TEoHNlcKo.EKoNoMlcKÉ INFORMACE
OHLEDNUTIZA ROKEM 2OO2 KaŽdoročním zamyš|ením nad činnostÍ tjstavuv up|ynu|ém roce začínámepos|ednÍrok jižsedméhotuctu |et existence ,,vodaiskych., institucív Praze-Podbaběa desáty rok fungovánÍVÚV T.G.M. v reŽimu piÍspěvkové organizace.ostravsképobočcevÚv oytoloni 60 |et. Za tu dobu utek|ove V|tavěhodně vody.Avšakto, s čÍmjsme se setka|ipii povodniV srpnu 2oo2, nepamatujenikdo. NyníjiŽ m Žeme s určitounadsázkou |íci,Že pokud se po dobu, kdy by| areá| stavu pod vodou,duch ,,otct]t zak|adate|..vznáše|nad vodami,mohl byt spokojen. Navzdoryve|kymztrátám na za|ízení i vybavenÍ, základnístavby, kterétvoiÍsrdce stavu, pii povodni obstá|y.PovodeĎ se projeví|a v areálu pieváŽněk|idnouzátopoua dynamickétlčinky vodyse projevipiípadech,a to spÍšepii piekotnémodtoku vody |y pouze v dí|čích z areá|uběhem opadnutÍpovodĎové v|ny. V pos|ednímčtvrt|etÍ 2OO2 odved|VÚV ve|kykus práce pii obnově svéhozázemí.I kdyŽmezi ot|učenymi zdmi a ne|adnymiha|damizničenych hodnota stavebníchmateriá|tjto tak na prvnÍpoh|ednevypada. probíha|a |o, po celou dobu i ve ztiŽenychpodmÍnkách vyzkumnáa odborná činnost- piedevším v Praze, a|e i v Brně a ostravě. odborny Životve VÚV T.G.M. se tedy nezastavi|.V roce 2oo2 by|o iešeno více neŽ 22o ko|ťl(i s dÍlčímiko|yjich by|ovÍceneŽ 350)' včetnězávěrečnychetap projekt Labe, Morava a odra. Je na mÍstě piipomenout,Že Žádn,jz tjko|uneby|,navzdoryvynucenému pierušenÍ práce, zrušen.Rok 2002 se tak, navzdorypovodni,Íadík tjspěšnym rokŮmV historiivÚv' za osobitéuznánípozice stavu v ob|astihydro|ogiea oborovéinformatiky lzetaképok|ádatusnesenÍv|ády 977 /2oo2, kteréVÚV T'G.M' urči|okoordinátoremprojektuzabyvajícího se vyhodnocenímpovodněV roce 2oo2. V rámci omezenychzdrojŮa navzdoryorganizačním komplikacím se ve VÚV rozběh|ai činnostCentra pro hospodaieníodpady.NenÍpo- by by|o chyb, Že s p|noukapacitou- jak personá|nt'tak finanční moŽnodosáhnout|epšÍch vys|edkŮ.Na druhéstraně si |zetěŽkopied-
POVODENV SRPNU 2OO2
V cEsrÉnePUBLIcE
Petr Šerc|,Petr Lett, Eva Souka|ová,Ladis|avKašpárek Klíčovás|ova povodriová vlna, extrémnísráŽl
stavit sp|něnípracÍna p|ánech odpadovéhohospodáistvía da|šÍch rjko|echt,tlŽpbez existence tohoto centra. Novéa praktickétjko|y'vyplwající z praxezákona č.254/2001 sb., o vodách, i da|šíchoborovychnorem a piípravyna osvojeníRámcové směrnice ES o vodnÍpo|itice,zákonitě směiujík piirozenéspo|upráci resortťtr,lŽpa MZe, VÚV a podnik PovodÍatp.Ito je moŽnéoznačit za specifickyrys roku 2oo2, zejménav jeho druhépolovině. Sí|a,kterou ukáza|avoda v srpnu 2oo2natietině Územ(ČR,zasáh|a piímo či nepiímovětšinu|idítéto země. Takévšak,jak doufám, piedstavu,Že o něčemtak obya|espoĎzčástivykoieniIajednoduchou jako je voda, ,,neníco bádat.,a zacházenÍs nízv|ádnekaŽd,j, čejném, Chci věiit, Že obavyzvody, kterése sta|ysoučástíkaŽdodenníchvah tisícu |idÍ,vyvo|a|ypa|čivoupotÍebudozvědět se o ní vÍce,ved|y k respektuvyzkumuv ob|astivodi ŠiršÍmu oceněnítěch,Keiís níumí profesioná|něhospodaiit. Prá| bych si, aby v roce 2003, kdy se formujÍnovévíce|eté vyzkumné záměry,kdy se vÚv v rámci obnovyznovuvybavuje,kdy budoufinišovatpiípravyna vstup Čnoo Evropskéunie, se ,,zájemo Vodu..,opět probuzenytak dramatickymzpŮsobemkoncem |éta2oo2, sta|trva|ou součástíveiejnych zé4m na všech rovníchstátnísprávy,samosprávy a všechsegment našíspo|ečnosti' NejenomdychtivostvědcŮ poznatvÍc,a|e takévjan prÍrodyukazujÍ, kam aŽje moŽné a asi i nutnéposunouthranicenašehopoznáníoiekách a vodě v ŽivotnÍmprostiedí.Poznatkyo vzniku a chovánítzv. ,,sto|eté.. vody,na kterou by|akoncipovánavětšinatechnickychochrannychopatienÍ,se ukazujÍjakonedostatečné na pozadíjev provázejÍcích ,,dvěstě.. vodu.Ukazujese, ŽevodníhospodáistvínemuŽespo|éči,,pětiset|etou,. hat jen na potenciá|technickychprostiedku,a|e musÍh|edatuŽitečné a trva|éspojencei v ob|astihospodaienÍvpitroděa péčeo krajinu. NesmÍmevšak zapomenout,Že současnypotenciá|VÚV T.G.Mje za|oŽenpiedevšÍm na |idech'Na vyzkumnych,odbornychi provozních pracovnÍcích ve VÚV i partnerskychinstitucíchbude zá|eŽet,jakybude rok 2003. Pieji všem,aby by|tjspěšny. LubomírPetruŽe|a
šlo o pr tok zhruba Soo|etf. Pro postup vlny od Prahy dolti po proudu byly charakteristické širokérozlivy na V|tavě a Labi. Po. vodeř Y srpnu 2oo2 byla vyiimeěná, a to jak objemem spadlych sráŽek a velikostí zasaženéplochy' tak i velikostí kulminaěních pr tokti a objem povodřovych vln. Na mnoha místech byly zazna. pozorovanévodnístavy a prŮtoky' napi. menány doposud nejvyšší na Vltavě v Ptaze byly pÍekonány všechny vyhodnocené povodně od roku L827 a hladina vystoupala i nad značkystaršíchhistolic. kych povodní. Úvod V prvnípo|ovině srpna2002 se vyskyt|yvpovodÍLabe a takév povodí DyjemimoiádnésráŽky,kterézpŮsobi|ypovodeĎ,pii kterése na mno. prutokyza ce|éobdobÍpozorovákulminačnÍ ha tocíchvyskytlynejvětší pr tok ani jejich statistické ní. VyhodnocenÍ ve|ikostiku|minačních zaŤazení nejsou v době, kdyje tento text piipravován,dokončeny.Piesto piedk|ádámeveiejnosti daje, kterésvědčío tom, Že srpnová pojsou však vodeĎby|amimoiádnyjev.VšechnyčÍse|nédaje o prŮtocÍch piedběŽnéa je pravděpodobné, povodŽe pii definitivním zhodnocenÍ ně některéudaje budouzpiesněny.
PÍíěinnésrážlry povodeĎve dvouv|nách. Z hydrometeoro|ogického h|ediskaprobÍha|a Prvnív|na sráŽek ve dnech 6.-7. srpna zasáh|a zejménajiŽníČechy, dá|e západnÍČechy,stiedníČechya jiŽníMoravu. Nejvyšší sráŽkové h r n y z a t y t o d v a d n y b y | y n a m ě i e n y v N o v o h r a d s k f c hh o r á c h 130_200 mm, Ve stanici StaréHutě dosáh|y254 mm, ve stanici Po horskáVes dokonce277 mm. Druhá v|nasráŽek proběh|av jiŽníchČe-
povodněby|anejvyraznějšív povodí Prvnív|na Ma|še,horníLuŽnice,stredníotavy s piÍtoky Tok Stanice Stav Pr tok Den Hodina Doba opakovánÍ Vo|yĎkoua B|anicÍ(tabulka1)' Doba opaková. prŮtokŮby|anejvětšÍ níku|minačnÍch na Ma|ši Icm] Imt.s't] Iroky] - 500 |et,V|tavapod Ma|šímě|a kulminační Vltava BíezÍ 265 260 8.8. 10 5 prŮtokna rovniQ,oo.Na horníLuŽniciby|ma. Líčov Černá 382 159 8.8. 200 ximá|níprŮtokzhrubana sO|etychhodnotách. Ma|še Poiešín 489 434 8.8. 3 500 Stiednía do|níotavas piítokykuIminova|y zpraMa|še Rímov 396 392 8.8. 5 500 vid|ana hodnotáchprŮtokŮ20|etych.Ku|minaMa|še Roudné 446 449 200 8.8. 8 ce na ostatníchtocíchby|yna urovniprŮtokŮ Vltava Ceské Buděiovice 548 755 100 8. 8. 9 jedno|etychaŽ 1O|etych. LuŽnice Bechyně 406 28'6 8.8. 10 8 VyznamnésráŽkové hrny se vyskyt|yuŽ bě. Otava Katovice 258 204 8.8. 8 5-10 hem prvnÍv|ny sráŽeki v povodíBerounky,a to Vo|yĎka Němětice 244 99 10-20 8.8. 5 (Úh|ava,Ús|ava), zejménav hornÍčástipovodÍ Blanice Heimař 272 138 8.8. 20 23 povodí pravostrannych piítokŮna stied. i v a|e Otava Písek 527 558 8.8. 23 20 níma do|ním toku (K|abava,Litavka).Tatoprvní Tabulka 2. Hodnotyku|minačních stavŮ a prŮtokŮdruhév|ny(piedběŽnédaje) v|nazpŮsobi|avzestupprŮtokŮ,a|e podstatné by|ozejménanasycenípovodísráŽkami. Tok Stanice Stav Pr tok Den Hodina Doba opakování V povodíSázavy prvnív|na sráŽek zasáhIa Icm] Imt.s't] Iroky] pouzepovodíŽeIivky. Soustava nádrŽ(v povodí )izera Ze|eznÝ'Brod 457 43t 13.8. 22 LW20 prŮtokyzachyti|a,piÍtokdo Sázavy by|jen mír. Vltava Bíezi 41) 620 13.8. 500 t2 ně zvyšeny. Cerná Líčov 309 95 13.8. 20-50 7 Druhá h|avní v|nazača|as nástupemdruhé Ma|še Poiešín 467 399 13.8. 9 500 sráŽkovéepizody v po|edníchhodinách dne Ma|še Rímov 4L3 426 13.8. 8 500 11. 8. 2oo2. SráŽkytrvaly souvis|eaŽ do od. Malše Roudné 465 527 13.8. 10 500 po|edne13' 8' a jejich ve|ikosta p|ošnyrozVltava ČeskéBuděiovice 652 1 108 13.8. 1-4 1 000 sah v souběhus vysokymnasycením všechpo. LuŽnice Klenovice 530 580 15.8. 18 1 000 vodÍpo prvnív|ně vwoj prutokŮ,ktezpŮsobi|y LuŽnice Bechyně 640 620 16.8. 9 500 réna většiněpozorovanych tokŮ dosud za poOtava Katovice 380 13.8. 9 s|ednÍch100-130 |et neby|ydosaŽeny.Ku|miVoIyĎka Němětice 32t L24 L2. A. 20-50 16 nace nastaIy nejčastějiběhem dne Blanice HeimaĎ 427 443 13.8. t 1 000 13. 8. 2oo2. Na Vydie,hornÍB|anici,Vo|yĎce, Písek Otava 880 900 13.8. t1 200 stiedníotavě a V|tavěnad VD Lipno by|yku|Lomnice D. Ostrovec 361 L62 13.8 10 500 m i n a c e 7 2 ' 8 ' , n a s t i e d n ía d o | n íL u Ž n i c i Skalice VarvaŽov 405 t75 13.8 10 500-1 000 1 5 . _ 1 6 . 8 . Z h | e d i s k ad o b y o p a k o v á n íb y | y Sázava Zručn' S' 426 232 1,4.8. L7 to-20 prŮtokynejvyznamnější na V|tavěv seku od Sázava Nespeky 467 328 1 5 .8 . 5 9 ČeskéhoKrum|ova,zejménavšak pod ustím MŽe StŤíbro 290 230 13.8. 18 50 Ma|šev ČeskychBudějovicích, kdeje dobaopa. Radbuza Lhota 432 prrjtokuodhadovánana 93 13.8. L2 5 kovánímaximá|ního ÚhIava Stěnovice 525 2LL 13.8. L2 50-100 1 000 |et' V ríčnÍ sÍtiMa|šeby|yveImivyznamBerounka Bí|á Hora 799 13.8. 16 né prutokyce|op|ošně, doby opakovánídosaUslava Koterov 37]. 265 13. 8. 100-200 I hova|yaŽ 50o |et' Klabava Nová Huť 294 13.8. 6-7 PrŮběhdruhépovodĎové v|nyna LuŽniciby| Berounka Lib|ín 702 13.8. &9 o v | i v n ě nn ě k o l i k a v y j i m e č n y muid á | o s t m i . Litavka Cenkov 224 63 13.8. ffi 20 V dŮs|edkuprotrŽenÍ hráze podé|LuŽnicedo Berounka Beroun 796 pÍskovny L3.-74.8. 23-O u Majda|eny se voda piesunu|azce|a Vltava PrahaChuchle 742 5 160 1-4.8. L2-73 500 mimo korytoLuŽnice(mimousek, kdeje vodo. protr. Labe Mě|ník 1 035 15.8. 13-16 měrnástanicePilar).Nás|edkemda|šÍho Rolava Stará Ro|e 26L 73 13.8. 4-5 20 ŽenÍ(Novoieckéhráze)nasta| nekontro|ovate|Ohie Karlow Vary 256 274 13.8. 7 2 ny odtok téměi veškerévody horníLuŽnice Bí|ina Trmice 298 59 13.8. 23 20-50 z Novéieky do Staréieky, a tedy i do rybnÍka Labe Ustín. L. 1 185 5 100 16.8. 1,4-t7 RoŽmberk. 2oo-500 Zde postupněnastaIada|šíkaIamitLabe Děčín 1_230 16.8. nÍsituace - tato nádrŽ s omezenoumožností L9-24 LuŽická Nisa Hrádek 320 odtokuvody pie|ivemby|apiep|něna.odtok z 115 t4.8. 10 5-10 Smědá FÚdIant 275 nádrŽebyl zvětšovánrŮznymiopatienímisou. 246 L4.8. 10 20-50 Dvie Podhradi 476 343 L4.8. běŽně se zabezpečenímpodmáčené 0 100-200 prutokydruhé Dvie Vranov a pietiŽenéhráze. Ku|minační 378 364 74.8. 9 100-200 Dvie Znojmo v|nyna stiednía doIníLuŽnicisiIně piesáh|y 462 375 74. A. t4-L5 100-200 Dvie TrávníDv r 516 svou dobou opakování200|etouhodnotu. 168' L4. A. 9 10 Na otavě by|apovodeĎvyjimečná od Sušice Jihlava Dvorce 242 44 L4.4. 2 20 dá|e po proudu,s rostoucídobou opakování - pr tok siIněov|ivněnroz|ivynad stanicí směrem po toku aŽ k ustído V|tavy.I mnohé piítokyotavyznačněpiekroči|y hodnoty100|e. chách 17.-72. srpna, piičemŽ12. srpnajiŽ by|yzasaŽenyce|éČechy. tych ku|minačních prŮtoku(ostruŽná,Lomnicea Ska|ice).Dobu opaNás|edujÍcí den, tj. 13. srpna, by|yzaznamenányve|késráŽkyVe WprŮtokuna do|níBlanicidokonceodhadujemena kováníku|minačnÍho chodnÍchČechácha v části severnÍMoravy.Nejvyšší sráŽkovérihrny 100O let. za tyto tii dny bylyv Krušnychhorách (maximumna ci.novci400 mm) Druhá, intenzivnější rozvodnění vlna sráŽekzapiíčiniIa katastrofá|ní a na hrebenechJizerskychhor.V jiŽnÍch Čecháchspad|opieváŽně13O Berounkyod P|zně aŽ po soutok s V|tavou.|ntenzitasráŽek během aŽ I9o mm, místypies 200 mm (Prachatice,S|avkov),a|etakésráŽky druhév|nyby|anejvyššív oko|íP|zně,v povodíÚs|avya da|šíchpravona jinych mi.stechČechvyznamněpresahova|y1oo mm (orlickéhory, strannychpiítokŮBerounky(návětrnástrana Brd).Vodnítoky v horní ČeskomoravskáVrchovina).VysokésráŽky zasáh|y ce|épovodÍieky částipovodíBerounky(MŽe,Radbuza,ÚhIava,Ús|ava)a jejípravostranVltavy,včetněpovodÍBerounkya sázaw a povodi.něko|ika da|ších iek. né piítokykuIminova|y dne 13. 8. pieváŽněv rannÍcha dopoledních hodinách,Berounkav Berouněkulminovala dne. aŽko|empŮ|nocitéhoŽ povodněv tomto povodízatÍm PrŮtokové vyhodnocenÍ časovf pr běh povodně a vetikost ku|minaěních neby|odokonče jen prŮtokŮuvedené no, hodnotyku|minačnÍch v tabulce2by|yvyčís|eny pr tokú na zák|aděodhaduextrapo|aceměrnychkiivek.Je všakjasné,Že prŮtoky Povodí Vltavy s pÍÍt'okyBerounkou a Sázavou pravostrannychprftokŮBerounkypod P|znÍr,yznamněpiesáh|y hodnoty Pied povodníneby|y,aŽ na |oká|níbouikovésituace, zaznamenány prŮtokus dobou opakování100 |et.TotéŽp|atío v|astnÍch prŮtocíchBe v povodÍVltavy Žádnéve|késráŽky.Nasycenípovodíby|opodprŮměr- rounkyod P|zněaŽ do Prahy.Pod|eporovnánÍ vyšekh|adinydo|níBerounné,|oká|něi prŮměrné. ky s vyškouh|adinhistoricképovodně7872 (v Srbskujen o 55 cm niŽe) Tabulka 1. Hodnotyku|minačnÍch stavŮ a pr tokÚ prvnív|ny(piedběŽné udaje)
2
homí Wava s piftoky pÍŮroky
800
E o .E
r
A
!
aoo
)
é400
dolnl Vltava a Labe vodnl stavy
ť /\ \
Ít
-B.chyna. -Písok
_ustínL.L.be WmI
Lutnrcs
_Mě|nfr.
L
I I
. o|m
E š .: a
! o
J
\
\
-p.1.
Í, II '\
900
\i
Í
/l
t i t j t : -č.ská Budqffco.
