SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:
Mzdové účetnictví, daně a personalistika
Reforma daní a dávek a její vliv na finanční situaci domácností BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Marcela TRUNDOVÁ VALEŠOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc
Znojmo, 2012
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Reforma daní a dávek a její vliv na finanční situaci domácností vypracovala samostatně pod vedením Prof. Ing.Václava Vybíhala, Csc. a všechny zdroje, prameny a literaturu , které jsem při vypracování použila nebo z nich čerpala, jsem řádně označila a uvedla v seznamu použité literatury.
Ve Znojmě dne 30. srpna 2012
………………………........................... vlastnoruční podpis autora
Poděkování Těmito slovy bych chtěla upřímně poděkovat panu Prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce,
za odborné vedení, podnětné připomínky, cenné
rady a ochotu, s jakou k bakalářské práci přistupoval.
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na téma „Reforma daní a dávek a její vliv na finanční situaci domácností“. Popisuje změny daňového systému, zvyšující se sazby daní, změny v podmínkách a způsobu vyplácení sociálních dávek . Pojednává o mzdě, mechanismu výpočtu čisté mzdy a o výši průměrné hrubé mzdy v České republice. Srovnává mechanismus fungování daně z příjmů fyzických osob v České republice a ve Francii. Podkladem pro teoretickou
část
bakalářské
práce
je
odborná
literatura,
daňové
zákony a zákon o státní sociální podpoře. Praktická část hodnotí na základě dotazníkového výzkumu dopad výše uvedených změn na jednotlivé domácnosti, jak na straně příjmů, tak především na straně výdajů a odpovídá na otázku očekávání budoucího vývoje finanční situace domácností.
Klíčová slova Státní rozpočet, reforma, daňový systém, daň, sociální dávky, mzda, plat, příjmy, výdaje.
Abstract This Bachelor Thesis is focused on topic „Tax and grants reforms and their impact on financial situation of households“. It describes changes to tax system, increasing tax rates, changes in the conditions and ways of payment of social grants. It deals with the wage, mechanism of calculation net wage and about extent overage gross wage in the Czech Republic. It compares the mechanism of tax on personal income in the Czech Republic and in France. The sources for the theoretical part of this Bachelor Thesis are the technical literature, the tax laws and the law on state social support. The practical part assesses according to questionnare impact for mentioned above changes for individual households, both
on the revenue side and especially
on the expenditure side and it answers the questions of expectation of futural evolution of the financial situation of households.
Key words State budget, reform, tax system, tax, social grants, wage, salary, revenues, expenditures.
Obsah 1 Úvod....................................................................................................................................9 2 Cíl práce a metodika .........................................................................................................10 3 Teoretická část ..................................................................................................................12 3.1 Daně ...........................................................................................................................12 3.1.1 Daňový systém....................................................................................................14 3.2 Daňový systém České republiky................................................................................15 3.2.1 Daň z příjmů fyzických osob ..............................................................................20 3.2.2 Daň z přidané hodnoty........................................................................................27 3.3 Dávky státní sociální podpory ...................................................................................30 3.3.2 Přídavek na dítě ..................................................................................................31 3.3.3 Sociální příplatek ................................................................................................32 3.3.4 Rodičovský příspěvek.........................................................................................33 3.4 Mzda ..........................................................................................................................34 3.4.1 Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP).........................35 3.4.2 Průměrná hrubá mzda v České republice ..........................................................36 3.4.3 Den daňové svobody...........................................................................................36 3.5 Francie .......................................................................................................................37 3.5.1 Daňový systém Francie.......................................................................................38 3.5.2 Daň z příjmu fyzických osob (Impôt sur les revenus) .......................................38 3.5.3 Daň z přidané hodnoty (Taxe sur la valeur ajoutée – TVA)...............................40 3.5.4 Sociální politika Francie .....................................................................................41 4 Praktická část ....................................................................................................................42 4.1 Charakteristika domácností........................................................................................43 4.2 Příjmy domácností .....................................................................................................48 4.3 Výdaje domácností ....................................................................................................55 4.4 Bilance rozpočtu domácností.....................................................................................59 5 Závěr .................................................................................................................................65 6 Seznam použité literatury .................................................................................................69 7 Seznam příloh ...................................................................................................................72
1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma: „Reforma daní a dávek a její vliv na finanční situaci domácností“. Dané téma jsem si zvolila z několika pro mne podstatných důvodů.
Jedním z důvodů je mé profesní zařazení. Od ukončení středoškolského studia pracuji jako mzdová a finanční účetní. Tato profese je velmi spjata s daněmi, dávkami a zpracováním mezd.
Předpokladem
zvládnutí
dané
profese
je
právě
znalost
daňových,
mzdových a sociálních zákonů a předpisů a následné pochopení jejich vzájemných vazeb.
Dalším důvodem je skutečnost, že jako všem občanům České republiky, tak také mně samotné plyne ze zákona daňová povinnost řádně přiznat a odvést daň z příjmu a majetku. Jako spotřebitelé se v každodenním životě setkáváme s daněmi spotřebními, které musíme hradit v ceně výrobků, zboží a služeb.
Nejdůležitějším důvodem je však ta skutečnost, že náš daňový systém prochází permanentními změnami a tyto velmi významně ovlivňují celkovou finanční situaci jak právnických tak fyzických osob, každého jednotlivce, každé domácnosti a tím samozřejmě celé naší společnosti. Daně tvoří rozhodující příjmovou položku státního rozpočtu. Právě vlivem prohlubující se hospodářské krize a snaze vlády ke snížení deficitu státního rozpočtu a následného dosažení vyrovnaného státního rozpočtu dochází k významným změnám daňové povinnosti výše uvedených subjektů. Daňové povinnosti subjektů se zvyšují a v konečném důsledku se tyto významně projevují jak na straně příjmů, tak na straně výdajů jednotlivce a následně celé domácnosti. Příjmovou stranu domácností tvoří nejen pracovní příjem, ale také dávky státní sociální podpory nebo-li transfery, což jsou jednorázové výdaje ze státního rozpočtu. Výplata těchto dávek je mimo jiné závislá na stanovení výše životního minima. Také výpočet čisté mzdy jednotlivce ovlivňuje několik faktorů, o kterých tato práce pojednává, stejně tak jako o výši průměrné mzdy v České republice.
9
2 Cíl práce a metodika
Cílem bakalářské práce je vytvořit ucelenou a přehlednou práci, která by čtenáři umožnila porozumět problematice fungování daní, výplaty dávek státní sociální podpory a výpočtu čisté mzdy, ale především prostřednictvím vybraných typizovaných domácností z regionu Kyjovsko, Bučovicko, Slavkovsko a Brněnsko poukázat na kvantifikaci dopadů na jejich finanční situaci.
V teoretické části bakalářské práce je provedena deskripce jednotlivých daní, dávek státní sociální podpory , průměrné mzdy a výpočtu čisté mzdy a nastíněny parametry vyplývající z reformy jednotlivých daní a dávek. Dále bude provedena komparace s daňovým systémem a sociální politikou Francie.
Literaturu k mé bakalářské práci jsem volila dle známých, kvalifikovaných autorů, znalých dané problematiky a také jejich postoje nejen vůči odborné veřejnosti, ale i širšímu okruhu čtenářů, pro které volí srozumitelnou a pochopitelnou terminologii a ne jen zákonné pojmy. V literatuře jsou také názorné a praktické příklady zabývající se problematikou daní, dávek a výpočtů mezd. Dále jsou použity zákony dle seznamu použité literatury.
Praktická část bakalářské práce vychází z výsledků dotazníkového výzkumu v rámci různých variant vybraných typů domácností a kvantifikace dopadů změn
v oblasti
jednotlivých daní a dávek.
Domácnost je brána jako základní jednotka statistického zkoumání. Statistická jednotka se vyznačuje celou řadou vlastností, které charakterizujeme jako statistické znaky. Ty mohou být buď kvantitativní (číselné) nebo kvalitativní (slovní). Množinu statistických jednotek určitého druhu nazýváme statistickým souborem. Tento soubor musí být dostatečně rozsáhlý pro objektivní výsledky daného výzkumu. Rozdala jsem 130 dotazníků , jelikož nepředpokládám stoprocentní návratnost.
10
Na
základě
vyplněných
dotazníků
jsou
analytickou
metodou
kvalitativních a kvantitativních statistických znaků vyhodnocena jednotlivá data, pomocí nichž jsou vytvořeny jednotlivé tabulky a grafy, a následně vyhodnoceny
výsledky
dotazníkového výzkumu.
Předpokladem praktické části bakalářské práce je znázornit vzájemné propojení a vazby daňových reforem a dávek, vzhledem k subjektům daně (plátcům i poplatníkům) a následného dopadu na finanční situaci domácnosti.
Očekávám také odpovědi, na níže položené otázky.
1. Je uváděná výše průměrné mzdy v ČR pro vybrané domácnosti skutečností nebo pouze fikcí?
2. Jaká je výše daňového zatížení domácností v ČR - nízká, střední, vysoká ?
3. Výše sociálních dávek je v ČR – podprůměrná, průměrná, nadprůměrná ?
4. Očekávají domácnosti v následujících letech zlepšení své finanční situace ?
11
3 Teoretická část 3.1 Daně Daň je povinná, zákonem uložená platba, která plyne do veřejného rozpočtu. Je nenávratná, neekvivalentní a zpravidla neúčelová.
Povinnost platit daň je v právním státě možné pouze na základě uložení povinnosti všeobecně závaznou právní normou, kterou je v případě daní vždy zákon. Daň jako povinná platba se odlišuje od příspěvku, který poskytujeme dobrovolně
na nějaký
bohulibý účel.1
Daně jsou určeny ke hrazení společných potřeb – vznikají společnosti jako celku a plynou do veřejného rozpočtu, ze kterého se tyto potřeby hradí, ať už se jedná o rozpočet státu, obce, kraje nebo státního fondu. Mohou plynout i do nadnárodního rozpočtu, například část daní vybraných v České republice plyne do rozpočtu Evropské unie.2
Daň se stává nástrojem hospodářské politiky státu a plní mnoho funkcí. Patří k nim především: •
fiskální funkce,
•
alokační funkce,
•
redistribuční funkce,
•
stimulační funkce,
•
stabilizační funkce,
•
edukativní funkce,
•
regulační funkce.
Lze očekávat, že s ohledem na provedené legislativní změny, dojde k výrazným změnám v oblasti šíře a hloubky naplňování jednotlivých funkcí daně. 1
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.10 2 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.10
12
Fiskální funkce – schopnost naplnění veřejného rozpočtu. V případě fiskální funkce se obecně očekává vyšší inkaso DPH z titulu zvýšení sazby daně popřípadě snížení sazby daně.
Alokační funkce – přerozdělování vybraných daní tam, kde je potřeba. V případě alokační funkce se změní přerozdělování v neprospěch veřejného sektoru nebo i v neprospěch soukromého sektoru.
Redistribuční funkce – zmírnění rozdílů ve výši důchodů. V případě redistribuční funkce dojde ke zvýšení rozdílů ve výši důchodů jednotlivých vrstev obyvatelstva vlivem snižování solidarity, neboť vybrané daně se stále méně distribuují od bohatých k chudým.
Stimulační funkce – daňová zvýhodnění nebo naopak znevýhodnění. Stimulační
funkce
se
projeví
pouze
u
některých
skupin
obyvatel,
převážně
nezávislých na sociálních dávkách. Například u rodin s dětmi se od 1.1.2012 zvyšuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě o 150 Kč/měsíc.
Stabilizační funkce – využívána ke zmírnění výkyvů ekonomického cyklu. Stabilizační funkce se nijak výrazně neprojeví, neboť stávající daňové instrumenty nepůsobí ve směru výkyvu ekonomického cyklu, naopak přispívají k prohloubení tohoto výkyvu.
Edukativní funkce – výchovná. Zvýšením spotřební daně odradit kupující a spotřebitele od spotřeby výrobků zdaňovaných spotřební daní, např. cigaret a alkoholu.
