RADOU OVY HRY NA RADYNI ANEB FÒRA ZÁBAVY PRO V ECHNY

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 1

¤ÍJEN 2009

RADOU·OVY HRY NA RADYNI ANEB FÒRA ZÁBAVY PRO V·ECHNY V sobotu 19. záfií se konal ãtvrt˘ roãník této zábavné kulturnû- historické akce, kterou pfiipravilo Obãanské sdruÏení HÛrka a Radynû ve spolupráci s mûstem Star˘ Plzenec. V podhradí Radynû oÏil pohádkov˘ les se spoustou roztodivn˘ch tajemn˘ch bytostí, které se staraly o zábavu a dobrou náladu v‰ech náv‰tûvníkÛ. Více neÏ tisíc lidí vãetnû tûch nejmen‰ích úãastníkÛ zaÏilo odpoledne plné her, zábavy a soutûÏního klání dle povûstí o Radou‰ovi a hradu Radyni. Bûhem celého sobotního sluneãného odpoledne byl v hradním areálu pro náv‰tûvníky pfiipraven bohat˘ program se spoustou úãinkujících (skupina historického ‰ermu Dobrohost, skupina historického tance Arvena, bfii‰ní taneãnice se sv˘m orientálním vystoupením pod vedením Katefiiny Vlachové Khaurové, stfiedovûkou atmosféru navodila svoji hudbou skupina Gothien). Uvnitfi hradního paláce si mohli náv‰tûvníci prohlédnout ukázky stfiedovûk˘ch fiemesel. MoÏnosti svézt Skupina Gothien roztanãila lidi v hradu.

ãek a dále dûkujeme v‰em jednotlivcÛm, ktefií pomohli sebemen‰ím dílem ke zdafiilému prÛbûhu této akce. Dûkujeme sponzorovi této akce – INet Home CZ, s.r.o., za finanãní pfiíspûvek. Dûkujeme tûmto firmám, spoleãnostem a médiím: âesk˘ Kuvert, spol.s.r.o., âeskomoravská stavební spofiitelna, a.s., TOI TOI sanitární

Malování na tváfi.

se na koni vyuÏila spousta dûtí a také skákací hrad byl stále v obleÏení. Souãástí programu bylo i vyhodnocení soutûÏe Radou‰Ûv úsmûv. Sám mocn˘ Radou‰ odmûnil dárkem v‰echny malé v˘tvarníky, ktefií pro nûj vytvofiili skfiítka. Souãástí vstupného na Radou‰ovy hry byla i prohlídka hradu Radynû a pohádkové audiovizuální expozice v hradní vûÏi. ·Èastné dûti si odná‰ely domÛ dárek – malého Radou‰ka a také kousek z Radou‰ova pokladu. Závûrem patfií obrovsk˘ dík v‰em lidem dobrovolníkÛm, ktefií pfii‰li, pfiestrojili se za pohádkové bytosti a celé odpoledne skvûle a bez oddechu hráli s dûtmi a pro dûti pohádkové pfiíbûhy. Tohle v‰echno by se neuskuteãnilo, kdyby nebylo spousty dobrotivcÛ a nad‰encÛ, ktefií se podíleli na pfiípravách a prÛbûhu celé akce. Jmenujme alespoÀ nûkteré a ti, na které jsme zapomnûli, aÈ nám to odpustí. Dûkujeme: OSHR, Základní ‰kola a ‰kolní druÏina Star˘ Plzenec, Základní umûlecká ‰kola St. Plzenec, Sbor dobrovoln˘ch hasiãÛ St. Plzenec a Sedlec, Pion˘r St. Plzenec a ·Èáhlavy, Junák, KSâM St. Plzenec, RC Drá-

Mal˘ stfiedovûk˘ rytífi.

Ukázky stfiedovûk˘ch fiemesel.

Vystoupení bfii‰ních taneãnic.

systémy, s.r.o., PlzeÀsk˘ deník, âesk˘ rozhlas PlzeÀ, Pernarecké maso-uzeniny. Závûrem zvu v‰echny zájemce na v˘stavu skfiítkÛ z Radou‰ov˘ch her, kterou najdete v prvním patfie hradní vûÏe Radynû. Turecká v˘prava v podání skupiny Dobrohost.

Text a foto Eva Vlachová

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 2

Strana 2

OBSAH ÚVODNÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 ZE ÎIVOTA MùSTA . . . . . . . . . . . . . 2–3 HISTORIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4–5 PRÁVNÍK VÁM RADÍ . . . . . . . . . . . . . 6 KULTURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 SPOLEâENSKÁ KRONIKA . . . . . . . . 7 NA·E ·KOLY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 JUNÁK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 PION¯R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 SPOLEâENSKÉ ORGANIZACE . . . . . . 9 âTENÁ¤I PÍ·Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 STALO SE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11–12 SPORT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12–13 RÒZNÉ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 POLICIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 INZERCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15–16 INFORMACE ZE SCHÒZÍ RADY MùSTA STARÉHO PLZENCE 19. schÛze – dne 20. srpna 2009 RM souhlasila, na Ïádost spoleãnosti VPÚ PlzeÀ, s.r.o., s vydáním pfiedbûÏného souhlasného stanoviska mûsta k umístûní stavby vodárenského souboru „Ostrá HÛrka“ mûsta Plznû na území mûsta; schválila uzavfiení tfiístranné smlouvy se spoleãností ZâP Net, s.r.o., a Rudolfem Königem o budoucí smlouvû o zfiízení vûcného bfiemene a o souhlasu se zfiízením stavby na pozemcích mûsta parc. ã. 551/109 (KN) a parc. ã. 529/1 (PK) v k.ú. Star˘ Plzenec; schválila uzavfiení tfiístranné smlouvy se spoleãností ZâP Net, s.r.o., a Tomá‰em Krausem o zfiízení vûcného bfiemene na pozemcích mûsta parc. ã. 319/3 (KN), 319/6 (KN), 237/149 (KN), 237/64 (KN), 237/61 (KN) a 237/8 (PK) v k.ú. Sedlec; nesouhlasila, na Ïádost Lenky ·imánové, s prodejem ãásti pozemku parc. ã. 331/37 (PK) v k.ú. Star˘ Plzenec tvofiícího vefiejné prostranství v Modfiínové ulici, neboÈ dotãená ãást pozemku je v územním plánu urãena pro zfiízení místní komunikace; schválila uzavfiení rámcové smlouvy o poskytování sluÏeb, dílãí smlouvy o poskytování IT podpory administrativních a kanceláfisk˘ch ãinností a dohody o ukonãení stávající smlouvy ze dne 28. 6. 2006 s pfiíspûvkovou organizací mûsta Plznû Správou informaãních technologií mûsta Plznû; vzala na vûdomí informace starosty o postupu rekonstrukãních prací v Matefiské ‰kole Star˘ Plzenec; souhlasila, na základû Ïádosti Biskupství plzeÀského, s pokraãováním rekonstrukce

RadyÀské listy – fiíjen 2009

kostela Narození Panny Marie ve Starém Plzenci v rámci „Programu záchrany architektonického dûdictví pro rok 2010“; souhlasila s uzavfiením vefiejnoprávní smlouvy podle ustanovení stavebního zákona mezi MûÚ, odborem v˘stavby a Ale‰em Vesel˘m o stavbû rodinného domku na pozemku parc. ã. 378/11 v k.ú. Star˘ Plzenec; schválila uzavfiení smlouvy se spoleãností Streicher, spol. s r.o., o v˘stavbû dosud nedokonãené ãásti kanalizace v ulici Mikolá‰e Al‰e. 20. schÛze – dne 3. záfií 2009 RM souhlasila se zadáním opravy balkonu Lidového domu spoleãnosti STAVPRAN, spol. s r.o., podle její cenové nabídky ve v˘‰i 150 tis. Kã; schválila uzavfiení smlouvy se spoleãností Telefónica O2 Czech Republic, a.s., o budoucí smlouvû o zfiízení vûcného bfiemene na pozemku mûsta parc. ã. 1438/2 (PK) v k.ú. Star˘ Plzenec; souhlasila, na základû spoleãného jednání se zástupcem vlastníkÛ rodinn˘ch domÛ v Májové ulici Lubo‰em Pytlíkem za pfiítomnosti právníka mûsta JUDr. Tesafie, s poskytnutím maximální podpory mûsta pfii jejich pfiípadném soudním sporu se spoleãností HALLU-Centrum, s.r.o., kvÛli dosud nedokonãené v˘stavbû místní komunikace v Májové ulici a uloÏila MûÚ vyzvat spoleãnost HALLU-Centrum, s.r.o., k neprodlenému zaji‰tûní bezpeãnosti na staveni‰ti této místní komunikace a uãinit nezbytná opatfiení k odvrácení vzniku pfiípadn˘ch ‰kod na pozemku mûsta; vzala na vûdomí informaci právníka mûsta JUDr. Tesafie o souãasném stavu soudního jednání ve sporu mûsta se spoleãností HALLU-Centrum, s.r.o.; vzala na vûdomí informaci starosty o souãasném stavu v pfiípravû a prÛbûhu investiãních akcí mûsta (kanalizace v ulici Mikolá‰e

Al‰e, oprava místních komunikací v ulicích Vrchlického, Heydukova, Mánesova a Nerudova) a souhlasila se zadáním zpracování projektu rekonstrukce místní komunikace v ulici Eli‰ky Krásnohorské a se zmûnou pfii realizaci oprav povrchu místních komunikací, kdy namísto ulice Pion˘rÛ bude upravena plocha prostranství pfied vjezdem do sbûrného dvora v Husovû ulici; souhlasila s pofiízením nov˘ch vnitfiních dvefií do budovy M· Star˘ Plzenec a do prostorÛ pfied obfiadní síní v budovû radnice od spoleãnosti PRONAP, s.r.o.; vzala na vûdomí program jubilejní 25. koncertní sezony 2009 – 2010 pofiádané ve mûstû Kruhem pfiátel hudby a souhlasila s cenami vstupného pro jednotlivé koncerty ve v˘‰ích 80 Kã (dospûlí) a 50 Kã (dûti od 6 do 15 let a studenti) a s cenami abonentních vstupenek ve v˘‰ích (obdobnû) 480 a 300 Kã; vzala na vûdomí informaci starosty o zru‰ení obchodního místa poboãky âeské spofiitelny ve mûstû dnem 24.9.2009 a zfiízení nového obchodního místa v areálu obchodního centra Olympia v âernicích s provozní dobou i v sobotu a v nedûli a uloÏila starostovi projednat s âeskou spofiitelnou, a.s., podmínky pro zfiízení platebního terminálu pro pfiijímání platebních karet v pokladnû MûÚ; souhlasila, na Ïádost Rádia Blaník, s uspofiádáním akce - Drakiády Rádia Blaník ve mûstû dne 7.11.2009; vzala na vûdomí kalendáfi kulturních akcí ve mûstû v mûsíci záfií 2009 pfiedloÏen˘ vedoucí K-Centra; schválila uzavfiení smlouvy se Správou Ïelezniãní dopravní cesty, s.o., o zfiízení vûcného bfiemene opravÀujícího mûsto zfiídit a provozovat kanalizaãní fiad na pozemcích státu parc. ã. 626/6 (KN) a parc. ã. 626/1 (PK) v k.ú. Star˘ Plzenec; souhlasila se zfiízením spoleãného Ïárového hrobu mûsta na místním hfibitovû pro ukládání zpopelnûn˘ch lidsk˘ch pozÛstatkÛ opu‰tûn˘ch zemfiel˘ch obãanÛ mûsta na uvolnûném hrobovém místû vedle budovy márnice.

P O D ù K O VÁ N Í Sociální komise RM dûkuje Radû mûsta ve Starém Plzenci za moÏnost uspofiádat v sobotu dne 5. záfií 2009 jednodenní poznávací autobusov˘ zájezd. Nav‰tívili jsme zámek v Manûtínû a zámek v Chy‰i se zámeckou restaurací, kde jsme se naobûdvali. Zámeck˘m minipivovarem v Chy‰i nás provedl jeho majitel pan Ing. LaÏansk˘. V˘let jsme zakonãili v zámku Krásn˘ DvÛr s procházkou v zámeckém parku. Pro zajímavost lze uvést, ze v Chy‰i byl zamûstnán jako vychovatel v roce 1917 tehdy mlad˘ spisovatel Karel âapek po ukonãení studií na vysoké ‰kole. Pobyt zde mu byl inspirací pro nûkolik literárních dûl: povídka Na zámku, román V˘let jsme Krakatit a divadelní hra Vûc zakonãili v zámku Makropulos. Krásn˘ DvÛr s procházkou v zámeckém parku.

