MAGAZÍN ASEKOL
Č. /
Recyklace baterií Každý Čech vrál loni v průměru jednu baterii
Nakrmte Šrotozemšťana Osvětová akce vrcholí
Lidé chtějí třídit Rozhovor s brněnskou radní Janou Drápalovou
Pb
V malých spotřebitelských bateriích uvedených vloni na trh v ČR bylo obsaženo 150 tun olova. Nejvýznamnější komoditou jsou autobaterie. Asi 70–75 % hmotnos každé autobaterie tvoří právě olovo. Na jejich výrobu jde zhruba 75 % ze světové produkce tohoto kovu. Ročně se v ČR zrecykluje přibližně 22 síc tun olověných baterií a získá se tak více než 15 síc tun olova.
EDITORIAL
OBSAH
Milí čtenáři, druhé vydání časopisu Zpětný odběr přichází s babím létem. Prázdniny jsou za námi a po čase dovolených se opět vracíme ke všedním starostem. Dětem začaly školní povinnos. Společnost ASEKOL ve spolupráci se základními a mateřskými školami zahajuje projekt na podporu sběru nepotřebných elektrických a elektronických hraček, který bude probíhat po celý školní rok 2007/8. Více si o něm přečtěte na straně 5.
8
Téma
Vysloužilé baterie do popelnice nepatří – každý Čech vrál vloni průměrně jeden kus
Věděli jste, že každý občan České republiky vrál v loňském roce průměrně jednu tužkovou baterii? Hlavním tématem tohoto čísla je zpětný odběr baterií a akumulátorů, zjis te, jaký je mezi nimi rozdíl, jak probíhá jejich sběr a následná recyklace. Celosvětově jedinečný projekt sběru malých vysloužilých
16
Reportáž
Velký projekt pro malé obce – unikátní
elektrospotřebičů prostřednictvím stacionárních
pokus o řešení podpory zpětného odběru
kontejnerů byl pro změnu zahájen ve vybraných
elektrozařízení
obcích Středočeského kraje. S jakým úspěchem akce probíhá, se dozvíte od místostarosty jedné z nich na straně 15. V Praze vrcholí turné Nakrmte Šrotozemšťana stavbou obří šrotosochy a výstavou všech soch vytvořených v krajských městech. Podívejte se, jak celá akce probíhala. Nechybí ani ohlédnu
18
Rozhovor
S brněnskou radní a také starostkou
za úspěšnou konferencí Zpětný odběr 2007, kterou
městské čás Nový Lískovec ing. Janou
v červnu pořádala společnost ASEKOL. O tom, jak lidé
Drápalovou jsme si povídali o třídění
třídí odpad v městě Brně a jak zde funguje zpětný
odpadu v Brně
odběr elektrozařízení, se nakonec dočtete v rozhovoru s brněnskou zastupitelkou na str. 18–19. Doufám, že Vám druhé vydání našeho časopisu zpříjemní prodlužující se večery a že v něm naleznete řadu užitečných článků. Stejně tak jako v dalším čísle tohoto magazínu, ve kterém se zaměříme na zpětný odběr a recyklaci hraček.
Zajímavé čtení přeje RNDr. Eva Lukešová
Zpětný odběr, magazín společnos ASEKOL, číslo 2/07, vyšlo 17. 9. 2007 v Praze, vychází 3× ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČ: 27373231, kanceláře a korespondenční adresa: Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, sídlo společnos: U Pejřárny 97, 142 00 Praha 4 – Libuš, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Lukešová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Lukešová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: klien@asekol.cz, tel.: 261303251, 261303254, Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s.r.o., Poděbradská 110/1, Praha 9, www.bpublishing.cz, Grafická úprava: Ivo Kaleta, Graphic House
ZPRÁVY / NOVINKY
Seriál „Kam s nimi“ pokračuje Česká televize premiérově uvede ve dnech 18.9., 25.9. a 2.10. v 16.35 na programu ČT2 pokračování seriálu Kam s nimi. V pě dílech (dva byly odvysílány ještě před vydáním časopisu) se spotřebitelé zábavně naučnou formou dozví, co je zpětný odběr elektrozařízení, proč je nutné vracet vysloužilé elektrospotřebiče k recyklaci, jak jsme či nejsme šetrní k přírodě ve srovnání s jinými zeměmi, či co je to recyklační příspěvek. Seriál vznikl ve spolupráci se společnostmi ASEKOL, ELEKTROWIN a EKOLAMP a volně navazuje na již dříve uvedený pořad Kam s nimi, který se věnoval třídění domácího odpadu. „Jak jsem se při přípravě scénáře dozvěděl, elektrické spotřebiče často obsahují látky, které mohou být nebezpečné pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Přestože obsahují materiály, které se dají znovu využít, končí jich stále ještě velké množství v popelnicích,“ říká dramaturg seriálu Milan Vacek a dodává: „Chtěli jsme se zajímavým a neotřelým způsobem podívat na tento problém, a tak vznikla myšlenka připravit pokračování pořadu Kam s nimi.“
4
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2007
Staré hračky patří do sběru V říjnu bude spuštěn pilotní projekt společnos Asekol zaměřený na podporu sběru elektrických a elektronických hraček. Zapojí se do něj padesát pražských mateřských a základních škol, ve kterých budou umístěny speciální kontejnery na sběr drobných elektrozařízení používaných dětmi. Součás akce je informační kampaň, která vysvětlí žákům důvody odděleného sběru a následné recyklace. Pilotní projekt je plánován na školní rok 2007/8. Po vyhodnocení jeho úspěšnos bude rozhodnuto o rozšíření na další základní školy. Sběrné nádoby na nepotřebné elektrické a elektronické hračky budou od října umístěny také v prodejnách hraček řetězce POMPO. „Chceme, aby i dě věděly, jak nakládat se starými spotřebiči. Nejen že mohou v oblas ekologie působit na své rodiče, ale jsou to právě ony, kdo bude v příš ch desele ch zásadním způsobem ovlivňovat naše životní prostředí. Vš pit jim hlavní zásady recyklace vysloužilých elektrozařízení je proto velice důležité,“ říká Jan Vrba, jednatel společnos Asekol.
Poděkování sběrným dvorům Jako poděkování za spolupráci a pomoc při zpětném odběru elektrozařízení rozeslal ASEKOL pracovníkům svých partnerských sběrných dvorů zelené montérky s logem společnos a sloganem „Elektrozařízení do popelnice nepatří“. Dalším krokem na cestě k větší informovanos jsou reklamní plachty o rozměru A , které dostali provozovatelé sběrných dvorů od ASEKOLu zdarma. Možnost podpořit osvětovou kampaň vyvěšením reklamních plachet na dalších veřejných místech mají ale i další subjekty. Společnost ASEKOL je připravena všem tyto materiály zdarma poskytnout.
KRÁTCE NOVÍ KLIENTI Ke kolekvnímu systému ASEKOL přistoupila nově společnost Sharp Electronics (Europe) GmbH, organizační složka, která je předním výrobcem audiotechniky, LCD televizorů, profesionálních LCD monitorů, kopírek, faxů atd. Dalšími novými klienty jsou Eaton Electric – významná společnost působící v oblas elektrických systémů, Ravak – velký výrobce sprchových koutů a van, nebo přední britský řetězec Halfords Limited – dovozce rozmanitého vybavení převážně pro volný čas a sporty.
