Rada Evropské unie Brusel 12. března 2015 (OR. en) 7184/15
REGIO 18 ECOFIN 207 FIN 204 FC 13 SOC 177 EMPL 97 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel:
Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise
Datum přijetí: Příjemce:
10. března 2015 Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie
Č. dok. Komise:
COM(2015) 118 final
Předmět:
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o činnosti Fondu solidarity Evropské unie za rok 2013
Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 118 final.
Příloha: COM(2015) 118 final
7184/15
bl DG G 2B
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 10.3.2015 COM(2015) 118 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o činnosti Fondu solidarity Evropské unie za rok 2013
CS
CS
OBSAH
1.
Úvod ............................................................................................................................. 3
2.
Nevyřízené žádosti z roku 2012 ................................................................................... 4
3.
Nové žádosti obdržené v roce 2013 ............................................................................. 5
4.
Financování .................................................................................................................. 9
5.
Sledování .................................................................................................................... 10
6.
Uzavřené věci ............................................................................................................. 11
7.
Návrh na změnu nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie a závěry .............................................................................................. 13
2
1.
ÚVOD Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „nařízení“) stanoví, že Evropskému parlamentu a Radě se předkládá zpráva o činnosti fondu v předcházejícím roce. Tato zpráva představuje činnost Fondu solidarity EU (dále jen „FSEU“) v průběhu roku 2013: vyřizování nevyřízených a nově podaných žádostí a posuzování prováděcích zpráv s cílem připravit je k uzavření. Zabývá se rovněž návrhem na změnu nařízení předloženým v průběhu roku 1. V roce 2013 obdržela Komise osm nových žádostí o pomoc z FSEU, což představuje průměrný rok co do počtu žádostí. Čtyři žádosti byly podány v lednu; čtyři další žádosti došly v červenci a srpnu. Tři z těchto žádostí se týkaly povodní v Slovinsku, Rakousku a Chorvatsku v říjnu a listopadu 2012. Došlé žádosti z Německa, Rakouska, České republiky a Maďarska se týkaly mohutných povodní v květnu a červnu 2013. Došlá žádost Portugalska se týkala sesuvů bahna a půdy na ostrově Madeira v lednu 2013. Komise všechny tyto žádosti přijala s výjimkou žádostí Portugalska a Maďarska a navrhla uvolnění prostředků z FSEU. Komise rovněž dokončila posouzení nevyřízené žádosti Rumunska z roku 2012, která se týkala sucha a požárů, a u níž rovněž navrhla uvolnění prostředků z fondu. Z finančního hlediska schválila Komise v průběhu roku 2013 pomoc z FSEU v celkové výši 415,127 milionu EUR; podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 4 „Financování“. Na pomoc proti následkům povodní ve Slovinsku a Rakousku v roce 2012 mohlo být vyplaceno celkem 14,321 milionu EUR. V přílohách 1 až 3 jsou uvedeny příslušné prahové hodnoty pro uvolnění prostředků z fondu na rok 2013, shrnutí obdržených žádostí a úplný seznam žádostí podaných od roku 2002.
1
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, COM(2013) 522 final, ze dne 25. července 2013.
3
2.
