PTÁME SE ZA VÁS tentokráte radního kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Ing. Bc. Martina Hyského

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011

ČSSD

Vysočina

Bulletin okresní organizace ČSSD Žďár nad Sázavou V tomto čísle jsme se ptali za Vás radního kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje

Ing. Bc. Martina Hyského telefon: 564 602 148 mobil: 724 587 663 e-mail: [email protected] kancelář: 3.33 A ulice: Žižkova 57 obec: Jihlava PSČ: 587 33 V příštím čísle odpoví na Vaše dotazy radní kraje Vysočina pro oblast sociálních záležitostí

Mgr. Bc. Petr Krčál telefon: 564 602 126 mobil: 724 650 277 e-mail: [email protected] kancelář: 2.06 A ulice: Žižkova 57 obec: Jihlava PSČ: 587 33 http://www.kr-vysocina.cz/petr-krcal.asp

Vaše dotazy můžete posílat do 30.07.2011 na e-mail: [email protected]

POZVÁNKA - seminář pro zastupitele Joštova akademie o.p.s si Vás dovoluje pozvat na seminář pod záštitou Ing. Zuzany Brzobohaté, poslankyně EP,

Možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU z hlediska komunální politiky Seminář je jednodenní a zájemci mohou volit termín:

- Pátek 10.6.2011 od 14:00od. v Hotelu International Brno, Husova 16 - Sobota 11.6.2011 od 9:00hod. v OREA Hotelu Devět skal, Sněžné - Milovy 11 Účast na semináři, který bude trvat cca 5 hodin, je bezplatná a občerstvení pro účastníky je zajištěno.

registrace na: [email protected]

Vážení zastupitelé, Vážené dámy, Vážení panové, dostává se k Vám 1. číslo bulletinu Samospráva. Bulletin Samospráva bude vycházet jedenkrát za dva měsíce především v elektronické, ale i tištěné podobě se základními informacemi z činnosti zástupců ČSSD v kraji Vysočina. Základním cílem je servisní informovanost komunálních zastupitelů v regionu. Máte-li zájem o pravidelné zasílání periodika Samospráva poskytněte informaci o Vašem požadavku a způsobu zasílání na e-mail: [email protected] (rádi přijmeme také Vaše náměty a připomínky)

PTÁME SE ZA VÁS tentokráte radního kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Ing. Bc. Martina Hyského Pro většinu komunálních politiků je systém poskytovaných dotačních programů značně nepřehledný. Mohl byste ve stručnosti definovat možné zdroje finančních prostředků určených pro obce v kraji Vysočina? Přes dvě stovky dotačních titulů nepůsobí opravdu příliš přehledně. Ne každý je určen pro obce, zároveň záleží i na velikosti obce, respektive počtu obyvatel. Asi nejlepší bude začít u krajských dotačních titulů, tím základním je pro obce do 1500 obyvatel Program obnovy venkova Vysočiny, prostřednictvím kterého je každoročně rozdělováno okolo 70 miliónů korun. Další možnosti ke získání peněz na projekty obcí nabízí Fond Vysočiny prostřednictvím různých grantových programů a dále pak Zásady Zastupitelstva kraje Vysočiny. Další tituly nabízí například i ministerstvo pro místní rozvoj, zemědělství, životního prostředí, kultury a další. Rovněž také fondy, např. Státní fond rozvoje bydlení, dopravní infrastruktury, životního prostředí. V neposlední řadě jsou to také mnohé operační programy, které rozdělují peníze z evropských strukturálních fondů.

Jaký postup byste doporučil obcím kraje Vysočina mající zájem o investice s podporou dotačních programů? Nejprve by si měl investor řádně rozmyslet, zda to, co chce z dotace pořídit, či vystavět, opravdu potřebuje a velmi dobře propočítat budoucí náklady na provoz. Pokud bude projekt realizovat, čeká na něj další úskalí, jako např. veřejné zakázky, přesné dodržování podmínek dotace a v neposlední řadě i udržitelnost projektu. Důslednou přípravou a postupem se příjemce dotace vyhne mnoha nepříjemnostem, jako např.: vracení dotace.

Kde je možné získat potřebné informace k jednotlivým dotačním programům? V případě krajských dotací lze veškeré informace najít na krajské webové stránce pod tématem finance. Fond Vysočiny umožňuje přihlásit se k odběru informací o vypsaných programech, tyto zprávy poté registrovaným zájemcům chodí prostřednictvím e-mailu. Co se týká ostatních dotačních titulů, např. ministerských, doporučuji navštívit příslušné webové stránky, kde bývají uvedeny podmínky a také většinou i kontakty. Nejucelenější informace o fondech EU lze nalézt na webu www.strukturalni -fondy.cz.

Co vidíte v roce 2011 jako největší přínos pro obce kraje Vysočina z pohledu svého odboru? Na co jste za dobu svého funkčního období nejvíce pyšný? Nemohu opomenout každoročně vypisovaný Program obnovy venkova Vysočiny. Chtěl bych rovněž zmínit i „měkkou“ aktivitu realizovanou letos poprvé, kterou je „Minimum pro samosprávy“. Jedná se o sérii školení probíhající ve třech blocích věnovaných legislativě, hospodaření a problematice rozvoje obce. Tento program je zejména určen pro nové starosty a místostarosty, kteří byli zvoleni poprvé do svých funkcí a dosud se nepohybovali ve veřejné správě, možnost účasti mají samozřejmě i ostatní zastupitelé obcí kraje Vysočina. Cílem školení je seznámit účastníky se základními pojmy veřejné správy, zejména samosprávy a usnadnit jim tak vstup na pole komunální politiky a také jejich náročnou práci. Série školení probíhá na každé z patnácti obcí s rozšířenou působností.

