MUZEUM VÝCHODNÍCH ECH V HRADCI KRÁLOVÉ

=ĈKLJRV]ēaR\TUiHYVa]VQV]iaiRSHKUH]/YHKJP2YiSV]n

104

MUZEUM VÝCHODNÍCH ýECH V HRADCI KRÁLOVÉ

Adresa:

Elišþino nábĜeží 465, 500 01 Hradec Králové

Telefony:

historická budova : +420 495 512 391, +420 495 512 392, +420 495 512 462, +420 495 512 899 odborná oddČlení (Opletalova 334): +420 495 514 631

Fax:

+420 495 514 624, +420 495 518 473,

historická budova: +420 495 512 391, +420 495 512 392, +420 495 512 462, +420 495 512 899 odborná oddČlení (Opletalova 334): +420 495 514 843

Internet:

http://muzeumhk.cz/

Email:

[email protected] [email protected] (archeologické oddČlení) [email protected] (historické oddČlení) [email protected]

(pĜírodovČdecké oddČlení)

Muzeum východních ýech v Hradci Králové je jedním z nejvČtších regionálních vlastivČdných muzeí ve východních ýechách. Je pĜíspČvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Muzeum shromažćuje, spravuje, odbornČ využívá a zpĜístupĖuje archeologické, historické a pĜírodovČdecké sbírky. Vedle vlastní vČdeckovýzkumné þinnosti organizuje odborné konference, kromČ expozic a výstav poĜádá i další kulturní a spoleþenské akce. Muzeum sídlí na ElišþinČ nábĜeží v monumentální budovČ, postavené v letech 1909 – 1912 podle návrhu architekta Jana KotČry a prohlášené v roce 1995 národní kulturní památkou. V roce 1993 se stal souþástí Muzea východních ýech Památník bitvy 1866 na Chlumu.

4HNPZ[Yi[TĈZ[H/YHKLJ2YiSV]nñLZRVZSV]LUZRnHYTiK`/YHKLJ2YiSV]n [LS LTHPS!YVa]VQ'TTORJa^^ÔYHKLJRYHSV]LVYN


105 Muzeum je vnitĜnČ þlenČno na: útvar Ĝeditele, ekonomické oddČlení, provozní oddČlení, oddČlení propagace a prezentace, archeologické oddČlení, historické oddČlení, pĜírodovČdecké oddČlení, Památník bitvy 1866 na Chlumu. Archeologické oddČlení provádí záchranné výzkumy i vlastní archeologické výzkumy na území celých východních ýech, zejména pak v jejich severní a severovýchodní þásti. ShromáždČné nálezy jsou evidovány a dokumentovány, konservovány a odbornČ zpracovávány. Historické oddČlení shromažćuje, zpracovává a odbornČ využívá sbírky historické se zamČĜením na regionální historii, výtvarné umČní, dČjiny architektury a výstavbu královéhradecké aglomerace, na dČjiny Ĝemesel, techniky a speciálnČ i fotografie, na spoleþenské, politické i kulturní události. Souþástí oddČlení je i historická knihovna. V rámci oddČlení pracuje i dokumentaþní útvar, který provádí pro celé muzeum veškerou fotodokumentaci i specifické þinnosti v rámci integrovaného systému ochrany (ISO) sbírek prostĜednictvím jejich digitální dokumentace a evidence v informaþních databázích. PĜírodovČdecké oddČlení spravuje rozsáhlé sbírky a paleontologické, botanické a mykologické a obratlovcĤ.

entomologické,

mineralogické

Sbírka Muzea východních ýech v Hradci Králové se ve smyslu zákona þ. 122/2000 Sb. þlení na tĜi podsbírky: a) pĜírodovČdeckou, b) historickou, c) archeologickou. ad a) PěÍRODOVċDECKÁ PODSBÍRKA je zamČĜena pĜevážnČ na dokumentaci pĜírodních pomČrĤ regionu východních ýech, a to z hlediska geologických disciplín (mineralogie, petrografie, paleontologie) a základních biologických oborĤ (botanika, mykologie, entomologie, malakologie, zoologie). Vzhledem k charakteru pĜírodovČdeckého materiálu i historii systematických sbírek jednotlivých disciplín pĜesahuje sbírkotvorný program vČtšiny sbírek v rĤzné míĜe regionální charakter (ýR, býv. ýeskoslovensko, Evropa, palearktická oblast apod.).

