PTÁME SE ZA VÁS tentokráte radního kraje Vysočina pro oblast sociálních záležitostí Mgr. Bc. Petra Krčála

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011 Vysočina

Bulletin okresní organizace ČSSD Žďár nad Sázavou V tomto čísle jsme se ptali za Vás radního kraje Vysočina pro oblast sociálních záležitostí

Mgr. Bc. Petra Krčála telefon: 564 602 126 mobil: 724 650 277 e-mail: [email protected] kancelář: 2.06 A ulice: Žižkova 57 obec: Jihlava PSČ: 587 33 V příštím čísle odpoví na Vaše dotazy náměstek hejtmana kraje Vysočina pro oblast financí a grantových programů

Ing. Vladimír Novotný telefon: 564 602 144 mobil: 731 546 469 e-mail: [email protected]

kancelář: 3.11 A ulice: Žižkova 57 obec: Jihlava PSČ: 587 33 Vaše dotazy můžete posílat do 30.01.2012 na e-mail: [email protected]

KRÁSNÉ PROŽITÍ SVÁTKŮ VÁNOČNÍCH A ŠŤASTNÝ VSTUP DO NOVÉHO ROKU 2012 VÁM PŘEJE redakce

Vážení zastupitelé, Vážené dámy, Vážení panové, dostává se k Vám 2. číslo bulletinu Samospráva. Bulletin Samospráva vychází v elektronické, ale i tištěné podobě se základními informacemi z činnosti zástupců ČSSD v kraji Vysočina. Základním cílem je servisní informovanost komunálních zastupitelů v regionu. Máte-li zájem o pravidelné zasílání periodika Samospráva poskytněte informaci o Vašem požadavku a způsobu zasílání na e-mail: [email protected] (rádi přijmeme také Vaše náměty a připomínky)

PTÁME SE ZA VÁS tentokráte radního kraje Vysočina pro oblast sociálních záležitostí Mgr. Bc. Petra Krčála Do pozice radního kraje Vysočina pro sociální záležitosti jste přešel z oblasti komunální politiky, v čem vidíte zásadní rozdíl mezi těmito oblastmi veřejné správy? Co pro Vás bylo v osobní rovině v rámci této funkce nejtěžší? Sociální oblast na úrovni kraje je poměrně rozsáhlá záležitost. Začíná někde u provozovatelů sociálních služeb a končí u sociálně právní ochrany dětí a u problematiky adopcí. Navíc u mnoha obcí se o sociální politice hovoří pouze z pohledu pečovatelské služby, a nebo když má obec problémy s některým ze seniorů a shání se pro něho místo v domově pro seniory. Na úvod je třeba říci, že sociální služby v rámci Kraje Vysočina představují na 256 registrovaných sociálních služeb a do této oblasti jde více než jedna miliarda korun dotací. Rozdíl lze spatřovat také v tom, že sociální oblast, to je práce s lidmi, s živoucími tvory, kteří jsou mnohdy ve špatném zdravotním stavu, mentálně a zdravotně postižení. Se všemi těmito kategoriemi lidí pracuje sociální oblast. Navíc celý rozsah sociální politiky je ještě mnohem rozsáhlejší. Ten ještě obsahuje i otázku sociálních dávek a sociální záchytné sítě.

Na co jste do posud ze své činnosti představitele kraje pro sociální oblast nejvíce pyšný? Kdybych měl označit oblast činnosti, která se nám podařila, tak bych určitě označil financování sociální péče. Tato oblast je velice problematická a my jsme v Kraji Vysočina dokázali najít systém k tomu, abychom vyšli vstříc téměř všem poskytovatelům sociální péče a abychom vyřešili ne vždy jednoduchou situaci v propadu financování našeho státu. V této záležitosti totiž doposud není žádná koncepce a každoročně se kraje doslova handrkují o finanční prostředky na sociální péči. Za pravicových vlád to byl doslova vždy horor, abychom s výší finančních prostředků vyšli.

V čem vidíte největší problém současného stavu sociální problematiky v kraji Vysočina? Nejenom v Kraji Vysočina, ale i v celé republice je třeba intenzivně pracovat na problematice stárnutí populace. Na to nastupuje budování dostupných terénních a ambulantních sociálních služeb. Tato problematika je doposud ze strany státu a zejména ministerstev práce, zdravotnictví, školství a místního rozvoje zcela opomíjena. Sociální služby musí do této doby změnit svůj základní charakter. Dnes se každý ptá, zda je volné místo v domově pro seniory. To je špatně. My se musíme ptát, zda máme sociální služby, které jsou schopny za našimi klienty zajet přímo do jeho domova a poskytnout mu kvalitní sociálně zdravotní péči.

Co byste poradil komunálním politikům v oblasti sociální problematiky svého města či obce? Určitě to, aby se problematiky sociální péče nebáli a nebáli se sociální služby rozvíjet, protože oblast sociálních služeb a zdravotnictví má velkou perspektivu pro budoucnost. Kvalitní sociální péče je přímo spojena se stárnutím populace a s prodlužováním věku v naší populaci.

Děkujeme radnímu kraje Vysočina Mgr. Bc. Petrovi Krčálovi za zodpovězené otázky. http://www.kr-vysocina.cz/petr-krcal.asp

OVV ČSSD Žďár nad Sázavou /Strojírenská 371 / 591 01 Žďár nad Sázavou / tel.-fax.: +420 566 523 364 Vaše dotazy a požadavky - prosím pište na e-mail: [email protected]

1

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011

Bulletin okresní organizace ČSSD Žďár nad Sázavou

Vysočina

INFORMACE ZE SENÁTORSKÉ KANCELÁŘE

DAGMAR ZVĚŘINOVÁ KRÁSNÉ A KLIDNÉ VÁNOCE HODNĚ ŠTĚSTÍ A ZDRAVÍ DO NOVÉHO ROKU 2012 DAGMAR ZVĚŘINOVÁ Senátorská kancelář sídlí v okresním městě Žďáru nad Sázavou, na ulici Strojírenské 371, mezi společnou budovou Finančního úřadu, Okresního soudu, Úřadu práce a prodejnou Hypernova. Občané se na nás mohou obracet v případech, kdy mají potíže se státními institucemi. Asistent: Vladimír Cisár e-mail: [email protected] GSM: +420 724 502 591

Adresa: Strojírenská 371, 591 01 Žďár nad Sázavou 1. patro tel/fax: +420 566 620 050 e-mail: [email protected]

