Rada Evropské unie Brusel 8. června 2015 (OR. en) 9653/15
SOC 409 MI 379 EDUC 207 ECOFIN 451 JEUN 49 JAI 429 ETS 5 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel:
Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise
Datum přijetí:
29. května 2015
Příjemce:
Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie
Č. dok. Komise:
COM(2015) 233 final
Předmět:
ZPRÁVA KOMISE RADĚ o fungování přechodných opatření týkajících se volného pohybu pracovníků z Chorvatska (první fáze: 1. července 2013 – 30. června 2015)
Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 233 final.
Příloha: COM(2015) 233 final
9653/15
mo DG B 3A
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 29.5.2015 COM(2015) 233 final
ZPRÁVA KOMISE RADĚ o fungování přechodných opatření týkajících se volného pohybu pracovníků z Chorvatska (první fáze: 1. července 2013 – 30. června 2015) {SWD(2015) 107 final}
CS
CS
1.
ÚVOD
1.1
Účel zprávy Komise předkládá tuto zprávu v souladu s částí 2 odstavcem 3 přílohy V aktu o přistoupení Chorvatska z roku 2011. Tato zpráva má Radě sloužit jako základ pro přezkum fungování přechodných ustanovení týkajících se volného pohybu pracovníků, jenž musí být proveden do konce dvouletého období od rozšíření, tj. do 30. června 2015.
1.2
Volný pohyb pracovníků Volný pohyb osob je jednou ze základních svobod zaručených právními předpisy EU. Zahrnuje právo státních příslušníků EU svobodně se přestěhovat do jiného členského státu EU za účelem zaměstnání a pobývat zde se svými rodinnými příslušníky a právo na rovné zacházení na základě národnosti v oblasti zaměstnání a rovněž s ohledem na daňové a sociální výhody, členství v odborech, sociální bydlení a přístup jejich dětí k všeobecnému vzdělání, učňovskému vzdělávání a odborné přípravě.
1.3
Přechodná ustanovení týkající se volného pohybu pracovníků Akt o přistoupení z roku 2011 umožňuje členským státům EU-27 1 dočasně omezit volný přístup pracovníků z Chorvatska na jejich trhy práce, a to na základě uplatňování vnitrostátních právních předpisů. Podle ustálené judikatury Soudního dvora EU je nutno tyto odchylky od základních svobod vykládat restriktivně. Celkové přechodné období v délce sedmi let je rozděleno do tří fází („2 + 3 + 2 roky“). Pro každou z těchto fází platí jiné podmínky: –
V prvních dvou letech upravují ostatní členské státy přístup pracovníků z Chorvatska na své trhy práce vnitrostátními právními předpisy.
–
Dne 1. července 2015 začíná druhá fáze přechodného období. Členské státy, které chtějí uplatňovat omezení i během druhé fáze, to musí předem oznámit Komisi, v opačném případě se použijí právní předpisy EU zaručující volný pohyb pracovníků.
–
Členské státy zachovávající vnitrostátní opatření na konci druhé fáze mohou v případě vážného narušení svého trhu práce nebo hrozby takovéhoto narušení
1
Označení „EU-27“ zahrnuje členské státy EU ke dni 30. 6. 2013; označení „EU-15“ zahrnuje členské státy EU ke dni 30. 4. 2004.
2
po oznámení Komisi tato opatření uplatňovat i nadále, a to do konce sedmiletého období. Platnost přechodných ustanovení neodvolatelně končí dne 30. června 2020. Členské státy, které přestaly používat vnitrostátní opatření a uplatňují právní předpisy EU týkající se volného pohybu pracovníků, mohou do konce sedmiletého období v případě vážného narušení svého trhu práce nebo hrozby takovéhoto narušení omezení znovu zavést. Přechodná ustanovení se vztahují pouze na přístup na trh práce. Po získání přístupu na trh práce mohou chorvatští pracovníci využívat plně všech ostatních práv stanovených v právních předpisech EU. Přechodnými ustanoveními není dotčeno základní právo občanů EU svobodně se pohybovat a pobývat na území EU zakotvené v článku 21 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato ustanovení se nevztahují na osoby samostatně výdělečně činné, které se usazují nebo poskytují své služby v rámci EU. Rakousko a Německo mohou v určitých odvětvích uplatňovat omezení vztahující se na pracovníky vysílané společnostmi usazenými v Chorvatsku v rámci poskytování služeb a obě země se rozhodly této možnosti využít. Na uplatňování právních předpisů EU týkajících se koordinace systémů sociálního zabezpečení se nevztahují žádná přechodná ustanovení.