Botanické sbírky Studijní herbáĜové sbírky byly založeny již v poþátcích existence ZemČdČlského ústavu a patĜí k nejstarším sbírkám pĜírodovČdeckého muzea. Obsahují mnoho cenných dokladĤ o dnes již vymizelých nebo ohrožených druzích rostlin na Hradecku. OdbornČ cenná je i historická sbírka lišejníkĤ, mechĤ a hub. Z pĤvodních výstavních exponátĤ je pozoruhodná sbírka domácích a cizokrajných plodĤ, semen a šišek. Množství položek bylo získáno z floristických výzkumĤ chránČných území, které probíhají od 60. let do souþasnosti.



106 Malakologické sbírky (sbírky schránek mČkkýšĤ) Rozsáhlé sbírky v souþasné dobČ þítají asi 60 tisíc sbírkových pĜedmČtĤ. Jde o doklady výskytu plžĤ a mlžĤ v ýeských zemích z 30. let, mající dnes vysokou dokumentaþní hodnotu. PĜevahu sbČrĤ tvoĜí regionální materiál z východních ýech. Naproti tomu velkou estetickou hodnotu mají pĤvodní schránky moĜských mČkkýšĤ (10 tis. exempláĜĤ), které se druhovým bohatstvím, rozsahem i kvalitou Ĝadí k nČkolika nejcennČjším souborĤm tohoto druhu v ýR.

Geologické sbírky Geologické studijní sbírky obsahují 35 tisíc vzorkĤ minerálĤ, hornin a zkamenČlin. NejvýznamnČjší je mineralogická sbírka, þítající asi 16 tisíc kusĤ minerálĤ pocházejících pĜevážnČ z východních ýech. Obsahuje však i þetný srovnávací materiál z mineralogických lokalit ýech a Slovenska i jiných významných evropských nalezišĢ. Paleontologická sbírka má na 15 tisíc sbírkových pĜedmČtĤ.

Entomologické sbírky PatĜí k 5 nejrozsáhlejším muzejním entomologickým sbírkám v ýeské republice. Celkem je zde na 600 000 exempláĜĤ hmyzu s pĜevahou regionálního materiálu. Entomologický prĤzkum je nezbytným pĜedpokladem dokumentace pĜírodních pomČrĤ regionu a zamČĜuje se v poslední dobČ na dokumentaci chránČných a evidovaných lokalit, ale i na místa, kde dochází k radikálním zmČnám pĜírodních pomČrĤ.

Zoologické sbírky Sbírky obratlovcĤ obsahují témČĜ 20 tisíc kusĤ sbírkových pĜedmČtĤ. Zastoupeny jsou všechny tĜídy obratlovcĤ. 80 % tvoĜí dokumentaþní lihové sbírky ryb, které patĜí k nejvČtším souborĤm tohoto druhu v ýR. Sbírka byla založena v 60. letech a je doplĖována soustavným výzkumem zamČĜeným na zmČny druhové skladby ryb stojatých a tekoucích vod východních ýech. VČtšina zoologických sbírek pochází z východních ýech, asi þtvrtina je z ostatních oblastí ýeské a Slovenské republiky, mimoþeskoslovenský materiál zaujímá 5 % sbírek.

