Reforma veřejných financí 2007 – sociální oblast
dne: 17.9.2007
zpracovala: Ing. Marcela Hříbalová
ÚVOD: V úterý 21. srpna 2007 devětadevadesát poslanců vládní koalice s pomocí dvou někdejších zákonodárců sociální demokracie Miloše Melčáka a Michala Pohanky prosadilo v parlamentu ve třetím čtení reformní zákon, který přinese od nového roku změny v daních, ve zdravotnictví a v sociálních dávkách. Jedná se vlastně o balík novel celkem padesáti zákonů. Proti reformám zvedlo ruku 98 poslanců opozice, na číslo 99 je doplnil lidovec Ludvík Hovorka. Ten předem oznámil, že reformy nepodpoří, protože nesouhlasí zejména s jejich zdravotnickou částí. Proti reformě opakovaně vystupovala opozice i odbory, ty formou Demonstrace „ZASTAVTE ŠKRTFORMU“ dne 23. 6. 2007, dále Happeningu konaného dne 14. 8. 2007 a opakovanou účastí na jednáních poslanecké sněmovny. V současné době se chystá projednat reformní zákon Senát a poté, co jej podepíše prezident, nabude zákon účinnosti jako celek dne 1.1.2008 (některá ustanovení zákona nabudou účinnosti postupně později). Senátní tisk zákona o reformě veřejných rozpočtů, jak je tisk oficielně nazván se po zapracování obsáhlého koaličního pozměňovacího návrhu objevil na internetových stránkách Senátu dne 3.9.2007. S jeho využitím jsme připravili základní obsah změn navrhovaných v sociální oblasti. Upozorňujeme, že změny v zákoně o důchodovém pojištění, tzv. parametrické změny, které jsou první ze tří etap důchodové reformy avizované vládou, nejsou součástí reformního balíku zákonů přijatého poslaneckou sněmovnou. Změny v důchodech jsou však již zpracovány ve formě paragrafového znění zákona a OS KOVO je připomínkovala v minulých týdnech. ČMKOS vypracovala na základě našeho stanoviska a stanovisek ostatních odborových svazů své odmítavé stanovisko k důchodové reformě jako celku a to zejména k dalšímu zvyšování důchodového věku až na 65 let a prodlužování povinné doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ: Dochází k odložení účinnosti tzv. nového zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců (zákona č. 187/2006 Sb.) o další rok, tedy na 1.1.2009. To znamená, že nadále bude platit zákon č. 54/1956 Sb. a měly by se tedy k 1. lednu 2008 valorizovat hranice redukce denního vyměřovacího základu. Tyto hranice se však valorizovat nebudou a dojde k dalším úpravám v neprospěch zaměstnanců. První tři dny pracovní neschopnosti bude nemocenské rovno nule (tzv. karenční doba). Zhoršuje se redukce DVZ od 15. dne pracovní neschopnosti, jak je z zřejmé z následujících tabulek. Kromě toho se u krátkodobých pracovních neschopností snižuje sazba pro výpočet nemocenského z 69% na 60%. Navíc se ochranná lhůta nemocenského pojištění zkracuje z 42 dní na 7 dní. Při 31 dní trvající pracovní neschopnosti a měsíčním hrubém příjmu zaměstnance ve výši cca 24 029 Kč tak dojde meziročně k poklesu nemocenského o 2684 Kč (13474 Kč-10790 Kč).
Výpočet výše nemocenského v roce 2007 Počet dnů pracovní neschopnosti (kalendářních) Denní vyměřovací základ (DVZ) orientačně odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu Redukce DVZ pro 1. - 14. den do
550 Kč
do nad
790 Kč 790 Kč
redukce na
90%
tj. na
redukce na 60% nezohledňuje se
tj. na
550 Kč
do nad
790 Kč 790 Kč
redukce na
100% tj. na
redukce na 60% nezohledňuje se
tj. na
Redukovaný DVZ Nemocenské za
1.-3. den
25% z 639
4.-14. den
69% z 639
od 15. dne
69% z 694
NEMOCENSKÉ celkem Poznámka :
790 Kč 24 029 Kč 495 Kč 144 Kč 639 Kč
Redukovaný DVZ Redukce DVZ pro 15. a další den do
31
Redukční hranice pro rok 2007
550 Kč 144 Kč 694 Kč 480 Kč 4 851 Kč 8 143 Kč 13 474 Kč
Výpočet výše nemocenského v roce 2008 podle vládního návrhu Počet dnů pracovní neschopnosti (kalendářních)
31 790
Denní vyměřovací základ (DVZ)
Kč
orientačně odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu
24 029 Kč
Redukce DVZ redukce tj. na 90% na redukce tj. na 60% na
do 550 Kč nad 550 Kč
do 790 Kč
nad 790
nezohledňuje se Redukovaný DVZ
Nemocenské za
495 Kč 144 Kč
1.-3. den 4.-30. den 60% z 639 31.-60. den 66% z 639 od 61. dne 72% z 639
NEMOCENSKÉ celkem
tj. 384 x 27 tj. 422 x 1 tj. 461 x 0
639 Kč 0 Kč 10 368 Kč 422 Kč 0 Kč 10 790 Kč
Poznámka: Redukční hranice jsou v letech 2007 a 2008 stejné.
