© Media Tenor 2005
Analýza zpravodajství ČT - 2005/Q3 -
Realizace: Media Tenor Petr Havlíček
[email protected] U Tiskárny 9, 702 00 Ostrava Tel: 596 126 126 Stav: 25.10.2005 Verze 01
Page 1 (Total 28)
© Media Tenor 2005
OBSAH 1.
Metodologický úvod ...................................................................................... 4
2.
Přehled kritérií................................................................................................ 5
3.
Management Summary.................................................................................. 6
4.
Tematická variabilita a struktura zpravodajství .......................................... 8
5.
Vztažné oblasti zpravodajství ..................................................................... 13
6.
Politické zpravodajství ................................................................................ 19
7.
Ekonomické zpravodajství .......................................................................... 23
8.
Minority ve zpravodajství ............................................................................ 26
Page 2 (Total 28)
© Media Tenor 2005
SEZNAM GRAFŮ Graf 1:
Variabilita domácího zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)....................... 8
Graf 2:
Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy; srovnání hlavních zpravodajských relací) ................................................ 9
Graf 3:
Variabilita zahraničního zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)................ 10
Graf 4:
Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Televizních novin (úroveň kategorie témat) ..................................................................................................................... 11
Graf 5:
Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Zpravodajského deníku (úroveň kategorie témat) ........................................................................................................ 11
Graf 6:
Vývoj podílu příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) ......................................................... 12
Graf 7:
Vývoj počtu příspěvků o přírodních kalamitách v USA na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)............................................................................. 13
Graf 8:
Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) ......................................................... 14
Graf 9:
Srovnání tematické agendy Událostí a Televizních novin ve zpravodajství o zahraničí (úroveň tematický aspekt) ................................................................................... 14
Graf 10: Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události) .......................................................... 15 Graf 11: Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (Události) ................................................................................................................................ 16 Graf 12: Vývoj podílu příspěvků o Praze (srovnání hlavních zpravodajských relací).......................... 16 Graf 13: Pokrytí krajů v pořadech regionálního zpravodajství ČT ....................................................... 17 Graf 14: Vývoj vyváženosti pokrytí Moravskoslezského kraje a Olomoucka v Reportu ...................... 18 Graf 15: Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o programově politických postojích/krocích (Události)........................................................... 20 Graf 16: Četnost výpovědí o parlamentních stranách (Události) ......................................................... 21 Graf 17: Podíl výpovědí o M. Grebeníčkovi a V. Filipovi na celkovém počtu výpovědí o politických osobnostech (srovnání hlavních relací ČT, Novy, Primy a ČRo1).................... 21 Graf 18: Hitparáda politiků podle počtu výpovědí + tendence (Události)............................................. 22 Graf 19: Hodnocení makroekonomické situace ČR (počet prezentovaných aspektů) ........................ 23 Graf 20: Prezentace podnikové sféry (počet výpovědí o podnicích – srovnání relací)........................ 24 Graf 21: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události) ..................................... 24 Graf 22: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Zpravodajský deník) ................... 25 Graf 23: Tematické souvislosti a kontext hodnocení podniků (Události) ............................................. 25 Graf 24: Vývoj podílu žen na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)...................... 26 Graf 25: Počet různých žen ve zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)................... 27 Graf 26: Hitparáda nejpopisovanějších žen (Události)......................................................................... 27 Graf 27: Počet příspěvků s informacemi o menšinách (srovnání hlavních zpravodajských relací) ..................................................................................................................................... 28 Graf 28: Hlavní témata příspěvků, v nichž byli popisováni představitelé menšin (srovnání hlavních zpravodajských relací) ............................................................................................. 28
Page 3 (Total 28)
© Media Tenor 2005
1.
Metodologický úvod Tento dokument byl zpracován na základě požadavku České televize a shrnuje základní zjištění analýzy zpravodajských pořadů vybraných elektronických médií, kterou pro Českou televizi na čtvrtletní bázi zajišťuje společnost Media Tenor. Spolupráce byla zahájena v červenci 2001 a od té doby kontinuálně probíhá.
Kritéria, prostřednictvím kterých tato analýza posuzuje kvalitu zpravodajství České televize, byla zvolena tak, aby bylo možné posoudit, do jaké míry zpravodajství napomáhá divákům „utvořit si vlastní názor na stav a vývoj společenství ve všech důležitých oblastech“. S ohledem na toto kritérium je posuzována kvalita zpravodajství, ať již domácího, zahraničního, ekonomického nebo politického. Hodnocena je tedy především variabilita, tematická struktura, zájem o relevantní tematické aspekty (například EU, hospodářská politika), způsob informování o politických stranách, případně také další atributy zpravodajství v závislosti na klíčových skutečnostech, které se v průběhu analyzovaného období staly jak v ČR, tak ve světě. Z důvodu posouzení pozice Událostí a Událostí, komentářů jsou výsledky, je-li to účelné, porovnávány také s výsledky analýzy Televizních novin a Zpravodajského deníku (jako reprezentantů privátních televizí) nebo Ozvěn dne v 18:00 (jako představitele jiného typu média veřejné služby).
V možnostech analytiků není posouzení/ověření „pravdivosti“ a „přesnosti“ informací zveřejněných v jednotlivých příspěvcích. Zvolený postup obsahové analýzy umožňuje posuzovat kvalitu zpravodajských pořadů prostřednictvím zkoumání jeho obsahové struktury a jednoznačně identifikovatelných atributů.
Není-li uvedeno v následujícím textu jinak, vztahují se veškeré výsledky k období od 1.7.2005 do 30.9.2005; grafy prezentující vývoj v čase zachycují období od 1.9.2004 do 30.9.2005. V relacích elektronických médií, které byly zařazeny do analýzy, bylo v třetím kvartále 2005 odvysíláno a analytickým týmem zpracováno celkem 13 670 příspěvků.
Jednotlivá zjištění jsou doplněna popisem metodologických východisek tak, aby dokument byl srozumitelný i těm čtenářům, kteří doposud nemají zkušenost s obsahovou analýzou obecně a s její konkrétní aplikací v rámci projektu analýz zpravodajství pro ČT.
Page 4 (Total 28)
© Media Tenor 2005
2.