Dagmar Zvěřinová: Pomožte lidem, které vláda dostává do problémů Od začátku roku vstupuje v platnost tzv. Sociální reforma I. Řada služeb, včetně výplat dávek, dosud zajišťovaných obcemi, bude nadále zajišťována úřady práce. Celý proces je překotný a poměrně dost zmatený. Úředníci městských úřadů, buďto přecházejí na úřady práce nebo přicházejí o práci, někteří jsou v rámci městských úřadů přesouváni na jinou agendu. Existenční nejistota úředníků však není největším problémem. Zmatek a nejistota dopadá totiž především na občany, kteří jsou uživateli zmíněných služeb. Fungující systém, na který byli lidé zvyklí, je nahrazován experimentem a bez důkladné přípravy se narychlo staví systém nový. Bylo by příliš snadné a ze strany obecních samospráv nezodpovědné, kdybychom vše hodili za hlavu s tím, že když si to vláda pokazila, tak ať si to také vylíže. Pánové z vlády, kteří to vše vymysleli, totiž ve skutečnosti tíhu odpovědnosti za osud lidí závislých na pomoci neponesou. Ta fakticky stejně zůstává na obcích a jejich představitelích. Nikdo z lidí, kteří jsou reformou ohroženi, nepůjde se svým problémem do Prahy za ministrem Drábkem nebo Kalouskem. Ti lidé se stejně ve svém zoufalství obrátí na ty, které mají po ruce a kterým jakžtakž důvěřují. Na představitele své obce. A právě obce budou muset plnit minimálně roli prostředníka a poradce při potížích. Vedle toho budou muset poskytovat služby jejichž rozsah je prozatím spíše nejasný. A navíc přibude starost o nezaměstnané, kteří budou mít povinnost pracovat až 20 hodin týdně na veřejně prospěšných pracech. To samo o sobě možná vypadá prakticky a výhodně – vždyť udělají spoustu práce. Na druhé a myslím, že mnohem důležitější straně, zde vzniká pro obce obrovská administrativní a organizační zátěž. Uvědomme si, že ne každý může dostat lopatu nebo koště a jít zametat náměstí nebo náves. Do systému nám zřejmě spadnou i lidé, kteří mohou vykonávat administrativní a organizační práce. A z naší strany je nutné jim k tomu zajistit podmínky. Nebude to lehké, bude nás to stát spoustu úsilí, ale jsme povinni to pro naše lidi udělat. Inu, zkusme to zvládnout a doufejme, že vláda nepřijde s dalšími nesmyslnými koncepcemi a převraty.

Dagmar Zvěřinová při diskusi s občany


2

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina

INFORMACE Z POSLANECKÉ KANCELÁŘE

KAREL ČERNÝ

Poslanecká kancelář sídlí v okresním městě Žďáru nad Sázavou, na ulici Strojírenské 371, mezi společnou budovou Finančního úřadu, Okresního soudu, Úřadu práce a prodejnou Hypernova. Občané se mohou na nás obracet v případě, kdy mají potíže se státními institucemi. Poslanec bývá ve svém volebním obvodu každé pondělí a v průběhu šestitýdenního pracovního cyklu má vždy vyhrazen jeden poslanecký týden, kdy se většinou zdržuje v okrese a věnuje se zdejším problémům. Schůzku s poslancem je možno si domluvit prostřednictvím jeho asistentů telefonicky.

Adresa: Strojírenská 371, 591 01 Žďár nad Sázavou tel/fax: +420 566 620 560 e-mail: [email protected] Asistenti: Jitka Průžová GSM: +420 602 732 389 Milan Šustr GSM: +420 723 332 184 Hana Zoubková GSM: +420 724 253 209

Karel Černý: Propouštění dalších policistů Sdělovací prostředky v minulých dnech zveřejnily „záchranný“ plán Národní ekonomické rady vlády s názvem „Protikrizový balíček 2012“. NERV zde navrhuje 41 opatření, které by měly zachránit českou ekonomiku, mimo jiné propouštění tisícovky policistů. Vládě Petra Nečase nestačí, že naše policie je již dnes díky krokům předchozích ministrů pravicových vlád v rozkladu. Neustále krátí rozpočet na běžný provoz policie, snižuje platy policistům, kteří brání bezpečnost občanů našich obcí a měst. To ale stále nestačí. Chystá se propouštění dalších policistů, a to již není žádná legrace, protože to povede k destabilizaci policejního sboru a následně k ohrožení bezpečnosti občanů naší země. Není přece možné, aby v době rostoucí kriminality a agresivity ve společnosti byly dále oslabovány složky, které mají zajistit bezpečnost občanů bez ohledu na jejich majetek, společenské postavení či město a obec, ve kterém žijí. Co si vlastně vláda Petra Nečase přeje? Přímo se nabízí oprávněná otázka, zda jsme svědky cílené likvidace bezpečnostních sborů, např. proto, aby jejich služby mohly v budoucnosti vykonávat soukromé bezpečnostní agentury.

Jednání na obvodním oddělení policie ČR ve Velkém Meziříčí zprava radní Petr Krčál a poslanec Karel Černý (uprostřed)


3

SAMOSPRÁVA



Karel Černý: Obstrukce v poslanecké sněmovně Po projednávání reforem v Poslanecké sněmovně se mě občané často ptali, co jsme to tam „vyváděli“, proč ty obstrukce, proč jsme blokovali práci sněmovny. Proto dovolte několik slov na vysvětlenou. Sociální demokracie jako hlavní opoziční strana má ve sněmovně 54 poslanců, vládní koalice disponuje pohodlnou většinou 115 hlasů. Po rok a půlleté zkušenosti z projednávání jednotlivých zákonů jsme dospěli k poznání, že veškeré snahy o akceptování názorů opozice ve sněmovně jsou marné. Naše návrhy byly šmahem zamítány. Vládní reformy, které se projednávaly, v budoucnu přinesou řadu nevratných či obtížně napravitelných změn. Jsem přesvědčen o tom, že takto důležité reformy by měly být výsledkem určitého kompromisu s opozicí, ale bohužel odráží pouze úzce formulované zájmy tří vládních pravicových stran a poškodí většinu obyvatel naší země. Jako opoziční straně nám zbývala jediná možnost vládní reformy alespoň pozdržet, a to obstrukcí při jejich projednávání. Bylo naší povinností postavit se proti a vyjádřit jasný odpor a nesouhlas. Tento náš pokus zastavit nespravedlivé vládní zákony nevyšel, prohráli jsme, ale hájili jsme právo. Po schválení reformních zákonů si poslanci ODS, TOP 09 a Věcí veřejných zatleskali. Nevím, nad čím tleskali. Bylo mi smutno z toho, že si může někdo tleskat za to, že způsobí pokles životní úrovně téměř celému národu. Mít většinu ve sněmovně neznamená mít pravdu a mít jenom pětinovou podporu veřejnosti a tleskat si u toho, je bláhovost.

Soutěž Sborů dobrovolných hasičů na hradě Lipnice

Poslanec Karel Černý, Milan Šustr a senátorka Dagmar Zvěřinová při křestu knihy Zámek Žďár a Zelená hora na starých pohlednicích.


