ENAR STÍNOVÁ ZPRÁVA Rasismus a diskriminace v České republice Linda Janků, Miroslav Knob, Václav Krajňanský, Anna Matušinová, Zuzana Melcrová, Hubert Smekal Centrum pro lidská práva a demokratizaci
1
1. Shrnutí Tato stínová zpráva, která sleduje období od března 2011 do března 2012, se kromě obecné analýzy rasismu a jiných forem diskriminace v České republice podrobně věnuje rovněž tématu islamofobie. Česká republika, na rozdíl od mnoha západoevropských zemí, nezaznamenává ve vztahu k muslimské menšině závažnější problémy. Nižší naléhavost této otázky plyne z poměrně malého počtu muslimů žijících v České republice a rovněž ze skutečnosti, že se většinou jedná o osoby s vysokoškolským vzděláním pracující na vysoce kvalifikovaných pozicích. Latentní míra xenofobie a islamofobie je však v české společnosti bohužel poměrně vysoká. Znalosti o islámu jsou velmi omezené a zpravodajství v médiích je často zavádějící a/nebo neinformované. . Mezi nejzávažnější problémy patří následující otázky: Ve sledovaném období došlo k oživení a dalšímu posílení napětí mezi majoritou a romskou menšinou. V regionech potýkajících se s vysokou nezaměstnaností, v nichž je vyšší podíl romské populace, organizovaly krajně pravicové skupiny veřejná shromáždění. V několika případech byl nutný zásah policie, která zabránila eskalaci a násilným střetům. Došlo k několika násilným útokům jak vůči Romům, tak ze strany Romů vůči „bílým“. Objevily se také falešné zprávy o útocích, které vyvolaly xenofobní nálady ve společnosti. Situaci zhoršila svým neprofesionálním zpravodajstvím zejména bulvární média, která pouze opakovala ničím nepodložené zvěsti. Česká republika musí nutně provést systémovou reformu vzdělávacího systému. Romské děti jsou neúměrně často posílány do základních škol s omezenými výukovými osnovami, což omezuje možnosti jejich dalšího vzdělávání a práce. Segregace romské populace od většinové společnosti tak začíná již od dětství a s postupem času se dále prohlubuje. Namísto dosavadních dílčích reforem je třeba jasné systémové změny, která by zahrnula romské děti do standardního vzdělávacího procesu. Kromě toho je také nutné přesvědčit romské rodiče o nezbytnosti kvalitního vzdělání jejich dětí. Celkově nízká úroveň dosaženého vzdělání u příslušníků romské menšiny vede k jejich vysoké nezaměstnanosti a obsazování méně kvalifikovaných pozic. Zaměstnavatelé se navíc zdráhají zaměstnávat Romy a při přijímání nových pracovníků nadále dochází k diskriminaci. Je třeba zlepšit dostupnost právní pomoci obětem diskriminace na trhu práce. Pokračuje nepříznivý proces „ghettoizace“, kdy se Romové přesouvají na periferie měst, z nichž se stávají oblasti s vysokou nezaměstnaností, horší infrastrukturou a zvýšeným výskytem kriminality. Česká republika musí rozvinout účinnou strategii státního bydlení a zajistit ochranu před zneužíváním ze strany majitelů ubytoven. Je třeba umožnit migrantům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. 2
2. Obsah 1. Shrnutí .............................................................................................................. 2 2. Obsah ............................................................................................................... 3 3. Úvod ................................................................................................................. 5 4. Významné události v zemi za sledované období .............................................. 6 5. Zvláštní téma – islamofobie ............................................................................. 8 6. Přístup a plná účast ve všech kolektivních oblastech společnosti ................. 14 6.1 Rasismus and související diskriminace v oblasti zaměstnání ....................... 15 6.2 Rasismus a související diskriminace v oblasti vzdělávání ........................... 17 6.3 Rasismus a související diskriminace v oblasti bydlení .................................. 19 6.4 Rasismus a související diskriminace v oblasti zdravotnictví ......................... 23 6.5 Rasismus a související diskriminace v přístupu ke zboží a službám ............ 26 6.6 Rasismus a související diskriminace v oblasti politické participace .............. 28 6.7 Rasismus a související diskriminace v médiích ............................................ 29 6.8 Rasismus a související diskriminace v oblasti trestní spravedlnosti .............. 31 7. Zhodnocení aktivit občanské společnosti a kritika zajištění základních práv a svobod ................................................................................................................ 38 8. Příklady dobré praxe ....................................................................................... 42 9. Doporučení ..................................................................................................... 44 10. Závěr ............................................................................................................ 46 Použité zdroje ..................................................................................................... 47 Příloha 1: Seznam zkratek .................................................................................. 63
3
3. Úvod Stínová zpráva ENAR má za cíl zhodnotit situaci v České republice z hlediska rasismu a diskriminace v různých oblastech, které jsou rozvedeny níže. Zpráva pokrývá období od března 2011 do března 2012. Zpráva je zaměřena na oblast zaměstnání, vzdělávání, bydlení, zdravotní péče, přístupu ke zboží a službám, politické účasti, médií a trestní spravedlnosti. Nabízí rovněž kritické zhodnocení úrovně ochrany základních práv v České republice z pohledu občanské společnosti. Ve srovnání s minulými lety nedošlo k výrazným změnám ohledně ohrožených skupin. Nejzranitelnější vůči rasismu a diskriminaci nadále zůstává romská menšina. Mezi další ohrožené skupiny patřili Rumuni, Albánci, Ukrajinci a muslimové. Ve sledovaném období bylo přijato několik změn právní úpravy v oblasti vzdělávání (dvě změny v prováděcích předpisech účinné od září 2011), zdravotní péče (novela zákona o veřejném zdravotním pojištění) a azylové a migrační politiky (novela zákona o pobytu cizinců). Pro více informací o těchto změnách viz kapitolu 4. V oblasti bydlení, trestní spravedlnosti a politické účasti přijala vláda, příp. příslušná ministerstva, několik strategických a koncepčních dokumentů (Koncepce bydlení ČR do roku 2020, Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, Koncepce integrace Romů pro léta 2013-2013 a návrh nového cizineckého zákona, které předložilo Ministerstvo vnitra v únoru 2012 vládě). V oblasti médií či přístupu ke zboží a službám nebyly přijaty žádné významné legislativní změny. Tato zpráva se specificky věnuje otázkám rasismu a diskriminace vůči muslimům. V České republice je poměrně rozšířená latentní islamofobie a příslušníci muslimské komunity čelí negativním předsudkům ze strany většinové společnosti i médií. V obecné rovině však islamofobie nepatří mezi témata s takovou společenskou a politickou závažností jako problém diskriminace a rasismu vůči Romům. Zpráva přináší informace o postavení muslimské komunity v České republice, analyzuje různé formy diskriminace a projevů rasismu vůči muslimům a hodnotí příčiny a důsledky nepřátelství vůči této skupině.
4
4. Významné události v zemi za sledované období Složení ohrožených skupin zůstalo v období od března 2011 do března 2012 bez větších změn. Menšinou, která je nejčastěji terčem projevů rasismu a diskriminace, jsou i nadále Romové. V době ekonomické krize došlo k přijetí některých legislativních změn1, které byly kritizovány jako antisociální2. V oblasti vzdělávání vstoupily v září 2011 v účinnost dvě novely prováděcích předpisů, které mohou přispět k většímu zapojení romských dětí do mainstreamového vzdělávacího procesu, avšak stále jsou nezbytné zásadní reformy. V oblasti zdravotní péče zavedla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění dvojí standard zdravotní péče3 a téměř dvojnásobně zvýšila poplatek za pobyt v nemocnici. Na základě novely zákona o pobytu cizinců, která vstoupila v účinnost 1. ledna 2012, přešla agenda týkající se pobytu cizinců na Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Přezkum vydaných správních rozhodnutí provádí Ministerstvo vnitra. Co se týče politické participace, v únoru 2012 předložilo Ministerstvo vnitra vládě návrh nového cizineckého zákona, který má umožnit dvojí občanství. Vláda přijala řadu politických strategických a koncepčních nástrojů v oblasti zdravotní péče, bydlení, trestní spravedlnosti, sociální integrace Romů a politické participace. Prohlášení vlády z 29. února 2012 stanovilo závazek předložení návrhu změny právní úpravy komerčního zdravotního pojištění cizinců do konce roku 2012. Ministerstvo pro místní rozvoj vypracovalo Koncepci bydlení ČR do roku 2020, která má zlepšit dostupnost bydlení pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením pomocí „stimulace poptávky i nabídky“ 4. V oblasti trestní spravedlnosti přijala vláda v září 2011 Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-2015, která navrhuje přijetí legislativní změny umožňující bezplatnou právní pomoc pro oběti trestných činů v sociálně vyloučených lokalitách. 1
Následkem reforem je například obtížnější získat podporu v nezaměstnanosti, došlo ke snížení rodičovského příspěvku a snížená sazba DPH (na léky a jídlo) se zvýšila z 10 % na 14 % (základní sazba DPH zůstala beze změny). Aktuálně, Vláda Vám mění život. Velký přehled schválených reforem, http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2011/12/08/vladni-reformyprehled/, navštíveno 15. srpna 2012. 2 Např. ze strany bývalé soudkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové. Kozelka, Petr, Vládní reformy jsou šílené a asociální, http://www.novinky.cz/domaci/261554-vladni-reformy-jsou-silenea-asocialni-rika-soudkyne-us-wagnerova.html, navštíveno 20. srpna 2012. 3 Pacienti si musí připlatit za určité ”nadstandardní”, obtížnější léčebné postupy, které přesahují ”standard” bezplatně poskytované zdravotní péče. Informační centrum vlády, Reforma zdravotnictví, http://icv.vlada.cz/cz/reforma-zdravotnictvi/, navštíveno 20. srpna 2012. 4 Vláda ČR, Koncepce bydlení v ČR do roku 2020, s. 101, http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-abytova-politika/Bytova-politika/Informace-Udalosti/Koncepce-bydleni-CR-do-roku-2020, navštíveno 18. července 2012.
5
Ve společnosti vzrostly protiromské nálady, které byly doprovázeny protiromskými demonstracemi a protesty, zejména v příhraniční oblasti Šluknovského výběžku. Do protestů se zapojili jak krajně pravicoví extremisté, tak běžní občané. Na demonstracích zaznívala hesla volající po etnicky motivovaném násilí a k protiromské rétorice se připojili i někteří politici.
6
5. Zvláštní téma – islamofobie Obyvatelstvo České republiky je výrazně homogenní, menšiny tvoří pouze malou část populace. Muslimská komunita patří mezi nepočetné, počítá se k ní zhruba 11 tisíc osob5, tedy zhruba pouze 0.1 % z téměř 10.6 miliónu obyvatel ČR. Největší komunity existují ve dvou největších městech – v Praze a Brně, kde se také nacházejí jediné dvě mešity v zemi6. Muslimové žijící v České republice jsou vysoce heterogenní skupinou a tudíž můžeme jen stěží hovořit o jedné české muslimské komunitě. Téma islamofobie nepatří v České republice ke „žhavým“ politickým tématům. Zprávy o muslimech se vyskytují v tuzemských médiích pouze příležitostně, často v lokálním kontextu. Politické strany na celostátní úrovni téma islámu nikterak nezdůrazňují7. Muslimové obecně nebývají terčem ozbrojených útoků; animozita se realizuje jinými kanály, například nedůvěrou, předsudky a obecně nižší mírou tolerance v české společnosti8. 5.1 Muslimské komunity v České republice Výraz „muslimská komunita“ lze použít jen jako obecný zastřešující pojem, protože homogenní jednotná „komunita“ muslimů v České republice neexistuje9. Muslimská populace není nijak pevněji organizována a její členové se výrazně liší co do etnicity (národnosti), jazyka, kulturního pozadí i míry zbožnosti10.
5
Počítaje v to praktikující i nepraktikující muslimy. Viz Topinka, Daniel, 2006, ‘Integrační proces muslimů v České republice – pilotní projekt’, výzkumná zpráva pro Ministerstvo vnitra, s. 49. 6 Vedou se spory o to, jaké modlitebny již mohou být považovány za mešity. Podle některých je jediná mešita v Brně, lze se ale setkat i s názory, že mešity fungují (kromě Brna a Prahy) také v Teplicích a Hradci Králové. 7 V posledním programovém prohlášení vlády z roku 2012 například téma islámu a muslimů zcela chybí. Vláda České republiky, ‘Programové prohlášení Vlády České republiky‘, http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf, navštíveno 29. července 2012. 8 To potvrzuje také V. Sáňka, předseda Islámské nadace v Praze: „Otevřené projevy islamofobie se výrazněji objevují spíše jen od nevelkého počtu jednotlivců, které najdeme jak mezi politiky, tak mezi protimuslimskými aktivisty a bloggery. Latentní islamofobie je ovšem u nás velmi rozšířená a pramení především z neznalosti islámu a muslimů, jejich historie a současné situace v zemích s převahou muslimského obyvatelstva.“ E-mailový rozhovor s Vladimírem Sáňkou, 3. srpna 2012. 9 Podle B. Ostřanského, ”[…] představu, že čeští muslimové tvoří pevně semknutou ‚masu‘, která ‚táhne za jeden provaz‘ a vzájemně koordinuje své počínání a vystupování vůči státu, je tedy třeba hned na počátku rozhodně opustit jako naprosto neodůvodněnou a zavádějící.” Mendel, Miloš, a Ostřanský, Bronislav, a Rataj, Tomáš, Islám v srdci Evropy (Praha: Academia, 2007), s. 411. 10 Bečka, Jiří, a Mendel, Miloš, Islám a české země (Praha: Votobia, 1998). Zajímavou malou homogenní skupinu tvoří turečtí muslimové, kteří se odlišují od muslimů arabského původu. Působí v Praze, mají vlastní modlitebnu vedenou tureckým imámem a jejich obřady probíhají v turečtině. Melichárek, Tomáš, ‘Turecká komunita a modlitebna v Praze’, PŘES: Čtvrtleník o migraci a lidských právech, VI, 20-21 (2010), s. 36-37.
7
Přesná data k určení počtu muslimů žijících v České republice bohužel nejsou k dispozici. Podle jedné studie zde v roce 2006 žilo 11 235 muslimů11, z nichž 62,6 % mělo turkický sunitský původ (tedy oblast Balkánu, Kavkazu a Střední Asie) a 28,6 % arabský sunitský původ (tedy ze zemí Blízkého východu a Afriky). Šíité tvoří pouhá 2 % muslimské populace v ČR. Pozoruhodné je, že déle usazení muslimové jsou často lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří mluví česky a pracují jako vysoce kvalifikovaní odborníci12. Aktivně praktikujících muslimů v ČR není mnoho, odhaduje se, že na náboženském životě aktivně participuje 2 tisíce muslimů, z nichž dvě až tři stovky tvoří čeští konvertité k islámu13. Při sčítání lidu v roce 2011 se k islámu přihlásilo 3 385 osob14. Oficiální status muslimské komunity je uznán v souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Její zastřešující organizace – Ústředí muslimských obcí – byla zaregistrována v roce 2004 Ministerstvem kultury jako náboženská společnost prvního stupně15. Na území České republiky vzniklo několik muslimských komunit a sdružení, z nichž dvě největší působí v Praze a v Brně (Islámská nadace v Praze a Islámská nadace v Brně). Další významné komunity se zformovaly okolo modliteben v Teplicích, Hradci Králové, Liberci, Plzni a Karlových Varech 16. Kromě organizací založených a vedených samotnými členy muslimské obce neexistují v České republice žádné nevládní organizace zaměřené na práci s muslimy či podporu jejich integrace17.
11
Topinka, Daniel, 2006, s. 43-50. Židková, K. 2011, ‘Alrawi: Už deset let jen vysvětluji, že nejsme teroristé’, Brněnský deník, 11. září, http://brnensky.denik.cz/rozhovor/alrawi-uz-deset-let-jen-vysvetluji-ze-nejsme.html, navštíveno 15. července 2012. 13 Tato čísla uvádí nejen Topinkova studie, ale odpovídají také odhadům zástupců muslimské komunity. Někteří však hovoří až o čtyřech nebo pěti stovkách osob. Významnou část českých konvertitů tvoří ženy. Viz Mendel, Miloš, et al., 2007 s. 408, 428-429. 14 Zajímavé je srovnat tento údaj s předchozími sčítáními lidu. V roce 2001 se k islámu hlásilo 3 699 osob, zatímco v roce 1991 pouze 495 (census ale tehdy nezahrnoval cizince mající v ČR dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Český statistický úřad, Obyvatelstvo podle náboženské víry podle krajů - podrobné údaje, www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_nabozenske_viry_podle_kraju_podrobn e_udaje/%24File/sldb_podrobna_vira.xls, navštíveno 15. července 2012; a Český statistický úřad, 2001, Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a pohlaví podle výsledků sčítání lidu v letech 1921, 1930, 1950, 1991 a 2001, http://notes3.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/24003E05ED/$File/4032080119.pdf, navštíveno 15. července 2012. 15 Zákon rozlišuje dva stupně registrace, přičemž náboženským společnostem ve druhém stupni se přiznávají některá zvláštní práva jako například finanční příspěvky od státu, možnost zakládat vlastní nemocnice, školy, atd. Ústředí muslimských obcí bude moci o druhý stupeň registrace zažádat v roce 2014. 16 Pro více informací a kontakty na jednotlivé muslimské komunity v České republice viz: Al-islam.cz, Mešity a modlitebny v ČR a SR, http://al-islam.cz/mesity-a-modlitebny/mesity-amodlitebny-v-cr-a-sr.html, navštíveno 7. srpna 2012. 17 Jedinou výjimku představují sdružení se zájmem o arabskou kulturu, historii a společnost jako Česko-arabská společnost, Opus Arabicum nebo Baraka: Centrum pro kultury Blízkého Východu a 12
8
Koncentrace muslimů do několika větších komunit na území České republiky v těchto oblastech vede ke vzniku protiislámských iniciativ, které se projevují například protesty proti plánované výstavbě mešit18 nebo vyjadřováním nesouhlasu s přítomností muslimů. 5.2 Islamofobie ve veřejné sféře Pojmy „islamofobie“ a „veřejná sféra“ definujeme široce, abychom pokryli rozsáhlé spektrum různých projevů. Islamofobií rozumíme projevy (například psané, mluvené, kreslené, písně, gesta, ale i další neverbální způsoby komunikace), které vyjadřují hluboce negativní postoj vůči islámu. „Veřejnou sféru“ pojímáme jako reziduální kategorii, zahrnující všechny projevy, jež nejsou činěny výhradně v soukromí. Vlivem malého počtu muslimů v ČR netvoří témata týkající se islámu a muslimů běžnou součást politické agendy. Mediální pokrytí je poměrně slabé a nemá přílišnou informační hodnotu; sdělovací prostředky se obvykle zaměřují pouze na témata s nádechem senzace, které mají šanci nalákat publikum. Miloš Mendel však upozorňuje, že média hrají velmi významnou roli: „Mezi hlavní příčiny strachu z islámu v současné České republice paradoxně nepatří osobní zkušenosti české veřejnosti s muslimskými komunitami a jejich ‚jinakostí‘ […], nýbrž sledování povrchních zpráv v některých sdělovacích prostředcích[…]”19. Informace o muslimech v českých médiích jsou pouze útržkovité a veřejnost si na jejich základě nemůže utvořit komplexnější obrázek o muslimské komunitě. Českou islamofobie se projevuje „demagogick[ou] polemik[ou] […], prezentací lží a polopravd, plochými interpretacemi, z nichž je znát naprostá neznalost problému […]”20. Muslimové jsou prezentováni jako cizinci a zdůrazňuje se jejich odlišnost. Podle analýzy Lucie Sedláčkové, “[m]édia pracují s neověřenými prognózami, které vyvolávají strach z možného nárůstu muslimského extremismu v zemi. Hlavními tématy jsou terorismus, násilí v muslimských zemích, nerovné postavení žen, náboženský fundamentalismus a politická nesvoboda. Výsledkem jsou xenofobní nálady ve společnosti, nejen u extrémní pravice. […] [Ch]ybí jakékoli informace o islámu, jež by jej ukazovaly v pozitivním světle”21. Sami muslimové Severní Afriky, které organizují veřejné diskuze a přednášky, případně publikují informační bulletiny a knihy o vybraných tématech arabského světa. 18 Plány na výstavbu mešity většinou vyvolají silný odpor a protiislámské postoje. Jak uvádí Mendel, “[č]eská islamofobie je natolik silná, že byla opakovaně znemožněna výstavba mešity na některých místech republiky [...], panuje zde neopodstatněný strach z přílivu terorismu, jehož středisky by měly být právě mešity [...].” Mendel, Miloš, et al., 2007, s. 135. 19 Tamtéž, s. 135-136. 20 Tamtéž, s. 134-135. Mendel dále uvádí: “Soustavně se poukazuje na malou toleranci muslimů vůči jiným náboženstvím, vyšší kriminalitu u muslimských přistěhovalců, některé nejednoznačné či archaické součásti islámské věrouky a práva [...].” Tamtéž., s. 136. 21 Sedláčková, Lucie, Islám v médiích, (Liberec: Nakladatelství Bor, 2010), s. 53. Více o prezentaci islámu v českých médiích viz např. Mendel, Miloš et al., 2007, s. 437-444.