ad b) Základ HISTORICKÉ PODSBÍRKY muzea byl položen souborem pĜedmČtĤ shromáždČných pro výstavu starožitností a památností poĜádanou v r. 1879 v Hradci Králové. Do muzea, které bylo založeno následující rok, byla þást tČchto pĜedmČtĤ zakoupena a vedení mČsta k nim pĜipojilo i soubor hudebních rukopisĤ ze zdejšího kĤru chrámu sv. Ducha, které byly mČstem vykoupeny po zrušení literátského bratrstva v r. 1786. Správcem pĤvodní sbírky byl do své smrti v r. 1893 Ladislav Jan Pospíšil. Krátce poté rozšíĜily historické sbírky muzea i pĜedmČty z HospodáĜské, prĤmyslové a národopisné výstavy v r. 1894. PĤvodní muzeum se po patnácti letech existence rozdČlilo od r. 1896 na dva více ménČ samostatné ústavy – MČstské historické muzeum a MČstské prĤmyslové muzeum pro severovýchodní þást Království þeského, þemuž odpovídalo i zamČĜení shromažćovaných sbírek – v prvém pĜípadČ historických a archeologických, ve druhém umČleckoprĤmyslových. Po Pospíšilovi se stal správce muzejních sbírek od r. 1895 až do r. 1937 Ludvík Domeþka, jehož spolupracovníkem byl pozdČji František Žaloudek, od nČhož pochází i známý model mČsta Hradce Králové. Základ sbírek výtvarného charakteru položil v letech 1933 až 1941 Ĝeditel muzea arch. František Tichý. Po roce 1945 byla všechna královéhradecká muzea slouþena v jediné, po roce 1948 došlo k zestátnČní sbírek a muzeum posléze získalo krajskou pĤsobnost v rámci tehdejšího Východoþeského kraje. Tento statut fungoval až do r. 1989, resp. 1990, kdy byla krajská správa 4HNPZ[Yi[TĈZ[H/YHKLJ2YiSV]nñLZRVZSV]LUZRnHYTiK`/YHKLJ2YiSV]n [LS LTHPS!YVa]VQ'TTORJa^^ÔYHKLJRYHSV]LVYN


107 zrušena, nicménČ sbírkotvorná þinnost byla po oddČlení pardubického pracovištČ soustĜedČna na severní okresy bývalého kraje. Od 70. let 20. století je historická sbírka kromČ „klasických“ fondĤ typu etnografie, numismatiky, umČleckých Ĝemesel apod. budována i v tematicky þlenČných fondech vycházejících z dobových principĤ dokumentace souþasnosti.

Historická (pod)sbírka se þlení na materiálové a tématické fondy. Materiálové fondy: Militaria (výzbroj a výstroj armád na území Rakousko-Pruska a bývalé ýeské republiky se zamČĜením na válku 1866) Numismatika (nálezy mincí na území kraje, systematická sbírka obČživa þeských zemí v 19. a 20. století, systematická sbírka papírových platidel) UmČlecký prĤmysl (pĜedmČty umČlecko Ĝemeslné a prĤmyslové produkce užívané v regionu Královéhradecka – sklo, keramika, hodiny, svítidla, cínové pĜedmČty, železo a jiné kovy, církevní pĜedmČty, schránky, vybavení domácnosti, ozdobné pĜedmČty a historické nálezy) Výtvarné umČní (jednotlivé formy výtvarného umČní a ikonografie mČsta a regionu Hradec Králové, zejména obrazy, plastika, výtvarné plakáty, sbírka ex libris) Konservaþní sbírkový fond historické knihovny (nauþná a výbČrovČ i krásná regionální literatura, staré tisky, bibliografie, mapy) Literární archiv (korespondence, memoáry, literární þinnost osobností regionu, zvláštní souþástí je sbírka rukopisĤ nejrĤznČjšího obsahu a zamČĜení) Tematické fondy dokumentují jednotlivé specifické oblasti veĜejného i osobního života v regionu: Hradecensia (královéhradecká architektura zejména s ohledem na specifický fenomén tzv. salónu republiky - plány, písemnosti, fotografie, modely, architektonické fragmenty a drobná plastika) Bydlení-odívání (každodenní život obyvatel mČsta i venkovských sídel v regionu od stĜedovČku po souþasnost, odČvy i textil z vybavení domácnosti, galanterie a doplĖky odČvĤ, nábytek a pĜedmČty z domácnosti) Divadlo (ochotnické i profesionální divadlo þinoherní, hudební i loutkové zejména od 19. století – zejména písemnosti /plakáty, letáky, programy/, dále technické vybavení divadel, loutky, kulisy, fotografie) Doprava-spoje (sbírkové pĜedmČty dané tematiky z oblasti východních ýech pĜibližnČ od druhé poloviny 19. století, zejména železniþní a silniþní doprava - písemnosti, fotografie, technické prostĜedky z železnice, souþásti dopravních zaĜízení) Ekonomika (vytvoĜen v 70. letech v rámci programu dokumentace souþasnosti, dnes již nedoplĖován, blíží se fondu Výroba-technika) Etnografie a folkloristika (doklady tradiþní lidové výtvarné kultury) Foto-kino (vývoj informaþní sféry fotografického vyobrazení ve všech jeho složkách s dĤrazem na jejich regionalitu) Hudba (hudební život regionu - spolky, hudební tČlesa, skladatelé, produkce hudebnin, výroba a užívání hudebních nástrojĤ) Kultura (kulturní život regionu s výjimkou speciálnČ dokumentovaných oblastí divadla, hudby a literární þinnosti) Obchod-služby (obchod a služební živnosti na území velkého Hradce Králové) Politické pomČry (politické a spolkové dČní v regionu, významné osobnosti politického a veĜejného života) 4HNPZ[Yi[TĈZ[H/YHKLJ2YiSV]nñLZRVZSV]LUZRnHYTiK`/YHKLJ2YiSV]n [LS LTHPS!YVa]VQ'TTORJa^^ÔYHKLJRYHSV]LVYN