NEVYŘÍZENÉ ŽÁDOSTI Z ROKU 2012 Rumunsko (sucho a požáry) Během léta roku 2012 byla velká část Rumunska zasažena suchem v důsledku velmi malého množství srážek a opakovaných vln extrémně vysokých teplot, a toto sucho vedlo k výrazným ztrátám na úrodě, k četným požárům lesních a jiných porostů, k nedostatku vody a k souvisejícím potížím s jejími dodávkami pro tamější obyvatelstvo a s výrobou energie ve vodních elektrárnách. Rumunsko následně předložilo dne 2. listopadu 2012 žádost o pomoc z FSEU. V případě sucha nelze přiměřeně použít ustanovení nařízení, podle něhož žádosti musejí být podány ve lhůtě 10 týdnů od vzniku první škody. Komise proto použila stejné zásady, které zavedla při posuzování první srovnatelné žádosti o pomoc z FSEU, a sice sucha na Kypru v roce 2008. Za počátek běhu 10týdenní lhůty pro podání žádostí by se tedy mělo považovat datum, kdy sucho dosáhlo vrcholu. V Rumunsku se v důsledku dlouhých období nedostatečných srážek, vysokých teplot a četných požárů, jež zemi sužovaly po několik měsíců, rozvinuly podmínky příznačné pro závažné sucho, které zasáhlo na 2 764 milionu hektarů půdy v 35 ze 41 rumunských žup. Sucho dosáhlo svého vrcholu dne 25. srpna 2012, kdy propukly rozsáhlé požáry lesních a jiných porostů. Komise má proto za to, že za počáteční datum závažné katastrofy je třeba přijmout den 25. srpna 2012. Žádost podaná Komisi dne 2. listopadu 2012 lhůty dodržela. Ve své původní žádosti rumunské orgány odhadly celkové přímé škody na více než 1,9 miliard EUR, což představuje 263 % prahové hodnoty částky pro uvolnění prostředků z FSEU platné pro závažné katastrofy, která v případě Rumunska v roce 2012 činila 735,487 milionu EUR (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2010). Do uvedené sumy však byly započítány škody v zemědělství, k nimž došlo před definovaným počátečním datem a jež do celkové výše škody zahrnout nelze. Komise požádala Rumunsko, aby své posouzení škod přezkoumalo. Celkové škody, které Rumunsko ohlásilo po této revizi, dosáhly po odečtení dalších nezpůsobilých nepřímých nákladů výši 806,7 milionu EUR. Více než 99 % odhadovaných škod vzniklo v soukromém zemědělství a lesnictví, které nejsou způsobilé pro pomoc z FSEU, neboť na tyto škody se nevztahují druhy způsobilých záchranných opatření podle čl. 3 odst. 2 nařízení. Náklady na opatření způsobilá pro financování podle čl. 3 odst. 2 tedy činily 2,476 milionu EUR (tj. náklady na záchranná opatření záchranářských služeb, zejména hašení požárů a přepravu vody, a opatření na obnovu vodohospodářské infrastruktury). Jelikož pomoc z FSEU nesmí být vyšší než celkové náklady na způsobilá opatření, Komise dne 3. října 2013 rozhodla, že navrhne uvolnění prostředků z fondu ve výši 2,476 milionu EUR, které pokryjí náklady na způsobilá opatření. Po dokončení rozpočtového procesu v Radě a Evropském parlamentu a po uzavření prováděcí dohody mezi Komisí a Rumunskem byl příspěvek z FSEU dne 10. března 2014 vyplacen.
4
3.
NOVÉ ŽÁDOSTI OBDRŽENÉ V ROCE 2013 Povodně ve Slovinsku, Rakousku a Chorvatsku (tři případy) Na přelomu října a listopadu 2012 se v důsledku intenzivních dešťových srážek v jihovýchodní Evropě vylily řeky z břehů a zaplavily širší okolí řek Sáva, Kupa, Mura a Dráva ve Slovinsku a v povodí řek Mura, Dráva a Lavant v Rakousku, jakož i na území Chorvatska. Následně všechny tři země předložily žádosti o finanční pomoc z FSEU: Slovinsko podalo žádost týkající se závažné přírodní katastrofy, zatímco žádosti Chorvatska a Rakouska se odvolávaly na tzv. ustanovení o „sousední zemi“, podle něhož může finanční pomoc z FSEU výjimečně získat země zasažená stejnou závažnou přírodní katastrofou, jaká postihla sousední zemi. (1)
Slovinsko: Komise obdržela žádost dne 2. ledna 2013, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 28. října 2012. Celkové přímé škody byly odhadnuty na 359,535 milionu EUR, přičemž značné škody byly způsobeny zejména v zemědělství, lesnictví, na místní silniční infrastruktuře a vodních tocích. Poškozeno bylo více než 2 500 domů, správních a hospodářských zařízení, jakož i 10 škol. Tato částka představovala 1,008 % slovinského HND a značně převyšovala prahovou hodnotu pomoci pro závažné přírodní katastrofy ve výši 214,021 milionu EUR, jež mohla být uvolněna z FSEU pro Slovinsko v roce 2013 (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2011). Dne 30. dubna 2013 proto Komise navrhla uvolnění finanční pomoci ve výši 14,081 milionu EUR. Po dokončení rozpočtového procesu v Radě a Evropském parlamentu a po uzavření prováděcí dohody mezi Komisí a Slovinskem byl finanční příspěvek dne 19. listopadu 2013 vyplacen.
