RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 9. ledna 2014 (OR. en) 5130/14
RECH 9 COMPET 13 ENER 6 TRANS 4 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 6. ledna 2014 Příjemce: Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise:
COM(2013) 935 final
Předmět:
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o pokroku v činnostech společných podniků pro provádění společných technologických iniciativ (SP STI) v roce 2012
Delegace naleznou v příloze dokument COM(2013) 935 final.
Příloha: COM(2013) 935 final
5130/14
jhu DG G III C
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 6.1.2014 COM(2013) 935 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o pokroku v činnostech společných podniků pro provádění společných technologických iniciativ (SP STI) v roce 2012 {SWD(2013) 539 final}
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o pokroku v činnostech společných podniků pro provádění společných technologických iniciativ (SP STI) v roce 2012
1.
ÚVOD
Společné technologické iniciativy představují partnerství veřejného a soukromého sektoru v průmyslovém výzkumu na evropské úrovni, které jsou v současné době již zavedeny a dosáhly funkční úrovně. Byly zřízeny v letech 2007–2008 v rámci sedmého rámcového programu 1 v pěti strategických oblastech — v oblasti letectví a letecké dopravy, veřejného zdraví, technologií palivových článků a vodíku, v oblasti vestavěných počítačových systémů a v oblasti nanoelektroniky. Společné technologické iniciativy spojující průmysl, výzkumnou obec, a v některých případech regulační orgány a EU, s cílem vymezit společné výzkumné programy a investovat do rozsáhlých nadnárodních výzkumných činností, jsou konkrétními akcemi Evropské unie na posílení její konkurenceschopnosti založenými na zásadách nejvyšší vědecké úrovně, otevřenosti a inovací. První roky činnosti rovněž ukazují, že společné technologické iniciativy jsou pozitivní reakcí na potřebu „defragmentace“ výzkumného a inovačního prostředí. Z fakt a údajů připojených k této zprávě vyplývá, že společné technologické iniciativy dosahují svých cílů v oblasti výzkumu. V relativním vyjádření je procentní podíl malých a středních podniků (MSP), které v roce 2012 uspěly ve výzvách společných podniků, výrazně vyšší než odpovídající procentní podíl MSP účastnících se zvláštního programu 7. RP Spolupráce. Významná účast z celé Evropy a vysoká účast v rámci výzev spolu s vysokou mírou úspěšnosti prokazuje, že jak vědecká obec, tak průmysloví výrobci vítají proces společných technologických iniciativ, oceňují jejich otevřenost a kontinuitu, kterou nabízejí společné podniky v řízení financovaných činností. Ustanovení čl. 11 odst. 1 nařízení Rady o založení jednotlivých společných technologických iniciativ zakládá povinnost předložit výroční zprávu o pokroku dosaženém společnými podniky pro provádění společné technologické iniciativy (SP STI). Pro všechny iniciativy stanovuje, že „Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o pokroku dosaženém společným podnikem pro provádění [název společné technologické iniciativy]. Tato zpráva obsahuje podrobnosti o provádění, včetně počtu předložených návrhů, počtu návrhů vybraných k financování, druhu účastníků, včetně malých a středních podniků, a statistických údajů rozčleněných podle zemí.“ Tato zpráva analyzuje úspěchy společných podniků zejména v porovnání s výsledky uvedenými v předchozí zprávě za rok 2011. Jejím cílem je poskytnout příslušné informace Evropskému parlamentu a Radě a shrnout pokrok dosažený od založení SP STI.
1
CS
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.
2
CS
Po krátkém úvodu týkajícím se SP STI tato zpráva shrnuje jejich pokrok v roce 2012, který je podrobně popsán v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise. V závěru zprávy je uveden výhled ohledně budoucích úkolů. V pracovním dokumentu útvarů Komise a přílohách připojených k této zprávě jsou podrobně popsány činnosti jednotlivých SP STI v roce 2012 a uvedeny výsledky a pokrok výzev zahájených v předchozích letech. Dokument obsahuje i shrnutí akcí týkajících se společných podniků STI provedené Komisí (analýza nákladů a přínosů SP STI, konzultace zúčastněných stran a příprava druhého průběžného hodnocení). Tato zpráva se předkládá poté, co Komise navrhla rozšíření činností SP STI v průběhu příštího víceletého finančního rámce (2014-2020) 2 . V této souvislosti, kdy se tento návrh nyní projednává v Radě a Evropském parlamentu, jsou fakta a údaje vyžadované nařízením Rady o založení společných podniků pro provádění společné technologické iniciativy hlavním zdrojem informací pro zúčastněné strany a strany, které se podílejí na rozhodování. Druhé průběžné hodnocení společných technologických iniciativ odborníky je předmětem samostatné zprávy. 2.
SPOLEČNÉ PODNIKY PRO SPOLEČNÉ TECHNOLOGICKÉ INICIATIVY (SP STI)
Společné technologické iniciativy byly založeny ve formě společných podniků na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že „Unie může zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému uskutečnění výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrace prováděných Unií.“ Jedná se o „subjekty Unie“ podle článku 185 finančního nařízení EU. Byly hlavním novým prvkem sedmého rámcového programu (RP7), který byl zaveden na podporu nejdůležitějších oblastí výzkumu a technologického rozvoje, a mohou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a kvality života, ale stávající nástroje RP7 pro ně nebyly optimální. V rámci zvláštního programu 7. RP Spolupráce bylo v letech 2007–2008 založeno pět SP STI na období do 31. prosince 2017: 1)
společný podnik pro letectví a leteckou dopravu (Clean Sky) zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti evropského leteckého průmyslu při současném snižování emisí a hluku, založený nařízením Rady (ES) č. 71/2008 ze dne 20. prosince 2007;
2)
společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva (IIL) zaměřený na posílení rozvoje lepších a bezpečnější léčivých přípravků pro pacienty, založený nařízením Rady (ES) č. 73/2008 ze dne 20. prosince 2007;
3)
společný podnik pro palivové články a vodík (FCH), zaměřený na urychlení vývoje a zavádění technologií pro dodávky vodíku a palivové články, založený nařízením Rady (ES) č. 521/2008 ze dne 30. května 2008, které bylo změněno nařízením Rady (EU) č. 1183/2011 ze dne 14. listopadu 2011;
4)
společný podnik pro vestavěné počítačové systémy (ARTEMIS) zaměřený na podporu evropského průmyslu v zájmu upevnění a posílení jeho vedoucího postavení
2
CS
Viz COM (2013) 494 ze dne 10. července 2013.
