VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Bc. Martina Kameníková Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Mikulov
Diplomová práce
2014
Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Mikulov
Diplomová práce
Bc. Martina Kameníková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví
Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavla Burešová Datum odevzdání diplomové práce: 2014-06-12 Datum obhajoby diplomové práce: 2014-08 E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Master’s Dissertation
Analysis of the popularity consumption of wines with a designation VOC Mikulov
Bc. Martina Kameníková
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Pavla Burešová Date of Submission: 2014-06-12 Date of Thesis Defense: 2014-08 E-mail:
[email protected]
Prague 2014
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Mikulov“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
…….…………………………………. Bc. Martina Kameníková V …………………dne 12. 06. 2014
Ráda bych poděkovala vedoucí mé práce, paní Ing. Pavle Burešové, za její čas a cenné rady. Dále bych ráda poděkovala kolegům z předmětu Enogastronomie za účast na dotazníkovém šetření.
Abstrakt
KAMENÍKOVÁ, Martina. Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Mikulov. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 95 stran Cílem práce s názvem „Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Mikulov“ je zjistit, zda jsou vína originální certifikace oblíbena u zákazníků. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První, teoretická část práce je věnována historii vinařství, popisu systému zatřiďování a kategorizaci vín v České republice, platné legislativě a náležitostem, které musí víno splňovat, aby mohlo být vyráběno v apelaci. Speciální pozornost je věnována všem VOC sdružením v České republice a také dalším evropským apelacím. Analytická část je zaměřena na výzkum a analýzu. Prostřednictvím metod osobního pozorování a telefonického dotazování, dotazníkového šetření a deskripce byla analyzována kritéria za účelem potvrzení zvolených hypotéz.
V závěru každé kapitoly jsou veškeré získané
poznatky ještě jednou shrnuty a vyhodnoceny. V třetí části se pak věnujeme navržení vhodných doporučení či řešení. Klíčová slova: apelace, klasifikace, Mikulov, oblíbenost, spotřeba, vína originální certifikace
Abstract
KAMENÍKOVÁ, Martina. Analysis of the popularity consumption of wines with a designation VOC Mikulov. [Master’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2014. 95 Pages The goal of the thesis entitled "Analysis of the popularity consumption of wines with a designation VOC Mikulov" is to find out, if wine with an original certification is popular with consumers. The thesis is divided into three main parts. The first, theoretical part of the thesis focuses on the history of the winery, the description of the classification and the categorization of wines within the Czech Republic, the current legislation and requirements, which the wine must have to be produced in the appellation. Special attention is paid to all VOC associations within the Czech Republic and other European appellations. The second, analytical part is focused upon research and analysis. The criteria was analyzed to confirm the selected hypotheses through methods of personal observation and telephone interviews, questionnaire and description. At the end of each chapter of the second part of the thesis are all the findings again summarized and evaluated. The third part of the thesis suggests appropriate recommendations or solutions.
Keywords: appellation, classification, Mikulov, popularity, consumption, wine of original certification
Obsah 1 Úvod.................................................................................................................................... 1 2 Teoreticko-metodologická část ........................................................................................... 4 2.1 Historie vinařství .......................................................................................................... 4 2.1.1 Nejstarší dějiny a starověk..................................................................................... 4 2.1.2 Středověk a novověk ............................................................................................. 5 2.2 Současné vinařství a vinohradnictví v České republice ............................................... 6 2.3 Charakteristika vína ..................................................................................................... 7 2.3.1 Terroir .................................................................................................................... 7 2.3.2 Odrůdy ................................................................................................................. 10 2.3.3 Rozdělení, klasifikace a kategorizace vín v ČR .................................................. 13 2.4 Řízení a organizace vinařství v České republice........................................................ 14 2.4.1 Vinařská legislativa ............................................................................................. 14 2.4.2 Podpora vinařství v České republice ................................................................... 15 2.5 Vinařské oblasti .......................................................................................................... 16 2.5.1 Vinařská oblast Morava ....................................................................................... 16 2.6 Vymezení pojmů germánského a románského systému zatřiďování ......................... 17 2.7 Vína originální certifikace.......................................................................................... 18 2.7.1 VOC Mikulov ...................................................................................................... 19 2.7.2 VOC Znojmo ....................................................................................................... 20 2.7.3 VOC Modré hory ................................................................................................. 21 2.7.4 VOC Pálava ......................................................................................................... 22 2.7.5 VOC Blatnice ...................................................................................................... 23 2.8 Charakteristika AOC .................................................................................................. 24 2.9 Charakteristika DOC/DOCG ..................................................................................... 25 2.10 Charakteristika DAC ................................................................................................ 25 2.11 Charakteristika DO................................................................................................... 26 3 Analytická část .................................................................................................................. 27 3.1 Hypotéza č. 1, metoda: osobní pozorování a telefonické dotazování ........................ 27 3.1.1 Obchodní domy ................................................................................................... 27 3.1.2 Internetové obchody ............................................................................................ 30 3.1.3 Vinárny a vinotéky .............................................................................................. 32 3.1.4 Shrnutí ................................................................................................................. 33
3.2 Hypotéza č. 2, metoda: dotazníkové šetření............................................................... 36 3.2.1 Metodika .............................................................................................................. 36 3.2.2 Vyhodnocení jednotlivých odpovědí ................................................................... 38 3.2.3 Shrnutí ................................................................................................................. 48 3.3 Hypotéza č. 3, metoda: deskripce .............................................................................. 49 3.3.1 Národní soutěž vín Mikulovské podoblasti ......................................................... 49 3.3.2 Salon vín České republiky ................................................................................... 55 3.3.3 GRAND PRIX VINEX ....................................................................................... 57 3.3.4 Valtické vinné trhy .............................................................................................. 59 3.3.5 Shrnutí ................................................................................................................. 63 4 Návrhová část ................................................................................................................... 71 5 Závěr ................................................................................................................................. 75 6 Literatura ........................................................................................................................... 77
Seznam tabulek Tabulka 1: Dělení tichých a šumivých vín podle obsahu cukru Tabulka 2: Klasifikace vína na základě dosažené cukernatosti Tabulka 3: Podmínky a členové VOC Mikulov Tabulka 4: Podmínky a členové VOC Znojmo Tabulka 5: Podmínky a členové VOC Modré hory Tabulka 6: Podmínky a členové VOC Pálava Tabulka 7: Podmínky a členové VOC Blatnice Tabulka 8: Umístění vín členů VOC Mikulov na vinařských soutěžích v roce 2014 Tabulka 9: Umístění vín členů VOC Mikulov na vinařských soutěžích v roce 2013 Tabulka 10: Umístění vín členů VOC Mikulov na vinařských soutěžích v roce 2012
Seznam grafů Graf 1: Vzhled vína ve sklenici v porovnání s nádobou z jiného materiálu Graf 2: Vzhled vína ve vinné sklenici Riedel v porovnání s běžnou sklenicí na víno Graf 3: Vůně degustovaného vína ve sklenici na červené víno v porovnání s nádobami z jiného materiálu Graf 4: Vůně degustovaného vína ve sklenici na bílé víno v porovnání se sklenicí na červené víno Graf 5: Vůně degustovaného vína ve sklenici Riedel v porovnání s běžnou vinnou sklenicí Graf 6: Chuť vína ze sklenice na červené víno v porovnání s nádobami z jiných materiálů Graf 7: Chuť vína ze sklenice na bílé víno v porovnání se sklenicí na červené víno Graf 8: Chuť vína ze sklenice Riedel v porovnání s běžnou sklenicí Graf 9: Chuť vína z vinné sklenice jakéhokoli druhu v porovnání s nádobou z jiného materiálu Graf 10: Chuť vína ze sklenice na sekt v porovnání se sklenicí na bílé víno
1 Úvod Téma diplomové práce jsem si vybrala na základě osobního zájmu o vinařskou oblast Morava, zejména o město Mikulov a jeho okolí. Protože pocházím z jihomoravské metropole – města Brna, mám k Mikulovu poměrně blízko také geograficky a během četných cest do tohoto regionu jsem jej mohla alespoň částečně blíže poznat, v čemž jsem díky zpracovávání této práce mohla dále pokračovat. Oblast Mikulovska se v odborných knihách označuje jako Mikulovská vinařská podoblast, proto budeme tohoto termínu užívat i my. Cílem práce s názvem „Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Mikulov“ je zjistit, zda jsou vína originální certifikace Mikulov oblíbena u zákazníků. V první, teoreticko-metodologické části práce se budeme krátce věnovat historii révy vinné a to od starověku, přes středověk až po nedávnou minulost. V historii se zaměříme zejména na oblast Moravy a Českých zemí. Dále se budeme krátce věnovat současnému vinařství a vinohradnictví v České republice. Pokračovat budeme obecnou charakteristikou vína. V této kapitole se také budeme podrobněji zabývat terroir, odrůdami pro výrobu červeného a bílého vína a ukončíme ji rozdělením – klasifikací a kategorizací vína podle Vinařského zákona – tedy podle obsahu zbytkového cukru, podle barvy a neopomeneme ani další důležité termíny, kterými je možno víno označit. Z důvodů nedostatku místa budeme věnovat pozornost pouze odrůdám, které se pěstují v Mikulovské vinařské podoblasti a které jsou zařazeny do výběru apelace VOC Mikulov. Ve čtvrté kapitole se budeme zaobírat řízením a organizací vinařství v České republice – tedy vinařskou legislativou a organizacemi, které se věnují podpoře vinařství v České republice. Pokračovat budeme krátkým rozdělením vinařských oblastí a podrobněji se budeme zabývat zejména vinařskou oblastí Morava a Mikulovskou vinařskou podoblastí. Následně si krátce vymezíme germánský a románský systém zatřiďování vín. V sedmé kapitole se budeme zaobírat apelacemi VOC v České republice. Navážeme podkapitolou přímo o VOC Mikulov, kde jmenujeme členy tohoto sdružení a podmínky a pravidla, která musí vína splnit, aby jim mohla být udělena certifikace. V následujících podkapitolách se budeme podrobně věnovat také dalším apelacím v České republice, včetně pravidel pro zařazení do apelace a členů jednotlivých sdružení. Teoretickou část práce zakončíme 1
charakteristikou apelací ve Francii (AOC), Itálii (DOC/DOCG), Španělsku (DO) a Rakousku (DAC) a pokusíme se je porovnat s českými apelacemi VOC. V druhé, analytické části bude naším cílem postupně potvrdit nebo vyvrátit tři různé hypotézy pomocí zvolených analytických metod. První hypotéza zní: „O oblibě vín VOC Mikulov svědčí fakt, že jsou snadno sehnatelná v běžné obchodní síti.“ Tuto hypotézu se pokusíme potvrdit pomocí zvolených metod osobního pozorování a telefonického dotazování, kdy postupně navštívíme šest různých obchodních domů: tři pražské – Tesco My, Tesco Nový Smíchov a Albert supermarket, a tři brněnské hypermarkety – Albert, Tesco a Globus. Vína apelace VOC Mikulov budeme hledat v policích regálů. Zástupce větších obchodních sítí jsme vybrali cíleně, v rámci předpokladu, že budou mít dostatečný prostor a kapacitu pro poskytnutí nejširší možné nabídky produktů. Pozorování bude v každém z měst probíhat v jeden den, v rozmezí několika hodin. V případě neúspěšného pozorování zmapujeme, jaké další možnosti se spotřebiteli nabízejí – vyhledáme vhodné internetové obchody a rozdělíme je na ty, které jsou provozovány samotnými vinařstvími a na ty, které vína VOC Mikulov pouze prodávají v rámci svého sortimentu. Třetí část průzkumu bude probíhat ve vinotékách, příp. vinárnách a to jak v Praze, tak v Brně. Druhou hypotézu jsme si stanovili následovně: „Bílé víno z Mikulovské vinařské podoblasti je oblíbené za předpokladu, že je servírováno ve správné vinné sklenici.“ Tuto hypotézu se pokusíme potvrdit pomocí dotazníku. Dotazník jsme si sami sestavili a bude rozdán vybraným respondentům z absolventů předmětu Enogastronomie po degustaci předem zvoleného bílého vína z Mikulovské vinařské podoblasti. Aby bylo vyloučeno jakékoli ovlivnění dobrovolníků, bude víno neprůhledně zabaleno a odtajněno až na konci degustace. Víno bude postupně degustováno ze třech různých vinných sklenic a také dalších nádob. Předpokládáme, že jedině pokud je víno servírováno ve správné sklenici, která plně nechá vyniknout jeho vlastnosti, může se stát oblíbené u spotřebitelů. Proto bude cílem naší degustace prokázat, zda bílé víno dosahuje nejlepších výsledků ve sklenici určené přímo na bílá vína nebo na druhu sklenice nezáleží a spotřebitel mezi nimi při konzumaci neshledává větších rozdílů. Případně, zda víno vykazuje stejné vlastnosti i v nádobách jiného druhu a typu – tedy jestli např. v plastovém kelímku víno uvolňuje aroma a chutná stejně dobře jako při pití z vinných sklenic. Celkový počet respondentů bude osmnáct. Výsledky dotazníkového šetření budou následně zpracovány pro každou 2
jednotlivou otázku z dotazníku do samostatného grafu a popsány, aby byla zajištěna úplná vypovídací schopnost. A poslední, třetí hypotézu: „Vína apelace VOC si získávají oblibu spotřebitelů díky dobrým výsledkům na soutěžích,“ se pokusíme potvrdit pomocí zvolené metody deskripce a následného zpracování veřejně dostupných výsledků ze soutěží vín pořádaných v České republice. Vybrali jsme celkem čtyři vinařské soutěže. Tři jsou celostátní soutěže, kterých se mohou účastnit vína z celé republiky: Salon vín České republiky, Grand Prix Vinex a Valtické vinné trhy. Čtvrtá soutěž je určená pouze pro vína vyrobená z hroznů révy vinné, majících původ v Mikulovské vinařské podoblasti. Návrhovou, čtvrtou část práce využijeme k tomu, abychom navrhli vinařům možnosti, jak zlepšit povědomí o vínech a jejich oblibu u spotřebitelů. V závěru, celou práci ještě jednou krátce shrneme a vyhodnotíme, k čemu jsme v jednotlivých částech a kapitolách práce dospěli.
3
2 Teoreticko-metodologická část 2.1 Historie vinařství 2.1.1 Nejstarší dějiny a starověk „Slovo víno pochází z latinského vinum.“1 „Evropské typy vinné révy mají svůj původ v Zakavkazsku (území dnešního Ázerbajdžánu, Gruzie a Arménie). Třebaže réva vinná (Vitis vinifera) má svůj původ v Zakavkazsku, lze se domnívat, že rod Vitis je mnohem starší než tento kraj. Tuto domněnku potvrzují nalezené fosilie s otisky listů révy staré 60 milionů let. (…) Celkem se na Zemi vyskytuje více než 60 druhů rodu Vitis. Avšak pouze jeden z nich – Vitis vinifera – se dnes používá k výrobě jakostních vín.“2 O pěstování vína najdeme zmínky v Bibli, božským nápojem bylo také pro Řeky, Římany a Féničany. „Moderní vinařství se zrodilo v okamžiku, kdy lidé začali skutečně pěstovat a množit vinnou révu. Nové sazenice byly ponechány jako keře nebo byly vedeny pro vhodné přirozené opoře. O necelých 1000 let později přišlo vinařství do Egypta. Odsud se vydalo do Řecka, pravděpodobně zásluhou Féničanů. Poté, asi před 3000 let, přinesli Etruskové vinařské dovednosti do Itálie. Římané rozšířili vinice po celé Evropě. (…)“3 „Kdy se začalo pěstovat a vyrábět víno na Moravě a v Čechách přesně nevíme. Pravděpodobně to bylo již za Keltů a Germánů před naším letopočtem. Podle nálezu nádob na víno byla střediskem pití vína v té době oblast Mikulova. S příchodem Slovanů pěstování vína v Čechách zaniklo, ale na Moravě se udrželo celou dobu. (…)“4 „Pěstování révy vinné se na Moravě datuje od 3. století našeho letopočtu. Tehdy za vlády římského císaře Marka Aurelia Proba byl vojákům desáté římské legie dán příkaz, aby vysázeli vinice poblíž svého ležení u nyní zaniklé obce Mušov pod pálavskými kopci. Z těchto míst se pěstování révy vinné postupně rozšířilo po celé jižní Moravě.“5 Ale réva byla Římany pěstována nejen v oblasti Mušova: „Na Římském kopci, který se nachází 4 km od Ivaně, byl nejsevernější opěrný bod Římské říše. Z archeologických nálezů máme potvrzeno pěstování révy vinné a výrobu vína v tomto ležení.“6
1
KNOB, S., ZÁŘICKÝ, A. Nástin dějin výroby od pravěku po současnost. Ostrava 2010, str. 200 CALLEC, Ch. Velká encyklopedie vína. Čestlice 2002, str. 6 3 Tamtéž, str. 7 4 ŠAMÁNEK, M., URBANOVÁ, Z. Víno na zdraví. Praha 2010, str. 34 5 PÁTEK, . rození vína v ec no o pěstování zpracovaní a konzumaci vína. Brno 1998, str. 10 6 BÁRTA, L., ČERNÝ, B. 50 dnů s vinaři aktuální obrazový průvodce českými a moravskými vinařskými oblastmi 50 předními vinařstvími a jejic nejlep ími víny. Praha 2004, str. 128 2
4
2.1.2 Středověk a novověk „K většímu rozšiřování vinic a výroby vína však došlo až při budování Velkomoravské říše před rokem 833. (…) První písemný záznam o vinicích na Moravě je z roku 1101 v zakládací listině kláštera v Třebíči. Podle pověsti poslal kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho manželce Ludmile sud vína v roce 875 při narození jejich syna Spytihněva. (…)“7 Středověk pěstování vína příliš nepřál: „Časté války vedly k nepokojům, hladu a chudobě a za těchto okolností obchod s vínem nikoho nezajímal. Od úplného zániku zachránila evropské vinařství katolická církev, a to svým dodržování tradice poslední večeře (víno – „krev Kristova“). Kněží a mniši vysazovali révu po celé Evropě ani ne proto, aby vyráběli vysoce kvalitní vína, ale zejména z toho důvodu, aby získali víno používané při svatém přijímání.“8 „Byli to zejména benediktini, kteří byli největšími producenty vína ve Francii a Německu. Pouze o něco málo menší objem pěstovaného vína byl zaznamenán u cisterciánů, kteří se usadili v roce 1202 na Velehradě (...)“9 a v dalších letech na dalších místech České republiky. „V polovině 13. století, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů, patřil obchod s vínem k největším zdrojům příjmů šlechty a měšťanů.“10 „První vinařský zákon vydal již Karel IV., král český a císař římský, v roce 1358. Vzorem pro Karla IV. bylo vyspělé francouzské vinařství. (…)“11 Díky Karlu IV. nastal větší rozmach českého vinařství, protože roku 1358, kromě vydání prvního vinařského zákona, nařídil zakládat vinice. „Od té doby již víme, že znojemské víno bylo vyváženo za hranice. (…) Největší plochy osázené vínem byly v naší oblasti za císaře Rudolfa II. Od té doby se víno pěstuje na spoustě lokalit na Moravě i v Čechách. Z dob templářských rytířů, kteří přišli na Moravu z Francie roku 1232, se udržely sklepy v Čejkovicích.“12 „V průběhu 19. století, zejména v jeho druhé polovině, nastává rozkvět vinařství i v našich oblastech. Vrcholu rozvoje bylo na Moravě dosaženo kolem roku 1886, kdy výměra vinic na tomto území činila 30 260 ha.“13 Opět se však objevuje nebezpečí v podobě škůdců, nejnebezpečnější byla: „(…) fyloxera, révokaz, pojídající kořeny révy. Révokaz zlikvidoval téměř všechny evropské vinice, dokud se nezjistilo, že původní americké révy
7
ŠAMÁNEK, M., URBANOVÁ, Z. Víno na zdraví. Praha 2010, str. 34-35 CALLEC, Ch. Velká encyklopedie vína. Čestlice 2002, str. 10 9 ŠAMÁNEK, M., URBANOVÁ, Z. Víno na zdraví. Praha 2010, str. 35 10 http://www.stezky.cz/Sklepni-ulicky/Mikulovska-vinarska-podoblast.aspx [citováno: 25.3.2014, 16:49] 11 PÁTEK, . rození vína v ec no o pěstování zpracovaní a konzumaci vína. Brno 1998, str. 27 12 ŠAMÁNEK, M., URBANOVÁ, Z. Víno na zdraví. Praha 2010, str. 35 13 PÁTEK, . rození vína v ec no o pěstování zpracovaní a konzumaci vína. Brno 1998, str. 11 8
5
jsou proti němu odolné (révokaz přišel z Ameriky). Téměř všechny evropské révy musely být naroubovány na americké kořeny.“14 „Ve 20. století prodělala produkce vína díky poznatkům vědy a techniky obrovskou změnu – byla zavedena mechanizace a nové vědecké postupy zlepšily zdraví vinic i samotných vín. Aby měli malí nezávislí pěstitelé zaručen přístup k nejmodernějším vinařským technologiím, začali vytvářet silné společné podniky. Po problematickém období 60. a 70. let 20. století, kdy se vinařský průmysl zaměřil na masovou produkci, si stále více lidí začalo uvědomovat obrovský význam kvality a autentičnosti vína. (…) Nyní (…) jsou vinaři více než kdykoli předtím připraveni zaměřit se na kvalitu a nepodlehnout svodům krátkozraké obchodní politiky orientované na co největší množství.“15
2.2 Současné vinařství a vinohradnictví v České republice „Do sametové revoluce převládala ve vinařství stejně jako i v jiných oblastech uniformita a kvantita na úkor kvality. Změny nastaly teprve v roce 1995, kdy byl přijat zákon o vinohradnictví a vinařství 26. 5. 1995, s platností od 1. 9. Od tohoto data stoupá rok od roku povědomí obyvatel naší republiky o víně, kvalitách i prospěšnosti pro zdravý životní styl. Zákon a jeho následné novelizace v roce 2000, a v roce 2004 změnil vinaře a jejich tvůrčí filozofii. Dostavila se snaha po vysokém stupni jakosti a zejména se utvrdilo, že lze i na severní hranici pěstování révy tvořit vína přirozená, odrážející působení ročníkových změn, klimatických i místních podmínek v proměnlivosti a osobitém odrůdovém charakteru. Hlavní důraz byl položen na vlastnosti odrůdy a na obsah cukru v jejich hroznech. Malými krůčky se začínají tvořit cuvées, které vyzdvihují působnost s vlastnostmi terroiru. (…) Zákon 324/2004, jak již bylo uvedeno, k tomu dává příležitost tvorbou dvou nových kategorií vín: Zemské víno a víno originální certifikace (VOC). Obě vína předpokládají dohodu vinařů o vlastnostech vín z určitého území a v případě VOC i vznik místních sdružení vinařů s jasně definovaným charakterem produkce. Pro další vývoj bude důležitá zajímavá proměnlivost charakteru českých a moravských vín v rámci EU.“16
14
JOHNSON, H., ROBINSON, J. Světový atlas vína. Praha 2002, str. 19 CALLEC, Ch. Velká encyklopedie vína. Čestlice 2002, str. 14-15 16 BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Praha 2007, str. 22 15
6
2.3 Charakteristika vína 2.3.1 Terroir „Terroir (franc.) výraz, pro který neexistuje český ekvivalent, označující kombinaci půdního složení, klimatických podmínek, použitých odrůd a způsobu pěstování vinné révy v konkrétním teritoriu.“17 „The term "terroir" originated in France in the mid nineteenth century and its use has grown over time, particularly in consequence to globalization (…) Terroir is an attribute often associated with agricultural products, including wine. The "taste of terroir" or the taste of place is meant to convey freshness found in agricultural products that are locally sourced and harvest according to cultural and historical legislation.“18 „Obecně se dá říci, že nejlepší výsledky v pěstování vinné révy jsou dosahovány na severní polokouli mezi 30° a 50° zeměpisné šířky a na jižní polokouli mezi 30. a 40. rovnoběžkou. (…) “19 „Na růst a životní děje révy vinné, zejména na její plodnost a hlavně na jakost plodů, výrazně působí mikroklimatické a půdní podmínky, orientace vinice ke světovým stranám, její nadmořská výška a rozdělení srážek.
ednotlivé odrůdy révy vinné reagují na
ekologické podmínky rozdílně a dávají jen na některých stanovištích významnou a nezaměnitelnou jakost vína. Toto působení přírodních podmínek na kvalitu vína se shrnuje pod pojmem „terroir“. Teplota je pro teplomilnou révu vinnou nejdůležitějším stanovištním faktorem. Životní děje v nadzemní části keře révy se začínají odvíjet při průměrné denní teplotě 10 °C, což je pro révu aktivní teplota. (…) Součtem všech průměrných denních teplot vyšších nežli 10 °C během vegetačního období zjistíme sumu aktivních teplot daného stanoviště. Ta musí na stanovišti pro révu vinnou dosáhnout nejméně 2200 °C, aby se na takovém stanovišti daly pěstovat nejranější odrůdy, většinou stolní. Při sumě aktivních teplot 2500 °C lze pěstovat rané odrůdy moštové (např. MüllerThurgau), při sumě 2700 °C je možné pěstovat i středně pozdní odrůdy, např. Rulandské šedé, aj. (…) Světlo je významným stanovištním činitelem a réva by měla dostávat 17
BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Praha 2007, str. 22 „Termín "terroir" vznikl ve Francii v polovině devatenáctého století a jeho použití vrůstá v průběhu času, zvláště v důsledku globalizace (…) Terroir je atribut často spojovaný se zemědělskými produkty, včetně vína. "Chuť terroir", nebo chuť místa je myšleno jako zprostředkování čerstvosti zemědělských produktů, které jsou z místních zdrojů a sklizeny v souladu s kulturními a historickými právními předpisy.“ SPIELMANN, N., GÉLINAS-CHEBAT, C. International Journal of Wine Business Research: Terroir? T at’s not ow I would describe it. 2012, str. 255 [cit. 2014-03-26, 12:24] 19 CALLEC, Ch. Velká encyklopedie vína. Čestlice 2002, str. 16 18
7
celodenní světelný požitek. eho intenzita měřená na daném stanovišti v joulech na 1 cm2 povrchu půdy za měsíce květen, červen a červenec je tedy dobrým ukazatelem pro intenzitu zakládání květenství v zimních očkách, a tedy pro předpoklad plodnosti v následujícím roce. Vodní srážky jsou důležité nejen v celkovém úhrnu za rok, ale i vzhledem k rozdělení během roku. Pro udržení sporého růstu révy musí spadnout nejméně 300 mm vodních srážek za rok. Optimální roční úhrn srážek v severních vinohradnických oblastech je 600-800 mm, ale je nutné brát zřetel i na teplotní režim stanoviště a na propustnost půdy. Vzdušné proudy mohu do značné míry měnit poměry viničních tratí. V našich oblastech převažují větry ochlazující, které vanou od severozápadu až severovýchodu, a proto se většinou vyhledávají pozemky proti těmto větrům chráněné. ižní větry mají většinou vliv oteplující. Vzdušné proudy mohou přinášet o látky pro vývoj révy nepříznivé, jako exhaláty průmyslových podniků, např. oxid siřičitý, nebo výfukové plyny snižující růst i plodnost révy. (…) Nadmořská výška omezuje pěstování révy vinné na zeměpisné šířce. Všeobecně se uvádí, že při zvýšení nadmořské výšky o 100 m poklesne průměrná cukernatost hroznů o 1-1,5 °NM20 a současně se zvýší obsah kyseliny o 0,9 ‰. V našich vinařských oblastech je výhodné pěstovat révu vinnou v nejnižší nadmořské výšce, ale nesmějí to být mrazové kotliny. V závislosti na reliéfu krajiny se dají využívat pozemky do nadmořské výšce 250-300 m. Reliéf krajiny jednak působí svažitostí a jednak orientací svahů ke světovým stranám. Nejteplejší podmínky mají jižní svahy, pak jihozápadní, jihovýchodní a pro révu jen výjimečně mírně skloněné svahy severní. Spodní části svahů mívají vlhčí, hlubší a úrodnější půdy, a vysazují se tam proto odrůdy plodnější a náročnější na vodu, později rašící a vzdornější proti mrazům. Střední části svahů jsou teplejší, a vyhovují tedy odrůdám pozdějším, náročným na teplo. Vrchní části svahů jsou suché a někdy i větrné, tak jako náhorní roviny. Patří tam odrůdy méně náročné na vláhu a ranějšího zrání. Viniční půdy mohou být velmi rozmanité. Réva vinná je na půdní druh totiž nenáročná a dá se pěstovat téměř všude. Nesnáší jen půdy zamokřené, studené slíny či půdy velmi uléhavé. (…) Kamenité půdy mají pro růst révy příhodný vzdušný i tepelný režim. Vodní režim je značně proměnlivý, vodní eroze na nich nehrozí. e-li kamenitá půda dostatečně prostoupena jílovitými částečkami, zlepšuje se vodní režim a stoupá růst, plodnost i jakost hroznů. Nad kamenitým povrchem se rychle ohřívá vzduch, a tím se otepluje mikroklima, neboť kámen udržuje teplotu i v noční době. Kameny pokrývající povrch brání výparu a v mezerách mezi nimi kondenzují vodní páry.
