© Media Tenor 2006
Analýza zpravodajství ČT - 2005/Q4 -
Realizace: Media Tenor Petr Havlíček
[email protected] U Tiskárny 9, 702 00 Ostrava Tel: 596 126 126 Stav: 1.2.2006 Verze 01
Page 1 (Total 29)
© Media Tenor 2006
OBSAH 1.
Metodologický úvod ...................................................................................... 4
2.
Přehled kritérií................................................................................................ 6
3.
Management Summary.................................................................................. 8
4.
Tematická variabilita a struktura zpravodajství ........................................ 10
5.
Vztažné oblasti zpravodajství ..................................................................... 18
6.
Politické zpravodajství ................................................................................ 25
7.
Ekonomické zpravodajství.......................................................................... 31
8.
Minority ve zpravodajství ............................................................................ 35
Page 2 (Total 29)
© Media Tenor 2006
SEZNAM GRAFŮ Graf 1:
Variabilita domácího zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)..................... 10
Graf 2:
Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy; srovnání hlavních zpravodajských relací) .............................................. 11
Graf 3:
Variabilita zahraničního zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)................ 12
Graf 4:
Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Televizních novin (úroveň kategorie témat) ..................................................................................................................... 14
Graf 5:
Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Zpravodajského deníku (úroveň kategorie témat) ........................................................................................................ 14
Graf 6:
Vývoj podílu příspěvků o oblasti ZDRAVOTNICTVÍ na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) ......................................................... 15
Graf 7:
Vývoj podílu příspěvků o etnických nepokojích v Paříži na celkovém zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) ...................................................... 17
Graf 8:
Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) ......................................................... 18
Graf 9:
Srovnání tematické agendy Událostí a Televizních novin ve zpravodajství o zahraničí (úroveň tematický aspekt) ................................................................................... 19
Graf 10: Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události) .......................................................... 19 Graf 11: Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (Události) ................................................................................................................................ 21 Graf 12: Vývoj podílu příspěvků o Praze (srovnání hlavních zpravodajských relací).......................... 21 Graf 13: Pokrytí krajů v pořadech regionálního zpravodajství ČT ....................................................... 23 Graf 14: Vývoj vyváženosti pokrytí Moravskoslezského kraje a Olomoucka v Reportu ...................... 24 Graf 15: Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o programově politických postojích/krocích (Události)........................................................... 26 Graf 16: Četnost výpovědí o parlamentních stranách (Události) ......................................................... 28 Graf 17: Hitparáda politických osobností podle počtu výpovědí a kontext jejich prezentace (Události) ............................................................................................................. 28 Graf 18: Kontext výpovědí s hlavním subjektem Davidem Rathem (srovnání hlavních relací) ..................................................................................................................................... 29 Graf 19: Původci výpovědí s hlavním subjektem Davidem Rathem (srovnání hlavních relací) ..................................................................................................................................... 30 Graf 20: Hodnocení makroekonomické situace ČR (počet prezentovaných aspektů) ........................ 31 Graf 21: Prezentace podnikové sféry – vývoj v čase (Události) .......................................................... 32 Graf 22: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události) ..................................... 32 Graf 23: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Zpravodajský deník) ................... 34 Graf 24: Vývoj podílu žen na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)...................... 35 Graf 25: Počet různých žen ve zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)................... 37 Graf 26: Hitparáda nejpopisovanějších žen (Události)......................................................................... 37 Graf 27: Počet příspěvků s informacemi o menšinách (srovnání hlavních zpravodajských relací) ..................................................................................................................................... 38 Graf 28: Hlavní témata příspěvků, v nichž byli popisováni představitelé menšin (srovnání hlavních zpravodajských relací)............................................................................................. 38
Page 3 (Total 29)
© Media Tenor 2006
1.
Metodologický úvod Tento dokument byl zpracován na základě požadavku České televize a shrnuje základní zjištění analýzy zpravodajských pořadů vybraných elektronických médií, kterou pro Českou televizi na čtvrtletní bázi zajišťuje společnost Media Tenor. Spolupráce byla zahájena v červenci 2001 a od té doby kontinuálně probíhá. Kritéria, prostřednictvím kterých tato analýza posuzuje kvalitu zpravodajství České televize, byla zvolena tak, aby bylo možné posoudit, do jaké míry zpravodajství napomáhá divákům „utvořit si vlastní názor na stav a vývoj společenství ve všech důležitých oblastech“. S ohledem na toto kritérium je posuzována kvalita zpravodajství, ať již domácího, zahraničního, ekonomického nebo politického. Hodnocena je tedy především variabilita, tematická struktura, zájem o relevantní tematické aspekty (například EU, hospodářská politika), způsob informování o politických stranách, případně také další atributy zpravodajství v závislosti na klíčových skutečnostech, které se v průběhu analyzovaného období staly jak v ČR, tak ve světě. Z důvodu posouzení pozice Událostí a Událostí, komentářů jsou výsledky, je-li to účelné, porovnávány také s výsledky analýzy Televizních novin a Zpravodajského deníku (jako reprezentantů privátních televizí) nebo Ozvěn dne v 18:00 (jako představitele jiného typu média veřejné služby). V možnostech analytiků není posouzení/ověření „pravdivosti“ a „přesnosti“ informací zveřejněných v jednotlivých příspěvcích. Zvolený postup obsahové analýzy umožňuje posuzovat kvalitu zpravodajských pořadů prostřednictvím zkoumání jeho obsahové struktury a jednoznačně identifikovatelných atributů. Není-li uvedeno v následujícím textu jinak, vztahují se veškeré výsledky k období od 1.10.2005 do 31.12.2005; grafy prezentující vývoj v čase zachycují období od 1.12.2004 do 31.12.2005. V relacích elektronických médií, které byly zařazeny do analýzy, bylo v třetím kvartále 2005 odvysíláno a analytickým týmem zpracováno celkem 13 534 příspěvků. Jednotlivá zjištění jsou doplněna popisem metodologických východisek tak, aby dokument byl srozumitelný i těm čtenářům, kteří doposud nemají zkušenost s obsahovou analýzou obecně a s její konkrétní aplikací v rámci projektu analýz zpravodajství pro ČT.
Page 4 (Total 29)
© Media Tenor 2006
2.