4

SAMOSPRÁVA



INFORMACE Z KRAJE VYSOČINA Vladimír Novotný: Rozpočet kraje Vysočina pro rok 2012 Kraj Vysočina a jeho vedení již připravil rozpočet pro příští rok. Je to rozpočet úsporný, vyrovnaný, který počítá s největší rezervou krajské historie, 260 miliónů korun. Vzhledem k dobrému hospodaření letošního roku, jsme se i pro letošní rok rozhodli připravit rozpočet v daňových příjmech těsně nad úrovní roku 2006. Tomu jsme přizpůsobili i náklady. Celkové zdroje jsou na úrovni 8 miliard 79 miliónů. Stejné jsou pak i výdaje. Rozpočet počítá s investicemi z EU ve výši téměř 721 miliónů korun. Kapitola školství má celkem rozpočet více než 4 milardy, doprava 1,451 mld, nemovitý majetek 387 miliónů, zdravotnictví bez příjmů od zdravotních pojišťoven a přímých plateb ve výši 336 mil korun. Do sociálních služeb se počítá s téměř 90 mil korun. Krajské vedení připravilo rozpočet s velkou rezervou proto, že počítá s dopady velkých změn a tlakem státu a vlády směrem právě k samosprávám měst, obcí a krajů. Čekají nás dopady zvýšené DPH, snížení procentního podílu obcí, měst a krajů na hrubém výnosu DPH, snížení výnosu z příjmu daní fyzických osob, nejisté jsou finanční prostředky v oblasti zdravotnictví, snižují se dotace v oblasti sociálních služeb, příspěvku na výkon státní správy a v neposlední řadě i na dopravní obslužnost. Samozřejmě také všichni očekáváme možné dopady ekonomické krize na ČR. To vše tedy může rozpočet kraje velmi neblaze postihnout. Právě takto vysoká rezerva by měla připravit rozpočet na tyto problémy. Kraj v minulosti odpovědně hospodařil, snižoval náklady a překonal také vysoké propady krizového roku 2009. Rozpočtem pro rok 2012 chce v tomto trendu dobrého hospodaření pokračovat.

Ing. Vladimír Novotný, náměstek hejtmana kraje Vysočina

Rozpočet pro rok 2012 zachová podporu obcím, městům a neziskovým organizacím Přes všechna úsporná opatření rozpočtu Kraje Vysočina zachováme základní dotace. Fondy nebo pomoci pro samosprávu Kraje Vysočina a neziskové organizace. Bylo to velmi složité, protože i kraj bude v roce 2012 ve velmi svízelné situaci. Kraj Vysočina je krácen v mnoha dotačních titulech a tlak ze strany státu na rozpočty obcí, měst a krajů je velmi intenzivní. Přes výše uvedené již nyní připravujeme výplatu příspěvku organizacím v oblasti sociálních služeb jako zálohu na překonání období, kdy stát tento příspěvek ještě nevyplatil. Z větších dotací zachováváme Program obnovy venkova ve výši 69 miliónů korun, dotace na drobné vodohospodářské akce 42 mil Kć, dotace do lesů 22,5 mil Kč, územní plánování 5,555 mil Kč, požární ochranu 6 mil korun nebo kulturní aktivity obcí 1 mil korun. Celkem se počítá s dotacemi za více než 165 mil. korun. Vzhledem k velmi dobrému hospodaření letošního roku předpokládáme schválení alokace do Fondu Vysočiny až do výše 40 miliónů korun a také dotace městům s památkami UNESCO. Ing. Vladimír Novotný, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast financí a grantových programů

Petr Krčál: Na sociální služby potřebuje Vysočina pro rok 2012 celkem 410 mil.Kč V Kraji Vysočina se sešly žádosti na zajištění sociálních služeb pro rok 2012. Poskytovatelé sociálních služeb požadují po státu celkem 458 miliónů korun. "Na bezproblémový chod, avšak bez ambicí na jakýkoli rozvoj, tento region potřebuje 410 miliónů korun. Pokud ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně příští rok rozdělí mezi kraje pouze avizovaných 5,056 miliard korun, budou peníze chybět. Podle pesimistického scénáře bude příští rok na Vysočině chybět až 100 miliónů korun a to může být pro některé služby likvidační. Stále se snažíme ministerským úředníkům vysvětlit, že s tak malým balíkem peněz nezle síť nutných sociálních služeb v regionech zajistit,” upozorňuje a zároveň varuje Petr Krčál, radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí. "Pokud bude ministerstvo v příštím roce poskytovatele sociálních služeb nepřiměřeně krátit ohrozí tak výdaje sociálních zařízení, která stojí před transformací a mají zajišťovat tzv. chráněné bydlení. Peníze budou chybět dále sociálním ústavům a domovům pro seniory. Lůžková zařízení poskytují legitimně nejdražší služby pro klienty se specifickými diagnózami. Provoz těchto zařízení zajišťují kraje a obce, jejich rozpočty škrty ve státních prostředcích na sociální služby, tvrdě pocítí," doplňuje Petr Krčál a upozorňuje, že se stále odsouvá i vyrovnání platů pracovníků v sociálních službách. Pro rok 2011 žádali provozovatelé na Vysočině po ministerstvu práce a sociálních věcí částku zhruba 458 milionů korun s tím, že přiznáno bylo po všech dotačních kolech celkem 326 milionů korun. Ve vládním rozpočtu na rok 2012 je sice na sociální služby vyčleněna zatím částka 6,1 miliardy korun, ale je třeba upozornit, že ve zmíněné částce není zahrnut výpadek dalších 870 miliónů na služby, které byly dosud financovány formou příspěvků z Evropské unie, které postupně končí.