BOJ S FREE RIDERY ASEKOL obeslal více než 600 společnos dopisem s informacemi o některých skutečnostech v souvislos s nakládáním s elektrozařízeními podle zákona o odpadech. Jedná se o možné dovozce elektrických nebo elektronických zařízení ze skupiny 7 – hračky, vybavení pro volný čas a sporty. Tímto způsobem ASEKOL bojuje pro tzv. free riderům, tedy společnostem, které dosud nejsou registrovány v žádném kolekvním systému, a neplní tak své zákonné povinnos. Boj s free ridery je velkým problémem ve všech evropských zemích a ASEKOL se mu chce do budoucna více věnovat.
SBĚRNÝ DVŮR VYŘEŠIL PROBLÉM ČERNÉ SKLÁDKY Obec Strašice v Plzeňském kraji dlouho trápil problém černých skládek. V příkopech okolo obce končily každý měsíc tuny odpadu. Tento problém vyřešilo až zřízení sběrného dvora. Strašický sběrný dvůr funguje od loňského prosince v areálu bývalých kasáren. Obec se kvůli němu stala součás Svazku obcí pro výstavbu sběrných dvorů v sídlech Plzeňského kraje. Sama do jeho vzniku investovala sto síc korun. Pro občany Strašic je služba zdarma, obec ji tož dotuje. Mohou ji ale za úplatu využít i jiné subjekty, třeba občané okolních obcí a podnikatelé. Ve sběrném dvoře, který je součás krajské koncepce odpadového hospodářství, lze ukládat i bioodpad. Lidé se ve dvoře mohou zbavit objemného odpadu třeba v podobě nábytku a podlahových kryn, nebezpečného odpadu, jako jsou barvy a různé chemikálie, i nepotřebných elektrických či elektronických zařízení. Sběrný dvůr vybírá také využitelný odpad, tedy papír, plast, kovy, texl a obuv.
5
ANKETA / NOVINKY
Anketa
KRÁTCE
Zajímalo nás, jaké povědomí mají občané o možnostech třídění odpadu v místě svého bydliště. Náhodně vybraným respondentům jsme proto položili následující otázky: 1) Třídíte domovní odpad? 2) Víte, jak naložit se starým televizorem, počítačem, mobilním telefonem či MP3 přehrávačem, když doslouží? 3) Víte, kde je u vašeho bydliště sběrný dvůr? 4) Myslíte si, že se odevzdává zpět i počítačová myš nebo třeba elektrické vláčky a podobně?
PETR MAHRÍK, 30 let, Ostrava 1. Ano. 2. Podle mě je nejlepší ho rozmontovat a rozseparovat – v těchto zařízeních je většinou dost plastu, ale třeba i mědi a dalších kovů, to všechno se dá využít k recyklaci. Plasty pak vyhodíte do plastů a kovy odnesete do sběru. 3. Vím to naprosto přesně. Už jsem vystřídal mnoho míst k bydlení a vždy jsem věděl, kde mám v blízkos sběrný dvůr. 4. Nejspíš se odevzdává, ale co si s m počnou dál, to netuším.
PAVEL GRÁC, 44 let, Otrokovice 1. Ano. 2. Určitě by se měly všechny tyto věci vozit do sběrného dvora. Lidé to ale nevědí, nebo asi ani nechtějí vědět. U nás v domě kromě mě všichni k mé zlos nechávají staré televize a podobné záležitos u popelnic. 3. Ano, vím to naprosto přesně – vždyť ho mám asi sto metrů od domu. 4. Určitě, všechno se dá recyklovat. Koneckonců u elektrických zařízení už je v ceně zahrnut i poplatek za budoucí recyklaci.
SILVIA VAJDOVÁ, 20 let, Sniná (t. č. Praha) 1. Netřídím, nes hám. 2. Vyhodit do popelnice – co jiného? 3. Ne, vůbec nevím. 4. Myslím, že ne.
6
ZPĚTNÝ ODBĚR
DENISA FISCHEROVÁ, 19 let, Praha 1. Ano. 2. Řekla bych, že by se správně měly tyto věci odvážet do sběrného dvora. 3. Nevím přesně, ale přibližně tuším, kde je. 4. Já myslela, že se tyhle věci vyhazují do popelnice.
PAVLA FOLKOVÁ, 35 let, Praha 1. Ano. 2. Myslím, že by se tyto věci měly házet do velkoobjemových kontejnerů, které čas od času přistavují. Nebo odvézt do sběrného dvora. 3. Matně tuším. 4. Nevím, ale řekla bych, že ano.
LADISLAV SMUTNÝ, 38 let, Kutná Hora 1. Ano. 2. Odvézt do sběrného dvora. 3. Samozřejmě, vím. 4. Tak to jste mě dostal, nevím. Musel bych si to nejdřív zjist.
DANA BERÁNKOVÁ, 56 let, Praha 1. Ano. 2. Určitě se dají odvézt do sběrného dvora. 3. Nevím přesně, ale kdybych to potřebovala, najdu si to na internetu nebo v radničním zpravodaji. 4. Nevím, asi ano.
2/2007
SPECIÁLNÍ KONTEJNERY V KLADNĚ Projekt pro občany na téma Odpadové hospodářství ve městě chystá město Kladno. Akce je připravována na základě potřeby zvýšit výtěžnost tříděného sběru komunálních odpadů a zpětného odběru elektrozařízení na území města Kladna. Ke komunikační a informační kampani realizované v rámci projektu se připojuje i společnost ASEKOL. Ve městě bude instalovat například pět speciálně upravených kontejnerů na vyřazené elektrospotřebiče, které se funkcí podobají těm na tříděné plasty, sklo nebo papír. Tento unikátní způsob sběru již od srpna testuje deset vybraných středočeských obcí.
SANKCE ZA ŠPATNĚ ZVOLENÉHO PROVOZOVATELE KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) rozhodla o uložení sankce několika subjektům, které při kontrole nepředložily platné smlouvy s oprávněnými provozovateli kolekvních systémů. Společnos odváděly finanční příspěvky do kolekvního systému, který neměl oprávnění k financování nakládání s historickými elektrozařízeními ze skupin 3, 4 a 7. Tím je na základě rozhodnu Ministerstva životního prostředí z 22. prosince 2005 pouze společnost ASEKOL. Subjekty se pro stasícovým pokutám ze strany ČIŽP odvolaly, nicméně odvolací orgán pokuty potvrdil a rozhodnu nabyla právní moci.