(2)
Rakousko: Přírodní katastrofa ve Slovinsku zasáhla také Rakousko, byť ve velmi omezené míře. Město Lavamünd, které leží přímo na soutoku řek Dráva (Drau) a Lavant na rakousko-slovinské hranici, bylo zaplaveno, přičemž voda vystoupala až do výšky dvou metrů a poškodila veřejné budovy, soukromá obydlí, podniky a místní infrastrukturu. Žádost byla podána dne 11. ledna 2013, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 5. listopadu 2012. Aktualizované informace došly dne 28. února 2013. Celkové přímé škody způsobené přírodní katastrofou dosáhly 9,6 milionu EUR. Tato částka představuje pouze malý zlomek prahové hodnoty pro závažné přírodní katastrofy ve výši 1,798 miliardy EUR, která může být uvolněna z FSEU (tzn. 0,6 % HND Rakouska v cenách roku 2011). Avšak vzhledem k tomu, že povodeň v Lavamündu způsobil tentýž jev jako závažnou přírodní katastrofu ve Slovinsku, rakouské orgány podaly žádost na základě tzv. ustanovení o „sousední zemi“. I přes omezený rozsah škody, jež představuje pouze 0,53 % prahové hodnoty, bylo možné uvolnit prostředky z FSEU. Finanční příspěvek z fondu činil 240 milionu EUR a vyplacen byl dne 19. listopadu 2013.
5
(3)
Chorvatsko: Chorvatsko, na které se v době přírodní katastrofy vztahovala působnost FSEU, jakožto na zemi jednající o přistoupení k EU, předložilo svou žádost dne 3. ledna 2013, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 26. října 2012. Chorvatsko uvedlo, že byly poškozeny důležité infrastruktury, jakož i soukromý a veřejný majetek v 9 okresech, z toho ve 4 měla katastrofa vážný dopad na místní hospodářství a životní podmínky přibližně 795 000 obyvatel. Škody utrpělo hlavně zemědělství a lesnictví, průmyslová a komerční zařízení, soukromá obydlí, hráze, mosty a přístaviště na chorvatském pobřeží. Zaplaveno bylo několik stovek soukromých obydlí a byla nutná evakuace obyvatelstva. Ve zbývajících 5 okresech zabránila škodám na soukromém majetku protipovodňová opatření přijatá organizací Hrvatske vode (Chorvatské vody). Chorvatské orgány odhadly celkové přímé škody na více než 11,463 milionu EUR. Vzhledem k tomu, že tato částka byla zjevně nižší než prahová hodnota pro závažné katastrofy ve výši 259,805 milionu EUR, kterou bylo možné uvolnit z FSEU (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2011), nebyla tato katastrofa považována za „závažnou přírodní katastrofu“. Avšak stejně jako Rakousko, se i Chorvatsko odvolávalo na ustanovení o „sousední zemi“ a Komise to uznala. Finanční příspěvek z fondu činil 286 587 EUR a vyplacen byl dne 15. ledna 2014.