5

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina

INFORMACE Z KRAJE VYSOČINA Petr Krčál: Sociální služby 2012 V současném návrhu ministerstva práce a sociálních věcí ve státní rozpočtu na rok 2012 se objevuje pouze něco přes šest miliardu korun pro všechny provozovatele sociálních služeb. Na udržení současné sítě sociálních služeb, do kterého jsou zapojeny nejenom kraje, ale i obce a města a nestátní neziskové organizace, je přitom potřeba minimálně osm a půl miliardy korun. O těchto a jiných dopadech na další rozvoj služeb pro handicapované a staré občany jednala Komise Asociace krajů ČR pro sociální záležitosti, která se tentokrát sešla v Jablonci nad Nisou. Kde budou provozovatelé sociálních služeb brát na služby pro zdravotně handicapované a staré spoluobčany? To v dnešní době nikdo neví. A otázek je v současné době více jak dost. Budou sociální služby předmětem vládních škrtů a zažijí opět další roky nestability? Financování sociálních služeb se v příštím roce může stát pro jednotlivé kraje noční můrou, protože s výrazně zkrácenými finančními zdroji z ministerstva práce a sociálních věcí se nedají normálně provozovat. Navíc ministerstvo postavilo jako svoji prioritu podporu terénních služeb a na úplných holičkách tak nechalo pobytová zařízení sociálních služeb pro seniory a mentálně postižené. Ty dostaly v Kraji Vysočina podporu od 45 procent do 85 procent skutečnosti roku 2011. V sociálních službách celostátně již dnes chybí minimálně čtyři miliardy korun a další prostředky budou krajům chybět s ohledem na zvýšení platů pracovníků v sociální péči, a to pokud se začne naplňovat nově schválený katalog prací. Ani na ty jim totiž stát nikdy prostředky neposlal. Mnoho krajů v rámci ČR tak může zvažovat redukci v oblasti sociálních služeb pro zdravotně postižené, staré a handicapované občany. „Kraje se zde obávají, že ač je všeobecně známo, že jakákoliv částka pod 8,5 mld. je nedostatečná pro udržení potřebné úrovně poskytovaní sociálních služeb, tak že vláda přesto přijde pro tuto oblast s částkou podstatně nižší a prakticky likvidační. V živé paměti je totiž pokus Topolánkovy vlády z roku 2009, kdy do rozpočtu MPSV byla tehdejšímu ministrovi Nečasovi dána na tyto účely zcela nedostatečná výchozí částka 4,5 mld. Již v březnu 2009 pod tlakem kolabujících sociálních služeb bylo zahájeno vyjednávání krajů s vládou o navýšení financí, které bylo přijato ve výši 1,5 mld. na celkových 6 mld“, řekl krajský radní pro sociální oblast Petr Krčál To však nebyl konec a po pádu této vlády již v září byla nucena nová úřednická vláda tuto částku navýšit o dalších 900 mil. S některými podporami na konci roku 2009 pak celková částka činila cca 7 mld. Kč. Pozitivem byl fakt, že úřednická vláda se z těchto problémů poučila a při přípravě rozpočtu na rok 2010 společně s kraji v parlamentu prosadila částku okolo 7 mld. rovnou do rozpočtu na rok 2010, čímž se situace v sociálních službách uklidnila a stabilizovala. Nyní však nastává opět fáze, kdy některé obce a města nebudou mít na krytí nákladů na tyto služby a budou muset seniory posílat domů. Napjaté rozpočty krajů se také nevyrovnají s propadem ve financování nejdražších, a to pobytových služeb a může to vést k tomu, že některé zařízení budou muset omezit svoji kapacitu a s tím dojde i k výraznému propouštění zaměstnanců. Kraje v rámci rozpočtového určení daní na sociální služby žádné finanční prostředky nikdy nedostaly a proto nemají zdroje, ze kterých by tyto služby mohli při současném výrazném propadu svých příjmových částí rozpočtů spolufinancovat. Jaký bude tedy rok 2012 pro sociální služby, pro handicapované, nemocné a zdravotně postižené spoluobčany?

RODINNÉ PASY„Na Vysočině je v tomto systému zaregistrováno již na 11.000 rodin, které mohou využit z nabídky zařízení pro účelné trávení volného času, nebo si jít zalyžovat do Dolního Rakouska. S tím Kraj Vysočina velmi aktivně na propojení systému spolupracuje a čerpá od něho nové zkušenosti, které vedou k vylepšení systému rodinných pasů“, dodává krajský radní pro sociální otázky Petr Krčál, který je sám držitelem rodinného pasu. Rodinné pasy přispívají i k upevnění sounáležitosti obyvatel Kraje Vysočina k svému místu bydliště a kraji. Systém se kladně odráží i v hodnocení kraje v rámci výzkumu „Nejlepší místo pro život 2011“. Tam si Kraj Vysočina vede velmi dobře, a to třeba v hodnocení rozvoje sociálních a zdravotních služeb, nebo v oblasti, která prolíná zapojení obyvatel do volnočasových a zážitkových aktivit. Velmi kladně je hodnocena ve výzkumu i činnost jednotlivých spolků a organizací v Kraji Vysočina a pestrost nabídky akcí, které jsou pořádány pro veřejnost.

Otevírá se Vám svět slev a výhod pro rodiny s dětmi! Více informací na webu: http://www.rodinnepasy.cz/cs/kraj-vysocina.php OVV ČSSD Žďár nad Sázavou /Strojírenská 371 / 591 01 Žďár nad Sázavou / tel.-fax.: +420 566 523 364 Vaše dotazy a požadavky - prosím pište na e-mail: [email protected]

6

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina

INFORMACE Z KRAJE VYSOČINA Vladimír Novotný: Grantové programy fondu, jsou vyhlašovány již 10 rokem Rok 2011 je již desátým rokem, během kterého byly vyhlašovány grantové programy Fondu Vysočiny. První grantové programy byly schváleny zastupitelstvem kraje v dubnu 2002, od té doby jich bylo vyhlášeno již 262 - nejvíce v roce 2004, kdy jich bylo rovných 40. Tento účelový rozvojový fond byl založen jako nástroj regionálního rozvoje. Fond sdružuje část rozvojových prostředků, které kraj Vysočina na základě promyšlených a transparentních pravidel poskytuje dalším subjektům působícím v kraji za účelem podpory nejrůznějších aktivit. Od roku 2002 již krajský úřad přijal téměř 14 tis. žádostí, z nichž s více jak 7,5 tisíci byla uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Úspěšnost podaných žádostí se v dlouhodobém průměru pohybuje okolo 55 %. Rozdělená podpora ke konci roku 2010 činila 546 mil. Kč. Do této částky nejsou zatím započítány letošní granty, které ještě nebyly vyhodnoceny a v rámci kterých je k dispozici subjektům kraje nabídnuto dalších více jak 44 mil. Kč. U všech grantových programů platí, že žadatelé k podpoře z FV musí také něco přidat ze svého. Míra spolufinancování se odvíjí od konkrétního grantu. Průměrná výše vlastních prostředků žadatele na 1 Kč vydanou z FV dosáhla u vyhodnocených grantů 2,16 Kč. Znamená to, že ke každé koruně vydané z FV přidají žadatelé ze svého další více jak dvě koruny. V absolutních číslech by měl vlastní podíl žadatelů činit cca 1,18 mld. Kč, objem všech zrealizovaných projektů podpořených z FV by měl přesáhnout 1,7 mld. Kč. Nejčetnějším typem žadatelů jsou města a obce - s dotací z FV mohly například obnovovat vybavení kuchyní v mateřských školách nebo rozvíjet svoje internetové stránky. Významnou skupinou žadatelů, na kterou je kladen důraz zejména v posledních letech jsou malí a střední podnikatelé. Podpora v tomto případě je zacílena zejména na pořízení nových technologií, výrobních zařízení nebo rozšíření podnikatelských prostor. Třetí nejvýznamnější podporovanou skupinou žadatelů jsou nestátní neziskové organizace, které byly podporovány např. v grantech zaměřených na dlouhodobé volnočasové aktivity nebo v programu na podporu investičního vybavení v zařízeních poskytujících sociální služby. FV se tak stal jedním z důležitých nástrojů na podporu zaměstnanosti v kraji.