PODLE EU VE ZPĚTNÉM ODBĚRU ZAOSTÁVÁME Podle směrnice Evropské unie musí Česká republika do roku 2008 zpětně odebrat 4 kg na obyvatele a rok. Za m se u nás celkově vybírá zhruba polovina. Přestože se může zdát, že čtyřkilogramová hranice je za stávajících podmínek nedosažitelná, opak je pravdou. ASEKOL v roce 2008 plánuje odebrat 1,2–1,5 kg elektrozařízení na osobu a rok. Pokud podobný standard splní i ostatní kolekvní systémy, vytyčeného cíle lze podle jednatele ASEKOLu Mgr. Jana Vrby dosáhnout. Přes pozivní údaje zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení v České republice bohužel stále brzdí nejednoznačná legislava.
ASEKOL INFO
Konference Zpětný odběr 2007 V úterý 19. června 2007 se v pražském hotelu Corinthia Towers uskutečnila jednodenní konference Zpětný odběr 2007. Akci, která byla určena převážně výrobcům a dovozcům, pořádal kolekvní systém ASEKOL ve spolupráci se společnostmi EKO-KOM, ECOBAT a EKOLAMP. Záštu převzalo Ministerstvo životního prostředí České republiky a Asociace spotřební elektroniky, mediální podporu zajišťovaly časopisy Odpady a Moderní obec. Ústředním tématem konference byla problemaka zpětného odběru a odděleného sběru elektrozařízení, baterií a akumulátorů či obalů. Konference Zpětný odběr 2007 byla první a jedinečnou příležitos pro zástupce výrobců a dovozců seznámit se souhrnnou a komplexní formou s problemakou zpětného odběru výrobků v ČR i v zahraničí. Kromě zástupců výrobců a dovozců byla určena i pracovníkům ústředních orgánů státní správy, krajských a městských úřadů, kontrolních úřadů a zákonodárcům. Účastníci se z příspěvků fundovaných odborníků dozvěděli, kam bude v budoucnu směřovat zpětný odběr výrobků v rámci ČR a EU a jak se v nejbližší době bude měnit evropská i česká legislava v oblas zpětného odběru elektrozařízení, obalů, baterií a akumulátorů. Součás konference
Závěry z konference • Ve státech EU je zpětný odběr elektrozařízení zajišťován převážně jedním kolekvním systémem, nebo je trh rozdělen po skupinách výrobků mezi omezený počet systémů (přednáška p. Geertse) • Legislavní úprava v oblas zpětného odběru elektrozařízení je v ČR nekvalitní a je třeba provést její novelizaci (přednáška Mgr. Kořána) • Až se v České republice vyjasní právní prostředí v oblas zpětného odběru elektrozařízení, dojde ke stabilizaci situace a kolekvní systémy budou moci více investovat (z přednášek zástupců kolekvních systémů) • Zpětný odběr je v zákoně o odpadech zakotven pro řadu skupin výrobků, ale reálně funguje pouze pro obaly, baterie, akumulátory a elektrozařízení (závěry z panelové diskuze). • Obce mají zájem spolupracovat s minimálním počtem kolekvních systémů, protože je to pro ně administravně jednodušší (závěry z panelové diskuze) • Stát má zájem na fungujícím systému s důrazem na ekologické parametry tak, aby byly plněny limity EU (závěry z panelové diskuze)
OHLASY ÚČASTNÍKŮ „Konference na mě udělala hluboký dojem po obsahové i organizační stránce.“ Dr. Helmut Kolba, WEEE-Forum, Vídeň
„Jednotlivé názory i závěrečná diskuse byly velmi zajímavé a pomohly mi udělat si celkový obrázek o aktuálním stavu problematiky.“ Pavel Seidl, Tchibo Praha
„Byl jsem velmi rád za možnost aktivně se podílet na této, dle mého názoru, velmi úspěšné a podnětné konferenci. A jsem především rád za velmi dobrou spolupráci společnosti Asekol s městem Brnem.“ Ing. Martin Vaněček, vedoucí odboru životního prostředí, Magistrát města Brno
„Bylo mi ctí se konference účastnit a věřím, že i její 2. ročník bude přinejmenším tak úspěšný
byly také tři workshopy zaměřené na prakcké zkušenos kolekvních systémů v ČR a v zahraničí. Kolekvní systémy v České republice zastupovali Jan Vrba (ASEKOL), Zbyněk Kozel (EKO-KOM), Petr Kratochvíl (ECOBAT), Roman Tvrzník (ELEKTROWIN) a Eva Směšná (EKOLAMP). Zkušenos zahraničních kolekvních systémů prezentovali Jiří Mikulenka (Slovensko), Helmut Kolba (Rakousko) a Renate Gabriel a Filip Geerts z organizace WEEE Forum, evropské asociace kolekvních systémů.
jako ten letošní. Rádi se opět zúčastníme.“ Mgr. Pavel Drahovzal, Oddělení legislativně-právní, Kancelář Svazu měst a obcí České republiky
„Líbila se mi otevřenost diskuse i relevantní náměty, jak posunout věci dopředu.“ Aurore Belfrage, Stena Technoworld AB, Göteborg
„Ráda bych poděkovala za špičkově zorganizovanou koferenci, která měla příjemnou atmosféru a zajímavé přednášky.“ Ing. Markéta Grünerová, odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí
7
Baterie do popelnice nepatří U televizoru nebo ledničky, které již dosloužily, si jejich majitelé rozmyslí, zda je budou skladovat doma, pokoutně odnášet ke kontejnerům, nebo je zavezou do nejbližšího sběrného dvora. Baterie svou velikos svádějí k tomu, aby skončily v popelnici, to ale není dobré řešení.
TÉMA ČÍSLA / RECYKLACE BATERIÍ
Recyklace baterií: Každý Čech vrátil vloni průměrně jednu Na trh Evropské unie je každý rok uvedeno kolem 160 000 tun přenosných baterií, z toho jen asi 30 % dobíjecích. Meziročně tato suma stoupá průměrně o devět procent. Co se děje s prázdnými bateriemi? Končí s ostatním domácím odpadem v popelnici? Neměly by, neboť i u nás již existuje funkční systém zpětného odběru, který zajis jejich odbornou recyklaci a likvidaci. Pokusili jsme se pro vás zmapovat aktuální situaci. Podle novely zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. jsou výrobci a dovozci povinni zajist zpětný odběr a následné zpracování elektrozařízení (s platnos od 13.8.2005), a také elektrických akumulátorů, galvanických článků a baterií (těch dokonce již od 23.2.2002). Na základě těchto novel se výrobci a dovozci stali klienty kolekvních systémů, které zajišťují organizaci sběru a recyklace nebo ekologické likvidace. V České republice tento servis od roku 2003 poskytuje systém ECOBAT, třídění má pak na staros kladenská EuroBaery. Pokrýt všechna města nad 3000 obyvatel se podařilo již po dvou letech činnos systému, tedy v roce 2005. V současné době ECOBAT provozuje téměř 6000 sběrných míst. Ne všude za m ale všechno funguje tak, jak má. „Při pravidelných kontrolách v terénu stále zjišťujeme, že řada našich smluvních spolupracujících partnerů zajišťuje zpětný odběr nedostatečně nebo jen formálně. Právě z těchto důvodů posílíme náš tým od října 2007 o provozního manažera /auditora. Měl by ročně zkontrolovat alespoň jednu čtvrnu ze všech registrovaných míst. V praxi by to mělo za následek zvýšení dostupnos a zviditelnění stávající sítě míst zpětného odběru,“ popisuje situaci kolekvního systému ECOBAT jednatel RNDr. Petr Kratochvíl.
