RAD pflručky pro liažd podyl'lku. Sv. č.l. Č K. Veliký O tll. _IV. vydáni v Nakladatelslvi.. A

A. M. SKANDER:

\'

.

lelle: A. M.IAIENALT HIélVnl

•

předstélVltelé:

Edvard Codona, otec Josef Sleber

Alfredo Codona René Deltgen

Lalo Codona Ernst v. KJJpsteln

Ve ra Bruee Lena Normanová

Lili an Lei tzelová Anneliesa Reinholdová

Fl atse her, agent Harald Paulsen

•

Tragický osud slavné skupiny arti s tů ,,3 Codonas", kteří svými krkolomnými výkony na létajících dl ouhá hrazdách léta návudivovali štěvníky varietních divadel po ce lém s větě, byl pouze

!!!~~i~;~a, ~:!:./..--~~;.:::

podnětem k zpracováni tohoto filmu a událost-i,. které jsou líčeny, nemajl se sku tečnosti nic společného a jsou většinou zcela vymyšlené. Tento fi1mchce být lijllše básnicky umocněným obra- .--_ _ _ _ _ _ ___ zem varietnlho života Yýborn6 kniha pro kaldou pečuji cl

vůbec .

rodinu

Na samém konci století se (dostal kdesi' na americkém venKově potulný cirkus "Codona" do dražby. Otec Codona,

DR. GRAEFF PRAKTlCKf UDOYf LEKAl A ZDRAYOTNI RADCE

1000 DRAHO CEN

RAD

pflručky pro lIažd podyl'lku . Sv. č.l . Č. 2. 10 K.· Veliký O tll. _IV. vydáni v Nakladatelslvi .. A

o roravl :

Pfeloženo do 8 jazyků Vydalo naklad . " A T LAS" Brož . K 34' - V/u. K 46'-

znárruý jako "pta čl zřltil z 1ežl těžce zrlJ· ...--:.___ ,ěn ve voze. Se svý,mi :;:;-' jvěma syny Alfredem a ' , -

věk", se ~razdy a

Lalem a schova.nkou Verou musl tento artista tělem <Í dušl na stará kolena znovu začínat v tvrd.ém boji s nepfíznl osudu hájit existenci třl ďětl, odkázaných jen na něho. Artistická krev se všatk ani u mJadých Codonů nezapřela a po čase, 'k dy vyrostli z .dětských ler, považovali za samozřejmý životní cll artistickou dráhu, kterou před nimi šel až k tragické chvlli osudného pádu i jejich

otec. Ten Hm také určil životní cll na výkonu, o nějž sám marně usiloval: "trojnásobném saltu" s jedné létajícl hrazdo/ na druhou. Avšak "trojnásobné" zůstalo jen nedosažitelným snem, pokud ného roku se dostali i mus.iJi Codonové z exi-s- do Evropy, ,k de se nejtenčnlch důvodů vyčer- prve navždy rozloučili se pávat své síly při pouro- svým . starým otcem. V vých atratkc lch. berlínském "Wintel'garZatím co na starém ten u", kde vystřldali kontinentu zuří válka. LeHzelovou, sešel se k nastoupili ,,3 Codonové" veliké nelibosti své tajně s "trojnásobným saltem" ho mHujlcl partnerky triumfálnl lJX)utpo ame- Very, Alfredo opět se rických městech a na svou milovanou Lilianou, ,klonku čtvrtého váleč- s kterou se hned na to

zasn oubil. Avšak angažmá již při zase oba snoube sebe oddálí. Den foni cké rozhovor] né mezi různými a kontinenty, je až do onoho dne, při svém .posledl stoupení v jednl daňském varietn vadle Lilian sřl tl , ně zran!. Co·dona v té době náhod. jednou v bel .,Wintel"gartehu", Alfredo po cpráv du Leitzelové spěšně k své snoubence ; zasti však jen umírajl To je iPouze I tohoto napínavéh, Na druhou polc iděte . podlvat é g-rafu.

mmmíRolO~Dv do, kapsy DO PLN.É AKTIVITYI - Vitěz.- Měsíc září mOŽIlO prálvem lila· vlfacl se do svého normálnibo povoláni a ~ati měsícem plné aktivity. ZaJtim co 'V pří.. zaměstnání, cítě se sHný a svěži. A to rodě znamená pomalé d07lllivání ve§keré čin­ účelem dovolené. Tohoto účelu bylO ;plně donosti a příroda po žha.vém létě 7JIWIvéná vy- saženo i ikd~ někomu celá ta dovolená vydálvá pos lední plody své celoroční práce a. 'Pršela a on sl ji přece představoval !před ch~-lStá se k dlouhému zimnímu s páDku, aby jejím nastoupením docela jinak! Ptedsta.potom na jaře znovu s novými sNami a od. vov811 sl dny tplmé slunečnlho jasu, proživapoča,tá rolJkvetla v nový, úrodný a plodný Dá někde u řeky, !pH nichž by sladká za.život, člQvělt vstupuje 'V měsicl do háHca se střidata. se sportem, kmlpámim a obdObí práce a počíná stupňovat svou ~ vilím tím, co je momo provozovat uprostřed krásné přírodní pohody a ve společnosti Ucovni v ;5"'lkOI!JIIost do plného tempa. di, kteří neměU, stejně jaJko Otll, nic jhtého

Je

tomto

Jen malé procento lidskýcll praoovniktl odc llází v této době ještě na dovolenou, většina ,již má dovolenou za sebOu. I když ta dovole ná pro mnohého letos byla jen řadou d ešti!Vých dnfi, na něž sl je§tě vzáj emně ;postěžu.i eme po návratu d()mil, pře.. c e -jenťlim účelu dovolené bylo dosaženo. ČI<JVěk s e o'!lpQUJtal od své celo.ročni práce, j eho dni plyn'uly bez ka2ldode nnillo sho.nu, ja1tý čl<JVěk prožívá po c elý rok, a tak se n e rvy zotavily a celý OTganismus jako by ožil. Prostě nastala u znaveného člověka. úplná regenerace a člověk ZllQVU s radostí

na práci, neit my8llt na. záb8JVU a osvMenI. V letošni d<JVOlené by~o prost~ nutno jen změnit ZlPfis® jejího 'P~ltí. Ten 1Il0~lnI. o němž jsem se zmínil, nebyl možný. Tak tedy je už po těch kirásnýclJ. ooech, !při nichž je vždycky hla.vni zásadou .vyhýbej se prácl«! A nyní, když už jsme se dosta!li z toho počátOOniho obdob[, v něnň se ještě tak
Hrob R1ldého sultánR s a ()

f tl ťl

tl

a

It

tra n

ě

T.

NAzvy KAPITOL:

I. Na Pra.ho velké ho dobrodružs t ví. Strašlivé přivítáni. III. Válka je vyvověděna. IV. Dt\ležltý obJev. V . PetroleJ. VI. Nell prozrazuJe 1IV6 toJemstvl. VII. Přepadeni. VIII. Neoěekávani pomoe. IX. SPravedlivá odmlma.

n.

70 let českého malíře

JAN A

D Ě -O lNY

na str. 4 .)

MODERNI VÁLKA

A JEJÍ PROSTŘEDKY, R.p. - V posledním čísle jsme se seznámili s jednou z nejúčinnějších a nejobávanějších zbrani moderní války námomí, s ponorkou. Řekli jsme již, že k Obranným pr,9středkfim proti ponorkám patří mimo jíné torpl"dOfbo.rcL TOrpedoborec pattí mezi nejlepší válečná plavidla, Je to válečná loď, která je jednou z nejlepších námořních bojových prostřed­ kfi_ Je opatřena silným paneířem, který jí však nic neubírá na rychlosti a pohyblivosti. Její výzbroj jí dovoluje akce ofensivní i defensivní. Pfivodní torl>edoborce, stavěné po světové válce, a torpedoborce ze světové války do_ sahovaly asi 13()() tun tonáže lL měly rychlost asi 34 uzlil. JejIch výzbroj skládala se ze 4 děl 12.-15 cm a 4--6 torpedometfi. Naprotť tomu torpedoborce stavěné v posledníuh letech předčí své starlli druhy jak vý'21broji, tak také velikosti a tím samo_ zfejmě zvětšuji se jejich bojové schopnosti. Proto '11 moderních torpedoborcil se již mluyí o torpedových kfl.žflícich. Uvedu příklad torpedového ktižniku. Ně­ kdy v dubnu potopen byl nedaleko jistéllo angl. pfistavu torpedový kf.ižník »Mail1e Brézé«. . Byl to francouzský torpedOborec toná~e 2441 t. ttiiiy _:.Aigle«. Měl rychlost 37 uzlfi. Jeho posádku tvořilo 220 mužfi. yýzbroj se skládala z 5 děl ráže 13.8 cm, 4 kulometfi, 4 protileteckých děl ráže 3.7 c,m a 9 torpedometil. . V popisu torpedoborce Maille Brézé je zmínka o třídě. VidLme z toho, že křižníky a vě.t.ši vá.le<ČIlé lodi :vM>ee se dělí do roz...

ných kategorií n ebo tftd podle tonáže, rychlo.sti. výzbroje a velikosti. Torpedoborci vět. šinou neplní své úkoly samostatně, ný'bd obyčejně operuje několik torpedoborcť1, čili celá floti1a. Flotilu, v níž jsou torpedoberce slučovány, tvoří 12-20 lodi Velttelem flotily torpedoborcil je kapit4n. VeU z vedou>cího křižníku. Německý název torpedoborce, Torpedobootzerstorer ne'bo jenom Zerstorer. stejně jako český název, vystihuje pilvodni účel, jaký torpedoborci měly, totiž i>oli:ráni a nL čení torpedovýoh lodic. Prvním torpedoborcem byl :.Daring«, postavený r. 1893. Měl veUkost pouhých 275 t a ryChlost 27 uzlťl. Jeho výZbroj tvofi]o 1 dělo a 3 ěestlllberky. To mu stačilo, aby dohonU torpedovou !odiei a potopil ji. Postupem vývoje se stále pozně.vala věhlli možnost použití torpedo_ borcfi a začaly !být zařaďově.ny do v~ech válečných lOĎstev. Dnes tedy patff mezi hlavni úkoly torpedoborcft ochrana pobi'eži, dále tV,oří ochranný doprovod všech velkých válečných lodí a lodí dopravnich a obchodních, plujících v konvojích. Jejich úkolem při tom je ochrana těchto plavidel proti nebezpečí ponorek. Je tedy jejich úkol podobný úkolu letecké stíhačky. Dalším hlav_ ním úkolem je vyčišCóvánI moli od ponorek a 'Pronásledováni ponorek. Dnes vyvstal torpedoborcfim nebezpečný nepfttel v letectvu. Letectvo těžce doléhá na torpedoborce, stíhá je na moříeh a na: lézá je i v pfistavech_ Jak potom střetnuti letoun kontra oorpedoborec dopadne, slylIime a čteme VP zprávách vrchního veHtelstvl branné moci. ;.

1. září dožil se 70 let český maliř 11. Uustrátor Jan Děd i n a. Rodák ze Strak u Nymburka na.byl prvního malii'ského vzdělání na pra.ž8'k é Umělecko-prOmy.slové škole, kde byl též z prvnich žákťl pří za.loženi tohoto učilioŠtě. Později studoval též sochařství u J. V. Mys}beka, načež ptešel na pražskou Akademii · výtvarnýoo umění, kde byl žákem profesora Pl:rnera. Již za studii na pra.žské Akademii obdržel první cenu za triptych Cert se -ženi a obraz Chudá matka. Dědina cestoval také hojně po ]taJii, načež se usadil v Paříži. Zde s počát­ ku ilustroval. Teprve po seznámeni s maUtem- Besnardem vyzdobili společně malbaini stropy Comédie Fran«aise a malý paláC v Champs Elysées. Po 15letém pobytu v cizině se vrátil opět do vlasti a oddal se studiu náboženských a theosofických autom. Je pochopitelné, že tato zálilba se zrcadli i v jeho dtle. Z jeho velkého počtu děl jsou nejznámější: Oddanost, Umělcova babi'Čka. V smutku, Pollbeni Íilže, Marnotratný syn a Ká.zání na hoře. V jeho díle zaujímajl čestné místo kresby ze života Husova. 70 le t dožívá se jubilant v plné tvilrčí činnosti.

.

33í!.1

3

DO PLNÉ AKTIVITYI (Dok0Mert4

ae _r. 8.)

křížku a postit ee do úkol6, Jrt,eré Dám q}':řitom je Dutno iii uvědomJt, že p~aoovat kládá naše ~tnánf, • !plnou _rvou a IDO'1n.o WIlde, v kwMé 1 té nejmeDŠí dědi­ Vllli unoei je, Jak nejlépe umíme a mClžeme ně, t.e k práci ,p ro iIlárod nent třeba snad a jak je taIké povinnosti /'lQvěka. být 7JVlá8tě určován a nadán, neboť je toho ůeká nás té práce dost .na všech 1íse- toI.Iik, čim milžeme své vlasti a náirOdu pro_ cích. Dnes De8taJči jen&m úspěšně a dobře &pět, Ie se pro klWI&.o najde jeho misto. konati svou práci v zaměstnání, dneěni do. Je nutno lil býti vMom, že pfed~ je ba. klade na ělavěka daleko více potadav- 1lla'WÚ praci, kterou mMe a musí každý kil. Tak lPředevšim je třeba. talké se věnovat řádný občan IrooBt svědomitě, péče o to, činnosti, která se dá sbrn01l1ti. pod beslo aby Jeho rodina byla spořádaná, aby své práce pro vlast .. IIárod. Vět{$la oaěich děti ovychova.l v uvědomělé, čestné a nek:omlidí se domnívá, že veřejná činnOst pflsl1lŠí promiIsJú ěleny ruíoroda, aby jim wtípll do pouze lidem, !kteří k této činnosti byU bud' sMíce.. duše lásku k vlasti, a tak ~ svéurčeni p
p:raeovnaro.

.e

vp" rl it I m' 61'.1 e mji'mavi: ,reportU .. bar e.Y' n Ý m I Uustrace.ml, Z. mista

PACOVA

'

1Ol

f i HM!J!

>Blahořeéim peru, kterému se podaN vysti hnouti vešk erou tvou vznešenou piivodnost, ó duchu lidu 11l-ého 1 V čí ruce tisíckrát požehnané asi se zaskví ?« Kar. Světlá : Z lit erární ho soukr omí.

* Stok.rdt větší slastí býti služební kem národa svého n ež v cizi zemi biUtví jak slavným, velikánem.

* jsem se, že po 1Jykonn,né. denn'Í prdci nemáme zapomenouti ve svých vě­ domostech pokra čovati. Proto každy den po večefi si prohližf.m po řadě své ně... kdejší, knihy uče bní a tážf-li se mne J:Odiče~ čehO' bych si přála k svátku, prosím, aby mi dOplnili vhodně mou. knihO'llUčila

nu.

* >Ó\m. samostcmíějŠÍi je člověk a čfm méně na· jiných. závislý, tim je 3ťastně~ Čim "žitečněji

K

vice

SB,


tím

se jeho mysl a. tím. více; ai 1XÍŽÍ !Wota_ Zd1'avá, cJu.ie máže přebý­ vati jeta 1)6 zdravém těle - a k tomu. je potřebo varžCilVaU tělo při 8íle a pružvyjasňUje

nosti.c-

* ,Otec polláda7: nás. k l.á.s.ce a. Te

těm, kteří

1XiěCnosti.1

slouží 8V'!im bližním. skutky oďhodlanými, všem prospěšnými, a vybí.zel nás, abychom o tom nejraději pře­ mýšleli, jakým zpt"tsobem by,chom mohli. i my dlEt možnosti a 8:il s:t1ých státi S6, lidem užifeČltými.~

BEVMA olISOU OKOVY, které- V4s upotRtajl loIe. Revma. jeou botestl - kdo llezažll, BElPouitvejme k ma.sMi francovky AlPa. To, .. Dám ulevf ! Kre", 8 .e rozproudí ~ saJ>j'eje mullrovaná mÚlta.. Optejlne' se. léka.te.

11&

W9ětt.

""""101m

Ut_, , ..... mU Jak'

....... Id- ....... d..,... T,

kalo na Meh řeky, ale houby, nikde. , ' , . Houbař se~í doma. zam.yAleně, otraV1tJe aebe, otra""Je druhé, dumá a občas pro, 1lodf: ..__'. ~ ~.pA - A by ta hrom. vzal' . " - a' mlčí a du1 md ddl. Do le8Oi. byste ho nedostali, kdyby , M mu t:la.tem platilo. Nebot co je ptto něho les, když' u n6m J fleJsou Aouby. Co by byla pro- rybáře řeka, Hauby rost0t6, houby nerostou, jd ft61Itm. kdyby t) ' " nebyiy ryby. Zhola. zbyteČfU1l~ Chodíte po le8ích G 1Jám, hauoořt.,., ae &t1i- IJhola fl6UžUetná a f.ím proti vnl j§f, le je Tá 3Tdce touh.óu na;tt. VYČ(U'ovat " mechu 3Véoolná a jako by' zlomyshtá. Protože zaaspoň jedine7to hRbea-. Když ne h.řibečka, ' chce-li se mu, obOOf'l houbaře nejkrásnějšitak tedy aspot\ podh.řibka, a když ne pod- ~ hfibky, jako ·teka nejkrá..méjsÍ'mi rybhříbka, kdyby 86 taJe někde červenala h.la- kami. vička Taemeiíáka, a 1cdyž ne křemeňáka, neAle nékdy hledej a lov si, netrpě,livý' člobyl by k zahozeni ani tučný klobouček pod- 1Jěre_ Ani o pr ašivku n ezav adíš, ani bělici borováč'ka. A když nic z, toho>, žádná z těch- neulovíš. to houbařských slastí nekyne na pozdrav A. haubař vzpomíná: nedočkavým houbařům, ať aspoň pěkná liš- Byly roky, kdy jsi v lese šel a za kažka bystrouška se zasm ěje ze zeZeného pod- dým smrčkem a pod kal dpu borovici seděTOstu žlutýma Mbalskýma očima. na netT- 10 hflfzdo hřibtl. Tvoje houbařská brašna ti pěli lJého hledače" nestMiZa na tak01Jé požehnání. NMá aby sis Ne boť, co je to za léto a za podzlm, Jakd do lesa vzal. Kolikirát sis jen na procházkJ' Je to- d01!olená, kdy~ h.ouby nerostou_ To si vyšel jen tak beze všeho, nepřipraven na ob,yč.cjný smrtelník, kter.ý nepropadl uto tJobT1J lot1 a tu. takavé mnoŽ8.t vf krásných t:áludné vMni; nedovede v'llbec představit_ Mfbečki1 86 vyskytlo, tes mustt' , lCaoar Co je to platné, je-U počasí - jako " neJ- 81JMknoutí abys takové- mn0Ž8tvf h"b ,clo-

Rostou houblV?

Z myšLenek KaroLiny .světlé

_ti. .".-

by" di_ • sed?lm lezly, oči Zl ditl·k1't, II zuědav.ě 86' ~ptá1Jali. kde že je ta začar.(l1.'ané misto. k .t eré tě tak bohatě obdařilo. Však' dobře vědí, že :M-dný houbař nepoví, neprozradí, kde se země ot'UÍl"á, aby pu.~tila .wé hříbky, na světlo boží, To jen n ěk.do má štěs.tí,. že takové místO' objeví a pak se stane jeho; obl.íbeným lovištěm. Je už takot,"Ý zákon. že se o něm nikomu nepovídá. Ji'Ha,k by se Z'l'uši10> kauzlo a. 1wuby by, tat" piesta1ty určité Ňst. A. h0t6ooř denně, teskně, doďává: Letos ale j8em na. &vém zača.rované.m mf,s tečku. n enašel ještě ani m1zernou prašivku a dooolená bude za chvi1i u konce. A uydá se mrzutý, ale v hloubi. .-trdce tajně doufaJící, do lesa. Potkáv á vracejícíhlf se. souseda rybáře; II zlomyslně se ptá; Tak co, brachu, kolik k110 váží štika, kterou n eseš domi'tr - Tolik, kamaráde, kolik váží hř,jb, z. které-ho budeš mít dnes k večeři ř!zky" - odp01!í mu uštěpačně soused a laš'kovně zamrkd. k blízkému lesu. Ale doufejme pevně, že letos ještě se potkají áva ,sousedé' a bu!tou. -86, prohýl>tst pod tihou vonných čerstvě fUlsbíraných ,Mibk~ (J; Atf1«l .v sáčku dru1íé~ ho bude do,borou vele"', po .ed4iiUm. W11U! ' "

Z nového českého přek ladu »KNIHY PŘISLOVI «

ZÁLIBY LI"DÍ Každý má snad nějakou záli'bll a každá z ni~ je jiná. !tiká se tomu Jlěkdy diletan tstv i a často se do toho slovo vkládá p ředstava nedo'k onalosti, povrchnosti, >fušerství« ; pod diletantstvím rozum! se někdy protiklad práce odborné, IZ povolán! atd. Není to správné. Velmi často tito diletanU a amatéři - jak se jim také někdy řiká ukazuj!, že dokonalosti své práce nezflstávají za odborníky. Nedávno na ;při­ klad zvítězil na mezinárodní výstavě Čech, Tvrz, který znovu potvrdil vysokou úrov eň naší amatérské f.otografie. Před několika měsíci upozornil na sebe pozorováním nové komety český člověk, jehož životním po-

proto, ie byli diletanti, kteti 8 1l1skou shroma!ďovali památky tvorby lidové duše. Mnoho pamMek bylo zachováno ve venkovsk~h museich jen tim, že v museích pracovali po svém denním zaměstnání lidé, ktet! v této činnosti nBAli náplň svého života. Četná města vděčí mnoho těm, ikteH lnul1 k minulosti města., sb!ral1, třidW a konservovalí historické památky nebo se starali o zkrášlení města zelení attd. Dlouhou kapitolu bychom mohli věnovat divadelním ochotnikfim, ·k teré Il.óá.liba vede

Střez

více srdce své, než co jest střeži ti, života zdroje z něho vyvěrají! l'rolhanost jazyka od sebe zavrhuj, odhazuj od sebe rtl~ nepoctivost! Dbej, aby oči tvé hleděly přímo vpřed, víčka tvá mířila rovně před tebe! Urovnávej si pro nohu svou pěšinu, ať kdekterá stezka t v á přímý má směr! N euchyluj se na pravo ni na lev o, od zločinu zadržuj nohu svoji.

*

Oestou života chodí, kdo na kázeň dbá; kdo pokárání odmítne, zabloudt

*

Bez moudrého vedeni hyne národ; záchrany dojde vydatnou radou.

* Uvadne, kdo spoléhá na majetek, jak byliny raší spravedlivi_ (Z »Knihy př-íSlOV1 «' , kterau v pf'ekladu univ. prof. dr. J. Hegera vydalo 'I1akladatelstvl Akord tJ Brně.)

na prkna, jež znamenají svět, divadelním oChotníkťun, kteří mají za sebou velkou a volánirn n ení astronomie. Stačilo by si za- dobrou práci kulturni. Podobně hudebníci Praha byla někollkráte obléhána jít na P etřin na lidovou hvězdárnu: kolik vděčně vzpomínají na hu dební diletanty, Jako dfiležité střed isko byla Praha v hislidí z nejrť1zně']ších vrstev, děl n Í'kfi i úfed- kteři s láskou šífili zájem o dobrou hudbu. torii často nejen vojensky ohrožena, nýbrž již od nejdávněj š ich dob za nejrfiznějších nikfi, živnostníkť1 i studentu s e tu schází. Mnohý vědecký pracovnik-o dbornik by do- válečných událostí přimo obléhána. To je A není to u n ich jen povrchní zájem. Mají svědčil, jak účinného pomocníka našel ně- sice věc známá, ale málokdo dovede udati nejen nadšení. a le t aké od'borné znalosti. kde na venkově v pilném pracovníku, kte- přesný počet historických o,b ležení Prahy, Jsou celé obory, které za svflj rozvoj dě­ rý za léta ze záliby a lásky ke svému »ko- jichž bylo celkem - šestnáct. Vročena moníčku« nashromáždil mnoho zkušenosti a hou býti tato obležen! lety 928, 940, 1003, kují hodně amatérť1m. Je to na př. - aby1142, 117~ 1185, 1248, 1310, 1420, 142~ chom uvedli aspoň jeden z mnoha ptípadti znalostí, velkou literaturu i mnoho ma,te- 1631, 1648, 1741, 1744 a 1757. Od tohoto - ro zhlas. Radioamat éři u nás a jinde 'byli riálu. takže se stal autoritou doma i v ci- posledniho roku přes pozdějši ještě nebezpečí prolomu Francoum podél západnich prvnimí prfrkopníky rozhlasu. Mnohý z nich zině. hranic v roce 1796 a přes posledni neb~­ drobností v konstrukci 'P'Hstroje nebo zcela Každý snad má nějakou zálibu, ktera mu pečí za války rakousko -pruoské roku 1866 novou myšlenkou přispěl k tomu, že krok pii:náší klid, .soustředěni se, doplňuje vyrov- jíž Praha o'bležena nebyla. Také ovšem pro veškeru další budoucnost je nyn! zajisté na tomto poli techniky se zrychlil. Kdo nanosl a plnost lidského života a nadto mfi- veškerého podobného nebezpeči naprosto zajde na výstavku radioamatérfi nebo kdo že sloužiti všem ostatnim. zbavena. s leduje jejích odborný tisk, mMe se pře­ HtIllHIHIIIIIIIIIIUUIIIUIIIIIIUIIIIIIIIIIIIIIIIIHIIIIHIHI!IIIII11I11HIIIIIIIIIIIIIIII svědčiti, ie přistroj, který vyšel z rukou amaté ra, by dělal čest i odborníkdvi Il.ó továrny.

Dítě

..,

poznava

Kdybychom listovali stránkami V ději­ nách velkých vynálezti, ipOznali 'b ychom, že to nebyli vždy jen .odborníci, kteii přh§li Mařenka se pfihlásila o pobyt na veniii velkými a proni!kavými vynálezy. Mnohé kově. Je jí 13 let, byla poslána do vesnice z ních zrodily se v hlavě těch, kteří po svém ve východnich Čecháclt. Po prvé v životě spatřila šest krav a bilá tlustá zvířata, denním povolán! oddali se své myšlence, z kterých se d ělá šunka a uzenky. Zamilo_ k te rá jim byla záli'bou a smyslem jejich ži- vala se do králíčkť1 , .kteři se toulali po chlévě. Měla v úmyslu se mazlit s kuřátky. a1e vota. kvočna proti tomu měla námitky. Snad se J-ak dobré, velké a trvalé dílo vykonali trochu podivila při venkovském obědě , ktena českém venkově učitelé, f aráři. lékaři rý se jí tak rychle jako v pražském bufetu, a jiní tím, že vedle svého povolání měli svou mezi návratem z pole a dojením krav. Snad zálibu, v níž si nashromáždíli mnoho zku- jí prvni dní i ta venkovská strava připadla jednodušší a nudnější než městská, do kteenosti, které pak rozdávali n ezištně své- ré se ' přidává více kořeni. Ale pak si' mu okolL Jedni pracovali v z ah rádkách, v e zvykla. A dokonce pomá:hala na žnich, ač­ školkách, jin! žili pro svflj včelín fl, učili koliv ji k tomu n ikdo nenutil. Zpozorovala, .čel.a.ř:t lidi v celém okolí. A zase: mnoho že tl venkovšti lidé se dřou od rána do večera, ale při tom o práci mnoho nemluvi. dokla.d:ú lidového umění -bylo zachováno jen Tak je teď Mařenka na ve.nkově a s ni ještě mnoho jiných mě stských dětí, aby se najedly zdravých věcí a nadýchaly čerst­ .édsko daruje Finsku dřevěné domky. vého vzduchu. Ale hlavni užitek z té náJa.
,'-st

,

svět

kolektivu, který má vice zábavných složek. ale zato mnoho nezdravého a podvyžíveného. Mařenka se vráti do Prahy. Bude ji chybět vťině lesa, poli, vlhkost luk, sytost mléka, poctivost chleba a mnoho jiného. Ale za to každá ulice ji poskytne hodně podívané. A až Mařenka dospěje a začne vyd ělávat, srovná svou mladistvou zkušenost se zkušenosti dospělých. Pochopí rozdíl mezi člověkem městským, který je odkázán na svou mzdu (někdy štědrou, ale nil{dy naprosto jistou), a člověka venkovského, který se do úpadu dře na svých p0lích, ale při tom mfiže miti pocit nezávislosti a také jisté životní bezpečnosti. • Snad - kdyby právě v čas prázdnin nebylo nejvice práce - i venkovské děti by měly být zvány do velkého města. Aby ipO_ znaly nejen světlé stránky městského života, lehčí živobytí, více záJbavy, rafinovan ějŠí jídla, ale i jeho nebezpečí: život z ruky do úst, nikdy tak bezpečný a klidný jako život za vraty venkovského statku. Děti z měst se učí sousedskému spo_ lečenskému životu vesnice. I děti z ven· kova by se měly dbeznámit se zpflBoby velkoměsta, jež jsou sice někdy povrchni, ale přece jen ulehčuji život.

3381

5

, Jt1?~LNU POO ;p<)BYTEK, lede

d

krávy

_my ·:voU

ob-

past"",

zřIdiU na .tdhlún výzkumném ů8tavé tIa FlorilU tJ 8 ev. Americe. K~

NEJBOHATS! LOZISKO Ml!:DI. Pod městem New York Jeti obrovské bohatství. Tv~ ft je velké lotislto čisté m6dl, ve váze 90 tisic tun. Jsou to telefonni kabely, které tvoIt pod městem obrovskou siť v celkové délce 88 tisíc lilii, tedy 61 t isie kilometru. CHRÁPETE?

O

Proti chrápání, které býTi pro spoluspáče velmi nepf'ljemné a stalo se ~ i dO. vodem k rozvodl'lm, je těžko nalézti 'lék. Existuje mnoho rad a návodl'l, jak lIe cilrápáni zbaviti nebo odnaučit.

ci gumy, a.by si udrželi svou pracovní energH a snášeli dobře lár. ' Moderni zahradnici vstři­ kují do mlsy !ivýeh stromo"

CENN't TUC1i'lÁK. jed, aby tak · ničili ěkodlivý hmyz, který tije pod lmrou.

O ~:MECHANICK~

UClTELc

mlD! VYSV:mOCENt.

A mnozi >vynálezcl.< vyna)ezli i rOzné stroje a pti-

IItroje, které maji chrápání ubránit. Jeden Američan si dal patentovat ptlstroj: kteFt spáče bodne, ja:kmlle zaěne chrápat. Přiznačné pro Ameri,k u je, že mu byl pa~nt na tento ptistroj udě­ len. O

Amerika má zas nový vyDIllez. Je to .mechanický u~telc, který tHdf vysvědče­ ni rychlosti 900 kusl'l za hodinu a mé. ulehčit učitelflm v práci. Cára po měkké tuž.. ce je elektricky vodivá. Pti zkou.lktch se poutivá. zvlél!tIÚch testových bl&nketf1, na nich! zkouěe.ný vypllluje správné mi sto pro odpověď ano - ne tak, že je začerni tužkou. Blankety se dáva j1 do stroje, který zakrývá všechny nesprávné odpovědi a

-'I. ' .;:: ' V

3382

Snad nejlépe po~ěným je tui!flé.k, k~rého chová jako maskota, zvi~ ko pro ětěsti, universita v .Toungstownu ve stAtě Ohio. Měli strach, a.by se tuč!'láko­ vi nic nestalo a tak iii jej pojistili. A pojistka je vskutku velmi rozsáhlá: za:hrnuje poll.ětěnf proti ohni, blesku, eyklonu, tornadu, explosi, krádeti, loupeti, dnosu, záhadnému zmizeni, nepokojam, stáv~e a 6razflm pH d~ pravě. Zde uf. ml. younga· townský tučňtk v tomto směru rekord. O EViřetem

ZA.J!MA.VOSTI O CHLEBU

V

fUmě

je museum :hle~ uschovánO na 2.000 ukázek rfl7;ných druhl'l chleba ze vi!lech dob a ze všech koutd světa. Chléb se peěe kromě z obili také z turkyD6, rýže a po. dobný<:h.

ba. V mtHleu

ZAJDIAVOSTI.

Ve sttedověku vyda11 ve Skotsku zákon, podle kterého nesmi jist koláče nikdo, kdo neni aiespofl. baronem. Ve Spojených státech je tolik biogratCl, Ie se v nich mMe usadit najednou 10 miBonl'l lide Američané spotfebuj! roč­ Dě 130.000 kilometro pě.rlm, kterým se tam řiká ~horci pal<. Telefon s čiselnlkem, jim! je mobo vytočit libovolné tlelo, vynalezl jeden obchodník, .protože podeztival svého k onkurent a , že se ho pokouAl. ~čit úmluvou v cen~Tále, aby hl áSila obsazenCYll linku, kdy! ho volaji záka.znícl. Nejde~im sl ovem v l éka1'skéin slovníku jest asi slovo pneumonoultrµscop lcsilicovolcaniosis , které znaěl - nějakou 7.á.ha dnou n emoc, jil , rozumi j en doktoři. Prflmě rný >potá dný< k luk mě: alespoň tli přezdivky: ' Američtí dělnI ci ve slevárIIách dostávaji přiděl slaných tabletek a kuliče'k ze žvýka".

závati 1500krát těUf, ne! sá.m: váži. Nový magnet byl vyroben ze sloučeniny zvané Almico. Ta.tó slitina se skládá z hlin1ku, ieleza, n,ik1u a kobaltu. Magnet, vátici jen 1.85 g , unesl 2 a ttt čtvrli kg. Energie mu byla doMvána elektrick1m proudem. Byl vyroben ve výzkumnýc!! laboratofich ty Genera.l Electrlc Co. N0v6 &litiny Aj. DŮCO, • nit byl vyroben, p~ gl;fyj, se té! k vtrobě pfed. mětf1, u nich! je po!a.iorina -.elká ohnivzdorDOl!t. O

V biblických dobách pt:kl D('kvašený.

8e

Ciň-s.né

pojfdali ttt chléb, JIS v 288toleti před Kristem. I chléb Egypťanl'l byl podobný nalemu chlebu. jaký jime dnes my,

StaH ltekov6 pekU chléb s ječné mouky. . registruje elektricky na stup- . olei jen odpovědi správné. Jelikož stroj mtiže lhned učinit záZnam o blanketu se 150 odpovědmi , a to 1laprosto přesně, tak~e vylučuje omyly, očekává se, t.e bude na ěkolách ptijat 15 nadš,e aim. Pti zkouěkách v New Yorku jej použili' u 400.000 kandídátl'l a u~třiU prý jen na Z'OZttiděni 15.000 dolarl'l. BrZo ' se snad dočkáme strojl'l, které budou ml's to MkI'l odp~ vidat 'na otázky, jak je má Ekou.lený v hlavě. ' O YINIA TURN,t M-\.GN E~ . . Ve . Spojených stát eeh vy-

robili m a gnet, . který' unese '

fUmané , nel poznall chléb Gel Reka., jedli jen mleté oblli, upravené jako va.tenA ka.~ a pečené pak j8:ko placky. Primitivni národové 'VětAi­ nou chleba neznajl. Zastupu~ jej obyčejně ~ plody nebq va1'ené kale. Bliý sardinský cbl6b je no ká.zkou pekatské doved:losti, hlavně, jesUif.e je pečen o 8la vnostnich pffle!itostech. .. Peka"i mu dodávaji někdy velmi spletité tvary.' Pro účely mU8ejn1 se chléb .zvláMnim 3pdsobem . .-balza, JD.ujec a · přetrvá prý pak vě­ ky, anit ztra-ti .vou .truktu,.., ril a barvu. " O '

Nll8ili na ohrazený pozeme" ttmdct r4zných dr.u1t1Í trávy tJ dlouhých pruz'lčh. V uriiitou hodinu t!J.m - byly vpouAtěny krávy a' telata a ,ozoro'vatelé 8 "rodinkami a záp'Í8n'íky v ruce zazname.návalf . pruhy, tIa které ~ly. V některých piipad.ech ptešla zvířata nevMmavé i p{},l tuctu pruh4 trávy, než se . I!laěala pdst. Zjistily se tak ft6joblíbettějfi d.ruhy trávy, které 813 doporučuji k vysí"
KDE SE ROD! DNI. SmyAlená tára na zemékouli, kde ae _jprve ' méni datum dne, známá j ako >mezindrodní datová čdra<, probUlá většim d.ilem podél 180. polednfku, na opačné 8trané zeměkoule od poleotku g1"enwichského. Toto misto bylo zvoleno proto, že jde téměř neObydlenou čdstí Tichého oceánu bez ostr011'1i, a tak tmlěna data p4sobi tlejméně tmlatk'll.. Oár a se odchyluje od 180. poledníku v místech, kde by probíhala ptes 8'ilné ostrovnf 8kupiny.•

ruUCHOMLUVCI

zase do módy, ač svym uměnim již dávno udivovaU rI'lzné obecenstvo i ~vali svých schopnosti často k nekalým kousktun. Pomáhají si nym modernimi loutkami, kterémaji p ohyblivé obličeje, ' takže se usmivajt, pláčou a mrkaji podle vt'lle svého pána. Cetkem v btichomluvectvi nem nic Záhadného. Btichomluvec >neházi< svl'lj hlas na dálku. Všecky zvuky vych~ zeji z jeho hrdla. Jeho úspěch záleži v tom, že obratně uvede pozornost posluchače tam, kde ji chce mit - na pf. na ústa své loutky. Napomáhá mu k tomu skutečnost , že lidské ucho odhaduje nepřesně směr, odkud zvuk vycházi, jak jsme svědky i pH mluveném filmu. Zde se zdá, že zvuk vycházi z úst herce, který se pohybuje, ač zdroj zvuku je stále na jednom mistě za plátnem. BřiChomluvec se musí jen chránit toho, aby se nepohybovaly jeho rty. Proto · se vyhýbá ne~č­ ným slovl'lin na pf. 8 >p« nebo s >bc. Zkuste · to před ~lem a uvidfte, proč loutka břichomluvce nt!Žá.dá nikdy pl'lllitr piva, ale láhev . koI'a1ký. ·· BHchoíii.luvoo tvóf1alova " li.rdIe n ebo v Ílst~f dutině jen jazykem. NejtěžM jsCYll zvuky hrde1nf, které ~jf ookonalou lIOuhru . Jmoěn1ch . a ; hlasQvých IVBItl. . . . ..' O při.chá.zeji

ihi~truje ;M. Seiblcirt

o ,

,

HROB HUBEHO SULrrÁNA

IN A P S A L

A. ,M. S K AND E R o

KA.PITOLA. L

Na prahu velkého dobrodružství.

I Horký vzduch se chvěl nad hřbetem skaliska, kteI

ré, rozežhaV'eno žárem po()ledního slunce. působilo dojmem, že každým okamžikem pulme a rozsype se v š'e dý prach. A.ni centimetr stínu neposkytoval pustý

hřeben.

Na jednom z nejvyšších míst hřebenu stál balV'an. Opušt.ěný, jako by hrozil, že s'e při nejslabším zá" vanu v,ětru zřítí do údolL Mezi balvanem a skalis" kem, v mezeře jimi vytvořené, leželo cosi bílého. Vy"

padalo to() jako() bílý balík. tak nepohnutě a mrtvě. A.le přece z balíka na jedné straně vyhlížely důklad­ né střevíce. na druhé pak dV'Ojice hnědých očí, bystře pozo()rujících údo()lL Muž, úplně zahalený v dlouhý arabský burnus, chvílemi nasazoval k očím dalekohled. Jeho zrak. oslněný prudkým sluncem, které zářilo na jedll'otvár" nou šeď údolí, byl již unaven. A. přece bez oddechu sledoval skupinu tmavých bodů. pohybujících s'e smě" rem ke skalisku. ve vzdálenosti asi dvou hodin jízdy. "Bláz.ni," p()myslil si muž. "Ženou se za námi v pra" vé poledne. Myslím. že se do večera do~o;nale uštV'ou. Odpočineme si tu asi dvě hodiny. a až začnou šplhat po našich stopách. ztratím'e s'e jim v údolL" Myšlenka. že se pl'\omisledovatdé za nimi ženou v době největšího žáru. zatím 00 jeho karavana klid.. ně o()dpo()čívá, byla ležícími muži vdmi příj.emnou. Už spřádal plány, jak zmate v noci stopy svým pronasle" Idov;atelům. Nyní to nebylo možno. útOČlníci věděli, že sv,ou karavanu musí vésti nejkratší cestou k pra" meni. neboť byla již druhý den bez V'ody, a to od té chvíle. kdy byla po prvé přep:adena. Ležící muž se svým přítelem kryli střelhou z lehkého kulometu ústup. Při rom byl zastřelC!11 soumar, nesoucí zam"

I L II STR O V A L J. N O V A K

I

zamije, pytle z kJoz{ kůže, se zásobou v:ody na tři dny. KaraV'3!l1a nyní odpočívala na nižším hřbetě ska~ llska a nic nerušiLo mrtvé ticho hor. ztrace.tlÝ1Ch v poušti Kurdistanu. Jen několik supů krouži1o nad údolím. ale nepřekonatelný optimismus mladého lIl á~ čelníka karav:any neviděl v nich zlé Zlh:amenL Náhle se ozvaly od táhořiště vzrušené hlasy a v z á~ pěti třeskl výstřel z pušky. Mladý muž se vymrštil a dlouhými skoky seběhl k tábořištL "Kdo se to tu zbláznil?" kři čel. dobíha}e ke skupině mužů. z nichž někteří stáli, jiní seděli schou~ lenl v řídkém stínu ležících velbloudů. "Lorda to chytlo. Frede." odpověděl mladík, při~ cházející mu vstříc•• ,Ještě den. a poběží amok." Oba mladí mu~ové se na sebe podívali s porozum~ ním. Byli asi stejného stáří, ,okoLo dvaceti pěti let, ale to bylo to jediné, v čem si byli podobni. Zatím co Bert. A:ngličan s mo()drýma očima a slámově žlu~ tými vlasy, se nijak věrohodně nevyjímal v arabském burnusu, Fred, Jehož lehoe váznoucí angličtina ukaz.ovala, že není Britem. vyhlížel se svýma tmavýma očima a snědou pletí v arabském kr,oji dost arabsky. "Obávám se, že mu J:'Iozbiji jednoho dne lebku," zavrčel Fred. "Kde vlastně je?" I Lord, nebo také Sir William, byl vlastním majife,lem karavany. Jeho peníze to byly, j-ež umožnily p~ vedení výpravy. a oba Evt"opiané, sedm A.rabů a čty" ři sudanští negři byli jeho zaměstnancL Byl fuké je.. diným. kdo přes důtklivé rady nosil v poušti evro~ ský oděv. Nyní seděl na kam'e ni s hlavou skloněnou v dlaních. což vypadalo, jak,o by spal. Fred k němu přistoupil. "Sire, neprozradil oysie mi, proč tu střílíte. a t,o zrovna tehdy. když to můžeme nejméně potřebovat?" Lord otočil k němu obličej. v němž bylo těžko zji'šť.ovat, kolik Let je jeho majiteli...Ti supi - ti supi odež'eňte je, dejte mi V'odu, - vodu 1" 33837

Fred se ohlédL Žádný ze sluhů nebyl nablízku. Jeho ruka se vymrštila a.na tvář Sira Williama pleskl pohlavek. Zoufalý výraz ihned zmizel s l()t'dovy tvá~ ře a zuřivost mu stoupla do očí: "žebrácký ..Dset" zařval, "čeho se toodvažuješ{' "Sire, jste dost rozrušen, abych nedbal vaší nadávky. Upozorňuji vás však, že, stane-li se něco podobného ještě jednou, udeřím vás pažbou revolveru přes hlavu. V bezvědomí nehudef'e alespoň tropit hlouposti." "Jste p1"Opuštěn, slyšíte?" síp,a llord. "Ilmed se seberte a táhněf.e tam, kde jsem vás sebral 1" "Lituji, že vaši výpověď nemohu vzít na věd<>mí, sire! Najal jste l1lll1e jako vedoucího čl já odpovídám za živ()ty všech účastníků karavany. M'ohl bych výpo~ vědí rozuměti pouze tak, ž'e bych odvedl karavanu a vás tady nechaL To by ovšem byla vražda a p1"Oto se musíte spokojit tím, že vás buď dovedu na místo a pak zpět do Mósulu, nebo odevzdám nějakému V<Jj~skému oddílu, kdybychom jej náhodou p,o tkalL Vždy jsem si vysoce vážil vědeckých pracovníků, ale pro badakle, jak<> jste vy, nemohu hazardovat životy- svěřených mně lidL Svou nepochopitelnou žvamvostí pověsil j.ste nám pr<>nasl'e dovatele na krk, způsobil nečekané přepadení a já nyní musím hledět všechny z té kaše vytáhn,o ut. Věřte, že si vašimi Ilervy svou práci -ztěž{)vat n.edám. A teď dost, prot()Že máme všichni příliŠlnou žízeň na to, abychom si ji zvyšovali zbytečným mluvením." Zdálo se, že si lord nyní uvědomil, že ve své zuřiv,osti zašel příliš daleko. Zamručel c nedbal, neboť byl zaměstnán svými plány pro blízkou budoucnost. Došel k tábořišti, a nenamáhaj'e se něcQ vysvětlovat mužstvu, přistoupil k Bert-QvL "Kolik máš ještě v'ů-dy?" _zeptal se. "A'5i dva litry, Frede!" ,.Citronů je dost? Kolik můžeš .obětovat,abys ne~ oslabil zásoby?" "Nu, jeden nebo dva kusy na muže bych mohl postrádat" "Dóbře. To more uklidňuje. Nyní přistup k mapě a dávej d tebe Ilehezpečné?" . "Což o to. Jsem však vlastJn,ě zvědav, kdo se nám to tak tvrdošíjně lepí -na paty. A nyní, Berte, posl<>hchej dobře. Vidíš zde na mapě označený pramen Beni Sachr? Udr:žíš~li nepřetržitě ostrou jizdu, d orazíš tam okolo půlnoci. Musíš se ovšem držet úplně přímé trati, p,r ,o tože jinak se tarp. včas nedostaneš a mohl by tě někdo předjet. Počítám s tím, že kolem š'e st é hodiny na chvíli zastavíš. Namoč hadry do v-ody a <>v:až soumarům nozdry_ Ve1bl{)U~ !dům nedávej nic, ti to vydrží. Mužům rozdáš teď 83384

po půlce citronu, druh()u jim dáš večer. Já si vezmu k sobě Assuada, dva velbLoudy a pušky. Víc ti už nepotřebuji říkat. Jen s'e snaž dostat co nejrychl'e ji k prameni a tam se 'utáboř tak, 'ab>, ses mohl případně bránit, kdybys byl nap·a den.' . "Dobře, Fr,e de! Ačkoli tě nerad op,oušt~m~ myslím, že je t,o le&l!1é východisk,o. G<Jod luck, sta,rj brachu!" Assuad, mladý Arab, který r'o zmluvu obou mužů napjatě p,osloucha13 se k nim zumět sidi Fered do bře. Já zůstat se si di Fel'eda střílet, d,~bře střílet '" "Tajjib Assuad. Dobřd Vím. že se na tebe m chu spolehlO.out. Tak na shledanou, Berte!" Zatím 00 velbloudi se s mruč ením stavěli na nohy a karavana zvolna nastupov3:a další pochod, šplhal Fred, doprovázený Assuadem, na vrchelek. Své vel~ bloudy nechali státi pod stěn Q u, aby jich kdykoli mohli p-ouŽíti. Ulehli Zjl b31van.. "Vidíš?" ukazoval Fred Assuadovi na skupinU jezdců, stoupajících po holém h<Jrském úbočí. _ ..Já vidět3 sidi Feredt Být čas asi hodina, sidi lehIllout spát, .sidi mnoho unaven. Já dát poror a vzbudit sidi!" · .' ,,,D-obře, h.ocnul Potřebuji tu hodinu .spánkU"llŽ velf" mI. nut ne. Jen d' ,eJ pozor, a ť' s,e nIC nestalte. . A Fred přetáhl burnus přes hlavu na .obranu preti slUlllci. v

* Fredovi se zdál<> být malcu chví1i*"kdy usnul, když již pol'o hlasné "Sidi Feredr' jej probudilo. Ačkoli již dvě noci nespal, p-robralse okamžitě a s námahou vyhlédl rozespalýma očima do pouště. Nebylo zapotřebí ani jeho dobrého zraku, aby ihned .sp1atřil skupinu p-TonasledrOvatelů. Byli od nich vzdáleni 'Qej~ výše šest set metrů vzduŠInOU čarou, vzhledem k tomu však, že stQupa1i po úbočí hory, byli ne;méně na půl hQdiny cesty daleko. "Čtmáct mužů na jízdních v,e lbloudech, šest soumaru s nákladem," hlásil Assuad. ,'peZD.JÍš jejich kroj, Assuade?" ~ptal se Fred, p0dáv aje mu dalekoMed. - . ,,Nevím, sidi Fered! Já myslet. že to být Araoové Beni Uahíd, aJ.e nemoci to tvrdit." 3,Beni Uahíd to nejsou. Ti nenoOsÍ černo-bílé aba}e (šátky na hlavu). Každý z těch chlapů má něoo jiné~ hoO na hlavě, a jsou mezi nimi Kurdi!" "Já Sidi, ó pane, ty říkat pravdu! Te být nějaká sebranka! Ale ;ak se tato sebranka shromáždit? T,o nikdY' nebýt, protože cizí Arab jiný cizí Arab nikdy nevěřit!"