Děkujeme radnímu kraje Vysočina Ing.Bc. Martinu Hyskému za zodpovězené otázky. http://www.kr-vysocina.cz/martin-hysky.asp

OVV ČSSD Žďár nad Sázavou /Strojírenská 371 / 591 01 Žďár nad Sázavou / tel.-fax.: +420 566 523 364 Vaše dotazy a požadavky - prosím pište na e-mail: [email protected]

1

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011

Bulletin okresní organizace ČSSD Žďár nad Sázavou

ČSSD

Vysočina

INFORMACE ZE SENÁTORSKÉ KANCELÁŘE

DAGMAR ZVĚŘINOVÁ Vážení zastupitelé v komunální politice se pohybuji jako místostarostka, dnes jako starostka města Žďár nad Sázavou již dlouhou dobu a tedy vím, že práce komunálních politiků je leckdy velice složitá. Na tento fakt nezapomínám při své práci ve funkci senátorky v rámci které se snažím podporovat návrhy ulehčující práci komunálních politiků. Jsem jedna z Vás a ráda Vám pomohu. Senátorská kancelář sídlí v okresním městě Žďáru nad Sázavou, na ulici Strojírenské 371, mezi společnou budovou Finančního úřadu, Okresního soudu, Úřadu práce a prodejnou Hypernova. Občané se na nás mohou obracet v případech, kdy mají potíže se státními institucemi. Adresa: Strojírenská 371, 591 01 Žďár nad Sázavou 1. patro tel/fax: +420 566 620 050 e-mail: [email protected]

D.Zvěřinová (zprava) společně s radní kraje Vysočina pro oblast školství M.Kružíkovou a známou zpěvačkou N.Urbánkovou

Asistent: Vladimír Cisár e-mail: [email protected] GSM: +420 724 502 591

Dagmar Zvěřinová: Chaotické změny vlády ohrozí činnosti obecních samospráv Města a obce na Vysočině jsou dnes ve velmi obtížné situaci. Chaotické změny, které provádí a chystá současná vláda způsobují nejistotu a do značné míry komplikují seriózní plánování budoucí činnosti městských a obecních úřadů. Vláda své kroky připravuje velmi rychle a bez jakéhokoli společného koncepčního základu. Jedním z nejdůležitějších zákonů přitom bude nový Zákon o rozpočtovém určení daní. V návaznosti na změnu zákona o dani z přidané hodnoty má dojít ve dvou krocích k 1.1.2012 a 1.1.2013 ke snížení procentního podílu na výnosu daně z přidané hodnoty pro obce a kraje. U obcí se jedná o snížení ze současného podílu (21,4%) na 19,93% v roce 2012 a na 19,90% v roce 2013. V případě krajů se jedná o snížení ze současných 8,92 % na 8,29% až na konečných 8,28%. Výnos podílu z daně z přidané hodnoty představuje pro obce, ale i kraje stabilní a v případě menších měst a obcí objemově největší a především stabilní zdroj příjmové části rozpočtu. Její výnos zabránil většímu výkyvu příjmů, zejména v době hospodářské krize. Po navrhované změně však může být všechno jinak. Vše je odvislé od správného odhadu daňových výnosů ze strany ministerstva financí. Financování obcí a měst je totiž z velké části závislé na vývoji celostátního daňového inkasa a navrhované změny mohou hospodaření obcí, měst i krajů zásadním způsobem ohrozit.

D.Zvěřinová s radním kraje Vysočina pro sociální oblast P.Krčálem

Pro nás, kterým leží budoucnost obcí na Vysočině na srdci bude velmi důležité, abychom dokázali zabránit propadu příjmů zejména tisícových a desetiticícových měst a menších obcí. Byla bych proto ráda, pokud by se nám podařilo dát dohromady zkušenosti našich starostů a zastupitelů a pokusili se prosadit změny, které ochrání oprávněné zájmy našich občanů.


2

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011


ČSSD

Vysočina

INFORMACE Z POSLANECKÉ KANCELÁŘE

KAREL ČERNÝ Vážení zastupitelé dostává se Vám do rukou první číslo bulletinu okresní organizace ČSSD Žďár nad Sázavou, který by Vám měl přinášet informace z činnosti zástupců ČSSD v kraji Vysočina. Velmi si vážím Vaší práce, práce komunálních zastupitelů. Svou prací a svým osobním přístupem pomáháte k rozvoji dobrých sociálních vztahů a zlepšení života lidí na vesnicích a městech okresu Žďár nad Sázavou. Komunální volby na podzim roku 2010 byly pro sociální demokracii na Žďársku velmi úspěšné a naši zástupci vedou celou řadu radnic obcí a měst. Jako poslanec jsem vždy udržoval kontakt s komunálními zastupiteli a snažil se být nápomocen ve Vaší nelehké roli. Jsem také členem obecního zastupitelstva u nás v Hamrech nad Sázavou, takže vím z vlastní zkušenosti, s jakými problémy se musíte ve svých obcích potýkat. Nabízím Vám spolupráci a velmi rád se s Vámi osobně setkám. Odpovědná práce s lidmi a pro lidi měla a nadále bude mít vždy moji podporu.

Karel Černý

Poslanecká kancelář sídlí v okresním městě Žďáru nad Sázavou, na ulici Strojírenské 371, mezi společnou budovou Finančního úřadu, Okresního soudu, Úřadu práce a prodejnou Hypernova. Občané se mohou na nás obracet v případě, kdy mají potíže se státními institucemi. Poslanec bývá ve svém volebním obvodu každé pondělí a v průběhu šestitýdenního pracovního cyklu má vždy vyhrazen jeden poslanecký týden, kdy se většinou zdržuje v okrese a věnuje se zdejším problémům. Schůzku s poslancem je možno si domluvit prostřednictvím jeho asistentů telefonicky.