9
považují mediální pokrytí islámu v ČR za předpojaté a překroucené, postrádající například informování o úspěšných muslimských lékařích 22. Vedle všeobecného ignorování a předsudků ze strany mainstreamových médií se lze setkat i s explicitnějšími islamofobními tendencemi, a to zejména na internetu23. Mezi nejznámější servery tohoto zaměření patří Eurabia.cz24, Pravda o islámu25 a Média o islámu26. Existuje též facebooková skupina „Islám v České republice nechceme“, která již získala více než 60 tisíc příznivců. K projevům islamofobie příležitostně dochází také v politice. Otevřeně netolerantní postoj vůči muslimům však zaznívá pouze od několika politiků a okrajových, většinou extrémně pravicových politických uskupení. Jak již bylo zmíněno, na celostátní politické úrovni se témata spojená s islámem či muslimy takřka nevyskytují27. V roce 2011 zorganizovalo České hnutí za národní jednotu bez většího zájmu veřejnosti sedm petičních kampaní proti plánované výstavbě mešity v Hradci Králové. Protiislámské sentimenty rozdmýchávala také další krajně pravicová formace – Dělnická strana sociální spravedlnosti. Jiné politické subjekty antipatie vůči muslimům do svého politického programu nezařazují28. 5.3 Muslimské komunity v komparativním pohledu Dlouhodobě nejproblematičtější vztahy ze strany majoritní společnosti panují v České republice vůči romské menšině, jež je vnímána velmi negativně. Dokonce
22
Topinka, Daniel, 2006, s. 61, 77, 87; Radoňová, Zuzana, ‘Naděje a obavy arabských muslimů v Česku’, bakalářská práce (Masarykova univerzita, 2007), s. 29-31. Zástupci různých muslimských komunit se snaží být aktivní a vystupovat na veřejnosti, například na seminářích s českými experty na téma islámu či na osvětových akcích ve školách. 23 Podle V. Sáňky je nejvíce agresivních projevů islamofobie viditelných právě na internetu. Upozorňuje, že zatímco některé stránky jsou zjevně islamofobní, řada dalších projevuje latentní islamofobní tendence. Rozhovor s Vladimírem Sáňkou, 3. srpna 2012. 24 Eurabia varuje před vpádem islámu do Evropy a před následným zničením tradičního evropského života a kultury. Podtitulek stránky zní: „Islám dobývá Evropu, Eurabia.cz ji brání”. 25 Tato stránka poskytuje prostor kritikům islámu a je spojena s mezinárodní islamofobní stránkou FaithFreedom.org. Podtitulek na stránce říká: „S militarismem islámu je třeba bojovat vojensky a s jeho ideologií zase ideologicky. Jsou dvě fronty války proti barbarství“. 26 Stránka shromažďuje informace a novinky o islámu z českých i zahraničních médií (výběr článků je však zaujatý a implicitně provokuje protiislámské postoje) a publikuje blogové příspěvky namířené proti islámu. 27 Zajímavé je, že někteří antisemitští neonacisté vyjadřují proislámské postoje, jelikož Židé pro ně (a muslimy) představují společného nepřítele. Mareš, Miroslav et al., 2011, ‘České militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy)’, Analýza pro Ministerstvo vnitra, s. 6, http://www.mvcr.cz/clanek/studie-ceske-militantni-neonacisticke-hnuti-aktualni-trendy.aspx, navštíveno 13. července 2012. 28 Ministerstvo vnitra, 2012, ‘Zpráva o extremismu a projevech rasismu a xenofobie na území České republiky v roce 2011’, ‘Vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu pro rok 2011 a Koncepce boje proti extremismu pro rok 2012’, s. 16, 47, 56, http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-protiextremismu.aspx, navštíveno 12. července 2012.
10
tak negativně, že to jednoznačně zastiňuje vztahy k dalším menšinám, včetně muslimů. V české společnosti se nicméně projevuje vysoká míra latentní islamofobie. Vůči muslimům převládají negativní postoje, což potvrzuje i několik průzkumů veřejného mínění. Jak vyplynulo z průzkumu společnosti STEM z roku 2006, „[o] životě muslimů v České republice toho není příliš mnoho známo, o islámu si nemyslí nic dobrého tři čtvrtiny Čechů, šedesát procent z něj má strach“29. Podobná zjištění přinesl průzkum z roku 2010, který se zabýval postoji Čechů vůči extremistickým, rasistickým a xenofobním myšlenkám. V části věnované sympatiím k menšinám se muslimové umístili ve druhé nejhorší kategorii (ze čtyř). Většina Čechů vyjádřila vůči muslimům antipatie a nechtěla by s nimi dlouhodobě žít na stejném území30. Průzkum zároveň potvrdil, že Češi si o muslimech netvoří názor na základě vlastní zkušenosti, a tyto postoje tedy vyvěrají z negativních předsudků vůči muslimům31. Na rozdíl od ostatních menšin se muslimů přímo dotýká stigmatizující nálepka terorismu. Postoj české majoritní společnosti vůči muslimům zaznamenal po útocích na New York a Washington z 11. září 2001 výrazný negativní zlom. Rozšířily se narážky na muslimy jako na „teroristy“32 a internetové diskuze se zradikalizovaly. Vláda ale muslimy za bezpečnostní hrozbu pro ČR nepovažuje. Zprávy Ministerstva vnitra a Bezpečnostní informační služby o vývoji extremismu nezmiňují vůbec žádné projevy extremistického chování v rámci muslimské komunity33. Ministerstvo vnitra uvedlo, že v České republice není téma „islamizace Evropy“ vnímáno tak znepokojivě jako v západní Evropě34. Stejný názor zaujímají i nevládní organizace (např. Amnesty International, Český helsinský výbor), které ve svých výročních zprávách týkajících se České republiky islámskou tematiku či problémy spojené s muslimy vůbec nezmiňují. Za závažnější problém nelze považovat ani diskriminaci založenou na spojení náboženství a rasy. Výrazně etnicky diverzifikovaná struktura muslimského obyvatelstva v ČR (viz kapitolu 5.2) má za následek, že islám není primárně 29
Topinka, Daniel, 2006, s. 5. Podle průzkumu spadají postoje Čechů k muslimům do stejné kategorie jako postoje k Romům. Jedinou skupinu s ještě horším renomé představují drogově závislí. Naopak lépe než muslimové dopadli například homosexuálové, černoši, imigranti, Ukrajinci, Vietnamci, bezdomovci a prostitutky, kteří spadají do druhé kategorie reprezentující odtažité, ale ještě tolerantní postoje. 31 Ministerstvo vnitra, Zmapování postojů veřejnosti v České republice k pravicově extremistickým, rasistickým a xenofobním myšlenkám a jejich šiřitelům s ohledem na integraci menšin a cizinců, s. 27-30, www.mvcr.cz/soubor/zaverecna-zprava-z-vyzkumu.aspx, navštíveno 18. července 2012. 32 Vůdčí osobnost muslimské komunity v Brně Hassan Alrawi například shrnul svou zkušenost následovně: „Jedenácté září mi změnilo život. Vlna nepřátelských tvrzení se spustila i na internetu. Averze přicházela od českých extremistů, některých politiků, duchovních i novinářů. Posledních deset let v podstatě jen vysvětluji, že muslimové nejsou teroristé.” Židková, K. 2011. Tento negativní trend po 11. září potvrzují i další experti, viz Mendel, Miloš, et al., 2007, s. 437. 33 Mareš, M. et al., 2011, s. 6. 34 Ministerstvo vnitra, Extremismus. Souhrnná situační zpráva. 3.čtvrtletí roku 2011, www.mvcr.cz/soubor/zprava-extremismus-3q-pdf.aspx, navštíveno 12. července 2012. 30
11
spojován se specifickou etnickou či národnostní menšinou.35 Situace se trochu problematizuje na průsečíku náboženství a pohlaví, konkrétně v případě muslimských žen. Na rozdíl od mužů je příslušnost k islámu u žen často rozpoznatelná na první pohled, což logicky vede k většímu výskytu islamofobních projevů. Nošení závojů či šátků není českou legislativou specificky upraveno, žena v hidžábu však na veřejnosti vzbuzuje podezření a nedůvěru 36. Podle Mendela se nejedná čistě o výsledek problematické reputace islámu, “avšak možná mnohem podstatnější fakt, že Češi nejsou na takto otevřený projev religiozity připraveni” 37. Tento problém, jemuž zahalené muslimky čelí, se údajně prohloubil po událostech z 11. září38. Závěrem lze konstatovat, že islám v České republice představuje téma relativně nízké politické i společenské relevance, a to jak z důvodu malého počtu zdejších muslimů, tak kvůli specifickému složení muslimské komunity (velmi často univerzitně vzdělaní lidé, absence radikálních proudů a jejich přívrženců 39). Na druhé straně, samotní muslimové bývají při svých aktivitách (např. při stavbě mešit) konfrontováni s potížemi, které ještě zesiluje pokřivený obraz islámu a muslimů v českých médiích, stejně jako existence protiislámských internetových stránek a fór, které dále zvyšují již tak negativní předsudky vůči muslimům a latentní islamofobii v české společnosti.
35
Sáňka dále říká: “[X]enofobní postoje části české veřejnosti proti muslimům jsou způsobeny dílem netolerancí k cizincům jiné rasy, pleti a národnosti, a dílem odporem ke všemu islámskému. Takže xenofobie některých lidí se obrací i proti nám, českým muslimům. Obviňují nás z islamizace, nazývají nás islamisty apod." Rozhovor s Vladimírem Sáňkou, 3. srpna 2012. 36 Podle Sáňky “[m]uslimské ženy čelí mnohem většímu tlaku ze strany společnosti, především ty, které chodí zahalené. Jsou terčem různých nemístných a urážlivých poznámek na veřejnosti, mohou mít problém v zaměstnání, hůře hledají práci.” Rozhovor s Vladimírem Sáňkou, 3. srpna 2012. 37 Mendel, Miloš, et al., 2007, s. 428. 38 Podle Hassana Alrawiho se v Praze a Brně odehrálo několik incidentů, kdy kolemjdoucí strhli zahalené ženě šátek z hlavy. Židková, K. 2011. 39 Ojediněle se však projevy kontroverzních postojů uvnitř muslimské komunity objevily. Policie například nedávno vyšetřovala případ antisemitského kázání českého konvertity k islámu v brněnské mešitě. Horák, Michal. 2012, 'Policie: Kázání v brněnské mešitě bylo trestné, je ale promlčené', iDNES, 27. září, http://brno.idnes.cz/policie-kazani-v-brnenske-mesite-bylo-trestne-jeale-promlcene-pbq-/brno-zpravy.aspx?c=A120526_1783737_brno-zpravy_bor, navštíveno 18. července 2012.
12
6. Přístup a plná účast na všech veřejných politikách Následující kapitola popisuje vývoj na poli diskriminace a rasismu v České republice. Nejprve uvádíme přehled etnického složení obyvatelstva se zaměřením na vybrané zranitelné skupiny. Podle výsledků průzkumu z března 2012, který provedl Sociologický ústav Akademie věd ČR, Češi projevují náklonnost ke Slovákům (88 %), Polákům (67 %), Němcům (49 %), Židům (47 %) a Řekům (45 %). Antipatii naopak pociťují vůči Rumunům (47 %), Albáncům (47 %), Ukrajincům (51 %) a Romům (78 %)40. Podle předběžných výsledků Sčítání lidu z roku 2011 se k romské národnosti hlásí pouze 5 199 respondentů41, přestože podle vládních odhadů žije na území České republiky mezi 150 tisíci a 300 tisíci Romy (údaje z roku 2006)42. Takto obrovský rozdíl může ukazovat na určitou neochotu některých Romů uvádět svoji etnicitu. V ČR celkově chybí systematický sběr dat o etnické příslušnosti, což v podstatě znemožňuje specifikovat hlavní problémy romské komunity43. Velké procento Romů žije v sociálně vyloučených lokalitách44, které jsou soustředěny převážně na severu České republiky45. Nejzávažnější problémy, k nimž došlo ve sledovaném období, jsou spojeny s protiromskými náladami, které v ČR existují, zejména v oblasti Šluknovského výběžku a dalších regionech, kde jsou soustředěny komunity sociálně vyloučených Romů. V těchto oblastech proběhla řada protiromských demonstrací. Romové jsou navíc většinovou populací stigmatizováni jako kriminálníci. Problém nedostatku relevantních dat se projevuje rovněž ve vztahu k české muslimské komunitě. Neexistují žádné oficiální statistiky a bylo provedeno jen velmi málo průzkumů (ať už ze strany státu či neziskového sektoru) ohledně postavení muslimů v oblastech, na něž se zaměřuje tato kapitola. Relevantní informace tak lze čerpat pouze z vyjádření představitelů muslimské komunity nebo z názorů akademiků. 40
Sociologický ústav Akademie věd ČR, Vztah Čechů k národnostním skupinám žijícím v ČR – březen 2012, http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101271s_ov120413.pdf, navštíveno 15. srpna 2012. 41 Český statistický úřad, Preliminary results of the Census 2011, Population, http://www.scitani.cz/sldb2011/eng/redakce.nsf/i/population, navštíveno 3. srpna 2012. 42 Vláda, Romská národnostní menšina, http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organyvlady/rnm/mensiny/romska-narodnostni-mensina-16149/, navštíveno 3. srpna 2012. 43 Blíže viz Liga lidských práv, Sběr dat určujících etnickou příslušnost jako nástroj pro zjištění rozměru diskriminace romských dětí, http://llp.cz/publikace/sber-dat-urcujicich-etnickou-prislusnostjako-nastroj-pro-zjisteni-rozmeru-diskriminace-romskych-deti/, navštíveno 10. srpna 2012. 44 Obyvatelé těchto lokalit mají ztížený přístup k institucím a službám. Mezi časté příčiny sociálního vyloučení patří ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd. Srov. Agentura pro sociální začleňování, Co je sociální vyloučení, http://www.socialni-zaclenovani.cz/co-je-socialni-vylouceni, navštíveno 12. srpna 2012. 45 Největší koncentrace sociálně vyloučených lokalit v této části České republiky se objevuje v Děčíně, Jiříkově, Šluknově, Varnsdorfu, Ústí nad Labem, Chomutově, Mostě a Jirkově. Evropský sociální fond, Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice, http://www.esfcr.cz/mapa/stav_mapy_obce.html, navštíveno 12. srpna 2012.
13
6.1 Rasismus a související diskriminace v oblasti zaměstnání 6.1.1 Projevy rasismu a související diskriminace v oblasti zaměstnání Veřejný ochránce práv (dále též „ombudsman“) disponuje pravomocí k provádění výzkumů v oblasti práva na rovné zacházení. První výzkum se týkal projevů diskriminace v pracovní inzerci46. Jeho výsledky ukázaly, že diskriminační inzeráty na základě rasy a etnicity se vůbec neobjevují (žádný zaznamenaný případ). O něco problematičtějším se ukázalo kritérium národnosti, avšak ani zde se nejedná o výraznější problém – tento diskriminační důvod se vyskytoval pouze u 0,3 % hodnocených inzerátů. Celkově výzkum odhalil diskriminační požadavek u 16,9 % inzerátů, nejčastěji z důvodu věku (10,9 %) a pohlaví (7 %)47. Na základě výsledků výzkumu začala inzertní společnost jobs.cz spolupracovat s Kanceláří veřejného ochránce práv (dále též „KVOP“) a tato spolupráce byla následně odměněna Českou cenou za Public Relations v kategorii „Business to Business”48. Nejvíce zranitelnou skupinou na českém pracovním trhu zůstávají Romové. Nezaměstnanost mezi příslušníky romské menšiny je stále výrazně vyšší než u neromské populace.49 Složité postavení Romů na pracovním trhu demonstrovala například reportáž České televize (listopad 2011)50, která prokázala diskriminaci romské žadatelky o práci z důvodu její etnicity. Oběti diskriminace dále znevýhodňuje neznalost příslušné právní úpravy a nedostatek finančních prostředků pro nalezení řádného právního zastoupení. Česká advokátní komora sice poskytuje bezplatnou právní pomoc, avšak ta není zaměřena specificky na rasovou diskriminaci. Některé nevládní organizace nabízejí bezplatné právní poradenství (např. IQ Roma servis a Poradna pro občanství, občanská a lidská práva); ve sledovaném období nicméně nebyla zahájena žádná strategická litigace. Podle Zprávy o stavu lidských práv za rok 2011, kterou publikoval Český helsinský výbor, bylo v České republice podáno pouze 16 žalob, ve kterých žalobce tvrdil porušení antidiskriminačního práva. Všechny tyto žaloby byly soudy zamítnuty51. Česká republika stále nemá žádný právní předpis, který by vymezil právní rámec poskytování bezplatné právní pomoci nemajetným a pomohl tak zlepšit přístup obětí diskriminace ke kvalifikované právní pomoci. 46
Kancelář veřejného ochránce práv, Výzkum veřejného ochránce práv – projevy diskriminace v pracovní inzerci, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Doporuceni/DoporuceniInzerce.pdf, navštíveno 20. srpna 2012. 47 Ibid. 48 Asociace Public Relations Agentur, Česká cena za Public Relations – Výsledky, http://www.cenapr.cz/7/vysledky.html, navštíveno 20. srpna 2012. 49 Co se týče muslimské komunity, strukturální problémy jako vysoká míra nezaměstnanosti se u ní nevyskytují (viz kapitolu 5.2.). 50 Česká televize, Zaměstnání pro Romy, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168hodin/211411058251106/video/, navštíveno 3. srpna 2012. 51 Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v České republice za rok 2011, s. 8, http://www.helcom.cz/dokumenty/ZLP_2011_CHV.pdf, navštíveno 6. srpna 2012.
14
6.1.2 Pozitivní vývoj či opatření přijatá pro boj s problémy v oblasti zaměstnávání Významnou roli při provádění antidiskriminační politiky v oblasti zaměstnávání – zejména v oblasti zaměstnávání Romů – hrály ve sledovaném období nevládní organizace, jež provozují poradenská centra asistující klientům při hledání vhodného zaměstnání. Příkladem může být činnost IQ Roma servis, která se zaměřuje na pomoc Romům ze sociálně vyloučených oblastí, či organizace Romodrom, o.s., jež aktivně bojuje s problémem sociálního vyloučení a nabízí klientům asistenci při hledání zaměstnání52. K boji s diskriminací v oblasti zaměstnávání přispívají také nevládní organizace pracují s migranty, kteří žijí dlouhodobě či trvale v České republice. Tyto organizace se mimo jiné zaměřují i na problematiku pracovního trhu, zlepšení znalosti češtiny u cizinců a poskytují poradenství53. Důležitou roli v oblasti zaměstnanosti hrají i odborové organizace. Příkladem dobré praxe je online poradna Českomoravské konfederace odborových svazů, která zdarma poskytuje poradenství v otázkách zaměstnanosti. Odbory jsou také napojeny na síť poradenských center pro zaměstnance, jež se nacházejí ve větších městech54.
52
Romodrom, Výroční zpráva 2011, s. 43, http://www.romodromcz.cz/cs/kdojsme/zpravy/romodrom_vz-2011_a5-148x210mm_verii_final.pdf, navštíveno 13. srpna 2012. 53 Ministerstvo práce a sociálních věcí, Cizinci v České republice, http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=359, navštíveno 19. srpna 2012. 54 Českomoravská konfederace odborových svazů, Přehled Regionálních poradenských center pro zaměstnance 2012, http://www.cmkos.cz/data/articles/down_1255.pdf, navštíveno 19. srpna 2012.