Petr Krčál: Kraj pomůže udržet další sociální služby Patnáctka poskytovatelů sociálních služeb na Vysočině se dva měsíce před koncem roku dostala do červených čísel a hrozí, že budou muset omezit rozsah služeb, propustit spolupracovníky, v nejhorších případech je ohrožena existence služby samé. "Meziroční pokles objemu dotací ze státního rozpočtu v našem regionu pro rok 2011 je oproti roku 2010 24 milionů korun a oproti roku 2009 v částce 29 milionů korun. Peníze chybí a v současné době je nejvíce ohrožena oblast prorodinné politiky, protidrogové prevence a také narůstá počet klientů s žádostí o pomoc v oblasti zadlužení, kterým by citelně chybělo sociální poradenství," uvádí radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí Petr Krčál s tím, že stárnoucí populace stále častěji vyhledává i pečovatelskou službu, které v některých oblastech Vysočiny hrozí finanční krach. Tomu má předejít další dotace z rozpočtu kraje ve výši 3,657 milionu korun. Na zajištění sociálních služeb počítal Kraj Vysočina v letošním rozpočtu s částkou téměř 75 milionů korun, od začátku roku se tato částko o více než 10 milionů korun zvedla. V tuto chvíli se potřebný objem finanční prostředků zvedá o další více než tři miliony korun, tak aby mohly být rozšířeny žádané kapacity např. v pečovatelské službě, která umožňuje seniorům setrvat v přirozeném prostředí nebo poradenství pro řešení situace lidí zadlužených vlivem krize, v neposlední řadě se jedná o finanční zajištění nové služby, jejíž vznik je krajem podporován. "Příkladem je Centrum sociálních služeb LADA Lukavec, kterému pomohla ke vzniku dotace ROP, ale pokud chce do konce roku udržet v nabídce tolik poptávané odlehčovací služby, musíme s provozem pomoci. Stejně je na tom i Občanské sdružení Benediktus, které do své nabídky nově během roku zahrnulo službu sociálních terapeutických dílen, a už si bohužel nemohlo sáhnout na dotace MPSV," uvádí Petr Krčál dva konkrétní případy. Financování sociálních služeb v Kraji Vysočina (v mil. Kč) Dotace/Rok 2010 2011 Kraj Vysočina 85,2 85,1 (k 1. 9. 2011) MPSV 354 329 Evropské fondy 67,2 60,6 (čerpání k 10. 10. 2011) Zdroj: Krajský úřad Kraje Vysočina Sociální služby jsou závislé na získávání finančních prostředků zejména z dotačního řízení MPSV a dále z prostředků kraje, případně z rozpočtu obcí. „V současné době chybí v sociální sféře v Kraji Vysočina minimálně 25 milionů korun. Jejich výpadek stále ohrožuje udržitelnost již fungujícího systému poskytování služeb a zachování personálního zabezpečení s úrovní odměňování odpovídající obdobným službám,“ upozorňuje Petr Krčál.


7

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina

INFORMACE Z KRAJE VYSOČINA Vladimír Novotný: Stát chce snížit příjmy obcí, měst a krajů Návrh novely rozpočtového určení daní se stal velmi diskutovaným tématem, především novela, která by měla po schválení platit od roku 2013. Na první pohled by měla být pro naše města a obce výhodná. Opírá se především o posun v přerozdělení sdílených daní od čtyřech největších měst ČR ve prospěch ostatních. Absolutně nesdílím optimismus některých starostů, kteří na základě tabulek MF, které obsahují odhadnuté přínosy peněz jednotlivým obcím, již připravují projekty, opravují chodníky nebo obnovují majetek obcí. Je třeba si uvědomit, že rozpočet státu počítá od 1.1.2012 se snížením podílu obcí, měst a krajů na DPH, sníží se také příjmy z daní fyzických, sníží se nebo změní dotace a platby na sociální služby, zdravotnictví, dopravní infrastruktury nebo výkon státní správy. Součástí změn má být i úprava účtů, kam posílá stát sdílené daně a dotace. Obce, města a kraje budou muset zřídit účty u ČNB a tím stát sníží další možný příjem samospráv. K tomu musíme připomenout zvýšení nákladů samospráv a jejich příspěvkových organizací kvůli zvýšené sazbě DPH. Předpokládané snížení spotřeby domácností, pomalé tempo růstu ekonomiky jistě udělá své. Příští roky jsou pro rozpočty samospráv velmi nečitelné, neustále měnící se stanoviska vlády nepřináší žádnou ani malou jistotu rozpočtům měst, obcí a krajů. Státní rozpočet se snaží konsolidovat na úkor dobře hospodařících samospráv. Kraj Vysočina má více než 700 obcí. Budu velmi rád, když naše obce dostanou více peněz, Jen upozorňuji na to, že již od roku 2012 nám stát sníží příjmy a dotace natolik, že kompenzace přes RUD (ještě neprošla parlamentem) nemusí zdaleka stačit na udržení základních funkcí samospráv. Je skutečně nutné být obezřetný, nedbát na tabulky, kde se projevuje tolikrát mylný odhad MF a dát na selský rozum. Neporcovat medvědy, dokud je ještě nemáme.

Vladimír Novotný: Kraj Vysočina dotuje policii i hasiče Listopadové zastupitelstvo Kraje Vysočina rozhodlo o poskytnutí dotace ve výši 1,5 milionu korun krajským hasičům. Tuto dotaci jsme schválili protože, krajští hasiči stojí před otázkou, jak zabezpečit do konce roku prostředky na nákup pohonných hmot nutných k zajištění akceschopnosti jednotek a na nutné stavební opravy stanic. K obvyklé každoroční dotaci ve výši 4,5 milionu korun jsme přidali tuto mimořádnou pomoc ve výši 1,5 milionu korun z rezervy rozpočtu. Krajské zastupitelstvo už v říjnu odsouhlasilo přímou třímilionovou pomoc krajskému ředitelství policie na dovybavení týmu Kamion, a to moderním softwarem včetně licencí, výpočetní technikou a dalšími technickými prostředky pro možnost kontroly nákladních automobilů. Tři miliony půjdou s vědomím Policie ČR na pořízení inteligentních semaforů pro zvýšení bezpečnosti při vjezdu do lokalit v blízkosti největších měst na Vysočině. Tyto dotace jsme poskytli proto, že chceme zabránit poklesu akceschopnosti klíčových složek veřejné služby, kterými jsou hasiči a policie. Musíme tak bohužel suplovat neschopnost současné vlády se o tyto složky postarat. Nepřiměřeným krácením rozpočtů se vláda zbavuje vlastní odpovědnosti za bezpečnost spoluobčanů. Není totiž povinností krajů suplovat povinnost státu. Skutečnost je ale taková, že bezpečnost občanů musí zachránit kraje.