1.4
Členské státy uplatňující omezení v první fázi Pracovníci z Chorvatska mají v současnosti volný přístup na trhy práce čtrnácti členských států EU-27. K členským státům, které uplatňují omezení, patří: • Rakousko • Belgie • Kypr • Francie • Německo • Řecko • Itálie • Lucembursko • Malta • Nizozemsko • Španělsko 3
• Slovinsko • Spojené království
Tyto členské státy zpravidla od chorvatských pracovníků vyžadují pracovní povolení, ačkoli u povolání v určitých odvětvích někdy uplatňují zjednodušené postupy nebo výjimky. Chorvatsko se rozhodlo zavést pro pracovníky z těchto členských států reciproční omezení a vyžaduje od jejich státních příslušníků pracovní povolení. 2.
ROZSAH PRACOVNÍ MOBILITY CHORVATSKÝCH OBČANŮ V RÁMCI EU
2.1
Chorvatští občané s bydlištěm v jiných členských státech Počet chorvatských občanů s bydlištěm v zemích EU-27 je nízký 2 a většina z nich přišla již před dlouhou dobou. V roce 2013, před přistoupením Chorvatska, jich bylo přibližně 347 000 3, což představovalo zhruba 0,07 % celkového počtu obyvatel. Tito občané se soustředí především v Německu (236 900, tj. 68 % celkového počtu mobilních Chorvatů), v Rakousku (58 700, tj. 17 %), Itálii (17 200, tj. 5 %), Spojeném království (8 900, tj. 3 %) a Slovinsku (8 300, tj. 2 %) 4. Pokud jde o pracovní síly, z šetření pracovních sil EU vyplývá, že v roce 2014 pobývalo v EU-27 okolo 229 000 ekonomicky aktivních chorvatských občanů a tito představovali přibližně 0,1 % celkového počtu pracovních sil. Tento podíl byl nadprůměrný (ačkoli poměrně nízký) v Rakousku (1,0 %), Německu (0,4 %) a Slovinsku (0,2 %). Ve všech ostatních zemích byl pod 0,05 % nebo příliš nízký, aby jej bylo možno spolehlivě určit. Během deseti let před přistoupením v roce 2013 zaznamenaly největší příliv chorvatských občanů v produktivním věku Německo, Rakousko a Itálie (76 %) 5.
2.2
Toky mobility z pohledu Chorvatska Chorvatští občané, kteří mají bydliště v ostatních členských státech EU, představovali v roce 2013 přibližně 10 % chorvatských obyvatel v produktivním věku, což je jeden z největších podílů v EU 6. Tito občané tvořili přibližně 2,8 %
2
Z hlediska přijímajících zemí nízký, z hlediska Chorvatska však významný (viz oddíl 2.2). Zdroj: statistické údaje Eurostatu o obyvatelstvu (tabulka migr_pop1ctz, nejnovější údaje: 1.1.2013) doplněné v případě Spojeného království a Francie jinými zdroji, viz graf 1. Všechny tabulky a grafy a rovněž úplné odkazy na citované dokumenty jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k této zprávě. 4 Graf 1. 5 Graf 2. Podle šetření pracovních sil. 6 Graf 3. Podle šetření pracovních sil. 3
4
všech mobilních občanů v produktivním věku (15–64 let) v EU, což je mnohem vyšší podíl, než je váha Chorvatska na celkovém počtu obyvatel v EU (0,9 %) 7. Tyto údaje však většinou odrážejí migrační vzorce v období před rokem 2000: devět z deseti mobilních Chorvatů má v EU-27 bydliště déle než deset let 8. Po vlně migrace pracovních sil z Chorvatska do Rakouska a Německa v 60. a 70. letech došlo k největší vlně migrace do zemí EU v 90. letech minulého století v důsledku války na Balkáně 9. Od té doby jsou toky omezené a v roce 2014 představovali noví mobilní občané (tj. občané, kteří se přestěhovali před méně než deseti lety) pouze 1,6 % obyvatel Chorvatska v produktivním věku, což je mnohem menší podíl než ve většině členských států střední a východní Evropy 10.