15
6.2 Rasismus a související diskriminace v oblasti vzdělávání 6.2.1 Projevy rasismu a související diskriminace v oblasti vzdělávání Česká republika nechvalně proslula svými diskriminačními praktikami vůči romským žákům na základních školách. Téma přitáhlo mezinárodní pozornost zejména po rozsudku D.H. a další proti České republice z roku 200755. Velký senát Evropského soudu pro lidská práva shledal výrazně disproporční zastoupení romských dětí ve školách s omezeným kurikulem za porušení zákazu diskriminace ve spojení s právem na vzdělání. I pět let po vynesení rozsudku však problémy přetrvávají, a to navzdory zesilujícímu se mezinárodnímu tlaku56. Veřejný vzdělávací systém v ČR funguje na relativně dobré úrovni, nicméně problémy raší pod povrchem. Do vzdělávacího systému se daří zahrnout drtivou většinu dětí, primárního vzdělávání se neúčastní pouze malé procento dětí ve věku od 7 do 15 let57. V nedávném průzkumu se Česká republika zařadila mezi nejlepší země EU v kategorii „obyvatelé od 20 do 24 let, kteří dokončili alespoň všeobecné nebo učňovské vzdělání“, což se však příliš netýká Romů, jichž do této kategorie spadá pouze 30 %58. Jinými slovy, České republice se sice daří Romy zařadit do vzdělávacího systému, ale nedaří se jí skrze něj Romy provést ve standardní kvalitě. Nejnovější výzkum Kanceláře Veřejného ochrance práv zjistil, že Romové tvoří přibližně třetinu žáků ve speciálních školách59, což je mnohem vyšší podíl, než činí podíl romských dětí v dětské populaci. Romské děti tedy s mnohem vyšší 55
Evropský soud pro lidská práva, D.H. a další proti České republice (velký senát), 13. listopadu 2007 (stížnost č. 57325/00). Zajímavé je, že prvoinstanční senát původně žádné porušení Evropské úmluvy o lidských právech neshledal, ale velký senát poté ano. 56 Viz např. Komisař pro lidská práva Rady Evropy, Report by Thomas Hammarberg, Commissioner for Human Rights of the Council of Europe, following his visit to the Czech Republic from 17 to 19 November 2010, https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?id=1754217, navštíveno 12. července 2012; Výbor pro zabránění rasové diskriminace, Concluding observations of the Committee on the Elimination of Racial Discrimination. Czech Republic, s. 4, http://www2.ohchr.org/english/bodies/cerd/docs/CZECH_REP_COBs_CERD79.pdf, navštíveno 10. července 2012; Výbor pro práva dítěte, Consideration of reports submitted by States parties under article 44 of the Convention Concluding Observations: Czech Republic, s. 6, http://www2.ohchr.org/english/bodies/crc/docs/co/CRC.C.CZE.CO.3-4.doc, navštíveno 15. července 2012. 57 I přesto se ale Česká republika zařadila mezi ty lepší země ze vzorku 11 členských států Evropské unie. Viz Agentura Evropské unie pro základní práva, The situation of Roma in 11 EU Member States. Survey results at a glance, s. 14, http://fra.europa.eu/fraWebsite/attachments/FRA-2012-Roma-at-a-glance_EN.pdf, navštíveno 12. srpna 2012. 58 Ibid., s. 15. 59 Kancelář veřejného ochrance práv, Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol, s. 10, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Vyzkum/Vyzkum_skoly-zprava.pdf, navštíveno 25. července 2012. Výsledky této studie jsou velmi podobné dřívější studii České školní inspekce, která však proběhla jinou metodou, což ještě dodává na věrohodnosti výsledků. Viz Česká školní inspekce, Souhrnné poznatky z tematické kontrolní činnosti v bývalých zvláštních školách, s. 5, http://www.csicr.cz/getattachment/6e4232be-1c17-4ff8-ac72-763a23569109, navštíveno 20. července 2012.
16
pravděpodobností skončí ve speciální škole, která je určena dětem s poruchami učení a poskytuje méně obtížné kurikulum. Tento dvoukolejný systém s sebou přináší zásadní důsledky – romské děti typicky studují v méně stimulujícím prostředí, postrádají pozitivní vzory a kvůli nižším studijním požadavkům a stigmatu frekventantů speciálních škol se snižují jejich šance přijetí na střední a poté vysokou školu. Šikana na základě etnicity sice v České republice podle výzkumů představuje problém, avšak menší než v jiných evropských státech. Obětí rasové šikany se v tuzemsku stalo méně než 60 % školáků ze zranitelných skupin, zatímco ve Spojeném království, Francii či Maďarsku to bylo přes 90 %60. Ministr školství Josef Dobeš si ve zkoumaném období stanovil jiné priority a otázka lepšího zařazení Romů do mainstreamového vzdělávání se ocitla na vedlejší koleji. Oddělení, které se na ministerstvu zabývá podporou inkluzivního vzdělávání, bylo výrazně zredukováno a na protest proti nevšímavosti ministra vůči této problematice v červnu 2011 rezignovalo více než padesát osob z expertní skupiny61. Zanedlouho nastal další skandál spojený s ministerstvem školství, když kontroverzní politik Ladislav Bátora obsadil v červenci 2011 pozici ředitele lidských zdrojů62. Otázka vzdělávání ve vztahu k muslimské komunitě v České republice se týká zejména druhé generace muslimů, která se zde již narodila63. Muslimští žáci navštěvují sekulární veřejné školy, protože muslimská komunita zatím nezískala druhý stupeň registrace, která by jí umožnila provozovat vlastní školy či alespoň vyučovat náboženskou výchovu o islámu v rámci veřejných škol64. Muslimští rodiče
60
Szalai, J., a Messing, V. a Nemenyi, M. 2010, ‘Ethnic and Social Differences in Education in a Comparative Perspective’, EDUMIGROM, Budapest, s. 121, http://www.edumigrom.eu/sites/default/files/field_attachment/page/node5387/comparativesurveyfinal.pdf, navštíveno 18. července 2012. O případech šikany v České republice vypověděla také většina romských dětí, které se přestěhovaly do Velké Británie a úspěšně se účastnily tamního vzdělávání. Agentura Evropské unie pro základní práva, Annual Report 2011. Fundamental rights: challenges and achievements in 2011, s. 170, http://fra.europa.eu/fraWebsite/attachments/FRA-2012_Annual-Report-2011_EN.pdf, navštíveno 12. srpna 2012. 61 Nezájem ministerstva o tuto problematiku měl i finanční dopady, když nedocházelo například k čerpání zdrojů z fondů EU určených na inkluzivní vzdělávání. Open Society Justice Initiative, Committee on the Elimination of Racial Discrimination: Submission for Review of the Czech Republic, s. 9, http://www2.ohchr.org/english/bodies/cerd/docs/ngos/JusticeInitiativeCzechRepublic79.pdf, navštíveno 25. července 2012. 62 Bátora byl později po setrvalém tlaku veřejnosti donucen odstoupit. 63 Podle prezidenta Islámské nadace v Praze, Vladimíra Sáňky, je muslimská komunita v české republice relativně mladá, neboť „druhá generace je tvořena převážně dětmi do 10 let”. Rozhovor s Vladimírem Sáňkou, 3. srpna 2012. 64 Ústředí muslimských obcí zažádalo o registraci druhého stupně, ale ministerstvo kultury žádost roku 2006 zamítlo, což představitelé muslimů považují za projev islamofobie. Topinka, Daniel, 2007. Významy vzdělávání v procesu integrace muslimů v České republice, http://aeduca.upol.cz/2007/sbornik/SOUBORY/ZNE/ZNE06Topinka.pdf, navštíveno 7. srpna 2012.
17
však podle všeho mají o náboženské vzdělávání svých dětí zájem 65. I přes absenci muslimských škol neexistují zprávy o systematické diskriminaci muslimských dětí. Přestože jsou dostupné informace o případech, kdy “pedagog s xenofobními postoji dokáže velmi znepříjemnit pozici žáka z muslimské rodiny a přinutí jej ke změně školy”66, patrně se jedná spíše o ojedinělé incidenty než o systémový problém. 6.2.2 Pozitivní vývoj či opatření přijatá pro boj s problémy v oblasti vzdělávání Vláda přijala v březnu 2010 Národní akční plán inkluzívního vzdělávání (NAPIV), který si klade za cíl napomoci zvýšit úroveň inkluze v českém vzdělávacím systému67. K lepšímu zapojení romských dětí by měly přispět dva reformní kroky – zavedení předškolního vyučování (tzv. nultých ročníků) a pedagogických asistentů. Zatímco nulté ročníky se snad osvědčují, zavedení asistentů prozatím nesplňuje očekávání68. V září 2011 vstoupily v účinnost dvě změny v prováděcích předpisech69, které však přinášejí jen dílčí úpravy (viz např. ustanovení o školních poradcích), nikoliv reformu systému jako takového. Změny navíc sklidily také kritiku, když umožňují, aby děti bez postižení byly zařazeny (byť jen výjimečně a na nezbytně dlouhou dobu) do tříd pro postižené děti, což otevírá prostor pro zneužívání vůči romským dětem.
65
Většina muslimských rodičů by preferovala, aby jejich děti spíše než běžnou veřejnou školu navštěvovaly muslimskou školu (nebo školu, kde by se vyučovala také islámská náboženská výchova). Na druhé straně, tito rodiče jsou zároveň poměrně liberální co se týče kurikula jejich dětí (ohledně např. sexuální či hudební výchovy) a považují za nejlepší integrovaný model školy zahrnující náboženskou i standardní výuku, spíše než striktně islámskou školu, která z kurikula vylučuje některé předměty či aktivity z náboženských důvodů. Svobodová, Kateřina, 2009. 'Názory muslimů a muslimek na výchovu a vzdělávání muslimských dětí'. Bakalářská práce (Masarykova univerzita, 2009), s. 31-36. 66 Rozhovor s Vladimírem Sáňkou, 3. srpna 2012. 67 NAPIV, Národní akční plán inkluzívního vzdělávání – přípravná fáze, s. 1, http://www.napiv.cz/download.php?document=1, navštíveno 18. července 2012. 68 Školy měly problémy s nalezením vhodných romských asistentů – Stejskalová, Michaela, 'How the Czech Educational System has Failed the Roma Children and why it Keeps Failing them', Journal of Educational and Social Research, roč. 2, 5 (2012), s. 59. 69 Sdělení České republiky týkající se případu D.H. a ostatní proti České republice (stížnost č. 57325/00), https://wcd.coe.int/com.instranet.InstraServlet?command=com.instranet.CmdBlobGet&InstranetIma ge=1962655&SecMode=1&DocId=1797718&Usage=2, navštíveno 30. července 2012. Pro kritické podněty viz: Výbor pro zabránění rasové diskriminace, 2011, s. 4.
18
6.3 Rasismus a související diskriminace v oblasti bydlení 6.3.1 Projevy rasismu a související diskriminace v oblasti bydlení Problémem rasové diskriminace trpí rovněž trh s bydlením. Žádosti o pronájem ze strany Romů jsou často pronajímateli odmítány bez ohledu na jejich schopnost platit nájem. Taková odmítnutí se občas vyskytují již v inzerátech, které preventivně stanovují podmínky typu „ne menšiny“70, v jiných případech se proti potenciálním romským nájemníkům staví ostatní obyvatelé bytových domů71. Diskriminace na trhu s bydlením a z ní plynoucí nemožnost uzavřít standardní nájemní smlouvy nutí Romy přistoupit na dlouhodobé ubytování v ubytovnách, které často bývají ve zdevastovaném stavu72. Protože Romům, kteří nemají možnost získat jinou formu bydlení, často nezbývá než přijmout podmínky ubytoven, nájem v některých ubytovnách dokonce několikanásobně překračuje místní tržní nájem bytů, přestože kvalitativně se jim nemohou rovnat73. Někteří majitelé ubytoven si z ubytovávání sociálně vyloučených osob zařídili výnosný byznys. Současný systém sociální podpory umožňuje, aby její část – doplatek na bydlení – byla vyplácena přímo poskytovateli ubytování příjemce dávky jako prostředek zajištění plateb nájmu74. Výše doplatku na bydlení se přitom odvíjela od výše nájmu a až do roku 2012 neexistovaly žádné horní limity plateb. Pro majitele ubytoven proto bylo výnosné nastavit přemrštěné ceny a tyto následně pobírat skrze příspěvek na bydlení z veřejných peněz75. Stejný systém byl dokonce využíván i místními úřady76. Občanské sdružení Demografické informační centrum ve své zprávě pro Ministerstvo práce a sociálních věcí konstatovalo, že „[t]ento mechanismus je zneužíván ze strany měst již řadu let (doplácení drahého nájmu dávkou), ale v současné době se často jedná o cílené strategie ze strany samospráv. V několika případech bylo dokonce zmapováno, že ubytovny zřizuje a vlastní samotné město.“77 Úmyslným vystěhováváním Romů do ubytoven zřizovaných městy s přemrštěným nájemným tak samosprávy vydělávaly na sociálně vyloučených a státní peníze získané přes dávky pomoci v hmotné nouzi využívaly jako příjem do svých rozpočtů. Od 1. ledna 2012 se výpočet doplatku na bydlení změnil, odvíjí od velikosti města, v němž příjemce dávky bydlí, 70
Česká televize, 168 hodin, Hledám pronájem – jsem slušný, nejsem menšina, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/137909-hledam-pronajem-jsem-slusny-nejsem-mensina/, navštíveno 13. července 2012. 71 Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v České republice za rok 2011, s. 42, http://www.helcom.cz/dokumenty/zlp-cr.pdf, navštíveno 13. července 2012. 72 Ibid, s. 42. 73 Čopjaková, K., Ubytovny pro chudé, stále výnosný byznys, http://www.socialnizaclenovani.cz/ubytovny-pro-chude-stale-vynosny-byznys, navštíveno 20. července 2012. 74 Ministerstvo práce a sociálních věcí, Doplatek na bydlení, http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/bydleni, navštíveno 18. července 2012. 75 Čopjaková, K., navštíveno 20. července 2012. 76 Česká televize, Některá města zneužívají dávky. Platí jimi drahý nájem ve svých ubytovnách, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/176110-nektera-mesta-zneuzivaji-davky-plati-jimi-drahynajem-ve-svych-ubytovnach/, navštíveno 19. července 2012. 77 Ibid.
19
a je „zastropován“. Do zlepšení přístupu ohrožených skupin obyvatel k bydlení se však změna zatím nepromítla78. Problém sociálně vyloučených lokalit také stupňuje napětí mezi většinovou populací a Romy. Počet vyloučených lokalit se podle odhadů zvýšil zhruba na 400, oproti přibližně 310 místům zmíněných v poslední oficiální studii z roku 2006. Celková populace těchto oblastí dosahuje 80 tisíc obyvatel, z nichž téměř tři čtvrtiny tvoří Romové79. Podle některých názorů je vytváření a rozšiřování sociálně vyloučených enkláv výsledkem nedobrovolného vystěhovávání Romů z center na periferii a do ubytoven80. Životní podmínky v ubytovnách popisuje Zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2011, podle níž v České republice dosahuje průměrný počet osob na jeden pokoj v romských domácnostech hodnoty přesahující 2,181. Podíl romských domácností, kterým chybí některá část základního vybavení jako vlastní kuchyně, záchod, sprcha nebo elektřina, se pohybuje kolem 15 %82. V březnu 2011 zaznamenala Kancelář veřejného ochránce práv stížnost na diskriminační postup obce poté, co bylo romské rodině zamítnuto poskytnutí obecního bytu, jenž jí předtím byl nabídnut. Jako důvody byly uvedeny nevhodnost umístění početné rodiny do malého bytu; skutečnost, že žadatelka neměla mimo rodičovský příspěvek jiný příjem; a že její partner měl pouze dočasnou pracovní smlouvu. Podle názoru posuzující komise navíc byla rodina „sociálně problémová“. ombudsman dospěl k závěru, že „nebylo možné vyloučit, že se obec dopustila diskriminace“83. Doporučil proto obci, aby stanovila přesnější a dohledatelná pravidla pro vybírání zájemců o obecní byty, reflektovala příjmovou situaci rodin s dětmi (zohlednila příjmy nahrazující příjmy ze zaměstnání) a neuchylovala se ke zjišťování informací o potenciálních nájemcích z nespecifikovaných druhotných zdrojů84. V červenci 2011 zveřejnil ombudsman zprávu o případu tvrzené diskriminace na základě romské etnicity. Zástupce městské části odmítl se stěžovatelem uzavřít 78
Čopjaková, K., navštíveno 20. července 2012. Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v České republice za rok 2011, s. 41. Viz také Faltýnek, Vilém, V Česku přibývá chudinských ghett, http://romove.radio.cz/cz/clanek/23918, navštíveno 17. července 2012. 80 Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti, ECRI Conclusions on the implementation of the recommendations in respect of the Czech Republic subject to interim follow-up, http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/ecri/Country-by-country/Czech_Republic/CZE-IFU-IV-2012027-ENG.pdf, navštíveno 15. srpna 2012. 81 Agentura Evropské unie pro základní práva, Annual Report 2011, Fundamental rights: challenges and achievements in 2011, s. 22, http://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/2211-FRA-2012_Annual-Report-2011_EN.pdf, navštíveno 14. července 2012. 82 Ibid., s. 23. 83 Kancelář veřejného ochránce práv, Zpráva o šetření ve věci uzavření nájemní smlouvy k obecnímu bytu, s. 6, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/bydleni/Neuzavreni_najemni _smlovy_k_obecnimu_bytu_.pdf, navštíveno 14. srpna 2012. 84 Ibid. 79
20
nájemní smlouvu k bytu, který mu byl původně nabídnut a s jehož nájmem souhlasil, přestože stěžovatel podle požadavků doložil svůj příjem. Ombudsman zahájil šetření a požádal o vyjádření starostku. V průběhu šetření mezitím došlo k napravení situace, když se starostka stěžovateli omluvila a nájemní smlouva byla nakonec uzavřena85. Co se týče muslimské komunity, zprávy o problémech ve vztahu k bydlení se neobjevují. Zdá se, že muslimové nečelí diskriminaci při najímání či koupi nemovitosti (vyjma obecných právních limitů pro občany ze zemí mimo EU ohledně nákupu nemovitostí v České republice). Vyloučené lokality, kde by muslimové byli soustředěni a vyčleněni z většinové populace, neexistují. 6.3.2 Pozitivní vývoj či opatření přijatá pro boj s problémy v oblasti bydlení Vláda ČR schválila v červenci 2011 Koncepci bydlení ČR do roku 2020, která má zlepšit dostupnost bydlení pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením „stimulací poptávky i nabídky“86. Koncepce směřuje k podpoře výstavby bytů, odstraňování bariér v přístupu k existujícím bytům a vytvoření jasného právního rámce pro sociální bydlení87. Politika bydlení však v ČR spadá do kompetence místních úřadů a praktická implementace návrhů proto závisí na lokální politické vůli. Agentura pro sociální začleňování, zřízená v roce 2008 jako oddělení Sekce pro lidská práva Úřadu vlády, je stále v pilotní fázi. V červenci 2011 se vláda rozhodla prodloužit její činnost o další 3 roky. Hlavním úkolem Agentury je poskytovat asistenci místním úřadům ve věcech sociálního vyloučení. Začátkem roku 2011 však bohužel Agentura zastavila svou spolupráci s městem Holešov a v následujícím roce s městy Chomutov a Duchcov s tím, že úřady těchto obcí dostatečně nespolupracovaly88.
85
Kancelář veřejného ochránce práv, Pronájem bytu a diskriminace z důvodu etnické příslušnosti, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/bydleni/Pronajem_bytu_a_di skriminace_z_duvodu_etnicke_prislusnosti_.pdf, navštíveno 14. srpna 2012. 86 Vláda ČR, Koncepce bytové politiky v ČR do roku 2020, s. 101, http://www.mmr.cz/cs/Stavebnirad-a-bytova-politika/Bytova-politika/Koncepce-Strategie/Koncepce-bydleni-CR-do-roku-2020, navštíveno 18. července 2012. 87 Ibid. 88 Agentura pro sociální začleňování, Tisková zpráva Agentury pro sociální začleňování z 30. ledna 2012, http://www.socialni-zaclenovani.cz/tiskova-zprava-agentura-pro-socialni-zaclenovani-ukoncispolupraci-s-mestem-duchcov, navštíveno 18. července 2012; Agentura pro sociální začleňování, Tisková zpráva Agentury pro sociální začleňování z 3. února 2011, http://www.socialnizaclenovani.cz/tiskova-zprava-agentura-prodlouzi-pusobeni-v-sesti-pilotnich-lokalitach-do-konceroku-2012, navštíveno 18. července 2012.