A Ar
800 zoo
L.b. - y1*
|I [-
\
600 Ann
/
400
)
Í
//
\
\L
-
'^-\
@ r @ @ r @ @ @ @ o F N o Ý o @ F r
čÚ
F, čB
obl. 1. Pruběh prŮtokŮna tocíchv povodíhorníV|tavy
obl. 3. PrÚběh vodníchstavŮ na do|níV|tavěa Labi
|ze odhadnout,Že prŮtokdo|nÍBerounkyo něko|ikset m3.s.1piesáh| piitom sto|etyprŮtokv Berouněje I 44o m3.s.1. 2 000 fi13.S.1, Druhá v|nasráŽek zasáh|a praktickyce|épovodíSázavy.Vyznamná sráŽkováčinnostna rozdilod většinyostatníhorjzemÍzde setrvala aŽ jako na do 74, 8. I kdyŽ hrny sráŽek neby|yzda|ekatak mimoĚádné většině zemíjihočeského regionu, zpŮsobi|yvyznamnéroarodněnív|astníSázavyivětšinyjejíchpiÍtokŮ. Ku|minaceSázavy ve Zručinasta|a 1'4. 8. odpoledne(232 m3.s.r o d p o v í d á I o a Ž 2 O | e t é m up r t o k u ) , v N e s p e k á c h a Ž 1 5 . 8 . v dopo|ednÍch prŮtoku)anedoš|o hodinách(328 m3.s.1je rjroveĎS|etého piftokem z V|tavya Berounky' tedy ke stietu s ku|minačnÍm HydrogramprŮtok ve stanicÍchČeskéBudějovicena V|tavě,PÍsek na otavě a Bechyněna LuŽnicijeuvedenna obr.1. Hydrogramvodních stavťlve stanicÍchNespekyna Sázavě, Berounna Berouncea pro porovnánÍi v Praze-Chuch|i na V|tavěje uvedenna obr. 2. Je tieba uvést,Že na zemÍmezi ČeskymKrumlovema Českymi Budějovicemise v noci na 1. 9. 2002 vyskytlada|šímimoiádná sráŽková udá|ost.Povodeř mě|ajiŽ charakter|oká|níudá|osti,ovšemdíky povodíz piedchozÍch vysokémunasycenípiÍs|ušnych dvou vln zde doš|o i k dosaŽeníči piekročení ku|minačních hodnot z prvníči druhé v|ny,zejménana menšíchtocÍch(Polečnice,KiemŽskypotok, Dobro potok a jiné). vodsky"potok,LitvÍnovicky
v Mě|nÍku kulminova|o dne 15. 8. ve 13-16 hodin.v ÚstÍn. L. 16. 8. ve I4_t7 hodina v DěčÍně také16. 8. v 79_24 hodin.Hydrogramvodních stavu ve stanicíchPraha-Chuchlena Vltavě' Mělník a ÚstÍ nad Labem na Labije uvedenna obr. 3. V povodíLabe by|ynejvětšísráŽkynaměieny v Krušnychhorách na CÍnovci, hrn 312 mm ze dne 72.8. je druhy nejvyššízaznamenan,! 24hodinovysráŽkoly hrn na rjzemíČRze všechpozorováníza ce|ou dobu, kdy se sráŽky pozorují.Tétohodnotě se vyznamněb|ÍŽÍ i sráŽkovy hrn 278 mm, změieny dne 13. 8. na stanici Knajpa v Jizerskych horách.SráŽkyv Krušnychhoráchzasáh|yuzemÍČR v poměrněrizkém pruhu,směrem od hiebene hor do vnitrozemÍ rychlek|esa|y.Na tocÍch, kteréodtékajÍ z hiebene Krušnychhor, nasta|ypovodněstiednÍve|ikosti, na DubskéBystiici proběh|apovodeĎ,která se iadÍve|ikostÍ prŮtokŮa mimoiádnymieroznÍmijevy kuIminačnÍch k nejextrémnějším hydro|ogickym udá|ostem.Lokálně omezená sráŽka v Jizerskychhorách zpŮsobiIarozvodnění horníJizerya jejÍchpiítokŮa rozvodněnÍ iíčky Smědédo rovnězhrubaQ,o. Povodí Dyje
Prvnív|na sráŽek ve dnech 6.-7. 8. zpusobiIav hornÍčásti povodÍ Dyje na jihozápadnÍMoravě 5-10|eté prŮtoky, které by|y zachyceny Vranovskoupiehradou.Ve dnech L!._L3.8. nás|edova|adruhá vjrazná v|nasráŽek,s jádrem nad povodÍmRakouskéDyjea jiŽnÍmiČechaPovodí dolní Vltavy a dolnÍho Labe mi. která navíczasáh|a i větší zemí. PrŮtokyve V|tavěna jejÍmstiednÍma do|nímtoku by|ydo určité míry Řeka Dyje je v horníěásti svého toku rozdě|ena na Rakouskou ov|ivněny V|tavskoukaskádou.Jejív|ivbude podrobnězkoumánv rámci a MoravskouDyji.oba tytotoky se ještěv Rakouskuspojía jako jedna projektuvyhodnocenÍpovodně. ieka vstupujÍnad VranovskoupÍehradouna naše rjzemÍ. V povodíMoPrŮtokyve V|tavěv Praze na jejÍmdolnÍmtoku by|yvys|edkemstietu ravskéDyje,kde by|ysráŽkymenšÍ,nasta|aku|minaceve vodoměrné povodĎovychv|nz Berounky,Sázavy a odtoku z V|tavskékaskády, prŮstanici Janov dne 14. 8. těsně po p |nociza pr toku 46,8 m3.s.1, coŽ toky v Labi byly dány z rozhodujícíčásti piftokem z Vltavy. odpovÍdá5-10|etémuprŮtoku.Z rakouskéstranyjsou k dispozici inV|tavav Praze kulminovaladne 14. 8. ve L2 hodin na hodnotěvod. formace pouze pro stanici Raabs, která leŽípod soutokem Rakouské nÍhostavu 782 cm (vodočetPraha-Chuch|e) pii ku|minacidne 13. 8. mezi a prŮtoku5 160 ÍYl3.S.1, a MoravskéDyje.Zde dajně protéka|o coŽodpovÍdádobě opakovánÍ 5O0 |et.Jde vŮbeco nejvyššÍvyhodnoce- t6._L7. hodinou350 m3.s.1. V Podhradr,coŽje prvnÍvodoměrná stani. ny prutokna Vltavěv Prazev historiistandardníchpozorování. Ke spoce Dyjena našem zemÍnad Vranovskoupiehradou,by|nejvyšší pruprŮtokuv Praze podstatněpiispě|oněkoIikměiení |ehIivostistanovenÍ tok 13. 8. o puInoci343 m3.s{,coŽje na rovniQ,oo.,oo. Do Vranovské povrchovychrych|ostípomocÍp|ovákŮ,znichŽjedno by|o provedeno piehrady rjstítaké iičkaŽe|etavka,která xu|minová|á-vestanici Vysodne 14. 8. jen 10 cm pod kulminačním stavem. čanydne 13. 8. v 1 hodinupr tokem 51 m3.s-1, coŽ odpovÍdá50|etéPro da|šÍpostup v|nyby|ycharakteristické roz|ivy,napi. na V|tavě mu prŮtoku.Pod Vranovskoupiehradouve stanici Vranov-Hamry by|a nad Mě|nkem, zpětnévzdutÍLabe od MělníkazpŮsobenévysokym ku|minacedne 14. 8. v 9 hodinza prutoku364 m3.s.1,coŽ odpovÍdá vodnímstavemV|tavya zejménaširokyroz|ivna Labi u Litoměiic'Labe rovněŽhodnotě Q,o*,oo.
do|n| sázava' BeÍounta a v|tava Yodn| íatíy
Dyle pr toty -__L____!_____t+ -N.sp.k'. sázm | I
700 E
ooo
g
5oo
t,
c
8 roo 300
/r
4
Jt/
N
|
-Pnh.
, we
l-Podhrrdr |-VĎn*H.mrI
I
300
\
-r E zoo a .?
,j.\
o 150
t/
\
100
I
J
l'l
t'.'
tty
o
črt
obr. 2. Pruběh vodnÍchstavŮ na do|níSázavě. Berouncea V|tavě
obr.4. Pr běh prŮtokŮna Dyji
3
t I
\\
Ai /i fÍŮ
l---.znolmo l-TrhtDVúr
\ * \:
ši--
I . F
I I
pie|itíbiehu Dyjedoš|oko|empo|edne14. 8. u DyK |evobieŽnímu jákovic.V době největŠÍho prŮtokuse zde pie|éva|o Tato cca25 m3.s.1. voda vytvoii|ajezero, kterése postupněpohybovalosvou rych|ostíve směru na obce Hev|ín, TrávnÍDvŮr,Jevišovkua Drnho|ec.Ma|á část tétovody by|apiečerpávánanapi. u Hev|Ína zpět do Dyjea určitáčást se dosta|ado Dyjezpět iičkouJevišovkou. K protrŽeníochranné hráze došlov ob|astimezi Hev|ínem a Trávním Dvoremmimo hlavnítokDyjena dvoumístech.oba pÍípady by|yzpŮsobeny v|ivemzpětnéhovzdutívodyz v|astnÍho toku Dyje,a tímnaměstnáníve|kého mnoŽstvívody v tomto Vysoceohrázovaném seku. Spojezero vznik|éz těchto od sebe nepií1iš |ečné vzdá|enychnátrŽíse postupně pohybova|opies naše a částečněi rakouské zemíve směru na Novosed|ya zÚsta|opo pravéstraně ohrázovanéDyjedrŽenosi|nicí Drnho|ec-Brodnad Dyjív prostorumezi obcíJevišovkaa Novosed|y. V|astnÍDyje ve stanici TrávníDvŮr,ochuzena o vodu z uvedenych roz|ivŮ(20 mi|.m3vody),kuIminova|a dne 14. 8. v 9 hodinprŮtokem prŮtoku.Tento(vyšeuvedenymi 168 m3.s'1,coŽ odpovída|o 1O|etému rozlivy)ov|ivněnypr tok pribIiŽněve stejnéveIikostinatékaIdo horní nádrŽeNovéM|ynytéměi dva dny. Do stiednÍnádrŽepritékáJih|ava, která ku|minova|a na prŮtokuQ,_,ve svézávěrovéstanici |vančice za prŮtoku724 m3.sLdne 14. 8. ve 14 hodin a ieka Svratkas méněneŽ pu||etym prŮtokemv Žid|ochovicích dne t4. 8, ve 13 hodinza ku|miprŮtoku81 m3.s.1.Dyje pod novom|ynskymi načnÍho nádrŽemikulminova|ave vodoměrné staniciBiec|av-Ladná dne 15. 8. v 15 hodinprŮtokem 318 m3.s.1, coŽje na rovni5-10|etéhoprŮtoku. prŮtokyby|ozasaŽenoi povodíieky Jih|avy.Nejvyšepo|oŽená VětŠÍmi prŮtokdne 13. 8. ve 20 stanice na tétoiece Bate|ovmě|a kuIminační prŮtoku. hodino hodnotě14,7 m3.s.1, coŽ odpovÍdá rovní2O|etého HydrogramprutokŮ ve stanicÍchPodhradÍ,Vranov-Hamry, Znojmo a TrávníDvŮrna Dyjije uvedenna obr, 4, Závét Zák|adn(charakteristikousrpnovépovodněz roku 2oo2 je, Že se povodní(povodíV|tavy obdobně jako u některychjinych extrémních a Labe 1890, povodÍMoravya odry 1997) vyskyt|apoměrněrych|eza sebou dvě obdobÍvydatnychdeštŮ.Vyjimečnost v povodíV|tavyjako ce|kuspočíváve ve|mive|kémp|ošném rozsahuvysokychsráŽek,které ved|o k rozvodněníV|tavya jejíchpiÍtokŮnad nádrŽíor|íka,západ o č e s k y c hr e k a t o k Ů , k t e r é s e v P | z n i s p o j u j ív B e r o u n k u , a | e piÉ i k extrémnímu rozvodněnípiítokustiedníVltavya pravostrannych tokŮ Berounkypod P|znÍ.Tato skutečnostje ziejmě jednou z h|avnÍch piičintoho, Že na V|tavě pod soutokem s Berounkouvyška h|adiny piesáh|a nejen urovenpovodněz roku 1890 (na horníVltavě a jejích piítocíchse od |etošnÍch podstatně ne|išQ,a|e i povodĎovéznačky nejvyššÍch zaznamenanychhistorickychpovodnÍ.Na V|tavěv Praze š|o o doposud největší zjištěnyprŮtokza obdobípozorovánÍ(od roku 1827 ), coŽ se tyká i mnoha da|šíchprofi|Ů,zejménav povodíhorníV|tavy v jihočeském regionu.
BRANITSE POVODNIMNEBO
PovoDŇovÝru ŠxooÁM? EvŽen Po|enka Klíčováslova povodně, povodriováškoda, ochranná opatíenÍ
Souhrn ělánet< poukazuje na nutnost soustŤedit pozornost prevence v povodřovéochraně na racionálnía činnérozhodovánío využívání zemíohrožovaného záplavami. To je hlavnímfaktolem vyvolávajícím potiebu nák|adnfch ochrannfch opatžení. nebo omezujícím článek uvádí také možnosti,které by k takovémurozhodovánínapomáhaly. TatootázkastojÍnapočátkuvšechve|kychpolemiko tom, co je na povodĎové ochraněsprávnéa co škodIivé. Jenjasná odpověďnatuto otázku umoŽnízvo|itsprávnoustrategiijak predejÍtpodobnymhrŮ. zám, kteryminedávnoznovuproš|ave|káčást našízemě. V tom, Že odstranitpovodněje jen nereá|népiánÍpostiŽenychv okamŽikuvrcho|ujejich zoufa|ství, se asi shodne naprostá většinavšech,kdo o prob|émupremyš|ejÍ. zb\jvátedy bránit se škodám,kterépovodně zpŮsobujÍ. Z takto jasnéodpověditakéa|e jednoznačně vyp|yvá'Že povodĎové prob|émem škodyjsou W|učnym Iidskéspo|ečnosti a vys|edkempÚsobenÍč|ověka v krajině.A od tohotobodu nastáváv da|šíchuvaháchčastozmatenípojmŮdoprovázené taképrosazováním skupinovychzájmŮ.
4
povodněby|v|ádouČRschvá|en,,ProjektvyPro iádnévyhodnocení povodněV srpnu 2oo2" ' Vys|edkymeteoro|o. hodnocenÍkatastrofá|ní gickéhohodnocení budouk dispozicido konce roku2oo2, hydro|ogicképosouzeníbude provedenodo bňezna2003. lng. Petr Sercl čxmÚ Praha tel.244 032 33O lng. Petr Lett čxruÚ, poboěka českéBudějovice lng. Eva Soukalová' cSc. čxmÚ, pobočkaBrno lng. LadisIavKašpárek,cSc. vÚv T.G.M. Praha
Key words flood wave, extreme rainfall, flood, historical flood, peak flow rate The August 2002 Flood in the Czech Republic (Sercl, P., Lett, P., Soukalová, E., Kašpárek, L.) |nthe firct half ď August 2oo2 an extraordinaryra|nfa|loccuned mostly in the cďchment area ď the River Elbe, causing, on many water bodies, the higfest frow rates dudng the who|e period ď monitodng.The ||ood came in two waves. The filst rainfallwave' Írom6 to 7 August, hit mainly South Bohemia. The second rainfal|wave lasted from alto 1Í|August' and by 1l! August allBohemia had been afllicted, with East Bohemia and a part ď North Moravia Íollowingon 13 August. An extreme rainfall hit a large territory, in fact the whole catchment area of the River Vltava, inctudingthe Rivers Berounka and Sázava, and some ďher riverc. wave caused an exten ln the South Bohemiantenitory the |írctrain|LalI sive overf,ow ď some water bodies, mostly ď the dglttcide tdbutades to the Vltava, as well as ď the uppersection ď the V]tave. The second wave hit not only the cďchment area ďthe upperVltava, afllicted already by the first wave, but also the catchment areas of the Rivels (Xava, LužniceBerounkaand Sázava. Extensivelyoverf,owingwere nearly all the water bodies in the reglons of South Bohemia, West Bohe mia and centra| Bohemia. on many of them the peak flow rates exceeÓ ed a repetition time of 1O0 yearui,and in Prague the f,ow rate reached approximately a S00.year occurrence. For the cource of the f,ood wave downstream of Prague, extensive overflows on the Rivers Vltava and Elbe were characteristic. The f,ood in August 2002 was excefiional, both by the extent of culmination flow rates and by the volumes of Í|ood wayes. ln many places the hitherto highest recorded water levels and flow rates were monitored. For example, on the River Vltava in Prague all lloods estimated since 1827 were exceeded, and the water level climbed even above the marks of earlier historical floods.