9
TÉMA ČÍSLA / RECYKLACE BATERIÍ / TEXT: LUCIE KETTNEROVÁ / FOTO: ARCHIV FIRMY ECOBAT
Baterie a akumulátory je v současné době možné odevzdávat: 1 V obchodních řetězcích,
tedy supermarketech a hypermarketech. Zde se ukládají ve speciálních
JAK JSME NA TOM V loňském roce se v České republice vybralo 184 tun použitých galvanických článků. V průměru tak na jednoho obyvatele připadla téměř jedna vrácená tužková baterie. Je to málo, nebo hodně? Zástupci ECOBATu předpokládají, že za rok 2007 se sběr baterií u nás zvýší o více než 50 % a bude dosaženo přibližně 10% účinnos sběru (jen pro srovnání – Belgie, Rakousko a Švýcarsko se pohybují kolem 50–60 % sebraných výrobků v porovnání s m, kolik jich bylo uvedeno na trh, stejně jako my jsou na tom například Poláci, Maďaři nebo Řekové). „Kvóty Evropské unie jsou však přísnější. V roce 2012 by tak na hlavu měly připadnout minimálně tři vrácené baterie ročně,“ podotýká Petr Kratochvíl. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, která je účinná od září 2006 a do národní legislavy by měla být implementována nejpozději do 26. 9. 2008, musí tož každý stát zajist, aby zpětně bylo odebráno minimálně 25 % baterií a akumulátorů, v roce 2016 pak dokonce 45 %.
SYSTÉM TŘÍDĚNÍ Všechny sebrané baterie a akumulátory míří do jednoho centrálního skladu firmy EuroBaery v Kladně. Tady je čeká třídění. V letech 2003–2006 bylo třídění čistě ruční záležitos , avšak vzrůstající množství materiálu si vyžádalo instalaci poloautomacké linky. Jde o prototyp dodaný českou firmou Bluetech, který by měl kapacitně zvládnout rozdělit až 800 tun baterií ročně. Automat primárně selektuje baterie podle velikos, následné ruční dotřiďování zajis proškolení pracovníci.
kartonových boxech o objemu 22 l. Pokud je schránka zaplněna, je odeslána zásilkovou službou přímo do centrálního skladu použitých výrobků v Kladně. 2 V maloobchodních
prodejnách, např. v hodinářstvích či klenotech. Tady probíhá spolupráce dvěma způsoby. Buď je sběrný box odvezen přímo do třídičky v Kladně, nebo si distributor převáží baterie do svého skladu a sám si
KUPUJI BATERII, NEBO AKUMULÁTOR? Galvanické články se dělí na primární (nenabíjecí) a sekundární neboli akumulátory. V primárním článku se v průběhu vybíjení chemickou reakcí mezi kladnou (obvykle uhlíkovou) a zápornou (nejčastěji zinkovou) elektrodou spotřebovávají materiály těchto elektrod. Tyto články jsou po sestavení schopné okamžitě dodávat energii, nelze je však již opětovně nabít. Výkonnější, ale dražší jsou pak články alkalické. Akumulátor je schopen chemickou přeměnou akvních materiálů v elektrodách vázat energii při nabíjení a tuto energii postupně dle potřeby opět vydávat. Po sestavení tedy nedodává energii okamžitě, ale až po nabi , toto nabi lze však opakovat mnohokrát. K nejstarším akumulátorům patří olověné, rozšířené jsou rovněž nikl-železové, nikl-kadmiové, stříbrokadmiové a stříbro-zinkové či nově lithium-iontové a lithiumpolymerové.
I když bude mít zpětný odběr oporu v legislavě a sběrná místa budou bezproblémově fungovat, stále zde zbývá zásadní problém – jak přesvědčit obyvatele, aby baterii či akumulátor neodhodili v lepším případě do koše či popelnice, ale odnesli je na některé z míst k tomu určených. Vždyť ono to díky jejich velikos k takovému jednání svádí. U televizoru, počítače nebo ledničky, které již dosloužily, si jejich majitelé rozmyslí, zda je budou skladovat doma, pokoutně je odnášet ke kontejnerům, nebo je zavezou do nejbližšího sběrného dvora. Návod je pravděpodobně jednoznačný. Výchova k třídění odpadu. A to je cesta dlouhodobá a trnitá, nicméně ECOBAT ve spolupráci s ASEKOLem již na ni vstoupil. Pro školy realizuje program Hrátky s Asíkem a Batem, připravuje pilotní projekt soutěže ve sběru baterií, spolupráci navázal i s centry ekologické výchovy Ekodepon z Černošína a Kovosteel z Uherského Hradiště.
zajišťuje jejich hromadnou přepravu ke zpracovateli. 3 V místech, která určí
města a obce, jako jsou úřady, sběrné dvory, základní a střední školy apod. 4 Specifickým případem
jsou pak fi rmy a průmyslové
Množství sebraných baterií v ČR v tunách
areály, v nichž přenosné baterie a akumulátory
180
patří k nezbytné součásti
184
160
funkčních zařízení
140
používaných k dalším
138 128
120
pracovním činnostem. Zde
100
ECOBAT rovněž bezplatně
80
vybaví sběrné dvory a zajistí
70
60
odvoz sebraných produktů.
40 20 15 rok
10
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2007
2002
2003
2004
2005
2006
ECOBAT ve spolupráci s ASEKOLem realizuje pro školy osvětový program Hrátky s Asíkem a Batem
Smlouva uzavřená mezi kolektivními systémy
TŘÍDĚNÍ BATERIÍ A AKUMULÁTORŮ PODLE TYPU:
ECOBAT a ASEKOL zajišťuje splnění zákonné povinnosti zpětného odběru
Knofl íkové baterie – stříbro-oxidové (AgO) – ostatní
bez nároku na provádění složité evidence množství, typů a hmotností baterií. Klienti ASEKOLu se
Primární baterie – bez obsahu rtuti (Hg) a kadmia (Cd) – obsah rtuti a kadmia není vyloučen
tak nemusí registrovat v systému ECOBAT, pouze vyplní výkaz o množství elektrozařízení s vloženou
Sekundární baterie – nikl-metal-hydridové (NiMH)
nebo přiloženou baterií, které bylo uvedeno na náš trh.
– nikl-kadmiové (NiCd) – ostatní
Po vytřídění jsou použité přenosné baterie
VYPLATÍ SE TO? Z finančního hlediska tento projekt výdělečný být nemůže. Poměrně nákladný je už samotný sběr malých spotřebitelských baterií, složité je i jejich třídění, navíc recyklace je dost technologicky náročná. Zpětně získané suroviny rozhodně nemohou tyto náklady pokrýt. Financování sběru a recyklace, včetně dotování veřejných informačních kampaní, tak podle legislavy leží na bedrech výrobců. I proto je důležité, aby povinnos výrobců a jejich rozsah byly jednoznačně ošetřeny v zákonech. Druhou stranou mince jsou však dopady na životní prostředí. A tady je efekvita odběru každé baterie, která neskončí na skládkách nebo ve spalovnách, naprosto jednoznačná...
a akumulátory předávány k recyklaci nebo k odstranění do různých zařízení v České republice nebo v zahraničí. Recyklací v České republice se získají rtuť, olovo, stříbro a částečně lithium, v zahraničí pak zinek, mangan, nikl a kadmium.