21
6.4 Rasismus a související diskriminace v oblasti zdravotnictví 6.4.1 Projevy rasismu a související diskriminace v oblasti zdravotnictví Dlouhodobým problémem ve vztahu k přístupu ke zdravotní péči je vyloučení určitých skupin migrantů89 ze systému veřejného zdravotního pojištění. Tito migranti jsou povinně odkázáni na komerční zdravotní pojišťovny, které poskytují omezenější služby než veřejný systém (jak co se týče typů proplácené zdravotní péče, tak co se týče maximální výše pojistného plnění). Komerční zdravotní pojišťovny navíc nemají ze zákona povinnost s cizincem pojistnou smlouvu uzavřít, a mohou si tedy vybírat pouze „lukrativní“ (tedy zdravé) klienty. Nově narozené děti, migranti se zdravotními problémy či starší lidé tak často zdravotní pojištění vůbec nemohou získat, což má za následek jejich vysoké zadlužení u poskytovatelů zdravotní péče90. Navzdory opakované kritice ze strany odborníků a nevládních organizací91 se situace nezlepšila. Vláda přijala v únoru 2012 prohlášení, podle něhož měl být do konce roku 2012 předložen návrh nové právní úpravy zdravotního pojištění cizinců92. Výsledná podoba a obsah tohoto návrhu však nejsou zdaleka jisté93. Dlouhodobým problémem je rovněž přístup ke zdravotní péči ze strany nelegálních migrantů. Kromě výše popsaných problémů se zdravotním pojištěním jsou neregulérní migranti od vyhledání zdravotní péče odrazováni také obavou, že je poskytovatel zdravotní péče nahlásí cizinecké policii94. 89
Problém se týká cizinců, kteří nejsou zaměstnanci zaměstnavatele sídlícího na území České republiky a zároveň nespadají do některé ze zvláštních kategorií (např. žadatelé o azyl), dokud nezískají trvalý pobyt (po 5 letech pobytu). Netýká se to migrantů ze zemí EU a jejich rodinných příslušníků. 90 Nemocnice registrují za zdravotní péči poskytnutou těmto skupinám migrantů milionové dluhy. Horáková, V., ‘Nemocnicím v Brně dluží cizinci miliony’, Brněnský deník, 23. ledna 2012, http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/nemocnicim-v-brne-dluzi-cizinci-miliony20120123.html, navštíveno 8. srpna 2012. 91 Migration4media.net, Cizinci z novely vypadli, komerční pojišťovny se radují, http://migration4media.net/2011/08/30/cizinci-z-novely-vypadnou-komercni-pojistovny-seraduji/#more-1364, navštíveno 6. srpna 2012. 92 Vláda, Usnesení vlády České republiky ze dne 29. února 2012 č. 121 k věcnému záměru nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců na území České republiky, volného pohybu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků a ochrany státních hranic, http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2012&02-29, navštíveno 10. srpna 2012. 93 Při poslední novelizaci právní úpravy v roce 2010 se projevil velmi silný lobbying komerčních zdravotních pojišťoven a výsledná podoba přijatého zákona tak odrážela především jejich zájmy. Čižinský, Pavel, Co je to komerční pojištění cizinců?, http://inbaze.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=181&catid=52, navštíveno 10. srpna 2012. 94 Takový postup je sice nezákonný, neboť lékaři jsou vázáni mlčenlivostí, přesto k němu v některých případech dochází. ”Bohužel se stává, že [neregulérní] cizinci, kteří nemají pojištění, někdy ošetřeni nejsou a ještě navíc je zdravotnické zařízení udá”. Migration4media.cz., Strach z udání odrazuje cizince ”bez papírů” od vyhledání lékařské pomoci,
22
Ministerstvo zdravotnictví v roce 2011 pokračovalo v reformě českého zdravotnictví. Novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 48/1997) byl zaveden dvojí standard zdravotní péče a téměř dvojnásobně vzrostly poplatky za pobyt v nemocnici95. Pojišťovny zajistí pouze „standardní“ úroveň zdravotní péče, přičemž nákladnější operace a léky budou pacientům účtovány přímo. Novela byla silně kritizována nevládními organizacemi, Svazem pacientů ČR i Veřejným ochráncem práv, podle nichž dvojí standard vytvoří propast mezi chudými a bohatými lidmi, neboť chudí, starší a postižení lidé si nebudou moci potřebnou zdravotní péči dovolit96. Nižší příjmové skupiny a lidé ohrožení sociálním vyloučením či vysokou nezaměstnaností, mezi nimiž mají Romové poměrově vyšší zastoupení než neromská populace, tak mohou být negativními dopady probíhající reformy zasaženi ve zvýšené míře. Příslušníci muslimské komunity nečelí v oblasti zdravotnictví systémovým problémům. Do kontaktu s českým zdravotním systémem přicházejí jak z pozice zdravotnického personálu97, tak z pozice pacientů. Mnoha nemocnicemi a poskytovateli zdravotní péče jsou přitom zohledňovány specifické potřeby muslimských žen, zejména ve velkých městech98. Ve sledovaném období se http://migration4media.net/2011/05/17/strach-z-udani-odrazuje-cizince-%E2%80%9Ebezpapiru%E2%80%9C-od-vyhledani-lekarske-pomoci/, navštíveno 9. srpna 2012. 95 Pacienti si mohou bezplatně zvolit poskytovatele zdravotní péče, výběr konkrétního lékaře v nemocnici je však zpoplatněn (poplatek činí přibližně 200 až 580 EUR). Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR, Doporučený postup ke sjednocení postupu při výběru poplatku za volbu lékaře pro organizace v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR, 2012/4,http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik-c4/2012_6288_2510_11.html, navštíveno 9. srpna 2012. 96 Viz Český helsinský výbor, Stanovisko: Pravidla pro poskytování zdravotní péče obsahují prvky zjevné neústavnosti, http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012062101, navštíveno 9. srpna 2012. ProAlt, Tisková zpráva. Iniciativa proAlt vydala kritického průvodce reformami „PROTI VLÁDĚ ŠKRTŮ“, http://www.proalt.cz/?p=3392, navštíveno 9. srpna 2012. Svaz pacientů, Stanovisko Svazu pacientů k tzv. reformním zákonům ministra Hegera, http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2790, navštíveno 9, srpna 2012. Česká televize, Ombudsman kritizuje stovku za den v nemocnici, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/121525-ombudsman-kritizuje-stovku-za-den-vnemocnici/, navštíveno 9. srpna 2012. Novela byla také kritizována vládní opozicí, která proti ní podala v prosinci 2011 ústavní stížnost. Ústavní soud, Poslanci napadli u ústavního soudu zdravotnickou reformu,http://concourt.cz/clanek/6045, navštíveno 9. srpna 2012. 97 Mnoho muslimů žijících v České republice má vysokoškolské vzdělání (viz kapitolu 5.2.) a je mezi nimi také poměrně dost lékařů. Například v Brně je dle představitele brněnské muslimské komunity Hassana Alrawiho medicína jednou z hlavních profesí zde žijících muslimů. Židková, K. 2011. 98 Například Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně spolupracuje s brněnskou mešitou, aby byla schopna poskytnout muslimským pacientům zdravotní péči za současného respektování jejich náboženských potřeb (např. zákaz ženám odhalit se v přítomnosti cizího muže). Fasurová, H. 2011, ‘Nemocnice se přizpůsobí islámu’, Brněnský deník, 22. listopadu, http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/nemocnice-se-prizpusobiislamu20081121.html?reakce=link&id=178934, navštíveno 3. srpna 2012. Podobná praxe je zavedena také ve Fakultní nemocnici Bohunice v Brně, kde jsou všichni pacienti léčeni “v souladu s principy ‘multietnické lékařské péče’, která respektuje tradice a zvyky pacientů […].” E-mailový rozhovor s Annou Mrázovou, tiskovou mluvčí Fakultní nemocnice Bohunice, 7. srpna 2012. Podobnou praxi v Praze popisuje V. Sáňka, podle něhož “[ř]ada zdravotnických pracovišť […]
23
nevyskytly žádné zprávy týkající se diskriminace muslimských pacientů. Došlo však k několika případům, kdy muslimky pracující jako zdravotnický personál čelily problémům na pracovišti z důvodu svého náboženského vyznání. Konkrétně šlo o dvě zdravotní sestry, které měly v zaměstnání problém kvůli nošení šátku99. Tyto případy však zřejmě představují spíše ojedinělé incidenty a nejsou projevem systémové diskriminace muslimů pracujících ve zdravotnictví. 6.4.2 Pozitivní vývoj či opatření přijatá pro boj s problémy v oblasti zdravotnictví Jednou z probíhajících pozitivních změn je přítomnost ombudsmanů v nemocnicích, kteří usnadňují komunikaci mezi pacienty a lékařským personálem. Z celkem asi 80 nemocnic v České republice však ombudsmani působí pouze v šesti100. Nevládní organizace navíc systém kritizují, neboť ombudsmani jsou zaměstnanci nemocnice, čímž je zpochybněna jejich nestrannost101. Kromě ombudsmanů v jednotlivých nemocnicích působí rovněž ombudsmani na úrovni krajů (doposud v pěti)102.
řeší specifika péče o muslimské věřící a chodí k nám do pražské mešity na konzultace.” Rozhovor s Vladimírem Sáňkou, 3. srpna 2012. 99 Jedna z nich byla opakovaně nucena opustit svou pozici v různých nemocnicích v Praze; druhá byla nadřízenými nucena, aby přestala nosit na pracovišti šátek. Po konzultaci s právníkem však nakonec získala od vedení nemocnice povolení šátek nosit a práci si udržela. Rozhovor s Vladimírem Sáňkou, 3. srpna 2012. 100 Jedná se o Fakultní nemocnici v Ostravě, Thomayerovu nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici v Olomouci, Fakultní nemocnici v Hradci Králové, Svitavskou nemocnici a Fakultní nemocnici Motol. 101 Bližší informace viz Liga lidských práv, Ochrana práv pacientů – návrhy k diskuzi o mimosoudním řešení sporů ve zdravotnictví, llp.cz/wpcontent/uploads/Ochrana_prav_pacientu.pdf, navštíveno 13. srpna 2012. Většina stížností se týká nedostatečného informování pacientů. 102 Jsou napojeny na místní orgány a nabízejí své služby pacientům v celém kraji.
24
6.5 Rasismus a související diskriminace v přístupu ke zboží a službám 6.5.1 Projevy rasismu a související diskriminace v přístupu ke zboží a službám ve veřejném a soukromém sektoru Oficiální statistiky týkající se rasové diskriminace v přístupu ke zboží a službám v České republice neexistují. Na zákonnost chování podnikatelů a obchodníků, včetně různých forem diskriminace spotřebitelů, dohlíží Česká obchodní inspekce (dále též ”ČOI” či ”Inspekce”), která přezkoumává případy diskriminace na základě rasy, věku, národnosti, pohlaví a dalších kritérií. Při této činnosti je ale ČOI ve velké míře závislá na podnětech a stížnostech ze strany jednotlivých zákazníků. Poměrně nízké veřejné povědomí o existenci antidiskriminačních zákonů (mírně překračuje 50 %)103 přispívá k obtížnějšímu odhalení diskriminačního jednání. Podle Výroční zprávy ČOI z roku 2011 se diskriminace spotřebitelů týkalo celkem 1 099 vyšetřovaných případů, přičemž Inspekce shledala diskriminační chování pouze v 19 z nich (tedy u cca 1,7 %). Z toho byl prokázán minimálně jeden případ rasové diskriminace proti Romům v ubytovacích službách. Samostatná statistika pro případy rasové diskriminace však není dostupná104. Podle Doporučení veřejného ochránce práv pro cenové rozlišování ze srpna 2011 se lze v České republice setkat s diskriminací ve formě odepření zboží či odmítnutí obsluhy z důvodu etnicity. Kromě toho se někdy jako prostředek k odepření služby nevítané skupině spotřebitelů používá i přemrštěně vysoká cena105. Čas od času média informují o případech diskriminace v restauracích či barech, které odmítnou obsloužit Romy106. Co se týče muslimské komunity, nebyly zaznamenány žádné případy ukazující na problémy muslimů v přístupu ke zboží a službám. Nelze však vyloučit jednotlivé negativní zkušenosti plynoucí z obecné atmosféry nedůvěry a
103
Agentura EU pro základní práva, Annual Report 2011. Fundamental rights: challenges and achievements in 2011, s. 27. 104 Česká obchodní inspekce, Výroční zpráva České obchodní inspekce za rok 2011, http://www.coi.cz/userdata/files/dokumenty-ke-stazeni/vyrocni-zpravy-o-cinnosti/2011-vyr-zpravacinnost.pdf, navštíveno 8. července 2012. 105 Kancelář veřejného ochránce práv, Doporučení veřejného ochránce práv pro cenové rozlišování, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Doporuceni/DoporuceniCenove_rozlisovani_158-2010-JKV.pdf, navštíveno 8. července 2012. 106 Kovaříková, Markéta, and Tejnorová, Michaela, Diskriminace jako předstupeň násilí z nenávisti, http://www.romea.cz/cz/zpravy/diskriminace-jako-predstupen-nasili-z-nenavisti, navštíveno 15. července 2012.
25
předsudků, které vůči muslimům v české společnosti existují107. Vzhledem k tomu, že v České republice neplatí zákaz nošení šátků či závojů na veřejnosti, nevyvolává zde toto téma kontroverze srovnatelné s některými jinými státy108. 6.5.2 Pozitivní vývoj či opatření přijatá pro boj s problémy v oblasti přístupu ke zboží a službám Začátkem roku 2012 státní železniční společnost České dráhy spustila pilotní projekt, v jehož rámci zřizuje vyhrazená kupé pro ženy. Snaží se jim tak zajistit bezpečnější a pohodlnější cestování. V současnosti se projekt primárně testuje v mezistátních vlacích EuroCity, které již dříve nabízely oddělená kupé pro cestující s dětmi. Veřejný ochránce práv se zabýval stížností na uvedené opatření z důvodu namítané diskriminace mužů, v rámci šetření však opatření neshledal a priori diskriminačním a konstatoval, že je objektivně odůvodněno legitimním cílem109. Žádná další opatření zaměřená na prosazování rovnosti v přístupu ke zboží a službám nebyla v období od března 2011 do března 2012 zaznamenána.
107
Vladimír Sáňka nepovažuje téma přístupu ke zboží a službám ve vztahu k diskriminaci muslimů za problematické. Rozhovor s Vladimírem Sáňkou, 3. srpna 2012. Na druhou stranu, Hassan Alrawi popsal případy negativních komentářů, s nimiž se setkala jeho žena ve veřejné dopravě z důvodu nošení šátku. Žídková, K. 2011. 108 Mendel, Miloš et al., 2007, s. 428. 109 Kancelář veřejného ochránce práv, Kupé ve vlaku vyhrazené pouze pro ženy, s.1, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/zbozi_a_sluzby/Kupe_ve_ vlaku_vyhrazene_pro_zeny_.pdf, navštíveno 8. července 2012.
26
6.6 Rasismus a související diskriminace v oblasti politické participace 6.6.1 Projevy rasismu a související diskriminace v oblasti politické participace Podmínkou pro aktivní a pasivní volební právo (právo volit a být volen) je až na několik výjimek110 české státní občanství. Tento faktor, spolu s nemožností dvojího občanství, představuje výraznou překážku pro politickou participaci imigrantů. V období mezi březnem 2011 a březnem 2012 se začalo pracovat na reformě; ministerstvo vnitra v lednu 2012 předložilo návrh zákona o státním občanství, který umožňuje dvojí občanství111. Někteří zástupci nevládních organizací, například Pavel Čižinský z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, však návrh kritizovali, jelikož zpřísňuje podmínky pro získání občanství 112. Ve vztahu k muslimské komunitě se nevyskytují žádná zvláštní diskriminační opatření, která by omezovala jejich politickou participaci. Muslimští imigranti podléhají obecné právní úpravě regulující získání státního občanství a požadovanou délku pobytu podmiňující zisk aktivního a pasivního volebního práva. Pokud tyto podmínky splní, neexistují žádné další překážky, které by muslimům zabraňovaly vykonávat politickou funkci či na ni kandidovat. Ve sledovaném období se objevilo několik ojedinělých případů veřejného očerňování regionálních politiků z důvodu jejich muslimského vyznání (komentáře v médiích, články na blogu, atd.); v mainstreamových médiích si ale tyto slovní útoky nezískaly příliš pozornosti a nestaly se tématem celospolečenské politické debaty113. V České republice nepůsobí žádná muslimská politická strana.
110
Občané EU mají právo volit a být voleni v místních volbách a do Evropského parlamentu; více např. Redlová, Pavla, ed, Studie východiska migračních politik, politická a občanská participace imigrantů v České republice, http://www.konsorcium-nno.cz/dokumenty-ke-stazeni.html, navštíveno 21. srpna 2012. 111 EKLEP, Knihovna připravované legislativy, http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf?pid=KORN8L9AXEEV, navštíveno 9. srpna 2012. 112 Jiřička, Jan, 2012, ‘Češi budou moci mít dvojí občanství. Když získají cizí, neztratí české‘, iDNES.cz, 19. února 2012, http://zpravy.idnes.cz/cesi-budou-moci-ziskat-dvoji-obcanstvi-dyz/domaci.aspx?c=A120213_143330_domaci_jj, navštíveno 11. srpna 2012. 113 Příkladem může být pomlouvačná internetová diskuse a malá demonstrace před nemocnicí v Mladé Boleslavi, kde protestující drželi xenofobní plakáty proti Raduanu Nwelatimu, primátorovi města (původně ortopedovi), jenž je syrského původu. O demonstraci informovaly místní noviny (zpravodaj), které jsou údajně ovládány Nwelatiho politickými oponenty. Víz např. Klapalová, M. 2011. ‘Rathův magazín vyzývá primátora Boleslavi, ať se vrátí zpět do Sýrie‘, iDnes.cz, 8. července, http://praha.idnes.cz/rathuv-magazin-vyzyva-primatora-boleslavi-at-se-vrati-zpet-dosyrie-1id-/praha-zpravy.aspx?c=A110708_1615120_praha-zpravy_ab, navštíveno 9. srpna 2012. Další incident se týkal sporu ohledně údajného muslimského vyznání místopředsedy strany Suverenita Libora Matouše. Podstatou kauzy byl fakt, že Matouš – údajně bývalý muslim (což on sám popírá) – kandidoval za populistickou stranu Suverenita, jež je známa svými islamofobními postoji. Více k mediálnímu pokrytí tohoto sporu v kapitole 6.7.
27
6.6.2 Pozitivní vývoj či opatření přijatá pro boj s problémy v oblasti politické participace V oblasti podpory politické participace zranitelných skupin došlo jen k mírnému významnému pokroku. O zlepšení postavení sociálně vyloučených skupin v České republice (především Romů) se snaží Strana rovných příležitostí, jež byla založena v lednu 2012 a lze ji považovat za aktivní pokus Romů o politickou angažovanost114. Obecně se v programech českých politických stran otázky řešení problému rasové diskriminace příliš nevyskytují. Jedinou stranou, která se tímto tématem hlouběji zabývá a reprezentanty menšin zařazuje na své kandidátní listiny, je neparlamentní Strana zelených 115, která zařazuje reprezentanty. U ostatních parlamentních stran nejsou podobné snahy vidět. Politická angažovanost imigrantů nepředstavovala ve sledovaném období výrazné téma, s výjimkou problematiky dvojího občanství (viz kapitola 6.1.). Vláda za účelem podpory politické participace zranitelných skupin ustanovila několik poradních orgánů116, mezi něž patří i Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. V lednu 2012 došlo k rozšíření její působnosti o schvalování návrhu dotací ze státního rozpočtu z rozpočtové kapitoly Úřadu vlády ČR117.
114
Kopecký, Josef, 2012, ‘Romové to zkoušejí s vlastní stranou. I my jsme Češi, říká její šéf‘, iDNES.cz, 20. ledna, http://zpravy.idnes.cz/romove-to-zkouseji-s-vlastni-stranou-i-my-jsme-cesirika-jeji-sef-pxh-/domaci.aspx?c=A120120_143716_domaci_kop, navštíveno 19. srpna 2012. 115 Strana zelených, Program pro Romy, http://www.zeleni.cz/program-strany-zelenych-pro/romy/, navštíveno 4. srpna 2012. 116 Relevantními poradními orgány jsou: Rada vlády pro lidská práva, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, Rada vlády pro národnostní menšiny, Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, Zmocněnkyně vlády pro lidská práva. 117 Vláda ČR, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, http://www.vlada.cz/cz/pracovni-aporadni-organy-vlady/zalezitosti-romske-komunity/uvod-5779/, navštíveno 6. srpna 2012.