Přehled kritérií Obsahová analýza připravovaná pro Českou televizi nabízí řadu možných úhlu pohledů na strukturu zpravodajství. Pro tuto kvartální analýzu byla vybrána následující kritéria: a) Tematická variabilita a struktura zpravodajství Kritérium posuzuje různorodost a relevanci domácího a zahraničního zpravodajství jako takového. Základním interpretačním východiskem je premisa, že čím je zpravodajství obsahově variabilnější, tím více podnětů dostává divák pro nezávislé vytvoření vlastního názoru. To je plně v souladu s úlohou média veřejné služby. Z tematické struktury je možné posuzovat relevanci agendy. Témata, která se týkají společenství jako takového (tj. mají obecnější platnost, mohou sloužit jako hodnotové orientátory), jsou považována za relevantnější než témata, která se týkají pouze individuálních činů/skutků nebo která jsou zařazována s cílem poskytnout „zábavu“ (například kuriozity, nehody, individuální trestné činy, „zvířátka“). b) Vztažné oblasti zpravodajství Stejně jako tematickou variabilitu je možné posuzovat variabilitu zpravodajství o geografických oblastech. Je možné posoudit podíl domácího a zahraničního zpravodajství a vyváženost zpravodajství o domácích regionech. c) Politické zpravodajství Způsob referování o politických stranách je důvodem spekulací o „vyváženosti“ a vzájemném vztahu médií k politikům. Analýza vychází z teoretického předpokladu, že jednotliví novináři zachovávají od popisovaných/citovaných politiků/stran odstup a nemají žádný důvod informace prezentovat v negativním nebo pozitivním kontextu. Analýza tak ctí „presumpci“ neviny novinářů při tvorbě politického zpravodajství. Kvalitu politického zpravodajství je možné posuzovat prostřednictvím analýzy podílů informací o programově politických postojích/krocích stran a jejích představitelů. Vysoký podíl stranických a mezistranických informací zpravidla vede k tomu, že strana je vnímána jako „nejednotná“ bez specifického programového vymezení. Kromě toho analýza nabízí také informaci o hodnocení jednotlivých stran, přičemž explicitní hodnocení politiků/politických stran zpravidla nepochází od reportérů, ale od politických partnerů a odpůrců. d) Ekonomické zpravodajství Ekonomika patří ke klíčovým tématům zpravodajství. Intenzita a způsob informování o ekonomické situaci země ovlivňuje připravenost voličů účastnit se voleb, ale styl zpravování o ekonomice také pochopitelně ovlivňuje kupní chování veřejnosti. Proto analýza sleduje vývoj zájmu o ekonomiku ČR, hodnocení ekonomické situace a také tematické aspekty ekonomických informací. e) Minority ve zpravodajství, problematika gender Důležitým úkolem médií je informovat o menšinách a pro menšiny. Obsahová analýza umožňuje posoudit četnost a kvalitu zpravodajství o minoritách. K minoritám s ohledem na situaci v mediální realitě jsou v této analýze zařazeny i ženy.
Page 5 (Total 29)
© Media Tenor 2006
3.
Management Summary Variabilita obsahové agendy: Nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně (tj. ve všech příspěvcích), tak v delších formách odvysílaly v 4. kvartálu 2005 Události, následované Událostmi, komentáři (druhá nejvyšší variabilita ve všech formách) a Ozvěnami dne v 18:00. Absolutně nejvariabilnější zahraniční zpravodajství ve všech formách nabídly ve 4. čtvrtletí 2005 Televizní noviny (129 různých tematických aspektů) před Ozvěnami dne v 18:00 (120) a Událostmi (116), v delších formách ale prezentovaly nejvyšší počet různých tematických aspektů Události (92). Ze srovnání tematické agendy Událostí a Televizních novin vyplývá, že Události se soustředí na relevantnější tematické oblasti MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI, STÁTNÍ SPRÁVA, HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA a EU. Televizní noviny naopak dlouhodobě upřednostňují příspěvky z kategorie BEZPEČNOST, NEHODY (včetně přírodních katastrof) či PŘÍRODA (fauna, flóra). Obdobný rozdíl v obsahové agendě ukazuje i srovnání Událostí a Zpravodajského deníku TV PRIMA. Dlouhodobě se potvrzuje, že hlavní relace privátních stanic k sobě mají obsahovou strukturou velmi blízko. Analýza dlouhodobých trendů v tematické struktuře zpravodajství ukázala ve 4. kvartále 2005 (ve srovnání s předchozím obdobím) trojnásobné zvýšení pozornosti, kterou zpravodajové Událostí věnovali tématům oblasti ZDRAVOTNICTVÍ. Dlouhodobě věnují Události zdravotnickým aspektům relativně méně prostoru než srovnávané hlavní zpravodajské relace TV Nova a TV Prima, nástup Davida Ratha do ministerské funkce tento poměr v říjnu a listopadu 2005 zvrátil. Jednou z klíčových zahraničních událostí v uplynulém kvartále byly listopadové etnické nepokoje v Paříži. Relativně nejobsáhlejší prezentaci o tomto aspektu odvysílaly Události, komentáře (8 % příspěvků delších forem v rámci zpravodajství) a Události (více než 6 %). Relativně nejnižší pozornost věnovaly pařížským bouřím Televizní noviny (necelá 3 % příspěvků). Vztažné oblasti zpravodajství: Ve 4. kvartále 2005 se staly obdobně jako v předešlém období nejpopisovanější zemí ve zpravodajství Událostí USA. Dlouhodobě podobný profil zpravodajství Událostí a Ozvěn dne v 18:00 se v posledním kvartále 2005 odlišil: V Ozvěnách dne v 18:00 byl nejprezentovanější zemí Irák (v Událostech na 4. místě), v Událostech stály výše Německo (2. místo) a Francie (3. místo). USA dominuje také ve zprávách Televizních novin a Zpravodajského deníku. Ve 4. kvartále 2005 Události ve zpravodajství o regionech prezentovaly relativně (ve srovnání s podílem kraje na české populaci) nejvyšší podíly příspěvků o Praze (31 %), Budějovicku (10 %) a Královéhradecku (9 %). Politické zpravodajství: S nejvyšším podílem programově politických postojů/kroků byla v Událostech ve sledovaném období (stejně jako ve 3. kvartále 2005) představena US-DEU. Nejvyšší podíl informací vnitrostranického charakteru odvysílaly Události o ODS (stranický sjezd, deklarace charakteru volební kampaně). S nejvyšší mírou neutrality informovaly Události o KDU-ČSL, nejvyšší podíl výpovědí s negativním nebo pozitivním zabarvením se týkal KSČM. Dlouhodobě je nejčastěji představovanou politickou stranou jak v Událostech, tak ve srovnávaných hlavních relacích ČSSD. Ve čtvrtém kvartále 2005 Události prezentovaly na druhém místě ODS a na třetím KDU-ČSL. Shodně ve všech hlavních zpravodajských relacích byla čtvrtá KSČM a nejméně prezentovaná US-DEU. Mediální zpravodajství tak postupně (ve srovnání např. s rokem 2004) reflektuje intenzivnější zapojení KSČM v českém politickém systému. Ekonomika: Ze srovnání makroekonomického zpravodajství hlavních relací ČT, ČRo1, Novy a Primy za celý rok 2005 jednoznačně vyplývá vyšší zájem Událostí a Ozvěn dne v 18:00
Page 6 (Total 29)
© Media Tenor 2006
o prezentaci této agendy ve srovnání s Televizními novinami a Zpravodajským deníkem. Hlavní relace médií veřejné služby rovněž zveřejnily vyšší podíl pozitivních informací než privátní stanice. K nejvýznamnějším tématům makroekonomického zpravodajství v Událostech patřily růst HDP, saldo obchodní a platební bilance, hodnota Kč a trh práce. Analýza detailního informování o podnikové sféře ukázala výrazné navýšení negativních informací v období říjen – prosinec 2005 jak v Událostech, tak i ve srovnávaných hlavních relacích. Nárůst negativity souvisí s řadou kontroverzních aspektů, které se k českým podnikům vázaly: spory okolo VZP, prošetřování privatizace Unipetrolu, nedostatečná kvalita potravin v českých potravinářských řetězcích. Minority: Z etnických menšin byli nejčastěji v roce 2005 prezentováni Romové před Vietnamci/Asiaty a Židy. Téměř polovinu všech příspěvků, ve kterých byli prezentováni na prostoru alespoň 5 vteřin Romové, odvysílaly Události. Nejčastějším tématem spojeným s prezentací menšin byla v roce 2005 bytová politika. (Páté nejčastější téma „bydlení“ se od „bytové politiky“ liší absencí aktivity státu v této oblasti.) Až na třetím místě je problematika rasismu. Dominantní téma tak ukazuje akcenty v mediálním obraze menšin: přednost dostává prezentace dlouhodobého problému asimilace nepřímo prezentovaná prostřednictvím tématu „bytové politiky“ před přímou konfrontací majority s minoritou.