Adresa: Strojírenská 371, 591 01 Žďár nad Sázavou tel/fax: +420 566 620 560 e-mail: [email protected]

Asistenti: Jitka Průžová GSM: +420 602 732 389 Milan Šustr GSM: +420 723 332 184 Hana Zoubková GSM: +420 724 253 209

Karel Černý: Novela loterijního zákona V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR jsme brzy po sněmovních volbách předložili novelu zákona o loteriích, která se dotýká řady obcí a měst. Norma rozšiřuje vliv obcí při povolování sázkových her v kasinech. Doplňuje stávající zmocnění pro obce k vydávání obecně závazných vyhlášek, kterými lze zakázat provozování výherních hracích přístrojů na určitých veřejně přístupných místech. Novela by také měla zavést jednotnou sazbu pro odvod části výtěžku z loterií a her na veřejně prospěšné účely a chceme, aby část těchto výtěžků pomohla lépe financovat český sport. Uvědomujeme si, že sport zejména ve venkovských regionech se ocitnul v kritické situaci. Vláda neustále škrtá finanční prostředky a my bychom rádi, aby část výtěžku z hazardu šla na zvláštní účet ministerstva školství, ze kterého by stát zlepšil podporu sportu. Novela zákona byla zatím projednána v 1. čtení a dále přikázána k projednání rozpočtovému výboru.

Jednání na obvodním oddělení policie ČR v Novém Městě n.M. zleva starosta N.M.n.M. Michal Šmarda a poslanec Karel Černý


3

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011


ČSSD

Vysočina

Karel Černý: Interpelace na ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka Vážený pane ministře, dovolte mně, abych se na Vás ve své interpelaci obrátil ve věci současné snahy ústředních orgánů státní správy – rezortních ministerstev o postupnou demontáž spojeného modelu veřejné správy v České republice a faktické ponížení pravomocí a významu krajů a také obcí, které se setkávají s ostrým nesouhlasem těchto subjektů, ale i veřejnosti v České republice. Po dvaceti letech fungování mění úřady práce v ČR svoji organizační strukturu a uspořádání. Postupně by také měly převzít některé další agendy spojené s výkonem státní správy, které zabezpečují v současné době města, obce a kraje. Nová legislativní úprava je dána zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR, který byl publikován ve sbírce zákonů 25. 3. 2011 a jehož účinnost nastala od 1. 4. 2011. Nové organizační členění úřadů práce je strukturováno do 14 krajských poboček, úřady práce budou působit celkem na 409 místech ČR. Náklady na přechod kompetencí z obcí, měst a krajů by podle propočtů měly stát přijít na 6 – 8 miliard korun. Vážený pane ministře, někdy se pod mediálním heslem šetření a racionalizace setkáváme s kroky nedomyšlenými, v jejichž důsledku se nakonec utratí ještě více společných peněz. Mnozí si určitě vzpomínáme na přelom roku 2002 a 2003, kdy zanikaly okresní úřady. Na základě státem schválené koncepce se správní agendy vykonávané okresními úřady převáděly do působnosti některých obecních úřadů a krajských úřadů. Úřadování se tak z okresních měst přeneslo do dvou až pěti menších měst v rámci každého okresu. O přínosech i nákladech tohoto kroku probíhaly vzrušené diskuse, ale zpětně lze konstatovat, že se rozhodování přiblížilo občanům a v současné době se v tomto zaběhlém systému úřadů již všichni orientujeme. Spojení výkonu státní správy a samosprávy na obecních a krajských úřadech z nich udělalo významné instituce, jejichž vedení má komplexní znalosti o problematice veřejné správy i o rozvoji území. Proto jsme do pracovníků, do jejich vybavení a zázemí v uplynulých deseti letech především ve městech investovali finanční prostředky a energii. . Také ministerstvo vnitra na základě vlastní analýzy oficiálně sdělilo, že současný model veřejné správy je dobrý a funkční, a že nedoporučuje, aby vláda převáděla správní agendy na jiné úřady. Přesto ministerstvo práce a sociálních věcí přichází s návrhem převodu všech správních agend na úřady práce. Nerespektuje žádná dlouhodobá rozhodnutí a parlamentem schválené systémy. Nezjišťuje, zda a jak dlouho mohou k výkonu státní správy úřady práce používat stávající kanceláře a zda nebude nutné vynakládat další státní prostředky k novému zabezpečení toho, co dodnes fungovalo. Není schopné občanům garantovat, že se výkon státní správy nevzdálí od jejich bydliště. V souvislosti s reformou sociální oblasti se setkávám s celou řadou dalších otázek, které mě přesvědčují o její špatné připravenosti, ale nejvíc mě zaráží, že se předkladatelé odmítají zabývat připomínkami občanů a úřadů a nemají žádný zájem předejít chybám a negativním následkům, které mohou dopadnout na mnohé z nás a na naše spoluobčany. Vážený pane ministře, dovolte mně, abych Vám v závěru mé interpelace položil několik otázek, které jsou spojeny s obavami občanů, ale i obcí, měst a krajů s fungováním veřejných služeb a dále i se snahou o centralizaci a deregionalizaci státní správy : Jaké budou ekonomické náklady takové reformy? Jaký dopad bude mít převod agend sociálních odborů z obcí, krajů na úřady práce na nezaměstnanost? Jaký dopad bude mít tento krok na dostupnost pro občany? Je tento krok v souladu se schváleným záměrem reformy veřejné správy z roku 2002 – přiblížit veřejnou správu občanům? Není pokusem o další centralizaci státní moci? Jak byly vypořádány připomínky k tak zvaným reformním zákonům, které podaly jednotlivé kraje, obce, svazy, ale také další resorty? Děkuji Vám za odpověď.