20
Zkratka pro normalizovaný moštoměr
8
Kamenité půdy jsou vhodné pro efektivní závlahu vinice. Štěrkovité půdy mají podobné vlastnosti jako půdy kamenité, částice původního skeletu jsou však menší. (…) Na štěrkovitých půdách se dobře osvědčují modré odrůdy pro červená vína. Písčité půdy mohou být dobrým stanovištěm pro některé odrůdy révy. Hodí se do nich dostatečně bujně rostoucí odrůdy pro červená vína (Frankovka, Modrý Portugal, Svatovavřinecké). Z bílých odrůd jen takové, které dávají dostatečně extraktivní vína (Rulandské šedé, Sauvignon). (…) Závlaha je na takových půdách velmi efektivní a může být spojena s podáváním tekutých hnojiv. Hlinité a jílovité půdy bývají nazývány půdami kvantitativními. Mají velkou vodní jímavost, malou propustnost, slabě se provzdušňují, pomalu prohřívají a bývají soudržné. (…)“21 „After all, vines grow in any temperate climate and flourish with plenty of warmth, water, and space, so why worry about the type of soil, topography, or nuances of climate - all those factors (and more) that the French combine under the name terroir and believe in with near-religious fervour? Why? Because flourishing vines are not necessarily the key to great or even good wine. They tend instead to produce large quantities of dilute, flavourless wine. (...) It is no coincidence that the long-established European vineyards are on land where very little else thrives. (...) European experience over centuries has shown that the best soils are those that encourage root penetration, are well drained and yet at the same time are capable of holding water without becoming waterlogged. Limestone, as found in Burgundy and Champagne, but tellingly, very little in the New World, fits this prescription perfectly; so do other rocky and gravelly soils. (...) Stony soils (...) are in fact the best all-rounders across a range of climates, for they have the advantage of being easily warmed and the capacity, through their stones, to re-radiate the heat at night, they are not too fertile, and they do not readily erode. Moreover, stony soils are mostly found on lower slopes and foothills (...).“22
21
KRAUS, V. Pěstujeme révu vinnou. Praha 2012, str. 17-19 „Koneckonců, vinná réva roste v každém mírném klimatu a rozvíjí se s dostatkem tepla, vody a prostoru, tak proč se starat o typ půdy, topografii nebo rozdíly klimatu - všechny tyto faktory (a další) Francouzi spojili v rámci názvu terroir a věří mu s téměř náboženským zápalem? Proč? Vzhledem k tomu, že vzkvétající révy nemusí být nutně klíčem ke skvělému či dobrému vínu. Mají tendenci místo toho produkovat velké množství zředěné vína bez chuti.(…) Není náhodou, že dlouhodobě zavedené evropské vinice jsou na území, kde se ničemu jinému nedaří.(…) Evropské zkušenosti v průběhu staletí ukázaly, že nejlepší půdy jsou ty, které podporují pronikání kořenů, jsou dobře odvodněné, a zároveň jsou schopny pojmout vodu, aniž by se podmáčené. Vápenec, jaký najdeme v Burgundsku a Champagne, a kterého je v Novém světě velmi málo, toto splňuje dokonale, stejně jako jiné skalnaté a štěrkové půdy.(…) Kamenité půdy (…) jsou všestranné v celé řadě klimatických podmínek, díky jejich výhodám, kdy se snadno zahřejí a mají schopnost znovu 22
9
2.3.2 Odrůdy „Odrůdová skladba je pro konkrétní region velmi důležitá ve spojitosti s konečným produktem – vínem, v závislosti na terroiru, který v sobě zahrnuje prostředí, přírodní a klimatické podmínky, ale zejména práci vinohradníka a enologa. Zvláště ve spojitosti s moravskými víny si lze stěží představit víno, které by nemělo v názvu odrůdu, ze které je vyrobeno. O to důležitější je výběr odrůd, které se budou v konkrétním prostředí pěstovat. Bílé moštové odrůdy, vypěstované na Moravě jsou charakteristické typickou kyselinkou v chuti a také charakteristickým aroma ve vůni. Modré odrůdy jsou v našich podmínkách závislé na ročníku a klimatických podmínkách více než jinde. (…)“23 O bílých a červených vínech z České republiky se v anglicky psané literatuře píše: „Most of the wine is white – still and sparkling – and are made from Reinriesling, Vlässkyrizling, Grüner Veltliner, Sylvana, Müller-Thurgau, Gewürtztraminer and Rulandske grapes. Red wines are made from Limberger and Spätburgunder (Pinot Noir) grapes.“24 2.3.2.1 Odrůdy pro výrobu bílých vín „Ryzlink rýnský pochází z Porýní a bývá nazýván králem odrůd. (…) Dává velmi kvalitní víno příjemné vůně, lahodné chuti, s vyšším obsahem kyselin. Hrozny jsou malé, válcovité, na kratší stopce, bobule jsou kulaté, zelenožluté, při vyzrání narůžovělé. Zrají později a vydrží na keři až do listopadu. U nás se pěstuje hlavně na Moravě v okolí Bzence, Dolních Bojanovic, Velkých Pavlovic a Mutěnic.“25 „Ryzlink rýnský je nejlepší bílou odrůdou na světě. (…) Pozoruhodné je také jeho zrání. Ze všech bílých vín jen ryzlink může odpočívat několik desítek let. Ryzlink je náročný na půdu, do níž má zapustit kořeny. Vyhovují mu jen ta nejpříznivější stanoviště vystavená slunci. Napodiv se mu však daří lépe v chladnějších než teplejších oblastech. Nejvhodnější podmínky skýtá kombinace dostatečného množství slunečního svitu po dlouhou dobu. (…)“26 Podle dokumentu „Podmínky a pravidla pro udělení označení VOC Mikulov“ musí Ryzlink rýnský prodávaný pod označením VOC Mikulov splnit následující podmínky: barva: světle zlatá, světle žlutá se zelenkavými tóny. Vůně: čistá, harmonická, lehce vyzařovat teplo v noci, nejsou příliš úrodné a neerodují snadno. Navíc, kamenité půdy se většinou nacházejí na nižších svazích a úpatích (…)“ SIMON, J. Discovering wine. London 2004, str. 82-83 23 BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Praha 2007, str. 34-35 24 „Většina vín je bílá – tichá a šumivá – a jsou vyrobena z hroznů Rýnského ryzlinku, Vlašského ryzlinku, Veltlínského zeleného, Sylvánského, Müller-Thurgau, Tramínu a Rulandského. Červená vína jsou vyráběna z hroznů Frankovky a Pinot Noir.“ TUOR, C. Wine and food handbook. London 2002, str. 54 25 HAUFT, J. Nový brevíř o víně. Praha 1989, str. 19 26 SPENCE, G. Bílé víno průvodce pro znalce. Praha 2002, str. 29
10
medová, ovocitá, s tóny meruněk, lipového, akátového květu, bez chorob a vad. Chuť: čistá, harmonická, plná, svěží, kořenitá, minerální, lehce medová, ovocitá s tóny meruněk, pomerančů, bez chorob a vad. „Ryzlink vlašský byl nejrozšířenější odrůdou na jižní Moravě, pěstuje se zde stovky let. Původ má v Champagne, odkud byl rozšířen nejen do celé Evropy, dnes se pěstuje jen v ČR a v Rakousku. Říká se, že nejlepší „vlašák“ je z Mikulovska, kde je půda s vysokým obsahem vápníku a vína mají krásnou intenzivní zelenožlutou barvu, jemnou kořenitost a pikantní kyselinku, která podporuje trávení a tím jsou vhodná pro diabetes a starší osoby.“27 Podle dokumentu „Podmínky a pravidla pro udělení označení VOC Mikulov“ musí Ryzlink vlašský prodávaný pod označením VOC Mikulov splnit následující podmínky: barva: světle žlutá se zelenkavým tónem. Vůně: čistá, harmonická, ovocitá, lehce minerální, s tóny vlašských ořechů, jablek, citrusů, bez chorob a vad. Chuť: čistá, harmonická, plná, svěží, kořenitá, lehce minerální, ovocitá, s tóny vlašských ořechů, medu, bez chorob a vad. „Odrůdu (Pálava) vyšlechtil na stanici v Perné u Mikulova Ing. osef Veverka křížením Tramínu a Müller Thurgau. V moravských vinicích se dosti rozšířila. (…) Hrozny s malými, kulatými až oválnými bobulkami mají pevné, červenorůžové slupky. Dužina je šťavnatá a aromatická s plnou muškátovou vůní a kořenitou příchutí, což se projevuje také v hotovém víně. Tato odrůda vyžaduje výhřevné a úrodnější půdy. Na suchých půdách bývají hrozny řídké a jakoby povadlé. (…) Hrozny se hodí ke zpracování na víno vynikající jakosti. (…) Vyzrávají poněkud dříve, a sklízejí-li se až s pozdními odrůdami, dosahují značně vysoké cukernatosti. Nezkvašený zbytek hroznového cukru pak dodává vínu lahodné chuti.“28 „Hrozny Pálavy jsou šedočervené, středně velké (1-1,5 cm v průměru), zpravidla kulaté. Bobule s pevnou slupkou a bezbarvou dužinou bývají v chuti šťavnaté, kořenité a voní po muškátu“29 Podle dokumentu „Podmínky a pravidla pro udělení označení VOC Mikulov“ musí Pálava prodávaná pod označením VOC Mikulov splnit následující podmínky: barva: zlatožlutá, sytá. Vůně: čistá, s tóny růží, čerstvých hroznů, kořenitá, lehce tramínová, bez chorob a 27
BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Praha 2007, str. 37 PÁTEK, . Víno je věčné vinařské kalendárium v ec no o pěstování a konzumaci vína recepty a jiné povídání. Brno 2002, str. 172 29 MÁDR, D. Pálava. Víno & Styl. Praha 2014, str. 55 28
11
vad. Chuť: čistá, harmonická, s dostatečným obsahem kyselin, kořenitá, ovocná s tóny medu, vanilky, pomerančů, s delší pozitivní dochutí, bez vad a chorob. Rulandské bílé, ve světě známé jako Pinot Blanc, původním názvem Burgundské bílé „je odrůda francouzského původu. (…) Hrozny jsou malé středně husté, kuželovité, s kulatými bobulemi světle zelenožluté barvy. (…)“30 de o pupenovou mutaci Rulandského šedého. „Rulandské bílé se dobře hodí do sušších a kamenitých půd. Odrůda také snáší také vyšší obsah vápna v půdě. (…) Víno této odrůdy obyčejně nemá výrazné aroma. e však plné chuti a často mívá pikantní kyselinku.“31 Podle dokumentu „Podmínky a pravidla pro udělení označení VOC Mikulov“ musí Rulandské bílé prodávané pod označením VOC Mikulov splnit následující podmínky: barva: světle zlatá, slámová. Vůně: čistá, harmonická, lehce minerální, medová, s tóny chleboviny, exotického ovoce, citrusů, žlutého melounu, hrušek, jablek, bez chorob a vad. Chuť: čistá, harmonická, plná, lehce minerální, medová, s tóny chleboviny, zralého jádrového ovoce, bez chorob a vad. Rulandské šedé neboli také Pinot Gris „je původem také z Francie. Hrozny jsou malé, válcovité, husté, s krátkou stopkou. Bobule jsou malé až střední, šedočervené barvy. Víno je silné, alkoholické, s příjemnou chutí a s jemnou odrůdovou vůní. U nás je v menší míře rozšířeno na Moravě a Slovensku.“32 V knize pana Krause Réva a víno v Čechách a na Moravě: tradice a současnost, se dozvídáme, že Rulandské šedé je pupenovou mutací Rulandského modrého. Vzniklo v Burgundsku, odkud se rozšířilo; ve 14. století spolu s Rulandským modrým i do Čech. méno nese po německém obchodníkovi ohannu Segerovi Rulandovi, který se zasadil o jeho rozšíření v Německu. Podle dokumentu „Podmínky a pravidla pro udělení označení VOC Mikulov“ musí Rulandské šedé prodávané pod označením VOC Mikulov splnit následující podmínky: barva: žlutá, světle zlatá se slámovým tónem. Vůně: čistá, harmonická, plná, lehce minerální, medová, s tóny karamelu, zralého exotického ovoce, bez chorob a vad. Chuť: čistá, harmonická, plná, kořenitá, lehce minerální, s tóny chleboviny, medu, karamelu, zralého exotického ovoce, bez chorob a vad.
30
HAUFT, J. Nový brevíř o víně. Praha 1989, str. 19-20 PÁTEK, . Víno je věčné vinařské kalendárium v ec no o pěstování a konzumaci vína recepty a jiné povídání. Brno 2002, str. 169-170 32 HAUFT, J. Nový brevíř o víně. Praha 1989, str. 20 31
12
2.3.2.2 Odrůdy pro výrobu červených vín Rulandské modré je známé také jako Pinot Noir, tedy Burgundské modré. „Pinot Noir is very fussy about where it is grown, which makes it a very difficult variety for grape growers. However, it is very easy variety to drink: unlike some other black grape varieties, such as Cabernet Sauvignon, many Pinot Noir wines have soft, light tannins and do not need time in the bottle to evolve attractive flavours.“33 „Burgundské modré pochází z Francie. Hrozny jsou malé, krátké, válcovité, na krátké stopce, s malými kulatými bobulemi modré brvy. Víno je velmi dobré jakosti, jemné, plné, příjemně trpké, rubínové barvy.“34 Podle dokumentu „Podmínky a pravidla pro udělení označení VOC Mikulov“ musí Rulandské modré prodávané pod označením VOC Mikulov splnit následující podmínky: barva: cihlově červená až rubínová. Vůně: čistá, harmonická, kořenitá, lehce minerální, s tóny čokolády, lesního ovoce, višní, třešní, jahod, bez chorob a vad. Chuť: čistá, harmonická, plná, kořenitá, lehce minerální, s tóny čokolády, rozvařeného lesního ovoce, sladce tříslovitá, bez chorob a vad. „Český název „rulandské“ pro celou skupinu burgundských odrůd se stal světovou raritou a příkladem, jak lze nazvat odrůdy zcela nezávisle na jejich původu a zavádějícím způsobem.“35 2.3.3 Rozdělení, klasifikace a kategorizace vín v ČR Nejzákladnější dělení vín je na bílé, červené a růžové. Další možné dělení je na vína tichá a šumivá. Tabulka 1: Dělení tichých a šumivých vín podle obsahu cukru Tichá vína Suché Polosuché Polosladké Sladké Šumivá vína „brut nature“ „extra brut“ zvláště tvrdé „brut“
Cukru/na 1l (v gramech) 4 g/l 4,1 – 12 g/l 12,1 – 45 g/l Od 45 g/l Cukru/na 1l (v gramech)36 Méně než 3g/l (cukr nebyl dodán) 0 – 6 g/l Méně než 15 g/l (méně než 12 g/l)
33
„Pinot Noir je velmi vybíravý v tom, kde se pěstuje, což z něj dělá na pěstitele hroznů velmi náročnou odrůdu. Nicméně, to je velmi snadná odrůda k pití: na rozdíl od některých jiných modrých odrůd, jako je Cabernet Sauvignon, má Pinot Noir lehké třísloviny a nepotřebuje čas v láhvi k vyvíjení atraktivní chuti.“ WINE & SPIRIT Education Trust. Wines and spirits. London 2005, str. 23 34 HAUFT, J. Nový brevíř o víně. Praha 1989, str. 22 35 KRAUS, V. a kol. Réva a víno v Čec ác a na Moravě tradice a současnost. Praha 1999, str. 142 36 Tučně psané údaje v závorce udávají změny v kategorizaci vín podle obsahu cukru platné od roku 2009
13
„extra dry“ zvláště suché „sec“ suché „demi-sec“ polosuché „doux“ sladké
12 – 20 g/l (12 – 17 g/l) 17 – 35 g/l (17 – 32 g/l) 33 – 55 g/l (33 – 50 g/l) Více než 50 g/l (nad 80 g/l)
Zdroj: BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Praha 2007, str. 25. a BUREŠOVÁ, P. Enogastronomie studijní opora pro kombinované studium. Praha 2013, str. 18. Tabulka vlastní
Tabulka 2: Klasifikace vína na základě dosažené cukernatosti Kvalitativní stupeň Částečné zkvašený hroznový mošt „burčák“ Stolní víno Zemské víno
Popis Pochází výhradně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území ČR. Lze jej nabízet k přímé spotřebě mezi 1. srpnem a 30. listopadem kalendářního roku, v němž byly vinné hrozny sklizeny, pokud je částečně zkvašený hroznový mošt ve fázi kvašení. Vinné hrozny, z nichž bylo vyrobeno, dosáhly cukernatosti alespoň 14°NM Stolní víno se může označit názvem „zemské víno“ jestliže: bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo z odrůd, které jsou uvedeny v seznamu odrůd pro výrobu zemského vína. Vinné hrozny dosáhly cukernatosti alespoň 14°NM. Víno bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro Jakostní víno jakostní víno stanovené oblasti. Výroba vína, s výjimkou stáčení, proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny. Nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos na vinici (12t/ha/rok). Vinné hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly cukernatosti nejméně 15°NM. Ostatní kategorie vín zařazujeme mezi – jakostní víno s přívlastkem Bylo vyrobeno z vinných hroznů, sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti. Výroba proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos na vinici. Víno bylo vyrobeno z vinných hroznů, jejichž původ, cukernatost a hmotnost byly ověřeny inspekcí. Lze vyrábět pouze z vinných hroznů cukernatosti nejméně 19° NM Kabinetní víno Lze vyrábět pouze z vinných hroznů cukernatosti nejméně 21° NM Pozdní sběr Lze vyrábět pouze z vinných hroznů cukernatosti nejméně 24° NM Výběr z hroznů Je dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti Výběr z bobulí nejméně 27° NM e dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní Výběr z cibéb šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32° NM Je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly sklizeny při teplotách Ledové víno mínus 7°C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27° NM e dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly před zpracováním Slámové víno skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců a získaný mošt dosáhl cukernatosti nejméně 27° NM Zdroj: PAVLOUŠEK, P. Výroba vína u malovinařů. str. 30-31
2.4 Řízení a organizace vinařství v České republice V této kapitole se budeme věnovat zákonům a vyhláškám, které tvoří legislativu vinařství v České republice a sdružením a organizacím, které se věnují zvyšování povědomí o českém vínu u nás i v zahraničí a/nebo sdružují nejen odbornou veřejnost. 2.4.1 Vinařská legislativa Vinařství v České republice se řídí především zákonem č. 321/2004 Sb. (Zákon o vinohradnictví a vinařství). Dále předpisem č. 323/2004 Sb., tedy vyhláškou, kterou se 14
provádějí některá ustanovení zákona o vinařství a vinohradnictví a předpisem č. 254/2010 Sb., který stanovuje seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. Kromě českých zákonů ovlivňují vinařskou legislativu také evropské předpisy. menovitě jde od nařízení Rady č. 1234/2007 (základní nařízení pro celé zemědělství, tedy i pro vinařství) nařízení komise č. 606/2009 o enologických postupech, č. 607/2009 o označování vína, č. 436/2009 o registru, hlášeních, průvodních dokladech při přepravě vína a evidenčních knihách, č. 203/2012 o biovínu. 2.4.2 Podpora vinařství v České republice Podporu vinařství v České republice zabezpečuje více organizací. Největšími z nich jsou Národní vinařské centrum a Vinařský fond; zmíníme ale také některé další. Národní vinařské centrum, o.p.s. bylo založeno v roce 2001 a sídlí v prostorách zámku ve Valticích. Mezi aktivity Národního vinařského centra patří: pořádání Salónu vín – národní soutěže vín a degustační expozice vín oceněných titulem Salon vín České republiky, pořádání školení a seminářů pro odborníky i veřejnost, provozování specializovaného degustačního pracoviště a počítačového programu na hodnocení vín, vydávání odborné vinařské literatury, správa webové stránky www.wineofczechrepublic.cz. Další organizací je Vinařský fond České republiky. Vznikl v roce 2002, jelikož (jak je uvedeno na oficiálních webových stránkách VF ČR) bylo třeba před vstupem ČR do EU třeba podporovat výsadbu a obnovu vinic a také podporovat propagaci vína. Sídlí v Brně a věnuje se podpoře marketingu vína, rozvoji vinařské turistiky a informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství. Další organizací je Svaz vinařů České republiky založený roku 1993 ve Velkých Bílovicích. Svaz vinařů „hájí zájmy pěstitelů hroznů a výrobců vína prostřednictvím jednotné organizace, jak v našem státě, tak vůči zahraničí. (…) Svaz je vydavatelem časopisu Vinařský obzor.“37 MORAVÍN, svaz moravských vinařů, o.s. patří mezi nejstarší organizace, založen byl v roce 1964. Moravín je „dobrovolné sdružení pěstitelů révy vinné a výrobců vína, především malých a středních vinařů a osob které se profesně i neprofesně věnují práci v oboru. Svaz a jeho členové působí převážně na území Moravy. (…) Hlavní náplní je
37
http://www.svcr.cz/svaz-vinaru-cr [citováno: 9.3.2014, 18:11]
15
především vzdělávací a osvětová činnost. (…) V současné době má Moravín širokou členskou základnu, sdružuje bezmála 300 členů.“38
2.5 Vinařské oblasti V České republice rozlišujeme dvě vinařské oblasti – vinařskou oblast Morava a vinařskou oblast Čechy. Viniční oblasti se dělí na vinařské podoblasti, které dále tvoří vinařské obce, na jejichž území jsou stanoveny viniční tratě nebo jejich části. Vinařská oblast Čechy se dělí na dvě podoblasti: Mělnickou a Litoměřickou. Vinařská oblast Morava zahrnuje podoblasti čtyři: Mikulovskou, Znojemskou, Velkopavlovickou a Slováckou. 2.5.1 Vinařská oblast Morava „Vinařská oblast Morava leží mezi 48°40´severní šířky v jižním cípu Moravy a mezi 49°20´ v okolí Brna a zahrnuje cca 96% ploch registrovaných vinic v České republice. Roční průměrná teplota je 9,42°C, průměr ročních srážek je 510mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2.244 hodin podle 78-letého průměru zjištěného na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Na jižní Moravě je 80% ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína a jen 20% ročníků přináší jakost horší. Klima je přechodné s příklonem k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového z vnitrozemí. Vegetační období je poněkud kratší nežli v západní Evropě, ale zato vyniká ve většině let vyšší tepelnou intenzitou letních měsíců, což působí příznivě na zkracování vegetačních fenofází révy a umožňuje tak i pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, dávajících vysoce jakostní vína. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji, a proto se v nich udrží a koncentruje větší množství a větší rozmanitost aromatických látek.“39 2.5.1.1 Mikulovská vinařská podoblast „Mikulovská oblast je převážně oblastí bílých vín. ejí vápenité půdy ve význačných polohách nejlépe zhodnotí odrůda Chardonnay a Ryzlink vlašský, který i v méně význačných polohách spolu s Veltlínským zeleným tvořil odedávna hlavní odrůdovou náplň vinic oblasti. Vína vysoké jakosti se tu získávají ze Sauvignonu, Rulanského bílého i šedého. (…) Co do plochy vinohradů je Mikulovská vinařská oblast největší vinařskou oblastí v České republice (2755 ha). Na území 32 obcí se nachází více než 1/5 veškerých
38
http://www.moravin.eu/44-moravin-svaz-moravskych-vinaru-o-s [citováno: 9.3.2014, 18:27] http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/vinarska-oblast-morava.html [citováno:27.3.2014, 11:33] 39
16
vinic ČR, o které pečuje 2779 pěstitelů. K největším vinařským obcím oblasti patří Dolní Dunajovice, Novosedly, Valtice a Mikulov.“40 ,, e zde i řada menších obcí, které produkují vynikající hrozny. Chráněné viniční trati patří k nejteplejším místům jižní Moravy. Nejhezčím krajinným útvarem a zároveň zdáli viditelnou dominantou jsou Pálavské vrchy, na jejichž jižních svazích se nacházejí ty nejlepší vinice. (…) Pálava dala název i nově vyšlechtěné aromatické odrůdě révy vinné, které se pochopitelně nejlépe daří na jejích svazích.“41
2.6 Vymezení pojmů germánského a románského systému zatřiďování „Klasický „germánský“ způsob zatřiďování vín se používá nejen v České republice, ale také na Slovensku, v Rakousku a Německu. Tento způsob měření upřednostňuje odrůdu a vyzrálost hroznů stanovenou měřením obsahu cukru v hroznové šťávě v době sklizně.“42 Vína se pak dělí do kategorií, které jsme si podrobně jmenovali v tabulce 2 na str. 14 této práce. „Románský“ neboli apelační způsob zatřiďování „je založený na kontrole původu hroznů a kontrole regulace úrody. V posledních několika letech dochází k tzv. průniku románského typu zákona do germánského a to vytvářením systému uvádění vína na trh jinak než pomocí kontrolního státního systému. edná se o certifikační apelační systém v ČR VOC nebo např. v Rakousku DAC.“43 Výhody apelačního systému srozumitelně shrnuje také Petr Očenášek, který pracoval u vinařství Kovacs, Reisten i Mikrosvín Mikulov a v současnosti se věnuje edukační a lektorské činnosti ve vinařském oboru: Apelační systém je systémem „kvalitativním“. V porovnání s germánským, přívlastkovým systémem by měl u VOC vín mít kupující jistotu, jak bude chutnat, jak se bude chovat, jakou bude mít charakteristiku. To u vína s přívlastkem nikdo mít jistotu nemůže, pokud dobře nezná pěstitele a výrobce vína a jeho rukopis. V případě apelačních systémů jde o systémy, které vychází z původu suroviny (hrozny na výrobu vína), které se projevují svým typickým a charakteristickým způsobem a z nich vyrobená vína mají distinktivní a nezaměnitelný aromatický a chuťový projev – ideálně takový, abyste na první ochutnání poznali, jaké víno pijete. V reálu to vypadá tak, 40
STEVENSON, T. Světová encyklopedie vín: unikátní průvodce víny celého světa. Praha 2001, str. 335336 41 BÁRTA, L., ČERNÝ, B. 50 dnů s vinaři: aktuální obrazový průvodce českými a moravskými vinařskými oblastmi, 50 předními vinařstvími a jejich nejlepšími víny. Praha 2004, str. 124 - 127 42 PITOUR, F. 2013. Postavení vín apelačního systému VOC na trhu v České republice. Praha 2013, str. 11 43 http://www.znalecvin.cz/vinarsky-zakon/ [citováno: 28.5.2014, 12:19]
17
že se tyto vína před jejich uvedením na trh degustují na interní degustaci sdružení vinařů, odborníků a uznávaných vinařských osobností, kteří sami rozhodnou, jestli takovéto víno splňuje veškeré kvalitativní a charakterové vlastnosti, aby mohlo aspirovat na víno s označením apelace, v našem případě VOC Mikulov.