Pokudikám, Že povodřovéškodyjsou vysledkempŮsobeníč|ověka v krajině,mám na mys|ipiedevším všechny|idskéaktivityv místech, kudypii povodních odtékánadbyteksráŽkovévody,ktery nezdrŽ(p(iozená retenční schopnostuzemí.Po|emiky,o ko|ikby moh|abyt retenčníkapacitauzemívětšÍpiíjinémvyuŽítí krajiny,jsou v tétosouvis|osti je jakákoliv retenčnÍ protoŽepii ve|kychpovodnÍch zavádéjÍc(, schop nost krajinyvlraznépiekročena.HIavnía naprosto zásadnÍpiičinou vzniku povodĎovychškodje fakt, Že Iidskéaktivityod zemědě|ství pies dopravnítrasy, v urodnychudo|ních niváchpočínaje, Iidskáobyd|í a stiediska vyrobya obchoduse v krajinědostávajÍdostietu s piirozenymi cestami vody. A právě soustavnynárŮst všech těchto Iidskych aktivitje h|avnípiičinouhrozivychrozměrŮa zvětšování škod pii ve|povodnÍsamotnych. kych povodnÍch, niko|ivzvětšování Pokud |ze hovoiit o dvou zásadně koncepčněod|išnychcestách v ochraně pied povodĎovymi škodami,pak je to na jednéstraně koncepce up|néhovyk|izenívšechobIastíohroŽovanych vodamiod Iidskych aktivita na druhéstraně všechnyzámérya návrhyusi|ujÍcí o omezení škod zmÍrněnímprŮběhu povodní'Tyto koncepce druhéhotypu se pouzetím,zda ŽádoucÍ prŮběhupovodnÍ vzájemně|išÍ efekt- ov|ivněnÍ - je reá|nědosaŽite|ny mohoubyt a s jakou spo|eh|ivostí. ÚspěšnějšÍ jen ty' kterérespektujívšechnyÍyziká|ní principychovánívody pii povrchovémi podzemnÍm Se na odtoku a ov|ivĎujÍ h|avnífaktory podi1ející vznikua tvorběpovodĎového odtoku.ZásadnípotiŽsprávnévo|byspočíváv tom, Že nejdŮleŽitější faktor _ sráŽRyov|ivnitnedokáŽeme (a v zájmu eko|ogické rovnováhyani pii1išnechceme).Lze to piirovnat k situaci,kdy masivníinfekcinenímoŽnéléčitprímymzásahem proti bakteriálnímu nebo virovémupŮvodci,a|e pouze podpŮrnymiprostiedky z|epšujÍcími imunitníodezvuorganismu.Zde je teprvejádro svárŮ jako technickáa tzv.ekomezi rŮznyminávrhyna opatieníoznačovaná
pouzeV tom, iečenojiŽ uvede|ogická.Rozdflmezi nimi všakspočÍvá nou para|elou'jest|i os|abÍmepŮsobeníbakteriÍa z|epšíme imunitu piísunemvitaminu,enzymunebojinou chemoterapií. očkováním, MoŽnostov|ivněnívětšiny da|ších faktorŮtvorbypovodĎového odtoku je bohuŽe|takéve|miobtiŽnáa je nutnése soustiedit na prerozdě|enÍprŮběhuodtokuv čase(retenci)a na omezeníroz|ivŮ'Technické koncepce zadrŽován(vody vyuŽívají uměle vytvoienénebo piizpŮsobeje moŽné prostory'jejichŽnap|řovánía vyprazdĎování néakumu|ační je zarunějakov|ádat.Pod|estupněsp|něníobou těchtopredpok|adŮ čenajejichučinnost i pro rŮznétypypovodní. a spo|eh|ivost NetechnicpiípadechsnaŽípoukazovat kékoncepcese V racioná|něpod|oŽenych na některérezerw v retenční kapacitěkrajiny.Ve|mičastovšakpiitom jsou prob|émem prehIi2ejískutečnost, Žev podmÍnkách našÍzemě škody, kterévznikajÍtéměi vy|učněaŽ pii povodnÍch s vyššÍ extremitou. je jakko|ivvysoká piirozenáretence krajinypieV takovychprÍpadech kročenazŤyziká|ních dŮvodŮ,protoŽene|zedosáhnoutvyššírych|osti vsakovánípii sráŽkovychpiíva|ech,nebo je piíčinoupovodně p|né nasycenÍpod|oŽí i rost|inného krytu uzemípiedcházejícími sráŽkami' pŮd,obnoDoporučenÍ na upravudruhové sk|adbylesŮ,menšízorněnÍ vovánímeandrujÍcÍch usekŮ tok a mokiadŮ,rušenÍ odvodněnÍ a zvětšovánízatápěníudo|ních niv jako návod na omezovánÍ učinkutakto povodní(kdy by|a napi' níva Moravy postupně za|ita od extrémních Zábrehu aŽ po HodonÍnnebo na Labi od NeratovicaŽ do LitoměÍíc) ne|zepak piijímatjinak neŽjako bezoh|edné zvidite|Ďování skupino. vychzájmŮ' kterébohuŽeIsoučasněvykonávámedvědís|uŽbuskuteč. néeko|ogii. Cestou pro efektivníomezovánÍ nenÍvo|bamezitechškodz povodnÍ nickyminebo netechnickymikoncepcemiochrany,a|e piedevšímoptima|izacemezi vyhodamiz vyuŽÍvánído|níchniv pro |idskéaktivity potenciá|upovodřovychškoda nák|adŮna a nevyhodamiz rostoucÍho jejich piedcházen(.EfektivnÍ prevencemusÍprotozavésttakovéspo|ečenskémechanismy,kterébudou vytváiett|ak na omezováníaktivit piípady, v udo|ních niváchjen na odŮvodněné tj. optimá|níz ce|ospo|ečenskéhoh|ediska.Kromě zákazu staveb v aktivnÍzoně záp|avovych uzem(v novémvodnÍmzákoně takovéda|šÍmechanismychybí.Nap|ĎovánÍprincipŮv|ádouprUatéStrategieochranypied povodněmipro (tzem(Českérepub|ikytakv tomto směru stagnujea zadva a pŮl roku od prUetí tohotomateriá|uvyznamnějinepokroči|o' DomnÍvám se, Že (stavhodnyminástrojiby by|anapi' zvyšenádaĎ z nemovitostí da|šími veb)umístěnych v záp|avovémzemí,u kterychhrozÍnebezpečívzniku škod, a ved|e toho zavedenípiÍmychpiíspěvkŮod uŽivate|ŮsluŽeb povodĎové ochrany.ZvyšenádaĎ z ohroŽenychnemovitostíby na druhé straně mohIa byt i zdrojem pro financováníochrannychopatienÍ a piÍspěvkemna systémzáchrany,PravidIapro poskytovánÍstátnípod. pory subjektŮmpostihovanympovodĎovymi škodamiby mě|a byt stanovenajako stá|éprincipypŮsobící spíšerestriktivně a nemě|aby byt upravovánaad hoc pod|eokamŽitého emocioná|nihopŮsobeníkonpohromy.Zbljvajíc(prostor potiebnépomoci by mě| byt krétnípiÍrodnÍ ponechánjako pŮsobištěnestátnÍobčanské so|idaritya individuá|nÍ zodpovědnosti,projevující se napr. pojištovánÍm majetku.Je mimo jako veškeroupochybnost,ŽecenovápoIitikapojištovacÍch spo|ečnostÍ, komerčních subjektŮ,bude pŮsobitjednoznačně restriktivně a v silně rizikovych zemíchnebudepojištění vŮbec cenově dostupnénebo doje potieba jednoznačného Íim závaŽnějšÍ saŽite|né. chovánístátních institucítak, aby nevytváie|yočekávání, Že riskujÍcÍm subjektŮmbudou škody na ohroŽenychmajetcíchze značnéčásti nahrazeny z verejnychprostiedkŮ. Ved|etoho je nutnézměnit systémpiípravypreventivnÍch ochrannychopatrenítak, aby posi|ovaI individuá|ní zodpovědnost za ochranu pied škodIivympŮsobenímpovodnÍa rozhodováníjednoznačně svěiiI pĚitommusÍbytdŮs|edně samosprávnym orgánÚm.ochrannáopatienÍ
iešenav rámci hydro|ogickych ce|kÚ piirozenychpovodís iádnym zváŽenÍmsouvis|ostÍ s da|Šími otázkamiochranyvod a veškerého uŽívánÍ vody.V těchto souvis|ostechse pii návrhu opatienÍmusí angaŽovat s|oŽkystátu a Úiady. Na cestě k vytvoienídobie fungujícÍho systémupiípravypreventivníchochrannychopatienÍjenutnéještěprekonatmnohávŽitáschémata chovánía myš|enkovy zmatekz.neroz|išování hranicmezi zodpovědnostíobčanaa státu. K zásadám a princip m, kteréje ŽádoucÍprosadit a dŮsledněup|atřovat,pod|eméhonázorupatií: . Uznánía up|atĎování principu,Že o rozsahua zpŮsobuochranymusí s konečnouplatnostírozhodovatohroŽenyobčan,popr.jÍmvo|enÍ zástupci v urovniobcía kraj , protoŽejen ti mohou zváŽitvšechny veiejnézájmy,kterési pii takovémrozhodnutÍ vzájemněkonkurují. o Prvotníu|ohouodbornkŮ je piedevšímsrozumite|něinformovat o rozsahu rizika, kterémujsou jednot|ivéčásti ohroŽenéhouzem( vystaveny. . Pri h|edání jakychko|iv iešenívpovodĎové ochraněneníu|ohouodjasně informovat borníkŮurčitáiešeníprosazovat,a|e pĚedevším o mezíchjejich pouŽiteInosti a vyvo|ávanych souvis|ostech. . odbornícina povodĎovouochranu tak musí piispět piedevším k vymezeníprostoru nebo rámce pro rozhodováníobčanačijeho zástupcŮo tom, jaké rizikoohroŽenÍ z povodnípiijme a jaké chce odstranit. . Se svrchovanymprávem rozhodovatmusÍbyt bezprostiedněspojena povinnostvybraná opatienífinancovat.TÍmby by|o vyznamně omezeno k|adenÍvysokychpoŽadavkŮna ochranu a vyběropatiení usměrřován k efektivitě. o Státu by mě|opiís|ušet právo,niko|ivpovinnost,podpoiittakováiešení,která budoupiinášetda|šíveiejněprospěšné a Žádoucíučinky. Jak je z uveděnychzásad a piedchozího textuz|ejmé,jerozhodování o ochraněpied povodĎoWmiškodamiz podstatnéčástirozhodováním po|itickyma rozhodováním o prioritáchmezi rozmanitymiveiejnymizájmy.orgánypo|itického protonemohoututo svou ti|ohupierozhodování dat jakéko|ivÚrovnistátnísprávy nebojakkolivfundovanymodbornym organizacÍm. Pokudněkdybudounaznačené zásady up|atĎovány, změní se i zpŮsob hodnoceníněkterychsoučasnych dějŮ. BudemezrejměpovaŽovatza zce|apiirozené,Že občanéHav|ičkovy ko|oniev ČeskychBudějovicích,ohroŽovanÍ záp|avamiz MalŠe,se po seznámenís návrhy podnikuPovodÍV|tavy na jejichochranurozhodnounezvětšovat současnou roveř ochrany,protoŽepovaŽujÍ za dŮ|eŽitější zachováníparkuna biehu ieky a riziko záp|av pro svŮj majetek pok|ádajíza piijate|né.Na druhéstraně budemepovaŽovat za vrcho|něnepiijate|nou snahu zastupite|ŮMoravskos|ezského krajeo to, abyrozhodnutío vybudovánÍochrannénádrŽeNovéHermÍnow za ně udě|aloMinisterstvozemědě|ství' Dnes to ještěbohuŽelvšemÚp|něabsurdnínepiipadá'
lng. EvženPolenka vÚv r.c.ru.,pobočka Brno tel. 549 25O 247 Key words floods, flood damage, protective measures A Defence against Floods or Flood Damages? (Polenka, E.) ln the article, it is pointed out to the necessity of aiming the prevention in the sphere of flood protection at a rational and effective decision.making on the use oÍterritories endangered by f|oods. Thls is the chief factor bringing about or limiting the necessity of expensive protective measures. The article also enumerates the possibilitiesthat would be instrumentalin such a decision-making. by neby| snÉen stupeř protipovodřovéochrany rÍzemíkolem toku a nebyly ohroŽeny objekty na toku (mosty' lávky atd.). PŤi návrhu spádovfch objekt je vhodnédávat pŤednostpifuodě bližšímieše. ním'jakÍmijsou napiík|adbalvanitésk!uzy. Z h|ediska levitalizaěního efektu je velmi d ležitÍnávrh doprovodnévegetace na bermách a svazích, dále pŤiměienástabilita dna a bieh a v neposledníiadě pokud moŽnoi iada dalšíchaspekt , jako je uchováníživotníchpodmínek pro fl ru a Íaunuv tocích a jejich oko!í,jejich začleněnído krajiny' rekreaěnívyužitíatd.
PROBLEMATIKA R EVITALIZACE
VoDNícnToKŮv PoDDoLoVAruÉrvt
Úzeuí
JiĚíŠajer Klíěováslova revitalizačníopatŤení,poddolovanéuzemí,vlivydulnÍčinnosti
Úvod Pii návrhurevita|izačnÍch opatienív podmÍnkáchhornickékrajinyje nutno piih|iŽetke specifickymv|ivŮm,typickympro takovoukrajinu.CÉ piírodního |em revitalizačních opatieníje obvyk|eobnovenípÚvodnÍho stavu' To všakv hornickékrajiněvzh|edemk některymnevratnymprocesŮmvyskytujícÍm se v dŮs|edkupoddo|ovánínenízcela moŽné, a proto je nutnoa|espoĎh|edatcesty k navozenípiíroděb|Ízkého stavu.
Souhrn V ělánku je naznačeno,s jakfmi specifickymi problémyje nutno počítatpii návrhu revitalizace tok na!ézajících se v poddolovaném rÍzemí.Revitalizačníopatiení je nutno chápat jako souhrn všech možnfchopatienÍvedoucíchk navozenípiítodě b!ízkéhostavu, jimiŽ
5
uhe|nés|oje, probÍhápieváŽně po puk|inách'at jiŽ primárníchči se-wnik|ych podrubánÍm. nadloŽí nepropustném kundárnÍch Ve zmíněném p|astickéhocharakteru nevznikajÍpuk|iny. Pro zpracovánínávrhu revitalizacetokŮ všeobecně platÍmetodlcky piÉ Pro i|ustraciv|ivu poddo|ovánÍna vodnÍtok uvádímekonkrétnÍ pokyn oEK MŽP [1]. Pod|e něj majínávrhy opatrenÍzajistit revita|izaci k|adz pos|ednÍdoby' tykajÍcÍ se jednoho drobnéhobezejmennéhovodvodníchtokŮ a jejich tjdo|nÍchniv, nádrŽía také optimá|nízadrŽování nÍhotoku na|ézajícÍho se v povodÍo|še. ZmíněnfvodnÍtok se na|ézá vody v krajině. PÍi návrhu revitalizacese vycházíze současnéhovlivu v |oka|itě'Žo|nov", v prostoru, kde by|a prováděna v |etech 1997 aŽ toku na oko|níekosystémy,na ekosystémysamotnéhotoku a na eko 1998 geodetic[á měiení,,in situ..v rámci grantovéhoprojektuGA ČR |ogickoustabiIitu krajiny pii zoh|edněnÍvodohospodá skych' ekonomic. kot|inase vytváie|aanomá|é. to5/97 /0887 [4]. Postupně vznikajícÍ kych a sociá|níchaspektŮ. Pii kaŽdémzásahu do vodníhotoku je tÍe nímzp sobem, kterf neby|omoŽno predikěnímWpoětem (piedevším ba pÍed|oŽit ana| zu geomorfo|ogického typu vodníhotoku a do|nínivy kvantitativně)postihnout. (pŮvodnístav, současnystav a vyvojovytrend), na zák|adě kterése NejvětšÍzjištěné hodnotypok|esuza s|edovanéobdobÍjsouuvedeny varianta ešení. určíoptimá|nÍ v tabulce 7. je Šind|ar[2] uvádí,Že v prvnÍfázi piípravyrevitatizačnÍch opatÍenÍ Na zák|adě uvedenychhodnot pok|es by|sestrojen graf podé|ného nezbytnézpracovánízonace vodopisnésftě, Kerá jednotnym zpťtso- profi|utoku; Wcháze|o se piitom z piedpok|adu,Že stav na poěátku bem určÍ seky, kdeje nezbytnézachovattechnickypÍístupk pravám roku 1997 odpovída|mapě z roku 1995. Pokud se tyče podé|ného parametrŮ prav b|ízkychnáhradnÍmugeo tok pÍinávrhu projekčních profilu dna koryta vodníhotoku, k největšÍmpok|es m, jak je patrné morfo|ogickémutypu toku (dnes zastavěnéob|asti)a naopak, kde je z obr. 7, doš|ov pramennéob|asti. Zaěa|a tam vznikat bezodtoková potiebnéusi|ovato obnovu pÍirozenychcharakteristiktoku a nivyv p|koryta se ocit|av protispádu aŽ po nádrŽa qás|edující část ptitvodního ném rozsahu (dnes nezastavěná zem|. Tímto piÍstupemje moŽné v současnédobě nejvfšepo|oŽenoučást koryta, kde tok t1p|nězanik|. p|ně zajistit sou|ad eko|ogickfchi vodohospodáiskychfunkcÍtokťt Spád zbwajícÍho seku aŽ po Stonávku se v|ivempok|esŮzmÍrni|_jde i do|níchniv. Je potiebnézpracovatobjektivnÍzhodnocenísoučasn& o sek sk|onově pasivnÍ.V rovni sloupŮ S 35 aŽ S 36 se v poslednÍ ho stavu odk|onu vodnÍchtokŮ a jejich poiÍčních zÓn od potenciá|u době zača|avytváiet protékanánádrŽ. danéhogeomorfo|ogickymtypem ve srovnatelnychhodnotÍcích měiftZ uvedenych skutečnostÍvyp|yvá' Že pÍi revita|izacivodnÍchtoktj kách. Datovévstupy musÍbyt jednotné,s minimálnÍmzatíŽenÍm sub. v poddo|ovanémzemíje nezbytnéup|atnitněkterá specifická opatie jektivnÍhopoh|edu, snadno získate|néa kontro|ovate|né.Ana|,!zy nÍ'zejménaz h|ediskazachovánÍvyhovujÍcÍch odtokovychpoměru (ne a hodnotÍcístupnice stavu narušenÍtokua nivyje tieba zpracovatopět škodnéodvedenívelkfchvod' moŽnostodvodněníatd.)a takédodrŽe bez vstupu subjektivn|hopohledu hodnotite|ea teprve pŤizávěrečné nÍněkterych zásad. Vfěet nejd |eŽitějšÍch z nich je následujÍcÍ: kategorizaci zemí' shrnujÍcíi ostatnífaktory' se podrobnějizabfvat o Zejménav oblast| poklesovychkot|in,jejichŽvwoj ještě neníukon. specifickymijevy,Keré souvisís poddolovanym zemífn. čen,je nutnépamatovat na provoznÍcesty ko|em koryta toku, aby V dŮs|edkud lnÍčinnostidocházÍk deformaci podélného a pÍÍčného by| pÍístuppro pÍÍpadné další pravy. profi|uvodnihokorytatoku. Pod|ePatočkyaj. [3] majÍhorizontá|nÍ pohyby vyznamzejménau objeKŮ na toku, popr.V oblasti karbonslc./ch oken. Poklog 1997 aŽ 1998 Oblekt pro odtokovépoměryvšakmajívertiká|ní pohyby- pokle H|avnívyznam Tabulka 1. -23L5 s19 profilu,jejichŽdŮs|edkem sy. Poklesy zpt]tsobují deformace podé|ného zjištěnépoklesy -2375 s 2 0 jsou zásadnízměny odtokovéhoreŽimuv zasaŽenfch secíchtoku. Na v |oka|itěŽo|nov -2 553 s21 jedné straně docházíke a{šenÍerozivnÍčinnosti,na druhéstraně ke -2514 1054 ztrátám sk|onu,Keréjsou provázenyzáplavami p i|ehlého zemÍ. -2034 T70 V|ivem poddo|ovánívznikajína toku dva charakteristické seky 413. aL7 sklonově pasivnÍa sk|onově aKivnÍ sek. 433 466 Sklonově pasivníje sek, kde docházíke ztrátám sk|onu. Se změ -340 667 nou sklonu dna proběhnezměna pŮvodnihosk|onu h|adiny'která se -346 Í62 -283 však projevívdelších secÍchtoku tÍm,Že sklon h|adinyje v pasivnÍm 403 -280 seku po poklesu menšíneŽ pÍedpok|esem. H|adinavody v takovém T60 -396 seku se re|ativnězvyšujev poměru k oko|nÍmuterénu,rozšiiujese s32 -324 prŮtočnyprofi|,sniŽujese rychlost vody a usazujÍse sp|aveniny.odpa s33 -274 T59 dy za stujícído toku trácejí sk|on, hladina podzemnívody v pŤi|ehlém -250 s34 zemí se zvyšujea docházÍk zamokÍenía zatápění okolnÍhoterénu. -194 s35 Komunikačníobjekty zapadajípod h|adinuvody' spádové objekty na -156 s 3 6 piestávajÍ prťtběh probÍhajÍcí toku ov|ivĎovat h|adiny.Současně zak|+ -110 s38 sávání bÍeh a hrázízptisobujeaŽ trva|ézáp|aw v rozsahu odpovÍdajÉ -90 s39 címve|ikostipok|esŮ. -79 s 4 0 Sklonově aktivní sek se nacházÍnad pok|esovoukotlinou,V něm -69 s41 nastává zyyšovánísk|onu, Keré je provázeno zvyšenouerozivníčin-61 s42 ností. Sk|on h|adinyje v aktivnímtjseku po pok|esu většÍneŽ pied -54 s43 pok|esem.Dno se proh|ubuje,objektyleŽícína toku a biehová opevnĚ -51 s44 nÍjsouohroŽenypodemfláním.V uvedenémrjseku se koncentrujeztra48 s45 ceny sk|on ze sklonově pasivního seku. 43 s46 -39 Mezi sekem sklonově aKivníma sk|onověpasivnímse mŮŽevytvás47 iet sek, ktery má vyrovnanésk|onovépoměry.Vyskytujese všakzÍíd. ka, protoŽev|ivyna vodnítokjsou mnohem s|oŽitější. Sk|onověaktivní a sk|onově pasivnÍ seky se dotykajÍa pÍekrwají.Na tok pŮsobÍsoupo 5as časněv|ivyrubáníněko|ikas|ojínad sebou a současněprobíhající E ruby rŮzn1/chdŮlních po|í.Poklesová kot|ina nebyruáobvyk|ev k|idu, i je zeo postupuje poddo|ovaného i r znfmi směry. Ce|kovfvyvoj a|e toku ovlivIi Ďován komp|exemjev , kteréjsou zp sobeny poddo|ovánÍm, specifickÝmipoměrykaŽdéhotoku,jeho pr tokowm a sp|aveninovymreŽimem. tB É Pouze dokona]á zna|ost všech těchto jevťta jejich správnérozdě|enÍ E jsou piedpok|adempro činnásanačnÍ a revita|izačnÍ opat enÍ. *" moŽnymjevem souvisejÍcÍm vcezovánÍvody s d InÍčinnostÍje t Da|šÍm í,o do dŮ|nÍch dě|. Jde o ve|midŮ|eŽitouotázku vzájemnéhovztahu mezi Žc dŮ|nÍmiprostory a povrchovymivodami v souvis|osti s pravou vodE níchpoměrÚtna povrchu.Tentoprob|émpŤicházÍvvahu,je.|inad|oŽí !,, uhe|nfch s|ojÍpiiměÍeně propustné.Na ostravsku jsou tyto piÍpady (vzh|edemk tomu, Že karbonskésouvrstvíjepieváŽně zakryto něko|ik lF 020 1 10É0F0.1 desftek aŽ stovek metr mocnym nadloŽÍmneogennÍchnebo f|yšovych Ř|tríltonct hornin o dostatečnétěsnosti) ve|mi iÍdkéa omezujÍse pouze na tzv. |-ďry|s I karbonská okna, v nichŽ karbon vycházíaŽ na povrch, popi. je zakryt pouze propustnfmi kvartérnÍmi sedimenty.Komunikacevodyv|astnÍmi obr. 1. V|iv vznikajícÍpoklesovékot|inyv |oka|itěŽo|novna podé|ny profi|drobnéhovodnÍhotoku sedimenty karbonu (bťid|ice'|upky'pÍskovce),v nichŽjsou vyvinuty
Vlivy d |níěinnostina vodnítoky a opatienísouviseiící s jeiich revitalizací
6
. Je.|imoŽnévo|ittrasu toku, pak pokud moŽnorovnoběŽněs izokatabázami,mimo nejh|ubší místapok|esovych kot|in,mimo ob|ast dŮ|nÍ těŽbyv ob|astis menšímipok|esy,a to nej|épe mimo karbonprohrábek. ská okna, zejménav usecíchočekávanych e Ve všech prípadechje nutnézachovatodvodĎovacÍ funkci starého koryta! . Ztracenyspád moŽnozískatnapiímením trasy, sniŽenímnebo od. straněnímspádovychobjektŮ'prohrábkoudo|níchnepok|es|ych usekŮ. Pri prohrábceje nutnédbát na potiebnéminimá|níkryt(inŽenyrskych sítÍvedenychpode dnem toku! V dŮs|edkusniŽenísklonuje nutnépočítatse změnou splaveninového reŽimu- se zanášením' V místech,kde se nacházejíkarbonskáokna,je prohrábkanevhod. jsou pok|esytak ve|ké, ná! V některychpiÍpadech Že uŽ nenímoŽné získattraceny spád ŽádnymzpŮsobem. . Ve sklonově pasivnÍchusecÍch,kde se v budoucnupočítás da|šími pok|esy,budovatjen provizorní spádovéobjekty. o odvodněn(Územív oko|ípasivnÍch sekŮ je moŽnédocÍ]itprod|ouprečerŽenímodpadŮa jejich zaustěnímníŽepo toku, vybudováním pávacíchstanic nebo kombinacÍpredchozÍch dvou moŽností. o Pro ochranupied povodněmioko|ísk|onově pasivních sekŮ počítat v budoucnu s jejich ohrázováním,s dostatečněširokym zemním pruhem, s protipovodĎovymi uzávérya se zvedánímmostÚ a inŽenyrskychsítíkiiŽÍcích tok vrchem. . Nepiíznivé jsou ma|épo|oměryob|oukŮv mÍstechsk|onověaktivníchusekŮ, proto se jim pokud moŽnovyhybat. . Zvyšené pohozemdna erozivnÍčinnostiv aktivníchusecích|zeče|Ít jiŽ zvětodo|nymmateriá|emse zrnitostníms|oŽením odpovÍdajícím šenémuneboočekávanému sklonu.Na štěrkonosnych tocíchnepiicházív uvahu,protoŽeje tam ne činny! . Ve spádově aktivních secíchje nutnézabezpečit potiebnéminimá|ní krytíinŽenyrskych sítínacházejícÍch se pode dnem toku - napiík|adstabiIizacÍ dna prahem. o Jak uvádíGerge|aj. [5]' h|avnÍfunkcÍtoku, kteryse nacházÍv zemÍ prŮmys|ové s báĎskoua dŮ|níčinnostÍ, na p|ocháchrryhrazenych vyrobě nebo sk|adŮm(napi' uh|i),je rychléodvedení vodyz Území.Jeho revitaIizace neníŽádoucí'dŮ|eŽitáje všakpravide|náudrŽbabiehové hranysečenímporostŮ,a|espoĎ2krát ročně,s nás|ednymodk|izením posečenéhmotymimo biehy toku. Sečenímse také pot|ačuje keiovya stromovyná|et.V|astníbieh je moŽnéoze|enitautochtonnÍpiirozenému mi dievinami,kteréodpovÍdají Vegetačnímu stupni'Podpro udrŽovací práce(od. mínkouje všakdodrŽení snadnépiístupnosti posečené straĎovánÍ sedimentu,kosenía odk|izení travnÍhmoty). . Aby se zabráni|oerozive sk|onověaktivních je nutnobudousecích, vat novéspádovéobjekty umoŽĎující v budoucnujejich zvyšení a vk|ádánínovych stupĎŮ.Pod|eČermáka[6]jsoujednímz nejvhodnějšíchstavebnÍchprostiedkŮ v poddo|ovaném uzemí,tedy i pro vystavbuspádoWch objektŮ,oce|ovéštětovnice,zejménapro svou těsnosti piizpŮsobivost deformacím. obecně musíp|atit zásada,Že konstrukcenacházející se v poddo|ovanémzemímusÍbyt snadno dop|nite|náa opravite|n á. Jak uvádÍVybora|7], vyŽadují toky v poddolovaném zem( zv|áštnítypy spádovychstupĎŮ. Pok|esyterénu prostorovénamáháníkonstrukcí.Současně totiŽvyvo|ávají zvyšené je tieba uváŽiti moŽnostrekonstrukceobjektu,aby zachováva|svou pŮvodnífunkci pied pok|esem.Ztěchtoh|edisekjsou iešenyispádovéstupně, u kterych právě sniŽeníjejich korunyv|ivemsedání pod|oŽÍ ohroŽujenejenv|astníkonstrukci,a|e i stabi|ituceléhotoku nad stupněm' Ta mŮŽe byt zachována právě rych|ourekonstrukcí stupně. TakovoukonstrukcipiedstavujenapiÍk|adspádoW stupeĎ budovanyze štětovych|arsenovychstěn a těŽkéhozáhozu, spádovy stupeĎ ze štětovychstěn a prefabrikátua stupně vznik|éspojenÍm prvek oce|ováštětorŮznychstavebníchprvkŮ(těsnicía stabiIizačnÍ vá stěna, pie|ivnáp|ochatělesa a dno vyvaruz dievěnychpilot a trámŮ ...).PopsanékonstrukcevyŽadujÍ dosti vysokénák|adyna rea|izacia nárokyna iemes|nousÍ|u. Vyhodnějšíjsou sk|uba|vanité pitrodnímpodmínkáma nevyzy, kteréjsou|evnější, |épeodpovÍdají Žaduj(odbornouiemes|noupráci. Pro dosaŽenípÍirozeného vzh|edu je vhodnépouŽítba|vanyz mÍstníchzdrojŮ. Úseky drobnychtokŮ a potokŮ s ba|vanitymisk|uzyjsou v piirozenémstavu, vytvárejí s oko|ímharmonickyce|eka nenarušují ráz krajiny'Umístění spádo. vychstupĎua ba|vanitych sk|uzŮv tokuje vyhodnév piímétrati,kde jiŽ nasta|ovyrovnání pole, tj. kdy maximá|ní rych|ostnÍho rych|ost pŮsobípiib|iŽně v ose koryta.NamáhánÍsk|uzubudesouměrnék ose sk|uzua očekávané deformacedna pod sk|uzemse utváiejÍnejspÉ še ve stiednÍčástidna. o Pii revita|izacibÍehovych porostua péčio vegetačnÍ a doprovodnych doprovodvodníchtoku je tieba zejménas|edovat,jaká je jeho fyziká|ně-mechanickátjčinnosta bioenergetickypotenciá|,ktery je u kvaIitnÍho Vegetačního doprovodupiímozávis|yna druhovéskladbě porostuvčetněbylinnéhopokryvu.Jednot|ivé skupinytypŮgeobiocénŮvyskytujÍcÍ se podélvodnÍhotoku p|nídŮ|eŽitoufunkci ,,fi|tru..