Regulační funkce se projeví částečně, protože lze očekávat snížení disponibilních příjmů většího počtu obyvatel a tudíž zprostředkovaně i snížení spotřeby produktů zdanitelných spotřební daní, popřípadě i snížení spotřeby produktů podléhajícím ekologickému zdanění.3
3
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.11,12
13
3.1.1 Daňový systém Daně řadíme kvantitativně mezi nejvýznamnější veřejné příjmy, nejsou však jediným druhem veřejných příjmů. Do veřejných rozpočtů plynou také poplatky, místní poplatky a povinné příspěvky do státního fondu. Dále jsou zdroje veřejných rozpočtů doplňovány úvěrovými příjmy, především prostřednictvím emise státních cenných papírů.4
Členění příjmů na daňové a nedaňové může nabývat až diametrálně rozdílných podob . Z právního hlediska je daní vše co má ve svém názvu „daň“, ovšem z ekonomického hlediska je daní vše co splňuje definiční znaky daně.5
Mezi nedaňové veřejné příjmy řadíme: •
Příspěvky do státních fondů – povinně hrazeny subjekty.
•
Poplatky – platby za služby poskytované veřejným sektorem.
•
Poplatky za užívání dálnic – dálniční známka a mýtné.
•
Místní poplatky – jedná se o daně ukládané na místní úrovni, jsou celostátně stanoveny zákonem (poplatek ze psů, ze vstupného apod.)6
Veřejné ekonomiky nepoužívají k naplnění veřejných rozpočtů jednu velkou daň, ale několik menších daní, které mají mezi sebou různé vazby a tvoří tak daňový systém, nebo-li soustavu daní.
Daňový systém je souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají.
Systém zahrnující více daní může plnit více funkcí v rámci fiskální politiky státu. V obecné rovině mají být respektována pravidla správného zdanění, ze kterých vyplývá, že každý předmět daně má být zdaněn pouze jednou. 4
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.39 5 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.39 6 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.39, 40
14
Požadavky kladeny na daňový systém:
1. Daňová spravedlnost – podíl daní na společné potřeby daného subjektu by měl odpovídat jednak jeho možnostem (princip platební schopnosti) a dále prospěchu, který pociťuje ze spotřeby služeb poskytovaných státem (princip prospěchu). 2. Daňová efektivnost – požadavek minimalizace rozdílu mezi ztrátou užitku daňových subjektů a výnosem veřejných rozpočtů. 3. Právní perfektnost – nezbytný požadavek pro účinný daňový systém, který umožňuje daně vybrat a zajistit. 4.
Jednoduchost a srozumitelnost – předpoklad k celkovému přehledu jednotlivých daňových povinností každého subjektu.
5. Správné ovlivňování ekonomických subjektů – daně by měly zvýhodňovat investice před spotřebou a lákat produktivní zahraniční kapitál.7
3.2 Daňový systém České republiky Na základě schválení zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní,vznikl k 1.1.1993 daňový systém České republiky. Jeho vznik souvisí s naplněním strategie radikální ekonomické reformy zabezpečující přechod ekonomiky na tržně orientované hospodářství.
Daňový systém přinesl změny zejména v těchto oblastech: •
v soustavě daní,
•
ve vymezení základny zdanění,
•
v daňových sazbách,
•
v okruhu poplatníků a plátců,
•
v oblasti osvobození od daně,
•
v nezdanitelných částech základu daně,
•
ve slevách na dani.8
7
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.43, 44, 45 8 VYBÍHAL,Václav. Zdanění majetku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 432 s. ISBN 80-7169-371-5., str.14
15
Český daňový systém zahrnuje tyto daně: •
daně z příjmů fyzických osob a právnických osob,
•
daň z nemovitosti,
•
daň silniční,
•
daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí,
•
daň z přidané hodnoty,
•
daně spotřební,
•
daně ekologické.9
Mezi další příjmy veřejného rozpočtu řadíme:10 •
odvod,
•
clo,
•
poplatky,
•
sociální pojistné,
•
sankční platby.
Odvody – zákonem stanovená platba, neúčelová, neekvivalentní,vybíraná správci daně ve prospěch veřejných rozpočtů, u které se nemění forma vlastnictví peněz.
Clo – zákonem stanovená platba nenávratného charakteru, neúčelová, neekvivalentní, vybíraná správci cla při dovozu, průvozu a vývozu zboží, u které se zpravidla mění forma vlastnictví peněz. Zajišťuje státní zájem na kontrole dovozu, průvozu a vývozu zboží, je nástrojem obchodní politiky státu, má cenotvornou funkci a může být regulátorem domácí spotřeby.
Poplatky – jsou zákonem stanovené platby, které hradí fyzické a právnické osoby za úkony či jinou činnost státních a místních orgánů, k nimž dali poplatníci podnět, nebo v jejichž zájmu byl úkon proveden. Ekonomickou podstatou poplatků je bránit zatěžování
státních
orgánů
zbytečnými
úkony
a
ekonomickou
podstatou
poplatků je opatřování peněžních prostředků na úhradu veřejných potřeb.
9
VYBÍHAL,Václav. Zdanění majetku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 432 s. ISBN 80-7169-371-5., str.14 10 VYBÍHAL,Václav. Zdanění majetku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 432 s. ISBN 80-7169-371-5., str.311-328
16
Sociální pojistné – zákonem stanovená platba, nenávratného charakteru, neúčelová, neekvivalentní, vybíraná správou sociálního zabezpečení, u které se zpravidla mění forma vlastnictví peněz. Sociální pojistné zahrnuje: •
pojistné na důchodové pojištění,
•
pojistné na nemocenské pojištění,
•
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Sankční
platby
–
peněžitá
forma
postihu
jako
následek
porušení
nepeněžitých či peněžitých povinností plynoucích ze zákona. Sankční platby zahrnují: •
pokuty,
•
penále,
•
zvýšení daně,
•
úroky z prodlení.11
Správa daní - upravuje pravidla jednání účastníků daňového řízení a vymezuje jejich práva a povinnosti.
„Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.“12
Správou
daní a poplatků jsou pověřeni správci daní (daňová a celní správa, obce),
kteří se řídí tak jako ostatní účastníci správního řízení zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb..
„Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán (dále jen „orgán veřejné moci“) v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní.“13
11
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.186 12 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění zákona č. 30/2011 Sb., § 1, odst. 2 13 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění zákona č. 30/2011 Sb., § 10, odst. 1
17
Charakteristika daně dle směru dopadu daňového břemene:
1. Daně přímé – poplatník je zároveň plátcem, který odvádí daň přímo do státního rozpočtu, jsou adresné a respektují majetkovou a důchodovou situaci poplatníka daně a daňové břemeno dopadá přímo na poplatníka a nelze jej přenášet na jiný subjekt.
2. Daně nepřímé – zahrnuté v ceně výrobků, zboží či služeb, poplatníkem je spotřebitel, ale
plátcem
daně
nedopadá na plátce
je
výrobce,
daně,
ale
na
prodejce
nebo
poplatníka
zhotovitel.
(kupující,
Daňové
břemeno
spotřebitel).
Dochází
zde k tzv. přesunu daňového břemene. Tyto daně nerespektují důchodovou ani majetkovou situaci subjektů.
Schéma č. 1 Rozdělení daní dle daňového břemene
Daně přímé
nepřímé
daně z příjmů
daň z přidané hodnoty
daň z nemovitosti
daně spotřební
daň silniční
daně ekologické
daň dědická daň darovací daň z převodu nemovitosti
Zdroj: Vlastní zpracování
18
Schéma č. 2 Daně daňového systému České republiky
daně
z příjmu
sociální pojistné
ze spotřeby
všeobecné
majetkové
výběrové
Zdroj: VANČUROVÁ Alena, 2010. Daňový systém ČR 2010, str. 47
Jednou z charakteristik daňového systému je popis daňového mixu, který znázorňuje, jakému typu daní dává daný stát přednost a jaký potlačuje.14
„Podíl daní z příjmů v daňových mixech vyspělých států v posledních desetiletích postupně klesá, a to na úkor zvyšování podílu daní ze spotřeby, které mají menší negativní účinky na ekonomickou aktivitu. To v posledních letech platí i pro Českou republiku, změny ve zdanění od roku 2008 tento trend jen posilují. Například snížená sazba daně z přidané hodnoty se mezi lety 2007 a 2010 zvýšila na dvojnásobek.“15
Vybrané daně se stávají součástí příjmů veřejných rozpočtů, kterých je celá řada.
Rozdělení daňových příjmů dle daňového určení se klasifikuje na: 1. Daně svěřené – celý daňový výnos plyne do určitého rozpočtu (obcím, státnímu fondu) 2. Daně sdílené – daňový výnos se rozděluje dle zákonem stanovených pravidel mezi jednotlivé stupně rozpočtů.
Rozpočtové určení daní upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. 14
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.47 15 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.47
19
S ohledem na sémantický obsah práce a dopady reformy na finanční situaci domácností jsou v tomto směru rozhodující dopady z titulu daně z příjmů fyzických osob a daně z přidané hodnoty.
3.2.1 Daň z příjmů fyzických osob „Osobní důchodová daň je nezbytnou součástí každého moderního daňového systému. Konstrukce daně je složitá, a to hned z několika důvodů. Na tuto daň jsou kladeny nejvyšší požadavky. Má zohlednit sociální postavení poplatníků, a tím umožnit redistribuci vytvořeného důchodu od osob s vyššími příjmy k osobám s nižšími příjmy. Svými konstrukčními prvky má přispět k tomu, aby se poplatník choval v souladu se stanovenými prioritami společnosti. K tomu se využívá osvobození od daně, odpočtů od základu daně (především nestandardních), slev na dani atd.“16
Zdaňovací období – je vždy kalendářní rok. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou všechny fyzické osoby, které dělíme do dvou skupin. 1. Daňový rezident (tuzemec) – má neomezenou daňovou povinnost, podléhá dani z příjmů fyzických osob svými celosvětovými příjmy, na území České republiky má bydliště, nebo se zde zdržuje alespoň 183 dní. 2. Daňový nerezident (cizozemec) – má omezenou daňovou povinnost, dani z příjmů fyzických osob podléhají jen příjmy ze zdrojů na území České republiky, na území České republiky nemá bydliště, zdržuje se na našem území méně než 183 dní.17
Předmět daně z příjmů fyzických osob jsou jednotlivé druhy příjmů: •
příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),
•
příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
•
příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
•
příjmy z pronájmu (§ 9),
•
ostatní příjmy (§ 10).18
16
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.137 17 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.138 18 MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2011, úplná znění platná k 1.4.2011. 20. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3944-1., str.13-19
20
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy peněžní, ale i příjmy nepeněžní dosažené směnou. Nepeněžní příjmy se oceňují dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.19
Předmětem daně z příjmů fyzických osob nejsou příjmy, které vymezuje § 3 zákona o daních z příjmů, jako například příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, zděděním, vydáním, darováním, úvěry a půjčky, příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením zemědělské činnosti atd..
Od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny příjmy vymezené v § 4 zákona o daních z příjmů,
jako
například
příjmy
z prodeje
rodinného
domu,
bytu,
včetně
podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, příjmy z prodeje movitých věcí, přijatá náhrada škody, příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění, příjmy z převodu členských práv družstva atd..
V případě daně z příjmů fyzických osob je osvobození zakotveno v § 4 ZDP (tzv. všeobecné osvobození), dále v § 6 (osvobození týkající se příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků) a v § 10 (ostatní příjmy).
V případě všeobecného osvobození od daně z příjmů fyzických osob dle § 4 zákona o dani z příjmů je nutno věnovat dostatečnou pozornost zejména podmínkám, za kterých jsou příjmy osvobozeny od daně, zejména tzv. časovým testům.20
19
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.138 20 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.140
21
Základ daně z příjmů fyzických osob sestává z pěti dílčích základů daně dle jednotlivých druhů příjmů.