108 Stát (státní správa v regionu, souþástí i sbírka map, razítek a peþetidel) Školství (školství v regionu, uþební pomĤcky, školní obrazy, uþebnice) TČlesná kultura (tČlovýchova, sport, turistika a další pohybové aktivity, sportovní organizace a spolky, sportovní náþiní) Výroba-technika (výrobní sféry regionu, technika užívaná v regionu) Zdravotnictví (lékárenství a zdravotnictví regionu, zdravotnické pĜístroje a pomĤcky, zdravotnická literatura) ZemČdČlství (hospodáĜská þinnost zamČĜená na pČstování zemČdČlských kultur, chov hospodáĜských zvíĜat, potravináĜství, zájmová sdružení a spolky) ad c) ARCHEOLOGICKÁ PODSBÍRKA muzea pokrývá v podstatČ celou oblast bývalého Východoþeského kraje se zamČĜením na Královéhradecko, Chrudimsko, Jiþínsko, pĜiþemž jednotlivé nálezy pocházejí ze starší doby kamenné až po novovČk, nejvýznamnČjší nálezy jsou z mladší doby kamenné, doby bronzové a železné, zejm. kultura lidu popelnicových polí, doby Ĝímské, slovanské a ze stĜedovČku. Poþátky archeologické podsbírky sahají do poloviny 19. století, kdy vybrané archeologické pĜedmČty byly uloženy na staré radnici v mČstČ. Poþátky skuteþného budování sbírky je spojeno s Ludvíkem Domeþkou a jeho spolupracovníky, kteĜí od konce 19. století do 30. let 20. století zachraĖovali nálezy zejména v okolních cihelnách a provádČli výzkumy na žárových pohĜebištích lužické a slezskoplatČnické kultury. SouþasnČ byla sbírka doplĖována o nálezy z prostoru historického jádra mČsta pĜi probíhající výstavbČ a bourání pĤvodních pevnostních hradeb. Další rozvoj sbírky až v 50. letech 20. století, kdy v muzeu pracoval J. Tomský (výzkumy v Lochenicích, DobĜenicích a v Hradci Králové). Od konce 50. let je v muzeu profesionálnČ obsazeno místo archeologa a v r. 1969 vzniklo samostatné archeologické oddČlení. Od té doby další rozvoj a velké výzkumy – napĜ. JeĜice, PlotištČ n. L., Opatovice n. L., Hradec Králové, Tisová, Chrudim, JaromČĜ, ObČdovice atd.

Odborná a vČdeckovýzkumná þinnost se soustĜećuje na zejména na využívání vlastních sbírkových fondĤ, a to pĜedevším formou v l a s t n í c h výzkumných úkolĤ. KromČ toho jsou pĜedkládány pravidelnČ návrhy na vČdecké a výzkumné programy do Grantové agentury ýR, Ministerstvu kultury ýR apod.


MUZEUM VÝCHODNÍCH ECH V HRADCI KRÁLOVÉ

Recommend Documents