Povodně ve střední Evropě (4 případy) V květnu a červnu roku 2013 zasáhla Střední Evropu povětrnostní situace velmi podobná té, jež způsobila stoletou vodu v roce 2002 a následně vedla ke zřízení FSEU. Německo, Rakousko a Česká republika byly opět zasaženy extrémními povodněmi. Maďarska se to týkalo také, i když v mnohem omezenější míře. Přestože voda zčásti dosahovala vyšších povodňových stupňů, celková škoda (byť obrovská) byla nižší než v roce 2002, zejména v Rakousku a České republice, a to především díky účinným opatřením, jež byla od roku 2002 zavedena v zájmu ochrany před povodněmi a za účelem řízení rizik. Německo v návaznosti na povodně podalo žádost o finanční pomoc z FSEU podle kritérií závažné přírodní katastrofy, zatímco Rakousko a Česká republika požádaly o pomoc na základě tzv. ustanovení o „sousední zemi“. Maďarsko podalo žádost na základě kritérií pro „mimořádné regionální přírodní katastrofy“. (4)
Německo: Žádost došla dne 24. července 2013, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 18. května 2013. Ve velkých oblastech Německa zaznamenali velmi intenzivní dešťové srážky a hladina vody dosáhla na mnoha řekách nového historického maxima. Povodně měly větší rozsah a byly závažnější než povodně v srpnu 2002 a než předchozí rekordní letní povodně v červenci 1954. Přímo bylo postiženo celkem 12 německých spolkových zemí, o život přišlo osm lidí a přinejmenším 128 osob bylo zraněno. Ze zatopených oblastí bylo evakuováno více než 100 000 lidí a pohromou bylo celkem zasaženo téměř 600 000 obyvatel. 32 000 domů bylo poškozeno či zcela zničeno a vážné škody byly hlášeny na veřejné infrastruktuře.
6
Německé orgány odhadly celkové přímé škody na více než 8,153 miliardy EUR. Jelikož tato částka zdaleka převyšovala prahovou hodnotu ve výši 3,679 miliardy EUR pro uvolnění prostředků z FSEU, která byla v roce 2013 stanovena pro Německo (3 miliardy EUR v cenách z roku 2002), byla tato katastrofa uznána za „závažnou přírodní katastrofu“. Dne 3. října 2013 Komise navrhla uvolnění finanční pomoci ve výši 360,454 milionu EUR. Rada a Evropský parlament schválily dne 20. listopadu 2013 příslušný opravný rozpočet (zahrnující rovněž níže popsané případy Rakouska a České republiky), avšak za podmínky, že značná část potřebných prostředků bude k dispozici teprve v roce 2014. Příspěvek z FSEU byl tudíž vyplacen dne 19. března 2014 po uzavření prováděcí dohody mezi Komisí a Německem. (5)
Rakousko: Komise obdržela žádost dne 6. srpna 2013, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 30. května 2013. Povodně v Rakousku postihly sedm z devíti spolkových zemí, zvláště pak Vorarlbersko, Tyrolsko, Salcbursko, Dolní Rakousy a Horní Rakousy, které čítají přibližně 4,6 milionu obyvatel. V povodí některých řek (Saalachu, Salzachu, Innu a horního toku Dunaje) dosáhla voda pětisetletého maxima. Povodně způsobily rozsáhlé škody na infrastruktuře, především na ochranné infrastruktuře podél řek a dále také v oblasti dopravy a vodárenských a kanalizačních služeb. Poškozeny či zničeny byly domy a jiný soukromý majetek a zatopením více než 22 000 hektarů zemědělské půdy došlo ke zničení úrody. Přímé škody utrpělo více než 300 firem, a to včetně firem působících ve velmi důležitém odvětví cestovního ruchu. Celkové přímé škody byly odhadnuty na 866,462 milionu EUR, což představuje 48 % prahové hodnoty pro závažné katastrofy ve výši 1,798 miliardy EUR (tzn. 0,6 % HND Rakouska), a proto tuto přírodní katastrofu nelze považovat za „závažnou“. Jelikož závažnou katastrofu v Německu způsobil týž povětrnostní jev, rakouské žádosti bylo vyhověno podle ustanovení nařízení o „sousední zemi“. Dne 3. října 2013 se Komise rozhodla navrhnout finanční pomoc pro Rakousko ve výši 21,662 milionu EUR. Finanční příspěvek z fondu byl vyplacen dne 14. února 2014.