Page 7 (Total 29)
© Media Tenor 2006
4.
Tematická variabilita a struktura zpravodajství Tematická variabilita posuzuje, jak dalece bylo zpravodajství různorodé. Každému jednotlivému příspěvku je přiřazeno jedno hlavní téma v závislosti na převažujícím obsahu příspěvku. Témata jsou přitom příspěvkům přiřazována z předem definovaného seznamu, který je průběžně rozšiřován v závislosti na nových aspektech, které s vyšší frekvencí do zpravodajství pronikají. Seznam sám obsahuje k 31. 12. 2005 750 různých tematických aspektů. Hodnoty v grafu 1 ukazují, kolik různých témat z celkového množství bylo v daném zpravodajském pořadu za analyzované období prezentováno. Žluté pruhy zobrazují variabilitu v delších zpravodajských formách (filmové reportáže, živé vstupy, rozhovory), modré pruhy zahrnují všechny formy (tedy včetně přehledů zpráv, čtených zpráv ve studiu či obrazových zpráv). Pokud pořad dosáhl vysoké tematické variability v delších formách, ukazuje to šíři zpravodajského záběru. Statistika je především orientační, nevypovídá například o rovnoměrnosti pokrytí či systematičnosti zpracování. Graf 1:
Variabilita domácího zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0
50
100
150
200
250
300
220 Události
248 164
Události, komentáře
227 184
Tel. noviny
201 195
Zpravodajský deník
225 198
Ozv. dne 18:00
226
dlouhé formy
všechny příspěvky
Graf č. 1 dokládá, že nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně (tj. ve všech příspěvcích), tak v delších formách odvysílaly v 4. kvartálu 2005 Události, následované Událostmi, komentáři (druhá nejvyšší variabilita ve všech formách) a Ozvěnami dne v 18:00. Výsledky variability jsou do značné míry ovlivněny formátem a délkou pořadu (např. nižší hodnoty Událostí, komentářů v delších formách jednoznačně vycházejí z charakteru pořadu – zaměření na detailní rozbor několika vybraných klíčových událostí). Na druhou stranu např. Televizní noviny reprezentují veškeré celostátní zpravodajství TV Nova, a údaj o variabilitě proto vypovídá o šíři záběru zpravodajství celé stanice. Graf č. 2 ukazuje rovnoměrnost pokrytí domácího zpravodajství. Porovnává podíl prostoru, který věnovaly relace 10 nejčastěji prezentovaným tématům, s podílem prostoru, který zaujala všechna ostatní témata. Čím nižší je podíl pro 10 nejčetnějších témat, tím více prostoru zbývá pro prezentaci dalších témat, a tím rovnoměrněji zpravodajství pokrývá realitu. Relativní vyjádření použité v grafu má navíc tu výhodu, že do výsledků nepromlouvá délka relace, na níž je do značné míry závislý počet různých odvysílaných témat. Z grafu č. 2 vyplývá, že nejvyšší rovnoměrnosti pokrytí domácího zpravodajství dosáhly Události, protože věnovaly 10 nejčastěji popisovaným tematickým aspektům relativně méně
Page 8 (Total 29)
© Media Tenor 2006
prostoru než ostatní srovnávané relace (21 %). Výrazně méně rovnoměrně pokrytá byla realita ve zpravodajství Televizních novin (36 % pro 10 nejčastěji popisovaných tematických aspektů). Svědčí to o intenzivním soustředění Novy na omezený okruh témat. Obecně lze říci, že rovnoměrnost pokrytí je dlouhodobě vyváženější u médií veřejné služby než u zpravodajství privátních stanic. Graf 2:
Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy; srovnání hlavních zpravodajských relací) 0%
Události
Události, komentáře
25%
Ozv. dne 18:00
75%
100%
79%
21%
76%
24%
64%
36%
Tel. noviny
Zpravodajský deník
50%
73%
27%
78%
22%
podíl 10 nejčetnějších témat podíl ostatních témat
Stejně jako je možné určit variabilitu domácího zpravodajství, je možné tato kritéria uplatnit také na variabilitu zahraničního zpravodajství. Vzhledem k tomu, že zahraničním zprávám je ve zpravodajství vyhrazen menší prostor, jsou i absolutní čísla ve srovnání s grafy charakterizujícími domácí zprávy nižší. Graf 3:
Variabilita zahraničního zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0
20
40
60
80
100
120
140
92 Události
116 65
Události, komentáře
95 89
Tel. noviny
129 49
Zpravodajský deník
106 87
Ozv. dne 18:00
120
dlouhé formy
všechny příspěvky
Page 9 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Absolutně nejvariabilnější ve všech formách byly ve 4. čtvrtletí 2005 Televizní noviny (129 různých tematických aspektů) před Ozvěnami dne v 18:00 (120) a Událostmi (116), v delších formách ale nabídly nejvyšší počet různých tematických aspektů Události (92). Vyšší hodnoty u delších forem vypovídají o důslednějším, informačně obsáhlejším zpracování zahraničních událostí. U zahraničních zpráv je důležité sledovat jak počet různých témat prezentovaných ve všech formách, tak variabilitu v delších formách. Pro formát zpráv privátních médií je charakteristické zařazování příspěvků o zahraničí do kratších forem (přehledu zpráv). Svědčí o tom větší rozdíl mezi variabilitou v delších formách a ve všech příspěvcích (viz především Zpravodajský deník – ve všech formách odvysílal 106 různých tematických aspektů, v delších formách 49, tedy necelou polovinu). Poznámka: K obsahové struktuře zahraničního zpravodajství viz dále graf č. 9. Variabilita sama o sobě ještě nic nevypovídá o tematické struktuře. Z ní je přitom možné usuzovat na relevanci příspěvků. Platí, že relevantnější jsou ty příspěvky, které v sobě mají obecně společenský rozměr (tj. mohou sloužit jako hodnotové orientátory), které informují o důležitých aspektech spojených s veřejným zájmem či obecným národně-politickým směřováním (například EU, státní správa, ekonomika, školství apod.). Naopak příspěvky týkající se jednorázových „atraktivních témat“ (jako jsou dopravní či jiné nehody, individuální