"To také vím, Assuade, ale je jedna možnost, kferá

.se mi ovšem' zdá býtneuvěřiéelnou. Jedině Evrop,a n

by dovedl shromáždit tyto chlapy." "S1di, já žádný Evropan neviděti" . "To nic neřiká. Na dálku bys ve mně nebo v Ber~ 60vi také nepoznal Evropany. Al,e :na 00 by je Evro~ pan najímal 1" . "To() Alláh v.ědět, sídl. Já raději se připravit sti:íleL" .,Ne střílej , dokud ti lIle dám , rozkaz! Snad bud-o u chtít vyjednávat. Upozo()míme je jemně na sV.()U pří~ tonmost a pak uvidíme." Pronásledovatdé se zatím dostali na dostřeL Fred zvedl pušku a míře vysoko nad hlavunáče1níka ka'ra~ vany, vystřelil. Slelmutí rány se rozlehlo pooořím

sulát. dostane se mu jí se současnim vypovídacÍm rozkaze.w a penězi na cestu domll. To se ovšem ani Něk,olik mužů, mezi nimi i náčelník, ihned sklouzli Fredovi ani Bertovi nehodilo a tak raději převzali ze sedel a ulehli, zatím 00 se zbytek překvapeně roz~ v~dení 'a správu výpravy Sira Williama hlížeL AI'e na krátký t'lQzkaz ná<:'elníka.i oni sesedli ' Měli v tom směru již Značné zkušenosti. Zvláš tě a připravili se k střelbě. Fred mal poušť dobře. Před několika lety sem při~ "Teď t,o začu,e," ř,ekl Fred a již dobře mířená kulka jel z Evropy, maje lila czádech batoh plný prkének, nar.azila na balvan a s bzukotem se vzdalovala. Bylo k'o rku a skleněných trubiček Živil se t im, že lovil vše vid ěf, že muž.e' na úbočí hory ani nenapadne vyj'e-d~ od hmyzu až po dr:obná zvířata pro universi':,y a mu! sea v Evropě. Ale devisová opatření většiny ,eVl'Ů'p~ nával. Za stálé střelby postupovali pI"oti kopci. ských států ukončila jeho řemeslo.. Nedostávalo ~e " Střílej, Assuade, a miř d{)bře," zazněl tichý roz~ k az a dvě pušky pl'omluvily. Ale útočníci byli obrat- peněz ani na nákup surovin, natož pak na pavouky n í. Věděli, že jejich střelba proti temeni hory je bez- , a štíry. jež Fred lovil A tak se stal šoférem a In.ákladn.ími auty brázdil cesty, silnice i pouště Arabie, účelná a proto náhle začali pf:ed seb-ou viřiti pisek !raku a Iránu. Odtud pak přešel ja1ro str"..dařf. Jakmile by se dostali na Na motorovém čltmu Muhammarrah se Fred se~ temeno hory. postříleli by je jako králíky. "Zastav. střelbu, Assuadt" vzmkl. "a za bal\Wl {ft známil s Bertem. Když po prvé vstoupil do kapitá~ nova salonku, aby se představil a ,po VIOjensku srazil S napětím všech 'Sil se opřel o obrovský kámen. paty, vzkřikl kapitán zoufale: ~ 1nf.e1ig,e ntní Arab ihned pochopil úmysl svého ve.,ČI'ověče, pI"oboha, :nedupejte nám tu, vždyť se ta litele a t-a.k oba muži tlačili balvan s místa, na němž již věky spočíval Konečně se dal kámen do pohybu. bedm.a rozsype 1" A když již celé velení:, sestávající Se z kapitána, Sloup prachu vyrazil do výše a mhalil v okamžiku celé úbočí hory. S hřmotem se valil balV3ill proti p0.- Berta. jako prvého a jediného důstojníka a F reda jako strojníka. načina1,() třetí láhev whisky, sdělil jim stupující skupině... kapitán pod {Ouškou tajemství. že toto je snad poo~ Fl'ed i Assuad mlčky, ale vytrvale ujížděU po stopách karavany, která jda před nimi Ani lehký vánek sledni jízda vysloužilého člunu Muhammarrah a že by snad bylo výhodné jej někde šikQvoě rozbít, aby ~'ezčeřil pís,.ek přeSYpů a v nich Qyla vypsána st(}pa pojišťovna připlatila společnosti na DOVOU 100. Jak,o v otevrene knize. Zdá se. že se příchodem Fredovým osud Mubam~ Oba muži se oddávali svým myšlenkám. Jaké st 'aš~ Hvé spousty musil natropit balvan, vržený přímo marrah zpečetiL \ Když se po několikadenní pb:vbě dostali z Baghdadu na jih až pod Basrah. kam zaj~~ pr.oti skupině. zasáhl-li opravdu? Fre'd se hrůzou o'třásl, př,edstavil-li si rozdrcená dějí již mořské lodi, zhasl náhle k veČleru motor.. Bert, chtěje přistat. natočil současně na proti proud, který tě i a útočníků. kteří v oblacích prachu nemohli vidět valící se 'kámen a uskoči,ti do bezpečL Jistě. že 1íči­ otočil loď lrolmo na tok řeky. Muhammarrah ležela lIl,e k byl hrozný, neboť ani po dvou hodinách. za kte- bezmocně na vlnách, čekajfc. až motor spustí. Mezitím' se setmělo a Bert nesl zuřivě pracujícímu rých 'Se střídavě ohlíželi po opuštěném vrcholku. se Fredovi láhev whisky a večeři na postlněnou. V <>kanikdo neobfeviL Jedna věc však byla Fredovi jasná. ač celou věc mžiku, kdy se naklonil nad otvorem strojovny, zazněl příšerný praskot a místo oček~vané večeř'e spadl stavěla do záhadného světla - útočníci byli vedeni Evropanem. a k tomu v'o jákem. To, že po nenadálém do Fredovy náruče celý Bert. Do strojovny ihned začla vtékat voda. Oběma přát~lům se podařilo rych~ výstřelu se ihn'ed kryli, než sami začli střf1ef. bylo již dostaf.ečitým důkazem. Ale !lak postup proti le vylézti po žebříku na palubu. ale ta již byla v jedné vrcholku v pravidelných přís~ocích i trik s oblakem úrovni 8 hladinou řeky. Nemešlglj{ce, skočili do vody prachu - to vše nasv,ědčOvalo, že velitelem nemohl - až se jiIIi se ·břehu podařilo zjbtit, co se vlastně! být ani A-rah. ani Kurd, který by s ječivým .,Alláh i1 stalo. Italský parník narazil na šikmo ležid člun a doslota jej rozřízl Nákl.ad plul nyní y řece po prou..Alláh" dal hnáti proti kopci. Ale ko mu. probůh, záleželo na pronásledovánf vě" du smerem k lranu. Kromě svých životů a trocha peněz v šatech ne~ decké výpravy Sira Williama.? Kdyby to byli Arabové nebo Kurdi, pro které každá maličkost. , již účastníci zachránili Fred a Bert nic. V úplně neznámé. bažinaté výpravy s sebou nesli. byl~ celým majetkem, pak by krajině ovšem v noci nemohli odejít ~ italský parník to 'po chopil. Ale nájezdnici roho druhu by byli schlíp"" byl zatfm stržen proudem několik set metn'J, dále. le odtáhli hned po sprše z lehkého ~ulometu při Pomocí Fredova nepropustného zapalovače a hroprvém přepadu. A co má Evropan za zájem na malé mady rákosí rozdělali obeň, na němž vysušili , své ' svršky - bylo jejich štěstím, že hlav.ní část majetku výpravě, která jde vykopávat z'e země kosti něiaké­ ho, před tisíci lety zemřelého sultána? A tu si 'F red zanechali v Baghdadě. Po dlouhé noci. vyplněné vět~ znovu uv,ědomil, s jakou nechutí se dali s Bertem šinou bojem s moskyty,. vypravili se ráno proti prou· najmout k této výprav,ě a jak pt"otivná jim byla od du řeky. V poledne. za pekelného žáru. dospěli do Basrah.. samého počátku ,o soba 10rdova. Chtěli v:niknout d'O prvé jídelny. která se jim na~ Ale oba mladí muž'ové, a s nimi i jejich arabský sluha Assua d, neměli na vybranou. Není pro Evro-- skytla, ale byli odtud s kletbami a nadávkami vyho~ pana horšího ,o sudu. než být nezaměstnaným v k~ zeni. Přátelé se na sebe udlv,eně zadívali. Nevypaloniích.. Na domorodce se obrátit nemůže, a obráti-li dali nijak přívětivě, to přiznávali sami Oba byli se se žádostí () pomoc na své kraJany nebo na k{)lll'" v promašf.ěných pracovních kombinézách a okolo a kullm s hvizdem pt'lolétla ':nad hlavami proru..sledO'"

vafelů.

33859

hlav měli I()btočooo PI(). půlce spodků, neboť čepioe ztrnti1i při nedlobrov,o lné noční lázni. Ale po Iraku běhaly tisíce lidí oděných j,eště hůře~ a neměli peníze, zatím 00 oni jich měli alespoň trochu. . I Zkusili štěstí ještě v n ěkioHka jídelnách, ale všude byli s prokUnáním odmrštěni, i když strkali ruce s penězi před sebou. Žíznivi 'a hladovi hleděli na sebe v zoufalství a v :nepochopení, když tu k nim ' přistoupil mladý Ar-ab. hAna Assuad, sahibán - já jsem Assuad, pánové," představil se. "Húa šíj'ja, hú-a múzién - ' to jsou šij'jité, pr'o klatci," vysvědoval, ukazuje palcem do dveří jídelny, z níž byli právě vyhoz'e ni. Nyní se , jim rozbř'esklo. Uv~domili si, že jsou 'tnezišíj'jity, fanatickými muslimskými star-ověrci, kteří, na rozdíl od sun'nitů, liberálnějŠícl) . novověrců, považují bělochy za "džaury" nevěřící, to za j~do­ vaté, ježto se živí vepřovým masem. PlIotO, to nelaskavé přijetí! " Ke ' cti Assuadově třeba říci, že na -rozdíl od svých soukmenovci nemadělal mnoho tečL V zal od Illich několik drobných mincí a Úl něk.Ohk mi'l1ut už polomrtví pouflníci hodovali, sedíce na zemi ve stínu palem. ' Tato včasná záchrana rozhodovala v nemalé míře, když se jim Assuad nabídl za sluhu. Byl to h<>ch zkušený a všemi úseky lidské čin'1llOsti prošlý. od nakladače v přístavu po lodníka a pouštního 'policistu dovedl dělati v§e. Vařil a nakupoval výborně, takže za jeho vlády žiJi daleko levněji, než když se stravovali v hostincích. Mluvil poněkud anglicky a stále se zdokonaloval. Stal se jejich důvěrníkem a zakrátko ze sluhy přítelem. ' . Společnost J]SC<> vyplatila jimtrojnáSlObné mě­ tdění služné a dala na srozuměnou, že Jejich služeb nebude v dohledné době potřebovat M,ísta šoférů již pro Evropany nebyla a na obchodování neměli alni pe1llěz, ani nát~du. A 1ak ZVl()1na plynuly jejich peníze do kapsy, hoteliera a obch<>dníků poživatinami, když se v Baghdadě začalo mluvit o výpravě sira Williama k hrobu Rudéh.o Sultána. Baghdad. ačkoli je několikatisíoovým městem, }e, pokud se týče- EVlIopanů, maloměstem v pravém slova smyslu. Žije tu n,ěkiolik desítek evropských obchodníků a úředníků, mezi nimiž ovšem jsou silné nár.odnostní a SIOciální přehrady. Výprava sira Williama byla předmětem hovoru místní anglo:;aské lrolonk při bridgi a v klubech. ' Ofidelní irácký deník, který se na jedné straně nazývá HThe Iraqu Times" á na druhé "Al Auquat 18.1' Iráqu" a vychází v obou jazycích, 3Illglickém i arabIském, se ve své !l1IOuzi o jhié aktuality zabýval výprav<>u podrobně. V jehočlálncfch se čtenáři dověděli, že sir William, Lord of Madston(J~ známý bacmtel v pouštích indických a iránských, se rozhodl poctít svcu návštěvou arabské král<>vství Irák, aby prozk<>umal pouštnatý kraj na severu země, ještě daleko "za horstvem Sindžárským". Již samo Í'ot<> určooí místa nahánělo hrů­ zu. Sindžárské hory jsou t~ posledním· bodem smě· rem na s'e ver, kam se Evrop!ané odváží. Dále na. sever leží věčně sporné úZ1e mí na rozmezí IráJnu, Iráku a Turecka. Hrnnice zde. běží leckdy místy~ kam jdtě Evrop~n inevst()upil Ač ~ necelé dva d1ny cesty vzdáleno lefad1em od Paříže nebo LO'Jld'ýna., je roto území neprozlrol,una:nějši než nitro Afriky~ ' . . .

a

Nik<>ho také do těchto míst nic netáhne. Velké petr.olejové pramen y m6súlské leží dal,e ko jižněji, a . ty jsou hlavním finančním základem Iráku. V S everní zemi pak žijí pou~ neklidní Kur-dové, ktdí ne· návidí stejnou měrou všecky cizince, bez rozdílu národnosti, rasy nebo náboženství. Do t,ěchto končul měla se odebrat výprava sira Williama. Podle lordovy vědecké teorie leželo kdysi právě v těchto divokých a nepřístupných krajích sídlo Rudého Sultána, který s pomocí oddané armády udržoval v poddanství celý kraj až po Indii. Sir William sám v rriístní sp olečnosti neměl zn á· mých ani přátel. Mluvilo se sice o jakémsi důstojn [­ ku tohoto jména, který tu boj-oval v,e světové válce na turecké frontě, ale nikdo o něm ne věděl nic u rči· tého. Byl totiž osobně n ejen nepřIjemný, nýbrž dw kon ce ~dpudlivý, což znamená mnoho, když ani šlechtický titul neučinil z něho vítaného náv štěvníka v klubeéh místních obchodníků. Vzbuzoval úžas sv'o u žvanivostí, která j'e nepochopitelná Evropanům , usedlým v koloniích, svou věčnou chvastavostí a chlubením se nepřek,onate1nými vědeckými yýkony. N akonec se ve společnosti o něm hodně mluvilo, a le nikdo si ,nepřál osobního styku s ním. V té době sešli se s ním Fred a Bert, kt eří se roz· ' bodli nabídnouti mu své služby. Nebylo vyhnutí, n ~ ­ boť jiín hrozila , ne zaměs tn anos t. p .o delším jednání se shodli. Fred převzal místo t echnického vedoitcíh(' , Bert pak byl najat jako ho spo dářský správce výpravy. Lord J;ám p'o nechallla svých bedrech vědeckou a badatelskou stránku. KooeČIiě odjela výp rava na tře ch nákladních au tech do M6sulu. Zde byla dokoup,e na nákladní zví- ' řata a čerstvé zásoby. Odtud pak putova la karavana na jakousi cvičnou cestu do m,ěst e čka Td·Kef, kde 1:e opravily všechny nedostatky, .jako tlačící ř,~nienÍ a sese<,l!nuvší se náklady, a nastoupena ce,ta do P'o uš tě, kde v opuštěném a od světa ,odříznutém skalisku mělo být pátrán<> po hrobu Rudého Sultána.

Za cesty pozoroval Fred něk.olik p odivných oko!n()st{. Lord totiž mluvil plynně arabsky, turecky a arménsky, OOŽ u Angličanů bývá vdmi řídkým zj e· vem. Byl-li však 'Oním důstojníkem z turecké fronty, pak pro to bylo určité vysvětlenL Na druhé stran ~ se choval k domorodcům až příliš přátelsky; zatím 00 se svými evropskými zaměstnanci zacház'e l hrub ~ a podlamoval j-ejich autoritu u domorodých účas tni­ ků výpravy. Nebýt Fredovy přátelské, ale železn é kázně , a důra~ných kopanců se strany jeho sl uh y Assuada, byl by si brzy v karavaů,ě dělal každý, 'co by byl chtěl. .

Po prvé se vymstila lordova n eopatrnost při pře­ padení tábora. Fred byl ještě před nělrolika minutami přesv,ědčen, že t,o to přep'adení zavini1lord sám tím, že šejchovi jakési bezejmenné kurdské vesničky vysvětlil nejen všechny své plány, ale popsal i cestú, kudy půjdou. Přepadení zdálo se být nájezdem Kurdů z této vesnice, odraž,e hým a tím skončeným. Ku podivu Fredovu přissáli se však p'rOInasledovatelé houž'evnatě na jejich stopu a vedeni jsouce, jak nyní zjistil, civi1isovaným vedoucím, neprestali je pronásledovat.

Marně mučil hlavu přimýšlením, 'kde hledat smyšl pronásledování malě, vědecké výpravy. Netušil, že stojí na prahu velkého dobrodružství, jež potrvá po několik žhavých měsícll, plných bOjl" a strádání.

r .~.

.; ,

.

.,;':'

I\APITOLA II. o •

'

,

.

strašlivé přivítám '

'

~

Oba murové, jakPre.d,.tak i A~suad. ~žili jiŽ dosti utrpení v sedl'e jízdních velbloudů, aby dovedli spáti i za prudkého .klusu hedžinů. Proto vždy štřídavě jeden 4řtm.alť zatím co dt'4 h ý'sledoval v písku vyšlapanQu stopu)caiavany, . která se tudy ubírala před nim~Žádn.ý , t).ep.romluvil, neboť mluvení bylo zby'" tečné a pH žízni; Jíž tt;pěli, i J,>olestivé. Jakmile sjeli do údolí, roZdělili 'ši }ede;ri citron.. : Kyselá šťáva' na ' okamžik přehlušila · ž{Z,eň. ale.již za chv,fli měli ústa a hrdla jak"Oby: sešněrované provazy. ' '. Strašlivá .výheň ' pouště: je vysušOvala. h,-čkoli hyl! ' zahaleni až. po :, úzké štěrbitiyočí dp svých:.abají, pře-. , ce ,na. ni<ť.h nevystoupila ani kapka .osvěžujídho po-: tu. který se ve .,vlhčích krajích zdá . být -obtížnlýml.. aJe blahodámě -.osvěžu}e', vysychaj(d pokožktL Su.. · ch'Ost .pouště pohloovala p,ot a jen . tenoučká vrstva soli ulpěla na' jejich , čele. Pukal;l s jemným praskl&-, teIlL~q;lflobné šupi:Jiky -padaly· jim do .očL . .. PtlO~o: uVítali 's, rad6stl"když ~e -Ohln-ivá sluneční l ' koule dotkla 'Obzorti a -8 rychlostí; iaká je momájen ' na jihu, se setmělo. Neochladno ,se sioe příliš. nebóť · h.orký písek ,a kameny vracely n.oci teplo, jež pnjaly ve dne, ale" skončil ' prudký žár. který mučivou .žízní zvyšoval utrpcllL Zastavili na ok:ilmžik svá ' zVí;; řata 'Iia ptístě; k<,le Bert dop_řálodpočlnku kar;avaně~-' Píse~ tu byl zdupán a u maléhó ~<>v{ ine~ , dvěma . kameny ~ hěl:,al !Istek papíru." , • ., ' . .\ ,,~u~ame. ze Jst~ sem d'Ůbr-e dOJeli,.p~~ Ber:t. : "U na~)e , v~ v J~?řadku. Jedeme y~e stejným sme;, rem'y~~:chnI ~hteJI teď ~~pře~u, ve~~ÍIJle vodu: -B ert. V e .~l?le v.odu! p,o~d~hli Sl: zb~ly cltrona Již . sko-: r'O l~f.~h __ I?'? stope, VIdItelné .v z~řiměsíce•.Po pěti·, ~o~lnacli 'p zdy se náhle :běh" hedlm6 :zpomahl .-ob- . Je-v tla se st1uetapa~y; ~dyz se k ní b1íž!li, vyskočl}~' ze " ~.y', pos!a~a straZ'Il~ho,. ne~ra Sule~ . , Pře.- : svedcl.~ se, ze Jsou ro 'ooekava!ll člel!'O~é .vypravy, pomoh! JIm ze sedel a bez dalšlch reci Je vedl ku pra~ · meU!. : ." . . ' .• ' '., ,,' ' Pram~BenI Sachr byl pO!-l~,e .neh1ub'-lko~ runkou šeda"ě k,aI.n é v'o dy, plné diob:riélj..p hmyzu. ale. nikd,o z těch mužů, ktefi spíé~e :od.dycho,,~i, by jl n'evym ě:-: ni1 za nejstarší . t"očnJ~ ihmpaňského. Jezdci i ve1~ , bloudi hltal!, vo~u pří~t() z p'ra~e, spole,?tš' ,~~z Q!tl~du na ~red-P1~y' hygIeny -" ~lC ylce nez .ctyri ZIZmVl tV'Ol'ove, kteřl dlouh'-l trpdl nedostatkem vody, nej strašlivějšÍm utrpeOím po'uště. . .. ., Zatím 00 pili. j-edén z,e sudá:riských ·negrů~ jehoŽ stráfuý v2:budil. Qhříva1 . jim na , m.alý.ch kamínkách večeři. Hltav-ě polykaj-e, vyk lá'd al Pred Bertovi 'o údáJ: losfech dnešního o,d poledne. , . .'. "Tak, Bertie, aÍ'eď víš všeckJo~ Já pr.o 'svou os'obu m íním teď spát nejméně do šesti hodin. Chceš-li, lani: si hlavu tím, ,který dohrodinecse nám tak rázně le~ pí na'paty - já už jsem senapřemýšiel dost. Pro f\1š'e'" cky případy pOstav dva strážce!", · , B ěhem řeči se choulilo PredoV'o těLo 'd o klubka náhle usnut S pomocí Assua'd a jej Bert uložil a pa'K i Assuad,' klesající im~vou, ulehL Jen Bert stál u ' pře;.; žvykujicích velbl'Oudú a hleděl ven '00 pouště. ŠirO-: ká, nek
a

.,' . '., ..... ,,',-:_>.'

'. _

., !.,;>'....

. ~ejkr~~~ější }e poušť, ~dxž . YY<7h~zí slt.lllce. Ze.tp.,~ a plsek JIZ. vychladly. vtdt..!ch se J,~št.ě neprohřát · Zlaté paprsky l'ozlévají S!! 'PQ písku a lidé r ~vířata, 'den předtím znaveni do úpadu, 'sÍlOvou silou a ios·věženi nastupují na další cestu. Dávno před odchod.eni~ karavany vstali dělnfci Hafíd a Sarána ptoča1i 'nah.í­ rat vodu z pr~e:ne a nakládat na soumary. Zamiar-: blije z kozí ~e plnily se iv'Olna, neboť pramťUl '-se : rychlevYOerpával, a bylofřeba čekati dl~()UŠ1; r~~~ bí~t hlavy svychyV'O,áku.Q uQ' očI~pky - n~měla by k?D~~ě z ves~cky, kde' p~níz·e JSou ~~z:namo~ v~ ~1, zadného ~žitku. Proto Je veS1J.~oe JIŽ .,po ,staleU Jak-oby ,edříznuta ocl světa. ~.by1a- Jí i V dobáfh. kd~ byla sídlemRu~ého S1.dtána. -, . ., ';,Jak'veliká je p:Locha, na rii! se vesni6e r~kl~d~?" ' "Neceiá polovina čtverečn{ míle ' nesmírně úrodně půdy• .Na té lze pěstovat v~e. 'obil!, palmy, :Ov;o ce', a je tu i , vydatri.á wstva .pro q,obytek. Al~~ kr-qme toho m~ Q:sada ještě jaltési p'o d,h.ra,dí. p'řed ska~aňll se r9~~ kládá pás .orné .p,ůdy. casa; ~ §iroK~ asi jednu m.i14 V d{)hách nííru . Qbd..~lávajl domorodci hito půdu. ~lt hr-Ozí-li vál k" nebo ' loupežný .- náfe.zd. ~táhn.q\1' se '
nf

př:'ítelene:OniriL":'· " ~~" ~r ,;;:;<:~ ,::L';;.::": '~ ~~·~ ,' :.'~,,:t,~~ A3s711 . ,,; .

'-,"'I'

,

"A.. jak se dostaneme do kráteru, nebudeme-li obyvatelstvu vítáni?" "Nezapomeií.t-e mi. bednu darů, kterou jim vezeme." ,,13 yli ve vesnici již EV1"opané?" zeptal se Fred. "Ovšem ~e byli," odpověděl lord, "totiž, abych řekl pravdu," -o prav'o val s-e rychle, "nevím to p,ř-esně. V každém případě tam byli jednotliví vojáci p-o rozpadu fr-o nt za svět ové války. Kon.ečně - v Kurdist~ nu se už pohybovalo dost v-ědeckých výprav - možná, že tam zabloudila něj;aká před námi." "Neptám se vás bezdů v-o dně, sire! H1edá'!ll SQUvislost mezi vesnicí a bandou neznámých ničemů, kt erá nás pronásleduj-e ze záhadných důvodů, ale s úctyhodnou vytrvalostí." , "Myslím, že nějaká souvislost by tu mohla být. Nevím. A..le myslím, že teď už dají pokoj." "Tomu nevěřím, sire. Ti lidé mají ur~itý důvod nás pronásledovat. Ostatně - dnes budeme obědvat za _p-o chodu. Chtěl bych už raději být v kráteru, neboť bych se od té nedobytné tvrze nerad vraoel s nep-(}-' . nzenou. " 01rolQ tř-etí hodiny odp,o lední se začal Qbraz krajiny měnit. Poušť př,ešla zvolna v step, p01"ostlou řídk}-mi trsy trávy alf-alfa - neklamné znam-en-í, že je nablízku voda. Čím bUž'e přichá1)ela karavana ke skále, tím bujnější se stávaly traviny, až konečně kráčeli velblioudi řídce porostlou, šedavě zelenou loukou. I zbytky obilí se objéViOvaly a keře, ale vše bylo spáleno sluncem, zpustlé a nepěstěné. ' Vedoucí se nervosně ohlíželi - ani jediný zvuk se , ne-ozval, ač ve skáLe musili být už dávno pozorQváni. Kráčeli vyšlapanou Cestou. když tu ,vedoucí velbloud se zarazil a pře kvapeně mfrkaL Fred postoupil kupředu, at.e ihned zůstal stát jako přimrakn. Příšerný pohled se mu naskytl. ŠikmQ přes cestu v záhybu ležela zdechlina k,oně, vlastně I»Ž jelfJ. jeho kQstra, na jejímž hřbetu bylo dosud up-evpěno sedlQ. kostru koně se -opírala kostra muže, IOblečeného v potrhané cáry. Lebka jí odpadla -a důl­ ky po očích vyklovaných supy hleděla na vetřelce. "Smrt! Zlé znamení!" Mesklo Fredovi hlav-ou, ale ihned s-e sebral. Ujistiv se, ž.e karavana zůstala stát, povolal negry a poručil jim, aby kostru koně _odkli­ Idili s cesty. A..rabští dělníci se zatím shromažďovali v hlouč­ ku a rokovali o nezvyklé příhodě. Fred, který dob.. fe znal jejich myšLenkový postup, věděl, že z tohot,o rokovámí by mohla vzniknouti nekázeň a odmítnutí poslušnosti, shodli-li by se na tom" ~e kostru budou považovat za zlé znamenÍ. Proto -přerušil jejich rozpravu: "Přátelé! Podle -oděvu tohoro mrtvého muže soudím, že to byl muslim. Žádám vás proto, abyste mu vykopali hl"ob, jak se sluší na lidi věřící, a jeho pokhnání nás povle de po dalších cestách." Jako by čekali na tato oSVlobozující slova, chopili se A..rabové s hlasitým "Bismí láhí ráhmání rahímí - ve jménu nejvyššího Boha" lopat a v' nělrolika minutách byl nešťastník pohřben. Fred zatím hovořil s lordem a s Berfem. "Tuším, k se zde odehrála jakási strašná tragerId ie. Není přece možno, aby mrtvola ležela těsně před vchodem do vsi snad několik týdnů, ožírána iSupy, aniž si tohoto kdo1roli povšlmi1i. I kdyby ten člověk byl pS~lilec, pohřeb by mu neodepřeli. Zů­ ~taňte prozatím zde. Propátrám vesnici s A:ssuadem: a s několika negry. Dám vám zname:ní, máte~li nás následovati."· .."

°

S puškami v rukou postupovali pátrači ke vcho'du do v-es-nio:!. Všude vládlo napr.osté ticho zpustlé krajiny. Jen v j,e diném okamžiku 'vyplašili hejno drů­ beže, která s pokřikem vběhla do strž.e. A..le jinak panoval mrtvý klid. Vchod do Kyzyl-Tapa vyhlížel zoela tak, jak jej lord vylíčiL Úzkou štěrbinou vstupovalo se do krát~ru. Zde je zarazil ohavný puch. Pát1"ajíce po j-eh-o pův-odu, nalezli mrtvolu strážného, který ležel v úzké štěrbClně s pui§}(Jou, hledě stále ven do stepi, jako by vyhlížel nepřítele. Do úzké střílny nemohlo vniknouti ani slunoe, ani supi, tato hygknní policie vý- ' ch0du - proto byla mrtvola téměř neporušena: . K'onečně se strž otevřela. I zkušení mužové, jimž pohled na smrt nebyl novým, s-e zhrozili pohledu, který se jim maskytl. Hejno supů vzlétlo při j-ejich příchodu a smečka zdivočelých psů se s vytím rozběhla. Všude, kam pohlédli, válely s,e kostry lidí, zvířat, malé i velké, tak, jako by smrt v jediném ,o kamžiku šl-e hla svou rukou přes tuto vesnici. Co bylo asi příčinou tohoto strašného, hromadného umírání? , Vida, že kromě několika kusů dobytka a drůbe­ že není zde nic živého, dal zdrcený Fred rozkaz :negru Saránovi, abY4 doběhl pro karavMlua současně tlumočil nejpřísnější zákaz, bez rozkazu se čehokoli v kráteru dotknouti. · ' Mlčky se karavana shI"omáždiLa na volném prQ- . stranství, jež asi sl'oužiló vesnici za náves. Nikd-o nepI"omluvil - zde, uprostředobI"ovské pevn'osti, vytvoř'ené přírodou, a tak-o vá spousta mrtvých t-o vzal,o i n~jotrIejšímu chut- k hoV'Pru. FI"edova osmah~ lá tvář .byla popelavě šedá. Fred se však vzpama... t'o val prvý. Silou vůle se k tomu přilnutíl, neboť na --něm le~ela odpovědnost vedoucího, jenž s,e musí orientovati v každé situaci. Chraptivým, ale již klidným hlasem -qpakoval zákaz, čehokoli se dotknouti. Postavil strážnéhQ před strž a vyií.av z kabely po boku velblouda malý fQtoaI?!lrát, jal se zachycovat ma filmu všechny strašlivé vYJevy. "K čemu 00 děláš?" ptal se Bert. "Jsi snad novinář, který hodlá prodávat sensaoe?" "Ne, hochu, jsem · daleko střízliv-ější! Zdá se, že se odtud přeoe jen jednou dostanem~ a pak se budeme musit odpovídat úřadům, ~roč po našem odchodu nezůstal nikdo živ v Kyzyl-Tapa. P.otřebu}eme t;edy ;n~pod,platitelného svědka, jak to v'yhlí~elo, když jsme sem přišli. A tím je jen fOÍ'ografi.e." Když i tato práce byla . skončena, nezbývalo než vyšetřit příčilnuhromadné smrti Vle vesnici. V tom l mohla jim býti vOdítkem částečně zachovaná mrtvola stř-elce ve strži. Oha mužové se svlékli do naha a natáhli na sebe galabie, dlouhé košile, kt.eré nalezli v jedné chatrči. Ovázali si obličej i ruce hadry a vyňali mrtvého stráž'tlého z jeho úkrytu. Sotva však mu -o dhalili košili na prsou, zjistili příČinu jeho smrti. "Indický morl" zašeptal Bert zděšeně. "Jak se sem dostal?" "T,o už se" hochu, nikdy nedovtrr,;e. Snad jej sem někdo zavlékl, snad se šíří vzduchem. Obyvatelé stáli ovšem proti neznámé nemoci úpln.ě bez pomoci a musili vyhynout. Muž, jehož jsme nalezli před vlesnici, chtěl asi v posledním okamžiku prchnout, ale klesl vysílen." • ' "Kdy se to &tal0 podle tvého odhadu?« . "Nejsem lékař, lkrte, abych to řekl přesne. Snad se tragedie odehrála před týdnem, snad před čtrnácti

dny. V každém případě může být nákaza ' leště .živá a musíme se podle toho zařídit" , Zvířata byla převedena ml opáčný klonec vsi a čle­ lnové karavany pustili se do práce. Z jednotlivých domů vynesli všechny cennější předměty a vystavili je prudkému slU!llci. jehož žár ničí v.§eclmy bacily stejln,ě spolehnvě jalro vařící voda. Negři kopall společný hrob a ostatní snášeli dříVi~ jdbylo složeno do hranic na podlahy chatrči. Z hlíny, důklad­ ně prohn~tené Y'Ooou,' udělaU pealy, jimil dal Fred za1epitokna chatrčí. Složené dřrvi pak zapálili a chatrče utěsnill Tak mohla býti provedena desllnfekoe

r

kouřem.:

. :

:

Již dáWtO vládla noc nad néšťastným Kyzyl-Ttipii.

stále nové k-ostry byly uklác::t:ány do společného hrobu. Práce tato, za plápolavého svitu loučí. byla vpravdě příšemá. ale k ránu konečně byl hrob zasypán a vesnice opět učiněna obyvatelnou. Všlchnl účastníci výpravy nyní odložili šaty a vyprali je v horké vodě. připravené v kotlících. Sami se musili umýti karbolovým mýdlem, Jež bylo v lékárně. Pak teprve se Qdebrrui k odpočinku ·pod širým nebem. neboť
A nyní přistoupili noví obyvatelé Kyzyl- t3p5 k ha~ datelské činn'Osti. Veleni převzal po Fredovi Sir William. KAPITOLA III.

Válka je

vypověděna.