7
se schopností zabránitvniknutí rŮznychreziduÍ do pod|oŽí a dá|edo je toku tÍm,Žeje váŽoudo v|astnÍbiomasy'Kvalitatakového,,fi|tru.. závis|á na druhovérozmanitostivegetace - stromŮ, keiŮ i by|in, kterékoienív rŮznychh|oubkáchpŮdnÍhohorizontu,a tímpokryvajÍ bio|ogickyaktivníprofiIpohybuodtoku podzemnívody,Z tohoto h|ediska je nutno povaŽovatza nevhodnémonoku|tury. Bioenergeticky potenciá|je tedy vyznamnymfaktorempro sniŽovánízatíŽen( vodnÉ ho toku hIavnÍmi eutrofizujÍcími |átkami_ dusÍkem,fosforema ostatnÍmí neŽádoucÍmi rezidui,má schopnostvázatdifuznízdroje znečišpodmínkypro brehovyporost se nacházejÍobvyk|e tění. Eko|ogické jednoletévody,nad hIadinoujedno|eté do vyšehIadiny vodyjsou podmínkypro doprovodnyporost. Je však nutno vzft v vahu, Že kÓta hladinyjednoletévodyse v prŮběhučasubudev|ivempok|esŮměnit! Závét je nutno V č|ánkuby|onaznačeno, s jakymispecifickymiprob|émy počítat pii návrhu revita|izacetokŮ na|ézajících se v poddo|ovaném uzemí.Neobejdese to bez prognÓzpok|esŮa udajŮo vcezovánívody prostorzpracovanychbáĎskymizna|ci.Pak je moŽnoodhaddo dŮ|nÍch nout,Ve kterychÚsecíchtokŮ a zhrubavjakémčasovém horizontudojde ke vznikusk|onověaktivnÍch a sklonověpasivnÍch sekŮ, popi. ve kterych usecÍchbude moŽnoi v budoucnuočekávatvyrovnané sk|onové poměry.Revita|izační pakje nutnochápatjako souhrnvšech opatrenÍ moŽnychopatienÍvedoucíchk navozenÍpiÍroděb|ízkého stavu, jimiŽ by neby| snÍŽenstupeř protipovodnové ochrany uzemí ko|em toku a nebylyohroŽenyobjektyna toku (mosty,|ávkyatd.).Pri návrhuspájak!dovychobjektŮje vhodnédávat piednostpitroděb|iŽším ÍešenÍm, mijsou napik|adba|vanité skluzy'Z h|ediskarevita|izačnÍho efektuje ve|midŮ|eŽitynávrh doprovodné vegetacena bermách a svazÍch,dá|e piiměiená stabiIitadna a biehŮ a v nepos|ední iadě i da|šíaspekty, jako je uchovánÍŽivotních podmínekpro f|Óru a faunu v tocÍcha jejich oko|í,jejich zač|eněnÍ do krajiny,rekreační WuŽitíatd. Lze toho dosáhnoutjen pii vzájemnémpochopenÍaochotě ke kompromisuvšechztjčastněnychstran,tzn. zájmu vykonusprávyvodnÍchtoku, ochranypiÉ rody,urbanismu,občanskych iniciativapod.Je nutnési uvědomit,Že cesta zpět k piirozenym,vo|něplynoucÍm tokŮmje moŽnájen částeč. n ě , n e b o t j e j i c h o k o | ís e v d Ů s | e d k uč i n n o s t ič | o v ě k ap o d s t a t n ě a mnohdynenávratnězměni|o. Literatura [1] Marhoun,K. aj. MetodickypokynodboruekologiekrajinyMinisters t v a Ž i v o t n í h op r o s t r e d ík z a d á v á n ( ,z p r a c o v á n íp o s u z o v á n Í a vyuŽíván( studií Programu revitaIizaceiíčnÍch systémŮ.Praha: Agenturaochranypiírodya krajinyČR,t998' M. Strategiepéčeo vodnítoky. www.sindIar.cz, 2ooo. [2] Šindlar, [3] Patočka,C., Macura L. aj. Úpravy tokŮ. TechnickyprŮvodce36, Praha:SNTL,1989. jevy v pok|esové kot|iněna [4] Novák'J. a Schenk,J. Geodynamické zák|aděgeodetickychměieníin situ a jejich dopad na hornickou krajinu.ostrava:VŠB-TU, 1999. drobnychvodníchtokŮ. Praha:Vyzkumny [5] Gerge|'J. aj. Revita|izace stav me|ioracÍ a ochranypŮdy,1999. pok|esŮpovrchuv ob|astikamenouhe|né na [6] Čermák,J' o učincÍch vodnÍstavby'Rozpravysvazu hornícha hutnÍchinŽenlru,1, 3, 1945. [7] Vybora,P. ÚpravytokŮ. Brno:VUT,1978. lng. JižíSajel vÚv T.G.M., pobočkaostrava tel. 596 L34 L87., linka 50 Key words revitalizationmeasures, undermined territory,impacts of mining Problems of Revitalizing Water Bodies in an Undermined Territory (Šajer,J,) The article is concerned with indicating specific problems one has to take into account when designingthe revitalizationof water bodies situated in an underminedterritory.The revitalizationmeasuresshould be understood as a complex of all possible measures leading to a natureclose state, which would not lower the level of flood protection along the wďer body and would not endanger obiects on the water body (bridges, footbridges,etc.). When designing river-fallobjects it is appropriateto preÍersolutions that are closer to nature, such as boulder chutes. ln terms oÍ revitalizing effect importance should be attached to the design oÍ accompanying vegetat.on on berms and stopes, Íurthermoreto an adequate stability of bottom and banks, and, last but not least, to a number of other aspects, such as the preservation of living conditions for flora and fauna in water bodies and their vicinity, their landscape integration, recleational use, etc.
sLoUcENlNY AKTIVNíHo cHLoRU
A JEJICH MONITORING
V HYDRosFÉŘe ěesrcÉREPUBLIKY TomášMičaník K!íčovás|ova celkou zbytkou.Í chlor, monitoring,povrchovévody,odpadnÍvody Souhrn V rámciimp|ementacesměrnice Rady 78/659/EHS bylv roce 2oo1 jednotlivymi podniky Povodízahájen prvnísystematickf monitoring celkovéhozbytkovéhochloru v povrchovfch vodách. Vyzkumnf ristav vodohospodáiskf T. G. Masaryka v rcce 2oo2 dále ověžovalpiítom. nost celkovéhozbytkovéhochloru v odpadníchvodách vypouštěnych piímo do recipient u podnik , které se sloučeninamiobsahujícími aktivní chlor nak|ádajínebo je vyláběií. Nejvyššíkoncentrace celkovéhoch|oru by|y nalezeny tam, kde se chtorace provádÍna odtoku z čov, ti. v odpadníchvodách ze zdravot. nickfch zaiízení!. kategorie (v rozmezíkoncentrací 1.1o mg.I.1ce|. kovéhozbytkovéhochloru). Z hlediska množstvívypouštěnychvod mohou vyznamně ov|ivnitjakost povrchovfch vod také velké prav. ny vody, kde se koncentrace celkového zbytkovéhochloru ve vy. pouštěnÍchpracíchvodách po sepa]aci pohybovalav rozmezí< o,01 ažo,4o mg.I').
Tabulka2. PĚítomnost hlavních ch|oruv závis|ostina pH s|oučenin
Terminologie Ch|orje v odborné|iteratuieoznačovánjako vo|ny,aktivnÍ,dostup ny, kombinovany,zbytkovynebo v kombinacis těmito adjektivy.Jednotnou termino|ogiiupravujeČst.ttso 7393 _ StanovenívoIného a ce|kového ch|oru: voln! chlor:ch|orpiítomnyjakokyseIinach|orná,ch|ornanovy ion nebo rozpuštěny eIementární chIor; jako chIoramíny vázanf chlor: podfl ceIkovéhoch|oru piítomného a organícké ch|oraminy; chloraminy:derivátyamoniakuvzník|é substitucíjednoho,dvou nebo trívodikovych atomŮ atomych|orua všechnych|orované derivátyorga. nickychs|oučenin dusku stanovené metodouČstrttso 7393. Názvy a synonymaVe Vztahuke skutečnyms|oučeninámv roztoku shrnujetabulka7. Tabu|ka1. Názvy a synonyma N&sv voln!'chlor celkovt'chlor
Synonyrnum volnt'chlor
vo|n!'aKivní ch|or potenciálněvo|nÝ' ch|or
celkov! zbytkov! chlor
3loučen!ny e|ementárnÍ ch|or,kyse|inachIorná chlornany e|ementární ch|or,kyse|inach|orná, chlornany,chloraminy
+HCl
H. + OCI
<2 n v tl 2
2<5
5
clr, Hocl
HOCI
5<10
H O C |C, r O
10
cro
ChIorje ve vodě veImireaktivnÍ, aIe i nestá|y'VoInychIorve formě HoC| nebo oCI se v roztokurozk|ádáza vznikuch|orua kys|ku.Tento procesje urych|ovánpŮsobeníms|unečnÍho záiení.Stá|ostvo|ného ch|oruve voděje dá|e sniŽovánapiÍtomností organickychi anorganicjsou méněreaktivnÍ kych |átek.Ch|oraminy neŽ ch|or,a jsou proto i stá|ejší.Heinemann[5] vwinuI mode| pro určenístá|ostÍch|oru prov piírodních vodách, za|oŽen,j rovněŽna ana|yzáchněkolika rÍčních fi|Ů.H|avnífaktory, kterémajív|iv na bytekkoncentrace vo|ného ch|oru, určí| takto: o chemickézreagování 10_50 %, o foto|ytická pieměna 5-30 %, . odtěkánÍ 20-80 %. podmínkách,na rozdí]od uzaviené. Z tohoje patrné,Že v piírodních ho systémudistribuční sÍtě rozvodupitnévody, ch|or a jeho aktivnÍ jsou v ričnÍ formy rych|eodtěkávají.Nejstabilnějšími vodě ch|oraminy.
NejdŮ|eŽitějšÍ místove vyroběa pouŽitÍs|oučeninobsahujÍcÍch akprŮmys|u. tivních|or ná|eŽí chemickému Na ch|oruje piímonebonepiÉ mo závis|ych60 o/o evropskéhoprŮmys|u[6]. NejpouŽÍvanějšÍ metodou vyrobychloruje v ČRtzv. ama|$ámováe|ektro|yza, VychozÍsurovinou je so|anka(roztokNaC|),v elektro|yzéru na katodě(Hg)vzniká ama|gám NaHg a na anodě p|ynnych|or.Tentopostupje pouŽÍván ve Spo|ku pro chemickoua hutnívyrobu Ústín. Labema ve Spo|aněNeratovice. Ve|ice pouŽivanychlornan sodny se vyrábípŮsobenÍmp|ynného prumys|u ch|oruna zieděnyroztokhydroxidu sodného.Do chemického
P|ynnych|orve styku s vodou vytváiÍkyse|inuch|ornou,která dá|e disociujena ch|ornanovyion a vodkovy ion. Hydro|yzaprobíhápod|e rovnice(1)ve|mirychle,rovnováha se usta|ujeběhemněko|ikasekund' Clr+HrO-HOCI
É| cl.ÍoÍmy
Vfroba' pouŽitía zdloie zneěištěnÍ
ChovánÍch|oruve vodnémprostŤedí
HOCI+
Z á v i s I o s tp i í t o m n o s thi I a v n í c hs I o u č e n i nc h I o r un a p H s h r n u j e tabulka 2. S a m o n i a k e m ,o r g a n i c k y m ai m i n y n e b o h u m i n o v y m li á t k a m i v povrchovych vodách aktivnÍ ch|orve|icerych|ereagujeza vznikuch|o. N H C | ,a) Žt r i c h | o r a m i n( N r a m i n u( N H 2 c | )d'i c h | o r a m i n( u u C l . ) P. o k u dj e poměr c|/N < 1, většinaveškerého ch|orurych|ezreaguiena ch|oraPii piebytkuchloru, min a v závis|ostina pH systémuna dich|oramin. mŮŽebytpiítomenv systému kdyC|/N > 1 (napi.v upravárenstvÍVody), vo|nych|ori po počátečnÍrych|é reakcis amoniakem.Piebytečny ch|or pak mŮŽereagovats organickymaminya huminovymi |átkami. Da|šÍvyznamnou s|oučeninou ch|oru,kterámá v prŮmys|u a upravá- c|o2' Stá|ostch|ordioxidu je ch|ordioxid renstvÍ vodyširoképouŽití, ve vodnémprostiedÍnenípiÍ|iš dlouhá.Ve vodnémprostiedíse rych|e ion C|o,. Na rozdÍlod kyse|inych|orné(Hoc|) měnína ch|oritanovy nereaguje vodáchza vznikuch|och|ordioxid s amoniakemv odpadnÍch r a m i n Ů[ 4 ] . mŮŽev odpadních a povrchovych Ch|orjakoŽtosiInéoxidačníčinid|o vodáchreagovats ce|ouÍadousloučenin, kterémohourŮznouměrou prispÍvat k vys|edné toxicitě.Dva rŮznévzorkyvod, kterémajíshodnou koncentraciceIkového zbytkového chIoru,mohouvykazovatrŮznétoxiproduktŮm ved|ejším kologickév|astnosti.K nejhojnějise vyskytujícÍm vodách) ch|orace(v|ivempusobeních|oruv odpadnícha povrchovych mohouná|eŽet: . ch|orované feno|y, o trihalometany (chloroform), . ha|ogenované kyse|iny(kys.chloroctová). organické
(1) (2)
Da|šÍ komerčněběŽněpouŽívaná s|oučenina s obsahem aktivnÍho ch|oru- ch|ornansodny- ve vodnémprostiedíhydro|yzuje na kyse|inu chlornoua hydroxidsodny: NaOCI + H"O --------+ HOCI + NaOH
(3)
Kyse|inach|ornádá|e disociujepod|erovnice(2). Směr rovnováhyv těchto rovnicíchje závis|yna mnoha faktorech, jako je tep|otačiiontovásíla,nejvícevšakna pH. A|abastera L|oyd[1] uvádějÍ,Že pri hodnotěpH pod 7 ,5 a za všechtep|ot,kteréby|yv rybnych vodách evropskéhokontinentuzjíštěny' se ch|orvyskytujepieváŽněve (Hoc|).Turnera Chu [2]shrnují, forměkyse|iny ch|orné Že pii pH = 7 je 80 % vo|néhochloru piítomnojako HoC|, zatímcopri pH = 8 uŽ pouze 4 o/o. Zbytekse vyskytujev disociovanéformě oC|. Tsai [3] pozorova|, Že hodnotaLCuovo|ného ch|orupro kapiíjikry(Carpeggs) se měni|ase změnou pH. V interva|upH 5,5-7,5 neby|tentojev znate|ny,a|e pii vzrŮstupH ze 7 ,5 na 8,5 hodnotaLCuoFrotestovanyorganismusvzrost|a dvojnásobně.To znamená, Že se toxicita vody obsahujÍcÍ neměnnou koncentracivo|ného ch|orumŮŽese změnoupH měnit.