3
CS
ve světě v oblasti vestavěných počítačových technologií, založený nařízením Rady (ES) č. 74/2008 ze dne 20. prosince 2007; 5)
společný podnik pro nanoelektroniku (ENIAC) zaměřený na dosažení velmi vysoké úrovně miniaturizace nezbytné pro příští generaci nanoelektronických komponentů, založený nařízením Rady (ES) č. 72/2008 ze dne 20. prosince 2007.
Měla by být zmíněna rovněž iniciativa SESAR 3 (Výzkumný projekt řízení leteckého provozu v rámci jednotného evropského nebe), protože je financována ze 7. RP a provádí činnosti, které jsou doplňkové k činnostem, kterými se zabývá strategický výzkumný program Clean Sky. Evropská komise byla jako spoluzakládající člen odpovědná za zahájení činnosti těchto SP STI. Jakmile byl vybudován jejich právní a finanční rámec a jakmile prokázaly svou schopnost řídit své vlastní rozpočty, získaly samostatnost. Společné podniky vybírají projekty prostřednictvím každoročních otevřených a konkurenčních výzev k předkládání návrhů po jednofázovém nebo dvoufázovém postupu předkládání a hodnocení. Poskytují finanční prostředky pro společné projekty a koordinační a podpůrné akce. 3.
POKROK DOSAŽENÝ V ROCE 2012
3.1.
První výsledky a slibné pokroky
Výsledky kombinované analýzy pro letiště a letecké dopravní systémy naznačily, že program Clean Sky je na dobré cestě ke snížení hluku, snížení emisí CO2 o 50 % a NOx o 80 % a minimalizaci dopadu životního cyklu letadel na životní prostředí do roku 2020. Hodnocení pomocí nástroje pro hodnocení technologií 4 prokázalo výhody úzkého spojení pracovních programů s hlavními technickými a demonstračními milníky v rámci integrovaných technologických demonstračních systémů. IIL podporuje projekt, který je v současné době v patentovém řízení a v rámci kterého bylo úspěšně vyvinuto zařízení a protokol týkající se možnosti rychlé diagnózy (kratší než půl hodiny) typu infekce a potřebného způsobu léčby pacientů. V odvětví palivových článků a vodíku byly uvedeny na trh některé první výrobky, jako jsou vysokozdvižné vozíky a malé záložní energetické zdroje. U energetických i dopravních aplikací bylo dosaženo pokroku ve vlastnostech materiálů, životnosti a snížení nákladů jak na komponenty, tak na systémy pro dopravu a stacionární energetické aplikace. V odvětví palivových článků a vodíku vyvinul dánský MSP dva inovační výrobky a zajistil jejich komercializaci: vodíkovou čerpací stanici (vodíková čerpací stanice pro použití v automobilech, autobusech a vozidlech pro manipulaci s materiály), a vodíkový pohon (systém palivových článků pro vozidla pro manipulaci s materiály, jako jsou vysokozdvižné vozíky
3
4
CS
Tento dokument nepodává zprávu o společném podniku SESAR. Ačkoliv má tentýž právní základ jako ostatní společné podniky, je financován na základě 7. RP a programů transevropských dopravních sítí, doba jeho fungování je odlišná a má jiné mechanismy řízení a podávání zpráv než ostatní společné podniky.
Uskupení dvanácti představitelů integrovaných technologických demonstračních systémů (ITD) a hlavních leteckých výzku mných zařízení v Evropě.
4
CS
a tažné traktory na letištích). V odvětví palivových článků a vodíku je v současné době předloženo 13 patentů. V odvětví vestavěných systémů byla založena nová partnerství a stále větší počet MSP se zapojuje do sítí zúčastněných stran, roste zájem o vývoj prototypů a demonstračních systémů, včetně testování a provozních zkoušek. Dopad na podniky spočívá hlavně ve snížení nákladů na vývoj a zkrácení doby pro uvedení na trh při současném zvýšení opětné použitelnosti. V odvětví nanoelektronických součástí bylo hlavní úsilí věnováno zahájení, hodnocení a výběru pěti pilotních výrobních linek. Tyto projekty zahrnují pokročilá prostředí výzkumu a vývoje s cílem umožnit testování a demonstrace nových technologií za podmínek blízkých výrobním. To významně zlepší schopnost Evropy překonat propast mezi vývojem technologií a jejich zaváděním. Pilotní linky umožňují hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům, přístup k pokročilým technologiím. 3.2.
Účast a ze měpisné pokrytí
Účast, co se týče počtu projektů vybraných pro financování, zůstala za poslední dva roky stabilní, přičemž celková míra úspěšnosti vzrostla z 35,8 % HDP v roce 2011 na 45 % v roce 2012. To potvrzuje, že společné podniky jsou úspěšné ve financování vysoce specializovaného výzkumu a že zúčastněné strany jsou stále lépe obeznámeny se způsobem fungování těchto nových nástrojů. Pokud jde o účast průmyslu v roce 2012, velké společnosti se na celkové účasti podílely 31,1 % a MSP dalšími 30 %. Účast MSP se za poslední dva roky (2011 a 2012) zvýšila z 28 % na 30 %; pro srovnání, ve zvláštním programu 7.RP Spolupráce, představovala účast MSP v roce 2012 19 %. Míra úspěšnosti MSP se také zvýšila z 35 % na 44 %. Pokud jde o rozdělení účasti z členských států a přidružených zemí, v roce 2012 se stejně jako v předcházejícím roce na provádění plánů výzkumu pěti SP STI podílelo průměrně 20 různých zemí. Přístup zemí EU-12 k výzkumným činnostem SP STI se zvýšil. U projektů vybraných pro financování bylo z členských států EU-12 zastoupeno celkem jedenáct zemí. 3.3.