28
6.7 Rasismus a související diskriminace v médiích 6.7.1 Projevy rasismu a související diskriminace v médiích včetně internetu Rasismus a diskriminace v médiích představují vysoce problematickou otázku. František Kostlán z ROMEA, o. s. provedl ve sledovaném období rozsáhlou analýzu vykreslování romské menšiny v hlavních českých médiích 118. Tato analýza ukázala, že při podávání zpráv týkajících se Romů jsou porušovány základní žurnalistické zásady. Bulvární tisk a soukromá média někdy úmyslně vyhledávají případy, v nichž figurují romští pachatelé119, a přispívají tak k šíření veřejného vnímání Romů jako kriminálníků. Zprávy také typicky opomíjejí zprostředkovávat názory představitelů romské komunity, která tak nemá možnost se proti stigmatizaci bránit. Ukazuje se, že vyobrazení Romů v médiích se v porovnání s předchozími lety zhoršilo, a média často obětují novinářskou etiku za titulky nabízející senzaci. To vede k nárůstu počtu vykonstruovaných zpráv o trestných činech spáchaných Romy, jako jsou články o znásilnění mladých žen, útocích na pošťačky a krádežích ve Varnsdorfu (podle tiskového mluvčí děčínské policie Vojtěcha Haňky byly všechny tyto případy smyšlené120). Média také obecně romskou komunitu ztotožňují s konceptem „nepřizpůsobivých“, což má pejorativní význam a vede to k všeobecnému negativnímu vnímání Romů. Podle výzkumu médií, který provedla Romea.cz, bylo slovo „nepřizpůsobivý“ použito v 8 %121 textů a zpráv o Romech (podle dat z ledna 2012)122. Co se týče muslimské komunity, široké medializace se dostalo plánované výstavbě měšit v Brně a Hradci Králové123. Kromě regionálních aktivit se 118
Kostlán, František, Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to do velké míry média – díl I až IV., http://www.romea.cz/cz/publicistika/komentare/podle-pruzkumu-nemaji-cesi-radiromy-mohou-za-to-do-velke-miry-media-dil-i, navštíveno 16. srpna 2012. 119 Např. bulvární deník Blesk, Divoký sever: Opilí Romové ničili hospody, http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/159642/divoky-sever-opili-romove-nicilihospody.html, navštíveno 16. srpna 2012, nebo zpráva TV NOVA, Romové opět zaútočili! Tentokrát se rvali s policisty!, http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/lide-zautocili-na-policisty-chteliosvobodit-zadrzeneho-kluka.html, navštíveno 16. srpna 2012. 120 Kostlán, František, Břeclavská lež není prvním vymyšleným případem, který rozvířil nenávist proti Romům, http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/breclavska-lez-neni-prvnimpripadem-ktery-rozviril-nenavist-proti-romum, navštíveno 16. srpna 2012. 121 Jüptner, Jan, Mediální obraz Romů v ČR aneb Síla slova, http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/medialni-obraz-romu-v-cr-aneb-sila-slova, navštíveno 16. srpna 2012. 122 Viz např. zprávu České televize, Zátah proti nepřizpůsobivým narazil na možné záškoláky a nepřihlášeného psa, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/161097-zatah-protineprizpusobivym-narazil-na-mozne-zaskolaky-a-neprihlaseneho-psa/, navštíveno 16. srpna 2012. 123 Kampaň proti těmto plánům vedla iniciativa zvaná AntiMešita, podporovaná mimo jiné krajskými představiteli KDU-ČSL. Viz např. Šnídl, V. 2011, 'Desátek proti mešitám', Ekonom, 18. srpna, http://ekonom.ihned.cz/c1-52602440-desatek-proti-mesitam, navštíveno 17. července 2012. Média taktéž informovala o několika debatách mezi podporovateli a odpůrci mešit, které byly v obou městech uspořádány. Viz Bednář, P.2012, ‘Na univerzitě se sešli odpůrci i obhájci
29
příležitostně objevily také zprávy o negativních veřejných prohlášeních proti islámu a muslimům ze strany politiků na celostátní úrovni, jako např. prezidentského kandidáta Miloše Zemana124. Během sledovaného období byl mediálně aktivní také dřívější aktivní člen muslimské obce, nyní hlasitý kritik muslimů v České republice Lukáš Lhoťan, jenž poukazoval na údajnou radikalizaci muslimské komunity125. Média dále informovala o kauze týkající se údajného muslimského vyznání Libora Matouše, místopředsedy strany Suverenita126. Pro obecný přehled týkající se prezentace muslimů v českých médiích viz kapitolu 5.3. 6.7.2 Pozitivní vývoj či opatření přijatá pro boj s problémy v oblasti médií ROMEA, o.s. se dlouhodobě věnuje tématu informování o Romech v médiích. Server Romea.cz je zaměřen na zprostředkování informací pocházejících zevnitř romské komunity (v průměru má 2 500 návštěvníku denně) a na vzdělávání ohledně mediálního obrazu Romů127.
islámu, v diskuzi to vřelo’, iDnes.cz, 8. března,http://hradec.idnes.cz/na-univerzite-se-sesliodpurci-i-obhajci-islamu-v-diskusi-to-vrelo-1c8-/hradeczpravy.aspx?c=A120308_1745021_hradec-zpravy_kol, navštíveno 7. srpna 2012. 124 Zeman uvedl, že “[umírněný] muslim je contradictio in adjecto, tedy protimluv, stejně jako contradictio in adjecto je umírněný nacista” a nazval islám “anticivilizací” (kvůli jeho postoji k ženám), která je financována “dílem z prodeje ropy, dílem z prodeje drog”. Brandejská, A. 2011,‘Islám je anticivilizace kvůli vztahu k ženám, trvá na svém Zeman’, iDnes.cz, 7. července, http://zpravy.idnes.cz/islam-je-anticivilizace-kvuli-vztahu-k-zenam-trva-na-svem-zeman-psp/domaci.aspx?c=A110707_154449_domaci_abr, navštíveno 7. srpna 2012; Buchert, V. 2011, 'Umírněný muslim je stejný protimluv jako umírněný nacista, tvrdí expremiér Zeman', Reflex, 3. srpna, http://www.reflex.cz/clanek/politika/42738/umirneny-muslim-je-stejny-protimluv-jakoumirneny-nacista-tvrdi-expremier-zeman.html, navštíveno 18. července 2012. 125 Viz např. Lhoťan, Lukáš, Islámisté: „Demokracii využijeme, ale chceme ji zrušit“, http://lukaslhotan.blog.idnes.cz/c/181797/Islamiste-Demokracii-vyuzijeme-ale-chceme-jizrusit.html, navštíveno 9. srpna 2012; Lhoťan, Lukáš, Korán povoluje bití žen, zakážeme ho?, http://lukaslhotan.blog.idnes.cz/c/194006/Koran-povoluje-biti-zen-zakazeme-ho.html, navštíveno 8. srpna 2012. 126 Mediaoislámu, Kauza: muslim kandiduje na starostu v brněnské městské části, http://mediaoislamu.cz/tema/kauza-muslim-kandiduje-na-starostu-v-brnenske-mestske-casti/, navštíveno 7. srpna 2012. 127 Většinou práce Františka Kostlána, jeho texty na Romea.cz, František Kostlán, http://www.romea.cz/cz/autori/frantisek-kostlan, navštíveno 14. srpna 2012.
30
6.8 Rasismus a související diskriminace v oblasti trestní spravedlnosti 6.8.1 Kontrola a etnické profilování Za sledované období nejsou k dispozici žádné statistiky týkající se etnického profilování128 v České republice. Nejaktuálnější statistiky týkající se této problematiky pocházejí ze Zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2010, která se zaměřila výhradně na Romy129. 6.8.2 Rasisticky motivované násilí a trestná činnost V roce 2011 došlo ze strany extremistických pravicových stran a hnutí130 k oživení protiromských nálad v České republice a jejich zneužití pro svůj prospěch. Krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) 131 se angažovala v protestech proti sociálně vyloučeným, především proti Romům. Největší projevy protiromských nálad se objevily ve Šluknovském výběžku, především pak ve městech Varnsdorf, Rumburk, Nový Bor a Šluknov, kde se konala řada demonstrací a protestů. Protesty byly nejčastěji organizovány místním většinovým obyvatelstvem, nicméně zástupci DSSS se těchto protestů často účastnili a snažili se eskalovat nenávist vůči Romům132. 128
Nadace otevřené společnosti definuje ”etnické profilování” jako ”používání generalizací založených na etnicitě, rase, národním původu nebo náboženském přesvědčení – než na objektivních důkazech týkajících se individuálního jednání – jako základ pro vynucování práva a/nebo vyšetřovacích závěrů o tom, kdo byl nebo může být součástí kriminálního jednání”. Open Society Justice Iniciative, 'Ethnic Profiling, May 2011', 'A Background Paper for the Working Party on Terrorism, June 1 2011', s. 2, http://www.opensocietyfoundations.org/sites/default/files/ethnicprofiling-background-paper-for-the-working-party-on-terrorism-20110601.pdf, navštíveno 7. srpna 2012. 129 Romští respondenti byli tázáni, zda pociťovali etnické profilování, když byli zastaveni policií za účelem kontroly. 18 % respondentů odpovědělo, že ano, 16 % odpovědělo záporně a zbytek dotazovaných nebyl v posledních dvanácti měsících zastaven policií. Ministerstvo vnitra, Etnické profilování v Evropské unii, Výzkum ve službách policejní praxe, www.mvcr.cz/soubor/1-2011prilmens-pdf.aspx, navštíveno 6. srpna 2012. 130 Neexistuje jednotná definice extremismu. Podle Ministerstva vnitra extremismus znamená vyznávání extrémních názorů, které jsou protiprávní, netolerantní a jsou namířeny proti základním ústavním a demokratickým principům, např. ochraně menšin, lidským právům, suverenitě státu atd. Ministerstvo vnitra, Vysvětlení pojmů extremismu, xenofobie, rasismu, rasové diskriminace, rasového násilí, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/souteze/2006/sod/extremismus/1_pojmy.pdf, navštíveno 11. srpna 2012; Policie České republiky, Co je extremismus?, http://www.policie.cz/clanek/prevence-informace-o-extremismu-co-je-extremismus.aspx, navštíveno 11. srpna 2012. 131 DSSS je nástupkyní DS (Dělnická strana), která byla rozpuštěna Nejvyšším správním soudem v únoru 2010. Nejvyšší správní soud, NSS rozpustil Dělnickou stranu, http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=art&art_id=427, navštíveno 8. srpna 2012. 132 Ministerstvo vnitra, 2012, ‘Zpráva o extremismu a projevech rasismu a xenofobie na území České republiky v roce 2011’, ‘Vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu pro rok 2011 a Koncepce boje proti extremismu pro rok 2012’, s. 11-12, http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-
31
Státní orgány připisovaly zhoršení situace ve Šluknovském dlouhodobému a neřešenému sociálnímu vyloučení určitých skupin; migraci sociálně vyloučených do již problematických oblastí (počet výrazně zvýšil)133; zvýšení kriminality134; a vysoké nezaměstnanosti oblastech následkem ekonomické krize.
výběžku zvýšené ghett se v těchto
Vyhrocení protiromských nálad bylo přímo způsobeno dvěma násilnými incidenty, kterých se dle obvinění dopustily skupiny Romů v Novém Boru and Rumburku135. Po nich následovalo dalších osm menších incidentů. Agentura EU pro základní práva uvedla, že během demonstrace v Rumburku v srpnu 2011 docházelo k ničení majetku Romů. Během protiromských protestů ve Varnsdorfu v září 2011 byla jedna z účastnic protestu obviněna z trestného činu popírání genocidy. Obviněná měla na sobě tričko s nápisem: “Oživte Hitlera! Zbavte se špíny! Romové do plynových komor!”136. Demonstrace proti romské populaci se konaly také v Krupce (9. dubna 2011), v Brně137 (1. května 2011), v Přerově (25. června 2011) a dalších problematických oblastech České republiky, jako jsou Havířov, Černý Most v Praze, Rotava a Vimperk a další místa.
extremismu.aspx, navštíveno 6. srpna 2012; Brunner, F. 2011, 'Anti-Roma Protests Turn Violent in the Czech Republic', Spiegel, 16. září, http://www.spiegel.de/international/europe/wave-ofhate-anti-roma-protests-turn-violent-in-the-czech-republic-a-786495.html, navštíveno 6. srpna 2012. 133 Analýza migrace ve šluknovské oblasti ukazuje, že migrace byla především vnitroregionálního charakteru (61,6 %), přičemž 153 sociálně zranitelných osob migrovalo do regionu a 174 takových osob migrovalo z něj. Analýza dospěla k závěru, že migrace byla jedním z důvodů, které vedly k problémům v regionu, avšak nikoli tak důležitým, jak informovala média. Kafková, Jiřina., a Sokačová, Linda, a Szénássy, Edit, Analýza migračních trendů na Šluknovsku (Varnsdorf, Rumburk, Jiříkov, Krásná Lípa a Šluknov), http://www.socialnizaclenovani.cz/vyzkum-na-sluknovsku-chudi-lide-migruji-predevsim-v-ramci-regionu-ten-vyraznechudne, navštíveno 5. srpna 2012. 134 Podle zprávy ministerstva vnitra bylo mezi 1. lednem a srpnem 2011 zjištěno v oblasti Šluknovského výběžku spáchání 3 282 trestných činů, což je o 435 více, než tomu bylo ve stejném období v minulém roce. Největší nárůst byl zaznamenán u majetkových trestných činů, krádeží a loupeží. Romové byli většinovým obyvatelstvem často téměř automaticky považováni za pachatele. Objevilo se i několik případů nepravdivých obvinění. Ministerstvo vnitra, Události ve Šluknovském výběžku, s. 3, http://www.mvcr.cz/clanek/problematika-socialne-vyloucenychlokalit.aspx, navštíveno 5. srpna 2012; Kafková, J., et al, s. 3. 135 Dne 7. srpna 2011 údajně skupina Romů zaútočila na zákazníky místního baru v Novém Boru a dne 21. srpna 2011 jiná skupina Romů údajně zaútočila na šest osob v Rumburku. Ministerstvo vnitra, Události ve Šluknovském výběžku, s. 6, http://www.mvcr.cz/clanek/problematika-socialnevyloucenych-lokalit.aspx, navštíveno 5. srpna 2012. 136 Agentura Evropské unie pro základní práva, Annual Report 2011. Fundamental rights: challenges and achievements in 2011, s. 156, http://fra.europa.eu/fraWebsite/attachments/FRA2012_Annual-Report-2011_EN.pdf, navštíveno 8. srpna 2012. 137 Protest v Brně byl blokován protidemonstrací nazvanou “Brno blokuje”, které se zúčastnili zástupci občanských sdružení, romské komunity i jiných národních menšin i veřejnost.
32
Vláda a místní samospráva čelily ze strany většinového obyvatelstva 138 a zástupců občanské společnosti kritice za neadekvátní reakci na situaci v oblasti Šluknovského výběžku139. Občanská sdružení140 a státní orgány141 také kritizovaly média za způsob, jakým o událostech informovala. Ministerstvo vnitra přijalo za účelem řešení situace ve Šluknovském výběžku několik opatření. Během protestů operovaly tzv. “antikonfliktní týmy” 142 a do nejvíce problematických oblastí byly rozmístěny speciální jednotky z Prahy, Brna a Ostravy, aby zde dlouhodobě udržovaly veřejný pořádek143. Počet trestných činů s extremistickým podtextem144 (včetně rasově motivovaných trestných činů) se ve vztahu k celkovém počtu zjištěných trestných činů v České republice za rok 2011 nezvýšil (dosáhl podílu 0,08 %145). Celkem se jednalo o 238 trestných činů, přičemž rasový motiv byl shledán u 209 z nich146. Počet 138
Podle průzkumu veřejného mínění týkajícího se situace ve Šluknovském výběžku ohodnotilo provedené policejní akce pozitivně 51 % respondentů a 43 % respondentů se vyjádřilo pozitivně ohledně reakce místní samosprávy. Na druhou stranu, reakce vlády a starostů města byly většinou vnímány negativně. Sociologický ústav Akademie věd, Názory české veřejnosti na situaci ve Šluknovském výběžku, s. 2, www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101199s_ob111109.pdf, navštíveno 6. srpna 2012. 139 Evropské centrum pro práva Romů, Parallel Report by the European Roma Rights centre to the Committee on the Elimination of Racial Discrimination on the Czech Republic for Its Consideration at the 79th Session, http://www.errc.org/cms/upload/file/czech-republic-cerdsubmission-22-july-2011.pdf, navštíveno 9. srpna 2012; Amnesty International, Tisková zpráva k výroční zprávě o stavu lidských práv za rok 2011, http://www.amnesty.cz/news/article.php?id=701, navštíveno 6. srpna 2012. 140 Romea.cz, Bitka, která rozpoutala nepokoje na severu, se odehrála jinak. Média informovala nepravdivě, http://www.romea.cz/cz/zpravy/bitka-ktera-rozpoutala-nepokoje-na-severu-seodehrala-jinak-media-informovala-nepravdive, navštíveno 8. srpna 2012; Romea.cz, Šluknovsko: Asi osm případů trestné činnosti bylo vymyšleno. Fámy zvyšují nenávist vůči Romům, http://www.romea.cz/cz/zpravy/sluknovsko-asi-osm-pripadu-trestne-cinnosti-bylo-vymyslenofamy-zvysuji-nenavist-vuci-romum, navštíveno 8. srpna 2012. 141 Policie označila mediální zprávy jako “tendenční a vyhraněné”. Ministerstvo vnitra, Události ve Šluknovském výběžku, s. 6, http://www.mvcr.cz/clanek/problematika-socialne-vyloucenychlokalit.aspx, navštíveno 5. srpna 2012. 142 Antikonfliktní týmy se snaží předcházet násilí a vyjednávat s oběma stranami za účelem stanovení určitých pravidel, která by se měla během demonstrací dodržovat. Ministerstvo vnitra, Události ve Šluknovském výběžku, s. 7, http://www.mvcr.cz/clanek/problematika-socialnevyloucenych-lokalit.aspx, navštíveno 5. srpna 2012. 143 Ibid., s. 8 – 7, 15. 144 Trestné činy s extremistickým podtextem jsou takové trestné činy, které jsou motivovány extrémními ideologickými postoji pachatele. Tyto trestné činy mohou být nazývány také jako trestné činy motivované rasovou, národnostní či jinou sociální nesnášenlivostí a jsou součástí obecnější kategorie tzv. trestných činů z nenávisti. Policie České republiky, Co je extremismus?, http://www.policie.cz/clanek/prevence-informace-o-extremismu-co-je-extremismus.aspx, navštíveno 11. srpna 2012. 145 V roce 2011 bylo zjištěno 238 trestných činů s extremistickým podtextem a za tyto činy bylo stíháno 246 osob. Ministerstvo vnitra, 2012, ‘Zpráva o extremismu a projevech rasismu a xenofobie na území České republiky v roce 2011’, ‘Vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu pro rok 2011 a Koncepce boje proti extremismu pro rok 2012’, s. 21, 89,http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-protiextremismu.aspx, navštíveno 6. srpna 2012. 146 Ibid., str. 89 – 92.
33
trestných činů namířených proti Romům se však v roce 2011 zvýšil. Mezi nejzávažnější rasově motivované trestné činy spáchané v roce 2011 patřily žhářské útoky proti romským rodinám v Býchorech (10. července 2011) a Krtech (10. srpna 2011), které byly inspirovány sérií obdobných útoků, k nimž došlo v minulých letech147. Většina pachatelů rasově motivovaných trestných činů měla nízké vzdělání (66,7 % pachatelů byli absolventi základních škol s výučním listem nebo bez kvalifikace) a věk velké části pachatelů se pohyboval mezi 21 až 29 roky (44 %). Pachateli rasově motivovaných trestných činů jsou z 93,7 % muži, 44,8 % jsou recidivisté a 3,6 % jsou cizinci148. Rasově motivované trestné činy a tresty za tyto činy jsou vymezeny v trestním zákoníku (č. 40/2009 Sb.) a průběh trestního řízení je upraven v trestním řádu (č. 140/1961 Sb.). Co se týče úspěšnosti vyšetřování a stíhání trestných činů s extremistickým podtextem, bylo objasněno 157 z celkového počtu 238 těchto trestných činů zjištěných v roce 2011149. Nebyly zaznamenány případy, kdy by muslimové byli z důvodu svého náboženského přesvědčení terčem útoků proti fyzické integritě 150. Ministerstvo vnitra označuje protiislámské aktivity v České republice za svou povahou spíše ”’intelektuální’ odpor”151. 6.8.3 Nenávistné projevy (hate speech) Romové jsou častými obětmi nenávistných projevů (tzv. hate speech). Pachatele těchto činů lze rozdělit do dvou skupin – pravicoví extremisté, kteří se snaží podnítit nenávist vůči Romům jako součást svého politického programu, a autoři nepolitických nenávistných projevů (jejich jednání obvykle není kvalifikováno jako 147
Mareš, Miroslav et al, České militantní neonacistické hnutí, Analýza pro Ministerstvo vnitra České republiky – Odbor bezpečností politiky,http://www.mvcr.cz/soubor/ceske-militantnineonacisticke-hnuti-aktualni-trendy-pdf.aspx , navštíveno 14. srpna 2012. 148 Ministerstvo vnitra, 2012, ‘Zpráva o extremismu a projevech rasismu a xenofobie na území České republiky v roce 2011’, ‘Vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu pro rok 2011 a Koncepce boje proti extremismu pro rok 2012’, s. 95-99, http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-protiextremismu.aspx, navštíveno 6. srpna 2012. 149 Ibid, s. 89-90; Paralelní zpráva Evropského centra pro práva Romů podaná Výboru pro eliminaci rasové diskriminace o České republice uvedla, že “podle monitorování reakce státu na protiromské násilí bylo zjištěno, že jen ve čtyřech ze 14 zjištěných případů, o nichž informovala média, nebylo trestní stíhání odloženo, přičemž pouze ve dvou případech soud potvrdil rasový motiv“. Evropské centrum pro práva Romů, Parallel Report by the European Roma Rights centre to the Committee on the Elimination of Racial Discrimination on the Czech Republic for Its Consideration at the 79th Session, http://www.errc.org/cms/upload/file/czech-republic-cerdsubmission-22-july-2011.pdf, navštíveno 9. srpna 2012. 150 V minulosti byly zaznamenány ojedinělé případy, kdy byly poničeny zdi mešit hanlivými symboly. Ve sledovaném období ale žádné takové incidenty nenastaly. 151 Ministerstvo vnitra, Extremismus. Souhrnná situační zpráva. 3. čtvrtletí roku 2011, www.mvcr.cz/soubor/zprava-extremismus-3q-pdf.aspx, navštíveno 12. července 2012.