Při zahájení prací došl,o 'Opětně k prudké výměně názQru mezi Fredem a Sirem Williamem. ale tentokrát byl Fred rychle umloon. · Fred totiž očekával, • že výkQP bude proveden na nejvyšším místě údolí, j:ežto bylQ zvykem všech primitivních národů, pochQvávati panovníky pokud možno nejvýše. Lord však určil místo při samém okraji skainí stěny, a hrubě Freda 'Odbyl: "Nepleťte se, prosím, do mých záležitostí! Myslím, že badatelem jsem tu já sám, ~ vy můžete nejvýše &0hlížet, aby práce byla řádně ' prQváděna!" To. byla kOnečn.ě pravda, kterou, vrtě hlav.ou, Pred lordovi přiznal Ale co asi vedlo tohQto muže, aby zkoumal půdu v místech, kde výsledek, i když jen podl,e laických zkušeností, musil být beznadějný? 1\ tu později, v rozmluvě s Bertem, si 'povšiml ně~

ěehó, čemu původně oepřikládal"ď6.1e'Žitosti. Půda na

místě, kde- lotd .dal provésti výkop, se jasně lišila: od. o~tafn.í půdy v o1rolL Celý povrch bývalého kráteru se skládal z rozpadlé lávy a byl proto 0e11ftiÝ' a velmi úrodný. Kde nerostly ~tr(}my nebo We. tam. bujela tučná, zel~ pastva - nebylo kouska půdy, nepokryté zek:01 a květy. Pouze v místech. kde lord : dal kopat, poskytovala země 'Odlišný obraz. Na áě­ kQlika čtverečních metrech se rozkládal vyschlý, ~pi- ' !DPvě-šedý jn. ne nepodQbný jalové hlíně stepi. Byla to mrtvá spral - ani stéblo slámy ~an{ neV2rostlo a dru.bež, kted se popelllá v celém údolí. vyhýbala 'Se jl přímo úzlrost1ivě. Přehlédnuti tohoto rozdílu bylo pochopitelD~. protože takovoU mrtvoou ze.riů vIděli po něJroUk dni. cesfujloe stepl a .pouštl. Nebylo pocbybo.osti, že zálež!ÍI mlsto sn.a,d ' po desetiletí nebo staletí neslou:iilo než za skllidkt1 .a za smeti!tě. . To samo o sobě nic lleD,lamena1o. Příklady % ba.datelské činnosti na Východě ukazují, Je právě pod .s kládkami dneŠllích obyvatel byly učiněny nále%)' 'ze · živ~tanárodd dávno vyhynulých.. Ale my!IWa.1e na p~tém místě-pfi skalní.ldLby se skrýval v.ědeckýpok.lad.. hala neuvěřitelná. Bert, čicha.~ k hrsti hIfIlY, vybrané z výkopu a odpomě . ·p áchnoucl jaIrob'y lojem. prohlásil, le toto místo snad ' dříve bylo vyvýšeninou a teprve poz(J.ěji se propadllO. Bylo to jedf.n:é, I když neu.věflteJné řešení, které mu· .silo být přijato, neboť lord. jalro obvykle. nepodat bliŽŠín.o vysvětlcoL " S nerodpoviděn.ou otázkou a ;souoe ,pfesvěqčeni. že konajJ něco neskodale hloupého a zbytečného, cOOdili Fred a Bert ·po táboře, pohánějíce dělníky­ k rychlej!í práci. Ale jedné oocl se .obrátily jejich myšlenky jiným směrem. , BylQ to právě v obdob{ oového měsíce, kdy pouze hvězdy ozařovaly te1DilWu IOOC, kdy~ :se 'Z lX>~()t'o\'a· telny ve strži ozval náhle výstřel. Všich!nlobyvatelé údolí, uvykHnaprostétnu tichu kráteru, se rá:rem ~tyčlli na lůžku. Fred, ktérý měl ve z\Tyku stavět pušku vedl,e postele, rychle přehodil humus přes spodky a uchopiv pušku, hnal se ke strži. "Ja sídi Feredt" křičel ustrašený lIlt~gr Halid, "tam být mn,o no muž. mít elf, stQ,t isíc muž tam býtt" Jeho ruce se třásly, když ukaz,o val k ~e, r,o zkládající se před skalami• . Fre<J namáhal zrak, ale nebyl to zrak negra, který viděl "stotisíc muž". Pozoroval sice stíny a jakýsi nezvyklý pohyb v oase, ale postav nerozeznával. ."Mlčt" zakřikl brebentícího černocha, ,,& posloů~ chej!" ' . Tiché kroky nočního hosta se blížily ke strži. Jen lehký šustot naznačoval, že ~ někdo blíží. Byl to jeden člQv,ěk, nebo tQ byla celá skupina? Noční ticho nedávalo odpovědi. Bylo víoe než jislto, že nyní v noci není třeha obávat se' útoku. Tajemní hosté p,oznali podle yýstfe1u, že jsou zpt)Wí10váni; a znali-li nedobytnost údoU~ pak nikdy nepodniknou v noci útok. Fred poslal in\iŽstV'Ó, !(tcré se shro.máždilo u strže a rušno hovorem pozot'Ovatele; na lůJko, s pff~zern,

mentáfe útočníků. Tito byli velmi překvap~L vidouce Araby, neboť v této krajin.ě numě čekali kurdské obyvatelstvo. ale nedali toh-o na sobě znát. Po t-o několik dojmů v j-ediném zlomku vteřiny. Výstřel a hvizd kulkj1 kolem hlavy. nad hlavami jlalm-:Jvými list.;" SoučaSlllě víoe cítil. než viděl Fred, že Bert padá k z,e - ' Vyjednavači kráčeli k vesnici. Fred. Bert a A~suad, na pohled neozbrojení, ale s pistol~ d'Úbřeukry­ mi. útočník sahá znovu po zbrani. SklOJ.<'... a již se ·oba tými p'a d burnusy, vyšli jim vstříc. Zastavili ' se ně­ mužové váleli po cestě. Fred, ležící na protivnílwvě těle tušil podvědOlpě, kolik me,trů 'Úd vcho~u _do strže ~ očeká~li parla-

ahy bylo v poh!oOO'l:'osti, a sám s Assuadem zůstal u strážného. Noc se vlekla n,ekonečně. Stráže údolí Kyzyl-Tapa střídavě dřímaly probouz,e;ny každcu chvíli lehkým šum'o tem netopý.rů, kteří se rojili ve skalách nad j,e jich hlavami. Nikdy se nez.dála noc Fredovi tak dlouhá, jako tato, v níž bezúčelně vyhlížel nevítané ná-

14

33f-lO

!oe ten.tQ. se snaží vyrvat · revolver, který mu dosud "T() se dá zařídit. Jsme blíže lť vašim' přátelfun:. za pasem. Chytil proto posla za krk a zasunu\" Vysvětlete jim situaci. Pak si společně - aby moOji mu loket pod bradu, páčil mu hlavu nazad. Ten. aby hoši na nás nestříleli - dojdeme pro palmový list. se ()sv()bodil ze rdousícího sevření, chytil jej 9'bě~ Jakmile jím zamávám, neozve se výstřeL" . . ma rukama zayředloktí a sunul vzad. Pistole mu v'y~ "Přistupuji na váš návrh oS tím. že už nepoq.niknde padla z ruky. Fred shledal, že muž, ležící pod ním, má úsk!ok. Pak bych ()všem za váš život neručil.~' , daleko větší sílu než ()n sám. Rycltle proto ()dskočil, "Nepodniknu, věřte mi to. Vidím po vašich ranách lStlaže se postavit na nohy - zápas rul dálku bude do QbličeJe příliš kalně, než abych něco pod()ooého pro něho výhodnějšL svedl" I Jakmile se však postavil, ()zval se výstřeL a kulka Davše svým přáte1ťtm smluvené znamení, posadili mu prolétla kolem hlavy. Vrhl se k zemi - viděl, že tento zápas bude musit vybojovat leže, neboť muži se ,o ba muž'ové upf'ostřed cesty. Poskytovali ·o pravdu za náspem t()u~ebně čekali, kdy se uvolní od j.ejich Isměšný ,o braz. R-ozedraníJ zkrva\Toeni a š,pinavl, poposla, aby jej výstřelem srazili k zemi. Viděl, ž,e se kraóovall v přerušen.ém jedlllání. "Jmenuji se AndreoJ cizinče. Prozatím p,rostě musí stále držet posla, aby tím z.n'em()žnH palbu mužťt Andreo. Kdybychom se shodli, ' dovíte se více. ' . za náspem. ' Ležící muž však také pochopil situaci. I pro něho "Já jsem Fred, pan.e. Ani já nevidím přlčtny, proč platiLo, držet se co nejblíže k Fredovi, aby Assuaď, ' bych vám říkal víc." který stál s pistolí za palisádami ve strži, nemohl po "Nevadí, Frede, pro naše účely to stačí. Zdá se mi. lIlěm střílet. že jsem se dal poněkud strhnout. Raději řeším vše, Assuad v oOkamžiku, kdy Bert padl a Fred skočil lila po dobrém a dohlOdou rpež střelbou. Litu~! , že mítj posla, uchopil Berta a několika slroky jej dopravil .soudruh sl'ožil toho mladého Angličana ve vysokých do strž.e. Ale Fredovi lIla pomoc již přijíti nemohl, ne- botách, ač doufám, že s~ mu nic zlého nestaLo. To už boť mu v tom bráltlila střelba nepřáteL Situace, kt'e rá ten Arab střílel lépe. Proklatě!" vybuchl, "už zas se nyní vyvinula, byla při všem nebezpečí spíše gro- mám o jedn.ohQ muže méně 1" teskní. Zápasníci se váleli po cestě, zasazujíce si mo"Ano, Frede," pokračoval, "je to až ďábelské, jaké hutné rány a ko paJll ce, ale při t'om se snažili 00 máte štěstL Vždycky, když se s vámi setkám, stojí t() .. nej více možno do sebe vklínit, neboť s'e be menší ,o dněkoho z mých lidí žirot. Ten hezký ()blásek, b érý stup ~namenal výstřel z protější strany. V zápase nabýval posel nesporně převahy. Byl sil~ jste ma nás poslali v hoOrách, 1llJIlle stál čtyř I muž'e a: hromadu peněz na najmutí nových." riější a jeho rány pěstí do úst Fr,e dových měly hroz"Hm. tedy lest proti lsti, ale prá\Too na straně s pnl~ iIlÝ účinek. Fredovi tekla krev z úst a nosu :,roudem, ale byl dalek toho, vzdáti zápas. Nevěděl také dobře, vedlivého'! " Bylo vidět, že Andreo se chce usmát, al!e r - -bitá jak by to mohl provést. 'Byl mrštnější než posel a 'také se mu podařilo náhle ho k!opnout do slabin.. Zatím tvář vyl,o udila jen Qhyzdný úšklebek. "Sprav(;!dHvého? ,TeItl llOtr, který si říká Sir William? POSI7šfe, 00 muž lapal po dechu, zpracovávala mu FI\edova hochu, ve svém životě jsem ciělalleccos, 00 v,01alo po pěst ,obličej. Nebyl to zápas v pravém sl-ova smyslu. Byla to rvačka, do (:1olí. iak využíti lstivě slabosti nebo chyby protivníkovy. Zaplatím vám všem mzdu za rok a vám a tomu mladéKonečně se posel vzpamatoval. Nedal to však hned ~dému Angličanovi, jehož jsem střelil, přidám ještě lila sobě znát, a tak pojednou Fred, který se domní- prémii dvou set liber za utrpěná zranění. Sv,oj,e ztrával, že si protivníka již podrobil. ucítil prudké k!op- ty počítat nehudu." lIlutí k!olenem do žaludku. Jeho ruka, jež chtěla právě "Poslyšte, AndreQ; a kdo mi ručí za t(), že jakmile vésti prudkou ránu do obličeje protivník!ova, se za- vás pustím do kráteru, nedostaneme místo peněz pár razila - instinktivně se schoulil do klubka, chtěj' e kulek do těla 1" , ' zabránit nové ráně. út.očník se na něho převali1. Fred "Přijmete-li mťtj návrh, postavím celé své mužstvo • matáhl nohy a posel odletěl na dva k roky od něho. lIleozbrojené na d()střel vašich pušek. Obsadíte, se Sotva dopadl, zasáhla jej znovu Fredova bota pod všemi svými zbraněmi - náš násep, doufám, že vibradou, ale i do tváře Fredovy prudce zasáhla pěst. díte, ž·e j.e stejně nedobytný jako váš kráter. Prostě , Zápasníci se dr~eli. těžce oddychujíce, a tiskli se si vyrněníme místa." " , k sobě křečovitě, aby leden druhému neposkytl mož"Andreo, jste cizinec, a po tom, 00 se tu ny!llí odelITost úderu. Z rozbitých obličejťt zíraly na sebe chlad- ,hrálo, nemám. valné příčiny, vám dťtvěřovat. I když ně se měřící oči. Vtom cizinec promlu..viL ' bych uvěřil, 'že máte nějaký zájem,prvý 'Qblevit hrob "Nemá to cenu, p_ane, že se tu rv,é me jako kluci." Rudého Sultána •••" Fred, stále na stráži, ()dpověděL ' . . "Co to říkáte, proboha?" "Nehledá snad Sir William hrob Rudého Sultá"To vím také. Prohrát se mi nechce a když vyhraji. lila ?" zastřelí mne vaši ctění přátelé jakoO psa." . Cizinec se ušklíbl. Andreťtv užaslý pohled se tÍál}le změnil. Přes zne"Jsem, tuším, v stejné situaci. Navrhuji vám protQ, tv,oření se podařilQ teď, že jehQ tvář se roztáhla, a abychom této klukovské rvačky nechali, stejně gen- z hrdla řítil ~ mu hlasitý chechtot. ' tlemenům nesedL" . "Vy naivní berane," smáľ se, "atQ jste si dal 'na"Jsem naprosto shodného náz,oru, cizinče. Ale jak vesit na nos? Vy myslíte, že Ďych se sem 'hnal za lDě~ -toOho chcete neohat? JakmiÍe se zvedneme, zaČpiou jakým hrobem? Vy d()konce snad ani nevíte. ~~ ten .n aši přátelé, nevědouce Q dQhQdě, naše !!,ent~eman~ lptt hledá •• ,:· Tú poznal .Andreo, že ,Iia"létl Fr:eoově ská těla diVlOce ()stře1ovat." . lsti. TelIl mladý muž chce vědět, proč vlastně je protrčel

3391

t5

násl'e duje. "Posly~re, Fredie:' přerušil se, "tohle je KAPITOLA IV. ov ěl široký pruh ku myslíte vážně, a připo uštím, že její přijetí by p ro leu k,op 1as tu~ všecky muž,e výpravy bylo výhodněj ší než rvačky, . "Vrátil js·e m se do svých kojeneckých let," přivítal probděné noci a dřina, která nám nastane. Připouš­ ;'ej Bert, sotva vstoupil do místnosti. "Učím se zas t ím, že nenávidím Sira Williama o nic méně než ba- drž·e t hlavu -na krku vzhůru. Má pamět tak daleh."O henní zimnici a v tomto směru bych si také nečinil nesahá, ale'tuším, že jako kojenci mi fo šlo lépe." . .", výčitek, kdybych se jeho sPolečnosti zbavil. Tušil " J Sl ranen! jsem již od začátku, ~e se nezabývá hledáním hrobu. "Raněn? T() bych ani nemohl tvr dit. Spíše. praštěn. Naz:načil jste, ·že hledá něoonepoměrně cennějšího. Kulka se dotkla mé hlavy a složHa mne k zemi, ale N evím., oo ·to Je. Přihlížeje k yýši vaší nabídk,y, bude kromě šrámu nezanech ala ,stop. Vidím tě ovšem aleto v·ěc opravdu cenná. Přes to však •••" - spoň trojmo a připadá mi, jako bych na hlavě balan~ coval mlýnský kámen za doprovodu dvcu set vojen"Jáképak máte pochyby, Frede?" ských bubnů." "Mám určitý náZQr na dané slovo, Andreo, i ~dyž "Nu, když to lllenÍ nic horšího, z toho se vylíz.e š jsem je dal ničemovi. Na věrnost, i když jsem se jí z,a do zítřejšího rána. Pokusů s mlýnskými kameny muvázal muži rázu Sira Williama. A na zradu, které bych síš ovšem zanech~t a hned vlézt do postele." se na .něm dopustil." Bedových n ámitek, který toužil dovědět "To znam·e ná, 'ž e tedy 'o dmítáte, vy mladý blázne?" s,e Nedbaje něco o jednání, uložil Ff\ed raněného na lůžlm. "Odmítám vaši nabídku, Andre·o. Nedovedu se kde raněný ihned uSlDul. Pak si dal Fred přinésti '" pt"odat." džber s vodou a náplast a důkladně si zaj'o doval a zalepHvšecka zranění, která utrpěl ve rvačce. "Nemám rád fráze, Frede. Jakmile se teď rozejdeCelé tělo jej strašUvě boldo. Rány v ·obličťji páme, l"oz.ejdeme se jako nepřátelé na život a na smrt. Oblehnu vesnici. JeEbnoho dne se její obyvatelé proti Uly, břicho a záda tupě bolely od kopanců. AI'e pře­ vám vzoouřL Dnem i nocí vás budu znepokojovat \lDOhl se. Vyšel ven a setkal se s lordem, který ho a vesničané nebudou vás stále posl,o uchat. ,Peníze ne- dychtivě očekával u . chatrče. Rychl,e jej informoval budou mjt pro ně ceny. nebudou-li si za ně moci něoo o jednání. které v'e dl s mužem, zvaným Andreo. Jakmile zaslechl toto jméno, lord vzhlédl s podek()upit a ' dary Jednoho dne dojdou. Nebudete mít spojení se světem. Až 'to bude tak daleko. vypudí zř·ením v očích. "Tušil jsem, ž·e je to Andreo, k t,erý se za námi vás obyvatelé z kráteru. Dostanu vás pak všechny. zadatmo. P~ vŠlak již jednpt nebudu. Ujišťuji vás.. pachtí." pronesl suše. "Při naší poslední rozml'uvě vytušil jsem, že víte že vaše. kosti vybělí slunce ve stepi. Rozvážil jste o celé věci Víc, než pnznávát,e, sire. Myslím, k za si to, Frede 1" . daných okolností byste učinil nejlépe, kdybyste mi Fred smutně zavrtěl hlavou. __ ~ jaS11ě řekl vše, co víte, a o svých cílech. Hohli bychom .,Vesnice nethá jiných obyvatel nežU naši výpravu. se snad lépe . bránit. J(.onečrrě, Andreo s,e podřekl a Jed!noq :byste se to stejně dověqěl" . ' . . naznačil mi, ~ vaše práce není tak vědecká, jak tvrdí.,Nu, dobrá. Nevím, Co se s nimi stalo. "Ale i tak čas te. Je mi lhostejno. hledát e-li htloby nebo zlato, al e pracuje pro mne. Nezapomeňte, že mám spojení se myslím, že nyní, budeme-li nuceni třebas k někoUka~ světem a podniknu něco, čím vás z údolí vykouřím. měsíčnímu pohytu., bylo by trochu . upřímnosti s vaší Hraji o všecko, co mám. Smrt vás všech je moj ·e na- strany na místě .... bídka číslo dvě." -' "Chtěl-li bych zasvěcovat své zaměstnance do .,Přijímám tuto nabídku, dokážete-li to, Andr,e o." svých záležitostí," povýšeně odsekl lord, "nepotře-­ • ..Nože, ještě něco, Fredel Před dvaceti lety Qyl boval bych k tomu podnětu ve f,ormě jejich rozho" jsem tak@ tak!ovým mladým. poctivým bláznem, jako. voru s mými nepřátc1L" sire. mimořádnou schopnost, uvádět mne .,Máte, jste nyní ~ V té době naš·e l jsem přftel'e. jmenoval se Mattoo. Dvacet let jsme se nehnuU druh od druha do pokušení, seznámit své kl.ouby s vašemi čelistmi. a byl. to jediný člóv,ěk na celém světě" ke kterému Vím ovšem, do jaké míry by takový výstup zničil kázeň v táboře. Pl'oto jej odložím na dobu. kdy nejsem dtil něoo jiného než nenávisth .budu vaším zaměstln.anoem a tato výprava skončí .,Nuže?" . skornčHi vůbec. "MattOO zahynul pod balvanem. ki'e rý jste na nás "Vaše osobňí city, můj milý, mne zajímají j.e n do hodili v pohoří. Nechtěl jsem o tom mfuvit, al-e tuším, té míry. že si na vás dám důkladně pozor. Nabídka, že kamenem jste pohnul vy. Fred.e. Dávám vám po- kterou vám učinil Andreo a o níž jste mi tak nezištně ISlední příležitost. -abyste "se rozhodl. zda pfijmeJte ~právěl, je velmi dobrá, tl vzhledem k citfun, které mou prvou nebo druhou nabídku." chováte vy ke mně a samozřejmě i já k vám, pro "Přes to, že srueČIlě Utuji vašeho přítele, rozho- mou osobu nebezpečná. Jsem asi tak dvakrát stár duji se pro druho~" jako vy a vím ze zkušlettliosti,že i méně peněz do~ .,Parn·e ," Andreo slavnostně povstal. ..válka je vy- vedlo zlákat věmé z~stnanoe ke zradě. Vypravo-pov.ěděna. Nyní se J:lozejdeme způsóbem, který jsme val-li jste mi tu v,ěc pr.oto, abyste postavil svou pO" ctiv,o st na-odiv, jste tílIl t;lebez,pečnější. Je předem umluvili. Ujišťuji vás, že povedu boj všemi .,Jednoho dne, sire, do žijeme~li se toho. -spráskán. prostředky. A že bojovat dIovedu. o tom jste s·e pře­ $.vMčU. Ačk!oll opravdu prahg.u po tom. pomstít smrt vás tak, -že polezete po čtyřech - a ještě s' obtížemi. To je-má odpov,ěď." . . . '- . svého kamaráda, je mi vás. Frede. lít~" rt C'

ff

I

r

"Je ce1lrem jasná a výstižn'á. Ale pouze mladí a ne· r.ozvámí chlapci se domnívají, že výprask je to n ej· l epší, čím se pomstí svým . protivníkům. Myslím ale, že se teď nebudeme zabývat vzdálenou budoucností. S v'olal jste si mužstV'O a vaše armá·d a na vás čeká.. Ujměte se vden.í, A Le xandře Veliký!" F r-ed Sp olkl nadávku, která se mu drala na rty {nad tím po směchem a obrátil se k dělníkům, kteří se shro· m áždili v uctivé vzdálen·osti. Krátkou řečí jim nastínil lnově vznikLou situaci a doporučil krajní opatrnost _ při pochůzkách. SoučaSil1ě ustanovil stálou stráž čtyř mužů, pod ve dením Araba Kádera. který jako bývalý Vioják dove dl zacházet se všemi druhy zbraní a zdál se mu nejschopnějším. Kromě toho ustan·o vil stří· 'dání ve službě v péči .o dobytek. drůbež a obilí a na· řídil neustáLou pohotovost všeho mužstva. i toho, k t,e r é zůstalo dáLe na stavbě. Současně nařídil. že v noci bude co nejvíce .opevněna strž. aby bylo me· Imoroěno nepříteli proniknouti -d.o údolí. i kdyby se zbavil stráfuých. V yhr a dil si. ž·e v dooém .okamžiku může poV'OLat všechny dělníky k hájeni údolí zbraní a za svého zá· stup ce ustanovil Berta. jehož měli být všichni po· slušní v případě. že by se jemu samému něco pří· h odil-o. Tak začalo .obléhání Kyzyl·Tapa Andreov.ou sku· p in-ou • .obléhání. jd měl-o po trvati po několik m ě· sÍců.

* Zvoln a a nu dn ě ubíhaly dni. Jeden se řadil k dru· ·h ému. tu pě stejný. b eze změny. útočníci proti ,oče· k ává!ní n ic nepodnikali. kr,omě častých nočních vy· cházek k e skalám. jimž se nedal.o zabránit. Ale i tu vyhýbali se úzkostlivě přiblížit se na přímý dosah střelb y ze strže. neboť Andr eo tušil. že. nestojí-li Fr-ed sám na stráži. sv ěřil jí nejspolehlivějším lidem. A něk,olik střetnutí jej poučHo. že Fred není protiv· níkem. jehož by byl.o možno podceňovat. Andreo sám postavil také dobrou stráž ke svému náspu. O tom se Fred přesvědčil. když se v noci vypravil ve n z údolí. Sotva však se ukázal u vchodu. pleskla vedle něho kulka, takže byl nucen co nejrychleji se vrátit. Obleženým nechyběl,o nic. než trochu zábavy v }ejich nudě. Občas hráli v chatrčích na gramofon, neboť radi·o vý přístroj se porouchal a nikdo ho ne· dov,e dl spravit. takže ani neV'ěděli, co se děje za zdmi jejich pevn osti. Arabové někdy zpívali své monoton· ní písně. ale jinak plynuly dni stále stejně. \ Práoe však pokračovala utěšeně. Byla již vykopá. lIla pl'Ůcha čtverce asi o délce strany dvaceti metrů. do hloubky čtyř nebo pěti metrů. Hromada střept'l a koster několika st.oletí se rozkládala k.olem. Po nějakém . oennějšÍm nálezu však nebyl'O ani st,o py•.. Půda v nal,e zišti se .opět změnila, nyní. kdy se do~ stali do hloubky, byl její povrch sytě žlutý. mast· ný a 'Odporně páchl. Fred s·e s Bertem čast.o dohado· valit co by tu byl.o moŽlJlo najít. ale n:ed.ospěli k vý. sl edku. Lord neprohl~el dychtivě půdu, jako by byl cinil. kdyby hledal nějaký drahý kov. Tvářil s'e. jako by práce sotva začala. . . _ 'J ednoho dn e k nim přist.oupil. ~ "Od zítřka přestaneme klopat." ~.- ..Přestanete kopat?" .otázal se l>řefupeně Bert. ,.skončíte práci bez výsledku 1" .. Nikoli. Zítra práci tepry.e začnu a doufám. že s vý. sledkem. PJ:'Iosfm, abyste mi dali dopr'!.vit na stave·

Jakmile zaslechZ toto jméno, lorel vzhlédl 8 podezřením v očích.

niště přístr.oje. které čtyři." Na tyto .přístroje si

nesli velbloudi

čísl.o

j-edna až

nikdo už ani nevzpomněl. Byly zabaleny do beden již v Baghdadě a nikd·o nevěděl. 00 bedny vlastně obsahují. Po příchodu do KyzylTapa byly složeny v chatrči a zapomnělo se na ně. Následujícíh'O rána byly bedny doprav·e ny na staveništ,ě a -otevřeny. Z j,e jich obsahu byla sestav,en.a kov'o vá ohrada ve čtveroovém průměru asi tří metrů. Musila být zapuštěna hluboko do země n.a dně vyko pané jámy. aby stála lJ1Ja'prosto pevně. Po straně IOhrady. přidržováno několika mohutnými drapáky, IOtáčelo se široké k.olo. z něhož byl veden přeV'od na rumpál. Kolo otáčel.o bubnem v průměru asi dVlOu metrů. který se t'očil ve stř~du .ohrady. Do bubnu byl zasazen dLouhý, kov.o ry válec, který. se dotýkal ~emě. Byl dutý. Jakmlte se začlo točit rumpálem, -otáoel se buben a dutý válec se zahryzl do hlíny. Zatím ':0 pomalu klesal šJ:'loubovitým pohybem do země. stáli na vrch.olku .ohrady dva dělníci a lopatami odhazovali hlínu. která st'o upala do výše vnitřni stranou válce. 3393

t7

· Sotva spatřil Be~t ot.oče ní rumpálu a "zakoUl,~nutí se" válce do země, zbledl Zav olal Ft:eda do jejich cnatrče.

'

'_

.

.

','

'

. Pří~tího ane, dávno 'ril-éd vychOdein\ slwice; počal Fred se svými přípravami. Jeho pocínáni bylo j ehlO , spole·č:níkům. Bertovi :8' A:;S:suadov:iJnaprost(>'záh.ad~ né. Nejprve si " opatřil asi deSet JJietr'ů dlouhé lano. několik svíček a do chlebníku nacpal čokoládu. sýr a ,0,Voce. Pak po dlouhěnámazena~ezl starou kombi'n~ ktez.é používal ještě jako strojník na lodi, a svetr. který ' měl s sebou. jak leckdy. tvrdil" •.kdyby m.aše1v poušti kluziště". Požádal ·Berta, aby učinil totéž. Konečně se odebral v doprovodu svých · přátel k prameni, který ležel za skalou, daleko vzdálen sfavaů.ště, takie zde OJembhli být po~rováo.i. Zde pmmluviik Assuadovi. ,,Assu:ade. jsi kromě Berta je~ý, ke k-omu mám -napr.ostou důvěru. Po.ik:ne~e-li nyní s B'ertem po. kus. drostaf s'e na d.ruhcu stranu, pak se nám to buď nezdaň. a mf ~e zase vrátial'e v pořidku %pět, nebo .se nám to podaři, a pak je možno, že.se jii ,v dbec nevrátíme. V tom případě nastoupíš na mé místo.. Pro všecky připady si pamatuj: Za žádnýchokoiností neposl'o uchej lorda!. Uvidiš~li, ž.e tě lidé n ·e poslouchaji. .nebo že dQcházi ke sporům. vyd~ Kyzyl-1'apál i s 10r.'dem Andreovi. proti záruce, že pustí ,mužstvo domů. Siim se doO boje oepollštěj~ protole pxoti A.nďTeovi nemáš vyhUdek. Nemrhej lidskými živ'Otyf T rolik jsem ti chtěl říci, leště než svůj pokus zat;neme, pr()(ože pak snad už nehude 'k tomu dost času.... "Já romměf;. sidi Fered, a udě!atrie ta1c~ jak sidi nařídit. Já velmi smuten, že sidi mne nehrat s sebou 1" ' ..P9můžeš nám jinak, chlapče! HlaV'tlJě dávej pozor, :aby nás nikdo nesled~vae' , ' , , "Budete tam už hotovi?~' křičel Bert. "Já' už se na ten podnik ffesu 1"

. ,,sedni si, kamaráde, a nalij si whisky na oslavu , toho" že jsme dva n~jvětší velbloudi" ktdí kdy šla~ ·pali po zemské kůře.:" " "Slibný úv'o d, Berte! Je&nak whisky~ jednak prohlášení za velblouda, tc znamená, jak tě zinám, že mi něoo prozradíš, co mne vyšine z mé obvyklé l'ovno, vahy. Přiznám se. že jsem napjat." . "Nuže, Frede. my mezkové chodíme po :ně~olik měsíců kolem tak zvaného hrobu Rudého Sultána. Vidíme hlínu. nic, než špinavou a páchnoucí hlínu. Dávám důraz l1a slovo páclmoucl. Domýšlíš se. 00 se tu hledá 1" " Vlš to snad ty, Berter "Vfm to, Fr'e de. a proto jsem velMoud.. ž,e js·etb In'a to mepRlel už divno~" Fred VyskočiL ' "Ven. . s tím, člověče, neoo ti utrMl1 hlavu 1" .,Počkej, sedni ,si. pij whisky a hádej1 Když si to vydrJ.cl několik měsíců. vydržíš to jdtě tři minuty. Fre4e.-oo}e nejdražší surovimľt" "Zlato"? P1a1ioa! Radium! Dražší už neznám 1" ,,Ne, ještě ,d ražší. Surovina, o ktel·ou se rvou nejmomější stá~y této zpuchřelé zem,ěkoule. Ošklivá, mazlavá a SDl1:dutá. ale přece by bez ni neexistovala valná část naší civi1i~ Nebylo by celé lady mr~ t~ revoluci, válek. povstání a bojů. -Nebylo by automobilů ani letadel - ajméno té suroviny má len pět pismenl Teď U! saad uhndneš'?" " Při posledních Bertových slovech Fred povstal. , d !;T2ět pisme:n 1 Nafta? A my-sUš' že tu zde lord hlea"Nejen, myslím. ale jsem přesvědčen. Vždyť, člo~ ll ' věče. t:elý tc:nt.o stát Irák, na jehož územi teď žije......j1dcš se asi třást i při tom podniku. Berte! Mi, me.,n.cní Die jiného. než měst., okolo kerkúckých na~ mochodem. uv.aioval jsi o VIOdě't leĎšť nafty. Celý rozpočet státu plati petrolejářská ~ni tak o vodě.. jako rO Í\1étn :zdrnvém rozumu. spo1eárostl Proč by zde. kde oosud nikdo nehledal, Fredel Kdybych tě neznal. řezal bych tě matriike.m nemohl být fak~. petrolej?" na velbloudy tak dl<>uho. až by z tebe vypadlo r()z,.Hm - motiv bycltoom tedy měli. Pfimávám, Žle umně slovo. Doufám. že t-ed IrofJ:ečně svou vodnatelnaleziitě petrolejových pramenů je dostatečný dů~ nost určiš poo,ěkud určitěji?u vod k tomu. aby se nám. Andno přilepil na paty a ..Uklidni se. hochu! Sedni si tady pod skálu do obléhal más až do skonání sv:ěta. Vždyť , v petroleji chlá,d ku a -pos1cuchej. co ti 'n yní kknu!" jsou miliony1" .,Bert se překvapeně na Frcda podíval. Fred rozčilen př,echázel ·mistnostl. ' . "To si mám sednout zrovna do té louže, na vYt'Úk "V té mudě, která nás tu sežírá, se vlastně odehrá~ . z pramene? Lepší místo() jsi nenašel 1" vá dokOltlalý román. Pomalll odkrýváme jednu zá~ "Ejhle. Berb"k si nechce sednout do V()dy. lačtná hadu po 'd ruhé. Teď bychom p'otřebovali najít jen tedy uf () -yodě uvaiovat. {)Qmnivá se proutím, že , nit. která by spojila všechny prvky v. jeden pevný jsem se ·zblámil Ale teď dost žertů. Věc začíná být ,celek.... váitiou~ Uvdov.al jsi někdy, Berte;''O fum, odkúd naši , ,,Ale tu nit nena;deme, Frede, protože loni nepro~ vzácoJ pfátelé. ~ení Ao.dceou. berou ",odu pro se-mluví. Tu bycoom mohli ,o aléd nejvýše v táboře na~ be i své ye)blou'd ,r , ,'" §eoo milého přítele Andrea. Ostatně, Frede, 00 se "Samodejmě! Na druhé 'straně vytéká ze země taa mne iak vyjeven! dlvM1" ' . pramen. Im;rý pak jako pob1ček je rozveden po cc, "Bettie. kamaráde. jsi mlady • mnujdživof ste;'· lé GaSe. Všiml jsem si toho. dokud jsme měli dQ oasy ně jako() já. A vím, fJe fato neči:nn
'

, p

•

D'"

" ., l I

.,

'

, -

1ll/11,lOho na t.o, aby zůstaLa zde v blá~ . ;,Hm - zdá se, že začínám chápat. Bože, Frede, ta voda, která vyvěrá v oase, je tedy o.na, která zde v;ody je

příliš

Thozhliželí se v ok'olí a uvažovali 10 tom, jak se :dostanou na druhé straně VelO. Měli-li by pracovat ve v.odě j<ezírka, bylo by to skoro bexnadějné, protože j'e jí ledový chlad by nevydrŽ'eli. zvláště p,r oto, že zde "n~měli dostatek pohybu, aby své mehlé .ú dy př- ebude!" "Brav-o, uvažuješ l'ogicky. Ale tak jisté to není, zahráb. Vtom se Bert zarazil a vytřeštil oči na strop O tom se /nejdříve musíme přesvědčit. Je ale velmi lIlad sebou. Fred sledoval jeho pohled a v témže f>kamžiku japravděpodobné, že ta naše nespotřebovaná v<>da si ko by zkameněl. Temný st~p Iliad jejich hlavami se našla cestičku pod skalou, ktemu vytéká do oasy. A tu cestičku bych chtěl také najít - 'předpokládaJe... totiž náhle dal do pohybu. Nebyl to však nebezpeč~ ný pohyb sesouvajících se vrstev, ale he~ení tisíců že .e xistuj,e." dkliz-e no a voda zmizela docela. Skála ji pohltila. ry v jehlanu před oknem. Bylo to nesporné. Snad ;,Jsme lIla dobré oestě," vzrušeně šeptal Fred. před několika sty lety objevili obyvatelé krát'e ru tu~ nd, který si vyhLoubil ,pramen a napomohli přír.odě. .Ještě něk{)lik mávnutí lopatou a před jejich zraky se objoevil 'otv,o r ve skále. Kdyžjtej p.plně uvolnili a Teď bylo vše jasné. Pravidelná šíře kanálu. hladkost j'e ho st.i::m, stupně nad jezírkem a ~můrka s okn·em, očistili, měl asi m?tr v kruhovém průměru. NYlní nezbylo, než lehnout si na z·em a pomocí džberu na lIla- které bylo neJen- plQzorovatelriou, ale i tajným vý~ páj-ení dobytka vybírat bláto z této pukliny ve ská~ chodem ze skály! Bylo to nesmímě důmyslné. Kale. Šlo to čím dále, tím rychleji. Bláta v tundu stáliC: menný jehlan kryl okénko, z něhož bylo možno, po~ ubývalo a ve vzdál·e:nosti dvou metrů bylI{) jeho dno mocí v jehlanu vytesaných malých střílen, přehléd­ nout celou oasu. A navíc, v jehlanu, stejně tak, jako skoro čisté. "Nyní sest,oupfme do nltra skály," ř· ekl Fred hla- ve skále, byly vytesány schůdky, nyní už ovšem hodsem, který se siLně chvěl. "Rozvinu tento provaz. ně vymleté, kterými se dalo lehoe s·e stouplt do oasy! Assuad bude držet konec v ruce. Čas od času zatáh- Průběhem let upadl tento východ v zapomenutL Kdo~ lneme, abychom tím dali zprávll' zda je vše v po- ví, kolik staletí ho nebylo použito, ježto byl zanes'en bahnem, jež navršil malý pramen ... řádku." "Nikdy bych byl nedoufal, že nalezneme něco tak Tma a chlad tunelu se. uzavřely z·a muži, lezoucími zvolna po břiše kupř.edu. Fred p,o stupoval vpředu, dokonalého 1 Podívej. Berte!" Viděli nyní do tábora nepřítele. jako by stále vzdá ~ dde v natažené ruce lojovou svíci. Když postoupili na polovinu délky pr-ovazu, náhle se zastavil. Dno leni jen několik kroků. V táboř·e bylo vše jako vytunelu se skl.o nilo příkře doltt a sv.ětlo svíce dopadlo mřelé. Bylo poledne a všichni útočníci spali, jen dva strážní na náspu mžourali proti slU!l1ci na východ ze !l1a v·o dní hladinu. strže. "Chyť mne za nohy -a pomalu spouštěj, Bert.e," při~ "Svlékni si šaty, a vysuš si jel" Komůrka sálala kaz·o val Fred. Zvoln,a se sunul k vodní hladině a vn'o opravdu suchým' teplem rozžhavené skály. "Já se řil do ní ruku. Ale ačkoli se dotýkal již lSelem hlateď svléknu do naha a vrátím se pro Assuada. Zů­ diny, stále nedosáhl dna. "Takhle to nep,ůJde," xašeptaL Tíseň v t.u nelu IIlU" staň zde a pororuj kraj. který jsi již tak dlouho ll1evi~ tila }ej mluvit šeptem, ačkoli zde mohl bezstarost- děl." Freď se statečně vrhl znovu do studené vody. Za In-ě pokřikovat. "Chytím se ,o kraje tunelu, a ty pusť několik minut Assuad téměř vykřikl překvapením, mé nohy!" . Přidržev se rukama okraje tunelu. sklouzl Fred když ze skalního otvoru se vynořil jeho velitel v rou. pomalu přemetem do v;ody. Bylo to strašlivé. Voda še Adamově. "P,o dej mi burnus, nebo zmrz:nu,," hartusil Fred. ve skalní dutině byla ledově studená, zvláště pro oba muže, l..'ieří prožíváli v;edra léta v srdci pouště. Fred "Doběhni lIla stavbu pro několik kLad a pak tam vle~ stál až po pás na dně nádrže. Rychle strhl Berta k ISO" zeš se mnou!" bě do vody. ' Za chvíli se Assuad vrátil s kládami a Fred znovu vlezl do tunelu. Se značnou lIlámahou protáhl tuneChvějící se a zuby drkotající přát-elé viděli, že stojí na dně Jezírka, nejméně šest metrů širokého. Na je~ lem tyče, jež mu Assuad podávaL -Opřel je jednou ho protilehlém břehu bylo - jak viděli v·e svitu svíč­ stranou o vnitřní konec tUltleIu, druhou pak o skalisko ky - sucho. Držíce chlebníky nad hlav;ou, brodili lIlad jezírkem a svázal' pr.ovaz,em. Tím získal úzkou se k tomuto břehu. Byl to pás skály, dostateoně širo- lávku, kterou bylo možno přejít nad j.ezírkem, aniž ký, aby se svlékli a odpočinuli si. Vzpružili svá zkfeh- bylo třeba skákat dl{) vody. Veda za sebou žasnoucilá těla několika kapkami whisky a rozhodli se. že ho Assuada, dostal se konečně do dutiny, kde Bert. z:navený teplem~ klidně spal. ' . před dalším postupem si · zak-ouří~ t·ě?'

(

3395

t9

/

Assl:lad byl Arab. který se vždy dovede opallt()vat i při největším překvapení. ale to, co nyní viděl, naplnilo j-ej zbožnou úd-ouk jeho mladému veliteli. "Ente džada ja sídi - tys chlapík, pane!" šeptal s ÚŽasem. zkoumaje každý úder na dláto, vedený ruk-ou dávno zpráchnivělou ve skále. "Tohle byl tedy východ od. Rudý Sultán 1" "Výborně, Assuade! Hrob Rudého Sultána jsme nenašli a už také nenajdeme. Tak s,e spokojíme s jeho ~f:odem. Doufám, ž·e nám bude užitečnější. Teď ale, c pci. pCJz.or{ Nikdo. kromě nás tří, nesmí .se o .této chodbě dovědět, dokud nepřijde pravá chviJe. Vchod do skály zakryjeme prkny~ Dnes v noci. Berte.se podíváme trochu do oasy. Teď' se vrátíme, a jak jsem říkal, ani slova o tajném východu ť' . KAPITOLA V~

Petrolej. Byl fu skvělý 'pocitl Po roHka měsících vězení podařilo se jim "východem Rudého Sultána'" opustit

údolí. v němž byli tak beznadějně uzavřeni. Ačkoli dtili námahq celodenní p.r áce v podzemí, mladí přá­ telé na ni nepomyslili. Opa,tmě sé plížili podle ,ska1. V -této věci byH proti obléhajídm v nevýhodě. Ze strážnice ve .s trži mohli přehlédnout toliko prostor přímo před sebou. zat{m co .obléhající mohli v n<>ci obloukem jít až ke skalám a pak podle :skal se jimJ>ři­ blížit na několik metro. Tuto okolnost si uvědomil ' Fred již před několika měsíci a věděl, že přímého útoku, při němž o.y nepřítel riskoval jejich palbu~ se nedočkaj{. MoOhli čekat pouze útoOk. který by přiŠoel z ohybu skál.y u strže. a proto tam byly nastaveny palisády, jámy. špice dřeva kusy drátu. Fredovým úmysiem nyní bylo, spomocf Assuadovou~ který by zabránil strážným ve střelbě, vyzkoušet vniknutí do strže, aby poIZIlal, jak by bylo možno ohranu zesílit. Ale k t<>mu nedošlo. Neboť jdouce podél skal, zaslechli náhle kroky, lehké našlapování arahských papučí.

Ihned se přitiskli ke skále. P ,o chvíli, která se jim zdála věčností. prošly kolem nich dvě postavy. Šly mlčky a bezstarostn.ě. ..Ty toh.o vlevo. já pravéhol Uspat a pak rychle ke stržil" . Odhodili své papuče a bosi. naš1amtjíce jako lroč­ kYt šli za nepři.tdem. Ten j-e zaslechf až v posledním ·okamžiku.~Muž. který ~.náležd" Fred,ovi, se otočil. ale současně dopadla Fredova pěst na leh.o bradu. Bez hlesu s'e svalil. Zato Be,r t neměl tak lehkou práci. Jeho protivník ·s e ze 'StraŠ!ného překvapení hbitě vzpamatoval a bránil se jakQ kOčka. Fred ,přisk-očil Bertovi na pomoc a chytil muže za krk. ' " ..Vy?" vykřikl napadený překvapeně. ,.Andreol To máme ale štěstU Andreova noha zasáhla vtom Berta doO břicba a ten upadl. Padl nešťastně. Hlavou udeřil o kámen a zustal1'e~et. Andreo se 'S nadlidským úsilím vytrhl z Fredova sevření a uskočil d.o tmy. ' .,Ještě mne nemáte. vy štěně1 Nemám II .sebe zbraň. ale ještě dnes se sejdeme po třetít" Fred. nechtěje bu-dit poplach střílením, zvedl' ká~ metl a hodil jej ve směru, odkud se ozval hlas. Vi~ děl vŠ·a k. ž'e Andreo dl.ouhými skoky uhání-k náspu. U

203396

Bylo jasno, co .zamýšlí. Za několik vteřin se ozve střelba do strže a tlupa si pi'ljde pro ně i jejich za~ jatce. Andreo ()všem nevědělo východu .Rudého Su i~ tána - jisf,ě se domníV1al. že proklouzli strží a že se tudy budou chtít vrátit. Nebýti tajrného v:ýchodu, 'byla by jejich situace z-oufalá. Ale ani teď nebyla pří~ temnou. Bert se jen p·o malu zotavoval z rány, kt'e1"ou utržiL a vrávoraje. potácel se za Fredem. který nesl zajatce na mmeni. Na štěstí byl zajatec lehký. Fred si vzpomi:nal, že jeho pěst dopadla na měkkou br,a du - byl . to asi mladý hoch. kterého f.eď nesl. Měl na hlavě čepičku s malým turbanem a kurdský, vyšívaný plášť. Široké. kurdské kalhoty naznačovaly, že běží o muže, najatého někde v <>kolí. Pomalu stoupal Fred s-e zajatcem k oknu ve skále. Ježto se mu:sil ještě vrátit~ nen;echal h<> ležet v ko~ můrce, ale nesl jej až k j'ezírku, aby .n'e pomal, kudy se sem dostal. kdyhy se pr-obudi! z bezvědomí. Pak se vrátil pr~Berta ·a pomohl mu do skály. M'Ohli 'lézti nyní zcela oézstar-ostně, ježto Andreova tlupa již po~ čala svou střelbu do strže a jiného si jist,ě nevšímala. Fred namočil šátek v }ezírku a Bert si důkladně -omyl čelo, což ho docela vzpamatoOvalo. Zatím co vlekli zajatce po lávce, Berl strašlivě láteřil. že každé setkání s Andreou znamená pro něho ránu do hlavy. Náhle se Fred zarazil Sňal lojoV'Ou svíci se zdi a posvítil ~ajatci do ohli-reje. ,,zd-tnO se ~mi, že otevřel oči," řekl. .uJe to asi mla ~ dý hoch ale přece se mi zdá. že je trochu dl'Ouho v be zvědomí po té ráně.. kterou Jsem mu dal. Hej, tyf" houkl a vrazil zajatci pěst do boku. Ale ten se nepohnut Fred nabral vodu do dlaně a chrstl mu ji do ()bličeje. Ale zajatec ležel qál. "Nevadí. Frede, probudíme jej d'OJll'a:" Vlekou oe zajatce za sebou~ vy~,ezli konečně v táboře. Tam požádal Fred Berta, aby dovlekl bezvě­ domého dtlmů, ale tak. aby se nikd'o 'o tom nedověděl. Byla to celkem zhytečná starost, neboť všechno mužstvo byl,o shromážděno u strže a podporovali pravjdeln-ou stráž v divQké střelbě. I lord se oháněl re~ volverem. Jakmile spatřil Freda. ihned se naň vrhl. "Podnikají út.ok, a vy, místo abyste byl u svých lidI. píšete někde básničky při měsíčku1 Kdybych Ill()hl. vyrazím vás na hodinu fU "Mlčte!" zařval Fred tak strašl1vě, že l<>rd ihned zmJkla odplížil 's e. . Fred se podél skály dostal ke strá'Žiným a nařídil zastav'e:n~ střelby. Také útočníci, udiveni tím, že jim náhle přestala stráž odpovídat. zmlkH. Pouze praskot pušek na náspu ruši1 tichQ. Stále se tiskna ke skále~ vykřikl Fre-d: ' . •.Andreor" .,SIXším ť odpověděl hlas za skalou. "Kdo mne volá'?' ..Já. Andreo. starýpříkl Fred! Šetřte střelivem, už jsme dOlTo !.. "Proklatě!" Ozval se proud nadávek ve všech ře · čech východu .,.Jak jste se tam dostal?" "Hodně rychle. Tak rychle. že jste mi př·ece jen nemohl stačit . . Náhle se Andr'oo Qzval vyhňIžným hlasem arab· sky! . ', . ; ,Piijdu zase hrzyl A pak vám huď Alláh milostiv 1" Tat.o vyhrůŽka byla zřejmě urče:na Fredovu mQŽ~ styu, které měla zastrašit. Ale Fl"ed ji ihned zvrátil n

větou, kterou Arab vyslovuje protivníkovi své upřfm~ né p0hrdáni: "Andreo 'e sma! Poslouchej! Ve stínu hnoje mého Qsla mužeš požírat shnilá jablka!" '. Obránci stržě propukli v smích a Qdchod útočnikd se změnil ve frašku. Zanechá\llaje na. místě dVQjitQU stráž, odebral se Fred do chatrče.