Kvantitativní cíle EU pro recyklaci:
65 % průměrné hmotnosti Pb baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsaženého olova na nejvyšší možné úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných
Zpětný odběr baterií podle zdrojových míst 100 %
80 %
19.7
29.7
42.5
22.0
22.3
28.0
28.7
39.3
nákladů;
průmysl obce obchod – elektro obchod – potraviny
75 % průměrné hmotnosti NiCd baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsaženého
60 %
kadmia na nejvyšší možné 43.0
41.7
40 % 33.5
proveditelná bez nadměrných 26.8
nákladů;
20 %
rok
úrovni, která je technicky
4.3
4.2
7.0
7.4
2003
2004
2005
2006
50 % průměrné hmotnosti u ostatních baterií a akumulátorů.
11
OSVĚTOVÁ AKCE NAKRMTE ŠROTOZEMŠŤANA / TEXT: RUDOLF KRÁL / FOTO: ARCHIV
Nakrmte Šrotozemšťana Vrcholí osvětová akce, jejímž cílem je zábavnou formou přesvědčit občany, že vysloužilé elektrospotřebiče nepatří do popelnice, ale do sběrného dvora. Bude to přesně rok, co v Praze na Andělu vyrostl podle plánu sochaře Ondřeje Sklenáře první český Šrotozemšťan inspirovaný anglickým WEEE manem, robockou sochou, kterou z elektrošrotu vytvořil v Londýně se svým týmem konceptuální umělec Paul Bonomini. Obrovský úspěch akce podníl letošní turné
Šrotozemšťana po ČR, v jehož rámci se sochy prehistorických ještěrů stavěly mimo Prahu ještě v dese dalších městech. Turné vyvrcholí 18.–22.9. v Praze, kde také proběhne vyhlášení výsledků soutěže regionálních soch a losování tomboly s atrakvními cenami. Více informací najdete na www.elektrosrot.cz.
ŠROTOZEMŠŤAN TOUR 2007
4.–5.6. 13.–14.6. 18.–19.6. 20.–21.6. 26.–27.6. 3.–4.9. 5.–6.9. 10.–11.9. 12.–13.9. 17.–18.9. 18.–22.9.
12
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2007
České Budějovice Hradec Králové Jihlava Zlín Brno Olomouc Ostrava Plzeň Ús nad Labem Liberec Praha
4.5.6. ČESKÉ BUDĚJOVICE
18.19.6. JIHLAVA
Socha Šrotozemšťana, která vyrostla na českobudějovickém náměs Přemysla Otakara II., se 5. června odpoledne dočkala slavnostního křtu. Kolos z použitých elektrospotřebičů ve tvaru Allosaura, který postavil v rámci happeningu „Nakrmte Šrotozemšťana 2007“ architekt Robert Vaněk, dostal od českobudějovických občanů jméno Budosaurus. Kmotrem Allosaura se stal ing. Aleš Mikšátko, vedoucí oddělení správy veřejné zeleně z českobudějovického magistrátu. Autorkou jména je paní Marcela Švejdová.
V úterý 19. června vznikl na jihlavském náměs z elektroodpadu doneseného místními občany elegantní Šrotozemšťan Diplodocus. Slavnostně jej pokřl pan Jan Vymazal, primátor města. Socha si svým dalším životem ponese jméno Dinočip, což se k jejímu stylovému hi-tech vzhledu vyloženě hodí. Přejeme tedy hodně štěs , zejména při akci v Praze, kde se uskuteční soutěž o tul Šrotozemšťan roku 2007.
13.14.6. HRADEC KRÁLOVÉ
26.27.6. BRNO
Na královéhradeckém Ulrichově náměs pokřli svého Šrotozemšťana 14. června. Socha má podobu Stegosaura a od královéhradeckých občanů se dočkala pojmenování Šroťáček. Křtu se jako kmotra zúčastnila Pavla Finfrlová, náměstkyně primátora města Hradec Králové pro správu majetku, městské organizace a životního prostředí, Radek Sokol, ředitel společnos Hradecké služby, a v neposlední řadě také slečna Zuzanka Šimková, která Šroťáčkovi vymyslela jméno.
Také socha Pterodaktyla pojmenovaného Asekodaktyl, která se objevila na brněnském Moravském náměs , se ve středu 27. června odpoledne dočkala slavnostního křtu. Akce proběhla pod záštou města Brna a role kmotrů se ujali poslanec PČR, ing. arch. Václav Mencl a ing. Jana Drápalová, členka Rady města Brna a předsedkyně představenstva firmy SAKO a.s., občanům poděkoval za účast také Jan Vrba ze společnos ASEKOL. Autorkou jména je Eva Hausnerová, která byla za svou kreavitu odměněna rádiem.
13
ASEKOL INFO
Zavedení systému řízení bezpečnosti informací podle normy ČSN ISO/IEC 27001:2006 ve společnosti Asekol s.r.o. V dnešní době, kdy neustále roste míra informovanos společnos a kdy se informace stávají nejvýznamnějšími akvy, strmě vzrůstají požadavky na zajištění jejich důvěrnos, dostupnos a integrity. Zachování těchto tří hledisek je označováno souhrnným pojmem bezpečnost informací. Přirozenou snahou při řešení jakéhokoli požadavku je zajištění jeho efekvního vypořádání – tzn. co nejlépe a za vynaložení co nejmenšího úsilí. Ideálním řešením těchto prochůdných tendencí je využi nějakého prověřeného návodu, který by usnadnil a zrychlil fázi vymýšlení, jak se s daným požadavkem vypořádat a zároveň by zaručoval dostatečně kvalitní vyřešení tohoto požadavku. V oblas bezpečnos informací je takovým návodem norma ČSN ISO/IEC 27001, která popisuje systém řízení bezpečnos informací (angl. Informaon Security Management System – ISMS). Tento systém je založen na obdobných principech jako systémy QMS (dle normy ISO 9001) nebo EMS (dle normy ISO 14001), přičemž některé prvky jsou společné. Cílem systému ISMS je nastavení řízení procesů spojených se zachováním dostupnos, integrity a důvěrnos informací důležitých pro danou společnost, přičemž se nejedná pouze o informace uložené v informačních systémech, ale zabývá se informacemi jako takovými, bez ohledu na to, jakou mají formu (elektronickou, papírovou nebo např. formu informací – know-how – uložených v hlavách pracovníků).