2.7 Vína originální certifikace „Vína originální certifikace (VOC) jsou specifická tím, že hrozny, ze kterých jsou tato vína vyrobena, pocházejí výlučně z vinic ležících ve schválených polohách daného regionu. Vinaři sami vyberou vinařské trati, které jsou pro výrobu VOC nejvhodnější. Tento přísný výběr poloh s originálním půdním složením dává vínům jedinečné vlastnosti. Do systému VOC jsou zařazeny nejtypičtější odrůdy daného vinařského regionu. Vinaři sami si v rámci sdružení vína hodnotí, ověřují původ hroznů a charakter vyráběných vín.“44 „Značka vín originální certifikace (VOC) vychází z tzv. románské klasifikace vín, která vyzdvihuje specifické podmínky místa ovlivňující možnosti určité odrůdy. Využívá se např. ve Francii (AOC), Itálii (DOC, DOCG) nebo ve Španělsku (DO). U nás funguje souběžně s dominantním germánským (přívlastkovým) systémem, jenž jako kritérium kvality používá cukernatost hroznů (čím vyšší cukernatost moštu, tím vyšší přívlastek). Nyní existuje na Moravě pět apelací VOC a každá z nich má pro přisuzování „terroirní značky“ trochu jiné podmínky.“45 Tyto sdružení jsou: VOC Znojmo, VOC Mikulov, VOC Modré hory, VOC Pálava a VOC Blatnice a my se jim budeme podrobněji věnovat v následujících podkapitolách. „Cílem systému je dodávat na trh celoročně a následně každým rokem stejné víno, které
bude kvůli svým vlastnostem u zákazníků oblíbené. Ve spojení s názvem VOC bude spotřebitel vědět, že víno pochází z určitých odrůd.“46 Vína s označení VOC činí výjimečnými „především specifické přírodní podmínky, unikátní půdní složení a deklarovaný původ hroznů.“47 „Nový systém má zdůraznit přirozenost, původ a terroir vín. (…) To představuje různou kombinaci vlivů půdy, počasí,
44
http://www.vinarstvivoc.cz/voc [citováno: 7.3.2014, 17:29] MÁDR, D. Pálava. Víno&Styl. Praha 2014, str. 57 46 ČTK. Vína originální certifikace přijdou v roce 2006. MF DNES, 30. 12. 2004 [citováno: 19.5.2014, 15:36] 47 http://www.vinarstvivoc.cz/voc [citováno: 7.3.2014, 17:35] 45
18
vody a slunce. Vinaři se už neženou jen za cukernatostí, ale zajímá je hlavně poloha vinic a odrůda, tedy vlivy důležité pro konečnou podobu vína.“48 Víno originální certifikace se na etiketě označí slovním údajem „víno originální certifikace“ nebo zkratkou „V.O.C.“, případně „VOC“. 2.7.1 VOC Mikulov „První apelační systém VOC v Mikulovské vinařské podoblasti zavedlo občanské sdružení VOC MIKULOV o.s., které vzniklo v říjnu 2004. Zakladatelé V.O.C. Mikulov o.s., byli Ing. Petr Marcinčák BA, Ing. Hynek Holánek a pan Vojtěch Huserek. Náročný schvalovací systém pro udělení označení VOC MIKULOV byl úspěšně dovršen v roce 2011. Mikulovská podoblast tak poprvé získala možnost nabízet konzumentům vína s garancí původu, vysoké kvality a originality, potvrzenou samotnými vinaři. Díky vysoké kvalitě a rozmanitosti viničních tratí Mikulovské vinařské podoblasti zakladatelé zařadili do apelačního systému šest typických odrůd, které jsou zde tradičně pěstovány a dosahují mimořádné kvality. sou to Pálava, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Rulandské modré. Vína mohou být vyráběna pouze z vybraných a registrovaných viničních tratí a musí vykazovat originální regionální charakter. V současné době má sdružení 12 členů. Zavedením systému VOC MIKULOV se Mikulovsko vrací zpět k tradičnímu románskému značení vína, který se na Moravě užíval až do 2. světové války. V té době se začal v některých evropských vinařských zemích prosazovat tzv. germánský způsob značení vína, kdy přívlastky (jakostní víno, kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů,…) sdělují pouze, kolik stupňů cukernatosti měly sbírané hrozny, ze kterých bylo víno vyrobeno. Germánský systém, byl zaveden v Německu a Rakousku v 70. letech a v České republice novým vinařským zákonem teprve až v roce 1994.“49 Podle
tiskové
zprávy
uveřejněné
v květnu
2011
na
webových
stránkách
www.wineofczechrepublic.cz mezi odrůdy patřilo ještě Svatovavřinecké a členů sdružení bylo sedm. V současnosti, jak již bylo řečeno, mezi odrůdy pěstované pod certifikací VOC patří Pálava, Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. Všechny odrůdy musejí splňovat přísné podmínky, jedině tak mohou 48
SOLAŘÍKOVÁ, I. Mikulov tí vinaři dají na etikety punc kvality známý ze světovýc vín. MF DNES, 30. 4. 2011 [citováno: 28.3.2014, 23:20] 49 http://www.vocmikulov.cz/o-sdruzeni/ [citováno: 7.3.2014, 17:34]
19
být vína z nich vyráběná vybrány degustační komisí mezi nejtypičtější vína pro danou odrůdu a označena známkou VOC. Tato pravidla jsou sepsána v dokumentu „Podmínky a pravidla pro udělení označení VOC Mikulov“. V tabulce níže jsou také uvedeni členové sdružení. Tabulka 3: Podmínky a členové VOC Mikulov Podmínky pro výrobu vína ve VOC Mikulov
Členové VOC Mikulov
vína mohou být vyráběna pouze z hroznů vypěstovaných v Mikulovské vinařské podoblasti lahvování vín může být provedeno pouze na území Mikulovské vinařské podoblasti vína musí mít minimálně 21˚ cukernatosti podle NM vinice musí být obdělávána způsobem šetrným k přírodě hektarový výnos nesmí překročit 7t/ha hrozny musí být sbírány ručně školení vína nesmí probíhat metodou „barikování“ jablečno-mléčná fermentace je povolena vína musí vykazovat typické senzorické vlastnosti (viz kap. 2.3.2 o odrůdách) obsah lahví max. 0,75 l lahve je možno uzavírat jen korkovým uzávěrem lahve musí být označeny páskou s ozn. VOC Mikulov, každý člen si ji hradí sám poplatek sdružení je 2Kč/láhev
ing. Petr Marcinčák ing. Hynek Holánek Vojtěch Houserek Vinařství Kovacs s.r.o. ing. Miroslav Volařík Vinařství Mikrosvín Mikulov a.s. Sonberk a.s. Nové vinařství a.s. Reisten s.r.o. Kolby a.s. Bohemia sekt a.s. Vinné sklepy Valtice a.s.
Zdroj: upraveno podle http://vocmikulov.cz/wp-content/themes/vocmikulov/img/VOC-Mikulov-Podminkya-pravidla.pdf a http://www.vocmikulov.cz/clenove-voc/. Tabulka vlastní.
2.7.2 VOC Znojmo „Znojemská vinařská podoblast zavedla první apelační systém v České republice – VOC Znojmo, vína originální certifikace. Zakladatelé VOC Znojmo byli ing. iří Hort a aroslav Chaloupecký. Schvalovací systém pro udělení označení VOC Znojmo byl úspěšně dovršen v roce 2009. Česká republika se tímto krokem zařadila mezi úspěšné tržní systémy, praktikující marketing kontrolovaného původu. Znojmo teď může využít svých tržních šancí jako první držitel ochranné známky VOC Znojmo. Tento apelační systém se týká pouze vín ze tří nejtypičtějších odrůd Znojemska: Sauvignonu, Ryzlinku rýnského a
20
Veltlínského zeleného, případně jejich cuvée, která vykazují regionálně typický, jednotný chuťový profil.“50 VOC Znojmo bylo prvním sdružením VOC v České republice. Vína apelace vstupují na trh každoročně 8. května u příležitosti pravidelně pořádaného Festivalu vína VOC Znojmo. Zároveň mají ze všech sdružení nejlépe zpracované webové stránky, nechybí kalendář akcí, mapa vinic, podle krajů rozdělený seznam prodejen, ve kterých je možno vína VOC Znojmo koupit, věrnostní program, atd. Tabulka 4: Podmínky a členové VOC Znojmo Podmínky pro výrobu vína ve VOC Znojmo
Členové VOC Znojmo
Výrobce musí být členem VOC Znojmo, o.s. Povoleny jsou pouze odrůdy Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a jejich cuveé Hrozny musí pocházet z registrovaných vinic Hrozny musí mít nejméně 19°NM Výnos nesmí překročit 2,5 kg na keř Školení vína nesmí probíhat metodou „barikování“ Vína nesmí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech ablečno-mléčná fermentace je povolena Zbytkový cukr je povolen do 25g/l Obsah alkoholu ve víně je omezen na maximálně 13,9% objemových Vína musí vykazovat typické senzorické vlastnosti Znojemské podoblasti lahve musí být označeny páskou s ozn. VOC Znojmo
DV Promotion s.r.o. Ing. osef Dobrovolný – Vinný sklep Vinařství Piálek& äger s.r.o. Vinařství Kořínek, s.r.o. Víno Vaněk s.r.o. Vinařství LAHOFER, a.s. Vinařství Líbal s.r.o. Vinařství rodiny Špalkovy s.r.o. Vinařství WALDBERG Vrbovec s.r.o. Vinné sklepy Lechovice, spol. s .r.o. VINO HORT s.r.o. Zemědělské družstvo Hodonice ZNOVÍN ZNO MO, a.s. Vinařství Sádek, s.r.o. VINICE – HHNANICE, s.r.o. VINAŘSTVÍ HANZEL Arte Vini spol. s.r.o.
Zdroj: upraveno podle http://www.vocznojmo.cz/voc/informace-o-sdruzeni/podminky-pro-zarazeni-vin-dovoc-znojmo/ a http://www.vocznojmo.cz/clenove-voc-znojmo/. Tabulka vlastní.
2.7.3 VOC Modré hory V roce 2011 „Ministerstvo zemědělství Občanskému sdružení Modré hory (dále jen o.s.) udělilo povolení přiznávat označení VOC Modré hory. Po splnění všech zákonem daných podmínek tak bylo uděleno první VOC v České republice, které bude vyrábět VOC vína pouze z modrých odrůd révy vinné. Vinaři regionu pečlivě a dlouho vybírali a zvolili z těch nejtradičnějších, momentálně nejpěstovanějších a nejpříhodnějších svého regionu tři: Frankovku, Svatovavřinecké a Modrý Portugal.“51
50
http://www.vocznojmo.cz/voc/informace-o-sdruzeni/voc-znojmo-prvni-apelacni-system-v-cr/ [citováno: 19.5.2014, 15:48] 51 http://www.wineofczechrepublic.cz/aktuality/pro-tisk/2098-voc-modre-hory.html [citováno:19.5.2014, 15:58]
21
Tabulka 5: Podmínky a členové VOC Modré hory Podmínky pro výrobu vína ve VOC Modré hory
Členové VOC Modré hory
vína maximálně suchá a polosuchá cukernatost hroznů minimálně 19° NM Ve vínech nesmí být dominantní tón barikového sudu Červená vína mohou jít na trh nejdříve po 18měsíčním zrání Vína musí být schválena na několika technologických degustacích a následně na oficiálním zatřiďováním Lahev musí být označena kolkem na hrdle (obsahuje identifikaci výrobce, šarži vína, počet lahví a evidenční číslo jakosti Označování medailí sdružení je volitelné Začleněna jsou pouze vinařství z obcí Němčičky, Kobylí, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice
Vinařství edlička a Novák Vinařství Pazderka Bořetice Vinařství Ludwig Vinařství PATRIA Kobylí Vinařství Víno . Stávek Vinařství P. a R. Stávkovi Vinařství Lacina Vinařství MiToMa Vinařství V&M Zborovský Vinařství Baloun Vinařství Syfany Vinařství Vít Sedláček Vinařství Horák Vinařství Helena Vinařství Halm Vinařství Bukovský Vinařství U Nováků
Zdroj: upraveno podle http://www.vocmodrehory.cz/vina/, http://www.vocmodrehory.cz/sdruzeni/ a http://www.vocmodrehory.cz/vinarstvi/. Tabulka vlastní.
2.7.4 VOC Pálava „Zakládajícími členy sdružení jsou VINSELEKT Michlovský, a.s., Vinařství Mikrosvín Mikulov, a.s., a Tanzberg Mikulov, a.s. (…) Označení VOC Pálava je možné přiznávat pouze vínům vyrobeným z odrůdy Ryzlink vlašský, který se právě v oblasti Pálavy vyznačuje jedinečným původem a neopakovatelnou originalitou. Vína musí být vyráběna pouze z hroznů vypěstovaných na registrovaných vinicích na území vymezeném částmi pozemních komunikací mezi obcemi Perná, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Pavlov, Klentnice, Mikulov a Bavory.“52 VOC Pálava vzniklo v roce 2012.
Tabulka 6: Podmínky a členové VOC Pálava Podmínky pro výrobu vína ve VOC Pálava
52
Členové VOC Pálava
Vína vyráběna pouze z hroznů vypěstovaných na registrovaných vinicích Vína musí zrát na kvasnicích min. 60 dní od konce fermentace nebo 90 dní od sklizně Hrozny musí být zdravé, bobule s ušlechtilou plísní vítány, pouze ruční sklizeň Cukernatost alespoň 21-27° NM Na vinicích není povolena závlaha Výsadba keřů Ryzlinku vlašského 4500ks/ha Využití sudů pro školení vína je povoleno, ale nesmí překrýt projevy terroir a odrůdy
VINSELEKT Michlovský a.s. Vinařství Mikrosvín Mikulov a.s. Tanzberg Mikulov, a.s.
http://www.w-d.cz/clanky/aktuality/voc-palava/ [citováno: 19.5.2014, 15:44]
22
Hrozny zpracovány bez exogenních enzymů a jiných maceračních přídavných látek minimalizace síření před kvašením, kyselina askorbová není povolena Vína mohou mít maximálně 12 g/l cukrů Hektarový výnos nesmí překročit 5 000 l/ha (7t/ha) pouze celokorkové zátky Musí být opatřeny speciální páskou s logem VOC Pálava obsah lahví 0,5 a 0,75 l Zdroj: upraveno podle http://www.w-d.cz/clanky/aktuality/voc-palava/. Tabulka vlastní.
2.7.5 VOC Blatnice „Označení VOC Blatnice má za úkol lidem představit odrůdy révy vinné a vína, která jsou pro tuto oblast typická, mají nejvyšší kvalitu a jsou zároveň historicky prověřená. V Blatnici pod Svatým Antonínkem mezi tyto odrůdy patří Ryzlink rýnský a skupina burgundských odrůd Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay. Oprávnění k označení těchto vín vydává Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Cechu blatnických vinařů. (…) Vína s touto certifikací splňují přísné zásady už při pěstování hroznů ve vinici, stejně tak při výrobě vína ve sklepě. Tato vína budou vinaři označovat na láhvi jednotným logem a kontrolním páskem. (…) Zajímavostí je, že přestože VOC Blatnice sdružuje převážně malé nebo stření vinaře, je do počtu vinařů na Moravě největší. Objemy jednotlivých šarží jsou velice malé.“53 Sdružení VOC Blatnice vzniklo v dubnu 2013. Tabulka 7: Podmínky a členové VOC Blatnice Podmínky pro výrobu vína ve VOC Blatnice
Členové VOC Blatnice
Víno musí být vyrobeno z odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay a jejich cuvée. hrozny musí pocházet pouze z registrovaných vinic, sklízeno ručně vinař musí být členem Cechu blatnických vinařů a musí mít provozovnu registrovanou v Blatnici pod Svatým Antonínkem cukernatost hroznů musí být minimálně 20°NM školení vína nesmí probíhat v sudech barrique, není povoleno přidávání taninů a chipsů jablečno-mléčná fermentace je povolena obsah lahví musí být max. 0,75 l lahve musí být uzavřené kvalitním korkovým nebo šroubovým uzávěrem
53
Mladé vinařství Vinařství Blatel a.s. Víno Bílek Vinařství an Cícha Vinařství Antonín Cícha Vinařství rodiny Cíchových – Ing. Václav Cícha Vinařství Milan Hanačík Vinařství Antonín Hanák Vinařství Václav Hanák Rodinné vinařství Ing. Vladimír Hanák Vinařství osef Hruška Vinařství Pavel Hruška Vinařství Ing. Křápek Vinařství Bílé Karpaty Vinařství Zdeněk Mezuliánik Víno Masařík
http://www.wineofczechrepublic.cz/aktuality/pro-verejnost/2804-vina-z-blatnice-maji-nove-originalnicertifikaci-kvality.html [citováno: 19.5.2014, 15:06]
23
lahve musí být označeny logem a páskou s označením VOC Blatnice) vína musí výrazně vykazovat typické senzorické vlastnosti pro oblast Blatnice pod Svatým Antonínkem
Vinařství Ing. Zdeněk Petratur Vinařství Polehňa Vinařství Bronislav Ratajský Vinařství Ing. Aleš Ratajský Vinařství Michal Robekl Vinařství Smějsík Vinařství Soviš Vinařství aroslava Staňková Vinařství Kozumplík Vinařství Antonín Straka Vinařství Vyskočil Vinařství osef Vavřík
Zdroj: upraveno podle http://www.vinariblatnice.cz/voc-blatnice a http://www.vinariblatnice.cz/vinarstvi. Tabulka vlastní.
2.8 Charakteristika AOC “Systém Appellation d’ Origine Contrôlée vznikl v roce 1935 a jeho hlavním posláním bylo ochránit spotřebitele před nežádoucími manipulacemi při produkci vín. V té době bylo poměrně běžnou praxí, že se mísily hrozny z různých oblastí, (…) které neměly nic společného s místem původu deklarovaným na etiketě vína. (…) Aby mohlo být víno zařazeno do určité apelace, musí být samozřejmě vyrobeno z vinic, které leží v katastru dané oblasti. Musí být navíc vyrobeno dle určitých zásad neboli „cahier des charges“, které určují jednotlivé lokální sdružení (například maximální povolený výnos, odrůdy, zbytkový alkohol, ale třeba i povolený způsob lahvování apod.). Nad rámec těchto pravidel pak každé víno ještě prochází senzorickou zkouškou, která posuzuje, zda vzorek odpovídá typickému charakteru té či oné oblasti. (…) Důvod, proč vinaři tolik bojují o AOC status je zřejmý. Zatímco, když v tuzemsku víno nedostane status VOC, příliš se nestane a může se dále úspěšně prodávat jako přívlastkové, tak ve Francii neúspěšná vína spadají do méně prestižních kategorií Vin de Pays nebo Vin de Table. (…) Co se týká pozice „ochránce kvality“, tady role AOC příliš nefunguje. Naopak řada vinařů, kteří buď neprošli potřebnou degustační zkouškou, nebo se dobrovolně vzdali možnosti usilovat o toto označení, prodává svá vína jako „stolní“ či „zemská“, i když tomuto označení jejich charakter neodpovídá. (…) O potřebě modifikace apelačního systému ostatně čas od času hovoří samotní zástupci Institut National des Appellations d'Origine (INAO), kteří celý systém spravuje.“54
54
http://www.podkorkem.net/2013/07/aoc-pod-palbou-kritiky.html [citováno: 19.5.2014, 20:45]
24
2.9 Charakteristika DOC/DOCG „Denominazione di Origine Controllata (DOC) – V této kategorii se musí dodržovat velice přísné podmínky. Při výrobě vína DOC se musí výrobce striktně držet vinařských oblastí a vybraných odrůd. Výrobní podmínky jsou státem kontrolovány. (…)“55 „Denominazione di Origine Controllata e Garantita označuje italská vína, která byla vyrobena v daných oblastech podle výrobního procesu schváleného Ministerstvem zemědělství. Vína označená jako DOCG garantují nejvyšší kvalitu. Zařazení vína do kategorie DOCG je podmíněno mnoha faktory. Například víno musí být alespoň 5 let klasifikováno jako DOC, musí být považováno za vysoce prestižní (z hlediska kvality vína, tradice, přírodních podmínek a historie) a musí získat uznání na úrovni národní i za hranicemi Itálie. Speciální komise kontroluje veškeré procesy zpracování vína, včetně původu vinné révy, výnosu/ha a také nadmořské výšky vinic. Komise se zabývá také senzorickými testy vín (ochutnáváním). (…) Označení je přidělované od roku 1980. e zajímavé, že celá polovina vín DOCG pochází z Toskánska a Piemontu.“56
2.10 Charakteristika DAC „„DAC“ steht für “Districtus Austriae Controllatus“ und ist das gesetzliche Kürzel für besonders gebietstypische Qualitätsweine. (…) edes österreichische Bundesland ist ein Weinbaugebiet, auch wenn der Weinbau in nur vier davon eine nennenswerte Rolle spielt: Niederösterreich, Burgenland, Steiermark und Wien. Innerhalb dieser vier großen Weinbaugebiete gibt es insgesamt 16 spezifische Weinbaugebiete. Diese Gebiete sind bestrebt, sich auf dem nationalen und internationalen Weinmarkt mit ihren besten Spezialitäten zu positionieren. (…) Nach dem Muster der berühmten Herkunftsweine der Welt (z.B. Barolo in Italien, Chablis in Frankreich oder Rioja in Spanien) heißen die herkunftstypischen Weine dieser Gebiete nun so wie das Gebiet selbst und tragen nach dem Gebietsnamen den Zusatz DAC.“57 V současnosti vína DAC pochází z 8 regionů: Weinviertel, Mittelburgenland, Traisental, Kremstal, Kamptal, Leithaberg, Eisenberg a Neusiedlersee. 55
NEKVINDOVÁ, A. Analýza italské gastronomie v České republice. Praha 2013, str. 25 http://www.chutitalie.cz/docg-denominazione-origine-controllata-e-garantita.html [citováno: 26.5.2014, 10:12] 57 „DAC je zkratka pro „Districtus Austriae Controllatus“ a označuje zvláště jakostní vína regionu. (…) Každá rakouská země je vinařskou oblastí, ale jen ve 4 hraje vinařství opravdu významnou roli: Niederösterreich, Burgenland, Steiermark a Vídeň. V rámci těchto 4 hlavních vinařských oblastí existuje celkem 16 specifických vinařských oblastí. Tyto oblasti se touží se svými specialitami prosadit na národním a mezinárodním trhu. (…) Po vzoru jiných slavných vín (např. Barolo v Itálii, Chablis ve Francii či Rioja ve Španělsku) nesou tato vína místní označení spolu s dodatkem DAC.“ http://www.oesterreichwein.at/unserwein/dac-districtus-austriae-controllatus/dac-wein-was-ist-das/ [citováno: 26.5.2014, 10:40] 56
25
Rakouský apelační systém se zdá tomu českému asi nejpodobnější. Z velkého území je vybrán určitý počet menších oblastí a vína v těchto oblastech vyprodukovaná jsou specifická i díky podmínkám, které výrobci při jejich výrobě musí dodržovat. Kromě apelačního systému se navíc v Rakousku, stejně jako u nás, využívá také germánský systém, založený na měření cukernatosti hroznů.
2.11 Charakteristika DO „DO (Vinos de Denominación de Origen). Wines bearing the DO distinction are prestigious Spanish wines produced in a demarcated production area and are made according to parameters governing quality and type. Each DO must be regulated by a Governing Body (Consejo Regulador) that is responsible for ensuring the use of grapes of the authorized varieties, and compliance with parameters governing production per hectare, approved methods of wine making and ageing times. (…) QDO (Vinos de Denominación de Origen Calificada - DOCa). This category is reserved for wine that has achieved high levels of quality over a long period of time. The first designated wine to enter this class was Rioja, in April 1991. The requirements that must be fulfilled to attain this status include the following: Denomination of Origin (DO) status for at least the previous 10 years; all products must come to market bottled in wineries located in the region where they are produced.“58 ak z předchozích charakteristik vyplývá, česká sdružení se při stanovování podmínek držela vzorů ze zahraničí a podmínky pro naše VOC vína se často liší pouze v detailech.