Karel Černý s hejtmanem kraje Vysočina Jiřím Běhounkem

K.Černý s D.Zvěřinovou na pietní akci ke konci II.světové války na Žďársku


4

SAMOSPRÁVA


číslo 1/2011

ČSSD

Vysočina

INFORMACE Z KRAJE VYSOČINA Petr Krčál: Sedmá velmoc Ne nadarmo se pro média používá termínu sedmá velmoc. Celosvětový vliv různých kampaní na naše životy se mi zdá pořád více ohromující až nesmyslný. Probíhá prostřednictvím vzrušeného zpravodajství a komentářů ve vlnách aktuálních událostí a jejich následného populistického vyústění v neuvážených prohlášeních i opatřeních politiků, kteří přece musejí na ty vlny přímo ovlivňující občany reagovat – volby jsou skoro pořád za dveřmi. Pak vlna pomine, odpluje, následky zůstávají. Jako u tsunami. V současnosti jsme svědky typické ukázky takové dobové demagogie. Opět se v souvislosti s japonskými tragickými událostmi rozhořela diskuse o nebezpečí jaderných elektráren. Kdyby šlo jen o zasvěcenou diskusi, bylo by to v pořádku. Bohužel se ozývají rovnou rozhodné výkřiky proti jejich existenci. Na evropském kontinentu se jistě podmínky pro jejich provozování nezměnily. I jejich bezpečnost je stejná jako před rokem, ale i politici pod tlakem chvíle vyhlašují najednou prý nutná omezení. Nepochybuji, že se probudí protijaderní aktivisté přinejmenším v celé Evropě. U nás zemětřesení snad nehrozí, vlny tsunami k nám nedorazí – konečně nějaká výhoda středoevropského prostoru. Řekněme si úplně na rovinu - můžeme existovat bez jaderných elektráren? Asi těžko. Není tedy férové říct – bez jaderné energetiky se neobejdeme a tedy zaplaťpánbůh za ni? To neznamená, že nebudeme dbát na její maximální bezpečnost. Ale nejméně v několika blízkých desítkách let se bez ní neobejdeme. A její rozvoj je nutno realizovat dlouhodobě a plynule. Nelze ho třeba před volbami pozastavit a za dva roky zase spustit. Nedomyšlená jednoduchá demagogie spojená s krátkodobým líbivým populismem se stále častěji objevuje v mnoha oblastech a na všech úrovních. Někdy se pohybuje až na hraně hysterie. Víme, co nechceme, a umíme proti tomu probouzet vlny statečného spravedlivého odporu. Pokud nám nehrozí nic kromě potlesku zmanipulovaného davu, který si neuvědomuje nebo nezná všechny souvislosti. Například když se objeví myšlenky na potřebné zefektivnění sítě škol nebo počtu nemocničních lůžek. Obecně ano - souhlasíme, ale jen nesahejte na to naše! Bouříme se – ovšem bez ohledu na dlouhodobé potřeby a hlavně možnosti naší společnosti. Tedy jednoduše řečeno – odmítáme opatření pro šetření a vzápětí chceme peníze, které nám chybí a prostě bohužel nejsou. Demonstrujeme proti nebezpečí jádra a smogu z uhlí, ale omezit spotřebu elektřiny také nepřipustíme a jiné reálné možnosti nemáme. Existuje jedno ošklivé nepopulární slovo – zodpovědnost. Ale vlny demagogického tsunami nechtějí nic slyšet o zodpovědnosti v reálné situaci. Měli bychom si tu společnou zodpovědnost uvědomovat. Nestačí vědět, co vše nechceme, ale musíme vědět taky, co vlastně chceme a můžeme a jak toho v daných podmínkách dosáhnout. Někdy se ovšem i pod heslem šetření a racionalizace setkáváme s kroky nedomyšlenými, v jejichž důsledku se nakonec utratí ještě více společných peněz. Mnozí si určitě vzpomínáme na přelom roku 2002 a 2003, kdy zanikaly okresní úřady. Na základě státem schválené koncepce se správní agendy vykonávané okresními úřady převáděly do působnosti některých obecních úřadů a krajských úřadů. Úřadování se tak z okresních měst přeneslo do dvou až pěti menších měst v rámci každého okresu. O přínosech i nákladech tohoto kroku probíhaly vzrušené diskuze, ale zpětně lze konstatovat, že se rozhodování přiblížilo občanům a v současné době se v tomto zaběhlém systému úřadů již všichni orientujeme. Spojení výkonu státní správy a samosprávy na obecních a krajských úřadech z nich udělalo významné instituce, jejichž vedení má komplexní znalosti o problematice veřejné správy i o rozvoji území. Proto jsme do pracovníků, do jejich vybavení a zázemí v uplynulých deseti letech především ve městech investovali finanční prostředky a energii. Také ministerstvo vnitra na základě vlastní analýzy oficiálně sdělilo, že současný model veřejné správy je dobrý a funkční a že nedoporučuje, aby vláda převáděla správní agendy na jiné úřady. Přesto ministerstvo práce a sociálních věcí přichází s návrhem převodu všech správních agend na úřady práce. Nerespektuje žádná dlouhodobá rozhodnutí a parlamentem schválené systémy. Nezjišťuje, zda a jak dlouho mohou k výkonu státní správy úřady práce používat stávající kanceláře a zda nebude nutné vynakládat další státní prostředky k novému zabezpečení toho, co dodnes fungovalo. Není schopné občanům garantovat, že se výkon státní správy nevzdálí od jejich bydliště. V souvislosti s reformou sociální oblasti se setkávám s celou řadou dalších otázek, které mě přesvědčují o její špatné připravenosti, ale nejvíc mě zaráží, že se předkladatelé odmítají zabývat připomínkami občanů a úřadů a nemají žádný zájem předejít chybám a negativním následkům, které mohou dopadnout na mnohé z nás.