I
Úpravna vody Kar|ov - sedimentaění náilž odpadních vod z praní filtrti (foto autor)
mŮŽemezaiadit i vyrobu dezinfekčních prostredkŮ na bázi aktivnÍho ch|oru.Jejich největŠÍm vyrob. cem v ČRje spo|ečn o s t B o c h e m i eB o h u m í n ,a . s . ( S a v o , C h l o r a m i nD , ikonit, Savagro).Podilaktivníhoch|oruv dezin. f e k č n Í c hp r o s t i e d cích se pohybujeod 5do55%. I v dalšíchodvětje pou. víchprŮmys|u ŽitísIoučenin aktivnÉ ho chloru velmi rozši7ené. Vyznamnéje pouŽitÍ chloruv upravě vody na vodu pítnou. Zhruba 90 o/,
ho ch|orupii tep|otěvody 15-20 "C zpŮsobítlhynkaprÚ za 7_2 hodiny. Koncentraceaktivníhoch|oru0,6-0,7 mg'|.lpii tep|otěvody 18_20 "C vyvo|a|a uhynkaprŮza24 hodin.KoncentraceaktivnÍho chloruo,o4 aŽ pii d|ouhodobém pŮsobenítoxická pro většinuryb. 0,2 mg.|-1je V Ang|iipoŽadovany imisnístandardpro rybnévody(2 pg.|1)vychází z vys|edkŮtestŮ toxicityna b|ešivci(Gammarus),kdy by|ozjištěno,Že jiŽ koncentrace3,4 pg.l1ch|oraminŮve vodě pii lStydenníexpozici p|atné mě|anegativnív|iv na reprodukci[8].Pod|ev současnosti |egis|ativyimisnístandard aktivníhoch|orufiako C|') ve vodárenskychto. cíchčiní0,005 mg.|1a pro ostatnÍpovrchové vody0,05 mg.|1(narÍzenív|ádyi,.82/1999 Sb.' piÍlohač.3). obsahujícÍch obsaŽnymateriá|k toxicitěs|oučenin aktivních|orna vodníorganismymŮŽemena|ézt v |iteratuie[9' 10].
lmplementacesměrnice Rady 78/659/EHs [11] práce na V rámci piÍpravy v EU probÍhajÍ Českérepub|ikyna členství imp|ementací SměrniceRady781659/EHs ,,okvaIitěsIadkychpovrchovychvod vyŽadujících ochranunebo z|epšenÍ za uče|empodporyŽivota ryb...PovinnostÍč|enskych státŮje mj.označeníkaprovych a |ososovych vod a p|něnívybranychukazate|Ůna jakost ,,rybnych.. vod. K povinnym ukazate|Ůmná|eŽírovněŽce|kovyzbytkovych|or,kdy Iimit0,005 mg.|1 tak i |ososovévody. fiako HoC|)je závaznyjak pro kaprové, od roku 2001 probihána ce|émuzemÍČRpravide|ny monitoringce|jekovéhozbytkového ch|oruna h|avních tocícha v závěrnychprofi|ech jich vyznamnychpiftokŮ(asi 120 profi|u). Ve shodě se směrnicíjech|or je N'N-diethy|-p měien ko|orimetricky DPD metodou(reakčním činid|em -feny|en-diamin). Měreníje rea|izovánopodle Čsrutso 7393 jednot|ivymi podnikyPovodí,S' p., a Vyzkumnymustavemvodohospodárskym, kteryzajištujemetodickoupodporuiešenítétoprob|ematiky. V roce 2001 by|opodIemoŽnostíjednot|ivych správcŮpovodÍověieno měieních|oruv povrchovychvodách komparátorem,|aboratorním stanovenÍmpod|evyšeuvedenénormy a pomocÍprostredkŮmobi|ní ana|ytiky'Z dosaŽen,lchvys|edkŮjednoznačněvyp|Ývápotieba prová. zbytkového dět měreníceIkového ch|orupiímov terénubezprostiedně po odběru vzorku.PouŽitÍkomparátorua IaboratornÍ stanovenÍpod|e Čsrutso 7393 se jevíjakonedostatečné vzhledemk piÍsnostikomuni(napr'fy HAcH) tárníhoIimitu.Osvědči|o se pouŽitímobiIních ko|orimetrŮ s poŽadovanou cit|ivostí měiení0,01 mg.|1fiakoC|'). Dá|e z vys|edkŮměieníV roce 2001 vyp|yvá,Že stanovenÍmŮŽebyt zatŽeno pozitivníchybou,která je zpŮsobenamnoha faktory,znichŽ jako nejvyznamnějšÍ se jevÍformyoxidovaného manganu.Protood roku 2002 měienÍch|oruprobÍhás korekcíforem oxidovaného manganu, jehoŽkoncentracese odečítáod vysIedné koncentraceceIkového zbytkovéhoch|oru.Pod|e predběŽnychvys|edkŮjsou ve srovnánÍs rokem 2001 Ws|ednékoncentracech|oruvyrazněniŽší,v 98 % měrenÍpod vys|edkŮza jednot|ivápovodÍmŮŽeme O,1 mg.|1.SrovnánÍm dilčÍch konstatovat,Že asi 20 aŽ 80 % vys|edkŮje pod mezídetekcestanovení v závis|ostina pouŽitépiÍstrojové technice.Jednotnévyhodnocení jednotza Čnje v tuto chvi]iobtiŽné,protoŽeměieních|oruneprobÍhá nym zpŮsobema s poŽadovanou cit|ivostí0,01mg'|1. Vyzkumnyustav vodohospodáiskyT. G. Masarykav roce 2oo2 dá|e zbytkového ověiova|piÍtomnostce|kového ch|oruv odpadnÍchvodách piÍmodo recipientŮu podnikŮ,kterése s|oučeninami vypouštěnych obsahujÍcÍmi aktivních|ornak|ádajínebo je vyrábějí.Ce|kemby|ov roce ve vybranychob|astechČR2oo2 ověŤenocca 65 zdrojŮznečištěnÍ upravnyvody,nemocnice,chemicképrovozy,ch|adicívody apod. Dá|e pak by|ověiovánv|ivtěchto Wpouštění na jakost povrchovych vod bezprostiedněv mÍstechpostiŽenych (zpravidIa vypouštěnÍm v mísÍcízoně). Pod|ezatÍmdosaŽenychvys|edkuby|ynejvyšší koncentracece|kového ch|oruna|ezenytam, kde se ch|oraceprovádÍna odtoku z ČoV,t.1. v odpadníchvodách ze zdravotnickychzaíízení |' kategorie(v rozmez( koncentracÍ 1-10 mg.|1ce|kového zbytkového ch|oru).Z h|ediskamnoŽjakost povrchovych stvÍvypouštěnych vod mohouvyznamněov|ivnit vod ve|kéupravnyvody,kde se koncentracece|kového zbytkového ch|oruve pracíchvodách po separacipohybova|a vypouštěnych v rozmezí< 0,01 aŽ o,4o mg.|.' Koncentracech|oruse od mÍstavypouŠtění zv|áštěna hornÍchčástechneznečištěnych tokŮ rych|esniŽujea neziÍdkajiŽ po něko|ikastovkáchmetrŮneníměiite|nái v piÍpadech, kdyjeho koncenvodách dosahujehodnotv jednotkáchmg.|1. trace V odpadnÍch
veškerévody určené k vyroběpitnévodyje Kotelní potok pod tiplavnou vody Kar|ov d e z i n f i k o v á n oc h l o (foto autor) rem nebo chlordioxidem.Tatodezinfekce je častoprováděnajiŽna vstupusurovévodydo upravnyz dŮvoduochrany pískovychfi|trŮpied tvorboubio|ogickychpov|akÚ.V kaŽdémprípapitnévodytak, aby v rozvodném dě je ch|ordávkovándo jiŽ upravené distribučním systémuby|azachovánapoŽadovanákoncentracevo|néh o c h I o r uo , o 5 - o , 3 m g . | 1( V y h | á š k aM i n i s t e r s t v az d r a v o t n i c t v Í 376/2000)' Ch|ordioxidse v upravárenství vody pouŽívárovněŽjako prostiedek.odpadnÍvodyz pranÍfi|trŮmohoupii vypouštěkoaguIační nído recipientuobsahovatma|émnoŽství aktivnÍho ch|oru. S ch|oremse mŮŽemesetkat rovněŽV procesučištění odpadních prostiedkemdezinfekcejiŽ vyčištěnych vod. Ch|orje nejčastějšÍm odpadníchvod ze zdravotnickych zaŤízen(. Pod|eČsruzs 6406 je v České repub|icepovinnostdezinfikovatodpadnívody ze zdravotnick'jch zaíí pienoszenÍ|. kategorie,tj. těch' kterájsou určenak izo|acia |éčbě nych o4emocněnía k manipu|acinebo zpracováníinfekčnÍho materiá|u.Jde piedevšÍm o tuberku|Ózní |éčebny, |éčebny d|ouhodobě nemoc. nych a vybranénemocnicevypouštějící odpadnÍvody piímodo recipi. entu.Dávkach|orupotiebnák dezinfekcimusÍbyttaková,abyv odpadní vodě odtékajícíz by|akoncentracezbytkového ch|oruv rozmezí čisttrny 0,5-1,0 mg'|'' Dávkování ch|oruje prováděnoautomaticky na vystupu z techno|ogie nebo ch|ornanu. Čovve formě ch|ordioxidu Ch|or se ve ve|kémmnoŽstvípouŽívápii Wrobě papÍu V procesu bě|eníbuničiny. Pri tomto zpŮsobubě|eníse pomocích|oruodstraní ve|káčást|igninuzbyvajícího v materiálupo vaienÍ.Potéje buničina ve procesubě|enach|ordioxidem vícestupĎovém nebo ch|ornanemsodnym. Pri tomto procesu se spotiebujev prŮměru50 aŽ 80 kg ch|oru na tunu buničiny. odhadujese, Že piitom10 % ch|orupiejdedo formy vod. Ch|ornenÍ organickych sloučenin a dostanese tak do odpadních v odpadnívodě piítomenv aktivníformě, a|e vázané- by|yidentifikovány napi. pentach|orfeno|, mety|enchIorid, ch|oroform, trichIorety|en a perchloretylen. prŮmys|upii bě|enÍ vyS procesembě|eníse setkáme i v texti|nÍm c h o z í c ht e x t i I n í c hm a t e r i á | Ůc h I o r d i o x i d e mo,d b a r v o v á n í m textiIu a dekoIorizaciodpadníchvod V procesujejich upravynebo čištění provozŮ. z textiInÍch prŮmysIua všudetam, kde se pouŽívají V energetickém chIadicí systémyza|oŽené na cirku|acivody,mŮŽebytch|ordávkovándo ch|adi. pov|akŮ.Zpracíchvod jako prostiedekk zamezen(rŮstu bio|ogickych vid|ase dávkujeO,2 mg.|1ch|oru, krátkodoběje ho moŽnodávkovat i v koncentracivyššÍ' V provozechpovrchovychuprav kovŮ se ch|ornansodny pouŽívá k neutra|izací kyanidŮvyčerpanych kyanidovychlázní. prostredkŮs aktivnÍm Široké up|atnění dezinfekčních ch|oremmŮŽemenajítv prŮmys|upotravináiském. Jejichzvyšenouspotiebu piedpok|ádámepiedevšÍm v provozechzpracovánísyrovéhomasa (|atka, Závét masokombináty,kafiIerie),a to jak pri dezinfekciza|(zenía interiérŮ foremna vodnÍorganismyexistuje o učinkuch|orua jeho aktivnÍch mŮŽe budov,tak pri hygienizaci odpadních vod.Pod|e[7]se ch|ordioxid poměrněhodně odbornychpoznatkŮ.V Českérepub|icevšakdosud pouŽÍvat k bě|enímoukya tukŮ' chybíudaje o jeho zastoupenív odpadnÍcha povrchovychvodách. V rámci imp|ementacesměrnice Rady 78/659/EHS by|v roce 2001 Toxicita sloučeninaktivnihoch|orup]o vodnÍo]ganismy zahájen prvnísystematickymonitoringce|kovéhozbytkovéhoch|oru Aktivníchlorje pro rybyve|mi si Ině jedovaty.StupeĎtoxicityje vyrazně v povrchovychi odpadníchvodách Vyzkumnymustavem vodohospoov|ivněntep|otouvody.KoncentraceaktivnÍho dárskymT. G. Masarykaa jednotliWmipodnikyPovodí,s. p. (koordinu. ch|oru3,5 mg.|1pii tep|otě vody3_7 oc pŮsobína kaprasub|etá|ně.Stejná koncentraceaktivnÉ ;e ČHvÚ Praha).Do budoucnaby mě|tento monitoringnadá|epokra-
9
čovata mě|by byt sjednocenjak v piístrojovém vybavenÍ, tak v metodice stanovenÍ,ato z h|ediskapoŽadované cit|ivostiměrenía jeho stanoveníbezprostiedněpo odběru vzorkŮ.To nám umoŽnÍ zÍskatreá|nější poznatkyo skutečném zastoupenÍceIkového zbytkového ch|oruv tocích problémŮspojenychs jejich piÍpadnymnegativnÍm a iniciovatÍešenÍ v|ivemna vodníorganismy. Literatura t1l Alabaster,JS. and Lloyd,R. WaterQualityCriteriafor Freshwater Fish.SecondEdition,London:Butterworths,1982. 12) Turner,A. and Chu, A. Chlorinetoxicityas a functionof environmentalvariablesand species tolerance.ln Waterchlorinationenvironmentalimpact and health effects, edited by Jolley, RL., Ann Arbor Science, 1983, p. 927-943. t3l Tsai, S. Ch|orínesensitivityof ear|y|ifestages of freshwaterfish. ln Water chlorination environmentalimpact and health effects, e d i t e d b y J o l l e y ,R L . , C h e l s e a : L e w i s P u b l i s h e r s ,I n c . , 1 9 9 0 , p.479-488. t4l Rav-Acha,CH. The Reactionof ChlorineDioxidewith AquaticOrganic Materialsand their Health Effects. WaterResearch, 1984, 78,77, p.7329-!34I. t5l H e i n e m a n n T, J . S u m m a r yo Ís t u d i e so n m o d e | i n gp e r s i s t e n c e o f d o m e s t i c w a s t e w a t e rc h l o r i n ei n C o l o r a d of r o n t r a n g e r i vers. ln Water chlorination environmental impact and health e f f e c t s , e d i t e d b y J o | | e y ,R L . , Á n n A r b o r S c i e n c e , 4 , 1 9 8 3 , p.97-112. kyse|inach|orovodÍková. PF UJEP, t6l Škoda,J. Ch|ora jeho s|oučeniny, Ústí nad Labem,1999. Í7) Bates, KL. ProposedEnvironmental QualityStandardsfor Chlorine Dioxidein Water.R&D TechnicalReport P80, p. 9, EnvironmentalAgency,2OOt. t8l Lewis,S. ProposedEnvironmental QualityStandardsfor Chlorine in Freshand MarineWaters.R&D None 332, p. 27, Environmental Agency,1994. te1 Lewis,S. ProposedEnvironmental QualityStandardsfor Chlorine
in Freshand MarineWaters.ApendixA, R&D None 332, EnvironmentalAgency,1994. QualityStandardsfor Chlori[10] Bates, KL. ProposedEnvironmental ne Díoxidein Water.ApendixB, R&D Technícal ReportP80, EnvironmentalAgency,2OOI. vyskytu [11]Simon, o' K|asifikacevod z h|ediskamoŽnostitrva|ého jejich sekŮ pro monitoringdle poŽadavkŮsměrryb a stanovenÍ nice 78l659/EHs. Závéreč,ná zprávaza rok2oo1, svazek 2,vÚv T . G . M .P r a h a ,2 0 0 1 .
lng.TomášMiěaník vÚv T.G.M.,pobočka ostrava tel. 596 L34 L81-/50 Key words total residual chlorine, monitoring,surface waters, waste waters Compounds of Active Chlorine and their Monitoring in the Hydrosphere in the Czech Republic (MičanÍl<,T.) ln the frame of implementingthe Councll Directive No. 78/659/ EHS, the individual Czech River Boards launched, in 20O1, the firct systematic monitoringof tota! residual chlorine in surface waters. ln 2oo2, the T. G. Masaryk Water Research lnstitute, Prague, was Íur. ther verifyingthe presence of total residual chlorine in waste waters released directly into recipients at companies that dispose of or pro duce compounds containing active chlorine. The highest concentrationsof totalchlorine were found where chlo rination is performed in the effluent from a wastewater treatment plant, i.e. in waste waters from health.servicefacilities oÍcategory l (withln concentrations oÍ 1-10 mg.t1 of total residual chlorine). ln terms oÍthe quantity of released waters, the quality of surface waters may also be influenced signiÍicantlyby lalge treatment p|ants where the concentrationof total residual chlorine in released washing waters ranged, after separation,Írom< o.o1to o.4o mg.I1.
pisu pro externístyk a zpiesĎujÍse podmÍnI E c 3 o o - 1 ,Č s r ug o o o - 3 ,Č s N E N I s o 9 0 0 0 , Č s r ug o o r , Č s N I s o - 7 4 9 8 - 2 , I s o / | E c T R ky budoucÍhozavedeníe.podate|nya e-spi1 3 3 3 5 , t S O 1 5 4 0 8 - 2 , t S O / t E C1 0 1 8 1 , t S O sovésIuŽbydo praxe administrativně-správ1-7799.Ve VÚV T.G.M. se pragmatickyap|i- n Í h oi í z e n V ÍÚV T.G.M' k u j Íp i e d e v š í mv b ě Ž n ép r a c o v n íč i n n o s t i V podmínkách VÚV T.G.M.|zeap|ikovat|So provozuWpočetní nás|edujÍcÍch oddělení:správa a rozvojinfor- normyz ob|astivyuŽÍvánía jiŽ existujících m a č n Í h soy s t é m u ,s p r á v a L A N , G | s , H E | S techniky(VT)a |S/|Ts vyuŽitím VÚV, ale i v da|šíchvyzkumnycha odborně i n t e r n í c hn o r e m a p o d k | a d u ,z p r a c o v a n y c h V y z n a m n y mh l e d i s k e m s y s t e m a t i c k é h o správníchtjtvarech. v sekci s|uŽeb(Bezpečnostní studie |s VÚV, je snaha raa synergického rízeníorganizace Budoucísystematické, striktnía dŮsIedné ProvoznÍrád |S VÚV, pokynypro nákup VT, cioná|ně integrovatbudovánía rozvojinfor- vyuŽÍvánÍ norem Čsrutso k systémuŤfuení Úvodnístudiek ap|ikací e-podpisu,e-podate|mačních systémŮ(lS)a uče|ovou ap|ikacimo. jakosti v lS/lT, podporujícÍch aplikacidŮleŽi- n y a e - s p i s o v és | u Ž b yv e v Ú v T . G ' M . )a č i n d e r n Í c hi n f o r m a č n í cah t e | e k o m u n i k a č n í c htych standardŮa da|šíchh|edisekjakosti pii v oddě|eníchspráva nostÍzabezpečovanych (|T,resp. někdy ICT)do hIavnÍch k a Ž d o d e n npÍr á c i s d a t y a i n f o r m a c Í technoIogiÍ v š e c h a rozvojinformačního systémua správa LAN' piedmětnychob|astíorganizace.V piÍpadě u Ž i v a t e | P C p i i p o j e n y c h d o t i Í s í t í L A N V b u d o u c n uv š a k b u d e t i e b a z p r a c o v a t V Ú V T . G . M j. d e o o d b o r n éz a m ě i e n ív o b l a s t i v Praze, Brně a ostravě, podpoiÍnaplĎovánÍ směrnici(pííkaz čipokyn)iedite|eVÚV T.G.M. jakosti v ob|asti |S/|T.Ta musí byt vyzkumua podporyveiejnésprávyza s|oŽky obecně závaznych|So norem systémuí(zení k Ťízení ŽivotníhoprostiedÍČR, j a k o s t iv p o d m Í n k á cVhÚ V T . G ' M . z p r a c o v á n ap r o s p I n ě n íp o Ž a d a v k Ůn o r e m ,,Voda..a ,,odpady,. P o d p Ů r n ás t u d i ez a o b | a s tI S / | Tk e k o n c i - s y s t é m u i Í z e n Íj a k o s t i r a d y I S o 9 0 o 0 stanovenéjeho ziizovací|istínoua zakotve. jakosti ve povánía ap|ikaci systémuífuení n év o r g a n i z a č n Írm áduVÚV T.G'M. v o b | a s t i i n f o r m a č n í cshy s t é m Ůa d a t a b á z ( lnformatika v každéorganizaci musí se. VÚV T.G.M.v metodickéčástinejprveana|y- ( | S )a t e I e k o m u n i k a č n Ít ec chh n o I o g i(Íl T )v e hrávat pŤineimenším dvě d ležitérole: stra- zuje zák|adysystémumanagementujakosti V Ú V T . G . M .K r o m ěj i n é h ob u d e m u s e t s p e c i tegickoua integračnÍa to jak uvniti orga- s d Ů r a z e mn a o b | a s tI S / | Ta n a a t e s t a c iI S / fikovat postupy pro systematické zabezpepro zabezpečení nizace, tak ve vazbě na jejÍexterníprostie. /|T iako specifickyzpŮsobjejich certifikace. čovánÍa udrŽbupočítačŮ, p|ynu|ého provozu,pruŽnéudrŽbya hardwadÍ. |nformatikav souěasnédobě rozhodujÉ Yycház(piitom z ceIkovékoncepce atestace pro- rovéa softwarovéinovace sítíLAN v Praze, cÍmzpŮsobemovlivĎujekvalitua uroveĎroz- informačnÍch systémŮresortu Životního voje každéorganizace' její adaptabilitu, stiedí(v tom i VÚV T.G.M.)stanovenéodbo- Brně a ostravě,jakoŽite|ekomunikačních zav f k o n n o s t , f u n k c e s c h o p n o s t , p r u ž n o s t rem informatikyMŽP, kde jednot|ivéspeci- |izen(pouŽívanych v rámci trÍLAN a ceIkové a bezpečnostpráce s informacÍ(daty)' kon. fickéa prob|émově zaměiené|S, podporujÉ roz|eh|épočÍtačové sítě typu WAN ve VÚV kurenceschopnost na trhu komodit a slu- cÍpotiebyorgánŮveiejnésprávyČRza všech- T . G . M j. a k o c e l k u . Žeb atd. ny s|oŽkyŽivotnÍhoprostiedÍ,jsou vnoieny Pied vypracováním této specifickésměrjakostiv |S/|Tvšakbude Pojem jakost se v oblasti lsllT obvykle do JednotnéhoinformačnÍho systémuresor- nice redite|ek |ízení chápe jako souhrn vlastnostÍa znak spe- t u Ž i v o t n í h op r o s t i e d í( J I s Ž P ) .D á | e u v á d í treba nejprve zpracovatvrcho|ovouinterní ciálniho,,vfrobku..(napi. r znorodfchhald. charakteristikukomplexníhopojetíbezpeč- normu s ce|oustavnípŮsobnostÍk obecnym warovych a softwarovfch produkt ) nebo nosti IS/lT a gIobálnítrendyv rozvojipodni- zásadám a pravid|ŮmzabezpečenÍ systému (viz roz!iěnétypy informaěníchslu. jakosti - ziejmě na zák|adérozpracokovychinformačních systémŮ. íízení ,,s|užby.. žeb v oblasti lsl|T)' které uspokoiuií pie. V praktickéčásti podpŮrnéstudie se nej- v a n é k o n c e p c e s y s t é m u i í z e n íj a k o s t i prve ve stručnostiprezentujípÍedpok|ady v p o d m Í n k á cVhÚ v T . G . M .j a k o c e | k u . dem stanovenéa očekávanépotieby jeiich konečnéhouživatele. e I e k t r o n i c k é hpoo d e p i s o v á n(Íe . p o d p i s ui)n jakosti t e r n í c he - d o k u m e n tvŮ r á m c i( v eV Ú V T . G . M ' ) Řada norem |so k systémuíízen( lng. Jaroslav Vese|Í' CSc. se bezprostĚedně vztahujek lS/|T'jako napr. impIementovaného komunikačně-administravÚv T.G.M. Praha Čsru Eru|s09000-1, Čsru |so9ooo.4, Čsru tivnÍhosoftwareLotus Notes, principye-podtel. 22O 197 357
Aplikace ISO norem jakosti z oblasti !S/!T v podmínkách VUVT.G.M.