Přehled kritérií Obsahová analýza připravovaná pro Českou televizi nabízí řadu možných úhlu pohledů na strukturu zpravodajství. Pro tuto kvartální analýzu byla vybrána následující kritéria:
a) Tematická variabilita a struktura zpravodajství Kritérium posuzuje různorodost a relevanci domácího a zahraničního zpravodajství jako takového. Základním interpretačním východiskem je premisa, že čím je zpravodajství obsahově variabilnější, tím více podnětů dostává divák pro nezávislé vytvoření vlastního názoru. To je plně v souladu s úlohou média veřejné služby. Z tematické struktury je možné posuzovat relevanci agendy. Témata, která se týkají společenství jako takového (tj. mají obecnější platnost, mohou sloužit jako hodnotové orientátory), jsou považována za relevantnější než témata, která se týkají pouze individuálních činů/skutků nebo která jsou zařazována s cílem poskytnout „zábavu“ (například kuriozity, nehody, individuální trestné činy, „zvířátka“).
b) Vztažné oblasti zpravodajství Stejně jako tematickou variabilitu je možné posuzovat variabilitu zpravodajství o geografických oblastech. Je možné posoudit podíl domácího a zahraničního zpravodajství a vyváženost zpravodajství o domácích regionech.
c) Politické zpravodajství Způsob referování o politických stranách je důvodem spekulací o „vyváženosti“ a vzájemném vztahu médií k politikům. Analýza vychází z teoretického předpokladu, že jednotliví novináři zachovávají od popisovaných/citovaných politiků/stran odstup a nemají žádný důvod informace prezentovat v negativním nebo pozitivním kontextu. Analýza tak ctí „presumpci“ neviny novinářů při tvorbě politického zpravodajství. Kvalitu politického zpravodajství je možné posuzovat prostřednictvím analýzy podílů informací o programově politických postojích/krocích stran a jejích představitelů. Vysoký podíl stranických a mezistranických informací zpravidla vede k tomu, že strana je vnímána jako „nejednotná“ bez specifického programového vymezení. Kromě toho analýza nabízí také informaci o hodnocení jednotlivých stran, přičemž explicitní hodnocení politiků/politických stran zpravidla nepochází od reportérů, ale od politických partnerů a odpůrců.
d) Ekonomické zpravodajství Ekonomika patří ke klíčovým tématům zpravodajství. Intenzita a způsob informování o ekonomické situaci země ovlivňuje připravenost voličů účastnit se voleb, ale styl zpravování o ekonomice také pochopitelně ovlivňuje kupní chování veřejnosti. Proto analýza sleduje vývoj zájmu o ekonomiku ČR, hodnocení ekonomické situace a také tematické aspekty ekonomických informací.
e) Minority ve zpravodajství, problematika gender Důležitým úkolem médií je informovat o menšinách a pro menšiny. Obsahová analýza umožňuje posoudit četnost a kvalitu zpravodajství o minoritách. K minoritám s ohledem na situaci v mediální realitě jsou v této analýze zařazeny i ženy.
Page 5 (Total 28)
© Media Tenor 2005
3.
Management Summary Variabilita obsahové agendy: Nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně (tj. ve všech příspěvcích), tak v delších formách odvysílaly v 3. kvartálu 2005 Události, následované hlavní zpravodajskou relací ČRo1 (druhá nejvariabilnější ve všech formách) a Zpravodajským deníkem Primy. Absolutně nejvariabilnější zahraniční zpravodajství ve všech formách nabídly Televizní noviny před Událostmi, v delších formách ale nabídly nejvyšší počet různých tematických aspektů Události před Ozvěnami dne v 18:00. Vyšší hodnoty u delších forem vypovídají o důslednějším zpracování dění v zahraničí. Rozdíly v agendě analyzovaných relací: Události se soustředí na relevantnější témata (MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI, STÁTNÍ SPRÁVU, HOSPODÁŘSKOU POLITIKU, EU, GLOBALIZACI) než Televizní noviny. Ty naopak upřednostňují příspěvky z kategorie BEZPEČNOST, SPOLEČNOST, NEHODY či PŘÍRODA. Obdobný rozdíl v obsahové agendě ukazuje i srovnání Událostí a Zpravodajského deníku TV PRIMA. Ukazuje se, že hlavní relace privátních stanic k sobě mají obsahovou strukturou velmi blízko. Jedním ze základních indikátorů, které vypovídají o orientaci relace, je podíl příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství. Jak ukazuje graf č. 6, podíl kriminálních činů na zpravodajství Událostí je nejen dlouhodobě výrazně nižší než na zpravodajství hlavních relací privátních stanic, ale v posledních 13 měsících průběžně klesal. V srpnu 2005 se dokonce v Událostech neobjevil žádný příspěvek delších forem s hlavním tématem „individuální kriminální činy“. Jednou z klíčových událostí v uplynulém kvartále bylo řádění hurikánů Katrina a Rita na pobřeží USA v srpnu a září 2005. Detailní pohled na zpravodajství den po dni ukazuje, že Události a Události, komentáře věnovaly této přírodní katastrofě 2 až 3krát vyšší počet příspěvků než srovnávané relace Novy a Primy. ČT věnovala prezentaci plnou šíři zpravodajských formátů – reportáž + živý vstup v Událostech, a reportáž + živý vstup + rozhovor v Událostech, komentářích. Vztažné oblasti zpravodajství: Ze srovnání podílu příspěvků o zahraničí na hlavních zprávách ČT, Novy a Primy vyplývá, že „nejmezinárodnější“ jsou dlouhodobě Události. Vývoj v jednotlivých měsících navíc ukazuje, že zatímco Události přizpůsobují formát relace aktuálnímu dění ve světě (výkyvy v podílu zpráv bez vztahu k ČR), Televizní noviny a Zpravodajský deník udržují dlouhodobě neměnnou úroveň zpráv o zahraničí – jejich formát je poměrně striktně dán – zpravodajství ze světa je vyhrazen relativně stejný prostor bez ohledu na klíčové události světového dění. Nejpopisovanější zemí se ve zpravodajství Událostí staly USA. V tom se Události shodují s ostatními hlavními zpravodajskými relacemi. Specifickým rysem agendy Událostí v porovnání s ostatními hlavními zpravodajskými relacemi bylo 2. místo Německa (předčasné parlamentní volby; v Ozvěnách dne v 18:00 šesté, v Televizních novinách čtvrté, v Deníku páté). V rámci zpráv o regionech ve 3. kvartále 2005 Události prezentovaly relativně (ve srovnání s podílem kraje na české populaci) nejvyšší podíly příspěvků o Praze (20 %), Budějovicku (14 %), Plzeňsku (10 %), Pardubicku (7 %) a Karlovarsku (5 %). Regionům v souborném zpravodajství regionálních relací ČT dominují Jihomoravský kraj (JM večerník), Moravskoslezský kraj a Olomoucko (Report). Z krajů, které pokrývá Večerník z Čech, dosáhlo srovnatelného podílu pouze Jihočesko. Výsledek je jednoznačně podmíněn velikostí území, pro které ta která regionální relace svůj zpravodajský servis zajišťuje, a srovnatelným prostorem, který dostává ve vysílání. Souhrnný pohled na zpravodajství regionálních relací ukazuje, že vyšší vyváženost je možné zajistit pouze zásadními změnami vysílacího schématu, které budou podpořeny organizačními změnami (např. posílením regionálních redakcí, samostatnými pořady pro omezený počet příbuzných regionů apod.).