Náměstek hejtmana Ing. Vladimír Novotný a radní kraje Mgr. Bc. Petr Krčál v rámci akce Rodinné pasy v City parku v Jihlavě

Náměstek hejtmana Ing. Vladimír Novotný a radní kraje Mgr. Petr Krčál s předsedou Senátu PČR Milanem Štěchem při jeho návštěvě Vysočiny


5

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011


ČSSD

Vysočina

Petr Krčál: Senioři na Vysočině preferují vlastní bydlení V rámci přípravy strategie prorodinné politiky kraje Vysočina byl zorganizován i výzkum v řadách seniorů, kteří se ve svých odpovědích, týkajících se otázky bydlení, nejčastěji zaměřují na vlastní bydlení (38%). Říkají, že byt nemusí být velký, ale dobře vybavený (nikoliv luxusně, ale prakticky a účelně), udržovatelný (jednoduchý na úklid) a splňující požadavky na funkčnost (centrální topení, telefon, teplá voda). Bydlení by mělo zaručovat dostatek soukromí (samostatný pokoj, místo na vlastní věci), být pohodlné, příjemné a důstojné. Pokud toto není možné v rámci rodinného bydlení, tak alespoň poblíž dětí . „Pro více než čtvrtinu odpovědí je jednotící klíčové slovo služby (28%) – aby byl nablízku lékař, aby senior mohl využívat pečovatelské a ošetřovatelské služby, měl zajištěné stravování, byl na místě dopravně dostupném a v blízkosti obchodů“, říká radní kraje Vysočina Petr Krčál. Ve čtvrtině odpovědí byl kladen důraz na důležitost prostředí (23%), ve kterém senior bydlí. Hlavně, aby bylo klidné (ne v blízkosti centra, nádraží, hlučného provozu, ale v parku, klidné ulici apod.), pokud možno blízko přírody (aby bylo kam chodit na procházku) a hlavně bezbariérové (v přízemí, bez schodů, s výtahem, s lavičkami).Kromě výše uvedeného se odpovědi soustřeďovaly i do oblasti financí (8%), respektive, aby bydlení bylo levné a finančně dostupné a aktivit pro seniory (3%) – nabídky různých akcí, zájmových a společenských aktivit, blízkost knihovny, možností setkávání. Se stářím přichází možnost bydlení v domovech pro seniory. Co je hlavním důvodem toho, že se senior rozhodne pro tento typ bydlení? „Podle každého druhého obyvatele Vysočiny staršího 55 let je rozhodnutí bydlet v domově pro seniory nejvíce podmíněno osamělostí (49%), kdy senior zůstal sám, avšak sám doma nemůže nebo nechce být, samota ho tíží, touží být mezi lidmi, tam, kde může najít pomoc a pochopení“, říká k životní situaci seniorů krajský radní Petr Krčál Třetina občanů seniorského věku uvádí, že impulsem pro volbu domova důchodců je nesoběstačnost (33%) – rapidně se zhoršující zdravotní stav, nemohoucnost, bezmocnost, výrazná neschopnost postarat se o sebe, sešlost stářím, ztížená pohyblivost, problémy fyzické i duševní, tzn. stav, kdy se takový člověk bez stálé péče neobejde.

Radní kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí Mgr.Bc. Petr Krčál

Otevírá se Vám svět slev a výhod pro rodiny s dětmi! Více informací na webu: http://www.rodinnepasy.cz/cs/kraj-vysocina.php


6

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011


ČSSD

Vysočina

INFORMACE Z KOMUNÁLU Karel Pačiska: Mít dobré spolupracovníky a osvícené zastupitele je výhra v loterii Bystřice nad Pernštejnem byla v uplynulém období zasažena nebývalým politickým klidem a pracovním nasazením. Skončily půtky zastupitelů a veškerá energie se vrhla na získávání peněz z Evropských a Českých fondů. Mnohokrát jsem se zamýšlel, proč jsme byli úspěšní. Kde pramení nebývalá úspěšnost našeho města v této oblasti? Co se změnilo na radnici nebo ve městě? Odpovědí se nabízí hned několik:

1. Kvalitní pracovní tým Personální obsazení radnice se v minulém volebním období změnilo pouze minimálně, ale zato v klíčových postech. Bylo nastaveno poněkud jiné uspořádání jednotlivých odborů a tím zajištěno lepší fungování práce v samostatné působnosti města. Vedoucí pracovníci nesou přímou odpovědnost nejen za výkon státní správy, ale i za úkoly na ně kladené v oblasti samostatné působnosti. Konkrétně např. vedoucí odboru životního prostředí garantuje všechny projekty, které se týkají jeho resortu /revitalizace rybníků, zeleně, povodňové škody výstavba tůní a rybníků apod./ Ostatní samozřejmě projekty další. Tato praxe se velmi osvědčila.

Starosta města Bystřice nad Pernštejnem K.Pačiska

2. Spolupracující zastupitelstvo a rada Pro plynulý chod města je nejdůležitější spolupráce a pochopení zastupitelů. Tito nesou svoji kůži na trh jako první, nesmí být podváděni vedením města a musí oplývat jakousi osvíceností a předvídavostí. Tyto vlastnosti bez politikaření umožňují i odvážnější rozhodnutí, která mnohdy nebývají populární, ale nezbytná. Rada a zastupitelstvo měla společný tah na branku. Vyplatilo se to.

3. Nové cesty bez zatížení minulostí. Zabýváme se jen tím co můžeme ovlivnit .Cesta prosperity může být nastoupena pouze bez zatížení minulostí. Jednotliví zastupitelé nemohou být před občany zdiskreditovaní svým minulým chováním. Potom by jim lidé nevěřili a neustálý tlak kritiky by dlouho neunesli. Není dobré se utápět v neřešitelných problémech. Jsou věci, které společnost řešit nechce nebo není vůle politických reprezentací. Potom je pouze mrháním sil snaha otočit kolo dějin. Od tohoto je třeba se oprostit a řešit pouze věci, které ulehčují běžný život a je v kompetenci radnice. Neznamená to však, že jsme rezignovali na velká témata, ale nebyla to priorita.