10
sTANoVENí ANloNrŮve vooÁcrt METODAMI KAPILARNI ZONOVE
po ce|émsvětě insta|oványtisícepiÍstrojŮa metodykapi|árníe|ektroÍorézy se pouŽÍvajív kaŽdémvyznamnějším odvětvíprŮmys|u.Do roku 1999 by|o pub|ikovánoodhadem pies 7 000 pub|ikacítykajícÍch se metod kapi|árnÍ e|ektroforézy |'4l'
Micha|Pavonič
Metody kapilárnÍzrínové elektrofotézyCZE
ELEKTROFOREZY
Zák|adníinstrumentálníuspoíádánípro CZEje jednoduchéa sestává ze tii zák|adnÍchčástÍ- stabÍlizovaného zdroje vysokéhonapětÍ, (katodovya anodovyprostor)spojezásobnÍkuzákladníhoe|ektro|ytu nych separačnÍm |oŽema detekčnÍho systému(obr.7). Pod|epouŽitého separačnÍho |oŽejde bud'op|ošné, nebo ko|onové uspoiádání.vczE se jako ko|onypouŽívají uzkékapi|áry,nejčastějikiemenné,o vnitinÍm prŮměru25-100 mm. pohybuje Pracovnínapětíse v rozmezí10-30 kV pii proudechjednotek aŽ stovek mA.
Klíčovás|ova kapilárnÍzÓnová elektroforéza,anorganickéanionty, iontová chromatografie Souhrn Metody kapilální z nové elektroÍorézynabízeiíširoké možnosti up|atněnípro stanoveníaniont ve vodách. Anorganickéanionty se sice nejčastějistanovujímetodou iontovéchromatografie lG, avšak v poslednímdesetiletí se stále více prosazujíi metody kapi|árnízrĎ. novée|ektrofolézycZE. Metody CZE poskytujíve srovnánís meto. dami !G velkou iadu vyhod,jako je jednoduchost,vyššíseparačnÍ ěinnost, klatší doba ana|fzy' nižšíspotieba činide!a možnostana. |jzy i znaéněznečištěnfch a komplexních vzork . K jejich nevfho dám patií naopak niŽšícitlivost, piesnost a horšíidentifikace |átek. Metody GZE jsou piesto velmi vhodnoualternativou plo stanovování aniont v environmentá|níchvzorcích(jako jsou v podstatě všechny druhy vod). Námi používanámodiÍikovanámetoda podle EPA Method 6500 (General lnorganic Anion & Organic Acid Analysis with lndirect UV Detection) je ve|mi vhodná pro rutinnístanoveníchlorid , sÍranria dusičnan piedevšímve vodách povrchovych, podzemních, pitnfch' odpadnícha srážkovfch. Metoda je dostatečněcit|ivá i pro stanovení fluorid v těchto vodách. Pro stanovení dusitan ve vo. dách s jejich nízkfmi koncentracemi (povrchové,podzemní,pitné, srážkové)se vhledem k mezistanovite|nosti námi použÍvané metody o,L7.mE/| pží|išnehodí, avšak pro stanovení dusitanti ve vodách odpadních (tj. s vyššímikoncentracemi) je s ohledem na absenci rušivfch vliv naopak vfrazně vhodnějšínežjiné použÍvané metody. Piednostní pouŽitímetod lC pied metodami CZE má opodstatnění piedevšímv piípadě' kdy jsou kladeny vyššípoŽadavkyna pŤesnost (resp. správnost) stanovení. Naopak CZE bfvá nenahradite|ná pro analfzu si!ně zneěištěnychvzork (odpadnívody),vzork se složitou matricí nebo objemově omezenfch vzork (analyzajednot!ivych deš. tovych kapek nebo biologickfch buněk). Ce|kověje však vhodnéna obě métodynahliŽet spíšejako na dop|řkové než konkurenční.Vy. s|edkyobou zmíněnfchmetod dosahujínarzájem i ve srovnánís jinymi metodamivelmi dobréshody. Úvod prostiedíjeveIicedŮ|ežité S ohledemna znečištovánívodnÍho zajiš. tovat neustá|oua piitom rych|oukontroIuznečištění vod, na jejÍmŽ piÍrodnÍch zák|aděse zvaŽujedalšívyuŽitÍ a odpadníchvod k pitnym, provozním uŽitkovym, čijinym če|Ům. Stanovení urovněznečištění se provádÍpomocÍrŮznychanalytickychmetod.Jednou z metod pro s|edovánípiedevšÍmanorganickychiontŮ v povrchovych,podzemních (CZE)'CÍlemto. a odpadníchvodáchje kapi|árnÍ zÓnová e|ektroforéza je shrnutízkušenostÍa poznatkŮ,kteréjsme shromáŽhoto piíspěvku pouŽÍvánÍ di|iv pruběhumnoha|etého tétometodypro stanoveníaniontŮve vodách.
obr. 1. Schéma instrumentacepro kapi|árnízonovou e|ektroforézu: VN - zdrojvysokéhonapětí,K - kapi|ára(separační loŽe),D - detektor, V - vyhodnocovací za|ízen((napi' počÍtač) je dávko. Dávkovánívzorku|ze provádětněko|ikazpŮsoby.Tradiční váníe|ektrokinetické, kdy se konec kapi|áryponoiído zásobnÍkuse vzorkema určitoudobu se nechá procházetproud.Nevyhodoutohoto pohyb|ivostÍ (pii stejnékonzpusobu dávkováníjeto, Že iontŮ s větŠÍ centracis|oŽek)se do kapi|árydostane vÍceneŽ iontŮ s menšípohyb. Iivostí.Proto se v současnédobě pouŽíváspÍšedávkovánÍhydrodynamické,a to pod t|akem,nebo s vyuŽitím vakua. Mezi nejpouŽívanější zplisoby detekce patií prímáUV fotometrická detekce(e pouŽite|nápouze pro omezenypočetanorganickychiontŮ), nepiímá UV fotometrickádetekce (nejpouŽívanějšÍ zpŮsob detekce), pro anorganickéneŽ pro organickéionvodivostnídetekce (vhodnější ty), amperometrickádetekce a potenciometrickádetekce. Kvantitatívním udajemje p|ochapÍku.Pokud podě|Ímenaměienou p|ochupiÍs|ušnym migračnÍm časem,získámetzv' kori$ovanoup|ochu (TcA - time corrected area), která je pro kvantifikacivhodnějšÍ neŽ mígračnÍ čas.
VyuŽitímetod CZE
MetodamiCZE |ze obecně stanovovatnabitéčástice,tedy kationty i anionty.Kationty |ze metodami CZE stanovovatpiedevšímza pouŽitÍ nepiÍmé UV detekce.MoŽnostiana|yzyanorganickych kationtŮmetodami CZE souhrnnězhodnoti|anapi. Pacáková se svymi spo|upracovnÍky RozdělenÍmetod kapilátníelektroforézy [5]. Z dostupnychinformacíje však ziejmé,Že stanovenÍkationtŮve je metodas|ouŽícík částap|ikac(CZE a zustává spíšespecifickou Kapi|árníeIektroforéza ana|jzečik mikroseparaci vodáchtvoiÍpouzemenŠÍ po|eběhem z á | e Ž i t o s t íp r o u r č i t éo b | a s t i p o u Ž i t í( p i e d e v š í ms t a n o v e n ík o v Ů |átekvzájemněod sebe oddě|enych tjčinkem e|ektrického e|ektromigrace V roztoku.V principuroz|išujeme menás|edujícÍ varianty v odpadníchvodách),nedá se tedy očekávatvelkérozšiŤenítěchto tod. H|avními metodamipro stanoveníkationtŮve vodáchzŮstávajímekapi|ární e|ektroforé zy Í1-]: . kapi|ární (CZE), tody AAS, |cP, |c a částečně spektrometrické a po|arografické metody. zÓnová e|ektroforéza o kapi|árnÍ ge|ováe|ektroforéza (CGE)' NejširŠí nacházejímetodyCZE v ob|astistanoveníanionup|atněnÍ o mice|ární pro stanoveníaniontŮ v nepieberné (MEKc)' tÚ. Metody CZE jsou pouŽite|né e|ektrokinetická chromatografie . kapi|ární jsou pub|ikovány (cEc)' šká|erŮznychmatric.V Iiteratuie napi. moŽnostistae|ektrochromatografie . kapi|ární novenÍaniontŮv moči,moŽnostscreeninguaniontŮv širokéiadě farizoe|ektrická fokusace(cIEF)' . kapi|ární preparátŮ,resp'jejichmeziproduktu, (C|TP)' maceutickych izotachoforéza stanovení aniontŮ Tytometodymohoubyt provozoványi v makroměiítku,kapilárnífor- organickychkyse|inve štáváchz raÍinacecukru, stanoveníha|ogenidŮ prvkemkapi|árníelektroforézy. princia oxoha|ogenidŮ, v odpadních stanovenísu|fidŮ vodáchz koŽedě|ného mát je zde jednotÍcím SeparačnÍ prŮmys|u,stanovenÍ py jsou u jednot|ivychvariant dost od|išné- zatímconapi' v zonové aniontŮv termá|ních vodách, aniontŮobsahujÉ e|ektroforéze a izotachoforéze iontŮ docházík separaci na zák|adě rozdí|Ů cích síru (S,0.'., So42.,54062',s2.),stanovenífosforečnanovych a povrchovychvodách, stanoveníaniontŮ obsahujících efektivníchpohybIivostÍ a v e|ektrokinetické mice|árníchromatografii v podzemnÍch na zák|aděrozdÍlŮ rozdě|ovacÍch koeficientŮ mezimobiInÍapseudosta- ch|or(C|, cIo2.,c|o3.,CIoo)v pitnévodě a vodě zbazénŮ,stanovenÍ pŮvodu(sérum,mozkomíšnÍ dusičnanŮv tekutináchbio|ogického ciárnÍfází,jsou v izoe|ektrické fokusaci separované|átkyod sebe odtekutina,moč,upravenévzorkytkáně)' ve vzorcíchpro soudní|ékaiství, dě|enyna zák|aděrozdÍlŮ v izoe|ektrickych bodech[2]' aniontuv potravinách,nápojÍch Kapi|árníelektroforézajako metoda pro stanoveníanorganickych stanoveníanorganickych a krmivu,pivu, m|adiněa bio|ogickych iontŮby|atedy poprvépiedvedenapočátkemdevadesátych|et[3] a od vzorcÍch, v extraktechpŮdya sedimentŮ.Ma|y tédobyse těšínarustajícÍmu zájmu.V současnostijsou v |aboratoiÍch objem nástiiku i nízkydetekčníobjem umoŽřujípouŽitÍmetod CZE
11
í k takovym ap|ikacím,jako je ana|yzajednot|ivychdešťovych kapek nebo jednot|ivychbio|ogickychbuněk. Dá|e stojÍza zmÍnkumoŽnost simu|tánnÍho stanovenÍaniontua kationtŮve vodách pitnych,sráŽkovych a ve vodách z techno|ogickychprocesŮ, pouŽite|né i pro piedu. pravenévzorkym|ékaa bahna, a moŽnoststanovenÍaniontŮVe VzorcíchdrenáŽních vod. D |eŽitéup|atněnínacházejímetody CZE pro stanoveníaniontŮ v ana|,!zeodpadníchvod, pro kteréjsou metody |C častojen ve|mi obtŽně pouŽite|né. MetodyCZE |zevyuŽÍt napi. pro stanoveníaniontu (a kationtu)v odpadníchvodách z papírenského a dievozpracujícího prŮmys|u,a to i s vysokymobsahem vo|néhochloru,a v odpadnÍch vodách z e|ektráren.Pub|ikovánaby|ai moŽnoston-|ineměieníaniont (ch|oridy, su|fáty,oxa|áty,formiátya acetáty)a kationtŮv odpadních vodách z ce|u|Ózeka papÍren. Metody CZE jsou vhodnépro stanovenínÍzk\|ch koncentracÍaniontŮ v environmentá|ních vzorcÍch,napi. ch|oridŮ,síranŮa dusičnanŮve vzorcíchsněhu a |edu, nebot obsah těchto iontŮ má pro glacio|ogii ve|kyvyznampii posuzováník|imatickychzměn a znečištěnÍ ŽivotnÍho prostiedÍ. MetodyCZEjsou s vyhodoupouŽite|né i pro stanovenívysokfchkoncentracíaniontÚ, resp. pro stanovenÍaniont ve vodách s vyŠšími obsahy některychiontu (napi. stanoveníbromidrjr v moiskévodě). PravděpodobněnejobsaŽnějšími dosud vydanymirešeršními pracemi zaměienymina ob|aststanovenÍanorganickych iontŮmetodamiCE v environmentá|nÍch vzorcíchjsou č|ánky[6, 7, 8]' Tyto práce pieh|edně a značněpodrobněshrnujÍdosudznámépoznatkyv tétoob|astise zaměienímna pitnéa minerá|nívody,povrchovéa podzemnÍ vody,atmosférické vzorky(sráŽkové vody a snÍh),moiskéa brakickévody,odpadnívody a vody z techno|ogickychprocesŮ, aeroso|y,vzorky pÚdy a sedimentťt a biologickévzorky' Z tabe|árnězpracovanychdajŮ, kteréobsahujíi hodnotydetekčních |imit jednot|ivychmetod pro rŮzné typy vod, je ziejmé,Že detekčnÍ |imitymetodjsou si|ně závis|énejen na pouŽitémetodě,a|e i na s|edovanématrici.
Srovnánímetod CZE s jinymi analytickymi metodami Anorganickéaniontyse nejčastějistanovujímetodouiontovéchromatografie|C, která se pouŽÍváod roku 1975 a od té doby se sta|a nejpouŽívanějšÍ rutinnÍana|ytickoumetodoupro separaci a stanovenÍ a n o r g a n i c k y c ha n i o n t Ů a m a | y c ho r g a n i c k y c ha n i o n t Ů [ 9 ] . A v š a k v poslednÍmdeseti|etíse stá|e vÍceprosazujÍ i metodykapilárnízÓno-21.00
-23,00 .24,00 tV
-ru,* -26.00
Našezkušenostise stanovenÍmaniont metodou czE
-27,$ -2E,00
-29,00 L 3,00
3,20
3,40
3,60
3,80
4,00
4,20
1,40
4.60
4,80
5,OO
5,20
t [min]
obr. 2. Vzorek povrchovévody (metodaN601b) _ cr !2 mg/|, Soo2. 3L,9 mg/|,NO3'8,1 mg/|,POo+0,68 mgl|, HCO" T9 mg/l -30,00 -31.00
3.00
vé e|ektroforézy CZE. SrovnánÍmetod CZE pro stanovenÍanorganickych iontu piedevŠím s metodouiontovéchromatografie|C se věnuje ve|kypočetpub|ikací, v nichžse prokazujevelmidobrá shoda vys|edkŮ obou metod. SrovnánímetodCZE s metodamikapi|árníe|ektrochromatografie CEC podrobnějirozebíraj( piedevšÍm A|tria[4] a částečněi Fritz se spo|upracovnÍky[10]. Kapi|ární e|ektroch romatografieC EC zač,a|a do praxe v širšÍm měiítkupronikataŽ koncem devadesátychlet. Podíváme-|i se souhrnněna ujhodya neu.ihodymetod CZEve srovnánÍs metodamí|C, kteréjsou v oblasti ana|yzyaniontŮ ve vodách nejpouŽÍvanějšÍ, mŮŽemeje shrnoutzhrubado následujícÍch bodu: C CZEje obecně provozně|evnějšÍ a rych|ejší metoda neŽ |C; . CZE vystačísminimá|ním mnoŽstvÍm vzorku,coŽje jejÍve|kouvyhodou pro ana|,!zuvzorkŮ,kterychje k dispozicima|émnoŽství, avšak pro preparativníče|y je naopaknevhodná; . C7E vykazujevyšší (separační roz|išení rjčinnost) neŽ|C, avšakidentifikace |átekje obtíŽnější a piesnost CZE (konkrétněreprodukovatelnostnástiiku)jerovněŽniŽšÍ; . Woj metod CZE ajejich optima|izaceje snazšía rych|ejší, avšak jejich rozsah pouŽitíjeomezenější; . pÍkyu C7E bwají menší,obzvláštěpouŽUe-|i se u |C gradientová eluce; . zpÚsoby detekce u metod C7E majívyhoduve svéjednoduchosti, ma|émobjemua jednoduchém prostoru,avŠak zpŮsobudetekčnÍho jejich cit|ivosta moŽnostipouŽitÍve srovnáníse zpŮsoby detekce u metod |Cje omezená; o vyhodoumetodCZE s oh|edemna ŽivotnÍprostiedíje minimá|nÍspotĚebačinide|(metodyCZE se praktickyobejdoubez organicklchrozpouštěde|); o piedupravavzorkŮpro metodyCZE 1ejednodušší (sonifikaceu|trazvukem,fi|trace)neŽ u metod |C, kde e|iminaceinterferujÍcích |átek ze vzorku byvá nejobtÍŽnějšÍm krokem [11]; o ve|kouvyhodouCZE je odo|nostkiemennékapi|áry,kterouje moŽno po každéana|,!zerryčistit promytími značněagresivnÍmi činid|y(napi. roztokNaoH),coŽ umoŽĎujeanalyzuíve|miznečištěnych vzorkŮ(od. padnÍvody,vy|uhy,odpady)' Ce|kověje však vhodnějšÍ na obě metody nahliŽetspíšejako na dop|Ďkové neŽjako na konkurenčnÍ. PiednostnípouŽitímetod |C pied metodamiC7E má opodstatněnípiedevšÍm v piÍpadě,kdyjsou k|adepoŽadavkyna piesnost (správnost)stanovení.Jednouz piičin, ny vyššÍ kterábrzdívětšÍrozši7enímetod do praxe,mŮŽebyt iurčítánedŮvěra ana|ytíkÚk novymana|ytickym technikáma rovněŽtak skutečnost,Že mnohé|aboratoiejsou jiŽ vybavenyspo|ehlivymi technikamipro ana|yjako napi. metodamilC nebo prŮtokové zu anorganíckych s|oučenin, ana|yzy'Z h|ediskapoměrnéhozastoupeníobou zmÍněnychmetod v praxi se nynízdá, Že optimistickynáh|ed v devadesátych|etech s očekávánÍm budoucÍhoda|šíhovyraznéhorozšÍ7enÍ metod C7E na kor metod |C se potvrzujejen částečně.Lze tak soudit jednak ze sniZenípočtupublikacív tétoob|astipo roce 1999 a jednak z viditelnéhosniŽenízájmuve|kychvyrobcŮo tuto ob|ast.