Schéma č. 3 Stanovení dílčích základů daně dle jednotlivých druhů příjmů Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP) + pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 % x příjmy §6) = dílčí základ daně příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP) – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů = dílčí základ daně příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (P – V > 0 = zisk; P-V< 0 = ztráta)
Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) = dílčí základ daně příjmů z kapitálového majetku
Příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP) – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů = dílčí základ daně příjmů z pronájmu (P – V > 0 = zisk; P-V< 0 = ztráta)
Ostatní příjmy (§ 10 ZDP) – výdaje na dosažení příjmu (maximálně do výše příjmů) = dílčí základ daně ostatní příjmy
Zdroj: VANČUROVÁ Alena, 2010. Daňový systém ČR 2010, str. 142
Z výše uvedeného schématu vyplývá, že pouze u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a dále z příjmů z pronájmu může vzniknout ztráta. Tuto lze dle zákona o dani z příjmů vzájemně kompenzovat nebo uplatnit v následujících pěti letech formou snížení základu daně fyzické osoby.21 21
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.126
22
Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP) se týkají největšího počtu poplatníků, neboť se jedná o zdanění mezd a platů zaměstnanců. Odpovědnost za včasné a řádné plnění daňové povinnosti je ponechána na zaměstnavateli
(plátci daně)
a zaměstnanec (poplatník) obdrží mzdu po odpočtu zálohy na daň.22
Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP) jsou druhým nejvýznamnějším typem příjmů fyzických osob. Jedná se o příjmy z podnikání, které podnikatel provádí pod vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost.
Příjmy z podnikání jsou příjmy: •
ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
•
ze živností (osoby podnikající dle živnostenského zákona),
•
z jiného podnikání podle zvláštního zákona (lékaři, advokáti, daňoví poradci),
•
z užití nebo poskytnutí průmyslového a jiného duševního vlastnictví a autorských práv (příjmy za literární a umělecká díla, z licencí na patenty, z obchodních značek)
•
z výkonu nezávislého povolání ( architekti, profesionální sportovci).23
Poplatník příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti si může příjmy snížit o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení ve skutečné výši nebo může výdaje uplatnit paušálem (procentem z příjmů). Sazby paušálních výdajů jsou jedním z nástrojů daňové podpory podnikatelů v České republice.24
Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) jsou příjmy z držby finančního majetku.
Příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP) jsou příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů nebo jejich částí, nebytových prostor a dále z pronájmu movitých věcí. Jedná-li se pouze o příležitostný pronájem, pak se tento pronájem považuje za ostatní příjem.Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů se uplatňují v prokazatelné výši nebo lze tyto výdaje uplatnit paušálem
22
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.144 23 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.147, 148 24 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.149
23
ve výši 30 % z příjmů. Zvolený způsob se musí uplatnit u všech příjmů tohoto dílčího základu daně.25
Ostatní příjmy (§ 10 ZDP) – jedná se o všechny zdanitelné příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9 ZDP.
Ostatními příjmy jsou příležitostné příjmy: •
z pronájmu movitého majetku,
•
z činností nahodilé povahy,
•
ze zemědělské výroby,
•
z prodeje majetku
•
přijaté výživné nebo důchod (důchody z důchodového pojištění jsou osvobozeny jen částečně, a to do výše 36násobku minimální mzdy = prvních 288 000 Kč ).
Příjmy lze snížit o prokázané výdaje na dosažení příjmů, pouze u příležitostných příjmů ze zemědělské výroby lze použít výdaje paušálem. Jde o specifický případ, kdy v jednom dílčím základu daně je kombinace výdajů paušálem a v prokázané výši. Jestliže ve zdaňovacím období
ostatní příjmy nepřesáhnou 20 000 Kč, jsou od daně
z příjmu fyzických osob osvobozeny.26
Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně, kterými jsou: •
hodnota darů ( minimálně 1000 Kč, maximálně do výše 10 % ze ZD, přičemž jako dar na zdravotnické účely lze ocenit hodnotu 1 odběru krve částkou 2 000 Kč),
•
odečet částky úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru (úhrnná částka úroků všech poplatníků v téže domácnosti nesmí překročit částku 300 000 Kč)
•
odečet
platby
příspěvků
na
penzijní
připojištění
se
státním
příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč, maximálně lze odečíst 12 000 Kč,
25
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.154 26 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.155
24
•
odečet částky poplatníkem zaplaceného pojistného na jeho soukromé životní pojištění, nejvýše lze odečíst 12 000 Kč za zdaňovací období,
•
odečet částky odpovídající zaplaceným členským příspěvkům člena odborové organizace do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, maximálně do výše 3000 Kč za zdaňovací období,
•
odečet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako daňový výdaj, nejvýše však 10 000 Kč, u poplatníka se zdravotním postižením pak nejvýše 13 000 Kč a u poplatníka s těžším zdravotním postižením nejvýše 15 000 Kč.27
Položky odčitatelné od základu daně: •
odpočet daňové ztráty , a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje,
•
100 % výdajů (nákladů) vynaložených při realizaci výzkumu a vývoje, pokud vynaložené výdaje souvisejí s touto realizací pouze z části, lze od základu daně odečíst pouze tuto jejich část,
•
50 % částky, kterou poplatník vypořádal nebo vypořádá v peněžní, popřípadě v nepeněžní formě oprávněným osobám jejich majetkový podíl.
Slevy na dani: •
z titulu zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností se daň snižuje ve výši 18 000 Kč na jeden průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců,
•
z titulu zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se daň snižuje ve výši 60 000 Kč na jeden průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců,
•
sleva na dani pro poplatníka s příslibem investičních pobídek ve výši daně vypočtené podle § 16 z dílčího základu daně (§ 7).
Fyzické osoby mohou ve zdaňovacím období uplatnit slevy na dani ve výši: •
23 640 Kč na poplatníka v roce 2011 a 24 840 Kč v roce 2012,
•
24 840 Kč na manželku (manžela) žijícím ve společné domácnosti s poplatníkem s vlastními příjmy nepřesahujícími částku 68 000 Kč za zdaňovací období,
27
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
25
•
2 520 Kč pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění dle zákona o důchodovém pojištění,
•
5 040 Kč pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění,
•
16 140 Kč je-li poplatník držitelem průkazu ZTP,
•
4 020 Kč je-li poplatník studentem a soustavně se připravuje na budoucí povolání až do dovršení
věku 26 let, nebo po dobu prezenčního studia v doktorském
studijním programu až do dovršení 28 let.
Poplatník má dále nárok na daňové zvýhodnění ve výši 11 604 Kč ročně na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti v roce 2011 a 13 404 Kč v roce 2012.
Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou: •
slevy na dani,
•
daňového bonusu,
•
slevy na dani a daňového bonusu.
Daňový bonus může poplatník uplatnit za podmínky, že ve zdaňovacím období pobíral příjem dle § 6, 7 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance
odměňované
měsíční
mzdou
k počátku
příslušného
zdaňovacího
období a výše daňového bonusu musí činit alespoň 100 Kč, maximálně však 52 200 Kč/rok v roce 2011 a 60 300 Kč v roce 2012.28
Nerezident může uplatnit daňový bonus, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně.29
Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 % ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů. Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období a pro stanovení periodicity a výše zálohy se vychází z poslední známé daňové povinnosti.
28 29
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
26
Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, a dále zálohy neplatí obce a kraje. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti ve dvou splátkách.
Poplatníci jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň
na zdaňovací
období
ve výši
25
% poslední
známé daňové
povinnosti ve čtyřech splátkách.30
3.2.2 Daň z přidané hodnoty Řadíme mezi nepřímé daně, postihující objekt daně nepřímo, neboť se vybírají jako část ceny výrobku či služby, přičemž daňové břemeno nedopadá na plátce daně, ale na kupujícího (spotřebitele).
Jedná se o univerzální daň ze spotřeby. Je daní povinnou a vybírá se na každém stupni zpracování, pouze z toho, co bylo k hodnotě statku na daném stupni přidáno. Je tedy zdaňována pouze přidaná hodnota.31
Daň na vstupu je daň: •
obsažená v částce za přijaté plnění,
•
při dovozu zboží,
•
při pořízení zboží,
•
při poskytnutí služby osobou registrovanou v jiném členském státě,
•
při poskytnutí služby zahraniční osobou,
•
přiznaná dle § 92a (zvláštní režim při dodání zlata).
Daň na výstupu je daň: •
kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněná zdanitelná plnění nebo z přijaté platby,
30
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9., str.257
31
27
•
při dovozu zboží,
•
při pořízení zboží,
•
při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
•
při poskytnutí služby zahraniční osobou,
•
přiznaná dle § 92a (zvláštní režim při dodání zlata).
Vlastní daňová povinnost je daňová povinnost, kdy daň
na výstupu převyšuje
daň na vstupu.
Nadměrný odpočet je daňová povinnost, kdy daň na vstupu převyšuje daň na výstupu. Daňovou povinností je tedy vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet.32
Zdaňovacím obdobím je: •
kalendářní čtvrtletí – obrat za předcházející kalendářní rok je < 10 mil. Kč,
•
kalendářní měsíc – obrat za předcházející kalendářní rok je ≥ 10 mil. Kč.
Plátcem daně se stává osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a jejíž obrat za nejvýše dvanáct kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč. Plátcem daně se stává od prvého dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato osoba překročila stanovený obrat.
Daňové přiznání a splatnost daně Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost a ve stejné lhůtě vlastní daňovou povinnost zaplatit.33
Sazby daně z přidané hodnoty:
32 33
•
20 % - základní sazba daně, (pro rok 2010 a 2011),
•
10 % - snížená sazba daně, (pro rok 2010 a 2011),
•
14 % - snížená sazba daně, (pro rok 2012, výše základní sazby je ponechána).
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
28
Základní sazba daně se uplatňuje u: •
zboží,
•
služeb,
•
převodu nemovitosti,
•
dodání stavby,
•
dovozu zboží s jednotnou celní sazbou, pokud alespoň jeden druh podléhá základní sazbě daně.
Snížená sazba daně se uplatňuje u: •
zboží uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 235/204 Sb., o dani z přidané hodnoty, (potraviny včetně nápojů, rostliny a semena, farmaceutické výrobky, dětské pleny, knihy, noviny, zdravotnické prostředky, zboží pro osobní používání nemocných ke zmírnění následků nemocí, dětské autosedačky, palivové dřevo a pod.),
•
služeb uvedených v příloze č. 2 zákona 235/2004 Sb., (opravy zdravotnických prostředků, opravy invalidních vozíků, úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí, sběr a přeprava komunálního odpadu, pozemní hromadná doprava cestujících, ubytovací služby, zdravotní a sociální péče, pokud není osvobozena od daně, služby posiloven a fitcenter, služby mytí oken a pod.),
34
•
stavby pro sociální bydlení,
•
umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti.34
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
29
3.3 Dávky státní sociální podpory Základním právním předpisem je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o sociální systém dávek financovaných ze státního rozpočtu, kterým se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin.35 Část dávek je založena na systému stanovení životního minima dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
Schéma č. 4 Částky životního minima (v Kč) Výše životního minima
2010
2011
2012
Životní minimum jednotlivce
3126
3126
3410
Životní minimum 1 dospělé osoby
2880
2880
3140
Životní minimum 2 dospělé osoby/dalších
2600
2600
2830
Životní minimum dítěte do 6 let
1600
1600
1740
Životní minimum dítěte 6 - 15 let
1960
1960
2140
Životní minimum dítěte 15 - 26 let
2250
2250
2450
Existenční minimum osoby (jednotlivce)
2020
2020
2200
Zdroj: Vlastní zpracování
Dávky testované, tj. poskytované v závislosti na výši příjmu: •
přídavek na dítě,
•
sociální příplatek,
•
příspěvek na bydlení,
•
porodné.
Dávky netestované, tj. ostatní dávky: •
rodičovský příspěvek,
•
dávky pěstounské péče,
•
pohřebné.