2.3
Ostatní toky mobility související s prací Pracovní mobilita chorvatských pracovníků má rovněž podobu činnosti příhraničních pracovníků v sousedních zemích (Itálie, Slovinsko) a sezónní práce, zejména v Německu 11. V roce 2013 mělo přibližně 35 000 osob bydliště v Chorvatsku, pracovalo však v jiných zemích, což představuje zhruba 2,3 % zaměstnanců v Chorvatsku (v porovnání s 1,4 % v roce 2010) 12. V roce 2013 bylo mimoto za účelem vyslání pracovníků z Chorvatska do ostatních členských států vydáno přibližně 8 700 přenositelných dokumentů A1, zejména pro Německo (5 400), Rakousko (850), Itálii (700), Slovinsko (480) a Finsko (380) 13. Více než 90 % těchto dokumentů bylo vydáno pro země, které zavedly dočasná omezení.
2.4
Toky mobility chorvatských občanů od přistoupení Ačkoli Chorvatsko vstoupilo do EU teprve 1. července 2013 a při sběru a zveřejnění údajů o migraci došlo navíc k prodlevám, umožňují stávající údaje provést první posouzení vývoje mobility do ostatních zemí EU od přistoupení. Podle šetření pracovních sil se počet chorvatských občanů žijících v ostatních členských státech EU od přistoupení velmi nezměnil, tento zdroj údajů však ve výběrovém souboru pravděpodobně nezachycuje nové mobilní občany. Existují
7
Údaje z šetření pracovních sil. Graf 3: Podle šetření pracovních sil se téměř dvě třetiny (63 %) chorvatských občanů v produktivním věku (15–64 let), kteří měli v roce 2014 bydliště v jiných zemích EU, přestěhovaly před více než deseti lety a 21 % se jich narodilo v zemi současného bydliště, zatímco jen 16 % se přestěhovalo před méně než deseti lety. 9 European Integration Consortium (2009). 10 Graf 3. 11 European Integration Consortium (2009). 12 Šetření pracovních sil, tabulka lfst_r_lfe2ecomm. 13 Grafy 4 a 6. 8
5
rovněž předběžné důkazy o rostoucí míře ekonomické aktivity u osob, které již mají bydliště v zahraničí 14. Podle oficiálních chorvatských údajů 15 vzrostl počet chorvatských státních příslušníků, kteří se přestěhovali do zemí EU-27, z 3 216 v roce 2012 na 4 058 v roce 2013 (tj. +26 %), a to především do Německa, Rakouska a Itálie. Oficiální statistické údaje o emigraci však odliv podhodnocují (Božić, 2007). Podle sběru údajů, který zahrnuje hlavní cílové země EU 16, se mobilita z Chorvatska od přistoupení v porovnání s předchozími roky zvyšuje. Tak je tomu zejména v případě členských států, které již hostí vysoký počet Chorvatů, a to navzdory platným omezením: • v Rakousku vzrostl mezi roky 2013 a 2014 počet chorvatských občanů o 3 340 (tj. +6 %), především v důsledku dvojnásobného přílivu v roce 2013 oproti roku 2012; zaměstnanost chorvatských státních příslušníků se mezi roky 2013 a 2014 zvýšila o 2 000 (tj. +10 %) a dosáhla počtu 22 450 osob; • v Německu vzrostl mezi roky 2014 a 2015 počet chorvatských občanů o 22 800 (tj. +10 %) a zaměstnanost chorvatských státních příslušníků se od června 2013 do června 2014 zvýšila o 10 000 (tj. +10 %) a dosáhla počtu 108 120 osob; • rovněž v Itálii a Slovinsku se počet chorvatských občanů zvyšuje, avšak pomalejším tempem, a nejsou k dispozici žádné důkazy o rostoucím počtu zaměstnaných osob. Ve Spojeném království je příliv chorvatských státních příslušníků i nadále omezený. Na tyto členské státy připadalo přibližně 95 % všech mobilních chorvatských občanů v EU 17. U členských států, které své pracovní trhy otevřely, je příliv chorvatských pracovníků v absolutním i relativním vyjádření omezený. Nejjednoznačnější nárůst je patrný