58
„Vína nesoucí označení DO jsou prestižní španělská vína vyrobená ve vymezené oblasti a jsou vyrobeny podle parametrů, které udávají kvalitu a typ. Každé DO je regulováno regulační radou, která dohlíží na používání hroznů povolených odrůd a dodržování parametrů, jako je výnos/ha, schválené metody výroby a doba zrání. (…) Tato kategorie je vyhrazena pro víno, které dosáhlo vysoké kvality po dlouhou dobu. Prvním byla Rioja v dubnu 1991. Požadavky, které musí víno splnit, jsou následující: Označení původu (DO) nejméně předcházejících 10 let, vína musí být lahvována ve vinařstvích a regionech, ze kterých pocházejí.“ http://www.winesfromspain.com/icex/cda/controller/pageGen/0,3346,1549487_6763486_6778161_0,00.html [citováno: 26.5.2014, 11:07]
26
3 Analytická část ak jsme si již uvedli v úvodu práce, naším úkolem v analytické části bude potvrdit nebo vyvrátit tři předem zvolené hypotézy. První hypotézou je: „O oblibě vín VOC Mikulov svědčí fakt, že jsou snadno sehnatelná v běžné obchodní síti“. Zvolenou metodou je osobní pozorováni a telefonické dotazování. Druhou hypotézu jsme si stanovili následovně: „Bílé víno z Mikulovské vinařské podoblasti je oblíbené za předpokladu, že je servírováno ve správné vinné sklenici.“ Pro tuto hypotézu jsme zvolili metodu dotazníkového šetření. A poslední, třetí hypotéza zní: „Vína apelace VOC si získávají oblibu spotřebitelů díky dobrým výsledkům na soutěžích.“ Zvolenou analytickou metodou je deskripce veřejně dostupných výsledků ze soutěží vín. Každá z následujících kapitol se bude podrobněji zaobírat jednou hypotézou. Každou z hypotéz se pokusíme potvrdit či vyvrátit, výsledky plynoucí ze zvolené analytické metody zpracovat a v závěru ještě jednou přehledně shrnout.
3.1 Hypotéza č. 1, metoda: osobní pozorování a telefonické dotazování K potvrzení nebo vyvrácení první hypotézy použijeme analytickou metodu průzkumu a pozorování. Zcela jistě si můžeme dovolit dopustit se mírného zjednodušení a zobecnění a prohlásit, že o oblíbenosti jakéhokoli sortimentu nepochybně svědčí to, jak snadno se k němu běžný zákazník/spotřebitel dostane. V našem konkrétním případě – jestli se tedy zájemce o koupi lahve vína VOC Mikulov bude muset vypravit na druhý konec kraje či republiky přímo k vinaři, nebo láhev bez obtíží koupí ve svém nejbližším hypermarketu/supermarketu a ještě si bude moci vybírat ze široké nabídky odrůd a vinařů. Průzkum bude zahrnovat také vinotéky a vinárny a samozřejmě také e-shopy, protože v dnešní uspěchané době se nákupy na internetu z pohodlí domova těší stále větší oblibě. 3.1.1 Obchodní domy Ve snaze zajistit co největší objektivnost pozorování jsme se vypravili do tří různých obchodních domů a to v Praze, i v Brně.
27
menované značky ani odrůdy vín samozřejmě neodrážejí komplexnost nabídky ve jmenovaných obchodních domech. ako v celé diplomové práci jde pouze o výběr, který je relevantní díky vinařské oblastí, ze které dané víno pochází nebo použitou odrůdou. S naším průzkumem jsme začali v Praze. Postupně jsme navštívili obchodní domy Tesco MY na Národní třídě, Tesco Nový Smíchov a Albert supermarket na Floře. Pozorování probíhalo ve stejný den, v rozmezí několika hodin. Prvním z navštívených obchodních domů bylo Tesco MY na Národní třídě. Oddělení s vínem je v tomto supermarketu poměrně rozlehlé, s mnoha zástupci českých i světových producentů vína. Nechybí ani zástupci Mikulovské vinařské podoblasti a to Chateau Valtice a Víno Mikulov. Mezi odrůdami najdeme i ty pro nás podstatné: Rulandské modré, Rulandské šedé a Rulandské bílé, Ryzlink vlašský a také Ryzlink rýnský. Chyběla pouze Pálava. Mezi speciály z Chateau Valtice, které na lahvi nesou označení A+ byl zařazen Ryzlink rýnský, pozdní sběr, ročník 2011 za 419 Kč. Cenové rozpětí vín se měnilo v závislosti na ročníku a jakosti vína, bylo však v rozmezí 91,90 Kč a 179 Kč. Ani jedno z vín bohužel nebylo vyrobeno v certifikaci VOC Mikulov. Dalším navštíveným obchodním domem bylo Tesco Nový Smíchov. V porovnání s Tescem v centru města, je zde v nabídce o poznání skromnější zastoupení českých vín, přestože plocha, které oddělení vína zabírá, je takřka dvakrát tak velká než v Tescu MY. Přednost zde dostávají především vína zahraniční. Česká vína jsou propagována hlášením z reproduktorů, kdy jsou zákazníci upozorňováni na možnost natočit si sudové víno do PET lahve. Vín z Mikulovské vinařské podoblasti najdeme v regálech poskrovnu, jde o Ryzlink rýnský A+ z Chateau Valtice za 399 Kč a Pinot blanc vinařství Reisten za 319 KČ. Kromě těchto dvou jmenovaných, které jsou zařazeny mezi „lepšími“ víny, se v Tescu Nový Smíchov dá koupit také Víno Mikulov. Kromě levnějšího Motýla, nabízejí Sommelier Club, který obsahuje pouze nejkvalitnější vína podle doporučení sommeliera Tomáše Brůhy, vítěze Mistrovství sommelierů ČR v letech 2008, 2009 a 2011. Cenově v rozpětí od 86,90 Kč do 179 Kč. Ani jedno z vín bohužel není Vínem originální certifikace Mikulov. Posledním navštíveným byl supermarket Albert na Floře. Tento obchodní dům je rozlohou prodejny ze všech navštívených v Praze nejmenší a také výběr vín tu není velký. Bílá i červená vína, ze světa i z domova se tu dělí o jeden regál. Nás zajímala pouze vína z Mikulovska a jejich nabídka je následující: Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a Rulandské 28
modré z Chateau Valtice a Ryzlink vlašský Sommelier Club Vína Mikulov. Cenově od 99,90 Kč do 179 Kč, ani jedno nebylo vyrobeno s nálepkou apelace VOC Mikulov. Po neúspěšném průzkumu v pražských obchodních centrech jsme se vypravili také do tří brněnských hypermarketů – Albert hypermarket v Olympii, Tesco v Avionu a Globus. Pro tentokrát jsme se úmyslně zaměřili výhradně na zástupce větších obchodních domů, jelikož jsme zde předpokládali nejširší možnou nabídku produktů. Pozorování opět probíhalo ve stejný den, v rozmezí několika hodin. Prvním z navštívených byl Albert hypermarket v Olympii v Modřicích. Překvapila nás plocha, kterou v tomto obchodním centru zaujímá oddělení vína, byla rozhodně největší ze všech v průběhu průzkumu navštívených hypermarketů. Zákazníkovi se tu nabízí opravdu velký výběr, a to včetně vín z Mikulovské oblasti: Chateau Valtice, Vína Valtice, Vína Mikulov a Mikrosvínu. Odrůdové složení je velmi rozmanité, včetně pro nás podstatných: Rulanského modrého, Rulanského šedého a Rulanského bílého, Ryzlinku vlašského i Ryzlinku rýnského. Chyběla pouze Pálava. Cenově byla mezi sebou vína diferencovaná podle ročníku a jakosti, v rozmezí 85,90 Kč až 229 Kč. Ani jedno z vín však nebylo vínem originální certifikace Mikulov. Druhým navštíveným obchodním centrem byl Tesco hypermarket v Avionu. Odrůdová skladba vín je ve srovnání s Albertem zcela totožná, avšak selekce vinařství mnohem omezenější – ke koupi jsou pouze vína Chateau Valtice a Vína Mikulov. I zde seženeme Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský, nechybí ani Rulanské bílé, Rulanské šedé a Rulanské modré. Opět v nabídce chybí Pálava. Cenové rozpětí prodávaných vín je od 59,90 korun za Rulandské bílé v akci do 399 korun za pozdní sběr Ryzlinku rýnského, ročník 2011. Ani jedno z nabízených vín nebylo vyrobeno v apelaci VOC Mikulov. Třetím navštíveným obchodním domem byl Globus hypermarket v Brně-Ivanovicích. Zde zákazník koupí pouze zástupce vinařství Chateau Valtice a Vína Mikulov. Cenově se pohybují v rozmezí 89,90 Kč až 279 Kč. A opět ani jedno z vín nepatří k vínům VOC Mikulov. Protože v běžné obchodní síti nebyla vína originální certifikace Mikulov k sehnání, zahrnuli jsme do průzkumu i z počátku neplánovaného zástupce – Marko Cash&Carry v Brně. Zde jsme koupili Ryzlink shodného vinařství, ročníku a také ceny s Ryzlinkem vinařství Reisten, ročník 2012 z podkapitoly 3.1.2 této práce. e však otázkou, jestli může 29
být Makro vůbec považováno za zástupce běžné obchodní sítě, přece jen je jako velkoobchod určen především profesionálům a „běžný“ zákazník v něm bez klientské karty nemá možnost nakupovat. Z pozorování tedy jasně vyplývá, že vína VOC Mikulov si zákazník v běžné maloobchodní síti nemá možnost opatřit a to nejen v Praze, ale ani v Brně, které má svojí geografickou polohou k vinařské Moravě přece jen blíže. 3.1.2 Internetové obchody Průzkum v regálech obchodních domů příliš úspěšný nebyl. Naštěstí se v dnešní době nabízí poměrně snadno dostupná alternativa – internetové obchody. Velká většina vinařství provozuje buď svůj vlastní e-shop nebo prodávají své produkty přes stránky internetových vinoték a jiných internetových obchodů. Mezi sortimentem prodávaným v internetových vinotékách se v omezeném množství objevují také vína originální certifikace a to nejen pro nás relevantního VOC Mikulov, ale také dalších českých apelací. Zákazník bohužel nemá možnost příliš volit a rozmýšlet, protože v nabídce jsou častokrát pouhé dvě až tři odrůdy a mnohokrát také pouhých pár lahví. Tato jistá nepříjemnost je dána faktem, že vína produkována v rámci sdružení VOC (nejen Mikulov, ale také dalších) jsou do jisté míry exkluzivní a nelze tak očekávat, že budou produkována ve stejné kvantitě jako vína běžné produkce. Vlastní e-shop, dostupný častokrát přímým přesměrováním z oficiálních stránek, provozují z členů VOC Mikulov následující vinařství: Marcinčák, Holánek, Kovacs, Volařík, Nové vinařství, Sonberk, Kolby i Vinné sklepy Valtice. V internetovém obchodě pana Marcinčáka jsou k sehnání následující vína originální certifikace: Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Rulandské šedé, vše ročníku 2011 a v cenovém rozpětí mezi 230 a 240 korunami. U Ryzlinku nechybí v podrobnějších informacích o víně údaje o stáří a vedení vinohradu, datu sklizně, cukernatosti moštu, výnosu v hektarech, obsahu alkoholu, kyselin a bezcukernatého extraktu, datu plnění a počtu lahví. Rulandské bílé ani Rulandské šedé už takto podrobně popsáno není – v popisku se zákazník dozví pouze běžné informace o obsahu cukru, obci a vinici, vinařské podoblasti a objemu lahve; u Ryzlinku samozřejmě nechybí ani tyto informace.
30
U pana Holánka je v prodeji Rulandské bílé a Ryzlink rýnský, oba s pečetí VOC, shodného ročníku 2011 a za stejnou cenu 230 Kč. Vinařství Kovacs nabízí tři vína VOC: Rulandské bílé, Family reserve – ročník 2011, za cenu 323 Kč. V podrobnějších informacích jsou uvedena ocenění, která toto víno získalo (bronzovou medailí Decanter Londýn 2012 a dvě zlaté: AWC Vienna 2012 a Muvina Prešov 2012). Specifikace je velmi podrobná, většina položek je stejná jako u Ryzlinku pana Marcinčáka. Navíc je tu popis vína včetně chutě, vůně, minerality a kyselinky. Stejně podrobná specifikace je popsána i u zbývajících dvou zástupců VOC: Rulandského šedého, Tradiční – r. 2012, cena 255 Kč a Rulandského bílého, Family reserve – r. 2012, cena 323 Kč. Vinařství Volařík sice disponuje vlastním internetovým obchodem, jak jsme si uvedli výše, vína originální certifikace však na něm ke koupi nejsou. Vinné sklepy Valtice nabízejí na svém e-shopu dvě vína s originální certifikací. Prvním z nich je Rulandské modré, ročník 2012, cena 299 Kč, druhým Ryzlink vlašský, ročník 2011, za cenu 299 korun. U obou vín nechybí podrobnější specifikace, popis charakteru (tedy chuti a vůně) a doporučená kombinace s jídly. Specifikace u Ryzlinku rýnského dále upřesňuje, které ocenění víno získalo (Salon 2014, Stříbrná medaile Finger Lakes International WINE 2014, Diplom Valtické vinné trhy 2014). U obou nechybí obsah cukru, číslo šarže, obec a viniční trať, vhodnou teplotu podávání, skladování, obsah cukru i alkoholu. Na e-shopu Vinných sklepů Valtice jsou ke koupi také dva zástupci vín s originální certifikací vinařství Kovacs – jde o Ryzlink vlašský, ročník 2011, 299,- Kč a Rulandské modré, ročník 2012, také za 299,- Kč. U obou nechybí stejně obsáhlá specifikace jako u vín Chateau Valtice. U vinařství Sonberk, Kolby a Nové vinařství je situace obdobná jako u výše zmíněného vinařství Volařík – e-shop sice provozují vlastní, avšak vína originální certifikace v nabídce zcela chybí. Vína originální certifikace Mikrosvínu Mikulov a vinařství Reisten sice neprovozují své vlastní e-shopy, ale jsou ke koupi přes jiné internetové obchody. Na internetu lze také sehnat tři Ryzlinky vlašské VOC, shodného ročníku 2011, za 230 Kč a 303 Kč z Mikrosvínu Mikulov. Všechny tři pocházejí z vinařské obce Perná; liší se
31
výhradně viniční tratí, ze které vzešli: Železná, Purmice a Goldhamer. Specifikace je opět velmi obsáhlá, nechybí ani charakteristika. Ke koupi ve více vinotékách jsou také dva zástupci vinařství Reisten: Ryzlink, ročník 2012, v ceně od 220 korun a Ryzlink ročníku 2011 za 228,- Kč. Opět nechybí podrobnější specifikace upřesňující viniční trať, obsah kyselinky, cukru i alkoholu. 3.1.3 Vinárny a vinotéky Po neúspěchu v obchodních řetězcích, jsme se zaměřili na vinárny a vinotéky. Opakovali jsme postup zvolený u obchodních domů; i v tomto případě jsme navštívili vždy tři náhodně zvolené vinotéky, a to v Brně i v Praze. První navštívenou pražskou vinotékou byla Noelka na Praze 3, ulice Slavíkova. Pan majitel pochází ze Znojma, proto je skladba vín v jeho vinárně zaměřena primárně na tuto oblast a to včetně zástupců VOC Znojmo, mikulovská bohužel nemá. Po projeveném zájmu zákazníka je však schopen (a především ochoten) okamžitě jednat a do čtrnácti dnů je s to, přes pravidelné dodavatele, zajistit vína Vinařství Volařík, do měsíce potom vína originální certifikace vinařství Holánek a Nového vinařství. Druhou navštívenou pražskou vinotékou byla Vignobles na Floře. Pan majitel má v obchodě velký výběr světového a zejména českého vína. Koupit je tu možno vína ze všech vinařských oblastí, ale zejména ta, která nás zajímají: vinařství Sonberk, Mikrosvín Mikulov, vinařství Volařík a Pod Martinkou i Reisten. Ode všech vinařství se nabízí velký výběr odrůd, včetně Ryzlinku vlašského, Rulandského šedého a Rulandského bílého. Žádné z vín bohužel není opatřeno nálepkou VOC Mikulov; pan majitel však ujišťuje, že v případě velkého zájmu by je bylo možno, díky spolehlivým kontaktům na Moravě, zajistit. Poslední navštívenou pražskou vinotékou byla pobočka Bohemia Wine v OC Nový Smíchov. Kromě této jmenované, má firma ještě jednu další prodejnu v Praze a jednu v Plzni. Bohemia wine má ze všech navštívených vinoték největší výběr moravských vín, zabírají alespoň dvě třetiny polic v prodejně. V nabídce najdeme Pálavu a Ryzlink rýnský vinařství Sonberk a Ryzlink vlašský vinařství Volařík. V nabídce nás zaujal zejména Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Rulandské šedé pana Marcinčáka, všechny tři vyrobeny v rámci sdružení a opatřeny nálepkou pečeti VOC Mikulov.
32
Spolu s Ryzlinkem vinařství Reisten, který jsme již zmiňovali výše v kapitolách 3.1.1 a 3.1.2, jsou tato vína od pana Marcinčáka jedinými víny apelace VOC Mikulov, která spotřebitel koupí v kamenných obchodech. První z navštívených brněnských vinoték byla Vinotéka ve Velkém Špalíčku patřící pod Moravskou banku vín. V nabídce je Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Rulandské šedé od Mikrosvínu Mikulov, všechny ročníku 2012. Dále jsou v prodeji Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský (oba z ročníků 2013 a 2012) a Pálava, ročník 2013 vinařství Volařík. Nejpodstatnější z nabídky Moravské banky vín pro nás je to, že je v prodeji také VOC Ryzlink vinařství Reisten, tentýž, který byl již několikrát zmíněn v předchozích kapitolách. Ostatní zmíněná vína bohužel nejsou víny originální certifikace. Do Moravské vinotéky v Brně-Králově poli jsme se z časových důvodů nestačili vypravit, proto jsme po dostupnosti vín VOC Mikulov pátrali po telefonu. V nabídce tu mají velký výběr vinařství z Moravské vinařské oblasti, pro nás byla však relevantní pouze vinařství Sonberk a Volařík. V prodeji jsou vína Pálava, ročník 2011 za 365,- Kč a Ryzlink rýnský, 2012, za 355,- Kč, obojí z vinařství Sonberk a Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský (oba ročníku 2012) z Vinařství Volařík. Bohužel ani jedno z vín nemělo pečeť apelace VOC Mikulov. Poslední brněnskou vinotékou byla Vinotéka U Tří knížat, která má sídlo v centru města na ulici ánská. Vinotéka v krásných sklepních prostorách v aktuální nabídce nabízí také vína tří zástupců z Mikulovska: Vinařství Volařík, Sonberk a Kolby. menovitě šlo o Ryzlink rýnský, ročník 2012 (255,- Kč), Rulandské bílé a Rulandské šedé, obojí ročníku 2011 a za cenu 245,- z vinařství Kolby, Ryzlink rýnský, ročník 2012 a 2011 (oba shodně 360,-) a Pálava, ročník 2012 z vinařství Sonberk a Rulandské šedé a Rulandské bílé, ročník 2011 vinařství Volařík. Ani tady jsme bohužel neměli štěstí na vína originální certifikace. 3.1.4 Shrnutí S jistotou můžeme říct, že uskutečněný průzkum formou osobního pozorování a telefonického dotazování zcela jednoznačně první hypotézu vyvrátil. Ani při nejlepší snaze nelze říci, že vína VOC Mikulov jsou oblíbena právě díky faktu, že jsou snadno sehnatelná v běžné obchodní síti. Pravděpodobně by to muselo být právě naopak, a u spotřebitelů by tato vína musela být velmi neoblíbena, protože dopátrat se jich v obchodech je takřka nesplnitelný úkol.
33
Pokud má spotřebitel zájem o produkty VOC Mikulov a chtěl by si je zakoupit v kamenné prodejně, je nejjednodušší najít si kvalitní vinotéku, která těmito víny disponuje v běžném sortimentu. ak náš průzkum ukázal, běžně v prodeji však mají vína VOC Mikulov pouze ve dvou vinotékách ze šesti navštívených, proto je třeba doufat, že právě v námi zvolené budeme mít štěstí alespoň na ochotného majitele, který je schopen a hlavně ochoten nám vína originální certifikace na objednávku zajistit. Další alternativou, která se nabízí, je schopnost spotřebitele nakupovat v internetových obchodech. Tato možnost se ve výsledku zdá být také nejrychlejší, nejspolehlivější a pro spotřebitele nejvýhodnější, jelikož se tak dostane k nejširší možné nabídce.
istou
nevýhodou této formy nakupování tak zůstává pouze jistá časová náročnost, kdy je třeba počítat s několikadenní dodací lhůtou. O něco jednodušší než příznivci VOC Mikulov, to mají zájemci o vína sdružení VOC Znojmo. To je zřejmě, jako nejdéle působící sdružení, již dostatečně zavedené a žádané, protože jakmile jsme se ve vinárnách začali ptát po vínech VOC, byla nám takřka okamžitě nabízena právě vína VOC Znojmo. Částečně neúspěšné pátrání po vínech originální certifikace v kamenných prodejnách, kdy jsme narazili pouze na zástupce vinařství Reisten a Marcinčák, nás vedlo k teorii, že zřejmě ne každý z členů sdružení VOC Mikulov pravidelně produkuje vína v rámci apelace. Například od vinařství Sonberk či Volařík jsme za celou dobu průzkumu neviděli jedinou lahev, která by byla vyrobena v rámci apelace VOC Mikulov. Ve stanovách sdružení dále není žádná klauzule, která by přikazovala členům, zda či jak často musí vína v apelaci produkovat, a tak je to zřejmě jen na vlastním uvážení členů. Na to, proč je reálně ke koupi tak málo vín VOC Mikulov jsme se zeptali pana Očenáška, kterého jsme již zmínili v kapitole 2.6. Podle jeho názoru je příčinou této neoblíbenosti fakt, že vína z apelací (a to nejen českých, ale zejména světových) vyhledávají především poučení zákazníci, kteří již ve svém zájmu o víno pokročili natolik, že záměrně vyhledávají speciality a rarity, které jsou specifické. Vína VOC Mikulov jim to nedokáží nabídnout, a tak jde o neatraktivní produkt nejen pro ně, ale zejména pro obchodníky. Právě následující důvody mají podle pana Očenáška významný podíl na tom, že vína VOC Mikulov na trhu vín v ČR virtuálně vlastně neexistují a jsou komerčně nezajímavá.
34
Prvním z důvodů je zbytečně velký počet odrůd. Ve světě jsou odrůdy v apelaci maximálně dvě a vždy se volí ty, které jsou historicky a kulturně spjaty s oblastí a jsou schopny v dané oblasti dosahovat vysoké kvality. Pokud bychom měli přijít (mimo názor pana Očenáška) s příkladem apelace, která toto pravidlo dodržuje, nabízí se z českých sdružení VOC Pálava, s jedinou vybranou odrůdou Ryzlinkem vlašským. Dalším důvodem je neambiciózní charakteristika odrůd a vín. Nároky, které musí splňovat odrůdy a charakteristika vín jsou natolik nízké, že se jimi opět připravují o exkluzivitu. Posledním a nejzásadnějším důvodem, který nejvíce ubližuje prestiži VOC Mikulov je to, že neexistuje seznam vybraných a certifikovaných vinic VOC Mikulov. Běžně by se na otázku, čím jsou vína originální certifikace specifická, odpovědělo, že tím, že pochází z daných vinic, lokalit a terroir, které jsou díky svým mikroklimatickým a půdním vlastnostem schopny produkovat hrozen pro výrobu specifických a originálních vín, které pak mohou certifikovat jako VOC Mikulov. Protože však nic takového není, je tím v podstatě popřen celý románský systém, ze kterého se snaží VOC Mikulov vycházet, ale zároveň to svým přístupem popírá. Podle pana Očenáška je motivem snadnost přístupu dalších vinařů a rozšíření skupiny VOC Mikulov, ale bohužel dochází k nepochopení tohoto konceptu a také k nepochopení exkluzivity románského apelačního systému.
35
3.2 Hypotéza č. 2, metoda: dotazníkové šetření Druhá hypotéza zní: „Bílé víno z Mikulovské vinařské podoblasti je oblíbené za předpokladu, že je servírováno ve správné vinné sklenici.“ 3.2.1 Metodika Tuto hypotézu se pokusíme potvrdit pomocí zvolené metodiky – dotazníku. Dotazník má deset otázek, které jsme si sestavili sami a to tak, aby otázky byly srozumitelné a nebyly sugestivní (nenaváděly respondenty k předpokládané odpovědi). Zpracováním odpovědí z dotazníků bychom měli zjistit, zda podle respondentů, kterými byli vybraní absolventi předmětu Enogastronomie na Vysoké škole hotelové v Praze 8, sklenice či nádoba, ve které jim bylo víno servírováno a ze které jej konzumovali, ovlivnila chuť, aroma a vzhled a také jejich celkový dojem z konzumovaného vína – tedy jestli jim konzumované víno z některých nádob chutnalo více než z jiných. První dvě otázky dotazníku se přesněji ptají na vzhled bílého vína ve vybraných nádobách/sklenicích. Další tři pak upravují dojem respondentů z vůně vína ve vybraných nádobách a posledních pět otázek se zaměřuje na chuť vína. Dotazník byl rozdán osmnácti respondentům po degustaci předem zvoleného bílého vína z Mikulovské vinařské podoblasti. Aby bylo vyloučeno jakékoli ovlivnění respondentů, bylo víno neprůhledně zabaleno a odtajněno až na konci degustace. Tato degustace byla součástí mnohem složitější vinné degustace, kterou si připravil kolega Bc. Martin Heřmánek pro potřeby své vlastní diplomové práce – degustovala se čtyři různá vína z třinácti různých sklenic a nádob. Pro potřeby našeho výzkumu by však bylo podobné šetření příliš podrobné, proto jsme omezili zkoumané víno i nádoby. Víno bylo postupně degustováno ze třech vinných sklenic – běžné sklenice na bílé víno, běžné sklenice na červené víno a specializované vinné sklenice na bílé víno Riedel59 a dalších nádob (sektové sklenice, plastového kelímku, hrnečku).
Po ukončení degustace byli
respondenti požádáni o vyplnění dotazníku.
59
Firma Riedel nabízí mechanicky i ručně foukané vinné sklo. Má velmi dlouhou tradici, sklo vyrábí již od roku 1756. Riedlové žili a vyráběli sklo v Česku skoro až do konce 2. světové války. Po válce odešli do Rakouska, kde jim pomohla znovu začít firma Swarovski. V současnosti firmu vede Maximilian osef Riedel.