Barevné vánoce v sídle kraje Vysočina

Den matek v ústavu sociální péče v Křižanově


8

SAMOSPRÁVA



INFORMACE Z KOMUNÁLU Michal Šmarda: Připraveným štěstím přeje Vývoj českých veřejných financí a prohlubující se krize evropské měny může v příštích letech způsobit výrazné problémy, včetně propadů v příjmech obecních rozpočtů. Myslím si, že by to mělo vést k důkladnějšímu přemýšlení o výdajích měst a obcí a k úvahám o změnách struktury těchto výdajů. Jako nejsnazší a pro občana nejméně bolestivé se jeví úspory přímo na radnicích. V Novém Městě jsme za poslední rok zrušili 20 pracovních míst a jejich počet tak klesl z 87 na 67. Zároveň jsme zahájili projekt „Úřad pod jednou střechou“, jehož cílem je přesun odboru sociálních věcí, stavebního a životního prostředí do budovy radnice. Tyto kroky vedou k úsporám a zároveň by měly zajistit občanům větší komfort při styku s úřadem. Je tedy zřejmé, že úspory nemusí vždy znamenat omezení nebo zhoršení úrovně poskytovaných služeb. Dalším krokem, který vede k úsporám je prodej zbytného a neproduktivního majetku. Pozitivní zkušenost s tím mají například v Bystřici nad Pernštejnem, kdy prodej nemovitostí na náměstí vedl nejen k mimořádným výnosům, ale i ke snížení režijních nákladů města. Velmi citlivou kapitolou v plánování úspor jsou příspěvkové organizace, včetně škol. V této oblasti by bylo dobré navázat spolupráci mezi radnicemi měst a obcí. Potřebujeme si předávat zkušenosti a informace o možnostech efektivního řízení organizací, stejně jako hledat možnosti spolupráce a vzájemného využití našich kapacit. Možností, jak se připravit na těžké časy je jistě mnohem více. Myslím si, že by nám všem pomohlo, kdybychom na toto téma zahájili diskusi...

Karel Pačiska: Zamyšlení na rozpočtem Příprava rozpočtu příštího roku je v této době vždy rituál, který se opakuje se železnou pravidelností v mnoha organizacích. Důležitá fáze je to především v činnosti měst a obcí. Tyto veřejnoprávní korporace jsou závislé na příjmu z daní, dotacích nebo hospodářské činnosti. Musí předložit rozpočet ke schválení kolektivnímu orgánu a najít shodu ve výdajích. Mnohdy nedojde k dohodě a po dlouhou dobu se pracuje v rozpočtovém provizoriu kdy je radnice částečně paralyzovaná. V letošním roce je vše obzvláště komplikované, protože naše země prochází krkolomnými reformami a ekonomickými zvraty. Ekonomika na základě předpokladů nedává tradiční jistoty daňového výběru a dalšího rozdělení. Sociální oblast zásadně mění svoji stabilitu a zdražování téměř všeho zboží vstoupí do života všech našich občanů. Sestavování pravdivého rozpočtu se opravdu rovná věštění z křišťálové koule. Ono totiž rozdělování daní musí předcházet jejich výběr. Jak se firmy i občané zachovají? Když začnou velmi šetřit, bude výběr daní menší i když se procentuálně zvedne. Pokud se omezí sociální dávky pro méně majetné lidi a rodiny, klesne zcela jistě jejich základní spotřeba. Nemyslím, že všichni občané závislí na pobíraní sociálních dávek jsou občany z vyloučených lokalit a spekulanti. Poklesem spotřeby jistě nepřibude pracovních míst, takže i opravdová snaha o sehnání zaměstnání bude tzv. Labutí písní. Zdražení základních životních potřeb na druhé straně komplikuje život živnostníkům ve službách. Pokud mám hluboko do kapsy, omezím holiče a kadeřníka, nepůjdu na oběd do restaurace, opravu střechy provedu sám, nebo pozvu meloucháře, byt mohu vymalovat také sám. Je mnoho činností, kdy se rozhodujeme, zda využít odborníka, nebo pracovat jako kutil. Příprava rozpočtu města na rok 2012 tedy vychází z odhadů a to velmi pesimistických. Výši příjmů plánujeme ve výši roku 2006 a ještě se bojíme, že nemusí být naplněny. S nižšími příjmy zákonitě přicházejí nižší výdaje. Několik zásadních akcí jsme museli zastavit a několik jich je ohroženo. Zásadně platí, že rozpočet města bude vyrovnaný jako v minulých letech. Ale abych nekončil úplně pesimisticky. V minulých letech jsme mnoho věcí vybudovali, využili jsme dotací a tak snad i tuto obtížnou dobu překonáme. Kromě řešení nevyhovující školky Korálky není nic tak akutního! Hlavně však lidé musí velmi obezřetně vydávat svoje finanční prostředky a snažit se budovat alespoň malou úsporu pro nenadálé výdaje. Já pevně věřím, že se vše musí obrátit k lepšímu. Už aby to bylo!!!

Starosta města Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska s radním kraje Vysočina Petrem Krčálem

Starosta města Nové Město na Moravě Michal Šmarda s poslance P ČR Karlem Černým


9

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina

INFORMAČNÍ SERVIS PRO OBCE STRUKTURÁLNÍ FONDY EU

Kohezní politika EU Kohezní politika je finančně nejnáročnější politika EU, její podíl na rozpočtu EU tvoří 37% (celkem 348mld. EUR) – výdajů pro rozpočet 27 členských států EU pro roky 2007 – 2013. Účel kohezní politiky: rozvoj regionů a snižování disparit mezi jednotlivými regiony EU a tímto posilování soudržnosti EU. ČR má v programovém období 2007 – 2013 k dispozici celkem 26,69 mld. EUR, k tomu se přičítá povinné národní dofinancování ve výši 15%, tj. cca 4,6mld.EUR. Celková částka se vyvíjí každý měsíc dle kurzového vývoje EUR-Kč. Kurzové riziko nesou bohužel řídící orgány, k 23.květnu 2011 celková alokace tvořila 753,4mld.Kč. Operační programy: v gesci českých řídících orgánů je celkem 18 operačních programů. Nejvíce prostředků je na dopravu (21,8%), životní prostředí (18,5%) a podporu podnikání (11,5%), na sedm regionálních operačních programů (dále jen OP) bylo rozděleno 17,6% finančních prostředků. Doposud bylo na národní úrovni vyčerpáno velmi malé procento všech prostředků (údaj jaro 2011 – 16%), stav čerpání jednotlivých OP se velmi liší. V ČR figuruje 8 regionů – ne typově jako kraje, jedná se o tzv. NUTS II (jejich přehled - obrázek níže).