trestné činy, informace o celebritách, „zvířátkách“ apod.) jsou považovány za méně relevantní. Graf 4 srovnává rozdíly v přístupu k volbě témat mezi redakcí Událostí a redakcí Televizních novin. Hodnoty v levé časti grafu vyjadřují procentuální převahu zájmu Televizních novin o danou tematickou kategorii, hodnoty v pravé části grafu ukazují silnější aspekty Událostí. Pro srovnání byly použity pouze příspěvky delších forem (reportáž, živý vstup). Je zřejmé, že Události se soustředí na relevantnější témata MEZINÁRODNÍCH UDÁLOSTÍ (diplomatické záležitosti – např. světový postoj vůči Íránu, Iráku, izraelsko-palestinské vztahy, působení OSN apod.), STÁTNÍ SPRÁVU (činnost státní organizace a záležitosti s tím spojené – volby, činnost vlády, legislativní proces); HOSPODÁŘSKOU POLITIKU (působení státu v hospodářské sféře – rozpočet, investiční pobídky apod.); EU (ve 4. kvartále především vyjednávání o rozpočtu EU na období 2007–2013). Televizní noviny naopak dlouhodobě upřednostňují příspěvky z kategorie BEZPEČNOST, NEHODY (včetně přírodních katastrof) či PŘÍRODA (fauna, flóra). Obdobný rozdíl v obsahové agendě ukazuje i srovnání Událostí a Zpravodajského deníku TV PRIMA (viz graf 5). Dlouhodobě se potvrzuje, že hlavní relace privátních stanic k sobě mají obsahovou strukturou velmi blízko. Analýza vzájemných rozdílů v agendě srovnávaných relací potvrzuje stálost rozdílů v tematickém profilu hlavních zpráv ČT a privátních stanic. Podle jejích zjištění tak ČT dlouhodobě staví své zpravodajství na tématech ve vyšším veřejném zájmu než Nova a Prima, a např. sbližování obsahu Událostí s Televizními novinami či Deníkem tak rozhodně nepotvrzuje.
Page 10 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Graf 4:
-10%
Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Televizních novin (úroveň kategorie témat) -8%
-6%
-4%
-2%
0%
2%
4%
6%
8%
10%
BEZPEČNOST MEZINÁROD.UD. NEHODY SPOLEČNOST STÁTNÍ SPRÁVA PŘÍRODA HOSPODÁŘ.POL. ZDRAVOTNICTVÍ EU VŠEOBECNĚ DOPRAVA
Vyšší podíl na zpravodajství Televizních novin
Graf 5:
-8%
Vyšší podíl na zpravodajství Událostí (bez Událostí v kultuře)
Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Zpravodajského deníku (úroveň kategorie témat) -6%
-4%
-2%
0%
2%
4%
6%
8%
BEZPEČNOST MEZINÁROD.UD. HOSPODÁŘ.POL. SPOLEČNOST NEHODY EU VŠEOBECNĚ STÁTNÍ SPRÁVA PŘÍRODA ZDRAVOTNICTVÍ HOSPODÁŘ.ŽIVOT
Vyšší podíl na zpravodajství Zpravodajského deníku
Vyšší podíl na zpravodajství Událostí (bez Událostí v kultuře)
Poznámka: Média veřejné služby při rozhodování o zařazení či nezařazení příspěvku do vysílání dávají výběrovým kritériím jinou váhu než média soukromá. Hodnota zprávy je přitom určována třemi základními atributy: aktuálností, relevancí a „mírou neobvyklosti“. Zatímco soukromé televize „maximalizují“ hodnotu zprávy zařazením co nejméně obvyklých informací na úkor relevantních zpráv, editoři médií veřejné služby se soustředí na výběr relevantních příspěvků. Rozdíl ve výběru zpráv pak má své důsledky i v míře sledovanosti. Kurióznější, byť méně relevantní zpravodajství je mezi diváky sledovanější (toto platí pouze paušálně, ne pro všechny socio-demografické skupiny).
Page 11 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Analýza dlouhodobých trendů v tematické struktuře zpravodajství ukázala ve 4. kvartále 2005 (ve srovnání s předchozím obdobím) trojnásobné zvýšení pozornosti, kterou zpravodajové Událostí věnovali tématům oblasti ZDRAVOTNICTVÍ (září 05 = 3,6% podíl témat o ZDRAVOTNICTVÍ na celkovém počtu všech příspěvků delších forem; říjen 05 = 11,6 %). Dlouhodobě věnují Události zdravotnickým aspektům relativně méně prostoru než srovnávané hlavní zpravodajské relace TV Nova a TV Prima, nástup Davida Ratha do ministerské funkce tento poměr v říjnu a listopadu 2005 zvrátil (viz graf 6).
Graf 6:
Vývoj podílu příspěvků o oblasti ZDRAVOTNICTVÍ na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)
14,00%
Události
Televizní noviny
Deník
12,00% 10,00%
8,00%
6,00% 4,00% 2,00% 0,00% XII.04
I.05
II.05
III.05
IV.05
V.05
VI.05
VII.05
VIII.05
IX.05
X.05
XI.05
XII.05
Poznámka: Do tematické kategorie ZDRAVOTNICTVÍ spadají informace o zdravotnické politice, koncepci zdravotnictví, nemocnicích, zdravotních pojišťovnách, záchranné službě, ČLK, LOK, pochybeních lékařů, zdravotnickém výzkumu, zdravotním stavu obyvatel (infekce, epidemie, pandemie), alternativní medicíně, hygieně ad.
Jednou z klíčových zahraničních událostí v uplynulém kvartále byly listopadové etnické nepokoje v Paříži. Relativně nejobsáhlejší prezentaci o tomto aspektu odvysílaly Události, komentáře (8 % příspěvků delších forem v rámci zpravodajství) a Události (více než 6 %). Relativně nejnižší pozornost věnovaly pařížským bouřím Televizní noviny (necelá 3 % příspěvků). Nižší podíl příspěvků o významných zahraničních událostech ve zpravodajství TV Nova a TV Prima ve srovnání s ČT a ČRo1 svědčí o méně dynamickém zpravodajském formátu, který se nepřizpůsobuje relevanci světového dění (obdobnou situaci jako v případě etnických bouří v Paříži ukázala i analýza zpravodajství Televizních novin o řádění hurikánů Katrina a Rita ve 3. kvartále 2005) – k dynamice zpravodajského formátu viz také komentář ke grafu 8.
Page 12 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Graf 7:
9,00%
Vývoj podílu příspěvků o etnických nepokojích v Paříži na celkovém zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) Události
Události, komentáře
Ozvěny dne v 18:00
Televizní noviny
Deník
8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% X.05
XI.05
XII.05
Page 13 (Total 29)
© Media Tenor 2006
5.