36
Degustovaným vínem bylo Veltlínské zelené ze Chateau Valtice, tedy víno z Mikulovské vinařské podoblasti a člena apelace VOC Mikulov. Předpokládáme, že jedině pokud je víno servírováno ve správné sklenici, která plně nechá vyniknout jeho vlastnosti, může se stát oblíbené u spotřebitelů. Proto bylo cílem naší degustace prokázat, zda bílé víno dosahuje nejlepších výsledků ve sklenici určené přímo na bílá vína nebo na druhu sklenice nezáleží a spotřebitel mezi nimi při konzumaci neshledává větších rozdílů. Případně, zda víno vykazuje stejné vlastnosti i v nádobách jiného druhu a typu – tedy jestli např. v plastovém kelímku víno uvolňuje aroma a chutná stejně dobře jako při pití z vinných sklenic. Otázky v dotazníku byly formulovány tak, že v každé z nich bylo vynecháno slovo, které bylo nahrazeno vytečkovaným úsekem, a na toto místo měli respondenti doplnit jednu ze tří nabídnutých možností tak, aby výsledná věta co nejvěrněji shrnula jejich dojem. Tyto nabízené možnosti zněly vždy u všech otázek shodně a to následovně: a) výrazně lepší b) stejně dobrý c) horší Pokud měl kdokoli z respondentů pocit, že žádná z nabízených možností zcela nevyjadřuje jeho dojem z degustovaného vína, měl možnost doplnit jakoukoli odpověď tak, aby zcela vystihla jeho pocity, a tato odpověď pak byla zařazena do vyhodnocení jako další z možností. Při vyhodnocování dotazníku se ukázalo, že ve všech případech zní doplněná odpověď „lepší“; v legendě grafů se proto objevuje kromě výše uvedených výhradně v tomto znění. V následující kapitole si vždy uvedeme přesné znění každé otázky, popíšeme si výsledky, které z dotazníkového šetření vzešly, a také je přehledně zobrazíme v grafu. Otázky následují přesně v tom pořadí, jak byly za sebou řazeny v dotazníku.
37
3.2.2 Vyhodnocení jednotlivých odpovědí Graf 1: Vzhled vína ve sklenici v porovnání s nádobou z jiného materiálu
1
1
1
výrazně lepší stejně dobrý horší
15
lepší
Zdroj: vlastní
Otázka číslo jedna v našem dotazníku zněla následovně: „V jakékoliv sklenici je vzhled degustovaného vína ……… než v nádobách z jiného materiálu.“ Výše na grafu 1 vidíme vyhodnocení odpovědi. Při pohledu na graf je jasně vidět, že pro naprostou většinu dotazovaných je vzhled vína v jakékoli sklenici výrazně lepší než v nádobě z jiného materiálu. Pouze pro jednoho respondenta je vzhled lepší, pro jednoho horší a jednomu připadá stejně dobrý, jako v jiné nádobě. Vzhledem k výsledkům tedy můžeme s jistotou tvrdit, že víno by mělo být servírováno pouze ve vinné sklenici (a to bez ohledu na to, o jaký typ se jedná – tedy pro jaké víno je určena), protože jedině ve sklenici na spotřebitele vizuálně působí tak, jak má a konkrétně v tomto případě se nebude nikdo zlobit, pokud mu nabídnete červené víno ve sklenici na víno bílé. Ideální možnost to samozřejmě není, ale nepochybně jde o lepší možnost, nežli využívat papírových či plastových kelímků.
38
Graf 2: Vzhled vína ve vinné sklenici Riedel v porovnání s běžnou sklenicí na víno
0 1 8 výrazně lepší stejně dobrý
9
lepší
Zdroj: vlastní
Graf č. 2 zobrazuje odpovědi na následující otázku: „Ve specializované sklenici Riedel je vzhled degustovaného vína ……… než v běžné vinné sklenici.“ Cílem otázky č. 2 bylo rozpoznat, zda respondenti pozorují větších rozdílů mezi vínem podávaným v běžné sklenici a ve sklenici Riedel. Vizuální dojem z vína ve sklenici Riedel by vzhledem k jejich zpracování mohl být o poznání lepší nežli u běžných sklenic. Běžnou sklenicí myslíme běžnou sklenici na bílé víno. U této otázky nejsou výsledky tak jednoznačné jako v předchozím případě. Vyplývá z nich, že pouze jednomu respondentovi se zdá být vizuální dojem z vína ve sklenici Riedel lepší a nikomu se nezdá horší. Osm respondentů je přesvědčeno, že ve specializované vinné sklenici vypadá víno výrazně lépe než v běžných sklenicích na víno, ale podle celých devíti osob je vzhled ve sklenici Riedel stejně dobrý, jako v jakékoli jiné sklenici na víno a to bez ohledu na to, zda je sklenice určena na víno bílé či červené. e možné, že takřka nerozhodný výsledek je způsoben tím, že otázka týká vzhledu vína, a to může být pro každého trochu subjektivní pojem.
39
Graf 3: Vůně degustovaného vína ve sklenici na červené víno v porovnání s nádobami z jiného materiálu
2 4
výrazně lepší stejně dobrý 12
horší
Zdroj: vlastní
Graf č. 3 přehledně zohledňuje odpovědi na otázku: „Vůně degustovaného vína ve sklenici na červené víno je ……… než z jiného druhu nádoby/sklenice.“ Předmětem otázky bylo zjistit, zda respondenti zpozorovali nějaké nežádoucí ovlivnění vůně vína materiálem, ze kterého byla nádoba, z níž víno konzumovali, vyrobena. Na sklenici na červené víno se dotazujeme proto, abychom zjistili, jestli je vhodnější využívat ji spíše než jiné nádoby, v případě, že bychom z jakéhokoli důvodu nemohli použít sklenice na bílé víno. ak vidíme výše, pro dvanáct respondentů je vůně degustovaného bílého vína ve sklenici na červené víno výrazně lepší než v porovnání s jinými nádobami. Čtyřem osobám přijde aroma v jiných nádobách stejně dobrá v porovnání s vůní vína ve sklenici na červené víno a dvěma respondentům připadá dokonce horší. Výsledky jsou u této otázky tedy naprosto jasné – pokud bychom neměli k servírování bílého vína vhodné sklo určené na bílé víno, je vždy lepší použít sklenice na víno červené než jakoukoli nádobu z jiného materiálu.
40
Graf 4: Vůně degustovaného vína ve sklenici na bílé víno v porovnání se sklenicí na červené víno
2
1
výrazně lepší 10
5
stějně dobrý horší lepší
Zdroj: vlastní
„Vůně degustovaného vína ve sklenici na bílé víno je ……… než ve sklenici na červené víno,“ tak zněla otázka číslo čtyři. Účelem otázky bylo zjistit, zda respondenti při degustaci bílého vína ohodnotí jeho vůni lépe, pokud je podáváno ve sklenici, která pro něj byla přímo určena v porovnání se sklenicí na červené víno. Celkem deseti respondentům přijde vůně bílého vína ve sklenici na bílé víno výrazně lepší než ve sklenici na víno červené, což je jistě skvělý výsledek, protože dokazuje, že jedině ve sklenici na bílé víno dosahuje degustované víno nejlepších výsledků. Podle pěti osob je aroma v obou sklenicích stejně dobré, což nemusí být nutně považováno za špatný výsledek, neboť ne všichni respondenti musí být v oblasti vína natolik zkušení, aby odhalili rozdíly ve vůni vína, které vynikly pouze ve správné sklenici. Pouze jednomu člověku přijde vůně lepší a podle dvou osob je vůně bílého vína ve sklenici na bílé víno dokonce horší než ve sklenici na červené.
41
Graf 5: Vůně degustovaného vína ve sklenici Riedel v porovnání s běžnou vinnou sklenicí
1
9 8
výrazně lepší stejně dobrá lepší
Zdroj: vlastní
„Ve specializované sklenici Riedel je vůně degustovaného vína ……… než v běžné vinné sklenici.“ Smyslem páté otázky bylo pokusit se zjistit, zda respondenti plně ocení vinné sklo Riedel ve srovnání s běžnou vinnou sklenicí (myslíme sklenici na bílé víno). Celých devět respondentů souhlasí s názorem, že ve sklenici Riedel je vůně degustovaného vína výrazně lepší než v běžné vinné sklenici. Podle osmi osob je stejně dobrá, podle jednoho člověka lepší a podle nikoho není horší. I přes podobně nerozhodné výsledky jako v otázce č. 2, jde v této otázce již o aroma degustovaného vína a zdá se, že specializovaná sklenice Riedel teprve teď plně ukazuje své přednosti. Skoro nerozhodný výsledek může být způsoben tím, že devět dotazovaných je již natolik zkušených spotřebitelů vína, že s pomocí specializované sklenice dovedou ve vínu rozpoznat více dojmů a proto je jejich dojem výrazně lepší. Dalším osmi se pak zdá vůně vína ve sklenicích Riedel stejně dobrá jako v běžné sklenici, ale ani to nemusí být jasně nedostatkem. A nikomu nepřišla vůně ve sklenicích Riedel horší než v běžných vinných sklenicích, což se zcela jistě dalo očekávat. 42
Graf 6: Chuť vína ze sklenice na červené víno v porovnání s nádobami z jiných materiálů
2
1 výrazně lepší 10
5
stejně dobrý lépe hůře
Zdroj: vlastní
Šestá otázka zkoumala, zda: „Z vinné sklenice na červené víno chutná degustované víno ……… než z jiného druhu nádoby/sklenice.“ Cílem otázky bylo zjistit, zda respondenti zpozorovali nějaké nežádoucí ovlivnění chuti vína materiálem, ze kterého byla nádoba vyrobena. Na sklenici na červené víno se opět ptáme proto, abychom se ujistili, zda je vhodnější používat ji spíše než jiné nádoby, v případě, že bychom z jakéhokoli důvodu nemohli použít sklenice na bílé víno. Z výsledků je jasné, že deseti respondentům chutná ze sklenice na červené víno výrazně lépe než z nádob jiných materiálů. Podle pěti je chuť stejně dobrá. Podle jednoho je lepší a dva z respondentů by uvítali, kdyby jim byla bílá vína servírována vždy ve sklenici na červené víno, protože se jim pak zdá chuť lepší. Pokud bychom využili příkladu narozeninové oslavy, na které servírujeme bílé víno takovému počtu hostů, že nám nevystačily skleničky a museli bychom se uchýlit k jinému řešení, výsledky této otázky nám dávají jasně najevo, že i ze sklenice na červené víno bude hostům víno chutnat více než z jakýchkoli jiných nádob, které by se nabízely.
43
Graf 7: Chuť vína ze sklenice na bílé víno v porovnání se sklenicí na červené víno
1 3 8
výrazně lepší stejně dobře hůře lepší
6
Zdroj: vlastní
Sedmá otázka: „Z vinné sklenice na bílé víno chutná degustované víno ……… než ze sklenice na červené víno,“ měla za cíl zjistit, zda respondenti rozpoznají rozdíl v chuti degustovaného vína, za předpokladu, že jej nebudou požívat ze sklenic určených na bílé víno, ale využijí sklenice na víno červené. Rozdílem v chuti rozumíme fakt, že bílé (červené) víno by mělo respondentům připadat chutnější ze sklenic na určených na bílé (červené) víno, neboť se předpokládá, že jejich specifický tvar umožňuje bílému (červenému) vínu plně rozvinout veškeré jeho chuťové vlastnosti. Podle výsledků zobrazených v grafu je jasné, že pro osm respondentů to při degustaci velký rozdíl byl – bílé víno jim ze sklenic na bílé chutnalo výrazně lépe než ze sklenic na červené. A to je zcela určitě dobře – vždyť právě kvůli tomu, aby si konzument mohl dané víno správně vychutnat, se typy sklenic rozlišují a je dobře vědět, že se toto vcelku přesvědčivě potvrdilo i v naší degustaci. Šesti dotazovaným chutnalo bílé víno stejně dobře ze sklenic na červené jako ze sklenic na bílé víno. Váhu bychom v tomto případě mohli přikládat určité nezkušenosti respondentů v oblasti vína, protože pokud konzument nemá „napito“ a ozkoušeno více typů a druhů vína, nemusí ještě zcela rozeznávat všechny nuance v chuti i vůni vína a tak se mu může zdát, že mu na skleničce nezáleží a z obou druhů mu tak chutná stejně dobře. Třem osobám pak bílé víno 44
chutnalo ze sklenice na bílé víno hůře než ze sklenice na červené víno a jednomu člověku chutnalo degustované víno ve sklenici na bílé víno lépe. Graf 8: Chuť vína ze sklenice Riedel v porovnání s běžnou sklenicí
1 6 výrazně lépe stejně dobře lépe
11
Zdroj: vlastní
Osmá otázka byla položena následujícím způsobem: „Ze specializované sklenice Riedel chutná degustované víno ……… než z běžné vinné sklenice.“ Běžnou vinnou sklenicí rozumíme běžnou sklenici na bílé víno. Při tvorbě otázky číslo osm jsme předpokládali, že právě při porovnávání chuti vína se prokáže, zda respondenti plně ocenili specializované sklenice Riedel v porovnání s běžnými sklenicemi na bílé víno. ak vidíme na grafu, podle jedenácti respondentů chutná ze sklenice Riedel víno stejně dobře jako z běžné vinné sklenice. Podle šesti osob chutná výrazně lépe, podle jediné osoby lépe a podle nikoho nechutná hůře. Poslední výsledek se jistě dal čekat, avšak fakt, že nadpoloviční většina neshledá v chuti ze sklenice Riedel v porovnání s běžnou sklenicí větších rozdílů a chuť vína jim bude připadat stejně dobrá jako z běžné sklenice, je lehce překvapující. Zejména pokud vezmeme v potaz, že si značka Riedel zakládá na tom, že jejich sklenice specializují vždy na určitý typ vína a tedy by měly vítězit s velkým náskokem. 45
Graf 9: Chuť vína z vinné sklenice jakéhokoli druhu v porovnání s nádobou z jiného materiálu
2
1
výrazně lépe stejně dobře hůře 15
Zdroj: vlastní
Devátá otázka byla položena následovně: „Z jakékoliv vinné sklenice (bez ohledu na typ) chutná degustované víno ……… než z nádoby z jiného materiálu.“ Devátá otázka nám měla po dvou dříve položené otázce stejného typu ujasnit, zda respondenti zpozorovali jakékoli nežádoucí ovlivnění chuti vína materiálem, ze kterého byla nádoba vyrobena a to z toho důvodu, abychom mohli nádoby vyrobené z jiného materiálu než je sklo vyřadit jako nevhodné k podávání vína. Podle naprosté většiny (patnácti dotazovaných) chutná víno z jakékoliv vinné sklenice bez ohledu na to, jestli je určena na bílé či červené víno, výrazně lépe než nádob z jiných materiálů. Tuto část výsledků jsme očekávali, neboť se domníváme, že plastové kelímky či nádoby z jiných materiálů, které mohou být používány jako poháry k pití vína, mohou do jisté míry uvolňovat látky, které mohou dohromady s vínem reagovat a nepříjemně měnit chuť konzumovaného vína. Podle dvou respondentů přesto chutná víno v obou případech stejně dobře a jednomu člověku dokonce chutná víno ve vinné sklenici v tomto porovnání hůře. Toto poslední zjištění považujeme za poměrně překvapující fakt, ale jistě má v sobě pití vína například z plastového kelímku příchuť léta a pikniků, což mohlo tohoto respondenta lehce ovlivnit. 46
Graf 10: Chuť vína ze sklenice na sekt v porovnání se sklenicí na bílé víno
3 2
výrazně lépe stejně dobře 13
hůře
Zdroj: vlastní
Na posledním grafu vidíme výsledky poslední otázky, která zněla: „Ze sklenice na sekt chutná degustované víno ……… než z vinné sklenice na bílé víno.“ Účelem otázky č. 10 bylo zjistit, zda tvar sektové sklenice, tzv. flétny ovlivňuje dojem z chuti, vůně a vzhledu vína v ní podávaného. Z grafu naprosto jasně vyplývá, že celým třinácti respondentů chutná bílé víno ze sklenky na sekt hůře než ze sklenice na bílé víno. Podle tří dotazovaných chutná takové víno stejně dobře a podle dvou dokonce výrazně lépe. Tato otázka nám zcela jasně potvrdila, že sklenice na sekt jsou určeny pouze na sekt, další šumivá vína a nápoje, ve kterých se sekt používá jako báze. Žádná jiná vína by se v nich podávat neměla, jelikož snad i díky jejímu kónickému tvaru, pak vína nemají šanci nechat plně vyniknout nejen své aromatické, ale ani chuťové vlastnosti. Na druhou stranu – podle tří dotazovaných přesto chutná bílé víno z flétny stejně dobře, jako ze sklenice na bílé víno a podle dvou osob dokonce výrazně lépe, takže nebylo potvrzeno očekávání, že sektová sklenice bude pro bílé víno zcela odmítnuta všemi respondenty.
47
3.2.3 Shrnutí Z odpovědí respondentů vyplynulo, že pokud jim bylo degustované bílé víno podáváno ve vinných sklenicích a zamezilo se tak možné změně chuti vína, ke které by mohlo dojít z důvodů nevhodně použité nádoby z jiného materiálu, chutnalo jim více. Zároveň víno ve vinné sklenici vypadalo podle respondentů vždy výrazně lépe než v jakékoli jiné nádobě a vizuální vjem je u konzumace také důležitý. Pokud navíc bylo respondentům degustované bílé víno podáváno ve sklenicích určených přímo na bílé víno, byli s chutí a vůní ještě více spokojeni, než když jim bylo podáváno ve sklenicích na víno červené. Sklenice na sekt v mínění respondentů propadly zcela a měly by být využívány pouze k podávání sektu. Očekávání, že specializované vinné sklenice Riedel dopadnou ve výsledcích nejlépe, se nepotvrdilo. Mohlo se však stát, že byly výsledky ovlivněny částečnou nezkušeností respondentů, neboť je možné, že veškeré plusy sklenic Riedel dokáží plně ocenit pouze zkušení konzumenti. Hypotézu číslo dvě: „Bílé víno z Mikulovské vinařské podoblasti je oblíbené za předpokladu, že je servírováno ve správné vinné sklenici,“ můžeme považovat za potvrzenou, protože pokud víno respondentům chutnalo, je tu velká šance, že se stane jejich oblíbeným.
48
3.3 Hypotéza č. 3, metoda: deskripce Hypotézu číslo tři, která zní: „Vína apelace VOC si získávají oblibu spotřebitelů díky dobrým výsledkům na soutěžích,“ se pokusíme potvrdit pomocí zvolené metody deskripce a následného zpracování veřejně dostupných výsledků ze soutěží vín pořádaných v České republice. Vybrali jsme tři celostátní soutěže, kterých se mohou účastnit vína z celé republiky (přičemž jedna z nich je zavedena spíše jako soutěž mezinárodní a také druhá si zakládá na účasti vín ze zahraničí). Čtvrtá soutěž je určená pouze pro vína vyrobená z hroznů révy vinné, majících původ v Mikulovské vinařské podoblasti. Vinařských soutěží se samozřejmě v České republice pořádá mnohem více, avšak z důvodů relevance pro oblast Mikulovska jsme vybrali pouze tyto. Podrobněji se každé z vybraných soutěží budeme věnovat v následujících podkapitolách. ednotlivé kapitoly jsou rozděleny vždy na dvě části. První z nich je část, ve které si krátce vymezíme, o jakou soutěž se jedná, kdo a kde ji pořádá a jak jsou vína hodnocena. Ve druhé části si jmenujeme umístění vín členů sdružení VOC Mikulov na dané soutěži v posledním ročníku soutěže. V případě, že jsou dostupné výsledky také z předchozích ročníků, uvedeme si je také. Jako v celé diplomové práci, i v této kapitole budou zmíněny pouze vína, relevantní pro své zařazení v apelaci VOC Mikulov, případně vyrobené z odrůd, které jsou pro apelaci VOC Mikulov schváleny. 3.3.1 Národní soutěž vín Mikulovské podoblasti O soutěži Národní soutěž vín je nominační soutěží. edná se o soutěž otevřenou, které se mohou zúčastnit všechna vína vyrobená z hroznů révy vinné, majících původ v Mikulovské vinařské podoblasti. Soutěž je organizována občanským sdružením Sdružení vinařů Mikulovské vinařské podoblasti pod garancí Svazu vinařů České republiky. „Národní soutěž vín je nejvyšší oficiální soutěží vín v ČR a slouží jako jasná a nezpochybnitelná garance mimořádné kvality oceněných vín. Zcela ojedinělý systém Národní soutěže vín díky vícekolovému hodnocení postupně vyzdvihuje ta nejlepší vína
49
v kategoriích bílá suchá a polosuchá vína, bílá polosladká vína, sladká vína, růžová vína, červená suchá a polosuchá vína, červená polosladká vína a sekty. Národní soutěž vín se skládá ze tří stupňů. Základní kola probíhají v jednotlivých vinařských podoblastech a jejich smyslem je nominovat úspěšná vína do 1. už celostátního kola soutěže. Z jednotlivých nominačních kol všech čtyř podoblastí na Moravě a z oblasti Čechy se tedy sestaví účastníci 1. kola Národní soutěže vín. Tato vína se ohodnotí na sklonku listopadu a prosince a do 2. finálového kola postoupí 200 vín. 2. kolo proběhne v polovině ledna a rozhodne o vítězi (Šampionu) celé soutěže, vítězích jednotlivých kategorií a o složení Salonu vín ČR.“60 „Aby byla zaručena maximální kvalita a objektivita klání, je 10 % namátkou vybraných hodnocených vzorků zkontrolováno v laboratoři tak, aby byla potvrzena správnost zařazení do kategorie.“61 V roce 2013 do „Národní soutěže vín – mikulovské podoblasti bylo přihlášeno celkem 431 vzorků vín. Odborná komise na základě dosažených bodů udělila vedle titulů Šampiona a vítězů kategorií také 52 zlatých, 85 stříbrných a 3 bronzové medaile a 331 nominací do Salonu vín. Postupující vína z mikulovské vinařské podoblasti se v dalším kole sejdou s nejlepšími víny z velkopavlovické, slovácké a znojemské vinařské podoblasti a vinařské oblasti Čechy. Soutěžit se bude o postup do finálového kola, tedy přímý souboj o titul absolutního Šampiona, vítězů kategorií, medaile a také o umístění v prestižním Salonu vín České republiky.“62 Jednotlivé kategorie vín nesou následující označení: Kategorie A - bílá vína suchá a polosuchá, Kategorie B - bílá polosladká, Kategorie C - sladká vína, Kategorie D - růžová vína, Kategorie E - červená suchá a polosuchá vína, Kategorie F – červená polosladká vína, Kategorie G – sekty. Aby vína postoupila do 1. kola Salonu vín, musí získat minimálně určený počet bodů: kategorie A, D, E, G – 80 a více bodů, kategorie B a F – 82 a více bodů a kategorie C – 84 a více bodů.
60
http://www.narodnisoutezvin.cz/o_soutezi/ [citováno: 4.6.2014, 10:58] http://www.narodnisoutezvin.cz/struktura-souteze/ [citováno: 4.6.2014, 14:21] 62 http://www.narodnisoutezvin.cz/ [citováno: 4.6.2014, 23:00] 61
50
Výsledky pro rok 2013 Na výsledkové listině jsou soutěžní vína rozepsána podle skupin (A až G, viz výše); v jednotlivých skupinách pak dále rozděleny podle odrůdy. Soutěžící vína jsou v tabulce výsledkové listiny popsána podle jakostního zařazení, ročníku, čísla šarže a zbytkového cukru. Dále na výsledkové listině najdeme počet udělených bodů, případně medaili, kterou dané víno získalo. V kategorii A – bílá vína suchá a polosuchá, první části Ryzlink vlašský najdeme mezi přihlášenými následující členy VOC Mikulov: Vinařství Volařík, Mikrosvín Mikulov, Víno Mikulov, Vinné sklepy Valtice, Vinařství Kovacs a Kolby. e možno do stejné kategorie přihlásit více vín. Např. Vinařství Volařík přihlásilo tři Ryzlinky vlašské a všechny tři získaly zlatou medaili (88,33, 87,33 a 86 bodů). Další zlatou medaili získal s 87 body Ryzlink vlašský Mikrosvínu Mikulov. Vína Vinných sklepů Valtice, Vína Mikulov, vinařství Kovacs a Kolby získala nominaci pro Salon vín. Další části kategorie A, která je pro nás zajímavá, je Rulandské bílé. Vinařství Mikrosvín Mikulov získalo za své Rulandské bílé s 85 body stříbrnou medaili. Mezi dalšími přihlášenými Rulandskými, které sice nezískali žádnou medaili, ale postoupili do 1. kola Salonu vín, byla vinařství Kolby a Víno Mikulov. Rulandské bílé Vinných sklepů Valtice nezískalo dostatečný počet bodů ani pro nominaci. Další částí kategorie suchých a polosuchých bílých vín, které se budeme věnovat, je Rulandské šedé. Přihlášena byla vína vinařství Kovacs a Vína Mikulov a obě získala dostatečný počet bodů pro nominaci do Salonu vín. Na stejné stránce výsledkové listiny začíná část věnující se Ryzlinku rýnskému. Mezi přihlášenými najdeme vína těchto členů VOC Mikulov: Kolby (86,33 bodů, zlatá medaile), Víno Mikulov (87,33 bodů, zlatá medaile), Vinné sklepy Valtice (84,67 bodů, stříbrná medaile), Mikrosvín Mikulov (84,33 bodů, stříbrná medaile), Nové Vinařství, Sonberk a Volařík. Ryzlinky rýnské posledních dvou jmenovaných vinařství postupují do 1. kola Salonu vín. V části věnované Pálavě jsou přihlášena dvě vína vinařství Sonberk, obě bohužel skončila bez medaile, ale jedno bylo nominováno pro Salon vín.
51
V kategorii B – bílá vína polosladká, první části Ryzlink vlašský najdeme mezi přihlášenými dva členy VOC Mikulov: Vinařství Volařík a Vinné sklepy Valtice, oba byli oceněni stříbrnou medaili, díky získaným 85 a 84,33 bodům. Vinařství Volařík nominovalo ve stejné kategorii ještě jeden Ryzlink vlašský, který skončil bez medaile, ale dosáhl dostatečného počtu bodů pro nominaci do Salonu vín. Medailí oceněný Ryzlink vlašský (ročník 2011, 12,3g zbytkového cukru) Vinných sklepů Valtice je zároveň jedním ze dvou vín VOC Mikulov, které byly v této soutěži nominovány. V části věnované Rulandskému bílému najdeme zástupce z Vinařství Volařík (dvě přihlášená vína, obě získala stříbrnou medaili – 85,67 a 85,33 bodů), Kovacs a Nového Vinařství, které také přihlásilo dvě vína a obě získala dostatečný počet bodů pro postup do 1. kola Salonu vín. V podkategorii Rulandského šedého soutěžila vína vinařství Kolby (stříbrná medaile, 84,33 bodů), Mikrosvínu Mikulov (nominováno pro Salon vín) a Kovacs, zatímco mezi Ryzlinkem rýnským v kategorii B nenajdeme žádného zástupce. edinou Pálavu spadající do kategorie polosladkých vín přihlásilo Vinařství Volařík, a po získání dostatečného počtu bodů postoupilo dále do 1. kola Salonu vín. V kategorii C – sladká vína (bílá, červená i růžová), první části Ryzlink vlašský najdeme mezi přihlášenými víny hned dva členy VOC Mikulov: Vinné sklepy Valtice a Víno Marcinčák. Vinné sklepy Valtice získaly s 85,33 body stříbrnou medaili. Vinným sklepům Valtice patří také jediné Rulandské bílé přihlášené v kategorii sladkých vín; rovněž získalo stříbrnou medaili (85, 67 bodů). V podkategorii Rulandských šedých soutěžilo víno z vinařství Sonberk a jediným přihlášeným mezi Ryzlinky rýnskými byl zástupce Vína Marcinčák. Ani jedno z vín nebylo oceněno medailí. Vinařství Volařík nominovalo v kategorii sladkých vín tři své Pálavy. Povedlo se jim získat dvě stříbrné medaile a jedenkrát skončili bez ocenění). V kategorii D – růžová vína, nenajdeme mezi soutěžícími Rulandskými modrými nikoho z členů VOC Mikulov.