Za sociální komisi RM Karel Smetana

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 3

Strana 3

RadyÀské listy – fiíjen 2009

OBâANÉ MùSTA A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Îijeme spoleãnû ve mûstû s bohatou historií a neménû zajímavou souãasností. Na‰i pfiedci fie‰ili mnoho problémÛ a potfieb své doby. ¤adu z nich museli vyfie‰it, nûkteré pfietrvávají dosud a vznikají i nové. To souãasné pfievzalo mnoho nedofie‰en˘ch a pfietrvávajících, které nám vadí a znepfiíjemÀují nám v‰em kvalitní Ïití. V tomto volebním období jsme si vyt˘ãili odstranûní tûch, jeÏ nebyly fie‰eny po mnoho let, místní komunikace, kanalizace v ãásti Sedlec a Malá Strana, roz‰ífiení ãistírny odpadních vod a vybudování vodovodní sítû do ãástí mûsta, kde lidem chybí voda, pfiipravit revitalizaci stfiedu mûsta, vãetnû Smetanovy, Husovy, Baslovy a Bezruãovy ulice, rekonstrukce RadyÀské a dal‰ích ulic. Na v‰e bylo nutno pfiipravit pfiedev‰ím projekty, které ani nebyly zadány v pfiedchozích letech do roku 2007 a jejichÏ zpracování trvá, vãetnû vydání stavebního povolení, 1 aÏ 2 roky. K tomu, aby to v‰e bylo moÏno realizovat, jsou nezbytné finanãní prostfiedky, vlastní a zejména z dotací a je jich potfieba hodnû, fiádovû stamiliony korun. Víme, Ïe ne v‰e se podafií vyfie‰it za jedno volební období ãtyfi let a chceme alespoÀ pfiipravit v‰echny nezbytné náleÏitosti, aby se na‰e mûsto mohlo rozvíjet a b˘t pfiíjemn˘m místem pro nás v‰echny. KaÏd˘ obyvatel si mÛÏe nalézt své místo jak pomoci v‰em a sobû. Mezi dlouhodobû pfietrvávající a v‰em znepfiíjemÀující problém patfií odkanalizování dal‰ích ãástí Sedlec a Malá Strana. Nechci se rozepisovat o anabázi vedení mûsta k jeho vyfie‰ení od nástupu do funkce v roce 2006 pfies úpravu projektÛ, pfiekonávání neskuteãn˘ch peripetií v získání dotaãních penûz z EU (cca 250 milionÛ Kã), vlastních prostfiedkÛ (cca do 90 milionÛ) aÏ po nebetyãné problémy s dosavadním provozovatelem stávající kanalizaãní sítû a ãistírny odpadních vod. Podafiilo se je zvládnout v‰echny aÏ na jeden a získat pfiíslib dotaãních financí, potvrzen˘ Státním fondem Ïivotního prostfiedí a MF na odkanalizování obou zmiÀovan˘ch lokalit,

se zahájením v prÛbûhu pfií‰tího roku. Nyní jsem se dostal k tomu, o ãem chci psát jako o do budoucna nepfiijatelném problému , kter˘ musí b˘t vyfie‰en za souãinnosti obãanÛ a mûsta co nejdfiíve. Jde o vypou‰tûní domácích odpadních neãi‰tûn˘ch vod do otevfien˘ch kanalizaãních pfiíkopÛ, které máme dosud ve mûstû a není jich málo. T˘ká se to zvlá‰tû nûkter˘ch lokalit v Sedlci, ve Vilové âtvrti a hlavnû na Malé Stranû, kde obãané zcela bezosty‰nû vypou‰tí fekálie pfiímo, bez pfiedãi‰tûní do pfiíkopÛ a následnû do fieky a rybníkÛ. Pfiitom jsou si vûdomi, Ïe tak ãiní protiprávnû a v rozporu s platnou legislativou a bez ohledu na ostatní spoluobãany a Ïivotní prostfiedí. Mûsto jiÏ v minulém roce upozornilo obyvatele ãlánky v RadyÀsk˘ch listech a doporuãen˘mi dopisy na tento nadále nepfiijateln˘ stav. Nedo‰lo témûfi k Ïádné nápravû. Rada mûsta proto pfiijala usnesení postihnout v‰echny obãany, ktefií nadále vypou‰tí neãi‰tûné DOV do pfiíkopÛ, citeln˘mi sankcemi podle stávající legislativy, zejména s vyuÏitím zákona 254/2001, § 118 (zákon o vodách) a stavebního zákona. Jako odstra‰ující pfiípad neodpovûdnosti lze uvést vypou‰tûní odpadních vod obãany v Havlíãkovû ulici na Malé Stranû. Ve spolupráci s Vodárnou a.s. PlzeÀ bylo zji‰tûno u kaÏdého domu pfiesné mnoÏství odebrané vody a pfii porovnání s v˘vozy cisteren od obãanÛ v této lokalitû evidovan˘ch u odboru Ïivotního prostfiedí MûÚ, dává pfiesnou pfiedstavu o likvidaci odpadních vod z domácností , které v tomto pfiípadû zamofiují odérem okolí otevfiené stoky pod Hollmanovou ulicí a zejména v Herejkovû ulici. Údaje jsou k dispozici u kaÏdého domu ve mûstû. Apeluji na obãany, kter˘ch se t˘ká kritizovan˘ stav, aby likvidovali odpadní vody v souladu se zákony. U tûch, kde apel nenalezne odezvu, bude mûsto fie‰it tyto nelegální záleÏitosti individuálnû, ráznû a jiÏ v prÛbûhu fiíjna t.r. dr. V. Hák místostarosta

pávkami v letech 1906 a 1920-1921. Revize v˘sledkÛ tûchto star‰ích v˘zkumÛ umoÏnila pfiesnûj‰í vyhodnocení stavebního v˘voje, které opravuje nûkteré star‰í pfiedstavy. V prvé fiadû se ukázalo, Ïe o podobû kostela v dobû nejvût‰í slávy hradi‰tû nevíme skoro nic. Za pozÛstatek nejstar‰í románské stavby pokládáme zeì zji‰tûnou v interiéru mlad‰í fáze objektu. Geofyzikální prÛzkum provádûn˘ v roce 2002 jiÏnû od odkryt˘ch základÛ naznaãil moÏnost dochování dal‰ích zdí románského kostela v tomto prostoru. Datování v˘stavby románského kostela není jasné, v literatufie pfiijímaná datace do druhé poloviny 11. století není spolehlivû podloÏena. V kostele a jeho okolí se pohfibívalo nejpozdûji od 12. století. Neznámá zÛstává i podoba románského kostela. Star‰ími archeologick˘mi v˘zkumy byl dÛkladnûji odkryt pouze mlad‰í gotick˘ objekt. Tuto men‰í jednolodní stavbu s trojbok˘m neodsazen˘m presbytáfiem lze datovat jen velmi hrubû do dlouhého ãasového období 13.16. století. MÛÏeme pfiedpokládat, Ïe promûna ústfiední staroplzeÀské svatynû v sousedství kníÏecího sídla na skromn˘ kostelík byla zpÛsobena destrukcí, moÏná násiln˘m zánikem star‰ího objektu. AÏ v novovûku byl kostel zvût‰en odstranûním star‰ího presbytáfie a jeho nahrazením pravoúhl˘m závûrem. Konzervace základÛ kostela z 20. let 20. století doslouÏila kolem roku 1965, kdy byla ãásteãnû obnovena. To nezabránilo destrukci v roce 1996, kdy se kvÛli promrznutí odlomily celé bloky zpevnûné koruny zdiva na jiÏní stranû základÛ. Od té doby se tato cenná památka nachází v havarijním stavu a hrozí jí definitivní zánik. REVIZNÍ V¯ZKUM A KONZERVACE ZÁKLADÒ KOSTELA

Projekt zamûfien˘ na záchranu této cenné památky je realizován od roku 2002. V souãasné dobû je provádûn revizní archeologick˘

ZÁCHRANA ODKRYT¯CH POZÒSTATKÒ KOSTELA SV. VAV¤INCE NA AKROPOLI HRADI·Tù HÒRKA VE STARÉM PLZENCI Investorem revizního archeologického v˘zkumu a konzervace historického zdiva je Mûsto Star˘ Plzenec, zástupce investora je Dr. Václav Hák. Zhotovitelem je ZIP o.p.s. – Západoãesk˘ institut pro ochranu a dokumentaci památek PlzeÀ (www.zip-ops.cz) kde vedoucím projektu je Mgr. Radek ·irok˘, Ph.D. KOSTEL SV. VAV¤INCE ‰eném na tomto kostele. Ten údajnû sám zvonil Kostel sv. Vavfiince byl v raném stfiedovûku na svátek svatého Vavfiince v roce 1741 pfied nepochybnû hlavní svatyní na hradi‰ti, která se vpádem cizích vojsk do zemû, a zvonûní se pak podle v‰eho nacházela v sousedství kníÏecího ãasto opakovalo. Faráfi Payer, kter˘ událost paláce. Do 13. století o jeho existenci nemáme zaznamenal, proto nechal zhotovit u zámeãníka Ïádné pfiímé doklady. Nepfiím˘m dokladem pevnûj‰í závoru na dvefie kostela a klíãe schoval jeho existence jsou zprávy z poãátku 12. století u sebe, zvon v‰ak zvonil i nadále. Naposledy ho svûdãící o v˘znamném postavení Plznû v cír- sly‰ela údajnû zvonit roku 1753 faráfiova hoskevní správû. Pfiímo se o nûm zmiÀuje aÏ v roce podynû. Tento zápis zfiejmû ovlivnil Antonína 1239 darovací listina krále Václava I. Friedla pfii interpretaci základÛ stavby zji‰tûné Písemné prameny znovu mluví o sv. Vavfiin- v tûlese valu jako zvonice. Ze zprávy v‰ak ci aÏ v 17. století, kdy je kostel zmiÀován jiÏ vypl˘vá, Ïe zvon byl zavû‰en pfiímo v kostele. jako filiální a nûkdy dokonce uvádûn jako kaple Kostel sv. Vavfiince byl zru‰en a uzavfien pfii bez lidí. Pfiesto byl ve druhé polovinû století josefínsk˘ch reformách církevní správy v 70. nûkolikrát opravován. letech 18. století. Od té doby chátrající stavba se Zajímav˘ zápis na památku o kapli svatého v silném vûtru zfiítila 15. srpna 1818. Vavfiince na vrchu severnû od Staré Plznû, kter˘ ODKRYV ZÁKLADÒ KOSTELA ãteme ve staroplzenecké farní pamûtní knize ke V LETECH 1906 A 1920-1921 dni 17. srpna 1753, se zmiÀuje o zvonku zavûPÛdorys kostela sv. Vavfiince byl odkryt vyko-

V˘sledky práce na jedné z archeologick˘ch sond. Foto âestmír Procházka, Zip, o.p.s.

v˘zkum základÛ. Jeho cílem je obnovení odkryvu z let 1920-1921 a provedení nové dokumentace základÛ s vyuÏitím moderních v˘zkumn˘ch metod. Po odkrytí základÛ budou odstranûny nevyhovující a doÏilé konzervaãní nadezdívky. Nová konzervace historického zdiva bude provedena doplnûním spárování a zabezpeãením geotextilií. Konzervovaná historická zdiva budou zakryta zásypem. V dal‰í etapû je poãítáno s vyznaãením kopie pÛdorysu kostela, která bude odolná klimatick˘m vlivÛm a náv‰tûvnickému provozu. Vstup na vyznaãenou plochu archeologického v˘zkumu zakázán! Projekt je podpofien z programu Zachování a obnova kulturních památek PlzeÀského kraje.

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 4

Strana 4

RadyÀské listy – fiíjen 2009

DÒM â.P. 32 „U REMÒ“ – ZMIZELÉ MùSTO –

Podle dochovan˘ch pramenÛ byli prvními obyvateli tohoto domu Turkovi. První záznam o nich se dochoval v Soupisu obyvatel podle víry z roku 1651. Zde je uvedeno: Turek Bartolomûj – soused – 38 let, Dorota – manÏelka jeho – 30 let, Mandalena – jejich dcera – 12 let. Pfii‰li do Plzence pravdûpodobnû aÏ po skonãení tfiicetileté války nebo v jejím tûsném závûru, protoÏe v dfiívûj‰ích soupisech o nich není Ïádná zmínka. V odhadu panství z roku 1710, pofiizovaném pfii dûlení panství mezi bratry Kokofiovci, je zapsán Jakub Turek s povinností platit 46 krejcarÛ roãnû. V Urbáfii ‰Èáhlavského panství z roku 1719 jsou zapsáni Jakub Turek a pravdûpodobnû jeho syn Vojtûch Turek (správnû jmenovan˘ Páv). Ti hospodafiili na v˘mûfie 54 strychÛ, tj. 15,5 hektarÛ. K tomu mûli 3 konû, 1 vola, 4 krávy, 2 jalovice a 8 ovcí. Vymûfieno mûli 26 krejcarÛ roãní danû a 5 dní roboty. V polovinû devatenáctého století zde podle kronikáfie Martina Hru‰ky hospodafiili Removi, a proto se zde „po chalupû“ fiíkalo u RemÛ. Nejpozdûji od roku 1892 byl majitelem domu Jan Rajzl. Pozdûji, uÏ ve dvacátém století, se stal majitelem Jaroslav Hru‰ka, kter˘ zde 28.4.1972 zemfiel. Dûdicem se stal jeho bratr Ladislav Hru‰ka. DÛm byl koncem roku 1976 vãetnû v‰eho pfiíslu‰enství zbofien a na jeho místû a jeho pozemcích bylo postaveno mûstské koupali‰tû, které uÏíváme dodnes. Svatopluk Mare‰

Secesní kachlová kamna ve farním domû.