"Kouše a škrábe!" hlásil Bert, ukazuje na zaJatce a cucaje si prst, do něhož s·e chlap'ec asi 1Jako.usl. "Výbonněf Má tedy temperament. Aspoň snáZle pochopí metody, kterými jej' tomn i()OOaučíme. Hej, mladíku ..." . Vtom si Fred vzpomněl, že. zaiaf<ec je podle kr·o je Kurd a bude rozumět arabsky. Přivolal proto i\ssuada, který kurdštinu dosti .ovládal, a požád·a l ho, aby s sebou vzal řemen od velbloudího postroje. , "Poslouchej, Assuade! .Ř~kneš nyní kurdsky tuto větu ~ MJadíče, velmi si vážíme tvé návště~, I když jsi přišel nedobrovolně. ,Slušný h.ost však nemlčí, a pl~ot-o laskavě odpovídej na naše otázky. Jinak by ses nepříjemně seznámil s tímt·o ve!hloudářským ře~ menem, }eh-ož řeči porozumíš!" Fredovi neušlo; že zajatci l=f.elétl za jeho. řeči po jemné tváři sotva patrný úsměv, který ihned zhasl. Rozuměl ten hoch anglicky? Assuad naň vychrlil v kurdštině F-redovu větu. By~ 10 patrno podle délky hO\lloru, že ji opepřil ještě ně­ ~olika strašnými pohrůžkami. Ale chlapec seděl bez hnutí a tvářil se zcela netečně. ,.Ř1ekli jsme to anglicky a kurdsky. Teď to řekne ješ tě z povinno-sfi Bert arabsky!" Ale hoch si Jich nevšímal. "Teď jde tedy dv tuhého! Assuad.e, půjč mi ten ře­ men, a já mu t,o povím tak srozumHeln·ě, že bo to bude ještě dlouho mrzdl" Fred napřáhl ruku se ř'ernenem, ale rána nedopad~ ta. Zajatec vyskočil a rychlým pohybem si strhl čap­ ku s hlavy. Kdyby se byly skály -ok-olo tábora sesypaly, nem ohlo být překvapení větší. Bert ze sebe vyrazil jen polohlasné "Dobrý Bože!" Fred, ponechávaje pra~ v-ou ruku se řemenem vztyčen·ou, vjel si levačkou do vousu. A Assuad stál jako kamenná socha. BylQ to pochopitdné. Sotva si zajatec strhl s hla~ vy čapku s turbanem, rozli!a se mu okolo tváře spousta d1ouhých. zlatě plavých kadeří a splynula po límci kurdského p!áště. Jejich zaj-atcem byla žena, a jak rychle zjistili, velmi krásná žena! Žena! Měsíc za měsícem plynul z.d e v t1aipr-o-stém odLoučení od světa a oni zapomněli, že ženy jsou vu~ bec na světě. A teď si přinesli knockoutovan-ou krasavici s andělskou tváři z tábora sur'o vých domorodců rázu Andreoova. Bylo to neuvěřitelné. ~roti nim stála dívka asi dvacetiletá, na prvý pohl'ed Evropanka. Jak se dostalo tQto stV'()ření do- míst. kde živ.ot byl tvrdý i pr:o otrlé dobrodruhy? Prvý se tentokrát vzpamatoval Assuad. Snad to bylo tím, že 'Orientálci nepřikládají ženám mimořád­ nou dUIežHost. "Abych vařit , kávu? Haním (paní) jistě být unavena ?" . Hlas Araba pusobil jako zazvonění budíku. Fred rychle strhl ruku se řemenem a mrštil jím do kouta. Pak s Bertem o přek-ot počali dívce nabíz·e t stQličku, na kterou by usedla. Ta však, jak se zdálo, jím nevě-

novala pozorn()s.t~ Obrátila se k Assu·a dovi a 1Iaskavým hlasem mu řekLa: "Atima kahva ja h'bibí - podej ,mi laskavě kávu, příteli!"

"Přítol" Assuad se vrhl po .pánvi se žhavým uhllm a r.ozdmýchával p1ame:nperoutkou taoovým způso­ bem, že chatrč byla v nebe7;-eči požáru. Za něk'Olik minut byla káva vřelá a tři šálky stály na stole.. Dívka si sedla a zdánlivě si nevšímajíc, 00 se kolem děje, pustila .s e do kávy. . ,;Smíme si přisedn'Out, miss?" ptal se Fred co Dejzdv'Ořileji.

"Je to váš stul a IIlctJllohu vám v tom hrá!nit, od
pověděla.

Bylo si těžko vybrat, zda to bylo pozvání nebo odmítnutí, ale r řesf-o si sed!i. . Nastal-o trap:né tich-o, které konečně dívka p-ř'erušila. "Který z vás je Fred?" Fredem tQ trhl.o, ale sebrav se, 'odpověděl: "TQ jsem já, miss, nejnešťastnější muž pod' sluncem, protože js·em se dnes dotkl brady ženy poněkud • - řekněme - nešetrným zpusobem : ~ .,Alh:ight! Myslila jsem si to, podle vašeho mává't)Í řem'enem. Andreo mi o vás vyprávěl, když se vrátil hned prvý den tak hanebně zří-zen. Zdá se, ž'e se vubec rád perete." Vidouc Freduv zamítavý posune'k , mávla rukou. "Já jSem Nell Bartleftová, zajímá-li Vás to. Angličanka, r·o zená v Indii. To je vš~ , 00 'jám řeknu i bez výprasku řemenem. A teď bych šla spat - prO-:sÍm o jedno, pokud m'Ožno čisté lůžko." A.ssuad vyskočil a bez dotazu upravil Fredovo lUžko pr o Nell. Oddělil je stan.ovým plátnem 'Od mfstnosti a pečlivě připravil. Pak vml džbánek na vodu a šel ku prameni. Sotva vystoupil z chatrče, kd-osi ho chytil za rameno. Byl to Fred. ,.Assuade, zítra mne vzbudíš ve tři hodiny. Najdeš břitvu, čert ví, kde je, pul roku už jsem ji neměl v ru~ ce. Připravíš kotel horké v'Ody, čisté prádlo a vy~Cl pereš mé jezdecké kalhoty. Ráno mne také ostříháš t "Tajjib! Dobře, 'pan,el" Než ještě došel ke studni, tahal ho již za rameno Bert. ,.Assuade, . zítra chci vstávat ve tři hodiny. Na~ jdeš •••" ., . • ' břitvu, kfer.ou jsem půl roku nemít v ruce," skočil mu do řeči Assuad. ,.uvařit vodu,. střihat, najít čist,ou košili, vyprat kalhoty - totéž, 00 již na mně chtít sidi Fered." 'A tak se stalo, že když se ráno NeU p-robudila. če­ kali na ni u sf-olu dva mladí muži, vyholeni lB vymydlení jako pro k.orso v nějakém malém anglickém městě. Nell se překvapeně rozhlédla. "Kdepak jsou m-oji včerejší společnici?" "J eště stále jsem tím, jenž má hluboko-u lítost nad svým včerejším počfnáním, Miss Bartlettt Jenže jsem sňal vous, který se na mé tváři navršil za drahné mě­ síce, a tak jsem s'e, stejně jako můj přítd, změnil." "Haló! Je mi-teď volněji, ne~n:i bylo včera. Je t.o asi tím, že jsem se vys.pala z vašeho úderu, -paUle." Vyčítavě pohlédla 100 Freda, který provinile sklopil hlavu. "A copak máme k snídani?" ·po.kraoowl.a ne-logic3397

21

ky. "Bájemél" kývla hlavou směrem k Assuadovi, jehož tvář se rad<>st!tlJě rozzářila. "Káva, mléko, máslo, vejce" <>v<>oe - esma Assuad, i11ebyl jste kuchařem v Tlgris-h<>te1u?" Si11ídaně uběhla za veselého švitoření Nellina a posupnéh<> mlčení <>bou přátel. K<>:neČlně byla sklonče­ na. Bert na pokyn Fredův s,e :deše! na sťav­ bu. Fred s dívkou osaměl. "Mis s Bartleítová; dovolte nyní, abych vám řekl něk<>lik slov. Vaše řeč při snídani se mi i11elíbila. D omníváte se, ž'e jste upadla m~zi ničemy a snažíte se svým způso bem si nás p<>dman.it. Ale ujišťuji vás! že jste mezi sluŠi11.ými muži. Kdyby se vás kdokoh dotkl proti vaší vůli, dostane kulku z mého revolveru. " Dívka se usmála. " Děkuji vám, ale nevěřím , že by byli řádní muži v táboře sira Williama." "Ani já nemo111 o čekávat, Miss Bartle!tová,. že y !áb<>ře muže rázu Andr,e ova naleznu pooestne devce. A př'ece věřím, že jím jste." Nell ne<>dpevěděla, . " Nešel jsem včera Lovit že nu, protož'e jsem nevě­ děl, že Andree má nějak<>u v táboře. Rána, kterou 1sem v'á m dal. platila kurdskému chIapd. Prosím vás ~.: šak, abyste se smířila s tím, ž,e mezi námi zůsta~ od e, neb:)ť vás nemohu pustit ,~en, i kdybych chtěl V jednom však vás prosím <> poslušnost - nikd<> se nesmí dovědět. že jste u nás. A nyní o mých slovech t r·o chu uvažujte. Zařiďte si tu vš'e tak, aby vám zde byl<> 00 nejlépe. Jsme vám všichni k službám." Fred etevřel dveře, chtěj,e vyjít, když vtom vklop ýtal dovnitř Bert. P<>hled na něh<> byl žal<>stný. Byl mokrý a ma stný od hlavy až k patám a hroZi11ě páchl. Ujisth, se, že i11ení raněn, dal se Fred do smíchu, k l1lě­ muž se Nell přip<>jila . Bert se otřásl a zanaříkal. "Do t<>ho jsem si vzal své p<>slední slušné kalhot v l." - .:A co se vlastně stal<>, Berte?" "P<>drobnosti nevím, jen to vím, že jsme konečně n ašli petrolej." Fredevi neušlo, že se Nell při těchto slovech pře­ stala smát a zbledla. " šel jsem na stavbu jako každý den. Zrovn a když jsem přišel, mont<>vallord i11 nejhorší. Ozval se praskot, jako kdyh:y ~ešení padaLo.l Cítím, že se IIlIOe dotkl,o něoo mokrého a lepkavéh<>. Zvedl jsem ruků na ochranu očí a vtom již jsem dopadl na zem, pěkně vedle Hájila. Pak mi rněkdo protřel šátkem oči, v nichž mne hnusně pálilo. Shledal jsem, že IIlIOe vytahují na <>kraj vykopané jámy, prosákléh<> petrolej-em jako knot lampy •.. " I , "A páchneš zcela obdohně1" ,;TQbě je to k smíchu, ale jdi se podívat, 00 sete
22339S

Fredovi neušlo. že Nel! zbledla znovu. "Sch<>vejte se za tu stěnu!" peru·čil. "Uslyšíte ales.pbň, 00 nám jeho výsost bude V)1P:ráv,ět." Fred seděl klidně za st<>lem a četl knihu, Bert se převlékal a Assuad vařil, když lord vstoupil do místnosti. "Dobrý den, pánové," zdravil. "Přicházím do va. šeho domu po prvé, a to proto, že naše práce j'e skončena."

"Už jste našel Rudého Sultána? Nějak tady Berta polil!" . "Nechme žertů a zapomeňme také starých rozbro jů, pánové! P.oznali jste již při zaháje.ní práce, že se nezabývám hledáním mumií. Hledal jsem od začátku petrolej, a také jsem j-~ nal;ezl. Tím je skončena práce výpravy. Zůstává nám i11yní jen starost, jak se odtud dostat." HA t<> máme řešit my, oo?" "Tím, že jsme nalezli .petrolej,není dosud vše skončeno. Musím předložit vzorek, plány, svědecký protokol, abych si u vládního 'úřadu zajistil kutací právo. Domnívám se, že ani vy nemáte zájem na tom, zů­ stat zde nek'o nečně dlouho. Dá se to řešit Jediným způsobem: někdo musí doj et do místa, kde je vo.jenská posádka. jež by nás zbavila A.ndre<>vy ..tIupy." "To se moc hezky řeklne, sire, ale kdo se dostane z údolí, které je bezvadně hlídáno, kdo projde pěš­ ky dva dny oesty pouští, i kdyhy se mu p<>dařilo nepřítele obejít?" "l oje, jak si myslím. vaše starost•. Nemůže to být domorodec, protože současně musí zařídit otázku 'kutacího práva a nestačil by pro jednání s úřady." "A vy si tedy myslíte. že přes city, jd k vám .chováme, se Jeden nebo druhý pro tento pokus obětuje­ lne?" "Prosil jsem vás hned na počátku rozmluvy, abyste zapomněli . na to, 00 by to. A kloneČlně, netlí to věcí citu, ale ,o bchod. Provedete-li to, dostande kromě svého platu ještě prémii 300 liber-." "Pro tři sta liber by mnoho mužů nasadilo krk. a tuším, že v nás neshledáte výjimky. A Le .}e tu jedna v,ěc. Nasadím-li já nebo přítel Bert své Iienahraditelné krky pro tři sta liber a váš petrolej, p·a k nám budete musit leccos vysvětlit, čemu nerozumíme Zásadní souhlas s vaším návrhem jsem již vyslovil, ale kon~čné rozhodnutí si vyhrazuji, až budu znát celou tu podivnou historii. ZaČiněme takhle. Kdo je to And r eo a jeho tlupa ?'~ "Vidím, že mne tlačít·e ke zdi, ale v zájmu věci vám nyní stručně ř,eknu vše, 00 vás může zajímat. Musíte t,o konečně vědět, abyste t<>mu r<>zuměli, proč ne. chci kutací 'právo vzít na své jméno. Bylo to krátce po sv,ětové válce, kdy tato země vlastně lešt ě nikomu nepatřila. Staré Tur,e cko se bortilo a ·na jehQ t roskách vznikal nejen nový turecký stát, ale i různé státy a 1{IQlonie pod p atroi11átem velmoci. Nové Tureck,o velmi ostře postupovalo proti menšinám, které přispěly k rozbití staré oftoman- , ské říše. Vyhánělo Armény, ~eky. Kurdy. Tito bě ­ ženci se usaz,ovali v koloniích ·e vropských států při okraji Turecka. Tak vidíte, že Irák, Syrie i Arabie jsou plny hlavně tlp'r chlých Arménů. Je den z těchf.o běženců jmenoval se Šimon Mardossijan. Byl -na začátku války tureckým VQjákem•. zcela mladým. P<>zději byl, jako všichni Arméni, vyhoštěn z armády. Utítcal s tlupou běženců pouští do Irá1

ku" tehdejší b.ritské He2Jopo~amie. Po. cestě se s~zná.. ..P,o slyšte, !Jeli, odpusťte mi, jestliže jsem vás ll< mil se dv,ěmamuži, kteti 'iněli: přibliině s~ý' osud. jakur,a zilf. Věřf.e, že ,za poslední ' tři létá jsem p ro- . Prvý tf nich., Andreo Zalki~, byl míšenec ·z Turka mluv il jen se dv,ěma bílými ilenaml a tak člověk leh6e ' . a Řekyně. Ježto 'byl rozoen v Sotl:.Uli.. vyhostili jej ·Tur- ztrati takt asluŠinou výchovu. Neli; 'svěřte se nám•. cl jako :Qeka a JeJiroQ;ž ot,e c byl Turek, odmítli ~~,~ a ~,~ř!~: že se rádi obětujeme, buďeme,. ľi vám pro,.' ."Ř!ekové ·přijmout. Nezbyl,o: mu tedy jiné výdlodisko~ speSnl. .. nd také prchnout. Druhým mužem byl Matteo Fe-. Po malé chvíli s'e děvče uklidnilo a utírajíc si QČl. : Bpe. muž,.záhadného pův'od\!. Tvnl11 ,o ~ je ie vzlykalo: ' · " . ' .' Ital a .nikd(,) se Q · něm mc bližšího nedověděl, snaa "Nemohu, rnemohu se vám sv<ěřit, F:r:e.d el Po cdý . kr, orně An.drea. zdál,o ' se, že Matteo pro svůj útěk rok se potácím mezi muži a shledávám" že· leden je využil.z m.'l tk u.. .který tehdy na východě panovaL Jsem horší ničema než druhý; Cožpak vím, z.da nehrajete přesvědčen, . že "prchal před zákonem. Na své cestě s lordem. smmvleDlOu hru? Můj Bože. jsem tak z'o u-: s'e dostali tito tři mužové. zbídačelí a ofrhaní, do Ky- falá tU , . zyl-Tapii. •. ,~' . .' ..Nell,. () tom. že lIlám můžete v,ěřit, vás přesvědl:-í Byl jsew tehdy kapitánem britské pěchoty" ale již čas. a toh'Ů teď bude zpropadeně málo. č.ekám.~ -re . po demobilisaci. Zůstal jsem v Orientě a zde, v Ky- se teď budou události vyvíjet rychlým tempem. Co zyl-Tapa isemse sešel s.·~ou trojici. často jsme spala s'e však mého - a tvrdím i Bertova - poměru kllOrbesedovali a uprchlíci se poěali zofav~rváf,: když se' dovi týče.Jl. pak mohu říci jen. po. arabském apťJ,sobu: _ tu s Andt'leem stala změna. Pracoval ve: válce v Ker- Raději bych hladil () 'západu slunce. č~ého štíra kúku,.,kde jsou velké prameny nafty á shledal tu pů- Q:O jedovatém Qcqse., než by~h jemu .podal ruku•. Ale s~e}!l~ho Sló~enL Jcl~ě d~es pama!uji,;;.iak js~e nechme toho. teď a pojďme obědvat! To'vá$ uklianC' ·}ezdil1 a chodil I kolem. udoh'a z1roumali Icilž.dou PIď Po obědě a krátkém. na východě obvYklém po- " půdy. Dóhodli jSliJl,é se, že/ jákmil'e Se pom-ěry .trochu ledním spánku" rozhQdl se Fred" že sepodfvá na loruklidní a' ú~em.í přej de dio rukou,nějakého státu. kt~- . dův p'e troleJ. Krátce poz.drav.il .Nell" ale a dveří s.e r ý by nám dál právní' jistotu; vrhneme se spo~ečně . I()brátil, jalro .by si na něCo vzPomněl'a vréifiif se: na těžbu a. ~bohatJn~1D!e. " . ..Je vám .tu j.istě. dlouhá chviÍe,' NelL' Má~ tady Ale 'tu se začaly dít podivné věd. ]e®ooo dne . knihu, kter.ou jsem vzal s s~b()U pmto, že ,se d4. číst Matf.eo, jedoucí na· koni, byl n4hle .ze zálohy sesfřJe- stokrát~ i .když; už. ji umite . z,!)arn,ěti. Snad to budete len. Dlouho kolísal mezi'žiwtein a smrtí" než se z. f.o- chtít číst." .. . _ . ho dostal. Pak -zas. ,ri,ěk~ .Dasypat A~~vi jedu dó . Nell s nedův,ěrou vzala knihu do ru. ky, ' ale ď sotva jidla~ ale i tento ničeloo, ke škodě li.dst. ~ůsCll na.· živu~ Oba posti~ení se pak dohodU.. že .pacbateI~ ~oh~édla IDa. tituJní ~tránk.U:. s- f1žasem vzh1édJa k Frevra,~edn vch úto1;ď1 na Aěn~ŮŽ:e být ~K:do> jiný ~žli ~Vl.. . R' Šimon Mar~ossij;~ .V ypu,mM jej pt)ot0 ~.ICs:zyl"-'fa~,~ : "Tato kniha - %de1 , ., . .. " .. Já sám jsem nz~vřel s.-Mar<W:sstjaDem ptáfelstvi. .•.Aoo~ Ndl Js~ttv.t() . !Yrl~e básně pe:rsk,éOO .bás-: , Pa léta jsm..e .~_e Í'óula1i; po Orient,';. $ll;ažIce se.sehnat. . mka ,Há!íse, ,~ery ztl .pr~d mnoha a mn~ sty tety , kapitál. pofiebriy k Pl"l\!e'denf vrtby. DI01:l:OO se, n~ . v l>C!~em ~~cku Š~raz~ kde JQSt()~ ru~e ': , ~dc! . fo, ne.daři1o... Až před ' dvěma kty jsem se .S1!~árnil · ~t~ a ~;Vajl, ~~V.iCk Há!isov;3l ~~~~! . !áe v Katacbi. v Indij s. muž.em~ který hy ehtěl výpravu )ea ~ sla~lch., ~~. a o lás.ce.. ~ ~ l~ nmo~ let , fínanoóvat~ Byl vo starý .š ej'dlf a lichvai-. PmíZle Mar:~ ': a vzdy Sl l!lyshm.)ak v~ ..sfáta. Mtu:m,a, t~~to dO'ssijanovip.ů:j;č.il.. alt; v zá;pětl jq dal mtknQUt 1'1)0 pol0ru.~u v '!obe• .~d~ nas~ predlrové se tDláf!lI d,ak j;ej; i tVář 'V 'o kolt" prudce zčervenala a su, ji vstoblpiily d& oěf. ....Je t-oT.oma hy-1O G'riem tfeha · mbtránit. . Proto sfáli n a · - je fo bídný" lhářl Chcete-lí rděte a nasaďte krk prknech:., položenýclJ na oh;Rdě~ zaiQpené naUll"~ čt:y~"' p1'lO, -jeho .ukradeaé kutacl práV'O a ukraden,ý t:n tři ři dělníci a zaráželi do otv.gru. vyhloubeného VYtnou : sta, liber. ']tU.te - jd;ěf~." V~rP~ zh:roaufa ~ . sondou, hrubě osekaný p~lmový k:men. ., ". na lůžko ',a Jei_ :tělem probíhaly záchvlv,ý ueeo,..Vž·c;ly jsem s~ m,sftl .. k ~~ta,' sttíká do,. yjše,jsire," :vitéhó .p~#.0e.; "o ,_ '. :" " ' . , .' ' . ' ' . IClbrátn se Fted na H>rd'a. Tea se. u.smál ',,,N<ejsme.~ě ,, T~ťci vyb;ueh, p'~elé ,1ie4čekáVali.., UGft~Da. sefie . .dQst hluook~ P,rozatfm· i~ • .se. dostal,j.f!8 .~ k · 'fn:hDlé4li " '~'kft(~dL ' .. ' . .~ , ' . .. ',. po., . .," . ~ . '" ,.... ', ,:". " , .'.. " , ; - v lIlímu ložisk~ Ale . již. to ·d .okazuje•. ieje Dk ' ~ :

se

?-u.

c

a.

y

• /

petroleje. Hlouběji bychom opět narazili na hlínu a • "Nevím dobře, jak bych začala. Piíedesílám, že Sir pak teprve přijde hlaVlflí pr,o ud nafty. Ale t,o si ne~ William }e ten nejv,ětší lhář a ničema, kt'e rého isem chám, až budu mít kutací právo, Pak tflké postavíme kdv Plotkala, a z jeho (:(1,ll,o ledního vyPrávění b.yst,e dokonalé vrtací v,ěž,e místo této primitivní zkušebmí mnoho pravdy nevybral. Znám ho poněkud, protože ohrady." byl mým manželem. Můj Bože, 00 je vám? Pusťte mou ruku, vždyť mi ji rozdrtíte 1" . "A dá se tím svítit?" Fred se ihned vzpamatoval. "Nečadí to a neprská -o nic víc než lo}ová svíoe. - Snad to dá o něoo lepší světlo, ale bu~e t,o p'á ch"Odpusťte, Nell, ale ten úder byl poněkud náhlý. nout, protože to není čisté a nemáme také cylindry:' VY..- If! manželkou muže.. který je mi odporný jakio. Na rozkaz Fredův přinesl Assuad několik lahví zml;e? od zavařeniny. P omocí plátků dřeva a jílu uděLal "Byla jsem jeho Že:I1JOU a trElké fl·ebyla. J;a k se to Fred několik primitivních petroleJových lamp, které vezme. Ostatně se vše d w ít'e, necháte~li mne ml~ vit. Ale sv,ou ruku už vám nedám, medvěde ! dal naplniti naftou ,a odnésti do chatrče . . ::~ mohu posoudit, co }e p,ra vdy na vypráv,ění Sira K večeru byl kornečně pramen muži,. kt'eří se musili brodit v páchnoucí tekutin~, dokonale utěs:něn. Fred Williama až do okamžiku, kdy se d 0st al na ,starého. s Bertem 'Ůbešli jako každodooně stráž'e a vyptali se, šej díře a lichváře v Ka r:achi'. Vůbec f.e mi tot,o vy~ c.:> je novéh'Ů. Obvykle se dovídali, že Ílení novin'e k. pľávění zdá snůškou lží opřenou místy o peV'I1á fakta. Tentokráte jim však strážný Káder hlásil, že·z tábora H 1 to pro něho tu výhodu, Ž'e ta stavba je trochu p evnější, než kdyby vypnivěJ úplnou smyšJ.enku. Ani útočníků odešli dnes čtyři muži s nákladními vel~ A_ndreo o něm nikdy neřekl jinak než ,ten pI'oklatÝ. bloudy. pad ouch'. I když se mi tato charakteristika zdá být . ,Přikládáš tomu nějakou důležitost, ' Frede?" , Každé maličkosti, která se teď u s'ousedů přihodí, v~~· stižnou. ndc bližšího n eříká. Mám ale plné práw ' musíme věn,ovat velkou p,o zornost. Myslím, že teď se domnívat, že tím ,šejdířem' má, být můj .otec. P.ouž nebudeme dlouho čekat na nějakóu Andreovou d otýkám ovšem, že ani já, ani mllj ot.ec jsme nikdy akci. Výborně, Kádere," ,o brátil se k strážnému, po~ neslyšeli o. Inějakém Šimonu Mardossijanovi - to dávaje mu krabičku s cigaretami. "DáViej jem stále jméno jsem dnes zas}.echla po , p'rvé. Ale začnu od okamžiku, kdy Sir William k naš'e mu n e štěstí vstou~ dobrý poz'Ůr." .. .pil do mého života. Když se vrátili domů; přivítala je Nell s jasnýma Můj otec je, lépe řečeno byl, velkodopravoem v Kaočima. Po prvé ji viděli n e 1íčeně spokoJenou 'a skoro rachi. Jeho hlaVlflm oborem bylo sestavování vel~ veselou. kých C{)lIlvoyů, autQk~ravan, které plo snal po bližších. "Jste nějak rozradostněná," podotkl Bert. ale nebezpečných cestách Iraku, Iranu, Afghanista~ "Ano a to udělaly ty básně. Představte si, že skoro nu a Arabie. Víte, co. ;'e to co:nvoy ·nákladních aut?" deset měsíců jsem ij.ž neměla v ruce ·knihu! Bylo mi "Sám jsem se jako šofér několika zúčastniL" tak krásně, že skor'o začínám věřit, že nyní již pů~ "Ano? Nu, pak vám nemusím mnoho vyprávět. Můj jde vše lépe." otec sestavoval karavany nákladníeh kamionů od pěti "Nu, já pro svou osobu uvěřím, ž·e vše jde -lépe, až do třioeti vozů. Všichni 'Obchodníci v Karachi budu~li zas někdy sedět v arabské kavárničce v Bagh~ a víte, jak velký je to přístav - svěřovali inu své dadu na břehu Tigridu a pojídat pei5e:n~ho sumce zbož{.pro rychlost, jd jej obchod'rtě proslavila~ A by~ právě z řeky vyloveného." 10 toho zboží za sfatisíce. "Budíte ve mně nesplnitelné choutky, Berte! Já Pomáhala jsem otci v podniku se svou sestrou Cat. bych se spokojila s Tel~Kefem'Jlosl'edním obydleným která je ,o dva roky mladší mne. Matku nemám, ;en hnízdem na této cestě." bratra Toma, patnáctiletého výrostka, který studo~ val v De1hi na vojenském gymnasiu. Po večeři prohlásil Fr,e d, že si půjde zakouřit ven. Jednoho dne se objevil u nás Sir William, Lord of "Ta petI"olejová lampa tu hrozně čadí 'a já jí dosud Maidstoil'e. Dovedete si př,edstavit, jak ubozí 'obchod~ neuvykl," prohlásil Venku s~ posadil na balvan, který lekl na dvoře níci, usedlí v koloniích, s.i váží šlechtických titulů. jejich chatrče. Rozhlédl se. Noc byla temná. V ně~ Lord byl proto mým otoem co nejlaskavěji přijat a kolika oknech os~atních chatrčí hořelo dosud světlo, začal k nám docházet pravidelně. Pomalu se vetřel ale jedno.po druhém zhasínalo. Zde se chodilo spat úplmě do otcovy přízně a důvěry, a já náhle s oha~ hned po setmění, neboť jednotvárnost .pobytu vylu~ vami pr,o různé narážky jsem shledala, že se o něm čovala ponocován~. Náhle se Fred zachv,ě1. Vedle ně~ mluví jako o mém nápadníku. Bylo mi to směšné, ho se 'Ůzvaly kr-oky a měkký hlas zašeptal }eho jméno. p!1ot'ože mi. byl lord protivný, ale pla k jsem dostala strach. Co ~yl
. 243400

tehdy

hrozrně

i~em.

nerozumlne a hloupé

ď'evee

DeIll svatby byl stanoven. V stejné ráno

.Pohřběte Do a pošlete mi účetr bytra jeho slova, ne ž zavěsiL Ten silný muž b,Yl blízek mdlobě. Podala jsem mu ,s klenici s vodou - díval se na mne chvíli beze slova. načež vyhrkl: . ,Dva dlny po o djezd u OOIllv>oye nalezU staréh.o 000v<>yéra Sadibo mrtvého za městem. I\xi1e d.okladu shledali. že je mým zaměstnancem.' T,ěšila jsem otce. jak mi bylo možno. Tvrdila jsem, že brzy dostaneme z Kabulu zprávu. že tam lord 000.voy doOvedl Ale viděla jsem. že smrt věrného oonvoyéra přesv,ědčila mého otce o tom. že lord je podvodník. Nelitoval nyní obChodní ztrát'y, jejíž dosah jsme si zprvu neuvědomili. ale mne, která j&em byla lordovou ženou. Nemusím vám Sllad ani říkat, že autOkaravana nikdy do Kabulu nedošla. Z vyprávění jednoho zešoféru. který se pozdě;i vrátil. jsme se dověděll. že lord v Oueffa obrátil OODvoy na Tahiiran, hlavní měs ­ to lránu. Soféfi ov§em nemohU svému predstavenému odporovat. f když zmizen{ Sadiho jim říkalo, že není vše v pořádku. V Tiiharanu lord 90féryvyplatil a obratem rozprodal nqen zbož4 ale 1 wzy. Pátrali jsme všemi zPŮsoby po jeho stop!. ale nikdy bychom ji byli nenašIt, kdyby se neozval sám, z Mósulu. D~ stali jsme totiž od něho jednoho dné te1eg~: .Při'" stQupím dobrovolně na rozvod s Nell. upustíte-li od trestního stiháni. Jinak skandál" Následovala ještě adresa jakéhosi právního zástupce, s nlml ;sme měli věc projednat. Otec považoval rnyní za nejdůležitější mdj rozvod~ Poslal proto doo Mósulu svého duvěrníka. který odevzda11ordovu práVillÍmu zástupci naše prohlášení. že ho() n ebudeme trestně stíhati. Obdržel od. něho vý~ měnou všecky doOkumenty, potřebné pro provedení rozvodu před britským soudem bez jeho pfit.omn(tsti. Tak jsem se stala opět svobodnou a přijala zpět své dívčí jméno. , , . Ale jak to dopadlo s IObchodem mého otce! Pojišťovny odmItly ookoli hradit, neboť žádná poji!ťov­ na nekryje ztrátu re zpronevěry. Musili jsme dG ~ sledního() šiUnku vše nahradit a otci zbylo prá"lě jen.

a poVQlila měl

odjet

ótcův velký OOIllV'Oy třiceti aut do Kabulu v Afgha~ IIŮstanu. ConV'Oyél"em, velitelem byl starý zaměstna~

lIlrec mého otce, Bengálec Sad!. Tu začall'Ůrd mluvit 10 toOm, že je to vlastně od otoe neopatrn,o st, .svěři ti %boží v ceně lIlěktolika tisíc liber dQtnorodci a na~ b íd! se, že poj<ede s OOlIlV'Oyem. Otce ovšem zájem budoucíh.o zetě těšil a jistě mu impoltlJOvalo, že bude mít oOiQV'Oyér.em muže se šlechtickým titulem.. Bylo tudíž ro()zhodnut o, že druhý den po svatbě pojede 1'ord za OO'llv.oyem do Bda severně od Karachi a tam přev.ezme jeho v.edenL Došl,o k svatbě, 'n a niž jsem se těšila asi tak. jako by to() byl m~j vlastlní pohřeb. Nechci vás nudit 1í~ čením svých pocitu - zkrátka, ktolem poledne b,YI Is vatební ,obřad s~orn oen a já j sem se srala lordoVlOu ženo()u. A. {)d toho 'Okamžiku nás nepfe.stalo neštěstí pronásledovat. U svatební hostiny se náMe tord omluvil a od té 'dloby ho nikdo nespatřil. Zmizení pana mranžela ve rsvatební den bylo ovšem podivné. Sháněli jej vše~ 1ijak - já sama jsem byla sobecky 'šťastna. že se h'Ů na něiaký čas zbavím, ale netušila jsem. za jalrou to bude oenu. Příští den přišel t,otiž z Hela telegram. v n,ěmž l'o rd oznamoval. že převzal vedení oooV'<'ye a že bude šťasŤet'4 vrátí-li se s vědomím, že byl hoden lDaší duvěry.

",LJá se, že tvůj matnžel je ~entIema!ll. ale proj.evujé to podivným zpusobem," řekl otec. ale viděla jsem, že sám'tomu O"evěří. • Obchodník, který pustí karavanu do pou~tě nebo do afghánských hor, je jako r~dař pčed n,ěkólika sty lety, když vyslal10d na moře. Nevěděli jsme lilie o osudu Rašeno 'c oovoye. Až 'v době. kdy měl již ,při­ b1imě dorazit do Kabulu. byl náhle otec v<>lán tele~ f.onemz Ouetty. Vrt,e. Quetta Ježi na hranicích in~ :diclm-afgá'llských a je to důležitá křižovatka kara~ vanních silnic. Tudy musil oonV'oy projet. Pln neblahé předtuchy zvedl .otec sluchátko a počal hoVlO~ řit. Viděla isem, j~ strašně zbledL ale skončil hov'Ůr.

Uchopil tyé~, ktet16.

tam ležela,

tl

vtieN A 8.8 VadflcIo 'davy~

"

. , 3«H

25

toliK, aby udržel ve službě dvě n·áklad!ní auta. Provozuje nyní dro.bnou dopr~vu, p.ej~ak, než d omorodí podnikatelé, a Ještě j-e to chl~ba z milosti, neboť jen neHepší přátelé mu svěří něoo k dopravě. Měla jsem ještě své vlastní malé jmění, a rozhodla jsem se, ~e se lordovi p,omstÍm. Byla to ;.ednak moje uražená j-ešitnost, lednak jsem d oufal'a, že, když jej potkám, přiměji jej k vrácení t'oho, co ukradl. Jak, t o mi ovšem jas.n,o nebylo. Věděla jsem, žes,e jako žena nemohu v Odentě sama pohybovat. Oblékla isem se tedy za domorodého hocha a potloukala se p.") Iráku. Naučila jsem se měnit převleky a hov,ořít l1ě k>olika jazyky. Sled,o vala jsem lordovu stopu j'a ko 10vecký pes. . V Baghdadě jsem naň narazila. Bylo to v takové typické, arabské kavárně, kde všichni sedí p'ohro~ madě u jednoho stolu a kde je těžko udržet tajet.'1Ý h 0vor. Lord zde seděl se dvěma muži - později jsem se dověděla, že to byli Andreo a Matteo. Zdálo s'e , že jsou všichni rozčileni - mluvHo se o nastávají~í vý pravě Sira Williama, jak jsem z úryvků řeči zaslechla. Zdá se mi, že Andreo -a: Matfteo byli původně určeni na místa, lež s Bertem nyní zastáváte, ale uplatň,ova1i vůči l,o rdovi své nároky. Hádka se stupňovala, až náhle lord vzkřikl: ,Vždyť mi ni~ nemůžete d'Okázat, hlupáci! Jsem s vámi nadobro h-orov!' a odešel. . Oba os1-ovení zůstali s'eděL Andreo řekl. ,Ten pés má pravdu. I kdyby~hom mu něco dokázali, sami si tím nepomůžeme. Kdybychom jen mohli za níml' Přisedla jsem k nim. Uvítali mne nevrle, ale když jsem se dala poznat a vyprávěla svou zkušenost s lorde m, jejich záj'e m oživl. A když jsem jim dokonce'nabídla peníze na pronásledování, byli nadšeni. Musím přiznat, že iOllŮ do výpravy vl.ožili nějaké část­ ky, ale tušili, jak se odš1rodní. Pustili isme se po vaší stopě. Ani dohř.e nevím, co isem cMěla d-odlit. snad přepadnout karav~mu a vzít lord-ovi peníze, které náleží mému .otci. Moji společ­ níci se chtěli zlIlJOCllit nástrojů, jež vezl, zbavit se lorda a sami provést vrtbu petr.oleje. Matfoo tvrdil, že, pokud zná lorda, je tento zba:bělec, a že se nebud~ bránit, přepadneme~1i vás. Nevěděli jsme -ovšem, k karavanu vedete vy s Bertem. Teprve sp~cha z kulometu poučila Andrea, že neběží -o lehký podnik. Zraz-ova1 Mattea z bezhlavého pr.onásledování. Ten. byl ale hroz:ně tvrdošíjný a chtěl vší mocí zabránit tomu, abyste pt;Onikli před námi do KyzyhTapa, protože tušil beznadějn.ost obléhánÍ. Proto hnal proti vám do. kopce své lidi a proto také zůstal ležet rozdrcen balvanem, který jste na nás shodil. Musím se vám přiznat, že, ačkoli jsme musili vyměnit celé mužstvlo, protože lidé, které jsme naja1i', se nám rozuteKli, byla jsem celkem ráda. Matteo byl t otiž drzý .a dotěrný chlap a já musila stále nosit u . sebe rev·o lver. Spala jsem jalro zajíč - při nleji~ menším šram-otu jsem se probouzela a chvěla strachy před tím člověkem. Mé nervy. byly napjaty k praskJnutí, ale nemohla jsem se již vrátit. Je celkem tře ba říci, že Andreo joe daleko slušnfjší a lépe se ke mně choval. Smrt Mattea, jediného přítele, kte~ rého kdy aSl měl, se ho hluboce dotkla. Zdálo se; že ztratil smysl pr·o účel naší cesty a hnal se jen slepě . za l-ordem, j~hož vinil z Matteovy smrti. . . .g:qyž jsme se ' konečně dostali před Kyzyl~ Tapa, zaslechla jsem o vás po prvé. AndrC\) se vrátil z-vy~ 263402

jednávání, které dopadlo znám'ý m vám způsobem. Byl ztlučen do krvava. ,Jaký to asi musí být ničema~ Andreo, který vás, starého zápasníka, takhle zřídil?' ,To je to práv.ě: vybuchl, ,že to není starý lum'P'~ ale sotva vylíhlé stěně, slyšící na jméoo Fred, kte ' lordovi dělá náčelníka výpravy.' "Pobyt v táboře se stával pomalu nesnesitelným:. Dlouhá nečinnost přiměla konečně Andrea k tomu, ahy l.lva~oval o tom, k js~m ženou. Abych ho udržela, nemohla js·em učinit nic jinéqo, než slíbit, ž,e budu uvaž·o vat o tom, abych se stala jeho .kuou, bude~li mít úspěch. Jen rázný poukaz na to, ž·e dosud nic nedokázal, zachránil IDIIle znovu a znovu před j,e ho dotěmostmi. Byla jsem v p'o divné situaci - zčásti jsem si přála, abychom již kOlIlečně toho pekelného úd-olí dobyli - bála jsem se všaK, že Andre.o bude žádat spm·ění mého slibu, stane-li se to. . Z této situaoe jste IIlJtle vytáhl tím, že jste mne sem přinesl. Po velkém kolotoči, oestou znamenanou padouchy, dostala js,e m se zas do blízk>osti svého muže. Nebude to trvat dlouho a doví se o mně. Co :se p0tom stane, t-o nevím." Fr·e d se k ní obráti1. "Slrončila jste, Nell? Půjčila byste m~ ještě na chvíli svou ruku?" "" Dívka mu ji beze slova' podala. "NelI, při všem, 00 je mi svato~ vám slibuji, Že ,c0koli nyní podniknu, stane se pro vás a ve vašem .zájmu. "Neptejte se IDIIl,e, neliudete-li něčemu rozumět, a věřte slibu, který jsem vám nyní dal. Jsem přeoe vaším sluhou." "Jak to?" "Jsem placen z peněz, jež .patří vašemu 'o tci, Nell." "Frede - jdtě n·ěoo vám chci řícL Vím, že do .t-oh-"to údolí v'e de tajná chodba. Neviděla jsem v 11l0 _~, kudy jste mne vlékli. al'e vy jste viděl správně, že , jsem -otev~ela -oči. Spatřila jsem dutmu a.lÍzkou láv~ ku nad vodou, než jsem zas musela zavřít óčt Budete~ li tudy útočit na Andrea, dejte pozor. Je výborně ozbrojen! A z toho, že jste placen z peněz mého -otce, si nic nedělejte! P-odaří~li se mi dostat se d1o.mů, uči- . nil jste víc, než se odvažuji přát si." "Uč1ním vše, 00 bude v mých silách, NelU Ale před nikým ani před Bertem nepromluvt,e ani slova o t-om, co jsme hovořili. Vraťte se nyní do chatrče a pošlete ke mně, prosím vás, našeho sluhu Assuada.''' Za něk-olik minut přišel ' Assuad. Fred ;'~j . pokynem vyzval, aby usedL "Sidi Fered, ty mne byl volat?" "An,o, příteli! Chci se s tebou nyní dohov·ořit o velmi důležité v,ěci. Dáv,ej velice dobrý p'oz·o r na to , co ti nyní řeknu." ; R.ozhovor obou mužů trval déle než dvě hodiny. Konečně se zv'e dli a společně se odebrali do chatrče. Za zádonou kHdrt·ě oddychovala NeU, i Bert zdravě spal. Assuad vzal krabici .s fot'Ůgrafl~i, které Fred za dobu jejich pobytu v táboře vypraooval. Byly tu všechny, od ,o kamžiku v~tupu do Kyzyl-Tapa až po provedení vrtby v petrolejové nádrži. 'Pred postavil na stůl1ampu a ,p·řipravi! si několik archů papíru. Zatím 00 osada spala, jeho pero létalo po papíře. Na obzoru již bledly hvězdy, když skončil. Upravil fotografie a' dopis do malého halíčku , a pak, ráz n ě namočiv pero, nadepsal: "Jeho 'excel1enci, náčelníku policie Jeho Veličěn~ stva, krá1e iráckého v · Baglldádě. " '

,,Byl tu ten ničema Assuad?" "Nebyl, Frede ". odp·ov,ěděl Bert "Za 'celý 'den se Přepadení. . ani neukázaL A 'e nemohl bys mi konečně říci ... " - "Chalázl Dost! Ani slova o tom. Jdu dnes přespat Slunce již dávno stálo. vysoko nad sKalami. když se stráží ve stržl" .' ;' se Fred probudil. Ležel oblečen na lůžku p'o proV I . v "dl "'k d '" I bděné noci. Pohlédl s. úsměvem na Nell. která mu za Sl neco Jla a pus u a oese . podávala kávu. ale v z'áp,ětí se' zamračil. "Něco s·e s ním děj-e; Miss Nelll Ještě nikdy jsem ,;Děkuji vám." zavrčel zlostně. "kde je Assuad?" ~lo:h~~~ěl v ~ak.~vém stavu ~ znám jej již dost "Odešel na stavbu. Proč mručíte, medv,ěde?" "Teď se musím oholit sám." odpověděl Fred. . v. N~l1 neodpověděla. Když B:e~t ~~h!éd~ ~líže, sJ);8t: v I h l·t hned nI. . k'avu, namy dl'l V yplV 1 se a p'0ca se o 1 .' I ze pl;iče bez hlesu - po "Její tvaří stekalywehke . však vztekle mrštil břitvou o podlahu. "Pořezal jsem . s zy... " , po celou n~c .a. cely ~en s~ nehnul Fred se ,svéh:o se," vzkřikl. "Kam zas dal ten ničema kamenec?" Ch T hl d I k I k et'" I 'dl t ' ''''í ffilsta na strázmCL Neunavne pozoroval dalekohle. Vl.I e a !lmenec. a e pa ,5 re my o s var dem Andreův tábor, hledaje st'o py podezřelého po_ a vyrazll z ch",atrce. Nell ~e za n,lID ~děšeně .y· tud~ neprlslo prekvap'ení. ale tomu k amara'd ' F re d se pravdepo d'o b n ě zblá"""'L" .....1 B se Fred v-elmt . venergIcky vzepřel. . B· f" " ude si mysht, z·e tam samozreJ~ stráz po staP bohva, v.ypra~uJte, .er!~. ":0 vím, a proto nebude o tunel~ .ani hovořit. Já ale ,n.e,,'Před -nekohka mm~taml pnbehl Fred Jako ~V!Och mám chut prozradit východ celému táboru." n~ sta~bu•.V~dal zu;ivě a ,:?lal.f.O Assuadovl. Ten,: "Vidíš, Frede, co jsi způsobil. Dal jsi Assuadovi niC zleho n~tuse, k n!!mu pnsko,cll, ale vtom nan do rukou nejlepší trumf který jsme proti Andreovi Fred v.ychrhl celou sblrku arabských kleteb. Na stav- měli" . • ... bě bylo shromážděno celé mužstVlO i s lordem. Ara• v,... , ..... bové se šklebili, neboť vždy záviděli Assuadovi přív~,K~zdy člo~ek má pr!lvo ve sv~m zlvote proves! z'eň a výhody, které měl jako náš 'osobní sluha. A co !leJakou oslovlnu. Na to Jsem k
ť

Y

'

Y

•

Y....