(6)
Česká republika: Komise obdržela žádost dne 8. srpna 2013, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 2. června 2013. Přívalové deště způsobily zvýšení hladiny řek až na padesátileté maximum, zejména v povodí Berounky, Vltavy a Labe. Nejvíce postiženy byly kraje Jihočeský, Plzeňský, Středočeský, Královéhradecký, Liberecký, Ústecký a hlavní město Praha, tj. přibližně 54 % území České republiky, a záplavy se přímo dotkly více než jedné třetiny obyvatelstva České republiky. Při povodních zahynulo patnáct osob a 23 000 lidí muselo být evakuováno. Povodně poškodily či zničily především dopravní infrastrukturu (železniční tratě, silnice, mosty atd.), telekomunikační sítě, vodovodní a kanalizační soustavu a také elektrárenské a plynárenské sítě. Poškozeno bylo více než 7 000 obytných domů. Rozsáhlé škody utrpěly rovněž zdravotnická zařízení a sociální služby, podniky, zemědělství a lesnictví. Celkové přímé škody byly odhadnuty na 637,131 milionu EUR. Vzhledem k tomu, že tato částka představovala 73 % prahové hodnoty ve výši 871,618 milionu EUR (tzn. 0,6 % českého HND), tuto katastrofu nebylo 7
možné považovat za „závažnou“. Avšak, tak jako v případě Rakouska, česká povodeň měla stejný meteorologický původ jako závažná přírodní katastrofa v Německu. Žádost byla proto založena na tzv. ustanovení o „sousední zemi“. Dne 3. října 2013 se Komise rozhodla navrhnout finanční pomoc České republice ve výši 15,928 milionu EUR. Po přijetí příslušného opravného rozpočtu v Radě a Evropském parlamentu a po uzavření prováděcí dohody mezi Komisí a Českou republikou byl příspěvek z FSEU dne 19. března 2014 vyplacen. (7)
Maďarsko: Extrémní povodňová vlna na Dunaji a jeho přítocích na horním toku v Německu a Rakousku došla do Maďarska dne 4. června a opustila zemi dne 14. června 2013. Nejvíce postižených oblastí se soustředilo převážně v středním Maďarsku, v Budapešti a okolí, kde byla poškozena infrastruktura, zejména v odvětví dopravy, vodovodní a kanalizační soustavy, zdravotnická a školní zařízení, telekomunikace, soukromá obydlí a podniky. Zaplaveno bylo přibližně 2 500 hektarů zemědělské půdy, na nichž byla zničena úroda. Dalším škodám se však podařilo zabránit díky velmi intenzivním záchranným opatřením. Komise obdržela žádost Maďarska dne 13. srpna 2013, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 4. června 2013. Maďarsko odhadlo celkové přímé škody na 27,951 milionu EUR. Tato částka představovala méně než 5 % prahové hodnoty pro uvolnění prostředků z FSEU ve výši 569,258 milionu EUR (tj. 0,6 % HND Maďarska) na závažné přírodní katastrofy, a tuto přírodní katastrofu tedy zdaleka nebylo možné považovat za „závažnou“. Nebylo možné použít ani kritérium „sousední země“, neboť tato povodeň nezpůsobila v žádné zemi sousedící s Maďarskem závažnou přírodní katastrofu. Žádost byla proto předložena podle kritérií stanovených pro tzv. „mimořádné regionální přírodní katastrofy“. Ve svém posouzení však Komise dospěla k závěru, že žádost Maďarska nesplňuje výjimečná kritéria pro regionální přírodní katastrofu ve smyslu nařízení, neboť v ní nejsou důkazy o závažných a trvalých důsledcích pro životní podmínky obyvatelstva a pro hospodářskou stabilitu postiženého regionu. Dne 3. října 2013 proto Komise rozhodla o zamítnutí žádosti, neboť tuto přírodní katastrofu nebylo možné považovat za mimořádnou ve smyslu nařízení. Maďarské orgány byly odpovídajícím způsobem informovány.