52
V kategorii E – červená vína suchá a polosuchá je situace mezi soutěžními Rulandskými modrými o poznání lepší. Mezi přihlášenými jsou hned tři vína Vinných sklepů Valtice, ani jedno bohužel nezískalo dostatečný počet bodů na medaili a to přesto, že jedním z nich byl druhý zástupce vín VOC Mikulov v této soutěži. Šlo o Rulandské modré, ročník 2012, 5,6 g zbytkového cukru. Navíc toto Rulandské modré nezískalo ani dostatečný počet bodů pro přímý postup do 1. kola Salonu vín; všechna ostatní vína Vinných sklepů Valtice byla úspěšnější. Dále mezi víny v této kategorii najdeme zástupce Vína Mikulov; ani toto víno nezískalo medaili, ale bylo nominováno pro Salon vín. Další z kategorií pro nás nejsou relevantní, neboť se buď jedná o kategorie, ve kterých svá vína nenominoval žádný z členů sdružení VOC Mikulov, anebo se odrůda nominovaného vína neshoduje s odrůdami vybranými pro sdružení VOC Mikulov. Výsledky pro rok 2012 Výsledková tabulka pro rok 2012 rozděluje vína předně podle odrůdy, dále pak podává informace o přihlašovateli/výrobci, městu, vinařské obci a viniční trati, jakostním zařazením, číslu šarže, obsahu cukru, kyseliny, alkoholu, velikosti šarže, ročníku vína, získanými body a nechybí ani zařazení do kategorie A až F. V kategorii A – bílá vína suchá a polosuchá, první části Ryzlink vlašský najdeme mezi přihlášenými víny hned několik členů VOC Mikulov. Vinařství Volařík má v této kategorii sedm přihlášených Ryzlinků vlašských, přičemž hned šest z nich bylo oceněno medailí, titulem Šampion nebo nominací pro Salon vín. Dále jsou přihlášeny Ryzlinky vlašské Vína Mikulov, Vinných sklepu Valtice a Kolby a.s. – vína všech tří jmenovaných byla nominována pro Salon vín. Své Rulandské bílé přihlásila v roce 2012 do soutěže následující vinařství: Vinné sklepy Valtice (tři přihlášená vína, získala dvě nominace pro Salon vín – 82,67 a 81,33 bodů a jednu stříbrnou medaili – 84,33 bodů), Víno Mikulov (82,67 bodů, stříbrná medaile), Vinařství Kovacs (81 bodů, nominace pro Salon vín), Víno Marcinčák, Mikrosvín Mikulov (81,33 bodů, nominace pro Salon vín) i Reisten (89 bodů, zlatá medaile). Další částí kategorie A je Rulandské šedé. Dvě svá vína nominovalo vinařství Sonberk, jedno z nich s 81 body získalo nominaci na Salon vín. Dalšími nominovanými bylo Rulandské šedé Vinných sklepů Valtice (80,67 bodů, nominace na Salon vín), vinařství Kovacs a Vína Mikulov (82,33 bodů, nominace na Salon vín). 53
Výsledková listina dále pokračuje Ryzlinkem rýnským. Mezi přihlášenými víny jsou čtyři vína vinařství Sonberk, přičemž tři z vín byly oceněny nominací na Salon vín a jedno víno žádné ocenění nezískalo. Dále byla přihlášena tři vína vinařství Volařík (dvě získala shodně 85,33 bodů a stříbrné medaile, jedno 87 bodů a zlatou medaili), Vína Marcinčák, Vína Mikulov, Mikrosvín Mikulov (84,33 bodů, stříbrná medaile) a dva své Ryzlinky rýnské přihlásilo také Nové Vinařství. Dále byly v kategorii bílých suchých a polosuchých vín přihlášeny dvě Pálavy vinařství Sonberk, obě byly nominovány na Salon vín. V kategorii B – bílá vína polosladká, první části Ryzlink vlašský bylo za členy VOC Mikulov nominováno pouze víno Vinařství Volařík. S 84,33 body získalo stříbrnou medaili. Za část Rulandské bílé kategorie B byla nominována tři vína. edno vinařství Kovacs a dvě Vinařství Volařík. Ani jedno nezískalo dostatečný počet bodů pro získání nominace nebo medaile. Své Rulandské šedé přihlásila čtyři vinařství: Mikrosvín Mikulov, Vinařství Volařík, Kolby a Nové vinařství. První tři jmenovaná získala nominaci pro Salon vín. Dále v kategorii B soutěžily tři Ryzlinky rýnské z vinařství Kolby, Reisten a Kovacs (Ryzlinky posledních dvou byly oceněny stříbrnou medailí – 84,67 a 84,33 bodů) a Pálavy vinařství Sonberk a Volařík (82 bodů, nominace na Salon vín). V kategorii C – sladká vína soutěží celkem tři Pálavy. edna vinařství Sonberk a dvě vinařství Volařík, které byly oceněny zlatou medailí (90 bodů) a nominací na Salon vín (85,67 bodů). Dále dvě Rulandské šedé z vinařství Kovacs, které nezískaly dostatečný počet bodů. Nechybí ani Rulandské bílé Vinných sklepů Valtice oceněné za 86,33 bodů zlatou medailí a Ryzlink rýnský stejného výrobce (87,33 bodů a rovněž zlatá medaile). Vinařství Volařík nominovalo Ryzlink vlašský, který nebyl oceněn. Kategorie, kterým se blíže nevěnujeme, pro nás nejsou relevantní, ať už z důvodu, že v dané kategorii nenominoval svá vína žádný z členů sdružení VOC Mikulov nebo se odrůda nominovaného vína neshoduje s odrůdami vybranými pro sdružení VOC Mikulov.
54
3.3.2 Salon vín České republiky O soutěži Salon vín České republiky je pořádán od roku 2001. Pořádá ho Národní vinařské centrum, o.p.s. (viz kapitola 2.5.2) a soutěž spočívá v tom, že je každý rok vybrána kolekce 100 vín, která je umístěna do veřejné degustační expozice na zámku ve Valticích. „Salon vín – národní soutěž vín ČR je finální soutěží systému Národní soutěže vín. V rámci soutěže je každý rok vybráno nejlepší víno s titulem „Šampion“, dále „Vítězové kategorií“ a „Nejlepší kolekce“. Sto nejlepších vín soutěže je oceněno prestižním titulem „Salon vín ČR“. Na vlastní soutěž navazuje celoročně otevřená veřejná degustační expozice nejlepších sta vín, umístěná ve sklepních prostorách státního zámku ve Valticích. (…) Důležitým a zcela zásadním atributem je požadavek na předchozí nalahvování celé přihlašované partie vína a odběr a zapečetění vzorků přímo u výrobce vína organizátorem Salonu, který má právo na výběr libovolných 6 láhví z přihlašované partie. Hodnocení Salonu vín se uskutečňuje každoročně v lednu v profesionálním degustačním pracovišti v Národním vinařském centru ve Valticích, nejlepším svého druhu u nás a srovnatelným s podobnými pracovišti v Evropě. Po vybrání kolekce Salonu vín jsou tato vína nakoupena v množství uvedeném ve statutu a uložena ve sklepních prostorách Národního vinařského centra. Zde jsou k dispozici veřejnosti, která má možnost ochutnat kterékoliv ze zde uložených vín. Vína uložená v Salonu vín jsou určena výhradně ke vzdělávání návštěvníků o víně a propagaci a podpoře našeho vinařství tím, že široká veřejnost, včetně zahraničních návštěvníků, má možnost naše nejlepší vína ochutnat na jednom místě a v důstojných podmínkách a zároveň se dozvědět všechny podstatné informace o každém víně i výrobcích, jejichž vína budou v Salonu vín České republiky zastoupena.“63 Tato vybraná vína je zde možno nejen ochutnat, ale také koupit a to pouze po jednotlivých lahvích. Součástí sklepních prostor je také naučná expozice o českém vinařství a vinařských oblastech a také prodejna dárkového zboží. Otevřeno je celoročně kromě února, kdy se připravuje expozice nového ročníku. Expozici Salonu vín je možno navštívit prostřednictví tří typů degustací, které si níže blíže popíšeme. 63
http://www.vinarskecentrum.cz/narodni-vinarske-centrum/salon-vin/zakladni-informace-salon-vin/ [citováno: 4.6.2014, 15:20]
55
Prvním typem je volná degustace, kterou si je možno koupit ve třech variantách – jako pouhý vstup na standartní devadesátiminutovou degustaci, standartní degustaci dohromady se vstupem na velký prohlídkový okruh zámku Valtice anebo prodlouženou degustaci trvající sto padesát minut. Volná degustace spočívá v možnosti individuálně ochutnat jakékoliv z uskladněných vín (mimo vín šumivých a speciálních výběrů.) O každém vínu jsou podrobné informace uvedeny v katalogu a je přítomen sommelier, který na požádání podává informace o víně a vinařstvích. Dalším typem je degustace „By The Glass“, která zahrnuje možnost individuálně ochutnat vína s využitím výdejníku „By The Glass“ a dále je diferencováno podle doby trvání degustace. Posledním typem je řízená degustace, kdy je ochutnáván vybraný počet vzorků a degustace je řízena sommelierem. Počet účastníků je omezen na 8, maximálně 45 osob. Je doporučováno objednat si tento typ degustace předem, neboť bez předchozí rezervace nelze provedení řízené degustace garantovat. Výsledky pro rok 2014 Jak jsme se v předchozí kapitole dozvěděli, do Salonu vín postupují nejúspěšnější vína, která vzejdou z jednotlivých nominačních kol. „Stručná statistika kolekce Salonu vín České republiky 2014:
64 vín bílých, 34 vín červených a 2 vína šumivá
Odrůdová skladba čítá 25 odrůd révy vinné a 3 vína cuveé.
Z bílých odrůd v letošním ročníku nejvíce uspěli Ryzlink rýnský (11 vz.), Chardonnay (8 vz.), Rulandské bílé (7 vz.), Veltlínské zelené (6 vz.), Sauvignon a Tramín červený (5 vz.)
Z červených odrůd Frankovka (7 vz.), Rulandské modré (6 vz.), Merlot (5 vz.), Svatovavřinecké (4 vz.), Cabernet Moravia a André (po 3 vz.)
Z hlediska jakostních kategorií převažují pozdní sběry (48 vz.) a výběry z hroznů (32 vz.).
Nejvíce zastoupenými ročníky jsou ročník 2012 s 45 víny a ročník 2011 s 43 víny.“64
64
http://www.vinarskecentrum.cz/narodni-vinarske-centrum/salon-vin/vina-v-salonu/ [citováno: 4.6.2014, 18:26]
56
V Salonu vín pro rok 2014 jsou pro nás relevantní (ať už producentem nebo odrůdou, ze které jsou vyrobena), tato vína:
Ryzlink vlašský, ročník 2012, pozdní sběr, vinařství Kovacs
Ryzlink vlašský, ročník 2011, VOC, Vinné sklepy Valtice
Ryzlink rýnský, ročník 2012, výběr z hroznů, Vinné sklepy Valtice
Pálava, ročník 2012, výběr z hroznů, Vinařství Volařík
3.3.3 GRAND PRIX VINEX O soutěži „GRAND PRIX VINEX je tradiční prestižní mezinárodní soutěž vín konaná v České republice. ejím cílem je na vysoké profesionální úrovni ohodnotit a ocenit nejlepší evropská a světová vína přítomná na trhu středoevropského regionu. V roce 2014 se uskuteční již 21. Ročník. Soutěž je pořádána Národním vinařským centrem, o.p.s. ve spolupráci s akciovou společností Veletrhy Brno a Svazem vinařů ČR.“65 Vína jsou v průběhu soutěže hodnocena mezinárodní komisí degustátorů v Národním vinařském centru ve Valticích. Medaile jsou rozdělovány podle dosaženého počtu bodů – stříbrná medaile minimálně 84 bodů, zlatá medaile alespoň 87 bodů, velká zlatá medaile minimálně 92 bodů. Dále bude vyhodnocen „Champion“, vítězové kategorií, nejlépe hodnocená kolekce vín a národní vítězové pro země, které přihlásili alespoň deset vín. Vína se dělí do následujících kategorií: A1 – bílá vína suchá, A2 – bílá vína polosuchá, A3 – bílá vína polosuchá, B1 – růžová vína sladká, B2 – růžová vína ostatní, C1 – Červená vína suchá, C2 – červená vína ostatní, D – vína přírodně sladká (bílá, růžová a červená), F – šumivá vína, G – vína fortifikovaná. Výsledková listina upravuje také nejrůznější bližší informace jako je jméno přihlašovatele/výrobce, jakostní zařazení, odrůda, číslo šarže, zbytkový cukr, země původu a počet získaných bodů. sou postupně řazeny do jednotlivých kategorií A1 až G. Výsledky pro rok 2014 V roce 2014 se ve dnech 16. a 17. dubna v Národním vinařském centru ve Valticích konal již 21. ročník soutěže vín GRAND PRIX VINEX. Ve dnech 24. a 25. května se poté na
65
http://www.grand-prix-vinex.cz/o-soutezi/ [citováno: 4.6.2014, 21:49]
57
brněnském výstavišti konala veřejná ochutnávka asi 478 vín, která v soutěži obdržela 80 a více bodů. Níže uvedené výsledky ze soutěže jsou zpracovávány z katalogu vydaného u příležitosti této veřejné degustace, proto obsahuje pouze vína, která získala minimálně 80 bodů. Soutěže se účastnilo 546 vín z 13 evropských i mimoevropských zemí světa, která do soutěže registrovalo 113 přihlašovatelů. Jako v předchozích případech ze zúčastněných vybíráme pouze ta vinařství, která jsou členy VOC Mikulov a současně se soutěže účastní s víny odrůd vybranými pro sdružení VOC Mikulov. V kategorii A1 – bílá vína suchá nás zaujal Ryzlink rýnský Vína Mikulov, který s 85,67 body získal stříbrnou medaili. Dále Rulandské bílé stejného vinařství, tentokrát však bez dostatečného počtu bodů pro získání medaile. Rulandské šedé vinařství Reisten získalo 82 bodů. V kategorii A2 – bílá vína polosuchá získal Ryzlink rýnský vinařství Volařík 92 bodů, což stačilo na velkou zlatou medaili. Rulandské šedé Vinných sklepů Valtice s 87,33 body dosáhlo na zlatou medaili. Ryzlink vlašský vinařství Volařík získal 85,67 bodů a tedy stříbrnou medaili. Stříbrnou medaili získaly také dvě Pálavy vinařství Sonberk (počet bodů 85 a 84) a Ryzlink vinařství Reisten (84 bodů). Další dva Ryzlinky vlašské vinařství Volařík s 83 a 82,67 body již žádné medaile nedosáhly. V kategorii A3 – bílá vína polosladká se velmi dobře umístil Ryzlink rýnský vinařství Volařík a získal stříbrnou medaili (85,33 bodů). V dalších kategoriích chybí zastoupení členů VOC Mikulov. Teprve v kategorii C1 – červená vína suchá se umístilo Rulandské modré Vinných sklepů Valtice s 81,33 body a další kategorie se opět obešly bez účasti pro nás relevantních vín. Výsledky pro rok 2013 Níže uvedené výsledky jsou zpracovávány z katalogu vydaného u příležitosti této veřejné degustace, proto obsahuje pouze vína, která získala minimálně 80 bodů. Oproti ročníku 2014 byly v roce 3013 udělovány také bronzové medaile, minimum bodů pro jejich získání bylo stanoveno na 80 bodů. Body potřebné pro získání stříbrné, zlaté a velké zlaté medaile a dělení vín do kategorií zůstalo shodné s výše uvedeným. 58
Soutěže se v roce 2013 zúčastnilo 603 vín ze 13 evropských i mimoevropských zemí světa, která do soutěže registrovalo 121 přihlašovatelů. Kategorii A1 – bílá vína suchá s 89 body vyhrál Ryzlink vlašský vinařství Volařík; získal zlatou medaili a titul vítěz kategorie. Dále bylo úspěšné vinařství Víno Mikulov, jejich Ryzlink vlašský získal s 84 body zlatou medaili. Ve stejné kategorii se umístil také Ryzlink vlašský vinařství Reisten, bohužel však nedosáhl dostatečného počtu bodů pro zisk medaile. V kategorii A2 – bílá vína polosuchá dosáhly Vinné sklepy Valtice velmi dobrého umístění, když jejich Ryzlink vlašský získal s 87 body zlatou medaili. Ve stejné kategorii najdeme také pro nás velmi podstatný Ryzlink vinařství Reisten, jde totiž o víno originální certifikace Mikulov a bylo jediným vínem tohoto sdružení, na které jsme ve výsledkových listinách obou ročníků GRAND PRIX VINEX narazili. Získalo 82,67 bodů, což bohužel na žádnou medaili nestačilo. Vinařství Reisten se umístilo ještě jednou a opět s Ryzlinkem, tentokrát získalo 82,33 bodů. Dále nás v této kategorii zaujalo Rulandské bílé Vína Mikulov, počet získaných bodů 81,33 a Rulandské bílé Vinných sklepů Valtice (82 bodů). V kategorii A3 – bílá vína polosladká se opět na nejlepších příčkách umístilo vinařství Volařík. Tentokrát získalo dvě zlaté medaile; jednu za 87.33 bodů Rulandského bílého a druhou za 87 bodů získala Pálava. Stříbrnou medaili v kategorii polosladkých bílých vín vyhrálo vinařství Reisten a jejich Rulandské bílé (85,33 bodů). Další stříbrnou medaili si připsalo vinařství Volařík za Pálavu, která získala 84 bodů. V dalších kategoriích chybí zastoupení členů VOC Mikulov. V kategorii C1 – červená vína suchá se umístilo Rulandské modré vinařství Víno Mikulov s 81,67 body a další kategorie se opět obešly bez účasti pro nás relevantních vín. 3.3.4 Valtické vinné trhy O soutěži 9. května 2014 v 10:15 se otevřel 47. ročník Valtických vinných trhů. Do 14 hodin téhož dne mohla degustovat 885 vzorků vín odborná veřejnost, od 15 hodin je pak vystřídali běžní návštěvníci. Soutěž probíhá dva dny. Celkem ji v roce 2014 navštívilo šest tisíc návštěvníků.
59
„Vinaři dávají na Valtické trhy především mladá vína z posledního ročníku 2013. Už tradičně se zúčastňují také vinaři ze Slovenska a Rakouska, dvě červená vína jsou až z Argentiny. Valtické vinné trhy patří k největším vinařským akcím v zemi.“66 Pořadateli Valtických vinných trhů je společnost Valtické vinné trhy ve spolupráci se střední školou ve Valticích. Dělení do kategorií je oproti všem předchozím soutěžím rozdílné:
01. Bílá vína tichá odrůdová se zbytkovým cukrem do 12 g/l.
02. Bílá vína tichá známková a cuvée se zbytkovým cukrem do 12 g/l.
03. Červená vína tichá odrůdová se zbytkovým cukrem do 12 g/l.
04. Červená vína tichá známková a cuvée se zbytkovým cukrem do 12 g/l.
05. Vína tichá bílá odrůdová, známková a cuvée se zbytkovým cukrem od 12 g/l do 45g/l.
06. Vína tichá růžová a červená, odrůdová, známková a cuvée se cukrem od 12 g/ do 45 g/l
07. Růžová tichá vína a klarety se zbytkovým cukrem do 12 g/l.
08. Výběry z hroznů, výběry z bobulí a výběry se zbytkovým cukrem nad 45 g/l
09. Vína ledová, slámová, tokajská a výběry z cibéb se zbytkovým cukrem nad 45 g/l
10. Šumivá vína – sekty (extra brut, brut, sec, demi sec, doux).
11. Bílá vína ročník 2010 a starší;
12. Červená vína ročník 2010 a starší
13. Aromatizovaná a likérová vína.
„Součástí přihlášky je chemická analýza, uvedení množství přihlášeného vína a u tuzemských vín v kategorii 01 – 13 doklad o původu vína nebo doklad o původu hroznů pro výrobu vína. Chemická analýza musí obsahovat minimálně následující analytické hodnoty: alkohol, zbytkový cukr, celková kyselost. (…) Hodnocení vzorků probíhá v Národním vinařském centru na zámku ve Valticích. Hodnocení vín proběhne v termínu 8., 9., 10. a 11. dubna 2014 v Národním vinařském
66
http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/sampionem-valtickych-trhu-je-ryzlink-vlassky-odvolarika_303972.html#.U5Djjvl_v_E [citováno: 5.6.2014, 23:39]
60
centru – zámek ve Valticích. Vína se hodnotí 100 bodovým systémem. ednotlivé vzorky jsou sestaveny podle odrůd, ročníku a obsahu zbytkového cukru. Vína se předkládají anonymně. (…) Vínům každé odrůdy nebo kategorie, které dosáhne 80 a více bodů, bude udělena dle pořadí pouze 1 zlatá, 1 stříbrná a 1 bronzová medaile. V kategoriích 05. až 13. bude udělena dle pořadí pouze 1 zlatá, 1 stříbrná a 1 bronzová medaile bez ohledu na zastoupené odrůdy. Předpokladem získání medaile je dosažení alespoň těchto bodových hodnot:
Velká zlatá medaile – 90 bodů
zlatá medaile – 82 bodů
stříbrná medaile – 81 bodů
bronzová medaile – 80 bodů
Víno, které splní předpoklady pro udělení zlaté medaile a současně dosáhne bodového hodnocení 90 bodů a více, dostane velkou zlatou medaili, na dalším místě zlatou, stříbrnou, případně bronzovou medaili bez ohledu na bodové ohodnocení. Medaile mohou získat vína, která jsou zastoupena v odrůdě nebo kategorii v počtu nejméně 5 přihlášených vzorků. V případě, že v době vyhlašování výsledků (9. května 2014) nebudou vína oceněná medailí nebo diplomem valtických vinných trhů zatříděna Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, budou tato vína při slavnostním vyhlášení pouze navržena na umístění. Oficiální diplom a medaile-samolepky budou uděleny výlučně až na základě dodání platného úředního dokladu o zatřídění daného vína. Vínům, která získají více než 82 bodů a nezískají na základě kritérií uvedených v čl. VI. bodu 1. tohoto statutu některou z medailí, bude udělen diplom.“67 Katalog poskytuje mnoho informací o každém vínu. Nechybí název vína, jakostní zařazení, kategorie, číslo šarže, země původu, velikost šarže a počet získaných bodů.