Přehled hlavních úspěchů v roce 2012
CLEAN S KY
Strategický plán výzkumu
Provádění výzev
Byly znovu posouzeny cíle stanovené ve strategickém p lánu výzku mu programu Clean Sky i skutečný pokrok a platnost předpokladů. Výsledkem byl aktualizovaný plán rozvoje a aktualizované prognózy dosažitelných přínosů v oblasti životního prostředí do konce programu. První interní hodnocení bylo zveřejněno v roce 2012. Bylo také provedeno posouzení prvního nástroje pro hodnocení technologií a výsledky jsou k dispozici na internetu. (http://www.cleansky.eu/sites/default/files/documents/cs-teassessment-special-edit ion-2012.pdf) Počet výzev zahájených v roce 2012: 3 Počet předložených návrhů: 344 Počet způsobilých návrhů: 317 Počet financovaných návrhů: 120 Gl obální portfolio projektů: 347
CS
5
CS
Příklady ús pěchu:
Zkušební kampaně aerodynamického tunelu – V roce 2012 byla provedena řada zkušebních kampaní aerodynamického tunelu na třech různých technologiích. Demonstrační systém BLADE (převratný demonstrační systém laminárního letadla v Evropě) bude založen na zkušebním letovém zařízení A340 se dvěma upravenými částmi vnějších křídel, na kterých dochází k přirozenému laminárnímu proudění – hlavním technologickém směru letadla s inteligentními pevnými křídly v rámci programu Clean Sky s cílem snížit aerodynamický odpor letadla. V rámci programu „Clean Sky“ byl použit Ev ropský transonický aerodynamický tunel ke zdokonalení konstrukční metodiky křídel zaměřené na dosažení co nejlepšího laminárního proudění s přihlédnutím k rů zným nerovnostem povrchu. Společnosti Rolls-Royce a SNECMA provedly nezávisle řadu zkoušek na svých vlastních zkušebních zařízeních za účelem posouzení neinstalovaných charakteristik svého návrhu otevřeného rotoru (zejména lopatek) a poté se účastnily výkonových a aeroakustických zkoušek úplného modelu spolu se společností Airbus v aerodynamickém tunelu DNW. Na závěr byly zkou mány tři systémy pro ochranu křídel před námrazou a pro její odstraňování, které již nevyužívají stlačený zahřátý vzduch odebíraný z motoru, a to tak, že byly provedeny zkoušky v aerodynamickém tunelu se simu lací námrazy : dva elektrotermální systémy vyvinuté společnostmi Liebherr a Zodiac a jeden elektro mechanický systém vyvinutý společností SAAB.
Kompozitní technologie oprav pro údržbu letadel – Nedávno byl dokončen projekt ADVANCED (moderní systém vytápění a kontrolní režim pro homogenní vysokoteplotní vytvrzování rozsáhlých kompozitních oprav). Tý kal se vývoje inovativních řešení pro provádění velmi rozsáhlých kompo zitních oprav, které mají být provedeny mimo autokláv. Očekávané přínosy jsou značné, neboť menší využívání autoklávu přímo snižu je jak celkové náklady na opravy, tak uhlíkovou stopu oprav. Zařízení bylo úspěšně odzkoušeno a schváleno pro průmyslová prostředí, při extrémně náročném použit í. Účast, včetně malých a středních podniků
Celkový počet účastníků: 483 Počet účastníků ve financovaných projektech: 245 Počet malých a středních podniků ve financovaných projektech: 94 – 38 % počtu účastníků ve financovaných projektech, s 50% mírou úspěšnosti. Účastníci ve financovaných projektech podle kategorií: 53 výzku mných organizací; 54 vzdělávacích zařízen í vyššího nebo středního stupně; 44 ko merčních soukromých podniků. Účast ve financovaných projektech podle jednotlivých zemí: zapojilo se sedmnáct zemí. V tabulce jsou uvedeny země s nejlepšími výsledky v roce 2012 se 178 účastmi z celkového počtu 245.
Účast na projektech vybraných pro financování podle zemí – nejlepší země
CS
Španělsko
47
Spojené království
36
Itálie
33
Francie
33
Německo
29
6
CS
178
IIL
Strategický plán výzkumu
Poté, co byl strategický plán výzku mu v roce 2012 aktualizován, se pozornost přesunula na velké ambiciózn í projekty („think big“). Zejména u páté a šesté výzvy byl důraz kladen na platformu „European Lead Factory“ (Přední evropská továrna) a program zabývající se antimikrobiáln í odolností „New Drugs for Bad Bugs“(Nové léky na zlé bacily). Počet výzev zahájených v roce 2012: 5; byly provedeny poslední etapy výzvy 3 a výzvy 4. Počet předložených návrhů (vyjádření zájmu , návrh v prvním ko le): 37 Počet způsobilých návrhů: 33 Počet financovaných návrhů: 5 Gl obální portfolio projektů: 40
Příklady úspěchu: Provádění výzev
V rámci projektu EUROPAIN byly získány důležité poznatky, které přispívají k lepšímu pochopení mechanismů chronických bolestí. Projekt například odhalil podobnost mezi bolestí způsobenou chemoterapií a bolestí vyvolanou chladem způsobenou zahuštěným mentholem a identifikoval molekulu, která způsobuje bolest při spálení od slunce, a dává naději na vývoj nových, účinnějších léků proti bolesti. Tento nedávno objevený mechanismus bolesti při spálení od slunce by mohl pomoci lépe pochopit příčiny bolesti při jiných zánětlivých onemocněních, např. artritidě a cystitidě. Studiem zobrazování mo zku (skenů) výzku mn í pracovníci zjistili, že změny ve způsobu, jaký m mo zek funguje u pacientů s chronickou bolestí, lze také pozorovat po minimáln í bolesti u zdravých dobrovolníků. V rámci projektu S UMMIT se vyvíjejí metody pro identifikaci rizikových faktorů vedoucích k chronickým ko mplikacím u d iabetických pacientů, např. k mo zkové
CS
7
CS