v Irsku (2091 nových registrací v roce 2014 v porovnání s 486 v roce 2013), přičemž počty vzrostly i ve Švédsku (čistý přírůstek chorvatských rezidentů v roce 2014 o 857, což odpovídá +52 %) a v České republice. Z údajů rovněž vyplývá, že v důsledku rozdílného přístupu na trh práce v zemích EU-27 nedošlo dosud k významným změnám toků, jelikož většina osob, které se z Chorvatska vystěhovaly po přistoupení, odešla do tradičních cílových zemí. Rozsah mobility po přistoupení Chorvatska je v absolutním vyjádření a v poměru k počtu obyvatel v přijímajících zemích malý, zejména v porovnání s tím, co se dělo po rozšíření v roce 2004 a 2007. Mezi roky 2004 a 2010 se počet mobilních občanů tehdy přistupujících zemí v EU-15 zvýšil přibližně o 3,7 milionu (nárůst o 2,4násobek). K nejvyššímu nárůstu míry mobility došlo během prvních dvou let 14 15 16 17
údaji.
Tabulka 6. Chorvatský statistický úřad (2014). Viz tabulky 2 až 5. Za předpokladu srovnatelnosti údajů Eurostatu, OSN a OECD o migraci s vnitrostátními správními
6
bezprostředně po rozšíření v roce 2004 a 2007, v následujících letech byl pohyb menší 18. 3.
POTENCIÁLNÍ MOBILITA Z CHORVATSKA A FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MOBILITU Vzhledem k velikosti Chorvatska, pokud jde o počet obyvatel (4,2 milionu v roce 2014, tj. 0,8 % celkového počtu obyvatel EU 19), budou potenciální toky pracovníků do ostatních členských států EU po přistoupení pravděpodobně poměrně omezené, přinejmenším jako procentní podíl na celkovém počtu pracovních sil v EU a ve většině cílových zemí.
3.1
Faktory ovlivňující budoucí toky mobility z Chorvatska Faktory, které mají vliv na toky mobility, jsou četné a pravděpodobně zahrnují „pull“ i „push“ faktory. Pokud jde o „push“ faktory, analýza hospodářské situace a situace na trhu práce v Chorvatsku naznačuje určité jasné (ačkoli poněkud nižší) pobídky k odchodu do zahraničí. Chorvatsko má třetí nejnižší HDP na obyvatele v EU. Od roku 2010 však HDP opět roste a v roce 2013 představoval 61 % průměru EU. Během krize mimoto v Chorvatsku trvale rostl hrubý disponibilní příjem domácností na obyvatele (v paritě kupní síly) a v roce 2012 představoval 59 % průměru EU. V roce 2014 mělo Chorvatsko třetí nejvyšší míru nezaměstnanosti (17 %) a míru nezaměstnanosti mladých lidí (45 %) v EU. Ačkoli má rovněž čtvrtou nejnižší míru zaměstnanosti (57 % ve 3. čtvrtletí roku 2014), zaznamenalo jeden z nejvyšších meziročních nárůstů míry zaměstnanosti (+3,2 p.b.). Procentní podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je v Chorvatsku vyšší než průměr EU (29,9 % oproti 24,5 % v roce 2013). Mzdy v Chorvatsku (náhrady na jednoho zaměstnance) byly v roce 2013 druhé nejvyšší v členských státech střední a východní Evropy. Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2013 20 jsou důvody, proč Chorvaté zvažují odchod do zahraničí, podobné jako u většiny ostatních občanů EU: vyšší mzdy (80 %), lepší pracovní podmínky jiné než plat (31 %) a problém nalézt zaměstnání v Chorvatsku (30 %). Pokud jde o rozložení mezi přijímající země, určitou roli hrají pravděpodobně ekonomické faktory (např. míra nezaměstnanosti, volná pracovní místa a výše mezd v cílových zemích). Z důkazů z předchozích rozšíření však vyplývá, že rozložení je ovlivněno rovněž geografickou blízkostí, kulturními a historickými vazbami
18 19 20
CMR (Centrum pro průzkum migrace) (2015). Eurostat, statistické údaje o obyvatelstvu. Eurobarometr „Vnitřní trh“, 2013.