14
ZPĚTNÝ ODBĚR
Implementaci bezpečnos informací je nutno chápat jako konnuální proces, nikoli jako jednorázový projekt, což v praxi znamená: – pochopit, které informace jsou důležité a proč – poznat rizikové oblas, kdy může dojít ke škodám, seřadit je dle závažnos – implementovat opatření, která budou rizikové oblas skutečně řešit – zpětně kontrolovat, zda implementovaná opatření byla skutečně funkční a dostatečná – tyto čtyři body neustále opakovat Společnost ASEKOL s.r.o. se rozhodla pro zavedení systému řízení bezpečnos informací především proto, aby se stala důvěryhodným partnerem pro své zákazníky, dodavatele či další tře strany, a zabezpečila tak: – snížení rizika ztráty či zcizení a následného zneuži informací (konkurencí, zaměstnanci) – zajištění souladu s platnou legislavou (např. Zákon 101/2000 Sb.) a zajištění souladu s bezpečnostními požadavky zákazníků, dodavatelů či dalších tře ch stran – přiřazení individuálních odpovědnos za bezpečnost informací s možnostmi zpětného dohledání a prokázání viny zaměstnancům či smluvním tře m stranám v případě pochybení či podvodného jednání – zachování konnuity podnikání společnos v případě výskytu mimořádných událos . Implementace probíhala pod vedením poradenské společnos NeXA, s.r.o., která poskytuje poradenské a auditorské služby pro systémy řízení bezpečnos informací (ISMS), kvality (QMS), dopadů podnikání na životní prostředí (EMS) a bezpečnos práce (BOZP). Dne 4. července 2007 byla implementace zakončena úspěšným přezkoumáním systému auditory cerfikačního orgánu TRITON Cert, spol. s r.o. za současného dohledu posuzovatelů Českého instutu pro akreditaci (ČIA) a 13. července 2007 byl společnos ASEKOL s.r.o.
2/2007
ASEKOL je prvním kolekvním systémem v ČR a jednou z prvních firem vůbec, která tento cerfikát vlastní
vystaven akreditovaný ISMS cerfikát s rozsahem platnos pro činnost technických poradců v oblas zpětného odběru použitých výrobků. Vedení společnos ASEKOL s.r.o., v čele s jednatelem Mgr. Janem Vrbou tak prokázalo, že cíl, který si v rámci vydané Bezpečnostní poliky stanovilo, je odhodláno naplňovat a řídit bezpečnost informací v souladu s požadavky mezinárodní normy ČSN ISO/IEC 27001. ASEKOL je prvním kolekvním systémem v ČR a jednou z prvních firem vůbec, která tento cerfikát obdržela.
Z POHLEDU OBCE / JÍLOVIŠTĚ / TEXT: ROMAN PETERKA / FOTO: ROMAN PETERKA, ARCHIV
Nadějně rozběhnutý projekt v Jílovišti Ráj chatařů kousek od Prahy a také příjemné místo pro trvalé bydlení v dojezdové vzdálenos od hlavního města – to je středočeská obec Jíloviště. V současné době také jedna z desítky středočeských obcí, které „zdobí“ nový typ stacionárního kontejneru určeného pro sběr vysloužilých elektrospotřebičů. Třídění odpadu se mezi lidmi v obci již zažilo – zhruba šes stovkám svých obyvatel Jíloviště nabízí hned čtyři separační stání s kontejnery na sklo, papír a plasty. Nově nyní přibyl na jednom z nich, v centru obce u obecního úřadu, také již zmíněný nový typ kontejneru na elektrospotřebiče. Je vyveden v zelené barvě a už při letmém pohledu do jeho útrob je vidět, že se za m tento projekt nemíjí účinkem. Kontejner se během krátké doby poměrně slušně zaplnil, uvnitř jsou přitom vidět jen věci, které sem patří, jako jsou mobilní telefony či rozhlasové přijímače. Zdá se, že kontejner rozhodně plní svůj účel. Lidé sice mají možnost se dvakrát do roka zbavit elektrospotřebičů při pravidelném mobilním svozu, který obec pořádá, s malými spotřebiči však většinou tak dlouho nečekají a není-li po ruce kontejner, vyhodí je do popelnice. Nový kontejner v Jíloviš je jen malou čás rozsáhlého pilotního
projektu testujícího, jakým způsobem zvýšit zpětný odběr v obcích pod síc obyvatel, které nemají vlastní sběrný dvůr a jsou odkázány na půlroční mobilní svozy. Finančně projekt zajišťuje kolekvní systém ASEKOL ve spolupráci se Středočeským krajem, obce účast v projektu nestála ani korunu. Pro obyvatele Jíloviště skončí životní pouť jejich vysloužilého mobilního telefonu, rádia či počítače v zeleném kontejneru před obecním úřadem. Ve skutečnos ale vyhozením do kontejneru teprve začíná náročný proces, který vrá menším vyřazeným elektrozařízením nový smysl. Jednou za čtrnáct dní přijede vozidlo společnos REMON DIS, která zajišťuje dopravu, vyprázdní kontejnery a odvezdané spotřebiče odveze do Vestce, kde se nachází areál společnos STENA SAFINA. Ta odpad z kontejneru převezme a veškeré elektrospotřebiče demontuje na jednotlivé znovu využitelné komponenty, které pak odprodá dalším zpracovatelům.
Nový kontejner v Jíloviš je jen malou čás rozsáhlého pilotního projektu
Jan Vorel: Komunální odpad je drahý Středočeská obec Jíloviště se jako jedna z prvních zapojila do pilotního projektu, jehož cílem má být zlepšení zpětného odběru v obcích s méně než jedním sícem obyvatel, která nemají vlastní sběrný dvůr. Podle místostarosty Jíloviště Jana Vorla je stacionární kontejner na elektrozařízení určitě dobrý nápad. S jakými po žemi se obce při likvidaci odpadů potýkají? Základní problém tkví v tom, že provozní náklady převyšují to, co vybereme na poplatcích od obyvatel, což určitě není dobře. Snažíme se hledat ve spolupráci s dalšími obcemi v míšeckém regionu uspokojivý způsob, jak situaci řešit a zároveň zajist, aby lidé ve snaze ušetřit nezačali zakládat černé skládky.
Jak se chovají lidé v Jíloviš, co se zacházení s odpadem týče? Končí odpadky tam, kde mají, nebo se vyhazují na černé skládky? Mohlo by být lépe, ale i hůře. Celkem nemáme v Jíloviš, až na výjimky, problém s černými skládkami. Dokonce bych řekl, že si lidé zvykli třídit – často se stává, že těsně před m, než jsou kontejnery na tříděný odpad vyvezeny, už jsou téměř přeplněné. Potěšitelné navíc je, že jsou většinou přeplněné i m, čím být mají. Takže je vidět, že si lidé zvykli je využívat. A jak jste na tom s tříděním odpadu vy sám? Já osobně třídím opravdu hodně, košů máme doma rozhodně víc než jen jeden. Zvlášť koš na papír, plasty, bioodpad, sklo – a pak jeden koš na komunální odpad, kam se vyhazuje to, co už se opravdu třídit nedá.
se mi dřív rozbil mobil nebo rádio, dal jsem ho do sklepa a počkal na mobilní svoz – teď ho odnesu do kontejneru k tomu určenému.