mrtvici nebo problémů m se srdcem, ledvinami nebo očima, které představují obrovskou zátěž pro kvalitu života pacientů a připadá na ně více než 10 % nákladů na zdravotní péči v Evropě. Spolu s dalšími iniciativami byl v rámci p rojektu SUMMIT shro mážděn dosud nejobsáhlejší soubor údajů o studiích genomu (Genome W ide Association Studies). Projekt SUMMIT ko mbinuje genetické údaje, údaje o biologických markerech a obrazové údaje s cílem najít neinvazivní zobrazovací markery ko mp likací v cévách při vyšetřování krčn í tepny. V rámci projektu SUMMIT byly vytvořeny počítačové modely, které na základě změn v těle po mohou předvídat komplikace a reakce na léčbu. V rámci projektu MARCAR byly vyvinuty metody, které pomáhají určit chemické změny genetického materiálu (chro mozo mů), jež souvisejí s rakovinou (negenotoxická karcinogeneze), a byla pro kázána účinnost těchto metod. Detekci těchto tzv. epigenetických změn lze použít jako včasné biologické ukazatele (b iologické markery) pro předpověď, zda je pravděpodobné, že vyvíjené léky vyvolají nežádoucí účinky (rakovinu) u pacientů. Tato zjištění tudíž přispějí k lepšímu hodnocení bezpečnosti nově vyvíjených léků. Kro mě toho se v rámci projektu MARCA R prokázalo, že zobrazování na principu magnetické rezonance (MRI) lze použít ke spolehlivému zjištění nádorů na játrech u myší o velikosti pouze 1 mm – dříve bylo ke zjištění nádorů této velikosti – a ke zjištění nádorů v rané fázi a ke sledování jejich reverzibility nutné použít invazivnější postupy. Proto jsou tyto metody neocenitelným nástrojem při posuzování rizika rakoviny u potenciálních léčiv. Účast, včetně malých a středních podniků
Celkový počet účastníků: 418 (výzvy 5, 6 a 7) Účastníci ve financovaných projektech: 62 Počet malých a středních podniků ve financovaných projektech: 16 – 26 % všech účastníků ve financovaných projektech, s 15,3 % mírou úspěšnosti. Účastníci ve financovaných projektech podle kategorií: 18 výzku mných organizací; 25 vzdělávacích zařízení vyššího nebo středního stupně; 3 ostatní. Účast ve financovaných projektech podle jednotlivých zemí: 26 zapojených zemí. V tabulce jsou uvedeny země s nejlepšími výsledky v roce 2012, včetně výzev 3 a 4 (zahájených v roce 2011, ale nezahrnutých do analýzy ve zprávě o pokroku za rok 2011, protože nebyly v době zpracování zprávy dostupné).
Účast na projektech vybraných pro financování podle zemí – nejlepší země DE
18
NL
12
FR
10
UK
9
ES
3 52
PALIVOVÉ ČLÁNKY A VODÍK
Strategický plán výzkumu
CS
Víceletý plán provádění — na trh byly již uvedeny některé první výrobky, jako jsou vysokozdvižné vozíky a malé záložn í energetické zdroje. U energetických i dopravních aplikací bylo dosaženo pokroku zejména ve vlastnostech materiálů, životnosti a snížení nákladů jak na ko mponenty, tak na systémy pro dopravu a stacionární energetické aplikace.
8
CS
Počet výzev zahájených v roce 2012: 1 Počet předložených návrhů: 72 Počet způsobilých návrhů: 68 Počet financovaných návrhů: 28 Gl obální portfolio projektů: 98 Příklady ús pěchu:
Provádění výzev
V oblasti „rodícího se trhu“ se záložn ími zdro ji energ ie lze uvést demonstrační projekt „FITUP“, v jehož rámci bylo konečnými u živateli v Itálii, Švýcarsku a Turecku jako záložn í zdro je energie instalováno celkem devatenáct systémů palivových článků od dvou různých dodavatelů připravených k uvedení na trh. Skuteční zákazníci z odvětví teleko munikací tyto systémy palivových článků využívají na svých pracovištích. Tyto jednotky jsou testovány s cílem pro kázat jejich technickou úroveň, která podmiňuje jejich vstup na trh, a tím urychlit jejich celosvětové komerční využití; jedná se zejména o tyto charakteristiky : i) spolehlivost vyšší než 95 %, a ii) životnost přesahující 1 500 hodin a více než 1 000 cyklů. Pro jekt zahrnuje referenční srovnávání a certifikaci jednotek od obou dodavatelů palivových článků podle zkušebního protokolu vypracovaného konsorciem pro provedení ro zsáhlých testů v průběhu provozních zkoušek na pracovištích vybraných konečnými u živateli. Bylo provedeno asi 50 % plánovaných testů (celkem přibližně 1 300 hodin), přičemž z analýzy dosud shromážděných údajů vyplývá, že pokrok, kterého bylo dosaženo, umo žní dosažení cílů tohoto projektu a že vyvinuté systémy jsou konkurenceschopné v porovnání se současnou technologií. V rámci projektu SOFT-PACT (portfolio „stacionárních aplikací“ ), vedeném společností E.ON, by mělo být v Německu, Spojeném království, Itálii a zemích Benelu xu rozmístěno 100 jednotek pro mikroko mb inovanou výrobu tepla a elektřiny (na základě technologie Gennex SOFC dodávané společností Ceramic Fuel Cells Limited) a prokázat elekt rickou účinnost v minimáln í výši 60 %. Projekt rovněž řeší nejdůležitější obchodní úkoly vytvářením celého dodavatelského řetězce, zabývá se aspekty hromadné výroby a dostupností evropského bytového fondu a také systémy certifikace v rů zných členských státech, standardními postupy posuzování a normami pro připojení k síti. K dnešnímu dni bylo ve Spojeném království a v Německu úspěšně instalováno více než 30 jednotek ve dvou různých konfiguracích, přičemž některé z nich vykazovaly elektrickou účinnost 62 %. Některé otázky instalace, které se netýkají samotné technologie, ale souvisejí s různými požadavky v jednotlivých členských státech, budou řešeny v závěrečné fázi projektu.