35
VYBÍHAL, Václav a kolektiv. Mzdové účetnictví 2011, praktický průvodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3317-4., str.356
30
Schéma č. 5 Sociální dávky
Sociální dávky závislé na životním minimu Dávka
Maximální příjem
Porodné
2,4 násobek životního minima
Přídavek na dítě
2,4 násobek životního minima 2 násobek životního minima (zvýšen o 2000 korun u rodiny se
Sociální příplatek
zdravotně postiženým dítětem)
Zdroj: Vlastní zpracování
3.3.1 Porodné V roce 2010 bylo porodné vypláceno ve výši 13 000 Kč na každé narozené dítě, bez omezení maximálního příjmu. V případě vícečetného porodu se výše porodného násobila počtem narozených dětí.
Porodné se od 1.1.2011 změnilo a výplata porodného se stala dávkou testovanou. Porodné náleží jen v případě, že příjem rodiny nepřekročí 2,4 násobek životního minima rodiny. Porodné náleží jen za první narozené dítě ve výši 13 000 Kč, a v případě vícečetného porodu
je
maximální
výše
porodného
19 500
Kč.
Porodné
je
vypláceno
jednorázově a oprávněná osoba musí mít trvalý pobyt na území ČR.36
3.3.2 Přídavek na dítě Dávka pro rodiny s nezaopatřenými dětmi sloužící k částečnému krytí nákladů spojených s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na dávku má nezaopatřené dítě v případě, že rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje 2,4 násobek životního minima rodiny.37
36
VYBÍHAL, Václav a kolektiv. Mzdové účetnictví 2011, praktický průvodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3317-4., str.387 37 VYBÍHAL, Václav a kolektiv. Mzdové účetnictví 2011, praktický průvodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3317-4., str.378
31
Výše přídavku na dítě v roce 2010, 2011 a 2012: •
dítě do 6 let – 500 Kč,
•
dítě od 6 do 15 let – 610 Kč,
•
dítě od 15 do 26 let – 700 Kč.
3.3.3 Sociální příplatek Testovaná dávka poskytovaná rodinám s nízkými příjmy a se zdravotně postiženým členem rodiny, která slouží ke krytí zvýšených nákladů spojených se zabezpečením potřeb dítěte, vyvolány zdravotním postižením dítěte či rodičů. V roce 2012 je tato dávka zrušena a vyplácí se případné nároky z předcházejících let.
Výše sociálního příplatku se stanoví za kalendářní měsíc a činí rozdíl mezi částkou životního minima dítěte a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby dítěte a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli je součin částek životního minima rodiny a koeficientu 2,00.38
Výpočet sociálního příplatku: SP = Pod - [(Pod x Prr) : (ŽMr x 2,00)] , kde
Pod
je částka na osobní potřeby dítěte (dětí),
Prr
je rozhodný příjem rodiny,
ŽMr je částka životního minima rodiny, 2,00
je koeficient.
Výpočet sociálního příplatku v případě, kdy rozhodný příjem rodiny nedosahuje částky životního minima rodiny se jako rozhodný příjem rodiny považuje částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.39 38
VYBÍHAL, Václav a kolektiv. Mzdové účetnictví 2011, praktický průvodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. . ISBN 978-80-247-3317-4., str.380 39 VYBÍHAL, Václav a kolektiv. Mzdové účetnictví 2011, praktický průvodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3317-4., str.380
32
SP = Pžmd - [(Pžmd x ŽMr) : (ŽMr x 2,00) kde Pžmd
je částka životního minima dítěte,
ŽMr
je částka životního minima rodiny,
2,00
je koeficient.
3.3.4 Rodičovský příspěvek Jedná se o netestovanou dávku, která má umožnit rodiči osobní a celodenní péči o dítě.
Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě má nárok na rodičovský příspěvek v roce 2011: •
do 2 let věku dítěte ve zvýšené výměře,
•
do 21 měsíců věku dítěte v základní výměře,
•
od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců , do 4 let věku ve snížené výměře.40
Výše rodičovského příspěvku činí: •
11 400 Kč měsíčně,ve zvýšené výměře (tzv. rychlejší čerpání),
•
7 600 Kč měsíčně, v základní výměře (tzv. klasické čerpání),
•
3 800 Kč měsíčně, ve snížené výměře (tzv. pomalejší čerpání),
•
3 000 Kč měsíčně, v nižší výměře (tzv. supernízké čerpání).41
Od 1.1.2012 si rodiče mohou určit výši a délku čerpání rodičovského příspěvku. Výplata příspěvku skončí buď vyčerpáním celkové, maximální částky 220 000 Kč, nebo dovršením maximálně čtvrtého roku dítěte.
40
VYBÍHAL, Václav a kolektiv. Mzdové účetnictví 2011, praktický průvodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3317-4., str.388 41 VYBÍHAL, Václav a kolektiv. Mzdové účetnictví 2011, praktický průvodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3317-4., str.392
33
3.4 Mzda Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty, poskytovaná zaměstnavatelem
zaměstnanci
za
práci,
a
to
podle
její
složitosti,
odpovědnosti a namáhavosti. Nesmí být nižší než minimální mzda.
Minimální mzda od 1.1.2007 činí 8 000 Kč, tj. 48,10 Kč na hodinu. Zaručená mzda Zaměstnanci
na
byla zavedena od 1.1.2007 dle § 112 odst. 1 Zákoníku práce. zaručenou
mzdu
vzniká
nárok
v souvislosti
ke složitosti,
odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.
Formy základní mzdy: •
časová (měsíční, hodinová),
•
úkolová,
•
podílová,
•
provizní,
•
osobní.
Zákoník práce a nařízení vlády stanoví pět druhů příplatků, jejichž výše je v předpisech stanovena jako minimální, tzn., že zaměstnavatel je může dle své ekonomické situace zvýšit. •
mzda a příplatek za práci přesčas,
•
mzda a náhrada mzdy za svátek,
•
mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
•
mzda a příplatek za noční práci ( od 22:00 do 06:00 hodin),
•
mzda a příplatek za práci v sobotu a neděli.
Splatnost mzdy nebo platu je stanovena po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo na některou její složku, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě dohodnuto kratší období splatnosti mzdy.42
42
VYBÍHAL, Václav a kolektiv. Mzdové účetnictví 2011, praktický průvodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3317-4., str.82
34
3.4.1 Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) Superhrubá mzda = hrubá mzda zvýšená o sociální (25 %) a zdravotní (9 %) pojistné za zaměstnavatele = daňový základ.
Hrubá mzda = základní mzda + osobní ohodnocení + příplatky + prémie a odměny + náhrada mzdy.
Čistá mzda = hrubá mzda – zákonné srážky (záloha na daň z příjmu, zdravotní (4,5 %) a sociální (6,5 %) pojistné za zaměstnance + daňový bonus.
Mechanismus výpočtu daňového základu, zálohy na daň, daňového bonusu a čisté mzdy. Schéma č. 6 Mechanismus výpočtu čisté mzdy Hrubá mzda +
25 % sociální pojistné za zaměstnavatele
+
9 % zdravotní pojistně za zaměstnavatele
=
Superhrubá mzda (daňový základ)
=
Daňový základ (superhrubá mzda zaokrouhlená na celá sta nahoru)
x
15 % sazba daně
=
Vypočtená záloha na daň
–
Odpočitatelná položka na poplatníka (v roce 2010 a 2012 = 2 070 Kč, v roce 2011 = 1 970 Kč)
=
Záloha na daň snížená o slevu na dani na poplatníka
–
Daňové zvýhodnění na 1 dítě (967 Kč) v roce 2011, 1 117 Kč v roce 2012
=
Záloha na daň z příjmu sražená NEBO
+
Daňový bonus
–
6,5 % sociální pojistné za zaměstnance
–
4,5 % sociální pojistně za zaměstnance
=
Čistá mzda
Zdroj: Vlastní zpracování
35
Částka k výplatě = čistá mzda – ostatní srážka (např. výživné, spoření) + náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě.
3.4.2 Průměrná hrubá mzda v České republice Na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2010 a 2011 pro účely zákona o zaměstnanosti je průměrná mzda v ČR: •
rok 2010
-
23 324 Kč,
•
rok 2011
-
23 726 Kč.
Český statistický úřad informuje ve statistice mzdy a náklady práce za 4. čtvrtletí 2011 průměrnou mzdu ve výši: •
26 030 Kč podnikatelská sféra,
•
27 010 Kč nepodnikatelská sféra,
•
26 206 Kč celkem ČR..43
3.4.3 Den daňové svobody Den daňové svobody rozděluje kalendářní rok na dvě období. V prvním období příjmy daňových
poplatníků kryjí výdaje vlády a ostatních státních institucí. V druhém
období, tj. počínaje dnem daňové svobody, rozhodují daňoví poplatníci o veškerých svých příjmech svobodně sami.44
43
Český statistický úřad. Statistiky. Mzdy a náklady práce. [online].2012, [cit. 2012-06-27]. Dostupné z WWW:
44 Liberální institut, o.s.. Den daňové svobody [online].2012, [cit 2012-04-04] Dostupné na: .
36
V České republice den daňové svobody vypočítává každoročně Liberální institut, o.s.. Metodikou výpočtu je podíl veřejných výdajů na hrubém domácím produktu opírající se o metodiku OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), která umožňuje porovnat situaci v České republice s vývojem v dalších zemích.
Den daňové svobody v České republice: •
18. června 2010,
•
15. června 2011,
•
9. června 2012.45
3.5 Francie Oficiální název Francouzská republika, je demokratický stát skládající se ze 27 regionů. Francie je od 1. ledna 1999 součástí Evropské unie a francouzská ekonomika je pátou největší ekonomikou na světě dle sdělení OCDE (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Od roku 2002 užívá společnou měnu Evropské unie euro.
Francie se řadí mezi již tradiční a nejvýznamnější obchodní partnery České republiky. V roce 2011 obsadila 5. pozici mezi nejdůležitějšími obchodními partnery ČR. Český export boduje na francouzském trhu v oborech , které jsou náročné na množství vložené lidské práce
a oborech vyžadujících technické znalosti ( př. automobilový,
letecký a kovoobráběcí
průmysl,
dále
energetika
a
perspektivně
informatika a biotechnologie).
Francie se také řadí mezi nejvýznamnější investory v České republice: •
Société Générale (Komerční banka),
•
společnost TPCA v Kolíně (výroba malých osobních automobilů),
•
společnost Schneider Electric Písek ( výroba elektromechanických přístrojů).46
45
Liberální institut, o.s.. Den daňové svobody [online].2012, [cit 2012-04-04] Dostupné na: . 46 Oficiální portál pro podnikání a export. Francie: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR [online]. 2012, [cit 2012-04-04]. Dostupné na: .
37
3.5.1 Daňový systém Francie Základní typy daní a poplatků
Přímé daně: •
daň z příjmu fyzických osob (Impôt sur le revenu des personnes physique),
•
daň ze společností (Impôt sur les sociétés)
•
daň z majetku (Impôt sur la fortune)
•
přímé místní daně (daň z nemovitosti, daň z bydlení, daň z činnosti……)
Nepřímé daně: •
DPH (Taxe sur la valeur ajoutée - TVA),
•
poplatky a kolky,
•
akcízy.47
3.5.2 Daň z příjmu fyzických osob (Impôt sur les revenus) Ve Francii se vypočítává daň za celou domácnost. Příjmy domácností zahrnují příjmy manželů a jejich dětí do 18 let věku nebo do 25 let v případě studujících dětí. Druhy příjmů, které tvoří zdanitelný příjem: •
zaměstnanecký příjem,
•
příjem z podnikání,
•
příjem z nemovitého majetku,
•
příjem ze zemědělství,
•
profesní příjem,
•
příjem manažerů řídící rodinné společnosti nebo komanditní společnosti,
•
investiční příjem (příjem z movitého majetku),
•
kapitálový příjem.
47
Oficiální portál pro podnikání a export. Francie: Finanční a daňový sektor [online]. 2012, [cit 2012-0404]. Dostupné na: < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/francie-financni-a-danovy-sektor-19016.html#sec4 >.