Y

•

Y

,

V

340327 /

1é zvuky; Ostať1n1 strhnou nepoužíVané chatrče, porazí stromy a snesou na hromadu všechno' dřevo, kámen a suchou trávu. Pracuje se nepřetržitě. ve dne ~v " n'Ůc~ • Nikvat. Je tedy -ce r ,LJI+ " L ._ d t . 1" .., v · , CLI· 1 00 neJ~ve. ' . .~us . ,u,"';-' lun:e IZ~S aveny ., ~» ,C?ba přátelé se nyní oblékli do evropských šatii, , _ ..~~telě.~romlu\T11 Fr:ed.• když se -yšedc:o muzstvo ,ež,&OU pro boj zhlízka pohod1nějš{, než vlajídarabsestavde, ,v ,ikmhu 1ro~ ~ěho•.!.v .neJbližších dn~chskě bumusy., F'řed st připjat 'k pasu Ich1ehtrlk se že'Ilastane u~ ,n a ~,še 'u~<01L ~ařizu3i }JrotQ okamlUou leZll.'OU .zbobou. Náhle v hedně.z niž vyňal chleb'~~ranIl()Ua1lftOSt~· C~lmu'žl . budou ~hodit sUle p0- .ník. něco nahmát1. Vyňal íflo a oslovIl MeH. col se dle skal .a !bud!ou nacsloucMt, zda neuslyší pod;e:zfe- iiž dl'o uho nesta1o. provedení pomsty ma 'b ývalém manrelu. Nahlédnuvši do svéaonitra. shledala. že Fred jí 'n ení nepřítelem. ale není jí také společníkem. ja~e hyl Andreo. nebo kamarádem. jako j<e Bert. 'Byl,o· to .tiědo . jinéh'Ů. co k němu cítila aoo dosud ani j-eho pbdiV1JlÝ1n jedináním nemohJ.o býti zničeno. Byla to láska.

!

."Miss Bartlett.ová. dovedete zacháZJet s rev.olve~ rem? Myslím, že ano. Mám tady takovou malou bou~ chačku. která dělá hr,o zný rámus. Budete sama v cha~ t.ě a nikdo nevi, jak to všecko s~ončí. Kdybychom se nevrátili. přenechávám vám, abyste ho p'o užila, jak sama uznáte -Zla vhodné." Fred pronesl tato slova jako žert, ale Nell pozoro~ vala, že jeho ruka, podávající jí revolver, s'e zachvě:­ la. Mlčky sáhla po revolveru a ukryla jej v kapse své~ ho kurdského pláště. . Ve Fredových koutcích zacukalo, jra k,o by chf.ěllllě~ co říci, ale uvědomiv si Bertovu přítomnost, mávl rukou a položil se na lůžku. Námaha pr'Ůbdělé noci jej zm.ohla a rázem usn.ul. . P robudil jej strašlivý výkřik NeI1. Ihned se p'Ůsa­ dil. Dl.ouholetý zvyk, probouzet se naráz, umožnil mu přehlédnout situaci. V chatrči byla NeI1 sama. Votevřených dveřích, jak.o zkamenělá socha, s očima vytřešt,ěnýma na sv.oU býval,o u renu, stál sir Wil1iJam. Vst.oupil asi n.áhle dó místnosti, takže Nell již neměla kdy se ukrýt. Jeh.o překvapení byl.o z~ejmě . zdrcujíc~. Po několikaměsíčním pobytll' během ně­ hož ani myš ne.prokl'Ůuzla strží, nalezl v chatrči svého zaměstnance SV.oU býval.ou manželku1 Fred poz.or.oval, j~k ~al!l ~e vrací barva .d'~i~h? obličeje,; Dlouho taJen.a nenavlst propukla. Sll" WIllIam se:naD beze sl.ova vrhl. ..;...., ,Ve vášnivém výbuchu vzteku nezpozorovallor~ že Fred,~ edící na lůžku, pudov,ě na svou .ochranu zdvihl nohy. Naletěl na ně břichem a v následující vteřině již jeh.o t~lo s praskot,e m narazilo na protější stěnu. Současně Fred vyskočiL Příležitost, po níž tolik t.oUžil, se dostavila v posledním o~mžiku. Jeho pěsti s matematickou př·e sllIostí dopadaly .n~ l'ordůvobličej . - stačil o ještě něko lik vteřin, a by j-ej utloukl k smrti. "Nezabíjoef, Frede!' ~ zoufale kři~el~ NeU, aby pře­ h lušila vražed:nou váš'eň, jod jasně hovořila z Fred ových .očí. Fred se o třásl a s odporem kopl do lordova těla. "Máte pravdu, Nell. Nechci se špinit j.e~o krvJ ," ř :::kl. Uchopil lorda za límec ' a vyhodil před dve~e z chatrče. Co se stal.o v následujícím .okamžiku, to si Fred nik dy dok.onale neuv,ěd:omil. Zahlédl Ještě, jak lord... jako spráskl..ný pes, s,e sn·aží zvednout, pomáhaje si všemi čtyřmi končetinami. V nejbližší chvíli opět těž­ ce dopadl na zem. Ale i Fredovi zmiz'e la půda pod nohama a těžoe dopa dl n:l veřeje dveří. Země se chv ěla jako při z·emětřesení a strašlivý, ohlušující ra chot naplnil údolí. - "Vyhodili skálu do povětří!" pomyslil si Fred. rychle se chopil zbraní a běžd na své místo k náspu. Sloup prachu, pisku a k'ouř~ valil se mu vstříc. Nehyl.o možno přdllédnout, k'Ůlik skály bylo výbuchem r'o ztrženo, dokud se wouř nerozptýlí. S praskotem dopadaly malé kamenky n':l násep a huk'Ůt výbuchu pomalu dozrnívaL Muži, skrčení za barikádQu~ zvolna vystrkovali hlavy. "Za mnou, k přík,qpu!" zařva1.Fred 'a j'e ho skupina se v,ri·o řila do oblaku kouř,e, aby zalllala určená místa. Nastalo úplné ticho. Obránci i útočníci čekaii na okamžik, kdy budou moci přehlédnout výsled ek explose. Jen p.ornalu s'e zvedal kouř. Fred, leže za hromadou hlíny zra. příkopem, napjatě hleděl tam, kde bývala strž. Tnalo to několik minut, než spatřil sp'ousty, jež způsobil dynamit. Tam, kde byl úzký vch.od do s~aJ, prosvítala nyní n&o·

lik metru šIroká brána, v níž rozházeny ležely velké a malé balvany. Za ni mi čekali již útočníci. "Yala rucht Yala1 Kupředu1" Fred poznal hlas Andreův, nařizující PoOstup. Opatrně zamířil na míst.o, kde se oOzval hlas. Tř,eskl prv:ý výstřel.

Počal útok. A,ndre.ovi lidé P.ostuJ>Ova1i .opatrně, od balvanu k balvanu, ale vytrvale. Střelha neměla výsledku, proto~e se obě skupiny dobře kryly. Pojedn.ou se mezi útočníky zvedl muž a .zamával rukou nad hlav'o u. D.obře mířená rána hoO však srazila k zemi. Ale jiný v!tal a hodil něco na příkQp. Fr-ed, přitištěný k z,emi, zaslechl temný výbuch a cosi mu zafičelo s hvizdem kolem hlavy. Káder, ležící kus dále, se vymrštil, ale hned d.opadl zpět a je:" ho puška spadla do přík'Ůpu. Fred naň zav.olal, ale Káder neodpověděl. :Rychle se k němu připlazil a zv'e dl jeh.o hlavu. Káder byl na .prvý pohled mrtev. Z rozťatého čela řinula se krev. :Rána . byla podélná a nemohla být způsohena kulkoOu. . "Můj Bože," pomyslil si Fred, "vzali si na nás ruční granáty 1 To ovšem nevydržíme. Kdybych tu měl alespoň' kulomett" . . - J alro ozvěna jeho myšlenek se ozval s náspu rachot ~ lehkéh.o kulometu. Kulky hvízdajíce létaly jim nad hlavami, nutíce útočníky k zalehnutí. Ale ' nebylo možno se tu dlouhoO udržet - z blízk.osti mohli útoč­ níci házet granáty i v leže, a Fred věděl, ~e jeho lidé, i když · jsou neoojácní, útoOk ručních granátů nevydrží, nemrohoOu;::U odpovídat stejnou zbraní. ..Připravte ústup za nás'e p 1" rozkázal. Přitáhl si hrst suché trávy a zapálil ji. Stejně tak učinili i jeh.o lidé. Jakmile víchy vzplanuly, h.odili je- do příkopu . _Současnč na několika místech zahořel požár. Za n ě~ kolik vte řin shledali útočníci, že st.ojí proti huČí.ci • hra dbě plamenů, kkr.ou není možno l?řekt"očit. Mu~ ,s ili ne činně če kat, až plam·e ny ulehnou, a p,e1ro1. e~ jemy';lassáklému materiálu bude trvat delší d obu, než shcrt. Vlekouce za sebou mrtvého Kádera, ustoupili Fred ovi muž.ové za násep. Odtud mohli držet útočníky na v-olném pr.ostranství ve vzdálenosti vylučující házenI granátů, aspoň po nějakiou dobu. Na náspu se setkali Fred s Sedem. UI'Ůžili mrtvého Kádera na dvoř'e chatrče a obvázali někol ik lehkých zranění, způsobených většinou padajícími ka~ meny, Za náspem seděl také lord a jeho opuchlá tvář byla kř í dově bledá. Neyšímavě prošel Fred kolem něho .

"Myslím, že nyní jsme v bezpečí,"- radoval se Ber t. "I kdyby přešli přík.oP, nedostanou se tak blízko, aby mohli házet granáty." "li nás doma máme přísloví, které nedop1oručuje chválit den před v,ečeretn. Nezap.omeň, že Andreo je bývalý důst'Ůjník a ~e je nám naprosto rovnocenným, ne-li lepším protivníkem. Soudím, že pro nás .chystá n'Ůvé př,ekvapení - hola, už ~u něco máme !" Hradbou pomalu uléhajícího ohně prolét1a tma~ vá hmota. A hned za ní o kousek dále dopadla druhá, provázená prudkou střelbou, jež měla zabránit tomu, aby Fredovi lidé se podivným předmětům nepř~ bli~ova1i. . "T.ohle je bezvaill}ý nápad a smekám hlub.oko kl.ob ouk! Víš, 00 to se~ hází? Jsou toO pytle s pískem, které út.očníci v leže hudou valit proti nám. Za normálních okolnóstí bychom nejdéle za h.odinu pře3405

29

šli .do z'o ufalého protiútoku - la s těmito ok o1nosími žádal, abyst~ mi věřila, i kdyby .přišlo něco, ~u také A.ndr'e o ].X>čítá. ·Kéž·. b!ych měl aspó-ň deset ruč" lIlebudek roZumět. Ať mne, lilyní je$těUvidíte. či ni- , mích gran át ů!' ." . . kolii !Da tom již :nezáleží.. A pnjdete.4i ještě jednou ') vC o r ozumíš plOd normálními okolnostmi?" do civiliso.vaných končin. vzpomeňte si na l!mJiC a věř.,Nu - i\ndl'eo uvažuje asi fa.ktQ. Jakmile p~e.nY' te, že vše., 00 j sem učin~l, j~ .u.činil 'prEJ :vás- Pře­ pomatu uleh n'ou, přes1ročíme příkop. Zalehneme vši- ru~it se. '"Hle,~t:, ú~o,čm.ici J)ostupuj~. ~1;l~ není chni naJednou za,pl11e s,pískem. Mohu"při tom ztra- ~ !J:~oupy. aru. spa!»y ne?ntel. Mu:'tm :l1z: llt. I'" tlt všeho všudy jednoho nebo dva muže;, kteří pytle Slecu(} Ba:!:let~va, by~ Jsem,. jak ': lst~ iekla." ~~­ h ne d n enajd ou- Pa~ hudeme k1}dně pytLe valit proti " r,od~el1'l a ZlVO.t J~, moo~ a. ~~ na le~ yáhu:. obraně. Ani nepotrebujeme střílet. Obránci hudrO~ ' Ale vas, :t;lell, mtll!Jl Vl ce nez ~VUJ Zlvot a ~c~e:z vše- . zato střnet zuřivě., ahy :nás zarazil!i. ále jejich střet-, ck,c()~~O ~,~ kdylroh ~y~o dllahe. ,Buďte .zdrava. a; mnoba s'e utlumí v pytlích, které. jsem ,dal důkladně se- ho steshl " " , "" , i .', šít v dITOLA VIII. po dniknou protiútok. A při tom. mám výbodu větš,ího ' ;" počtuódp.oča:fého ' mužstva a ' \i,šdřeného střeUva.. Ne~ekáváná pomoc. ' Rozuměls ? " " , ' , "Vypadá fo napl'Q5oo ·pravděpodobně. Ale' ja~ tO- . Netrpělivě .jej již jeho hlídka 'óčekáwk Opodál , mu chceš' zahranit?«, ··· , .' , . " . ' zuiiJ boi a oni zde neCi:rmě stili., podupávajíce. n ... ; "Celkém j'edq:,uduše~ j'edmouvěd, se kterou Ad.- " prImech~ jimž. Fred dal zakrýt jámu~ z níž vedl tunel ' ',' r.e o počítafindniňž,e. Z.a tím co Bertík bude na náspu do !.kál,'.: Fred odtrhl prkna a před tlIžasljmi muži se řádit s kulometem, šetře při from 'pokud tDl(}mtO s.tře:. . objevU vchod d.o ta)lé cbodby~ . liva:, sk.a čity já se svý.m! chl~í~yna An~u zezadY.' ;..Lezte 'lehle za umou,'" pom'čil!. ,.Divit se mU2e,t e TO' Je maje pfekvapOOl, kfere cdou; opravdu d'{)ore . ai, potom" dodal., kdyi zablédl zděšenépt>h1ledy. ·' postél'Ven~akt~. zvrátí. ~ . , , ' Rychle' se sunul-známou chodbou až k lávce. Zde za~ "f re de~ tušim. k se chceš. dostat V~ chQdbuu Ru- palil pet.role)o,VOIIllampu: a staoovalna lávku jednoho dého Sultána." , ' " ." , . . " . ' mufc. za druhým. Pak. kdyi všichni ·stáli na hřehu "Ovš~m~ chlaPěe.ľMys.tjšó. Je si nechám tutcO vjhodu podz.em1DÍho> ju~ ukázal jim cestu Vell ze skaL ' vypadn out iru'fqr" abyclI se. pak umíraje. Ri'Qk:Unal ?'~ . Za. n.ě1roHk minut stáli již bojoWkici:. ktdf se. dosud "A jsi tak...veVlné p~věd~ f~ Andr-enaevi o faj;- lI):evzpa~mvali ze svtho, .} )kkvapení" před ú.dQUm. né chodhě? " " ncd napJatě JlIOZ'.Oroval-ohz,on "Narážíš zas na 'tu zpropadetwu msto rku s; Assu~~ "Sidí ~., il:ěJacf jezdd. a' jedou tryskem," tip odem. Are bud kliden, Berl~. jedn000 dne, poebopíš" Z'Omi1jef pegr SuIej:man:. . '. . . , • že } &em neID'o.~!~ ledn~ jinak., V}c: tl nlemO~lI ~ci.. ,,,V idún )e; 'a JSou·Ji 'muži,. o. nich! vím. pak při~ ' HI'e, 'pla~«?ny !~ lc;hají•. ,z a chvflí tu budre ,n av!feva. cházejf v prá'vý" o~k. Ny,pírychle na pomoc našim volam. sve lidi. , . přáte1u.m 1'''' , . " Pře!«,aptm.á fredova ~idka t!<>V'~děla. že ~tfm Pkk,vaPentÁnh!~ , 04v~lat1 Má c~víl~ přijde ji~ brzy Nastal nepoi>satd~ý zmatek. Andreovi lidé beza pak .take pUj,d:u.. Snad mne VIdíte naposled. '. hlavě prchaij k východu a vrazili mezi Fredovy bo- " , Mlčela. , jo-vniky. Jezdci. zanechaní pred skalami, hnali je ~,Cht,ěl ' js:em vás: pouze požádat. ahyst'e mi jednotÍ': ~t.'Bertovi lidé sjásoteOl seběhli z 'Il,áspu, a vmísili j'ešfě podála m'k u. ,tak~ jako jste mi ji podala' tehdy. . se 00.. této skupiny. takže .nakJonec ,nebylo· mo~no když jste 'se mi svěřila. ' . určit~ kdo kam patří. Tak to trvali(), po něk()lik ,min~t, "Ne; Ftede!- Tehdy jsem podala 'ruku chlapci,. je- až důstojníka , přešla Dpě:ti.vost. . muž' jsem\těřila. Ale po t()m.oo se zde událO -'- 1l1e, ' .,Kdo> se hne. hude ~tfekut' zvolal 10 působilo. , ' Frede, já ~. vám věři~ urmohu;. Jste MSiPOlehtivý :. Rychle hyl ztednán pořádek a v!ichnf,.- td..oonic' dobr~d:uh! :.,. . " .' ". :' ...• - ', . ' .. " ". : i()b~án~ ve. ~kupině byU přiv~d~ Je barik4d:ěfCl~ ~íJ ...Dohre~ sle&lo, Bú6et~ TehdY ~J~ vás . stál. ~d, ~t , l,Jért. ~ ,$.VJfIR k.l~t~ .: .' ' ii, ;' ff

to

s:

.,J!

Y

.3406 '!l'

.\' • ~

,

u

,J
3407

31

Aut,Q vyjelo za západu slunce. Kromě lorďa. Berta a Ne!1 seděl v něm jen jak ýsi bodrý, a.xabský kupec, který jim n ep řeká žJel, le ~to po celou d obu spal. Rychle se hnalo aut,o- pouš tí~ na cestě, jež není tak ani vybudována, j.alw vy}ežděna mnoha auty před nimi. V pol'ovině cesty šofér zarazil a vyzval je, aby s·e šli vyspat na několik hodin do maI~ v'Ů}e:nské stanič­ ky u cesty. A.ni tučné zpropitné. které mu lord lIla. b fzel, n epřimělo ho k t.omu. aby tut,o obvyklou zast ávku vynechal. . Východ slunce je zastihl, když jeli ,o kolo zlatých kopulí m ešity v Hazimejnu. Toto posvátné město šíj'jitů jest j~jich 'př·edměstim u bran Baghdádu - ·obě města spoNj'e koňská dráha. Zde. těsně před Baghdádem, dostati náhle nového cestujícího. II silnice vběhl jim do oesty a při:nufil šoféra, anyzastavi1. "Ke koňské dráze!" poručil, stou.p nuv si .poho.dlně na stupátko. V hlase tohlQt.o muž.e bylo cosi rozhodnébo. 00 při­ měl-o šoféra, aby uposlechl bez zbytečných dotazů. Zajel ke stanici dráhy, kd.e rnl~ž poručil arabskému c bchodníkovi. í.óy ihned vylezl a dojel drahou. do města. Jeho p1"otesty zarazil tím. že mu vstrčil do ruky čtvrtlibru. A.rab. potěš·en nečekaným výdělkem. hhitě zmizel. Energický muž se nyní ohrátil k 101"'" dovi: .~Jste Sir William, lord of MaidslO'ne?'~ .,Ano, ale vysvětlete mi •.." "Až p·ozději. A vy jste R,o bert Mort'Ů'll. že ano 1 A vy Nell BarHettová. Souhlasí'?" Po kladné odpovědi muž usedl vedle ních do vozu. "Já jsem inspektor Ali Džafar. tajemník náčelníka baghdádské policie." Pak se ·o brátil k šoférovi a poručil: •.,J eď přímo do úřadu náčeLníka kráLovské policie. A přidej trochu plynu. příteli!" KAPITOLA lX.

Spravedlivá

odměna.

.,Jeho ·e xoellenoe, pan náčelník policie dosud ne~ oz.val se inspektor Džafar. veda udivenou společnost za sebou. •.P1"Osím, abyste následující h~ diny využili k tomu. že se zbavíte stop dlouhé cesty, a pak mi hude cti. pgzvati vás ke· snídani. Prosím, abyste v přijímacím pok,o ji odložili v~ 00 naprosto nepotřebu}ete zvláštní důraz kladu na zbraně. · tom~ si dovolím se přesvědčit.. . ,.Poslyšte. tohle je už příliš silné," vykřikl lord. •• Vždyť t-o vypadá jak,o zatčenU A: i kdybyste něco proti nám měli - jsme britští poddaní a jako takoví nesmíme prijít d<> ru~oÚ' domorodých úřadťt bez svolení velvyslancova. Budu protestovaU" . ..Ovš·e m, sire, mát'e úplnou pravdu. Vidím. že zas bude jednou veliký skandál a budeme se musif panu velvyslanci asi oniluvit. HohU bychom to ovšem ře­ šit také tak, ž·e byste - fř·ebas dodatečně - svolili k tomu. ž·e jsme vás sem zavezli. Jinak t,o bude skandá!, a ~ e my už jej přežijem .~, sire1 .,A neřekl byste nám laskavě, proč jste nás sem zav·e zl a nakládáte s námi jako se zločinci? Vždyť se to příčí všemu, 00 si může i policie dovolit!" "Js'e m pouze malé k:olečko ve str-oji, jak vy techničtí Evropané rádi říkáte. sire! Všechn,o ostatnfvám vysvětlí j-ehoexcellenoe. pan náčelník. Ostatně jste přijímá,"

°

fO

323408 í

našimi h'Osty a prosím, ab.ys-te použili našeho poho's tinstvL Máme to zde proti studeným úřadovnám lIlašich evr~pských lrol~gů pon~ěkud útulnější - až použij~te k:oupele.n. rač{-e se namáhat 00 přijímacího salonu k snídanL" Sotva sluha odklidil nádobí po snídani. vstoupil do mísÍ!llosti sám náčelník pOnCle. Byl to tělnatý Arab. lehož tvář však vyjadř,ovaI,a velkou zkušen.-ost a energii. Hluboce se uklonil a s přátelským úsměvem p'ozdravil své nedobrov>omé návštěv:n íky. Useďl pak v čelo stolu a po Jeho boku zaujali m'-.>f-o d Via tlaj.u i policisté. "Ještě než zamete hov>()řit, excellence," vyskočil lord hned po pozdravu. "vys};ovuji svůj n~j>ostřejši protest proti této formě zatčeni - uP'01JOrňujj, ž·e dotnOrodé úfady- - a je t<> na vaši 'Odpovědnost - se dopustily neslýchaného přehmatu vůči britským pří,. slušníkům~ Osta.tně mne může. tento přehmat i hmotně dalekosáhle poškodit." "Omlouvám se .v ám, sire," klidně odvětil policej:ni náčelník. .,Má vláda ovšem nese za naše jednáni plnou odpovědnost a nahnldi každou škodu, která by vám mohla lIleoprávněně vzniknout. Mohl by~e mi SIOad tuto škodu blíž'e určit?" "Každý okamžik mne oddaluje od chvíle. kdy si chci dát zapsat své kutací.pr:ávo. Nejdříve.po měsíce platím hromadu lidí a strádáme v zapomenutém kraji - když pak mám úspěch. spiknou se všecky úřady této země. aby se kdejaký ničema mohl zmocnit toho. co mi náleží - kutacího práva v Kyzyl~Tlipa." Police;ní náčelník naň pohlédl s ÍfsměvemF jenž zv'ohla přecházel v-e smích. "Ž·e rfujete. sire?" . "Nevidím na tom pranic směšného," podrážděně vzkřikl lord. .,Ale ovšem, sire! Vždyť kutací .právo pI"O obvod Kyzyl-Tapa bylo již vydáno před d vanácti dny. tedy v době, kdy jste podle hlášení velifele okrsku v Ravan-Kúz byli ještě bemadějně zavřeni ve skalách!" Lord příšerně zhledl a sklesl do. křes.la. nejsa m~ oen sl<>va. Ale i NeU a Bert s()Íva dýchali vzrušením. Konečně se odhodlal Bert k otázce-"Komu bylo vydáno- kutací prá\!l()~ excellenee?" .,Kutací prá.YO ,?všem 'De"sPadá do mého-obo.ru, ~~~ MortQoe! Ale mam. tu lezet akt .Nafta-Kyzyl-Tapa. k vůli lIlěmuž vlastně js.te sem byli - ehm, jste nás navštívili.. Přečtu vám příslušné hlášen~ jež jsem si vy~ádal od úřadu pIlO tÍpm·o st svého spisu. Zde je: .,Na dotaz náčelníka policie ieho veličenstva se sdě­ luje., že kutad právo pro obVlod Kyzyl-Tapa bylo vy~ dán-o na základě vzorků. f-otografických snímků, plánků a svědeckého .protokolu s platností ode dne p<:."lll James C. Bartlettovi, autodopravci v Karachi." . . Dva Výkřiky se ozvaly. Byl to- jednak jásavý výkřik Nellin. j.ednak zuřivé zařvání lordoV'o • "To je pirátství a lupičství. které neujde. trestu!" křičel lord. zdvíhaje ~t naď hlavu. "Uklidnět'e s'e, sire," chláchoHl ho náčelník s nepl.'loměnným úsměvem. "Dokáže-Ii se, že pan Bart~ lett si přivlastnil právo. na ně! neměl nároku. bude mu soudně ,odňato. A abychom si vše 'Objasnili, proto jsme se sešli. Dov,olte nyní - nechám vstoupit něko­ lik osob, jež jsou"pr-o další jed!nání nezbytné." Džafar otevřel dveře. DOVinitř vstoupil starší. še~ divý pán. prováz,etlÝ dívkou a hochem. Byl 00· NeI1in otec s druhou dcerou Cat a synem T'o mem.Ale kro-

mě nich vstoupili dva osmahli mladíci v bezvadných chtěl~ aby výprava byla vojskem osvobozena až tehdy, . tropických (}b1ecích. Lišili se od sebe pouze tím, -že kdy bude kutací právo bezpečně zavtěleno. jeden nesl v ruce fropi-ckou přílbu, zatím co druhý P.ožádal jsem ještě své dětí, aby přijely za mrllOtl, měl na hlavě iráckou národní čapku. Byli to Fred jednak k uvítání naší NelI, jednak k podpoře v jeda Assuad. nání s petrolejovou společností, jíž chci dát prame"Tatínku!" vykřikla Nell a vrhla se starému pá- ny do nájmu, protože na dobývání nemám ani zku-n'Oví na prsa. 1 se :soul"ozenci, jež jižce\ý rok nevidě­ ŠOO,QSt, ani kap'itál." la, se radostně 'Objímala. Pak nastalo vzájemné se"Prot,o kol stejného obsahu jste již podepsal, ~­ znamování - jen lord, jehož všichni znali, se musil ne! Nyní by následovala výp,ověď Assuada ben M dispokojit se společnosti inspektora Džafam, který mu ra. Můj milý Assuad však nemluví zcela plynně antvrdošíjně nabízel cigaret u. glicky, atak raději Dž'a far nám přečte anglický }?ře­ "Při usazováni okolo stolu jakoby úmyslně do stal klad protokolu jeho výsle chu. SouhlasÍŠ" příteli 1 ~ se lord mezi oba tajné policisty. Koo.ečně se společ­ Assuad přikývl a inspektor nasadil slavnostní tvář. nost uklidnila a náčelník, beTa do rukou spis .,NaftaUehopiv papír, spustil slavnostním hlasem: Kyzyl-Tapa", povstal. "Ve jménu boha, nejvýš mUosrdného! DneŠlníh,o "Jak jsem si Již dovolil upoz-o rnit, zahájím nyní jednání. Většina protokolů je již podepsána ~ přes dne já, Assuad, syn Muhammada ben M ' dír, na tvé to požá,d ám některé pány, aby vypovídali znovu. Sou- otázky, náčelníku policie., jsem pravdiv,ěodpověděl, a hlas od britských poddaných k jednáni před irác- co t{)bě sám jsem. vyprávěl, pravda jest. kým soudem si dovolím vyžádati až po jednání. ProPř-ed několika dny povolal mne k sobě můj veUtel 'Sím nyní pana Bardetta, aby nám řekl. jak se ,o .celé sidi Fel'ed," zde PQk1esl Džafar hlaEem a such{}u úřed­ věci dověděl a.co učinil" ní řečí pokračoval.: "Poznámka v protoko}u. dopsaná "ti mne bude výsléch jednoduchý," hřmotně spus- Džafarem, tajemníkem náčelníka po1ide~ Vypovídatil -otec Hart1ctt. ,,sedím jednoho dne ve své kancelá- jíd nezná rodové jméno svého velitele. P.odle zUštění úřadu jedin á se o Frederika Javora. o němž v dalším ři a smu tně počítám, kdy tu cdou barabiznu zavřu. šlo to ol>chodn ě mizerně od té doby, 00 já, starý 'Osel. bude pod~obná !Zmínka. Konec poznámky. jsem byl prašt ěn vlčí mlhou a vnutil ,s:vou dceru toMůj velitel -sidi Fered mi nařídil, že 's e mám snažit muto pánovi," pokynul hlav'PU směrem k lordcvi, opustit tábor, abych doruči1 d opisy, jež mi odevzdá "který pak pustil tak důk~adně mému p'(ldnikání ži- a zařídil vk tak, abych .se sešel se sahibem Bartletl,o u. Zkrátka, j al;;: j s,e m ř dd , st ál jsem pře d krachem.: tem a byl tomuto nápomocen při úředním jednání, Vt-om 'přIjde telegram. G-ž dáv no jsem ne;dosfával te- týkajícím se olejovéh{) pramene v Kyzyl-Tapa. leg ramy a byl jse m n a,p;18t, co to je. A 'Sotva jsem Ten~o plán se dal 'Provésti s pomocí Alláhovou, nej-ej p ře četl, vysko čil jsem, jako by s·e mne spadlo čty­ boť jsem znal tajný vých{)d z úd{)lí. Aby však m10je ři cet let. zmizeni z tábora n'evyvQlalo zbytečný r{)zruch a ni,Přijďte ihned Baghdad, hotel Ar'Rašíd, pokud' koho ne-na p a·dlo, ž'e jsem odešd v dorozumění se m oŽIDO letadlem. Běží o va ši dceru NelL A-s'Suad bett\ svým velitelem, řekl mi sidi Fered, že rnttlJe pohaní M' dir: Víc v t,o m t-e legramu ;nebylo, ale mně to sta- slovy, jež muslim považuj-e za smrtelnou úrážku, a čilo. O své drahé Nell jsem už přes půl rQku ni1t. nedokonce mne udeří. To mělo vzbudit v ohyvatelstvu věděl. Jsem starý 'c hlap a předtím jsem nikdy do letábora dojem, že jsem prchl ze msty, abých údolí tadla nesedl, ale, v ěřte, že i to letělo pr,o mou Illedo- škodil. O tétQ hře neměl se pl'O jistotu dovědět ničk av;ost pomalu. kdo, ani můj druhý ve litel. V Bagh'dadě jsem spěchal do hotelu Ar'Rašíd. Pan. Připravili jsme zásoby na cestu, neMť s pom'OCÍ M' dir, který je zde přJt-omen, mi ihn·e d dal dopis. jenž mi vysvětlil, co je s m ou NelL Kromě toho v tom AUáDoVOU měl jsem přejíti Zillačný kus cesty pou.ští d opise sfáJ.o, že p an Assuad ben M' dir mi odevzdá a pěšký. Sidi rered mi dal dopisy pro tehe, náčelní­ vzorek petroleje, zeminy, snímky a plánek naleziště, iku policie, které jsem ti též řádně ,odevzdaL abych si dal b.ez průtahů zapsat kutací právo. Na záPomámka Džafara., tajemníka: Běží o dopisy, j-e-ž kladě těcht,o ho dů a svědectví pana M'dira b~o mi jsou v originálu přiLoženy ke spisu. Pan JavQt" popisuje vše. co 's e udál<> od počátku výpravy, dále uváprávo vydáno. / Pan Assuad ben N'dir mi toho ovšem mn!{)ho ne- dí vyprávi'ění sira Williama, jež tento přednesl součas.mě se žádostí a ,opatření kufacťlro práva, a vyřekl Když jsem s e pta!, zda můžeme něco p.ooruknout na OSVQh~zení NeUhlo, odvětil pouz'e, že ,sidi práV100í Nell Bartlettové, zárQveň s prosbou, aby Fered všechno z ařídí' a doporučil mi upřímně, abych úřad policejního řediíe1e si vš·e ověřil a jeho zmocnestrk al ,svůj st arý ROS do věci, jež je v ruk{)u .sidi n.ěnci, Assuad,ovi ben M'dirovi byl p ři úředních jedFereď. Jeho vira v .,sidi Fereď byla veliká, a jak náních nápoffiiooon~ K{)nec ·poznámky. jsem se p řesvědčil oso bním. -seznám-e nim s panem ,.Když jsem byi řádně přip raven, ukryl jsem se Frederikem Javorem, k němuž došlo před dvěma v tajné chodbě, již jsme nazývali vých-o dem Rudého ooy, nap;r'o st,o oprávněná. Zřidka jsem viděl - a jsem Sultána. Jakmile nastala noc. sešel jsem do
který mi byl sv,ě řen, jsem splnil. Zbývá mi pouze zařídit vše potřebné, jakmile se dost,a ví do Baghdá~ du sahib B~rt1ett •. ." "Dost, Džafare," pře rušil čtoucího náčelník. "Nemusíš pr,o tokol dočítat, - ostatek je nám znám z vý* pov,ědi pana Bartletta. Sir WnHam snad," .obrátil se k lordovi, "nebude bránit tomu, aby kutací práV'o bylo panu Bartletf.ovi ponecháno." "Pusťte mě, zloděj i 1" vykřikl lord. ,,"Ru čí m vám, že j e ště všich ni budete lit,o vat tohot!o podvodu!" "Okam žik nám je št ě dopř~jte potěšení své přítom* n osii," pokračoval náčelník. "Máme zde totiž . ještě sv,ědka , "jehož výp,ověď pro vás bUde velmi zajíma~ vá. Pane Frederlku Javore, byl byste tak laskav?" Fr'e d povstal. Byl vážný a z,a smuši1e hleděl na ře* dttele, vyhýbaje se úzk o st li vě p,o Medu na N eH, kte* rá na něho hleděla zářícíma ,očima. "Excel ence," počal, " budu se snažit být co možná nejst ručnější. Chci počít tím, že již 'Od zahájení vÝ* pravy jsem m ěl !l1e důvěru k siru WiIHamovi. Během prací stavěl jsem kám~n k e kaménku a postupně ,od~ krýval pozadí jeho jednání. Byl;a to jednak jeh.o vlastní myšlenka, kterou nám předložil, jednak vypráv.ění slečny Bartletf.ové, které ukázalo vše s . pře* kvapující jasností, až na jediný ho.d: Kdo je to sir William, lord of Maidstone? Nevěřil jsem an1 'oka* mžik, ž,e tento muž by byl anglickým šlechticem a dokClnce kapitánem armády. Sir William, který ta !ll * hle sedí za stolem , se zřej mě n ad mou řečí pobuřu* je. Prosím, aby mi m::skákal do ře či, protože mu bu* de ji s t ě d ána př ilež itost k t'omu, aby mluvil. Byl jen jediný člo věk, který by mi mohl na tu ,otáz* ku odpovědět, a tím byl Andreo, velitel n.epřátdské­ ho tábora. Ve chvílích, kdy jsme bOjlo vali a kdy jsme mu vpadli v záda, nespustil jsem s něho ani :na vteřinu zrak. Jakmile mezi nás vjelo v,ojsk.o, viděl jsem, že Andreo se konečně vzdal myš!'e nky dalšíh.o od~ poru. Složil zb raň p řed pfiotivníkem nepoměrně si1~ l11ějším a dobř' e vě da, že jeho n.é!-j
To, co jsme nalezli pn prvé výpravě, byla umě~ le vytesaná chodba, ale ta neměla s výtokem v.ody z podz'emtníh-o jezírka nic společného. Když jsme ob~ jevili petrolej a já si udělal spíše pro zábavu Lampy, donesljsem také jednu do tajné chodby. A tehdy mne t,o napadl:o, vlasfJně znovu napadlo. Shodil jsem šaty a skočil do jezírka a hledal .odtok. Viděl jsem. ž'e voda mizí pod převisl.ou skálu a shledal, že te~ prv,e teď jsem nalezl pův,odní cestu. kterou vymléla v·o da. Podlezl js'e m skálu a shledal, že st,o jím v du* ti:ně, vlhké, nepříjemné a bez praktické ceny, nehoť končila močálem řídkého bahna, kterým v.oda prosakovala do ro asy. T,o, co js,em nyltlí ob;'evil, bylo v poměru k ,o blevu umělé chodby bezcenné, a pr.oto jsem .o duUně s nikým n emluvil. Skoro jsem na :ni zapo ~ mněl.

Nyní se mně a Andreovi ovšem dutina hodila. Vě* jsem, že v,o jáci budou prohledávat chodbu - . cestu jim ukáže buď přítel Bert ze starosti '0 mne, nebo některý z mužů, jež jsem tudy vedl k protiútoku. Ne* mýlil jsem se. Za hodinu již nás tam hledali, ale skála, za niž jsme se schov.ali, nás skryla dokonale. Vě ­ děli jsme bezpečn ě, kdy někdo vstoupí do tunelu. Byl tu totiž stálý průvan, plamen lampy se ·o hýbal a jeho 'o braz se třásl na hladině je zírka. Jakmile ně­ kdo tělem zakryl některý vchod, p.arovnal se plamen a hořel klidně. Nebudu líčit úžas )\,ndre ův, když jsme se k-onečrně usadili v chodbě. . ,T,oMe byl můj trumf, Andreo,' ř,ekl jsem.•Js'e m př'es vě dčen , že kdybyste byl chodbu naš'el vy, byl byste vy vítězem!' děl

V t o mto

čí s l e uv eřejňuj e me

po slední

č á st

Barevného atlasu léčivých bylin, . j l" nž je dopro vázen s tru č nými popisy ro stlin, jakož i potř e bnými údaji o tom, kde a jak je mám e shíra t, jak se snší a. upravují a k jak é l éč b ě lze jic h použít. At la s l é čivýc b bylin byl vydáván v pravidelných lhůtá c h od Č. 251, m ré vyšlo dn e 29. bř e zna 1940. Vl ožili jsm e tak bez' p latn ě

do rttlw u na šich pravidelných. čt e ná ř ů ' cenné dílo trvalé hod,lO t y. Na ka ždé s tran ě atl asu json otišt ě ny obrazy 4 bylin, a to

r ostlina jako celek a krom ě toho de tailní obrázky důl e žitých byliny, ua př. kv ět, list, ko ř cn a pod. Obrazy jsou po' říz e ny č ty ř barl"vn ým offset e m podl e originálů ak. malíře F. Pro' chá zky, jenž jes t odborníkem př es né malby přírodopis né. V ě de c ké vede ní atla su převzal R. N . Dr. Václa v Jirásek, jenž je s onča s ně a \lt ~ r e m pří s luš ných t extil. so u čá s tí

Všechny obrazy a tla su jsou st ejně upraveny, takže složeny k s o b ě, bndou t v ořit p ě knou knížku, která bude věrným průvodc e m neje n t ěc h, kteří se venují sb ěru léčivých b ylin , nýbrž i všech přát e l naší krá sné č es ké kv ě t e ny. Ct e náře , kt e ří nemají tohoto cenného a p r a k t i c k é h o díla o lev né léčbě rostlinami, upozorňujeme, že mohol& je s,.adno získat , op atř í-li si ta čísla týdeníku ROMÁN Y DO KAPSY, jtlŽ obsahují listy s obra::y rostlin. bOIi to všechna lich.á čísla, počí' rrajíc č íslem _251, t edy č. 251, 253, 255, 257, 259, 261 , 263, 265, 267, 269,' 2il, 2·73, 275. V šech,.a tato čísla můžete objednat prost ř e dn ic tvím vše ch knihkupectví, prodeje,. novin a trafik, neb přímo v admirristraci týdeníku ROMÁNY DO KAPSY, Praha I., Waldhallserov a 20. Ka ždé čís lo i s barevnou přílohou atlam stojí pouze K 1'50 .

.

.

. ' ,;T,oSi ~~lím: '<>dIX>věděl ,Vy'jste :p~ď ceiou tu do- . horko, nebóť dOmQrOdcl sarui počali ně,c~ tu~lt a 'f' n~ ­

.' :btiffiěl možnO$t 'p~z,orovat každýy.~ Pohyb ' - po,sí yšie .. Frede; vy ' nemůž.eie být špatiíy cp.lap~ 'vždyť , z' t()hoto ok;najste mne ~hl hiavě odstielif q účinU ď tak konec obléhání! Tomu .říkání ch~pské jednání, . rrede, že jste to neudělaL Ale povězte mi, proč si: ..l\llastně hrajete na méoozachránce. kdyi víte. ~ by . "vás ~c dobrého nečekalo, kdybyste by~ .Pad1.do.mých ruk<>.u?< . . , ' , .•Vážím si vás, Andreo,' řekl jsem. .Nevím. čemu lze · věřit .z vyprávění sira Williama, aIepodle jeho řeči ·stal · j~e se psancem prot'O, i.e oba vaši rod;ic e nebyli Turci. Myslím. že kdyby t'Omu tak byl'O. hyl by-st.e · při svý'c h schopnoste'c h dnes kapitánem nebo plukoVníkem. turecké a:imády: Viděl jsem, .ž e moje slova udeřila správně a že jsem _ vystihl·tiv,ó fni tragedii tohoto muže. ;To' není jedIný důvO'd,' 'řekl konečně drsně. .,Není, Andreo!' Výpráv.ěl jsem mu, co jser,n ~fjdil, aby kuta'CÍ právo přlš10 ® pravých ruk~u. Naslou· cbat napjatě. Když jsemskončil~ ,o mluvU jsem se ještě? že lsem -cevědomky :zabil jeho přítele Mattea · P0~,áza1. jseJP, na tRko sira Williama. Ale oba tajní policisté j'e j násilím vtlačili d:o Bd1e 'a pohrozili mu, .že ho při.!llutí rázn-ě k mlčeni. nepřestane-li sam. ~akmi1e nastalo tichlO, Fred pokračoval: ",Nikdy bych se neodvážil vrhnout fakové obvinění do tváře muži, fO jehož vině bych :n ebyl flezvratntě. pře~věd'čen. 'Podle vyprávění tvalo, byro tu pro něho v,e lice

není

nic

d o'statku . ji.!llého práva mohl se' také riáhle octnouf na palmě bez SQudu. P rot·o prchl, a niž vyčlrel'i.:ýicn é . smrti' sVých společníků; k terá by mu b yla .z ajistila '. výiučn:é vlaStaicfví petrolejového p ramen e. K ' jeho ne štěstí nikdo z ruch nezemřel, a tak zasáhne spra v,edinost~ i když ,o patnáct let později. Nebo ť vstal-li Sir William po tolika letech z mrtvých, m ohl se v jeho masce skrývat pouze vrah! . Budu však pOkračovat. Sotva cano vo jáci odj'e ii, - pustili jsme .se- za: dělníky pomalu' se vlekoucími. Do honili jsme je asi :za dvě hodiny namáhavého pocho du. Propukli v jásot, když mne spatřili~ Odkoúp-i li jsme jim ,dva jízdní ve1bl,o udy a oni byli velmi š ťast 'ni, že jsme je koupili. neboť CO si počne chudý dě l ­ ník s-jízdním hedžinear? Za peníze. jež jsme jim da li, ID ohli si klidně koupit několik nWadnícb zvířat. . R~zloučili jsme se s nimi a ·štvalI svá zvířa ta d o Keskerjáh. leifcfho směnm k ir.ánským hranicím . Tam měl Andreo známého m.a jitele g-:ar.á že. kde b ych byl snad dQstal vůz d-o Baghdádu, neboť mou snahou bylo, být v Baghdádu dříve než Mardossij an, ,a by tento neunikl spravedlnosti. Z Keskerjáh jsem také telegrafoval varo, Exoelence, že Mardossijan v pří­ štích dnech přijde do Baghdádu:' , . "Moji lidé v Mósulu ho hlídali na každém k roku," vpadl mu d,o ř,eči 'policejní ředitel, .,a dali m i včas zprávu. kdy mohu vzácnou návšt,ě vu 'Očekávat. Ostat- " ni už obstaral Džafur. ·Pokračujte. prosím." ' ,,Není triho již mnoho. Rozloučil jsem se s Andreou s přáním 'ůspěch'u v dalším životě. Vb jsem slce nedostal. ale k,o upil jSem po léta neupctřebený mo tocykl~ museální 't'2elD!P1ář. štval jsem. j1ej až na bře­ hy Tijrid.u, cestou o.ecestou. zabývaje se dráfov áním kafdých pět kUometri.. Nyní stoji v :botelu je t<>, co d<> drátd. opravdu unikat. Ale svou poVinnost vy!c~a1 ZlO.VIlQ tak, jako. doufám. ie jsem H .vyko.nal Ja. "šimone Macdossij,an~" obrátil se policejní ředi ­ tel ke skleslému mUži. ..,c hcete k "tomu něco podo-

a

tknout,"

.