Jan Vorel, místostarosta obce Jíloviště
A co koš na elektroodpad? Na ten zvláštní koš nemáme, protože toho zase tolik není a tak často ho doma nevyhazujeme. Když
15
REPORTÁŽ / VELKÝ PROJEKT PRO MALÉ OBCE / TEXT: ROMAN PETERKA / FOTO: ARCHIV FIRMY ASEKOL
Velký projekt pro malé obce Obyvatelé menších obcí často nevědí, jak se starých vysloužilých elektrozařízení ve své obci zbavit jinak, než že je uloží ve sklepě nebo na půdě, v horším případě je pak hodí do popelnice a vše následně skončí na skládce komunálního odpadu. ÚSKALÍ MALÝCH OBCÍ Z bleskového průzkumu provedeného v červenci v malých obcích Středočeského kraje neziskovou společnos ASEKOL vyplynulo, že celá čtvrna občanů žijících v malých obcích hází vysloužilá elektrozařízení do popelnice a 40 procent občanů neví, jak se elektrozařízení ve vlastní obci zbavit. Zároveň 40 procent občanů by uvítalo možnost zbavit se vysloužilého zařízení častěji než při zpravidla půlročních mobilních svozech, které obce organizují. V současné době proto probíhá na území Středočeského kraje pilotní projekt podpory zpětného odběru elektrozařízení v malých obcích. Je do něj zapojeno deset obcí, jejichž počet obyvatel nepřesahuje sícovku – Okrouhlo, Slapy, Svinaře, Zadní Třebaň, Jíloviště, Pohoří, Bratřínov, Líšnice, Černolice a Trnová. Projekt organizuje společnost SAFINA pod záštou Středočeského kraje ve spolupráci s kolekvním systémem ASEKOL. Ten se spolu se Středočeským krajem podílí na finančním zajištění celého projektu. „Kraj zaš l finančně především nákup speciálních kontejnerů a reklamní akvity spojené s projektem, ASEKOL pak činnos, které patří do jeho působnos – dopravu a zpracování elektrozařízení,“ říká Eva Lukešová ze společnos ASEKOL. „Právě zpracování reprezentuje v celém procesu recyklace elektrozařízení od jeho sběru až po konečné zpracování osmdesá procent celkových nákladů,“ dodává. Zpracování zajišťuje společnost STENA SAFINA, dopravu společnost REMONDIS.
16
ZPĚTNÝ ODBĚR
SE STARÝM POČÍTAČEM DO KONTEJNERU Součás projektu, který odstartoval v červnu a potrvá do listopadu letošního roku, je testování nového typu speciálního kontejneru určeného právě pro „vyhazování“ nepotřebných elektrozařízení. „Je to zcela unikátní pokus o řešení podpory zpětného odběru elektrozařízení, který za m nebyl nikde jinde na světě vyzkoušen,“ říká Eva Lukešová. „Vycházeli jsme z předpokladu, že lidé třídí odpad tehdy, pokud je to pro ně snadné a mohou se tříděného odpadu snadno zbavit – je to dobře vidět na příkladu papíru, plastů a skla, kde už je úroveň
Velikost otvoru kontejneru je dimenzována tak, aby se do něj vešel standardní počítač
2/2007
třídění velmi dobrá právě proto, že kontejnery na tento odpad bývají v dobré docházkové vzdálenos,“ doplňuje Lukešová. Velikost otvoru kontejneru je dimenzována tak, aby se do něj vešel standardní počítač. „Tyto kontejnery mají podporovat zpětný odběr menších elektrozařízení“, vysvětluje Helena Vogelová ze společnos ASEKOL, která má na staros koordinaci projektu. „Z praxe víme, že když se lidé potřebují zbavit velkých elektrospotřebičů, jako například vysloužilé pračky, počkají s nimi na mobilní svoz, popřípadě naloží spotřebič do auta a odvezou do nejbližšího sběrného dvora. Malá elektrozařízení opro tomu neskladují, většinou je rovnou vyhazují do popelnic.“ VELKÝ TEST Kontejnery na menší elektrozařízení byly nainstalovány v pě z dese obcí zapojených do projektu – jde o „větší“ obce s počtem obyvatel kolem osmi set. V druhé pěci malých obcí s počtem obyvatel do tří set byl posílen mobilní svoz, který zde nyní probíhá pravidelně každý měsíc. Jedním z cílů projektu je porovnat účinnost obou variant – stacionárního kontejneru a mobilního svozu. Velkou neznámou je zejména to, jak přijmou lidé stacionární kontejnery na elektroodpad. „Za m nikde na světě nebyl podobný systém sběru elektroodpadu testován, takže se nemůžeme opřít o zkušenos odjinud,“ potvrzuje Eva Lukešová. Projekt je za m na začátku a na kvalifikované odhady je tak příliš brzy, první dojmy naznačují, že mezi jednotlivými lokalitami mohou být velké rozdíly. „Na-
„Je to zcela unikátní pokus o řešení podpory zpětného odběru elektrozařízení, který zatím nebyl nikde na světě vyzkoušen.“ příklad v Jíloviš, kde jsem byla na obhlídce, bylo vše naprosto v pořádku a v kontejneru bylo jen to, co tam být má, jako mobilní telefony a rádia. V Zadní Třebani byl jedinou věcí, kterou do kontejneru někdo odhodil, pělitrový skleněný demižon na víno,“ krčí rameny Helena Vogelová. Pokud se některá z variant – stacionární kontejnery nebo častější mobilní svoz – osvědčí, počítají organizátoři s rozšířením projektu i do dalších obcí a krajů České republiky.
se kterými se pak dále pracuje – plasty se dr , z štěných spojů či kabelů se získávají barevné kovy, zájem je i o železo. „Cílem je rozebrat veškerou elektroniku na jednotlivé součás a najít pro ně další využi ,“ shrnuje asistent markengu společnos STENA SAFINA Pavel Vyhnalík. Jednotlivé suroviny získané rozebráním elektrospotřebičů pak zpracovatel prodává svým odběratelům z řad průmyslových podniků k dalšímu využi pro výrobu nových produktů.
CESTA VYSLOUŽILÉHO ELEKTROSPOTŘEBIČE Odhození nepotřebného elektrospotřebiče do specializovaného kontejneru či jeho odevzdání při mobilním svozu je důležitou, nicméně pouze počáteční fází celého procesu recyklace elektrospotřebičů. Nashromážděný odpad musí přepravní společnost odvézt zpracovateli, v případě zmiňovaného projektu do provozovny společnos STENA SAFINA ve Vestci. Na velkém dvoře tu nejdříve zaměstnanci roztřídí nashromážděné elektrospotřebiče na jednotlivé typy zařízení. Vše se pak dále zpracovává – na demontážní lince se nejprve elektrozařízení rozeberou na jednotlivé komponenty,
ŠKODA NERECYKLOVAT Smyslem recyklace elektroodpadu je ulevit životnímu prostředí, a to nejen m, že o něco ubude odpadu, který by jinak skončil bez užitku na skládkách, kde by se některé jeho komponenty, především plasty, rozkládaly i síc let. Hlavním nebezpečím pro životní prostředí je u elektrospotřebičů přítomnost mnoha těžkých kovů a elektrolytů, které v případě, že skončí na skládkách komunální-
Na demontážní lince se elektrozařízení rozeberou na jednotlivé komponenty, se kterými se pak dále pracuje
ho odpadu, mohou unikat do půdy a podzemních vod. „Navíc i u těch elektrospotřebičů, které neobsahují tolik těžkých kovů, by byla velká škoda nerecyklovat. Elektrozařízení jsou tož recyklovatelná až z osmdesá procent,“ dodává Helena Vogelová. Česká republika má přitom v oblas zpětného odběru co dohánět – podle směrnice Evropské unie musí do roku 2008 zpětně odebrat 4 kg na obyvatele za rok. Za m se u nás celkově vybírá zhruba polovina.