67
http://files.vinnetrhy.cz/200006545-795937a533/vvt-statut_2014-tisk.pdf [citováno: 6.6.2014, 23:39]
61
Výsledky pro rok 2014 Katalog k soutěži je zpracován ve dvou formách – buď jsou vína řazena podle odrůdy nebo podle vinaře. My jsme si ke zpracování vybrali katalog, ve kterém byla vína řazena podle vinařství. Jako v průběhu celé práce si i v této kapitole jmenujeme pouze ta vína, která jsou relevantní k našemu tématu tím, že jejich výrobci jsou členové VOC Mikulov a zároveň se jedná o odrůdy, které byly vybrány pro sdružení VOC Mikulov. Mikrosvín Mikulov soutěžil s Ryzlinkem vlašským a Ryzlinkem rýnským, který získal 88 bodů a byl oceněn zlatou medailí. Vinařství Volařík přihlásil dva Ryzlinky rýnské (85,33 a 86,33 bodů, bronzová medaile a diplom) a dále čtyři Ryzlinky vlašské. eden z nich se s 90,67 body stal Championem a získal velkou zlatou medaili, druhý získal stříbrnou medaili (85,33 bodů) a zbylé dva nebyly oceněny žádným titulem ani medailí. Víno Mikulov nominovalo Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a dva Ryzlinky rýnské, přičemž pouze jeden z Ryzlinků dosáhl dostatečného počtu bodů (85,33) pro získání medaile. Vinařství Kovacs nominovalo dvě Rulandské bílé a jedeno Rulandské modré. edno z Rulandských bílých získalo diplom (84,33 bodů), další dvě vína nebyla oceněna. Vinařství Reisten soutěžilo se Ryzlinkem rýnským, Rulandským bílým a Pálavou. Oceněna byla Pálava a také Ryzlink (oba získali diplom, bodově 84,67 a 85). Vinařství Kolby nominovalo Rulandské bílé a dva Ryzlinky vlašské, všechna tři vína skončila bez ocenění. Ryzlink rýnský získal diplom za 86 bodů. Vinné sklepy Valtice měly na Valtických vinných trzích mnoho soutěžních vín. Dva Ryzlinky vlašské, přičemž jeden byl VOC, ročník 2011, oceněno diplomem za 85 bodů. Dále dvě Rulandská bílá, obě skončila bez ocenění. Dvě Rulandské šedé získali shodně diplom za 84,67 a 85 bodů. Mezi úspěšná vína Vinných sklepů Valtice patří Ryzlink rýnský – jeden získal velkou zlatou medaili a také pohár (za 90,67 bodů), druhý bronzovou medaili (86,33 bodů). Rulandské modré úspěšné nebylo, 84 bodů nestačilo na žádné umístění. 62
3.3.5 Shrnutí Hypotézu číslo tři, která zní: „Vína apelace VOC si získávají oblibu spotřebitelů díky dobrým výsledkům na soutěžích,“ se nám nepodařilo hodnověrně potvrdit. Vína VOC se sice soutěží účastní, ale jen velmi zřídka a malém počtu a navíc se ne vždy dočkala ocenění dostatečným počtem bodů pro získání medaile (a to nejen zlaté, ale často ani bronzové). Nedá se proto říci, že by byla vína VOC na soutěžích zvláště úspěšná. Pokud bychom se však zaměřili obecně pouze na umístění vín členů sdružení, pak by se dalo říci, že jejich vína na soutěžích úspěšná jsou. Mezi velmi dobře se umisťované členy VOC Mikulov patří zejména Vinařství Volařík, jejichž vína se na nejvyšších příčkách umisťují velmi často. Mezi další úspěšné členy apelace s trvale dobrou kvalitou patří Vinné sklepy Valtice. Špatně si nevedou ani ostatní členská vinařství VOC Mikulov: Kolby, Reisten, Nové vinařství, Kovacs a Mikrosvín Mikulov. ejich vína však častěji končí buď jako velmi dobře hodnocená anebo naopak v hodnocení zcela propadají. Pro větší přehlednost jsme výsledkové listiny pro jednotlivé roky přepracovali do tabulek. Tabulka pro daný rok vždy obsahuje výsledky vín členů VOC Mikulov v dané soutěži, jednotlivé soutěže jsou odděleny dvěma volnými řádky. V každé z tabulek také najdeme o každém víně základní informace (pokud byly dostupné v oficiálních výsledcích) a to: jakostní zařazení, ročník, obsah zbytkového cukru, získané body a získané ocenění. Tabulka 8: Umístění vín členů VOC Mikulov na vinařských soutěžích v roce 2014 Odrůda
Jakostní zařazení
Ročník
Soutěž
Zb. cukr
Výrobce
Body
Ocenění
3.3.4 Valtické vinné trhy
Ryzlink vlašský
akostní víno odrůdové akostní víno odrůdové Pozdní sběr
Ryzlink vlašský
Pozdní sběr
2013
3.3.4
Vinařství Volařík
90,67
Ryzlink
Pozdní
2013
3.3.4
Vinařství Volařík
82,67
Ryzlink vlašský Ryzlink rýnský
2012
3.3.4
Mikrosvín Mikulov
82
---------------
2012
3.3.4
Mikrosvín Mikulov
88
Zlatá medaile
2013
3.3.4
Vinařství Volařík
81,67
----------------
63
Champion, velká zlatá medaile ----------------
vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské modré Rulandské šedé Ryzlink rýnský Pálava Rulandské bílé Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Rulandské bílé Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Rulandské bílé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské bílé Ryzlink rýnský Rulandské modré Ryzlink rýnský
sběr Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr Výběr z hroznů Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr Výběr z hroznů Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr Pozdní sběr VOC Pozdní sběr Pozdní sběr Výběr z hroznů Výběr z hroznů Pozdní sběr Pozdní sběr Slámové víno
2013
3.3.4
Vinařství Volařík
85,67
Stříbrná medaile
2013
3.3.4
Vinařství Volařík
85,33
diplom
2013
3.3.4
Vinařství Volařík
86,33
Bronzová medaile
2013
3.3.4
Vinařství Kovacs
82,67
----------------
2013
3.3.4
Vinařství Kovacs
84,33
diplom
2013
3.3.4
Vinařství Kovacs
82
----------------
2012
3.3.4
Vinařství Reisten
83
----------------
2012
3.3.4
Vinařství Reisten
85
diplom
2012
3.3.4
Vinařství Reisten
84,67
diplom
2011
3.3.4
Vinařství Kolby
80
--------------
2011
3.3.4
Vinařství Kolby
86
diplom
2010
3.3.4
Vinařství Kolby
82,67
----------------
2009
3.3.4
Vinařství Kolby
82
----------------
2012
3.3.4
Víno Mikulov
80
----------------
2013
3.3.4
Víno Mikulov
82,67
----------------
2012
3.3.4
Víno Mikulov
85,33
diplom
2011
3.3.4
Víno Mikulov
80
----------------
2013
3.3.4
83,67
----------------
2011
3.3.4
85
diplom
2013
3.3.4
83
----------------
2013
3.3.4
85
diplom
2013
3.3.4
84,67
diplom
2013
3.3.4
84
----------------
2013
3.3.4
90,67
Velká zlatá medaile/pohá r
2011
3.3.4
84
----------------
2009
3.3.4
86,33
Bronzová medaile
Vinné sklepy Valtice Vinné sklepy Valtice Vinné sklepy Valtice Vinné sklepy Valtice Vinné sklepy Valtice Vinné sklepy Valtice Vinné sklepy Valtice Vinné sklepy Valtice Vinné sklepy Valtice
64
3.3.3 GRAND PRIX VINEX Jakostní Ročník zařazení Kategorie A1: bílá vína suchá Ryzlink Pozdní 2012 rýnský sběr Rulandské Pozdní 2013 bílé sběr Rulandské Pozdní 2012 šedé sběr A2: Bílá vína polosuchá Ryzlink Pozdní 2013 rýnský sběr Rulandské Výběr 2011 šedé z hroznů Ryzlink Pozdní 2013 vlašský sběr Pozdní Pálava 2011 sběr Pozdní Ryzlink 2012 sběr Výběr z Pálava 2012 hroznů Ryzlink Pozdní 2013 vlašský sběr Ryzlink Pozdní 2013 vlašský sběr A3: bílá vína polosladká Ryzlink Pozdní 2013 rýnský sběr C1: červená vína suchá Rulandské Pozdní 2011 modré sběr
Soutěž
Zb. cukr
Výrobce
Body
Ocenění
3.3.3
1,9
Víno Mikulov
85,67
Stříbrná medaile
3.3.3
2,6
Víno Mikulov
83,33
---------------
3.3.3
3,8
Vinařství Reisten
82
---------------
3.3.3
5,7
Vinařství Volařík
92
Velká zlatá medaile
3.3.3
10,6
Vinné sklepy Valtice
87,33
Zlatá medaile
3.3.3
9,5
Vinařství Volařík
85,67
3.3.3
8,2
Vinařství Sonberk
85
3.3.3
6,2
Vinařství Reisten
84
3.3.3
6,8
Vinařství Sonberk
84
3.3.3
8
Vinařství Volařík
83
----------------
3.3.3
11
Vinařství Volařík
82,67
----------------
3.3.3
17,5
Vinařství Volařík
85,33
Stříbrná medaile
3.3.3
0,4
Vinné sklepy Valtice
81,33
----------------
Ročník
Soutěž
Zb. cukr
Výrobce
Body
Ocenění
2012
3.3.2
2011
3.3.2
2012
3.3.2
2012
3.3.2
Odrůda
Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile
3.3.2 Salon vín ČR Odrůda Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink rýnský Pálava
Jakostní zařazení Pozdní sběr VOC výběr z hroznů výběr z hroznů
Vinařství Kovacs Vinné sklepy Valtice Vinné sklepy Valtice Vinařství Volařík
Zdroj: zpracováno podle http://files.vinnetrhy.cz/200008692bdb24beac9/VVT%202014%20KATALOG%20dle%20firem-HOTOVO.pdf, http://www.grand-prixvinex.cz/download/vinex-katalog-2014-www.pdf a http://www.vinarskecentrum.cz/narodni-vinarskecentrum/salon-vin/vina-v-salonu/ . Tabulka vlastní
65
Tabulka 9: Umístění vín členů VOC Mikulov na vinařských soutěžích v roce 2013 Odrůda
Jakostní zařazení
Ročník
Soutěž
Zb. cukr
Ocenění
Výrobce
Body
7,3
Vinařství Volařík
88,33
5,9
Vinařství Volařík
87,33
1,8
Mikrosvín Mikulov
87
3,7
Vinařství Volařík
86
4,7
Víno Mikulov
84
Nominace
1,9
Vinné sklepy Valtice
82,33
Nominace
5,3
Vinařství Kovacs
81,67
Nominace
0,7
Vinařství Kolby
80,33
Nominace
6
Mikrosvín Mikulov
85
Stříbrná medaile
1,5
Vinařství Kolby
82
Nominace
5,2
Víno Mikulov
80
Nominace
0,7
Vinné sklepy Valtice
79,33
------------
8,5
Víno Mikulov
84
Nominace
8,6
Vinařství Kovacs
80,33
Nominace
6,7
Víno Mikulov
87,33
5,1
Vinařství Kolby
86,33
1,9
Vinné sklepy Valtice
84,67
2,5
Vinařství Volařík
84,33
2,5
Mikrosvín Mikulov
84,33
4,7
Vinařství Sonberk
83
Nominace
7,2
Vinařství Sonberk
82,67
Nominace
5,8
Vinařství Volařík
82
Nominace
6
Vinařství Sonberk
82
Nominace
10,7
Nové Vinařství
81,67
Nominace
8,7
Nové Vinařství
79,67
-------------
3.3.1 Národní soutěž vín Mikulovské podoblasti Kategorie A: bílá vína suchá a polosuchá Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 vlašský sběr Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 vlašský sběr Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 vlašský sběr Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 vlašský sběr Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 vlašský sběr Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 vlašský sběr Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 vlašský sběr Ryzlink Pozdní 2011 3.3.1 vlašský sběr Rulandské Pozdní 2012 3.3.1 bílé sběr Rulandské Pozdní 2011 3.3.1 bílé sběr Rulandské Pozdní 2012 3.3.1 bílé sběr Rulandské Pozdní 2012 3.3.1 bílé sběr Rulandské Pozdní 2012 3.3.1 šedé sběr Rulandské Pozdní 2012 3.3.1 šedé sběr Ryzlink Pozdní 2011 3.3.1 rýnský sběr Ryzlink Pozdní 2011 3.3.1 rýnský sběr Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 rýnský sběr Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 rýnský sběr Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 rýnský sběr Ryzlink Pozdní 2011 3.3.1 rýnský sběr Ryzlink Pozdní 2011 3.3.1 rýnský sběr Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 rýnský sběr Ryzlink Pozdní 2010 3.3.1 rýnský sběr Ryzlink Pozdní 2010 3.3.1 rýnský sběr Ryzlink Pozdní 2011 3.3.1 rýnský sběr
66
Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile
Zlatá medaile Zlatá medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile
Pozdní 2012 3.3.1 sběr Pozdní Pálava 2012 3.3.1 sběr Výběr z Pálava 2010 3.3.1 hroznů Kategorie B: Bílá vína polosladká Ryzlink Výběr 2011 3.3.1 vlašský z hroznů Ryzlink VOC 2011 3.3.1 vlašský Ryzlink Pozdní 2012 3.3.1 vlašský sběr Rulandské Výběr z 2012 3.3.1 bílé hroznů Rulandské Výběr 2012 3.3.1 bílé z hroznů Rulandské Výběr 2012 3.3.1 bílé z hroznů Rulandské Výběr z 2012 3.3.1 bílé hroznů Rulandské Výběr z 2012 3.3.1 bílé hroznů Rulandské Pozdní 2012 3.3.1 šedé sběr Rulandské Pozdní 2012 3.3.1 šedé sběr Rulandské Výběr z 2012 3.3.1 šedé hroznů Výběr z Pálava 2012 3.3.1 hroznů Kategorie C: Sladká vína Ryzlink Výběr z 2011 3.3.1 vlašský cibéb Ryzlink Slámové 2009 3.3.1 vlašský víno Rulandské Výběr z 2011 3.3.1 bílé cibéb Rulandské Výběr z 2007 3.3.1 šedé cibéb Ryzlink Slámové 2003 3.3.1 rýnský víno Výběr z Pálava 2011 3.3.1 bobulí Výběr z Pálava 2012 3.3.1 hroznů Výběr z Pálava 2012 3.3.1 hroznů Kategorie E: Červená vína suchá a polosuchá Rulandské Výběr z 2009 3.3.1 modré hroznů Rulandské Pozdní 2011 3.3.1 modré sběr Rulandské Pozdní 2011 3.3.1 modré sběr Rulandské VOC 2012 3.3.1 Ryzlink rýnský
5,8
Nové Vinařství
79,33
-------------
6,8
Vinařství Sonberk
81,67
Nominace
7,8
Vinařství Sonberk
72,33
-------------
29,2
Vinařství Volařík
85
12,3
Vinné sklepy Valtice
84,33
17,6
Vinařství Volařík
83
29,9
Vinařství Volařík
85,67
25,8
Vinařství Volařík
85,33
13,5
Nové Vinařství
84,67
Nominace
22,8
Nové Vinařství
83,33
Nominace
12,4
Vinařství Kovacs
82
Nominace
16
Vinařství Kolby
84,33
Stříbrná medaile
13
Mikrosvín Mikulov
83
Nominace
14,5
Vinařství Kovacs
78,67
-------------
31,4
Vinařství Volařík
83,33
Nominace
187,6
Vinné sklepy Valtice
85,33
Stříbrná medaile
248
Vína Marcinčák
81,33
------------
194,1
Vinné sklepy Valtice
85,67
Stříbrná medaile
223
Vinařství Sonberk
80,67
-------------
252
Víno Marcinčák
81
-------------
161,4
Vinařství Volařík
84,33
54,9
Vinařství Volařík
84
56
Vinařství Volařík
82,33
-------------
2,7
Vinné sklepy Valtice
83,33
Nominace
0,6
Víno Mikulov
82
Nominace
1
Vinné sklepy Valtice
80
Nominace
5,6
Vinné sklepy Valtice
78
-------------
67
Stříbrná medaile Stříbrná medaile Nominace Stříbrná medaile Stříbrná medaile
Stříbrná medaile Stříbrná medaile
modré
3.3.3 GRAND PRIX VINE Jakostní zařazení A1: Bílá vína suchá Odrůda
Ryzlink vlašský
Ročník
Pozdní sběr
Soutěž
2011
Ryzlink Pozdní 2012 vlašský sběr Ryzlink Pozdní 2011 vlašský sběr A2: Bílá vína polosuchá Ryzlink Pozdní 2012 vlašský sběr Ryzlink VOC 2011 rýnský Ryzlink Pozdní 2011 rýnský sběr Rulandské Pozdní 2012 bílé sběr Rulandské Pozdní 2012 bílé sběr A3: bílá vína polosladká Rulandské Výběr z 2011 bílé hroznů Výběr z Pálava 2012 hroznů Rulandské Pozdní 2011 bílé sběr Výběr z Pálava 2012 hroznů C1: červená vína suchá Rulandské Pozdní 2011 modré sběr
Zb. cukr
Přihlašovatel/výrobce
Body
Ocenění Zlatá medaile, vítěz kategorie Stříbrná medaile
3.3.3
4
Vinařství Volařík
89
3.3.3
2,9
Víno Mikulov
84
3.3.3
3,9
Vinařství Reisten
81,67
-------------
3.3.3
6,6
Vinné sklepy Valtice
87
Zlatá medaile
3.3.3
8,3
Vinařství Reisten
82,67
------------
3.3.3
5,1
Vinařství Reisten
82,33
------------
3.3.3
7,9
Vinné sklepy Valtice
82
------------
3.3.3
5,2
Víno Mikulov
81,33
-------------
3.3.3
15,1
Vinařství Volařík
87,33
3.3.3
40
Vinařství Volařík
87
3.3.3
14,7
Vinařství Reisten
85,33
3.3.3
25
Vinařství Volařík
84
3.3.3
0,6
Víno Mikulov
81,67
Zlatá medaile Zlatá medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile -------------
Zdroj: zpracováno podle http://www.narodnisoutezvin.cz/storage/NSV_mikulovska_vysledky_2013.pdf a http://www.grand-prix-vinex.cz/download/vinex-katalog-2013-www.pdf. Tabulka vlastní.
Tabulka 10: Umístění vín členů VOC Mikulov na vinařských soutěžích v roce 2012 Odrůda
Jakostní zařazení
Ročník
Soutěž
Zb. cukr
Přihlašovatel/výrobce
Body
Ocenění
Nominace
3.3.1. Národní soutěž vín Mikulovské podoblasti Kategorie A: Bílá vína suchá a polosuchá Ryzlink Pozdní sběr 2011 3.3.1 vlašský Ryzlink Pozdní sběr 2011 3.3.1. vlašský Ryzlink Pozdní sběr 2011 3.3.1. vlašský Ryzlink Pozdní sběr 2011 3.3.1. vlašský Ryzlink Pozdní sběr 2011 3.3.1.
0,3
Vinařství Volařík
82
2,6
Vinařství Volařík
84,67
2,6
Vinařství Volařík
89,67
3,1
Víno Mikulov
81,33
Nominace
4
Vinařství Volařík
89
Zlatá
68
Stříbrná medaile Šampion soutěže
vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink
medaile Pozdní sběr
2011
3.3.1.
7,1
Vinné sklepy Valtice
79
-------------
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
7,3
Vinařství Volařík
83,67
Nominace
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
7,5
Vinařství Volařík
80
------------
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
6,4
Vinařství Volařík
84,67
Stříbrná medaile
Pozdní sběr
2008
3.3.1.
3,7
Vinařství Kolby
82,67
Nominace
Výběr z hroznů
2011
3.3.1.
1,4
Vinné sklepy Valtice
82,67
Nominace
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
2,9
Víno Mikulov
84,67
Stříbrná medaile
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
3,9
Vinařství Kovacs
81
Nominace
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
4,8
Vinné sklepy Valtice
84,33
Stříbrná medaile
Výběr z hroznů
2011
3.3.1.
5,2
Víno Marcinčák
76,67
-------------
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
7,4
Vinné sklepy Valtice
81,33
Nominace
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
10,7
Mikrosvín Mikulov
89
Zlatá medaile
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
6,7
Vinařství Reisten
80
-------------
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
4,6
Vinné sklepy Valtice
80,67
Nominace
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
7
Vinařství Kovacs
79,67
-------------
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
9,4
Víno Mikulov
82,33
Nominace
Pozdní sběr
2010
3.3.1.
0,6
Vinařství Sonberk
81
Nominace
Pozdní sběr
2009
3.3.1.
3,7
Vinařství Sonberk
73
-------------
Slámové víno
2011
3.3.1.
1,2
Víno Marcinčák
78
-------------
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
1,8
Vinařství Volařík
85,33
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
2,2
Vinařství Volařík
85,33
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
4,9
Víno Mikulov
76,67
-------------
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
5,9
Vinařství Sonberk
79,33
-------------
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
7
Mikrosvín Mikulov
84,33
Stříbrná medaile
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
8,2
Nové Vinařství
78,67
-------------
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
9,5
Vinařství Volařík
87
Zlatá medaile
Pozdní sběr
2011
3.3.1.
9,9
Nové Vinařství
77,33
-------------
Pozdní sběr
2010
3.3.1.
6
Vinařství Sonberk
83,33
Nominace
69
Stříbrná medaile Stříbrná medaile
rýnský Ryzlink Pozdní sběr 2009 rýnský Ryzlink Pozdní sběr 2008 rýnský Pálava Pozdní sběr 2011 Pálava Pozdní sběr 2010 Kategorie B: Bílá vína polosladká Ryzlink Pozdní sběr 2011 vlašský Rulandské Výběr z 2011 bílé hroznů Rulandské Výběr 2011 bílé z hroznů Rulandské Výběr z 2011 bílé hroznů Rulandské Pozdní sběr 2011 šedé Rulandské Výběr z 2011 šedé hroznů Rulandské Pozdní sběr 2010 šedé Rulandské Pozdní sběr 2011 šedé Rulandské Výběr z 2011 šedé hroznů Ryzlink Pozdní sběr 2011 rýnský Ryzlink Pozdní sběr 2008 rýnský Ryzlink Pozdní sběr 2009 rýnský Moravské Pálava 2008 zemské víno Výběr z Pálava 2011 hroznů Kategorie C: Sladká vína Výběr z Pálava 2011 hroznů Rulandské Výběr z 2009 šedé bobulí Rulandské Výběr z 2011 šedé bobulí Výběr z Pálava 2011 bobulí Výběr z Pálava 2011 bobulí Rulandské Výběr z 2011 bílé cibéb Ryzlink Slámové 2010 rýnský víno Ryzlink Ledové víno 2010 vlašský
3.3.1.
11,3
Vinařství Sonberk
82
Nominace
3.3.1.
6,3
Vinařství Sonberk
84
Nominace
3.3.1. 3.3.1.
9,5 7,8
Vinařství Sonberk Vinařství Sonberk
83,67 82,67
Nominace Nominace
3.3.1.
6,3
Vinařství Volařík
84,33
Stříbrná medaile
3.3.1.
15
Vinařství Kovacs
80,67
-------------
3.3.1.
15,1
Vinařství Volařík
82
-------------
3.3.1.
18,3
Vinařství Volařík
78,33
-------------
3.3.1.
12,8
Nové Vinařství
79
-------------
3.3.1.
14,7
Vinařství Volařík
82,67
Nominace
3.3.1.
16
Vinařství Kolby
83
Nominace
3.3.1.
17
Mikrosvín Mikulov
83
Nominace
3.3.1.
17
Nové Vinařství
78,67
-------------
3.3.1.
14,1
Vinařství Kovacs
84,33
3.3.1.
21,2
Vinařství Reisten
84,33
3.3.1.
35,2
Vinařství Kolby
81
-------------
3.3.1.
28,3
Vinařství Sonberk
80
-------------
3.3.1.
36,2
Vinařství Volařík
82
Nominace
3.3.1.
56,8
Vinařství Sonberk
83,33
-------------
3.3.1.
57,7
Vinařství Kovacs
77
-------------
3.3.1.
62,2
Vinařství Kovacs
83,67
-------------
3.3.1.
152
Vinařství Volařík
90
Zlatá medaile
3.3.1.
161
Vinařství Volařík
85,67
Nominace
3.3.1.
170
Vinné sklepy Valtice
86,33
3.3.1.
228
Vinné sklepy Valtice
87,33
3.3.1.
367
Vinařství Volařík
82,67
Stříbrná medaile Stříbrná medaile
Zlatá medaile Zlatá medaile -------------
Zdroj: zpracováno podlehttp://www.narodnisoutezvin.cz/storage/NSV_mikulovska_vysledky_2012_web.pdf. Tabulka vlastní.
70
4 Návrhová část Na základě výsledků analýzy využijeme tuto část diplomové práce, abychom navrhli možné inovace, se kterými by mohla vinařství přijít, za účelem zlepšení povědomí spotřebitelů o jejich vínech. Pravidelná aktualizace webových stránek a sociální sítě V dnešní době, která přeje moderním informačním technologiím a sociálním sítím je jistě důležité zajistit, že veškeré informace, aktuality a zajímavosti budou zájemcům dostupné on-line. Webové stránky VOC Mikulov měly ještě na začátku května v tomto směru podstatné nedostatky, poslední aktualizace byla z roku 2012. Orientace na stránkách nebyla příliš intuitivní a jejich používání pro návštěvníky příjemné, v porovnání s webovými stránkami např. VOC Znojmo chyběl bližší popis terroir, soupis prodejních míst, na kterých jsou ke koupi vína VOC Mikulov. Od poloviny května je tomu jinak, na webových stránkách došlo k výrazným změnám. Přibyla aktualizace upravující smyslové požadavky na jakost vína VOC Mikulov, článek popisující Mikulovskou vinařskou oblast a historii vinařství na Moravě a také aktualizace popisující okolí Mikulova. S velkým nadšením oceňujeme stránku věnující se popisu terroir v okolí Pálavy, neboť nás podobný popis nadchnul již na webových stránkách VOC Znojmo a na stránkách VOC jsme jej velmi postrádali. Skvělé podle nás je, že se jedna z aktualit věnuje Mikulovské vinařské stezce, neboť informace o těchto vinařských stezkách procházejících vinařskými oblastmi Moravy, byly donedávna k nalezení pouze na webových stránkách vinařských stezek. Nově přibyla také kapitola věnující se apelačnímu systému značení u nás i ve světě a postup při odběru vzorků vína pro hodnocení VOC Mikulov. Přestože na webových stránkách došlo ke zlepšení, i nadále bychom doporučovali, zaměřit se na sociální sítě. Ze všech VOC sdružení fungujících v České republice nemá profil na sociální síti Facebook pouze VOC Mikulov a VOC Blatnice. Aktualizace profilu by jistě nemusely být příliš časté, myslíme si, že jedenkrát měsíčně, v sezoně možná častější, by byly dostačující. Podle nás je Facebook nejpoužívanější sociální sítí, proto by zpočátku nebylo nutné zakládat profily na dalších sociálních sítích.