Page 6 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Report plně pokrývá Moravskoslezský kraj a převážně Olomoucko, částečně pak také Zlínsko. V obou posledně zmíněných se jeho pokrytí prolíná s Jihomoravským večerníkem. Tento fakt spolu s tím, že studio sídlí v Ostravě, stojí za dominantním postavením Moravskoslezského kraje v regionálním zpravodajství. Analýza od začátku roku 2004 dokumentuje úspěšnou snahu postupně vyvážit disproporci mezi MS krajem a Olomouckem. Politické zpravodajství: Dlouhodobě je nejčastěji prezentovanou politickou stranou jak v Událostech, tak ve srovnávaných hlavních relacích ČSSD (necelých 50 % všech výpovědí o parlamentních stranách). Ve třetím kvartále 2005 Události prezentovaly na druhém místě ODS a na třetím KSČM. ODS byla druhou nejprezentovanější parlamentní stranou i v ostatních hlavních relacích, KSČM byla čtvrtá v Televizních novinách a pátá v Ozvěnách dne v 18:00 i ve Zpravodajském deníku. Za vyšším zájmem médií o KSČM stála ve 3. kvartále 2005 především ohlášená rezignace Miroslava Grebeníčka. Relativně nejvyšší pozornost z hlavních zpravodajských relací věnovaly rezignujícímu předsedovi KSČM Televizní noviny před Událostmi. Pozornost na jeho nástupce Vojtěch Filipa však z M. Grebeníčka dále přenesly už jen Události. Ekonomika: Makroekonomické zpravodajství není v hlavních relacích TV a rozhlasu často zastoupeno. S výjimkou Televizních novin informují o makroekonomické situaci ČR Události, Ozvěny dne v 18:00 i Zpravodajský deník převážně pozitivně (růst ekonomiky, aktivní saldo obchodní a platební bilance). Agendu podnikového zpravodajství českých televizí a rozhlasu významně formovala sporná privatizace Unipetrolu a kontroly ČOI v obchodních řetězcích (Hypernova společnosti Ahold ČR a Julius Meinl). Minority: Události prezentují ve zpravodajství výrazně nižší podíl žen než Televizní noviny a Zpravodajský deník a mírně nižší podíl žen než Ozvěny dne v 18:00. Ve 3. kvartále 2005 dosáhlo relativní zastoupení žen obecně vyšších hodnot, než je dlouhodobý průměr – za nárůstem stojí především kauza Benešová-Němec. Mírný náskok v Ozvěnách dne v 18:00 oproti Událostem lze přičíst vyšší pozornosti, kterou věnovaly Ozvěny dne v 18:00 klíčovým ženám v mezinárodní politice – Angele Merkelové, Condoleezze Riceové a Julii Tymošenkové. Navzdory relativně nejnižšímu zastoupení žen ve srovnání s muži dosáhly Události nejvyšší variability v prezentaci různých žen. Z etnických menšin byli nejčastěji od začátku roku 2005 prezentováni Romové před Vietnamci a Čečenci. Téměř polovinu všech příspěvků, ve kterých byli prezentováni na prostoru alespoň 5 vteřin Romové, odvysílaly Události. Nejčastějším tématem spojeným s prezentací menšin je za první tři kvartály 2005 bytová politika. Bytová problematika tak ve srovnání s minulými obdobími, kdy převládalo téma rasismu, přináší přesun akcentů v mediálním obraze menšin: z přímých akcí majority proti minoritám (ale také obráceně) na problém asimilace obohacený o společenský rozměr.
Page 7 (Total 28)
© Media Tenor 2005
4.
Tematická variabilita a struktura zpravodajství Tematická variabilita posuzuje, jak dalece bylo zpravodajství různorodé. Každému jednotlivému příspěvku je přiřazeno jedno hlavní téma v závislosti na převažujícím obsahu příspěvku. Témata jsou přitom příspěvkům přiřazována z předem definovaného seznamu, který je průběžně rozšiřován v závislosti na nových aspektech, které s vyšší frekvencí do zpravodajství pronikají. Seznam sám obsahuje k 30.9.2005 794 různých tematických aspektů. Hodnoty v grafu 1 ukazují, kolik různých témat z celkového množství bylo v daném zpravodajském pořadu za analyzované období prezentováno. Žluté pruhy zobrazují variabilitu v delších zpravodajských formách (filmové reportáže, živé vstupy, rozhovory), modré pruhy zahrnují všechny formy (tedy včetně přehledů zpráv, čtených zpráv ve studiu či obrazových zpráv). Pokud pořad dosáhl vysoké tematické variability v delších formách, ukazuje to, že zpravodajství zpracovává různorodou realitu systematicky a důsledně.
Graf 1:
Variabilita domácího zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0
50
100
150
200
250
300
228 Události
248 153
Události, komentáře
214 196
Tel. noviny 205 186
Zpravodajský deník
215 187
Ozv. dne 18:00 221
dlouhé formy
všechny příspěvky
Graf č. 1 dokládá, že nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně (tj. ve všech příspěvcích), tak v delších formách odvysílaly v 3. kvartálu 2005 Události, následované hlavní zpravodajskou relací ČRo1 (druhá nejvariabilnější ve všech formách) a Zpravodajským deníkem Primy. Výsledky variability jsou do značné míry ovlivněny formátem a délkou pořadu (např. nižší hodnoty Událostí, komentářů v delších formách jednoznačně vycházejí z charakteru pořadu – zaměření na detailní rozbor několika vybraných klíčových událostí). Na druhou stranu např. Zpravodajský deník reprezentuje veškeré zpravodajství TV Prima, a údaj o variabilitě proto vypovídá o šíři záběru zpravodajství celé stanice.
Graf č. 2 ukazuje rovnoměrnost pokrytí domácího zpravodajství. Porovnává podíl prostoru, který věnovaly relace 10 nejčastěji prezentovaným tématům, s podílem prostoru, který zaujala všechna ostatní témata. Čím nižší je podíl pro 10 nejčetnějších témat, tím více prostoru zbývá pro prezentaci dalších témat, a tím rovnoměrněji zpravodajství pokrývá realitu. Relativní vyjádření použité v grafu má navíc tu výhodu, že do výsledků nepromlouvá délka relace, na níž je do značné míry závislý počet různých odvysílaných témat.
Page 8 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Z grafu č. 2 vyplývá, že nejvyšší rovnoměrnosti pokrytí domácího zpravodajství dosáhly Události a Události, komentáře, protože věnovaly 10 nejčastěji popisovaným tematickým aspektům relativně méně prostoru než ostatní srovnávané relace (21 %, resp. 26 %). Výrazně méně rovnoměrně pokrytá byla realita ve zpravodajství Televizních novin. Svědčí to o intenzivním soustředění Novy na omezený okruh témat. Obecně lze říci, že rovnoměrnost pokrytí je dlouhodobě vyváženější u médií veřejné služby než u zpravodajství privátních stanic.