34
trestný čin). Nepolitické nenávistné projevy jsou kombinací lží a polopravd, které šíří (často ve formě falešné zprávy) protiromské nálady ve společnosti 152. Druhá skupina pachatelů je převážně popsána v kapitole Rasismus a související diskriminace v médiích (kapitola 6.7.). Nenávistné projevy jsou zakázány dle trestního zákoníku, jenž vytváří právní rámec, která policii umožňuje stíhat především pravicový extremismus a pachatele nenávistných projevů. Během sledovaného období se řada těchto trestních stíhání vedla proti neonacistům. Podle statistik Ministerstva vnitra bylo zjištěno 144 případů nenávistných projevů, z čehož 95 případů bylo objasněno a bylo zatčeno 152 pachatelů (údaje za rok 2011)153. Podle statistik policie bylo 35 trestných činů spočívajících v nenávistném projevu spácháno proti Romům 154. Jako nenávistný projev byly rovněž kvalifikovány některé výroky islamofobních politiků. Proti prezidentskému kandidátovi Miloši Zemanovi bylo kvůli jeho hanlivým protiislámským výrokům podáno v červenci 2011 trestní oznámení155. Byly rovněž zaznamenány některé trestné činy, které pod tradiční koncepci nenávistných projevů nespadají. V těchto případech tedy státní orgány zřejmě přijaly extenzivní výklad právních norem, jež se týkají nenávistných projevů156. Například Patrik Vondrák a Micheala Dupová, stejně jako další vysoce postavené osobnosti z české neonacistické scény, byli obviněni z vylepování nálepek s logem Národního odporu (NO) a z organizace nepovoleného pochodu157, přičemž obvinění z výlepu nálepek s logem NO je příkladem širokého výkladu právní úpravy zákazu nenávistných projevů. Boj proti rasismu a diskriminaci v oblasti nenávistných projevů je v České republice zaměřen téměř výlučně na neonacismus a pravicový extremismus158. Ústavní soud potvrdil svým nálezem ze dne 28.listopadu 2011 ústavnost trestního stíhání nenávistných projevů (v kontextu svobody projevu)159. 152
Seznam českých nejpopulárnějších falešných zpráv je dostupný na HOAX.cz, Databáze, http://hoax.cz/hoax/databaze/, navštíveno 20. srpna 2012. 153 Ministerstvo vnitra, Extremismus. Souhrnná situační zpráva. 4. čtvrtletí roku 2011, s. 13, http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby-337414.aspx?q=Y2hudW09NA%3D%3D, navštíveno 9. srpna 2012. 154 Ministerstvo vnitra, Trestné činy motivované nenávistí proti Romům v ČR v roce 2011,www.mvcr.cz/soubor/romove-xlsx.aspx, navštíveno 9. srpna 2012. 155 Vaše věc, Miloš Zeman: Trestní oznámení za jeho xenofobní výroky. http://www.vasevec.cz/clanky/milos-zeman-trestni-oznameni-za-jeho-xenofobni-vyroky, navštíveno 9. srpna 2012. Více informací o Zemanových výrocích viz kapitola 6.7. 156 Více informací o tradičním konceptu nenávistných projevů viz Weber, Anne, Manual on Hate Speech, (Strasbourg: Council of Europe Publishing, 2009), s. 3. 157 Ministerstvo vnitra, Projevy extremismu na internetu, http://www.mvcr.cz/clanek/projevyextremismu-na-internetu.aspx, navštíveno 9. srpna 2012. 158 Podle výroční analýzy Bezpečnostní informační služby z prvního čtvrtletí roku 2012 není extremismus reálnou hrozbou. Bezpečnostní informační služba, Informace BIS o vývoji na extremistické scéně v 1. čtvrtletí roku 2012,http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby337414.aspx?q=Y2hudW09NA%3D%3D, navštíveno 9. srpna 2012.
35
6.8.4 Boj proti terorismu V průběhu sledovaného období nenastaly na poli boje proti terorismu v České republice žádné významné změny. Strategie boje proti terorismu na léta 2010 – 2012160 je stále v platnosti, avšak neexistují žádné zprávy hodnotící její implemetnaci v praxi. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby pro rok 2011 doposud nebyla publikována. Otázky boje proti terorismu ve vztahu k muslimům žijícím v České republice jsou rozebrány v kapitole 5.4. 6.8.5 Pozitivní vývoj či opatření přijatá pro boj s problémy v oblasti trestní spravedlnosti V září 2011 vláda přijala Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-2015. Identifikovala v ní nejzávažnější problémy, které jsou spojené se sociálně vyloučenými lokalitami, jejich důvody161 a navrhla seznam opatření162 za účelem řešení situace. Procedura sběru dat se ve srovnání s minulým rokem nijak výrazně nezměnila. Jedinou pozitivní změnou v tomto ohledu je, že v roce 2011 se poprvé začaly rasově motivované trestné činy namířené proti Romům monitorovat odděleně od ostatních rasově motivovaných trestných činů163. Podpora obětem trestných činů z nenávisti je v České republice většinou poskytována občanskými sdruženími (In IUSTITIA, ROMEA, o.s., Bílý kruh bezpečí, Pro bono aliance, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, atd.), která nabízí širokou škálu obvykle neplacených právních služeb (právní poradenství, příprava žalob, zastupování v soudním řízení atd.). Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-2015 navíc stanoví, že by mělo být uzákoněno poskytování bezplatné právní pomoci pro oběti trestných činů z nenávisti v sociálně vyloučených lokalitách164. Islamofobie je v České republice problémem relativně malého významu (viz kapitolu 5). Z toho důvodu nebyla ze strany vlády ani nevládních organizací 159
Ústavní soud, Nález IV. ÚS 2011/10, http://www.concourt.cz/soubor/5998, navštíveno 9. srpna 2012. 160 Ministerstvo vnitra, Strategie boje proti terorismu na léta 2010 – 2012, http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-454055.aspx, navštíveno 10. srpna 2012. 161 Vyjmenované důvody zahrnují vysokou kriminalitu, chudobu, zadluženost, nezaměstnanost apod. Ibid., s. 8-10. 162 Strategie představila např. zřízení speciálních jednotek, jejichž úkolem by bylo řešení široce rozšířeného fenoménu úvěrových podvodů v sociálně vyloučených oblastech a ustanovení komunikačních pracovních skupin, které by operovaly ve městech se sociálně vyloučenými lokalitami, aby řešily problémy s bezpečností (pilotní projekt) atd. Ibid., s. 12-13. 163 Ministerstvo vnitra, 2012, ‘Zpráva o extremismu a projevech rasismu a xenofobie na území České republiky v roce 2011’, ‘Vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu pro rok 2011 a Koncepce boje proti extremismu pro rok 2012’, str. 89,http://www.mvcr.cz/clanek/extremismusvyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx, navštíveno 6. srpna 2012. 164 Vláda České republiky, Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-2015, s. 1415, www.aspcr.cz/sites/default/files/strategie-2011-2015_2.pdf, navštíveno 7. srpna 2012.
36
přijata žádná opatření, jejichž účelem by bylo zvýšit ochranu před projevy islamofobie či před útoky směřovanými proti muslimským komunitám.
37
7. Zhodnocení aktivit občanské společnosti a kritika zajištění základních práv a svobod V České republice působí poměrně velké množství nevládních organizací, které se zaměřují na boj proti diskriminaci a podporu integrace etnických menšin165. Nevládní organizace v roce 2011 kritizovaly českou vládu především za neřešenou segregaci romských dětí ve vzdělávání, nárůst extremismu a postavení cizinců166. Vzhledem k faktu, že rasová diskriminace je většinou namířena vůči Romům, specializuje se většina nevládních organizací právě na tuto menšinu. České předsednictví Dekádě romské inkluze 2005-2015, které započalo v červenci 2010 a skončilo v červnu 2011, poskytlo české společnosti jedinečnou příležitost seznámit se s informacemi o Romech a jejich situací. České předsednictví rozdělilo své priority do pěti kategorií – inkluzivní vzdělávání, životní situace a práva dětí, romské ženy, provádění integračních politik na lokální úrovni a obraz Romů v médiích. V této souvislosti jednotlivé země představily akční plány k naplnění cílů Dekády. Česká vláda přijala v prosinci 2009 Koncepci romské integrace na období 2010-2013.167 Opatření z ní vyplývající mají za cíl zlepšit postavení Romů a pomoci jim, aby se plně zapojili do kulturního, sociálního, ekonomického a politického života. V jejich provádění se však objevují závažné nedostatky. Koncepce například zavedla novou funkci romských poradců, avšak obecní úřady se zdráhají tyto pozice zavést, většinou s odkazem na omezené rozpočtové možnosti. Plán pro rok 2011 též zahrnoval spolupráci romských asistentů při sčítání lidu a podpoře genderové rovnoprávnosti v romské komunitě. Podle mínění vlády byly oba zmíněné cíle naplněny168. V březnu 2011 však členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny kritizovali neschopnost
165
Do Evropské sítě proti rasismu (ENAR) patří Český helsinský výbor, IQ Roma Servis, Romodrom, o.s., Sdružení pro integraci a migraci, Slovo 21, Vzájemné soužití a Z§vůle práva. Integrací cizinců se zabývá především Organizace pro pomoc uprchlíkům, Sdružení občanů zabývajících se emigranty, a InBáze Berkat o.s, existuje však i řada dalších nevládních organizací, které se těmto tématům věnují. 166 Tyto tři oblasti zdůraznila i Amnesty International ve své výroční zprávě o stavu lidských práv za rok 2011. Amnesty International, Rok 2011 v České republice z pohledu Amnesty International: bohatý na události, chudý na výsledky, http://www.amnesty.cz/z701/rok-2011-vceske-republice-z-pohledu-amnesty-international-bohaty-na-udalosti-chudy-na-vysledky, navštíveno 1. srpna 2012. 167 Vláda, Koncepce romské integrace na období 2010-2013, http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/koncepce-romske-integracena-obdobi-20102013-71187/, navštíveno 15. srpna 2012. 168 Vláda, Výroční zpráva o činnosti Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny za rok 2011, s. 23-26, http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/vyrocni-zprava-ocinnosti-rady-vlady-cr-pro-zalezitosti-romske-mensiny-za-rok-2011-96911/, navštíveno 15. srpna 2012.
38
vlády Koncepci romské integrace implementovat; její role tak dle jejich názoru zůstala pouze formální169. Ožehavým tématem se ve sledovaném období stal rasismus, k jehož projevům došlo v příhraničních oblastech. V září 2011 uveřejnil Český helsinský výbor komentář k implementaci doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI)170, ve kterém kritizoval současnou českou vládu za laxní přístup k provádění doporučení. Podle autorů komentáře nebylo prakticky žádné z doporučení doposud implementováno a v některých případech dokonce ani nezačala příprava, která by vedla k jejich budoucímu splnění171. Za jednu z nejvýznamnějších iniciativ lze označit tzv. šluknovskou výzvu, otevřený dopis reagující na rasistické aktivity v pohraničních oblastech a vyzývající k systematickému řešení situace v sociálně vyloučených oblastech. Výzvu iniciovala Nadace Michaela Kocába (bývalého ministra pro lidská práva a národnostní menšiny), která ji předala vládě v září 2011. Výzvu podepsalo mnoho nevládních organizací a jednotlivců 172. Evropské centrum pro práva Romů (European Roma Rights Centre, ERRC) a Amnesty International ČR navíc podpořili iniciativu Nenávist není řešením. V dopise z března 2012 vyzvali vládu k urychlenému zabránění projevů násilí a extremismu v příhraničních oblastech173. Organizace In IUSTITIA, La Strada a Bílý kruh bezpečí v únoru 2012 veřejně vystoupily s kritikou vládního návrhu zákona o obětech trestných činů174.
169
Romea.cz, Občanská část Rady vlády pro záležitosti romské menšiny tvrdě kritizuje činnost vlády, http://www.romea.cz/cz/zpravy/obcanska-cast-rady-vlady-pro-zalezitosti-romske-mensinytvrde-kritizuje-cinnost-vlady, navštíveno 15. srpna 2012. 170 Doporučení pro Českou republiku byla publikována v květnu 2012. Evropský výbor proti rasismu a diskriminaci, ECRI Conclusions on the implementation of the recommendations in respect of the Czech Republic subject to interim follow-up, http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/ecri/Country-by-country/Czech_Republic/CZE-IFU-IV-2012027-ENG.pdf, navštíveno 1. srpna 2012. 171 Valeš, F. – Šabatová, A., Komentáře k implementaci doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI), http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011092001, navštíveno 1. srpna 2012. 172 Podepsaly ji Amnesty International ČR, Český helsinský výbor, Open Society Fund Praha, ROMEA, o.s. a Vzájemné soužití, o.s. Český helsinský výbor, Výzva vládě k činnosti, http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011090901, navštíveno 1. srpna 2012. 173 Romea.cz, ERRC a Amnesty International žádají českou vládu, aby zamezila násilí páchanému na Romech, http://www.romea.cz/cz/zpravy/errc-a-amnesty-international-zadajiceskou-vladu-aby-zamezila-nasili-pachaneho-na-romech, navštíveno 1. srpna 2012. 174 Návrh zákona podle jejich názoru snižuje kvalitu služeb poskytovaných obětem trestných činů, neboť u těch, kteří poskytují právní poradenství, nevyžaduje právnické vzdělání. Romea.cz, Stanovisko neziskových organizací k návrhu zákona o obětech trestných činů, http://www.romea.cz/cz/zpravy/stanovisko-organizace-la-strada-k-navrhu-zakona-o-obetechtrestnych-cinu, navštíveno 15. srpna 2012.
39
7.1 Změny v postavení cizinců v roce 2011 Největší změna pro postavení cizinců je spojena s novelou zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999), účinnou od 1. ledna 2011. Novela převedla vyřizování agendy dlouhodobých pobytů cizinců z cizinecké policie na Odbor azylové a migrační politiky (OAMP) Ministerstva vnitra. Kvůli nedostatečné kapacitě pracovišť byl však OAMP trvale přetížen, což žadatelům značně komplikovalo jejich situaci. Přetížení je mimo jiné způsobeno povinností žadatele (kromě žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu) podat žádost osobně. Žadatelé o dlouhodobý a trvalý pobyt v zahraničí podávají žádosti prostřednictvím systému Visapoint. Zmíněná opatření mají zabránit tzv. obchodování s vízy, nicméně například veřejný ochránce práv oba požadavky velmi kritizoval, zpochybňujíc jejich zákonnost175. Problémy s kapacitou OAMP jsou od července 2011 dále umocněny povinností vydávat povolení k pobytu s biometrickými údaji (jak vyžaduje nařízení ES č. 2252/2004). Český helsinský výbor zastává názor, že současný systém není na administrativní požadavky stanovené novou právní úpravou připraven176. Na druhou stranu někteří odborníci vnímají změnu orgánu zodpovědného za agendu dlouhodobých pobytů pozitivně. Podle jejich názoru je celý proces pod taktovkou OAMP transparentnější, a to i přes dlouhou dobu řízení177. Dalším pozitivním krokem je, že cizinci mohou nově žádat ministerstvo vnitra o přezkum důvodů, na jejichž základě jim nebylo uděleno vízum. V létě 2011 předložilo ministerstvo vnitra návrh věcného záměru nového zákona upravujícího vstup a pobyt cizinců na území ČR. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR178 kritizovalo návrh za nevytyčení cílů české migrační politiky a principů, na kterých stojí, stejně jako za absenci analýzy současné situace, tedy zhodnocení pozitiv a negativ aktuálního cizineckého zákona179. 7.3 Závěry Nevládní organizace zaměřující se na práva menšin se ve sledovaném období zaměřily především na projevy rasismu v příhraničních oblastech. Z tohoto důvodu iniciovaly několik veřejných výzev, které žádaly vládu, aby zabránila rasistickým nepokojům a nenávistným pochodům. Nevládní organizace dále 175
Kancelář veřejného ochránce práv, Fungování systému Visapoint a přijímání žádostí o víza, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/STANOVISKA/Cizinci/2273-2011-PP-ZSO.pdf, navštíveno 15. srpna 2012. 176 Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v České republice za rok 2011, http://www.helcom.cz/dokumenty/ZLP_2011_CHV.pdf, s. 68, navštíveno 1. srpna 2012. 177 Program migrace, Rozhodování o pobytech cizinců v rukou ministerstva vnitra: bilance prvního roku, http://migration4media.net/2012/01/30/rozhodovani-o-pobytech-cizincu-v-rukouministerstva-vnitra-bilance-prvniho-roku/, navštíveno 1. srpna 2012. 178 Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR sdružuje osm nevládních organizací. 179 Pro podrobný rozbor problematických aspektů návrhu viz Migraceonline.cz, Připomínky Konsorcia nevládních organizací k návrhu věcného záměru nového cizineckého zákona, http://migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2310155, navštíveno 15. srpna 2012.
40
představily projekty orientované na vzdělávání romských dětí a spolupracovaly se státními orgány v řadě poradních orgánů. Jejich aktivita ovšem nemůže kompenzovat neochotu české vlády realizovat cíle z Koncepce romské integrace. Dalším problematickým bodem zůstala situace cizinců. Přestože cílem novely zákona o pobytu cizinců bylo zlepšení a zjednodušení řízení o pobytových otázkách, ve skutečnosti byl OAMP zavalen agendou, což cizincům způsobilo více komplikací. Navíc většina cizinců stále nemůže v České republice volit a někteří z nich nejsou součástí systému veřejného zdravotního pojištění.
41
8. Příklady dobré praxe Příklady dobré praxe nevládních organizací v oblasti zaměstnání Organizace ROMEA, o.s. provozuje webový portál Burza práce, který poskytuje především romským žadatelům asistenci při hledání práce či rekvalifikačního kurzu. Organizace IQ Roma Servis nabízí širokou škálu asistenčních služeb pro sociálně vyloučené klienty180. Příklady dobré praxe nevládních organizací v oblasti vzdělávání Systémová změna vzdělávacího systému není v brzké době pravděpodobná, vzhledem k deklarované snaze zainteresovaných subjektů (Ministerstvo školství, ředitelé speciálních škol a jejich učitelé, školní psychologové atd.) udržet status quo. Některé nevládní organizace proto představily menší projekty, jimiž demonstrují úspěšné příklady inkluzívního přístupu. Například Liga lidských práv přišla s projektem Férová škola, který odměňuje aktivity škol o začlenění žáků certifikátem Férové školy. Dále odborníci z Ligy lidských práv organizují semináře pro učitele a studenty, nabízejí poradenství a vyjadřují se k návrhům legislativy týkající se školství. Ve školním roce 2011 představila ROMEA, o.s. projekt Romský mentor, který podporuje integraci znevýhodněných dětí do vzdělávacího systému prostřednictvím volnočasových aktivit z oblasti umění a kultury181. Existují i další nevládní organizace, které ve své praxi systematicky pracují s dětmi, například IQ Roma Servis. Příklady dobré praxe nevládních organizací v oblasti bydlení IQ Roma Servis poskytuje byty pro rodiny s dětmi, které se ocitly ve složité sociální situaci. Nájemní smlouva je omezena na dobu šesti až 12 měsíců. Projekt též zahrnuje další pomoc a vzdělávací aktivity s cílem stabilizace situace v dané rodině182. Příklady dobré praxe nevládních organizací v oblasti zdravotnictví Liga lidských práv zajišťuje projekt Férová nemocnice, který informuje pacienty o jejich právech a šíří povědomí o lidskoprávních otázkách týkajících se zdravotní péče. 180
Např. doprovází klienta na pracovní pohovor. IQ Roma Servis, Centrum komunitní a terénní sociální práce, http://iqrs.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=77, navštíveno 17. července 2012. 181 Pozice mentorů jsou zastávány známými romskými osobnostmi. Romea.cz, Romský mentor – integrace prostřednictvím umění a kultury,http://www.romea.cz/cz/zpravy/romsky-mentorintegrace-prostrednictvim-umeni-a-kultury, navštíveno 15. srpna 2012. 182 IQ Roma Servis, Modelový byt s doprovodným sociálním programem,http://iqrs.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=213, navštíveno 28. července 2012.