71
Dodržování nastavených standardů ak jsme si již v této práci několikrát zdůraznili, vína VOC Mikulov jsou exkluzivnější než běžná produkce a jako všechny speciality zvyšují zájem spotřebitelů nejen o značku samotnou, ale také o výrobce (vinaře) a místo, ze kterého pochází. Bylo by proto škoda toho nevyužít, neboť zvýšený zájem o oblast lze považovat za výhodu nejen pro vinaře, ale například také pro další podnikatele v dané oblasti. Všichni poskytovatelé ubytovacích, gastronomických a doplňkových služeb by se měli zapojit a společně se postarat o dodržování (a také následné zvyšování) nastavených standardů kvality. Dále bychom doporučovali sledovat přání zákazníků. Opět se vracíme k důležitosti sociálních sítí, neboť si myslíme, že jejich prostřednictvím lze nejen sledovat nejaktuálnější přání a potřeby spotřebitelů ale také jejich prostřednictvím získávat návrhy ke zlepšení přímo z řad současných i budoucích zákazníků. Pořádání akcí pro zákazníky Dále bychom navrhovali zvážit do budoucna možnost pořádání podobného festivalu jako je Festival vína VOC Znojmo, pořádaný (jak už název napovídá) sdružením VOC Znojmo. Myslíme si, že spojení ochutnávky vína s občerstvení a zábavou by nepřilákal jen návštěvníky z Mikulova a okolí, ale minimálně z větší části ižní Moravy. Pokud by se vhodně vybral termín tak, aby nekolidoval s termínem Festivalu vína VOC Znojmo, jistě by se mohlo jednat o oblíbenou a hojně navštěvovanou akci, která by do regionu přivedla nové zákazníky a opět by z této možnosti měli užitek všichni poskytovatelé gastronomických, ubytovacích i doplňkových služeb. Protože si myslíme, že návštěvníci vinařských oblastí nejedou pouze za vínem, ale chtějí získat také něco navíc, např. poznat kulturní památky kraje, místní tradice, folklor a zvyky, které se s životem ve vinařských obcích neodmyslitelně pojí, navrhovali bychom, aby se, kromě výše navrženého Festivalu vína (který by byl jistě masovějším akcí), zavedly akce pro návštěvníky, které by výše zmíněné spojovaly. Pokud budou vinařství stavět na pozitivech oblasti, ve které se nacházejí, musí jim to přinášet pouze samá pozitiva. Většina návštěvníků vinařských oblastí žije ve větších městech, a tak ocení změnu prostředí, kterou jim mohou vinařství ve svém okolí nabídnout. Pro návštěvníka vinařského kraje je jistě zajímavá možnost „nakouknout pod pokličku“ výroby jeho oblíbeného vína, proto bychom navrhovali nabízet návštěvníkům exkurzi 72
vinařstvím, provádět by je v ideálním případě mohl sám vinař nebo někdo z jeho blízkých spolupracovníků, protože si myslíme, že pokud se zákazník v příjemné atmosféře dozví se něco nového a ještě se mu věnuje člověk, který je schopen fundovaně odpovědět na jakoukoli otázku, odveze si domů dobrý dojem, který se mu vybaví vždy, když si otevře láhev vína z navštíveného vinařství. Možnost koupě vín VOC Mikulov v běžné obchodní síti Dále bychom navrhovali zvýšit zastoupení vín VOC Mikulov v běžné obchodní síti tak, aby byla snadněji ke koupi. Pokud bude mít spotřebitel k těmto vínům snadnější přístup a možnost si vyzkoušet, jakou kvalitu vína mu vína originální certifikace nabízejí, je velká pravděpodobnost, že si je oblíbí a bude je i nadále vyhledávat. Vzhledem k omezenému počtu lahví v produkci by zřejmě nebylo možné zajistit dodávání poptávaného množství celoročně, proto bychom navrhovali pojmout zavádění vín VOC do obchodů v podobném duchu, jako jsou prodávána oblíbená Svatomartinská vína. Všichni spotřebitelé vědí, že 11. listopadu se slavnostně otevírá Svatomartinské a je ho poté možno po určitou dobu koupit. Myslíme si, že pokud by se i pro vína originální certifikace zavedla nějaká podobná akce, pomohlo by to povědomí o nich mezi běžnými spotřebiteli. Nejsme si však jisti, jak složité by bylo toto doporučení uvést do praxe nejen proto, že zřejmě nebude snadné, aby se mezi sebou všechna sdružení domluvila, ale marketingové náklady na takovou akci by byly velmi vysoké a jejich návratnost minimálně zpočátku poměrně nejistá. Konkurence Možným ohrožením pro vína VOC Mikulov by mohla být další česká sdružení VOC. Ač všechna mají společný zájem produkovat ta nejlepší vína, která v sobě kombinují to nejlepší z terroir a oblasti, ze které pocházejí, jsou si jednotlivá sdružení zároveň také konkurenty, neboť odrůdy, které si pro vína svého sdružení zvolili, se často alespoň v několika odrůdách shodují. Pokud by každé sdružení mělo jednu, dvě určené odrůdy, z nichž vyrobená vína by dodávalo na trh, mohla by sdružení spolupracovat, ale jak víme, tak tak to není a tak spolu můžeme porovnávat například Ryzlink vlašský vyrobený členem VOC Mikulov a Ryzlink vlašský pocházející z apelace VOC Pálava. Protože konkurencí jsou pro vína VOC Mikulov zejména vína jiných českých sdružení VOC, je třeba důsledně dohlížet na to, aby byla k prodeji v apelaci povolována pouze vína nejlepší kvality a aby byla striktně dodržována a kontrolována pravidla a smyslové 73
požadavky, které jsou na vína kladena, neboť by se mohlo stát, že podle jednoho vína nevalné kvality by veřejnost mohla posuzovat produkci všech členů sdružení VOC Mikulov. Vinařské bedýnky Minulý rok jsme v Událostech v regionech České televize68 viděli reportáž o tzv. Vinařských bedýnkách. Zákazník si má možnost vybrat z malé a velké vinařské bedýnky. Malá obsahuje 5 lahví vín jednoho vinaře, velká 10 lahví vín od více vinařů. Bedýnky jsou odesílány jednou za dva měsíce. Bedýnky se mohou potýkat s problémy, odborník na vinařský marketing pan Miloš Černohorský si myslí, že „Český konzument vína nerad experimentuje, podle marketingových průzkumů je spíš konzervativní. Nebude si tudíž objednávat produkt od vinaře, kterého nezná.“69 Zákazník však příliš neriskuje. Podle pana Volaříka „záleží úspěch služby na tom, jestli si firma získá důvěru. „To znamená, jestli skutečně dodá kvalitní vína,“ dodal. (…) I na to mají ve firmě, která bedýnkový byznys rozjela, odpověď. „Výběr vinařů je velmi zodpovědný. A navíc vína, která do bedýnek přijdou, procházejí dvoukolovou degustací nezávislých sommeliérů.“ (…) Pokud zákazníkovi prý víno objednané „na blind“ chutnat nebude, může bedýnku za předpokladu, že otevře jen jednu lahev, vrátit.“70 Spotřebitel, který na Moravu necestuje příliš často a i víno kupuje pouze v obchodních centrech, nemusí o mnoha menších vinařích vědět. Vinařské bedýnky mu tak mohou zprostředkovat i vína, která by běžně neochutnal a pokud po ochutnání spotřebitele zaujmou, jistě se bude o tato vína více zajímat. Navrhovali bychom proto zejména menším vinařům, aby se do Vinařských bedýnek zapojili, neboť jde o jedinečnou šanci, jak oslovit nové zákazníky.
68
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/313281381990517-udalostiv-regionech/video/262392/ 69 http://brno.idnes.cz/bedynku-s-vyberem-vin-si-mohou-lide-nechat-dorucit-az-domu-p3d-/brnozpravy.aspx?c=A130314_1899996_brno-zpravy_bor [citováno: 7.6.2014, 13:38] 70 Tamtéž [citováno: 7.6.2014, 13:39]
74
5 Závěr Cílem diplomové práce s názvem „Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Mikulov“ bylo zjistit, zda jsou vína apelace VOC Mikulov oblíbena u zákazníků. Toto téma jsem si vybrala na základě osobního zájmu o vinařskou oblast Morava, kam mám ze svého bydliště, města Brna, poměrně blízko. Oproti prvotnímu očekávání se ukázalo, že kdybychom si zvolili VOC Znojmo, vybrali bychom si lépe. V průběhu zpracovávání analytické části se projevilo, že zastoupení vín VOC Mikulov v obchodech není obvyklé a že tedy analyzování oblíbenosti v tomto směru nebude nejjednodušší. I přes tyto mírné komplikace, jsme tuto práci úspěšně dokončili. V první, teoreticko-metodologické části práce jsme se krátce věnovali historii révy vinné od starověku a středověku až po nedávnou minulost. V historii jsme se zaměřili zejména na oblast Moravy. Dále jsme se krátce věnovali současnému vinařství a vinohradnictví v ČR a pokračovali jsme obecnou charakteristikou vína. Podrobněji jsme se zabývali terroir, odrůdami pro výrobu červeného a bílého vína a rozdělením – klasifikací a kategorizací vína podle Vinařského zákona. V další kapitole jsme se zaobírali řízením a organizací vinařství v České republice – tedy vinařskou legislativou a organizacemi, které podporují vinařství a vinohradnictví v České republice. Pokračovali jsme rozdělením vinařských oblastí a podrobněji jsme se zaobírali pouze vinařskou oblastí Morava a Mikulovskou vinařskou podoblastí. Následně jsme si vymezili germánský a románský systém zatřiďování vín. V další kapitole jsme se věnovali apelacím VOC v České republice. Upřesnili jsme si, čím jsou tato vína specifická, jmenovali jsme si všechna VOC sdružení, která v České republice fungují a podrobně se všem věnovali, včetně členských vinařství a podmínek, která musí vína i vinaři splnit, aby jejich výsledný produkt mohl být označen jako víno originální certifikace. Teoretickou část práce jsme zakončili charakteristikou dalších evropských apelací. V druhé, analytické části jsme postupně potvrdili jednu předem určenou hypotézu a dvě hypotézy se nám povedlo vyvrátit. První hypotéza zněla: „O oblibě vín VOC Mikulov svědčí fakt, že jsou snadno sehnatelná v běžné obchodní síti.“ Tuto hypotézu jsme vyvrátili pomocí zvolené metody osobního pozorování a telefonického dotazování, kdy jsme postupně navštívili tři různé brněnské a tři pražské obchodní domy a neúspěšně jsme v policích regálů hledali vína apelace VOC Mikulov. Dále jsme v pozorování pokračovali 75
v šesti zvolených vinotékách, přičemž vína VOC Mikulov jsme si mohli koupit v pouhých dvou. Lépe dopadla pouze nabídka internetových obchodů, kde bylo pátrání po vínech originální certifikace úspěšnější než v obchodech kamenných. Druhou hypotézu znějící: „Bílé víno z Mikulovské vinařské podoblasti je oblíbené za předpokladu, že je servírováno ve správné vinné sklenici,“ se nám povedlo potvrdit pomocí dotazníku, který jsme si sami sestavili a rozdali vybraným respondentům z absolventů předmětu Enogastronomie po degustaci předem zvoleného bílého vína z Mikulovské vinařské podoblasti. Víno bylo postupně degustováno z vinné sklenice na bílé a na červené víno, ze specializované vinné sklenice Riedel a za dalších nádob (hrneček, plastový kelímek a sklenice na sekt). Předpokládali jsme, že jedině pokud je víno servírováno ve správné sklenici může se stát oblíbené u spotřebitelů. Proto bylo cílem naší degustace prokázat, zda bílé víno dosahuje nejlepších výsledků ve sklenici určené přímo na bílá vína nebo na druhu sklenice nezáleží a spotřebitel mezi nimi při konzumaci neshledává větších rozdílů. Výsledky dotazníkového šetření byly následně zpracovány pro každou jednotlivou otázku z dotazníku do samostatného grafu a popsány. Z výsledků vyplynulo, že je vždy lepší podávat víno v jakýchkoli vinných sklenicích než v nádobách z jiných materiálů, protože se tak zamezí změně chuti a také pak víno vypadá výrazně lépe. Flétny je třeba použít jedině k podávání sektu. Sklenice Riedel oproti očekávání dopadly stejně dobře jako běžné vinné sklenice. Pomocí zvolené metody deskripce a následného zpracování veřejně dostupných výsledků ze soutěží vín pořádaných v České republice jsme třetí hypotézu vyvrátili. Vína VOC se sice čtyř vybraných vinařských soutěží účastnila, ale jen v malém počtu a navíc se ne vždy dočkala ocenění dostatečným počtem bodů pro získání medaile (a to nejen zlaté, ale často ani bronzové). Nemohli jsme proto říci, že: „Vína apelace VOC si získávají oblibu spotřebitelů díky dobrým výsledkům na soutěžích.“ V návrhové části jsme se věnovali návrhu možností jak u zákazníků zlepšit povědomí o vínech a jejich oblibu u spotřebitelů. Na základě potvrzení či vyvrácení tří různých hypotéz a tedy analyzování oblíbenosti a následného zpracování výsledků, které z každé analýzy vzešly, považujeme cíl práce za splněný.
76
6 Literatura [1] BÁRTA, L., ČERNÝ, B. 50 dnů s vinaři aktuální obrazový průvodce českými a moravskými vinařskými oblastmi 50 předními vinařstvími a jejic nejlep ími víny. 1. vyd. Praha: Geronimo Collection, 2004. ISBN 80-239-2190-8. [2] BRAMBLETT, R. Frommer's Florence, Tuscany. 4th ed. Hoboken, NJ: Wiley, 2004. ISBN 07-645-4219-2 [3] BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2007. ISBN 978-80-86578-72-9. [4] BUREŠOVÁ, P. Enogastronomie studijní opora pro kombinované studium. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2013. [5] CALLEC, Ch. Velká encyklopedie vína. 1. vyd. Čestlice: Rebo Productions CZ, 2002. ISBN 80-723-4245-2. [6] DÖRR, H.-G., RÖDER, K. a OHN, F. Co nevíte o víně 133 odpovědí pro milovníky vín. Vyd. 1. Praha: Ikar, 1999, 196 s. Jak na to (Jota). ISBN 80-720-2673-9. [7] DOLEŽAL, P. Lexikon moravské o vinařství
istorie a současnost pěstování vinné
révy na Moravě. Nový Bydžov: Petr + Iva, 2001- . sv. ISBN 80-902748-2-X [8] FIALKOVÁ, B. Enologie a odborná degustace. Vyd. 3. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2007, 140 s. ISBN 978-80-86578-70-5. [9] HAUFT, J. Nový brevíř o víně. Vyd. 2. Praha: Svépomoc, 1989. ISBN 80-706-3034-5. [10] JOHNSON, H., ROBINSON, J. Světový atlas vína. Praha: Fortuna Print, 2002. ISBN 80-732-1003-7. [11] KNOB, S., ZÁŘICKÝ, A. Nástin dějin výroby od pravěku po současnost. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. ISBN 978-807-3686-895. [12] KRAUS, V. Pěstujeme révu vinnou. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. Česká zahrada. ISBN 978-80-247-3465-1. [13] KRAUS, V. a kol. Réva a víno v Čec ác a na Moravě tradice a současnost. Vyd. 1. Praha: Radix, 1999. 280 s. ISBN 80-86031-23-3.
77
[14] KRATOCHVÍL, F. 2013. Analýza francouzské gastronomie. [Diplomová práce.] Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2013. [15] NEKVINDOVÁ, A. 2013 Analýza italské gastronomie v České republice. [Diplomová práce.] Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2013. [16] MACHOVEC, J. a kol. 2013. Svatomartinské víno otevřeme už v pondělí. [online]. Tisková zpráva ze dne 7. listopadu 2013. 2013 [citováno: 25.3.2014, 18:12]. Dostupné na WWW:
. [17] PÁTEK, . rození vína v ec no o pěstování zpracovaní a konzumaci vína. Vyd. 1. Brno: Books, 1998, 235 p. ISBN 80-724-2039-9. [18] PÁTEK, . Víno je věčné vinařské kalendárium v ec no o pěstování a konzumaci vína recepty a jiné povídání. Vyd. 1. Brno: Jota, 2002, 305 s. Jak na to (Jota). ISBN 807217-193-3. [19] PAVLOUŠEK, P. Výroba vína u malovinařů. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 96 s. ISBN 80-247-1247-4. [20] PITOUR, F. 2013. Postavení vín apelační o systému VOC na tr u v České republice. [Bakalářská práce.] Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2013. [21] PŮČKOVÁ, S. 2011. Marketingová strategie českýc a moravskýc vín. [Diplomová práce.] Brno: Masarykova univerzita, 2011. [22] SIMON, J. Discovering wine. [Rev. updated ed.]. London: Mitchell Beazley, 2004. ISBN 18-400-0732-X. [23] SOLAŘÍKOVÁ, I. Mikulov tí vinaři dají na etikety punc kvality známý ze světovýc vín. MF DNES, 30. 4. 2011 [citováno: 28.3.2014, 23:20]. Dostupné na WWW: . [24] SPIELMANN, N., GÉLINAS-CHEBAT, C. International Journal of Wine Business Researc
Terroir? T at’s not ow I would describe it [online]. 2012 [cit. 2014-03-26,
12:24]. Dostupné z: . 78
[25] SPENCE, G. Bílé víno průvodce pro znalce. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2002, 256 s. ISBN 80-720-9210-3. [26] STEVENSON, T. Světová encyklopedie vín unikátní průvodce víny celé o světa. Vyd. 3. Praha: Knižní klub, 2001, 502 s. ISBN 80-242-0619-6. [27] ŠAMÁNEK, M., URBANOVÁ, Z. Víno na zdraví. Vyd. 1. Praha: Agentura Lucie, 2010, 169 s. ISBN 978-80-87138-17-5. [28] TUOR, C. Wine and food handbook. 2nd ed. London: Hodder, 2002. ISBN 978-0340848-524. [29] Vinařský obzor. Velké Bílovice: SV-ČR, 2010, č. 12/2010 [30] Vína originální certifikace přijdou v roce 2006. MF DNES, 30. 12. 2004 [citováno: 19.5.2014,15:36]. Dostupné na WWW: . [31] Víno & Styl. Praha: OMEGA Publishing Group, 2014. č. 57, leden 2014. [32] Víno informace pro gastronomii i obc od. Vyd. 1. Praha: České a slovenské odborné nakladatelství, 2005, 56 s. Food Service. ISBN 80-903-4013-X. [33] WINE & SPIRIT Education Trust. Wines and spirits. London: Wine, 2005. ISBN 978-095-1793-688. Internetové zdroje: [34] http://vocmikulov.cz/wp-content/themes/vocmikulov/img/VOC-Mikulov-Podminkya-pravidla.pdf [35] http://www.cechcv.cz/novyweb/?page_id=71 [36] http://www.sommeliers.cz/content/statut-asociace-sommelier%C5%AF-%C4%8Dr [37] http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-321 [38] http://www.riedel.com/history/generations/ [39] http://www.vocmikulov.cz/clenove-voc/ [40] http://www.wineofczechrepublic.cz/aktuality/pro-tisk/2100-voc-mikulov.html 79
[41] http://www.podkorkem.net/2013/07/aoc-pod-palbou-kritiky.html [42] http://www.wineworld.cz/o-oblastech/francie [43] http://www.wineworld.cz/o-oblastech/rakousko/ [44] http://www.wineworld.cz/o-oblastech/spanelsko/ [45] http://www.chutitalie.cz/docg-denominazione-origine-controllata-e-garantita.html [46] http://www.vinozrakouska.cz/dac/puvodni-jakostni-vina-dac [47] http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/dac-districtus-austriae-controllatus/dacwein-was-ist-das/ [48]http://www.winesfromspain.com/icex/cda/controller/pageGen/0,3346,1549487_67634 86_6778161_0,00.htm [49] http://www.znalecvin.cz/vinarsky-zakon/ [50] http://www.narodnisoutezvin.cz/storage/NSV_mikulovska_vysledky_2013.pdf [51] http://www.narodnisoutezvin.cz/storage/NSV_mikulovska_vysledky_2012_web.pdf [52] http://www.narodnisoutezvin.cz/storage/statut_narodni_soutez_vin__mikulovska_2011.pdf [53] http://www.grand-prix-vinex.cz/ [54] http://www.grand-prix-vinex.cz/download/vinex-katalog-2014-www.pdf [55] http://www.grand-prix-vinex.cz/download/vinex-katalog-2013-www.pdf [56] http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/sampionem-valtickych-trhu-je-ryzlinkvlassky-od-volarika_303972.html#.U5DjAfl_v_E [57] http://www.vinnetrhy.cz/historie/archiv/archiv-prihlasek-a-statutu-vvt/ [58] http://files.vinnetrhy.cz/200006545-795937a533/vvt-statut_2014-tisk.pdf [59] http://www.klubdobrehovina.cz/vinarske-bedynky/
80
[60] http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122427178-udalosti-v-regionechbrno/313281381990517-udalosti-v-regionech/video/262392/ [61] http://brno.idnes.cz/bedynku-s-vyberem-vin-si-mohou-lide-nechat-dorucit-az-domup3d-/brno-zpravy.aspx?c=A130314_1899996_brno-zpravy_bor [62] http://www.vocznojmo.cz/voc/informace-o-sdruzeni/podminky-pro-zarazeni-vin-dovoc-znojmo/ [63] http://www.vocznojmo.cz/clenove-voc-znojmo/ [64] http://www.vocmodrehory.cz/vina/ [65] http://www.vocmodrehory.cz/sdruzeni/ [66] http://www.vocmodrehory.cz/vinarstvi/ [67] http://www.w-d.cz/clanky/aktuality/voc-palava/ [68] http://www.vinariblatnice.cz/voc-blatnice [69] http://www.vinariblatnice.cz/vinarstvi [70] http://www.klubdobrehovina.cz/ Seznam citací: [1] KNOB, S., ZÁŘICKÝ, A. Nástin dějin výroby od pravěku po současnost. Ostrava 2010, str. 200 [2] CALLEC, Ch. Velká encyklopedie vína. Čestlice 2002, str. 6 [3] Tamtéž, str. 7 [4] ŠAMÁNEK, M., URBANOVÁ, Z. Víno na zdraví. Praha 2010, str. 34 [5] PÁTEK, . rození vína v ec no o pěstování zpracování a konzumaci vína. Brno 1998, str. 10 [6] BÁRTA, L., ČERNÝ, B. 50 dnů s vinaři aktuální obrazový průvodce českými a moravskými vinařskými oblastmi 50 předními vinařstvími a jejic nejlep ími víny. Praha 2004, str. 128
81
[7] ŠAMÁNEK, M., URBANOVÁ, Z. Víno na zdraví. Praha 2010, str. 34-35 [8] CALLEC, Ch. Velká encyklopedie vína. Čestlice 2002, str. 10 [9] ŠAMÁNEK, M., URBANOVÁ, Z. Víno na zdraví. Praha 2010, str. 35 [10] http://www.stezky.cz/Sklepni-ulicky/Mikulovska-vinarska-podoblast.aspx [citováno: 25.3.2014, 16:49] [11] PÁTEK, . rození vína v ec no o pěstování zpracování a konzumaci vína. Brno 1998, str. 27 [12] ŠAMÁNEK, M., URBANOVÁ, Z. Víno na zdraví. Praha 2010, str. 35 [13] PÁTEK, . Zrození vína v ec no o pěstování zpracování a konzumaci vína. Brno 1998, str. 11 [14] JOHNSON, H., ROBINSON, J. Světový atlas vína. Praha 2002, str. 19 [15] CALLEC, Ch. Velká encyklopedie vína. Čestlice 2002, str. 14-15 [16] BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Praha 2007, str. 22 [17] BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Praha 2007, str. 22 [18] SPIELMANN, N., GÉLINAS-CHEBAT, C. International Journal of Wine Business Researc
Terroir? T at’s not ow I would describe it. 2012, str. 255 [cit. 2014-03-26,
12:24] [19] CALLEC, Ch. Velká encyklopedie vína. Čestlice 2002, str. 16 [20] KRAUS, V. Pěstujeme révu vinnou. Praha 2012, str. 17-19 [21] SIMON, J. Discovering wine. London 2004, str. 82-83 [22] BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Praha 2007, str. 34-35 [23] TUOR, C. Wine and food handbook. London 2002, str. 54 [24] HAUFT, J. Nový brevíř o víně. Praha 1989, str. 19 [25] SPENCE, G. Bílé víno průvodce pro znalce. Praha 2002, str. 29
82
[26] BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Praha 2007, str. 37 [27] PÁTEK, . Víno je věčné vinařské kalendárium v ec no o pěstování a konzumaci vína recepty a jiné povídání. Brno 2002, str. 172 [28] MÁDR, D. Pálava. Víno & Styl. Praha 2014, str. 55 [29] HAUFT, J. Nový brevíř o víně. Praha 1989, str. 19-20 [30] PÁTEK, . Víno je věčné vinařské kalendárium v ec no o pěstování a konzumaci vína recepty a jiné povídání. Brno 2002, str. 169-170 [31] HAUFT, J. Nový brevíř o víně. Praha 1989, str. 20 [32] WINE & SPIRIT Education Trust. Wines and spirits. London 2005, str. 23 [33] HAUFT, J. Nový brevíř o víně. Praha 1989, str. 22 [34] KRAUS, V. a kol. Réva a víno v Čec ác a na Moravě tradice a současnost. Praha 1999, str. 142 [35] http://www.svcr.cz/svaz-vinaru-cr [citováno: 9.3.2014, 18:11] [36] http://www.moravin.eu/44-moravin-svaz-moravskych-vinaru-o-s [citováno: 9.3.2014, 18:27] [37] http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/vinarska-oblast-morava.html [citováno: 27.3.2014, 11:33] [38] STEVENSON, T. Světová encyklopedie vín: unikátní průvodce víny celého světa. Praha 2001, str. 335-336 [39] BÁRTA, L., ČERNÝ, B. 50 dnů s vinaři: aktuální obrazový průvodce českými a moravskými vinařskými oblastmi, 50 předními vinařstvími a jejich nejlepšími víny. Praha 2004, str. 124 - 127 [40] PITOUR, F. 2013. Postavení vín apelačního systému VOC na trhu v České republice. Praha 2013, str. 11 [41] http://www.znalecvin.cz/vinarsky-zakon/ [citováno: 28.5.2014, 12:19] [42] http://www.vinarstvivoc.cz/voc [citováno: 7.3.2014, 17:29] 83
[43] MÁDR, D. Pálava. Víno&Styl. Praha 2014, str. 57 [44] ČTK. Vína originální certifikace přijdou v roce 2006. MF DNES, 30. 12. 2004 [citováno: 19.5.2014, 15:36] [45] http://www.vinarstvivoc.cz/voc [citováno: 7.3.2014, 17:35] [46] SOLAŘÍKOVÁ, I. Mikulov tí vinaři dají na etikety punc kvality známý ze světovýc vín. MF DNES, 30. 4. 2011 [citováno: 28.3.2014, 23:20] [47] http://www.vocmikulov.cz/o-sdruzeni/ [citováno: 7.3.2014, 17:34] [48] http://www.vocznojmo.cz/voc/informace-o-sdruzeni/voc-znojmo-prvni-apelacnisystem-v-cr/ [citováno: 19.5.2014, 15:48] [49] http://www.wineofczechrepublic.cz/aktuality/pro-tisk/2098-voc-modre-hory.html [citováno: 19.5.2014, 15:58] [50] http://www.w-d.cz/clanky/aktuality/voc-palava/ [citováno: 19.5.2014, 15:44] [51] http://www.wineofczechrepublic.cz/aktuality/pro-verejnost/2804-vina-z-blatnicemaji-nove-originalni-certifikaci-kvality.html [citováno: 19.5.2014, 15:06] [52] http://www.podkorkem.net/2013/07/aoc-pod-palbou-kritiky.html [citováno: 19.5.2014, 20:45] [53] NEKVINDOVÁ, A. Analýza italské gastronomie v České republice. Praha 2013, str. 25 [54] http://www.chutitalie.cz/docg-denominazione-origine-controllata-e-garantita.html [citováno: 26.5.2014, 10:12] [55] http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/dac-districtus-austriae-controllatus/dacwein-was-ist-das/ [citováno: 26.5.2014, 10:40] [56]http://www.winesfromspain.com/icex/cda/controller/pageGen/0,3346,1549487_67634 86_6778161_0,00.html [citováno: 26.5.2014, 11:07] [57] http://www.narodnisoutezvin.cz/o_soutezi/ [citováno: 4.6.2014, 10:58] [58] http://www.narodnisoutezvin.cz/struktura-souteze/ [citováno: 4.6.2014, 14:21] 84
[59] http://www.narodnisoutezvin.cz/ [citováno: 4.6.2014, 23:00] [60] http://www.vinarskecentrum.cz/narodni-vinarske-centrum/salon-vin/zakladniinformace-salon-vin/ [citováno: 4.6.2014, 15:20] [61] http://www.vinarskecentrum.cz/narodni-vinarske-centrum/salon-vin/vina-v-salonu/ [citováno: 4.6.2014, 18:26] [62] http://www.grand-prix-vinex.cz/o-soutezi/ [citováno: 4.6.2014, 21:49] [63] http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/sampionem-valtickych-trhu-je-ryzlinkvlassky-od-volarika_303972.html#.U5Djjvl_v_E [citováno: 5.6.2014, 23:39] [64] http://files.vinnetrhy.cz/200006545-795937a533/vvt-statut_2014-tisk.pdf [citováno: 6.6.2014, 23:39] [65] http://brno.idnes.cz/bedynku-s-vyberem-vin-si-mohou-lide-nechat-dorucit-az-domup3d-/brno-zpravy.aspx?c=A130314_1899996_brno-zpravy_bor [citováno:7.6.2014, 13:38] [66] Tamtéž [citováno: 7.6.2014, 13:39]
85