Graf 2:
Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy; srovnání hlavních zpravodajských relací) 0%
Události
Události, komentáře
Tel. noviny
25%
21%
50%
75%
100%
79%
26%
35%
74%
65%
Zpravodajský deník
27%
73%
Ozv. dne 18:00
27%
73%
podíl 10 nejčetnějších témat podíl ostatních témat
Stejně jako je možné určit variabilitu domácího zpravodajství, je možné tato kritéria uplatnit také na variabilitu zahraničního zpravodajství. Vzhledem k tomu, že zahraničním zprávám je ve zpravodajství vyhrazen menší prostor, jsou i absolutní čísla ve srovnání s grafy charakterizujícími domácí zprávy nižší.
Page 9 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Graf 3:
Variabilita zahraničního zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0
20
40
60
80
100
120
140
84 Události 112 74
Události, komentáře
107 78
Tel. noviny 117 Zpravodajský deník
40 93 81
Ozv. dne 18:00 101
dlouhé formy
všechny příspěvky
U zahraničních zpráv je důležité sledovat, jak počet různých témat prezentovaných ve všech formách, tak variabilitu v delších formách. Pro formát zpráv privátních médií je charakteristické zařazování příspěvků o zahraničí do kratších forem (přehledu zpráv). Svědčí o tom větší rozdíl mezi variabilitou v delších formách a ve všech příspěvcích (viz především Zpravodajský deník).
Absolutně nejvariabilnější ve všech formách byly tedy ve 3. čtvrtletí Televizní noviny před Událostmi, v delších formách ale nabídly nejvyšší počet různých tematických aspektů Události před Ozvěnami dne v 18:00. Vyšší hodnoty u delších forem vypovídají o důslednějším zpracování dění v zahraničí.
Variabilita sama o sobě ještě nic nevypovídá o tematické struktuře. Z ní je přitom možné usuzovat na relevanci příspěvků. Platí, že relevantnější jsou ty příspěvky, které v sobě mají obecně společenský rozměr (tj. mohou sloužit jako hodnotové orientátory), které informují o důležitých aspektech spojených s veřejným zájmem (například EU, státní správa, ekonomika, školství apod.). Naopak příspěvky týkající se jednorázových „atraktivních témat“ (jako jsou dopravní či jiné nehody, individuální trestné činy, informace o celebritách, „zvířátkách“ apod.) jsou považovány za méně relevantní.
Graf 4 srovnává rozdíly v přístupu k volbě témat mezi redakcí Událostí a redakcí Televizních novin. Hodnoty v levé časti grafu vyjadřují procentuální převahu zájmu Televizních novin o danou tematickou kategorii, hodnoty v pravé části grafu ukazují silnější aspekty Událostí. Pro srovnání byly použity pouze příspěvky delších forem (reportáž, živý vstup). Je zřejmé, že Události se soustředí na relevantnější témata (MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI, STÁTNÍ SPRÁVU, HOSPODÁŘSKOU POLITIKU, EU, GLOBALIZACI) než Televizní noviny. Ty naopak upřednostňují příspěvky z kategorie BEZPEČNOST, SPOLEČNOST, NEHODY či PŘÍRODA. Obdobný rozdíl v obsahové agendě ukazuje i srovnání Událostí a Zpravodajského deníku TV PRIMA (viz graf 5). Ukazuje se, že hlavní relace privátních stanic k sobě mají obsahovou strukturou velmi blízko.
Page 10 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Analýza vzájemných rozdílů v agendě srovnávaných relací potvrzuje stálost rozdílů v tematickém profilu hlavních zpráv ČT a privátních stanic. Podle jejích zjištění tak ČT dlouhodobě staví své zpravodajství na tématech ve vyšším veřejném zájmu než Nova a Prima, a např. dohady o sbližování obsahu Událostí s Televizními novinami či Deníkem tak rozhodně nepotvrzuje.
Graf 4:
-10%
Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Televizních novin (úroveň kategorie témat) -8%
-6%
-4%
-2%
0%
2%
4%
6%
8%
10%
BEZPEČNOST SPOLEČNOST MEZINÁROD.UD. NEHODY STÁTNÍ SPRÁVA PŘÍRODA HOSPODÁŘ.POL. EU VŠEOBECNĚ GLOBALIZACE JUSTICE
Vyšší podíl na zpravodajství Televizních novin
Graf 5:
-8%
Vyšší podíl na zpravodajství Událostí (bez Událostí v kultuře)
Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Zpravodajského deníku (úroveň kategorie témat) -6%
-4%
-2%
0%
2%
4%
6%
8%
MEZINÁROD.UD. BEZPEČNOST PŘÍRODA NEHODY SPOLEČNOST STÁTNÍ SPRÁVA ZDRAVOTNICTVÍ HOSPODÁŘ.ŽIVOT EU VŠEOBECNĚ HOSPODÁŘ.POL.
Vyšší podíl na zpravodajství Zpravodajského deníku
Vyšší podíl na zpravodajství Událostí (bez Událostí v kultuře)
Page 11 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Poznámka: Média veřejné služby při rozhodování o zařazení či nezařazení příspěvku do vysílání dávají výběrovým kritériím jinou váhu než média soukromá. Hodnota zprávy je přitom určována třemi základními atributy: aktuálností, relevancí a „mírou neobvyklosti“. Zatímco soukromé televize „maximalizují“ hodnotu zprávy zařazením co nejméně obvyklých informací na úkor relevantních zpráv, editoři médií veřejné služby se soustředí na výběr relevantních příspěvků. Rozdíl ve výběru zpráv pak má své důsledky i v míře sledovanosti. Kurióznější, byť méně relevantní zpravodajství je mezi diváky sledovanější (toto platí pouze paušálně, ne pro všechny socio-demografické skupiny).
Jedním ze základních indikátorů, které vypovídají o orientaci relace, je podíl příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství. Jak ukazuje graf č. 6, podíl kriminálních činů na zpravodajství Událostí je nejen dlouhodobě výrazně nižší než na zpravodajství hlavních relací privátních stanic, ale v posledních 13 měsících průběžně klesal. V srpnu 2005 se dokonce v Událostech neobjevil žádný příspěvek delších forem s hlavním tématem „individuální kriminální činy“.
Graf 6:
Vývoj podílu příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) Události
10,0%
Televizní noviny
Deník
9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% IX.04
X.04
XI.04
XII.04
I.05
II.05
III.05
IV.05
V.05
VI.05
VII.05
VIII.05
IX.05
Poznámka: Do tematického aspektu „kriminální činy“ spadají informace o kriminalitě jednotlivců (přepadení, vraždy, násilí, majetková trestná činnost, prokázaná vina při dopravních nehodách, distribuce drog apod.). Skupinová kriminalita, činnost mafie, závažné hospodářské delikty či pochybení/kriminalita policie spadají pod samostatné aspekty.