42
Příklady dobré praxe nevládních organizací v oblasti přístupu ke zboží a službám IQ Roma Servis poskytuje svým sociálně vyloučeným klientům široké spektrum služeb, které zahrnují doprovázení klientů na pracovní pohovory, pomoc při žádání o bydlení apod.183 V roce 2011 také pracovníci IQ Roma Servisu asistovali při řešení problémů s insolvencí u celkem 617 klientů184. Příklady dobré praxe nevládních organizací v oblasti podpory politické participace Nevládní organizace Fórum 50 % aktivně hledá politiky, kteří chtějí podpořit rovnost žen a mužů. Díky jejímu úsilí vznikla Koalice za vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice. Příklady dobré praxe nevládních organizací v oblasti médií Parlamentní listy v únoru 2012 informovaly o romské straně, která byla údajně nedlouho po svém založení okradena svým vlastním pokladníkem185. Zprávu přejala většina českých médií (tn.cz a TV Nova186. Členové ROMEA, o.s. Patrik Banga a František Kostlán odhalili, že zpráva se nezakládá na pravdě a je smyšlená187. Příklady dobré praxe nevládních organizací v oblasti trestní spravedlnosti Některé nevládní organizace poskytují bezplatnou právní pomoc obětem zločinů z nenávisti. Příkladem je online Poradna Justýna, kterou provozuje In IUSTITIA.
183
IQ Roma Servis, Centrum komunitní a terénní sociální práce, http://iqrs.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=77, navštíveno 17. července 2012. 184 IQ Roma Servis, Jak probíhala práce v terénu v roce 2011, http://iqrs.cz/view.php?nazevclanku=jak-probihala-prace-v-terenu-v-roce2011&cisloclanku=2012080009, navštíveno 15. července 2012. 185 Prokůpek, Václav, Romové založili stranu a mají problém. Zmizel jim pokladník i s penězi, http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Romove-zalozili-stranu-a-uz-maji-problem-Zmizel-jimpokladnik-i-s-penezi-222538, navštíveno 9. srpen 2012. 186 Informace byla ze serveru tn.cz odstraněna. Odkazy na stránky tn.cz a další lze nalézt v Rožánek, Filip, Vítejte ve světě vymyšlených zpráv: jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem, http://www.mediar.cz/vitejte-ve-svete-vymyslenych-zprav-jak-to-skutecnebylo-s-romskou-stranou-a-uprchlym-pokladnikem/, navštíveno 13. srpna 2012. 187 Banga, Patrik, a Kostlán, František, Parlamentní listy vypustily zprávu o okradení Evropské romské strany. Je to kachna, kterou převzala média?, http://www.romea.cz/cz/zpravy/parlamentni-listy-vypustily-zpravu-o-okradeni-evropske-romskestrany-je-to-kachna-kterou-prevzala-media#.T0DVKd-CyJ0.facebook, navštíveno 16. srpna 2012.
43
9. Doporučení Zvláštní téma: islamofobie Otázce muslimů je ze strany vlády i nevládních organizací věnována pouze minimální pozornost. Přestože je muslimská komunita v České republice poměrně malá, čelí problémům jako nenávistné projevy (tzv. hate speech) či vytváření negativního obrazu v médiích. Vláda by měla této problematice věnovat větší pozornost a zajistit prostředky pro její řešení, aby se do budoucna zabránilo rozšíření potenciálně závažnějších a komplexnějších problémů. Zaměstnání Jako naprosto zásadní požadavek se jeví dostupnost právní pomoci obětem diskriminace na trhu práce. Zejména přijetí zákona o bezplatné právní pomoci poškozeným by napomohlo regulovat právní rámec aktivit pro bono a přispělo by ke zlepšení přístupu obětí diskriminace na pracovním trhu ke kvalifikovaným právním poradcům. Vzdělávání Dvojkolejnost vzdělávacího systému s nepoměrně vysokým počtem romských dětí navštěvujících školy s omezeným kurikulem zvyšuje nesnášenlivost mezi majoritou a romskou populací. Pouhé zpřísnění pravidel pro umisťování romských žáků do speciálních škol bohužel nemůže přinést významnou změnu, neboť ze zkušenosti základních škol navštěvovaných větším počtem romských dětí je patrné, že u nich dochází k odlivu „bílých“ dětí do jiných škol. Ke zlepšení vztahu mezi oběma komunitami je nutné přijmout odvážnější a neústupnější opatření – např. stanovit kvóty pro romské děti na základních školách. Kromě toho by měly být dílčí kroky jako zavedení „nultých stupňů“, vzdělávací asistenti či striktnější standardy pro umísťování dětí do speciálních škol, které byly představeny vládou, důkladněji aplikovány v praxi. Bydlení V oblasti bydlení je nezbytná změna současného systému. Česká republika stále postrádá strategii pro sociální bydlení pro chudé, což vyústilo v situaci, kdy vlastníci ubytoven, v nichž je řada těchto osob nucena žít, fakticky zneužívali státní doplatky na bydlení. Zdravotnictví Systém veřejného zdravotnictví nadále zůstává uzavřen pro některé skupiny cizinců. Je třeba rovněž věnovat větší pozornost sociálním dopadům prováděné reformy zdravotnictví. Ta může pro některé skupiny osob, zejména sociálně slabé, důchodce či postižené osoby, vést ke snížení dostupnosti zdravotní péče. Přístup ke zboží a službám Příslušníci romské komunity jsou často vnímáni jako nevítaní zákazníci. Problémem i nadále zůstává otázka cenové diskriminace, jejíž vyřešení je podmínkou zajištění rovného přístupu ke zboží a službám. 44
Trestní spravedlnost V této oblatsi je třeba řešit zejména otázky spojené s podněcováním rasově motivovaného násilí a problém nenávistných projevů na internetu. Média Aby došlo k omezení projevů rasismu a dalších forem diskriminace v médiích, je třeba zvýšit důraz na striktní dodržování zásad novinářské etiky. Nevládní organizace by měly své úsilí nadále zaměřovat na vyhledávání a vyvracení nepravdivých zpráv o trestné činnosti Romů. Pomocí vzdělávání a zvláštních kurzů pro novináře je třeba podporovat etický výkon této profese.
45
10. Závěr Rasismus a předsudky jsou v české společnosti stále hluboce zakořeněny. Největším problémem byly ve sledovaném období protiromské nálady, projevované zejména protiromskými protesty a demonstracemi. Nenávist vůči Romům nabrala na síle především v oblastech s vysokým počtem sociálně vyloučených komunit (jako například ve Šluknovském výběžku). Přestože jak veřejnost, tak média kritizovala státní orgány pro jejich nedostatečnou reakci na zmíněné problémy, je třeba zmínit, že určitá krátkodobá řešení (zapojení zvláštních policejních složek, antikonfliktních týmů apod.) byla poměrně úspěšná. Změna vnímání sociálně vyloučených komunit, zejména romské populace, stejně jako vymýcení předsudků a negativních postojů vůči těmto skupinám, musí být součástí dlouhodobého politického programu k řešení této otázky. Vláda v této souvislosti přijala několik dokumentů (např. Koncepci romské integrace 2010-2013 či Strategii boje proti sociálnímu vyloučení). Reálný dopad opatření navrhovaných těmito dokumenty lze však hodnotit až po uplynutí delšího časového období. Česká republika čelí mezinárodní kritice za nedostatečnou implementaci rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a další proti České republice, který odsoudil disproporčně vysoké zastoupení romských dětí ve školách s omezeným kurikulem. Koncept inkluzivního vzdělávání byl představen v roce 2010, ke zlepšení situace však zatím nedošlo. Je třeba vyzdvihnout významnou roli nevládních organizací, které se ve své činnosti zaměřují na boj proti rasismu a diskriminaci v různých oblastech života. Zapojení nevládních organizací do řešení problematických otázek obvykle alespoň částečně kompenzuje nedostatek aktivity státních orgánů (jedná se zejména o řešení problematiky bydlení v sociálně vyloučených lokalitách, bezplatnou právní pomoc pro sociálně slabé osoby či uvádění na pravou míru neobjektivních a tendenčních zpráv, které o Romech uvádějí média). Islamofobie je v České republice sice latentní, je však hluboce zakořeněna a promítá se do vnímání islámu a muslimů ze strany většinové společnosti. Otázka islamofobie nicméně ve sledovaném období nepatřila k významným sociálním a politickým problémům. Důvodem je, že muslimská komunita v České republice je poměrně malá a nečelí systémovým problémům jako vysoká míra nezaměstnanosti, sociální vyloučení či fyzické násilí páchané vůči muslimům. Problémy týkající se rasismu a diskriminace, kterým zde muslimové čelí, bývají většinou zastíněny událostmi, které se týkají romské menšiny.
46
Použité zdroje Agentura Evropské unie pro základní práva, Annual Report 2011, Fundamental rights: challenges and achievements in 2011, http://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/2211-FRA-2012_AnnualReport-2011_EN.pdf, navštíveno 14. července 2012. Agentura Evropské unie pro základní práva, The situation of Roma in 11 EU Member States. Survey results at a glance, http://fra.europa.eu/fraWebsite/attachments/FRA-2012-Roma-at-aglance_EN.pdf, navštíveno 12. srpna 2012. Agentura pro sociální začleňování, Co je sociální vyloučení, http://www.socialnizaclenovani.cz/co-je-socialni-vylouceni, navštíveno 12. srpna 2012. Agentura pro sociální začleňování, Tisková zpráva Agentury pro sociální začleňování z 3. února 2011, http://www.socialni-zaclenovani.cz/tiskova-zpravaagentura-prodlouzi-pusobeni-v-sesti-pilotnich-lokalitach-do-konce-roku-2012, navštíveno 18. července 2012. Agentura pro sociální začleňování, Tisková zpráva Agentury pro sociální začleňování z 30. ledna 2012, http://www.socialni-zaclenovani.cz/tiskova-zpravaagentura-pro-socialni-zaclenovani-ukonci-spolupraci-s-mestem-duchcov, navštíveno 18. července 2012. Agentura pro sociální začleňování, Tisková zpráva Agentury pro sociální začleňování z 30. ledna 2012, http://www.socialni-zaclenovani.cz/tiskova-zpravaagentura-pro-socialni-zaclenovani-ukonci-spolupraci-s-mestem-duchcov, navštíveno 18. července 2012. Al-islam.cz, Mešity a modlitebny v ČR a SR, http://al-islam.cz/mesity-amodlitebny/mesity-a-modlitebny-v-cr-a-sr.html, navštíveno 7. srpna 2012. Amnesty International, Rok 2011 v České republice z pohledu Amnesty International: bohatý na události, chudý na výsledky, http://www.amnesty.cz/z701/rok-2011-v-ceske-republice-z-pohledu-amnestyinternational-bohaty-na-udalosti-chudy-na-vysledky, navštíveno 1. srpna 2012. Amnesty International, Tisková zpráva k výroční zprávě o stavu lidských práv za rok 2011, http://www.amnesty.cz/news/article.php?id=701, navštíveno 6. srpna 2012. Asociace Public Relations Agentur, Česká cena za Public Relations – Výsledky, http://www.cenapr.cz/7/vysledky.html, navštíveno 20. srpna 2012. 47
Banga, Patrik, a Kostlán, František, Parlamentní listy vypustily zprávu o okradení Evropské romské strany. Je to kachna, kterou převzala média?, http://www.romea.cz/cz/zpravy/parlamentni-listy-vypustily-zpravu-o-okradenievropske-romske-strany-je-to-kachna-kterou-prevzala-media#.T0DVKdCyJ0.facebook, navštíveno 16. srpna 2012. Bečka, Jiří, a Mendel, Miloš, Islám a české země (Praha: Votobia, 1998). Bednář, P.2012, ‘Na univerzitě se sešli odpůrci i obhájci islámu, v diskuzi to vřelo’, iDnes.cz, 8. března,http://hradec.idnes.cz/na-univerzite-se-sesli-odpurci-iobhajci-islamu-v-diskusi-to-vrelo-1c8-/hradeczpravy.aspx?c=A120308_1745021_hradec-zpravy_kol, navštíveno 7. srpna 2012. Bezpečnostní informační služba, Informace BIS o vývoji na extremistické scéně v 1. čtvrtletí roku 2012,http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby337414.aspx?q=Y2hudW09NA%3D%3D, navštíveno 9. srpna 2012. Blesk, Divoký sever: Opilí Romové ničili hospody, http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/159642/divoky-sever-opiliromove-nicili-hospody.html, navštíveno 16. srpna 2012. Brandejská, A. 2011,‘Islám je anticivilizace kvůli vztahu k ženám, trvá na svém Zeman’, iDnes.cz, 7. července, http://zpravy.idnes.cz/islam-je-anticivilizace-kvulivztahu-k-zenam-trva-na-svem-zeman-psp/domaci.aspx?c=A110707_154449_domaci_abr, navštíveno 7. srpna 2012. Brunner, F. 2011, 'Anti-Roma Protests Turn Violent in the Czech Republic', Spiegel, 16. září, http://www.spiegel.de/international/europe/wave-of-hate-antiroma-protests-turn-violent-in-the-czech-republic-a-786495.html, navštíveno 6. srpna 2012. Buchert, V. 2011, 'Umírněný muslim je stejný protimluv jako umírněný nacista, tvrdí expremiér Zeman', Reflex, 3. srpna, http://www.reflex.cz/clanek/politika/42738/umirneny-muslim-je-stejny-protimluvjako-umirneny-nacista-tvrdi-expremier-zeman.html, navštíveno 18. července 2012. Česká obchodní inspekce, Výroční zpráva České obchodní inspekce za rok 2011, http://www.coi.cz/userdata/files/dokumenty-ke-stazeni/vyrocni-zpravy-ocinnosti/2011-vyr-zprava-cinnost.pdf, navštíveno 8. července 2012. Česká školní inspekce, Souhrnné poznatky z tematické kontrolní činnosti v bývalých zvláštních školách, http://www.csicr.cz/getattachment/6e4232be-1c174ff8-ac72-763a23569109, navštíveno 20. července 2012.
48
Česká televize, 168 hodin, Hledám pronájem – jsem slušný, nejsem menšina, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/137909-hledam-pronajem-jsem-slusnynejsem-mensina/, navštíveno 13. července 2012. Česká televize, Některá města zneužívají dávky. Platí jimi drahý nájem ve svých ubytovnách, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/176110-nektera-mestazneuzivaji-davky-plati-jimi-drahy-najem-ve-svych-ubytovnach/, navštíveno 19. července 2012. Česká televize, Ombudsman kritizuje stovku za den v nemocnici, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/121525-ombudsman-kritizuje-stovku-zaden-v-nemocnici/, navštíveno 9. srpna 2012. Česká televize, Zaměstnání pro http://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168hodin/211411058251106/video/, navštíveno 3. srpna 2012.
Romy,
Česká televize, Zátah proti nepřizpůsobivým narazil na možné záškoláky a nepřihlášeného psa, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/161097-zatahproti-neprizpusobivym-narazil-na-mozne-zaskolaky-a-neprihlaseneho-psa/, navštíveno 16. srpna 2012. Českomoravská konfederace odborových svazů, Přehled Regionálních poradenských center pro zaměstnance 2012, http://www.cmkos.cz/data/articles/down_1255.pdf, navštíveno 19. srpna 2012. Český helsinský výbor, Stanovisko: Pravidla pro poskytování zdravotní péče obsahují prvky zjevné neústavnosti, http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012062101, navštíveno 9. srpna 2012. Český helsinský výbor, Výzva vládě k činnosti, http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011090901, navštíveno 1. srpna 2012. Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v České republice za rok 2011, http://www.helcom.cz/dokumenty/ZLP_2011_CHV.pdf, navštíveno 1. srpna 2012. Český statistický úřad, 2001, Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a pohlaví podle výsledků sčítání lidu v letech 1921, 1930, 1950, 1991 a 2001, http://notes3.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/24003E05ED/$File/4032080119.p df, navštíveno 15. července 2012. Český statistický úřad, Obyvatelstvo podle náboženské víry podle krajů podrobné údaje,
49
www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_nabozenske_viry_pod le_kraju_podrobne_udaje/%24File/sldb_podrobna_vira.xls, navštíveno 15. července 2012. Český statistický úřad, Preliminary results of the Census 2011, Population, http://www.scitani.cz/sldb2011/eng/redakce.nsf/i/population, navštíveno 3. srpna 2012. Čižinský, Pavel, Co je to komerční pojištění cizinců?, http://inbaze.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=181&catid=52, navštíveno 10. srpna 2012. Čopjaková, K., Ubytovny pro chudé, stále výnosný byznys, http://www.socialnizaclenovani.cz/ubytovny-pro-chude-stale-vynosny-byznys, navštíveno 20. července 2012. EKLEP, Knihovna připravované legislativy, http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf?pid=KORN8L9AXEEV, navštíveno 9. srpna 2012. Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti, ECRI Conclusions on the implementation of the recommendations in respect of the Czech Republic subject to interim follow-up, http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/ecri/Country-bycountry/Czech_Republic/CZE-IFU-IV-2012-027-ENG.pdf, navštíveno 15. srpna 2012. Evropské centrum pro práva Romů, Parallel Report by the European Roma Rights centre to the Committee on the Elimination of Racial Discrimination on the Czech Republic for Its Consideration at the 79th Session, http://www.errc.org/cms/upload/file/czech-republic-cerd-submission-22-july2011.pdf, navštíveno 9. srpna 2012. Evropský sociální fond, Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice, http://www.esfcr.cz/mapa/stav_mapy_obce.html, navštíveno 12. srpna 2012. Evropský soud pro lidská práva, D.H. a další proti České republice (velký senát), 13. listopadu 2007 (stížnost č. 57325/00). Evropský výbor proti rasismu a diskriminaci, ECRI Conclusions on the implementation of the recommendations in respect of the Czech Republic subject to interim follow-up, http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/ecri/Country-bycountry/Czech_Republic/CZE-IFU-IV-2012-027-ENG.pdf, navštíveno 1. srpna 2012.
50
Faltýnek, Vilém, V Česku přibývá chudinských http://romove.radio.cz/cz/clanek/23918, navštíveno 17. července 2012.
ghett,
Fasurová, H. 2011, ‘Nemocnice se přizpůsobí islámu’, Brněnský deník, 22. listopadu, http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/nemocnice-se-prizpusobiislamu20081121.html?reakce=link&id=178934, navštíveno 3. srpna 2012. HOAX.cz, Databáze, http://hoax.cz/hoax/databaze/, navštíveno 20. srpna 2012. Horák, Michal. 2012, 'Policie: Kázání v brněnské mešitě bylo trestné, je ale promlčené', iDNES, 27. září, http://brno.idnes.cz/policie-kazani-v-brnenskemesite-bylo-trestne-je-ale-promlcene-pbq-/brnozpravy.aspx?c=A120526_1783737_brno-zpravy_bor, navštíveno 18. července 2012. Informační centrum vlády, Reforma zdravotnictví, http://icv.vlada.cz/cz/reformazdravotnictvi/, navštíveno 20. srpna 2012. IQ Roma Servis, Centrum komunitní a terénní sociální práce, http://iqrs.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=77, navštíveno 17. července 2012. IQ Roma Servis, Jak probíhala práce v terénu v roce http://iqrs.cz/view.php?nazevclanku=jak-probihala-prace-v-terenu-v-roce2011&cisloclanku=2012080009, navštíveno 15. července 2012.