4. Systémová práce a stanovení priorit Vždy jsme si stanovili cílový stav, který bychom chtěli dosáhnout a kroky, které jeho realizaci vedou. Může být více cest a my bychom měli všechny vnímat a neupnout se pouze na jednu. Protože nikdy neseženete dostatek peněz, je třeba stanovit priority, které se řeší v časovém harmonogramu. Zní to vědecky, ale jednoduše jde o to, aby se stanovilo, co se udělá dříve a co může případně počkat. Radnice by se neměla utopit v malichernostech, které přináší život, ale pracovat na věcech významných.

5. Pokora k občanům Občan je hlavním hrdinou dramatu celé naší činnosti. Nepodceňujme lidi. Oni nejsou hloupí a naše případné úlety nám budou při nejbližší příležitosti sečteny.

6. Zapojení všech věkových vrstev obyvatelstva Naše plány se opírají o komunitní plán potřeb obyvatel, který byl v minulosti vypracován a se všemi cílovými skupinami konzultován. Budování města musí být proporcionální. Neměly by být některé skupiny obyvatel upřednostňovány, nebo by alespoň neměly mít ten pocit.

7. Hospodářská činnost města Abychom mohli realizovat svoje záměry, je třeba mít prostředky např. k dokrývání spoluúčastí projektům. Naše hospodářská činnost nám umožňuje vytvořit polštář, který můžeme několik let kumulovat a po té uvolnit pro větší projekty. Každý náš rozpočet je připravován jako vyrovnaný. Mým záměrem nebylo vytahovat se a malovat činnost našeho města na růžovo. I my máme spoustu problémů, které však nejsou tolik vidět a není třeba na ně upozorňovat. Jsme standardní veřejnoprávní korporací, která prošla bouřlivými časy a možná i to přispělo ke konsolidaci zastupitelů. Zkrátka v minulosti jsme politicky blbnuli již dost, proto jsme šli raději něco pořádného dělat a doba dotací nám k tomu dala Autor je starostou města Bystřice nad Pernštejnem neopakovatelnou příležitost.


7

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011


ČSSD

Vysočina

Michal Šmarda: Rizika a nejasnosti komunální politiky Ti z nás, kteří dnes odpovídají za vývoj obcí a měst, budou muset řešit některé problémy, které sebou přinesou příští měsíce. Kde vidím největší rizika a nejasnosti? 1.

Klesající příjmy komunálních rozpočtů, ať již v důsledku hospodářské krize nebo změn v rámci vládních reforem.

Riziko neřízené reformy veřejné správy 2. a) snaha ministerstev převést některé agendy spadající do přenesené působnosti obcí na nově vytvářené správní úřady (tím dochází k popření reformy veřejné správy realizované v roce 2002 a smíšeného výkonu státní správy a samosprávy na obcích stupně I., II. III.). Týká se to zejména živnostenských úřadů, sociálních dávek, nově se otvírá v oblasti vodoprávních či stavebních úřadů. b) Snaha vlády rušit na obcích I. dílčí a málo frekventované agendy (např. matriční a stavební úřady) a tyto přesunout na obce typu II, III V některých případech by byla centralizace vhodná (z hlediska např. kvality dosud vykonávané činnosti) a znamenala by i dokončení reformy veřejné správy z roku 2002 . Například zrušení stavebních úřadů na obcích I., II a přenesení výkonu této agendy na obce III, v některých případech by však mohlo docházet k popření dosud fungujícícho systému a jeho nahrazení sice kvalitativně rovnoceným systémem, ale již vzdálenějším pro občana (např. zrušení dosud fungujících matričních úřadů na obcí I. a jejich přenesení na obce vyššího stupně). 3.

Další snaha státu přenášet tíhu nákladů na podstatné činnosti na kraje a města (sociální péče, požární ochrana, zdravotnictví, školství).

Riziko legislativních změn 4. a) velmi krátké legisvakační lhůty (např.: změny týkající se poplatků ZPF, převedení agend sociálních dávek) b) dílčí a účelové nekoncepční změny (viz. poslední rozhodnutí ÚS ve věcech rozpočtových škrtů, změny legislativy v oblasti solární energie, VHP), které ve velké většině případů musí aplikovat do území územně samosprávné celky jsou následně rušeny. Jak si můžeme vzájemně pomoci? Menší obce jsou často zavaleny novou agendou, která by sice měla být ku prospěchu občanům, ale pro samosprávu může znamenat těžko řešitelný problém. Všichni víme, co znamenalo zavádění Czech pointů, datových schránek, spisové služby a podobně. V rámci kraje Vysočina jsou naštěstí vytvořeny dobré podmínky pro poskytování účinné spolupráce pověřených obcí svým sousedům v rámci mikroregionů. Novoměstský úřad tak poskytuje obcím v rámci správního území odbornou pomoc při zpracování žádostí o dotace a granty. Stejně tak poskytujeme obcím softwarové i hardwarové zázemí a konzultace pro kompletní elektronickou komunikaci, včetně spisové služby a podobně. Další významnou pomoc vidím v uzavírání smluv, na základě kterých novoměstský úřad vyřizuje za své sousedy přestupkovou agendu. Do budoucna bych rád v této spolupráci pokračoval a dále ji rozvíjel. Ať již se jedná o výše zmíněné oblasti nebo o školství, sociální problematiku nebo třeba životní prostředí a turistický ruch. Autor je starostou města Nové Město na Moravě