7
a kontakty s krajany, kteří již pobývají v některých členských státech. To platí (jak se zdá) i v případě chorvatských mobilních občanů 21.
3.2
Odhady potenciální mobility z Chorvatska V roce 2013 přibližně 43 % chorvatských občanů starších 15 let uvedlo, že „během příštích deseti let budou zvažovat práci v jiném členském státě“ (to je jeden z nejvyšších podílů v zemích EU), pouze polovina z nich však vyslovila silnou touhu tak skutečně učinit (21 %). V jiném průzkumu provedeném v roce 2014 přibližně 3,3 % dotazovaných chorvatských občanů prohlásilo, že konkrétně plánuje odchod do zahraničí 22. To je více než dvojnásobný podíl oproti roku 2009 (1,5 %). Prognózy čisté migrace z Chorvatska do zemí EU-27 v období 2013-2019 (založené na makrogravitačním modelu 23) ukazují, že bude v rozmezí od +166 000 (v případě zachování stávajících omezení) do +217 000 (pokud by všechny členské státy 1. července 2015 své trhy práce otevřely), tj. 0,03 % až 0,04 % počtu obyvatel v cílových zemích. Některé cílové země zaznamenají nadprůměrnou čistou migraci z Chorvatska v poměru k procentnímu podílu obyvatel, tento poměr však bude mnohem nižší než 1 % a podle „maximálního scénáře“ bude činit 0,55 % v Rakousku, 0,34 % ve Slovinsku a 0,13 % v Německu. Mobilita z Chorvatska po přistoupení bude proto pravděpodobně malá, a to bez ohledu na právní režim upravující přístup k zaměstnání. Podle prognóz bude rozdíl mezi situací, kdy jsou omezení zachována, a situací, kdy jsou od července 2015 zrušena, činit celkem +51 000 chorvatských občanů, tj. jen 0,01 % obyvatel v EU-27. Bez ohledu na budoucí rozhodnutí týkající se omezení bude pravděpodobně více než 80 % vyšší čisté mobility z Chorvatska připadat na tři hlavní přijímající země (Německo, Rakousko a Itálie).
4.
HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY CHORVATSKÝCH MOBILNÍCH OBČANŮ V RÁMCI EU Dopady toků mobility na cílové země i země původu jsou ovlivněny charakteristikami mobilních občanů. Vzhledem k omezené dostupnosti údajů se tento oddíl zaměřuje na širší časový rámec, tj. na chorvatské občany, kteří v roce 2014 pobývali v EU-27 méně než deset let („noví mobilní občané“). Jedná se většinou o mladé lidi s vyšší mírou zaměstnanosti a nižší mírou ekonomické neaktivity oproti průměru.
21
Vidovic a Mara (2015). Viz rovněž údaje uvedené v oddíle 2.4 týkajícím se hlavních cílových zemí EU pro mobilní občany v EU. 22 Pilar (2014). 23 Vidovic a Mara (2015). Model bere v úvahu makroekonomické determinanty, geografickou a kulturní blízkost a institucionální charakteristiky. Prognózy čisté migrace se týkají občanů jakéhokoli věku.