Vztažné oblasti zpravodajství Pro každý jednotlivý příspěvek je zjišťována „vztažná oblast“, tzn. ke které geografické oblasti se příspěvek ve své většině vztahuje. Zahraniční vztažné oblasti jsou sledovány na úrovni zemí, případně větších geopolitických celků. Pro domácí zpravodajství je detailně monitorována vztažná oblast na úrovni obcí, okresů a krajů. Rozhodující pro určení vztažné oblasti je dopad informace. Legislativní proces v českém parlamentu bude klasifikován se vztahem k ČR (zákony platí pro celou populaci), ale omezení dopravy v blízkosti parlamentních budov má vztah pouze k Praze (řidiči v Chocni mohou zůstat klidní, pokud právě nemají cestu do Prahy). Analýza rozděluje každý příspěvek podle toho, zda jsou v něm popisovány skutečnosti spojené s ČR, nebo ne, na domácí a zahraniční. Ze srovnání podílu příspěvků o zahraničí na hlavních zprávách ČT, Novy a Primy vyplývá, že „nejmezinárodnější“ jsou dlouhodobě Události. Vývoj v jednotlivých měsících navíc ukazuje, že zatímco Události přizpůsobují formát relace aktuálnímu dění ve světě (výkyvy v podílu zpráv bez vztahu k ČR), Televizní noviny a Zpravodajský deník udržují dlouhodobě neměnnou úroveň zpráv o zahraničí – jejich formát je poměrně striktně dán – zpravodajství ze světa je vyhrazen relativně stejný prostor bez ohledu na klíčové události světového dění.
Graf 8:
Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) Události
45%
Televizní noviny
38%
40% 35%
34%
35%
34%
24%
25% 20%
18%
20% 18%
22%
24%
27%
22%
19% 17%
30%
30%
28%
26%
34%
33%
30% 30%
Deník
24%
15%
21%
21%
16%
15%
16%
26%
25%
17%
22% 20%
22% 21%
17% 13%
13%
14%
15%
10% 5% 0% XII.04
I.05
II.05
III.05
IV.05
V.05
VI.05
VII.05
VIII.05
IX.05
X.05
XI.05
XII.05
Vedle hodnocení zahraničních zpráv z hlediska variability (viz graf 3) či celkového podílu příspěvků o zahraničí na populaci (předchozí graf) lze analyzovat další podstatné kritérium, které dohromady s předchozími dvěma nabízí „trojrozměrný“ obraz kvality zahraničního zpravodajství. Ze srovnání agendy zahraničních příspěvků Událostí a Televizních novin v grafu 9 vyplývá, že nejvýraznější rozdíl je v prezentaci tématu „kuriozity rekordy“, které je výrazně častěji zastoupeno v Televizních novinách (o 12 % vyšší podíl na zpravodajství Televizních novin než Událostí), dále fauna (o 4 % vyšší podíl) a skupinová kriminalita (o 4 %).
Page 14 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Události naopak věnovaly větší prostor tématu „násilí při demonstracích“ (etnické nepokoje v Paříži). Z velké převahy tematických aspektů „kuriozity“ a „fauna“ v Televizních novinách v porovnání s Událostmi lze usuzovat na tematicky výrazně jednostrannou prezentaci zahraničí ve zpravodajství tohoto privátního média. Graf 9:
Srovnání tematické agendy Událostí a Televizních novin ve zpravodajství o zahraničí (úroveň tematický aspekt)
-12,0%
-8,0%
-4,0%
0,0%
4,0%
8,0%
12,0%
kuriozity,rekordy fauna násilí při demonst.,sport.ud. skupinová krim. volba prezidenta zdravot.výzkum zacházení s vězni válečné zločiny zahr.události-jiné hum.pomoc zah.
Pro posouzení „geografické vyváženosti“ zahraničního zpravodajství je nutný detailnější pohled na zahraniční vztažné oblasti. Graf 10: Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události) 0
10
20
30
40
50
60
USA Německo Francie Irák Polsko Slovensko Rusko Pakistán Velká Británie Indonésie Španělsko Izrael Írán Nizozemí Čína
delší formy
krátké formy/flash
Zájem o jednotlivé země je determinován samotným děním v dané zemi, přítomností zahraničního reportéra v té které zemi a nabídkou informací prostřednictvím agentur.
Page 15 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Ve 4. kvartále 2005 se staly obdobně jako v předešlém období nejpopisovanější zemí ve zpravodajství Událostí USA. Dlouhodobě podobný profil zpravodajství Událostí a Ozvěn dne v 18:00 se v posledním kvartále 2005 odlišil: V Ozvěnách dne v 18:00 byl nejprezentovanější zemí Irák (v Událostech na 4. místě), v Událostech stály výše Německo (2. místo) a Francie (3. místo). USA dominuje také ve zprávách Televizních novin a Zpravodajského deníku. Geografickou vyváženost domácího zpravodajství je možné orientačně poměřovat s údaji ČSÚ o podílu obyvatel jednotlivých oblastí na české populaci (obyvatele jednotlivých krajů je možné chápat jako představitele divácké skupiny, kterou zajímá dění v jejím okolí). Toto srovnání indikuje ty oblasti, které jsou zpravodajsky ve sledované relaci bohatě pokryté, a ty, u nichž podíl příspěvků dlouhodobě zaostává. Ve 4. kvartále 2005 Události ve zpravodajství o regionech prezentovaly relativně (ve srovnání s podílem kraje na české populaci) nejvyšší podíly příspěvků o Praze (31 %), Budějovicku (10 %) a Královéhradecku (9 %). Analýza regionálního pokrytí ukázala, že každá ze srovnávaných relací soustředí svou pozornost specificky na určitý region: Televizní noviny odvysílaly vedle většinového podílu příspěvků o Praze rovněž vysoký podíl příspěvků o Ústecku či Liberecku (dlouhodobě v popředí), Zpravodajský deník o Ústecku a Jihomoravském kraji. V Ozvěnách dne v 18:00 žádný z regionů s výjimkou Prahy nevynikal. Poznámka: Struktura je stejně jako v případě zahraničního zpravodajství determinována přítomností regionálních zpravodajských týmů a zázemím, které je v daných regionech pro práci zpravodajů vytvořeno. Vyvážení regionálního pokrytí tak může jít v některých případech ruku v ruce jen s organizačními změnami. Graf 11: Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (Události) 35% 31% 30% 25%