17
ROZHOVOR SE ZASTUPITELKOU JANOU DRÁPALOVOU / TEXT A FOTO: ROMAN PETERKA
Lidé chtějí třídit – pokud je to jednoduché „Zelená“ brněnská radní a také starostka městské čás Nový Lískovec ing. Jana Drápalová se začala „zelenými“ tématy ve věcech veřejných zabývat už počátkem 90. let, nejprve jako členka nevládní organizace Český svaz ochránců přírody, později jako komunální polička za Stranu zelených. Od počátku svého působení na brněnském magistrátu patří k jejím prioritám mimo jiné i hledání způsobů, jak lépe nakládat s odpady. Vy sama třídíte odpad? Samozřejmě. Nejsem žádný ekologický fundamentalista, ale určitě se pokoušíme já i moje rodina chovat k životnímu prostředí šetrně – třídíme odpad, snažíme se neplýtvat vodou ani energií. Co se odpadu týče, jeho množství se snažíme redukovat i m, že nekupujeme zbytečně věci s problemackými obaly – pokud kupuji například luštěniny, dávám přednost papírovému obalu před igelitovým, téměř vůbec nekupujeme PET lahve. Takže odpadu vyprodukujeme relavně málo a velká část z něj je znovu využitelná. A co ostatní Brňané? Snaží se třídit? Myslím, že lidé v Brně chtějí třídit, svědčí o tom to, že kdekoli se rozestavějí kontejnery na tříděný odpad, hned se začnou plnit. Město má ale ještě velké rezervy v dostupnos kontejnerů. Spokojeni za m můžeme být pouze u skla, na které máme rozmístěno po městě na osm set kontejnerů, s papírem a plasty už to tak slavné není. Intenzivně proto pracujeme na tom, aby se počet nádob na tyto složky tříděného odpadu do roku 2010 zvýšil na potřebné množství.
„Množství odpadu se snažíme redukovat i tím, že nekupujeme zbytečně věci s problematickými obaly.“ Specialitou Brna jsou podzemní kontejnery na tříděný odpad v centru. Co vedlo k tomuto specifickému řešení? Toto řešení je využito pouze na území městské památkové rezervace. Původně jsme uvažovali o klasických kontejnerech, dostali jsme se však do sporů s památkáři o esteckou stránku celé záležitos, a navíc byl problém i s m, kam kontejnery v husté zástavbě centra vůbec umíst. Na druhé straně jsme ale chtěli umožnit třídění odpadu i obyvatelům historického centra města, což jsou především starší lidé, kteří skutečně nebudou jezdit přes půl města, aby našli nádobu na tříděný odpad. Nakonec jsme přistoupili ke kontejnerům zapuštěným do země,
18
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2007
které na povrchu vypadají jen jako jakési sloupky označené symbolem druhu odpadu, který se do nich vhazuje. Jak jste spokojena s fungováním systému zpětného odběru elektrozařízení v Brně? Určitě plní ten hlavní cíl, kterým bylo, aby se finanční zátěž za likvidaci odpadu v podobě elektrošrotu převedla z obcí na znečišťovatele – tedy především na výrobce a spotřebitele. Dříve neslo veškeré náklady na svých bedrech město, tyto náklady nyní, jak se ukazuje po zhruba roce fungování zpětného odběru elektrozařízení, ušetříme. Zároveň m, že se nám podařilo do tohoto systému zapojit všechna naše sběrná střediska, je to výhodné i pro občany, kteří nyní nemusí přemýšlet, co kam odnést – ať už se potřebují zbavit starého gauče nebo rozbité ledničky, stačí jim zajet do sběrného dvora. A je to výhodné i pro výrobce elektrozařízení, kteří tak nemusí budovat vlastní místa zpětného odběru, ale mohou využít již fungující struktury, kterou provozuje město. Jaké jsou dopady třídění odpadu na ekonomiku města? Pro město jsou to především úspory nákladů na likvidaci komunálního odpadu. Za mco cykly znovupoužitelných složek
Deset vylosovaných, kteří nám do 31. října zašlou na e-mailovou adresu
[email protected] správné znění tajenky, obdrží věcné ceny: MP3 přehrávače, knižní publikace nebo trička.
Křížovka
Správné znění tajenky z minulého čísla: Šrotozemšťan se vrací. Výherci: Jiřina Lenhartová, Lea Vlčková (MP3 přehrávač), Hana Maivaldová, Petra Talmanová, Miroslava Faitová (knižní publikace), Iveta Lekešová, Renata Haladová, Petr Kaňka, Pavel Kopřiva, Vlasta Sláčíková (trička).
jsou ekonomicky soběstačné, protože jejich prodej je pro město zdrojem příjmů, směsný odpad představuje čisté náklady. A za mco náklady na likvidaci komunálního odpadu neustále rostou, příjmy zůstávají na stejné úrovni. Zákonem je omezená maximální výše poplatku, kterou může město vybírat, na pět set korun na osobu za rok. Naším cílem není hledat kličky, jak zvýšit příjmy města m, že obyvatelé Brna budou plat vyšší poplatek. Naopak do systému musíme zapojit další, kteří ho využívají, ale dosud nepla . Drobné živnostníky a ty, kteří v Brně žijí, ale nemají zde trvalé bydliště. Současná legislavní úprava v oblas odpadového hospodářství je tedy nedostatečná? Odpadová legislava prošla určitě poslední dobou několika velmi pozivními změnami, jako je zákon o obalech či zákon o zpětném odběru elektrozařízení, ve kterých konečně začal být uplatňován princip, že likvidaci odpadu pla znečišťovatel. Problém, který zůstává, je výrazně omezená možnost obcí upravit si systém nakládání s odpadem na svém území obecně závaznou vyhláškou. Obec sice může takovou vyhlášku vydat, ale nemůže v ní například uložit povinnos právnickým a fyzickým osobám tak, aby systém fungoval podle potřeb obce.
! „Nejvíce k nám lidé přijíždějí vždy na jaře a potom na podzim. Souvisí to s tím, jak renovují zahrádky a byty po dlouhé zimě nebo se pouštějí do generálních
Jana Drápalová u spustě kontejneru zapuštěného do země
úklidů svých obydlí či rekreačních objektů.“
19
www.asekol.cz
www.elektrosrot.cz