SOn"
3,2o
3.40
3,60
I
3,80
..*
4.40
4,60
4,80
5,oo
5,20
,,r1ij
obl. 3. Vzorek povrchovévody (metoda pod|e EPA)- C| !3,2 mg/|, SO42'34,6mgl|, NO38,4 mg/|,pO43i-,02mgl|, HCO. 54 mg/l
Našeměieníby|aprováděnas vyuŽitÍm kapi|árnftro iontovéhoana|y. zátoru firmy Waters Quanta 4o00E. BliŽšíinformaceo podmínkách měiení a o získanychzkušenostecha vys|edcÍch by by|ynad rámec tohotoč|ánkua jsou shrnutyv pub|ikacivydanév rámcísešituV\Ízkum pro praxiVÚVT.G.M.[12].Souhrnně|ze ííci,Že postupnějsme pieš|i z ptivodnímetodyN601b fy Waters(s vyuŽitím staršíhotypu e|ektro|ytu) pro stanovenÍvybranychaniontŮve vodách na metodu pod|eEPA Method6500 (GeneralInorganicAnion & organicAcid Analysiswith IndirectUV Detection), a to pro stanovenÍch|oridrj, bromidŮ,dusitan , síranŮ,dusičnanu, fluoridŮa fosforečnanŮ. PorovnánÍ moŽnostÍ obou metod dokumentují obr.2 a 3. Podstatnounevyhodounovéhotypu e|eKro|ytuzŮstáva|ajeho značně vysoká cena, protojsme piistoupi|ik ověiovánímoŽnostípÍípravy e|ektro |ytuz jeho komponentpod|eEPA metody.Piípravae|eKro|ytuze s|oŽek jednakve|mivyrazněsniŽi|apoiizovacÍ nák|adyna e|eKro|yta současně poskyt|amoŽnostmodifikace eleKro|ytu'Modifikacee|eKro|ytuvyp|ynuIa z naŠich zkušenostt, jednot|ívych kdyjsme pii testovánÍv|ivu koncentrace s|oŽekv e|ektro|ytu zjisti|i,Že 2ooÁzWšenÍobsahu Na,Croo(pii zanedba te|némprod|ouŽenÍ měienícca o 1 min) z|epšujeseparační v|astnosti e|ektro|ytu,konkrétněpiedevšímv |epšímvzájemnémrozdě|enísÍranŮ a dusičnanŮ. TutometoduCZE prostanovenÍchloridŮ, síranŮ,dusičnanŮ, dusitanŮa f|uoridŮve vodáchpovrchorrych, jsme dá|e pitnycha odpadních va|idovalivširokém rozsahu(konfirmaceidentity,specifičnost a seleKivita, odhadymezÍdetekce a stanovite|nosti, pracovnírozsah metody,Iinearita ka|ibračnÍzávis|osti, r4ytěŽnost, piesnostsprávnost,cit|ivost). V současné době metodurutinněpouŽíváme jako akreditovanoumetodupro stanove nívyšezmíněnychaniontŮve vodách.
12
Va|idacetétometodypro stanovenÍ ch|oridŮ, síranŮ,dusičnanŮ, dusitanŮ a f|uoridŮve vodách, včetněpoměrnědetai|nÍ metodikystanovenía srovnánívys|edkŮrozborŮvod metodouCZE s fotometrickymi je součástívyšezmíněmetodamia metodouiontovéchromatografie népublikacevÚv T.G.M. Literatura Principles,Practiceand Applit1l Li, SFl. CapillaryElectrophoresis: cations.Amsterdam:Elsevier,1992, s. 4-I2. Brno: /ChromSpec/, Í2t Do|nÍk,V. Úvod do kapi|árnÍe|ektroforézy. 1994,67 s. t3] Romano,J., Jandik,P., et a|. optimizationoÍ inorganiccapi||ary electrophoresis for the analysisof anionicsolutes in real samples. Journalof Chromatography A, 1997,546, s. 417-427. e|ectrophoresisand capi||ary t41 A|tria,KD. overviewof capí||ary electrochromatography. Journalof Chromatography A, 1999, 856, s' 443-463 (p|né zněnÍč|ánku téŽvizhttp://www.ceandcec.com/ ce.pdf). of inorganiccatit5] Pacáková,V., et a|. Capi||aryeIectrophoresis ons. Journal of ChromatographyÁ' 1999, 834' s. 73_87. of inorganicanit6l Kaniansky,D., et al. Capillaryelectrophoresis ons. Journalof Chromatography Á, 1999, 834, s. 133-178. of capi||ary e|ectrophoresis to the Í7) Fukushi,K., et a|' App|ication analysisof inorganicions in environmental samples.Journalof ChromatographyA,1999, 834, s. 349-362. S. Ana|ysisof inorganíc species in t8] VaIsechi,SM. and PoIese||o, environmental samples by capillaryelectrophoresis. Journalof Chromatography A,1999, 834, s. 363-385. and capillary t91 Haddad,PR. Comparisonof ion chromatography electrophoresisfor the determinationof inorganicions. Journal of Chromatography A, 1997,770, s. 28I-29O. [10]Fritz,JS., et al. Use of ionic polymersas stationaryand pseudostationaryphases in the separationof ions by capillaryelectrophoresis and capillary electrochromatography. Journal of Chromatography A,2002,942, s. tt-32. for ion chromatography [11]Henderson,lK., et al. Samplepreparation by solid-phase extraction.Journal of ChromatotraphyA, 799!, 546. s. 61-7!. pro metod kapi|árnÍ e|ektroforézy [12]Pavonič,M. MoŽnostivyuŽitÍ ana|yzuma|ychiontŮ ve vodách. Praha:VÚV T.G.M.Vyzkum pro p r a x i ,s e š .4 7 , 2 o o 2 . [13]Churáček,J. aj. Novétrendyv teorii a instrumentacivybranych analytickych metod.Praha:Academia,1993, 269 s. of Small Mole[14]Jandik,P. and Bonn,G. CapillaryElectrophoresis cules and lons. New York:VCH Publishers.1993. 298 s.
[15]Jandik,P. and Jones, B. CIA Cookbook.Volume1, CIA Methods, F r a n c e ,1 9 9 0 , 6 3 s . [16] Krol,J., et al. lon analysisMethodsfor lC and CIA and Practical Aspects of Capillarylon AnalysisTheory.Milford:WatersCorp., 7997.155 s. RNDl. Michal Pavoniě vÚv T.G.M.,pobočkaBrno tel. 541 321- 224/3OG Key words capillary zone electrophoresis, inorganic anions, ion chromatography Determining Anions in Waters by the Methods of Capillary Zone Electrophoresis (Pavonič, M.) The article tries to summarizethe present situation concerning the use of CZE for the determination of small ions - esp. inorganic anions and cations - in various types of water. The basic principles, instrumentation,injectionand detection techniques are mentioned. The advantages and limitations of GZE for the analysis of inorganic ions in environmentalsamples are discussed. Among its many attributes are rapid, highly efÍicientseparations with different selectivi. ties (compared to ion chromatography),simplicity and economy. Analysis takes only few minutes, only a very small volume of sample is needed (analysis of single raindrops is possible) and there is practically no problem with matrix interference, so that you can analyse eyen very polluted or complex samples. Among its disadvantages there are lower sensitivity, accuracy and worse compounds identification. The use oÍ CZE for anions analysis in water is compared to the other commonlyused methods,esp. ion chromatographylC. The cZE and lc analytica|techniques aÍe found complementaryrather than competitive. ln the experimental part the article summarises the long-term experience with the use of GZE method based on the EPA Method 650O (General lnorganic Anion & Organic Acid Analysis with !ndirect UV Detection). The improved separation oÍsulphates and nitra. tes was achieved by the modification of chromate electrolyte. There is a detailed description of the modified method together with the validation characteristics for the analysis of chlorides, sulphates, nitrates, nitrites and fluorides in surface, ground, waste and drinking water. The results of real samples are compared to other analytical techniques (esp. !C). The article shows that analysis of anions in water bV CZE shows considerab|e potentia| in important area oÍenvironmental analysis.
Z|atá stoka tÍebořská jako kulturnítechnická památka světovéhov',fznamu
V 16. sto|etísedaii|orozvojirybnkáistvÍ,kteréhovyuŽi|ii RoŽmberNeto|ickyzai,a|rozši(ovatp|ochya počettieboĎskych . kové.Štěpánet< rybnkÚ, v čemŽdá|e pokračova| legendárníJakub Krč,hz Ječan. Takvznik|ov |etech1508-1518 dodnesgeniá|nÍ dílo,tvoiÍcÍjakousi páteitiebořskéhoregionu(nyníCHKoTÍeboĎsko). DodnesudivujeinŽen,frya projektantyvodohospodáiskychdě|, nebot ŠtcpánexNeto|icměiicíchpiístrojŮ(prkénkose k,! dokáza|s pomocíve|miprimitivnÍch TieboĎskápánev patiímezi světovéunikátynejen svou krásou, a|e zaměiovacÍmi ko|íčky s o|ovnicÍ a partoudě|nkŮ s motykoua |opatou) i svym pŮvodem.Je to totiŽč|ověkemvytvoienyuměly mokiadnÍekosystém,kteryje tvoien piedevšÍm obdivuhodnoudŮmys|nourybničnÍ zaměiíta postavit45,5 km d|ouhédí|o,kterémá v tétodé|cerozdÍ| (mezi Piesekou a Duvyšek32,5 m, místyspád dokoncejen 0,05 o/oo soustavou,dále typick mi, pieváŽněborovymi|esyna pískus vysokou najovicemi),dflo, kde skutečně,,tečevoda do kopce...Pii vypouštěnÍ hIadinoupodzemnÍvody Kdybyneby|atato soustava a takéraše|iništi. č|ověkem vytvoiena,kralova|oby zde dodnes baŽinnéa rašeIiništní rybnka Dvoiištětečevoda proti spádu a napájÍsádky Šaloun. TotodÍ|ododnes zajišťuje distribucivody na 29 rybnících tieboĎské spo|ečenstvo, kde by nejenčlověk,a|e ani mnohéŽivočišné i rost|inné rybniční soustavy a pietrvává téměrbeze změny aŽ dodnes. Nepatrdruhynemoh|yŽÍt. nou změnu oprotidé|cetoku provedIJakub Krčín,kdyŽpŮvodnÍ tok Vytvoienérybnky stáh|y podpovrchovouvodu z okolnÍchpozemkŮ a t Í m z m ě n i | yr a d i k á | n ér á z k r a j i n yd o t é m í r y ,Ž e m o h | a s | o u Ž i t piesunu|podé|městskychtieboĎskychhradeb pii stavbě rybnÍkuNevděk, nyníSvět' Dá|ejsou v |ese u PonědráŽkypatrnypŮvodnímean. i k osíd|ováníč|ověkem. Zpočátkuby|yrybnÍky budoványnahodi|epodprob|é- dry stokyv místech,kde je nynÍsrovnána. |eterénua rozmístěnÍ baŽin'Vznika|ojich stá|evíce,a|e zača|y Aby dokáza| ŠtěpánekNeto|ickypiekonat mnohéterénnírozdfly my s distribucÍ vody.H|avněkyse|ávoda z raše|inišť, bohatáorganica docÍli|byťtakto nepatrnyspád, ved|mÍstykorytostoky nad terénem kymi |átkami,značněznemoŽĎovaIa většíkoncentraciryb v těchto ryb. systémemakvaduktu.Zde se tomu iká ,,nased|ánÍ... Korytostoky pronícÍch. Kyselá voda by|avhodnymprostiedímpro rÚznéparazitya jiné cházígeologíckyVe|miroz|išnymtizemÍm- od pÍskŮ,pies kompaktní škŮdcea mnoŽstvíorganickych|átek pŮsobi|okys|kovédeficity. vrstvách a jÍ.|ovázemÍaŽ po močá|ya sIatiAŽ v roce 1508 roŽmberskylesníadjunktŠtěpánekNeto|ickyVypro- Žu|ovép|otnyv hIubších propustná' Proto jektova|dodnesobdivované niště.To napovídá,Že uzemíjsou rovněŽ rozdí|né dÍ|o,kterémě|opŮvodněpiivéstdo těchto ji1ovou by|okorytov mnoha místechtvoieno hatěmiz proutítěsněnym rybnkŮ ,,Živou,, vodu z neda|ekéLuŽnice.Vyprojektova| stoku, která jádry hutněnymiš|apámazaninou(v piÍpadechnased|ánÍ) a jílovymi mě|azajistitpro tyto rybnky ce|kovoudistribucivody,to znamenájejí piÍvodprijejich napouštěnÍ, nímv secíchmočá|Ůa raše|iništ. vyměnuvody s piísunemkys|íkupo dobu Stoka by|apravide|něudrŽovánapied a po vy|ovechrybnkŮ - většipiijejich vypouštění. komorovánírybya odtok vody (částečně) jiŽ tehdyvybudovanouLandštejnskou nou ručněpomocíkorečkŮ(drevěnáspeciá|nÍ |opatapro prácis bahnem pro svŮj záměrvyuŽiI Částečně a to praktickyaŽ do koncešedesátych|etminulého sto|etÍ. stoku,kterás|ouŽiIa tehdejšímu opatstvík piib|iŽování díevaz pii|eh|ych a raše|inou), po|esí,nap".z po|esÍBarbora.TatopŮvodně,,strŮha.. Pak piiš|adoba ,,norma|izace.., kteráse podepsa|atéměina veškeby|apozdějivyuré|idskéčinnostiV tomto státě. Tatozměna, a|e takézavádén( novych Žívának naháněnÍněko|ikama|ychrybníčkŮ ve vytopědnešníhoopatechno|ogií mimo jinézpÚsobi|y,Že člověkvíceméněpiesta| pouŽívat tovického rybnka a poháněnÍ dvou m|ynŮ.
13
k práci svych v|astníchrukou. Tak rybáištÍučřovéa dě|nícipiesta|i vyššÍho ohodnocení- vyh|ášení světovouku|turnÍ technickoupamátmimo obdobívy|ovŮudrŽovata čistitstoky.Tato těŽká ručnípráce je kou UNESCO. všakdodnestěŽkonahradite|ná. Je to nezbytnépro jejída|šÍ existencis moŽnostívykonávatnadá|e - RybáistvíTie. V sedmdesátych|etechby|ystoky pienechányosudu a by|yčištěny svou puvodnífunkci. Bez prostiedkujejíprovozovate| pouzev havarijnÍch situacíchpomocítěŽké mechanizace,kteráje pou. boĎ - nemŮŽeani pii nej|epšívŮ|i stoku udrŽovattak,abyjíby|aopět pop|no návštěvnÍkŮ Ž(vánadodnes a devastujekoryto,biehy,oko|Ítokua doprovodné navrácenapŮvodnÍkrása |ákajÍcí a |ázeĎskychhosrosty'DnesjiŽ nikdonepiinutÍ ani učně,ani dě|nftyk uchopeníkoreč- tŮ, kteiÍzpětněpiispÍvajÍ rozvojitiebořského regionu. ku, kteryjenynívystaven v tieboĎskémmuzeu,a má|okdoiz rybáiskych Protovznik|rezortnírjko|MŽP,iešenyVÚV T.G.M.Praha,jehoŽcílem je zmapovatsituacia zoptima|izovat profesioná|Ůví,co to korečekje. činnostna Z|atéstoce. V dnešnídobě majÍrybáii svÍze|nou situaci. Po |étechneudrŽování stoky doš|ok mnohymporuchámbiehu, jejich nátrŽÍma sesuv m, Co je nutno udělat, aby Z|atá stoka by|a opět ch|ouboukrásného zabahněníkoryta,zarŮstánÍbuiení.Zdravotnía věkovystav doprovod- TieboĎska,aby opět bez prob|émŮp|ni|asvou vodohospodáiskou nych biehovychporostŮje dnes špatny.Mnohdeje nevhodnái jejich i krajináiskouu|ohu? druhovásk|adba.Korytoje v mnohychmístechzuŽenov|ivemsesuvÚ Piedněje nutno: o odbahnit,vyčistita urovnatkoryto a vrátit mu jeho puvodnítvar a mnohdeje ohroŽenajeho prÚtočnost'Dno na mnoha mÍstechpokryvá aŽ víceneŽ metr siIná vrstva bahna rŮznékvality,od nap|avenych a rozměr; . opravita upravitbiehy s upiednostněním pÍskuaŽ po černyorganickydetrit. piÍrodních metradičnÍch Na h|avurybáiŮ se dnes sype mnohovyčitek.A|e kde vzÍtpenízena tod; o omIadita odbornězrevidovatdoprovodné |ikvidacid|ouhodobého havarijního stavu? S |idskousilou počítatnebiehovéporosty; |ze a současnámechanizacetoto dflo zdevastuje.Podobnégeniá|nÍ . zamezitbodovémuznečištěnÍ stoky; dílo- Schwarzenberskykaná| - je dnes opraveno,zrekonstruováno . upravitjezové,Wpustnía da|šívodohospodáiskéa rybáiskéobjekjako vyznamnátechnickáku|turní památka.A|ejeho pŮvodní poŽadavkŮmku|turní a s|ouŽí ty, včetněmostŮ a |ávektak, aby odpovída|y vyznam skonči|.TakŽetento kaná| v Národnímparku ŠumavamŮŽe a technicképamátkysvětovéhovyznamu; o část toku (od Pi|aie po RoŽmberk)upravitpro moŽnostsp|utÍpro slouŽitjako podívanápro návštěvnkya na jeho běŽnou drŽbupo W. pravidelčinnosti; na|oŽení značnychpeněz na rekonstrukcilze zÍskatprostiedkyod návodákys podmínkou určenÍ . upravita vybudovatko|emtoku cesty pro pěšÍa cyk|oturistiku; vštěvnkÚ. . opravita vyuŽítobjektyko|emZ|atéstoky k občerstvenÍ A|e co se Zlatou stokou? JejÍvyjimečnost a světová ojedině|ostje a ubytování mnohemvyznamnější neŽ u Schwarzenberského kaná|u.Na rozdÍlod návštěvnkŮ. tohoto kaná|umusÍdá|e p|nitsvou pŮvodnípraktickouti|ohu,jinak piestane existovati podstatnáčásttieboĎskérybniční soustavy.JejÍ ReaIizacetěchto návrhŮ . musÍpiinéstrybáiŮm prostredkypro nadstandardnípravua držbu dé|ka,po|ohaa nezbytnáda|šÍfunkce činínák|ady na opravua drŽbu da|ekovětšíneŽ u Schwarzenberského kaná|u. toku; o turistickyruch a nutnáčinnostspojenás nÍma drŽboustokyumoŽní Z|atá stoka nemá pouze vyznam pro existenci tieboĎskéhorybáiství,nybrŽtvoiÍjakousi pátei cHKo Tiebořsko, která vznik|av roce zaměstnanostv regionu; da|ší jako světovy neopakovateIny 7979 aje v seznamu vyznamnychojedině|ychmokiadnÍchekosysté- . Z|atá stoka si zas|ouŽÍ unikát statut památkyUNESco světovéhovyznamu. mu UNESCO,dá|e se od roku 1993 na TĚeboĎsko vztahujeRamsarská konvence.Stoka zde p|níi dŮ|eŽitou funkcibiokoridoru. Ing. Václav Vojtěch Po značnémsi|íjiŽby|aZ|atástoka v roce2oo2 vyh|ášena národnÍ vÚv T.G.M. Praha památkou.Alejejívyznama ojedině|ost ku|turnítechnickou si zas|ouŽÍ tel.22O L97 296
pŮl sToLETísLEDovÁNí.lnxosTl VoDYHRANlěruícn ToKŮ
na sIedovanych a vysIedkydokumentova|y vyznamné kvalitativnízměny Iokalitách.
Metodika a lozsah společnychšetÍení
S RAKOUSKEM
Eva Kočková,Hana M|ejnková,Zdeť.lkaŽál
Úvod V šedesátych|etech minu|éhosto|etÍby|a zahájena systematická spo|uprácečeskycha rakouskychexpertŮpii s|edováníjakostičeskorakouskychhraničních vod. JiŽ od začátkuse na spo|uprácivyznamně podÍle|i pracovnÍci brněnsképobočkyVyzkumného tjstavuvodohospodáiskéhoT. G. Masaryka. pod|eproŠetienína společnychr]secÍchhraničnÍch tokŮ probÍha|a toko|u z II' zasedánÍčeskos|ovensko-rakouské spo|ečné technické komise pro pravutechnicko-hospodáiskych otázek na hraničnÍchsecÍchiek Dunaje,Moravya Dyje,kde se expertidohod|ina vypracování jakosti vody ve jmenovanych secÍch zprávyo spo|ečnychŠetienÍch v období1961_1962, a to pro 72' zasedáníkomise ve Vídni.Spo|ečná terénníšetieníprobíha|a všakjiŽ od po|oviny50. |et bez pierušení
pracíby|ydetaiIněprojednánya sjednocePied zahájenÍm terénních pracovnÍ ny vŠechny metodya postupychemickych'bio|ogickych a bakterio|ogickych ana|yza vypracovánaspo|ečnámetodikašetienÍ. Rozsah s|edovánÍzahrnova|spo|ečněprováděnáfyziká|ně-chemická měienÍv terénua odběry vzorkŮvody pro chemické,bio|ogické a bakterio|ogické ana|yzy.Většinaodběrovychmístby|asituovánapob|iŽmostu, některéodběry (napi. z ŤekyMoravya z Dyje pied soutok e m s M o r a v o u ) b y | y p r o v á d ě n yz | o ď k y .Z p r a c o v á n íp r o b í h a | o v Iaboratoiích Vyzkumného T.G.M.,poboč. tjstavuvodohospodáiského ka Brno, a Spo|kového tlstavupro jakost vod ve VÍdni.Chemickéanaprováděnydo |yzyspo|ečněodebranychvzorkŮby|yv obou |aboratoiích 24 hodinpo odběru. později pouze semiBio|ogickástanovenÍzahrnova|akvantitativní, kvantitativn í stanovenÍbiosestonu, semikvantitativn í stanovení nárostu a makrozoobentosu.Mikrobio|ogické stano|aboratoiezajištova|y venÍindikátorŮfekálnÍho a organického znečištěnÍ v den odběruvzorkŮ. Získanádata by|avŽdydoplněnahodnotamiprŮměrného denniho prŮtokuvody v danémodběrovémprofilu. Spo|ečnášetieníby|a prováděnav iece Moravě nad stím Dyje, v íece Dyji na 16. km a pii ristído Moravy. Četnosts|edováníby|a 6krát, pozdějijen4krát v prŮběhuroku(vjarnÍma podzimním období, pied a v prŮběhucukrovarnické toky kampaně).DalšÍmi s|edovanymi by|yieky LuŽnicea Malše,Jaroslavickf náhon aŤadamenšÍch hraničníchpiítokŮz rakouskéhorjzemí' Souhrnnézprávyo vysledcÍch šetieníexpertŮobou stran by|ykaŽdoročněpiedáványmezistátnÍČesko-rakouské vody, komisi pro hraničnÍ která zhodnotiIastav a stanoviIarozsahs|edovánípro da|šírok (Protopozději Česko-rakouské ko|yz jednánÍČeskos|ovenskokomise hra. ničnÍch vod).