podíl zpráv
20% 15%
12%
11% 8%
10% 5%
5%
9% 6%
10%
8%
6%
podíl obyvatel (ČSÚ)
9%
6%
6% 6%
2%
4%
6%
5% 5%
5%
5% 3%
3%
5%
5%
4% 2%
1%
1%
3% 3%
3%
va rlo Ka
O
st
rs
ra
ko
va
o ck re be
ub rd
Li
ic k
o
no
Pa
.k or m Ji
ho
m lo O
Br
ra
j
o ck ou
kr S M
Pr
ah
aj
a
0%
Obecně platí, že ve zpravodajství o regionech dosahuje ve všech analyzovaných hlavních relacích ČT, Novy, Primy a ČRo1 nejvyšší podíl příspěvků Praha na úkor ostatních regionů. Za vyšším podílem příspěvků o Praze nelze okamžitě hledat „pragocentrismus“ zpravodajů, Praha přirozeně jako hlavní město je dějištěm řady událostí, které nelze jen kvůli vyváženosti ignorovat (kulturní, sportovní akce, sídelní místo institucí s důsledky spojenými s jejich fungováním apod.). Míru soustředění na Prahu je proto dobré vyvozovat až z relativního
Page 16 (Total 29)
© Media Tenor 2006
srovnání podílu příspěvků o Praze na regionálním zpravodajství dalších relací. Dlouhodobě nejméně prostoru vyhrazuje zprávám o dění obsahově vztaženém k Praze Zpravodajský deník (viz graf 12). Graf 12: Vývoj podílu příspěvků o Praze (srovnání hlavních zpravodajských relací) Události
40%
Televizní noviny
Deník
35%
35% 34%
32%
30%
32%
28% 25%
25%
23% 21%
20%
19%
20% 15%
19%
16%
15%
10% 5% 0% XII.04
I.05
II.05
III.05
IV.05
V.05
VI.05
VII.05
VIII.05
IX.05
X.05
XI.05
XII.05
Základní osu regionálního zpravodajství zajišťuje ČT prostřednictvím relací produkovaných a vysílaných v regionálních televizních studiích - Večerníku z Čech, Jihomoravského večerníku a Reportu. Pokrytí jednotlivými redakcemi se přesně nekryje s hranicemi regionů, Na Olomoucku a Zlínsku se setkává vysílání Jihomoravského večerníku a Reportu, na Vysočině Večerníku z Čech a Jihomoravského večerníku. V rámci agendy jednotlivých pořadů dostávají tyto regiony méně prostoru než ostatní ze „spádové“ oblasti, v rámci celkového pohledu na regionální zprávy však patří k nejprezentovanějším, jak je patrné z grafu 13. Krajům v souborném zpravodajství regionálních relací dominují Jihomoravský kraj (JM večerník), Moravskoslezský kraj (Report) a Zlínsko (Jihomoravský večerník + Report). Z krajů, které pokrývá Večerník z Čech, dosáhlo srovnatelného podílu pouze Jihočesko. Výsledek je jednoznačně podmíněn velikostí území, pro které ta která regionální relace svůj zpravodajský servis zajišťuje, a srovnatelným prostorem, který dostává ve vysílání. Souhrnný pohled na zpravodajství regionálních relací ukazuje, že vyšší vyváženost je možné zajistit pouze zásadními změnami vysílacího schématu, které budou podpořeny organizačními změnami (např. posílením regionálních redakcí, samostatnými pořady pro omezený počet příbuzných regionů apod.).
Page 17 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Graf 13: Pokrytí krajů v pořadech regionálního zpravodajství ČT 1600 5
1400
Večerník z Čech
1200
Jihomor. večer.
Report
1000
259
6 163
ck
o
185
re
ub i
ah
ck o
a
295
Li be
lo O
Pr
ko
o ou ck
kr S
363 190
84
M
190 397
rd
438
Pa
459
aj
aj kr JM
11
461
7 29
9
0
650
rs
494
va
400 200
4
206
ar lo
1254
K
1436
600
m
800
Poznámka: Do analýzy regionálních zpravodajských relací, kterou prezentuje graf 13, jsou zahrnuty pouze ty kraje (příp. sídelní oblasti v těch krajích), kterým je věnována převážná část příspěvku. Praha tak mohla být například okrajově zmíněna ve většině příspěvků o Středočesku, tento fakt se však do výsledku nepromítne. Záměrem tohoto metodického pravidla bylo akcentovat aspekt relevance ve zpravodajství. Report plně pokrývá Moravskoslezský kraj a převážně Olomoucko, částečně pak také Zlínsko. V obou posledně zmíněných se jeho pokrytí prolíná s Jihomoravským večerníkem. Tento fakt spolu s tím, že studio sídlí v Ostravě, stojí za dominantním postavením Moravskoslezského kraje v regionálním zpravodajství. Graf 14 dokládá, že po dlouhodobém sbližování podílu Moravskoslezského kraje a Olomoucka došlo v období září – prosinec 2005 k výraznému navýšení podílu Moravskoslezského kraje (např. v důsledku zpravodajského pokrytí jednání o obří investici Hyundai).
Page 18 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Graf 14: Vývoj vyváženosti pokrytí Moravskoslezského kraje a Olomoucka v Reportu 90% 80%
Moravskoslezský kraj
79% 73%
70%
70%
67%
71% 70% 69% 68% 63%
Olomoucko
68% 67% 69% 66%
rozdíl 73%
71% 63%
61% 60% 61% 62% 61%
60%
64%
67% 63%
57%
50% 40%
34%
30% 22%
24%
20%
23% 17% 18%
18% 14%
25% 20%
24% 19%
21%
28% 26% 27% 27% 25%
24% 19%
21%
25% 24%
23% 17%
10%
5 V. 05 VI .0 5 VI I .0 5 VI II . 05 IX .0 5 X. 05 XI .0 5 XI I .0 5
5 .0
IV .0
III
5
05
I .0
II.
VI .0 4 VI I .0 4 VI II . 04 IX .0 4 X. 04 XI .0 4 XI I .0 4
4 V. 04
4 .0
IV .0
III
4
04 II.
I .0
XI I .0
3
0%
Page 19 (Total 29)
© Media Tenor 2006
6.
Politické zpravodajství Analýza politického zpravodajství je prováděna na úrovni „výpovědí“. Každá jednotlivá výpověď o konkrétním politikovi nebo politické straně je analyzována samostatně. Sledovány jsou přitom následující atributy: o
subjekt (politik nebo strana)
o
tematická souvislost (s čím je subjekt spojován)
o
kontext výpovědi (jak byl daný subjekt ve výpovědi představen?)