HISTORIE STAROPLZENECKÉ FARY Nûkdy v polovinû 19. století bylo na druhé stranû farního dvora vystavûno obydlí nájemce, kter˘ vyuÏíval jako pastvinu pro dobytek rozsáhlou farní zahradu a mûl pronajaty i farní stodoly a chlévy. Není vylouãeno, Ïe se do té doby staral o farní dobytek ãeledín, kter˘ ob˘val dodnes zachovanou místnost bez oken, nacházející se (se zvlá‰tním vchodem) pfied obydlím faráfie. Poslední velké úpravy na fafie pocházejí z poãátku 20. století, kdy za faráfie Müllera (spravoval farnost v létech 1914-1944) byla fara opatfiena nov˘mi okny, dvefimi a dostala nejménû pût krásn˘ch secesních kachlov˘ch kamen (v rÛzn˘ch odstínech zelené). Na levé stranû dvora byly postaveny dvû velké stodoly. V té dobû na fafie bydlel faráfi s kaplanem Mertlem a od r. 1941 administrátorem ( tj. zástupcem faráfie) Adolfem Nûmcem. Staroplzenecká farnost totiÏ byla rozlehlá a kromû Plzence k ní patfiili Sedlec, Koterov, Tymákov a âernice. V tûchto vesnicích bylo tfieba pravidelnû slouÏit m‰e, oddávat, pohfibívat a vyuãovat v tamûj‰ích ‰kolách náboÏenství. (V˘uka náboÏenství byla do r. 1949 povinná pro katolíky a sice 2 hodiny t˘dnû od první tfiídy aÏ po poslední roãník mû‰Èanské ‰koly - tedy aÏ do tfiídy deváté). Tato ãinnost byla fyzicky namáhavá, protoÏe automobil byl v té dobû v˘jimkou – chodilo se vût‰inou pû‰ky, jezdilo se na kole, obãas se nûkdo svezl povozem nebo pohfiebním vozem. Kromû toho musel faráfi vést matriku a dûlat z ní vûfiícím v˘pisy pro úfiední potfiebu. V r. 1944 se po smrti faráfie Müllera stává na rok staroplzeneck˘m faráfiem pozdûj‰í páter Adolf Nûmec. 1) Ten zaÏil v kvûtnu 1945 na fafie nervy drásající pfiíhodu. Tehdy, kdyÏ mladíci z revoluãní gardy zastfielili u hfibitova nûmeckého velitele kolony tankÛ (kolona jela od Letkova a chtûla se dostat pfies Plzenec do Dobfian k AmeriãanÛm), rozzufiení Nûmci po nich pátrali a prohledávali v‰echny malostranské domy. Pfii‰li také na faru, ale báli se sami vstoupit do farsk˘ch sklepÛ. Vzali tehdy faráfie Nûmce a pod hrozbou samopalu v zádech ho hnali pfied sebou dolÛ. Faráfi, kter˘ nikdy pfiedtím ve sklepích nebyl, byl zdû‰en hrozn˘m nepofiádkem, co tam v‰ude vidûl. I nûmeãtí vojáci byli pr˘ tehdy z toho „bince“ bledí a viditelnû se tfiásli. Po 2. svûtové válce se r. 1946 stal staroplzeneck˘m faráfiem a zároveÀ i plzeÀsk˘m vikáfiem spisovatel, historik a vlastenec Josef Resl (1884-1966). 2) Ten do staroplzeneck˘ch kostelÛ pfiivezl nûkterá umûlecká díla ze zru‰en˘ch kostelÛ ze Sudet: napfi. do kostela sv. Jana Kfititele na námûstí nov˘ zvon a dvû renesanãní so‰ky svatého Petra a Pavla, do farního kostela pak sochy sv. Anny a sv. Josefa ze 2. pol. 18. stol., malé kostelní lavice a zvon o váze 4,5 q ze 20. let 20. století, kter˘ nám

2. ãást

dodnes oznamuje sváteãní poledne a zve k bohosluÏbám. V r. 1949 STB vikáfie Resla zatkla (za ãtení past˘fiského listu kardinála Berana vûfiícím) a na fafie zÛstal jako administrátor b˘val˘ kaplan Zd. Wágner (1921-1977). Ten vykonával tuto funkci (pÛvodnû pfii‰el jako kaplan na faru v r. 1941) do r. 1951, kdy ode‰el na vojnu k PTP. Byl to podle svûdectví pamûtníkÛ velmi hodn˘ a inteligentní knûz a v˘born˘ hudebník (hrál skvûle na varhany a na violoncello) 3) Staroplzenecké farnosti byly odÀaty její lesy (152 ha) i polnosti (asi 150 ha). Pováleãného nájemce farní zahrady Minafiíka komunisté nutili, aby vstoupil do druÏstva: on se v‰ak vymlouval, Ïe nemá prostory pro dobytek, aby mohl plnit vysoké pfiedepsané dodávky státu – proto mu pronajali v‰echna hospodáfiská stavení fary. (Pozdûji r. 1953 jej stejnû donutili do druÏstva vstoupit.) TéhoÏ roku národní v˘bor obsadil témûfi celou faru

Farní chodba s fabionem u stropu a dvífiky na topení poleny.

nájemníky. (Kromû dvou místností, kde je nyní kanceláfi a spoleãenská místnost – ty nikdo nechtûl, protoÏe byly na sever a silnû podmáãené. ZÛstaly proto pro potfieby farnosti.) Byly zde dvû rodiny: ·uchmanovi a pak rodina jejich dcery a Fi‰erovi se dvûma syny. Nájemníci celá desetiletí nic neopravovali, a tak fara pomalu a nezadrÏitelnû chátrala. Do stfiechy zatékalo, podlahy prohnívaly, stav oken se zhor‰oval. V objektu byly aÏ do r. 1995 pouze dva suché záchody: jeden v bytû - napojen˘ na Ïumpu venku - a druh˘ coby „kadibudka“ u zahrádky. Nájemníci si pfiepaÏili nûkteré místnosti a odstranili v‰echna jiÏ nevyhovující kachlová kamna: jejich stfiepy naházeli do sklepÛ. Fara se dostávala postupnû do tak neutû‰eného stavu, Ïe nebylo moÏné, aby tam faráfi bydlel. Proto staroplzeneck˘ faráfi

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 5

Strana 5 a plzeÀsk˘ vikáfi Koutník (1922-1996). 4) musel od r. 1954, kdy se stal faráfiem v Plzenci, bydlet na fafie ve ·Èáhlavech. Pracoval ve svém úfiadû aÏ do r. 1995, kdy ode‰el ze zdravotních dÛvodÛ. Po nûm staroplzenecká fara aÏ do r. 1997 nemûla stálého faráfie. Roku 1980 nájemce Minafiík zemfiel. Po sametové revoluci, tedy 10 let po jeho smrti, rodina Jirsov˘ch za nûj doplatila dluÏn˘ nájem s tím, Ïe je to nyní jejich. V r. 1992 koneãnû po letech byly splnûny podmínky pÛvodní nájemní smlouvy, kdy Jirsovi (vlastnû za pana Minafiíka) dali postavit nízkou zídku, která rozdûlila farní dvÛr s malou zahrádkou a oddûlila jej od hospodáfisk˘ch stavení na levé stranû s rozsáhlou zahradou o rozmûrech zhruba dvou stavebních parcel. ProtoÏe vlastník pozemku, tehdy arcibiskupství praÏské, nic vãas ve vûci nepodnikl, dostali Jirsovi zmínûn˘ velk˘ pozemek s hospodáfisk˘mi budovami. V r. 1993 projevili zájem získat i budovu fary, ale v tom na‰tûstí zasáhla vãas Kolpingova rodina 5), která intervenovala v r. 1993 u novû zfiízeného plzeÀského biskupství. ZároveÀ uzavfiela s biskupstvím smlouvu, umoÏÀující opravu fary s vyuÏitím pro Kolpingovu rodinu pfii zachování místností pro faráfie. PlzeÀské biskupství, na nûÏ jeho zfiízením pfie‰la majetková práva na faru a zbytek pozemku, vypovûdûlo nájemníkÛm smlouvy a nafiídilo jim vystûhovat se. Nájemníci se úpornû bránili a odmítali náhradní ubytování: tahanice s nimi trvaly aÏ do r. 1995, kdy se nepostupnû podafiilo v‰echny vystûhovat. Fara byla v Ïalostném stavu: zniãená stfiecha, pÛda plná pÛvodního nábytku i haraburdí, opadaná omítka ze zdí, propadlé podlahy, ve sklepû rozbité kachle i dvû fÛry prachu z briket. Pfii vyklízení málem do‰lo k váÏnému úrazu, kdyÏ jeden z pomocníkÛ proletûl prohnilou podlahou a dopadl na strop sklepa. Práce pokraãovaly pomalu, protoÏe na kaÏdém kroku ãekalo nûjaké nepfiíjemné pfiekvapení. Pfiedev‰ím bylo tfieba odstranit znaãnou vlhkost ze zdí a s tou bojuje fara dodnes. Nejdfiíve se zaãalo stfiechou, zfiízením splachovacích záchodÛ a úpravami bytu faráfie. Roku 1998 se nastûhoval nov˘ faráfi Petr Franta a zanedlouho zjistil, Ïe mu obleãení i ‰aty zaãíná v jeho bytû pokr˘vat zelená plíseÀ, proto musí b˘t prostor pod podlahou faráfiova bytu odvûtráván prÛduchy. Také se bohuÏel zjistilo, Ïe cel˘ objekt fary nemá pevné základy, Ïe je postaven kameny na hlínû. Z toho vypl˘vala i nestabilita zdí: pfii bagrování ve dvofie se náhle zfiítil cel˘ lev˘ pfiední roh objektu. Postupnû se podafiilo zrekonstruovat celou budovu (podle upraveného návrhu arch. J. Soukupa) tak, aby byl zachován její pÛvodní barokní ráz. Byly obnoveny i barokní fabiony i zachránûna a obnovena jediná pÛvodní zachovaná secesní kamna ve spoleãenské místnosti. Ty rozebral a zprovoznil zedník pan Dolej‰, kter˘ s manÏeli Komínkov˘mi provádûl pfii opravû ve‰keré zednické práce (v leto‰ním roce pro‰ly dal‰í opravou). Okna i dvefie kvalitnû a vkusnû vytvofiil místní truhláfi pan Tropp. Nad úpravami vnitfiku (musely b˘t zbourány nûkteré dodateãné pfiíãky a obnoven ráz stavby) bdûl stavbyvedoucí pan Míka. Koneãnû byla 30. ãervna 2001 fara slavnostnû otevfiena za úãasti v‰ech, ktefií se na její opravû

RadyÀské listy – fiíjen 2009

Vchod do fary pro náv‰tûvníky.

finanãnû podíleli - zástupcÛ plzeÀské diecéze i Kolpingovy rodiny z Nûmecka. Dnes fara slouÏí nejen jako byt faráfie, ale i duchovním potfiebám místních vûfiících i Kolpingovy rodiny. Lze se zde ubytovat, slaví se tu Ïivotní jubilea. V létû na zahradû probíhají tradiãní pfiímûstské tábory pro nejmen‰í. Mgr. A. Velichová ad 1)Adolf Nûmec pak po r. 1945 slouÏil v N˘fianech, pak v Chebu – odtud utekl po tzv. Vítûzném únoru do SRN do Ulmu, kde dále pokraãoval ve sluÏbû katolické církvi. ad 2)Josef Resl byl za 1. svûtové války knûzem a polním kurátem, také vyuãoval bohoslovce v semináfii fiádu redemptoristÛ v Obofii‰ti na Pfiíbramsku. Pozdûji se stal faráfiem ve vsi Tou‰kovû u Kozolup. Za svého Ïivota se zajímal o historii a byl ãlenem Archeologické spoleãnosti AV. Po 2. svûtové válce i pfied ní psal se‰ity „Památná místa na‰eho kraje“: o Tou‰kovû, o Plzni i o jednotliv˘ch farnostech. Spolupracoval i s fieditelem plzeÀského Národopisného muzea Ladislavem Lábkem a dal‰ími regionálními historiky (napfi. s Alexandrem Bendorfem z Nepomuka). V r. 1949 jej STB zatkla a zniãila ãást jeho rukopisÛ. Do r. 1954 byl vûznûn na Mírovû, pak aÏ do své smrti Ïil jako faráfi v Obfiíství u Mûlníka. âást jeho pozÛstalosti vlastní nyní praÏské arcibiskupství. ad 3)Podrobnûj‰í vzpomínky na pátera ZdeÀka Wágnera i podrobnosti z jeho dal‰ího Ïivota naleznete na internetovém odkazu http://www.volny.cz/farnostplzenec/farari.htm ad 4) podrobnûj‰í informace o páteru Jifiím Koutníkovi naleznete na internetovém odkazu http://www.volny.cz/farnostplzenec/farari.htm ad 5) Kolpingova rodina: mezinárodní ekumenické sdruÏení obãanÛ, které se zab˘vá i charitativní ãinností. Vychází z odkazu nûmeckého katolického knûze Adolfa Kolpinga (1813-1865), blahoslaveného papeÏem Janem Pavlem II. v r. 1991. U nás vznikala první centra (tzv. Kolpingovy domy) jiÏ v létech 1884-1898. Tato organizace byla u nás pod názvem Kolpingovo dílo âeské republiky znovu registrováno v r. 1992 jako obãanské sdruÏení. Staroplzenecká Kolpingova rodina má status od r. 1993. Literatura: 1) âlánky z RadyÀsk˘ch listÛ: Velichová, A.: Kostel Narození Panny Marie (5. ãást - od roku 1906 po souãasnost), in: RL srpen 2001, str. 3-4

Velichová, A.: Farní dÛm bude opût plnit své poslání, in: RL srpen 2001, str.10 2) konzultace s K. Kilbergrem 3) rozhovor se ZdeÀkou Komínkovou a Vlastou Velichovou STAROPLZENEâTÍ MUZIKANTI – pokraãování seriálu – „Co âech, to muzikant“. Toto pfiísloví platí ve velké mífie i pro obãany ze Starého Plzence. Mnozí pamûtníci nejstar‰ích generací muzikantÛ jiÏ nejsou mezi námi, a nám pfiipadá za vhodné tûm mlad‰ím (a budoucím) vzpomenout tuto hezkou tradici muzikantství ve Starém Plzenci. Pfiíspûvek je i v˘zvou k doplnûní historie, pfiípadnû i k podnícení diskuse o krásné tradici v na‰em mûsteãku. Zdrojem informací jsou osobní vzpomínky autora tohoto ãlánku, rozhovory s Ïijícími nebo pozÛstal˘mi plzeneck˘ch muzikantÛ, muzikologická literatura a nûkteré star‰í fotografie. Ledínská (Hájková) Gerta (nar. 1936) – zpûvaãka s krásn˘m ‰kolen˘m hlasem. Do Plzence se pfiistûhovala po sÀatku s Václavem Hájkem. Je absolventkou pedagogického oddûlení pfii hudební ‰kole v Plzni. Svoji pûveckou kariéru zaãínala v operetû plzeÀského divadla, po doãasném pÛsobení na Kladnû se vrátila do Plznû. Její hlas známe z ãast˘ch nahrávek z plzeÀského rozhlasu a z fiady estrád. Nûkolik let zpívala se ·kodovaãkou, Sedmiãkou Tycara, PlzeÀaãkou, s Chmelovo Staroãeskou dechovkou, s orchestrem DP mûsta Plznû, dokonce i s vojensk˘mi kapelami . Kfiepel Zdenûk (nar. 1936) – v˘born˘ trumpetista. Hrál m.j. se StroplzeÀáky, MladoplzeÀáky, v orchestru divadla Alfa v Plzni. Svoji kariéru zavr‰il jako profesionální ãlen orchestru plzeÀské operety divadla J. K. Tyla. Pech Jaroslav (nar. 1936) – klarinetista a saxofonista. Hráã taneãní kapely Ing. âechury z Plznû. PfiíleÏitostnû pÛsobil i v dal‰ích kapelách. Ing. Josef Such˘

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 6

Strana 6

Dotazy zodpovídá Lucie Krejãí z advokátní kanceláfie JUDr. Petry Markové, Barrandova 19, PlzeÀ, tel.: 377 455 401. Otázka: Jsem vlastníkem nemovitosti, k níÏ náleÏí i pfiíjezdová cesta. Tuto cestu uÏívají i tfii dal‰í domy. U dvou domÛ jsou k této cestû zfiízena vûcná bfiemena, u toho tfietího nikoliv. KvÛli majitelÛm tohoto domu, kter˘ vûcné bfiemeno nemá, a ktefií cestu niãí, jsem se rozhodla tuto cestu uzavfiít. Mám na to právo?