Jednou z klíčových událostí v uplynulém kvartále bylo řádění hurikánů Katrina a Rita na pobřeží USA v srpnu a září 2005. Detailní pohled na zpravodajství den po dni ukazuje, že Události a Události, komentáře věnovaly této přírodní katastrofě 2 až 3krát vyšší počet příspěvků než srovnávané relace Novy a Primy. ČT rozvinula prezentaci do plné šíře zpravodajských formátů – reportáž + živý vstup v Událostech, a reportáž + živý vstup + rozhovor v Událostech, komentářích. Vysílání Radiožurnálu (Ozvěny dne v 18:00) má ve srovnání s televizemi odlišná formátová specifika. Důležitá v interpretaci této analýzy proto není četnost, ale především denní kontinuita pokrytí, která byla na stejné úrovni jako v ČT.
Page 12 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Nižší pozornost ve srovnání s ostatními relacemi věnovaly řádění hurikánů v delších formách Televizní noviny. Graf 7:
10
Vývoj počtu příspěvků o přírodních kalamitách v USA na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) Události
Události, komentáře
Tel. noviny
Deník (19:00)
Ozv. dne 18:00
9 8
29.8. – Hurikán Katrina udeřil na pobřeží.
7 6 24.9. – Hurikán Rita udeřil na pobřeží.
5 4 3 2 1
20 .8 . 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1. 9. 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
0
5.
Vztažné oblasti zpravodajství Pro každý jednotlivý příspěvek je zjišťována „vztažná oblast“, tzn. ke které geografické oblasti se příspěvek ve své většině vztahuje. Zahraniční vztažné oblasti jsou sledovány na úrovni zemí, případně větších geopolitických celků. Pro domácí zpravodajství je detailně monitorována vztažná oblast na úrovni obcí, okresů a krajů. Rozhodující pro určení vztažné oblasti je dopad informace. Legislativní proces v českém parlamentu bude klasifikován se vztahem k ČR (zákony platí pro celou populaci), ale omezení dopravy v blízkosti parlamentních budov má vztah pouze k Praze (řidiči v Chocni mohou zůstat klidní, pokud právě nemají cestu do Prahy).
Analýza rozděluje každý příspěvek podle toho, zda jsou v něm popisovány skutečnosti spojené s ČR, nebo ne, na domácí a zahraniční. Ze srovnání podílu příspěvků o zahraničí na hlavních zprávách ČT, Novy a Primy vyplývá, že „nejmezinárodnější“ jsou dlouhodobě Události. Vývoj v jednotlivých měsících navíc ukazuje, že zatímco Události přizpůsobují formát relace aktuálnímu dění ve světě (výkyvy v podílu zpráv bez vztahu k ČR), Televizní noviny a Zpravodajský deník udržují dlouhodobě neměnnou úroveň zpráv o zahraničí – jejich formát je poměrně striktně dán – zpravodajství ze světa je vyhrazen relativně stejný prostor bez ohledu na klíčové události světového dění.
Page 13 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Graf 8:
Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)
45%
Události
Televizní noviny
Deník
40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% IX.04
X.04
XI.04
XII.04
I.05
II.05
III.05
IV.05
V.05
VI.05
VII.05
VIII.05
IX.05
Vedle hodnocení zahraničních zpráv z hlediska variability (viz graf 3) či celkového podílu příspěvků o zahraničí na populaci (předchozí graf) lze analyzovat další podstatné kritérium, které dohromady s předchozími dvěma dává dohromady „trojrozměrný“ obraz kvality zahraničního zpravodajství. Ze srovnání agendy zahraničních příspěvků Událostí a Televizních novin v grafu 9 vyplývá, že největší rozdíl je v prezentaci tématu „kuriozity rekordy“, které výrazně častěji prezentovaly Televizní noviny. Události naopak věnovaly větší prosto tématu „volby do sněmovny“ (předčasné parlamentní volby v Německu). Z uvedeného je patrné, že rozdíly mezi Událostmi a Televizními novinami v charakteru tematické agendy zahraničních zpráv jsou obdobné jako v případě domácí agendy.
Graf 9:
-8%
Srovnání tematické agendy Událostí a Televizních novin ve zpravodajství o zahraničí (úroveň tematický aspekt) -6%
-4%
-2%
0%
2%
4%
6%
8%
kuriozity,rekordy volby do sněmovny osl.svátků,výročí dopravní nehody hum.pomoc zah. kriminální činy požáry nehody (společnost) fauna
Page 14 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Pro posouzení „geografické vyváženosti“ zahraničního zpravodajství je nutný detailnější pohled na zahraniční vztažné oblasti.
Graf 10: Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události) 0
20
40
60
80
100
USA Německo Velká Británie Izrael Slovensko Irák Egypt Polsko Rusko Chorvatsko Anglie Rakousko Seychelské ostrovy Skotsko Írán
delší formy
krátké formy/flash
Zájem o jednotlivé země je determinován samotným děním v dané zemi, přítomností zahraničního reportéra v té které zemi a nabídkou informací prostřednictvím agentur. Ve 3. kvartále 2005 se staly nejpopisovanější zemí ve zpravodajství Událostí USA. V tom se Události shodují s ostatními hlavními zpravodajskými relacemi. Specifickým rysem agendy Událostí v porovnání s ostatními relacemi bylo 2. místo Německa (předčasné parlamentní volby; v Ozvěnách dne v 18:00 šesté, v Televizních novinách čtvrté, v Deníku páté).
Geografickou vyváženost domácího zpravodajství je možné orientačně poměřovat s údaji ČSÚ o podílu obyvatel jednotlivých oblastí na české populaci (obyvatele jednotlivých krajů je možné chápat jako představitele divácké skupiny, kterou zajímá dění v jejím okolí). Toto srovnání indikuje ty oblasti, které jsou zpravodajsky ve sledované relaci bohatě pokryté, a ty, u nichž podíl příspěvků dlouhodobě zaostává. Ve 3. kvartále 2005 Události ve zpravodajství o regionech prezentovaly relativně (ve srovnání s podílem kraje na české populaci) nejvyšší podíly příspěvků o Praze (20 %), Budějovicku (14 %), Plzeňsku (10 %), Pardubicku (7 %) a Karlovarsku (5 %). Analýza regionálního pokrytí ukázala, že každá ze srovnávaných relací soustředí svou pozornost specificky na určitý region: Televizní noviny odvysílaly vysoký podíl příspěvků o Královéhradecku, Zpravodajský deník o Středočesku a Plzeňsku, Ozvěny dne v 18:00 o Budějovicku a Plzeňsku.