..

.,Ud~ dů.lmzyť' _ "I ty mů~ete mít. Pan Javor nás j'eště laskavě upt)zoroU, že podle vyprávění Andreova v syrském Damašku několikrát trestaný podvodnik jménem

žn

M's cdossljan. Ohritll jsem se telefonicky na svého k ,o legu v Dama§ku,aby mi mpujčil příslušný spis a otisky pr.stů. Žádané došlo veera odpoledne poštovním letadlem. Kdyby sis byl." tvář n.4čelníka teprve nyní %Vážněla•••kdyby sis byl všiml. jak 'O~tr.ně -zachaň sluha se št\l~em) z :něhož js,i dno pll kávu, · bylo by tě snad napadlo., lesi ~meme otisky prstů. Jsou úplně totožné s těmi, je! mi zapftjčil damašský prefekt! Chceš "ještě další dMmľl" . . ~:" Mardossijan se zhroutil ůp~ ~ byla skončena. . Na pokyn 'pollcejodlO fedÍtelepřistoupil k ,němu

· I>iafar: . . .- , , '.' ..Simone MardOSsljanel Ve jménu Jeho 'Veličen­ stva krále zatýkám tě :p ro vražda S1r:a Wmiama. lor· da of Maidst~ pro vraždu BeoBálce Sadima, cOn-

. voyérapana Bartletta.p~ n~likpokusu vtaždy a pro všechny případy, je! vyjdou 'během vyšetřová­ ní najevo. Vše,oolroli tekneš, můie býti použit~ pr~ trtobě! A teď odtudl" dodal již méně slavnostnE. POlicejní ředItel srdečně' rozloučil s,ev.šemi'. kdo bei 'dechli 'přihUžen pós1édrufuu dílU' tragedie. ' . "A .n yní půjdeme všichni na spoleČtlÝ obědJ::()'t,-

se

'-~4'il '35

jednal jsem malý j.:)anket v hotelu," v;esele volal 'Otec čkat 'd obrozdání inženýru společnosti o pramene ch. Konečně najala společnost promen od 'Otce Bart1etra Bartlett. N ell s 'Očima, v nichž zářily veselé ohníčky, při­ za takov.ou částku, že celá rodina mohla přepychov,ě stoupila k zamračooému Fredovi. "Frede, drahý ho- žít v Anglii, aniž po celý živ()t hnula prstem. ALe chu, můž ete mi odpustit nerozumná slova, která jsem ()tec Bartlett energicky rozhodl, ž,e bude zas .!>ok~oo­ vat ve svém dřívějším podnikání. vám ř e kl a při poslední rozmluvě?" "N erozumím vám, slečn.o Bartletrová. Jsem nyní "Netroufám si ještě do starého železa," řekl "A tnapr·o sto spokojen. Váš pan ()tec mi laskavě I11iabídl pak nechci, aby se z Toma stal bohatý povaleč;" Ale hlaVlllím důvodem bylo - t'O tušili všichni, že se nez aměstnán í , pro mne i pro mé přátele. Jsme nyní v zajištěném postav·e ní - snad se sÍBlIlu z d()brodruha chce 'Odříci zadostiučinění vstoupit znovu jako l11~j­ spolehlivým zaměstnancem. Dceruška méh() mměst- větší d()pravce v Karachi do "Gentkman-Clubu". Ob. tnavatele nemá ()všem zapotřebí prosit svého zaměst­ lednal z Evropy za prvou splátku na nájem třicet níodemích v()ZŮ, které nyní ooprav,oval ze syrského pří­ nance 'o .odpuštění." stavu Bejrútu do Karachi. Byl to prvý oonvoy, jehož Uklonil se a neobratně odcházel Nell pochopila. Fred není mužem, jenž by dovedl se sám zúčastnil, neboť své dřívější karavany dohladce zapomenout na urážku, kterou mu vmetla do provázel v myšlenkách, sedě t>ohodlně ve své kanceláři. Jeho hruď se dmula pýchou, kd,yž na vlastní tvář·e . Náhle jí vhrkly slzy d() očí. 'Oči viděl, kolik námahy a utrpení je spojeno se řád­ , Neplač, hl()upá," hartusil otec Bartlett, vykládaje ným provedením autokaravany. _ si jej í slzy jiným způsobem. "Teď už jeprec všecko 'A le j-edno otoe Bartletta hněHo. Ten nemluVl11Ý v pořádk u, no né?' I, mladík Fred, jemuž vlastn,ě za vše děkuje, odmítl • skoro hrubě jaklooukoli 'mimořádnou odm·ěnu - n eZima na pokraji pouště je nepříjemná. Sychr:avé.. únavně dře ve dne i v noci a stará se o každý vůz chladné mlhy se válejtpo st'e pi a dlouhé šňůry deště a každého arabského šoféra jako matka ·0 dít ě. O tec se táhn ou z řídkých mraků. Země chtivě hltá vodu, Bartlett marně přemýšlí, j'a k by se mu mohl odvděčit. k terou příští slu:neční pap·r sek ~pět jediným dopa"Tati," vyrušuje jej z myšlenek syn Tom," nenalil bys mi trochu whisky, kterou máš v kaps·e u kalhot?" dem vysuší. Na pokraji rozježděné, blátivé sílnice stojí malá ..Whisky rne1lí pro výrostky, jako jsi ty, Tomáši! čajo vna. Čajdži, majitel, zimomřivě s'e choulí k 'Ohni, Jdi se raději podívat ve:n, jak pan Fred pracuje, aby který plápolá uprostřed místnosti. Rohorovými stě­ ses illěčemu přiuči1." nami profukuje studený vítr a točí se v místn.osti jen T()m uražen, vychází před čaj,ovnu. Jeho oči zvolo mál,o div,ěji než v'e nku na stepi. lila přivykají mlze a tmě. Pak náhle .zbystří po~or­ "Mizerný čas," myslí si čajdži. Kdyby alespoň při­ n'o st. Blízko něho, pod přístřeškem, stojí Bert se Slesjeli automobilisté, pověsili pláště na děravé stěny a trou Cat, a I() čemsi hovoří. Na druhém konci přístř,e š· zaplnili místnost hlasitým křikem a žerty1 A jako ku rýsuje se v tmě postaVla Nell, přihlížejíd Fre· 'Odpověď na jeh'Ů přání ozývá se rachot mot'Ůru. Cajddovi, který zk'Ouší motor vozu, joož po cestě dobil. ži nasl'Ůuchá zkušeným sluchem - hamd\llliláht To- Motor je lroinéčně vyzkoušen. Fred shmuv .pláštěn­ hle je nějaký velký convoy! ku, vstupuje do přístřešku s úmyslem.. jít do čajovny. Před čajoVlll'Ůu se vyn·ořil z mlhY obrovs~ náAle Nell mu zastupuJe cestu. kladní automobil .zvolna zatáčí kolem stavení, ab~ ..Již dlouho jsem si přála mluvit s vámi osamot,ě;. nezůstal stát na cestě. Z V()zU vyskakuje OOIlV1Oyér. Frede! P()třebuji vaší zkušené rady." "Sálem, ja sáhib," křičí čajdži, mžikem pomávaje "Ptejte se, sleČlno Bartl.ettová. Jsem vám k služEvropana. bám." "Sálem, starý čarodějníku:" odpovídá Fred, ~ře­ ..Frede, váš přítel Bert milujoe mou sestru Cat a hazuje si pláštěnku pr'Oti dešti. .,Máš zatopeno 1 Poona jeho. K'o uká jim to oběma z <>čí, ale Bert se ne stav do popelu všechny kotlíky. dostaneš mít elf, sto 'Odváží nic říci. Nechtěl byste ho, obrazně řečeno" tisíc návštěvníků!" Za Fredem vyskakuje z vozu otec Bartlett, Nell, trochu šťouchnout?" ." .Já si mám hrát na družbu, slečno Bartlettová? a nejmladší z. r()du Bartlettů, Tom. Úprkem běží do Dobře, že se toho dosud neodvážil. Já jsem se od· čajovny. Fred se chápe příručního ref1ekt()ru a svě­ telnými signály ukazuje druhému vozu, kam má za- vážil je:n jednou a víte sama, jak jsem dopadl Mijet. Zablácené příšery se vynořují z mlhy a stav~í zerné počasí, slečno Bartlettová," pokračuje Fred. .,Měla byste jít raději do čaj,OVitl y, abyste se nen'a· se do vyr.ovnaných řad. chladla." "Arrétons, arrétons, tr'Ůuverons des bOlns boi s"Je zima, Fredel Ale po každé zimě zas přij de jar'Ů. sons 1" pr>ozpěvuje nějaký syrský Arab, signál francouzských šoférů k zastavení oonvoye. ,Zastavme, na- V Širázu zas pokvetou růže a budou zpívat slavíci, () jdeme zde dobré nápoje! Čajdži počítá - když d~ , nichž psal Háfíz. Váš Háfíz, Fredet" jde k desítce, musí začít znovu, ale vozů stále přibývá, "Ubohý Háfíz, sleČlno Bartleftová! Kde se ta kníaž jich stojí u čajoVlllY třicet. žečka asi ()ctLa 1" Z posledního vyskakují Bert s Assuadem a Cat. "Mám ji u sebe, Frede! Hleďte, :ne-opustila mne ani Bert jako Zástupce Vledoucího jede v .po~ledním voze, na ()kamžik. čtu v ní denně, nesmrtelné ~vy o rů­ j'e nž nese náklad součástek a benzinu,. pro případ, žích, slavících a o lásce." že by někt'erý vůz hawrova1. .,Růže a slavíci jSou nesmrtelní. Ale zpěvům o lásPobyt r.odiny Bartletoovy v Baghdadě se prodlou· ce již nev,ěřím." žil. Vyjednávání s Orlent-Petroleum Comp~, jež Nell cítí, že tent'O okamžik je rozhodující. Její pravá ruka náh~e d'Opadá na Fredovu bradu. Současně tpěl~ najmo':!t .prameny, ..se protáhlo. Bylo třeba vy-

3634J2

mu nastavule nohu, i() níž Pred kli()pýtne a skládá se do bláta. "Co rohle mamená, sLečno Bartlettová1 Mám snad to povaŽ/ovat za nebývalý druh projevu přízně nebo

"Nevidím nic, Berte! Prosím v'ás, jsem davá. Co tam děLaj í ?"

h1"oz,ně zvě­

Tohle!" vzkřikne Bert a s náMou, ne,o dvahou ji strhne do n áruče. ne přízně?" Nejmladší ratolest domu Bartlettů, Tom, vi děl "Vy hlupáčku, vy velký, milý hlupáčku, " vzlyká Nel, "kdysi v Kyzy1-Tapa jste mne knock.,outovaL dosti. Jako ďábel se vřítí do čajovn y a zamíří k 'Otci. "Nalej mi, tati, whisky a řeknu ti novinu, za kt eKdyž jsem se- z toho pI'obrala, nalezla jsem chlapoe, do něhož jsem se beznadějně zamilovala. Zkouším rou mi pak naliješ ješt ě jednou bez požádání!" to tedy vaší met,o dou. Snad se mi to podraří." • Cosi v obličeji Ti()mo vě přiměje otce Bartletta, aby "Dceruška mého zamě 3 ful.avateJe ••• ," PQwouší se be1Je slova naplnil kalíšky. Tom rychle vlije do seb e Fred o poslední odpor, aie jeho tvrdošíjnost se-láme. . nápoj, a pak, kuckaje se, vyhrkne: "Já di() stan u dva švagry a ty dva zetě!" "Cat! Děvče! Vidít,e to 1" vyj,eveně šeptá Bert své společn ici, zíraje do tmy. Otci Bartlettovi se r.ozzáří obličěj a bez·e slova na:Ale 'oči Cat nejsou tak vycvičené jako Berfův zrak. plní kalíšky znovu.

Cowboy bez

koně

"Co

dělají?

· čekanou

by bylo totéž jako cyklis,ta bez kola:. Dob"ý

kůň

je c.owboyovi nejen pad-

4

mínkou pro výkon ochoten za aobrého román

•

je~o zaměstnáf'!í,

koně

nÝ.brž

dát v' sázku i

přímo

svůj

pro život. Není proto divu,

život., ()' takovém cowboYDvi

cowboy jest

napínavě ,

.'

Žl!

I

v,y,práví v

HRDINNY OR od americk.ého spisovatele Dane CoolDdge. Román vyjde v příštím (276.) čísle týdeníku ROMANY DO KAPSY, jejž za K 1'5Q lze dostat ve všeclJ, knihkupectvích, prod.ejnách novin a trafikách. 1& A' nezapomeňte, že každé číslo Rodokapsu kromě úptného, ukončeného románu obsahuje mnona další , pout~pé četby a barevných i iedn,o barevných o.brázků.

•

v

~ '

,

POSLEDNI SLOVA STAUI v.

B.

•

J. Berry zna čn ě dlouho n edo vedl , pochopiti, Clm se zab Ývají muži v mělk ém kaňonn, t áhnoucím se pod kř o~ inato n hra.dbou, za níž opatrně vyhlížel. S počá tku v id ěl jen nažloutlou mlhu zvíř ené ho prachu, mezi n íž se nej a sn~ P? hy bovaly li~ské i zví ř~ cí postavy. T ep rve kdyz prek va pene OCl zvykly teto podíva n é, da li se ro zezna t d va muži u malého ohně, k ter ý sotva , p r obl eskova l m ezi hustý m ro štím. Da lších p ět mužů se pohý bovalo m ezi př ebíh ajícím iIobytkem. Berry ho upoutal vys oký honák v bílé košili, p l' ojíŽ.d ějící na nízkém koni n edaleko . ústí kailonu. Skvrn a j eho košile se jasně od rážela od okolí a dovolila pozorova teli sledovat i každý pohy b. l\. nej en ta košile u poutala Berry ho pozornost. Byly tu j ešt ě jiné vě ci , na d nimi ž se pozastavil a kter é h o přim ě l y , aby v duchu s určito stí prohlásili že cowboye v bílé k oš ili zná. Ta postava -a držení tě a! , . Z ar u če n ě M·o bley .. ." . Be rry a ni ne pozor o va l, že mu vyklouzla dvě hlasitá slo,,-a. Ta k by l udiv en svým poznáním, které stačilo, a by si v hlavě ut v ořil dosti přesný obraz toho, co se v p oslední době d ěl o na pa stvinách kolem Stilling C ity . Neby lo to ni c P ěkné ho a Berry Tharkey měl mnoho příčin býti pohoršen, pon ěv adž se vše týkalo i j eh o. . "Tak j e t omu te dy l" pr onesl znovu s přízvukem ú d ivu i pomstycht ivého rozhořče nÍ. "Pan Mobley a jiní darebáci k rad ou doby tek ve velkém a uvalují pak vinu na zcela n ezú ča stněné lidi ..." Muž v bíl é košili zvedl hlavu , jako by slyšel B~rry­ ho hl as a ch tě l se ub e zp ečiti, že nikdo nesleduje jeho p oč íná nÍ. Kotouč zvíře ného prachu odvál vítr a odhaiil tak Moblevo vu tvář, dlouhou a úzkou, pokrytou vrási::itou, te mně osmahlou koží. Mnozí lidé tvrdili, že š erifův příručí ze Stilling City skrývá pravou tvář pod ma skou. Berry Tharkey v této chv íli vzdal čest j eji ch duševním schopnostem, neboť podle jeho názor u s e~ neód chýlili ani píď od pravdy. Mobley opravdu nosil mas ku - masku poctivého člově ka a ' pomocníka zákona, zatím co obličej pod osma hlou škraboškou mluvil zcela jinou řečí. Zl od ěj dobytka ... Totéž, co hodila lidská zloba na hlavu Berryho Tha rkey e! Od chvíle, kdy se pohádal s předákem na Double X a opustil zam ě stnání, 'pronásledovala ho smůla v tom ohledu, že Mobley veřejn~ prohlásil cosi o zlod ě jích dobytka a Berryho příslušnosti k této hl edané kastě . . P r oč? . '. Příčinou byla zřejmě pěst a stopa po ní v obličeji šerifova příručího, jenž projevoval příliš,:, n ý zájem o NelI Marchelovou. Nutno ovšem vysvět­ liti, že Berry cítil v srdci cosi nesmírně .vřelého pro tuto pIhovatou dívku s upřímnýma očima a naprosto n esouhlasil s tím, aby' j en část něčeho takového pociťova! i Mobley .

/

• 313414

.Tak vypadalo tajemství krátkého zápasu v saloon u "U bílé stopy", z něhož vyšel Berry zdráva vítězně, ale s pošramocenou pověstí. "Pistolník a zloděj dobytka ... " bylo psáno na vyhláškách pod jeho podobiznou . .Viselo jich hodně na osamělých stromech kolem Stilling City. Berry j e s počátku trhal na drobné .kousky, přisahaje pomstu jejich původci. . Dva týdny se již skrý val před r ukou zákona, která v j eho osobě honila někoho zcela jiného. Toho, jenž ' zatím zcela bezpečně jezdil v bílé košili po ka ňo n u a ob ě tavě pomáhal cejchovati kradené býč ky. Berry Tharkey m ěl v ruce p ěkný důkaz a netrva lo dlouho, aby se ho n erozhodl využíti k svému p rospěchu.

Jedna v ě c byla jis ta -

totiž, že nebude lehký úk ol

přesvědčiti veřejno st o n e vin ě všeo becně hledaného přestupníka zákona a obrá titi .Ť e.Ťí zá.Ťem na zcela neočekávanou stranu. K tomu úč e lu bude nutno podstoupiti nebezpečnou cestu, al e Beery se nehodlal své jediné příležitosti vzdáti. V malé chvíli byl roz-

hodnut zav ěsiti se příručímu na paty a sledovaH ho krok za krokem až tam, kde bude číhat zasloužen á odměna.

Satva došel k tomuto plánu, zaujaJ ho n eklid v k a Z dosud nepochopitelný ch důvodů s kákali op ě ­ šalí muži na koně a rozjížděli se k západnímu v ýběžku nízkých pahorků, vroubících kři v olaký tok líného potoka. Oheň rázem zhasl pod hrstí hlíny. Pak se ozvala střelba nedaleko místa, kde se skrýval Berry. Muži v kaňonu hnali koně mezi bučícími dobytčaty a vkrátku zmizeli v oblacích prachu. ·Neodpověděli ani výstřelem; zřejmě jim více záleželo na rychlém útě.liu než na boji s neviditelnými útoč­ níky. Berry se opatrně rozhlédl; uvažuje o tom, jak by ne.Ťlépe zmizel. Kraj po něm pásl a na jeho hlavu byla vypsána odměna. 1\ své smůle se ještě na lézal nedaleko stáda, kterému lupičská banda přeměňo­ vala značky. Objeví-li lio tu někdo, bude třeba velikého štěstí, aby unikl oprátce. Kdo hude věřiti za takových okolností podezřelému člověku? Berry se rozběhl ke koni, který neklidně přeš]a­ poval ve stínu skupiny stromů na kraji rozlehlé planiny. Skočil přímo do sedla, nedbaje nízkých větví, které mu zmačkaly širák, a pobídl koně do houštin podle kaňonu, kde se domníval, že má volnou cestu. Vyřítil se jako blesk po nerovné půdě, nestara je se o to, co se oěje za jeho zády. Uběhlo jen několik vteřin., když podrážděně zaklel, uhýbaje se v posledním okamžiku jinému jezdci, který se náhle objevil proti němu, že téměř do sebe na:t;azili. "Nechte toho, Berryl" zazněl tvrdý rozkaz, po němž prchající .bezmocně· přitáhl uzdu a vzdálil pravíci od pouzdra u pasu. ňonu.

II. -

"Odpově zte! Myslete s i tř eba, že mluvít e se svým otcem, ale odp on~~ zte v kaž·M m pHpa dě podle pr av"Jsem rád, že máte rozum! " pokrač oval šedovlasý d y ! - Záleží na Jom, hochu, více, než m ůžet e tujezdec s lll'anatým, en er gick ým obličej e m. Šerif šit ... " Sander vypadal zcela příj e mně .i ve chvíli, kdy stál Be rry s tále v n e výs lovném zmatku pohodil bl.w olf. tv áří v tvář domněle neb e zp ečnému zločinci. Alespoň "M ám ji rád a ve zmu si .ji - '.:' s i počínal s určitou dobromyslností, nebo j eště lépe "Přisah e,jte mi p ř i vaš í lásce k ní, že nemáte ni c shovívavostí, která mu získala za patnáct let j eho s p o l ečn é ho s tou zlod ě j skou tlupou ... " úřadování všeobecnou oblibu. T hul'key údi ve m . o tev ř el ústa. Na to tedy připa dl .,Na vás bych nestřelil , šerife ..." řekl Berry prav- Sander, ,jsa na p ochy bá{'h, co se t ýč e viny dopadedivě . Sander po něm přejel bystrý ma očima, jimž ného a cht ěj e vy užiti ,jebo nákloDnosti k Nell. aby ani stáří neubralo na ostrosti a přejel si dlaní levice se uj is til o tom, co dosud ,jen tu šil. . strnisko na bradě. Troška vzdorného studu h o nútila, ab y mlčel. Na " Nelíbí se mf jaks i, 'že j sem na . vás nara zil v tomto druh é s t raně však byl rozum, a ten doporu čoval vy jít míst ě ..." projevil p ak s vé myšlenky, nepřestávaj e ; erifovi co možná vstří c. si prohlížeti štíhlého cowboye Pl'cd sebou. " Kam vá s " Při sahám , šerife !" vyrazil ze sebe, ud)Tchán j a ko sem čert nesl?" po dlouhém b ě hu. " Miluji Nel! a již k vůli ni bycb "Náhoda! - Obyčejná, hloupá náhoda ... " nepálil cejch pro cizí dobytek! - VHe nyní, co jste Sander rozhořčeně stáhl rty . <: h těl ... " "Považujete-li kradení dobytka za náhodu ..." Sander se chystal odpov ě dě t, ale za v řel ústa při volání, kterým se hlásili .jeho průvod ci, kteří zatím "Víte, že jsem se ho zúčastnil?" " Nejsem slepý, člověče!" vybafl ochránce zákona . \j eli no kaňonu a důkladně j ej prohlédli. Nyní žá"Chcete mi snad namluviti, že jste tu byl na pro- dali o dal;í rozka zy. cházce?" "S ledu,jte stopy té band y . . . Sejdu se s vámi v e če r Berry okamžik přemítal. š erif Sander nebyl hlou- v City ... " odpo v ěd ě l Sand er, pohídnuv koně nad pý ani nepřístupný rozumnému yysvětleIJ.Í. Má mu si: ě nu kaií onu. Vystřídalo se j eš t ě n ěkolik otázek a odpov ěd í , po ni chž čt ve řice j e zdců vyrazila po zaříci o svém objevu, co se týče Mobleyovy osoby? nechan ých stopách k západu. Nebo si má nechati v še pro sebe a vyčkati? S eny trp ělivě čekal, až se š~rif vrátí. Ani ho n e"Ztootil jste řeč? " JJa pa.dlo, že by se mohl dáti na út ěk. Důvěř oval staBerry pokrčil rameny. ..ému muži a nejasn y pocit b e zpečnosti mu říkal , že "Procházel jsem se, šerife! Zcela klidně a míru- pl-ešly chvíle b ý' va lé n eJis toty. . milovně, . že jsem se náhodou octl před bandou, k terá " Nemluvím s vámi .jako s psa ncem!" prohodil Sancejchovala cizí dobytek. Když jsem si prohlédl celou d er, kd y ž přitáhl uzdu před cowboyem. " Nej ste Jim věc a ť0:t;nal některé členy tlupy, přijel jste vy ..." II nechci vám křiv dit .. :,š eri nedal ani }>ohybem najevo, co si myslí. " Bud II vám do smrti v'cl ě č n ý ... " "Proč .jste utíkal?" "Jednak jsem nechtěl , aby mi lupiči zmizeli s očí "Drobné si .n ech te ! . " Pokud se pamatu.ji, pr o- ' a pak jsem chránil ki'tži. Jistě znáte vyhlášky v kra_o hl édl js te si důkladně hoch y tam dole ... " . ji ... Domnívám se, že jste vůbec jejich původBen y sledoval Sa nd e l'ův pokyn ke kaňonu a ch víli celn ..." . p ře mítal. Má se vzdáti pomsty ve prospě ch še rifův ? " J ste vedle !" přerušil ho Sander. "Pletete si mne "Pomůž e te .zákonu , ho(,hu , a mimoto hud ete se s Mobleyem -." Zn ělo to .tvrdě, jako by se šedo- moci spoléha1i na moji pomoc. Nevím-Ji , oč ,jde, jste vla sý muž ohrazoval proti nep ěknému nařčenÍ. v stálém nebezp e čí. " . "Myslil jsem ... " ,.Necháte mě jít po .jejich stop ě ? " . , Urč itě . Budu naopak ve lmi rád , dát e-Ii se za ni~ "Máte horkou krev, ale nevidím na vás nic, co .by p"ozrazovalo zlod ě je ... " pronesl šerif zachmuřeně . mi , .. " " Mohley mě l prsty v tom, ,že vás udělali psancem. . " Mobley, šerife !" Sandel' v pr vém okamžiku nepochopil. T e prve poBránil jsem tomu, ale příručí má na vás zlost pro tu dívku! ". Nečervenejte se, Berry! Mluvil Jsem s ní tom seznal z cowboyova výrazu pravou pod s,t at u a ře kli;1 mi, ze jste sliboval natlouci Mobley ovi za to, dvou slova odevzd. in ě pokrčil ramen y . "N emám ho nijak rád, ale ne č ekal bych nikd y že Ji obtěžo val. Jsem už stár a ti lidé, kteří mají v kraji moc, přejí Mohl eyovi. Tím se stalo, že se n ěco takové ho . .. I" ř ekl pak s tísn ěn ě . "Tím si vyoctly vyhlášky na stromech, ačkoliv vám nikdo ne- s větluJ i i ,jeho posili p vů č i vám ... " "Udělal ze mne Clarebáká a loupil pak .pod mým mohl dokázati ani to n ejmenší ... " "A. také nedokáže, šerife!" vybuchl Tharkey. " Vše jménem ... " šerif si zamyšleně prohlé dl žilnaté ruce. Je pustá lež. V životě jsem neukradl ani ,cent, natož "Zíh-a bude ve Falls Walley - .jezdívá tam každ )T stádo dobytka! Udělal ze ume lupiče a p~ance, jen druhý m ě'síc; vždy, kdy ž j e trh na doby tek. Schází aby se mi pomstil ... " se pr ý s p ř áteli a tal,:é mě s nimi seznámil, kd yž j sem " Chtěl byste mi pomoci ... ?" řekl náhle Sander. tam s ním byl před dvě ma lety ." Berry b ez rozmýšlení přikývl. "Obrátím koně k Falls Walley a podívám se ua " Máte rád to děvče? " zně la n ečekaná otázka: . Berry krvavě zrudl, ' zasažen na nejcitlivějším j eho přátel e ..." p ronesl BelTy t vrdě . " Ni·c Jiného pd vf-·s nežádám .. : . míst ě . Umě l b ez j ediného záchv ěvu hledět na řítícího Sander se naklonil ze. sedla a podal Beny mu ruku, se býka nebo do ústh>istole, ale nyní za žádflOU cenu ' k teJ'ou cowboy pooíivěsíisld. nemohl snésti upřený pohled starého šerifa. "Trochú š tě stí, Berry , a bude svatba dH ve, než' " My slím Nell Marchelovou ... " připomněl Sand er , domnívaje se snad, že Bel'l'y neví; oč jde . . ,jst e m ěl v úmyslu ... " dodal pak " esel e, ušklíbaje se · rozpakům na Tharkeyově tváři. . . "Proč to chcete vědě t ?" #

III. . Přihlížilyse vysoké topoly; od nichž již pokračo­ valy ohr ady ranče Circle Bend. Berry tu cestu ' znal lépe než kdo iiný, poněvadž tudy .Ťezdíva:l za každého počasí a k tomu jistě .nejčastě.Ťi za noční tmy . . S tím rozdílem ovšem, že tehdy přijíždíval jako poctivý člověk, zatím co nyní mu šla v patách pověst darebáka, na něhož si mohl leckdo ' za odměnu vystřelit. Nepřipadlo

mu to však. Po schůzce s šerifem se cítil zcela jinak, mnohem lépe než v předešlých dnech, i když jeho nevinu vzal dosud na vědomí pouze Sander. . On a ještě někdo, o němž Berry s určitostí věděl, že ani na chvíli neuvěřil ani trošce z toho, co hlásaly yyhlášky na kmenech stromů. 'I:ím člověkem byla Ne}] Marchelov6, a k ní se také ,Berry na počátku cesty za očištěním svého jména rozjel. . Když se objevily první budovy ranče, zvolnil jízdu a postupoval ,jen pomalu\ stále se rozhlížeje po možném nebezpečí. Nestálo by zato prohrát z neopatrnosti hned na počátku slibnou hru o hlaV1i původce loupeží v kraji. Nell Marchelová ani zdaleka netušila, že je Berry nablízku. Ani o tom nepřemýšlela, poněvadž Stan Mobley se jí dvořil už delší chvíli a nemohla se' ho zbavit ani poukazy na práci v kuchyni ranče. Neměla ho ráda pro jeho příliš nasládlé řeči. Ant se .ŤÍ nelíbil, ačkoliv o něm nemohl říci ani nejzar~' ­ tější ne přítel, že by byl ošklivý. Vypadal zcela pěkn ě, jsa urostlé, svalnaté postavy a mužného obliče.te s neustálým, trochu záhadným úsměvem kolem úzkých rtů, ale Nell Marchelové byl protivný jako skopová kýta. Dala-li se jím zdržovat od práce a pře­ nášela-li přes srdce jeho pohledy a vzdychání o lásce, činila tak proto, že byl vlivným člověkem a vedl pátrání po Berrym. Nell mohla dvě hodiny poslouchat ,jeho řeči, jsouc . nakonec zcela spokojena s tím, že Berry Tharkey dosud uniká spravedlnosti. ChvastánÍ o tom, že bude brzy dopaden, přecházela s pohrdavým výrazem kolem pěkně krojených rtů. . Tak tomu bylo i dnešního dne. Mobley měl tu smůlu, že se o dosavadním Berryově bezpečí zmínil hned na' počátku rozmluvy a od té chvíle Nellin zájem o jeho další povídání zcela opadl. Sám příručí vystihl po delší době, že tentokrát není vítán a rozloučil se s výrazem uraženého člo-věka, zatim co na Nell bylo znáti zře,jmé ulehčení. Stan Mobley vyjel jako blesk, podrážděn dívči­ ný m ch()váním a raněn ve své ješitnosti. Jeho vrani..~ naplno okusil ostruh a hnal se po úzké cestě mezi ohradami .Ťako splašený. . Ta rychlost, s níž se vše zběhlo, znamenala smůlu pro Berl'yho. Ke koni měl dosti daleko, poněvadž nechtěl zbytečně upoutat pozornost a odplížil se značný kus pěšky k obytnému domll, odkud za-s lechl Nell, rozmlouvající s .Ťeho nepřítélem. ' Mobleyův náhlý od.Ťezd ho zastihl na úzké cestě mezi vysokými stěnami Marchelových ohrad. Nikam se nedalo uniknout. Zbývala .Ťen zpáteční cesta ke koni, na níž ho musil přijíždě.Ťící spatřit. Berry běiel, seč byl, aby pokud možno co nejdříve dostihl spasného sedla. Mobley ho snad bude považovati za některého z cowboyů ranče, nepohlédne-li mu do tváře . A dostihne-li ho přece a podívá-li se mu do obličeje ... To mladý cowboy nedomyslil, poněvadž prudký dusot koně zněl nedaleko za ním a jeho hnědák po'403416

čal poděšeně tančit, takže trvalo dosti dlouho, nežli

se dostal do třmenů. Vzápětí .Ťiž pobídl koně podle se ohrad, snaže se zmizeti v některé brance. . Mobley se však přihnal dříve, než se našla příleži­ tost k úniku. úzká hlava černého koně se natáhla podle hnědákovy, zatím co Berry v poslední snaze o vyváznutí obracel tvář na opačnou stranu, pokoušeje se naznačiti svůj zájem o pravý třmen. ,.Berry Tharkey .. '. !" Udivený výkřik šlehl jako úder biče. Cowboy se jediným pohybem ohrátil k příručímu, odhodlán ke všemu. Byl prozrazen a n.ezbývalo nic jiného než hoj o život tl svobodu. Mobley v svém úžasu propásl vhodnou příležitost. Snad jen zlomek vteřiny, ale i ten lze těžko nahradHi v okamžicích, kdy jde o život. Neměl tušení o tom, že by se setkal s hledaným člověkem nedaleko ranče. Ani nevzpomněl na: Berryho, dokud na něho přímo nenarazil a z tohoto náhlého zběhu událostí pramenilo jeho počáteční -překvapení, které přineslo větší výhodu protivné straně. "Dostal jsem vás!" ozval se nový výkřik. Dva koně na sebe narazili hrudí. Mobleyův se v p0sledním okamžiku pokusil vyhnouti nenadálé pfekážce, ale bylo již pozdě. Oba jezdci se zakymáceli y sedlech. . "Křičíte předčasně, Mohleyi!" ušklíbl se Berry; pozoruje, že příručího pistole se koňovým prudkým pohybem daleko odchýlila se správného směru. Také již třeskla rána, ale kulka :Zlověstně zasyčela daleko od zamýšleného cíle. . Poplašený vraník se vysoko vzepjal, podrážděn výstřelem. Nyní hyl Bcrry ve výhodě a neváhal jí ani na okamžik využít. , Stačilo uchopiti laso- a udeřiti jeho kotoučem do příručího zápěstí. Pistole vypadla z ochromené ruky, zatím co zaskočený muž vztekle vykřikl. Berry se na okamžik octl těsně podle Mobleyova boku a zaútočil oběma rukamá. . První pěst dopadla na příručího rameno. Druhá udeřila do hněvem staženého obliče.Ťe a hodila Mobleyem na opačnbu stranu. Berry tak získal čas a znova užil lasa, jehož smyčku přehodil protivníkovi kolem ramen. Pak pobídl koně. Zřetelně cítil, jak se rychle napJná kožený provazec, až nadešla chvíle škubnutí. V plné jízdě strhl Mobleye se sedla a vlekl ho něko­ lik stop od poplašeného koně. Vše se podařilo. Šerifi'tv příručí ležel odřen a potrhán v prachu cesty, neschopen pro nejbližší dobu útoku ani ohrany. Berry byl vítězem v tomto již dl'uhém utkání. Měl zcela v moci člověka, který ho chtěl zničit, aby tak skryl vla~tní vinu. Stačilo nyní vydati Mobleye spravedlnosti. '. Nikoliv. Natolik se Berry ovládl, aby uposlechl varovného volání rozumu a uvědomil si, že ještě není vše u konce. Mobley musí hýti dopaden při čínu. Buď při nové .loupeži nebo alespoň při prodeji pře­ cejchované,ho -dobytka. Tehdy teprve smí nastoupiti spravedlnost svou cestu za zločinnou bandou. Cowboy se rozhodl, že pustí Mobleye na svobodu. Že ho však nespUJStí s očí a bude ho sledovati na každém kroku. Příručí bude v pasti, jejíž dvířka v ne.Ť­ vhodnějším okamžiku sklapnou a uvězní lapenou kořist. ' . Uvolnil laso a p'eč1ivě je zavěsil na sedlo. Pak se sklonil-nad poraženým nepřítelem. "Již po druhé, Mob]eyi! Ani y jednom případě jsem nepoužil zbraně, ale buďte jist, že třetí naše utkání vás bude stát krk -." roišiřujících

, "Ať jsem čertův, není-li tam zastoupe:a tvůj cejch!" vybuchl na Godena, sotva se vrátil k čekajícím druhi'lm. "Tvá značka je trojúhelník. Ti býčci mají při­ pálen j~ště ,jeden trojúhelník stejné velikosti, takže vznikl kosočtverec, ale přesto je část značky čerstvěj­ ší. Je tam ještě hodně jiných ce.lchů, ale toho·t o jsem si všiml až příliš jasně. - Dnes večer prý bude IV. dobytek prodán. Musíme dát pozor na Mobleye ..." Za souhlasu ostatních odebrali se všichni do hotelu, Fulls Walley bylo malé okresní město, ale dosti v ně mž byl příručí ubytován. Zeptali se po něm a bylo významné v tomto dobytkářském kraji, poúěvadž jim řečeno, že Chm'lan je ve svém pokoji s obchodk němu vedla železniční přípojka a shíhal se v n ěm níkem Humeem a .leště několika muži. , hospodářský život rnzsáhlého územÍ, Každého društěstí Berl'ymu přálo i v této chvíli. Celá společ­ hého měsíce tu byly pořádány trhy na dobytek, nost 'byla pohromad ě a záleželo pouze na rychlém k nimž se z dalekého okolí sjížděli rančeři, kupci postupu. Po krátké úradě se tro.Ťice rozhodla, že vya celé tlupy cowboyů, naplňujíce městské uličky stoupí proti Mobleyovi přímo a donutí ho k přiznání. hlukem a čilým ruchem. Odebrali se ihned do poschodí J{ Moblevově poSpousty stád, sehnaných na trh, jen zvyšovaly koji, za jehož dveřmi 'se ozýval hukot hlúsů. ' Sam pestrý zmatek. V době trhu tři až p ě t dní žilo město Goden se nabídl, že zahá.Ťí útok a tato nabídka byla ' Fa Us W all~y ve dne v noci, bez ohledu na žár slunce ihned přijata. Aniž ztrácel čas, zabušil rančer na, dveře a nenebo tmu. Všude plno lidí, kteří přijeli za obchodem ustal v této činnosti; dokud mu nebylo otevř' e no. Pak i za trochou zábavy. Berry Tharkey se v tomto zma,t eném prostředí vstoupil podle udiveného Mobley e do místnosti, kde utopil jako kapka vody v mořské pláni. A zároveň se tísnilo šest mužů hrubých rysů kolem štíhlého, s ním i dva rančeři od Stilling City, kteří v poslední městsky oděného člověka s neklidnýma nčima. "Kde jste se tu vzal , Godene?" ozval se Mobley, době měli při nájezdech loupeživé tlupy největší . ztráty. Šerifovi Sanderovi dalo mnoho práce přesv ěd­ nab_ýva.Ťe rozvahy . "Hledám Humea - obchodníka s dobytkem v Kančiti tyto dva rozhořčené muže o Berryho nevině, ale když se tak konečně stalo, získal oowboy dva naneJ- sas City ..." "Zde jsem ... " kývl městsky od ěný. výše horlivé a odvážné · pomocníky, s nimiž se dalo počítati za všech okolností. . "Kupujete stádo v ohradě devatenáct?" Roll Burion a Sam Goden se tvářili jako míru"Právě jsem je koupil ..." milovní kupci, když opatrně procházeli ulicemi Falls Vtom se Hume zarazil, poněvadž zpozoroval Walley. Berry Tharkey je ve všem až k nerozeznání , Mobleyovo znamení. doplňoval. Nikdo nemohl tušiii, že tato tro,jice 'se ne"Totiz ... " začal nejistě. dostavila za obchodem ani za zábavou, nýbrž za mno"Koupil .lste· je od Charlana - správně od přír~­ hem nehezpečnějším úkolem. _ Stan Mobley odjel do tohoto města. To m ěl .B erry čího šerifa. v Stilling City Mohleye,který zde právě a jeho pomocníci přesně zjištěno. šlo nyní pouze o -to, ble~ne -," Rozmá('hl se Goden. "Stádo pochází z lounajíti ho v tomto množství lidí a snažit se ho přistih­ peží - je v něm hezký počet dobyičat s mou znač­ kou, který byla přece.jchována na kosočtverec .. ," nouti při něčem nezákonném. "šílíte'" vyra'z il Mobley. S počátku pátrali všichni tři pospolu. Teprve po ,,~~m zdravý )'?zum!':, řízl Godenův hlas. "Jste několika nezdarech se rozdělili a hned napoprvé je tak potkal úspěch, Sam Goden objevil Mobleye v jed- usvedcen, MobleYl, a ... Příručí tlumeně zaklel a švihl rukou k pistoli. Sounom hotelu a okamžitě o tom přišel zpravit své časně se hnuli i nevalně vyhlížející muži v' pokoji. přátele. Burton s Tharkeyem se octli jediným skokem po "Jmenuje se Charlan pro Falls Walley. Vyjednává s ,iakýmisi podivnými chlapíky o prodeji tisíce kusů Godenově boku, stříl e.líce tak rychle, .Ťak byli schopni. Překvapující útok vyřadil polovinu býčků a já mám podezření, že jde o můj dobytek! Mobleyových lidí. Druhá polovina, ustrašella hvízdaNepustím ho s o č í, , .. ' Neprozradil, jak došel k svým informacím. Podle jící smrtí, V},hodila ruce do výše. "Po třetí, Mobleyi! " vykřikl Berry, dříve nežli všeho nějakým způsobem vyslechl hovor podezře, lých mužů. Ať tornu již bylo jakkoli, neobyčejně stiskl spoušť. J eho i příručího rána zahřměly tém ěř svým objevem přisp ěl celé věci a Berry mu ne- současně. Žhavú smrt olízla Berryho bok, zatim co Mobley s výkřik e m hrůzy klesl na kolena. opominul vyjádřiti svou vděčnost. .o J8'te na cestě do pekla, Mobleyi!" A potom se tři muži zavěsili Mobleyovi na paty, Př'íručí z.asyčel pod úderem bolesti, která mu rvala sledu.jíce ho .lako neo{lbytllé stíny. Tak se podařilo nitro. Přesto se v následuJícím okamžiku pokusil ohjeviti i ohradu, v níž příručí dlouhou dpbu pl'odlel. Roll Burton se ohětoval v tom ohled u, že p tváří ro- o úšklebek. "Měl jste i po' třetí štěstí," řekl namáhavě. "Dostal zeného obchodníka pronikl do ohrady, kde se mu podUJ'ilo důkl~dně si prohlédnouti poče tné stádo. Hned .Tsem to, co jsem chystal pro vás - . Myslím. že už napoprvé mu bylo řečeno, že stádo není na prodej, není třeba, abyste byl psancem místo mne ... " S tím se sesul k zemi a zemřel. Goden se vážně pon ě vadž j e již zamluveno pro Humea, obchodníka ze vzdáleného Kansas City. Přesto získal Roll Burton za·díval na mlčícího cowboye a vážně zakÝval hlavou. ,.Ta poslední slova zcela stačí, aby zmizely vysvý m veselÝm vystupováním a řečností dosti času, hlášky s vaším jménelP, Berry!" aby provedl, co měl v plánu.

Zaprášená tvář, plná čerstvý.ch oděrek a ~rve, se bezmocným vztekem. "Dostanu- vás ... " vydechl pomstychtivě. "Dvakrát jste měl štěstí ... " "Budu je mít i po třetí, ale pak půjdete přímo do pekla! Adios, Mobley!" ' zkřivila

.. 3417

4.

0.-

K ••·'

-'.

VlcuUsJav Vou/lil

I .