KALENDÁ¤ ¤ÍJEN 2009 K-Centrum, mûstská knihovna a Staroplzenecká galerie Smetanova 932, Star˘ Plzenec tel.: 377 183 662, 377 183 659, 721 981 526 e-mail: [email protected], www.staryplzenec.cz K-Centrum a Staroplzenecká galerie – otevfieno pro vefiejnost: Po, St 9.00-12.00 13.00-17.00 hod. Út, ât 9.00-12.00 13.00-15.00 hod. Pá zavfieno Mûstská knihovna – otevfiena pro vefiejnost: Po, St 9.00-12.00 13.00-17.00 hod. Út, ât 9.00-12.00 13.00-14.00 hod. Pá zavfieno HRAD RADYNù - otevfieno: pro vefiejnost: ¤íjen SO, NE a 28.10.09 10.00–17.00 hod. V hradní vûÏi je stálá audiovizuální pohádková expozice s tajemn˘mi bytostmi z povûstí o hradu Radyni a v˘stava skfiítkÛ. ROTUNDA sv. Petra a Pavla – uzavfiena. HASIâSKÉ MUZEUM - otevfieno pro zájemce po telefonické domluvû v prÛbûhu celého roku. Kontakt: p. Franti‰ek Chrastil – ã. tel.: 606 608 187.

RadyÀské listy – fiíjen 2009

Odpovûì: JelikoÏ jste v situaci, kdy jste sice vlastníkem pfiíjezdové cesty vy, ale je na ni zfiízeno vûcné bfiemeno (pravdûpodobnû chÛze a jízdy) pro dva domy, resp. jejich vlastníky, nemÛÏete tuto cestu uzavfiít, aniÏ byste zohlednila práva plynoucí z toho bfiemene. Vûcná bfiemena totiÏ omezují vlastníka nemovité vûci ve prospûch nûkoho jiného tak, Ïe je povinen nûco trpût, nûãeho se zdrÏet, nebo nûco konat, a to nemÛÏete pominout. MoÏnost, jak se bránit, zde ale samozfiejmû je. Pokud jste v situaci, kdy pfiíjezdová

cesta patfií Vám a vlastník sousední nemovitosti ji vyuÏívá, aniÏ by mu svûdãila práva plynoucí z vûcného bfiemene nebo práva plynoucí z nájemní smlouvy, mÛÏete po nûm poÏadovat vydání tzv. bezdÛvodného obohacení, a to v ãástce, která je obvyklá za uÏívání takové komunikace v daném místû a ãase. V pfiípadû, Ïe i pfiesto byste se rozhodla cestu uzavfiít, hrozilo by, Ïe by se vlastníci sousedních domÛ, kter˘m svûdãí práva z vûcného bfiemene, mohli dovolat obnovení tzv. pokojného stavu u pfiíslu‰ného orgánu a tím také zpfiístupnûní pfiíjezdové cesty. Mohli by podat i Ïalobu u soudu.

V˘stava ve Staroplzenecké galerii, Smetanova 932 Vladimír Havlic – grafika – v˘stava grafiky akademického malífie Vladimíra Havlice „In memoriam“ Pofiadatel: mûsto Star˘ Plzenec, K-Centrum, mûstská knihovna Vstup: voln˘ V˘stava potrvá do 29. fiíjna 2009.

JANA VAV¤ÍNKOVÁ – viola PETR NOVÁK - klavír Pofiadatel: mûsto Star˘ Plzenec, K-Centrum, mûstská knihovna a Kruh pfiátel hudby Kontakt: [email protected], tel.: 377 183 662, 377 183 659, www.staryplzenec.cz Vstupné: dospûlí 80 Kã, dûti od 6 do 15 let a studenti 50 Kã (prodej vstupenek na místû pfied koncertem), abonentky: 480,- Kã dospûlí, 300,- Kã dûti 6 – 15 let a studenti.

10. fiíjna 2009 (sobota) od 16.00 hod. – fotbalové hfii‰tû Star˘ Plzenec DRAKIÁDA Program: pou‰tûní drakÛ, dobrodruÏná stezka, soutûÏe o ceny, opékání ‰pekáãkÛ. Pofiadatel: Rodinné centrum Dráãek, www.rcdracek.unas.cz 20. fiíjna 2009 (úter˘) v 18.00 hod. – obfiadní síÀ radnice I. koncert jubilejní 25. sezóny Kruhu pfiátel hudby Úãinkují: JANA VONÁ·KOVÁ – NOVÁKOVÁ – housle

KULTURNÍ AKCE P¤IPRAVOVANÉ NA LISTOPAD 2009 3. listopadu 2009 (úter˘) v 18.00 hod. – obfiadní síÀ radnice II. koncert jubilejní 25. sezóny Kruhu pfiátel hudby KLAVÍRNÍ KVARTETO AD LIBITUM Úãinkují: ãlenové Vlachova kvarteta: Jana Vlachová – housle, Karel Stadtherr – viola, Mikael Ericson – violoncello a Helena Suchárová – Weiser - klavír Pofiadatel: mûsto Star˘ Plzenec, K-Centrum, mûstská knihovna a Kruh pfiátel hudby Kontakt: [email protected], tel.: 377 183 662, 377 183 659, www.staryplzenec.cz Vstupné: dospûlí 80 Kã, dûti od 6 do 15 let a studenti 50 Kã (prodej vstupenek na místû pfied koncertem). 4. listopadu 2009 (stfieda) v 17.00 hod. Magda Chodorová – paliãkovaná krajka – vernisáÏ v˘stavy Místo: Staroplzenecká galerie, Smetanova 932 Pofiadatel: mûsto Star˘ Plzenec, K-Centrum, mûstská knihovna Vstup: voln˘ V˘stava potrvá do 30. prosince 2009.

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 7

Strana 7

RadyÀské listy – fiíjen 2009

Dne 14. fiíjna oslavíme nedoÏité 90. narozeniny na‰eho dûdeãka a pradûdeãka pana Václava Karase. S láskou vzpomíná rodina a pfiátelé.

M · S TA R¯ P L Z E N E C

DùTI P¤I·LY V ZÁ¤Í DO NOVÉHO Pro velk˘ poãet dûtí byla od 1. záfií v M· ve Starém Plzenci novû otevfiena 4. tfiída, která je vybavena vhodn˘m nábytkem, hraãkami a pomÛckami. Novû je i zafiízena ‰atna dûtí. Díky mûstem schválené investiãní akci probûhla o prázdninách velká rekonstrukce dûtsk˘ch um˘váren a sociálních zafiízení. Zmûnila se i zadní ãást ‰kolní zahrady. Od jara zde bylo díky finanãnímu pfiispûní sponzorÛ a rodiãÛ pofiízeno nové zahradní vybavení. K odpoãinku dûtí slouÏí zahradní altán, o jehoÏ pfievezení a umístûní se postarala stavební spoleãnost STAVPRAN spol. s.r.o. Podûkování patfií nejen zfiizovateli ‰koly, mûstu Star˘ Plzenec, za finanãní podporu pfii v˘‰e zmínûné rekonstrukci a zafiizování 4. tfiídy, ale také v‰em, ktefií se jak˘mkoliv zpÛsobem podíleli na zlep‰ení prostfiedí v M·. ZdeÀka StaÀková, fieditelka ‰koly

Z · S TA R¯ P L Z E N E C

ZAâALA ·KOLA V úter˘ 1. záfií pfiivítala Z· ve Starém Plzenci 22 prvÀáãkÛ. Slavnostní zahájení probûhlo v aule Z· za úãasti rodiãÛ, vedení ‰koly a mûsta. Jako první pfiivítali prvÀáãky a jejich rodiãe starosta mûsta pan Zdenûk Matas a místostarosta pan Václav Hák. Za ‰kolu popfiála dûtem hezk˘ ‰kolní rok zástupkynû fieditele ‰koly Mgr. Alice Kellerová. Po rozdání ‰erp se‰ly dûti do své tfiídy, kde poprvé zasedly do ‰kolních lavic. Prohlédly si pomÛcky, které pro nû byly pfiipraveny. Na závûr slavnostního dne si zahrály pohádku. Pfiejeme ÏákÛm, aby kaÏd˘ jejich den na ‰kole byl pfiíjemn˘ a pfiinesl jim nûco nového. Mgr. Jana Khaurová Foto Mgr. Alice Kellerová

Z· SEDLEC

DEN S DOMÁCÍMI MAZLÍâKY Na den 9. 9. se v‰echny dûti velice tû‰ily mohly si totiÏ do ‰koly pfiinést své oblíbené zvífiátko. Star‰í dûti si k prezentaci mûly pfiipravit také krátké vyprávûní o svém mazlíãkovi, mohly to b˘t zajímavé informace, popis zvífiátka nebo dokonce hádanky. Poãasí nám pfiálo, a tak jsme hned po velké pfiestávce vyrazili na zahradu ‰koly. Kromû kfieãkÛ, morãat, králíãkÛ, koÈátek a pejska jsme si mohli prohlédnout také Lucãinu agamu.

Nové zahradní vybavení s altánem na zahradû matefiské ‰koly.

M· SEDLEC M· SEDLEC ZNOVU VE ·KOLCE Já jsem medvûd brum, brum, brum, postavím si velk˘ dÛm… Po prázdninách nás ve ‰kolce pfiivítal medvûd Mí‰a. Dûti Mí‰ovi zaãaly chystat bydlení. Pomalovaly dÛm, vyrobily stromy, trávu, houby… Pak uÏ jen masky a stali se z nás medvûdi. Tak aÈ je nám ve ‰kolce s Mí‰ou dobfie. Foto a text Lenka Václavoviãová

·árka, Andulka, Haniãka, ·imon, Terezka…

Tfiídní uãitelka Mgr. Jana Khaurová se sv˘mi prvÀáãky Katefiinkou Keslovou a Jirkou Klimentem.

NAUâNÁ STEZKA

Tfietí záfiijov˘ t˘den byl ve znamení poznávání na‰eho nejbliωího okolí. Hned v pondûlí jsme se vydali po první ãásti nauãné stezky kolem Starého Plzence. Zastavili jsme se u Starého sedleckého rybníka, Ïelezáren a pokraãovali jsme na HÛrku. Star‰í dûti cestou sbíraly a zapisovaly rÛzná pfiedem domluvená data. Nahofie jsme byli mile pfiekvapeni. KdyÏ jsme do‰li k základÛm kostela sv. Vavfiince, ujal se nás jeden z archeologÛ pracující na vykopávkách a poskytl nám mnoho zajímav˘ch informací o nalezi‰ti. V˘hled z rotundy byl ponûkud uplakan˘, protoÏe nám po cestû zaãalo pr‰et, ale v‰em se vycházka moc líbila. Mgr. Hana Nekolová

Na zahradû se zvífiátky.

ZAHÁJENÍ ·KOLNÍHO ROKU 2009–2010 V ZÁKLADNÍ A MATE¤SKÉ ·KOLE V SEDLCI Prázdniny utekly jako voda a je tu opût nov˘ ‰kolní rok. Slavnostní zahájení ‰kolního roku a uvítání dûtí zpût do ‰koly probûhlo tentokrát na zahradû ‰koly za hojné úãasti rodiãÛ. Pfiivítali jsme 22 prvÀáãkÛ a nového Ïáka tfietí tfiídy. V‰ichni kromû pamûtního listu dostali také kornout s cukrovím na uvítanou. PrvÀáãkové a jejich rodiãe si poté mohli prohlédnout celou budovu ‰koly a jsme rádi, Ïe jsme se mohli pochlubit novû opravenou uãebnou pro první roãník i novou uãebnou pro dûlené vyuãování.

Archeologick˘ v˘zkum - kostel sv. Vavfiince.

PrvÀáãci v den zahájení ‰kolního roku.