38
Mezi osvobozené příjmy patří: •
odstupné do určitého limitu,
•
důchod plynoucí z životního pojištění.
Zdanitelný zaměstnanecký příjem=Hrubý příjem – Příspěvky na sociální zabezpečení
Odpočty z daňového základu: •
zaplacené alimenty a výživné,
•
na vyživovanou osobu,
•
na manželský pár,
•
na invaliditu,
•
zaplacené pojistné na individuální penzijní spoření.
Slevy na dani: •
bonus ze zaměstnání,
•
úpis akcií,
•
dary.
Dle výše příjmů se následně na čistý základ daně aplikují daňové sazby na jednotlivé části příjmů (příjem se daní postupně jednotlivými sazbami).48 Daňové tarify v roce 2011 Schéma č. 7 Daňové tarify 2011 Daňový základ (EUR)
Daňová sazba v %
pod 5 963 eur
0,0
5 963 – 11 896 eur
5,5
11 896 – 26 420 eur
14,0
26 420 – 70 830 eur
30,0
Nad 70 830 eur
41,0
Zdroj: Ministerstvo financí FR
48
Česko. Oficiální portál pro podnikání a export. Francie: Finanční a daňový sektor [online]. 2012, [cit 2012-04-04]. Dostupné na: < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/francie-financni-a-danovy-sektor19016.html#sec4 >.
39
Zdaňovacím obdobím je 12 měsíců, zpravidla kalendářní rok a daňové přiznání musí být podáno před 1. březnem následujícího kalendářního roku.49
3.5.3 Daň z přidané hodnoty (Taxe sur la valeur ajoutée – TVA) Daň z přidané hodnoty se podílí více než 50% na celkových daňových příjmech Francie. Daň z přidané hodnoty se vztahuje na prodej zboží a služeb a platí jí zákazník. Společnosti platí daň při prodeji a platí daň při nákupu. Na základě žádosti je vrácen přeplatek zaplacené daně pokud je tato vyšší než daň inkasovaná.
Sazby daně •
základní sazba daně – 19,6 %,
•
snížená sazba daně – 5,5 % (základní potraviny, některá periodika) nebo 2,1 % (potraviny, léčiva, noviny a časopisy).
Drobní podnikatelé jsou osvobozeni od daně jestliže jejich obrat nepřekročil: •
80 000 EUR pro dodání zboží,
•
32 000 EUR pro poskytnutí služby.50
Ve Francii se daň z přidané hodnoty nevybírá pokud tato již byla vyměřena v jiné členské zemi EU.51
49
Široký, Jan. Daně v Evropské unii. 4. Praha: Linde, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7., str.211 Široký, Jan. Daně v Evropské unii. 4. Praha: Linde, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7., str.213 51 Česko. Oficiální portál pro podnikání a export. Francie: Finanční a daňový sektor [online]. 2012, [cit 2012-04-04]. Dostupné na: < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/francie-financni-a-danovy-sektor19016.html#sec4>. 50
40
3.5.4 Sociální politika Francie Minimální mzda (SMIC) je stanovena zákonem, patří mezi nejvyšší minimální mzdy v EU, od 1.1.2011 byla valorizována a činí 9 euro na hodinu.
Hrubá měsíční mzda dosahuje 1 365 EUR při plném pracovním úvazku, který je ve Francii 35 hodin/týden, tj. 151,67 hodin/měsíc.52
Životní minimum RSA (Revenue solidarité active) ve Francii činí k 1.1.2011 měsíčně 460,09 euro. Na životní minimum má nárok každá osoba starší 25 let, která nepobírá žádnou podporu v nezaměstnanosti.
Plný invalidní důchod AAH (Alocation adultes handicapé) činí 712,90 euro měsíčně. Pokud přesáhne zdravotní poškození osoby 80 %, získává tato osoba další příplatek (Complement de resources) ve výši 179,80 euro měsíčně.
Pro sociálně slabé skupiny obyvatelstva existuje příspěvek na bydlení APL (Alocation pour logement) , který může měsíčně dosahovat až 250 euro v závislosti na výši nájemného.
Porodné činí ve Francii 903,07 euro a nadále až do 3 let věku dítěte pobírá matka na dítě příspěvek ve výši 180,62 euro měsíčně.53
52
Česko. Integrovaný portál MPSV. Francie: životní a pracovní podmínky [online]. 2012,[cit. 2012-04-20]. Dostupné na:http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/francie/. 53 Česko. France 2011. Sociální a zdravotní politika [online]. 2011, [cit. 2011-12-25]. Dostupné na: < http://www.france2011.cz/news/socialni-a-zdravotni-politika/ >.
41
4 Praktická část Praktická část bakalářské práce je založena na analýze dotazníkového výzkumu oslovených typů domácností. Je zaměřena na ekonomicky aktivní členy domácností, jejich příjmy a výdaje. Právě tyto jsou nejvíce ovlivněny reformními změnami, kterými naše společnost prochází.
Jedná
se
o
typizované
domácnosti
z
regionu
Kyjovsko,
Bučovicko,
Slavkovsko a Brněnsko, jejichž společným znakem je dojíždění za prací z důvodu omezených pracovních příležitostí v daných regionech.
Na základě analýzy jednotlivých druhů příjmů a výdajů domácností je provedena komparace jednotlivých druhů příjmů a výdajů, identifikace nejvýznamnějších položek na výdajové straně domácností a dále identifikace výdajů se snižující se tendencí.
Z výsledků dotazníkového šetření jsou měsíční příjmy i měsíční výdaje jednoduchým výpočtem přepočteny na měsíční příjmy a výdaje za daný rok. Tyto jsou následně přičteny k ročním příjmům a výdajům, a tak jsou zjištěny celkové příjmy a výdaje domácností za jednotlivé roky.
Celkem bylo rozdáno 130 dotazníků s předpokladem nižší návratnosti než 100%. Vráceno bylo 127 dotazníků, což je 97,69 % z celkového počtu oslovených domácností.
Veškeré tabulky a grafy v praktické části bakalářské práce jsou vlastní prací autora, vypracované na základě výsledků dotazníkového výzkumu.
42
4.1 Charakteristika domácností Statistickou jednotkou je domácnost, která představuje základní společenský a ekonomický subjekt. Domácnost může tvořit jedna fyzická osoba nebo skupina fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně hospodaří se svými příjmy a společně hradí náklady na své potřeby.
Statistickým souborem je počet domácností, tj. 127 domácností.
Ze 127 domácností, které vyplnili dotazník je zjištěn počet členů jednotlivých domácností.
Tabulka č. 1 Četnost domácností
1 členná 21
2 členná 31
Domácnost 3 členná 4 členná 37 26
5 členná 9
6 členná 3
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 1 Četnost domácností
7%
2%
17% 1 členná
20%
2 členná 3 členná 4 členná 24%
5 členná 6 členná
30%
Zdroj : Vlastní zpracování
43
Náklady domácností ovlivňuje spousta faktorů
a jedním z těchto faktorů je lokalita
bydlení (město, vesnice).
Oslovené domácnosti žijí převážně na venkově, popřípadě v malých městečkách a dle toho také plynou bytové podmínky .
Tabulka č. 2 Bytové podmínky domácností RD vlastní 68
RD pronajatý 4
Byt v OV 42
Byt pronajatý 10
Jinde 3
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 2 Bytové podmínky domácností
8%
2%
54%
33% 3%
Zdroj: Vlastní zpracování
44
RD vlastní RD pronajatý Byt v OV Byt pronajatý Jinde
V oslovených domácnostech žije celkem 369 osob v následujícím složení.
Tabulka č. 3 Struktura osob
Zaměstnaní (§ 6 ZDP) 224
Nezaměstnaní 2
ID 6
SD 23
Ženy MD 13
OSVČ OBZP 19 3
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 3 Struktura osob
Zaměstnaní (§ 6 ZDP) Nezaměstnaní
116
ID SD Ženy MD 224
3 19
OBZP
23 13
OSVČ Děti
6 2
Zdroj: Vlastní zpracování
45
Děti 116
Ekonomicky aktivní členové domácností pracují v různých sférách zaměstnání. Z následující tabulky vyplývá, že nejvíce ekonomicky aktivních členů domácností pracuje v soukromé sféře, což v relativním vyjádření je 56 %.
Tabulka č. 4 Sféra zaměstnání
Soukromá sféra 138
Státní sféra 86
OSVČ 19
Svobodné povolání 2
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 4 Sféra zaměstnání
8%
1%
35%
56%
Zdroj:Vlastní zpracování
46
Soukromá sféra Státní sféra OSVČ Svobodné povolání
Z celkového počtu 245 ekonomicky aktivních členů domácností dojíždí do zaměstnání 209 osob. Vzdálenost, na kterou ekonomicky aktivní členové domácností dojíždějí, je různá dle lokality daného regionu a místa výkonu práce. Právě náklady spojené s úhradou cestovného do zaměstnání jsou významnou položkou na výdajové straně domácností. Vždy je ekonomicky výhodnější úhrada cestovného na delší časové období, např. měsíc, čtvrtletí, pololetí nebo rok.
Tabulka č. 5 Dojíždějící osoby Vzdálenost do 10 km do 20 km do 30 km do 40 km do 50 km nad 50 km
Osoby dojíždějící 19 28 35 36 48 43
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 5 Osoby dojíždějící
9%
21%
13%
17%
23% 17%
Zdroj: Vlastní zpracování
47
do 10 km do 20 km do 30 km do 40 km do 50 km nad 50 km
4.2 Příjmy domácností Celková suma příjmů domácností je součtem všech příjmů výdělečně činných členů rodiny, kteří tak přispívají na chod domácnosti. Příjmy jsou veškeré peníze plynoucí domácnostem za určité období, např. měsíc, rok. Dělí se na několik druhů dle toho, odkud do domácnosti plynou. Příjmem je mzda nebo plat, příjmy z podnikání, pronájmu , příjmy z kapitálového majetku, ostatní příjmy a také dávky, kterými jsou např., starobní důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory apod..
V tabulce jsou uvedeny veškeré kategorie příjmů dotazovaných domácností za období let 2010 a 2011. Tabulka č.6 Struktura hrubých a čistých příjmů Struktura hrubých a čistých příjmů domácností v Kč 2 010 2 011 Příjmy dle § 6 ZDP 52 861 272 51 631 254 Příjmy dle § 7 ZDP
2 951 209
3 280 700
Příjmy dle § 8 ZDP
0
218 000
Příjmy dle § 9 ZDP
465 900
551 700
Příjmy dle § 10
210 000
265 500
Efektivní zdanění 31%
17 511 398
17 343 618
Čisté příjmy § 6 - § 10 ZDP
38 976 983
38 603 536
288 024
288 024
2 832 139
3 180 121
Výživné
372 000
423 000
Rodičovský příspěvek
912 000
1 185 600
43 381 146
43 680 281
Příjmy - invalidní důchody Příjmy - starobní důchody
Celkem příjmy
Zdroj: Vlastní zpracování
48
Příjmy dle § 6 ZDP ( příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitku)
Na základě dotazníkového šetření je nejrozšířenějším druhem příjmů příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků ( § 6ZDP, příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků). Z celkového počtu 245 zaměstnaných osob je 224 pracujících v pracovněprávním vztahu na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Tabulka č. 7 Hrubé měsíční příjmy v roce 2010 (v Kč)
2010 MUŽI ŽENY 3 12 13 34 12 41 60 20 19 3 4 1 5 0
Mzdové rozpětí do 10 000 od 10 001 do 15 000 od 15 001 do 20 000 od 20 001 do 25 000 od 25 001 do 30 000 od 30 001 do 35 000 nad 35 001
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 6 Hrubé měsíční příjmy v roce 2010 v Kč 70 60 60 50
do 10 000 od 10 001 do 15 000 od 15 001 do 20 000 od 20 001 do 25 000 od 25 001 do 30 000 od 30 001 do 35 000 nad 35 001
41
40
34
30
10
20
19
20
13 12
12 4
3
5
3
1
0
0 MUŽI
ŽENY 2010
Zdroj: Vlastní zpracování
49
Hrubý měsíční příjem (§ 6 ZDP, příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků) v roce 2011. Tabulka č. 8 Hrubé měsíční příjmy v roce 2011 (v Kč) 2011 MUŽI ŽENY 3 12 13 33 12 41 61 19 22 2 3 1 2 0
Mzdové rozpětí do 10 000 od 10 001 do 15 000 od 15 001 do 20 000 od 20 001 do 25 000 od 25 001 do 30 000 od 30 001 do 35 000 nad 35 001
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 7 Hrubé měsíční příjmy v roce 2011 v Kč 70
61
60 50
41
40
33
30
22
20 10
do 10 000 od 10 001 do 15 000 od 15 001 do 20 000 od 20 001 do 25 000 od 25 001 do 30 000 od 30 001 do 35 000 nad 35 001
19
13 12 3
12 3
2
2
1
0
0 MUŽI
ŽENY 2011
Zdroj: Vlastní zpracování
Základem pro výpočet ročních hrubých příjmů dle § 6 ZDP, příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, je průměrný měsíční hrubý příjem uvedeného mzdového rozpětí vynásobený dvanácti (počtem měsíců v roce) a počtem osob uvádějících toto mzdové rozpětí.