Povodně a sesuvy půdy na Madeiře (Portugalsko) Ve dnech 4. a 5. listopadu 2012 způsobily nezvykle vysoké srážky v některých částech portugalského autonomního regionu Madeira sesuvy půdy a záplavy zapříčinily škody na veřejné infrastruktuře, soukromém majetku a v zemědělství. Portugalsko následně předložilo žádost o finanční pomoc z FSEU, kterou Komise obdržela dne 14. ledna 2013, tj. ve lhůtě 10 týdnů. Portugalsko nahlásilo celkové přímé škody ve výši 25,7 milionu EUR, což představovalo pouze 2,5 % prahové hodnoty pro závažné katastrofy ve výši 987,376 milionu EUR (tj. 0,6 % HND). Žádost byla proto předložena podle kritérií stanovených pro tzv. „mimořádné regionální přírodní katastrofy“. Vzhledem k omezenému dopadu přírodní katastrofy na obyvatelstvo Madeiry a na její ekonomickou stabilitu a navzdory statusu Madeiry jakožto nejvzdálenějšího regionu
8
dospěla Komise k závěru, že žádost nesplňuje kritéria pro mimořádné regionální přírodní katastrofy, jak jsou stanovena v nařízení. Dne 22. dubna 2013 Komise rozhodla o zamítnutí žádosti, neboť tuto přírodní katastrofu nebylo možné považovat za mimořádnou ve smyslu nařízení. Portugalské orgány byly odpovídajícím způsobem informovány. Pokud je z fondu uvolněn finanční příspěvek, musí být celá jeho částka využita do 12 měsíců ode dne, kdy ji Komise vyplatila. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.
4.
FINANCOVÁNÍ V roce 2013 byly finanční příspěvky z fondu schváleny rozpočtovým orgánem pro sedm případů týkajících se žádostí obdržených v letech 2012 a 2013. Příslušný předběžný návrh opravného rozpočtu č. 5 na rozpočtový rok 2013 pro žádosti obdržené v roce 2013 od Slovinska, Rakouska a Chorvatska (povodeň v říjnu/listopadu 2012) byl dokončen dne 11. září 2013 2. Po přijetí rozhodnutí o grantech a uzavření prováděcích dohod došlo dne 19. listopadu 2013 k vyplacení částek pro Slovinsko a Rakousko. V případě Chorvatska byla platba provedena dne 15. ledna 2014. Předběžný návrh opravného rozpočtu č. 9 na rozpočtový rok 2013 se týkal přírodních katastrof způsobených povodněmi v Německu, Rakousku a České republice v květnu/červnu 2013 a žádosti Rumunska v souvislosti se suchem a požáry v roce 2012 3. 150 milionů EUR v prostředcích na platby (v celkové výši 400,5 milionu EUR) bylo uvolněno až v roce 2014. Platby za všechny čtyři věci byly provedeny po převodu rozpočtových prostředků do roku 2014. Finanční příspěvek z Fondu solidarity – rozpočet schválený v roce 2013 Kategorie
Katastrofa
Slovinsko
povodeň 2012
závažná
14 081 355
Rakousko
povodeň 2012
sousední
240 000
Chorvatsko
povodeň 2012
sousední
286 587
Německo
povodeň 2013
závažná
360 453 575
Rakousko
povodeň 2013
sousední
21 661 550
Česká republika
povodeň 2013
sousední
15 928 275
Rumunsko
sucho a požáry 2012
závažná
2 475 689 415 127 031
CELKEM 2
3
Částka (v EUR)
Přijímající stát
Předmětem opravného rozpočtu (OR) č. 5 na rok 2013 je uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na závazky a platby ve výši 14 607 942 EUR v souvislosti s povodněmi ve Slovinsku, Chorvatsku a Rakousku na podzim roku 2012. Úř. věst. L 327, 6.12.2013. Předmětem opravného rozpočtu (OR) č. 9 na rok 2013 je uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na závazky ve výši 400,5 milionu EUR a na platby ve výši 250 milionů EUR. Navrženo Komisí dne 3. října 2013 (COM(2013) 691), pozměněno Radou dne 30. října 2013 a schváleno Evropským parlamentem dne 20. listopadu 2013. Úř. věst. L 49, 19.2.2014.
9
5.