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 8

Strana 8

RadyÀské listy – fiíjen 2009

N A P ¤ Í â S C H L A D M I N G S K ¯ M I TA U R A M I V pondûlí 8. 8. 2009 se na‰e expediãní auta se v‰emi úãastníky, v˘strojí a proviantem sjela na sraz ve Starém Plzenci. Byly vydány poslední pokyny, sjednotily se itineráfie plánované trasy, skonãily poslední kontroly dokladÛ. A my se mohli vydat na cestu do horského rekreaãního stfiediska Obertauern v rakousk˘ch Alpách. Cesta, byÈ zdlouhavá, probûhla bez problémÛ. Jen v odpoledních hodinách zaãalo poprchávat a jak jsme se blíÏili k cíli, pr‰elo ãím dál tím více. Ubytovali jsme se v jednom z penzionÛ, kter˘ch je zde nepoãítanû. Spoãtena ov‰em byla cena za ubytování a bohuÏel odpovídala vysokohorskému stfiedisku v rakousk˘ch Alpách. Kapky de‰tû bubnovaly do oken a parapetÛ celou noc a my doufali, Ïe do rána se vypr‰í. K na‰emu zklamání se tak nestalo, a nám nezbylo neÏ vyrazit v plá‰tûnkách ãi nepromokav˘ch bundách zcela opu‰tûn˘m mûsteãkem, neboÈ kaÏd˘ rozumn˘ ãlovûk zÛstal v teple domova. My mûli ale zaji‰tûny v‰echny dal‰í noclehy na horsk˘ch boudách, a tak jsme zaãali s odhodláním poãítat své první v˘‰kové metry. Na‰e trasa vedla po horské trase ã. 702 z Obertauernu, pfies Seekarhaus, Oberhütte na Ignaz-Mattis-Hütte (mapa: Wander-, Rad- und Skitourenkarte ã. 31: Radstadt – Schladming – Flachau). Na Oberhütte jsme si dali obrovské hrnky ãaje s citronem, resp. se svafien˘m vínem, abychom se trochu zahfiáli. Dé‰È stále nepolevoval a teplota klesla na 5°C. Shodou okolností byly právû na této chatû filmafii z rakouské televize ORF, a tak jsme se jako jediní hosté zúãastnili natáãení. Dal‰í hosty kromû nás v tomto poãasí samozfiejmû nemûli. V cíli na‰eho prvního dne, na Ignaz-Mattis-Hütte,

jsme na‰e promáãené ‰aty a boty umístili do su‰árny, která se záhy zmûnila na saunu. Následující ráno se po obloze honily mraky, ale koneãnû bez de‰Èov˘ch sráÏek. Obuli jsme si stále je‰tû mokré pohorky (v saunû nûjak nestaãily uschnout) a vyrazili na dal‰í túru: z Ignaz-Mattis-Hütte pfies Keinprechthütte na Landawirseehütte. I tento den nás ãekalo pfiibliÏnû 1000 m do V˘stup do sedla Gollingscharte. Foto Radim Dankoviã sedel a horsk˘ch vrcholÛ nahoru a zase 1000 m ze sedel dolÛ. v˘ rekord. Se‰li jsme se pak v‰ichni na GolV˘hledy v mracích, které se honily v‰ude linghütte, kde se nበpfiedvoj zatím vyhfiíval kolem nás, sice nebyly Ïádné, ale my byli na lehátkách ve sluneãních paprscích. V pátek nás ãekalo opravdu nádherné sluspokojeni, Ïe nepr‰í. Teprve odpoledne se mraky protrhaly natolik, Ïe jsme mohli neãné poãasí a krajina plná horsk˘ch jezer. koneãnû spatfiit „rakouské“ sluníãko. Kaãa- Dal‰ím vrcholem, kter˘ jsme zdolali, byl ba, nejmlad‰í ãlenka na‰í v˘pravy, tento jev Greifenberg (2618 m n m.) s v˘hledem na komentovala slovy: „To je svûtl˘ okamÏik okolní horské ‰títy kolem dokola vãetnû v temné historii.“ A v jednom „svûtlém oka- Dachsteinu. Dal‰í byÈ improvizovan˘ nocleh nás oãekával na Preintalerhütte. mÏiku“ jsme spatfiili na‰í dal‰í noclehárnu. Na‰e putování se pfiiblíÏilo ke konci. Dal‰í Ve ãtvrtek jsme z Landawirseehütte vystoupali do sedla Göllingscharte (2326 m den jsme sebûhli podél potoka Riesachbach n m.). Ti, ktefií chtûli ‰etfiit sv˘mi silami, plného vodopádÛ i tÛnûk aÏ na parkovi‰tû zamífiili rovnou na dal‰í chalupu. My ostatní v údolí Untertal, kde na nás ãekaly na‰e jsme sundali bagáÏ a pokraãovali vzhÛru aÏ dopravní prostfiedky. I kdyÏ jsme si nûktefií sáhli do rezervoáru na vrchol Hochgollingu (2862 m n m.). V˘stup to byl opravdu nároãn˘, pln˘ jistících sv˘ch sil, vûfiím, Ïe se v‰em pfiechod Alp fietûzÛ a Ïelezn˘ch stupÛ na nejobtíÏnûj‰ích líbil a Ïe se tû‰í na dal‰í putování. Za skautsk˘ oddíl ve Starém Plzenci úsecích. Horsk˘ ‰tít jsme v‰ak s úspûchem Radim Dankoviã zdolali a nûktefií z nás si udûlali svÛj v˘‰ko-

Z AREÁLU PS STAR¯ PLZENEC A NÁV·TùVY ZOO PLZE≈

pro nás pfiipraveno i pfiekvapení – zúãastnili jsme se otevfiení novû vybudované Asijské zahrady v arboretu s pavilonky a voliéry pro exotické ptactvo. Dne 12. a 13. záfií ãlenové Plzenecké Ïeleznice pfiipravili v areálu PS v˘stavu z histo- Vláãek vozil dûti i dospûlé. rie nûkter˘ch úzkorozchodn˘ch Ïeleznic a ze záchrany nûkolika úzkorozchodn˘ch lokomotiv pfied se‰rotováním, které opravili a zprovoznili. Po celé dva dny ãlenové Plzenecké Ïeleznice vozili náv‰tûvníky na trati vybudované po obvodu

Po celé léto na na‰ich základnách ve Starém Plzenci i na Kamensku u Blovic probíhaly turnusy letních táborÛ. Sotva skonãily tábory, jiÏ první sobotu v záfií se na na‰í základnû v Plzenci konalo setkání úãastníkÛ akce „Hledání radyÀského pokladu“. Ti nejdfiíve nav‰tívili hrad a po nalezení pokladu pfii‰li k nám do táborové základny Pion˘ra, kde se mohli svézt na dûtském vláãku, opéci si bufity a obãerstvit se, vyuÏít rÛzné zábavné hry: chození na chÛdách, chytání ryb, shazování plechovek, nafukování balónkÛ. Celé akce se také zúãastnily dûti z dûtského domova Domino (viz foto). JiÏ 7. záfií se konalo setkání kmotrÛ ze ZOO PlzeÀ. Tradiãnû jsme se zúãastnili a pfiispûli na chov páru v˘ra velkého. Bylo

areálu aÏ pod fotbalové hfii‰tû. Nûktefií náv‰tûvníci dovedou ocenit tuto zásluÏnou ãinnost a pfiejí ãlenÛm, aby se jí vûnovali i do budoucna. Franti‰ek KfiíÏek Foto B. KfiíÏková

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 9

Strana 9

RadyÀské listy – fiíjen 2009

TÁ B O R M L A D ¯ C H H A S I â Ò V S E D L C I Poslední t˘den leto‰ních prázdnin trávili mladí sedleãtí hasiãi v areálu hasiãské zbrojnice v Sedlci. Stanov˘ tábor jim postavili jejich star‰í kamarádi, ktefií také pomáhali zaji‰Èovat pestr˘ program. Poãasí se skuteãnû vydafiilo. K osvûÏení dûtem posouÏil bazén, zapÛjãen˘ jedním z rodiãÛ. Vodu do bazénu pak zajistil nበkolega, hasiã pan JÛzek z Koterova. Úãastníci tábora se rozdûlili do dvou oddílÛ, z nichÏ kaÏd˘ si zhotovil vlajku. Oba oddíly pak mezi sebou po dobu trvání tábora soutûÏily v rÛzn˘ch disciplinách v duchu olympiády. Sportovní soutûÏe probíhaly na hfii‰ti, kde se dûti utkaly napfiíklad v pfietahování lanem, skákání v pytlích, no‰ení pingpongového míãku na lÏíci na ãas atd. Samozfiejmû nechybûla ani utkání ve stolním tenisu, míãov˘ch hrách a hasiãsk˘ch disciplinách. Jako dal‰í pak byly hodnoceny v˘robky z keramické hlíny a modely hasiãské techniky vyrábûné z papíru, pro které dûti ãerpaly inspiraci v hasiãském muzeu.Úãastníci tábora plnili také noãního bobfiíka odvahy. Dûti ‰ly svûtélky oznaãenou trasu, kterou stfieÏili jejich star‰í kamarádi, pfievleãení za skfiítky a pohádkové bytosti. Zajímav˘ záÏitek mûly dûti také pfii prezentaci policejní práce, kterou pfiedvedl pan

Petr Miksan s kolegy z dopravního oddûlení. Ochranné ‰títy, obu‰ky, pouta a zásahovou policejní v˘zbroj a v˘stroj nejenÏe v‰ichni vidûli, ale mohli si v‰e i vyzkou‰et. Nûktefií odváÏlivci této moÏnosti i vyuÏili. Také vybavení vozu dopravní policie si dûti prohlédly s velkou pozorností. âtvrtek pak patfiil v˘letu do Airparku ve Zruãi. Historické letouny a bojová technika se dûtem velice líbily, zvlá‰tû kdyÏ do oznaãen˘ch exponátÛ mohly i nastupovat. Obãerstvení a jídlo zabezpeãovaly jiÏ provûfiené a osvûdãené kuchafiky. Dûti byly na tábofie vedeny k samostatnosti a k jejich povinnostem patfiilo i mytí nádobí a pravidelné noãní hlídky. Organizace celého tábora spoãívala na bedrech paní Milu‰e Procházkové, která se dûtem vûnovala v dobû své dovolené. NemÛÏeme opomenout také aktivní pomoc dal‰ích ãlenÛ SDH Sedlec, ktefií pomáhali zaji‰Èovat chod tábora. Díky patfií také spoleãnosti SERW, která poskytla autobus k bezpeãné pfiepravû do Zruãe a zpût a místnímu oddûlení policie za umoÏnûní prezentace policejní práce panem Miksanem. Za SDH Sedlec Marie ·imková a Milu‰e Chrastilová

Práce s hasiãsk˘mi hadicemi.

DRÁâEK V NOVÉM ·KOLNÍM ROCE Prázdniny utekly jako voda a my se opût se‰li v na‰em rodinném centru, plni naãerpané energie, oãekávání a odhodlání. Vzápûtí se ukázalo, Ïe to bylo velmi dobfie, protoÏe bûhem prvního záfiijového t˘dne se nám do jednotliv˘ch klubÛ, které fungovaly jiÏ vloni, pfiihlásil obrovsk˘ poãet maminek. Bylo tedy nutné otevfiít pro kaÏdou vûkovou skupinu vÏdy dva kluby paralelnû. Pfiesto jsme bohuÏel nebyli schopni uspokojit v‰echny pfiíchozí a nûkteré z nich jsme zafiadili do seznamu náhradnic, neboÈ kapacitnû uÏ centrum vût‰í nápor neunese. Jediná alternativa, která se tímto nabízí je, otevfiít kluby v odpoledních hodinách. To samozfiejmû v pfiípadû trvajícího zájmu uskuteãníme, a to nejpozdûji bûhem fiíjna tohoto roku. V‰echny informace o klubech naleznete také na webu RCD. Opût se z fiad maminek etablovala skupina dobrovolnic, které se s vervou ujaly animace jednotliv˘ch klubÛ a v‰e uÏ ‰lape, jak má. V úter˘ 15. 9. 2009 bylo na‰e centrum hostitelem Regionálního setkání zástupcÛ matefisk˘ch center z celého PlzeÀského kraje. Tímto dûkujeme Potravinám Radynû ve Starém Plzenci za poskytnutí malého obãerstvení na tuto akci. Zastupitelkám ostatních matefisk˘ch center jsme pfiedstavili Dráãka v souãasné podobû, ale seznámili jsme je i s jeho krátkou historií a hlavnû jsme ukáza-

li, Ïe i v malém centru lze dûlat „velké“ vûci. Pfies léto jsme samozfiejmû také nezaháleli a pfied na‰í budovou vyrostla venkovní herna. Je oplocená, je zde skluzavka s prolézaãkou a pískovi‰tû. Tato herna je pfiístupná ‰iroké vefiejnosti zdarma, a to kaÏd˘ v‰ední den od 9 do 12 hodin. Pfiijìte si s dûtmi pohrát a vyuÏít je‰tû krásného babího léta. KaÏd˘ pátek od 9-12 hodin je také otevfiena pro vefiejnost zdarma vnitfiní herna v centru. Dûtem jsou k dispozici hraãky, stavebnice, kníÏky, bazén pln˘ balónkÛ a rodiãe si mohou vypít kávu nebo ãaj. Rádi vás uvítáme! Rodinné centrum Dráãek se také zúãastnilo a podílelo na tvorbû oblíben˘ch Radou‰ov˘ch her. Letos se RCD zaslouÏilo o to, Ïe v‰echny disciplíny byly uzpÛsobené dûtem od 1,5 roka. A dûti byly doslova nad‰ené. Nahrávalo tomu i krásné poãasí, které po dobu her panovalo. Disciplína RCD spoãívala v tom, Ïe dûti mûly posbírat do ko‰íãku ovoce, potichu s ním pfiijít ke spícímu ãarodûjovi a sebrat mu opatrnû knihu kouzel, kterou mûl pod hlavou. Pak s ní bûÏet postavit hrad Radyni. Dûti samozfiejmû pojaly v‰e po svém, nûkteré ovoce posbíraly do posledního kousku, jiné si naopak peãlivû vybíraly jen to, které jim bylo sympatické. Nûkteré sbíraly „na ãas“. Pfii stavbû hradu se uÏila také legrace, kdyÏ pfies vzor postaven˘ za zády vznikaly rÛzné inovace v podobû paneláku nebo parníku. Chtûli bychom vás také pozvat na sobotu 10. 10. 2009 od 16 hodin na fotbalové hfii‰tû ve Starém Plzenci, kde se bude konat