Roční hrubý příjem = průměrný měsíční hrubý příjem x počet osob x 12
50
Tabulka č. 9 Celkové hrubé mzdy v letech 2010 a 2011 (v Kč)
Rok 2010 Rok 2011 Průměrná hrubá mzda /měsíc Počet osob Roční hrubá mzda Počet osob Roční hrubá mzda 9 000,0 15 1 620 000 15 1 620 000 12 500,5 47 7 050 282 46 6 900 276 17 500,5 53 11 130 318 53 11 130 318 22 500,5 80 21 600 480 80 21 600 480 27 500,5 22 7 260 132 24 7 920 144 32 500,5 5 1 950 030 4 1 560 024 37 500,5 5 2 250 030 2 900 012
Zdroj: Vlastní zpracování
Příjmy dle § 7 ZDP (příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti) Z celkového počtu 19 OSVČ uvedlo 11 osob hlavní samostatnou výdělečnou činnost a 8 osob uvedlo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Z toho plyne, že těchto 8 osob má jako hlavní zdroj příjmů příjmy z pracovněprávního vztahu.
Příjmy dle § 9 ZDP (příjmy z pronájmu)
Jedná se příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů a z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu. Částka tohoto příjmu se v roce 2011 zvýšila oproti roku 2010 o 85 800 Kč, což představuje roční zvýšení na jednu domácnost o 675,60 Kč.
Příjmy dle § 10 ZDP (ostatní příjmy)
Jedná se o příjmy plynoucí z příležitostných pronájmů movitých věcí, příležitostných činností
a
příjmy
ze
zemědělské
výroby,
která
není
provozována
podnikatelem, ale převážně se jedná o příjem z prodeje vlastní nadprodukce zemědělských produktů. V této kategorii dochází ke zvýšení příjmů v roce 2011 oproti roku 2010 o 55 500 Kč.
51
Výpočet čistých příjmů
Po sečtení všech hrubých ročních příjmů dle §6, §7, §8, §9 a §10 ZDP jsem získala základ daně, který jsem zdanila efektivní daní ve výši 31 % a získala tak čisté roční příjmy všech dotazovaných domácností.
Efektivní zdanění
Efektivní
zdanění
znamená,
kolik
skutečně
v procentech
odvedeme
na
dani
z příjmu ve srovnání s hrubou mzdou. Výsledná daňová povinnost závisí nejenom na sazbě daně, ale také na uplatňovaných slevách na dani z příjmu a nezdanitelných položkách. Efektivní
daňová
sazba
se
pohybuje
při
zohlednění
základní
měsíční
slevy na dani na poplatníka ve výši 1 970 Kč od 0 % po téměř 20 %. Rodiče uplatňující daňové zvýhodnění na dítě odvedou na dani méně.
I když je v ČR zavedena rovná 15% sazba daně z příjmů fyzických osob, neznamená to, že všichni občané odvádí efektivně na dani z příjmů stejně.
Efektivně stejně a to 11 % (6,5 % sociální pojistné + 4,5 % zdravotní pojistné) odvedeme na povinném sociálním a zdravotním pojistném.
Efektivní daňová sazba je 31 %.
Výpočet čistých ročních příjmů:
ČPr = HPr – (31 % x HPr) ČPr ……………… čistý roční příjem, HPr ……………… hrubý roční příjem, 31 %.......................efektivní zdanění.
Po výpočtu čistých ročních příjmů dle § 6 až § 10 ZDP jsem k tomuto příjmu přičetla roční sociální příjmy a získala celkové roční příjmy dotazovaných domácností.
52
Sociální příjmy Mezi sociální příjmy řadíme důchody a dávky státní sociální podpory, kterými jsou např. rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a jiné sociální příjmy.
Šest osob uvádí pobírání invalidního důchodu I. stupně. Uváděné rozpětí výše invalidního důchodu: od 3 501,- do 4 500,- Kč. Průměrná výše invalidního důchodu I. stupně dotazovaných osob činí 4 000,50 Kč.
Starobní důchod pobírá 23 osob, z toho 14 žen a 9 mužů.
Tabulka č. 10 Starobní důchody v letech 2010 a 2011 (v Kč)
Rozpětí do 3 500 od 3 501 do 4 500 od 4 501 do 5 500 od 5 501 do 6 500 od 6 501 do 7 500 od 7 501 do 8 500 od 8 501 do 9 500 od 9 501 do 10 500 od 10 501 do 11 500 od 11 501 do 12 500 od 12 501 do 13 500 od 13 501 do 14 500 od 14 501 do 15 500 od 15 501 do 16 500 nad 16 501
Starobní důchod MUŽI ŽENY
2 1 3 1 2
2 4 2 3 2 1 0
Zdroj: Vlastní zpracování
Výše invalidních i starobních důchodů zůstává v roce 2010 i v roce 2011 na stejné úrovni, jelikož vlivem valorizace důchodů v roce 2011, kdy došlo ke zvýšení základní výměry důchodu o 60 Kč a procentní výměr důchodu se zvýšil o 3,9 %, nedošlo k výraznému navýšení a následně posunu mezi uvedenými rozpětími důchodů.
53
Výše starobních důchodů se zvýšila v roce 2011 oproti roku 2010 o 347 982,- Kč. Toto zvýšení je způsobeno odchodem tří osob do starobního důchodu v roce 2011.
Z celkového počtu 23 starobních důchodců pracuje celkem 13 důchodců, z toho 4 ženy a 9 mužů.
Výživné Ze
zákona
o
rodině
plyne
rodičům
povinnost
dle
svých
schopností,
možností a majetkových poměrů přispívat na výživu svého dítěte do doby, dokud není schopno se živit samo. Výživné se převážně hradí v měsíčně se opakujících částkách a stává se tak příjmem domácnosti, ve které dítě žije. Celkem sedm domácností z celkového počtu dotazovaných domácností uvádí pobírání výživného na nezaopatřené dítě.
Rodičovský příspěvek V roce 2010 pobíralo rodičovský příspěvek deset osob a v roce 2011 pobíralo rodičovský příspěvek třináct osob. Všechny tyto osoby pobírají rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč.
V roce 2011 uvádějí tři ženy k pobírání rodičovského příspěvku ještě příjmy dle § 6 ZDP. Rodiče
můžou
při
pobírání
rodičovského
příspěvku
vykonávat
výdělečnou
činnost, ale musí splnit podmínku zajištění péče o dítě jinou zletilou osobou. Výše příjmů rodiče nejsou sledovány. Svou výdělečnou činností se snaží tyto ženy zlepšovat sociální situaci rodiny.
54
4.3 Výdaje domácností Výdaje jsou veškeré finanční prostředky, které domácnost v daném období, měsíci nebo roku,
vydá
na
úhradu
nákladů
spojených
s chodem
domácnosti
a
výdajů
vynaložených na výrobky a služby, které jsou určeny pro přímé uspokojení individuálních potřeb členů domácnosti.
Výdaje dělíme na měsíční výdaje a roční výdaje. Tyto výdaje mohou být nezbytné (povinné), tedy vyplývající ze smluv, výdaje nutné, které zajistí základní životní potřeby členů domácnosti a výdaje zbytné, které hradíme dobrovolně s vědomím, že každý nákup takového zboží nebo služby je možné neučinit.
Výdaje domácností ovlivňuje celá řada faktorů: •
počet členů domácností,
•
věková struktura včetně generačních problémů,
•
lokalita bydlení (venkov, město, dopravní obslužnost a vzdálenost, pracovní příležitosti),
•
rozsah, struktura a náročnost spotřeby a potřeb jednotlivých výdajů.
Měsíční výdaje jsou měsíčně opakující se platby jako např. energie, potraviny, PHM, odívání, léky, nájemné, pojištění osob, spoření, úhrada školného a pod.. Po vynásobení měsíčních výdajů 12 (počet měsíců v roce) získáme celkové měsíční výdaje za období jednoho roku.
Roční výdaje jsou takové platby, které neplatíme pravidelně měsíčně, ale pouze občas, v delším časovém intervalu, čtvrtletně, jednou za půl roku nebo jednou za rok. Jedná se o výdaje
za
likvidaci
odpadů,
daně
z nemovitostí,
vodné,
stočné,
výdaje za dovolenou, za rekonstrukci domu nebo bytu, havarijní pojištění, platby povinného ručení apod..
55
Měsíční výdaje domácností v letech 2010 a 2011 přepočtené na výdaje za období celého roku.
Tabulka č. 11 Měsíční výdaje domácností přepočtené na roční výdaje (v Kč) Měsíční výdaje domácností v Kč Druh výdaje
2010
2011
Energie
442 540
532 150
Potraviny
560 790
587 340
79 142
85 796
127 200
155 710
91 200
113 330
Dopravné
147 430
166 345
PHM
223 280
265 130
5 900
6 500
ZŠ
48 240
50 500
Učiliště
24 400
24 400
SŠ
48 650
43 230
VŠ
81 000
80 700
Kultura
50 200
55 470
Tisk, časopisy
29 740
34 890
Telefon + Internet
130 450
143 600
Úrazové pojištění
155 827
107 382
52 750
64 750
Půjčky
104 830
95 900
Hypoteční úvěry
186 920
101 000
Spoření
133 900
117 100
Stavební spoření
138 130
111 540
15 897
10 607
143 119
153 270
3 021 535
3 106 640
36 258 420
37 279 680
Léky Odívání Hygienické prostředky
Školka
Penzijní připojištění
Poplatky BÚ Nájemné Celkem Přepočteno na roční výdaje
Zdroj: Vlastní zpracování
56
Roční výdaje domácností.
Tabulka č. 12 Roční výdaje domácností v letech 2010 a 2011 (v Kč)
Roční výdaje domácností Rok
2010
2011
Likvidace odpadů
163 210
175 100
Vodné, stočné
338 630
388 850
Daň z nemovitosti
78 717
91 631
Poplatek psy
27 270
24 010
Pojištění domácností
48 324
40 745
Pojištění nemovitosti Zákonné pojištění motorových vozidel
99 280
79 270
378 142
358 382
99 858
94 558
tuzemská
424 200
374 700
zahraniční
971 600
1 191 300
tuzemská
213 000
198 000
zahraniční
291 000
402 000
14 300
20 500
1 716 500
1 461 600
998 300
923 100
71 400
55 400
5 933 731
5 879 146
Havarijní pojištění Dovolená letní:
Dovolená zimní:
Dětský tábor Rekonstrukce domu Rekonstrukce bytu Jiné výdaje Celkem:
Zdroj: Vlastní zpracování
57
Celkové výdaje domácností Následným součtem měsíčních výdajů přepočtených na měsíční výdaje daného roku a roční výdaje téhož roku jsem získala celkové výdaje dotazovaných domácností za daný rok.
