 43234506, 602 545 194
Národnost:
Česká
Vzdělání 1973 – 1976
Střední průmyslová škola strojnická v Brně, Kotlářská ul.
1976 - 1980
Vysoké učení technické v Brně, fakulta stavební obor vodní stavby a vodní hospodářství
Praxe 1980 - 1990
projektant, vedoucí projektant MPÚ Brnoprojekt, specializace vodní hospodářství
1990 – 1995
Útvar hlavního architekta města Brna, specializace vodní hospodářství
1995 –
vedoucí útvaru rozvoje BVK a.s., obor zásobování vodou a odkanalizování
Současnou náplní útvaru rozvoje je vyjadřování se k dokumentacím všech stupňů dle stavebního zákona. V rámci útvaru jsou zpracovávány odborné analýzy a posudky v oboru zásobování vodou a odkanalizování. Z významných akcí zpracovaných v roce 2004 mohu uvést: Zpracování zadání Generelu odvodnění města Brna pro MmB Studie infrastruktury pro přesun nádraží v městě Brně Studie tlakových poměrů ve vodovodní síti m. Brna Zpracování podkladů pro územní plán města Brna
29
7. Seznam prací k danému tématu VI. vědecká konference doktorandů … příspěvek … Sekundární kolektory VII. vědecká konference doktorandů … příspěvek … Voda a město Brno VIII. vědecká konference doktorandů … příspěvek … Voda v interiéru Zadání Generelu odkanalizování část zásobování vodou objednatel: MmB Studie tlakových poměrů ve vodovodní síti m. Brna objednatel: MmB Zpracování zadání Generelu vodovodní sítě, ÚHA MmB ,1992 Zpracování územních plánů část vodní hospodářství pro obce: Nová Ves, Radňoves, Heřmanov, Záblatí, Osová Bitýška, Odry objednatel: OÚ
30