Osm českých regionů NUTS2 NEJVHODNĚJŠÍ OPERAČNÍ PROGRAMY PRO OBCE, MĚSTA A KRAJE 1. Regionální operační program Jihovýchod: http://www.jihovychod.cz/ 2. OP Životní prostředí: http://www.opzp.cz/sekce/254/aktuality/ 3. OP Lidské zdroje a zaměstnanost: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz 4. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vpk-obdobi-2007-2013 5. OP Doprava: http://www.opd.cz/cz/uvod 6. OP ČR-Rakousko: http://www.at-cz.eu/at-cz/cz/1 program.php 7. Integrovaný OP: http://www.strkturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacniprogramy/Integrovany-operacni-program

AKTUÁLNÍ PŘEHLED VŠECH VYHLÁŠENÝCH VÝZEV http://www.strukturalni-fondy.cz/Stav-cerpani/Prehled-otevrenych-vyzev OVV ČSSD Žďár nad Sázavou /Strojírenská 371 / 591 01 Žďár nad Sázavou / tel.-fax.: +420 566 523 364 Vaše dotazy a požadavky - prosím pište na e-mail: [email protected]

10

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina


TÉMATICKÉ ZAMĚŘENÍ OP (OPERAČNÍCH PROGRAMŮ) • Rozhodnutí o tématickém zaměření činí ČR! • Čtyři národní cíle: Konkurenceschopná česká ekonomika Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Atraktivní prostředí Vyvážený rozvoj území • Nejvíce prostředků jde na dopravu (21,8 %), životní prostředí (18,5 %) a podporu podnikání (11,5 %) • Na sedm regionálních OP (doprava, cestovní ruch apod.) bylo rozděleno 17,6 % finančních prostředků

Cíl 1 Konkurenceschopná česká ekonomika

Cíl 2 Otevřená, flexibilní a soudržná společnost

OP Podnikání a inovace

(MPO)

OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT)

Cíl 3 Atraktivní prostředí

Cíl 4 Vyvážený rozvoj území

OP Lidské zdroje a zaměstnanost (MPSV)

OP Doprava (MD)

7 x regionální OP (Regionální rady)

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (MŠMT)

OP Životní prostředí (MŽP)

OP Praha Konkurenceschopnost (hl.m. Praha)

OP Praha Adaptabilita (hl.m. Praha)

Integrovaný OP (MMR)

Stav čerpání k 3.6.2011

stav čerpání

mld. Kč

%

Celková alokace

763,5

100,0

Schválené projekty

489,6

64,1

Vyčerpáno = certifikované výdaje

125,2

16,4


11

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina


PŘEHLED OPERAČNÍCH PROGRAMŮ V ČR - DLE CÍLŮ A FONDŮ Cíl › Zdroj financování ˇ

Evropský fond pro regionální rozvoj

2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

1. Konvergence

3. Evropská územní spolupráce

OP Doprava (také Fond soudržnosti)

OP ČR-Polsko

OP Životní prostředí (také Fond soudržnosti)

OP ČR-Rakousko


OP Praha konkurenceschopnost

OP Výzkum a vývoj pro inovace

OP ČR-Sasko OP ČR-Bavorsko

Integrovaný OP OP ČRSlovensko

OP Technická pomoc 7 regionálních OP Evropský sociální fond

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

OP Praha Adaptabilita

---

OP Lidské zdroje a zaměstnanost Vyčerpáno v % k vlastní alokaci, jednotlivé OP, stav: 3. června 2011 44,7

42,1 41,0 29,6

25,4 24,3

22,6

19,0 14,2 12,3

11,6 10,7

7,9 7,6

4,3 3,7

0,1


12

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina


JAK NA PROJEKT? 1. 2. 3. 4. 5.

Předpokladem je dobrý nápad respektive reálná potřeba Vyhledání vhodného operačního programu, správné tematické zařazení + zjistit si dopředu jestli je v tomto programu dostatek finančních prostředků Určení vhodné výzvy (vhodnost časová, vhodnost tematická) Zpracování elektronické projektové žádosti Vyvarovat se nejčastějších chyb

NEJVHODNĚJŠÍ OPERAČNÍ PROGRAMY PRO OBCE, MĚSTA A KRAJE

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

ROP Jihovýchod Integrovaný OP OP Životní prostředí

OP Vzdělávání pro Konkurenceschopnost


OP Doprava ?

PODMÍNKY POSKYTNUTÍ DOTACE 1. Zásadní podmínky Kdo: právní forma žadatele Co: tematické zaměření projektu Kde: místo realizace projektu – odkud jste? Kolik: výše projektu, jaký podíl celkového rozpočtu projektu má tvořit dotace, jak bude zajištěno dofinancování a předfinancování projektu.


13

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina


PODMÍNKY POSKYTNUTÍ DOTACE 2. Další rozhodující fakta – mělo by odpovídat podmínkám stanovených ve výzvě Minimální a maximální výše dotace stanovená ve výzvě Délka projektu – datum ukončení realizace Dopad na indikátory (=měřitelné cíle projektu) Zakládá projekt veřejnou podporu?

3. Důležité dokumenty Technická projektová dokumentace včetně stavebního a územního rozhodnutí Studie proveditelnosti Analýza nákladů a přínosů (CBA) Rozpočet projektu Výkazy finančního zdraví apod.

PROJEKTOVÝ CYKLUS Z POHLEDU PŘÍJEMCE


14

SAMOSPRÁVA




NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VEDOUCÍ K VYŘAZENÍ PROJEKTU Nesplnění kritérií přijatelnosti (stanoveny ve výzvě) Nedoložení formálních náležitostí žádosti o dotaci (např.: povinné přílohy) Kvalitativní soutěž resp. vyřazení během hodnocení kvality projektů

NEJPROBLEMATIČTĚJŠÍ OBLASTI U PROJEKTŮ - aneb na co si dát pozor Veřejné zakázky Publicita Způsobilost výdajů Audity a kontroly na místě Indikátory (překročení či nedosažení měřitelných výsledků)

DOPORUČENÍ • • • • • • • •

•

•

Projít si webovou stránku řídícího orgánu, nastudovat si nejdůležitější metodické pokyny (programové dokumenty, příručky pro žadatele a příjemce apod.) Vždy po externím zpracování projektu žádost zkontrolovat! Při psaní projektové žádosti používat selský rozum a srozumitelný jazyk (žádné teoretické, nekonečné elaboráty). Využívat seminářů a konzultací, které pořádají řídící orgány. Pokud je projekt většího rozsahu, najmout projektového manažera (např. na částečný pracovní úvazek). Nikdy nedělat nic na poslední chvíli, velmi problematické bývá vkládání informací do monitorovacího systému Benefit7 před uplynutím lhůty pro podání projektů. Vyvarovat se nejčastějším chybám u předložených žádostí, které jsou většinou pro každý konkrétní OP publikovány i na jejich webových stránkách. Uzavřením smlouvy / rozhodnutím o dotaci práce nekončí, naopak! Aktivní spolupráce s řídícím orgánem v průběhu realizace projektu je předpokladem úspěšné realizace projektu. Korekce za nedodržení podmínek smlouvy o poskytnutí dotace je až do výše 100 % dotace. Proto všechny podmínky úzkostlivě dodržovat. Každou změnu v projektu pro jistotu komunikovat s řídícím orgánem / zprostředkujícím subjektem. Povinnost archivovat dokumenty k projektu až 10 let od UKONČENÍ projektu!