2011,
IQ Roma Servis, Modelový byt s doprovodným sociálním programem,http://iqrs.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=213, navštíveno 28. července 2012. Jiřička, Jan, 2012, ‘Češi budou moci mít dvojí občanství. Když získají cizí, neztratí české‘, iDNES.cz, 19. února 2012, http://zpravy.idnes.cz/cesi-budoumoci-ziskat-dvoji-obcanstvi-dyz-/domaci.aspx?c=A120213_143330_domaci_jj, navštíveno 11. srpna 2012. Jüptner, Jan, Mediální obraz Romů v ČR aneb Síla slova, http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/medialni-obraz-romu-v-cr-anebsila-slova, navštíveno 16. srpna 2012. Kafková, Jiřina., a Sokačová, Linda, a Szénássy, Edit, Analýza migračních trendů na Šluknovsku (Varnsdorf, Rumburk, Jiříkov, Krásná Lípa a Šluknov), http://www.socialni-zaclenovani.cz/vyzkum-na-sluknovsku-chudi-lide-migrujipredevsim-v-ramci-regionu-ten-vyrazne-chudne, navštíveno 5. srpna 2012. Kancelář veřejného ochránce práv, Doporučení veřejného ochránce práv pro cenové rozlišování, 51
http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Doporuceni/Dopo ruceni-Cenove_rozlisovani_158-2010-JKV.pdf, navštíveno 8. července 2012. Kancelář veřejného ochránce práv, Fungování systému Visapoint a přijímání žádostí o víza, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/STANOVISKA/Cizinci/2273-2011PP-ZSO.pdf, navštíveno 15. srpna 2012. Kancelář veřejného ochránce práv, Kupé ve vlaku vyhrazené pouze pro ženy, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/zbozi_a_sl uzby/Kupe_ve_vlaku_vyhrazene_pro_zeny_.pdf, navštíveno 8. července 2012. Kancelář veřejného ochránce práv, Pronájem bytu a diskriminace z důvodu etnické příslušnosti, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/bydleni/Pr onajem_bytu_a_diskriminace_z_duvodu_etnicke_prislusnosti_.pdf, navštíveno 14. srpna 2012. Kancelář veřejného ochránce práv, Výzkum veřejného ochránce práv – projevy diskriminace v pracovní inzerci, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Doporuceni/Dopo ruceni-Inzerce.pdf, navštíveno 20. srpna 2012. Kancelář veřejného ochrance práv, Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Vyzkum/Vyzkum _skoly-zprava.pdf, navštíveno 25. července 2012. Kancelář veřejného ochránce práv, Zpráva o šetření ve věci uzavření nájemní smlouvy k obecnímu bytu, http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/bydleni/Ne uzavreni_najemni_smlovy_k_obecnimu_bytu_.pdf, navštíveno 14. srpna 2012. Klapalová, M. 2011. ‘Rathův magazín vyzývá primátora Boleslavi, ať se vrátí zpět do Sýrie‘, iDnes.cz, 8. července, http://praha.idnes.cz/rathuv-magazin-vyzyvaprimatora-boleslavi-at-se-vrati-zpet-do-syrie-1id-/prahazpravy.aspx?c=A110708_1615120_praha-zpravy_ab, navštíveno 9. srpna 2012. Komisař pro lidská práva Rady Evropy, Report by Thomas Hammarberg, Commissioner for Human Rights of the Council of Europe, following his visit to the Czech Republic from 17 to 19 November 2010, https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?id=1754217, navštíveno 12. července 2012. Kopecký, Josef, 2012, ‘Romové to zkoušejí s vlastní stranou. I my jsme Češi, říká její šéf‘, iDNES.cz, 20. ledna, http://zpravy.idnes.cz/romove-to-zkouseji-s-vlastni-
52
stranou-i-my-jsme-cesi-rika-jeji-sef-pxh/domaci.aspx?c=A120120_143716_domaci_kop, navštíveno 19. srpna 2012. Kostlán, František, Břeclavská lež není prvním vymyšleným případem, který rozvířil nenávist proti Romům, http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/breclavska-lez-neni-prvnimpripadem-ktery-rozviril-nenavist-proti-romum, navštíveno 16. srpna 2012. Kostlán, František, Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to do velké míry média – díl I až IV., http://www.romea.cz/cz/publicistika/komentare/podle-pruzkumu-nemaji-cesi-radiromy-mohou-za-to-do-velke-miry-media-dil-i, navštíveno 16. srpna 2012. Kovaříková, Markéta, and Tejnorová, Michaela, Diskriminace jako předstupeň násilí z nenávisti, http://www.romea.cz/cz/zpravy/diskriminace-jako-predstupennasili-z-nenavisti, navštíveno 15. července 2012. Kozelka, Petr, Vládní reformy jsou šílené a asociální, http://www.novinky.cz/domaci/261554-vladni-reformy-jsou-silene-a-asocialni-rikasoudkyne-us-wagnerova.html, navštíveno 20. srpna 2012. Lhoťan, Lukáš, Islámisté: „Demokracii využijeme, ale chceme ji zrušit“, http://lukaslhotan.blog.idnes.cz/c/181797/Islamiste-Demokracii-vyuzijeme-alechceme-ji-zrusit.html, navštíveno 9. srpna 2012. Lhoťan, Lukáš, Korán povoluje bití žen, zakážeme ho?, http://lukaslhotan.blog.idnes.cz/c/194006/Koran-povoluje-biti-zen-zakazemeho.html, navštíveno 8. srpna 2012. Liga lidských práv, Ochrana práv pacientů – návrhy k diskuzi o mimosoudním řešení sporů ve zdravotnictví, llp.cz/wpcontent/uploads/Ochrana_prav_pacientu.pdf, navštíveno 13. srpna 2012. Liga lidských práv, Sběr dat určujících etnickou příslušnost jako nástroj pro zjištění rozměru diskriminace romských dětí, http://llp.cz/publikace/sber-daturcujicich-etnickou-prislusnost-jako-nastroj-pro-zjisteni-rozmeru-diskriminaceromskych-deti/, navštíveno 10. srpna 2012. Mareš, Miroslav et al, České militantní neonacistické hnutí, Analýza pro Ministerstvo vnitra České republiky – Odbor bezpečností politiky,http://www.mvcr.cz/soubor/ceske-militantni-neonacisticke-hnuti-aktualnitrendy-pdf.aspx , navštíveno 14. srpna 2012. Mediaoislámu, Kauza: muslim kandiduje na starostu v brněnské městské části, http://mediaoislamu.cz/tema/kauza-muslim-kandiduje-na-starostu-v-brnenskemestske-casti/, navštíveno 7. srpna 2012. 53
Melichárek, Tomáš, ‘Turecká komunita a modlitebna v Praze’, PŘES: Čtvrtleník o migraci a lidských právech, VI, 20-21 (2010). Mendel, Miloš, a Ostřanský, Bronislav, a Rataj, Tomáš, Islám v srdci Evropy (Praha: Academia, 2007). Migraceonline.cz, Připomínky Konsorcia nevládních organizací k návrhu věcného záměru nového cizineckého zákona, http://migraceonline.cz/eknihovna/?x=2310155, navštíveno 15. srpna 2012. Migration4media.cz., Strach z udání odrazuje cizince ”bez papírů” od vyhledání lékařské pomoci, http://migration4media.net/2011/05/17/strach-z-udani-odrazujecizince-%E2%80%9Ebez-papiru%E2%80%9C-od-vyhledani-lekarske-pomoci/, navštíveno 9. srpna 2012. Migration4media.net, Cizinci z novely vypadli, komerční pojišťovny se radují, http://migration4media.net/2011/08/30/cizinci-z-novely-vypadnou-komercnipojistovny-se-raduji/#more-1364, navštíveno 6. srpna 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Cizinci v České republice, http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=359, navštíveno 19. srpna 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Doplatek na bydlení, http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/bydleni, navštíveno 18. července 2012. Ministerstvo vnitra, 2012, ‘Zpráva o extremismu a projevech rasismu a xenofobie na území České republiky v roce 2011’, ‘Vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu pro rok 2011 a Koncepce boje proti extremismu pro rok 2012’, http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-astrategie-boje-proti-extremismu.aspx, navštíveno 6. srpna 2012. Ministerstvo vnitra, Etnické profilování v Evropské unii, Výzkum ve službách policejní praxe, www.mvcr.cz/soubor/1-2011-prilmens-pdf.aspx, navštíveno 6. srpna 2012. Ministerstvo vnitra, Extremismus. Souhrnná situační zpráva. 3. čtvrtletí roku 2011, www.mvcr.cz/soubor/zprava-extremismus-3q-pdf.aspx, navštíveno 12. července 2012. Ministerstvo vnitra, Extremismus. Souhrnná situační zpráva. 4. čtvrtletí roku 2011, http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby337414.aspx?q=Y2hudW09NA%3D%3D, navštíveno 9. srpna 2012.
54
Ministerstvo vnitra, Projevy extremismu na internetu, http://www.mvcr.cz/clanek/projevy-extremismu-na-internetu.aspx, navštíveno 9. srpna 2012. Ministerstvo vnitra, Strategie boje proti terorismu na léta 2010 – 2012, http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-454055.aspx, navštíveno 10. srpna 2012. Ministerstvo vnitra, Trestné činy motivované nenávistí proti Romům v ČR v roce 2011,www.mvcr.cz/soubor/romove-xlsx.aspx, navštíveno 9. srpna 2012. Ministerstvo vnitra, Události ve Šluknovském výběžku, http://www.mvcr.cz/clanek/problematika-socialne-vyloucenych-lokalit.aspx, navštíveno 5. srpna 2012. Ministerstvo vnitra, Vysvětlení pojmů extremismu, xenofobie, rasismu, rasové diskriminace, rasového násilí, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/souteze/2006/sod/extremismus/1_pojmy.pdf, navštíveno 11. srpna 2012. Ministerstvo vnitra, Zmapování postojů veřejnosti v České republice k pravicově extremistickým, rasistickým a xenofobním myšlenkám a jejich šiřitelům s ohledem na integraci menšin a cizinců, www.mvcr.cz/soubor/zaverecna-zpravaz-vyzkumu.aspx, navštíveno 18. července 2012. NAPIV, Národní akční plán inkluzívního vzdělávání – přípravná fáze, http://www.napiv.cz/download.php?document=1, navštíveno 18. července 2012. Nejvyšší správní soud, NSS rozpustil Dělnickou stranu, http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=art&art_id=427, navštíveno 8. srpna 2012. Nemocnice registrují za zdravotní péči poskytnutou těmto skupinám migrantů milionové dluhy. Horáková, V., ‘Nemocnicím v Brně dluží cizinci miliony’, Brněnský deník, 23. ledna 2012, http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/nemocnicim-v-brne-dluzi-cizincimiliony20120123.html, navštíveno 8. srpna 2012. Open Society Justice Iniciative, 'Ethnic Profiling, May 2011', 'A Background Paper for the Working Party on Terrorism, June 1 2011', http://www.opensocietyfoundations.org/sites/default/files/ethnic-profilingbackground-paper-for-the-working-party-on-terrorism-20110601.pdf, navštíveno 7. srpna 2012. Open Society Justice Initiative, Committee on the Elimination of Racial Discrimination: Submission for Review of the Czech Republic, http://www2.ohchr.org/english/bodies/cerd/docs/ngos/JusticeInitiativeCzechRepu blic79.pdf, navštíveno 25. července 2012. 55
Policie České republiky, Co je extremismus?, http://www.policie.cz/clanek/prevence-informace-o-extremismu-co-jeextremismus.aspx, navštíveno 11. srpna 2012. Portál veřejné zprávy, http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. ProAlt, Tisková zpráva. Iniciativa proAlt vydala kritického průvodce reformami „PROTI VLÁDĚ ŠKRTŮ“, http://www.proalt.cz/?p=3392, navštíveno 9. srpna 2012. Program migrace, Rozhodování o pobytech cizinců v rukou ministerstva vnitra: bilance prvního roku, http://migration4media.net/2012/01/30/rozhodovani-opobytech-cizincu-v-rukou-ministerstva-vnitra-bilance-prvniho-roku/, navštíveno 1. srpna 2012. Prokůpek, Václav, Romové založili stranu a mají problém. Zmizel jim pokladník i s penězi, http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Romove-zalozili-stranu-a-uz-majiproblem-Zmizel-jim-pokladnik-i-s-penezi-222538, navštíveno 9. srpen 2012. Radoňová, Zuzana, ‘Naděje a obavy arabských muslimů v Česku’, bakalářská práce (Masarykova univerzita, 2007). Redlová, Pavla, ed, Studie východiska migračních politik, politická a občanská participace imigrantů v České republice, http://www.konsorciumnno.cz/dokumenty-ke-stazeni.html, navštíveno 21. srpna 2012. Romea.cz, Bitka, která rozpoutala nepokoje na severu, se odehrála jinak. Média informovala nepravdivě, http://www.romea.cz/cz/zpravy/bitka-ktera-rozpoutalanepokoje-na-severu-se-odehrala-jinak-media-informovala-nepravdive, navštíveno 8. srpna 2012. Romea.cz, ERRC a Amnesty International žádají českou vládu, aby zamezila násilí páchanému na Romech, http://www.romea.cz/cz/zpravy/errc-a-amnestyinternational-zadaji-ceskou-vladu-aby-zamezila-nasili-pachaneho-na-romech, navštíveno 1. srpna 2012. Romea.cz, František Kostlán, http://www.romea.cz/cz/autori/frantisek-kostlan, navštíveno 14. srpna 2012. Romea.cz, Občanská část Rady vlády pro záležitosti romské menšiny tvrdě kritizuje činnost vlády, http://www.romea.cz/cz/zpravy/obcanska-cast-rady-vladypro-zalezitosti-romske-mensiny-tvrde-kritizuje-cinnost-vlady, navštíveno 15. srpna 2012.
56
Romea.cz, Romský mentor – integrace prostřednictvím umění a kultury,http://www.romea.cz/cz/zpravy/romsky-mentor-integrace-prostrednictvimumeni-a-kultury, navštíveno 15. srpna 2012. Romea.cz, Stanovisko neziskových organizací k návrhu zákona o obětech trestných činů, http://www.romea.cz/cz/zpravy/stanovisko-organizace-la-strada-knavrhu-zakona-o-obetech-trestnych-cinu, navštíveno 15. srpna 2012. Romea.cz, Šluknovsko: Asi osm případů trestné činnosti bylo vymyšleno. Fámy zvyšují nenávist vůči Romům, http://www.romea.cz/cz/zpravy/sluknovsko-asiosm-pripadu-trestne-cinnosti-bylo-vymysleno-famy-zvysuji-nenavist-vuci-romum, navštíveno 8. srpna 2012. Romodrom, Výroční zpráva http://www.romodromcz.cz/cs/kdojsme/zpravy/romodrom_vz-2011_a5148x210mm_verii_final.pdf, navštíveno 13. srpna 2012.
2011,
Rožánek, Filip, Vítejte ve světě vymyšlených zpráv: jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem, http://www.mediar.cz/vitejte-ve-svetevymyslenych-zprav-jak-to-skutecne-bylo-s-romskou-stranou-a-uprchlympokladnikem/, navštíveno 13. srpna 2012. Sdělení České republiky týkající se případu D.H. a ostatní proti České republice (stížnost č. 57325/00), https://wcd.coe.int/com.instranet.InstraServlet?command=com.instranet.CmdBlo bGet&InstranetImage=1962655&SecMode=1&DocId=1797718&Usage=2, navštíveno 30. července 2012. Sedláčková, Lucie, Islám v médiích, (Liberec: Nakladatelství Bor, 2010). Sociologický ústav Akademie věd ČR, Vztah Čechů k národnostním skupinám žijícím v ČR – březen 2012, http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101271s_ov120413.pdf, navštíveno 15. srpna 2012. Sociologický ústav Akademie věd, Názory české veřejnosti na situaci ve Šluknovském výběžku, www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101199s_ob111109.pdf, navštíveno 6. srpna 2012. Stejskalová, Michaela, 'How the Czech Educational System has Failed the Roma Children and why it Keeps Failing them', Journal of Educational and Social Research, roč. 2, 5 (2012). Strana zelených, Program pro Romy, http://www.zeleni.cz/program-stranyzelenych-pro/romy/, navštíveno 4. srpna 2012.
57
Svaz pacientů, Stanovisko Svazu pacientů k tzv. reformním zákonům ministra Hegera, http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2790, navštíveno 9, srpna 2012. Svobodová, Kateřina, 2009. 'Názory muslimů a muslimek na výchovu a vzdělávání muslimských dětí'. Bakalářská práce (Masarykova univerzita, 2009). Szalai, J., a Messing, V. a Nemenyi, M. 2010, ‘Ethnic and Social Differences in Education in a Comparative Perspective’, EDUMIGROM, Budapest, http://www.edumigrom.eu/sites/default/files/field_attachment/page/node5387/comparativesurveyfinal.pdf, navštíveno 18. července 2012. Šnídl, V. 2011, 'Desátek proti mešitám', Ekonom, 18. srpna, http://ekonom.ihned.cz/c1-52602440-desatek-proti-mesitam, navštíveno 17. července 2012. Topinka, Daniel, 2006, ‘Integrační proces muslimů v České republice – pilotní projekt’, výzkumná zpráva pro Ministerstvo vnitra. Topinka, Daniel, 2007. Významy vzdělávání v procesu integrace muslimů v České republice, http://aeduca.upol.cz/2007/sbornik/SOUBORY/ZNE/ZNE06Topinka.pdf, navštíveno 7. srpna 2012. TV NOVA, Romové opět zaútočili! Tentokrát se rvali s policisty!, http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/lide-zautocili-na-policisty-chteli-osvoboditzadrzeneho-kluka.html, navštíveno 16. srpna 2012. Ústavní soud, Nález IV. ÚS 2011/10, http://www.concourt.cz/soubor/5998, navštíveno 9. srpna 2012. Ústavní soud, Poslanci napadli u ústavního soudu zdravotnickou reformu,http://concourt.cz/clanek/6045, navštíveno 9. srpna 2012. Valeš, F. – Šabatová, A., Komentáře k implementaci doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI), http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011092001, navštíveno 1. srpna 2012. Vaše věc, Miloš Zeman: Trestní oznámení za jeho xenofobní výroky. http://www.vasevec.cz/clanky/milos-zeman-trestni-oznameni-za-jeho-xenofobnivyroky, navštíveno 9. srpna 2012. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR, Doporučený postup ke sjednocení postupu při výběru poplatku za volbu lékaře pro organizace v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR,
58
2012/4,http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnikc4/2012_6288_2510_11.html, navštíveno 9. srpna 2012. Vláda ČR, ‘Programové prohlášení Vlády České republiky‘, http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezitedokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf, navštíveno 29. července 2012. Vláda ČR, Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-2015, www.aspcr.cz/sites/default/files/strategie-2011-2015_2.pdf, navštíveno 7. srpna 2012. Vláda ČR, Koncepce bydlení v ČR do roku 2020, http://www.mmr.cz/cs/Stavebnirad-a-bytova-politika/Bytova-politika/Informace-Udalosti/Koncepce-bydleni-CRdo-roku-2020, navštíveno 18. července 2012. Vláda ČR, Koncepce bytové politiky v ČR do roku 2020, http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Bytova-politika/KoncepceStrategie/Koncepce-bydleni-CR-do-roku-2020, navštíveno 18. července 2012. Vláda ČR, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/zalezitosti-romskekomunity/uvod-5779/, navštíveno 6. srpna 2012. Vláda, Koncepce romské integrace na období 2010-2013, http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/koncepceromske-integrace-na-obdobi-20102013-71187/, navštíveno 15. srpna 2012. Vláda, Romská národnostní menšina, http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradniorgany-vlady/rnm/mensiny/romska-narodnostni-mensina-16149/, navštíveno 3. srpna 2012. Vláda, Usnesení vlády České republiky ze dne 29. února 2012 č. 121 k věcnému záměru nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců na území České republiky, volného pohybu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků a ochrany státních hranic, http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2012&02 -29, navštíveno 10. srpna 2012. Vláda, Výroční zpráva o činnosti Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny za rok 2011, http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dokumenty/vyrocni-zprava-o-cinnosti-rady-vlady-cr-pro-zalezitostiromske-mensiny-za-rok-2011-96911/, navštíveno 15. srpna 2012. Výbor pro práva dítěte, Consideration of reports submitted by States parties under article 44 of the Convention Concluding Observations: Czech Republic,
59
http://www2.ohchr.org/english/bodies/crc/docs/co/CRC.C.CZE.CO.3-4.doc, navštíveno 15. července 2012. Výbor pro zabránění rasové diskriminace, Concluding observations of the Committee on the Elimination of Racial Discrimination. Czech Republic, http://www2.ohchr.org/english/bodies/cerd/docs/CZECH_REP_COBs_CERD79.p df, navštíveno 10. července 2012. Weber, Anne, Manual on Hate Speech, (Strasbourg: Council of Europe Publishing, 2009). Židková, K. 2011, ‘Alrawi: Už deset let jen vysvětluji, že nejsme teroristé’, Brněnský deník, 11. září, http://brnensky.denik.cz/rozhovor/alrawi-uz-deset-letjen-vysvetluji-ze-nejsme.html, navštíveno 15. července 2012.
60
Příloha 1: Seznam zkratek DSSS
Dělnická strana sociální spravedlnosti
ECRI
Evropská komise proti rasismu a netoleranci
ERRC
Evropské centrum pro práva Romů
EU
Evropská unie
NAPIV
Národní akční plán inkluzivního vzdělávání
OAMP
Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra
61
62