Poznámka: Struktura je stejně jako v případě zahraničního zpravodajství determinována přítomností regionálních zpravodajských týmů a zázemím, které je v daných regionech pro práci zpravodajů vytvořeno.
Page 15 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Graf 11: Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (Události) 25%
podíl zpráv
20%
podíl obyvatel (ČSÚ)
20% 14%
15% 12% 11%
10%
9%
10%
8% 8%
5%
6%
5%
5%
6%
6%
6%
5% 3%
6%
5%
7% 5%
5%
5%
5%
4%
5%
4%
3%
3%
2%
3%
2%
1%
Ka rlo va rs ko
O st ra va
Pa rd ub ic ko Li be re ck o
B rn o
kr aj om or . Ji h
O lo m ou ck o
kr aj S M
Pr ah a
0%
Obecně platí, že ve zpravodajství o regionech dosahuje ve všech analyzovaných hlavních relacích ČT, Novy, Primy a ČRo1 nejvyšší podíl příspěvků Praha na úkor ostatních regionů. Za vyšším podílem příspěvků o Praze nelze okamžitě hledat „pragocentrismus“ zpravodajů, Praha přirozeně jako hlavní město je dějištěm řady událostí, které nelze jen kvůli vyváženosti ignorovat (kulturní, sportovní akce, sídelní místo institucí s důsledky spojenými s jejich fungováním apod.). Míru soustředění na Prahu je proto dobré vyvozovat až z relativního srovnání podílu příspěvků o Praze na regionálním zpravodajství dalších relací. Dlouhodobě nejméně prostoru vyhrazuje zprávám o dění obsahově vztaženém k Praze Zpravodajský deník (viz graf 12).
Graf 12: Vývoj podílu příspěvků o Praze (srovnání hlavních zpravodajských relací) Události
Televizní noviny
Zpravodajský deník
40% 35%
34%
35% 29%
30%
25%
24%
25%
23% 21%
20%
20%
19%
20%
19%
16%
15% 15% 10% 5% 0% IX.04
X.04
XI.04
XII.04
I.05
II.05
III.05
IV.05
V.05
VI.05
VII.05
VIII.05
IX.05
Page 16 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Základní osu regionálního zpravodajství zajišťuje ČT prostřednictvím relací Večerníku z Čech, Jihomoravského večerníku a Reportu. Pokrytí jednotlivými redakcemi se přesně nekryje s hranicemi regionů, Na Olomoucku a Zlínsku se setkává vysílání Jihomoravského večerníku a Reportu, na Vysočině Večerníku z Čech a Jihomoravského večerníku. V rámci agendy jednotlivých pořadů dostávají tyto regiony méně prostoru než ostatní ze „spádové“ oblasti, v rámci celkového pohledu na regionální zprávy však patří k nejprezentovanějším, jak je patrné z grafu 13. Regionům v souborném zpravodajství regionálních relací ČT dominují Jihomoravský kraj (JM večerník), Moravskoslezský kraj a Olomoucko (Report). Z krajů, které pokrývá Večerník z Čech, dosáhlo srovnatelného podílu pouze Jihočesko. Výsledek je jednoznačně podmíněn velikostí území, pro které ta která regionální relace svůj zpravodajský servis zajišťuje, a srovnatelným prostorem, který dostává ve vysílání. Souhrnný pohled na zpravodajství regionálních relací ukazuje, že vyšší vyváženost je možné zajistit pouze zásadními změnami vysílacího schématu, které budou podpořeny organizačními změnami (např. posílením regionálních redakcí, samostatnými pořady pro omezený počet příbuzných regionů apod.).
Graf 13: Pokrytí krajů v pořadech regionálního zpravodajství ČT 600
6
Večerník z Čech
500
Jihomor. večer.
Report
400
581
300
200
345
47
44
1 35
ko
ck o
va rs ko
77
re c
2 77
83
Li be
42
87
Pa
98
rd ub i
1
83
ar lo
5
137
K
aj m ou ck o
kr
O lo
M S
kr aj JM
85
1
a
1 16
10
0
45 5
56
Pr ah
159 100
Poznámka: Do analýzy regionálních zpravodajských relací, kterou prezentuje graf 13, jsou zahrnuty pouze ty kraje (příp. sídelní oblasti v těch krajích), kterým je věnována převážná část příspěvku. Praha tak mohla být například okrajově zmíněna ve většině příspěvků o Středočesku, tento fakt se však do výsledku nepromítne. Záměrem tohoto metodického pravidla bylo akcentovat aspekt relevance ve zpravodajství.
Page 17 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Graf 14: Vývoj vyváženosti pokrytí Moravskoslezského kraje a Olomoucka v Reportu Report plně pokrývá Moravskoslezský kraj a převážně Olomoucko, částečně pak také Zlínsko. V obou posledně zmíněných se jeho pokrytí prolíná s Jihomoravským večerníkem. Tento fakt spolu s tím, že studio sídlí v Ostravě, stojí za dominantním postavením Moravskoslezského kraje v regionálním zpravodajství. Graf 14 dokládá úspěšnou snahu postupně vyvážit disproporci mezi MS krajem a Olomouckem.
90%
Moravskoslezský kraj
Olomoucko
rozdíl
79%
80% 73%
70% 67%
70%
71% 70% 69% 68% 63%
68% 67% 69% 66%
71% 63%
61% 60% 61% 62% 61%
60%
64% 57%
50% 40%
34%
30% 22% 20%
24%
23% 17% 18%
18%
25% 20%
24% 19%
28% 26% 27% 27% 25%
24% 21%
19%
25%
21%
14%
10%
IX .0 5
.0 5 VI .0 5 VI I. 0 5 VI II. 05
V
IV .0 5
05
5
.0 5 III
II.
I.0
XI .0 4 XI I. 0 4
X. 04
IX .0 4
VI .0 4 VI I. 0 4 VI II. 04
V. 04
04
4
.0 4 IV .0 4
III
II.
I.0
XI I. 0 3
0%
Page 18 (Total 28)
© Media Tenor 2005
6.
Politické zpravodajství Analýza politického zpravodajství je prováděna na úrovni „výpovědí“. Každá jednotlivá výpověď o konkrétním politikovi nebo politické straně je analyzována samostatně. Sledovány jsou přitom následující atributy: o
subjekt (politik nebo strana)
o
tematická souvislost (s čím je subjekt spojován)
o
kontext výpovědi (jak byl daný subjekt ve výpovědi představen?)
o
výslovné hodnocení (jak byl daný subjekt výslovně hodnocen)
o
původce výpovědi (Kdo je původcem informace, případného hodnocení a kontextu výpovědi o subjektu. Původcem hodnocení přitom nemusí být reportér. Hodnocení může pocházet od politického odpůrce, obyvatel, expertů apod. Například: analytici mohou kritizovat důchodovou reformu připravenou ministrem financí)
V jednom příspěvku tak může být analyzováno více výpovědí o stejném politikovi (nebo politické straně), a to v tom případě, že se některá ze složek výpovědi změní.