M.Smarda se senátorkou D.Zvěřinovou a poslancem F.Bublanem

M.Smarda na jednání s poslancem PS PČR K.Černým


8

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011


ČSSD

Vysočina

INFORMAČNÍ SERVIS PRO OBCE Možné státní/evropské zdroje pro obecní projekty Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) V rámci své regionální politiky vyhlašuje toto ministerstvo každoročně mnoho podpůrných programů které lze rozdělit na 4 oblasti. 1. Podpora regionálního rozvoje

http://www.mmr.cz/podpora-regionalniho-rozvoje-v-roce-2010 2. Podpora odstraňování bariér v budovách

http://www.mmr.cz/podpora-pri-odstranovani-barier-v-budovach 3. Živelní pohromy

http://www.mmr.cz/poskytovani-statni-pomoci-po-zivelni-nebo-jine-pohrome 4. Věda a výzkum

http://www.mmr.cz/programy-vedy-a-vyzkumu-v-oblasti-regionalni-politiky Z 1. oblasti je obcemi nejvyužívanější Program obnovy venkova

http://www.mmr.cz/podpora-obnovy-venkova-1 Programů vědy a výzkumu se obce přímo neúčastní, ale využívají jejich výstupů. Co se týče bytové politiky, existují v gesci MMR každoročně 4 programy kde obce mohou čerpat podporu na svůj bytový fond.

http://www.mmr.cz/bytova-politika-programy-dotace

Ministerstvo zemědělství: Ministerstvo zemědělství se obecně obcemi nezabývá, ale administruje Program rozvoje venkova, kde obce o podporu žádat mohou a to v ose III a ose IV v rámci místní akční skupiny. Samozřejmě pokud je obec např. majitelem lesa, může žádat i v ose I. Tuto podporu administrativně zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, konkrétně pro Vysočinu jeho pobočka v Brně. Rozdělované prostředky nepocházejí ze státního rozpočtu, ale z EAFRD, tedy Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Proto je jich aké značně víc než kolik je schopno ve svých programech alokovat MMR.

http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd Hlavní podmínkou účasti obce v tomto programu je, aby počet jejích obyvatel nepřesáhl 500. S výjimkou podpory výstavby čistíren odpadních vod, kde je tento limit 2 000. Pro větší obce je určen Regionální operační program.

Ministerstvo životního prostředí/Státní fond životního prostředí: Zde obce uplatňují své žádosti hlavně co se týče obecních čistíren odpadních vod nad 2 000 EO. Podpora je poskytována v rámci operačního programu Životní prostředí.

http://www.opzp.cz/clanek/11/831/devata-vyzva-opzp---pro-velke-projekty-v-ose-1/ Menší projekty ( do 2 000 EO) obce uplatňují v již zmíněném Programu rozvoje venkova, osa III. Samozřejmě z tohoto programu mohou obce získat i podporu na zlepšení kvality ovzduší, obnovitelné zdroje energií, ekologické nakládání s odpady apod. Více na:

http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-op-zivotni-prostredi/ OVV ČSSD Žďár nad Sázavou /Strojírenská 371 / 591 01 Žďár nad Sázavou / tel.-fax.: +420 566 523 364 Vaše dotazy a požadavky - prosím pište na e-mail: [email protected]

9

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011


ČSSD

Vysočina

Možné státní/evropské zdroje pro obecní projekty NUTS II Jihovýchod Příslušný úřad Regionální rady Jihovýchod administruje Regionální operační program. Zde mohou žádat o podporu svých projektů obce nad 500 obyvatel.

http://www.jihovychod.cz/cs/pro-zadatele/oblasti-dotace

Státní fond rozvoje bydlení http://www.sfrb.cz/programy/?sh_itm=29ae5cd74d856e96c83c497c12e9a2c3 Zatím pozastaveno

Ministerstvo financí Programy reprodukce obecního majetku

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_programy_reprodukce.html

MÍSTNÍ AGENDA 21 Místní agenda 21? Pro mnohé z nás jde o poněkud zvláštní a často nic neříkající pojem. Je však možné ho poměrně snadno vysvětlit. Místní agenda 21 zohledňuje konkrétní místní problémy, jež přináší 21.století, nabízí jejich řešení a následnou udržitelnost všech pozitivních dopadů. Projekt Vysočina 21 - propagace a realizace Ma21 a udržitelného rozvoje v kraji Vysočina, který realizuje kraj Vysočina, je podpořen z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Projekt má za cíl zvýšit informovanost obyvatel kraje Vysočina o MA 21 a udržitelném rozvoji, posílit občanskou odpovědnost a občanskou participaci (zapojení občanů do správy věci veřejných). Do cílové skupiny, na kterou se budeme v následujícím obdobím dvou let obracet, patří v podstatě každý z nás. Do projektu se může zapojit veřejnost, neziskový a podnikatelský sektor, veřejná správa a další. Aktivity projektu: Soutěž o nejlepší slogan a vtip s tématikou udržitelného rozvoje, akce Čistá Vysočina - úklid veřejných prostranství v kraji, Veletrh produktů typických pro kraj Vysočina. U d r ž i te l ný p o č i n ro ku 2 0 1 0 a řa d a s e m i n á ř ů , ko nfe re n c í a p ra cov n í c h s et ká n í .

Bližší informace: M a r t a Ve n c o v s ká - Ko o r d i n á t o r ka p r o j e k t u Z d r a v ý k r a j V y s o č i n a a M a 2 1 , Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor regionálního rozvoje, Žižkova 16, 586 01 Jihlava tel.: 564 602 556, e-mail: [email protected], www.kr-vysocina.cz/zdravykraj

www.ma21.cz


10

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011


ČSSD

Vysočina

Program OBEC 2 - nové úvěry pro obce Od 17. 8. 2009 zahajuje ČMZRB poskytování úvěrů v Programu dlouhodobých úvěrů pro financování infrastruktury obcí (OBEC 2). Cílem programu je financování investic k zachování a rozvoji infrastruktury obcí zvyšujících kvalitu života obyvatel. Příjemcem úvěru mohou být obce, svazky obcí a vodohospodářské akciové společnosti s kapitálovou účastí obcí na území České republiky.