8
4.1
Věk, pohlaví a vzdělání Z nových chorvatských mobilních občanů jich bylo 87 % v produktivním věku (15– 64 let), zatímco průměr všech osob žijících v EU-27 činí 66 %. Je proto mnohem pravděpodobnější, že oproti původním obyvatelům jsou v ekonomicky produktivním období života. Tito noví mobilní občané jsou navíc poměrně mladí, jelikož 62 % z nich je ve věku 15–34 let ve srovnání s pouze 37 % obyvatel v produktivním věku v EU-27 (graf 12). Pokud jde o rozdělení podle pohlaví, podíl žen mezi novými mobilními občany Chorvatska (52 %) je obdobný jako průměr mezi obyvateli v produktivním věku v EU-27 (50 %). V roce 2014 mělo přibližně pouze 19 % nových mobilních občanů Chorvatska nízkou úroveň vzdělání v porovnání s přibližně 27 % obyvatel v produktivním věku v EU-27, zatímco podíl osob s vysokou úrovní vzdělání byl o něco nižší (19 %, resp. 26 %).
4.2
Postavení na trhu práce a profesní a odvětvové složení V roce 2014 byla míra zaměstnanosti nových mobilních občanů v produktivním věku vysoká (71,3 %), zejména v porovnání s průměrnou mírou zaměstnanosti v EU-27 (65,0 %). Důvodem je zejména mnohem nižší míra ekonomické neaktivity (19,4 %) než v EU-27 celkem (27,6 %) a nízká míra nezaměstnanosti 24. To potvrzuje, že pracovníci z Chorvatska odešli do EU-27 především za účelem zaměstnání a pravděpodobně budou mít pozitivní ekonomický přínos. Chorvatští občané pracující v EU 25 jsou zaměstnaní především ve výrobě (20 %), stavebnictví (12,7 %) a v oblasti zdravotní a sociální péče (11,9 %) 26. Nadměrně zastoupeni jsou rovněž v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (10,4 %) a administrativních a podpůrných činností (7,6 %). Celkově se koncentrují (54 %) v povoláních, která vyžadují střední kvalifikaci, v souladu s vysokým podílem osob se středním vzděláním 27. Přibližně čtvrtina z nich pracuje ve vysoce kvalifikovaných povoláních, zejména jako techničtí a odborní pracovníci. Omezení týkající se zaměstnanecké činnosti mohla mít na celkový tok pracovních sil omezený dopad, jelikož se nevztahují na samostatnou výdělečnou činnost ani na vysílání pracovníků 28. V Rakousku rostl mezi roky 2013 a 2014 rychle počet Chorvatů vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost (+772 osob, tj. +56 %), zejména v porovnání se zaměstnanci (+2 023 osob, tj. +10 %) 29.
24
V roce 2014 u všech chorvatských státních příslušníků žijících v EU-27 s výjimkou osob, které se narodily v zemi současného bydliště, činila 5,8 %. 25 Údaje týkající se odvětví a povolání zahrnují všechny chorvatské pracovníky v EU-27 kromě osob, které se narodily v zemi současného bydliště. 26 Tabulka 7. 27 Tabulka 8. 28 Pokud jde o předchozí rozšíření, viz Galgoczi et al. (2012) a CMR (2015). 29 Údaje rakouské správy sociálního zabezpečení.
9
5.
POTENCIÁLNÍ HOSPODÁŘSKÉ DOPADY A DOPADY NA TRH PRÁCE
5.1
Hospodářský dopad a dopad na trh práce v cílových zemích K přistoupení Chorvatska došlo sice teprve nedávno, hospodářské dopady, dopady na trh práce a rozpočtové dopady mobility do jiných členských států nelze tudíž přesně odhadnout, řada faktorů však naznačuje možný kladný dopad mobility z Chorvatska na cílové země. Charakteristiky nových mobilních občanů popsané v oddíle 4 prokazují, že do EU-27 odešli především za účelem zaměstnání, budou mít tedy pravděpodobně pozitivní ekonomický přínos. Chorvatští mobilní občané jsou převážně v produktivním věku a jsou v průměru mladší než občané v cílových zemích, mají relativně dobrou úroveň vzdělání a s mnohem větší pravděpodobností budou zaměstnáni. Tyto charakteristiky mají společné s mobilními občany EU-27 obecně, a zejména s mobilními občany po rozšíření v roce 2004, u nichž byl hospodářský dopad a dopad na trh práce v cílových zemích ve většině studií hodnocen celkově kladně 30. Mobilní pracovníci v EU umožnili ekonomikám hostitelských zemí zlepšit kombinaci dovedností, jelikož pracují především v odvětvích a povoláních, kde bylo nutné pokrýt nedostatek pracovních sil 31. Účinek mobility po rozšíření na míru nezaměstnanosti a mzdy v cílových zemích byl spíše okrajový, alespoň z dlouhodobého hlediska 32. Co se týká rozpočtového dopadu mobilních občanů EU, studie prokazují, že je často neutrální a ve většině případů lze říci, že je kladný 33.