Jednotlivé tematické souvislosti jsou slučovány do nadřazených kategorií: o
informace o programově politických postojích/krocích (Například hospodářská politika, zdravotnictví, školství, rodinná politika …)
o
mezistranická témata (Informace o vzájemných vztazích, jednáních, střetech s partnery z ostatních politických stran)
o
vnitrostranická témata (Informace o personálních záležitostech, stranických financích, sjezdech, stranických volbách …)
o
personální témata (Pouze v tom případě, je-li subjektem konkrétní politik. Například informace o vzdělání, zdravotním stavu, osobnostních vlastnostech …)
Politické zpravodajství je senzitivní. Strany se navzájem podezírají z lepšího mediálního obrazu v důsledku nadstandardních vztahů s médii. Současně se samy snaží získat výhodu s cílem vylepšit svůj mediální obraz. Tato snaha je pochopitelně zcela legitimní. Na druhé straně stojí požadavek odstupu a neutrality média od popisovaných skutečností, a tedy i od politiků (platí pro zpravodajství, v publicistických pořadech se naopak očekává vyjádření názoru). To je chápáno jako základní kvalitativní požadavek a současně maxima profesionální žurnalistiky.
Kombinací výše popsaných atributů je možné sestavit „poziční mapu“ jednotlivých stran ve zpravodajství. Poziční mapa ukazuje tři základní kvality zpravodajství o politických stranách: o
neutralita zpravodajství (podíl kontextově neutrálních výpovědí na celkovém počtu výpovědí o politické straně) – kolmá osa Y
o
věcnost výpovědí (podíl informací o programově politických postojích/krocích na celkovém množství informací o politické straně) – vodorovná osa X
o
intenzita zájmu o politickou stranu (počet výpovědí o politické straně) – reprezentuje velikost „bubliny“
Page 19 (Total 28)
© Media Tenor 2005
S nejvyšším podílem programově politických postojů/kroků byla v Událostech ve sledovaném období představena US-DEU. Nejvyšší podíl informací vnitrostranického charakteru odvysílaly Události o KSČM (výměna na postu předsedy strany). S nejvyšší mírou neutrality informovaly Události o ODS, nejvyšší podíl výpovědí s negativním nebo pozitivním zabarvením vyslovili autoři o ČSSD (zejména dohry kauzy Stanislav Gross, ale také negativita spojená s působením Milady Emmerové v čele resortu) – viz graf 15.
Graf 15: Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o programově politických postojích/krocích (Události)
Podíl výpovědí s neurálním kontextem
ODS
95%
US-DEU KDU-ČSL
90%
KSČM ČSSD
85%
80% 30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
Podíl věcně-politických výpovědí na celkovém množství výpovědí (Velikost bubliny znázorňuje intenzitu zájmu o danou stranu)
Dlouhodobě je nejčastěji prezentovanou politickou stranou jak v Událostech, tak ve srovnávaných hlavních relacích ČSSD (necelých 50 % všech výpovědí o parlamentních stranách). Ve třetím kvartále 2005 Události prezentovaly na druhém místě ODS a na třetím KSČM. ODS byla druhou nejprezentovanější parlamentní stranou i v ostatních hlavních relacích, KSČM byla čtvrtá v Televizních novinách a pátá v Ozvěnách dne v 18:00 i ve Zpravodajském deníku.
Page 20 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Graf 16: Četnost výpovědí o parlamentních stranách (Události) 0
200
400
600
800
1000
1200
ČSSD
ODS
KSČM
KDU-ČSL
US-DEU negativní
neutrální
pozitivní
Za vyšším zájmem médií o KSČM stála ve 3. kvartále 2005 především ohlášená rezignace Miroslava Grebeníčka. Jak dokládá graf 16, relativně nejvyšší pozornost z hlavních zpravodajských relací věnovaly rezignujícímu předsedovi KSČM Televizní noviny před Událostmi. Pozornost na jeho nástupce Vojtěch Filipa však z M. Grebeníčka dále přenesly už jen Události.
Graf 17: Podíl výpovědí o M. Grebeníčkovi a V. Filipovi na celkovém počtu výpovědí o politických osobnostech (srovnání hlavních relací ČT, Novy, Primy a ČRo1) 0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
5,4% Události
4,4%
6,8% Televizní noviny
2,0%
2,1% Deník
1,9%
3,5% Ozvěny dne v 18:00
0,3% Miroslav Grebeníček
Vojtěch Filip
Page 21 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Jednoznačně nejprezentovanější politickou osobností nejen v Událostech, ale i v ostatních hlavních zpravodajských relacích byl Jiří Paroubek. Vysoko v agendě všech srovnávaných hlavních relací stáli rovněž Václav Klaus, Pavel Němec a František Bublan. Politici KSČM se četností výpovědí v Událostech vyrovnali např. Mirku Topolánkovi (viz graf 18).
Graf 18: Hitparáda politiků podle počtu výpovědí + tendence (Události) 0
100
200
300
400
500
Paroubek Jiří Klaus Václav Němec Pavel Gross Stanislav Bublan František Kalousek Miroslav Sobotka Bohuslav Grebeníček Miroslav Topolánek Mirek Filip Vojtěch negativní
neutrální
pozitivní
Page 22 (Total 28)
© Media Tenor 2005
7.
Ekonomické zpravodajství Do ekonomického zpravodajství jsou jednak zahrnovány příspěvky, které se týkají makroekonomické situace České republiky, jednak příspěvky, ve kterých jsou popisovány podniky nebo branže. Není přitom podmínkou, aby se celý příspěvek týkal ekonomiky. Rozhodující je přítomnost makro nebo mikroekonomického tématu na prostoru alespoň 5 vteřin.
Makroekonomické zpravodajství není v hlavních relacích TV a rozhlasu často zastoupeno (graf 19 ukazuje souhrnné výsledky za první 3 kvartály 2005). S výjimkou Televizních novin informují o makroekonomické situaci ČR Události, Ozvěny dne v 18:00 i Zpravodajský deník převážně pozitivně (růst ekonomiky, aktivní saldo obchodní a platební bilance).
Graf 19: Hodnocení makroekonomické situace ČR (počet prezentovaných aspektů) 0%
Události
5
Ozv. dne 18:00 1
50%
30
9
2
13
31
negativní
75%
100%
19
5
Tel. noviny
Deník (19:00)
25%
8
5
12
neutrální
pozitivní
Page 23 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Nejméně negativních informací o podnikové sféře přinesl Zpravodajský deník spolu s Ozvěnami dne v 18:00 (17 %, resp. 22 % výpovědí o podnicích v negativním kontextu – viz graf 20). Pravidelně nejvyšší podíl negativních informací o podnicích zařazují Televizní noviny.