Tabulka č. 13 Celkové výdaje domácností v letech 2010 a 2011 (v Kč)
Rok
2 010
Roční výdaje
2 011
5 933 731
5 879 146
Měsíční výdaje za období 1 roku
36 258 420
37 279 680
Celkové výdaje
42 192 151
43 158 826
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 8 Celkové výdaje domácností v letech 2010 a 2011 (v Kč)
50 000 000 45 000 000 40 000 000
Roční výdaje
35 000 000 30 000 000
Měsíční výdaje za období 1 roku Celkové výdaje
25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 2 010
2 011
Zdroj: Vlastní zpracování
58
4.4 Bilance rozpočtu domácností Bilance znamená porovnání dvou stran rozpočtu domácnosti: Aktiva ( příjmy domácnosti) = Pasiva (výdaje domácnosti)
Bilanční výsledek může být : •
kladný, což znamená přebytek příjmů,
•
vyrovnaný, což znamená rovnost příjmů a výdajů,
•
záporný, výdaje převyšují příjmy.
Z následující tabulky vyplývá, že příjmy domácností jsou v obou letech vyšší než výdaje domácností.
Tabulka č. 14 Bilance příjmů a výdajů v letech 2010 a 2011 (v Kč)
Bilance příjmů a výdajů v letech 2010 a 2011 v Kč Rok
2010
2011
Aktiva - roční příjmy
43 381 146
43 680 281
Pasiva - roční výdaje
42 192 151
43 158 826
1 188 995
521 455
Výsledná bilance
Zdroj: Vlastní zpracování
Příjmy domácností v roce 2011 vzrostly o 299 135 Kč. Zvýšení příjmů na jednu domácnost činí v průměru 2 355,40 Κč. Zvýšení příjmů na jednu osobu činí v průměru 6,38 Κč.
Výdaje domácností vzrostly v roce 2011 o 966 675 Kč. Zvýšení výdajů na jednu domácnost činí v průměru 7 611,60 Κč. Zvýšení výdajů na jednu osobu činí v průměru 20,63 Κč.
59
Z analýzy jednotlivých druhů výdajů domácností jsem identifikovala položky nejvíce ovlivňující narůstající výdaje domácností.
Tabulka č. 15 Identifikace nejvýznamnějších vzrůstajících položek na výdajové straně domácností (v Kč)
Druh výdaje Energie Vodné, stočné Potraviny Léky Hygienické prostředky Dopravné PHM Nájemné Celkem vybrané položky
2 010 442 540 338 630 6 729 480 870 562 1 094 400 1 769 160 2 679 360 1 717 428 15 641 560
2 011 532 150 388 850 7 048 080 1 029 552 1 359 960 1 996 140 3 181 560 1 839 240 17 375 532
Průměr na Průměr na osobu Rozdíl domácnost 89 610 706 243 50 220 395 136 318 600 2 509 863 158 990 1 252 431 265 560 2 091 720 226 980 1 787 615 502 200 3 954 1 361 121 812 959 330 1 733 972 13 653 4 699
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 9 Identifikace nejvýznamnějších vzrůstajících položek na výdajové straně domácností (v Kč)
8 000 000 7 000 000 Energie
6 000 000
Vodné, stočné 5 000 000
Potraviny Léky
4 000 000
Hygienické prostředky Dopravné
3 000 000
PHM
2 000 000
Nájemné
1 000 000 0 2 010
2 011
Zdroj: Vlastní zpracování
60
Tabulka č. 16 Identifikace výdajů domácností vykazující klesající tendenci
Druh výdaje Úrazové pojištění Půjčky Hypotéční úvěry Spoření Stavební spoření Poplatky BÚ Celkem
2 010 1 869 924 1 257 960 2 243 040 1 606 800 1 657 560 190 764 8 826 048
2 011 1 288 584 1 150 800 1 212 000 1 405 200 1 338 480 127 284 6 522 348
Průměr na Průměr Rozdíl domácnost na osobu 581 340 4 578 1 575 107 160 845 290 1 031 040 8 118 2 794 201 600 1 587 546 319 080 2 512 865 63 480 499 172 2 303 700 18 139 6 242
Zdroj: Vlastní zpracování Z výše uvedené tabulky vidíme druhy výdajů u kterých dochází k výraznému poklesu. Tento pokles výdajů je snahou domácností uspořit určitou finanční částku na výdajové straně rozpočtu domácností Domácnosti plní své závazky vůči bankám a dále se snaží již nezadlužovat. Také výdaje na spoření a stavební spoření se značně omezují a lidé si zřizují své osobní bankovní účty u bank, které pobírají od svých klientů pouze minimální poplatky za poskytované služby. Zarážející je však snižování výdajů na úrazové pojištění osob. Výdaje za úrazové pojištění se zvyšují vlivem
inflace a toto zvýšení má
přispět ke krytí ztrát vzniklé úrazem. Jedná se o ochranu reálné hodnoty úrazového pojištění, což si lidé zřejmě neuvědomují a raději úrazové pojištění zruší, jelikož již nejsou ochotni hradit tak vysoké částky a tak, dle mého názoru hazardují se svým zdravím a možnými následky úrazu.
Graf č. 10 Klesající výdaje v roce 2011 2 500 000 2 000 000 Klesající výdaje 2 010
1 500 000
Klesající výdaje 2 011 1 000 000
Klesající výdaje Rozdíl
500 000 0 Úrazové pojištění
Půjčky
Hypotéční úvěry
Spoření
Stavební spoření
Zdroj: Vlastní zpracování
61
Poplatky BÚ
Odpověď na kladenou otázku: Je uváděná výše průměrné mzdy v ČR pro vybrané domácnosti skutečností nebo pouze fikcí ?
Na
otázku
nelze
jednoznačně
odpovědět,
jelikož
s
ohledem
na zákon
č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, jsem zvolila v dotazníku v části výše příjmů dle § 6 ZDP (příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků) mzdové rozpětí ve výši 4 999Kč. Tato mzdová rozpětí jsou dosti vysoká, a právě mzdové rozpětí, které zahrnuje i výši průměrné mzdy v letech 2010 a 2011, se vyznačuje největším počtem uváděné výše mzdy respondentů. Z důvodu lepší vypovídající hodnoty je použita průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí v letech 2010 a 2011, kterou každoročně vyhlašuje MPSV pro účely zákona o zaměstnanosti.
Výše průměrné mzdy : •
23 324 Kč v roce 2010,
•
23 726 Kč v roce 2011.
Tabulka č. 17 Absolutní a relativní vyjádření počtu respondentů podle jejich výše mzdy v rámci stanoveného mzdového rozpětí v letech 2010 a 2011
2010 2011 Absolutní Relativní Absolutní Relativní Mzdové rozpětí (v Kč) vyjádření vyjádření (v %) vyjádření vyjádření (v %) do 10 000 15 6,6 15 6,7 od 10 001 do 15 000 47 20,7 46 20,5 od 15 001 do 20 000 53 23,3 53 23,7 od 20 001 do 25 000 80 35,2 80 35,7 od 25 001 do 30 000 22 9,7 24 10,7 od 30 001 do 35 000 5 2,2 4 1,8 nad 35 001 5 2,2 2 0,9
Zdroj: Vlastní zpracování
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že právě 50,6 % respondentů v roce 2010 a 50,9 % respondentů v roce 2011 pobírá měsíční hrubou mzdu nižší než 20 001 Kč. Naopak vyšší mzdu jak 25 000 Kč pobírá 14,1 % respondentů v roce 2010 a 13,4 % respondentů v roce 2011. Na kladenou otázku můžeme odpovědět, že pro více jak polovinu oslovených respondentů je příjem ve výši průměrné mzdy pouze fikcí. 62
Odpovědi na doplňující otázky dotazníkového šetření.
Graf č. 11 Odpověď na otázku č.1 dotazníkového šetření.
Jaká je dle Vašeho názoru současná úroveň daňového zatížení v ČR - nízká, střední, vysoká ?
3% 29% nízká střední vysoká 68%
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 12 Odpověď na otázku č.2 dotazníkového šetření.
Výše sociálních dávek je dle Vašeho názoru v ČR ?
9%
34%
57%
Zdroj: Vlastní zpracování
63
podprůměrná průměrná nadprůměrná
Graf č. 13 Odpověď na otázku č.3 dotazníkového šetření.
Očekáváte v následujících letech zlepšení finanční situace domácností v ČR ?
14%
ano ne
86%
Zdroj: Vlastní zpracování
64
5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo provést analýzu daňové reformy účinné od 1. ledna 2010, zákonem č. 362/2009 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů a daňové reformy účinné od 1. ledna 2011, zákonem č. 346/2010 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů a dále zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV a na základě dosažených výsledků kvantifikovat dopady výše uvedených reforem na finanční situaci domácností. Reformy daňového systému se týkají především daně z příjmů fyzických osob, daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Právě tyto daně mají bezesporu největší dopad na daňové zatížení poplatníků (fyzických osob) a výdajovou
stranu
rozpočtu
domácností,
byla
tato
bakalářská
práce
zaměřena na ekonomicky aktivní členy typizovaných domácností.
V teoretické části je provedena deskripce daňového systému České republiky, daně z příjmů fyzických osob a daně z přidané hodnoty. Od 1. ledna 2010 došlo ke zvýšení sazby daně z přidané hodnoty, a to u snížené sazby daně z 9 % na 10 % a základní sazby daně z 19 % na 20 %. Dále se zvýšila od 1. ledna 2010 spotřební daň na cigarety a alkoholické výrobky a také došlo ke zvýšení sazeb u daně z nemovitosti na dvojnásobek. Od 1. ledna 2011 u daně z příjmů fyzických osob došlo ke snížení slevy na poplatníka o 100 Kč. Poplatník tak zaplatí o 100 Kč měsíčně na dani více, tzv. povodňovou daň , platnou pouze do konce roku 2011.
Nová právní úprava týkající se dávek státní sociální podpory, která nabyla platnosti od 1. ledna 2011, přinesla zásadní změny zejména v podmínkách nároku na tyto dávky, nároku s ohledem na výši příjmů žadatele a okruhu společně posuzovaných osob. V případě některých dávek se mění i jejich výše. Těmito změnami došlo ke snížení počtu žadatelů s nárokem na některé dávky, čímž byl realizován požadavek státu na snížení výdajů na dávky státní sociální podpory.
V teoretické části bakalářské práce je v krátkosti popsán daňový systém Francie a sociální politika Francie, jakožto jedné ze zakládajících členských zemí Evropské unie a jednoho z tradičních a nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky a významných investorů v České republice. Tato deskripce znázorňuje způsob zdanění osobní důchodové
65
daně ve Francii, kdy daň je uložena na domácnost, sazby daně jsou klouzavě progresivní oproti České republice a pohybují se od 0 % do 41 %, odpočty z daňového základu a slevy na dani. Dále jsou nastíněny podmínky a sazby plátců DPH.
Praktická část se zabývá vyhodnocením dotazníkového šetření dotazovaných domácností. Statistickou jednotkou je domácnost a statistickým souborem jsou typizované domácnosti z daných regionů.
Na základě analýzy jednotlivých druhů příjmů můžeme konstatovat, že celkové příjmy domácností tvoří převážně příjmy z ekonomické činnosti jednotlivých členů domácností, příjmy z důchodového zabezpečení , které jsou ekvivalentem mzdy nebo platu a dále dávky státní sociální podpory, které tvoří doplňkový zdroj příjmů domácností. Zdrojem dávek jsou peněžní prostředky státního rozpočtu, které dle zákonných předpisů tvoří poplatky, odvody a daně.
Příjmy z ekonomické činnosti jsou mzdy, platy a příjmy OSVČ, jejichž výše je ovlivněna mnoha faktory. Těmito faktory je především obor ekonomické činnosti, pracovní a funkční zařazení jednotlivce, způsob a výše odměňování, výše příjmů OSVČ a výše zdaňování včetně sociálního a zdravotního pojistného. Právě příjmy z ekonomické činnosti, tedy mzdy a platy, tvoří prioritní část struktury celkových příjmů domácností.