5.2
Demografický výhled, odliv mozků a nedostatek pracovních sil v Chorvatsku Chorvatská čistá migrace byla v období od roku 1999 do roku 2008 pozitivní, od roku 2009 je však negativní 34, přičemž tato tendence je zapříčiněna především menším přílivem přistěhovalců do Chorvatska 35. Jak bylo uvedeno výše, v posledním desetiletí byl rozsah odlivu poměrně malý. Toky mobility se však od přistoupení zvyšují a mobilita mladých a vzdělaných osob by mohla zhoršit demografický výhled 36 a růstový potenciál Chorvatska. Noví mobilní občané Chorvatska jsou mladší než průměrné chorvatské obyvatelstvo v produktivním věku a mírně vyšší zastoupení vykazují absolventi terciárního vzdělávání 37.
30
Viz přezkum studií v Evropské komisi, přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě (ESDE) 2011, kapitola 6; EPC (2013). 31 Evropská komise, ESDE 2011, s. 268–276. 32 NIESR (2011). Viz rovněž Martins et al. (2012) a Wadsworth, J. (2015). 33 Viz přezkum v ICF GHK (2013), a zejména ECAS (2014) a Social Situation Monitor (2013). Pokud jde o rozpočtový dopad migrantů z EU a ze zemí mimo EU, viz OECD (2013). 34 Chorvatský statistický úřad (2014). 35 Eurofound (2014). 36 Chorvatsko zaznamenává od roku 2007 pokles hrubé míry porodnosti a počtu obyvatel. Pokud jde o stárnutí, v roce 2013 mělo míru závislosti ve stáří pod průměrem EU (27,1 % oproti 27,5 %), podle odhadů však do roku 2050 dosáhne téměř 50 %. 37 Graf 12.
10
Chorvatsko mělo v roce 2012 na druhou stranu jeden z nejvyšších počtů osob (ve věku 20–24 let) v EU zapsaných do terciárního vzdělávání 38, který se trvale zvyšuje téměř deset let. To má za následek prudký nárůst počtu absolventů vysokých škol z 17 000 ročně v roce 2003 na téměř 40 000 v roce 2012. V roce 2013 však mělo Chorvatsko poměrně nízký podíl absolventů terciárního vzdělávání (17 %) na počtu obyvatel v produktivním věku, což do jisté míry vyvažuje podíl pracovníků s nízkou kvalifikací, který je nižší než průměr EU (22,4 %), a jedna z nejnižších měr předčasného odchodu ze vzdělávání v EU (4,5 %). Důkazy o dopadu emigrace na Chorvatsko dosud nenaznačují, že to v některých odvětvích mělo za následek nedostatek pracovních sil. V Chorvatsku se objevují nedostatky ve spektru dovedností, a to především v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, vzdělávání a zdravotní péče 39. U většiny povolání, v nichž je v Chorvatsku zaznamenán nedostatek pracovních sil, to souvisí s nedostatkem technických a pracovních dovedností. V některých případech chybí zkušení specialisté, zejména ve zdravotnictví. Za zjištěné nedostatky nese částečnou odpovědnost rovněž nepřiměřené regionální přizpůsobení a plánování kapacit. Ačkoli je zapotřebí úsilí k zajištění toho, aby si země zachovala a přilákala potřebné pracovní síly, stávající výzkum poukázal na celkový význam a potenciál pracovní mobility v EU jako mechanismu ekonomického přizpůsobení. Důležité jsou rovněž možné přínosy plynoucí ze zaměstnání osob v jiném členském státě v porovnání se situací, kdy zůstanou doma nezaměstnaní 40. Předchozí zkušenosti mimoto prokazují, že toky mobility v EU jsou často cyklické a že se mnozí po několika letech vracejí domů, přičemž si přinášejí cenné zkušenosti a dovednosti. 41