Když Kid lPetaro ~toupil ano.ho·. večera vAa.k bojoVat poctivě, 'b~ boj tna:t nej-tUto ci!fru, jen sl. pomysl:i'l: Počkej1:e! O dvě do ringu, a,by 'obhájil svfij misťrovský titul mén.6 tticet mi:n.ut. Co však je mJistrovskýmmuty později vrhll letmý pohled na svého . p roti Ja.cku Petersenovi. zahleděl se nervos- titul proti. oné podmanivé t.eně? he2'ikého a statného, mladého soupeře pittlSně .na visutě umístěné p arádní !ho din y Spor· Ale ne! ?:lel NeHdělám . to! , ~ ne{ .;Pe- .burského, Jacka Petersen.a., valící se to t6viilli.o · poJ ice'. 1Jka.ZovalY pntvě 10 'hódi.ritersen je' Vždy ~oSti' '1Kmla:ý li. nesVllj .m8Su,hOdftaj~ mu nyřtitMy vyrvat chama 'l ·· im'inuluptes.·", " v 'prvýt:h koleclť a 'neptejdé' do 'pIrOtlúb>kupiOnAt, Ne., hoChu! 'Skončí to s tebou, pittB, v'zpo1llma1. , .'. , , 1 wed pátjm . nelJi!;>o. še&týmk.olem,kdy se' :b~ký chlapče, myallin, ' špá~ hodně A Jalt to vl9. Z8.ZI1ěpi g9IlgU,.. Ale -;- ,~p, .bývalo Zvykem velikého ' Francouze Geo p o VSturP ll do ~ i§lá.gru: Dé -oeo~, stejně jako jeho ~rtnet' ho Chryslera, jeho! motor byl již v chodIL J en 'fy! Ale Kid 'b yl .boxer. DQvedl .se opa- Jimmy. zalom:i1i téměř ~ rukama, Jen v plášti, triů dvířky vozu, aby se mnova t . Byl getÍtl~ n~jen v riDgu, ale kdy! Kld ji! po několik hodin běhal noc l'OIJeným tělem dopadl. takřka bez dechu na, i v Soukromí. A tak prA.vě " při východu rl. pféd ú.paeem po bytě. :Marn~f se snažiti -8edruHo a vyhrk!l: Zvítězí4. jsem! Pak ji pddzenmí ' dráhy ~ jeho brada ' poněkud vyzvAdět, eo 'bylo ptičinou KidÓva náh:ého mm obejmout, ale ona pozvedla ručlw vystoupila dopředu , V ocelových. očích 'ae mu a pro ně nepoohopite1Débo rozčl!le!ú. Te-. Y bílé, modernA zdobené, dlouhé rukavičce: zajiskřilo . a jeho Z1J!by. ostře ~řipa:ly. Po- PJ:Ve 1t ránu Kid usnui. Ale .jen na Qhvlll., .J.Eětě .mne napted, . plU!ňm, poslyM.el Jac.k otočila 's e. J:ej! nldhemé oči se ptaly: PH- -anuy v k!'e81.e ned-alek(> krbu. Pe'tersen je mým mužem, mllu!i ho a sA.zjdet e? A rud, ten staTf obávaný Kid !Pet&Pl'ocitnuv " Z kritkéhó odpOčinku, ani ky stAly 10:1 pro n@W. Eot:tebujeme pero jako ' malé ·ditě · a · jako vesnu. oopovidal mnoho ne1twoři1. Bylo ' to proti jeho pilíslo- nize. mnoho - peněz, vice, ne!J.i je motno . na n epronesenou; otázku: Spolf4bněte se na večnému zvy.ku, .P o celv den bYl ,pak za- vydělat pti .sá.zkáiC'h .l!):1. V~ jsme mne. přijdu! A ji . 'ddyeky dttim slmro! mlklý• .""- wěer ležel c~ý mokrý na. le- prostě na. vaše 'vítězství, .j&k aal jste ~ V~yc~y ! . hadle jelM v ~ hodin. ,"o bylo před zá- nyni pochopil, M'O.j plán se tedy zda.fil. Zdálo se mu, !e jeJ oči se rozzátily. Zdá- pasem. P8k byl masírov6.tt. MaMr slronoot :cMpete tedy. . . jak doUfám., i vy, srdc;e 19 ' :se mu, te "'8 e 'pbnllkud usmála.. ~ ,7IIlf- svdj úkol. ,~ . hodně odpovědn.t. · '-ilG-li mi!1ujícl ~! zela . . , ';' .. o tak dttle!M:j' miErtrovskt mateh, jako byl. Kid Peta.ro ae ani ,nE!pQimul. Krv. by se Ruee Kíd ~ra. ae mhnodě'k 8evtely ''Y dnela1, kde .nesměla, být váha 8IllÍ . o deka- byl na něm nOOořezaJ , Bledý jako stěna, pěstL Ohtěl se za ni l'07JběhnouU, .ale pa:k gra,mn:iU1 neoo vyšší,' jak v limitu m~ ~lčel. Stiskla tedy balonek a s prootým: pt,ece jen zťJstai á. pozvolna se Vracel k vo- 72'600 k;g až 79'400 kg . . A ' to dobře vědM ZaBta.Vli.t!. proneseným k §aféroví, otevfela ztml :pódzemiDi " drAh,., aby jel dále. Jeho jaK sAm KiI'I h1:a:ro, . tak i jehO 1lrenér., dvítlQl. a ukázala na ulici: Prosím, mf1J niy šleuk y se zabývaly zíttej.ším zápasem, spar.ringpaI'tter Jmuny ' " ostatni akOlo pane, vyshrpte laoska.vM s mlndý:m .svědomitým a uznávaným vy- Kida, jen! si právě v téžeehvui,. k~y mas&!' Kid Petaro se vypotácel v pravěm slova zyY'a.telem Jackem P~tersenem z Piťl:a- za.vlral dveře, l'ekl odh~ně: ChCI! 9lllys:u jako opi'lec. Omlsttv vflz, zakopl a burkY. . . By1a 'j~ minuta pře8 ... des~t ho~ dopad1 téměř bezvládně na prostranÝ Chce čekati pouze deset minut. když KM Petmoó jako chariiJpiOS1 vstupo- chodnik. kde zOBta! ležeti. Kid horečně ptemýělel. Má.:m se dá;t po- val mezi dvanáct Jiorovazfl iíingu za ' řevu A již za ně-kolík oka.Imikfi běhalii ~em razit k. o. prv&n lrole ,k vfili oné Uně? nadAené.hoobecenstva, je! přece jen milo- ka.meloti sezvláštnim vydá.ním a volali: Pak . bych ovšem , do del!leti hod~ deseti mi- valo. svého mistra. Sázky sice · stály si1ně Knoc.k-out v první mmutě knocik-out nut byl př'ed Sportovním palácem. Budu-li proti KIdovI1 10:1, ale Kid. pohlédnuv na V l>rvní ...

ve

v

O·

Z~·

.V O N E ( , H také~ogické vykopávky ukáZllly.. !e diný na světě stříbrný zvon jbú pohl!l1é uživs,U 'zVon\\, též neve1ísUtiny) _ pfuněskem '

(s nevelikým

Nejvě~í ZVtlII1 je také'

'Známe krásnou, poesie plnóu legendu o kých rozměro. ulitých ne-jčá.stěji ze apěže. v Rusku. v Mo.skvě, Naz.ýv.á se ear-zv-OOl a vzniku IZvonf1. Legenda vypravuje, Ite hi- V Indii a Čině je také známo užívání zVOllfi váži přes 12.000 pudů.. Avšak tentozvQ1l skup Pavlin (zemřel r.. 430) ·toulal se v ved-le jiných znějících předmětů., na. příklad stoji nečinně. Ze zvoníclch zvonfl největAí modlitební ná1:adě po :po~oh a lukách. Polni ~. .', byl y M.oskvě 'V ehráffiu Matky Boží a kvítka - -zvonečky - se ptipojlla k jeho Pokud jde o . Evr9Pu,. je .l"cydn ověrně zná- vilu 4 ,000 pudit V Německu je největěi mo:dlitbě a ti§e \iyzváněla, átalrto sE! bisku- mo, .te zvony velký.c h rozměi'o. a .ve vel- zvon v KoJ.1OO n.a.d Rý:n.em, váti 1.000 pudf1. pu Pavlinovi " zjevHa. mytUenkavytvořit ~ém m.nož8tvi byly rozšířeny v Římě a OrV ItalU v chrámě sv. Petra v fUmě je zvony podle vZO'ru polnlch zvonečků., aby léan.Su (Francie) na čátku VII. .století. zvon o vli.ze835 ipudfl. Boha :osla,vov.aly ~ .děkovaly m,u. Prvni elsa!' Svaté Ne římské Karel VelikÝ, V nynější době jsou zvony všude na zeJ ~ ~ elIlll mO,Mé, .že tv:ar , květmy měl VliT aiře křesfanství, velmi pečoval také o ltti měkooli, ;počlnaj[c Dalekým Východem, Jana ~va;, . ZVGDfl, .neboť. podoba kali.Mru a . zvonfl.. V jeJich 'zvučném hlahol.u viděl hlas ponskem.. a .končic krajním západem AmevzeZl'em ZVDn;Ů., Jakož 'l pestfJku kVltku i pravé viry, papež Jan xiv. z a vedl <>:byčej rlky. Podle to-ho, j.ak se ,p ohybujI papuky srdce ,;Z'Vonu. Je nepoch~á. ' Přesto v§ak křtěni a n1l.zýv.á.nl.jjch jm~y křesťanskÝCh ranního a večerniho slunce po povrchu zem, ~~rlC~,~ ~~rá,?, nepotvrz~:i! .l~gcnd1l,8pO- svatých. Te.nto zvyk u jal se všude v ktes- akěm. 8'lyším:e hlasy zvonit A proto.te střiJcn oo . .lJ Jmé nem. blslqrpa Pavlma. Jde o to, ťanských zemích JI. .uddujel'le podJIes, dání 'rána .'a večE:ra děje se neustále, tedy že j eš tě dlouho pře(f , naroze~lin Kr~ovým .',' . . '. posvěcenáměd' nikdy neumlkli., Na'ěe bylo' v , ~gy':p'~~Ýc~ :-ch~á~~~h ~ti ,bohosl.uŽ- . Zv~~ se liji J~ , sip.ě~i i f?zličnyph" ,~o~tJ.. země SE' . vzpMí - V .nebeském ~roBtOru, 28. bá~h , ~z!V-áno ,~o,nd. , v;~1!IM ',I!lall~~ych l!t, m~- . v rozI.i:Čl,lém pomeijJ.,. ~PQjlA3t se měď, plo\10, . neuwlkaJÍcícli ~kjt Ale ,my li:dé n~}yšune lodlCky ch.. které J?yly·.Uťfty' ?i drahýcJ! kovfi ,draslo, žel-ezo. stříbrG 11- ~tQ; K'9ncem XJ;X. . vždy~lty, tyto zvulty: neslyšíme je ·s luchelll ' ' K. (fclíe1dZe , a :l'ázý Valy~( ~Fbi;:'Fblc:: : , - " , stoleti . y Gha~ko~L(t.Jkrii:Jina i' hyl ulit ' je- ' těl~ným anI' du chovním.

ani

.~~' ~j ';

; :tl,

-J"; .

;': ','

/

.'

I ." ' •. ' .,

,," ~ "

. .• -

-'

..

r- •

...

h

•

,>

"

H. B.:

V~ N ÉI ZAJíMAV~ V tJ E POVOLÁNí

I DA~O D E

Čekal jsem před kavárnou na autobus; \ t.em viJdlm přítele Karla, spěchajícího mi v ústrety. PřLběhl ate mně a zvolal: »Roberte, tebe mi posílá do cesty ~astná náhoda. Musíš mi ;prokázat slu~bu . Má~ přec e kdy? « . »pro tebe vždyoky, Karle, tak ven s tlm! « " Je to vlastně velmi př'íjemná sl~a, o l{ ~ erou

těpožá{lám. «

»Víš mám schfizku s »Kriska?« ptám se.

»Pravděpodobně, d ěvč e vlastně ještě

děvčátJkem.<

vlastně uroitě. Já to neznám. Seznámeni pro· str'oonictvlm inserátu. Inseroval jsem, že hledám mladé, hezké děvče jako společnici pro náV'štěvu kina, divadla atd. A v ně· kolika minU'tácll máme se sejít po ;prvé 'V l;:avárně Opera.« »Rozumím. A já ti dám obstarati nějakou c.ep ředvídanou ~aléhavou záleŽÍl!:ost, a ,bys c.emusel nec hat neznrunou krásku 'b ezv)'· ,91 edně čekat. « Karel zavrtěl

zvláštní stejná - a nezávisl ani na. >stupni« hrdino stvl jalko sp!ěe na potřebnosti zachrán~e. jedinečné zaměstnání maji úřednici Carne- V daném ptipadě na příklad zařídil fond giova f(mdu pro odměnu hl'dinských skut- zachránci tesařskou. dUnu, neboť až dosud kfi. Znárný. m~enlt!! ~ndrew Carnegie do- praoova.l zachránce pouze za mzdu. Je-li toval ~,OOO.OOO dolary zvláštni instituci, ~chráncem boháč, dostane Č8Bto pouze Vy. která. má přiměřeně od:měniti všechny sku- znamenáni ' (které je spojeno s ataMou akcí tečně hrdinské skutky, provedené o:bčany Carnegiova fondu ) , .p o případě je touto inSpojenýQh státfi, Kanady a New Found· stituci navržen, aby Iby;l vyznamenán stálandu. tem ' anebo 'a:byse mu dostalo '~ějaké jiné, Hrdinové chodí mezí námi - nevíme však všeobecně uzná.vané .pocly. Protože pak často o nich. S,e m tam v . novinách čteme o fond má již svou tradici a ví .se o něm, ž e jejich výkone,oh skreslenou zprávu . .. ·· a doporučuje jen osoby naprosto hodné tačasto skutečně hrdínský skutek ujde po- ko~ýchpoct, jeho návrh se také uskutel:"IÚ. zol'nosti. Carnegiova společnost zaměstnává. Carnegi'Ov. fond· však ,k oná i jinou,zé.služna ~ pozorovatelfi. k t ei'í o 'k aždém hrdino 1.l0U prác.!, t. j. sociologické studium hrWnském skutku vypracují podl'OIQnou zprávu. ství vtl:bec. A tu je třeba konstatovat, ie ' He.'llem je: Co n ejméně sl.o v a co nejvíce se hrdinov,é ničlm neliší od obyčejnýoh lidi: skuteČl1OBtí. TitO' :$.měřiči hrdinství« jsou Jsou chudí i 'b ohatí aniž jedni nebo vyzbrojeni fotografick)ml a parátem, fono- druzí mají percentuálně větši převahu, ne~ grafem, rOznými měticlmi přistroj! a pl'iro- j~kou mají ve zminěnýeh zemích. Jsou silní zeně i psacím strojem _ pomoci něhož i s l!\Jbí, jsou silné i sla'hé vfil€, mají l'Ozné zprávu napíši. Přl:klad ta:kové zprá.vy: Do nectnosti, Jako i zvláštni ctnosti. Jsou svo· kráteru jisté sopky spadl student. Jeho- druh bodní í ženati, prostě náležejí do každé slyšel, j8!k naří kal, když ·při pádu narazil kategorie ~idi ... Ca.sto n,ejvětší hrdinské na někt eré skalní výběžky a z8Blechl jeho skutky prDvedou os9'by, které bývají povanářek a volání o pOmoc, -i když j~ byl dole žovány za bázlivé. Za 3() let činnosti Gamena plošině, která ještě n ebyla zavalena Já- giova fondu j eště n ebyl zjištěn žádný vou. St udent doběhl do vesnice pro pomoc, 2vláštní znak, který hy lišil hrdiny od oby· ale nikdo neměl odvahy k sestupu do krá- čejnýcť lidí - ať U!Ž biol.ogicky nebo psy· t em. N akonec s e na:bídl jeden tesař . Sestou· ~hologicky. »Každý mfiže být! hrdinou .. .. ~ pil, ačkoliv jeho .žfvo·ť byl v nebezpečí, ne- řiká . šéf této nadace. V seznamu odmooě · boť lano se mohlo snadno přetiznouti o ných jsou dokonce i zločinci. '. A jako je skalní výlběžky ; z achránil hocha a n ežádal pravda, že vrahové ('jhodi . mezi námi a n e· odměny ... Tři zá,kladní pod:minky pro udě · jsou k rozeznání od pOřádn)'ch lidí, totéž lení Carnegiovy nadace byly splněny: platí o hrdinech. ", chodí mezi nám.i a m y 1. Za.chránce Sánl rískoval svfij život. jich n epoznáváme. _hib2. Zachráněná osoba m l.: byla zcela ne• znánlá a zachrán il ji tedy z čistého alt.· • Moderni ooba A;1e

zaměstnáni.

vytvořila některá

nejpodivnějši

a

skutečně

ltlavou. • »Naopak, Roberte ! Ty máš za mě jiti na o nu scll.fi!zku.« »Já? Tomu n erozumím. Jak může někdo hledati na;p ř ed seznámení a pak poslat 'za s eb e jiného? « »Qož to nechápeš ? Ta nezná:má mě již n ezajímá. Seznámil jsem se právě za jízdy do kavárny s děvčátkem, s rozkošným zje· v em jako z :pohádky. Seděla naproti mně v autobusu. Krásné dlouhé řasy, takže vy· n ikaly velké nádherné oči, plné kouzla. fJ z'ký ohličejíč ek, přesladká ústa. Karle, není U'cba lnserovat! Je třeba ot evř ít oči a pak je člo:věku š těstí darováno. Chápeš n yní, že pro tu neznámou v kavarně ne· mám kdy? .... P.romlu'Vil jsem na tu krás· l -l v autobuse. Upadla jí totiž jízden,ka [ j :l, jsem jí ji zdvihl. " Krátce máme schf1,zlm za pfil hoduly v biografu na P řiko pě. Musí si ještě obstarati nějalwu mali čkost. Já zatím O'bstarám lístky dO' bi.og-rafu a nějaké bonbony... Jak t en čas letí! « »Do'bř'e , Karle, piinesu ti tu oběť ! Jak ji poznám? . .« . . . »Máš pravdu. To děvčátko 'bude ár~eti v ·r uce světleze1e ný kapesníček. A ' vezmi 11lÍ5mu. si tu to světlezelenou vázanou knížečku d.o 3. Záchranná činnost se setkala s úspěl·uky. Podle to.ho se poznáte.« chem. Vytáhl knížečku z aktov,ky a pOOal mi jí. Takovýchto a podvhných hlášení o hrdin»A co s. tím děvčetem mám ujednat, ských skutcích je hlášeno Carnegiovu fonKa,l'le? « »Mluv. co chceš! Já ti ji přenechá...m ! Dě­ du n a . desetitisí~e ročně. J en 80 připadfi z 'k uji! S Bohem! « 1.000 hlášených je odměněno . Odměna není Ubíral jsem se pomalu do ka.várny. Spa:třil jsem u okna sedící děvčátko s e 1-._ _ _ _ _ _ _ _ __ světlezeleným kapesníčkem v ruce. Byla slfiv'ko. neřeknu K arlovi O' tomto. divčim hezká, co povídám, vysloveně ,k rásná.. Zdvihl zázraku. Jaký to byl blázen, že s e nešel jsem významně světlezelenou vázanou kníž- ani rpodíV'a t na štěstí, které mu spělo vstříc, 1m. Děvčátko usměvavě přikýV'lo. Vstoupil a ~ěchál za ,první hezkou barvičkou z autojs em a poltbi;l její jemnou ručku. 'b usu. »Nyní mohu konečně ten strašný kapes»Jmenuji se I rma! Chtěla bych jitido Dík zastrčit, « pravila a vsunula jej do ka;. 'b iografu.« bel-ky. Potom pokračovala: Opustili jsme ka.várnu. Tu jsem měl 1.10»H1edáte vždycky svoje znrunosti pe>mocí myslný :ná<pad. . inserátu?« »Chcete. abychom šli třebas do biografu »Nikdy, to nedělám již ze zásady! <\: na Příkopě? « »Tak to tedy byl tentokrát ,'áš první » Raději ne! « odpověděla smějíc se. ~/ Tam pokus? « z!!pta1a se sm..ějíc. na mě -čeká jeden dotěrný muž, ,k terý m!" »Já - já - a.no, a.no, mfij první a .r ekl v autobusu OSlovil. a ktel:ého jsem se zbabych' velmi pooařený pokus, ncbÓť jsem vila 'jen Um, že jsem mu sHbHa sc'hfizku získal BPoleOOO'Bt ták , krásn~ho děvčete. « . v biografu na lPřikOp~. « Aiw, oikou;zlila mě svýrrt ' rzhledem. Ani Ptel. V. ~mejkal.

A.ng li e k ' é po (1 i ví II S tví z~ý

anglický fil:)sof Bentham zemi'el

před 100 lety. Přesto je stále ' j eště pi·ed·

senou kuratoria londýnské universLtní kliniky. Tuto kliniku založil B entham v roce 1827; byl prvním předsedou kuratoria a. zflstal jim dodnes. Při každé poradě kuratoria slavnostně sedi jeho oblečená kDstra v předsedn ickém !křesle. Prázdné očnice h ledí do místnosti, široký klOlbouk spočívá na lebce a pravice v rukavičce se opírá . o hfil. Při každém hlasování je B entham v Ybídnut, 8:!by proje.· vil svOj názQT. JežtO' však jeho ústa sotvakdy se ·ještě · otevlX>u, je vždy zapsáno do protokolu : P fe{}sena se zdržel hlaSDván í. Bentham ustanovil v závěti, že celý jeho majetek připadne univer.sltní klinice, avšak s podmínkou, že jeho kostra bude konser · voyána a že bUQe přl:tomna každé . schfi'Zi kUTatDria jako pteP5ena. 'ra-to podivin.ská závěť byla ' věrně zachována všemi genera- . cemi od doby jeho úmrtí a! do dneěka.

341941

lJlARNlÍ NÁMAHA Zvonek bouřlirvě finočel. Překvapen jsem spěchal ke dveiim ·a otevtel jsem. Za dvetmi stM m}a,dý muž a koulel očima. ~ Kde je moje žena?" křičel a odstrkoval mě stranou. _ »To nevim!c pravil jsem zdvořile a chtM j3em opět zavtiti dveře. Ale mladý mu! vložil nohy mezi dvete. aby tomu mbrá.nil. )oPtám se ještě jednou, kde je moje žena? « Tu se nedal<> nic dělat. :..Musim vám rovněž je!tě jednou tlci.< pravU jsem, usmivaje se rozpačitě. :.i"e nevún, 'I«le se vaAe panl. choť

na.léeá.e

:tNelžete. Marie je u vů!e Dří·ve. než jsem tomu m<>hl zalbrá.niti. vnikl. nečekaně do mého bytu. ,.Jestll ~ věrolomnou. naleziiu, stane se něco· hroznébo.e k.řičel. stihaje. mě pohledem Ai1ence. :.a vás - vás mbiju vlastni rukou!e »-Jak chcete.e pravU jsem resignovaně, »a co si jeMě ~l'ejete?< Prohledával ptedsí1í. :.-Ka.m. vedou tyto dvete?c :.Ty vedou do kuchyně! Áha!< Mť1j náritěvník vra.zi.l do kuchyně. podival ae pod stt'iJ1. pak blouznivým pohledem těkal

k<>;~ ~~~~

do

ptedsiIiě.

Služba našim čtenářům:

50 let

od katastrofální povodni Slovničak cizích si OY. Počátkem záři bylo tomu 50 let, CO byla Praha postižena strašlivou povodni, jež si vyžádala nejen mnoho lidských životť1, nýb~ 1 Karlfiv most !byl ji poboten. Dravé vlny pohltily také dvě 8Oéby. Btojici na ma:ltě: sv. Ignáce s Loyoly a fIV. FranU!i'ka Xavera. obě od J. F. Brokoffa.. iPražs-kA katastrofa byia jednou z celé li'ady povětr­ no5tn1ch pohrom. které počaly jl! v polOvině srpna onoho roku. Tehdy navtt:tvily živeln1 pohromy okres pelhtimovský. počá­ tecký a žirovnický. Povodeň vyvrcholila • . záři. kdy po noci plné hrt'lrzy se náhle o p6J. 6. hodlně ráno rozlehl " okoll Karlova mostu pfišerný rachot. Kamenný m
IT

e kabr 0\1 a' k

PoMtek

Blovntčku

v

č.

S40.

DomiR1um -

britská. SIUOOISprávná <>Sada. - Jižn.! Afrika. Kanada, Nový Foundlan.d a Australie jsou britskA dominia. Domino 1. ma.§karni pláAť; 2. hra. Hra v domino jest obllbena hlavně v Americe. DomiInova.t ptevlá.dat. - Hradčany dominuji pohledu na Prahu. Doo -pán. - Slova don nebo doňa (paní) . . uživá. ve ěpaně1itin6 jen. když uvedeme kteetnI jméno. na pt. don José 00mez, ale aeilor Gomez. Donjuanstvi zálet.nictvi. - D<>n Juan byl pGvěstný svMee ten ve Spanělsku ve U. &toletl. ~ přehDaalý romantismus. D<>n Quijote je hlavni ()S()00u španěJaké ­ ho románu Cervantesova, Učícího osobu. klem se honl za romantiCkými nemož ' nostmi. Do8e dá.Vlka. -

I

Některé

jedy v malých

do.sich ptWobl jako lék.. pf1!1ěl peněz. Stát některým divadltJm. museim a videlné dot~e.

DoQwe -

poskytuje pod. pra-

Dooblé _ pozlacený tom-bBk. - Ozdoby z dOUlblé nejsou trvanl·lvé. ~ Doyen - nejstatiU člen sboru. - V čele vyza nim. Poodhrn<>val záclony. zdvihal koslanctJ cizí-ch st.á.ttJ v hlavnlm městě stáberce. Tímtéž zptJsobem hledal dále. Ta-k tu jiného stoji doye:n. nejstarlii z nicl!.. byla" prohledána moje .p ra.eovna, vtedmy Do-le - panovník býv. republiky benátské. vedlejší mLstnost;i, nic ~e1;l~ilo jeho slídivým Takové lNoláni 8lýchAme dosti často. a;l.e. - Dožeci palác v Benátká.oh patři mezi oč.!m. Ptipadal JSem BI Jako provodce cimálokdo vi. jalt slovo kalbrllák V7.lli.klo a co nejproslulejší stavby. zincť1, nebo jako opatrovnfk bMzml. POBavlastně znamenA V knize N!Wtro· myšlooi Drapn.t -bUA. nasládlá lunota, užlvaná. au jsem se v očekáváni věci pi'íštíeh na JI;, a .... "'-"_ _ "-, '~~ádá t t ........ J ...,., v· cukrá:i'3tvi. - Dragantová panenka nejbližší z tkni. J<~ ';r = o o .....,vO Franu""ek tak tiká.me ·křehkým, přejemnělým dív:.Teď ptijdeme k nejdflletitěj.šimu, kde je T~ takto: . kám. ložnice?« pravU temně, 8 . nadějí ve h1&se. Je to m()i\l'() llOOv'é a hovorové. citově ZJIl- Dragonada - zásah jizdního vojska. - Selonen mladik. :.Taro jistě bude moje !DŮské vzpoury 'byly potírány dr~onad"mi. IOV'lmé. Marie!c • barvené a znamená dnes chlapÍlk. paAák. :.Ne, tam také nebude!" pravtI jsem já, výborný ělovi!lk. výtooník; U!dka; se ho u- DJ'IlChma· - řecký oeniz. - Hodnota drachmy se rovná ptf6llžně hodnotě jedné. korujít trochu podd.!děně. ~ já totiž nemám Iotživá o t..lv0čU3ich neb o věcech. Nedávno ny. nicLc kdosi nap6al. že je to slovo záhadné. Jelft Draislma _ služební žeJ.ezničn! vozik. :.Tak!?e ktičel. »A kde tedy spite?e Draislna má své ;méno podle vynálezce ~V obýva.cim pokoji na couchi. Jsem IDOa nent Má svtJj ptJvod ve světě ryhář,ském Karla v. Dra.is (1816). derním člověkem.e V zápěti počal SlBpěti a rybrrlikátském.. kde je jeho zálkladem pod jako lokomotiva. :.Moje Marie tu neni. Kde statné jméno k1tberna·. vzniklé z latinského Drskonklkj - tvrdě pi1sný. - Drako byl i'ecký zákonodárce. ·k terý T. 621 př. !\:r. tedy je?e . cave1'D.a. Kaberna znamená. v rybliřství a 'vyhlásil ve1mi přísné zákony. ~ Zeptejte se pftpadně v úschovně nalezených věc\!4" praviI jsem já, za což mě rytmikáf:8tvi .tprleni u vÝPu.orti rybníka neb DQl-1D3. - divadelní hra váiného() obsahu. stihl zty pohled. Civěl na. mě dále nepříu strouhy. kde je největ§{ hloU'bka, a odP~hnuté události ze ekute~ného života natomným p<>hledem. kud nabylo též významu hloubka, lůublna, zývé.me dramatické_ »Vy jste ji zabiI!e . hluboké misto vodni. Z ka,berna jest odvorre- Dramatik - .p Isatel dram.at. - J. K. Tyl :tNe, nemohu se doopravdy na něco ta(1806-1856) byl vyni.kaiícf dramatUc kového upamatovat.c Uvěi'íl mně. :.Máte no pl'tda-vné jméno ka.bemi nebo kabemý. Dramaotur~ _ diva,delnl odbomhk. Dram apravdu. Va.Se oči se nedivaji' poIlledem vrakterého se užívalo nebo jeatě u!tvA o rybá.Ch turg \ry!birá. U'Pravuje a pos1llZUje divadelha,c ěeptal si. :.Ach, kdYbYste věděl. jak zdTlujictch se u ka,berny. to jest u .tprlenS nf hry. jsem Marii miloval. Nemohu Ibez ni liti! výpusti, anebo v kaverně. to ~ v hlUbině Draperie - záclona. z tMké látky. - Malá SpáChám sebevraždu!e jeviště Maj! zPravidla drlliperiové opony »Ale ne zde! « pravil jsem energio'ky! u výopuírti. Jsou ryby veliké. tučné. »chlamisto malovaný-ch. ,.P<>shl:hovačka pi'i:lde teJ)1'Ve za dva dny.« picic a proto se název kabemJ klIpr opl'enesl Drsstreký - neVYbíravý. - Dobrý spisovaNa.konec se mf1j návttěvnfk pl'í.iemně na kaMého pořá>dného kapra. Mlsto ubertel se obeide 'bez drastlč.Ilo.sU v líčení. l)ro!JU _ lrulovité bonbony. - Ně'které léusmá.l. podíval se na mě úpJně normá.lntm ni kRpr vzniklo bbemA;k. ky jsou nedávánv ve formě dražé. pohledem a hluboko se uklonil . . Podoba kabrňMl: povstala h1áakovým pti_ »Já doufám, pane řediteli . že jsem vlis fIBob im ik taik vým sJovť1m kt á. ji Dreadnougbt - vaječná lnd'. - Drea.dnoughty jsou netvět§l válečně lodi (drea dpi'esvědči1 o svém hereckém talentu! Chcete zp en · o • er ma mě nynl &ng'!I.Wvati 'k vašemu divad1u?c mezi. dvěma 8Ouhláskamt, nikoliv er, jako nought neboj se)_ trntlvod. - Lou:ky j:!<>u odvo dňo­ :.Jak?c stfí,b~. jadrný. A podle kapra kabrll&ka Drén _ vánV drenážI: drén v lékal'stvi = trubka. :tAno. Úmyslně jsem vás vyhledal ve va- se začalo tikat kabrMk té! o Udech. :ta je.st odváděn hnl-s 'Zl ran a -pod. šem bytě a sehrál váin tuto scénu. Já vtln._",,, 1. . -"- Trá 'X'. .._,. \ .kt bec nehl.e dám Marlile ~v...me• ..., VDl..... ova ............. erou Dres _ aportovni oděv. - I dres podléhá módě. . . ChytU jsem se za hlavu. >Vy se domnlvydal F. Borový v Praze. je zdrojem četváte, že jsem Svatoň? e • h •..x ni . n .X _ '- ~ce rXwime se z Dresura - yÝCVl'k. - Spmvná. dresurB. ZVI>Ano_" nyc po...,e o n""",m l-... . tat se dě j e ·b ez týráni. bezduch~ výcvik. V moderních )oTo jste tedy měl smfilu! e vypravil jsem ni nejen. jak spmvně psát čl mlIl'vlt, ný'b~ ,urill armMách je drill dávnl) onu§těn . ze sebe. zcela y~rpán. :.teditel Sva.toň # se i pl'esvěd:čime o y2lá.cn6 bohatost.!. a. kráDrIrntk - lihový nánoj. - Drink je směs ně­ byd.U O p<>schodl v~e! « I kolik-a silných lihovin.. PI-eJ, V. Smejkal. I se nMí rodné mluvy.

:.Těmi

8e vcházi do <>bývaeiho po.koje;c :.Aha..!c A zase znúzel. Sel jsem znaveně

O J.

i

443420

=

•

SOU!ČaSné a celek zt'tstává v d~ bez hřbetu, volně svázaných tkanicemi. Menši

hu že nevrátil kdysi; kdyby byl tu lmihu vráti!, ve smyčce by se neklátil.« ' Podle poMtozeni listfi mMeme opravit .sami podlé technli:ky jsou ex libris dřevoryty, linoleonávodťl uvedených při knihách a ruko!pÍ8ech. ryty, lepty, rytiny '8 , nejčastěji ~Očky. MnoZvláAt.n1. místo v grafice zaujímá kní.tni zí naši přední umělci byli autory pěkný.ch ex librils, Jmenujeme alespoň mistry Aleše, značka. ex li'bris. ~vabřnského, Bílka, Preissiga, Bendu, Bou_ EX LIBRIS. Sběratelstvi ex librh! je po- du a jiné. Sběratel ex libris zás:kává tyto měrně nejvíce rozšífeno ze vkeh ablxek knižqí 2m8Čky nejčastěji výměnou za vlastgrafických. Je také nejd08tupnějlíi svým ní i cizí, také kOlllPi a náhodou. Sběratelé značným pOOtem exempJáM, poměrnou :ácipo přikladu jiných se organdsují v klubech zhotoveni, malým formátem a estetickou a spolcich, také u nás máme Spolek S'běra­ hodnotou. Pojmem ex libris (z knih) rozumí- telil ex l:ibris,který dokonce vy<1ává svOj me zlla.č:lm majitele knihy. kterou užívá ja- časopis ko ochTaJUlé mámky vlastnictví, kdyby kni- ' . ha komUlkolli.'V ptišla do rukou a byl sp or Jak sbi:rky knižních značek pořádáme? o tom, komu náleží. Podle toho vlastně nej_ Každé ex libris nejlépe naJ.epujeme zeS[lO6. pokračovánI. jednoHled', jak Pi.e rot tu Visí, kni- aj.). . (Pokračování.) 10 a stín . Podie toho se rozdělují ohrazy na olejové, temperové, a 'k varelové, kv.ašové, p a':1Í:elové, křídové, tlWkové, uhlové, tu~é, perOk resby a j . Sběratel m.ale;b ~ravr~na cb r·a zy dává do rámů. a J'OIZVěšuJe Je v m ·.stllQsteoh, kresby momo sice taik.é za.rámov~t, v , • a ,-e s p'.š e sběratel lis ty, chráněné prfisVltným papírem a obálkou, ukládá do alb a desek a ozn ačuje nejlépe pOd~e národti. Vy.spě­ le;ší sběra.tel ovšem nespokOjí se jen tímto Nejstarší zřícenina v Pod krkonoší, Kum· jím jen za vězení. Roku 1608 byla zde také rc;;-.clěl ení.m·. nýbrž třidí obT"azy p o-,d.le umě ­ burk u Nové 'Paky, se nyní stává středem vazněna Eliška, dcera Zikmundova. Hrad leckých š..1;:01 a směrfi i· podle autoro sa- z3.Bloužené pO'ZOrnosti nejen našich turistfl byl vystavěn na tvrdé čedičové skále. Vchámých. a: výletníků., . nýbrž 1 význačnýeh bad.atelfl zelo se do něho hadovitou cest<Ju. zvanou . Poškozené obrazy nejlépe dá.ti opraviti a arch eologů.. Restaurační práce, které řídí Hradníci. Kolem hra~u byl ochoz neboli odboTIÚkovi. Protože, jak by:o výše řečeno , zkulíený tu.ristický od.borník, na:zn&čují, jak pal'ltán, který sloužil obraně. Hrad sám t ěžko do sici originá'.ů., méně náročnější sbě­ asi tento kdysi mocný historický památník měl mohutné zdi, velkou bHou věž hlavní, rat el mMe si pořídi.ti velmi pěknoo Sbirku vypad aL Hrad Kumburk byl postaven na hlásku s podzemní hl.a domornou, panský r eprodUikcí obraz1'J mistrn tím, že shromaž- sklonku XIII. století pány z VartenJberkll. palá.c, kapli, 'b yty pro hradnlho a ' panské ďuje výstřižky ze starých ča.sopistl a no- Počátkem XV. stgleti ' byl však prodán Janu služebnictvo. Pod hlavní věži byly proBiorvin; náh<>-d:né fotografie nebo snímky O'I'i- Krušinovi z Lichtenburku, jehOO syn Hynek né sklepy. Od roku 1681 je hrad zřiceninou g ináltl samých a poI'ádá v aJ!becb jako ~­ se za husitských válek proslavil. sto let a teprve v poslední době jsou jeho trosky by origináilní. Nejlepší reprooukce Jsou později přelíel hrad v drženi pánfl :tebnic- restaurovány. Před několika dny zde byl ovšem barevné. Podobnými uměleCkými a kýchz Nestojova a ~ěji zde jelítě vládli s běratelskými měřítky vedou se i .s:biTky Berkové z Dubé a Smiřičti ze Smii'ic. 'Po- objeven pOvodni vchud do hradu, který byl pla~tické , soohařslvL sledni dva rody hrad již neobývaly a sloužil zavalen obrovskou vrstvou sesutého zdiva. GRAFIKA. V ptlvodlll.ím slova smY'slu značil pojem grafiky umění psáti, kresliti a malovati. Dr!.es jím oznacujeme na rozdíl o d originá'nlho výtvoru umělcova více takových exemplářť1 než jeden, již tištěných. Pro rozdíly reprod;u:k6ní má sběrdel znáti , V srpau bylo fnmu 75 let, 00 'PO 'prvé Ú8pMně brázdil parník vody pod Vyšebm.clem. rozdíly v technice tisk.a.řské . VAeoboon.ě tlaK PrWú pokus paroplavby JIa Vltavě lltal !Ml jit roku 1857, nezdařU !Ml věak, pOllěvatR takového diila se provádí buď z plochy (lipanúk uvátd u vmnéÍJ.o. Od ~ícb pokusta bylo upuitěDo a věc usnuIa. Teprve primátografie, kresba), z hlOUibl{y (.rytina. lept, tor Dietricb ujal !Ml myšlenky li uskuteěn.U, na tebdej§i dobu, troufalý II6D.. Mnozí jeho mczzo_ a áquatinta), a z výšky (dtevotezba, dřevoryt, lin<Jl1rotry±, Zinkogra.fie). Podle přátelé, k.terým !Ml primátor Dietrich II těmito plány IJověfU; pOcbybovall o zdanl. Diettěc'hto teohnl.k talké mnozí sběratelé řad! svě rich !Ml však nedal odl'aditi a pozva.l 8VlI přátele na první poradu do MěšfaDské baiedy sbírky. Tak na př. mají sbírku rytin, dře­ na den 8. ll&topadu 18M. Vj'sledek porady byl, f.e několik vla.&tenecký:Nl mužfl 8 prlmá... voryttl linolearyt-n. otiskO. clic-hé a pod. I torem Dietrichem v čele zalotilo skclovOu IIpqleěDost pro vl1a.vskou paroplavbu. To:lide je' treba znát dObře wmělce a jejich značky podiphrové. Takovéto li5ty g:rafické. várna BlWtoo dOdala no:vý p&mik, jeM byl ~ jménem PnIba. Zkouška byla sta..jak jim Hkáme, řadíme pti pod'ádáni gbl~ky novena na 15. 8rpR& l860 a dopadla. za hDjuéllo úěastenství zálltupcit úfadta a zv-ýcl;t opětně v nadepsanýCh obalech, složenych h08ti nad očekávání dobře. 25, srpna 1865 byla 2Ahájena pravidelná paroplavba z Pra.z dvojpistl, nejlépe podle národtl a zde abehy do Stěchovic. cedně tpodle umělctL od nejstarší doby do

OS~~~~~Ch, I

sběratelství

a sběratelích

U Nové Paky budou opraveny

Zrlcenlny hrad'u Kumburku.

75 LET PRAZSKE PAROPLAVBY

3421

45-

•

~~DO PllílODYiIJi,1 rUdí A. Černý.

Jal, postl.po,rati při zakládáni osady Docházejí nás četné dotazy !kamarádů o zakládá/ní osad. Abyehom vám ušetřili če·tné IPochflrzky!PO úřadech a dotazy !PO stránce fonnállni a I'rlÍJvnické, UlVefejňujeme ooes !krátce, jalk je nutno 'V této věci postuPOYaJt. Upozorňujeme

ovšem i na to. že pro osadní život není zapotřebí Z8ikládll.t klu·b. Chtějí-li však příslušníci provozovat pra_ vi delně sport, scházet se i v zimě ve městě ke sCht'xzkám, .pěStování hudby, zpěvu a pod., chtějí-li vcházet ve styk se sportovní_ m i klu'by jako cele'k , pak je ovšem lépe, když si klU'b založí. Prlmí podmínkou založení osady jsou stanovy. Upozorňujeme na č. 211, 212, ja,k ož i Č. 261. 2,65 a 270 týdeníku »Rodokaps «, v k t erýchžto č íslech byly stanovy otištěny. Tyto stanovy vyhovují předpi.sťJm a spolky, l·esp. osady, mohO'U jich fl potřebnými olbměnami použít,

na Zemský úi'a,d v Praze (Brně). Toto· oznámení se podává cestou prvoslupniho úřadu v !Praze (v Brně ); je to !Policejní ředitelství, na venkově okresní úřady; K oznámení, které mus í íbýt podepsánO dvěma členy přípravného výboru, se ptiloží jako příloha stanovy, sepsané v pěti exempláříCh a 'k ollrované ,p o 1 K. Oznámeni samotné s e píše IPOdle tohoto ~rce: Zemskému úřadu t; Pmze. P odepsaní č lenové pNpr(wného výbo ru oznamují utvořeni spolkli ( jméno osady, sídlo, přesná adresa) a .ěá.daji) aby spolek byl potvrzen. (Podpisy dl' Oll čle n'~ přípravného l.'ýbor·u, a přesné adresy. )

Ve věci samé pak postupujeme takto: Tímto oznámen ím učinf nově zakládaná Nejprve musí 'b ýt zvolen připravný výbor. Na počtu jeho členÍl nezáleží. (přípravný osada své povinnosti zadost a čeká již jen výbor schválí stanovy a sepíše »Oznámení na potvrzeni Z emského úřadu. Dostane-li o utvoření spolku<\: (kolek K 5) a adresuje je, stává se řádným spolkem.

• I

Sa,rany

hl á

S

í

Mistrovství Prahy 1940 trampských pěveckých ovi~eni byLo př'iliš rychlé a č l eny sborCl přemá­ sborfi pořádáme již' 5, ř íjna v sále Národního halo. T akto bud o u mit p()l ovin n práce u!iettenu . - Oznamuj em e, že u'Zá.věrka přihlášek SkC>llČila d omu na Vinohradech . Záštitu převzal pan R . 1 . zMl , do kteréžto doby musily být také poA. Dvorský, j ehož putovni pohár obhajuj e gbor slány t e xty pís ní. Žádáme osa dy o las kavé Peřej. Zaéáte k \'e 20 hodin. SborClm byly již zasláni dat. kdy a kde pořádají schfize, aby"[)zeslány hlavni proi><>sice. Korespond e nc i se cbom mohli uč i,nit kamarádskou návštěvu. ' Dále Sbor y \'Yřizuje kamarád Jar. Senych, Zižkov, žádáme o.sady o záp{tjčenl vlaj ek na vy;dekoroO rebitská 16. - Pan R. A. D vors ký si po;wal vání sál u . Vstupenky na mi s trewstvi Praliy pok ú stnimu jednú·ni jednatele osady Vladimíra s ílá a místa zadává kamarád jednate l. Proshne . Vack a , a by se d a l p o drob-n ě informovat o pfl- abyste udali poč e t návš t ěvníkCl, pro kteTé mál'ravách a ce lko\'é s ituaci m e zi sbory. Výs le d ek m e mís'a rese novat. Adresa j ednate le znl : Vla:.: t en . ž P pan R. A. D\'orský přijd e osob n ě pře­ dimír Vacek , P ,r aha-Velt;sl".vi n . Veleslavínská hlédnout elitu trampských sborů. Dále se r oz ul. 54. tel. 297 -95 u fy Magistrála, - Dál e uponod l po dobrém uváže ní a připravácb vydávat zorňujeme . že nám byla hl á~en a ná\'štéva téměř pro Sbory speciálně upra\'ené pí/mě , seřad ěné do všech pražských hudebníe-h ",,,kladatelú, kterým l' od obných sbo rnlků. , jako !'
Co noyé~o O~A

ZATOULANÝCH SRDCI Kam.arádí. oznamte přesnou adresu redakci této rUbriky. Rádi vám pak odl»" "lIne a budeme otiskovat vaše z;p;rávy. S. O. RACKŮ . Na po.sled!ní valné hromadě byli zvoleni: předsedou J, Kubů,

M.

místopředsedou Pilr~. jednatelem

J. MUller, Pra.ha XIII., T olstého 14, na nějž řiďte korespondenci. Poklad'n lk em byl &volen :f. Smolař. za.pi.s-ovatelem J . Kliner, reviaory l1čtťl J. Rokos, C. MUller, správcem Inventáře C. MUller. Kama.rá.di, kteft máte zájem o lehkou atletiku, odbíjenou, ta.ble tennis a boxing, přlhlašte se do Sport. osady Racků, Hledáme též ~y­ taristu a &pěvá kY . Přihlášky, informace a nabid.ky pro dorostenecké lehkoatletic. mužstvo i mimo Prahu za nállradu eeg-. tovného řiďte na adr es u : A. Pilz. Praha XIII., Na K ovárně Č. 3. T . O . SVATOBOR

SUSI CE

podává zpr&vu o své sportovní činnosti. V odbijené zúčastnila se osada různých turmajů. a vždy čest­ ně obstála. V jarním turnaji o př ebor Sušice obsad il a druhé m isto v sou,těži družstev a I. a II. místo v soutěži dvojic. 4. srpna zlcskala pohálr MNS. Sušice, když i><>razila všech 9 družstev na turnaji zúčastněných. 17. srpna se konal zájezd do H oražďfrv ic. 'kde též zvítězila nad míst. Sokolem 3 :2. V kopané docílila osada n.eče,kaného úspěchu vítězstvím 9 :1 nad 0J.d Eoys SK Sušice. V table-tenis u obsadil náš hTáč v tumaji o přebor Suěice III. m1sto. Nyní se pilně vše př ipravuje na podzimní ligu v odbljeně. každoro.čně zde potáďanou o putovní pohár. V sezoně zimní slibujeme si úspěchů. v lyžováni a ib ockeyi. neboť naše mužstvo tvoří nejlepM sooičti &úvodniei. 8. O . ŮDOLl SPORŮ_

:>Sběratelt

F ot o: Sehnal. Erno

Praha

Družstvo osady »Český !ev«

46

342 !