Snižuje se i sazba výpočtu podpory při ošetřování člena rodiny (od 1.1.2009 ošetřovného) z 69% na 60%. To znamená snížení dávky při 9 dnech ošetřování člena rodiny o 510 Kč.
Závěr: Dojde ke snížení a zakonzervování výší dávek nemocenského pojištění, zkrácení ochranné lhůty bude mít nepříznivé sociální dopady na zaměstnance po skončení (ztrátě) zaměstnání. Zavedení karenční doby prvních tří dnů pracovní neschopnosti bez nároku na nemocenské povede k přecházení nemocí a následným zdravotním komplikacím a v důsledku toho vyšším nákladům na zdravotnictví. Tento vliv bude mít i masivní čerpání dovolené, která má sloužit na zotavenou zaměstnanců, místo toho na dobu nemoci.
POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI, POJISTNÉ NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ: S účinností od 1.1.2008 dochází k zavedení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance a to pro odvod obou druhů pojistného (zdravotního a sociálního) ve výši 4 násobku průměrné mzdy (ročně 48 násobku). OSVČ budou mít maximální vyměřovací základ též ve výši 48 násobku průměrné mzdy. Dosud zaměstnanci platí pojistné z celého vyměřovacího základu, zatímco OSVČ mají stanoven maximální vyměřovací základ ve výši 486 000 Kč ročně. Sazby pojistného se mění pouze v oblasti pojistného hrazeného na nemocenské pojištění zaměstnavatelem – snižují se v roce 2009 oproti roku 2008 o 1% (3,3% na 2,3%). Závěr: Zavedení stropů pojistného zvýhodní zaměstnance s vysokými příjmy, naopak dojde ke snížení příjmů sociálního a zdravotního pojištění v řádu několika miliard Kč ročně. ČMKOS souhlasila se zavedením stropů ve výši 5 násobku průměrné mzdy. ZÁKON O ŽIVOTNÍM A EXISTENČNÍM MINIMU Ruší se automatická valorizace částek životního a existenčního minima. Závěr: Jedná se pravděpodobně o nejzávažnější zásah do sociální oblasti, důsledkem bude snižování reálné výše všech dávek, které jsou od životního nebo existenčního minima odvozovány, zejména dávek státní sociální podpory a dávek hmotné nouze. ZÁKON O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE Přídavek na dítě Výrazně se omezuje okruh rodin, kterým bude přídavek náležet (z 4 násobku životního minima na 2,4 násobku životního minima, zavádí se přídavek v pevné výši dané zákonem: do 6 let dítěte
500 Kč
od 6 do 15 let dítěte 610 Kč od 15 do 26 let dítěte 700 Kč Sociální příplatek Omezuje se okruh rodin, kterým bude náležet (nyní rodiny s příjmem do 2,2 násobku životního minima, nově pouze do 2 násobku životního minima), stejně se snižuje i koeficient pro výpočet této dávky. Porodné Ze současně platné výše 17760 Kč (při narození dvojčat 53120 Kč, trojčat 79680 Kč) má od 1. ledna 2008 náležet jednotných 13000 Kč na dítě.
Příspěvek na školní pomůcky Dosud poskytovaná jednorázová částka ve výši 1000 Kč se ruší. Rodičovský příspěvek Dosud výše rodičovského příspěvku (do 4 let věku dítěte) pro rok 2007 činila částku 7582 Kč měsíčně a byla odvozena z průměrné mzdy (a byla by proto pravidelně valorizována). Nyní dochází k zavedení tzv. vícerychlostního čerpání rodičovského příspěvku, což je úprava, která nemá v sociálním zabezpečení obdoby zejména pro svou složitost. Matka si musí nevratně zvolit, zda chce o dítě pečovat pouze do jeho dvou, tří nebo 4 let věku. Od toho se odvíjí výše příspěvku. Výše rodičovského příspěvku činí a) 11 400 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře, b) 7 600 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře, c) 3 800 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve snížené výměře. Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek do 2 let věku tohoto dítěte ve zvýšené výměře, jestliže 1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a 2. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, narodily-li se zároveň 2 nebo více dětí, zvolil pobírání rodičovského příspěvku (dále jen „volba nároku“) ve zvýšené výměře, do 21 měsíců věku tohoto dítěte v základní výměře, jestliže rodič nesplnil podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře, od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 3 let věku tohoto dítěte v základní výměře, pokud neprovedl volbu nároku, jestliže rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku, provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře, od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 4 let věku tohoto dítěte ve snížené výměře, nesplnil-li rodič podmínky uvedené pro poskytování rodičovského příspěvku ve zvýšené nebo základní výměře. Pohřebné: Zůstává sice zachována výše dávky 5000 Kč, avšak má náležet pouze rodinám, v nichž zemře nezaopatřené dítě anebo rodič nezaopatřeného dítěte.
