PUPEK NEBE Běloruská poezie v domácím vězení Filmová antologie současné běloruské poezie. Televizní premiéra: ČT2, čtvrtek 31. 1. 2013, 23:35 Festivalová premiéra: MFDF Jihlava 2012 Teaser ke zhlédnutí či stažení: https://vimeo.com/58136269 Teaser na YouTube: http://www.youtube.com/watch?v=Rf-HG_TiPus Screener ke zhlédnutí či stažení: https://vimeo.com/58160107 Anotace: Nechci být pupkem světa. Svět i beze mne má dost pupků. Chci být pupkem nebe. Vzdušnou jámou a černou dírou chci být. Je tam víc volnosti, víc svobody je tam. (Viktar Žybul) K pupku nebe je ze Země nejblíže z nejvyššího bodu Minsku, celých 300 metrů nad mořem. O pár kilometrů dál je náměstí Nezávislosti, kde v prosinci 2010 policie mlátila demonstranty protestující proti zmanipulovaným prezidentským volbám. Kandidoval v nich i nejslavnější běloruský básník dneška Uladzimir Ňakljajev. Taky ho zbili a zavřeli do domácího vězení. Proto vznikl tento film o bohaté a živé běloruské poezii. A taky o krásném běloruském jazyce, rusky mluvícím prezidentovi a „dalkážiku“. Jak dnes žije poezie na periferii kapitalismu a jaké má pro něj metafory?
Synopse: Děj filmu je rámován demonstracemi proti výsledkům prezidentských voleb v prosinci 2010 a tzv. tichými protesty z léta následujícího roku. V několika scénách načrtává příběh Lukašenkova protikandidáta a klasika běloruské poezie Uladzimira Ňakljajeva, který krátce po volbách skončil v domácím vězení a později před soudem. Část obrazů z jeho života tvoří citace z představení moskevského „dokumentárního“ divadla Teatr.doc Dva v tvém domě. Ve filmu také zazní 14 básní, které tvoří průřez toho nejzajímavějšího v běloruské poezii posledních desítek let. Nejstaršímu autorovi je přes osmdesát, nejmladšímu ještě nebylo třicet. Mnohé básně současný režim nijak přímo nekomentují. Spojení poezie a politiky přesto nebo právě proto umožňuje ukázat absurditu dnešního dění v Bělorusku a také jistou bezvýchodnost protilukašenkovského boje. V několika scénách se objevující „básník moci“ – prezident Alexandr Lukašenko – prokazuje, že jeho prvoplánová demagogie na sebe vždy upoutá více pozornosti než subtilní, byť vynikající poetické metafory. Jako bychom byli svědky dalšího poučného představení o pravdivosti písně Jarka Nohavici o tom, že „jistěže nakonec na světě zvítězí pravda, ale až dokáže to, co dokáže lež“. Komentář režiséra: „Pokusil jsem se pro tuhle filmovou antologii použít žánrových postupů muzikálu. Chtěl jsem recitace či performance nejzajímavějších současných běloruských básní natočit jako samostatná ‚čísla‘ a přitom zachovat dějovou linku. Poezie se před nedávnem potkala v Bělorusku s politikou, když se tamní nejznámější básník Ňakljajev rozhodl kandidovat na prezidenta. Co následovalo, se divák rovněž dozví z téhle hodinové ‚nedělní chvilky poezie‛.“ „Musím taky poděkovat kolegyni Erice Hníkové, která mi s filmem moc pomohla. Byla v Bělorusku se mnou a natočila polovinu scén.“ Ve filmu hovoří a recitují básníci Slavamir Adamovič, Ales Arkuš, Uladzimir Arlov, Ihar Babkov, Henadz Buraukin, Vera Burlak (Žybul), Leanid Draňko-Majsjuk Vital Ryžkov, Adam Hlobus, Anatol Vjarcinski, Viktar Žybul
Ve filmu zazněly básně Ihar Babkov: Slepý básník dožívá svůj život ve Vilně Vera Burlak (Žybul): Očividně vidí se… Pimen Pančanka: Rovnost stromů Bahdan Arlov: Báseň na Svobodu Adam Hlobus: Křižovatka Mikola Bacjuškov: S bolševickou vervou a silou do boje o siláž! Vera Burlak (Žybul): Šibeničníci Uladzimir Arlov: Jsou města, která vymyslel Bůh… Vital Ryžkov: Dva houslisté Viktar Lupasin: Balada o vznešenosti Viktar Žybul: Z praku jsem namířil na vránu… Slavamir Adamovič: Zabij prezidenta! Viktar Žybul: Pupek nebe Andrej Adamovič: Během čekání na bukolickou elegii Námět: Petr Minařík Dramaturg: Kateřina Krobová Překladatelé: Sjarhej Smatryčenka, Ivan Petlan Překlad do angličtiny: Pavel Theiner Zvuk: Sergey Shunkevich, Alexander Chaukin, Filip Slavík, Filip Sedláček Mix zvuku: Filip Slavík Hudba: Michal Rataj Střih: Janka Vlčková Kamera: Larysa Kabernik, Vasya Bartlov, Lukáš Kokeš, Karel Slach Producenti: Petr Minařík, Pavel Řehořík, Alena Müllerová, Petr Morávek Scénář a režie: Radim Procházka © Větrné mlýny, Česká televize 2012 www.vetrnemlyny.cz www.ceskatelevize.cz Partner: BelSat Mediální partner: RozRazil Stopáž: 52 min Formát: HDCAM, Blu-ray, DVD Formát obrazu: 16:9 Formát zvuku: 5.1 (kino), 2.0 (TV) Distribuce: VĚTRNÉ MLÝNY FILM Dominikánská 9, 602 00 Brno Michaela Velčková +420734319014
[email protected]
Filmografie režiséra: MgA. Radim Procházka (* 1975) Absolvent katedry dokumentární tvorby FAMU, producent a režisér. Je producentem tří celovečerních hraných filmů, které získaly řadu cen, včetně Českého lva. Produkoval také desítky úspěšných dokumentárních filmů a televizních pořadů. Dlouhodobě spolupracoval s režisérem Robertem Sedláčkem. Sedláčkův nejnovější film Rodina je základ státu (2011) získal čtyři Ceny filmové kritiky, včetně ocenění za nejlepší film, a šest nominací na Českého lva. Klasikovi českého filmu Karlu Vachkovi produkoval poslední dva filmy. Nejnověji Tmáře a jeho rod, za který získal na MFDF Jihlava 2011 cenu FNE Visegrad Prix pro nejlepší dokumentární koprodukci. V roce 2010 měl v Karlových Varech premiéru jeho film Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace, který byl nominován na Cenu filmových kritiků a teoretiků. Za krátký film Náš první hospodář získal Zvláštní cenu poroty v anketě Trilobit. Je členem Evropské filmové akademie a českým Producer on the Move 2011. Od roku 2012 externě vyučuje na pražské FAMU zahraniční studenty. Vybraná filmografie z posledních pěti let: 2012 Pupek nebe (r. Radim Procházka) 2012 Křehká identita (r. Zuzana Piussi) 2011 Rodina je základ státu (r. Robert Sedláček) 2011 Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid (r. Karel Vachek) 2010 Největší z Čechů (r. Robert Sedláček) 2010 Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace (r. Radim Procházka) 2010 Lise Forell: Sem Frontieras (r. Andrea Culková) 2009 Děti našich rodičů (r. Tom Feierabend) 2009 Náš první hospodář (r. Radim Procházka) 2009 V hlavní roli Gustáv Husák (r. Robert Sedláček) 2008 Vetřelci a volavky (r. Rozálie Kohoutová) 2007–2009 Živé srdce Evropy (r. Robert Sedláček, Marián Polák) 2007 Papírový atentát (r. Radim Procházka) Ocenění: 2012 Český lev – 6 nominací, včetně kategorie Nejlepší film – Rodina je základ státu 2012 Ceny filmové kritiky – Nejlepší film, Nejlepší režie, Nejlepší scénář a Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli – Rodina je základ státu 2012 Trilobit – Čestné uznání za hlavní ženskou hlavní roli – Rodina je základ státu 2011 FNE Visegrad Prix – Nejlepší dokumentární koprodukce – Tmář a jeho rod 2011 Český lev – 7 nominací – Největší z Čechů 2011 Český lev – Cena filmových kritiků a teoretiků – nominace – Největší z Čechů, Drnovické catenaccio
2011 Cena filmové kritiky – Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (Simona Babčáková) – Největší z Čechů 2011 Zvláštní cena poroty – Trilobit 2011 – Náš první hospodář 2010 Academia film Olomouc – Nejlepší český populárně-vědecký dokumentární film – Lise Forell: Sem Frontieras 2010 Academia film Olomouc – Cena časopisu Dějiny a současnost – Děti našich rodičů 2009 Academia film Olomouc – Cena časopisu Dějiny a současnost – V hlavní roli Gustáv Husák 2007 Ekofilm Český Krumlov – Cena Jihočeského kraje – Živé srdce Evropy 2007 Lubuské filmové léto, Polsko – Cena filmových klubů – Pravidla lži 2007 Třinecké filmové léto – Zlatý debut – Pravidla lži 2007 Divácká cena – Finále Plzeň – Pravidla lži