V posledni době sehráli jsme něko­ lik vesměs vítězných přátelských zád>asfi v odbij,: s Old Skauty Domovina 3 :0. s H iawatou 2 :0. - Za &vláštni &mínku stoji vítězství v přátel­ ském zápase nad k omp1et. dTužstlvem v\těze I. trampské volleybal. ligy W aldes. které jsme porazili 2:1 na j ejich hřišti. Dne 11. VIII. zúčastnili j sme se

V

osadách.

turnaje Clubu Udoli ticha. V prvém &úpase narazili jsme na vitěze loňského putovniho poháru O. K. 14, kterého jsme POrazili 2 :1. V daMic.h záopasech jsme pOrazili mužstvo K ongu. Sokola V ok ovic!', C. Ú. T. Ve final ovém zápase utkali jsme se s vítěz em první tra.mp. volleybailcwé ligy Waldes a prohráli jsme 2 :0. Na tomto tlllMUlji obsadili jsme druhé misto. - Dne 18. VIII. zúčastnili jsme se v-olleybal1
,

Ja'k'si

· ., . Beltéto"platn; oz~aniovai~, eC :8'·tercBt rnbrlee~i}(~zPJa~ě Bv~ejňujent"

>:' 'k ' .',' "t'.": "I "~ k'j'

sam'i vyrobfřne v~o~né IU O,Sle, ,

.,."

v in s"r ty U těch t& podmlBek : 1. OtiakuJeme Pťl UZ t' illse rty o k oUpi, p r odeji & výměn é tábornj ('kých ,

"

",0

. ·Uveřejnili. Jsme v č. 27 J výz"u R čtenárúm., aby nám zaslali pokyny pro snadnou vl?s'tn'í v ýrobu terču pro lukostřelbu. Dostali jsme _II.~ ~ ·hned několik návrM, vesm ěs velmi .vtip- .. ~ .. :ných, jež postup7J ě uveře jníme. . Parl J an Stěp ánék, ~ystřic~ P,em~tÝl1elT\, '

osadnieb a sportovnlch p otřeb, ja.l
. . r

"

n.

z n ačko u.

podává ten to návod : ' . . Te rč nejlépe zhotov:me z drobné slámy nebo trávy. Neiprve Sl opatříme kousek sla" bé svrškové k ůže, asi IQ cm dlouh ý,. a širo" k ý po jedné stra ně asi 15 cm; po druhé as i >lQ. cm (obr. I ). Potom kůži přelo ž íme: a jej! -okraj e seši jeme, abychom dostali JakouSi

'. v' :"

'.~

Bob Cboltsleigllov• . saně) celol{ovový, 5 vyperovanýeh kožených s edadel, krásný, výhodně prodá J . J~u§, Martinice '15, n Jilemnice.

"

..4~.(.~

(stále na jednu stranil); vždy každých 10 až l 20 cm pro tahujeme k lÍží a ua vzrustajícím hl emýždi séšíváme. P'r ošiváme tím zp ůso · bem, že propíchneme už p řišitý prova zec

v •

Nechte) .mne,. děvčátko, . I1bat! Plseň

• walb.

Slova: V.l. E. Folt. _ Hudba: B. Nikodem. , I. .

~.

Toul'ám se s~'ětem a zp/vám, ženy rozkošné, o lásce vám.' V oč/ch I žár lásky mívám, ale srdce své ponechám sl sám

f.

. JI-. Otl tár "žhavých ti svitl, .. opojeni ' klam noci jéle ' blit. Nesmíme už dále snm, zapomeneš spl!;, kdyl se probudfš .

' manžetu, dlouhou 10 cm s průměrem na jedné st raně 13 cm a na druhé 8 cm (obr. 2). . P aJ{ dojde k vl astní práci . Z trávy, ovšem suché, ukrou tíme jakýsi prova zec, dl ouhý asi 20 cm, jenž vychází z hromádky trávy (obr.

Re/rén:

,

Nechtěj mě, děvčAtko,

pro s trčlme ko ženoa manžetou pak jej za čn em e st áčet kolem sebe, asi jako je sto čena ulita hlem ýMě, a hned pro· šijeme slabým provázkem ve velké jehle (ob r. 4). Dále pak zvolna vytahujeme trávu z při· . pravené hro mádl{y, kroutíme z ni provazec

3). Provazec

(pracujeme 't edy sUTe směrem od středu) a provázel{ o btočí me kolem nového dUu. Jeh· lou propichujeme travný prova:z;ec vždy upros třed. Kuže musl být stále těsně nacpá. na a mus íme ji přidržovat těsně u sešlvané· ho kot ouče.

.8

V

přiš tím čfsle uveřejníme

IIbat, nikoho už nebudu mit opravdu rád, n e chtěj mě, děvčátko, IIbat, sr dce svoje ro ztoulané ·nechcl tl dát. Jd bych .. foIt rdU'ko '_ c1tvUku vzal, pohrál si s nim čl rel bnh daJ~ Nechtě; mě, děvčátko, libat, srdce svoje roztoulané nechci tl dát. Vyňato z 2. oddllu trampských pís ni ček (Zpívám...při kytaře), kterou yydalo nakladatelství Mojmlr Urbánek, Praha. Obrázky Clre,""

dal!;J návod .

~8btTCJtel<

Praha

TRAMPING .BRNĚNSKÝfJH KAMARÁDiJ V čfsle !7-+ napsal jsem ntk t eré (~eky II m'naUosH brněns kého t r ampin!J1'. Dnes povíme Bi tIěco o ,ěi1JOtě našich. bmén8kých kamarád1l.

. " Jiný kraj, )mé zvyky.c Neni sice podstatného rozdllu mezi trampová.nlm u nM a trampová.nlm na lloravě. Přesto však jsou věci, nad k terými se možno pozasta-

vit . Ptijdeme-li v sobotu odpoledne na brněnské nádra.ž1, m&l"Dě

bychom hledali houfy a skupiny trampa. PlAme

se

v duchu: Kde je cm se zde nejezdi na weekend? Vl.!ně fe(!eno, viděl jsem před brněn­ akým . nádra.!lm v tlobotu odpoledne mezi 3. a f. h~u maně

I1᧠~ranIk.?

~dnoho ~pa & tam čekal na mě,

ten

je!tě

aby mě Yedl do osady, ve které jsem .b yl :hOstem. My ' zde .v této době vyji!dlme .t étMl' viii,dmi 'z PráhY,.t POlp,ld ~ to

mQŽllé, abychom IItrivtU ~

noc ze IIOboty na

marádi v Brně nemohou jil

osadách.

lIpolečně brněnskými

jezdi z ri.n.o. T1m vAa.k tnecl:u:s Mci, !e by vO.bec nikdo ne-

když se vracejl v neděli večer domtl.. Rozch42lejl se již na pokraji města tl ptánim ~ pětného ahledAn1 za týden. :Maně ,pti tom V7Jp0mínám

neděli v BrněnStl kama nWi velké části a! v ne-

děli

jel v eobotu na tramp. DruhA věc, nad kterou jsem III! pozastavil, ,& též se W onnoval : kdyi ' jsme v . sobotu ..,eč~r zplvati 8pOleě­ ně na osadě, se ,ml i:dá.lO, 1ie ve zpěvu chybě.Jllenské hlasy ·(a té! i kytary. Uf.lvá .. větAinou banja) . Kde j sou brněn,skA děVčata a proč nejezdi na weekend"T ' Bylo ml fečeno, f.e ty uvid1m a! ri.no v neděH, kdy D4mi pH-

a

jdou. • " A silutečně, rADo pl'iJla

děvčata.

:Jak obiúky

Brně . prý

hezkL

mo!né

DeD1 a to za Mco velmi n~~bného; aby dě vče ' ztrávilo noc mimo domov & odebralo , se na osadu.. . . . .AJů se tomu: vtthéc nědl--' V

poklAdA

I!Ie

, 'rim 'p~ ~celkovéqqlahUženlc ~efejn~i

na Moravě na trampmg. Vt.dyt I oa.§i ka.-

u licemi,

na ubírajlcl se skupiny ho-

. cbA a děvčat, jdoucích u nlÍS společně v I!KlIbotu na osady

a v

neděli ~

Co mě vskut.kÚ velmi mi-

le pfekvapno, je zpěv na osadě. Holi zplvali hezky, ale co je clmUyhodné, zplvalí z velké ě&9ti národnl . ~M plsně, coiIt u nás se velmi mAkI dllje. Zplvali sire Už plsně tramJ)!!ké, ale jejl~ pěvecký repertoár oba, ilahuje těcbto menšinu. ,Je to od núieh lmmarádtľ velmi pěkné, Ie 'Se drli ' svého lÍÍ1rodnJbo a ěefJkého'- já.. • .Poku~ se ~ ostatního #vgta, ,. je . Pf! ~q.I!.~ }týhbdně-jěiéJl

pflrOdnleh

pod-

mínkáCh v

celku po dobný

n ašeJ;Itu: :Je.

.t~ ~lavně . sp0t:t,

který ovlá.dá osady,

a ze

sportu pa:k na prvním místě je to volleyball, tak jako u nás. Jinak se ' pě3tuje stolní tennis, lukostfe1ba, atletika a jiné. Jistě v brzké dot)ě n astane B,rněn.s!ru s d.ostavěDÍ~ kniničské přehrady veliký

na

rozvoj vodlí1Ch· sportct. Ka- ' marádi bud9U mlH přímo Ideální podminky pro kanoietiku i playectvi.

POřádány jsoU též". v Brn ě večery, j e jicl;tž -"'ÝtM.ek bÝvá věnQV!\n na zdokona./enl 0IJ&d.. l{ázeň ' n a o. 88d4éh je vzorná, a r ozk'lZY IerltO. bývají ~ odmínečně .

mbavnI

Uppslechnuty.

·

.

~ Ke konCi cb,ci- -'j~tě po~

se

~tknOllt že jse~ ;na Mo~ ravě vO.bec nesetkal s ~ divo­

ktm1 ~.py«, u·nás

: sIaYĎě

tak ne~ proslayenými, kteřl

" vrb&j1 ~ ~ · hnu~ velmi ěpatné světlo & kteM t ak skresluj1 názor veř ejnosti na . t~mping.

K

Ce r ný.

Jak to

(Iělaji

naltr ávaěi

Ir

.I1Il

d y bod e k

O

ne" r e .f t. . O r d

I pro ty. h.'ieří rádi přemýšlejí a uvažují, je ve spo·rtu nekonečná řada problémů, nad kterými si mohol lámat h.la vu filosofové i spOrtOVC1. Je.dním L Il!Ích je o-dpověď na olt ázku: Na které hranici zas,t aví se rutletioké rekordy? Bude vůbec někdy konec rekordům? A jediná 9právná oopověď j-e: Nebude. Přemýšl ejme trochu, CO J'e poti"ebí k dosažení rekordu, V prV'Ilí řa ě jsou to vlastnosti závodníka; ryohlost, sila, tělesný stav a v neposlední řadě i duvevní roznoložení. Dále také podmínky, za kterých závo-dnuk běží, Jako Je vítr. ohlad nebo teplo, tvrdá dráha nebo m ěkká, tvar zatá č ek ft .Ťeště jiné okolnosti. snad méně dMežité, ale docela jis-tě vykonáv3jíd určitý ",liv. Konečné sloVQ mají m ěřicí přístroie, které .isou jediné směrodatné pro zhodnocení vý kon,u. Před·polcláo vývoi k lf'..)~íml1. protože výkony záv(}(lníklo, ~€' čím dMe tím více ,lepší. Toto zleJ)~ ování je sire stále menší oS menší. a.le sklltečn~1í je. lf' k r,f>ml1 d-ocházÍ. PH vÝToj:i jedno-tHv("€,

Když se trampové rozhodil, že vstoupí dQ Unie a- budou pěstovat atletiku závodně tak jako jiní, znamcnaJo to mn(}ho; Tím ruzho-dnutim se rázem počet činných atletů al'espoň zd'v<Jjnásobil. Během času lepšily se i výkony tramp6kých representantů a odbory osad staly se vážnými soupeN našich nejlepších klubů . Všochno to .1ašemu sp(}rLu ovšem j~nom pro-spělo . Než nezů ­ sta,lo jen při lehké a.t:Ietice. Přišel přiro­ zeně i w'ŮIlleyha:ll, tah I t'-tenn is, I·ukostřel:ba a konečně i kopaná Ve všooh spo-r-tooh se oo.ady tak čin.í, že. i proti známým a daleko zkušeněj ším mu ž< tvú.m dosahují dobrých "ý. ledků. Nejvěmmi událo-stmi ovšem bÝ\' ají tl tká ní mezi'llsOOu1, která se taiké těší největšímu zájmu d rvúků. Prostředí, ve k1erém :se hraje, je velmi hlučné, a něk(ly máte i dojem, že se díváte ne na utkání trampll, nÝ'brž na něj:tké ligové derby. Ta,k se činí hlasivky diváků . A výkony jsou velmi dobré, ja k .Ťe vidět z našeho obrázku .. Je to momentka z utJkání osad Gayapos proti Zkacenému údolí na Zlatém potoku na Sáza vě.

48 3424

'-I

0° . m~.

hraje ú10dlU tOtlilk složek, že se nenajdou na celém světě dva lidé, kteř'í by byli úplně stejní. Ty s,l ožky se tol.ik mění, že s jistotou můžeme říci, že se vývoj nezaBta·d. A nezastaví se i vývoj artJ\.etlL, poněvadlž jsou to také lidé. Budova·t drá:hy je záležitootí techIliÍiky. Ta je na stálém vzestupu. Jsou tvořeny nové hmo-ty, dokonalejší přístroJe umožňují lepší budování. I tady je s.kutečností, že se pok,rok nezastaví. Kon eč ně měřicí přístro je. Umíme již he:r,pe čllě m ě řit desetiny vteřiJly při závooeoh. Nebude V'Šak dlouho trvaJt a zmizf rčení ..zvítězi! o prsa", pon ě \'adž bu·deme ,již měř.it sGtiny vteřiny. Jist ě se nau<číme m ěřit i tisíci.ny. Bwd,e se ta'k moci ro>zlji,irt i mezi závodníky, kteří dob ěhno-u dQ cúle - pro nás nyní zatím - ve stejném ča.se. Přátelé rekordů nemusí mít tedy stra,ch, že se závodníci octnou něIWy na hranici, i5 které neblHl.C'U moci dál. Tomu tak nikdy nebude. v

•

,V mužstyu LT<:; Prah!l' v Je~o foou?a blove~ o-dboru, hra)e v záloze Kaďa-Pesek a v ,uto.ku ,v<:xslavl&t~ ~VO~O{J~, . oba v~dor sve.m;n stanv~e.z?ac~ym us~ech~~. T,,!,k,se ve!I<:l so-uper!, JeJ 10hz souboJ~ pn U~K~ll}.ch SlaVie se Spartou , byly , vz~y neFetslm m~netem, nakonec setkavaJI v Jednom muzstvu. H~Iena Straubeová, naše t~~nisová llJ iSlt ryne. nebyla letos vůhec porazena a da se oč~kávat, ~e k její po,ážce jůž vi'!.bec ne<;I.(U·cle , ponevadž všechny hlavní soutěže má .lIZ za sebou.

CA'!'. Praha.

Odbíjená je hra, ve které se u'PI~tní dru7.stvo jaJko cel€lk i je.dnot!Jivci saml o sobě. Hráči se dají rozdělit na dvě s.kupiny: na:hrávače a smeŠ6.r·e. Ti druzí zdají se d·ivá.kům jistě diHežitější, protoie jejich zástl'h y do h,ry jso-u mnohem působiv ěj š í a nápadnější. Nruluávači se vl·asf.ně pohybují v jejioh stínu, a to je velilll nespravedlivé. poněva.dž jejich úloha je při nejmenším stejně důleŽiiltá. Zkušení hráči řeknou, že d{)slÍa,t míč nad síť tak, aby mohl být dobře smešťlván, to je pravé wolleybaJlové umění. A jak to ud ělat? Není to lehké. V prstech musí být sHa, aby mohl být Sftlumen př:ihrávaný míč ,a zároveň i jemný cH k tomu, alby mohl býtt nahrán na slprávné míst.o. TohQ se d.odlí jen vytrvalým trenováním. Při hře s,t ojí ten, kdo nahrává, čelem obrácen k smešaři a bokem k síti, raději blíže k ní než příli š daleko. ldeáJlní přihrávkou prQ něho je mí č, který letí proti němu zepředu ve výši hlavy, proto že se dá nejsnáze zpracovat. Mnoho znamená sehranost: celé šestky. j ež má nahrávači přihrávat m ílč pokud m07,no na stále teiné mís,to, i když ·t am sllad prá "ě ne~tojí. Musí být stáJl,e 'pl'ipra'ven míč .100běhnout, Jestli7.e se se svého místa v:oclálil. V sl'!hraném družstvu dá se pa,k užít n ě­ k(),]ilka obratů , které soupeře překvapí. Nahrávař mM~e najeilnou na·hrl-ít přes hl,avu smešaři. Hcrý stoJí za ním. Mu í to ovšem dobře um ět a smeiokéan mífi zíSlká p'rávě -ch,t řaSil . ahv ~e nHn.ravil. J,l'k je zřeim{: dohrá taktika i v odbíjené PI'i,náši pro.spěch

Momentka ze ~ápasu Gayap08 -

Ztmcené údoli.

Archiv

Rodokap3

Jak zachováme

zelenině

NO VE

její výživné

látky Zelenina je nepostrad!1telnou pro svttj obsah vitamintl a minerálních látek. Poně­ vadž pak vitaminy jsou podle svého druhu rozpustné a citlivé na vodu. vzduch a teplo, musí být brán při přLpl'avě a úpravě zeleniny na tyto vlastnosti náležitý zřetel. Oč~ťováni zeleniny musi býti peIČlivé, avšak úsporné. Zelenina ikořenatá nebo hUzovitá má býti, je·li to vfibec nutno, jen !lMce okrajována nebo oškrabována. U mlRdé mrkYe vtlbec neni třeba toho ani onoho 1Posta.či, je-li dtlkladně, ale rychle omyta pod tekoucl vodou; !Zelenina listnatá mA býti rychle vyjmuta z často měněné vody a položena na síto, aby vyschla. Nikdy nemáme nechat zeleninu dlouho ležet ve vodě, neboť tím se zfrácí mnoho výživných a d0plňujících látek. Z téhož dflvodu nemaji být oloUlpa.né brambory
PODZIMNl 'KLOBOUKY

Oprava zeleniny a její využití Kterému druhu úpravy třeba dáti pti přednost? iPojmy jako )vařená« , >dušená« a pod., o nichž je č8$to teč , se' nejednou zaměňuji, takže nutno si je ujasnit. Při vaření přecházej i do 'Vody nejen ! . vitaminy a soli, nýbrž i velkA část chuťo­ vých látek. Dnes 'ž ádná. hospodyně nemá odvar zeleniny v~léva.t, nýbrž ,jej má zužitkovat na polévky, omáčky a podobně . Dušeni je vai'eni v horké páře. Do patákru dáme trochu vody. Jakmi:lese voda vatl, dáme do hrnce zeleninu, která 'riak nesmí :přijít s vodou do styku. Zeleninu mťtžeme upravit také v jeji vlastni šťávě s přidáním Elegantní plS'těný něco tuku n ebo oleje. Při V'šech zpťl'Sobech klobouk se širokým vařeni má se nejprve vařiti či dusiti pti velké teplotě , a potom zvolna dovaf'ovat. rovným okrajem a Zbytečného mioháni se máme vyvarovat a poklici máme pevně přidržovat, aby nes vysokým dýnkem. unikly aromat ické látky a též vitaminy aby neutrpěly újmy, ~řiprayená . ze)enina má býti požívána Měkký klopený klobouk, ihried, neboť · dlouhým vychlád~im obsah - pos~zený , čela vitamintl uniká. ' zelenině

lWo"'á, mó,lni vymoženost' DámŠké střevíčky ze :skla zni ' to . s ~ počátku n eu vě­ titelně, a však uvědo m í me-li si:, že německý prflmysl j iž několik let vyrábi nerozbitné sklo> t. zv. plex iglas, jevi se nám možnost hotovi-t obuv ze skla v jiném světle. Po obt1žných pokusech se zda. ", tilo módhiinu' .ústa-vu : měšta'
sklellěné sti-evÍčl,y

letni sandály. Ze skla neni Svršky jsou ~ kťtže, pletenévyroben střevle celý, nýbrž ho lýka ne oo ' zprfisvitné jeho skleněné squ,částky 'jsou umělé hmoty . .J~dnim z n ejladně spojóvárly s jiným ma: krásnějšlch modeltl jsou veteriálem. Bylo' zhotoveno ně- - černi střevlčky se' skl e!lěným kolik kombinaci: ' Na áedné podpatkem a . s pásky z tmaz nich je podrá.žika. z kfiže, . vorudé h-t1že, které při držuji podpa~e~ a přezky z ohebskleněn'Qu paará.žku k noze. ného skla, na jiných modeStfevičky jsou prosvitné. lech byly opět z' Jednoho : ku- " Obuv ž tohotO: materiálu su skla vypracovány podrážje lehkA jako pirko a proto ky a • podpatky. Vhodným • se bude velmi pmjemně no'" siti. P.rozat1m-, se' v obchodě brouěenlm do jemného šachoVDÍcovj.tétlo vzorku _bylo ' " ještě neobjevŤ1a: :ale možno poěltati s Um, že' )iž v zimě na Poopatc1ch: docUe no krásbudou dámské střevíčky ze ných světelných efekUl. -

skla elegantním dop lňkem k večerním ša:~ Jejich výroba je zcela nezávislá na surovinách, jež v době v á lky musí plnit jiné, dfiležit.ější úkoly. Je možno je zhotovovati částečně ze zby tkfi, jež zfistáva jí po prfimyslovéro zpracováni ohebného skla, takže jejich cena n ebude vysoká. Nem a jí být obuvi výpomocnou, nýbrž, jak se zdtlrazňuje, novým .t ypem obuvi, jenž ještě projeví další vývojovou schopnost . ..

:t425

49'

ABC

D

E

F

G

H CH

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

R

1

4

7 1_~~__~-+__~_~~=-~_,~~~~-=~-T~~~~__~ 8 9

10 11

12 13 1 4 1 ~~~~~~~~~~~~~~+-~~~~~~~~~~~~_ 1

1.5

16

Vo dOro vně : 1. F r a nc. skladat el valčíkil, skladat el o;p ery »Prodaná. nevěsta «, sklada · t el opery »Rig oleto«. - 2. Odvě tv í, p roná š\m pozvání, A , ú dobí, rozkaz k plavání. 3. J e vždy vítaný, zájmeno, s k ladat el . P oemu, DP, l at . »ve jcem«. - 4. 50, slavný český ces tova t el, cizí řeka, autor ' r ománu »Paní komisarka«, zn. jugosl. auta . - 5. F ys. zn. v á hy, skladatel oper y uT a nnha u s er «, zn. poloměru , k a menná pamá tka, zn.

pravého úhlu. - 6. Č e.sltá i'eka, A , muž. jméno, dva kusy, N, CH m ezi n ulam i. 7. Orientálec, E, lat. m odlit ba., A , autor r om álllll »Si vooký démon«. - 8. :Prol évá sítem, A , druh myší, I , bt'lžek lásky. - 9 . Lat. spojka výsledková, druh h orniny,. s ykavka, surovec, AP. - 10. Př ed l ožka, skladatel ope r e ty »PolBká krev«, pás, ch em . zn. cínu. 11. I, základ národa , skladatel opery »A r mida «, skladatel pochodu ~V nov ý žívpt «, I . 12. Chalupa, něm. dvoj-

hláska. zkra tka 1)1Už. jména, autor hry »R. U . R. «. - 13. Zá jmeno, A , plošná míra, f r ane. člen , A , písmeno (fon.) . _ 14. Nula, G, volají děti n a otce, propagátor české h u dby v cizině , S , K. - 15. Postava E r benovy básně, Sběratel chodských písni'č ek, výrobek. - 16. 4 s t r a ny p apí ru, zkr. film. ateliérti., autor románu »Bludné duše«, dopisová zkratka, mužské jméno. 17. Egyptský bti.h lásky, sou čás t schodiště , E mezi stejn ými s ouhláskami, chytačka, RN. 18. T , pobidk a, pouze, S, l esík , EE, P . - 19. Zakladat el če.s. kvarteta, ruský auto r románu »Ona «. Sv,i,sle : a ) Autor r ománu »V třetim dvo · Ťe « , skladatel opery »Madame Butterfly«, skladatel opery »Fi:garova svat ba«. b) J e n a zboží, posvátná úcta, přit akán1 , jméno papou šk a , nula. - c ) Zele·n ína, posta va z »Rose M arie«, egyptský 'bilh slunce, C H CH, N N . - d) Příslušn ík s ev. národa, valutní zkratka, AI, Ibsent'lv román. n ula, d:řevěná n á doba pivn í. ·e) N, ú d, tv. sl. »s edati«, cítoslovce, Ř . - f) Tv. sl. »znáti«, čí slovk a (o br.). d rnom ístr, tv. sl. u·b áti«. g ) Souhlásky osevu, z irá, j eden i druhý, eden , DEČ. - h ) Am er. bmon , bfih slunce u Egypťanil, t v. sl. »krás ti«, TIB. z ápo r . ch ) E , p říslušník sev. národa, s ev eřan, k r álové pou ští, zá jm eno, K. i) Hus itské město . zviře, nula, u rčení Času. j) A, něm. předlož k a.. op a s ek , tv. s l. »orati«, z elenina , 500 . - k) Tv. sl. »n echati «, dětsk ý pol(od-rav, člen A rpádoyct'l, h r aboš . 1) P loš ná m íra, d I').lh v ě tru , p ytel, š védsky »jezer o«, muž. - m ) P rvní m u ž, svit , autor bás. Sb. »Ve stinu lí py«, něm. »b~č« (f on .). - n ) 5, hr8!Čk a p ro d ívk y , t v sl. »'Čes a ti« , s t rom, E . - o ) Zkr. Elektríck ý<:h po dnikt'l, japOn. délková m íra, k aretní výraz, h rom a da sena, O, zájmeno. - p ) Obch. zkra-t ka, had, předlo žk a, zájm eno, EK. - q ) Masa lidu, egyptský vládce, předlo žka, zkrat. nápisu na obálce, nula. r) Muž. jméno, autor ope ry »Vilém Tell«, skladatel op. »Drátentk«.

·(~O "ĚK~fJHC' VYŠI~ť, · ,r'Rc•..nAlWECH" DO KAPSV _"~

-

,

-

-

~

•

.

TE PllUIE ~I'SLO PnÓl OBIEONÁVCE UVlY' lil L

..........

..

;I!. _ . . . _.,.

.. ..,. _

__ _ .

~

__

SE~ITU. u

Cowb .= Cow boyský r om á n . D e t. = D e tekt iv ka ca D ob . = Dobrodružný r om á n • Fant - Fantastický r om á n ' Let. = L etecký r omán . SpOl. = Společenský r om án . Sport = Sportovnl román. VY2;V. = Vyzvědačský romá n 2. S pol Ca rl ysleovfl: 1I1 at či n výkřik. 134. COWD. L omax : Doby vatelé divočiny 250. Cowb. Malý: Neznámá savana 4. Spol . Zeman: Děti kri.e 135. Vyzv. W e lte r: Pod maskou 251. Cowb: P okorný: Hrdinný Jezdec 25. Dob . Mow ery : neka vzkf(šenf 136. Cowb. Culi um: Strá že ua prérU 252. C owb. F išer: T a Jem8tvf sedmi sbl 39. Dob . N ick e r: Zlatý dra k 137. Cowb. R ochester : Ranč Flylnlt 253. D et Tals ký: O dědidvl 46. Det. An d res: Hledá se zlo čin pro Hanso 139. Cowb. M a nning : Tajemná zbraň 254. Cowb. Malý: Uprehllk nevadsk;t l\tiille ra 140 Cowb. GooJ" n : Texaský kapitán 255. Cowb. T onar: Ce8ta odplat y 50. Det. Mul r : Dr. R a fnel 141. Cowb. Wb itte: Fred Nevada 256. Cowb. H ilton: Os udné rode o 59. Det. Hurik á n: Ne .í"étší případ in " p. Cnmins e 142. D e t . P a ul : Lond~'n sk ý netoPS' r 257. D ob F or ejt: Za k á.zaná zem ě 64. Cowb. L u kas: Ran č u .edml závor 143. Cowb Camer on: Zákon pustiny 258. Cowb. T llma : Vá lka rančerů 87 Cowb. Kh ibon ey: Zá lwn ' jizrlnl policie 147. F a n t. D om in i k: O ědíctv l Uranid'" 259. Cowb. Ball ey : Hrdina z P a lodura 96. D et. R ea dy ' Patsy me zi gangstery 150 D et. P oltzer : Smrt čihá 260. Cowb. Gann : Cesta do Montany 97. Cowb. Khibon ey : O hče z vých odu 153. VyzV Frost: Západ proti Východu 261. Cowb. H a rdy: V posledni. chvili '. 00. Cow b. Conrard : Odvážná PeA'"'Y 156. Cowb. Merton : Záhada Montany 262. D obr . Ge r s tltck e r: Na pamPách 114. Cowb . South . Kapitá nka JnRnita 192. Cow b. H aycox: Lidé na pou š ti 263. C owb. Carrey: Ve stinu Sie rry Blanky. 119. Let. L a r en ' Uloupe n á křídla 196. D obr. Wheatly: (j doU diamantd 264. Cowb. Foster: O r'f]ný ranč. 121 D et E lvest a d : Proě wmfel Cathfield 197. C owt Coolid/\'e : KouElo IIlexlka 265. Cowb. K lr chberge r : Stopa tvrdého muže. 122. Cowb . Sou t h : t1doli smrti 309. D et . F er /\,uson : ~lllŽ • t e mnu 266. Cowb. Rubell: Zá zrak na Solitu. 123. D et. Sim en on: Komi sn ř Mailtret 213. Vyzv. F eis t: Klič k záhadi' 267. D et . Kl pm ent: Muži knlem Jlmmyho. 124. Cow b . R ochester : L é tajicl cowboyové 229. D et . Al px a nder ' Pozor. n~be7.Dečl 268. Cowb. Khiboney : Bouřlivý kraj. 125. D eI . W e ldi n : lJollha za miliony 237 Fant. Martin : Boj o zeměkouli 009. Dobr. Ca rrey : Na sever od 60. rovnoběžky. 127 D et Bi/\'/\'erB: Cín "ký paponšek 241. D ob. P ettlk: Zápa8 d vou svět... 270. Cowb. Dawls : Nad propasti. 126. D ob. F pr /\,u son : Oohro,l f užs t vi na Borneu 242. C owb. Wbitte: Cowboy kapltáu 271. ·D obr. Rob ertson: Ztroskotáni ... Tichém 129. Vyzv. Horl e r : V y zv ědač 244 . Cowb. Sn ow : Cesta za zlatem oceá.nu .« 130. C owb. Whi tte: ~ha "á Arizona 245. Dobr. D etoe : Robinson Cru. oe 272. C owb. Whitte : Stezka pod horami. 131. Cowt. Mow e r y : Zapo vězl'Jlé údolf 246. Cowb. H ~ ffm an : D ěv ě" z TexaslI 273. Cowb. , H orn : Vitězné Přátelství. 132. Cowb Benne t : Zlatá lavina ~48. Cowb . Kl rchberA'er : Zlaté tomado 274 Cowb Khl-bon ey' Lovci komi 249. D et. Hudec : Tl slc tváři . . . . . 133. Cowb. Culi u m : Osam" lý rané

Kromě povídek. ILUSTROVANÉ FILMOVÉ' DVOJSTRANKY, krátkých zpráv, reportUI, ženského okénka'I;-K----.-5-0-... S P O RT U , ki'lžovek atd. naleznete v každém čiste ROdokapsu ÚP L N ý, VEL K Ý, U K ON E N Ý ROM A N. RODOKAP" DOSTANETE v KA2DÉM KNIHKUPECTVI. PRODEJNÉ NOVIN A TRAFICE ZA POUHÝCH _

e

1

I REDAKCE A ADMINISTRACE TÝDENIKU RODOKAPS, PRAHA I., WALDHAUSEROVA ULICE

20

ltídí rooa)(ční rada: Spisovatel Albert Vy skočil. odb. rada Boh. Kout ník. DJ'. JOR. Beěka, DJ'. Ant. P ecelt. Prof. V. Komárek. taJ • .JIří lU...cL. akad sochař Mil'. Selblcký. Bomány do kapoy (RODOKAPS) vychá zl každý pátek. Cena se ~itl1 rra nko . dmlnistrace K 1.50. Cena sellltu " ttllll RM -.!!(j. Předplatné ptiilm á k aždé kni hkupect vl. p rod ej na n ovin n ebo p t fm o a dm i nistrace ~Ro doka ps« . Praha 1., Waldhauserova ul. 20 na účet Polltovnf spoři t elny čls. 97.630. Ř i dl a za r e d a k ci odpovldá M. D ole jši. .. Redakce a a dm ini strace Pra ha r.. Waldhauserova 20. Tel. 605-51. Maj itel a vydavatel: .. SB1!JRATELc, spol. s r . p., Praha I .. Wal dh au~e rova 20. Ro'taČllI ti~k : C. A. T ., Cesk omoravské akciov-é · tiskatské a vyda.vatelské podniky. Praha II., Václavská uli ce č. 12. OffsetoVÝ tis k obúl kY : T lsltárna . Im p r essa« spo!. s r . o .. Praha II.. K arl(>\'o n. 15. Ptlspěftte16 ;r~ ~ repro dukčnl právo a autorlsacl ptl spěvktl . Pouflté rukopisY a obrázky se nevracej!. Za- ztrátu neobjedna·n ýcb· pÍ'ispěv kťl r Í'dakcé ' nepl'ijtmA odjjovedllcN!lt. VeAkerá' práva obsahu a ilustracI vy_ hrazena. Novi n ová s azba povolena Ředl t elstv lm Pllllt a teleltraflf ·v Praze . čl ~ . 94:641/IIIa-S7. Doh j'éda('1 ooěto9111 útad ' Praha 25. - Podávacl p olltovnl 'Hady Praha 6 7 .. ]5 25. - T oto ě l slo vy.l!lo dne 13. zti'i 1940. Předplatné ua celý roěnlk pro Jnl'MI/,avli K

18.- . na pdl roka K 39.-. na ětvrt roku K 19.so. - Ptedplatnl! na ětyrt 10D. PI'O p,,,- dmoti. Dán8ko. Holaudsko. Litvu. Norsko K 31.-. pro odatar ltáb onoplkl! ·K 29._.

a .rll K 24.- .

XIII. LÉČIVÉ ROSTLINY V MĚSÍCI ZÁŘÍ KOZLíK Lf:KAASKt (Valeriaua oCficinali.s) je vytrvalá bylina z čeledi rostlin kozlíkovitých (Valerianaceae). Z oddenku vyrůstají pfímé, Blatné 'až 150 cm vysoké lodyhy se v8tříčnými, Hchozpeřenými listy. Lístky listů jsou kopinaté, aspoň u spodních ~iBtů na okraji zubaté, 8 konečným lístkem větším o·8 tatních. B'ledě růžové, pětičetné, 'SOuměrné a nálevkovi,té květy jsou sestaveny v boha·t ých plochých vrchO'likovitých latách. iKO'zlík lékařský fost~ dosti hojně na rlhkých lukách, lesních strá'I1Í'ch, .březích, vlhčích pasekách I v křovinách. iDrogu poskytují oddenky (Rhizoona Valerianae) , jež před 'sušenÍm nutnO' dobře očistit od hlíny a bpraIt je. Suší se bud'celé nebo podélně rozří~uté obyčej­ , ým způsobem. Při sušení teplem umělým nesmí tepllota řevyšovat 35 st. C. V lidové medicině se používá odvaru ťlrogy kozlíkové (60 g IDa litr vody) jako Jéku proti hystePi, křečím, záchv.atům 'p adoucnioovým, zádumčivosti, miréllě, bolestem reum·a tickým, dále j!ako prostředek protihlístový, ko.nečně při posunčině, bolestech hlavy, proti hO'ečrk.ám, majícím původ v nervových otřesech, a proti neriVosi1ě vůbec. Droga kO'zlíková má také uklidňujíCÍ účinky na sval srdeční. V O'ficiálním lékařství jest obecně oceňO'ván znamenitý účinek. kozlíkové tinktury, jež se předpiJSuje při dečních nervDsách, chrO'nických nervO'vých poruchách , strojí za'žívacího a při O'btížích přechodu u žen. Drogu kO'1J1íkO'VO'U ofbsahují četné lékárnické speciality, před-pisO'­ an~ jako léky tišící, PO'vzbuzUljícía bolesti mírnící. Jk. PÝR PLAZIVÝ nebO'li PÝŘAVK.A (AgrO'Pyrum repenrs) je vytrvalá bylina z čeledi tMV (Gramineae). Větvité, pevné oddenky rproplétarjí půdu vzdělávanO'u i pustou a vyhánějí utá, Hstn'atá, 30-150 om 'VYsoká stébla, ukončená štíhlými klasy, jež nesou dvě řady klásků. Klásky jsou přiloženy k ose kllLSu širší stranO'u a jsou složeny ze 3-5 kvítků, jež mají pluchy vždy hrotité, ať už bezosinné nebo krátce osinaté. Listy jsou dO'sti měkké, .plO'ché a na pochvách nebrvité. Obecná trlÍrva na mezích, v :křovinách, rul trávnících, II cest, na PO'lích častQ... jako obtížný a těikO' vyhubitelný level. Drogu (RhizO'ma GlIaminis) poSkytují rpJ!azivéodaenky, jež se nejlépe abíra1jí na jaře nebO' na podzim při rvláčení PO'lí. Ifued po sběru oddenky O'myjeme, zbavíme kO'řínků a rychle 81lšÍme umělým teplem. Poněvadž drO'ga .adnO' plesniví, uchO'vá se nejlépe n'a vzdušném, ale úplně chém místě. DrO'ga pýrO'vá se často považuj'e za jeden z nejlepších prDstředků mO'čopudných. PO'užíIVá , se O'dvaru (asi 20 g drO'gy na Htr vody), jenž je velmi účinným lékem při mO'čO'vých 'k améncích, zánětech mO'čového měchýře, obtížném močení a vůbec všech chO'robách močových cest. lTinak >SlO'uží odvar drO'gy jako prostředek O'dhleňovací a jakO' hlenO'vité dietetiJk.um při 'k atarech ·žaludečních, střev­ , ích a cukrO'vce. Při těžkých onemO'oněních haemorrhoidál. ních ·se používá koncentrovanéhO' O'dvaru na klrstýry. Kromě vla,gtností hO'jivých lil O'dhleňovacích zvyšuje droga pýirO'vá také sekrece žláz, předevaím jater. Jik.

"LUTIC (ChrysantheJQlum vulgare) je vytrvalá bylina z

čeledi

rO'stlin

slO'žnO'květých

(CempO'sitae) _ Z r ddenku vyII listy stří­ davými, peřenodílnými 8 úkrO'jky stříhaně pilO'vitými a alespO'ň nahoře zubatým vřetenem. KulO'vité úhory žlutých kvítků bez papl'8ku tvoří bohatou chocholličuat{lu latu, vrcholík ovitě rO'zvětven{lu. Celá rostlina pronikavě páchne zvláštní v1inÍ. Vratič roste hojně u cest, na mezí'ch, u potoků a cest, při březích řek, v křovinách i 'pobřežních luzích. DrO'gu poskytují květní úbory (FIO'res Tanaceti), listy (Folia Tanaceti) nebo nať (Herba Tanaceti). Všeoky uvedené čá, sti se sbírají v dO'hě !květu Il"O'stliny 'a sušíobyčejnýin způ­ so'bem ve stínu. Úbory se .sbírají hez »stO'pek« a nať bez spodních silněj ších částí os. iDrO'ga vratičová je dávnO' známým léčivem . PO'užívá @e především odvaru (10-20 g drO'~ gy na ~ -Y2 I vody), hlavně j1ako účinného prO'středku vyhánějícíhO' střevní hlísty, posilujícíhO' chuť k jídlu a trávení a jako anitLseptik.a (látka ničící mikroby). Dále slO'uží O'dvar nati neb úhorů ok léčení hypochondrie, dny a hostce a bolestivých křečí. Zevně se používá {lleje, v němž byly rozmaokány čerstvé listy nebo nat', ·k natírání ran 1\ pO'hmO'žděnin. SilnéhO' O'dvaru nati neb úbO'rů vratičO'vých -se PO'užívá také dO' ktlystýrů proti rO'upům. Cerstvá nať vral1iČO'vá svým charakteristickým zápachem je lidO'vým {'rostředkem k 2aháněn.j O'btížnéhO' domácíhB hmyam, hlavně blech a štěnic. Jk růstají přímé, statné, až 120 cm vysoké IO'dyhy

KAPRAĎ SAMEC (Uryopteris fil ix-m a:s ) je vytrvalá rO'stlina výtrusn.á cévnatá,. z čeledi osladičO'vitých CPoly-PO'dÍlaceae). Z tlustého a krátkéhO' oddenku vyrůstají ve spi. rálném PO'stavení mohutné, temně zelené peřené listy až I m dlO'uhé, jež tvoří širO'ce nálevkO'vité trsy. Úkrojky pr9. dlouženě kO'pinatých, peřenodílných lístků jsou obyčejně vrO'ubkované nebO' ,zubaté. OkrO'uhlé kupky výtrusnic na tuhu listů jsou blízkO' střední žilky úkrO'jků listo.vých v dO'lejšÍch dvO'U třetinách. Kapraď samec ro.ste hojně ve stin· ných lesích, na ~;;:amenitýoh stráních, častO' ve spoUlStách na mý;tinách, z nížiny až do hO'r. Sbírají se oddenky (Rhi!zoma Filicis maris), z nichž se před sušením odstrruní postranní kořeny a lrezalVé 'Plevy a krátce přiřeží spO'dní části řapíků listo'\ich. Oddenky se Buší celé . nebo IPO'délně rozříznuté, přirO'zeně neb uměle, ale vždy za velmi mírn.é teploty. Suchou drogu uchO'váváme v dO'bře těsnících a před světJem chráněných nádO'bách. Sběr oddenků I~apradě samce vyžaduje na mnO'hých lokalitách náležité opatrnosti s hlediska ochrany přírody! Droga kapradě samce je známa již od starověku jakO' účinný .prO'středek proti střevním hlístům. Lidová medicina upotřelmje ponejvíce odvaru (10 g drO'gy na 100 g vody), jeIlŽ se pije dvakráte denně. Značnou vadO'u drO'gy je však její vedlejší účinek, spo-čívající v atrofii nervu zrakového. NěJkteří lé~aři zkO'ušeli oo:var také při léčení ikřečovýchžil 8 dobrými vý.sledky. Sťáva z čex:stvého oddenku je podle některých !také dobrým prostředkem k obki1adům na spáleniny. V každém připadě DutnO všzacházet 6 drogou kapradě samce s veškerou opatrn08tí, poněvadž je jedovatá! lk.

Sf Řidl RNDr. Ycic:IGII lirlÚek.

XIII. Lf~(IVÉ ROSTLINY V MĚSÍCI ZÁI1í

49. VRATIČ

(Chrysanthcmum vulgare).

2/5

50. KOZL1K LtKAŘSKÝ

.

51.

KAPRAĎ

SAMEC

(Dryopteris filix.mas). Sběratel.

1/2 Praha.

52. PÝR PLAZIVÝ Fr. Prochá.lka. Prlha.

(Valeriana officinalis).

2/8

.

neboli pýtavka (Agropyrum repens).

2/3