DRÁâKIÁDA. Kromû pou‰tûní drakÛ bude pro dûti pfiipravena dobrodruÏná podzimní stezka a dal‰í soutûÏe o ceny, napfiíklad soutûÏ o nejlépe nafiezan˘ ‰pekáãek. TakÏe bufitíky, draky a dobrou náladu s sebou! Na místû bude zaji‰tûn chléb a nápoje. A teì, co se nepovedlo. Na akci „Táta dneska frãí“ se ve vefiejné sbírce vybralo 1500 Kã za úãelem opravy dûtského hfii‰tû v areálu hfii‰tû fotbalového. BohuÏel mûsto Star˘ Plzenec a pronajímatelé areálu nedo‰li k Ïádnému konsensu, jak s hfii‰tûm naloÏit. Tedy je nutné hledat jin˘ zpÛsob, jak v˘‰e uvedenou vybranou ãástku vhodnû investovat. Zdá se nám jako velká ‰koda, Ïe právû v tomto pfiípadû nedo‰lo k dohodû. Dûtské hfii‰tû na takovém místû by potû‰ilo hlavnû tatínky, ktefií by mûli jistotu, Ïe napfiíklad pfii sledování fotbalu jsou jejich ratolesti na bezpeãném, opraveném hfii‰ti. Závûrem se slu‰í podûkovat v‰em, ktefií nám jakoukoliv formou pomáhají. Dûkujeme tedy v‰em dárcÛm krásn˘ch hraãek do na‰eho centra. Dûkujeme firmû NEKA FLAG za zhotovení transparentu s logem RCD. Velik˘ dík patfií v‰em dobrovolníkÛm, ktefií pomáhají s chodem na‰eho centra. A v neposlední fiadû dûkujeme panu Suttnarovi a panu Hákovi, zástupcÛm mûsta Star˘ Plzenec, ktefií nás v posledních dnech podpofiili a díky nimÏ do‰lo k dohodû, která umoÏnila dal‰í existenci RC Dráãek. Mûjte krásn˘ podzim! Lenka Herejková

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 10

Strana 10

VáÏení ãtenáfii, dûkuji Vám za Vበãas, kter˘ vûnujete k pfieãtení mého pfiíspûvku. Podûkování patfií i redakãní radû, prostfiednictvím které se dozvídáme o dûní v na‰em mûstû. Nejvíce chci ale podûkovat tûm, ktefií pozitivnû ovlivÀují události na‰eho spoleãenského Ïivota. Jednou z takov˘ch osobností je z mého pohledu paní Mgr. Ivana Levá. Z hovorÛ mezi obãany i z jin˘ch zdrojÛ jsem se dozvídal o jejích aktivitách, zájmech a v˘sledcích jejího vlivu, odhodlání a spoleãenského postavení. Má tfiicetiletou praxi ve ‰kolství a má jako poslankynû Parlamentu âR podíl na schválení nového ‰kolského zákona a zákona o pedagogick˘ch pracovnících. Dûti urãitû ocení provedení pÛdní vestavby v základní ‰kole nebo sportovi‰tû Skatepark. Paní Mgr. Levá má zájem fie‰it nezamûstnanost a jde jí o lidi, ktefií cel˘ Ïivot pracovali, mají napfi. hypotéky a pracovat potfiebují. Podepsala 18 návrhÛ zákona. Poslední mûl zajistit propu‰tûn˘m zamûstnancÛm s odpracovan˘mi roky pfiedãasn˘ dÛchod bez krácení. Jako pfiedseda odborové organizace spoleãnosti Pronap si nesmírnû váÏím její snahy. Jako obãan Starého Plzence jsem rád za zrekonstruování Ïelezniãního nádraÏí. Nechci popisovat zásluhy paní Mgr. Levé, chci vyjádfiit obdiv její oddanosti ve prospûch nás v‰ech. Jsem rád, Ïe vstupuje do nové volební kampanû. Já osobnû jsem nedokázal pro spoluobãany nic udûlat. Tím více si váÏím tûch, ktefií to dokáÏou. S radostí vezmu své pfiátele ze vzdálenûj‰ích míst na hrad Radyni a ukáÏu jim na‰e mûsto. Nejvíce se tû‰ím po dokonãení rekonstrukce kostela na Malé Stranû na zvuk nov˘ch varhan. A co Vy, spoluobyvatelé mûsta, také máte nûkdy pocit, Ïe mezi námi Ïijí lidé, ktefií by bez projevení díkÛ pro nás udûlali, co je v jejich silách? Ing. Josef ·irok˘

ORIENTÁLNÍ TANEC – NOVÉ KURZY PRO DùTI

RadyÀské listy – fiíjen 2009

VáÏení dárci, Vy, ktefií jste pfiispûli ãi pfiispíváte na Tfiíkrálovou sbírku. Chtûla bych Vás podrobnûji seznámit se zámûry této sbírky a jejich realizací v minul˘ch letech. Zaãnu sbírkou, která se konala v lednu 2008. Zámûr, kter˘ byl ve Starém Plzenci vyhlá‰en, znûl: „Vybudování koutku pro aktivity dûtí v obci“. Peníze mûly b˘t pouÏity na opravu dûtského koutku v areálu Fotbalového klubu ve Vilové âtvrti pod lesem nebo na zvelebení tehdy je‰tû neudrÏovaného hfii‰tû DTJ za viaduktem. Stalo se ov‰em, Ïe peníze, pfiesnû 17.350,50 Kã, zÛstaly na úãtu mûsta, pro‰ly bez pov‰imnutí roãní uzávûrkou a Diecézní charita urgovala jejich umístûní je‰tû v ãervenci leto‰ního roku! Peníze byly nakonec rozdûleny mezi sociálnû potfiebné obãany, které vytipovala sociální komise. (Peníze byly pfiedány 27. a 28. 8. 2009.) Zámûr na rok 2009 znûl: „Vybudování hfii‰tû pro dûti a mládeÏ ze sociálnû znev˘hodnûného prostfiedí v obci“. Vybralo se úctyhodn˘ch 24.140 Kã. Peníze mûly b˘t pouÏity pro potfiebu dûtí, tûch nejmen‰ích – oprava houpaãek, kolotoãe a pískovi‰tû u hfii‰tû, nebo tûch vût‰ích – rekonstrukce hfii‰tû DTJ. Mûly b˘t pouÏity tam, kde by je mohly dûti vyuÏívat bezplatnû. V ãervnu se ukázalo, Ïe hfii‰tû je jiÏ opraveno a na dûtsk˘ koutek není Ïádná studie. Peníze bylo nutno proinvestovat. Hledal se tedy náhradní cíl. S pfiedstavou, Ïe peníze byly vybírány pro dûti, bylo vybráno obãanské sdruÏení Rodinné centrum Dráãek. Toto sdruÏení se vûnuje dûtem od 6 mûsícÛ do 5 let, jejich maminkám a koneckoncÛ i tatínkÛm. V souãasné dobû nav‰tûvuje kurzy skoro 70 dûtí a stará se o nû zhruba 25 maminek dobrovolnic. Maminky hradí pÛlroãní poplatek 400 Kã, kter˘m se v‰ichni spoleãnû skládají na hrazení nájemného stanoveného nájemní smlouvou, na pomÛcky, které se spotfiebovávají pfii klubech, a na provozní materiál (toaletní papír, drogistické a toaletní potfieby atd.). V‰ichni v RCD pracují bez nároku na honoráfi, ve svém volném ãase. Centrum zamûstnává jednoho zamûstnance, paní,

která je v ãásteãném invalidním dÛchodu, její mzda je plnû hrazena z dotace EU a Úfiadem práce. Z penûz Tfiíkrálové sbírky byly zakoupeny hraãky (viz. foto), které mÛÏe vyuÏívat opravdu kaÏdé dítû ve mûstû, protoÏe herny vnitfiní i venkovní jsou pfiístupné v urãité hodiny v‰em zdarma. Jsem velmi ráda, Ïe v‰e mohu potvrdit osobní zku‰eností, jelikoÏ jsem herny a kurz nav‰tívila. Matefiské centrum je v tomto nezi‰tném pojetí velk˘m pfiínosem pro na‰e mûsto a podporu si zaslouÏí. Mrzí mne vûty: „Na nûjaké obãanské sdruÏení jsem nedával peníze, to jste mohli vybírat na svaz invalidÛ nebo pro matefiskou ‰kolu.“ nebo „Tak pro Dráãka jsem koledovat nechodila, to pfií‰tí rok chodit nebudu.“ nebo „Myslím, Ïe mûsto Dráãek podporuje dost.“ Tyto a podobné pfiipomínky jsem vyslechla a vûfiím, Ïe jejich autofii svÛj názor zmûní. Slibuji Vám, Ïe se osobnû zasadím o to, aby zámûr sbírky na rok 2010 byl vybrán jako konsensus mnoha názorÛ a peníze byly opravdu pouÏity na pfiedem vybran˘ úãel. Vûfiím také, Ïe aÏ pfiijdou koledníãci v lednu pfií‰tího roku k Va‰im dvefiím, pfiispûjete opût na dobrou vûc. Dobrá vûc vÏdy zvítûzí, jen to nûkdy déle trvá. Ing. Marie Laiblová ãlenka sociální komise a místopfiedsedkynû Kolpingovy rodiny

Venkovní herna.

Foto Lenka Herejková

Zaãínáme ve ãtvrtek 17. 9. 2009 Kde? Sokolovna ve Starém Plzenci (mal˘ zrcadlov˘ sál) V kolik? 18.00 – 19.00 hod. DùVâATA 8 – 17 let (zaãáteãnice i mírnû pokroãilé) 19.00 – 20.00 hod. pokroãilé taneãnice – ÎENY Kdy? KaÏd˘ ãtvrtek Pfiijìte si vyzkou‰et ladné pohyby v rytmu orientální hudby pod vedením zku‰ené lektorky Jarky Vokáãové. Info: tel.: 603 447 806, e-mail: [email protected]

Rehabilitaãní bazének s míãky, balanãní pomÛcka – pÛlkruh.

Foto Ing. Marie Laiblová

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 11

Strana 11

RadyÀské listy – fiíjen 2009

BALADA O RADOU·OVI NA RADYNI V pátek 4. záfií veãer se na Radyni konalo benefiãní pfiedstavení Balada o Radou‰ovi aneb O jeho Ïití a pfieÏalostném konci píseÀ stra‰livá. Koncertní minimuzikálek o 12 rytífisk˘ch baladách se hrál na Radyni jiÏ potfietí na poãest v˘roãí úmrtí v˘znamného plzeÀského malífie Vladimíra Havlice. Souãástí pfiedstavení byla i v˘stava 12 Havlicov˘ch deskov˘ch obrazÛ na motivy povûsti o Radou‰ovi. Autor celého pfiedstavení, Milan Benedikt Karpí‰ek, napsal ke kaÏdému z obrazÛ text a sloÏil hudbu. Dal‰ími dvûma spoluúãinkující-

mi jsou manÏelé Jitka a Pfiemysl Kubi‰tovi, ktefií spolu s M. B. Karpí‰kem vystupují v dobov˘ch kost˘mech, zpívají a hrají na repliky stfiedovûk˘ch nástrojÛ. V˘tûÏek z dobrovolného vstupného tohoto pfiedstavení, kter˘ se vy‰plhal na tfii tisíce korun, si rozdûlily rovn˘m dílem Základní ‰kola Star˘ Plzenec a obecnû prospû‰ná spoleãnost nevidom˘ch a slabozrak˘ch TYFLOSERVIS v Plzni. Závûrem pfiedstavení byla povedená ohÀová show skupiny DRAKKAR. Eva Vlachová Foto Jifií Vlach

SELSKÁ JÍZDA V sobotu 5. záfií v 10 hodin se vydal prÛvod koní z Tymákova smûrem ke Starému Plzenci. Této první selské jízdy v regionu se zúãastnilo celkem 18 koní. V popfiedí kráãeli nazdobení taÏní konû zapfiaÏení do tfií vozÛ, které doprovázeli jezdci na koních. Za necelou hodinu prÛvod dorazil do Starého Plzence, kde se jeho úãastníci shromáÏdili na prostranství ve Smetanovû ulici, aby si je pfiihlíÏející diváci mohli dobfie prohlédnout. „Akci konáme na poãest koní a star˘ch sedlákÛ, ktefií uÏ nejsou mezi námi, a pfiál bych si, aby se selská jízda stala v regionu tradicí. Îijeme na vsi a konû vÏdycky patfiili k vesnici,“ dodal jeden z organizátorÛ Miroslav Milãic. Pofiadatelé selské jízdy dûkují v‰em, ktefií se selské jízdy zúãastnili. Text a foto Eva Vlachová

Nûkteré konû si mohly dûti i pohladit.

Zleva J. Kubi‰tová, M. B. Karpí‰ek. a P. Kubi‰ta.

G R A F I C K É O H L É D N U T Í Z A V L A D I M Í R E M H AV L I C E M Akademick˘ malífi Vladimír Havlic (19442004) mûl ke Starému Plzenci od mládí úzk˘ vztah, dobfie znal kraj pod Radyní a rád se sem vracel i v dospûlosti se svou rodinou. Star‰í generace má jistû v dobré pamûti soubor grafik se staroplzeneck˘mi motivy, vytvofien˘ u pfiíleÏitosti tisíciletého v˘roãí na‰eho mûsta v r. 1986. Nûktefií z nás si tyto grafiky kdysi koupili a mají je doma. V‰ichni máme vlastnû Havlicovo dílo pofiád na oãích - kdyÏ míjíme ve vchodu do historické radnice jeho obrovsk˘ reliéf nebo kdyÏ v obfiadní síni hledíme na jeho dva velké obrazy. Jako vzpomínka u pfiíleÏitosti pûti let od jeho úmrtí byla v záfií ve staroplzenecké galerii otevfiena retrospektivní v˘stava, jak˘si prÛfiez jeho grafickou tvorbou. ·koda, Ïe men‰í rozmûry v˘stavní sínû neumoÏnily ukázat více z tvorby tohoto zajímavého autora (od 23. záfií bude v‰ak moÏnost zhlédnout v Plzni na námûstí Republiky v Galerii J. Trnky rozsáhlej‰í v˘stavu, kde bude zastoupena nejen Havlicova grafika, ale i jeho obrazy, kresby. VernisáÏ zahájil dlouholet˘ autorÛv pfiítel, hudebník a skladatel Milan Benedikt Karpí‰ek. Nejdfiíve zahrál na kopie stfiedovûk˘ch nástrojÛ (dulcimer a psalterium) vlastní skladby, inspirované gotickou taneãní hudbou - a pak zavzpomínal: „Vláìa pro mne znamená vÏdy i Radyni s Radou‰em. V roce