CS
9
CS
Účast, včetně malých a středních podniků
Celkový počet účastníků: 573 Účastníci ve financovaných projektech: 222 Počet malých a středních podniků ve financovaných projektech: 55 – 25 % počtu účastníků ve financovaných projektech: Účastníci ve financovaných projektech podle kategorií: veřejnoprávní subjekty – 3; výzku mné organizace – 59; vzdělávací zařízení vyššího nebo středního stupně – 31; soukromé podniky orientované na zisk – 68; ostatní – 6. Účast ve financovaných projektech podle jednotlivých zemí: 21 zapojených zemí. V tabulce jsou uvedeny země s nejlepšími výsledky v roce 2012:
Účast na projektech vybraných pro financování podle zemí – nejlepší země DE
50
FR
36
UK
30
IT
20
BE
13 149
ARTEMIS Strategický plán výzkumu
Víceleté strategické plány (MASP) se souvisejícími plány výzku mu byly v roce 2012 dále aktualizovány a přijaty tak, aby do nich mohly být začleněna zjištění skupiny Sherpa ARTEM IS-ITEA. Počet výzev zahájených v roce 2012: 1 Počet předložených návrhů (podrobné návrhy projektů): 25 Počet způsobilých návrhů: 24 Počet financovaných návrhů: 8 Gl obální portfolio projektů: 44 Příklady ús pěchu:
Provádění výzev
Projekt CESAR (nákladově efekt ivní metody a postupy pro vestavěné bezpečnostní systémy) projekt byl ukončen dne 30. června 2012. Součástí výsledků projektu CESA R je značný počet převratných zlepšení a inovací, zejména pokud jde o: mezidodvětvový vývoj a/nebo překonání překážek pro opětné použití koncepcí návrhů, referenční architekturu pro technologické p latformy a nástroje vestavěných systémů, zejména v ko munitě vestavěných systémů. Dopad technologického rozvoje prokázal velký počet pilotních aplikací. Cílem projektu známého pod zkratkou POLLUX — elektronické řídící jednotky pro elektrická vozid la zaměřené na postupy vyvíjené na multisystémové vestavěné platformě pracující v reálném čase — je vývoj platformy pro distribuované vestavěné systémy pracující v reálném čase pro další generaci elektrických vozidel za použit í metodiky návrhů zalo žené na komponentech a na programování. Tento přístup je mimo řádně slibný, pokud jde o předpovídání chování elektrických automobilů, což je základem úspěchu takového vozidla na trhu. V rámci projektu bylo mimo jiné dosaženo
CS
10
CS
simu lace dynamiky vozidla po mocí softwaru ve smyčce (SIL). Stále probíhá výzku m ohledně využitelnosti ethernetu pro komunikaci ve vozidle (včetně komunikace zásadního významu pro bezpečnost). Program eSONIA — vestavěné monitorování zaměřené na služby, d iagnostika a kontrola: s měrem k závodu, který má svá aktiva pod kontrolou a dokáže pružně reagovat na nepříznivou změnu situace — zaměřu je se na realizaci závodu, který má svá aktiva pod kontrolou a dokáže pru žně reagovat na nepříznivou změnu situace, prostřednictvím všudypřítomných heterogenních vestavěných zařízení na bázi IPv6 a na zavedení palubních specializovaných služeb spojených pomocí midd lewaru a těžících z přístupu zaměřeného na služby. Tento přístup se bude používat v prů myslu poprvé, s cílem podporovat průběžné sledování, diagnostiku, prognózy a řízen í aktiv bez ohledu na jejich fyzické umístění. Projekt omezí náklady na údržbu a zvýší dobu využití zařízení ve výrobě ve specifikovaných případech použití, ale také v jiných odvětvích, neboť tato technologie je obecně použitelná a řešení jsou navrhována tak, aby mohla být využita u současných výrobních systémů. Účast, včetně malých a středních podniků
Celkový počet účastníků (podrobné návrhy projektů): 631 Účastníci ve financovaných projektech: 326 Počet malých a středních podniků ve financovaných projektech: 106 – 32,5 % všech účastníků ve financovaných projektech, s 47% mírou úspěšnosti. Účastníci ve financovaných projektech podle kategorií: výzku mné organizace / vzdělávací zařízen í vyššího nebo středního stupně – 108; soukro mé podniky orientované na zisk – 112. Účast ve financovaných projektech rozdělená podle jednotlivých zemí: 18 zapojených zemí. V tabulce jsou uvedeny země s nejlepšími výsledky v roce 2012:
Účast na projektech vybraných pro financování podle zemí – nejlepší země ES
45
IT
44
FR
38
DE
37
NL
32 196
ENIAC Strategický plán výzkumu
Roční pracovní program na rok 2012 je založen na společném hesle s programem CATRENE „Vize, poslání a strategie pro evropskou mikroelektroniku a nanoelektroniku“. Počet výzev zahájených v roce 2012: 2 Počet předložených návrhů (podrobné návrhy projektů): 17 Počet způsobilých návrhů (podrobné návrhy projektů): 17
Provádění výzev
Počet financovaných návrhů: 11 Gl obální portfolio projektů: 50
Příklady úspěchu:
CS
11
CS
Partneři v projektu IMPROVE vyvinuli výpočetní modely chování zařízení a virtuáln í metro logie u možňující zobrazení historie, prediktivní údržby a adaptivních plánů kontrol ke zlepšení výrobní kapacity, stability a reprodukovatelnosti a celkové účinnosti při výrobě polovodičových destiček. Koordinátor projektu k tomu uvedl: „V rámci projektu IMPROVE spolupracovalo šest výrobců, kteří mají provozy v Evropě, se 14 výzku mný mi laboratořemi z institucionální a akademické sféry a 10 poskytovateli průmyslových řešení s cílem dosáhnout významného pokroku, pokud jde o nejnovější znalosti v teorii výroby, a konkurenceschopnosti na základě účinnosti a inovací“. Výsledkem projektu IMPROVE bylo více než 90 publikací, které byly dále citovány, což je dokladem jejich hodnoty. Vý měny s jiný mi projekty ENIAC u možn ily další rozvoj a realizaci získaných výsledků. Litografie je hlavní technologii pro zmenšování polovodičových zařízen í. Slo žitost a náklady na zařízení se zmenšující se velikostí vzoru rychle narůstají. V úsilí p řib lížit stávající technologií ponorné litografie co nejvíce k technologickému uzlu 22 n m se dvanácti partnerům, kteří se zúčastnili projektu LENS, podařilo dosáhnout významného pokroku v mnoha aspektech technologie využívající dvojí expozice. V rámci projektu LENS byla úspěšně prokázána použitelnost stávající technologie ponorné litografie pro nejméně dva další technologické uzly s využitím technologie dvojí expozice nebo technologie zdvojení roztečí, „což u možn í včasný a ekonomicky efektivní ro zvoj dalších generací polovodičových zařízení“. Účast, včetně malých a středních podniků
Celkový počet účastníků (podrobné návrhy projektů): 360 Účastníci ve financovaných projektech: 247 Počet malých a středních podniků ve financovaných projektech: 58 – 23 % všech účastníků ve financovaných projektech, s 83% mírou úspěšnosti. Účastníci ve financovaných projektech podle kategorií: výzku mné organizace – 39; vzdělávací zařízení vyššího nebo středního stupně – 42; soukro mé podniky orientované na zisk – 108. Účast ve financovaných projektech rozdělená podle jednotlivých zemí: 21 zapojených zemí. V tabulce jsou uvedeny země s nejlepšími výsledky v roce 2012.