SLEDOVÁNÍ V průběhu roku 2013 Komise provedla kontrolní návštěvy tří přijímajících zemí s cílem projednat zavedené prováděcí systémy a odpovědět na konkrétní otázky položené prováděcími orgány: –
návštěva v Lorce (Španělsko) dne 5. února 2013 se týkala se finančního příspěvku ve výši 21,071 milionu EUR, který byl obdržen po zemětřesení, jež zasáhlo město Lorca dne 11. května 2011,
10
–
návštěva v Janově (Itálie) dne 23. dubna 2013 se týkala finančního příspěvku ve výši 18,062 milionu EUR, který byl obdržen po povodni, jež postihla Ligurii a Toskánsko v roce 2011,
–
návštěva v Boloni (Itálie) dne 5. června 2013 se týkala se finančního příspěvku ve výši 670,192 milionu EUR, který byl obdržen po ničivých zemětřeseních, jež zasáhla provincie Emilia Romagna, Lombardie a Benátsko dne 20. května 2012.
Všechny tři návštěvy poskytly přiměřenou míru jistoty, že příslušné orgány uskutečňují provádění a kontroly transparentním a řádným způsobem a v souladu s pravidly stanovenými nařízením, příslušným rozhodnutím o poskytnutí pomoci a prováděcí dohodou. Po obdržení závěrečných zpráv provede Komise další analýzy a případně přijme vhodná opatření. 6.
UZAVŘENÉ VĚCI V ustanovení čl. 8 odst. 2 nařízení je stanoveno, že nejpozději do šesti měsíců po uplynutí lhůty jednoho roku ode dne výplaty finančního příspěvku předloží přijímající stát zprávu o použití finančního příspěvku („prováděcí zpráva“) s odůvodněním výdajů („zdůvodnění oprávněnosti“). Na konci tohoto postupu Komise ukončí pomoc prostřednictvím fondu. V souladu s tím byly v průběhu roku 2013 uzavřeny čtyři věci: (8)
Německo, vichřice Kyrill v roce 2007: finanční příspěvek z fondu činil 166,91 milionu EUR. Německo předložilo dne 9. července 2009 prováděcí zprávu, včetně 15 zdůvodnění oprávněnosti, která potvrdily německé spolkové země zasažené vichřicí. Audit Komise si vyžádal od německých orgánů další informace, které byly poskytnuty v květnu roku 2012. Německo prohlásilo, že částku 9 778,59 EUR později uhradila třetí strana. Nařízení stanoví, že částky kryté třetí stranou musí být vráceny Komisi. Tato částka byla vrácena Komisi v dubnu roku 2013 a věc byla uzavřena v květnu roku 2013.
(9)
Francie, vichřice Klaus v roce 2009: finanční příspěvek z fondu činil 109,38 milionu EUR. Prováděcí zpráva Francie došla dne 31. srpna 2011. V návaznosti na interní audit francouzských orgánů se nezpůsobilé vykázané výdaje vyšplhaly do výše 1,105 milionu EUR. Tato částka byla později opravena na 1,066 milionu EUR. Kromě toho z posouzení Komise vyplynulo, že Francii je nutno požádat o další informace týkající se zdůvodnění oprávněnosti. V srpnu 2013 začalo Generální ředitelství pro rozpočet Evropské komise započítávat částku 1,066 milionů EUR proti francouzským platbám do Evropského fondu pro regionální rozvoj. Francie nebyla proti a zápočet byl proveden dne 21. srpna 2013. Věc byla uzavřena.
(10) Řecko, povodeň v okolí řeky Evros v roce 2006: finanční příspěvek z fondu činil 9,31 milionu EUR. Komise obdržela od Řecka prováděcí zprávu v červenci roku 2009. V dubnu 2010 a červnu 2012 bylo nutné vyžádat si od Řecka další informace. V dubnu roku 2013 zaslalo Řecko své poslední
11
odpovědi, což umožnilo vyřešit všechny otevřené otázky týkající se zdůvodnění oprávněnosti. Věc byla uzavřena v listopadu 2013.