15

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina


VÝHLED PRO PŘÍŠTÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014+ OTÁZKY: Budou ještě peníze? V takové vysoké výši? Na co ty peníze půjdou? Jak budou vypadat operační programy? Existence regionálních operačních programů? Faktory, které mohou budoucnost ovlivnit: Zda nyní čerpáme. Jak nám čerpání pomohlo v rozvoji, je ta politika úspěšná? Chybovost: věcná chybovost, podvody, korekce

BUDOUCNOST? Hlavní úkoly: Zjednodušení, více efektivity na několik málo priorit Jiné nastavení: finanční perspektiva 2014+, propojení se strategií EU2020 Co je náš národní zájem: Konvergence nebo Konkurenceschopnost? Vyšší důraz na přeshraniční spolupráci, princip partnerství, integrované projekty atd.

DALŠÍ MOŽNOSTI DOTACÍ EU Komunitární programy EU http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/8712?ks=1223&docid=1848 http://ec.europa.eu/contracts_grants/grants_en.htm

Politika rozvoje venkova (Společná zemědělská politika) - MZ http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/

Čerpáno z materiálů Dipl.Pol. Jany Maláčové názvu: Možnost čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU z hlediska komunální politiky. Seminář paní europoslankyně Ing. Zuzany Brzobohaté. www. brzobohata.cz


16

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina

MAS - MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY Místní akční skupiny (dále též MAS) jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale neboli Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku).

Základní parametry MAS - geograficky homogenní území, - počet obyvatel od 10 000 do 100 000 mimo města s počtem obyvatel větším než 25 000, - hustota obyvatel do 150 obyv./km2, - účast zástupců veřejné správy v MAS je maximálně 50% (týká se i řídícího orgánu), druhá polovina je tvořena zástupci podnikatelů a neziskových organizací, - MAS dle Programu rozvoje venkova může být obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zájmové sdružení právnických osob podle § 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (Občanské sdružení podle §829 zákona č. 40/1964 Sb. místní akční skupinou být nemůže), - členové MAS musí mít v daném mikroregionu bydliště, sídlo, nebo v něm musí působit, - MAS musí mít stanoven statut, stanovy, organizační řád, strukturu a být registrována u MV ČR, - MAS musí projednat a schválit strategii pro území dané MAS, - fungování metodou LEADER.

Cenné rady jistě poskytnou zástupci Národní sítě MAS České Republiky, která v současné době sdružuje většinu registrovaných MAS. Kontakty a podrobné informace o NS MAS ČR najdete na jejích webových stránkách:

www.nsmascr.cz.

MA 21 - MÍSTNÍ AGENDA 21 Místní agenda 21? Pro mnohé z nás jde o poněkud zvláštní a často nic neříkající pojem. Je však možné ho poměrně snadno vysvětlit. Místní agenda 21 zohledňuje konkrétní místní problémy, jež přináší 21.století, nabízí jejich řešení a následnou udržitelnost všech pozitivních dopadů. Projekt Vysočina 21 - propagace a realizace Ma21 a udržitelného rozvoje v kraji Vysočina, který realizuje kraj Vysočina, je podpořen z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Projekt má za cíl zvýšit informovanost obyvatel kraje Vysočina o MA 21 a udržitelném rozvoji, posílit občanskou odpovědnost a občanskou participaci (zapojení občanů do správy věci veřejných). Do cílové skupiny, na kterou se budeme v následujícím obdobím dvou let obracet, patří v podstatě každý z nás. Do projektu se může zapojit veřejnost, neziskový a podnikatelský sektor, veřejná správa a další. Aktivity projektu: Soutěž o nejlepší slogan a vtip s tématikou udržitelného rozvoje, akce Čistá Vysočina - úklid veřejných prostranství v kraji, Veletrh produktů typických pro kraj Vysočina. U d r ž i te l ný p o č i n ro ku 2 0 1 0 a řa d a s e m i n á ř ů , ko nfe re n c í a p ra cov n í c h s et ká n í .

Bližší informace: M a r t a Ve n c o v s ká - Ko o r d i n á t o r ka p r o j e k t u Z d r a v ý k r a j V y s o č i n a a M a 2 1 , Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor regionálního rozvoje, Žižkova 16, 586 01 Jihlava tel.: 564 602 556, e-mail: [email protected], www.kr-vysocina.cz/zdravykraj

www.ma21.cz


17

SAMOSPRÁVA

číslo 2/2011


Vysočina

JSME TU PRO VÁS Ing. Dagmar Zvěřinová - senátorka, starostka města Žďár nad Sázavou - místopředsedkyně Ústavně-právního výboru Senátu, - místopředsedkyně Stále komise Senátu pro rozvoj venkova, Senátorská kancelář sídlí v okresním městě Žďáru nad Sázavou, na ulici Strojírenské 371, mezi společnou budovou Finančního úřadu, Okresního soudu, Úřadu práce a prodejnou Hypernova. Adresa: Strojírenská 371, 591 01 Žďár nad Sázavou 1. patro tel/fax: +420 566 620 050 e-mail: [email protected] http://www.dagmarzverinova.cz

Úřední dny: Po 10:00 - 15:00 hod. Čt 10:00 - 15:00 hod. Asistent: Vladimír Cisár, GSM: +420 724 502 591 e-mail: [email protected]

SENÁT PČR

Karel Černý - poslanec PS PČR - člen sněmovního výboru pro obranu, - předseda podvýboru pro integrovaný záchranný systém (kompetence výborů - Armáda ČR a z resortu vnitra - profesionální, dobrovolní hasiči, vodní záchranná a horská služba) Poslanecká kancelář sídlí v okresním městě Žďáru nad Sázavou, na ulici Strojírenské 371, mezi společnou budovou Finančního úřadu, Okresního soudu, Úřadu práce a prodejnou Hypernova. Asistenti: Adresa: Jitka Průžová Strojírenská 371, 591 01 Žďár nad Sázavou GSM: +420 602 732 389 tel/fax: +420 566 620 560 Milan Šustr e-mail: [email protected] Úřední dny: GSM: +420 723 332 184 http://www.karelcerny.cz Po 8:00 - 17:00 hod. Hana Zoubková St 8:00 - 17:00 hod. GSM: +420 724 253 209

Ing. Vladimír Novotný

PS PČR

Mgr.Bc. Petr Krčál

Náměstek hejtmana Oblast financí a grantových programů telefon: 564 602 144 mobil: 731 546 469 e-mail:[email protected]

Radní Oblast sociálních záležitostí telefon: 564 602 126 mobil: 724 650 277 e-mail:[email protected]

kancelář: 3.11 A ulice: Žižkova 57 obec: Jihlava PSČ: 587 33

kancelář: 2.06 A ulice: Žižkova 57 obec: Jihlava PSČ: 587 33

KRAJ VYSOČINA OVV ČSSD Žďár nad Sázavou /Strojírenská 371 / 591 01 Žďár nad Sázavou / tel.-fax.: +420 566 523 364 Vaše dotazy a požadavky - prosím pište na e-mail: [email protected]

18

PTÁME SE ZA VÁS tentokráte radního kraje Vysočina pro oblast sociálních záležitostí Mgr. Bc. Petra Krčála

Recommend Documents