Účast na projektech vybraných pro financování podle zemí – nejlepší země FR
30
NL
20
DE
19
AT
15
IT
7 91
4.
ÚKOLY A VÝHLED DO B UDOUCNA
Komise, která je si plně vědoma důležitosti STI jako nástrojů pro účinnější provádění výzkumných programů Unie, se zabývala všemi zjištěnými slabými stránkami nebo oblastmi možného zlepšení ve svých návrzích týkajících se STI v rámci programu Horizont 2020. Některé hlavní úkoly pro SP STI identifikovali nezávislí odborníci podílející se na prvním průběžném hodnocení. Doporučení externích odborníků uváděla zlepšení komunikace s
CS
12
CS
občany, stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti a přenesení většího objemu odpovědnosti správních rad za běžné řízení na výkonné ředitele společných podniků. Doporučení by měla být plně provedena před uzavřením druhého průběžného hodnocení. V roce 2012 SP STI výrazně zlepšily své komunikační činnosti zaměřené na zúčastněné strany a informování veřejnosti o svých akcích. Relativně vysoký podíl zástupců široké veřejnosti, kteří se zúčastnili otevřených on- line konzultací (v průměru 25 % dotazovaných v projektech Clean Sky, Palivové články a vodík a IIL), by mohl být považován za známku zvýšené informovanosti o rozsahu a činnostech SP STI. Zlepšila se viditelnost společných podniků a zvýšil se standard jejich hlavních komunikačních nástrojů (např. internetových stránek). SP STI rovněž stanovily klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), které se trvale používají ke sledování pokroku jejich správních struktur a ke kontrole jejich výkonnosti při provádění strategických výzkumných a inovačních programů. V rámci projektu IIL byly zavedeny klíčové ukazatele výkonnosti a výsledků pro dvě hlavní priority: provádění strategických plánů výzkumu a výkonnost programové kanceláře. Ukazatele jsou spojeny zejména s cíli stanovenými v AIP a jsou k nim přiřazeny zvláštní cíle. V roce 2012 byla v rámci IIL kromě obvyklého souboru ukazatelů provedena bibliometrická analýza probíhajících projektů. Jejím cílem bylo shromáždit další informace o dosažených výsledcích výzkumu. Výkonnost společného podniku v oblasti plnění rozpočtu je monitorována, pokud jde o dobu pro udělení grantu (TtG) a lhůtu zaplacení (TtP). V roce 2012 se TtP opožděných plateb na provozní náklady ve srovnání s rokem 2011 snížily přibližně o 30 %. V projektu Clean Sky byly rovněž stanoveny klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou uvedeny ve výroční zprávě o činnosti prostřednictvím monitorovacího přehledu. Tyto klíčové ukazatele výkonnosti se zaměřují hlavně na posuzování účasti malých a středních podniků, pokud jde o počty a přidělování rozpočtových prostředků, míru úspěšnosti témat výzkumu zahájených prostřednictvím výzev k předkládání návrhů, dobu potřebnou pro dokončení grantových dohod a podávání zpráv pro partnery a členy, plnění rozpočtu a plánování auditů a následná opatření. Ze 17 klíčových ukazatelů výkonnosti ve srovnávacím přehledu za rok 2012 vyplývá, že výkonnost SP STI je poměrně dobrá, zejména pokud jde o provádění výzkumných činností a účast malých a středních podniků. V projektu FCH byly pro sledování pokroku činností v oblasti výzkumu a technologického rozvoje zavedeny „provozní ukazatele“, které jsou porovnávány s ukazateli výsledků na základě cílů a nejnovějších známých výsledků. Provozní ukazatele se zaměřují: i) na posouzení technologických a netechnologických překážek komerčního prosazení technologií FCH a ii) na sledování aspektů šíření a využívání výsledků za účelem komerčního prosazení. Pro tyto účely je podrobně sledována účast odvětví a malých a středních podniků jako procentuální podíl poskytnutého financování. TtP se v porovnání s předchozími lety v roce 2012 výrazně zlepšila, zejména pokud jde o TtP pro odborníky (89 % plateb včas v roce 2012 oproti pouze 62 % v roce 2011). Kromě toho bylo zaplaceno včas 100 % plateb pro grantové dohody. V projektu ENIAC byly zavedeny klíčové ukazatele výkonnosti ke sledování výzkumného programu, ekosystému, etiky, závazků společného podniku a načasování provádění (doby od rozhodnutí o financování přijatého radou správních orgánů do první platby pro každého
CS
13
CS
příjemce). Posledně uvedený ukazatel byl v roce 2012 stabilní, když v předchozích letech trvale rostl. V projektu ARTEMIS byly použity klíčové ukazatele výkonnosti v rámci vnitřní kontroly. V roce 2012 se poprvé provedlo měření výsledků SP STI na základě přesně stanovených organizačních klíčových ukazatelů výkonnosti (TtG, TtP, počtu přezkumů projektů, počtu činností šíření a doby obdržení osvědčení/auditorských zpráv od vnitrostátních financujících orgánů na konci projektu); na rok 2013 byla plánována další opatření. Vzhledem k nárůstu rychlosti a pokroku, jehož bylo dosaženo při dokončování grantových dohod, společné podniky obecně zaznamenaly lepší TtG než v předchozím roce a ukázaly, že jsou na dobré cestě přesto, že cíle nebyly vždy splněny. V projektu Clean Sky se zkrátila TtG o dva měsíce, avšak dosud nedosáhla standardu osmi měsíců stanoveného v AIP. V projektu IIL došlo ke značnému zkrácení TtG mezi výzvami 4 a 6 (tj. z cca 360 na 160 dní); tomuto výsledku částečně dopomohla typologie výzev 5 a 6. V projektu ENIAC doba od vyhlášení