1988 namaloval 12 velk˘ch obrazÛ a já k nim psal písnû. Navzájem jsme se pfii tvorbû Balady o Radou‰ovi ovlivÀovali: miloval v‰echny báje a povûsti PlzeÀska, mûl rád mystiku.“ Zasvûcen˘m prÛvodcem po tvorbû Vladimíra Havlice v‰ak byla pfii vernisáÏi jeho manÏelka MUDr. Alexandra Havlicová. Od ní jsme se dozvûdûli mnoho zajímavého o autorovû Ïivotû. „Studoval na Vysoké ‰kole umûleckoprÛmyslové v Praze v atelieru prof. Franti‰ka Muziky a zaãal tvofiit tak, jak mu to bylo blízké. Byl praktikujícím katolíkem a cel˘ Ïivot se za to nestydûl a také se nikdy svému pfiesvûdãení neprohfie‰il. Proto mûl problémy s reÏimem - hlavnû po r. 1968, kdy vytvofiil grafiku s motivem plzeÀsk˘ch ma‰kar... a nûktefií straniãtí funkcionáfii ji vztáhli na sebe. Ztratil zakázky a byl nucen pracovat v aranÏérské dílnû obchodního domu Centrum v Plzni - Doubravce. Postupnû se mu podafiilo vrátit se pak na v˘tvarnou scénu. V 80. létech dokonce zaloÏil v Plzni grafickou dílnu pro tehdej‰í Západoãesk˘ svaz v˘tvarn˘ch umûlcÛ (ZSVU), coÏ v té dobû bylo dost nároãné. Tiskafisk˘ papír a materiál byly totiÏ strategickou surovinou pro vládnoucí stranu. Celé situaci v‰ak nahrála skuteãnost, Ïe se ru‰il jeden z provozÛ plzeÀské tiskárny. V té dobû bylo otevfiení tiskafiské dílny velká vûc. Umûlci tak mohli získávat vefiejné

zakázky (napfi. na pamûtní listy k vítání obãánkÛ, pro Ïivotní v˘roãí) i tvofiit volnou grafiku.“ Pfii prohlídce celé v˘stavy si pak nûktefií z nás s pfiekvapením uvûdomili, Ïe v˘stava je zároveÀ velmi názorn˘m prÛfiezem autorovou tvorbou. V‰ak také shromáÏdit v‰echna díla, vût‰inou zapÛjãená ze soukrom˘ch sbírek, nebylo lehké. ¤ada motivÛ Havlicovy tvorby má historické námûty - napfi. Jifií z Podûbrad, Tycho de Brahe, Keltové atd. Zeptali jsme se proto manÏelky: „Jak˘ vztah mûl Vladimír Havlic k dûjinám?“ „Vûnoval se hlavnû slovansk˘m dûjinám a zobrazoval je pak i ve své tvorbû (napfi. dûlal litografie, které zobrazovaly v˘znamné archeologické objevy - podívejte se napfi. na grafiku Keltská spona). Byl velk˘ znalec dûjin a mûl velk˘ cit pro terén: napfi. objevil i kruhovou tvrz v Nebfiezinech u Plas. Hodnû se vûnoval historii Starého Plzence, ale zároveÀ jej zajímaly i dûjiny HabsburkÛ. Dokázal si pospojovat fakta a mûl neuvûfiitelnou pamûÈ, dûjepisu opravdu rozumûl. Rád také nav‰tûvoval hrady a zámky (zde jsou vystaveny obrázky Pfiimdy a Ka‰perku). âasto se nechával inspirovat hudbou: tvrdil, Ïe v sobû hudba nese i pohybovou sloÏku. Mûl rád Smetanu (k jeho v˘roãí udûlal soubor grafik, kter˘ tady vidíte) a Mozartovu Kouzelnou flétnu.“

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 12

Strana 12 Projdûme si tedy tuto malou, ale zajímavou v˘stavu a vzpomeÀme na v‰estranného ãlovûka, kter˘ se po r. 1990 zaslouÏil o novou sochafiskou v˘zdobu Plznû. Na Hlavním nádraÏí míjíme jeho pomník legionáfiÛ, na Masarykovû námûstí vzpomeÀme na jeho zásluhy o obnovení sochy T. G. Masaryka a následnû i celého pomníku. Je také autorem pomníku generála Heliodora Píky na Ústfiedním hfibitovû i památníku s reliéfním portrétem generála Pattona ve Stfiíbfie. Zalistujme Zlatou knihou plzeÀsk˘ch povûstí nebo Povûstmi z kraje pod Radyní a obdivujme jeho pfiekrásné ilustrace. Vladimír Havlic v‰ak dûlal i mozaiky, aradekory, dfievofiezy i dfievoryty. Tento pozoruhodnû v‰estrann˘ umûlec i po letech k nám promlouvá sv˘mi díly o hlubokém vztahu k rodnému kraji i k na‰í obci. Mgr. Anna Velichová Foto Jifií Vlach

MUDr. Alexandra Havlicová hovofií s náv‰tûvníky v˘stavy.

RadyÀské listy – fiíjen 2009 V âERNICÍCH BYLA VYSTAVOVÁNA NEJVùT·Í SBÍRKA CWG NA SVùTù

Na v˘stavû sbírky CWG.

A co to vlastnû u v‰ech v‰udy je, to CWG?? To musíme zaãít trochu ze‰iroka... Urãitû uÏ mnozí z vás sly‰eli o hfie zvané Geocaching. Hraje se na celém svûtû a v âesku zaÏívá v posledních letech neb˘val˘ rozvoj. Geocaching vhodnû kombinuje moderní techniku a v˘lety do pfiírody, které mají v ãesk˘ch zemích dlouhodobou tradici. V principu jde u to, Ïe nûkdo uloÏí na nûjakém místû schránku s náv‰tûvní knihou a rÛzn˘mi drobnostmi – takzvanou ke‰. Zemûpisné soufiadnice tohoto pokladu jsou poté zvefiejnûny na internetu a ostatní hráãi vybavení navigaãními pfiístroji GPS se mohou vydat tyto “poklady” hledat. Pokud schránku najdou, zapí‰í se do náv‰tûvní knihy a mohou si vymûnit nûjakou vûc nalezenou v ke‰i. A jsme u toho - CWG (Czech Wood Geocoin) jsou malá dfievûná koleãka s vypálen˘m obrázkem, která se dají pouÏít jako hod-

notn˘ pfiedmût na v˘mûnu v ke‰i a zároveÀ slouÏí jako osobní identifikaãní známka hráãe. Série má jiÏ více neÏ 1300 rÛzn˘ch koleãek, a proto se CWG staly v rámci geokomunity Ïádan˘m sbûratelsk˘ artiklem. U pfiíleÏitosti setkání geoke‰erÛ v sobotu 22.8. byla v Lidovém domû v âernicích vystavena kompletní sbírka autorÛ CWG, obsahující v‰echna koleãka uvedená v oficiálním katalogu. K-Centrum se na v˘stavû podílelo zapÛjãením v˘stavních panelÛ. Také v okolí Starého Plzence je uloÏeno nûkolik ke‰í rÛzného druhu, jak mÛÏete vidût na mapce. Pokud byste je chtûli zkusit najít, musíte se podívat na stránky www.geocaching.cz a www.geocaching.com, kde naleznete podrobné informace o hfie i soufiadnice jednotliv˘ch schránek. Jan Hladík - JPAgeo Foto Jaroslav Müller

SK SPORTTEAM DOLI STAR¯ PLZENEC – TENISOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ ZÁVùR TENISOVÉ SEZÓNY SE OPùT VYDA¤IL

DRUÎSTVO MUÎÒ OBSADILO VE FINÁLE KRAJSKÉ SOUTùÎE 2. MÍSTO Dal‰í velk˘ úspûch zaznamenali tenisté z SK SPOTRteam DOLI Star˘ Plzenec – ve finále soutûÏe druÏstev neregistrovan˘ch hráãÛ DAVIS CUP se umístili na druhém místû. V soutûÏi, kterou organizuje Západoãesk˘ tenisov˘ svaz (PlzeÀsk˘ a Karlovarsk˘ kraj), se nám sice nepodafiilo obhájit loÀské vítûzství, ale i tak jsme s v˘sledkem velice spokojeni, vÏdyÈ od poãátku soutûÏe usiluje o titul pfieborníka více neÏ sto druÏstev z obou krajÛ. Úspûchem je jiÏ samotná úãast v této soutûÏi, neboÈ právo zúãastnit se ji mají pouze vítûzové okresních kol. Na‰e druÏstvo zvítûzilo v okresní soutûÏi potfietí za sebou a v krajském kole se nám po tfietím a prvním místû z minul˘ch roãníkÛ podafiilo leto‰ním druh˘m místem zkompletovat medailovou sbírku. Krajské kolo se stejnû jako vloni uskuteãnilo v Mariánsk˘ch Lázních v maleb-

ném prostfiedí tenisového klubu TK Skalník o druhém záfiijovém víkendu. JelikoÏ nûkteré okresy své zástupce do krajského finále nevyslaly, zúãastnilo se ho pouze sedm druÏstev, coÏ nám vyhovovalo, neboÈ jsme byli jako poslední vítûzi nasazeni pfiímo do semifinále. Tam se k nám probojovali tenisté z N˘fian, které jsme porazili 2 : 1, kdyÏ Vláìa Váchal svÛj zápas tûsnû prohrál a body získali Martin Váchal ve dvouhfie a dvojice M. Váchal – M. Havlíãek ve ãtyfihfie. Postoupili jsme tedy spoleãnû s Karlov˘mi Vary do finále celé soutûÏe. To se hrálo aÏ druh˘ den a mohli jsme se ho bohuÏel zúãastnit pouze s dvûma hráãi, kdyÏ V. Váchal chybûl z rodinn˘ch dÛvodÛ a T. DoleÏel byl ve stavu nemocn˘ch. Finále bylo velmi vyrovnané a k celkovému vítûzství nám zb˘valo uhrát pouze nûkolik míãkÛ. Obû dvouhry skonãily velmi tûsn˘m v˘sled-

kem v pomûru 2 : 1, M. Váchal zvítûzil, M. Havlíãek bohuÏel neudrÏel vedení a ode‰el z kurtu poraÏen. Smolnû pro nás dopadla i ãtyfihra, kterou jsme prohráli 2 : 0 (7 : 6, 7 : 6), kdyÏ se soupefii v obou setech podafiilo dotáhnout na‰e v˘razné vedení. Na tfietím místû se v krajské finále umístilo druÏstvo N˘fian. Je‰tû pfied finále druÏstev se na‰i hráãi zúãastnili nûkolika turnajÛ jednotlivcÛ, a to se znaãn˘mi úspûchy. Zcela jsme ovládli velmi dobfie obsazen˘ turnaj zafiazen˘ do republikového okruhu ATTour „Tip Sport Eden Cup“ v Berounû, kde se podafiilo zvítûzit Martinu Váchalovi a Milan DoleÏel a Vláìa Váchal obsadili spoleãnû tfietí místo. Turnaj v Letkovû vyhrál Marcel Havlíãek pfied Tomá‰em DoleÏelem a ve ãtyfihfie na plzeÀském Prazdroji zvítûzila dvojice T. DoleÏel V. Kroupa.

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 13

Strana 13

RadyÀské listy – fiíjen 2009

TENISOVÁ ·KOLA PRO MLÁDEÎ Samozfiejmû také pokraãovala na‰e tenisová ‰kola pro mládeÏ. Po jarní ãásti jsme podzimní v˘uku zahájili ke konci srpna a poslední hodiny probûhnou je‰tû v fiíjnu, neÏ nám poãasí s koneãnou platností uzavfie tenisovou sezónu. Dûti, kter˘ch letos nav‰tûvuje kurzy témûfi tfiicet, jsou rozdûleny do hodin dle vûku a zejména dle tenisové dovednosti. V˘uka probíhá pod dohledem kvalifikovan˘ch trenérÛ a na vût‰inû úãastníkÛ pozorujeme viditelné pokroky, kter˘ch bûhem jednoho roku dosáhnou. Nejvíce práce ãeká trenéry i samotné Ïáky pfii v˘uce úpln˘ch nováãkÛ. Ov‰em ti, ktefií vydrÏí a nauãí se základní údery, zjistí, jak˘ je tenis krásn˘ sport. V rámci tenisové ‰koly pofiádáme také pravidelnû mládeÏnické turnaje. V ãervnu to byly turnaje ve dvouhrách a v záfií jsme pro zmûnu sehráli soutûÏ ve ãtyfihfie. JelikoÏ se pfiihlásil stejn˘ poãet chlapcÛ i dívek, mohli jsme opût sehrát ãtyfihru smí‰enou. Nejlep‰í v˘kony podával a vítûzem se stal pár Adam Václavoviã - Karolína Su‰anková. Na 2. místû se umístili D. Kodalík – K. Kfie‰ová a na 3. místû M. ·edivec – H. Kfienová. Dal‰í roãník tenisové ‰koly budeme organizovat opût pfií‰tí rok koncem dubna. Jsme potû‰eni, Ïe je o ni ze strany dûtí takov˘ zájem, ale bohuÏel jiÏ letos poãet úãastníkÛ kapacitnû pfievy‰oval moÏnosti pouze jednoho kurtu. Z toho dÛvodu je tfieba se pro pfií‰tí rok vãas pfiihlásit. Text a foto Milan DoleÏel

Pfii podání Martin Váchal – vítûz turnaje ROTUNDA CUP, mnoha jin˘ch turnajÛ a nejúspû‰nûj‰í hráã soutûÏe druÏstev DAVIS CUP.