Úvěry jsou poskytovány za těchto podmínek: Úvěry jsou poskytovány pouze v české měně a pouze na financování způsobilých výdajů projektu. Výše úvěru: minimálně 8 mil. Kč, maximálně 250 mil. Kč. Splatnost úvěru: minimálně 10 let, maximálně 15 let, od data podpisu smlouvy o úvěru (úvěr lze bez sankce předčasně splatit). Čerpání úvěru: až 30 měsíců od data podpisu smlouvy o úvěru na základě předložených daňových či účetních dokladů, nedočerpání úvěru nepodléhá sankci. Odklad splátek jistiny úvěru: až 36 měsíců od data podpisu smlouvy o úvěru. Úroková sazba: pevná po celou dobu splácení úvěru. Výše úrokové sazby se stanovuje při poskytnutí úvěru podle podmínek na finančním trhu. Zajištění úvěru není vyžadováno s výjimkou úvěrů pro svazky obcí nebo úvěrů se zvýšeným rizikem návratnosti úvěrových zdrojů. Úvěr lze čerpat pouze na pořízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného majetku, včetně nákupu pozemků a zpracování projektové dokumentace (DPH je součástí příslušného způsobilého výdaje).

Projekt musí splňovat tyto podmínky: - musí být realizován na území České republiky, - musí být zaměřen na zachování a rozvoj infrastruktury ve vlastnictví obce či vodohospodářské společnosti zvyšující kvalitu života obyvatel.

Úvěry mohou být poskytnuty na pořízení nebo rekonstrukci majetku v těchto oblastech: a) vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, b) elektrifikace, plynofikace, c) školská a předškolní zařízení, d) kulturní a sportovní zařízení, e) sociální zařízení (domy s pečovatelskou službou pro seniory a handicapované občany), f) místní komunikace a jejich osvětlení, vč. světelné dopravní signalizace, g) dopravní stavby (podchody, zastávky místní dopravy), pořízení dopravních prostředků k zajištění místní veřejné dopravy, h) zařízení na skládkování a likvidaci tuhého odpadu (skládky, spalovny), i) zateplování budov, instalace měřicí techniky, využití obnovitelných zdrojů energie, apod., j) jiné projekty zaměřené na zlepšení podmínek bydlení a životního prostředí obcí (po předchozí konzultaci projektu s ČMZRB).

Program je vyhlášen na období do 31.12.2012. Žádost o úvěr mohou předkládat pouze obce, a to v případě zakázek malého rozsahu (cena úvěru do 2 mil. Kč). Ve všech ostatních případech bude poskytnutí úvěru posuzováno na základě zadávacího řízení vyhlášeného obcí nebo vodohospodářskou společností. V případě zakázek podlimitních (cena úvěru do 5,857 mil. Kč) bude ČMZRB reagovat na výzvu k předložení nabídky v rámci zjednodušeného podlimitního řízení. Doplňující informace a formulář žádosti jsou zveřejněny na webové stránce ČMZRB.

Kontakt: JUDr. Lenka Loudová, tel. 255 721 487, e-mail: [email protected] Ing. Václav Jakobe, 255 721 480, e-mail: [email protected]


11

SAMOSPRÁVA

číslo 1/2011


ČSSD

Vysočina

JSME TU PRO VÁS Ing. Dagmar Zvěřinová - senátorka, starostka města Žďár nad Sázavou - místopředsedkyně Ústavně-právního výboru Senátu, - místopředsedkyně Stále komise Senátu pro rozvoj venkova, Senátorská kancelář sídlí v okresním městě Žďáru nad Sázavou, na ulici Strojírenské 371, mezi společnou budovou Finančního úřadu, Okresního soudu, Úřadu práce a prodejnou Hypernova. Adresa: Strojírenská 371, 591 01 Žďár nad Sázavou 1. patro tel/fax: +420 566 620 050 e-mail: [email protected] http://www.dagmarzverinova.cz

Úřední dny: Po 10:00 - 15:00 hod. Čt 10:00 - 15:00 hod. Asistent: Vladimír Cisár, GSM: +420 724 502 591 e-mail: [email protected]

SENÁT PČR

Karel Černý - poslanec PS PČR - člen sněmovního výboru pro obranu, - předseda podvýboru pro integrovaný záchranný systém (kompetence výborů - Armáda ČR a z resortu vnitra - profesionální, dobrovolní hasiči, vodní záchranná a horská služba) Poslanecká kancelář sídlí v okresním městě Žďáru nad Sázavou, na ulici Strojírenské 371, mezi společnou budovou Finančního úřadu, Okresního soudu, Úřadu práce a prodejnou Hypernova. Asistenti: Adresa: Jitka Průžová Strojírenská 371, 591 01 Žďár nad Sázavou GSM: +420 602 732 389 tel/fax: +420 566 620 560 Milan Šustr e-mail: [email protected] Úřední dny: GSM: +420 723 332 184 http://www.karelcerny.cz Po 8:00 - 17:00 hod. Hana Zoubková St 8:00 - 17:00 hod. GSM: +420 724 253 209

Ing. Vladimír Novotný

PS PČR

Mgr.Bc. Petr Krčál

Náměstek hejtmana Oblast financí a grantových programů telefon: 564 602 144 mobil: 731 546 469 e-mail:[email protected]

Radní Oblast sociálních záležitostí telefon: 564 602 126 mobil: 724 650 277 e-mail:[email protected]

kancelář: 3.11 A ulice: Žižkova 57 obec: Jihlava PSČ: 587 33

kancelář: 2.06 A ulice: Žižkova 57 obec: Jihlava PSČ: 587 33

KRAJ VYSOČINA OVV ČSSD Žďár nad Sázavou /Strojírenská 371 / 591 01 Žďár nad Sázavou / tel.-fax.: +420 566 523 364 Vaše dotazy a požadavky - prosím pište na e-mail: [email protected]

12

PTÁME SE ZA VÁS tentokráte radního kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Ing. Bc. Martina Hyského

Recommend Documents