o
výslovné hodnocení (jak byl daný subjekt výslovně hodnocen)
o
původce výpovědi (Kdo je původcem informace, případného hodnocení a kontextu výpovědi o subjektu. Původcem hodnocení přitom nemusí být reportér. Hodnocení může pocházet od politického odpůrce, obyvatel, expertů apod. Například: analytici mohou kritizovat důchodovou reformu připravenou ministrem financí)
V jednom příspěvku tak může být analyzováno více výpovědí o stejném politikovi (nebo politické straně), a to v tom případě, že se některá ze složek výpovědi změní. Jednotlivé tematické souvislosti jsou slučovány do nadřazených kategorií: o
informace o programově politických postojích/krocích (Například hospodářská politika, zdravotnictví, školství, rodinná politika …)
o
mezistranická témata (Informace o vzájemných vztazích, jednáních, střetech s partnery z ostatních politických stran)
o
vnitrostranická témata (Informace o personálních záležitostech, stranických financích, sjezdech, stranických volbách …)
o
personální témata (Pouze v tom případě, je-li subjektem konkrétní politik. Například informace o vzdělání, zdravotním stavu, osobnostních vlastnostech …)
Politické zpravodajství je senzitivní. Strany se navzájem podezírají z lepšího mediálního obrazu v důsledku nadstandardních vztahů s médii. Současně se samy snaží získat výhodu s cílem vylepšit svůj mediální obraz. Tato snaha je pochopitelně zcela legitimní. Na druhé straně stojí požadavek odstupu a neutrality média od popisovaných skutečností, a tedy i od politiků (platí pro zpravodajství, v publicistických pořadech se naopak očekává vyjádření názoru). To je chápáno jako základní kvalitativní požadavek a současně maxima profesionální žurnalistiky. Kombinací výše popsaných atributů je možné sestavit „poziční mapu“ jednotlivých stran ve zpravodajství. Poziční mapa ukazuje tři základní kvality zpravodajství o politických stranách: o
neutralita zpravodajství (podíl kontextově neutrálních výpovědí na celkovém počtu výpovědí o politické straně) – kolmá osa Y
o
věcnost výpovědí (podíl informací o programově politických postojích/krocích na celkovém množství informací o politické straně) – vodorovná osa X
o
intenzita zájmu o politickou stranu (počet výpovědí o politické straně) – reprezentuje velikost „bubliny“
Page 20 (Total 29)
© Media Tenor 2006
S nejvyšším podílem programově politických postojů/kroků byla v Událostech ve sledovaném období (stejně jako ve 3. kvartále 2005) představena US-DEU. Nejvyšší podíl informací vnitrostranického charakteru odvysílaly Události o ODS (stranický sjezd, deklarace charakteru volební kampaně). S nejvyšší mírou neutrality informovaly Události o KDU-ČSL, nejvyšší podíl výpovědí s negativním nebo pozitivním zabarvením se týkal KSČM – viz graf 15. Graf 15: Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o programově politických postojích/krocích (Události)
100%
Podíl výpovědí s neurálním kontextem
KDU-ČSL
95%
ČSSD US-DEU
90%
85%
ODS KSČM
80% 40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
Podíl věcně-politických výpovědí na celkovém množství výpovědí (Velikost bubliny znázorňuje intenzitu zájmu o danou stranu)
Dlouhodobě je nejčastěji prezentovanou politickou stranou jak v Událostech, tak ve srovnávaných hlavních relacích ČSSD (necelých 42–46 % všech výpovědí o parlamentních stranách; to představuje mírný pokles ve srovnání s předchozím obdobím). Ve čtvrtém kvartále 2005 Události prezentovaly na druhém místě ODS a na třetím KDU-ČSL. Shodně ve všech hlavních zpravodajských relacích byla čtvrtá KSČM a nejméně prezentovaná US-DEU. Mediální zpravodajství tak postupně (ve srovnání např. s rokem 2004) reflektuje intenzivnější zapojení KSČM v českém politickém systému.
Page 21 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Graf 16: Četnost výpovědí o parlamentních stranách (Události) 0
200
400
600
800
1000
1200
ČSSD
ODS
KDU-ČSL
KSČM
US-DEU negativní
neutrální
pozitivní
Jednoznačně nejprezentovanější politickou osobností nejen v Událostech, ale i v ostatních hlavních zpravodajských relacích byl Jiří Paroubek. Nová tvář na absolutním druhém místě patřila Davidu Rathovi (shodně ve všech analyzovaných hlavních zpravodajských relacích). Vysoko v agendě se také ocitl odstupující ministr zemědělství Petr Zgarba (v souvislosti se skandály okolo spekulací s pozemky). Graf 17: Hitparáda politických osobností podle počtu výpovědí a kontext jejich prezentace (Události) 0
50
100
150
200
250
300
350
Paroubek Jiří Rath David Klaus Václav Sobotka Bohuslav Topolánek Mirek Kalousek Miroslav Zgarba Petr Němec Pavel Musílková Jiřina Emmerová Milada negativní
neutrální
pozitivní
Nejvyšší podíl informací, které prezentovaly Davida Ratha a jeho počínání v negativním světle, zveřejnily Televizní noviny a Zpravodajský deník, naopak nejvyšší podíl neutrálních informací odvysílaly Události a Události, komentáře (viz graf 18). Míra negativity do značné míry souvisí s tím, kdo je původcem výpovědi – je-li autorem „politik sám“ (tedy hovoří-li přímo na kameru nebo je citován či parafrázován), pak je přirozeně kontext výpovědi neutrální
Page 22 (Total 29)
© Media Tenor 2006
(eventuálně pozitivní) – jen výjimečně staví autor výpovědi sám sebe do negativního kontextu. Čím je tedy vyšší podíl výpovědí, které pronáší subjekt sám nebo které jsou mu připisovány, tím vyšší je míra neutrality jeho prezentace. Graf č. 19 ukazuje, jak se na mediálním obraze Davida Ratha podílejí klíčoví původci výpovědí, které se k němu vztahují – novinář, David Rath sám a oponenti z řad ODS. Nižší negativita v Událostech a Událostech, komentářích (graf 18) úzce souvisí s tím, že ve srovnání s ostatními relacemi dostává David Rath relativně více příležitostí k vyjádření vlastními slovy (v Událostech, komentářích se jedná o přirozenou situaci, kdy byl David Rath přímo hostem relace). Na druhou stranu v Událostech a Událostech, komentářích zaznělo relativně méně výpovědí, jejichž původci byli představitelé ODS. Rozdíly mezi jednotlivými relacemi však nejsou zásadní. Graf 18: Kontext výpovědí s hlavním subjektem Davidem Rathem (srovnání hlavních relací) 0%
Události
Udál.,kom.
Tel. noviny
25%
50%
75%
50
100%
165
26
1
103
61
123
2
Ozv. dne 18:00
36
85
1
Deník (19:00)
47
97
5
negativní
neutrální
pozitivní
Graf 19: Původci výpovědí s hlavním subjektem Davidem Rathem (srovnání hlavních relací) 0%
20%
Události
41%
Udál.,kom.
43%
40%
60%
37%
30%
80%
13%
10%
Tel. noviny
40%
33%
17%
Ozv. dne 18:00
40%
34%
16%
Deník (19:00)
39%
NOVINÁŘ
32%
POLITIK SÁM
100%
17%
ODS
Page 23 (Total 29)
© Media Tenor 2006
7.