TURNAJ ROTUNDA CUP Tenisov˘ turnaj Rotunda Cup organizují spoleãnû jiÏ pát˘m rokem kluby TO TJ Spartak Sedlec a SK SPORTteam DOLI Star˘ Plzenec. Také letos se hrálo ve dvou kategoriích dvouhry a spoleãná ãtyfihra. JiÏ v pátek 18. záfií sehráli svou soutûÏ muÏi nad 50 let. Za úãasti pûti borcÛ, na kter˘ch podle pfiedveden˘ch v˘konÛ vÛbec nebyl poznán jejich vûk, zvítûzil Jifií Novák. V sobotu byla na programu hlavní soutûÏ ve dvouhfie a ãtyfihra. Hlavní soutûÏe se zúãastnilo celkem 14 hráãÛ, ktefií byli rozdûleni do skupin, jejichÏ vítûzové postupovali do vyfiazovací ãásti turnaje. Vítûzem se stal podle oãekávání Martin Váchal, kter˘ ve finále pfiehrál Luìka Kose. Do soutûÏe ãtyfiher se pfiihlásilo 8 párÛ, které byly rozlosovány do dvou startovních skupin, jejichÏ vítûzové postoupili do finále. To se hrálo jiÏ témûfi za ‰era, ale povedlo se také dokonãit. Vítûzem se stala

Vyhlá‰ení vítûzÛ ãtyfihry.

dvojice Zdenûk Pa‰ek – Milan DoleÏel. Celého turnaje se dohromady zúãastnilo dvacet hráãÛ, v‰ichni si pochvalovali, jak se tenisov˘ víkend povedl. Nechybûlo nic V¯SLEDKY Kat. do 50 let 1. Martin Váchal 2. Luìek Kos 3. Vláìa Váchal Jifií Novák

Kat. nad 50 let 1. Jifií Novák 2. Karel Tatíãek 3. Jarda Kraft

– dokonalé tenisové poãasí, dobré pití a jídlo s je‰tû lep‰í obsluhou, velmi kvalitní sportovní v˘kony a radost vítûzÛ nejen z umístûní, ale také z pûkn˘ch cen od sponzorÛ a z pohárkÛ. Pfií‰tí roãník se urãitû uskuteãní. ãtyfihra 1. Z. Pa‰ek – M. DoleÏel 2. M. Váchal – J. Noll 3. K. Janou‰ek – J. Novák L. Kos – M. Matûjovsk˘

WWW.SEDESATKA.CZ – INTERNETOV¯ PROSTOR PRO SENIORY

RÒZNÉ O prázdninách zahájil provoz v˘znamn˘ neziskov˘ internetov˘ projekt pro seniory v âeské republice. Na adrese www.sedesatka.cz je umístûn informaãnû-zábavní systém s desítkami stránek, vnitfinû ãlenûn˘ na ãtrnáct krajÛ a sedmdesát ‰est okresÛ. Internetov˘ projekt ·edesátka.cz umoÏÀuje seniorÛm zapojit se pfii tvorbû jeho obsahu, kaÏd˘ náv‰tûvník mÛÏe nejen ãíst, ale také pfiispívat, pfiímo psát své ãlánky nebo posílat redakci to, co jej zaujalo. „Spoleãnost v âesku spojuje seniorsk˘ vûk s pasivitou, odevzdaností, od seniorÛ jiÏ nic neoãekává. Pfiitom právû ve zralém vûku mÛÏe ãlovûk nabídnout Ïivotní zku‰enosti a urãit˘ nadhled. Cílem projektu ·edesátka.cz

je vytvofiit ãesk˘m seniorÛm prostor k vzájemnému sdílení, vyjádfiení názorÛ, prostor k vytváfiení komunity. Dát jim zkrátka do ruky symbolick˘ mikrofon.“ vysvûtluje Jan Vojvodík, ‰éfredaktor webu ·edesátka.cz. Internetov˘ projekt www.sedesatka.cz pfiizpÛsobil seniorÛm jednoduché grafické i technické fie‰ení webu. Hned v prvních dnech provozu se na webu vytvofiila aktivní seniorská komunita, která Ïivû diskutuje a buduje spoleãenské vztahy. „Regionální charakter projektu vytváfií prostor i pro mûsta a obce, které mohou bezplatnû zvefiejÀovat zajímavosti ze své historie i souãasnosti, mohou zvát k náv‰tûvû. Jejich obyvatelé zase najdou na jednom místû nejrÛznûj‰í informace, zpravodajství, rozhovory, zajímavosti, kfiíÏovky, recepty, tipy a rady. Náv‰tûvník, kter˘ má dost ãasu,

se mÛÏe pohodlnû projít celou republikou, zastavit se tfieba v kaÏdém kraji nebo okrese a podívat se, jak ·edesátka.cz Ïije u sousedÛ.“ dodává ‰éfredaktor webu Jan Vojvodík. Nav‰tivte www.sedesatka.cz. Tfieba se budete rádi vracet.

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 14

Strana 14

RadyÀské listy – fiíjen 2009

POLICIE âESKÉ REPUBLIKY NA JIÎNÍM PLZE≈SKU 2. díl: Obvodní oddûlení policie Star˘ Plzenec V dal‰ím díle seriálu o Policii âeské republiky na jiÏním PlzeÀsku vám pfiedstavujeme Obvodní oddûlení policie Star˘ Plzenec (dále jen „OOP Star˘ Plzenec“), které sídlí v rekonstruované budovû na adrese Star˘ Plzenec, Smetanova 217. KaÏdé oddûlení má urãenou oblast své

v pfieváÏné mífie fie‰eny ihned na místû a to blokovou pokutou. Ostatní pfiestupky jsou nejprve zadokumentovány, pro‰etfieny a poté jsou oznámeny k projednání pfiíslu‰nému správnímu orgánu. Pfiestupky a trestné ãiny, u kter˘ch v zákonném termínu (u pfiestupku 1 mûsíc, u trestného ãinu 2 mûsíce) nebyl zji‰tûn pachatel, musí b˘t dle pfiíslu‰né právní normy odloÏeny. To v‰ak neznamená, Ïe na nich policisté dále nepracují. V pfiípadû zji‰tûní relevantních informací k jejich objasnûní, se k tûmto pfiípadÛm pfiíslu‰níci vracejí a snaÏí se jiÏ tyto odloÏené pfiípady objasnit, coÏ se v nûkter˘ch pfiípadech také dafií. Dal‰í ãinností policistÛ je napfiíklad i zaji‰Èování místa dopravních nehod do pfiíjezdu hasiãÛ nebo záchranné sluÏby. Zde poskytují nezbytnou pomoc zranûn˘m nebo provádí odklon dopravy. StráÏci zákona

Budova OO PâR Star˘ Plzenec.

pÛsobnosti. Zde jsme vám vypsali obce, ve kter˘ch obãany chrání právû policisté z OOP Star˘ Plzenec: Star˘ Plzenec, Sedlec, Letkov, Tymákov, Mokrou‰e, LhÛta, ·Èáhlavy, ·Èáhlavice, Nezbavûtice, Chválenice, Îelãany, Chouzovy, Losiná, ·tûnovice, Útu‰ice, Robãice, âiÏice, Pfiedenice, Netunice, Nebílovy, Nebílovsk˘ Borek, ·tûnovick˘ Borek. âinnost policistÛ OOP Star˘ Plzenec V kaÏdodenní náplni policistÛ se promítá velká fiada rÛznorod˘ch ãinností. Mezi ty nejdÛleÏitûj‰í patfií pfiijímání oznámení, zaji‰Èování místa trestného ãinu a vyhledávání a zaji‰Èování kriminalistick˘ch stop, které tam pachatel zanechal. Díky dal‰ímu dÛslednému pro‰etfiování se ve spoustû pfiípadech dafií zdej‰ím stráÏcÛm zákona dopadnout samotné pachatele. Policisté se dále vûnují odhalování a provûfiování pfiestupkÛ. Zejména pak na úsecích dopravy, vefiejného pofiádku a majetku. Pfiestupky na úseku dopravy jsou Místnost dozorãí sluÏby.

rovnûÏ zaji‰Èují dodrÏování vefiejného pofiádku pfii rÛzn˘ch kulturních akcích, aby v okolí nedocházelo k ru‰ení noãního klidu nebo niãení majetku obãanÛ. Nûktefií policisté jsou nad rámec sv˘ch úkolÛ zafiazeni v pofiádkové jednotce (vefiejnosti je více znám neoficiální v˘raz „tûÏkoodûnci“). Pfiíslu‰níci PâR nejsou jen represivní. S velkou mírou se podílí na preventivních ãinnostech na ‰kolách, v dopravû nebo napfiíklad ne besedách se seniory. OBâANÉ POZOR !! V rámci OOP Blovice je nejvût‰ím problémem, Ïe obãané v roli po‰kozeného po zji‰tûní spáchání trestné ãinnosti, zejména pfii vloupáních do rodinn˘ch domÛ, chat ãi vozidel místo ãinu nejprve celé projdou a zji‰Èu-

jí, co jim zlodûj odcizil, nebo po‰kodil. V nûkter˘ch pfiípadech dokonce nejprve uklidí a pak teprve zavolají policii. Tímto sv˘m jednáním tak zniãí ve‰keré moÏné kriminalistické stopy, které zde mohl pachatel zanechat, coÏ stûÏuje práci policistÛ pfii objasÀování dané trestné ãinnosti. V pfiípadû zji‰tûní vloupání do objektu by po‰kozen˘ nemûl vÛbec vstupovat dovnitfi, nemûl by na nic nesahat a mûl by ihned zavolat Policii âeské republiky. Dal‰ím problémem je nezájem a lhostejnost obãanÛ, pfiedev‰ím svûdkÛ páchání trestné ãinnosti. Ti mají strach policistÛm sdûlit informace k osobám moÏn˘ch pachatelÛ a to i tehdy, Ïe je sledují pfiímo pfii ãinu. V tûchto pfiípadech je zapotfiebí ihned zavolat na linku 158 a to i anonymnû. Nikdo nebude jiÏ zji‰Èovat jméno oznamovatele, pokud ho sám nesdûlí. Pokud vÛbec nechcete pfiijít do kontaktu s policií a není vám jedno, co se kolem vás dûje, mÛÏete vyuÏít emailovou schránku [email protected] a napsat jakoukoliv informaci, která stráÏcÛm zákona pomÛÏe pfii boji za va‰i bezpeãnost a ochranu majetku. VEDOUCÍ ODDùLENÍ Do sluÏebního pomûru nastoupil v roce 1983 a to k cizinecké a pohraniãní policii. V roce 1995 byl pfiefiazen na OOP Star˘ Plzenec. Od roku 1997 pracoval jako kriminalista na Okresním fieditelství PlzeÀ-jih a v roce 2005 se pak opût vrátil na Vedoucí Obv. odd. PoliOOP Star˘ Plzecie âR Star˘ Plzenec. nec, ale to uÏ jako vedoucí. SLUÎEBNA Na následujících obrázcích si mÛÏete prohlédnout vnitfiek budovy, kam má vefiejnost pfiístup. Kontakty OOP Star˘ Plzenec - tel. 974 326 750 (dozorãí sluÏba) - Fax: 377 966 206 - E-mail: [email protected] Pfií‰tí díl pfiinese V pfií‰tím díle bude na va‰e dotazy odpovídat vedoucí Obvodního oddûlení policie Star˘ Plzenec komisafi npor. Bc. Libor Blahuta. Pokud se tedy chcete zeptat na cokoliv, co se t˘ká policejní práce na Staroplzenecku, napi‰te své dotazy na email [email protected]. MÛÏete vyuÏít i sms zpráv nebo volání na mobil preventivnû informaãní skupiny 724 182 358. por. Bc. Libor Pilafi preventivnû informaãní skupina

dokumentRL10_09.qxd

Strana 15

29.9.2009

19:33

Str. 15

RadyÀské listy – fiíjen 2009

dokumentRL10_09.qxd

29.9.2009

19:33

Str. 16

Strana 16

RadyÀské listy – fiíjen 2009

INZERCE Z dÛvodu tvorby rodokmenu hledám potomky kováfie Josefa Straky, kter˘ se do Plzence pfiistûhoval z Vrãnû ã. 68 v roce 1935. Tel.: 608 146 029, e-mail: [email protected].

●

●

Daruji za odvoz kámen. Tel.: 776 129 185.

Prodám tovární cirkulárku s kolíbkou (velk˘ a mal˘ kotouã, srovnávaãka, 380 V). Cena 4.000,- Kã. Tel.: 776 129 185. ●

Prodám chladniãku Zanussi, objem 185 l. (mrazicí ãást 18 l.). Cena 500 Kã. Tel.: 608 524 131.

●

Dlouhodobû pronajmu byt 3 + 1 ve ·tûnovicích, 10 km od Plznû. Souãástí bytu je kuchyÀská linka s elektrick˘m sporákem. MoÏnost pronájmu skladovacích prostor 20 m2. Tel.: 377 916 049, 606 274 347.

●

Relax U závor provozovna pfiestûhována na po‰tu St. Plzenec Od 1.10. 2009 v provozu. Tel.: 773 527 486.

●

PRONÁJEM NEBYTOV¯CH PROSTOR

Spoleãnost PRONAP s. r. o., Jiráskova 218, St. Plzenec nabízí moÏnost pronájmu voln˘ch nebytov˘ch prostor v administrativní budovû spoleãnosti (Star˘ Plzenec, Jiráskova 218). Nabízené prostory se nachází ve II. a III. nadzemním podlaÏí a jsou pfiístupné samostatn˘m vchodem. Jejich vyuÏití je vhodné ke kanceláfisk˘m a obchodním úãelÛm, popfi. pro jednoduchou v˘robní ãinnost. Pfiípadní zájemci mohou kontaktovat Ing. P. Blabola v sídle spoleãnosti PRONAP s. r. o., tel.: 377 923 322, 606 634 141

RadyÀské listy Vydává mûsto Star˘ Plzenec pfiíspûvky a inzerci pfiijímá redakce: K-Centrum, Smetanova 932 332 02 Star˘ Plzenec e-mail: [email protected] Tel.: 377 183 662, 377 183 659 www.staryplzenec.cz IâO: 00257257 DIâ: CZ00257257 Registrace MK âR E 12371 ·éfredaktorka: Eva Vlachová Zástupkynû ‰éfredaktorky: Mgr. Milena Benediktová Hlaviãky pravideln˘ch rubrik: Jifií Vlach Zlom a DTP: Fotostudio „B“ Kfiivoklát Dáváme prostor i tûm názorÛm, se kter˘mi se neztotoÏÀujeme. NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí. Za pravdivost údajÛ zodpovídá autor pfiíspûvku. Redakce si vyhrazuje moÏnost krácení pfiíspûvku se souhlasem autora. Uzávûrka tohoto ãísla byla: 18. 9. 2009

Cena: 8 Kã Vychází: 5. 10. 2009 v nákladu 700 kusÛ.