výzvy k datu konečného termínu činila v průměru 11 měsíců pro výzvu 2012-1 a 10 měsíců pro výzvu 2012-2. V projektu ARTEMIS, se o měření TtG stále jedná s Účetním dvorem, a to především z důvodu dvoufázového postupu předkládání návrhů a hodnocení. Podle posledních rozhodnutí bude pravděpodobně stanoveno, že TtG bude pokrývat období od uzavření fáze podrobného návrhu projektu do podepsání grantové dohody. Podle tohoto měřítka došlo u projektu ARTEMIS v roce 2012 ke zlepšení, přičemž průměrná TtG je 12 měsíců. To představuje zkrácení o více než 10 %. U projektu Palivové články a vodík nejsou informace o TtG v této chvíli k dispozici. Druhé průběžné hodnocení bude správnou cestou k posouzení přiměřenosti a kvality klíčových ukazatelů výkonnosti používaných společnými podniky a pokroku, jehož dosáhly, v porovnání s jejich stanovenými cíli. Z obecného hlediska je již možné posoudit řadu přínosů, které mají vliv na vědecké a průmyslové prostředí v Evropě, takto: Pro malé a střední podniky jsou výzkumná témata SP STI atraktivní, a to především z důvodu stability a kontinuity výzkumného a inovačního prostředí, způsobů financování a zapojení větších hodnotových řetězců. Celkově malé a střední podniky obdržely přibližně 170 milionů EUR, což představuje zhruba 27 % všech zdrojů financování EU, které jsou k dispozici po hodnocení. Tento nárůst je částečně způsoben úlohou, kterou malé a střední podniky hrají v jedné z hlavních činností zahájených v rámci projektu IIL v roce 2012, European Lead Factory, ve které bylo MSP přiděleno více než 55 milionů EUR. Jak bylo uvedeno v bodě 3.2, STI se vyrovnaly s úkolem nabídnout malým a středním podnikům atraktivní způsob provádění výzkumu, protože MSP mohou využívat výhod plynoucích z jejich účasti na specifickém pracovním prostředí, z výzkumných témat, která jsou jasně zaměřena na trh, a ze společných podniků jakožto nástroje, který lépe odpovídá jejich potřebám. Závazek odvětví k dosahování obecných cílů zůstal stabilní navzdory obtížné makroekonomické situaci v EU. To obnášelo stabilní přidělování prostředků a zapojení do strategického rozhodování. Jak velké průmyslové podniky, tak malé a střední podniky považují SP STI za nástroj, který je možné využít ke zkrácení času pro uvedení na trh, rozšíření technologických kompetencí a vybudování na trh orientovaných partnerských sítí pokrývajících celý hodnotový řetězec. Z
CS
14
CS
širšího úhlu pohledu je celkové zapojení zúčastněných stran nadále dobře vyvážené a všechny strany se podílely na výzkumných činnostech SP STI. Byly učiněny snahy o přilákání organizací z méně zastoupených zemí, které se účastní financovaných projektů přibližně 6 %. Po zásadní aktualizaci v roce 2011 byly do strategických programů výzkumu a inovací SP STI začleněny ambiciózní cíle v delším časovém horizontu, takže nyní představují ambicióznější přístup k inovacím v souladu s programem Horizont 2020. Propojení se strategií předložená Komisí s novým rámcovým programem zajistí jednotnost a usnadní slaďování opatření EU s celkovým cílem, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, vynikající úroveň ve vědě a růst a vytváření pracovních míst. Dotčené SP STI budou s ohledem na budoucnost a slaďování s prioritami EU v oblasti klimatu a energie muset prokázat pozitivní vliv na vytváření konkurenceschopného nízkouhlíkové hospodářství. Zejména u strategických programů výzkumu a inovací pro projekty FCH a Clean Sky bude třeba více zdůraznit jejich zaměření na ochranu životního prostředí a odpovídajícím způsobem měřit jejich výsledky. Bylo potvrzeno, že SP STI jsou ambiciózní evropské iniciativy, které mají potenciál k tomu, aby mohly být uznány za vzory partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tento potenciál byl rovněž uznán v řadě konzultací, které probíhaly v roce 2012 v rámci přípravných prací na rozšíření mandátu současných SP STI v rámci programu Horizont 2020. Zejména z otevřených konzultací se zúčastněnými stranami, jejichž výsledky jsou uvedeny v posouzení dopadů připojeném k obnoveným souborům legislativních předpisů, vyplynula silná podpora jejich pokračování v rámci programu Horizont 2020 a byla zdůrazněna řada pozitivních výsledků. Respondenti zejména zdůrazňovali jasnou evropskou přidanou hodnotu partnerství veřejného a soukromé ho sektoru v jednotlivých technologických odvětvích 5 . Pokračovala správní konsolidace společných podniků, zejména rozvoj jejich vnitřních kontrolních rámců, přičemž bylo dosaženo významného pokroku v jejich kontrolních mechanismech. Byl dokončen soubor ex post auditů příjemců a byly připraveny audity na věcné příspěvky poskytnuté členy z odvětví. V roce 2012 pokračovala v rámci jejich plánů auditů spolupráce projektů ENIAC a ARTEMIS s cílem shromažďovat informace o postupech auditu prováděných na úrovni členských států. U všech společných podniků došlo ke zlepšení jejich informačních a logistických funkcí, zejména projekty Clean Sky, FCH a IIL dosáhly značného pokroku při harmonizaci informačních systémů společných podniků a při zajišťování plánů zachování provozu. Kromě toho se zlepšil přístup k databázi CORDA a v průběhu roku byly provedeny zkoušky na úrovni systémů. Do budoucna zůstává řada nevyřešených otázek: 1.