Ekonomické zpravodajství Do ekonomického zpravodajství jsou jednak zahrnovány příspěvky, které se týkají makroekonomické situace České republiky, jednak příspěvky, ve kterých jsou popisovány podniky nebo branže. Není přitom podmínkou, aby se celý příspěvek týkal ekonomiky. Rozhodující je přítomnost makro nebo mikroekonomického tématu na prostoru alespoň 5 vteřin. Ze srovnání makroekonomického zpravodajství hlavních relací ČT, ČRo1, Novy a Primy za celý rok 2005 jednoznačně vyplývá vyšší zájem Událostí a Ozvěn dne v 18:00 o prezentaci této agendy ve srovnání s Televizními novinami a Zpravodajským deníkem (viz hodnoty v grafu č. 20). Hlavní relace médií veřejné služby rovněž zveřejnily vyšší podíl pozitivních informací než privátní stanice. K nejvýznamnějším tématům makroekonomického zpravodajství v Událostech patřily růst HDP, saldo obchodní a platební bilance, hodnota Kč a trh práce. Graf 20: Hodnocení makroekonomické situace ČR (počet prezentovaných aspektů) 0%
Události
25%
6
39
Ozv. dne 18:00 1
7
4
negativní
75%
100%
21
37
Tel. noviny
Deník
50%
21
15
18
neutrální
9
6
pozitivní
Page 24 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Analýza detailního informování o podnikové sféře ukázala výrazné navýšení negativních informací v období říjen – prosinec 2005 jak v Událostech (viz graf 21), tak i ve srovnávaných hlavních relacích. Nárůst negativity souvisí s řadou kontroverzních aspektů, které se k českým podnikům vázaly: spory okolo VZP, prošetřování privatizace Unipetrolu, nedostatečná kvalita potravin v českých potravinářských řetězcích. Graf 21: Prezentace podnikové sféry – vývoj v čase (Události) 100%
6
17
9
6
12
2
6
1
11
12
7
18
9
75% 229 98 50%
147
91
130
139
222
140
89
207
208 162
172
25% 125 30
25
32
31 12
0% XII.04
I.05
II.05
III.05
IV.05
30
14
13
22
V.05
VI.05
VII.05
VIII.05
negativní
neutrální
IX.05
145 86
X.05
53
XI.05
XII.05
pozitivní
(Poznámka: Čísla reprezentují počet výpovědí o některém z podniků, které jsou analyzovány detailně na úrovni výpovědí).
Podnikovému zpravodajství Událostí i ostatních srovnávaných relací jednoznačně dominovala VZP. Graf 22: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události) 0
50
100
150
200
VZP ČSA ČD Ahold ČR ČT Čs.správa letišť Česká pošta UNIPETROL Hyundai Transgas negativní
neutrální
pozitivní
Page 25 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Výjimečným prvkem v agendě podnikového zpravodajství analyzovaných médií byla už druhé období za sebou výrazná pozornost věnovaná televizi Primě ve Zpravodajském deníku. (tematický aspekt „produkty/služby“, tj. především reality show Vyvolení). Graf 23 jednoznačně dokládá, že pozornost věnovaná Primě ve vlastní zpravodajské relaci se vyznačuje spíše prvky self-promotion než objektivního zpravodajství. Graf 23: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Zpravodajský deník) 0
20
40
60
80
100
120
VZP Prima ČD Hyundai ČSOB Český Telecom Spolchemie Penta Česká pošta ČKA negativní
neutrální
pozitivní
Page 26 (Total 29)
© Media Tenor 2006
8.
Minority ve zpravodajství Mediální zpravodajství může podporovat, nebo naopak rozrušovat stereotypy v myšlení majoritní veřejnosti o menšinách (počítejme mezi ně v rámci mediální reality i ženy). Orientace na negativní aspekty (kriminalita, sociální aspekty, zdravotnická rizika) život menšin redukuje a může vést k posilování disimilace minorit. V rámci kontinuální analýzy televizního zpravodajství je u všech aktérů zpravodajství sledována příslušnost k národnostním skupinám, respektive státní příslušnost, případně náboženské vyznání. Příslušnost k menšině přitom musí být jednoznačně rozpoznatelná, tedy explicitně uvedená. Z pohledu metodiky jsou analýzou zaznamenávány pouze ty osoby, které jsou prezentovány na prostoru alespoň pěti vteřin (odpadá tak např. drtivá většina odpovědí respondentů v anketách). Prezentace žen v médiích neodpovídá jejich podílu na populaci. To je dáno především nižší mírou zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a špičkové politice. Z grafu č. 24 vyplývá, že Události prezentovaly ve 4. kvartále 2005 ve zpravodajství nižší podíl žen než Televizní noviny a Zpravodajský deník a mírně vyšší podíl žen než Ozvěny dne v 18:00. Navzdory relativně nižšímu zastoupení žen ve srovnání s muži dosáhly Události nejvyšší variability v prezentaci různých žen (graf 25). Do hitparády nejčastěji prezentovaných žen pronikají zahraniční političky Angela Merkelová a Condoleezza Riceová. Z českých žen se nově v popředí hitparády objevila nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, ojediněle také Eva Klimovičová (kauza Pfizer a úplatky v ČLK) – viz graf 26. Graf 24: Vývoj podílu žen na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0%
5%
10%
15%
20%
Televizní noviny
Zpravodajský deník
30%
20%
Události
Ozvěny dne v 18:00
25%
16%
26%
25%
Page 27 (Total 29)
© Media Tenor 2006
Graf 25: Počet různých žen ve zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0
20
40
60
80
100
83
Události
Ozvěny dne v 18:00
49
Televizní noviny
65
Deník
64
Graf 26: Hitparáda nejpopisovanějších žen (Události) 0
5
10
15
20
25
30
Emmerová Milada Musílková Jiřina Merkelová Angela Vesecká Renáta Riceová Condoleezza Klimovičová Eva Černá Kateřina Kovářová Radka Páralová Alena Kosinová Blanka Pinková Jana Žižková Marcela (Švejnohová) Gajdušková Klára Parkanová Vlasta Šichtařová Markéta
Z etnických menšin byli nejčastěji v roce 2005 prezentováni Romové před Vietnamci/Asiaty a Židy. Téměř polovinu všech příspěvků, ve kterých byli prezentováni na prostoru alespoň 5 vteřin Romové, odvysílaly Události (viz graf 27). Graf 27: Počet příspěvků s informacemi o menšinách (srovnání hlavních zpravodajských relací)
Page 28 (Total 29)
© Media Tenor 2006
0
20
40
60
80
100
Romové
Vietnamci, Asiati
Židé
jiná menšina
Čečenci
Ukrajinci
Poláci
Slováci
Události
Ozv. dne 18:00
Tel. noviny
Deník
Nejčastějším tématem spojeným s prezentací menšin byla v roce 2005 bytová politika. (Páté nejčastější téma „bydlení“ se od „bytové politiky“ liší absencí aktivity státu v této oblasti.) Až na třetím místě je problematika rasismu. Dominantní téma tak ukazuje akcenty v mediálním obraze menšin: přednost dostává prezentace dlouhodobého problému asimilace nepřímo prezentovaná prostřednictvím tématu „bytové politiky“ před přímou konfrontací majority s minoritou. Graf 28: Hlavní témata příspěvků, v nichž byli popisováni představitelé menšin (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0
5
10
15
20
25
bytová politika Romové obecně rasismus pobyt cizinců ve státu bydlení skupinová krim. židovské nábož. hosp.život-jiné ileg.přechod hranic požáry
Události
Ozv. dne 18:00
Tel. noviny
Deník
Page 29 (Total 29)