2měny v kvalitě vody v Dyji pod Pu|kavou Z prováděnychšetienÍvybírámejeden piíkladd|ouho|etého spo|ečnéhoÚsi|Íoz|epšeníjakosti hraničních tocích, vod v česko-rakouskych kterépiineslo k|adnévys|edky.
14
hem dne piicháze|o, v nočnÍch hodináchpostuP ně nar sta|o a zatiženíieky Dyjedosahova|opii prŮměrnémdennímprŮtoku hodnot aŽ pies 100 tun BSI za den.Z vys|edkŮkoordinovanych 40 českos|ovenskorakouskych šetienívyp|yvaIo mi. 35 piinášenéPulkavou, moiádně vysokéznečištění Kerése projevova|o i po zieděnívodouz Dyjeve 30 rzdálenosti něko|ikaki|ometrŮod tjstíPu|kavy' Dok|adovy materiá|o intenzitěznečištěnÍ by| -25 b vŽdyprojednávánna spo|ečné komisi a vyustil na rakouskéstraně v rozhodnutíiešení|ikviť20 o dace odpadnÍchvod ze závodu,Vystavbačis"1s tírnyodpadníchvod probÍha|a v chemickém závoduve dvou etapách: 10 IL 7 . 7984-II. 7. 1986 - vystavbal. stup 5 pro koncenně mechanicko-bioIogické čistÍrny trované vody, 0 2. 4.1989-1. 10. 1990 - vystavball. stup ně čištění techno|ogickych vod. ď ď eď ďď ď ď ď pÓ ď ď ď.ď ďď ď e&ď ^oď ď ďď| Po roce 1989 odběry vzorkŮv ob|asti tjstÍ Pu|kavydo Dyjepokračova|y a by|yprováděny pod tjstímPu|kavy obl. 1. Zményv zat%eníieky Dyje organickymznečištěnÍm spo|ečněčeskymia rakouskymipracovníky čtyrikrátročněv profilu Dyje nad a pod tÍstím PuIkavy.Z vys|edkŮana|yzby|ypropočtenypr Dyje nad a pod tistím Pulkavy í959.1999 měrné hodnoty znečištěnÍ z kaŽdéhoroku. SAPROBITA je z|ejmé,jak se intenzitaznečištění Z obr. 7 4 po vybudováníčistírny odpadních vod v chemickém závodě v Pernhofenupostupně sniŽova3,5 la. Graf znázor ujed|ouhodobé změnyprÚměrnychhodnot(ze čtyiročnÍch o sledováni)biocheE mickéspotiebykys|ku- BSK., piepočtené na 3 o t o a prÚměrny dennÍprutok (zatíŽení v tunách za . ! .e IL aaa' o t^ tden).Podobnéz|epšenÍ dokumentují i hodnoty o . oo' ]t^^ o .!. x 2,5 (obr.2\. indexu o saprobity E ^a o E V dnešnídobě je zatíŽen( ieky Pu|kavyorga a. nickymilátkami ve srovnánÍse stavem v pade 2 sátych aŽ osmdesátych|etechvlraznéniŽšl'zustává všakstá|e iada nedoiešenychprob|ému. 1,5 je intenzivněhnědé prob|émem Nejziete|nějšÍm zbarvenívodyvPu|kavěa Dyji,zpŮsobené odpaď ď ď ď ď ď ď ď ď ď ď t"ú e$ ď ď ď ď ."ď ď "'é "'6 "'ď ními produktyz me|asy zpracovávanév chemickémprovozuv Pernhofenu.Řeka Dyje nad a pod ustímPu|kavyje i nadá|e monitorována obt.2. D|ouhodobyvyvojhodnotsaprobníhoindexuv iece Dyjinad a pod tistímPu|kavy v souvis|ostis moŽnostÍzhoršeníkvalityvody a narušeníbio|ogickérovnováhyvodníhotoku, Řeka Dyjeje vyznamnymoravskytok, kterytvoiÍna několikar]secÍch a to stanovenÍmchemickychparametrÚa piedevšíms|edovánímzměn spo|ečnoustátníhranicis Rakouskourepub|ikou.Tyto seky zač,hajÍ v bio|ogickém oŽivení.V posledních|etechby|aterénnÍ šetienÍrozší7ena jiŽ v ob|astisoutokuobou větvíDyje- moravskéa rakouské,pokračujÍ za rjče|emvyhodnocenÍ v|ivuzměn v techno|ogiipiÍmoo ieku Pu|kavu, pod nádrŽíVranovn. DyjÍv ob|asti NárodnÍhoparku Podyjí,pod Znojs|edovanouv profilechnad a pod chemickymzávodemv Pernhofenu. mem V oblasti tjstírakouskéhopiítokuPulkavya pod Biec|aví,kde od 16. km aŽ po ustído MoravyDyjetvoiíhranicimezi oběma státy. Závét od začátkušedesátych|et piicháze|odo Dyje nad obcíHev|Ín ve|mi DIouhodobáspoIečnái koordinovanášetienÍvobIastičesko-rakouspiftokuPuIkavy.ZdrovysokéznečištěnÍz rakouskéhopravostranného vod jsou dok|adem,Že vzájemnámezinárodníspo|ukych hraničních jem znečištění by|chemickyzávod na vyrobukyse|inycitronové(a Iihu) práce cí|enána objektivníhodnocenív|ivu zdrojŮ znečištění piinášÍ je v Pernhofenu(závod stá|e v plnémprovozu).Tentostav by|českou konkrétnÍ kladnévys|edkyve z|epšováníjakosti vody. stranoutrvaIekritizován. Nepiíznivy v|ivtohotozdrojeby|pozorovánjiŽ od podzimníhoobdobí RNDr.Eva Koěková' RNDr. Hana Mlejnková' Ph.D. roku 1959, kdy by|obio|ogické oŽivenísilně ov|ivněnoorganickymznevÚv T.G.M. Brno, tel. 541 321-224/319, 3o9 čištěnÍm. Zpočátkuse Vevegetačním vodobdobís|oŽení spo|ečenstev RNDr. Zdeika Žáková, GSc. níchorganismŮnavrace|odo betamezosaprobního stupně, pozdějiby| BIOTES Brno nepiíznivystav zjištovánce|oročně.Vyskytova|yse i kritickéstavy pod|e pozorovánímístních protékanapi. v roce 1962 občanŮkorytem Key words |a načervena|ási|ně zapácha1ící voda. Mohutnébakteriá|nÍnárosty v iičnímkorytěreky Dyjev Hev|ínědosáh|ypostupněněko|ikacentime- waterquality,monitoring,transboundarywaters,River Dyje(Thaya),River Pulkava (Pulkau) trovémocnosti.V květnu1982 by|oodběremvzorkŮzjištěnona p|oše dna a kamenitychbiehŮ prib|iŽně25 kg.m2čerstvéhmotnostivlákniHalf a Century of Monitoring Czech-Austrian Transboundary tych bakterií(spo|us piechodnouvrstvičkou bahna). Vys|ednéhodnoty piinášenéhozatften(podle BSK' byly alarmujÍcí, Water Bodies (Kočková, E., Mlejnková, H., Žáková, Z.) zv|áštěkdyŽzávodV roce 1975 změni|techno|ogiia mÍstocukru zača| ln the 1960s cooperation oÍCzech and Austrian experts was laun vyrábět kyse|inucitronovouz me|asydováŽenéz Hamburku.ZatÍmco ched in monitoringthe quality ď GzeclrAustrian transboundarywaters. v obdobÍzáiíaŽ |istopad1975 bylyhodnotyBSK' v prŮměru77 ,2 mg.|.I, Stďf members ď the T. G. Masaryk Wďer Research |nstitute' Branch po změně techno|ogiev listopadu1975 a prosincitéhoŽroku by|apruoffice oÍBrno, have significantly palticipated in this cooperation. měrná hodnotaBSK. 114 mg.|'. lntenzitaznečištění As an example, the article describes the long-term monitoring of se v prvnímobdobízvyšiIa v prŮměrusedmkrát.V nás|edujícím k da|šímu quality of the River Dyie (Thaya), where fiom the early 196Os a large obdobídocháze|o quantity of pollution was coming, above the village of Hev|Ín,from the vyznamnému zhoršováníjakosti vody a českástrana s ohledemna buRiver Pulkava (Pulkau),a dghtside tributaryto the Dyie. A descrifiion dovany areá| nádrŽíNovéM|yny,situovanyněko|ik ki|ometrupo toku, intenzivnějedna|ao nápravě'V 80. |etechzača|Vyzkumny stav vodo ls renderedof the developmentof pollution in this area - Fig. 1(organic pollution}and Fig. 2 (index of saprobity) - as well as oÍthe process of hospodáiskyBrno provádětkromě společnychodběrŮ vzorkui samo statné8, 72 a 24hodinovéodběry vzorkŮs cílemzachytitzvyšování orioint monitoring aimed at the quality of the Rivers Dyje and Pulkava, ganického znečištěnív and that also in the area ď the main polltttionsource in Austria. nočních a rannÍch hodinách.Znečištěnt' Kerébá
Dyje pod Pulkavou í979-2001 PÍísunorganickfch látek Pulkavou
a a
a
15
Možnostiaplikace synergetiky v ekonomiia ekonomice
nosti vÍcesystémťlve ,,vyšším.., robustnějšÍm systémujako ce|ku) a teprve se rodÍcí teorie aliancí. NezbytnymvychozímpiedpoklademzpracovánÍstudie by|o dostatečněh|ubokéseznámení,studium a ana|yzavědně-metodo|ogickych vychodiseka dosaŽenychvys|edkŮ,vytvoienísi vlastnÍhovnitinÍhoobSynergetikaje poměrně ,,m|adá.,(vznik|aV roce 1964), dnes však razu(mode|u), resp. metapoh|edu na tytotii směry (vědao systémech, uŽ samostatnávědnÍdiscip|Ína s pevnymukotvením ve struktuievěd. synergetika a vzájemnoure|aci shrnuje kapitoteorie a|iancÍ). Jejich Puvodně vznik|a ve fozice. Jej( zak|adate|,profesor teoretickéíyziky stručnousyntézuznámychskutečností ijejich teprÚstavu synergetikyve StuttgartuH. Haken pouŽi|s|ovo ,,synergetika.. |a 1-,reprezentujícÍ ve se rodícíchvzájemnychsouvztaŽností. pro ,,tyziká|nÍ.. pii nichŽvydiscip|ínyzab,lvající se kooperativnímijevy, Kapito|a2 se ve stručnostizab,lvápojmem,,a|iance.., resp. ,,alians|edek nenÍpouhouaditivnísumou v|astnostÍ částÍsystému. VymezenÍpojmu ,,synergetika.. ce systémŮ.,. a charakteristikasynerZa synergetickf(někdysynergicky)se povaŽujetakovysystém,jenŽ jejÍvnoienído strukturyvěd, dvě hIavní gletikyjako vědnÍdiscip|Íny, podmá zabudovánuschopnost spo|uprácediskrétních částí(prvkťt, prob|ému skupinyjejÍchrozpoznate|nych a vztahteoriekatastrofa chasystémŮ,systémŮrŮznychiádŮ)v rámci systémujako ce|ku.Tatospoosu k synergetice specifikuje hodnotÍ kapito|a3' Souvis|ostteorie a Iuprácemá ce|kovy(kooperativní, synergeticky,multip|ikačnQčinek vědám, prostémusoučturjčinkŮ(efektŮ)jednot|i- systém a synergetiky,včetnějejíhovztahuke spo|ečenskym neŽ by odpovída|o "vyšší.., prezentujekapitola4. vych částísystémunezávislena sobě (tj.oddě|eně). Aspirace a potenciálníup|atnění synergetikyv ekonomiia v hospiÍrodnÍch Synergetikanašlapoměrnézáhyup|atněnÍviadě da|šÍch tak i praxeověd (chemii,biochemii,bio|ogii aj.),rirodnoupŮduvšaknaš|aiv da|šÍch podáiskycha|iancích,a to jak v teoreticko-metodické, |ogickérovině, dokumentují,ana|yzuj(a systémověhodnotíkapito|y vědnÍchdisciplÍnách(socio|ogie,medicÍna,farmako|ogie,astrofyzika, 5,6 a 7. jako věda o spo|upráci, eko|ogie,ekonomieaj.). Dnes se interpretuje principtlt MoŽnostiup|atněnÍ efeksynergetiky,resp. synergetického spo|up sobeníčisoučinnosti, a to pieváŽněv pozitivním, da|ekoméně tu v hospodáiskych a|iancÍch speciá|ně a V g|oba|izující se světové V negativnÍm s|ovasmys|u. exponenciá|něrŮstovymiproM|čky'jakoby intuitivněpod|epodstatyieckéhos|ova ,,synergeia.., ekonomice(s bohuŽe|stá|e dominujÍcími cesy) obecně, uvádí kapito|a 8. se všakčastoočekává,Že synergetickytičinekkooperativnÍ spo|uprá. Pos|ední9. kapito|astručněnaznačuje spo|ečny,,pr nik zájm ..tece částÍsystémuV systémujako ce|kuje k|adny.V dá|e uvedenéstudii je na piík|aduhospodáťskych a|iancÍ(integracÍ), reprezentovanych orie systémŮ,synergetikya rodícÍseteorie a|iancívesmyslu identifikace (uchopenQ,,míst..vreá|nychsystémechčia|iancích, kde dochází většinounadnárodními(nadstátními)korporacemijedné či něko|ika jimiŽjsou ,,hraniční k iniciování(vzniku) kva|ity.., místa..systémá |o mateiskych s po|ečnostÍ, kapitá|ověov|ádajícíchdes ítkydceii nych "nové mŮ a a|iancí.A to buďv podobětradičnÍ hranicesystémua/nebo stanspo|ečností, do|oŽeno,Že v ekonomii,resp. v reálnéekonomicemŮŽe dardnÍhorozhraní(interface)systémus jeho okolnÍmprostiedím' byt synergetickytičinekk|adny,roven nu|enebo záporny. A n a l y t i c k o . s r o v n á v a csÍt u d i e , , M o Ž n o s t i a p l i k a c e s y n e r g e t i k y lng. Jaroslav VeselÝ' GSc. piÍspěvkemautorake v ekonomiia ekonomice..(55 stran)jepťtvodním vÚv T.G.M. Praha vztahuteorie systém fiakojednéz teoreticko.metodo|ogickych systétel.22O L97 357 movychdiscip|ínvědy o systémech), (jako synergetiky vědy o součin-
Cemu Íeknemeano Ve dnech 15.-16. červnapiistoupímek referendu,kterérozhodne o tom, zda se Česká repub|ikastane č|enemEvropskéunie pii jejím nejbIiŽŠÍm rozšiTení. Postoje občan k tétootázce by měly vycházetpiedně z pieh|ednych a jasnych informacío vyhodách i nevyhodáchvstupu a teprve poté z oěekávánÍ,zvyk|ostÍ i dílčÍch osobnÍchzkušeností. VÚV T.G.M se v rámci resortu ŽivotnÍhoprostiedí zabljváširokou ob|astíochranyvod a takéotázkamiodpadovéhohospodáiství.Jsme tu tedy i pro ty, kteií si potiebujÍvyjasnit,jak Evropav ob|asti ochrany vod nebo odpadŮ ,,funguje... ochrana mnoŽstvÍa kva|itypodzemnícha povrchovychvod patiÍ prostiedí.Právě kapito|aŽivotnÍho v Evropskéunii do ob|astiŽivotnÍho prostiedÍpatii|apiijednánÍcho piistoupeník EU k nejs|oŽitějšÍm a pro piechodnéobdobÍ.Dosaob|astvoda bylodokoncevyjednánonejde|ší ŽenÍurovněpoŽadované evropskymprávemv tétoob|astibude postupné a bude piedstavovatmiIiardové nák|ady. Co tedy nastane po vstupu do EU? PŮjde piedevšímo to, aby zde u nás, v ěeskych a moravskychobcÍch,by|oz|epšenočištění odpad. nÍchvod. Jde o prob|ém,ktery vyznamněov|ivĎujeŽivotobyvate|i návštěvníkŮa neziÍdkaomezujei podnikate|ské aktivity.PiechodnéobdobÍznamená,Že všechnaopatienínebudenezbytnéudě|atihned,aIe postupně- v tomto piÍpaděaŽ do roku 2oL2, Na finaněníchnák|adech se bude podilet- a v četnychprojektechse jiŽ podí|í-ved|eobcÍi Státní
fond Životníhoprostiedí,evropskéfondy |SPAčizdrojez nízko ročené pŮjčkyEvropskéinvestičnÍ banky. Budemeschopni uhájitsvézájmyi po vstupu?ZkušenostipracovnÍkŮ VÚV T.G.M. z práce v mezinárodníchkomisÍchpro ochranu Labe, jak a s jakymivys|edkyse vyjednáváo s|oŽitych Moravya odry ukazují, mezinárodnÍch a evropskychprob|émech. Potvrzují, Že Českárepub|ika je na takovájednánÍpiipravenaa je rovnocennympartnerem. Takév ob|astiodpadŮČeskárepub|ikapiistoupi|ana evropskénorprincimy. Po zavedenínové|egis|ativy a pii dŮs|ednémprosazováním pŮ Basi|ejské m|uvyo pieshraničním pohybuodpadŮ vstup do EU nejenŽenepiineseČRvyrazné otiesy,a|ezvyšíochranu našízeměpied odpadyz jinfch zemí. Konečně,jak je to s častozmiĎovanouztrátou suverenityv rozhodováni? Evropskáunie stanovujestejná pravid|apro všechnysvéč|eny. Z toho nutně Vyp|yvá'Že jsou dosti obecná a v mnoha oh|edech spíšedoporučujícÍ. Neh|eděna to, Že po vstupu se bude ČR moci pravide|aktivněpodí|et, na vytváienÍtěchto zÚstane stá|eve|miširoké po|epro uplatněnínárodnÍchi mÍstnÍch specifik. prostiedÍzdÚrazĎována V Evropskéuniije právě v ob|astiŽivotnÍho učastveiejnosti.I po referendu,i po vstupunašÍzemědo EU zŮstanou a porostou moŽnostijak svŮj názor dát vědět. VěiÍmeproto,ženastou. pená evropskácesta povedev těchto ob|astechk prospěchunás všech. Pro odbornédotazy ziídi|VÚV T.G.M. zv|áštníe-mai|ovouadresu
[email protected].
HosPoDÁŘsrÉ vf,T[= n voDo L' U l.=U TEcHNIcKo-EKoNoMIcKÉ -
!NFORMACE
Reda kění radazlng. J iř na Barchánková, RN Dr.Dana Baud išová, Ph.D., |ng. Václav Bečvár,CSc., !ng. Šárka BlaŽková, DrSc., RNDr. B|anka Desoftová, CSc., |ng. Jana Hubáčková,CSc., RNDr.Josef Fuksa, CSc., |ng.Ladis|avKašpárek,CSc., Ing.lvan Koruna, CSc., !ng. Vác|av Matoušek, DrSc., RNDr. Hana M|ejnková, Ph.D., lng. Věra očenášková, lng. Vác|av Šťastnf, |ng.Naďa Wannerová,lng. Václav Zeman
16
lng. LubomírPetružela,CSc.
Roěnk 45
tssN 0322- 8916
Kontakt: Mgr. JosefSmrták- redaktor Tel.: 220197 282,fax:233333 804 e-mail:
[email protected]
Vfzkumnf ristav vodohospodáŤskÝ T. G. Masaryta Podbabská 30 f6O 62 Praha 6