5
CS
Administrativní zátěž
Další informace o účasti na otevřených on-line konzu ltacích zahájených Evropskou komisí v červenci 2012 jsou uvedeny v přiloženém p racovním doku mentu útvarů Komise.
15
CS
Otázka poměrně malé velikosti společných podniků a jejich relativně vysokých provozních nákladů je stále velkým problémem. Evropská komise a společné podniky hledají řešení s cílem zajistit budoucím SP STI nástroje, aby mohly dosahovat lepších výsledků a soustředit své úsilí na provádění strategických programů výzkumu a inovací (např. naplnit návrhy Účetního dvora ohledně soustředění zdrojů). 2.
Zachování úrovně závazků ze strany průmyslu a členských států.
Pro prokázání úspěchu SP STI je angažovanost průmyslu a členských států rozhodujícím faktorem. Zajistí nejen dosažení cílů do konce programu, ale také vhodný pákový efekt tím, že spojuje financování EU s vnitrostátním financováním a investicemi průmyslu. Bez ohledu na finanční mechanismy se v posledních letech objevily některé problémy ohledně spojení finančních prostředků pocházejících z průmyslu a z členských států, přičemž trend se zvrátil teprve v roce 2012, v neposlední řadě díky větší flexibilitě v provozu a skutečnosti, že vznikající partnerství s budováním důvěry mezi partnery vyzrává. 3.
Účinná integrace výsledků dosažených ve výzkumných do komunikačního systému a systému pro šíření informací Komise.
projektech
To je čím dál důležitější, neboť společné podniky dosahují pokroku v provádění svých výzkumných činností a sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj se blíží ke svému závěru. Informace o výsledcích výzkumu prováděného SP STI by měly být shromažďovány v rámci spolupráce na příslušných výzkumných tématech, aby mohly být posouzeny a vyhodnoceny jako celek. K dosažení tohoto cíle se musí spolupráce mezi SP STI a útvary Komise a technická kompatibilita informačních systémů stát prioritou. S ohledem na podporu politiky týkající se nových způsobů řízení v Evropské komisi budou společné podniky pravděpodobně v rámci programu Horizont 2020 muset přijmout nástroje a pracovní opatření, které umožní všem zúčastněným stranám nepřetržitě posuzovat výsledky a využívat je tak, aby společné podniky a výkonné agentury dosahovaly pokroku při provádění programu a Komise mohla formulovat politiky vhodné k řešení problémů. Jako shrnutí zkušeností získaných v prvních letech samostatnosti všech společných podniků lze vyzdvihnout tyto úspěšné výsledky6 : Mezi úspěchy v roce 2012 patřilo snížení výrobních nákladů a nákladů na údržbu v letectví, vymezení nových modelů pro vyhodnocování údajů a biomarkerů ve farmacii, patentování zařízení, uvádění nových výrobků v oblasti vodíkových a palivových článků na trh, zahájení provozu významných pilotních linek pro výrobu nanoelektroniky v Evropě a otevření konkurenčních společností jejich průmyslovým partnerům (např. prostřednictvím ústřední databáze výsledků). To svědčí o skutečnosti, že SP STI jsou nejen schopny řešit technické problémy, ale také podporovat průmyslové a výzkumné prostředí. STI pokračují stálým tempem k dosažení svých cílů v oblasti výzkumu i mimo ni. Objevují se slibné výsledky, účast malých a středních podniků je vysoká a je zajištěna široká účast z celé Evropy. Kromě toho byl zájem o výzvy stále vysoký.
6
CS
Viz bod Provádění výzev u dotčených SP STI v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise.
16
CS
Pokud jde o řízení, SP STI byly rychlejší v udělování grantů. V roce 2012 obecně zkrátily dobu pro udělení grantu (TtG), která nyní činí v průměru 11,6 měsíců, pokud se berou v úvahu výsledky z projektů Clean Sky, IIL, ARTEMIS a ENIAC. Tento výsledek je v dobrém souladu s průměrnou TtG v GŘ RTD a GŘ CNECT, která se blíží dvanácti měsícům. Viditelnost činností SP STI v roce 2012 pro zúčastněné a další strany byla rovněž zvýšena. Začaly být považovány za relevantní aktéry v příslušných technologických oblastech na celosvětové úrovni. Výsledky společných podniků začaly být sledovány a hodnoceny podle souboru klíčových ukazatelů výkonnosti, které byly formulovány způsobem, jenž odráží jejich rozmanitost. Celkové porovnání by mělo být provedeno co nejdříve. SP STI by měly zachovat a dokonce zvýšit svou jednoduchost, otevřenost a přístupnost pro všechny potenciální příjemce. Zvláštní pozornost by měla být nadále věnována novým účastníkům z méně zastoupených zemí a malým a středním podnikům. Celková strategie vytváření partnerství s průmyslem by měla být posílena, přičemž činnosti a výsledky SP STI je nutné posuzovat v celkovém rámci, který zahrnuje Evropské technologické platformy a smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru zřízené v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy. Při posuzování rozsahu dopadu SP STI na provádění činností v oblasti výzkumu a inovací na úrovni EU bude budoucí analýza odkazovat na kritéria stanovená v programu Horizont 2020. V této souvislosti se dosavadní zkušenosti SP STI budou rovněž posuzovat podle kritérií stanovených za účelem vytvoření budoucích partnerství veřejného a soukromého sektoru. Další zajímavý pohled na pokrok, kterého bylo dosud dosaženo, poskytne druhé průběžné hodnocení, které se bude týkat období od zahájení činnosti do roku 2013 a bude zveřejněno v samostatné zprávě do listopadu 2013.
CS
17
CS