12
(11) Itálie, zemětřesení v regionu Abruzzo v roce 2009: finanční příspěvek činil 493,77 milionu EUR. Komise obdržela prováděcí zprávu v lednu 2011. Itálie nahlásila způsobilé výdaje ve výši 919,98 milionu EUR, což bylo o 426,12 milionu EUR více než činil příspěvek z FSEU. Vzhledem k velikosti finančního příspěvku Komise tento případ prověřila a Evropský účetní dvůr jej podrobil auditu výkonnosti. Závěrečná zpráva auditu výkonnosti Evropského účetního dvora byla zveřejněna v únoru 2013 (zvláštní zpráva č. 24/2012). Závěrečná zpráva o auditu Komise byla Itálii zaslána v květnu 2013. Po auditu Komise byly zjištěny nezpůsobilé výdaje. Itálii se podařilo z vykázaných výdajů legálně vyloučit neoprávněné výdaje, a přesto dokázala doložit dostatečnou výši oprávněných výdajů na pokrytí celého finančního příspěvku z FSEU. V důsledku toho neměla odhalená zjištění žádný finanční dopad na rozpočet EU a nebylo požadováno vrácení finančních prostředků EU. Věc byla uzavřena dne 27. listopadu 2013. V roce 2013 obdržela Komise rovněž devět nových prováděcích zpráv v souvislosti s povodněmi v roce 2010: od Slovenska, Polska, České republiky, Maďarska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska. Chorvatsko a Česká republika předložily své zprávy týkající se přírodních katastrof, k nimž došlo na jaře a na podzim roku 2010. Kromě toho Komise obdržela zprávu od Itálie, která se týkala povodní v provincii Benátsko v roce 2011. Na konci období, na něž se vztahuje tato výroční zpráva, nebylo posouzení těchto prováděcích zpráv zatím dokončeno. 7.
NÁVRH
NA ZMĚNU NAŘÍZENÍ RADY SOLIDARITY EVROPSKÉ UNIE A ZÁVĚRY
(ES)
Č.
2012/2002
O ZŘÍZENÍ
FONDU
Stejně jako v předchozích letech se pouze malá část obdržených žádostí o pomoc se týkala závažných přírodních katastrof (dvě z celkem osmi případů), zatímco zbývajících šest žádostí souviselo s mimořádnými regionálními přírodními katastrofami nebo se odvolávalo na výjimečné ustanovení o „sousední zemi“. Tak jako v předchozích letech se ukázalo, jak obtížné a časově náročné je posoudit, zda žádosti v případě regionálních přírodních katastrof splňují výjimečná kritéria stanovená v nařízení. Provádění Fondu solidarity v roce 2013, stejně jako zkušenosti z minulých let, celkově potvrdily názor Komise, že významného zlepšení fungování fondu, zejména lepší schopnosti reakce, by se dalo dosáhnout úpravou malého počtu ustanovení nařízení při zachování jeho účelu a charakteru a bez dopadu na financování a objem povoleného čerpání. Na základě svého sdělení z roku 2011 o budoucnosti Fondu solidarity EU 4 předložila Komise v polovině roku 2013 legislativní návrh na změnu nařízení 5. Tento návrh zahrnuje zejména prvky zaměřené na to, aby fond lépe reagoval na situaci a aby se zjednodušilo jeho využívání pomocí jasnějších kritérií, pokud jde o to, kdo může čerpat, aby se zjednodušila stávající pravidla tak, aby mohla být pomoc vyplácena rychleji než dříve, aby byla zavedena možnost vyplácení záloh, aby bylo jasněji 4 5
KOM(2011) 613 v konečném znění. COM(2013) 522
13
uvedeno, komu a na co je možné pomoc poskytnout, zejména v případě regionálních katastrof, a aby se členské státy více zabývaly strategiemi pro prevenci katastrof a zvládání rizika, včetně plného provedení příslušných právních předpisů Unie upravujících prevenci rizika katastrof a jejich zvládání a včetně využívání dostupných finančních prostředků Unie na příslušné investice. Projednávání návrhu začalo koncem listopadu v Evropském parlamentu a v prosinci v Radě za litevského předsednictví. Jednání skončila za řeckého předsednictví v roce 2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, vstoupilo v platnost dne 28. června 2014. Výsledky budou uvedeny ve výroční zprávě za rok 2014.
14