Příjmy z ekonomické činnosti tvoří pro domácnost příjem jistý, stálý, pravidelně měsíčně se opakující, se kterým může domácnost počítat a disponovat. Domácnosti však můžou pobírat i příjmy za delší časové období ( příjmy z dividend) nebo příjmy, které by měly, ale nemusí plynout nepřetržitě, pravidelně měsíčně (příjmy z pronájmu, příjmy výživného), proto by měli domácnosti k těmto příjmům přistupovat s jistým nadhledem a možné výpadky
výše
uvedených
příjmů
zohlednit
při
zjišťování
měsíčních
aktiv
domácnosti a tvorbě měsíčního rozpočtu.
Na základě analýzy a následné komparace příjmů v roce 2010 a 2011 dotazovaných domácností došlo k poklesu příjmů dle § 6 ZDP, příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Co tento pokles způsobilo? Určitě se projevilo nařízení vlády č. 380/2010 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců ve veřejných službách a správě platné od 1. 1. 2011. Tohoto 66
využila částečně i soukromá sféra a stejně tak jako v případě platů , tak i v případě mezd došlo k poklesu mezd a následné stagnaci, která setrvává doposud.
Výši ostatních druhů příjmů ovlivňuje mnoho faktorů, mezi které patří např. úroková míra, finanční gramotnost populace, riziko a spekulace, nabídka a poptávka, klimatické podmínky apod. Na základě výše uvedených faktorů dochází ke kolísavým pohybům výše ostatních příjmů.
Valorizace invalidních a starobních důchodů je vzhledem k narůstajícím výdajům domácností zcela zanedbatelná a tudíž úroveň jednotlivých důchodů zůstala zachována.
Podmínky pro přiznání a výplatu dávek státní sociální podpory stanovuje zákon, a tím došlo ke splnění požadavku státu na snížení výdajů na dávkách státní sociální podpory, která se uskutečnila snížením počtu žadatelů o tyto dávky. Z analýzy dotazníkového šetření vyplývá, že ani jedna z domácností s dětmi nepobírá přídavek na dítě. Z toho plyne otázka proč tomu tak je ?
Protože posuzované příjmy dotazovaných domácností překročily
2,4 násobek životního minima, jakožto rozhodný příjem pro poskytnutí dávky, popřípadě se nabízí diskuze o výši částek životního minima na jednotlivé členy domácnosti vzhledem k vzestupné výši nutných a nezbytných výdajů domácnosti.
Z analýzy výdajů a následné komparace výdajů za rok 2010 a 2011 vyplývá zřetelný nárůst nezbytných a nutných výdajů domácností. Toto zvýšení je způsobeno jak zvyšující se sazbou daně z přidané hodnoty a spotřební daně, tak také zvyšujícími se cenami světových surovin.
Výdaje domácností můžeme rozdělit na výdaje povinné, ze kterých plyne sankce v případě nesplnění závazku (splátky dluhů, platby daní, poplatků a pokut, platby vyplývající ze smluv, platby výživného, školné apod.), nutné výdaje , které slouží k zajištění základních životních potřeb domácností (potraviny, oblečení, léky, hygienické prostředky, úhrada dopravného apod.) a zbytné výdaje, které vynakládáme s vědomím, že nákup tohoto zboží či služby není nutno činit.
67
Pro zdárné zvládnutí ekonomické situace domácností
v období prohlubující se
hospodářské krize, která se vyznačuje především úspornými opatřeními ve všech oblastech lidského života, by si
jednotlivé domácnosti měly provést podrobnou analýzu svého
domácího rozpočtu, rozpočtu příjmů a výdajů. Příjmová strana domácího rozpočtu je většinou daná a nelze ji významným způsobem ovlivnit. Z tohoto důvodu je nutné si uvědomit význam výdajové strany v rozpočtu domácností . Pro jednotlivé domácnosti je nezbytné identifikovat výdaje povinné a nutné a pokud možno maximálně omezit nebo úplně vypustit výdaje zbytné. Výsledkem analýzy domácího rozpočtu by měla být pokud možno kladná bilance, která umožní domácnostem tvorbu skrytých rezerv, které je dobré spořit a v případě nutnosti či nenadálé události použít nebo tak dosáhnout akumulace kapitálu, který domácnost použije k naplnění životního záměru. V případě vyrovnaného nebo dokonce záporného bilančního výsledku je nutno zvýšit příjmovou stranu rozpočtu domácnosti popřípadě některé výdaje omezit, minimalizovat nebo zcela vypustit. V tomto případě hrozí domácnostem čerpání finančních prostředků z rezerv nebo v horším případě život na dluh (půjčky, hypotéky, spotřební úvěry).
Na základě výsledků praktické části bakalářské práce bych kromě tvorby domácího rozpočtu
domácností
ještě
doporučila
zavedení
předmětu
základy
finanční
matematiky do výuky druhého stupně základních škol a výuky středních škol. Především seznámit žáky a studenty se základní terminologií finanční matematiky a postupně na základě názorných příkladů vysvětlit a ukázat možnosti zhodnocení nejen finančních prostředků, ale i ostatních aktiv finančního a kapitálového trhu. Domnívám se, že právě nízká finanční gramotnost členů domácností především vyššího a středního věku neumožňuje plnohodnotné využívání nabízených možností finančního a kapitálového trhu.
68
6 Seznam použité literatury 1. DEFLASSIEUX,
Virginie.
Taxation
in
France
2008.
A
Foreign
Perspektive. St. Peter Port: PKF (Guernsey) Limited, 2008. 265 s. ISBN 09543490-4-0. 2. JAROŠ, Tomáš. Zdanění příjmů v roce 2011, komplexní průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3288-2. 3. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010, 276 s. ISBN 978-80-7357-574-8. 4. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2011, úplná znění platná k 1.4.2011. 20. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3944-1. 5. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 5. vyd. Praha: Linde, 2012. 400 s. ISBN 97380-7201-881-9. 6. VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1.VOX, 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9. 7. VYBÍHAL,
Václav
a
kolektiv.
Mzdové
účetnictví
2010,
praktický
průvodce. 13. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 448 s. ISBN 978-80-247-33470. 8. VYBÍHAL,
Václav
a
kolektiv.
Mzdové
účetnictví
2011,
praktický
průvodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-33174. 9. VYBÍHAL, Václav. Zdanění majetku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 432 s. ISBN 80-7169-371-5.
69
Internetové zdroje
1. Český statistický úřad. Statistiky. Mzdy a náklady práce [online]. 2012, [cit. 201206-27].
Dostupné
na:
. 2. France 2011. Sociální a zdravotní politika [online]. 2011, [cit. 2011-12-25]. Dostupné na: . 3. France
Tax
Mates
[online].
2011,
[cit.
2011-04-20].
Dostupné
na:
. 4. Impôt de Solidarit0 sur la Fortune (ISF) [online]. 2012, [cit. 2012-04-02]. Dostupné na: . 5. Integrovaný portál MPSV. Francie: životní a pracovní podmínky [online]. 2012, [cit.
2012-04-20].
Dostupné
na:
. 6. Liberální institut, o.s.. Den daňové svobody [online]. 2012, [cit. 2012-04-04]. Dostupné na: . 7. Oficiální portál pro podnikání a export. Francie: Finanční a daňový sektor [online]. 2012,
[cit
2012-04-04].
Dostupné
na:
. 8. Oficiální portál pro podnikání a export. Francie: Obchodní a ekonomická spolupráce
s
ČR
[online].
2012,
[cit
2012-04-04].
Dostupné
na:
. 9. Taxation trends in European Union [online]. 2011, [2012-12-03]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_stru ctures/index_en.htm>. 10. The French Tax system [online]. 2012, [cit. 2012-04-04]. Dostupné na: .
70
Právní předpisy
1. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 2. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 335/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 6. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
71
7 Seznam příloh 7.1 Dotazník
72
Seznam použitých zkratek AAH
Plný invalidní důchod (Alocation adultes handicapé)
APL
Příspěvek na bydlení (Alocation pour logement)
BÚ
Bankovní účet
ČP
Čistý příjem
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DPH
Daň z přidané hodnoty ( Taxe sur la valeur ajoutée)
EU
Evropská unie
HP
Hrubý příjem
ID
Invalidní důchod
MD
Mateřská dovolená
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
OBZP
Osoba bez danitelných příjmů
OECD
Organizace
pro
hospodářskou
spolupráci
a
rozvoj
(Organization for Economic Co-operation and Development) OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
OV
Osobní vlastnictví
P
Příjem
PHM
Pohonné hmoty
RD
Rodinný dům
RSA
Životní minimum (Revenue solidarité active)
Sb
Sbírka zákonů
SD
Starobní důchod
SMIC
Minimální
mzda
(Salaire
minimum
interprofessionnel
de croissance) SP
Sociální příplatek
SŠ
Střední škola
TVA
Daň z přidané hodnoty ( Taxe sur la valeur ajoutée)
V
Výdaje
VŠ
Vysoká škola
ZDP
Zákon o daních z příjmů
ZTP
Tělesné zdravotní postižení
ŽM
Životní minimum
Seznam schémat
Schéma č. 1 Rozdělení daní dle daňového břemene
18
Schéma č. 2 Daně daňového systému České republiky
19
Schéma č. 3 Stanovení dílčích základů daně dle jednotlivých druhů příjmů
22
Schéma č. 4 Částky životního minima (v Kč)
30
Schéma č. 5 Sociální dávky.
31
Schéma č. 6 Mechanismus výpočtu čisté mzdy
35
Schéma č. 7 Daňové tarify 2011
39
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Četnost domácností
43
Tabulka č. 2 Bytové podmínky domácností
44
Tabulka č. 3 Struktura osob
45
Tabulka č. 4 Sféra zaměstnání
46
Tabulka č. 5 Dojíždějící osoby
47
Tabulka č. 6 Struktura hrubých a čistých příjmů
48
Tabulka č. 7 Hrubé měsíční příjmy v roce 2010 (v Kč)
49
Tabulka č. 8 Hrubé měsíční příjmy v roce 2011 (v Kč)
50
Tabulka č. 9 Celkové hrubé mzdy v letech 2010 a 2011 (v Kč)
51
Tabulka č. 10 Starobní důchody v letech 2010 a 2011 (v Kč)
53
Tabulka č. 11 Měsíční výdaje domácností přepočtené na roční výdaje (v Kč)
56
Tabulka č. 12 Roční výdaje domácností v letech 2010 a 2011 (v Kč)
57
Tabulka č. 13 Celkové výdaje domácností v letech 2010 a 2011 (v Kč)
58
Tabulka č. 14 Bilance příjmů a výdajů v letech 2010 a 2011 (v Kč)
59
Tabulka č. 15 Identifikace nejvýznamnějších vzrůstajících položek na výdajové straně domácností (v Kč) Tabulka č. 16 Identifikace výdajů domácností vykazující klesající tendenci
60 61
Tabulka č. 17 Absolutní a relativní vyjádření počtu respondentů podle jejich výše mzdy v rámci stanoveného mzdového rozpětí v letech 2010 a 2011
62
Seznam grafů Graf č. 1 Četnost domácností
43
Graf č. 2 Bytové podmínky domácností
44
Graf č. 3 Struktura osob
45
Graf č. 4 Sféra zaměstnání
46
Graf č. 5 Osoby dojíždějící
47
Graf č. 6 Hrubé měsíční příjmy v roce 2010 v Kč
49
Graf č. 7 Hrubé měsíční příjmy v roce 2011 v Kč
50
Graf č. 8 Celkové výdaje domácností v letech 2010 a 2011 (v Kč)
58
Graf č. 9 Identifikace nejvýznamnějších vzrůstajících položek na výdajové straně domácností v Kč
60
Graf č. 10 Klesající výdaje v roce 2011
61
Graf č. 11 Odpověď na otázku č.1 dotazníkového šetření
63
Graf č. 12 Odpověď na otázku č.2 dotazníkového šetření
63
Graf č. 13 Odpověď na otázku č.3 dotazníkového šetření
64
7.1 Dotazník