5.3
Remitence Jedním z kladných dopadů mobility chorvatských občanů na ekonomiku země jsou remitence posílané domů. V roce 2013 činil jejich čistý zůstatek +702 milionů EUR 42, tj. 1,6 % HDP, což je šestý nejvyšší podíl v EU a nejvyšší čisté remitence na osobu v EU (v roce 2013 téměř 500 EUR na osobu s bydlištěm v Chorvatsku). Existují určité náznaky, že se remitence využívají především k úsporám a investicím, což znamená, že pravděpodobně přispějí k dlouhodobějšímu růstu 43. Ze stejné studie vyplývá, že remitence pomohly snížit míru, rozsah a závažnost chudoby v Chorvatsku. Usuzuje se, že remitence spolu s náhradami sezónních a příhraničních pracovníků hrají významnou úlohu při vyrovnávání záporného zůstatku příjmu z investic 44.
38 39 40 41 42 43 44
Eurostat, statistiky v oblasti vzdělávání. Evropská komise (2014), Bottleneck Vacancies in EU Labour Markets. Centrum pro evropskou politiku (2013). Eurofound (2012). Eurostat (2014). Poprženović (2007). Evropská komise (2015) – zpráva o Chorvatsku.
11
6.
ZÁVĚRY Vzhledem k velikosti Chorvatska, pokud jde o počet obyvatel, budou (jak ukazují toky od roku 2013 a odhady mobility po přistoupení) potenciální budoucí toky chorvatských pracovníků do ostatních členských států EU pravděpodobně malé, přinejmenším jako procentní podíl pracovních sil v EU a ve většině cílových zemí. Tyto toky pravděpodobně nepovedou k narušení trhu práce, a to ani v hlavních cílových zemích (Německo, Rakousko, Itálie). Od přistoupení směřují toky navzdory omezením do tradičních cílových zemí, ačkoli v absolutním vyjádření se v případě několika zemí, které své trhy práce otevřely, velmi málo zvýšily. To potvrzuje, že toky mobility jsou kromě omezení ovlivněny mnoha faktory, jako jsou pracovní příležitosti, působnost sítí a historické, kulturní a jazykové faktory. Omezení týkající se zaměstnanecké činnosti měla na celkový tok pracovních sil omezený dopad, jelikož se nevztahují na samostatnou výdělečnou činnost ani na vysílání pracovníků. Nízký věk a vysoká míra zaměstnanosti potvrzují, že chorvatští pracovníci odcházejí do ostatních členských států především za účelem zaměstnání a že pravděpodobně budou mít pro jejich ekonomiky pozitivní přínos. Chorvatsko zaznamenává určitý odliv mladých a vysoce vzdělaných pracovníků, tyto toky jsou však v poměru k počtu a charakteristikám chorvatských vlastních pracovních sil poměrně malé, ačkoli se od přistoupení zvýšily. Remitence do Chorvatska hrají důležitou úlohu při stabilizaci hospodářství, jež se v současnosti nachází ve složité makroekonomické situaci. Volný pohyb pracovníků je jednou ze základních svobod EU. Dočasná omezení představují odchylku od této základní svobody. Komise věří, že tato zpráva poskytne Radě potřebné informace pro přezkum fungování přechodných ustanovení a členským státům, které uplatňují omezení, umožní revidovat rozhodnutí ohledně přístupu chorvatských pracovníků na jejich trhy práce. Komise připomíná, že členské státy, které chtějí omezení uplatňovat i během druhé fáze (od 1. července 2015 do 30. června 2018), o tom musí Komisi vyrozumět předem.
12