Graf 20: Prezentace podnikové sféry (počet výpovědí o podnicích – srovnání relací) 0%
25%
50%
75%
100%
Události
Tel. noviny
Deník (19:00)
Ozv. dne 18:00
negativní
neutrální
pozitivní
Agendu podnikového zpravodajství českých televizí a rozhlasu významně formovala sporná privatizace Unipetrolu a kontroly ČOI v obchodních řetězcích (Hypernova společnosti Ahold ČR a Julius Meinl).
Graf 21: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události) 0
20
40
60
80
100
UNIPETROL PKN Orlen Agrofert ČSA ČT Praha Ahold ČR JULIUS MEINL Česká pošta Čs.správa letišť ČEZ negativní
neutrální
pozitivní
Page 24 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Výjimečným prvkem v agendě podnikového zpravodajství analyzovaných médií byla dominantní pozornost věnovaná televizi Primě ve Zpravodajském deníku. Obraz Primy stál na dvou tematických pilířích – „produkty/služby“ (reality show Vyvolení) a „postavení na trhu“ (úspěch této reality show, zvýšení podílu na sledovanosti). Graf 22 jednoznačně dokládá, že výjimečná pozornost věnovaná Primě ve vlastní zpravodajské relaci se vyznačuje spíše prvky self-promotion než objektivního zpravodajství.
Graf 22: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Zpravodajský deník) 0
10
20
30
40
50
60
Prima ČD UNIPETROL Vítkovice Steel ČSA JULIUS MEINL Radiomobil Česká pošta VZP OKD negativní
neutrální
pozitivní
Graf 23: Tematické souvislosti a kontext hodnocení podniků (Události) 0
20
Ahold, Julius Meinl
majetkové účasti
vlastnické vztahy produkty/služby cenová politika
PKN Orlen, ČEZ Komise pro cenné papíry, ČT Unipetrol ČT, ČSA ČSA, ČSOB
vztahy k zákazníkům vztahy s veřejností
80
Agrofert, PKN Orlen
bezpečnost
státní rámec jiné
60
Unipetrol, Severoč. Doly
privatizace vztahy k obch. partnerům
40
Česká pošta ČSA
negativní
neutrální
pozitivní
Page 25 (Total 28)
© Media Tenor 2005
8.
Minority ve zpravodajství Mediální zpravodajství může podporovat, nebo naopak rozrušovat stereotypy v myšlení majoritní veřejnosti o menšinách (počítejme mezi ně v rámci mediální reality i ženy). Orientace na negativní aspekty (kriminalita, sociální aspekty, zdravotnická rizika) život menšin redukuje a může vést k posilování disimilace minorit. V rámci kontinuální analýzy televizního zpravodajství je u všech aktérů zpravodajství sledována příslušnost k národnostním skupinám, respektive státní příslušnost, případně náboženské vyznání. Příslušnost k menšině přitom musí být jednoznačně rozpoznatelná, tedy explicitně uvedená. Z pohledu metodiky jsou analýzou zaznamenávány pouze ty osoby, které jsou prezentovány na prostoru alespoň pěti vteřin (odpadá tak např. drtivá většina odpovědí respondentů v anketách).
Prezentace žen v médiích neodpovídá jejich podílu na populaci. To je dáno především nižší mírou zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a špičkové politice. Z grafu č. 24 vyplývá, že Události prezentují ve zpravodajství výrazně nižší podíl žen než Televizní noviny a Zpravodajský deník a mírně nižší podíl žen než Ozvěny dne v 18:00. Ve 3. kvartále 2005 dosáhlo relativní zastoupení žen vyšších hodnot, než je dlouhodobý průměr – za nárůstem stojí především kauza Benešová-Němec. Mírný náskok v Ozvěnách dne v 18:00 oproti Událostem lze přičíst vyšší pozornosti, kterou věnovaly Ozvěny dne v 18:00 klíčovým ženám v mezinárodní politice – Angele Merkelové, Condoleezze Riceové a Julii Tymošenkové. Navzdory relativně nejnižšímu zastoupení žen ve srovnání s muži dosáhly Události nejvyšší variability v prezentaci různých žen (graf 25).
Graf 24: Vývoj podílu žen na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0%
Události
5%
10%
15%
20%
30%
19%
Televizní noviny
29%
Zpravodajský deník
Ozvěny dne v 18:00
25%
27%
20%
Page 26 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Graf 25: Počet různých žen ve zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0
20
40
60
80
Události
100
89
Televizní noviny
85
Deník
62
Ozvěny dne v 18:00
61
Graf 26: Hitparáda nejpopisovanějších žen (Události) 0
5
10
15
20
25
30
Benešová Marie Emmerová Milada Kosinová Blanka Merkelová Angela Kovářová Radka Švejnohová Marcela Buzková Petra Beránková Kateřina Orgoníková Lucie Barková Libuše Kolejková Daniela Novotná Jitka Tymošenková Julija Riceová Condoleezza Páralová Alena
Z etnických menšin byli nejčastěji od začátku roku 2005 prezentováni Romové před Vietnamci a Čečenci. Téměř polovinu všech příspěvků, ve kterých byli prezentováni na prostoru alespoň 5 vteřin Romové, odvysílaly Události (viz graf 27).
Page 27 (Total 28)
© Media Tenor 2005
Graf 27: Počet příspěvků s informacemi o menšinách (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0
20
40
60
80
Romové Vietnamci, Asiati Čečenci jiná menšina Židé Ukrajinci Poláci Události
býv.Jugoslávie
Tel. noviny
býv.SSSR
Zpravodajský deník
Němci
Ozv. dne 18:00
Rusové Slováci
Nejčastějším tématem spojeným s prezentací menšin je za první tři kvartály 2005 bytová politika. (Čtvrté nejčastější téma „bydlení“ se od „bytové politiky“ liší absencí aktivity státu v této oblasti.) Bytová problematika tak ve srovnání s minulými obdobími, kdy převládalo téma rasismu, přináší přesun akcentů v mediálním obraze menšin: z přímých akcí majority proti minoritám (ale také obráceně) na problém asimilace obohacený o společenský rozměr.
Graf 28: Hlavní témata příspěvků, v nichž byli popisováni představitelé menšin (srovnání hlavních zpravodajských relací) 0
5
10
15
20
bytová politika rasismus Romové obecně bydlení hosp.život-jiné ileg.přechod hranic krim.cizinců kriminalita policie pobyt cizinců ve státu skupinová krim.
Události Tel. noviny Ozv. dne 18:00 Deník (19:00)
diskriminace
Page 28 (Total 28)