Státní sociální podpora Závěr: U přídavku na dítě dojde ke zúžení okruhu rodin, které na něj budou mít nárok pouze na rodiny nízkopříjmové. Navíc se bude výše přídavku na dítě reálně snižovat (je dána v pevných částkách). Obdobně bude omezen okruh příjemců sociálního příplatku, zde dojde ke snížení dávky snížením koeficientu při jejím výpočtu. Volba doby péče o dítě pro účely vícerychlostního rodičovského příspěvku krátce po narození dítěte bude klást vysoké psychické nároky na matky, nezohlední se případná špatná adaptabilita dítěte v kolektivu, chronická onemocnění dětí, či nedostatek předškolních zařízení. Porodné se sníží a nebude zohledňovat počet dětí narozených současně. Příspěvek na školní pomůcky se zruší. Restrikce ve výše uvedených dávkách bude působit jednoznačně protipopulačně. Omezení výplaty pohřebného pouze na rodiny, v nichž zemře nezaopatřené dítě, nebo jeho rodič dopadne negativně zejména na pozůstalé- důchodce. ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Podpora v nezaměstnanosti nemá náležet zaměstnanci, jehož pracovní poměr skončil v posledních 6 měsících výpovědí z důvodů podle § 55 odst. 1 ZP a podle § 52 písm. g) ZP (jedná se v zásadě o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem, nebo o soustavné méně závažné porušování povinností). Závěr: Posuzování uvedených výpovědních důvodů je z velké části v kompetenci zaměstnavatele a zaměstnanec, který tímto způsobem přišel o zaměstnání, se ocitne bez jakéhokoli příjmu, přestože odváděl pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Dochází ke zrušení automatické valorizace příspěvku na péči. Závěr: Postupně dojde ke znehodnocení výše příspěvku na péči a ústavy sociální péče tak budou omezovat služby. V případech, kdy o osoby závislé na péči pečují např. rodinní příslušníci, budou prostředky chybět těmto osobám. ZÁKON O POMOCI V HMOTNÉ NOUZI Částky živobytí u osob, které jsou v evidenci uchazečů nepřetržitě po dobu delší než je 12 měsíců, má činit pouze existenční minimum (2880 Kč měsíčně). Výjimkou mají být pouze osoby starší 55 let, osoby částečně invalidní a rodiče pečující o dítě do 12 let. Závěr: Zákon o hmotné nouzi a zákon o životním a existenčním minimu je v účinnosti teprve od 1.1.2007 a znamená proti předchozí právní úpravě masivní snížení nároků osob v hmotné nouzi (dříve sociálně potřebných) a zúžení okruhu, do něhož spadají tyto osoby. Toto další zpřísnění je sociálně nepřípustně tvrdé.
ZÁKON O VEŘEJNÉM ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ Nově se zavádějí tzv. regulační poplatky v následujících případech: Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit zdravotnickému zařízení, regulační poplatek ve výši 30 Kč za - návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře, - návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči, - návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost, - za návštěvu u klinického psychologa, - za návštěvu u klinického logopeda, 30 Kč za vydání každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení (tj. platba za každou položku na receptu), 90 Kč za návštěvu pohotovosti, pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče, 60 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče, komplexní lázeňská péče. Regulační poplatek se neplatí, jde-li o preventivní prohlídku, dispenzární péči, hemodialýzu, laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření, vyšetření lékařem transfúzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně. Zdravotnické zařízení je povinno regulační poplatek vybírat pod pokutou až 50000 Kč, kterou mu je oprávněna udělit zdravotní pojišťovna. Pokud celková částka uhrazená pojištěncem za regulační poplatky s výjimkou regulačního poplatku při návštěvě pohotovosti a za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky pouze ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky s obsahem stejné léčivé látky.
Závěr: Jedná se o nesystémové opatření, které negativně dopadne zejména na rodiče dětí a důchodce, dále na nízkopříjmové občany. Agenda kolem vybírání regulačních poplatků zatíží administrativně zdravotnická zařízení, čímž omezí vlastní poskytování zdravotní péče. Protože regulační poplatky budou ze zákona příjmem zdravotnického zařízení, které regulační poplatek vybralo, nezvýší se příjmy systému zdravotního pojištění.
